Ach, to m? bolí záda! Vítejte v klubu. ?as od ?asu si vy i já – a p?ibližn? 70 procent dosp?lé populace – st?žujeme na bolesti zad. Dokážu se vypo?ádat s ur?itou ztuhlostí p?i ranním vstávání nebo s “vrzáním”, když se ohnu ke svému pejskovi. Ale když mi bolest zad hrozí zabránit vydat se na potáp??skou výpravu, tak za?nu jednat. Ale co d?lat konkrétn?? Stre?ink pomáhá jen na chvíli a problém ne?eší ani ibuprofen nebo acetaminofen (ve skute?nosti platí, že potla?ováním zán?tu se také brzdí p?irozený proces hojení). I masáže a chiropraktické zásahy mají jen do?asný ú?inek. Nejsem ani stará, a Vítejte v klubu. ?as od ?asu si vy i já – a p?ibližn? 70 procent dosp?lé populace – st?žujeme na bolesti zad. Dokážu se vypo?ádat s ur?itou ztuhlostí p?i ranním vstávání nebo s “vrzáním”, když se ohnu ke svému pejskovi. Ale když mi bolest zad hrozí zabránit vydat se na potáp??skou výpravu, tak za?nu jednat. Ale co d?lat konkrétn?? Stre?ink pomáhá jen na chvíli a problém ne?eší ani ibuprofen nebo acetaminofen (ve skute?nosti platí, že potla?ováním zán?tu se také brzdí p?irozený proces hojení). I masáže a chiropraktické zásahy mají jen do?asný ú?inek. Nejsem ani stará, ani “z formy” (snad krom? názoru mého náctiletého syna), pravideln? cvi?ím a obvykle se potápím s malými láhvemi a t?íkilovým olov?ným závažím. Mám pocit, že všechno d?lám správn?, a p?esto m? n?kdy po ponoru tak bolí záda, že si sotva dokážu svléknout neoprénový oblek. Abych nebyla p?i p?íští výprav? vy?ízená úpln?, obrátila jsem se hned na ?ty?i renomované léka?e, z nichž všichni jsou také dlouholetými potáp??i. Doktor Richard E. Strain Jr. je ortopedickým chirurgem v nemocnici Hollywood Memorial Hospital na jižní Florid? a potápí se tak dlouho, že “když jsem za?ínal, tak ješt? neexistovala žádná potáp??ská certifikace”. Je p?esv?d?en, že b?žné bolesti zad prost? pat?í k životu a je to n?co normálního. Vysv?tluje k tomu: “Žijeme sedavý život a už dávno nepracujeme na polích.” Navíc: “Nejd?ležit?jší je uv?domit si, že 99,9 procent bolestí zad neznamená nic vážného – a to možná ješt? nadsazuji.”
Dan Nord, ?editel Zdravotních služeb DAN, s ním souhlasí. ?íká, že soud? podle telefonát? na nouzovou potáp??skou linku DAN, vážné bolesti zad rozhodn? nejsou mezi potáp??i b?žným problémem, kv?li kterému by pot?ebovali poradit. “Sice se nás ob?as n?kdo zeptá, jestli jeho bolesti zad mohou být p?íznakem dekompresní nemoci (DCS), ale zpravidla se bolest zad k potížím souvisejícím s potáp?ním nep?i?ítá. Ve skute?nosti je tomu tak, že když se potáp??i trpící ur?itými bolestmi zad dostanou do stavu beztíže, ?asto pocítí úlevu.” Náhlednutím do zdravotních statistik se však zjistí, že bolesti zad jsou druhým nej?ast?jším d?vodem, pro? lidé v této zemi navšt?vují léka?e (v?bec nej?ast?jší je b?žné nachlazení). Záda jsou také t?etím nej?ast?jším d?vodem operace a v?bec nej?ast?jší p?í?inou pracovní neschopnosti mezi d?lníky do 45 let (podle Agentury pro výzkum a sledování zdravotní pé?e [AHCPR], což je vládní instituce pov??ená kontrolou dodržování sm?rnic pro zdravotní pé?i). Jedno procento obyvatelstva je kv?li zád?m trvale invalidní a krom? toho je z d?vodu problém? se zády nyní a v každém následném okamžiku neschopno b?žné ?innosti další jedno procento populace. Shora uvedená instituce AHCPR odhaduje, že na výplaty dávek v pracovní
neschopnosti, lé?bu a sociální dávky související s tímto zdravotním problémem se ro?n? vynakládá nejmén? 15 miliard €, což je spíše jen st?ízlivý odhad.
Nad vodou i pod vodou Jestliže tedy trpí bolestmi zad pom?rn? vysoké procento celé populace, logicky z toho vyplývá, že stejné problémy postihují i podobné procento potáp???. Bez ohledu na stavy beztíže, k potáp?ní pat?í ur?ité ?innosti a pohyby, které mohou potíže se zády (a s krkem) vyvolávat nebo zhoršovat. “Jestliže v??íte v evolu?ní teorii,” ?íká doktor Strain opatrn?, “tak jsme se vyvíjeli na pevnin?, ne p?i plavání ve vod? s láhví na zádech a s velkými ploutvemi, které t?lo pon?kud nep?irozen? natá?ejí. Následkem toho lze o?ekávat, že n?které svaly budou mít s plaváním problémy - a také je mívají.” A pokra?uje: “P?i potáp?ní jsme v nezvyklém prost?edí a t?lo je zatíženo neobvyklým zp?sobem: síly p?sobí odlišn?. Kdykoliv se odchýlímei “z formy” (snad krom? názoru mého náctiletého syna), pravideln? cvi?ím a obvykle se potápím s malými láhvemi a t?íkilovým olov?ným závažím.
Mám pocit, že všechno d?lám správn?, a p?esto m? n?kdy po ponoru tak bolí záda, že si sotva dokážu svléknout neoprénový oblek. Abych nebyla p?i p?íští výprav? vy?ízená úpln?, obrátila jsem se hned na ?ty?i renomované léka?e, z nichž všichni jsou také dlouholetými potáp??i. Doktor Richard E. Strain Jr. je ortopedickým chirurgem v nemocnici Hollywood Memorial Hospital na jižní Florid? a potápí se tak dlouho, že “když jsem za?ínal, tak ješt? neexistovala žádná potáp??ská certifikace”. Je p?esv?d?en, že b?žné bolesti zad prost? pat?í k životu a je to n?co normálního. Vysv?tluje k tomu: “Žijeme sedavý život a už dávno nepracujeme na polích.” Navíc: “Nejd?ležit?jší je uv?domit si, že 99,9 procent bolestí zad neznamená nic vážného – a to možná ješt? nadsazuji.” Dan Nord, ?editel Zdravotních služeb DAN, s ním souhlasí. ?íká, že soud? podle telefonát? na nouzovou potáp??skou linku DAN, vážné bolesti zad rozhodn? nejsou mezi potáp??i b?žným problémem, kv?li kterému by pot?ebovali poradit. “Sice se nás ob?as n?kdo zeptá, jestli jeho bolesti zad mohou být p?íznakem dekompresní nemoci (DCS), ale zpravidla se bolest zad k potížím souvisejícím s potáp?ním nep?i?ítá. Ve skute?nosti je tomu tak, že když se potáp??i trpící ur?itými bolestmi zad dostanou do stavu beztíže, ?asto pocítí úlevu.” Náhlednutím do zdravotních statistik se však zjistí, že bolesti zad jsou druhým nej?ast?jším d?vodem, pro? lidé v této zemi navšt?vují léka?e (v?bec nej?ast?jší je b?žné nachlazení). Záda jsou také t?etím nej?ast?jším d?vodem operace a v?bec nej?ast?jší p?í?inou pracovní neschopnosti mezi d?lníky do 45 let (podle Agentury pro výzkum a sledování zdravotní pé?e [AHCPR], což je vládní instituce pov??ená kontrolou dodržování sm?rnic pro zdravotní pé?i).
Jedno procento obyvatelstva je kv?li zád?m trvale invalidní a krom? toho je z d?vodu problém? se zády nyní a v každém následném okamžiku neschopno b?žné ?innosti další jedno procento populace. Shora uvedená instituce AHCPR odhaduje, že na výplaty dávek v pracovní neschopnosti, lé?bu a sociální dávky související s tímto zdravotním problémem se ro?n? vynakládá nejmén? 15 miliard €, což je spíše jen st?ízlivý odhad. Nad vodou i pod vodou Jestliže tedy trpí bolestmi zad pom?rn? vysoké procento celé populace, logicky z toho vyplývá, že stejné problémy postihují i podobné procento potáp???. Bez ohledu na stavy beztíže, k potáp?ní pat?í ur?ité ?innosti a pohyby, které mohou potíže se zády (a s krkem)
vyvolávat nebo zhoršovat. “Jestliže v??íte v evolu?ní teorii,” ?íká doktor Strain opatrn?, “tak jsme se vyvíjeli na pevnin?, ne p?i plavání ve vod? s láhví na zádech a s velkými ploutvemi, které t?lo pon?kud nep?irozen? natá?ejí. Následkem toho lze o?ekávat, že n?které svaly budou mít s plaváním problémy - a také je mívají.” A pokra?uje: “P?i potáp?ní jsme v nezvyklém prost?edí a t?lo je zatíženo n eobvyklým zp?sobem: síly p?sobí odlišn?. Kdykoliv se odchýlíme od normální evoluce (t.j. v tomto p?ípad? od normálního používání zad), zatížíme ur?ité svaly. P?i potáp?ní nestojíme vzp?ímen? a nep?sobí na nás obvyklá gravitace. Když se však s t?žkou láhví na zádech a se závažím kolem pasu vyno?íme, p?sobí fyzikální síly jinak.“ Doktor Neal Pollock, fyziolog p?sobící jako výzkumný pracovník ve St?edisku pro hyberbarickou medicínu a environmentální fyziologii p?i Duke University Medical Center, s tím souhlasí a navíc dodává: “Dalším faktorem, který se musí brát v úvahu, je nadm?rná váha. Ta se musí kompenzovat vyvažovacím za?ízením, což zase zvyšuje síly p?sobící na p?ední zak?ivení páte?e.”
“M?žeme se pohybovat v beztížném stavu, ale nejsme uzp?sobeni plavat s velkými ploutvemi na nohou”, ?íká ješt? doktor Strain. “A láhev na zádech se také pohybuje, dokud ji neuklidníme. A když je v pohybu, p?sobí na páte? jako setrva?né zatížení. Pamatujte, že p?i potáp?ní se d?lají v?ci, na které není t?lo zvyklé. Když porušíte zákon, m?žete (a nemusíte) se dostat do v?zení. Zákony fyziky však porušit nelze.” Doktor David Dornfeld, osteopat p?sobící v Middletownu, New Jersey, je specialistou na sportovní medicínu a kostern?svalovou problematiku. Také se již 13 let potápí a mimo jiné ošet?uje mnohé z “tvrdého jádra” odvážných potáp??? z New Jersey, kte?í se v?nují prozkoumávání podmo?ských vrak?. Na základ? svých zkušeností se domnívá, že bolesti zad se vyskytují u potáp??? o n?co ?ast?ji než u nepotáp???, a to hlavn? proto, že nosí t?žké láhve a do vody vstupují (a také z ní vystupují) s t?žkou výbavou. Tomu se však dá snadno odpomoci. Doporu?uje, aby potáp?? šel na ?lunu k zádi nezatížen a výbavu si nechal nést divemasterem (instruktorem). Nasazovat si má výbavu vsed?, poté se postavit a do vody vstoupit velkým krokem. Když se to provede správn?, tak se t?lo zatíží mén? než p?i vstupu svalením se dozadu. P?i vkro?ení do vody není vyvinut na záda tém?? žádný nápor, protože vše je utažené a na svém míst?. P?i svalení se dozadu láhev rázem zatla?í do zad, což m?že nep?íjemn? zatížit kr?ní a hrudní ?ást páte?e. Pro návrat do ?lunu radí doktor Dornfeld svým pacient?m sejmout výstroj již ve vod? a podat ji nahoru divemasterovi. Zatímco bolesti zad nejsou p?i potáp?ní nevyhnutelné, problémy s krkem se vyskytují proto, že se krk p?i této ?innosti nadm?rn? prodlužuje. Dokto?i Dornfield i Strain shodn? vysv?tlují, že v horizontální poloze ve vod? zachovávají záda svou p?irozenou zak?ivenost. Kdybychom leželi zcela rovn?, hlava i krk by sm??ovaly dol?. Abychom však vid?li, musíme hlavu zvednout asi o 5060 stup??, což p?irozenému zak?ivení odporuje. Trvá-li takové nep?irozené prodloužení delší dobu, m?že mít za následek, že se bederní ?ást páte?e za?ne této poloze p?izp?sobovat. S tím se však nedá nic d?lat, nebo? jsme dole proto, abychom n?co vid?li, ne abychom si hráli na vznášejícího se utopence. A když se ješt? potápíme v silném proudu nebo se pohybujeme v jeskyni, p?ípadn? se snažíme vytáhnout nebo spustit kotevní lano, pak jsou naše ramena, krk i záda zatíženy ješt? více. Doktor Guy Dear, jeden z ?editel? zdravotní služby DAN, je p?esv?d?en, že bolesti zad související s potáp?ním lze nej?ast?ji p?i?íst posturálnímu nap?tí ve svalech, které se vytvá?í nad hladinou a pod vodou se uvol?uje. “Když potáp?? plave a dívá se dop?edu – na útes, kolegu, žraloka atd. – natahuje krk a tvrdé kompenzátory vztlaku i dýchací souprava tla?í na uvoln?ná záda, což je
citeln?jší, než by tomu bylo na suchu. A když vystoupí z vody, nese na t?le mnohem t?žší zát?ž p?i vystupování po žeb?íku, než jakou nosívá za normálních okolností p?i své b?žné denní rutin?.” Jako prevenci doporu?uje b?hem prvního ponoru n?kolikrát se sbalit do klubí?ka a tím p?edejít bolestem zad téhož dne pozd?ji. Pom?rn? snadná pomoc Chceme-li se udržet v dobré kondici pro potáp?ní, je pot?eba na souši i ve vod? n?co d?lat, aby se minimalizovalo nebezpe?í dostavení se (nebo zhoršení) bolestí zad. Doktor Strain tvrdí: “?ím v?tší t?lesná aktivita, tím lépe. Dobrá t?lesná kondice p?ímo souvisí s menší pravd?podobností výskytu bolestí zad.” P?i potáp?ní: ?ím budete ve vod? šikovn?jší a zkušen?jší, tím menší bude pravd?podobnost, že vás budou trápit bolesti zad. Lepší zvládání vyvážení znamená nosit mén? závaží, což samoz?ejm? snižuje zatížení zad i ky?lí. Nápomocný m?že být i integrovaný kompenzátor vztlaku. Nezapomínejte však vzít v úvahu podmínky, v jakých se budete potáp?t – abyste byli dob?e chrán?ní proti možnému nebezpe?í. Také stojí za zmínku, že p?ízniv?jší spot?eba vzduchu znamená možnost používání menších láhví, což pochopiteln? snižuje zatížení t?la. Na pevnin?: Zde pat?í do tzv. Velké ?ty?ky: fyzické cvi?ení, stre?ink, vhodná strava a hydratace. T?lo se musí udržovat fit a ohebné (pružné musí hlavn? b?išní svaly a dolní ?ást zad). Doktor Dornfeld je tvrdošíjným zastáncem správné stravy. ?íká: “Základní mastné kyseliny (EFA), nap?. rybí tuk, pomáhají p?edcházet zán?t?m i lé?it je,” a k tomu sugestivn? dodává: “Dá se to p?irovnat k mazání vrzajících záv?s? dve?í olejem.” Up?ednost?uje výrobky spole?nosti Carlson Labs. Výzkumy prokázaly, že tyto výrobky obsahují jen zanedbateln? málo nebo v?bec žádnou rtu?. Doporu?uje: 3000 mg denn? rybího tuku nebo malou lži?ku oleje z tres?ích jater denn?; glukosamin (1500 mg.); chondroitin (1200 mg); vitamín D (400 mg.); vitamín E (400 IU) – ale z r?zných tokoferol?. Také doporu?uje, aby každý užíval multivitamíny, nejlépe s 200 mcg antioxidant? selénia a 120 mg CoQ10. Jednoduché a základní pravidlo doktora Dornfelda zní: “Nejezte moc balastu, neku?te a p?ed potáp?ním nepijte.” Doktor Strain ale dodává, že jinak je pití hodn? vody d?ležité pro snižování rizika dekompresní nemoci (DCS) a bolesti zad. “Máte-li v oblib? sportovní nápoje, ?e?te si je vodou v pom?ru 4:1, protože ve skute?nosti pot?ebujete hlavn? vodu.” A co se tý?e toho 1 procenta... Zatím jsem se v?novala nezávažným a ob?asným bolestem zad, protože t?mi trpí v?tšina z nás. Ale n?co musí platit i pro onen zlomek procenta lidí, kte?í mají se zády skute?n? vážné problémy. Doktor Nord tvrdí, že lidé s chronickými bolestmi nebo s vážným zran?ním zad se musí potáp?ní vzdát, dokud bolesti nep?estanou, nebo se alespo? dají ú?inn? zvládat. “Lidé si musí uv?domit, že sportovní potáp?ní, ke kterému pat?í ohýbání se, šplhání a zvedání t?žkých p?edm?t?, by mohlo vést k dalšímu zran?ní, zvlášt? když n?kdo není fyzicky zcela fit nebo má oslabenou dolní ?ást zad.” Dalším d?ležitým aspektem je skute?nost, že potáp?? s bolestmi zad by nemusel rozpoznat své b?žné potíže se zády od p?íznak? dekompresní nemoci (DCS) – i když bolesti zad k obvyklým p?íznak?m DCS nepat?í. Existuje však pom?rn? vzácný jev, který se nazývá dekompresní nemoc míchy. Sice se vyskytuje z?ídka, ale když se objeví, jedná se o vážný akutní stav. Míšní DCS se
zpravidla projevuje pohybovými problémy provázenými zhoršenou funkcí st?ev a m?chý?e. Tento stav také p?edstavuje vyšší riziko dlouhodobé neschopnosti. Vše shora uvedené nazna?uje, že lidé s chronickými nebo vážnými bolestmi zad by si m?li p?esn? uv?domit a zafixovat, jaké jsou jejich p?íznaky p?edtím, než se vydají do vody. Jen tak mohou v p?ípad?, že by se u nich vyskytlo podez?ení na dekompresní nemoc, poskytnout ošte?ujícím hyperbarickým léka??m relevantní informace, aby mohli odlišit p?íznaky provázející již d?íve existující problémy se zády od p?íznak? souvisejících s potáp?ním.
“Pokud se nejedná o vyh?ezlou ploténku nebo usk?ípnutý nerv, bolesti v dolní ?ásti zad ?asem ustoupí,“ ?íká doktor Strain a ješt? k tomu dodává: “Zvláštní je, že zde existuje i jakýsi iracionální prvek: Lidé zpravidla v??í, že je vylé?ilo to, co d?lali naposled, než za?aly potíže ustupovat. P?itom je však nejd?ležit?jší pokra?ovat ve svých normálních ?innostech.” Díky, pane doktore, uklidnil jste mne. Te? hned si objednám další potáp??skou výpravu. Chcete-li se vyhnout bolestem, musíte cvi?it správným zp?sobem, nejen “jaksi” cvi?it Doktor Dornfeld ?íká, že v?tšina svalového nap?tí až k?e?í nastává b?hem šplhání po žeb?íku po výstupu z vody, což je skute?n? t?žká práce po neutrálním vznášení se po dobu 45 až 75 minut. A samoz?ejm? platí, že v ?ím lepší kondici se vynacházíte, tím menší je pravd?podobnost p?ivodit si zran?ní a/nebo nesnesitelnou bolest. Každodenní stre?ink a fyzické procvi?ování horní poloviny t?la prosp?je každému. Ale nasazení jakéhosi bojového fyzického výcviku po n?kolik víkend? t?sn? p?ed výro?ní potáp??skou výpravou se m?že velice nevyplatit. Cvi?t? umírn?n?, ale každý den – u?i?te si z toho pravidelnou sou?ást svého života. Doktor Strain je p?esv?d?en, že ne vždy zádové svaly jsou p?í?inou problému, ?asto jej zp?sobují slabé b?išní svaly. Když jsou slabé b?išní svaly, musí nést zádové svaly zát?ž navíc. Zde je n?kolik rad a doporu?ení od obou posledn? jmenovaných léka??: Než ráno vstanete z postele, položte se na záda a skr?te kolena tak, že budete mít paty asi 5 cm od hýždí. P?evalte kolena doprava a setrvejte v této poloze 30 vte?in, poté u?i?te totéž doleva. Zopakujte to p?tkrát na každou stranu. Tím se stabilizuje pánev a posiluje svalstvo v této oblasti. Mírné protažení zvyšuje pružnost a snižuje pravd?podobnost budoucí možné bolesti. Stále ješt? v posteli - skr?te jedno koleno a druhé si p?itáhn?te až k hrudi a vydržte tak minutu, poté to prove?te s opa?ným kolenem. Tím se protáhnou kolenní šlachy i hýžd?. S ohnutými koleny pon?kud zvedn?te pánev (nadzvednutím hýždí), poté klesn?te dol?, vytvo?te oblouk z bederní páte?e a pomalu se houpejte dop?edu a dozadu. P?evalte se na b?icho a p?ipravte se protáhnout si ky?elní ohýba?e. (P?i potáp?ní se ky?elní ohýba?e natahují, proto je pro nás d?ležité protahovat je i na suchu.) Zvedn?te jednu nohu a držte ji ve zvednuté poloze 15 vte?in, poté nohy vym??te. Cvik opakujte s každou nohou 10 krát. Vsta?te tak, že se p?evalte na jednu stranu, spus?te nohy z postele a rukama se odrazte (op?ete) do polohy vsed?. Kdykoliv budete mít ?as a p?íležitost, provád?jte tyto cviky: kliky, pohyby jako p?i b?hu na lyžích, kroužení paží v ramenou, vše, co posiluje stehenní svaly. D?ležitá je také rovnováha a na její procvi?ování je výborná jóga. Také je vhodné cvi?ení pilates, protože to je podle doktora Straina asi v?bec nejlepší zp?sob na posilování zádových a b?išních sval?. Jeho hlavní radou však je: “Procvi?ujte b?išní svaly a procvi?ujte je ješt? více a když už nebute moci, ud?lejte n?kolik cvik? na procvi?ení b?išních sval? navíc.”
