a později reprezentativní sídla. Jejich výstavba se časem posunula do údolí, do pří-

www.mojeorlickehory.cz

LÉTO / PODZIM 2016 Orlické hory jsou místem hlubokých lesů, jezírek a lesních tůní, které byly odnepaměti opředeny bájemi a pověstmi. Najdeme tu řadu krásných míst, která stojí za to navštívit, nasát tu tajemnou a klidnou atmosféru a vrátit se zpět v čase. Magická místa kapliček a křížových cest, zakleté duše princezen, pověsti předávané z pokolení na pokolení, to vše jsou Orlické hory, ale také jejich podhůří. Cestovat v čase můžete s pašeráky, kteří vás vrátí do doby rakousko‑uherské monarchie, kámen v lese s vyrytými nacionály zase do doby mobilizace a války.

Členitost Orlických hor a malebnost krajiny Podorlicka již v dávných dobách přiměla majitele panství budovat zde svá obranná a později reprezentativní sídla. Jejich výstavba se časem posunula do údolí, do přístupnějších a úrodnějších míst kolem řek Divoké i Tiché Orlice. Dodnes tu najdeme honosná a okázalá sídla šlechtických rodů, která nám připomínají slávu doby monarchů a představují klenotnici kulturního dědictví. Tajemnými příběhy jsou zahaleny středověké hrady, zámky a tvrze. Na zámcích dodnes strašívá zlá Manda, v zámec-

kých grottách se schovává lecjaká mystická bytost, a dokonce i v kašně či městském rybníku občas přebývá vodník. Dodnes se zde skrývají místa opředená tajemstvím a pověstmi. Panská sídla jsou studnicí příběhů, dozvíte o osudech šlechtických rodů, o dochovaných i nenalezených pokladech, o příbězích exponátů, které jsou k vidění v muzeích a galeriích. Zajímavé a leckdy poučné jsou také pověsti měst a obcí, které vás budou touto krajinou provázet. Pokračování na straně 2.

Příběhy Orlických hor a Podorlicka PŘÍBĚHY A POVĚSTI

TOP SLUŽBY

TIPY NA VÝLET

Pokračování ze strany 1.

Seznámíme vás také s některými příběhy starých řemesel. Řada z nich má svoji bohatou historii i rodinnou tradici, která se mnohdy prolíná až do současné doby. Při putování můžete navštívit řemeslné dílny s ukázkou tradičních řemesel či si je vyzkoušet na vlastní kůži, a odnést si milou vzpomínku i kousek historie k sobě domů. Určitě narazíte na místa, po kterých se před vámi procházela nejedna významná osobnost nebo se například

literární postava může stát přímo vaším průvodcem a tato krásná místa navštívíte společně. Stopy po skutečných či mystických postavách u nás najdete třeba u Ledříkovy skály v krásném údolí Divoké Orlice na Zemské bráně. Nezapomenutelným zážitkem pro vás může být osobní setkání s Rampušákem, vládcem Orlických hor. Můžete zkusit usednout na jeho trůn, shlížet do údolí, vychutnávat si

krásné výhledy a něco si přát. Další přání se vám může splnit – stačí se jen při putování po horách v jednom místě chytnout za nos. Příběhy a pověsti vás zde budou provázet krok za krokem. Přijeďte k nám do hor nebo podhůří, můžete zde strávit nejednu hezkou chvilku, příjemnou, klidnou dovolenou a prožít tak svůj příběh. Ať se vám u nás líbí minimálně stejně tak, jako se tu líbí nám.

Hry pro cyklistické rodiny Zpříjemněte si pobyt v Orlických horách a Podorlicku a zavítejte do našeho Orlického cyklo & inline království. Poznáte zajímavá místa, užijete si aktivní zábavu a zažijete netradiční zážitky. Hry jsou přístupné v mobilní aplikaci GEOFUN, ke které je potřeba mít chytrý telefon. Zábavnou formou se seznámíte s pozoruhodnými místy i příběhy, oblíbenými turistickými cíli i místními rodáky. Průvodci vám budou princezna Kačenka, Poláčkův Zilvar

2


z chudobince, Orlická cyklajn královna či dokonce náš oblíbený místní aristokrat František Kinský. Při plnění geosrand a hledání indicií vyzkoušíte svůj odhad, stanete se fotografy, filmaři či spisovateli, ale hlavně se atraktivní formou projedete po místech, která byste při návštěvě Orlických hor a Podorlicka určitě neměli vynechat! www.kralovstviorlicke.cz

www.krasnadikyhoram.cz

OBSAH Příběhy panských sídel

3 –6

Příběhy dávných časů

7

Životní příběhy

8

Příběhy řemesel

9

Příběhy exponátů

10

Příběhy pozoruhodných míst

11–12

TOP nabídka služeb

13–16

Příběhy a pověsti měst a obcí

17 –18

Příběhy hotelů a penzionů

19

Příběhy SKI areálů

20

Příběhy s tipem na výlet

21–23

Kalendář akcí

24–27 www.kralovstviorlicke.cz

PŘÍBĚHY PANSKÝCH SÍDEL

Loupeživý Mikuláš, král Karel IV., rod Harbuval Chamaré a „poklad“… to vše na hradě Potštejn Z rodiny se však nejvíce vyznamenal syn Jan Antonín, který uvěřil báchorce o loupežnickém pokladu a areál horního hradu včetně části páté brány během 35 let hledání pokladu doslova rozkopal. Jeho příběhem se nechal inspirovat známý romanopisec Alois Jirásek a světlo světa spatřilo literární dílo „Poklad“ a Potštejn se tak dostal do širokého povědomí.

Málokterý hrad se může pochlubit tak barvitou historií jako Potštejn. Trosky prastarých zdí jsou svědky mnohých příběhů. Počátky Potštejna připomínají pověst o praotci Čechovi, který vystoupil na horu Říp, prohlásil, že zdejší země oplývá strdím a že je tedy vhodné, aby se zde národ usadil a založil svůj stát. Také na Potštejnsko se vydala skupina vladyků s rodinami a čeledí. Vedl ji Procek, syn Půty z Křivic, s bratrem Půtou z rodu Drslaviců. Zdejší hrad založili v druhé polovině 13. století. Roku 1310 odjel Půta na sněm české šlechty do Prahy, což se stalo jemu i hradu osudné a byl zavražděn. Jeho syn Mikuláš smrt otce pomstil, ale pomsta nezůstala bez následků a král Jan Lucemburský Mikuláše uvěznil, uvalil na něj peněžní tresty a poslal jej na pouť do Říma.

Jan Ludvík Harbuval Chamaré

Po návratu z vězení se vrátil na Potštejn, usadil se na hradě a stal se odbojným rytířem. S bandou zlotřilců dobýval okolní tvrze a sídla, dal střežit cesty, přepadával kupce, loupil a kradl a vymáhal výkupné. Jan Lucemburský z toho nadšený nebyl a vyslal na hrad syna, budoucího českého krále – Karla IV. Aby na vzpurného Mikuláše nebyl sám, vypravil s ním na cestu královské vojsko. Roku 1339 byl hrad dobyt a zpustošen. Mikuláš vypustil duši v ruinách zdiva, když byla podkopána a zřícena hradní věž. Od té doby se začalo povídat, že někde v potštejnském podzemí čeká na svého objevitele obrovský loupežnický poklad. Po porážce Mikuláše padl Potštejn do královských rukou. Karel IV. – nyní už jako král – na něj nezanevřel a uvědomil si jeho strategickou polohu. Potštejn byl znovu vybudován; z šlechtického sídla se stala pevnost. Za „husitského krále“ Jiřího z Powww.kralovstviorlicke.cz

Hrad Potštejn

děbrad, jenž hrad koupil v polovině 15. století, se stal Potštejn spolu s nedalekými Liticemi významným sídlem. Na Potštejně byly upraveny hradby a do kamene byl vytesán latinský nápis. byly upraveny hradby a zesíleno opevnění. Tajemný kámen vsazený v rohu paláce později zavdal k přesvědčení, že kdesi ve sklepích odpočívá Mikulášův poklad. Od roku 1495 vlastnil Potštejn Vilém z Pernštejna, jeden z nejmocnějších a nejmajetnějších českých šlechticů své doby. Muž to byl moudrý a štědrý a ani Potštejn nepřišel zkrátka. Doznal tehdy nebývalého rozkvětu. Interiéry byly pohodlně vybaveny a na skále u třetí brány vznikla studna. Po smrti Viléma z Pernštejna byl osud hradu zpečetěn. Jeho vnuk Jaroslav už tolik rozumu nepobral, zadlužil se a musel zděděné panství rozprodat. Poté se majitelé Potštejna střídali, hrad byl opuštěn, chátral, až nakonec zpustl v zarostlou zříceninu. Rod Harbuval Chamaré v roce 1746 zakoupil za 70 000 zlatých panství od hraběnky Alžběty Zárubové z Hustiřan, které tvořilo městečko Potštejn spolu s vesnicemi, Sopotnice, Brná, Proruby a Záměl. Hrad byl již v té době neobyvatelný, a tak si v obci vystavěli barokní zámek, kde se v roce 1749 Jan Ludvík Harbuval Chamaré s rodinou natrvalo usídlil. Jan Ludvík měl kromě kapitálu i neobyčejné schopnosti a houževnatost. Stal se tak v Potštejně organizátorem výroby plátna a propagátorem plátenictví ve východních Čechách. Vybudoval zde tkalcovskou a přadláckou školu, bělírnu a manufakturu na zpracování hedvábí. Potštejnská manufaktura tak oživila doposud malé městečko a stala se vzorem pro další podnikání šlechty. Pro české země byl tento projekt, který přímo podporovala i císařovna Marie Terezie klíčový a pomohl rozvoji textilní výroby v Čechách. www.krasnadikyhoram.cz

Byť se rod Chamaré řadí k těm nejúspěšnějším, které kdy v Potštejně hospodařily, poklad dosud nebyl nalezen. Povídá se však, že Mikulášovy naloupené cennosti odpočívají kdesi v podhradí dodnes. Dodnes je tu bezpočet neprobádaných tajných chodeb, ta nejdelší údajně vede až na hrad do Litic, někdejší pevnosti vzdálené na pět kilometrů. Hrad Potštejn je v péči obce, která trvale pokračuje v jeho rekonstrukci a tak může být hrad každoročně zpřístupněn veřejnosti a to od měsíce dubna až října. V areálu hradu určitě nesmíte minout kapli sv. Jana Nepomuckého z roku 1766, poslední zastavení křížové cesty „Boží hrob“ z roku 1754 a pamětní desku Jiráskova „Pokladu“. Kromě prohlídek, které seznamují s historií hradu, se zde konají Divadelní festivaly nebo hrané noční prohlídky. V letošním roce i akce připomínající dobytí hradu Karlem IV. Novinkou letošní sezóny je razírna mincí, tuto dobovou minci s motivy hradu si také můžete na hradě zakoupit. Vyšlápněte si na hrad, vraťte se s námi do historie a odměňte se krásný výhledem na malebné okolí! www.potstejn.cz

Mince z nové razírny www.mojeorlickehory.cz

3


Příběh jednoho domu a jedné rodiny roku 1948 a její členové se během této doby významně zasloužili o rozkvět města a jeho okolí. Bedřich Karel Kinský nechal roku 1872 vybudovat cukrovar, jenž se stal prvním průmyslovým podnikem v Kostelci, a podílel se také na výstavbě železniční tratě z Velkého Oseka do Kyšperka, dnešního Letohradu, která byla dokončena roku 1874. František Josef Kinský se zase v letech 1897–1898 zasloužil o vznik kruhové cihelny. Další Kinský, tentokrát Bedřich, byl vynikajícím ornitologem a vypracoval první soubornou zprávou o výskytu ptactva na Kostelecku, Rychnovsku a Žamberecku. Díky němu vznikla v zámeckém parku v roce 1949 ptačí rezervace. Je jistě mnoho domů, jejichž historie je pevně spjatá s historií jen jedné rodiny. Ale je málo domů, které můžete navštívit a podrobně se jak s historií domu, tak s historií rodiny seznámit. Jedním z takových míst je Nový zámek v Kostelci nad Orlicí. Ušlechtilá empírová stavba vznikla v letech 1829–1833 pro Josefa Kinského jako sídlo pro novou hraběcí větev rodu Kinských. Kostelecká větev rodu Kinských pak zámek obývala po několik generací až do

Ženy z kostelecké větve Kinských byly pokládány za nejhezčí aristokratky a také se povětšině dobře provdaly. Například komtesa Marie Kinská se stala manželkou prince Karla Schwarzenberga. Žofie Chotková, vnučka Josefa Kinského, byla manželkou následníka trůnu Ferdinanda D’Este. V rodině Kinských se povídá, že geny „krásy“ přinesla do rodiny Karolina Kerpen, matka zakladatele tohoto domu, která také zastávala významný úřad nejvyšší hofmistryně arcivévodkyně Žofie na vídeňském dvoře. Vedle péče o rodinu se ženy této rodiny věnovaly různým zajímavým a netradičním

činnostem. Například Paulina Kinská, babička současného majitele zámku, byla významnou chovatelkou psů a zakladatelkou chovu drsnosrstého jezevčíka v Čechách. Výše uvedené příklady jsou jen střípky z dlouhé a barvité historie rodiny Kinských a to zde nezmiňujeme nic z pohnuté historie Nového zámku, stavby, která byla vlastně odsouzena k zániku. Že se tak nestalo a že zůstala zachována pro budoucí generace, je důkazem nezdolnosti a statečnosti potomků tohoto významného rodu. Přijeďte se přesvědčit na vlastní oči, že Nový zámek znovu stojí ve své původní kráse a spolu s rozsáhlým anglickým parkem slouží jako místo pro všechny, kteří rádi poslouchají příběhy, pro odpočinek i poučení všech generací. www.zamekkostelecno.cz www.facebook.com/novyzamekkostelecno

Sídlo plné historie a krásné růže paní hraběnky Diany Dějiny zámku Častolovice sahají až do 13. století, kdy v údolí na soutoku řeky Bělé a Kněžny stála vodní tvrz. Ta byla vybudována na mohutných dřevěných pilotech uprostřed vodní hladiny. Na renesanční zámek byl přebudován na přelomu 16. a 17. století. V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové jako své hlavní sídlo. Až do 20. století pak zámek procházel množstvím slohových přestaveb. Po roce 1948 zámek přešel do majetku státu, který v jeho větší

Okolo zámku bylo vysázeno na 200 druhů staromódních růží, které jejich milovníci přijíždějí obdivovat hlavně v červnu. Přáním paní Diany je, aby se na zámku i v jeho okolí všichni návštěvníci cítili pohodlně, a aby si zde každý našel svoje místečko zájmu nebo zábavy. Takových možností se opravdu nabízí hned několik - zámecká expozice s bezbariérovým přístupem, galerie, ve které se konají výstavy obrazů, soch a fotografií. Byla založena obora s bílými daňky, růžová a vodní zahrada s rozmanitými druhy vzácných květin. Na nádvoří zámku byla vybudována obřadní síň, galerie a kavárna s restaurací pro občerstvení návštěvníků. Krásná procházka na vás čeká anglickým parkem s oborou, můžete posedět v zahradním altánu Gloriet, s dětmi za-

části zbudoval internátní školu. Tím došlo k devastaci a mnohým nevhodným stavebním úpravám.

V letošní sezóně bude zámek otevřen od pátku 29. dubna do neděle 9. října, každý den kromě pondělí. Zámecký zvěřinec a park jsou přístupné veřejnosti po celý rok a uzavírají se za soumraku.

V roce 1992, kdy byl zámek v restituci vrácen paní Dianě Phipps Sternbergové, která se jako jediná z původních obyvatel zámku dožila návratu, začal zámek opět ožívat. Ihned po restituci začala Diana Sternbergová s vysazováním stromů a keřů nejenom na nádvoří zámku, ale také po celém parku.

4


mířit na dětské hřiště a v neposlední řadě do velmi oblíbeného Zámeckého zvěřince. Tady si mohou děti pohladit a nakrmit téměř všechna zvířata, jako jsou pštrosi, lamy, poníci, kozy, různé druhy papoušků a bažantů, zakrslí králíčci a morčata. Věříme, že zde strávíte spoustu příjemných chvil a rádi se budete vracet!

www.zamek‑castolovice.cz www.krasnadikyhoram.cz

www.kralovstviorlicke.cz


OSUDY „POKLADŮ“ TVRZE ORLICE Každý si můžeme pod slovem podklad představit něco jiného, pro někoho to jsou děti, partner, partnerka či zdraví. Zde si však povíme o takovém pokladu, jaký si každý chudý člověk přál a asi i dnes přeje nalézt. Že štěstí přeje připraveným i v dnešní době, je vidět na nedávném nálezu pokladu vysoké hodnoty v Pardubickém kraji. Přitom ho nebylo potřeba ani vykopat, stál v hrnci na povrchu prakticky 1000 let, než si ho někdo všiml. Proč je vlastně možné poklady dodnes nalézat? Většinou to jsou nevyzvednuté úschovy hodnotných předmětů a platidel, které bývaly skrývány v nejistých dobách nebo v případě přímého ohrožení válečných tažení či drancování měst.

ských a hessenských. Šlo tedy o depot stříbrných mincí. Poklad byl podle datace ražby mincí ukryt někdy po roce 1471, tedy v době, kdy pravděpodobně okolím tvrze táhla uherská vojska (např. bitva u Zvole roku 1468). Tím, že si ukryté mince nikdo nevyzvedl, je jisté, že ten, kdo o místě věděl, nepřežil. Nejspíše poklad patřil některému z pánů z Orlice, jelikož poblíž nikdo takový obnos peněz pravděpodobně neměl. Zajímavé je, jak nález – „poklad“ skončil. Nádeník Venzl nález poctivě nahlásil a předal tehdejším úřadům. Poklad byl poté předán vzniklému muzeu v Hradci Králové. Zde však veškerá stopa po pokladu končí, neboť dle

vyjádření současné správy muzea žádný takový depot mincí nemají v evidenci… Při návštěvě středověké tvrze Orlice můžete i vy také podobné „poklady“ nalézt. Jsou to většinou vystavené nálezy, získané při archeologickém průzkumu při rekonstrukci tvrze v roce 2010–12. Uvidíte zde i mince z období života na tvrzi a mnoho sečných i palných zbraní. Autor článku: Pavel Tacl www.tvrzorlice.cz

Stejně jako většina panských sídel, tak i Orlická tvrz v Letohradě (dříve Geiersberg) zažívala různé nebezpečné situace, jako byly požáry a hrozba útoku při tažení vojsk, ať už cizích nebo místních lupičů. Dokladem jedné takové situace je i poklad nalezený kunčickým občanem, kdy nádeník Josef Venzl, při lámání kamene v blízkosti tvrze dne 21. 6. roku 1823, nalezl keramickou nádobu, která obsahovala 789 grošů pražských, míšen-

NA ZÁMKU VLÁDLA ZLÁ MANDA Opočeský zámek je opředen řadou pověstí. Bílé siluety opočenských pánů Trčků z Lípy zjevující se v okolí svého sídla, dokud náhrobky Trčků nebyly opraveny a umístěny v kostele, či zazděná Kateřina, jejíž duch bloudí nočním zámikem a dodnes hledá svého milého. A mezi nejznámější patří ta O Zlé Mandě. Pan Jan Rudolf Trčka byl povahy dobromyslné a poddaní ho měli v lásce, zato však jeho choť Maří Magdalénu, rozenou Lobkovicovou, z duše nenáviděli. Byla sličná, avšak přísná na poddané a velmi šetrná a lakotná. Krušné časy zažívali poddaní během třicetileté války, vedlo se jim zle, nemohli platit vrchnosti úrok a upadali v dluhy. Pan Trčka sice leckdy oko přimhouřil, když viděl bídu lidu, avšak jeho paní mu radila, aby na ně přísné tresty uvalil. Jednou se paní rozzlobila na lovčího, že dodává do vrchnostenské kuchyně málo zvěře. Ten se ohradil tím, že smečky selských psů hubí zvěř. Paní ihned nařídila poddaným, aby usekli všem psům jednu nohu. Kdo tak neučiní, ten že bude mít co činit se zámeckým drábem. Za své skutky si vysloužila paní Trčková hanlivý název „zlá Manda“.

mohli pomoci a vruby si museli nechat řezat. Když jednoho dne pan Trčka odcestoval, využila paní Trčková této okolnosti, aby vymohla na poddaných dlužný úrok. Vydala hned přísný rozkaz, aby se dostavili na Opočno se svými dřevy a podle vrubů počet skládali. Sedláci otáleli, čekali, až se pan Trčka vrátí, a doufali, že se nad nimi ustrne a s placením počká. Teprve když obdrželi zaručenou zprávu, že je pan Trčka opět doma, složili svoje dřeva na vůz a jeli s nimi na zámek. Zkormouceně vešli na nádvoří a hluboce se poklonili před panem Trčkou, který jim vyšel vstříc. Pan Trčka pokynul, aby dřeva skládali z vozu. Když bylo všechno dřevo na kupě, nechal hromadu zapálit. Zaradovali se sedláci, s úsměvem přihlíželi, jak dřeva s vruby hoří. Tímto činem byly jejich dluhy splaceny. Trčka nezchudl a sedlákům naproti tomu bylo alespoň na čas pomoženo. Autor ilustrace Tomáš Kodydek

Zlou Mandu mohou návštěvníci zámku potkat i dnes, a to v den Hradozámecké noci, kdy zámek ožívá historickými postavami ze své minulosti. Jedinečnou atmosféru zámku a setkání nejen se zlou Mandou můžete zažít v roce 2016 poslední srpnovou sobotu, vítáni jste však v Opočně samozřejmě po celý rok.

Bylo tehdy zvykem, že sedláci dostávali dřeva, na něž se jim řezaly vruby, jestliže nemohli včas zaplatit. Sedláci se vrubů báli, neboť věděli, že jim lakotná paní nic neodpustí. Avšak nyní jim nastaly tak kruté časy, že si newww.kralovstviorlicke.cz

www.visitopocno.cz www.krasnadikyhoram.cz


5


Od rodu Chamaré po rodinu Nováčkovu Rodina Chamaré v polovině 19. století vymírá po meči a dědička panství Alžběta Chamaré se vdává za Prokopa Jana Dobřenského z Dobřenic. Tímto sňatkem panství přešlo do rukou Dobřenských, kteří drželi Potštejn do roku 1945, kdy jim byl veškerý majetek zabaven na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

V roce 1746 koupil potštejnské panství Jan Ludvík Harbuval Chamaré, který nutně potřeboval důstojné sídlo přímo v městečku. Základem pro stavbu zámku se stal komplex budov hospodářského dvora, výstavba proběhla pod taktovkou architekta Josefa Jägera. Pozdně barokní čtyřkřídlá jednopatrová stavba kolem čtvercového nádvoří byla tedy pouze přestavbou, nikoli novostavbou. Důkazem je také to, že se již půl století nestavěla sídla uzavřená s nádvorními arkádami. Všechna křídla budov byla výškově sjednocena a završena mansardovou střechou. Kvůli sloupovému vestibulu bylo přestavěno vstupní východní křídlo a v západním křídle byl vybudován převýšený hlavní sál. Uprostřed jižního křídla vznikla kaple v půlkruhovém rizalitu. Zevní výzdoba se soustředila na vstupní průčelí, kde byl vybudován portál rámovaný balkonem na sloupech. Vstup byl ozdoben erbem majitele panství, jeho manželky a letopočtem 1749, kdy bylo dokončeno toto křídlo zámku. Zámek byl dokončen roku 1755, po roce 1757 se prováděly úpravy okolí a parku, které byly ukončeny roku 1772 výstavbou zdi okolo parku. V 19. století došlo k úpravě fasád a parku.

V letech 1945–46 byl zámek pronajímán velvyslanectví Velké Británie za účelem dovolené britského velvyslance. Roku 1949 zámek získalo Revoluční odborové hnutí, konala se tu školení funkcionářů a pracovníků. Zámek byl během této doby významně poškozen, původní šlechtické pokoje byly změněny na posluchárny či ubytovací místnosti, původní nábytek byl z části odvezen do různých depozitářů, z části rozkraden či zničen. ROH působilo na zámku do roku 1989. Poté se vystřídalo několik soukromých majitelů, ale žádný nedbal údržby objektu. Situace se mění až v roce 2004, kdy poničený zámek kupují manželé Nováčkovi a pouští se do oprav.

Antonín a Anna Chamaré s dětmi

pro rodiny s dětmi. V Bubákově, strašidelném sklepení, se návštěvník bude tak trošku bát i se poučí. V Pohádkově, expozici pro ty nejmenší, si zadovádí a na hraných prohlídkách zámku se hlavně pobaví. V roce 2016 se také potštejnský zámek připojuje k celonárodním oslavám 700. let oslav narození krále Karla IV. se svými novými hranými prohlídkami z doby středověku nazvanými „Ztracen v čase“. Jako nadstavbu k této prohlídce můžete navštívit edukativně‑zábavnou expozici v samostatně stojící budově v parku, nazvanou „Bludiště u Karla IV“. Chcete‑li si vyzkoušet, jak se u historie upřímně zasmát, musíte navštívit právě zámek Potštejn. Těšíme se na Vaši návštěvu! www.zamekpotstejn.cz

Zámek byl zpřístupněn veřejnosti roku 2006 a to okruh jídelna, pracovna, kaple, ložnice, dětský pokoj, modrý salón, a další místnosti se přidávají postupně. Roku 2010 byl otevřen zámecký park v anglickém stylu. Současné vybavení zahrnuje původní nábytek (dnes zapůjčený od NPÚ), zařízení zapůjčené z muzeí a soukromé předměty manželů Nováčkových. V posledních letech bylo do prohlídkového okruhu zahrnuto několik nových síní a to honosná zámecká knihovna s kachlovými kamny, koupelna s nástěnnými malbami, hudební salónek se vzácnými malbami a klavírem, zlatý salónek s krásným výhledem do parku. Zrekonstruovaný zámek nabízí svým návštěvníkům nejen klasické prohlídky interiérů s průvodcem, zámeckou cukrárnu, park v anglickém stylu a hotel přímo v zámku, ale nabízí především kultivovanou zábavu

6




PŘÍBĚHY DÁVNÝCH ČASŮ

Pašeráci v Orlickém Záhoří V těsném sousedství obce vede státní hranice. Od války o rakouské dědictví, s různými menšími či většími změnami ovlivňuje hranice život obce. Byly doby, kdy hranice vlastně jako by nebyla, ale v jiných dobách byla přísně střežena. A řekněte upřímně, co by to bylo za hraniční obec, aby se tu alespoň trošku nepašovalo. O pašerácích se v Orlických horách vyprávějí celé legendy, osudy některých z nich se staly námětem pohádek. Pašovalo se všechno, co se tehdy

Autorka Jarmila Haldová

zrovna hodilo. Cukerín, petrolej, tabák, máslo, krajky – prostě, kde bylo levněji, tam se nakupovalo a na druhé straně se prodávalo. Někdy šlo při pašovaní o život, pašeráků i financů. Pár pomníčků podél hranic připomíná smutné osudy i zmařené lidské životy. Jindy se při pa-

šování udály historky spíše úsměvné. A tak nám dovolte do pohádkových postaviček přidat skutečné pašeráky, jejichž osudy zaznamenal pan Antonín Špinler v knize „Na Modrou stranu, pašeráci!“ Tento příběh se stal ještě za rakousko – uherské monarchie. Tehdy byla celnice v Kunštátě (dnes součást Orlického Záhoří) a působili zde dva velmi přísní financové. Náčelník Langer a celní úředník Klar. Oba byli vždy vychvalováni a dáváni ostatním za příklad. Ale jak se říká, na každého jednou dojde, a jednoho léta došlo i na ně.

Pohled od Polska na bývalou celnici (roubenka vpravo) z hraničního mostu (archiv obce Orlické Záhoří)

Na pruské straně za řekou Divokou Orlicí, na samotě u vsi Fridrichov zemřel jeden muž. Když se loučil se světem, projevil přání, aby ho pochovali na hřbitově v rodných Říčkách. Proto pozůstalí napsali žádosti na finanční pohraniční služebny na pruské i rakouské straně o povolení převozu rakve a přechodu smutečních hostí z Fridrichova do Říček a nazpět. Na pruské ani na rakouské služebně nebylo proti pohřbu námitek.

úřadem v Kunštátě smuteční průvod. Koňmi tažený vůz s rakví a na čtyřicet smutečních hostů. Náčelník celního úřadu Langer pokynul rukou, aby průvod pokračoval v cestě, ale úředník Klar podezíravě prohlížel rakev a požádal vozku, aby u rakve nadzvedl víko k prohlídce…

A tak asi po týdnu zastavil před celním

www.orlickehory.eu, www.orlickezahori.eu

A co bylo dál? Celý příběh včetně jeho pokračování najdete na: www.mojeorlickehory.cz.

Víte, že je v Olešnici KÓTA 701? Letos tomu je 78 let, co byla vyhlášena mobilizace záložních ročníků čsl. vojska. V té době to byli naši otcové, kteří byli povoláni do armády, aby bránili německé armádě v zabírání pohraničního území, zvané Sudety. I když byla naše armáda dobře vyzbrojena, německá armáda byla mnohem silnější. Naděje na úspěšnou obranu byla za předpokladu, že nám pomohou naši spojenci. Po nástupu Hitlera k moci bylo nutné zaměřit se na obranu země. Začalo se s budováním pohraničního opevnění, jehož součástí bylo i pásmo Orlických hor, v plánech označené jako 35. hraniční oblast. 78 let života pevnůstek, pěchotních srubů, jejich výstavba a odhodlání bránit republiku, zůstávají do-

dnes slavnou tradicí našich národů. Květnová částečná mobilizace v roce 1938 ukázala, že jsme odhodláni republiku bránit. Zářijová všeobecná mobilizace čs. vojska téhož roku byla dokladem dobré organizace armády i odhodlání našich vojáků bránit vlast. Jako současný kronikář spolu s bývalým vedoucím polesí Jaroslavem Zatloukalem se vydáváme v Olešnici v Orlických horách na Kostelní vrch ke kameni, který nejprve čistíme ocelovými kartáči, kde se nám postupně objevují vytesané údaje a iniciály. V Olešnici, na Čihalce, na Polomech byly rozmístěny různé hlásky, kulometná stanoviště. Kostelní vrch kóta č. 702 k. ú. Olešnice č. j.

část 1023/3 jihozápadně asi 150m od Feistova kopce kóta č. 706 je dodnes již zmiňovaný kámen. U tohoto kamene kóta č. 701 byla malá posádka vybavena těžkým kulometem s výhledem do Pruska… Chcete vědět, jak to bylo dál a co je vytesáno na zmiňovaném kameni? Celý příběh najdete na www.mojeorlickehory.cz Domnívám se, že i tyto stručné poznámky poskytují přehled o důležitém časovém období historie naší obce. Příběhy před 78 lety si to jistě zaslouží. Dnes je na kótě 701 a 702 Ski areál Hartman. Autor článku: Zdeněk Bachura, kronikář obce Olešnice v Orlických horách Tip na výlet: Až půjdete na vycházku, tak kolem řadovek a cestou vedle hotelu Hartman přes paseku, vkročíte do vysokého lesa, kde asi po 200 metrech doprava najdete zmiňovaný kámen a stanoviště malé posádky z května roku 1938. www.olesnice.net




7

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY

Rodný domek F. V. HEKA nebo F. L. VĚKA? spis „Veliký pátek“, v němž ostře kritizoval tehdejší dobrušské maloměstské nešvary. Publikování tohoto díla mu vyneslo soud a následnou konfiskaci spisu. Dobrušskými mocipány byl Hek až do svého odchodu z města neustále perzekvován a pronásledován. Roku 1821 mu umírá manželka, o rok později prodal zbytky svého majetku v dražbě a opustil Dobrušku. Poslední léta svého života strávil u své provdané dcery Ludmily Štolovské v Kyšperku (dnešní Letohrad). Radoslav Brzobohatý, seriál F. L. Věk

František Vladislav Hek (11. 4. 1769 – 4. 9. 1847) se narodil v Dobrušce v rodině kupce. Po ukončení městské školy odešel studovat do Prahy, kde ukončil základní školu a piaristické gymnázium. A právě v Praze se dostal do styku s českou vlasteneckou společností. Po návratu do Dobrušky v druhé polovině 80. let postupně přebral otcovu kupeckou živnost. Ve svém krámku Hek nejen obchodoval, ale také půjčoval české knihy a noviny. V dalším vzdělávání pokračoval jako samouk. Jeho knihovna čítala úctyhodných 3.284 svazků, mezi nimiž byly spisy filozofické, historické a přírodovědné. V roce 1820 vydal svůj nejvýznamnější

Hekův vlastní životopis použil Alois Jirásek jako jeden z podkladů pro svůj pětidílný román o českém národním obrození „F. L. Věk“. Jeho rodný domek je častým cílem návštěvníků města a také jedním z mála objektů, které přečkaly požáry v 19. století a minulou éru. Domek získalo město do svého vlastnictví již za první republiky a dlouhá léta sloužil k nájemnímu bydlení. Zlom pro další existenci domku znamenalo uvedení zfilmovaného díla Aloise Jiráska jako televizního seriálu „F. L. Věk“ na konci 60. let min. století. Seriál měl nevídaný ohlas a do Dobrušky začali přijíždět turisté. Tehdejší ředitel muzea Dr. Ladislav Hladký tak připravil scénář a město nechalo domek

Rodný domek F. V. Heka

opravit. Zajímavostí je, že většina prací byla udělána zdarma nebo za symbolickou cenu. Dobrušští občané přicházeli pomáhat a přinášeli množství předmětů ze svých půd, kterými byl bohatě vybaven především kupecký krámek. Opravy domku byly dokončeny a 1. května 1972 za účasti představitelů seriálových rolí v čele s F. L. Věkem – Radoslavem Brzobohatým – byl slavnostně otevřen. V dalších desetiletích byl domek udržován a expozice v něm prošla řadou úprav. Rodný domek F. V. Heka je otevřen pro návštěvníky od dubna do září. A stejně jako v dobách F. L. Věka, i dnes bude každý její návštěvník vítán jako nejvzácnější host. www.mestodobruska.cz

Choceň a příběh Jana Pernera Český vlastenec, projektant a stavitel železničních tratí Jan Perner (7. 9. 1815 – 10. 9. 1845) se narodil v rodině mlynáře. V letech 1822–1827 vychodil školu v Potěhách, do roku 1830 pak studoval na Týnské hlavní škole v Praze. Navzdory přání otce ve studiu pokračoval na pražském technickém učilišti (polytechnice). Roku 1836 se přihlásil na inzerát hledající inženýry pro stavbu železnic v carském Rusku. Začal pracovat na stavbě dráhy z Petrohradu do Carského Sela a Pavlovska. Poté, co údajně nechal tělesně potrestat ruské-

ho dozorce, však došlo ke konfliktu s úřady a Perner musel na podzim 1836 práci i Rusko opustit. Od 1. 6. 1837 nastoupil Perner na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda. Do léta 1839 vedl stavbu úseku z Břeclavi do Brna. Poté byl pověřen projekčními pracemi v úseku z Ostravy do Osvětimi.

„Každý si sám určuje svůj osud, ale i sám za to platí.“ Euripidés Dne 26. 11. 1842 schválil císař jeho návrhy na trasu dráhy z Prahy do Drážďan. Slavnostní otevření dráhy mezi Olomoucí a Prahou bylo stanoveno na 20. 8. 1845. Dne 9. 9. 1845 se vrchní inspektor Perner vracel z cesty na Moravu v prvním voze za lokomotivou. Vyhlížel neustále oknem a prohlížel si postup dokončovacích prací na dráze. Po výjezdu vlaku z choceňského tunelu sestoupil Jan Perner na nejnižší stupeň schůdku vozu pomalu vjíždějícího vlaku do choceňského nádraží a pohlédl zpět, zřejmě na tunel. Tato chvíle se mu stala osudnou, neboť v zápětí narazil hlavou o návěstní sloupek – označník. Těžce raně-

8


Choceňský tunel

1. 3. 1842 se stal státním úředníkem s funkcí vrchní inženýr státních drah.


Vjezd do tunelu r. 1915

ný na ruce a s otřesem mozku odmítl doporučení lékaře, aby nejezdil dál. Ale on do vlaku nastoupil a pokračoval do Pardubic. Zde ještě vystoupil, ale po několika krocích se zhroutil. Byl odvezen do otcova domu, kde druhý den 10. 9. po těžkém a dlouhém boji o život o jedenácté hodině zemřel. Pohřeb se konal v pátek 12. 9. 1845 odpoledne v 16 hodin za účasti velkého počtu lidí. Z Prahy byl vypraven zvláštní vlak. www.chocen‑mesto.cz www.kralovstviorlicke.cz

PŘÍBĚHY ŘEMESEL

Příběh poslední sklářské „hutě Karolína“ Sklářská huť Karolína byla založena českým podnikatelem Edmundem Kadlíkem roku 1873. Jak zaznamenal kronikář, při její výstavbě pracovalo 100 až 150 dělníků. Nejednalo se však jen o samotnou sklářskou huť, ale o celý komplex provozů, včetně pily a dokonce i školy. Nechyběl ani dům majitele a také domy pro zaměstnance. Sklářská huť spotřebovala ročně zhruba 2400m3 dřeva. Bylo těženo v létě, ale sváženo ke sklárně až s příchodem zimy na saních. Velké množství dřeva bylo těženo v prostoru Luisina údolí, kde byla malá dřevařská osada zásobující ještě i Anenskou huť. Výrobní program byl poměrně široký a reagoval na požadavky trhu. Ještě dnes nás mnohé z výrobků překvapí svou krásou a moderním tvarem. Byly to vázy, nápo-

jové sklo, půllitry, korbele, mísy a misky, toaletní sklo, kalamáře, osvětlovací sklo, kroužky na prostírání i skleněné šperky. Největším problémem Karolíniny hutě nebylo vyrobit, ale prodat a především dopravit. Do Deštného v Orlických horách nedošla železnice a tak byla doprava zajišťována koňskými povozy. Přesto se zboží z huti dostávalo i do zahraničí, je doložena velká zakázka z Londýna. Edmund Kadlík, ač byl velmi schopným podnikatelem, prodává v roce 1901 huť majiteli solnického panství svobodnému panu baronu Vilému z Koenigswarter za 39 000 korun. Ten již za dva roky huť znova prodává Bohumilu Králi a ten ji v roce 1907 opět prodává Maxu Johnovi – továrníku z Jedlové. Bohužel neštěstí v podobě dvou za sebou jdoucích požárů poškodilo podnikání natolik, že po postupném utlumení výroby je dne 26. února 1910 realizována

Orlickohorské sklo je uchováváno ve sbírce Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách.

poslední tavba. A touto tavbou také končí sklářská výroba na naší straně Orlických hor. Dnes na místě sklářské hutě stojí vyhlášená restaurace Karolina. Sklářskou tradici však připomíná akce Tavení skla dřevem, konaná každoročně v Deštném v Orlických horách první srpnový víkend a expozice Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel v Deštném v Orlických horách. Přijeďte se podívat na tu skleněnou krásu, stojí opravdu za to! www.villanova.cz

Zvony a zvonky…srdeční záležitost jedné rodiny ky i zvony opatřit nápisem či znakem města, zámku, hradu nebo znakem firemním. Takto zdobené zvonky se stávají unikátním suvenýrem nebo reklamním předmětem. Na přání zákazníka je možno každý zvonek opatřit dřevěným držátkem nebo větší zvony vsadit do zvonic a konzolí. Po dohodě jsou možné i další úpravy, záleží pouze na vašem přání.

Ze starých řemeslných dílen vycházejí už po staletí věci krásné a lidem užitečné. Bronzové zvonky a zvony pan zvonař Jan Šeda začal odlévat v kovolitecké dílně již od roku 1990. Spolu se synem dnes odlévají bronzové zvonky od malých, vánočních, až po čtyřicetikilové zvony pro malé kostelíky. Ty největší zvony pak montují s hodinovým odbíjením a elektrickým pohonem. Ruční výrobou forem z přírodních písků a samostatným opracováním každého odlitku, až po konečné zdobení a leštění, vznikají originály. Takto vyrobené zvonky se liší povrchem, zdobením a výškou tónu. Podle přání zákazníka je možné zvonwww.kralovstviorlicke.cz

DEŠTENSKÁ ZVONKOHRA - zvony pro Deštenskou zvonkohru odlili otec a syn Jan a Jan Šedovi v letech 2009–2011 a poprvé zněla v roce 2012. Zvonkohra je osazena dvanácti zvony v rozsahu jedné oktávy, laděna je v D dur a D moll. Mechaniku a pohon vymyslel a sestrojil pan Luděk Bernard z Rokytnice v Orlických horách. O zastřešení ve tvaru deštníku se postaral místní mistr klempíř Tomáš Válek se svými přáteli. Zvonkohra je tedy výsledkem spolupráce výhradně místních řemeslníků.

Po odbití hodin hraje zvonkohra od 9.00 do 18.00 hodin písničku v každou celou hodinu. V 11.00 a 17.00 hodin uslyší návštěvníci skladby tři. Až si půjdete poslechnout, jak zvonkohra na Deštném krásně hraje, tak vstupte do „Ateliéru Zvonaře a Hrnčířky“, před kterým tato zvonkohra stojí. Můžete si s panem Šedou popovídat o krásné tradici - práci zvonařů, a ještě si odnést z workshopů, které v ateliéru nabízejí, vámi ručně vyrobenou krásnou rolničku nebo vlastnoručně vymalovaný hrníček či misku. Jako bonus vás čeká totiž i setkání s „Hrnčířkou“ Barborou Šedovou, která vyrábí tak nádhernou keramiku, že s prázdnou domů určitě neodejdete. www.zvony.com, www.atelierdestne.cz



9

PŘÍBĚHY EXPONÁTŮ

Každý exponát má svůj příběh, i když je to „jen fotka“ Když návštěvník prochází Muzeem řemesel v Letohradě, většinou ani netuší, jaké příběhy jsou s exponáty spojeny. Někdy to jsou příběhy smutné a kruté, jindy zase dojímavé, málokdy jsou však veselé. Uvedu „příběh jedné fotografie“… Pavel Tacl majitel muzea vypráví… O tehdejším nesnadném a skromném životě lidí hodně napoví skupinové fotografie z té doby. Jakmile nějakou někde objevím, třeba v antikvariátech ve starých albech, zvětším si ji, aby se dala lépe prozkoumat. Kromě technických detailů se dá hodně vyčíst z pohledu těch upracovaných a sedřených lidí. Taková byla i fotografie neznámé rolnické rodiny, která mě natolik oslovila, že jsem ji nechal zvětšit do formátu 1 x 1,5 metru a pověsil na zeď do expozice zemědělství a použili jsme ji i na titulní stranu další série propagačních letáčků muzea. Asi za rok jsem měl v poště email: (zkráceno) „Dobrý den, ve Vašem tištěném letáku „Muzeum řemesel Letohrad“ jsme s příbuznými poznali fotografii na první stránce. Jedná se o rodinu sedláka Josefa Hamrníka z Polních Chrčic č. 11 s rodinou a čeledíny asi z roku 1930. Já jsem vnuk Josefa Hamrníka. Polní Chrčice budou letos slavit 650. výročí. Byli jsme požádáni zastupitelstvem obce o nějaké materiály z historie vesnice.

(1925) a Anna (1926). Hospodářství fungovalo s různými výkyvy, ale stále se zvětšovalo. V nejlepších letech měli 5 koňů, tažné voly a asi 10 krav. V roce 1938 p. Hamrník onemocněl zápalem plic a zůstal dlouhodobě nemocný. O hospodářství se musela starat manželka za pomoci dcer a s výpomocí najatých lidí z vesnice. Takto to fungovalo až do r 1947, kdy na následky dlouhé nemoci zemřel, a i potom. V roce 1940 se vdala do Sán nejstarší dcera. V roce 1947 se vdala dcera Miloslava a v roce 1954 dcera Anna. Obě stále pracovaly na statku. V 50. letech v době pronásledování kulaků, za které byli samo-

Tuto fotku známe, ale nepodařilo se nám ji nalézt. Hospodářské stavení č. 11 v Polních Chrčicích bylo postaveno v roce 1907 otcem p. Josefa Hamrníka. Na výměře cca 20 ha hospodařili společně s manželkou Anežkou a jeho rodiči. Postupně se jim narodily dcera Marie (1921), Miloslava

10


zřejmě považováni, byla paní Hamrníková zatčena a držena ve vazbě kvůli zamlčení 1 ks selete proti evidenci národního výboru. S tím byla spojena domovní prohlídka, při které přišli o peníze a cennosti. V té době byly sousední obce združstevněny a založená JZD a státní statky fungovaly velice špatně. V Polních Chrčicích po mnoha pokusech došlo k založení družstva až v r. 1958. Ještě si já sám pamatuji svádění dobytka do společného, rozorávání mezí a odebírání zemědělských strojů. Protože JZD zde nebylo založeno takovým bezohledným způsobem jako se to dělo začátkem padesátých let, bylo zde družstvo celkem rozumně vedeno, lidé si tu začali na tuto dobu slušně vydělávat. V roce 1969 zemřela Anežka Hamrníková. Dcera Miloslava s rodinou žila v č. 37 po svých prarodičích až do smrti a dcera Anna žije na bývalém statku dodnes.“ S pozdravem M. S. 30. 1. 2011 Pavel Tacl pokračuje… Musím vám říct, že to bylo pro mne veliké překvapení. Okamžitě se zrodil nápad paní Hamerníkovou na jejím statku navštívit a vyfotit ji na stejném místě, kde vznikla ta historická fotka před více než 80lety. Paní Anna byla velice ochotná a tak jsme ji 28. 6. 2011 v jejích 85 letech navštívili. Díky ztracené fotografii se stala paní Hamerníková s její rodinou natrvalo konkrétní součástí exponátu – jednoho z příběhů Muzea řemesel v Letohradě. (na fotografii třetí dítě zleva). www.muzeumremesel.cz



PŘÍBĚHY POZORUHODNÝCH MÍST

Kaple na Dříši a zázračný pramen Osada Dříš vznikla derivací Deštného někdy na počátku 18. století. Lidé zde žijící nalézali obživu v řemeslné výrobě a zemědělství, i když to bylo s ohledem na nadmořskou výšku a reliéf terénu velmi chudobné hospodaření. Pro místní komunitu měla velký význam kaple blahoslavené Panny Marie. Poutní kaple byla zbudována i vysvěcena v roce 1809 díky Andreasovi Liebichovi a Antonínu Baumgartnerovi. Ovšem pro stavbu bylo vybráno místo již v minulosti svázané se zázračným uzdravením. Zázračná voda vyvěrala z malé studánky pod smrkem, na němž byl umístěn obrázek Panny Marie. Nad tímto zázračným pramenem byla postavena dřevěná kaple. Ta měla rámovou konstrukci a byla pobyta prkny. Kaple se stala v průběhu desetiletí významným lokálním poutním místem. Přehnané zvěsti o bohatství uloženém přímo v kapli byly asi příčinou jejího vyloupení v noci z 2. na 3. 8. 1840. Stále sílící obliba tohoto místa vedla k vybudování křížové cesty a tak dne 22. 7. 1870 na

svátek sv. Marie Magdalény, byla slavnostně vysvěcena. Kamenickou práci odvedl sochař I. Hartmann z Olešnice a celkové náklady se vyšplhaly na 882 zl. 95 kr. V roce 1893 byla křížová cesta upravena. Původní kamenickou reliéfní výzdobu nahradily litinové desky a bylo položeno celkem 28 kamenných schodů. V dalším roce byly všechny obrazy jednotlivých zastavení pozlaceny. Kaple získala z milodarů poutníků slušný majetek. Ten v roce 1840 dosáhl částky 1280 zl. k.m. a stále vzrůstal. Peníze byly původně uloženy u vrchnostenského úřadu v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1869 bylo toto jmění předáno obci v Deštném. Kupní smlouvou ze 7. 9. 1881 vykoupila deštenská obec za 20 zl. od manželů Antonína a Karolíny Schröterových pozemek na němž kaple stála. Roku 1891 byl interiér kaple doplněn dvěma oltářními sochami, sv. Anny a P. Marie a sv. Jáchyma, díly sochaře J. Runggaldiera z Grödenu v Tyrolsku. Jak nám dokládají první fotografie, tak v té době přicházely ke kapli stovky poutníků.

Z archívu Muzea zimních sportů, turistiky a řemesel Deštné v Orlických horách

nových časů již ve značně poškozeném stavu. V roce 1990 prošla generální rekonstrukcí kaple a v letech 2005–2006 i křížová cesta. Dnes je toto místo opět opečovávané a žijící. Deštné je zároveň jedním z míst vandrování po Kačenčině pohádkové říši a seznámíte se zde s příběhem princezny Kačenky, vládkyně zdejších hor. www.orlickehory.eu

Krásnou tradici přetrhly dvě světové války. První z nich kapli připravila o zvon, druhá pak o věřící. V meziválečném období byl poutní areál stále udržován a v jeho blízkosti vznikla slavná Chata Panorama – místo, odkud se šířil duch Klubu českých turistů do Orlických hor.

Autor fotografie Milan Drahoňovský

Na vrcholu Suchého vrchu stával v dávných časech krásný zámek, v němž bydlel král se svojí půvabnou dcerou. Měl ji velmi rád, ale ona byla svévolná a neposlušná a způsobila otci mnoho hoře a starostí. Jednoho dne mu došla trpělivost, velmi se rozhněval a proměnil svou dceru i se zámkem ve skálu, v níž je uzamčena princeznina duše.

Druhá světová válka a její dopad na původní obyvatelstvo Orlických hor znamenal i dlouhá léta nezájmu pro tuto kapli. Kaple chátrala, křížová cesta byla rozvalena a z původních reliéfních litinových desek zůstala jediná. A tak se památný areál dočkal

Pověst o Suchém vrchu

su meč. Až mi ho vezmeš, řeknu ti, co máš dělat dál. Uposlechneš‑li mé rady, přinese ti to štěstí“. Následující noc čekal pastýř u skály. Přesně o půlnoci se spustil strašlivý rámus a objevil se vepř sršící oheň na všechny strany. Pastýř se ale lekl, že nebyl schopen nic dělat. Vzmohl se jenom na útěk. Doprovázel ho nářek a bědování vepře, který zmizel ve skále. Zakletá princezna prý čeká na své vysvobození dodnes.

O mnoho století později přišel ke skále pastýř a našel ji otevřenou. Když vešel dovnitř, našel tam překrásnou dívku, jež právě pekla koláč. Přistoupil až k ní a ona si mu začala stěžovat na svůj smutný osud a zapřísahala ho, aby ji vysvobodil. Když svolil, připravovala ho na to, co se stane: „Objevím se tu po několik nocí. Poprvé přijdu v podobě žhnoucího vepře a v rypáku budu mít klíč. Ten mi musíš vytrhnout za pomoci téhle hůlky.“

Dnes zde najdeme Kramářovu chatu s rozhlednou, která je oblíbeným výletním místem. Pověst uvedena v knize Grossmutter erzählt z roku 1940, jejíž převyprávěný překlad vyšel v knize Evy Koudelkové - Babiččina vyprávění.

S těmito slovy mu hůlku podala a pokračovala: „O druhé noci mi bude žhnout jen půlka těla a v rypáku ponesu kroužek. I ten mi musíš s pomocí hůlky vzít. Třetí noc bude žhnout jen má hlava a v rypáku ponewww.kralovstviorlicke.cz

Autor fotografie Milan Drahoňovský

www.suchak.cz www.krasnadikyhoram.cz


11

PŘÍBĚHY POZORUHODNÝCH MÍST

Pověst předávaná z pokolení na pokolení… LETOHRAD - HISTORICKÉ MĚSTO PARDUBICKÉHO KRAJE ROKU 2015 Každá pověst, která se předává z pokolení na pokolení, je zlatem nedoceněna. Generace si ji předává vyprávěním nebo čtením, a tak zůstává v našich myslích… Rádi se s vámi podělíme o pověst města Letohradu (původně Kyšperku) – „Pověst o založení svatojánské kaple na Kopečku v Kyšperku“… pověst tak bude žít dál… Bylo to roku 1736, kdy ještě byla robota v plném proudu. Pahorek, na kterém dnes stojí kaplička, byl úplně holý. Malý kousek dále jest Hradisko, kde za dávných dob stála tvrz zvaná Geiersber (Supí hora). Tenkráte, kdy tato pověst začíná, stávaly tam trosky, kdysi bývalé to slávy pánů kyšperského panství.

Tehdy vládl na kyšperském panství mocný hrabě. Byl to pán, který trýznil poddaný lid. Pořádal zábavy, na které se sjíždělo dosti hostí, a když zámek již nestačil, nechal postaviti v tak zvané Oboře zámecký letohrádek. Hrabě měl krásnou a milou paní, kterou lid miloval. Pan choť ji na zámku uzavíral a na svoji paní žárlil. Když mohla, utíkala ze zámku na opuštěnou tvrz, kde pak dlouhou dobu sedávala, plakala a modlila se. Když jednoho dne hrabě se vrátil na zámek a nezastihl svoji paní, počal zuřit. Bylo mu řečeno, že se nachází v polozbořené tvrzi. Hrabě vyskočil na koně a uháněl na místo, kde zastihl svoji paní, kterak klečíc se modlí a pláče. „Tak, zde má paní dlí a celé hodiny se modlí a čeká, až její láska přijde, zatím, co pan hrabě je očekáván prázdnými pokoji? Zde tedy, moje paní, je vaše zamilované místečko? Tak aby vám bylo ještě milejší a měla jste k němu blíže, poroučím vám, rozumíte mi, poroučím, odnésti všechny tyto kameny z tohoto místa, tam na ten Kopeček!“…

Co se stalo poté, když tato slova vyřkl? Celou pověst včetně jejího pokračování najdete na www.mojeorlickehory.cz Čerpáno z publikace Anny Šárkové „Lidová pověst o založení svatojánské kaple na Kopečku v Kyšperku“ www.letohrad.eu

TIP NA VÝLET: Vycházkový okruh „Poznej město Letohrad“ (4,5 km) – začátek trasy na náměstí – Městské muzeum (Napoleonovy saně, expozice sirkařství) – zámek a zámecký park (strašidelná jeskyně, empírový altán, voliéra s papušky a výběh s klokany) – kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku nad městem – Muchova vyhlídka na Kopečku – náměstí s kostelem sv. Václava – Muzeum řemesel – rodný dům otce Madeleine Albrightové v Tyršově ulici – kostel Nanebevzetí Panny Marie na Orlici – Tvrz Orlice. www.info.letohrad.eu

Malebné „ÚDOLÍ TICHÉ ORLICE“ břehu Tiché Orlice se majestátně vypíná vrch Zátvor, jehož náhorní plošina v dobách pobytu J. A. Komenského v Brandýse nad Orlicí skýtala bezpečný úkryt tajným shromážděním příslušníků Jednoty bratrské.

Řeka Tichá Orlice se na své pouti východočeskou krajinou protéká několika romantickými partiemi. Dominuje jim kaňonovité údolí mezi Ústím nad Orlicí a Chocní na středním toku řeky. Tato krajinná paráda je známa cestujícím z vlaků na hlavním českém železničním koridoru mezi Prahou a Moravou, kdy se cestou z Prahy ráz krajiny po projetí „Choceňským tunelem“ úplně mění. Údolí si zamilovali cyklisté, in‑line bruslaři i pěší turisté, jimž slouží od roku 2007 nová asfaltová cyklostezka.

Bezprostřední okolí nad Tichou Orlicí v popisovaném místě nabízí mnoho variant výletů – a to jak pro pěší turistiku, tak i cykloturistiku.

Stojí za to zde zastavit, usadit se na lavičce a pod korunami staletých listnáčů chvíli sledovat úžasné přírodní divadlo. Podrobné informace k putování „Údolím Tiché Orlice“ najdete na www.mojeorlickehory.cz

Údolní nivu s říčními meandry roubí na levém břehu strmě se zvedající svahy vrchu Lysina. Nad osadou Bezpráví na pravém

12


Putujte s námi po turistických zajímavostech po proudu řeky… naše putování začíná v Ústí nad Orlicí, kde si povšimněte původní výpravní budovy „Staré dámy“. Pokračujeme na rozhlednu na Andrlově chlumu a dále k Dolečkově hájovně, kde se za války odehrál silný příběh. Dobré pivko na vás čeká v Klopotech nebo na Bezpráví U Pildy vedle bývalého mlýna. Za osadou Perná, před Brandýsem nad Orlicí se vydáme odbočkou vlevo po mostě k Brandýskému labyrintu, který připomíná nejslavnější dílo Jana Amose Komenského. Nad městečkem ožívá zřícenina hradu, kterou také nesmíme minout. V našem putování pokračujeme po cyklostezce do Chocně okolo bývalého mlýna do přírodní rezervace Peliny, kde končí naše putování.

Autor článku: Martin Leschinger www.krasnadikyhoram.cz


TOP UBYTOVÁNÍ A GASTRONOMIE

HOTEL A HORSKÉ APARTMÁNY HARTMAN

5.

hotel restaurace wellness, bazén

hotel horské apartmánové chaty restaurace wellness Olešnice v Orlických horách 241

Masarykova 941 Rychnov nad Kněžnou

+420 702 370 670 [email protected]


www.hotelhartman.cz

www.hotelpanorama.eu

HOTEL NA ZÁMEČKU A MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR

HOTEL HAVEL

hotel, restaurace kavárna s cukrárnou

hotel, restaurace kavárna, pivnice historická hodovní síň

Třebovská 1 Ústí nad Orlicí – Hylváty

Staré náměstí 61 Rychnov nad Kněžnou



www.pivovar‑ustinadorlici.cz

www.hotelhavel.cz

ALFA RESORT

KRAMÁŘOVA CHATA NA SUCHÉM VRCHU

hotel horské apartmánové chaty restaurace panoramatický bazén

hotel, restaurace bufet wellness rozhledna

Deštné v Orlických horách 78

Orličky 186



www.alfaresort.cz

www.suchak.cz

PENZION A RESTAURACE KOZÍ CHLÍVEK

TVRZ ORLICE

penzion restaurace wellness

hotel, restaurace staročeská krčma wellness

Deštné v Orlických horách 220

Orlice 1 Letohrad



www.kozichlivek.cz

www.tvrzorlice.cz

5.

LETOVISKO STUDÁNKA

HOSTINEC U HUBÁLKŮ

hotel, vila u hotelu restaurace wellness, bazén

penzion restaurace

Letovisko Studánka 505 Rychnov nad Kněžnou

Kostelecká Lhota 40 Kostelec nad Orlicí



www.hotelstudanka.cz


HOTEL PANORAMA


www.uhubalku.cz


13

TOP UBYTOVÁNÍ A GASTRONOMIE

WELLNESS PENZION POD ROZHLEDNOU

5.

penzion bazén golfové a fotbalgolfové hřiště

penzion restaurace wellness, bazén tenisový kurt

Nebeská Rybná 2 Rokytnice v Orlických horách

Vrbice 32, Kostelec nad Orlicí +420 603 726 531


www.penzion‑pod‑rozhlednou.cz

www.penzionorlicko.cz

PENZION RAMPUŠÁK

HORSKÁ BOUDA ČIHALKA

penzion restaurace venkovní posezení

horská bouda restuarace venkovní posezení

Náměstí T.G.M. 5 Rokytnice v Orlických horách

Olešnice v Orlických horách 223



www.rampusak.cz

www.cihalka.cz

HORSKÁ CHATA NA ROZCESTÍ

STAROČESKÁ KRČMA

horská chata restaurace sluneční terasa venkovní hřiště

stylová restaurace venkovní posezení večírky, akce Vilímkova 117, Vamberk

České Petrovice 161



www.staroceska‑krcma‑vamberk. webnode.cz

www.narozcesti.eu

RESTAURACE NOVÝ DVŮR

TONIOVA KAVÁRNA A RESTAURACE

restaurace venkovní posezení

kavárna restaurace dětské hřiště

Nový dvůr 143, Letohrad

Komenského 266 Kostelec nad Orlicí

+420 465 621 555 restaurace@novydvur‑letohrad.cz


www.novydvur‑letohrad.cz

www.zamekkostelecno.cz/kavarna

STAROČESKÝ PIVOVÁREK RAMPUŠÁK

ŘEMESLNÝ PIVOVAR CLOCK

pivovar, sladovna, exkurze Bowling Bar venkovní zahrádka svatby a akce, ubytování

pivovar pivnice venkovní posezení

Křovická 267, Dobruška

Školní 2, Potštejn



www.pivovar‑dobruska.cz

14


PENZION ORLICKO


www.pivovarclock.cz


TOP VOLNÝ ČAS

NOVÝ ZÁMEK KOSTELEC NAD ORLICÍ

ZÁMEK ČASTOLOVICE

zámecká expozice Galerie Kinský anglický park dětské hřiště

zámecká expozice zvěřinec anglický park s oborou galerie

Komenského 1, Kostelec nad Orlicí +420 731 326 423 [email protected]

Masarykova 1, Častolovice +420 732 832 442 info@zamek‑castolovice.cz

www.zamekkostelecno.cz

www.zamek‑castolovice.cz

ZÁMEK POTŠTEJN

MUZEUM ŘEMESEL

zámecká expozice Bubákov, Pohádkov zámecký hotel park, cukrárna

muzejní expozice restaurace

Jarníkova 1, Potštejn +420 728 939 028 [email protected]

Nový dvůr 143, Letohrad +420 465 621 550 [email protected]

www.zamekpotstejn.cz

www.muzeumremesel.cz

TVRZ ORLICE

HRAD POTŠTEJN

muzejní expozice restaurace a krčma posezení na hradbách

zřícenina hradu komentované prohlídky razírna mincí

Orlice 1, Letohrad +420 465 677 731 [email protected]

Potštejn +420 494 546 812 [email protected]

www.tvrzorlice.cz

www.potstejn.cz

ATELIÉR RENATA

ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM VILLA NOVA

dekorace a design degustace a vinotéka výstavy a přednášky sladké pokušení

archeologické muzeum v přírodě víkend středověkých technologií

Nádražní 705, Opočno +420 775 350 901 info@atelier‑renata.cz

Liberk – Uhřínov 15, Rychnov n. Kn. +420 496 633 139 [email protected]

www.atelier‑renata.cz

www.villanova.cz

ATELIÉR ZVONAŘE A HRNČÍŘKY

TVRZ HANIČKA

ateliér prodejní galerie workshopy deštenská zvonkohra

vojenské opevnění muzejní expozice

Na Staré cestě 156, Deštné v Orlických horách +420 603 204 111 [email protected]

www.atelierdestne.cz



Rokytnice v Orlických horách +420 491 616 998 [email protected]

www.hanicka.cz


15

TOP AKTIVITY

SKICENTRUM DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH

SKI CENTRUM ŘÍČKY V ORLICKÝCH HORÁCH

sedačková lanovka terénní tříkolky horské koloběžky

sedačková lanovka terénní tříkolky horské koloběžky multifunkční hřiště

Deštné v Orlických horách +420 492 601 601 [email protected]

Říčky v Orlických horách 239 +420 494 595 559 [email protected]

www.skicentrumdestne.cz

www.skiricky.cz

SKIRESORT BUKOVÁ HORA

SPORTAREÁL ČESKÉ PETROVICE

lanovky z údolí Čenkovic i Červené Vody terénní tříkolky horské koloběžky baby trasy

vlek v provozu terénní tříkolky travní lyžování tubing

Mlýnický Dvůr 8, Červená Voda +420 725 488 155 [email protected]

České Petrovice 58 +420 606 659 494 [email protected]

www.skibukovka.cz

www.ceskepetrovice.com

ADVENTURE DEŠTNÉ

SPORTOVNÍ CENTRUM RIO

lanový park, lezecká stěna terénní tříkolky, čtyřkolky, koloběžky a kolečkové lyže horská kola, elektrokola

K2 Hiking indoorcycling Trx, Flowin kruhový trénink

Deštné v Orlických horách +420 603 213 266 [email protected]

Polská 1360, Ústí nad Orlicí +420 777 673 359 [email protected]

www.lanovyparkdestne.cz

www.bazenusti.cz

FOTBALPARK NEBESKÁ RYBNÁ

KRYTÝ BAZÉN A LETNÍ KOUPALIŠTĚ

fotbalgolfové hřiště – 18 jamek

krytý bazén sauna letní koupaliště vířivá vana a parní komory

Nebeská Rybná 162 Rokytnice v Orlických horách +420 777 203 445 [email protected]

Mírová 890, Dobruška +420 777 418 798 [email protected]

www.fotbalparknebeskarybna.cz

www.bazen.mestodobruska.cz

BIKE PARK PEKLÁK

PLAVECKÝ BAZÉN RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

tratě pro kola tratě pro terénní káry půjčovna vybavení

krytý bazén tobogán sauna a aroma pára masáže

Pod Jelenicí 653, Česká Třebová +420 731 125 800 [email protected]

www.peklak.cz

16



Javornická 1720 Rychnov nad Kněžnou +420 494 323 289 [email protected]

www.bazenrk.cz


PŘÍBĚHY A POVĚSTI MĚST A OBCÍ

Lípa na Hraštickém kopci Skuhrovská lípa (také známá jako Rubínova lípa nebo Robotní lípa) u Skuhrova nad Bělou je památný strom, který podle pověsti připomíná konec roboty. Roste na Hraštickém kopci asi 120 metrů severovýchodně od křižovatky, kde se sbíhá cesta od skuhrovského kostela svatého Jakuba Většího a Hraštic ve směru na Svinnou. Při procházkách ji můžete vidět na uměle navršeném kopečku a její kmen lemuje lavička.

kopce navozili hlínu, aby byla lípa dobře viditelná a do jeho středu stromek zasadili. Byla to jejich poslední robota – nikoli z rozkazu, ale z vlastní vůle.

Vysazena byla v letech 1838–1848, tudíž její stáří je aktuálně 178 let, výška dosahuje do 25,4 m a její obvod je 295 cm.

Druhý příběh vychází z farní kroniky. Zápis pochází od faráře Josefa Ehrenbergera, který do úřadu nastoupil roku 1853. Věk lípy odhadoval na 15 let. Předchozí farář Josef Rubín prý nechal do opuštěného lomu navozit hlínu a lípu do ní zasadit.

O zasazení lípy existují dva příběhy. Jeden příběh vypráví o zasazení lípy jako upomínky zrušení roboty (1848) místními sedláky, kteří chtěli, aby příštím generacím připomínala ukončení jejich poroby. Na nejvyšší místo

„Kéž tato lípa ještě dlouho roste a poutníku, jehož kroky v stínu košaté koruny stanou, připomene dávno minulé a utvrdí ho v lásce k naší krásné zemi a ještě krásnější řeči!“ -Ed. Kouřim-

Autor Rostislav Štverák

www.skuhrov.cz

Jak Rokytnice medvěda do znaku dostala… Z dochovaných archivních pramenů nelze přesně určit vznik Rokytnice. Její počátky lze datovat na přelom 13. a 14. století, kdy tehdejší vlastníci tohoto panství – Páni z Rychnova počali kolonizovat toto území, bohaté na zásoby dřeva. První zmínka o tehdy uhlířské osadě je datována k roku 1318, kdy byla Rokytnice vypálena loupeživými rytíři z nedalekého hradu Liberka.

Legenda o vzniku znaku říká, že někdy v 15. století, kdy městečko obklopoval ještě hustý les plný divokých zvířat, zatoulal se na rynek medvěd, kterého přilákal med od roje včel v duté staré lípě. Přítomnost nebezpečného zvířete způsobila dokonalý chaos, křik a zmatek mezi obyvatelstvem. Když mohutná šelma viděla, co svoji návštěvou způsobila, vylezla ze strachu do koruny mohutné lípy. Z blízké tvrze pak přispěchali dva zbrojnoši, kteří medvěda bodali kopím, až zvíře padlo mrtvé k zemi. Medvědi byli zakrátko v celých Orlických horách vyhubeni, ale lipové aleje, které v době květu obletují tisíce pilných včel, se v Rokytnici dochovaly doposud.

V 16. století se začíná na listinách města objevovat pečeť se znakem města, zobrazující mohutnou lípu se šplhajícím medvědem, kterého ze stran bodají zbrojnoši.

www.rokytnice.cz

Vodník v Benátkách Vždy o jedenácté vylézal z vody a sedával na vrbě, kde si pročesával své dlouhé zelené vlasy. Kdo šel náhodou v noci kolem, toho popadl, a nic mu nebyla platná obrana. Každého utopil. Mnoho odvážlivců se ho pokoušelo zabít, ale všichni za svou troufalost zaplatili životem. Až jednou Marek z Trávníka, který se vracel z lovu, uviděl hastrmana, jak sedí na vrbě a líčí pentle na děvčata. Vystřelil na něj a vodník skočil do vody. Od té doby se v těchto místech už neukázal. Také v pivovarském rybníčku se utopilo několik lidí. Vždy o svatojánské noci se hladiwww.kralovstviorlicke.cz

na rybníčka zamlží, utichne vítr a jen měsíc osvětluje okolí. Tu zavíří voda a z mlžného oparu začnou vystupovat utopenci. Zástup vede první utopený a za ním následují další. Průvod několikrát obejde rybníček a děsí pocestné. Pak náhle, úderem dvanácté, zmizí. Ten, kdo prý zahlédne tento hrůzný zástup, do roka se utopí. Ale vy se bát nemusíte, je to jen jedna z mnoha pověstí města Česká Třebová. Zda ‑li vás zajímají další pověsti, které se k městu váží, podívejte se na webové stránky, nebo zavítejte do knihovny. www.ceska‑trebova.cz www.krasnadikyhoram.cz

ilustrační kresba www.mojeorlickehory.cz

17

PŘÍBĚHY A POVĚSTI MĚST A OBCÍ

Vydejte se po stopách mlsného medvěda… Jablonné nad Orlicí má ve svém znaku medvěda s berlou. O tom, jak tento znak údajně vznikl, vypráví následující pověst „O mlsném medvědovi“. Vždy na podzim, po sklizni, lanšperský purkrabí posílal do okolních obcí vozy a ozbrojenou čeleď, která měla za úkol vybrat naturální dávky požadované zbraslavskými mnichy. Někdy se stávalo, že skutečné výběrčí předešli falešní, kteří vybírali do vlastní kapsy. Aby tomu purkrabí zabránil, posílal s čeledí mnicha nebo jim půjčoval svou berlu. Pověst říká, že když se jednou k Jablonnému blížil vůz naložený naturáliemi shromážděnými v okolních vesnicích, vůně medu přivábila medvěda. Vystrašený doprovod se rozutekl a zvíře vylezlo na vůz. Koně ho však ucítili

a dali se do zběsilého běhu. Medvěd, aby se udržel na voze, sevřel předními tlapami berlu. Tak vjel až na náměstí, kde se mu konečně podařilo opustit vůz a zmizet v lese. Po dlouhé době se objevila i zbabělá čeleď. Na paměť této události dostalo Jablonné do znaku medvěda s berlou. Tip na výlet: Na vycházkový okruh „Po stopách mlsného medvěda“ se můžete vydat po celý rok i vy. Deset informačních tabulí je rozeseto na zajímavých místech na trase dlouhé přibližně čtyři a půl kilometru. Během putování se dozvíte něco z historie a přečtete si zábavné perličky ze života ve městě a okolí. www.jablonneno.cz

Víte, kdo byl český „Le Corbusier“? Významný francouzský výtvarný kritik Michel Ragon, který je považován za největšího architekta 20. století, nazval Kamila Roškota „českým Le Corbusierem“,a nebyl daleko od pravdy.

Chcete se dozvědět více o projektech, u kterých byl Kamil Roškot včetně historie a současnosti Roškotova divadla a Pastvinské přehrady? Více se dočtete na www. mojeorlickehory.cz.

Mnozí možná ani netuší, že v našem regionu zanechal svoji stopu významný český architekt Kamil Roškot. Najdeme zde dvě jeho velké stavby – budovu Roškotova divadla v Ústí nad Orlicí a přehradu na Divoké Orlici v Pastvinách, zvanou Pastvinská přehrada.

Autorka článku Bc. Zdenka Kroulíková. Čerpáno z www.archiweb.cz www.ustinadorlici.cz

Kamil Roškot se narodil před 130 lety ve Vlašimi. Po studiích stavitelství a architektury sbíral zkušenosti na svých studijních cestách po celé Evropě, ale i v Tunisu a Alžírsku. Studoval dějiny umění a kresbu u prof. Maxe Švabinského a architekturu u prof. Jana Kotěry.

Jak chytrá stařenka zachránila Lanškroun… Město Lanškroun nabízí řadu tajemných míst a vy se můžete po stopách těchto místo vydat právě teď…co třeba tam, kde zůstaly valy a příkopy a kde se říká „Švédské šance“? A víte, jaká pověst se o tomto místě vypráví?pověst o „Chytré stařence“… V třicetileté válce táhli Švédové od Králík a Šilperka na Lanškroun a chtěli jej obsadit. Když se dostali na poslední vršek šilperské silnice, viděli v údolí město Lanškroun, bylo obehnané zdmi a příkopy. V tom k nim přistoupila jedna stařenka. Šla z Kořenného – později z něho vznikla osada Laudon.

Valy a příkopy tam po nich zůstaly, říká se jim Švédské šance. Tak stařenka třemi slovy zachránila Lanškroun. Taková babka, a věděla si rady! Čerpáno z lidových pověstí z Čech, Moravy a Slezka – Živá voda, autoři Oldřich Sirovátka, Marta Šrámková www.lanskroun.eu

„V Lanškrouně je mor!“ volala na Švédy. Autor ilustrace Anika Schmidt

18


Švédové se zalekli, zůstali stát a už nešli dále. Položili se na té výšině a opevnili se. www.krasnadikyhoram.cz


PŘÍBĚHY HOTELŮ A PENZIONŮ

Dovolená jako v pohádce

V Orlických horách a Podorlicku je řada míst, která si někteří pamatují třeba z dob dětství, kde trávili prázdniny na táborech, u prarodičů, z dob svých studií. Někteří i z dob základní vojenské služby a v neposlední řadě ze soukromého či pracovního života, kdy jste se stěhovali za prací nebo svoji láskou. Pamatujete si místa či budovy, které vypadaly úplně jinak, než vypadají dnes? Některým z vás připomeneme místa dávno minulá, a některým místa, která můžeme doporučit pro strávení krásné dovolené s dětmi, vnoučaty, kamarády či partnerem. Každé místo má svoji historii a svůj příběh… Víte, že historie „Studánky“ v lese Včelném sahá až do 17. století? V té době zde vyvěralo několik pramenů léčivé vody a byly tu městské lázně. Dnes tu naleznete úžasné místo pro odpočinek, včetně kompletní nabídky služeb od ubytování až po relaxaci. Ubytujte se v Letovisku Studánka **** u Rychnova nad Kněžnou v pokojích okořeněných místními legendami. V pokoji „PANNA NA JELENU“ se dozvíte o pověsti krásné panny jezdící na ochočeném jelenovi. www.hotelstudanka.cz

Krásné místo a rodinnou pohodu naleznete v rodinném penzionu Kozí chlívek v Deštném v Orlických horách. Vůni dřeva, kachlová kamna, horký čaj v nádherném keramickém bucláčku a ještě teplý koláč s povidly vás přenesou do časů našich babiček. Dopřát si zde můžete také aroma koupel v dřevěné vaně s bylinkami ze zdejších Kačenčiných hor a přenocovat můžete třeba v Pomněnkovém nebo Levandulovém pokoji. www.kozichlivek.cz

služeb, ubytujte se v horských apartmánových chatách hotelového komplexu Alfa Resort. Teplo domova navodí i krbová kamna, která jsou součástí každé chaty. Relaxovat zde můžete se šampaňským v ruce a s výhledem na hřeben Orlických hor. www.alfaresort.cz

Víte, jak Hotel Havel v Rychnově nad Kněžnou získal svoje jméno? V roce 1860 byl postaven jako Hotel Procházka. Od roku 1898 hotel vlastnilo město a své jméno dostal po prvním nájemci panu Karlu Havlovi a také po kostelíku svatého Havla v těsné blízkosti hostelu. Dodnes patří mezi oblíbené hotely Podorlicka. Kromě kvalitní restaurace se tu nachází tradiční česká pivnice, kde čepují regionální pivo. www.hotelhavel.eu

Kdysi školní středisko ŽAZ Vamberk ze sedmdesátých let, později známé jako Chata Rampušák a nyní hotel s wellness centrem, tak to je Hotel Hartman v Olešnici v Orlických horách. Zajímavostí je, že zde zůstal zachován jako jediný původní interiérový prvek krb s křesílky ve společenské místnosti z roku 1976. Pro hosty se hotel otevřel v únoru 2016 a vy se můžete také nechat ubytovat v horských apartmánech s výhledem na sjezdovku. www.hotelhartman.cz

Dlouholetou tradici má i Hostinec U Hubálků v Kostelecké Lhotě. Vždy býval místem, kde se scházeli lidé k dobrému jídlu a pití. Toto místo je jak stvořené pro rodinnou dovolenou s nezapomenutelným kulinářským zážitkem. Velkou devizou penzionu s restaurací je jednoduchost, tradice a jídla podle staročeských a regionálních receptů. Kromě jídel z kuchařek venkovských babiček zde můžete ochutnat cibulovou marmeládu či hrušková povidla. www.uhubalku.cz

Oblíbenou zastávkou turistů, cyklistů i běžkařů je rodinný Penzion Rampušák v Rokytnici v Orlických horách. Najdete zde příjemný interiér pravé horské chalupy, roztopený krb i dřevěnou podobiznu zdejšího ochránce hor Rampušáka. Kromě nadstandartního ubytování se můžete těšit na domácí kuchyni a určitě si pochutnáte na uzených žebrech podávaných na prkénku nebo jelení kýtě s brusinkami. www.rampusak.cz

Věřte, že takovýchto míst s krásným či zajímavým příběhem je tu více. Kompletní nabídku doporučeného ubytování najdete na www.mojeorlickehory.cz

Na horách v Deštném ještě chvíli zůstaneme… jestli hledáte opravdový klid, pohodlí a ničím nerušené soukromí, ale zároveň snadnou dosažitelnost všech hotelových www.kralovstviorlicke.cz

V rodinném Wellness Hotelu Panorama v Rychnově nad Kněžnou můžete posnídat domácí chléb dle receptury z 18. století a speciality světové kuchyně ocení nejeden gurmán. Historie hotelu sahá až do roku 1938. V průběhu stavby však přišla válka a bylo rozhodnuto, že se hotel bude jmenovat na místo plánovaného názvu V Modřinkách po Hotelu Panorama v Deštném, o který Češi přišli jako následek po Mnichovské dohodě. www.hotelpanorama.eu



19

PŘÍBĚHY SKI AREÁLŮ

Říčky pamatují opravdu hodně… Říčky si toho pamatují hodně, ale staly se především místem, kde vznikla pevná přátelství, zažilo se hodně zábavy, a kde spousta lidí získala lyžařské dovednosti a odkud vzešli sportovci, kteří Českou republiku reprezentují na mezinárodní úrovni.

Říčky jsou po generace místem, kam jezdí na dovolené a výlety rodiny se svými dětmi a ty po letech opět se svými dětmi. Tato tradice se rozvíjí již od 30. let 20. století, kdy byl lyžaři objeven Zakletý vrch. Lyžovalo se na svahu současné modré sjezdovky (Loučky), kde byly vykácené stromy. V té době se na kopec šlapalo po svých, první přepravní zařízení bylo spuštěno až v roce 1959.

Díky těm, kteří v počátcích věnovali energii rozvoji zimního sportu v Říčkách, můžeme dnes pokračovat a rozvíjet tuto pomyslnou štafetu. Pro rodiny, školy a party přátel jsou Říčky oblíbené pro své zázemí a krásnou přírodu. V zimě jsou zde připraveny široké sjezdovky, běžecké tratě i lyžařská škola, pro léto bohatá letní zábava pro všechny věkové kategorie! Čtyřsedačková lanovka zahajuje provoz obvykle první víkend v červnu a běží až do září. Na své si přijdou také milovníci pěší turistiky nebo cykloturistiky, které lanovka vyveze

na Vrch Zakletý, odkud je to již malý kousek na hlavní hřebenovou trasu Orlických hor a jednu z nejhezčích horských tras u nás. Kdo má raději adrenalinové aktivity, může brázdit červenou sjezdovku od vrchu dolů na speciální horské tříkolce nebo využít zvýhodněné balíčky se sousedním lanovým parkem. Navštivte Ski centrum Říčky a poznejte atmosféru místa, kde jde sport ruku v ruce se zábavou již po několik desítek let. www.skiricky.cz

Na Rampušákově trůně si můžete přát… Vrchol Bukové hory se skalním výběžkem, který se ční nad údolím Čenkovic z jedné strany a údolím Červené Vody ze strany druhé, si Rampušák natolik oblíbil, že si zde udělal i svůj trůn. Je to tak pro něj pohodlnější, může tak dohlížet na krajinu a zvířata. Rampušák je samozřejmě velkorysý a kdokoli si potřebuje odpočinout, může se pohodlně na trůn usadit a to ve Fitresortu Buková hora. Do království vládce Orlických hor „Rampušáka“ na vrchol Bukové hory se můžete vydat nejen pěšky či na kolech, ale i vzduchem! Okolí Bukové hory je malebné a láká k procházkám i těch nejmenších. Nejméně

náročná trasa pro pěší i cyklisty vede z Červenovodského sedla po vrstevnici. Má tu zastávku i cyklobus. Samozřejmě lze vyrazit jak z údolí Čenkovic, tak Červené Vody. To už je úkol pro zdatnější. A pohodovou variantou je použití jedné z lanových drah, tedy přistání na vrcholku Bukové hory přímo ze vzduchu. A víte, co se traduje? Kdo na trůn usedne se zavřenýma očima s přáním, splní se mu do jednoho roku. Tak určitě zavítejte a nezapomeňte si něco přát! www.skibukovka.cz

Víte co se stane, když obejdete „Kapli na Adamu“?

Počátek příběhu „Kaple na Adamu“ začíná už v roce 1800 tím, že Anton Baier, místní obchodník onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí nosu. V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání. Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem. Své předsevzetí splnil v roce 1801. Na pamětní destičce stojí slova: „Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!“ Proto toto místo obestavěl v r. 1821 dřevěnou kaplí a v roce 1847 byla postavena kaple kamenná. Kapli se také říká „Nosní kaple“, která byla v roce

2000 kompletně opravena s významnou pomocí starousedlíků a znovu vysvěcena. Roku 2006 byla uspořádána veřejná sbírka na 20 pískovcových schodů vedoucích ke kapli.

Anton Baier, místní obchodník z čp. 23 a člen hudební kapely onemocněl cestou z Brna těžkou nemocí nosu.V době nemoci viděl ve snu výjev slavného Zmrtvýchvstání.Po tomto snu si předsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tímto výjevem.Své předsevzetí splnil v roce 1801?. Na pamětní destičce stojí slova:“Jeho víra se naplnila a on se uzdravil!“ Zpočátku stál obrázek volně na sloupku.Obraz byl navštěvován věřícími zdejší obce.Proto toto místo obestavěl v r.1821 se svolením majitele pozemku Josefa Schlollera dřevěnou kaplí.Tím byl obraz také chráněn před nepřízní počasí. Na obraze je napsáno: Věnováno v r.1821 Antonem Baierem z Českých Petrovic.V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamenná. Anton Baier zemřel v r. 1886 ve věku 76 let.V roce 1860 nechali obnovit oltář i obraz Josef Baier, Emanuel Baier- děti zakladatele a vnučka Anna Baier. Malý dárek synovce zakladatele byla tabulka umístěna 3. července 1860: „ Můj Bože buď k nám stále milostiv a milosrdný a zachovej našemu dílu přízeň, Ámen“. Další oprava byla na žádost hospodáře Josefa Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltář a křížová cesta(Johann Hermann). Další oprava byla provedena v r. 1912.Náklady byly hrazeny z obecního fondu a z darů šlechetných dobrodinců. Z vděčnosti a úcty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. Ann Lux a nechala původní obraz Zmrtvýchvstání nově namalovat. Na sloupku pod obrazem je k přečtení:“Původní obrazový sloupek ke slávě Zmrtvýchvstání postaven v roce 1821 Antonem Baierem České Petrovice“. Kapli se také říkalo „Nosní kaple“ podle zakladatele,který trpěl nepříjemnou nemocí nosu.Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele pořádáno každý rok na Velikonoční pondělí a na svátek Nanebevzetí Panny Marie procesí. Na velikonoční pondělí vítala z hůry od kaple přicházející procesí veselá hudba. Až v roce 2000 byla kaple kompletně opravena s významnou pomocí staro usedlíků a znovu vysvěcena.V roce 2006 pak byla uspořádána veřejná sbírka na 20 pískovcových schodů vedoucích ke kapli. Kdysi se říkalo: „Dobré jest, alespoň jedenkráte za rok, před kaplí, za nos se chytiti.., kapli obejíti a věřit sobě a zdraví svému při tom,pak se Vám dařit bude celý rok a zdraví budete užívat“.

20



Kaple leží přímo mezi dvěma sjezdovkami ve Sportareálu České Petrovice a je možné ji navštívit jak na lyžích tak pěšky. Na nejvyšším kopci vesnice je vidět z daleka, obzvlášť večer, když je nasvětlena. Je významnou dominantou obce České Petrovice. A víte, co se se stane, když obejdete kapli a budete si držet nos? Tak si budete rok zdraví užívat. A to za návštěvu této kaple určitě stojí! Celý příběh o „Kapli na Adamu“, který přepsal dle doslovného překladu kronikář z německé kroniky, včetně dalšího přepisu, který malinko zjednodušujeme a doplňujeme o některé informace, najdete www.mojeorlickehory.cz. www.ceskepetrovice.com Soutěžní otázka: Proč se kapli říká „Nosní kaple“? První tři, kteří nám napíšou na e‑mail: [email protected] správnou odpověď, získají krásnou cenu. www.kralovstviorlicke.cz

PŘÍBĚHY S TIPEM NA VÝLET

PORCINKULE (česky) a PORTIUNCULA (latinsky)… Název je zkomolením italského místního jména Porzioncula, Porziuncola či latinsky Portiuncula (údělíček, podílek, malý pozemek). Jde o kapličku v Assisi, která se dnes nachází uvnitř baziliky Panny Marie Andělské. Jeho zakladatel sv. František z Assisi kostelík získal pro svou řeholi a založil zde společně se svatou Klárou řád klarisek. Podle legendy obdržel sv. František od papeže Honoria III. pro kostelík privilegium plnomocných odpustků. Papež Sixtus IV. je rozšířil na všechny kostely prvního a druhého řádu sv. Františka jen pro františkány. V roce 1622 bylo privilegium rozšířeno Řehořem XV. pro všechny věřící, kteří po zpovědi a svatém přijímání navštěvovali tyto kostely v určené dny. Později téhož roku rozšířil Řehoř privilegium i na všechny kapucínské kostely. Následující papežové je rozšířili na

všechny kostely s nějakým vztahem k františkánskému řádu. Porcinkule je tradiční pouť, která se koná první srpnový víkend, v některých českých a moravských městech, jejichž historie je spjatá s františkánským řádem. V náboženském významu je porcinkule výroční církevní slavnost konaná 2. srpna ve františkánských a kapucínských kostelech, spojená s udílením plnomocných odpustků a doprovázená lidovou poutí. Slovo porcinkule je také zlidovělým názvem pro svátek Panny Marie Andělské slavený 2. srpna. S poutí je spojováno tradiční pečivo – preclíky.

Po velkém požáru města v r. 1866 se uspíši-

www.opocno.cz

Každý rok město Opočno ožívá první srpnový víkend největší kulturní událostí roku poutí „PORCINKULÍ“ a Opočenským jarmarkem,

Dobrušské pivovarnictví Vyjdeme‑li z textu „Mutinova narovnání“ z roku 1320, který potvrzuje měšťanům právo várečné „…aby sami spoluměšťané panu Mutinovi dávku, zvanou lidově „šos“ odevzdávali a to o svátku Narození Páně (25. 12. ) a na den sv. Jana Křtitele (24. 6. ) ze všech domů a polí podle jejich umístění a rozloh dříve založených a zřízených, s výjimkou domů nárožních a které mají pivovary, tyto domy u Vodní brány po dvanácti groších mají řádně dávat a platit, ostatní domy budou povinny platit po osmi groších“; neboť před zřízením zdi městské se Dobruška nazývala ves Leštná a hospodáři domů a pivovarů svobodně vařili pivo na svých pozemcích a mají vařit bez překážky. K svědectví byla připevněna naše pečeť Konáno a dáno léta Páně 1320.

který se letos koná 5. – 7. 8. 2016. Během tří dnů si návštěvníci poutě mohou vyzkoušet mnohé atrakce, obdivovat šermířská utkání nebo se zaposlouchat do vyprávění loutkové pohádky.

lo budování nových pivovarských sklepů v Novoměstském kopci (Belvedér) a poblíž již stávajících sklepů byl zakoupen další po-

zemek v Křovické ulici spolu s domkem čp. 267 (do r. 1883 č.11 d.) a na jeho místě byl od r. 1868 budován stávající areál pivovaru se sladovnou. Historie Pivovaru Dobruška – výňatek z publikace J. Ptáčka „Dobrušské pivovarnictví“ (2001) Celý příběh o historii pivovarnictví v Dobrušce najdete na www.mojeorlickehory.cz

pískovcová pamětní deska umístěná na hvozdu sladovny dobrušského pivovaru

Tip na výlet: možnost prohlídky (nutno objednat předem) výrobního areálu Sladovny v její původní řemeslné podobě a Pivovaru, kde uvidíte prostory klasické výroby piva, jako je varna, spilka, sklep. A co si můžete odvézt domů? Třeba regionální pivo „Rampušák“ a věřte, že vám bude chutnat! www.pivovar‑dobruska.cz

Řemeslný pivovar Clock v Potštejně uvařili 17. 11. 2012. Počet garážových várek se na jaře roku 2014, kdy jsme domovarnickou scénu opustili, vyšplhal téměř na třicet.“ A nyní tu vaří moderní pivo – gurmánský produkt zapadající do moderního životního stylu. Hostům nabízejí novodobé pojetí piva, které kvalitou a rozmanitostí určitě překvapí. Nepasterované a nefiltrované pivo se zde vaří pouze z kvalitních přírodních surovin – vody, sladu, chmele a kvasnic.

Řemeslný pivovar Clock najdete v centru obce Potštejn v původním objektu bývalého zámeckého pivovaru. Původní pivovar byl uzavřen v roce 1914. Dne 4. 7. 2014 se tak znovuotevřením tohoto pivovaru vrátilo vaření piva do Potštejna přesně po 100 letech. Jak říká sám majitel: „O pivo jsme se s kolegou, současným sládkem, začali více zajímat již na studiích a rozhodli jsme se začít s domácím vařením. První pivo jsme doma v garáži www.kralovstviorlicke.cz

Od října 2014 nabízí Clock piva ze série No Idols! Jedním z nich je 15° American IPA. Je to svrchně kvašené světlé pivo s výraznou hořkostí a intenzivním aroma, chmelené americkými chmely Mosaic a Equinox. Pivo má zlatou barvu, nižší bílou pěnu, výrazné aroma mandarinek a květin, nižší říz a středně plnou sladovou chuť. Hořkost je vyšší, schovaná za chutí amerických chmelů.

piva v přímém přenosu. Ochutnat lze například piva Hektor 10°, Maid 12°, pšeničné Goldie 11°, nebo svrchně kvašená Clock 12° a Twist 14°. Nabídka se mění téměř každý den. Mimoto se dozvíte, že ležák, pšeničné pivo a svrchně kvašená piva (ale) se točí každý do své originální sklenice. Přijeďte do Potštejna a zastavte se!

Budete‑li mít štěstí, můžete sledovat vaření

www.pivovarclock.cz



21


Geologická stezka na kopci?

Při výstavbě zdejšího ski areálu Hartman v Olešnici v Orlických horách byly objeveny pozoruhodné žulové útvary. Pan majitel se rozhodl, že na vlastní náklady vybuduje naučnou geologickou stezku na návrší Feistova kopce, která byla v létě roku 2014 dokončena. Naučná stezka vás krásnou procházkou v devíti zastaveních provede nejzajímavějšími místy geomorfologicky ojedinělého typu reliéfu návrší Feistova kopce. Podkladem svahu i celého návrší je světlá granitoidní hornina žula, pro kterou je typické balvanité zvětrávání. Dříve kompaktní prvohorní hlubinný magmatit se tak během stovek milionů let vlivem vnějších podmínek začal rozpadat a dnes je podstatná část návrší pokryta balvany a skalkami. Návštěvníci se mohou občerstvit v restauraci otevřené přes letní prázdniny. U restaurace je prostor pro sportovní aktivity a dětský koutek pro děti. Tak vzhůru na Feistův kopec! www.skihartman.cz

Orlické hory jsou plné veselých a dobrodružných historek o pašerácích a jejich pronásledovatelích. Život na hranici byl vždy tvrdý a divoký. Na jedné straně zde byla překrásná a nespoutaná příroda, na druhé lidská bída, která v dobách po válce mnoho místních lidí donutila vydělávat si na živobytí všelijak – třeba pašováním. Pašerácká lávka byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala

Znáte příběh „Pašerácké lávky“? být využívána k paši různého zboží. Pašeráci znali velice dobře svůj kraj a zboží, které se jim podařilo přenést, se poschovávalo v chalupách a hned druhý den ho vyzvedávali překupníci, aby ho prodali. A protože bylo široko daleko známo, čemu tato lávka slouží, začala se nazývat „Pašerácká“. „Pašovalo se všecko možny živobyti. Hlauně z Prajska do Čech. Kilo cukru u nás tehdy stálo přes 40 krejcarů, tam 26 krejcarů. Proto tedy stálo zato, přinýst z Prajska kilo cukru, ačkoli to bylo šest hodin cesty.“ (Jan Štěpánek, vůdce javornických pašeráků) Pašerácká lávka se nachází v údolí Divoké Orlice a její dnešní podoba pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni. Je jednou ze zastávek naučné stezky (3 km

dlouhá naučná stezka s 22 zastaveními, při kterých se seznámíte s místní historií i přírodními zajímavostmi) v přírodní rezervaci Zemská Brána. Nejlépe se k ní dostanete po modré turistické značce od Zemské brány, nebo po červené Jiráskově cestě. www.klasterecnadorlici.cz

Víte, že můžete potkat „PAŠERÁKA“ v životní velikosti?

Zajímavost pro letní sezónu si připravila obec Orlické Záhoří, která již v příběhu o pašerácích na straně 7 těchto turistických novin přiblížila život „pašeráků“ za rakousko‑uherské monarchie. Před Obecním úřadem je k vidění dřevěný PAŠERÁK v životní velikosti, kterého vytvořil pan Jan Rázek z Javornice. Vy se s ním můžete vyfotit a odnést si tak krásnou vzpomínku z návštěvy tohoto krásného místa v Orlických horách. www.orlickezahori.eu SOUTĚŽ Tři nejhezčí fotky s PAŠERÁKEM odměníme hezkou cenou! Fotky posílejte na [email protected]

22





Pověst o loupežníku Ledříčkovi Při cestě kolem řeky Divoké Orlice naučnou stezkou přijdete ke skále, jež se nalézá na pravé straně řeky směrem proti proudu. K této skále se vztahuje tato pověst.

Všude tam, kde bylo třeba v podhorských chalupách zmírnit bídu, neštěstí, zjevil se tajemný mužík, malé, rozložité postavy a poskytl pomoc. Býval přestrojen za mysliveckého mládence nebo mlynářského chasníka, krajánka nebo za finance „strnada“. Nikdy se však tajemný človíček neobjevil znovu a nepožadoval vrácení půjčky nebo daru.

Je tomu již dávno, někdy před 200 lety, kdy se ukrýval v temných hvozdech Orlických hor loupežník Ledříček, postrach to boháčů celého orlického kraje, avšak velký přítel a ochránce chudých. Neměl žádných spoludruhů. Tím také svoje odvážné kousky prováděl sám a lépe unikal pronásledovatelům. Více než dvě desetiletí se ho nepodařilo polapit. V Orlických horách měl mnoho tajných přátel. Mezi lidem šla pověst, že Ledříček zná a používá bylinu, která jej prý činí neviditelným. Skutečnost byla ale taková, že Ledříčkovi pomáhala velká znalost lesa, přízeň přátel, hbitost a obratnost.

Panstvem a jeho policajty byl silně pronásledován a štván. Avšak po dvaceti letech stálého pronásledování přeci jen Ledříček skončil svůj dobrodružný život. Jednou spěchal do svého úkrytu a při slézání jedle se mu přetrhl zpuchřelý provazový žebřík a on spadl z vysoké skály do hlubiny, kde zůstal s roztříštěnými údy ležet mrtev. To prý bylo někdy na podzim. Teprve na jaře, když slezl sníh, našel panský hajný v houštině pod skálou jeho mrtvé tělo. Byl to smutek a žal po horách Orlických. Mstil křivdy a bezpráví učiněné vrchností na prostém lidu.

Nejpřirozenější ochranou mu byla zejména skrýš v nitru strmé a vysoké skály, dnes nazývané „Ledříčkova“. Mohutná jedle, dosahující až k vrcholu skály, byla mu vhodným žebříkem, po kterém do jeskyně vystupoval.

O původu loupežníka Ledříčka není nic známo, ani jeho skutečné příjmení. Pravděpodobně, že od jména Lédr z nejvýše položené obce Čihák, kde ve fantazii prostých lidí bylo toto jméno zdrobnělé a používané.

Tip na výlet: Ledříčkova skála je součástí naučné stezky Zemská brána na Divoké Orlici. Najdete ji na pravém břehu Divoké Orlice nedaleko Pašerácké lávky. Příkrá stráň je tu vysoká asi 60 metrů, přičemž v dolní části spadá k řece asi 20 m vysokou svislou skalní stěnou s dobře viditelnou jeskyňkou. Podle tradice v ní mnoho let bydlel legendární zbojník Orlických hor - Ledříček.

Putování se Zilvarem! Určitě všichni dobře znáte Karla Poláčka a jeho román „ Bylo nás pět“. Hlavní postavou tohoto příběhu je Petr Bajza, syn majitele koloniálu Vendelína Bajzy. Petr chodí do školy se svými nejlepšími kamarády – Antonínem Bejvalem, Čeňkem Jirsákem, Josefem Zilvarem a Eduardem Kemlinkem. Příběh začíná někdy na začátku školního roku. Ve škole, do které Petr chodí, je několik skupin dětí. Jsou to chlapci, co bydlí v ulici Palackého, mezi které patří tato pětka, pak to jsou Ješináci, Habrováci a Dražáci. Petr se svými kamarády rozhodl, že budou Habrováky pronásledovat, ale dopadlo to dosti odlišně od jejich představ. Při manévrech je totiž přepadli Ješináci. Jejich další neméně pěkná hra byla na zapálené město. Ke hře potřebovali několik krabic, které ukradli Petrovu strýci Vařekovi z krámu. Když podařená pětka zrovna nedělala lumwww.kralovstviorlicke.cz

párny, chodila se koupat na Klobouky. Toto místo se jmenuje podle toho, že tam jednomu chlapci uplaval klobouk, když chtěl přeplavat řeku. Prázdniny utekly jako voda, Petr však hned první den školy zůstal po škole. Když se mu pak jejich služka Kristýna posmívala, dal jí do kufru mrtvou myš. Dále následovali Vánoce, a Bajzovi přišel navštívit strýc s manželkou. Byli velice znechuceni, že Bajzovi vyhazují peníze za husu. K zimě však patří i sáňkování, při kterém si kluci udělali karbidový ohňostroj. A už tu bylo jaro a s jarem přichází povodeň. A brzy potom přijíždí cirkus. Aby mohl Petr jít na představení, chová se velice ctnostně. V cirkuse se mu nejvíc líbí slon Jumbo. Před koncem roku dostane Petr horečku. Když doma odpočívá zdá se mu dlouhý sen, ve kterém vidí, jak mu otec koupil Jumba a on se sním a s kamarády vydá do Indie. Petr Bajza je kluk, který chodí do školy. Často vyvádí spoustu lumpáren, ale v jádru je to docela hodný hoch. Čeněk Jirsák je taktéž školák jako Petr. Jeho otec dělá boty a čepice. Čenda je pobožný a chodí ke svaté zpovědi. A aby si všechny hříchy pamatoval, tak si je zapisuje do notýsku, je tudíž hodně svědomitý. Eduard Kemlink má otce na úřadě. Eda vlastní spoustu detektivek a ostatním klukům je vždy půjčí. Má také psa Pajdu www.krasnadikyhoram.cz

a dvě sestry. Antonín Bejval má otce, který je provazníkem. Mají pacholka jménem Jakub, který se jim stará o koně. Tonda je velký vynálezce, ale své vynálezy neukazuje, protože se bojí, aby mu je někdo nevzal. Josef Zilvar má tatínka válečného invalidu. Starý Zilvar chodí žebrat a o Pepu se moc nestará. Pepa si tedy dělá, co chce a ze všech kluků se bojí rozhodně nejmíň nějakého postihu za jejich lumpárny. www.rychnovsko.info Tip na výlet: Pokud se chcete vrátit do dob Pepka Zilvara a zažít část příběhu po jeho boku, nenechte si ujít Putování se Zilvarem“ po historických místech města. V Rychnově nad Kněžnou se konají pravidelně v průběhu letních prázdnin. www.mojeorlickehory.cz

23

Regionální kalendář akcí KVĚTEN

4.6.2016 – Lanškroun. Soutěže chladnokrevných koní, formanská jízda, divácké soutěže, doprovodný program. 4. 6. 2016 – Nebeská Rybná. Tradiční soutěž sekáčů v kosení louky, kategorie mužů i žen. Stylový doprovodný program.

Duben – 28. 8. 2016 – Kostelec nad Orlicí. Interaktivní výstava pro všechny generace v Novém zámku Kostelec nad Orlicí.

Mezinárodní hudební festival

Výstava výtvarných prací dětí

29. 4. – 2. 6. 2016 – Častolovice. Výstava tvorby dětí ZŠ na zámku Častolovice.

44. ročník Pochodu přes tři hrady a 32. ročník Přes tři hrady na kole

7. 5. 2016 – Potštejn, Žampach, Litice. Tradiční akce – pěšky, s kočárky nebo na kole či koloběžce.

Olešnický majáles

7. 5. 2016 – Olešnice v Orlických horách. Bohatý program, hudební kapely, atrakce pro děti.

Bylinky a jejich zpracování

11. 5. 2016 – Opočno. O bylinkách a jejich zpracování se dozvíte od Kateřiny Geržové v Ateliéru Renata.

Včelí rojení aneb den plný her 15. 5. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. VI. ročník plný her v Letovisku Studánka.

Včelí rojení

CYKLO GLACENSIS

Zámecké imaginárium

Pouťové dozvuky

Týden knihy

5.6.2016 – Lanškroun. 39.ročník festivalu dechových hudeb.

23. – 28. 5. 2016 – Letohrad. Poodhalte tajemství vzniku knihy na Tvrzi Orlice.

Šumná Orlice

27. – 28. 5. 2016 – Kostelec nad Orlicí. 11. ročník je zasvěcen židovským památkám.

Muzejní noc v Chaloupce Maxe Švabinského

28. 5. 2016 Česká Třebová – Kozlov. Zahájení turistické sezóny, v rámci celorepublikového Festivalu muzejních nocí.

6. – 11. 6. 2016 – Ústí nad Orlicí. 17. ročník týdne dobré pohody s profesionálními i amatérskými kapelami, sportem a zábavou.

Melody Makers Ondřeje Havelky 9. 6. 2016 – Rychnov na Kněžnou. Swingová kapela Melody Makers v Letovisku Studánka.

Jablonský medvídek

Ústecká 21

Den bezpečnostních složek

28. – 29. 5. 2016 – Ústí nad Orlicí. Tradiční mezinárodní automobilové závody do vrchu.

10. 6. 2016 – Dobruška. Akce konaná na nám. F. L. Věka.

Festival jazzových orchestrů

10. 6. 2016 – Ústí nad Orlicí. Koncert s autogramiádou v Měšťanském pivovaru Hylváty.

29. 5. 2016 – Choceň. 18. ročník hudebního festivalu na nádvoří zámku.

Divadelní představení na hradě

Kopečková pouť

Stálá expozice F. Kupky a L. Sluky

Putování za třebovským kohoutem

Medvědi v Jablonném

Město dobrých andělů

Skorofestival tance a hudby

22. 5. 2016 – Jablonné nad Orlicí. Charitativní akce, sportovní a kulturní program, vystoupí Anna K.

Město v pohybu

10. – 11. 6. 2016 – Jablonné nad Orlicí. XXII. ročník hudebního festivalu s doprovodným programem.

Hudečkovy Častolovice

21. – 22. 5. 2016 – Česká Třebová. Tradiční vycházka pro celé rodiny pořádaná Klubem českých turistů.

Pravečkův Lanškroun

28. 5. 2016 – Lanškroun. V. ročník knoflíkiády na Novém zámku.

Knoflíkiáda

Potštejnská pouť

21. – 22. 5. 2016 – Letohrad. Pouťové atrakce na Václavském náměstí a na Bečvárně, tradiční ohňostroj.

Dětský den a řemeslný jarmark

4. 6. 2016 – Deštné v Orlických horách. Den věnovaný nejen dětem u Kozího chlívku.

20. – 21. 5. 2016, 15.ročník mezinárodní cyklistické akce, hvězdicové jízdy z českých a polských měst, cílem Zieleniec v Polsku, trasy 70 - 90 km. 20. – 22. 5. 2016 – Potštejn. Tradiční pouťové oslavy.

4. 6. – 12. 6. 2016 – Letohrad. Zahajovací koncert na Tvrzi Orlice, závěrečný koncert na zámeckém nádvoří.

23. 5. 2016 – Letohrad. Pouťové dozvuky v kapli sv. Jana Nepomuckého.

29. 5. – 19. 6. 2016 – Skuhrov nad Bělou. Představí se čtyři amatérské divadelní soubory.


Chlaďas 2016

Orlický sekáč

Zámecké imaginárium – 13(ne)pokojů kosteleckého zámku

24

KALENDÁŘ AKCÍ

ČERVEN

Vladimír Mišík live

Adrenalinový den s Čendou 11. 6. 2016 – lanový park Deštné v Orlických horách.

Karel IV. a jeho dvořan Petr Jelito 11. 6. 2016 – Lanškroun. Středověká slavnost k 700. výročí Karla IV. konaná v areálu zámku a Městském muzeu.

Červen 2016 – Častolovice. Výstava na zámku Častolovice.

Červen – září 2016 – Opočno. Výstavní síň F. Kupky – areál Státního zámku Opočno.

1. – 31. 8. 2016 – Jablonné nad Orlicí. Výstava dobových i současných medvědů – více než 700 exponátů. 2. – 4. 6. 2016 – Choceň. Mezinárodní festival současného tance na nádvoří zámku. www.krasnadikyhoram.cz


KALENDÁŘ AKCÍ

Muzika pod širým nebem aneb vzpomeňme si na dobré lidi – 3. Ročník

Víkend středověkých technologií 9. – 10. 7. 2016 – Villa Nova Uhřínov. Tradiční řemeslný festival v archeologickém muzeu v přírodě.

11. 6. 2016 – Rokytnice v Orlických horách. 3. ročník festivalu plného dobré muziky v zámeckém parku.

Večerní prohlídky

9. 7. a 23. 7. , 6. 8. a 20. 8. 2016 – Letohrad. Večerní prohlídky na Tvrzi Orlice.

Benefiční koncert

11. 6. 2016 – kostel sv. Máří Magdalény. Deštné v Orlických horách

Fotbalgolfový turnaj

9. – 10. 7. 2016 – Nebeská Rybná. Dne 9. 7. 2016 pro veřejnost, 10. 7. ligový turnaj.

Říčkovský masakr

11. 6. 2016 – Říčky v Orlických horách. 1. ročník běhu do sjezdovky pro všechny kategorie.

Janouškovo Ústí alias Muzikanti v Cakli

12. – 13.6.2016 – Ústí nad Orlicí. Folkový festival v příjemném prostředí v Cakli u Tiché Orlice.

Čermenské slavnosti

17. – 18. 6. 2016 – Lanškroun a Dolní Čermná. Mezinárodní folklórní festival.

ŘíčkyFest

18. 6. 2016 – Říčky v Orlických horách. 1. ročník hudebního festivalu na otevřené scéně uprostřed lyžařského areálu.

Oslavy od 700 let

22. – 26. 6. 2016 – Kostelec nad Orlicí. 700 let oslav města, zajímavé akce, bohatý program – hudební a divadelní vystoupení.

Letohrátky

24. – 25. 6. 2016 – Letohrad. Hry a soutěže pro děti, prezentace letohradských spolků.

Pouťové oslavy

25. – 26. 6. 2016 – Orlické Záhoří. Tradiční oslavy obce s kulturním programem.

Poláčkovo léto

26. 6. – 6. 7. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. Každoroční tradiční divadelní festival.

Pivovarnictví

28. 6. – 28. 8. 2016 – Žamberk. Výstava v Městském muzeu - výstava o pivu, pivních lahvích, etiketách.

Koncert skupiny Klapeto

28. 6. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. Koncert lidové skupiny Klapeto v rámci Poláčkova léta v Letovisku Studánka.

Promenáda v kloboucích

ČERVENEC

Kulturní léto na farní zahradě

Červenec - Lanškroun. Cyklus pátečních letních večerů pro milovníky hudby a dobré zábavy.

Výstava obrazů – Michal Novák

Červenec 2016 – Častolovice - Výstava obrazů na zámku Častolovice.

Hudební čtvrtky a filmové pátky

Červenec – park Javorka, Česká Třebová Koncerty regionálních kapel a večerní promítání.

10. 7. 2016 – zámek Potštejn. Promenáda v kloboucích, vyhlášení nejlepšího klobouku.

Blue Effect

15. 7. 2016 – Kostelec nad Orlicí. Open air koncert v areálu Nového zámku.

Sraz parních stříkaček

16. 7. 2016 – Opočno. 5. celorepublikový sraz parních stříkaček spojený s oslavou 140. výročí založení SDH Opočno.

Pelinyfest

1. 7. 2016 – Choceň Prázdninový festival s kapelami v parku Peliny.

Den otevřených dveří Chráněných dílen Kopeček

2.7.2016 - Bartošovice v Orlických horách. Ukázky řemesel, kulturní program pro dospělé i děti.

Rieter open

2. – 9. 7. 2016 – Ústí nad Orlicí. Mezinárodní tenisový turnaj mužů kategorie Futures.

Noční prohlídky

Promenáda v kloboucích Potštejn

Ledříčkovy slavnosti

16. 7. 2016 – Bartošovice v Orlických horách. Tradiční oslavy obce s kulturním programem.

2. – 3. 7. , 22. – 23. 7. 2016 – zámek Potštejn. Nezapomenutelný noční zámecký zážitek.

Karel IV. na Potštejně

Noční hrané prohlídky s Karlem IV.

Zvonečkový jarmark

Letní divadelní festival

Říčkovský Golem

2. a 30. 7. 2016 – hrad Potštejn. Hrané prohlídky v režii Ochotnicko-čtenářské besedy Orlice.

4. – 7. 7. 2016 – hrad Potštejn. 4. ročník Letního divadelního festivalu pro děti i dospělé.

Řemeslnická sobota

9. 7. 2016 – Letohrad. 8. ročník řemeslnické akce s ukázky řemesel a jarmark.

16. 7. 2016 – hrad Potštejn.

16. – 17. 7. 2016 – Deštné v Orlických horách 5. ročník jarmarku v Ateliéru Zvonaře a Hrčnířky na Staré cestě. 16. 7. 2016 – Říčky v Orlických horách. 31. ročník tradičního horského triatlonu.

Orlická brána

22. – 23. 7. 2016 – Žamberk. Kulturní festival pro celou rodinu u Tyršovy rozhledny plný divadla, hudby a filmu.

Anenská pouť

22. – 24. 7. 2016 – Rokytnice v Orlických horách. Tradiční pouť, ohňostroj, řemeslný jarmark, poutní mše, skotské horalské hry. Více informací včetně tipů na další akce najdete na

www.mojeorlickehory.cz Koncert skupiny Klapeto www.kralovstviorlicke.cz

Řemeslnická sobota Letohrad www.krasnadikyhoram.cz

tel.: +420 725 921 969 www.mojeorlickehory.cz

25

KALENDÁŘ AKCÍ

Noční strašidelné prohlídky 22. a 29. 7. 2016 - Letohrad. Na zámku vás provede Bílá paní, trasa vede zámeckým parkem.

Jazz rock festival

23. 7. 2016 – Česká Třebová. 1. ročník hudebního festivalu

Kubánský večer s kapelou DOS CUBANAS

23. 7. a 20. 8. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. Hudební večer v zahradě Hotelu Panorama.

Noční prohlídky

12. – 13. 8. 2016 – zámek Potštejn. Nezapomenutelný noční zámecký zážitek.

Neratovské poutní slavnosti

12. - 15.8.2016 - Neratov. Vrchol neratovského kulturního roku s duchovním, hudebním a charitativním programem, řemeslný jarmark, domácí občerstvení, různé koncerty, Běh naděje. Mezinárodní setkání sokolníků Opočno

SRPEN

Kulturní léto na farní zahradě Srpen – Lanškroun. Cyklus pátečních letních večerů pro milovníky hudby a dobré zábavy.

Výstava obrazů – Helena Hrušková

Noční strašidelné prohlídky

19. 8. 2016 – Jablonné nad Orlicí. Festival plný hudby, dobrého jídla a pití.

Ejhle, loutka!

19. – 20. 8. 2016 – Žamberk. Divadelně – hudební festival.

Ústecká staročeská pouť

13. – 14. 8. 2016 – Ústí nad Orlicí. 91. ročník tradiční Staročeské pouti.

Kunštátský drvoštěp

13. 8. 2016 – Orlické Záhoří. Mezinárodní dřevařská soutěž, doprovodný program.

Hudební čtvrtky a filmové pátky

Víkend středověkých technologií

Koncert mladých umělců

Jablofest 2016

5. 8. a 19. 8. 2016 – Letohrad. Trasa vede zámeckým parkem ke strašidelné jeskyni, plnění úkolů.

Srpen 2016 – Častolovice. Výstava obrazů na zámku Častolovice.

Srpen – park Javorka, Česká Třebová. Koncerty regionálních kapel a večerní promítání.

Víkend středověkých technologií

13. – 14. 8. 2016 – Villa Nova Uhřínov. Tradiční řemeslný festival v archeologickém muzeu v přírodě.

5. 8. 2016 - zámek Potštejn.

Kunštátský drvoštěp

Aneta Langerová – Na Radosti 2016 5. 8. 2016 – Kostelec nad Orlicí. Koncert v rámci turné Na Radosti za doprovodu kapely a smyčcového tria v areálu parku.

Den otevřených dveří

Tavení skla dřevem

Pivní slavnosti

20. 8. 2016 – Dobruška. VI. ročník, bohatý doprovodný program v Rodinném pivovaru Rampušák.

5. – 7. 8. 2016 – Muzeum Deštné v Orlických horách. Prodejní výstava, ukázka řemesel a výstava ručních prací.

20. 8. 2016 – Choceň. XV. ročník tradičního letního festivalu v parku Peliny.

Rychnovský jarmark

Porcinkule a opočenský jarmark

26. – 27. 8. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. 6. ročník ukázky tradičních lidových a uměleckých řemesel.

5. – 7. 8. 2016 – Opočno. Pouťové atrakce, řemeslné trhy, historický šerm, loutkové divadlo, koncerty.

Tavení skla dřevem

Mezinárodní přehlídka folklorních souborů

16. 8. 2016 – Dobruška. Zahraniční taneční soubory, zábava a tanec.

Rukojmí bez rizika Noční strašidelné prohlídky Letohrad

26


17. 8. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. Představení divadelní hry v Letovisku Studánka. www.krasnadikyhoram.cz

Hradozámecká noc na hradě Potštejn – 700. let Karla IV. 27. 8. 2016 – hrad Potštejn. Akce konaná k výročí 700. let Karla IV.

Hradozámecká noc

27. 8. 2016 – zámek Potštejn. Akce konaná k výročí 700. let Karla IV.

Hradozámecká noc

27. 8. 2016 – zámek Častolovice. www.kralovstviorlicke.cz

KALENDÁŘ AKCÍ

ZÁŘÍ

Výstava fotografií – Konstantin Korovin Září 2016 – Častolovice. Výstava fotografií na zámku Častolovice

Atletický pětiboj

Září 2016 – Olešnice v Orlických horách. 17. ročník atletického pětiboje pro muže i ženy.

Lanškrounská kopa a městské slavnosti

9. – 10. 9. 2016 – Lanškroun. 48. ročník největší turistické akce v ČR a dvoudenní městské slavnosti.

Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích 10. – 11. 9. 2016 – Letohrad.

Podzimní kytary na hradě 3. 9. 2016 – hrad Potštejn.

Jabkancová pouť Česká Třebová

LISTOPAD

Advent mezi horami

Listopad – prosinec. Cyklus adventních koncertů na česko-polské hranici.

Světýlkování

1. 11. 2016 – Choceň. XI.ročník soutěžní přehlídky světýlek, průvod do parku Peliny, malý ohňostroj.

Svatomartinské slavnosti

Swingový festival na zámku

12. 11. 2016 – Rychnov nad Kněžnou. Novinka - historicky „malý Masopust“, folklórní soubory a lidová řemesla.

Swingový festival na zámku

3. 9. 2016 – Kostelec nad Orlicí. 6. ročník setkání příznivců swingové a jazzové hudby v areálu Nového zámku.

Medový jarmark a Vyhlídkové vrcholy

3. 9. 2016 – Jablonné nad Orlicí. Bohatý kulturní program, jarmark, pochod po okolí.

Kačenčino loučení s létem

3. 9. 2016 – Deštné v Orlických horách. Pohádkový les plný překvapení a her pro děti.

Eduard Landa – Vzpomínky

4. – 25. 9. 2016 – Žamberk. Výstava k 90. výročí narození žamberského rodáka malíře Eduarda Landy

Hudební festival F. I. Tůmy

9. – 11. 9. 2016 – Kostelec nad Orlicí. XIII. ročník hudebního festivalu.

Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích

Food festival

17. 9. 2016 – Kostelec nad Orlicí. Velký piknik s dobrým jídlem a pitím nejen od regionálních producentů v zeleni zámeckého parku.

Svatováclavské slavnosti

23. 24. 9. 2016 – Dobruška. Bohatý program s řadou vystoupení, koncertů či výstav.

ŘÍJEN

Jabkancová pouť

19. 11. 2016 – Česká Třebová. 51. ročník, prodej známé třebovské pochoutky spojený s kulturním programem.

Tradiční adventní trhy

19. – 20. 11. 2016 – Opočno. Tradiční akce v Ateliéru Renata.

Vánoční ulička – adventní jarmark 27. 11. 2016 – Kostelec nad Orlicí. 11. ročník vánoční uličky a adventního jarmarku.

Mezinárodní hudební festival F.L. Věka

Vánoční jarmark

Mezinárodní setkání sokolníků

Slavnosti perníku

Posvícenská zábava

Rozsvícení vánočního stromu a Vánoce v muzeu

Dobruška, Opočno a další. Kulturní akce celého regionu.

5. – 8. 10. 2016 – Opočno. 49. ročník setkání sokolníků, ukázky lovu s dravci pro veřejnost. 7. 10. 2016 – Kostelecká Lhota. Přijďte se pobavit a užít si krásný večer v Hostinci U Hubálků.

27. 11. 2016 – Skuhrov nad Bělou. Nabídka vánočního zboží od výrobců a drobných řemeslníků. 26. 11. 2016 – zámek Potštejn. Nová akce zámku ve spolupráci se zámkem Kameniec v Polsku.

27. 11. 2016 – Letohrad. Tradiční rozsvícení vánočního stromu na Václavském náměstí.

Cestopisné promítání o Filipínách

12. 10. 2016 – Poštejn. (od 12. 10. každý třetí týden cestopisné promítání) Zavítejte na cestopisné promítání a povídání do Pivovaru Clock.

Den stromů

15. 10. 2016 – zámek Potštejn. Celosvětový svátek Dne stromů.

Jazz A Little Otherwise Mezinárodní jazzový festival Lanškroun www.kralovstviorlicke.cz

20. 10. 2016 – Lanškroun. Mezinárodní jazzový festival konaný v sále zámku. www.krasnadikyhoram.cz

Světýlkování Choceň www.mojeorlickehory.cz

27

PEKLÁK ČESKÁ TŘEBOVÁ BIKE PARK A TERÉNNÍ KÁRY

KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN ČESKÁ TŘEBOVÁ PROVOZ OD ČERVNA DO SRPNA

PROVOZ OD KVĚTNA DO ŘÍJNA

rekreační 25 m dlouhý bazén s hloubkou

• tratě různé obtížnosti – černá, červená, modrá

dětský bazén s vodními chrliči a vzduchovou masáží

• skoky a klopené zatáčky

tobogán o délce 80 m se světelnými efekty

• zapůjčení vybavení – sjezdová kola, integrální přilby • horské káry – sjezd na 800 m dlouhé sjezdovce

whirlpool

• 2 tratě – Slalomka a SuperG

dvě parní komory v letních měsících vstup na venkovní travnatou plochu

provozuje Eko bi s.r.o., www.ekobi.cz

www.bazen‑trebova.cz

www.peklak.cz

U Teplárny 617, 560 02 Česká Třebová tel.: +420 465 531 060, email: bazen‑[email protected]

Pod Jelenicí 653, 560 02 Česká Třebová tel.: +420 731 125 800, e‑mail: [email protected]

KRYTÝ PLAVECKÝ BAZÉN ÚSTÍ NAD ORLICÍ

AQUAPARK ÚSTÍ NAD ORLICÍ

RELAXACE A ZÁBAVA

ODPOČINEK A ZÁBAVA

Provoz od září do června.

Letní Aquapark s atrakcemi. Provoz od června do srpna.

C

M

Y

CM

MY

CY

CMY

K

plavecký bazén délky 25 m s hloubkou 105 - 170 cm tobogán dlouhý 84 m vířivka pro 5 osob parní kabiny s teplotou 40˚C a 45˚C dětský bazén s chrličem a skluzavkou relaxační centrum

plavecký bazén dlouhý 25 m dětský bazén s kaskádou, skluzavkami a vodním hřibem rekreační bazén tobogán dlouhý 101 m skluzavka „Kamikadze“ vodní chrliče

V celém areálu je využívaná technologie slané vody bez standardního chlórování. Relaxační centrum v suterénu nabízí velký relaxační bazén s hydromasáží a vzduchovou masáží, solární louku, infrasaunu, parní kabinu a mořské akvárium o objemu 1500 l.

Polská 1360, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: +420 734 353 475, e-mail: [email protected]

www.facebook.com/tepvos, www.bazenusti.cz

další nabídka služeb:bazén aquaaaerobic, aquazorbing, plavecká škola Krytý plavecký Aquapark provozuje TEPVOS, spol. s r.o.Chobotnice, - úsek Rekreační služby kurzy plavání, kondiční plavání, plavání pro těhotné, pronájem plaveckého

www.bazenusti.cz, [email protected] V Lukách, 562 01 Ústí nad Orlicí, tel.: +420 608 553 305

TURISTICKÉ NOVINY LÉTO – PODZIM 2016

Vydala: Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko – zájmové sdružení právnických osob (IČ: 720 34 459) • Adresa: Panská 1492, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Kontakty: tel.: +420 725 921 969, e‑mail: [email protected] • Redakce: kancelář DS OHP, členové a partneři DSOHP • Grafické zpracování, předtisková a jazyková korektura: Jiří Doležal • Tisk: GOLEMPRESS, s.r.o. • Fotografie: archiv DSOHP, archiv členů a partnerů DSOHP • Distribuce: DSOHP

a později reprezentativní sídla. Jejich výstavba se časem posunula do údolí, do pří-

Recommend Documents