A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Podhradí. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhradí (karta obce: CZ041_0005_01)

A. NÁZEV OBCE Podhradí

Název části obce (ZSJ):

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3402.4101.0005.01 Podhradí 06926 (538817)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4101 (4101) Aš

Kód OPOU2 ČSÚ:

41011

Název OPOU2::

Aš

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4101.0005.0

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 19.3.2014

Název části obce: Podhradí

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

06926

538817

Stránka 1 z 9


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Obec Podhradí se nachází cca. 2,5 km severně od města Aš. Je zde charakteristická venkovská zástavba, rodinné domy a rekreační objekty. Obcí protéká Ašský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Podhradí Počet trvale bydlících obyvatel

2002 168

2005 168

2010 170

2015 172

120

120

120

120

288

288

290

292

Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

350 300 250 200 150 100 50 0 2002 2003

2004 2005 2006

počet trvale bydlících obyvatel

2007 2008 2009 2010

2011 2012 2013

2014 2015

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu Aš – lokality Aš, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/2011) Provozní řád stokové sítě Aš – Krásná – Podhradí (3/2011) Kanalizační řád Aš – pro veřejnou kanalizaci Aš, Mokřiny, Krásná, Podhradí (3/2007) ČOV Aš – provozní řád pro trvalý provoz (3/2009) GIS CHEVAK Cheb, a.s.


Stránka 2 z 9


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky:

Nz

obyvatel

2002 120

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

4

4

4

5

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

3

3

4

4

Počet všech zásobených obyvatel

2005 128

2010 142

2015 159

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

2

3

3

3

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

45,7

64,2

57,9

51,7

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

68,5

64,2

77,2

68,9

Qs,v

l/(os.den)

91,3

85,6

77,2

86,2

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

11

11

11

13,7

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

16,4

16,4

16,4

20,5

Spec. potř. vody vyrobené

Obec: Podhradí

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhradí (karta obce: CZ041_0005_01) Podhradí

Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

350 Počet obyvatel

300 250 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet zásobených trvale bydlících

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

počet zásobených s ČOP

počet obyvatel celkem Podhradí

Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

100 80 60 40 20 0 2002 2003

2004 2005 2006

fakturované vody

2007 2008 2009 2010

vody vyrobené

2011 2012 2013

2014 2015

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Podhradí

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2003

2004

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2007

2009

2011

2008

rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

2010

2013

2012

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 9


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Obec Podhradí (538 - 582 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z místních zdrojů – soukromých studen a z vodovodu pro veřejnou potřebu. Domovní studny jsou kopané o výšce vodního sloupce cca 1,5 m. Z hlediska kvality vody převážná část studní nevyhovuje vyhlášce MZ 252/2004 (zvýšený obsah dusičnanů, bakteriologické znečištění). Přívod vody pro obec Podhradí je zajištěn napojením na skupinový vodovod Nebanice. Vodovodní řad pro zásobování obce Podhradí je napojen ze zásobovacího řadu DN 150 z vodojemu Háj, který dále vede do vodojemu Studánka. Obec Podhradí je zásobována tímto přivaděčem přes redukční šachtu situovanou v obci. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území obce 3 340 m. Celkem je na vodovod napojeno 70 ks přípojek v délce 476 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5000 m3 (490,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2´750 m3 (605,4/600,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín 2´1 500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 250 do vodojemu Háj 4 300 m3. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2´1500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2´400 m3 (679,6/677,0 m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 10,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,05 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,0/616,0 m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2´1500 m3 a 2 x 750 m3(735,0/730,0 m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 19.3.2014

Stránka 5 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhradí (karta obce: CZ041_0005_01) Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

Výhledově navrhujeme rozšíření vodovodní sítě, aby byli zásobeni i dosud nenapojení obyvatelé. Veškerá navržená opatření budou vzhledem k vyšším investičním nákladům na výstavbu vodovodu pro veřejnou potřebu realizována po roce 2015. Do té doby se systém zásobování nebude měnit. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích je třeba trvale sledovat kvalitu vody.

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.


Stránka 6 z 9


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

Rok: 2002

2005 0

2010 0

0

2015 172

Počet obyv. napojených na ČOV

Ncov

obyvatel

0

0

0

172

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

171

171

172

143

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

29,2

29,2

29,5

30,7

Obec: Podhradí

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 7 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Podhradí (karta obce: CZ041_0005_01) Podhradí

Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

350 Počet obyvatel

300 250 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet napojených trvale bydlících

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

počet napojených s ČOP

počet obyvatel celkem Podhradí

Graf E1.2: Produkce odpadních vod Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

31,0

Denní produkce [m3/den]

Specifická produkce [l/(os.den)]

200

30,5

150

30,0 100 29,5 50

29,0

0

28,5 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Podhradí

Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2007

2003

2004

nové investice [mil.Kč/r]


2005

2006

2012

2009

2008

rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

2010

2011

2014

2013

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 8 z 9


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

V obci Podhradí je vybudována splašková oddílná kanalizace z kanalizačních trub profilu DN 250. Odpadní vody jsou touto kanalizací svedeny do čerpací stanice, ze které jsou, přečerpávány výtlačným řadem DN 100 délky 3,75 km na přítok ČOV Aš. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizace v obci je 3 468 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 71 ks přípojek v délce 740 m. Čistírna odpadních vod Aš Splaškové vody jsou přiváděny na mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod Aš, tvořenou mechanickým předčištěním (lapák štěrku, česle, pračka shrabků, lapák písku, usazovací nádrže), biologickým aktivačním čištěním (R-C-D-N), mezofilní anaerobní stabilizací kalu, zahuštěním a akumulací přebytečného kalu, plynovým hospodářstvím a chemickým srážením zbytkového fosforu dávkováním anorganického koagulantu - síranu železitého. Aktivační systém je řešen jako R-C-D-N systém. Aktivační nádrže jsou rozděleny příčkami do tří sekcí na regeneraci R, kontaktor C a střídavou denitrifikaci-nitrifikaci D-N s časově řízenou anoxicko-oxickou periodou. Oxické zóny R a D-N (v nitrifikační fázi) jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem a v anoxických zónách C a D N (v denitrifikační fázi) je homogenizace aktivační směsi zajišťována mechanickým mícháním ponornými míchadly. Zdrojem tlakového vzduchu jsou dmychadla umístěná v objektu dmychány. V regeneracích je regenerován vratný kal z dosazovacích nádrží a dále je do nich zaústěna kalová voda (filtrát) z odvodnění vyhnilého kalu. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do aktivačních nádrží dávkuje externí substrát. Na aktivační nádrže navazují podélné dosazovací nádrže, ve kterých dochází sedimentací k oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Vratný kal je odváděn do regeneračních zón aktivačních nádrží. Z čerpaného vratného kalu je oddělována část přebytečného kalu, která je odváděna k dalšímu zpracování do kalového hospodářství. ČOV je vybavena chemickým stupněm čištění odpadních vod chemickým srážením pro odstraňování fosforu z odpadních vod a pro zlepšení sedimentačních vlastností aktivovaného kalu v dosazovacích nádržích. Kalové a plynové hospodářství je tvořeno vyhnívací nádrží s membránovým plynojemem, uskladňovací nádrží vyhnilého kalu, akumulační jímkou a zařízením na zahuštění přebytečného kalu, akumulační jímkou a zařízením na dávkování kalové vody (filtrátu), zařízením na odvodnění vyhnilého kalu, jímkou na svážené hmoty do vyhnívací nádrže a fekální stanicí. Primární kal a plovoucí látky z usazovacích nádrží jsou odpouštěny do kalových jímek a odtud jsou čerpány do vyhnívací nádrže. Přebytečný aktivovaný kal je akumulován v nádrži, ze které je odebírán na zahuštění v zahušťovacím agregátu s dávkováním organického flokulantu. Zahuštěný přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže. Do vyhnívací nádrže je dále možné dávkovat svážené hmoty (tuky apod.) ze svozové jímky. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovací nádrže a dále odvodňován na pásovém lisu. Před vstupem do lisu je přidáván do proudu vyhnilého kalu roztok flokulantu. Odvodněný kal je předáván ke zpracování odborné firmě. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je jímán do membránového plynojemu. Bioplyn je jako zdroj tepelné energie spalován v plynové kotelně. Kotelna zajišťuje výrobu tepla pro ohřev obsahu vyhnívací nádrže a pro vytápění objektů ČOV. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ašského potoka.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny.

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.12.2013

Popis: aktuální stav 2013


Stránka 9 z 9

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Podhradí. Mapa A: Území obce

Recommend Documents