Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
A. NÁZEV OBCE Aš
Název části obce (ZSJ):
Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
CZ041.3402.4101.0001.01 Aš 00052 (554499)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
4101 (4101) Aš
Kód OPOU2 ČSÚ:
41011
Název OPOU2::
Aš
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4101.0001.0
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Název části obce: Aš
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
40550
554499
Stránka 1 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Město se nachází v ašském výběžku nejzápadnější části České republiky. Na východě hraničí s Bad Brambachem a Bad Elsterem v Sasku a na západě se Selbem v Bavorsku. Otevřením hraničního přechodu Aš - Selb v roce 1990 došlo k prudkému nárůstu automobilové dopravy, proto byl vybudován silniční obchvat města. Městem protéká Ašský potok. Na části území obce se nachází ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně vodního zdroje Krásná. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 150 m od hranice čistírny.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:
Aš Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
2002 11 696
2005 11 763
2010 11 875
2015 11 988
4
4
4
4
11 700
11 767
11 879
11 992
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
12 100 12 000 11 900 11 800 11 700 11 600 11 500 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu Aš – lokality Aš, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/2011) Optimalizace vodovodu Aš (11/2013) Provozní řád stokové sítě Aš – Krásná – Podhradí (3/2011) Kanalizační řád Aš – pro veřejnou kanalizaci Aš, Mokřiny, Krásná, Podhradí (3/2007) ČOV Aš – provozní řád pro trvalý provoz (3/2009) GIS CHEVAK Cheb, a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 2 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
D. VODOVODY D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002 11280
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
768
768
810
868
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
615
600
628
658
Počet všech zásobených obyvatel
2005 11434
2010 11694
2015 11988
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
488
473
501
532
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
118,5
113,3
117,4
121,6
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
149,4
143,8
147,1
150,4
Qs,v
l/(os.den)
186,5
184
189,8
198,4
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
2104,1
2104,1
2219,2
2378,1
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
2840,5
2840,5
2995,9
3210,4
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Aš
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 3 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01) Aš
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
12 200 Počet obyvatel
12 000 11 800 11 600 11 400 11 200 11 000 10 800 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících
počet zásobených s ČOP
počet obyvatel celkem Aš
Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
250 200 150 100 50 0 2002 2003
2004 2005 2006
fakturované vody
2007 2008 2009 2010
vody vyrobené
2011 2012 2013
2014 2015
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 0
2011 0
2012 0
2013 0
2014 0
2015 0
rekon. řadů
0
0
1,77
0
6,84
6,84
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
1,77
0
6,84
6,84
0
0
0
0
0
0
0
nové investice
Aš
Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 2005
2003
2004
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
2006
2007
2008
2010
2009
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
2011
2012
2014
2013
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Město Aš – místní část Aš (602 - 718 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Nebanice. Zásobovaná oblast Aše je rozdělena do 4 tlakových pásem : Háj – vysoké Háj – nízké Modřín Krásná Tlakové pásmo Háj – vysoké (628 – 730 m n.m.) je zásobováno gravitačně z vodojemu Háj. Z vodojemu Háj jsou přes redukční ventily zásobena pásma Háj – nízké, Vernéřov a Podhradí. Tlakové poměry v pásmu jsou převážně vysoké. Stáří vody v pásmu (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech s menším odběrem a v obci Vernéřov je stáří vyšší. Tlakové pásmo Háj – nízké (589 – 662 m n.m.) je zásobováno vodou z vodojemu Háj přes redukční šachtu v ulici Příbramská. Přes pásmo je dále voda dopravována do redukovaného pásma Podhradí. V níže položené části pásma – část obce Krásná a Podhradí jsou vysoké tlakové poměry. Stáří vody v síti (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech je vyšší. Tlakové pásmo Modřín (622 – 712 m n.m.) je v denních hodinách zásobováno gravitačně z vodojemu Modřín, v nočních hodinách je přes pásmo čerpána voda ze zdroje Krásná do vodojemu Modřín. Přes pásmo Modřín je zásobena část obce Krásná. Tlaky jsou vlivem čerpání a hydraulických ztrát v síti rozkolísané, v níže položených částech pásma jsou tlakové poměry vysoké, ve výše položených částech pásma naopak nízké. Tlakové pásmo Krásná (621 – 658 m n.m.) je zásobováno z vodojemu Modřín přes vodoměrnou šachtu Krásná, bez redukce nebo stabilizace tlaku. Tlakové poměry v pásmu jsou vysoké a rozkolísané. V síti se projevuje rozkolísání tlaku v pásmu Modřín. Obec Krásná je zčásti zásobena z pásma Háj – nízké, tyto systémy nejsou navzájem propojeny. Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady vlastní soukromí vlastníci a provozuje společnost. Celková délka vodovodního potrubí na území části obce Aš je 59 km. Celkem je na vodovod napojeno 1 570 přípojek v délce 15,2 km. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5000 m3 (490,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2´750 m3 (605,4/600,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín 2´1 500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši, pro zásobení města Aš. Na vodovod města Aš jsou dále napojeny rozváděcí řady pro zásobování obce Krásná. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 250 do vodojemu Háj 4 300 m3. Teoretické stáří vody dopravované z úpravny vody Nebanice do vodojemů Modřín a Háj se pohybuje kolem 5 až 6 dnů. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 5 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01) Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2´1500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2´400 m3 (679,6/677,0 m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 10,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,05 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,0/616,0 m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2´1500 m3 a 2 x 750 m3(735,0/730,0 m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Navrhujeme rekonstrukci vodovodní sítě města. V souladu s ÚP Aš je dále uvažováno s dostavbou vodovodní sítě města.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 6 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
E. KANALIZACE A ČOV E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002 11115
2005 11179
2010 11286
2015 11394
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
11115
11179
11286
11394
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
123
123
123
125
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
1750,5
1757,5
1776,6
1813,1
Obec: Aš
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Aglomerace hranice aglomerací kanalizace
Stránka 7 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01) Aš
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
Počet obyvatel
12 200 12 000 11 800 11 600 11 400 11 200 11 000 10 800 10 600 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících
počet napojených s ČOP
počet obyvatel celkem Aš
Graf E1.2: Produkce odpadních vod 140
1 820,0
120
1 800,0
100
1 780,0
80
Denní produkce [m3/den]
Specifická produkce [l/(os.den)]
Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
1 760,0
60 40
1 740,0
20
1 720,0
0
1 700,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:
Rok: 2003 0
2004 0
2005 0
2006 0
2007 0
2008 0
2009 0
2010 0
2011 0
2012 0
2013 0
2014 0
2015 0
rek.stok.sítě
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
16,3
16,3
16,3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
16,3
16,3
16,3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
nové investice
Aš
Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 2003
2004
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
2006
2012
2013
2007
2008
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
2009
2010
2011
2014
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 8 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Stoková síť města Aš Systém veřejné kanalizace města Aš je vybudován jako jednotná kanalizace k odvádění splaškových a srážkových vod na centrální ČOV Aš. Konfigurace terénu není z hlediska odvádění odpadních vod příznivá pro gravitační odvodnění celé lokality. V jižní a jihozápadní části města Aš jsou vybudovány čerpací stanice odpadních vod. Kmenová stoka A je vedena z odlehčovací komory v areálu ČOV v profilu VIA 1000 k odlehčovací komoře OK I na ulici Saská, odtud dále pokračuje jako betonová stoka 1400/1750 k odlehčovací komoře OK II. Kmenová stoka A poté prochází celým městem ulicí Hlavní, Sadová a Hlávkova a sbírá odpadní vody z uličních stok. Z odlehčovací komory v areálu ČOV je dále vedena stoka B (uváděna jako sběrač TOSTY) k bývalému podniku Tosta, který dříve sloužil pro odvádění předčištěných průmyslových vod z textilní výroby a splaškových vod z areálu textilního podniku. Podnik Tosta ukončil výrobu, neprodukuje odpadní vody, stoka B není provozována společností CHEVAK Cheb, a.s. Jižní část města Aš a část Mokřiny je odkanalizována do stoky C a vedlejších stok, které odvádí odpadní vody ze zástavby v ulicích U Nádraží, Nádražní, Chebská a z přilehlých ulic do čerpací stanice I Aš. Tato část stokové sítě je provozována jako oddílná splašková kanalizace. Výtlačný řad z ČS I Aš je veden do upravené revizní šachty v ulici Okružní. Čerpací stanice ČS I Aš byla projektována pro přečerpání naředěných odpadních vod v množství 59 l/s. Recipientem pro odlehčené vody je Mlýnský potok. Jihozápadní část města Aš je odkanalizována do stoky D a vedlejších stok, které odvádí odpadní vody z ulic Krajkářská, Jateční, Tovární a části ulic Selbská a Okružní do čerpací stanice II Aš, Tato část stokové sítě je provozována jako oddílná splašková kanalizace. Výtlačný řad z ČS II Aš je veden do upravené revizní šachty jednotné kanalizace v ulici Příkré. Čerpací stanice ČS II Aš byla projektována pro přečerpání naředěných odpadních vod v množství 37,2 l/s. Recipientem pro odlehčené vody je Račí potok. Další čerpací stanice Nádraží je umístěna vedle budovy železniční stanice Aš, jedná se o podzemní objekt, do kterého jsou gravitačně přivedeny odpadní vody z budovy železniční stanice a z bytových domů v její blízkosti. Výtlačný řad VŘ 3 z ČS Nádraží je zaústěn do revizní šachty na stoce C. Veřejná kanalizace z městské části Mokřiny je majetkem města Aš a je provozována společností CHEVAK Cheb, a.s. Systém veřejné kanalizace v městské části Mokřiny je vybudován jako oddílná splašková kanalizace k odvádění splaškových vod. Gravitační stoky včetně kmenové stoky E jsou vybudovány z kameninového potrubí DN 300, na nejnižším místě stokového systému je vybudována čerpací stanice Mokřiny. Z ní jsou odpadní vody přečerpávány a odváděny výtlačným potrubím VŘ 4 Mokřiny do stoky C veřejné kanalizace Aš v Chebské ulici, místo napojení je revizní šachta na přiváděcí stoce C k ČS I Aš. Gravitační stoková síť je tvořena stokou E, která začíná v ČS Mokřiny, a na ní napojenými stokami, které odvádějí odpadní vody z nejjižnější části města Aš. Čerpací stanice odpadních vod Mokřiny má pro případ přerušení provozu vybudovaný bezpečnostní přepad, který je zaústěn do Mlýnského potoka. Podzemní nádrž ČS je dvoukomorová, v mokré komoře jsou osazena dvě ponorná kalová čerpadla, v suché komoře je technologické vybavení a měření, akumulační objem mokré komory je 1,5 m3. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní soukromí vlastníci a provozuje společnost. Celková délka kanalizace v části obce Aš je 61,3 km. Celkem je na kanalizaci připojeno 4 860 ks přípojek v délce 19,8 km. Čištění odpadních vod Splaškové vody jsou přiváděny na mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod Aš s projektovanou kapacitou 25 000 EO, 1 500 kg/d BSK5, tvořenou mechanickým předčištěním (lapák štěrku, česle, pračka shrabků, lapák písku, usazovací nádrže), biologickým aktivačním čištěním (R-C-D-N), mezofilní anaerobní stabilizací kalu, zahuštěním a akumulací přebytečného kalu, plynovým hospodářstvím a chemickým srážením zbytkového fosforu dávkováním anorganického koagulantu - síranu železitého. Aktivační systém je řešen jako R-C-D-N systém. Aktivační nádrže jsou rozděleny příčkami do tří sekcí na regeneraci R, kontaktor C a střídavou denitrifikaci-nitrifikaci D-N s časově řízenou anoxicko-oxickou periodou. Oxické zóny R a D-N (v nitrifikační fázi) jsou provzdušňovány jemnobublinným aeračním systémem a v anoxických zónách C a D N (v denitrifikační fázi) je homogenizace aktivační směsi zajišťována mechanickým mícháním ponornými míchadly. Zdrojem tlakového vzduchu jsou dmychadla umístěná v objektu dmychány. V regeneracích je regenerován vratný kal z dosazovacích nádrží a dále je do nich zaústěna kalová voda (filtrát) z odvodnění vyhnilého kalu. Pro zvýšení účinnosti biologického odstraňování dusíku se do aktivačních nádrží dávkuje externí substrát. Na aktivační nádrže navazují podélné dosazovací nádrže, ve kterých dochází sedimentací k oddělení aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Vratný kal je odváděn do regeneračních zón aktivačních nádrží. Z čerpaného vratného kalu je oddělována část přebytečného kalu, která je odváděna k dalšímu zpracování do kalového hospodářství. ČOV je vybavena chemickým stupněm čištění odpadních vod chemickým srážením pro odstraňování fosforu z odpadních vod a pro zlepšení sedimentačních vlastností aktivovaného kalu v dosazovacích nádržích. Kalové a plynové hospodářství je tvořeno vyhnívací nádrží s membránovým plynojemem, uskladňovací nádrží vyhnilého kalu, akumulační jímkou a zařízením na zahuštění přebytečného kalu, akumulační jímkou a zařízením na dávkování kalové vody (filtrátu), zařízením na odvodnění vyhnilého kalu, jímkou na svážené hmoty do vyhnívací nádrže a fekální stanicí. Primární kal a plovoucí látky z usazovacích nádrží jsou odpouštěny do kalových jímek a odtud jsou čerpány do vyhnívací nádrže. Přebytečný aktivovaný kal je akumulován v nádrži, ze které je odebírán na zahuštění v zahušťovacím agregátu s dávkováním organického flokulantu. Zahuštěný přebytečný kal je čerpán do vyhnívací nádrže. Do vyhnívací nádrže je dále možné dávkovat svážené hmoty (tuky apod.) ze svozové jímky. Vyhnilý kal je přepouštěn do uskladňovací nádrže a dále odvodňován na pásovém lisu. Před vstupem do lisu je přidáván do proudu vyhnilého kalu roztok flokulantu. Odvodněný kal je předáván ke zpracování odborné firmě. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je jímán do membránového plynojemu. Bioplyn je jako zdroj tepelné energie spalován v plynové kotelně. Kotelna zajišťuje výrobu tepla pro ohřev obsahu vyhnívací nádrže a pro vytápění objektů ČOV. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Ašského potoka.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Výhledově doporučujeme v této lokalitě postupnou rekonstrukci stávající kanalizační sítě s ohledem na stáří Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 9 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Aš (karta obce: CZ041_0001_01) kanalizace a použité trubní materiály.
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 10.9.2013
Popis: aktuální stav 2013
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014
Stránka 10 z 10