A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Dolní Paseky (karta obce: CZ041_0001_02)

A. NÁZEV OBCE Dolní Paseky

Název části obce (ZSJ):

Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):

CZ041.3402.4101.0001.02 Aš 00052 (554499)

Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:

4101 (4101) Aš

Kód OPOU2 ČSÚ:

41011

Název OPOU2::

Aš

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.

A.1

Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4101.0001.0

Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014

Název části obce: Dolní Paseky

Kód části obce PRVK:

IČOB obce obce ÚIR:

18016

554499

Stránka 1 z 9


B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Město Aš – místní část Dolní Paseky se nachází cca. 2,5 km východně od místní části Aš. Je zde charakteristická venkovská zástavba, rodinné domy a rekreační objekty. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně.

B.2

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel:

Dolní Paseky Počet trvale bydlících obyvatel

2002 48

2005 48

2010 48

2015 49

156

156

156

156

204

204

204

205

Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)

Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

250 200 150 100 50 0 2002 2003

2004 2005 2006

počet trvale bydlících obyvatel

2007 2008 2009 2010

2011 2012 2013

2014 2015

počet obyvatel s ČOP

C. PODKLADY „„Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád skupinového vodovodu Aš – lokality Aš, Krásná, Podhradí, Studánka, Hranice (6/2011) Optimalizace vodovodu Aš (11/2013) GIS CHEVAK Cheb, a.s.


Stránka 2 z 9


D. VODOVODY D.1

POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry:

Ozn.:

Rok:

Jednotky: 2002

Počet všech zásobených obyvatel

2005

2010

2015

Nz

obyvatel

0

0

0

0

Voda vyrobená celkem

VVR

tis.m3/r

0

0

0

0

Voda fakturovaná celkem

VFC

tis.m3/r

0

0

0

0

Voda fakturovaná pro obyvatele

VFD

tis.m3/r

0

0

0

0

Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

0

0

0

0

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

0

0

0

0

Qs,v

l/(os.den)

0

0

0

0

Průměrná denní potřeba

Qp

m3/d

0

0

0

0

Max. denní potřeba

Qd

m3/d

0

0

0

0

Spec. potř. vody vyrobené

Obec: Aš

Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku

Legenda: Vodovody

Čerpací stanice

Úpravny vody

stávající

stávající

stávající

navrhované

navržená

navržená

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

Vodojem věžový

Vodojem zemní

Studna, vrt

ATS

stávající

stávající

stávající

stávající

rekonstrukce

navržený

navržená

navržená


Stránka 3 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Dolní Paseky (karta obce: CZ041_0001_02) Dolní Paseky

Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP

Počet obyvatel

250 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet zásobených trvale bydlících

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

počet zásobených s ČOP

počet obyvatel celkem Dolní Paseky

Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r]

[l/os.r]

1 1 1 0 0 0 2002

2003

2004

2005

2006

fakturované vody

2007

2008

2009

2010

vody vyrobené

2011

2012

2013

2014

2015

fakturované vody obyvatelstva

Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rekon. řadů

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Dolní Paseky

Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2005

2003

2004

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2007

2008

2010

2009

rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]

2011

2012

2014

2013

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 4 z 9


D.2

POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU

Město Aš – místní část Dolní Paseky (550 - 598 m n.m.) je v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je součástí skupinového vodovodu Nebanice. Obec Dolní Paseky je připojena na rozvodnou vodovodní síť města Aš. Zásobovaná oblast Aše je rozdělena do 4 tlakových pásem : Háj – vysoké Háj – nízké Modřín Krásná Tlakové pásmo Háj – vysoké (628 – 730 m n.m.) je zásobováno gravitačně z vodojemu Háj. Z vodojemu Háj jsou přes redukční ventily zásobena pásma Háj – nízké, obce Dolní Paseky, Vernéřov a Podhradí. Tlakové poměry v pásmu jsou převážně vysoké. Stáří vody v pásmu (od vodojemu Modřín) je většinou 4 dny, v koncových řadech s menším odběrem a v obci Vernéřov je stáří vyšší. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci Dolní Paseky je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního potrubí na území části obce Dolní Paseky je 732 m. Celkem je na vodovod napojeno 20 ks přípojek v délce 585 m. Skupinový vodovod Nebanice Skupinový vodovod Nebanice zásobuje střední, severní a severozápadní část okresu Cheb, zejména 3 velké lokality – Cheb, Františkovy Lázně a Aš. Jedná se o tyto obce: Aš (Aš, Mokřiny, Vernéřov), Františkovy Lázně (Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Františkovy Lázně, Žírovice), Hazlov, Hranice (Hranice, Studánka, Trojmezí), Cheb (Cetnov, Dolní Dvory, Háje, Hradiště, Cheb, Jindřichov, Klest, Loužek, Podhrad, Skalka, Střížov, Tršnice), Krásná, Křižovatka (Křižovatka, Nová Ves), Milhostov, Nebanice, Odrava (Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště), Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří (Hraničná, Pomezí nad Ohří), Skalná (Skalná, Starý Rybník), Třebeň (Dvorek, Nový Drahov, Třebeň), Velký Luh, Vojtanov (Antonínova Výšina, Mýtinka, Vojtanov). Z ÚV Nebanice se voda čerpá přes systém vodojemů na Antonínově výšině 5000 m3 (490,3/485,3 m n.m) a ČS Skalka s vodojemem 2´750 m3 (605,4/600,4 m n.m.) až do vodojemu Modřín 2´1 500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) v Aši, pro zásobení města Aš. Na vodovod města Aš jsou dále napojeny rozváděcí řady pro zásobování obce Krásná. Z vodojemu Modřín je vybudován výtlačný řad DN 250 do vodojemu Háj 4 300 m3. Teoretické stáří vody dopravované z úpravny vody Nebanice do vodojemů Modřín a Háj se pohybuje kolem 5 až 6 dnů. Na vodojemech se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II. Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní. Prameniště Nebanice I Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s. Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody 2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody. Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do vodojemu surové vody. Prameniště Nebanice II Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka. (Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4 samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště cca 60 l/s. Prameniště Jesenice V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty, které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s. Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít. Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice. Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní. Vrt Jindřichov Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého (odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného. Prameniště Krásná Kapacita prameniště je Qprům= 14,57 l/s, Qmax= 19,31 l/s. Voda je jímána pomocí systému štol, jímacího zářezu a pramenních jímek. Voda je vedena do sběrné studny, odkud je čerpána sacím potrubím čerpadly instalovanými v čerpací stanici Krásná do vodojemu Modřín 2´1500 m3 (716,4/712,55 m n.m.) a vodojemu Kaplanka 2´400 m3 (679,6/677,0 m n.m.) pro zásobování dolního a středního tlakového pásma města Aš. Vodojem Kaplanka je mimo Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 28.3.2014

Stránka 5 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Dolní Paseky (karta obce: CZ041_0001_02) provoz, v šachtě u vodojemu je při chodu čerpací stanice Krásná dávkován pouze roztok chlornanu sodného pro dezinfekci vody. Prameniště Krásná slouží jako doplňkový zdroj. Prameniště Štítary Kapacita prameniště, tvořeného jímacími zářezy je Qprům= 10,74 l/s, Qmax= 17,37 l/s. Kapacita studny je Qprům= 3,72 l/s, Qmax= 6,05 l/s. Voda ze zdrojů je přiváděna do akumulační nádrže o objemu 132 m3 (618,0/616,0 m n.m.) u čerpací stanice. ČS Štítary čerpá vodu přes vodovodní síť Aše do vodojemu Háj 2´1500 m3 a 2 x 750 m3(735,0/730,0 m n.m.), pro zásobení vysokého tlakového pásma města Aš. Z prameniště Štítary je voda dopravována do obce Krásná přímým čerpáním vody do vodovodní sítě obce z výtlačného řadu, kterým se čerpá voda z ČS Štítary do vodojemu Háj. Prameniště Štítary slouží jako doplňkový zdroj. Technologie ÚV Nebanice Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích. Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca 40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny povrchovou vodou z řeky Odravy. Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu úpravny.

D.3

ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ

V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. Ve využívaných soukromých vodních zdrojích je třeba trvale sledovat kvalitu vody.

D.4

NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)

Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Štítary. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.


Stránka 6 z 9


E. KANALIZACE A ČOV E.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry:

Ozn.:

Jednotky:

Počet všech obyv. napoj. na kanal.

Nk

obyvatel

Rok: 2002

2005 0

2010 0

2015 0

0

Počet obyv. napojených na ČOV

Ncov

obyvatel

0

0

0

0

Spec. produkce odp. vod obyv.

Qov

l/(os.den)

246

246

246

243

Produkce odpadních vod

Mov

m3/den

15,5

15,5

15,5

15,6

Obec: Aš

Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory

Legenda: Kanalizace

ČOV

Čerpací stanice

stávající

stávající

stávající

navrhovaná

navrhované

navrhované

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce


Aglomerace hranice aglomerací kanalizace

Stránka 7 z 9

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Dolní Paseky (karta obce: CZ041_0001_02) Dolní Paseky

Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci

250 Počet obyvatel

200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 počet napojených trvale bydlících

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

počet napojených s ČOP

počet obyvatel celkem Dolní Paseky

Graf E1.2: Produkce odpadních vod 300

15,6

250

15,6

200

15,6

Denní produkce [m3/den]

Specifická produkce [l/(os.den)]

Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]

15,5

150

15,5

100

15,5

50

15,5

0

15,5 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo

produkce odpadních vod

Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]:

Rok: 2003 0

2004 0

2005 0

2006 0

2007 0

2008 0

2009 0

2010 0

2011 0

2012 0

2013 0

2014 0

2015 0

rek.stok.sítě

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

rekon. ostatní

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem [mil.Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

nové investice

Dolní Paseky

Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r]

Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]

1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 2003

2004

2005

nové investice [mil.Kč/r]


2006

2012

2013

2007

2008

rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]

2009

2010

2011

2014

2015

rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]

Stránka 8 z 9


E.2

POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU

Obec Dolní Paseky nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody od obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Aš nebo na zemědělsky využívané pozemky. K odvádění dešťových vod užívá obec Dolní Paseky systém příkopů, struh a propustků.

E.3

POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU

Vzhledem k tomu, že se Dolní Paseky nachází v ochranném pásmu zdrojů podzemní vody Bílý Halštrov a s ohledem na velikost místní části není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné zajistit po roce 2015 rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod. V roce 2020 budou veškeré odpadní vody akumulované v bezodtokých jímkách likvidovány na čistírně odpadních vod města Aš.

AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.12.2013

Popis: aktuální stav 2013


Stránka 9 z 9

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce

Recommend Documents