7

Peru Úvod V poslední dekádě se meziroční růst HDP pohyboval mezi 5 a 9 %. Výjimkou byl rok 2009, kdy růst dosáhl hodnoty 1,0 %. V roce 2013 se jednalo o 5,8 % a v r. 2014 činil růst HDP 2,4 %. Nadále se v důsledku vnějších (vývoj čínské ekonomiky, světové poptávky po nerostných surovinách apod.) i vnitřních faktorů (nedostatečná technologická základna, složitost administrativních procesů v podnikání apod.) předpokládá mírné zpomalení ekonomiky. Míra inflace se v roce 2014 dostala na 3,2 % a v r. 2015 se přiblížila k úrovni 4 %. Inflační očekávání pro následující dva roky se pohybují kolem 3 %. V zemi žije přibližně 31 mil. obyvatel, HDP na obyvatele dle odhadů přesahuje 6 500 USD. Nezaměstnanost se v posledních letech drží mezi 7 a 8 % a v dalších letech by měla klesat. Nicméně přes 72 % ekonomicky aktivního obyvatelstva se pohybuje v šedé ekonomice (samozásobitelství, částečné pracovní úvazky apod.). Běžný účet je v deficitu. Evropská unie uzavřela s Peru dohodu o zóně volného obchodu. Exportní riziko podle OECD je 3/7. Ukazatel Růst HDP (%) HDP/obyv. (USD) Míra inflace (%) Nezaměstnanost (%) Bilance běžného účtu (mld. USD) Populace (mil.) Konkurenceschopnost Exportní riziko OECD

2011 6,5 5 685 3,4 7,7

2012 6,0 6 323 3,7 6,8

2013 5,8 6 541 2,8 7,5

2014 2,4 6 625 3,2 6,0

2015 2,7 6 819 4 6,0

2016 3 7 350 3,0 6,0

-3,2

-6,3

-9,1

-10,9

-10,8

-10,7

30,0

30,5

30,9

31,4

31,9

32,4

67/142

61/144

61/148 3/7

65/144 3/7

odhad Mezinárodního měnového fondu

Zdroj: MMF, OECD, WEF

Příležitosti pro český export Energetický průmysl Sektor energetiky vykazoval v posledních letech trvalý růst v průměru 6 % a předpokládá se pokračování tohoto trendu. Peruánské energetice dominuje konvenční výroba elektrické energie ve vodních a tepelných elektrárnách na plyn. Některá zařízení jsou zastaralá (prvotní investice z 60. či 70. let) a vyžadují modernizaci. Zároveň zbývá zajistit přístup k elektrické energii zbývajícím cca 5 mil. obyvatel země. K r. 2016 se předpokládá, že teritorium bude elektrifikováno z 95,8 %, přičemž venkovské oblasti jen z 91,6 %. Vizí je, aby elektrifikace k r. 2020 dosáhla 99 %, resp. 98 % (ve venkovských oblastech). Vláda postupuje podle nového Národního plánu elektrifikace venkovských oblastí pro období 20152024, který předpokládá větší využití obnovitelných zdrojů v rámci autonomních energetických systémů (malé vodní elektrárny do 2 MW, větrná, solární energetika apod.). V těchto oblastech probíhá řada studií rentability. V letech 2015-2017 se předpokládá výstavba nových velkých elektráren s celkovou dodatečnou kapacitou 3.717 MW, mezi nimiž převažuje hydroenergetika a které jsou předmětem vládních i privátních investic. V r. 2017 by se Peru mohlo stát čistým vývozcem elektrické energie.

Národní program rovněž zahrnuje jako cíl rozšíření přenosových soustav, pro které se do r. 2024 počítá s investicemi v hodnotě 6,1 mld. USD. Stavební průmysl Sektor stavebnictví přispívá z 5,1 % k tvorbě HDP (2014) a směřují do něj jak veřejné tak privátní investice silných regionálních skupin i evropských firem. Od skončení ekonomické krize z r. 2009 vykazuje nepřetržitý růst (2013: 9 %). Po zpomalení v r. 2014 (2,1 %) se předpokládá, že sektor opět poroste rychlejším tempem než celkové HDP, a to každoročně v průměru o více než 5 %. Rozsáhlé investice míří do bytové výstavby, kancelářských, konferenčních a obchodních prostor, do silniční infrastruktury, cementáren a realizace průmyslových parků v regionech. Bytová výstavba probíhající či plánovaná v Limě i ve velkých regionálních městech souvisí s růstem zaměstnanosti, disponibilních příjmů domácností i jejich snazším přístupem k bankovním úvěrům. Rozšiřování a modernizace některých nákupních center jsou motivovány růstem spotřeby domácností (v uplynulých letech každoročně průměrně o 5 %). Ve stavebnictví lze nadále očekávat poptávku po energeticky efektivních a ve zvýšené míře ekologických stavebních materiálech a technologiích. Kovozpracovatelský průmysl Domácí metalurgie pokrývá pouze částečně poptávku po stavební oceli a kovových konstrukcích. Obranný průmysl Pro Peru je v oblasti obrany primární vyrovnat se s vnitrostátními hrozbami, nepokoji a kriminalitou, které jsou v některých regionech zvlášť kritické. Ve velkých městech roste pouliční kriminalita i organizovaný zločin. Sociální nepokoje vznikají v oblastech, kde se plánují projekty těžby nerostných surovin. Zejména příhraniční regiony se potýkají s pašováním drog (mj. bezpečnostní koridor VRAEM). Společně s růstem HDP v Peru dochází i k navyšování výdajů na vnější obranu, což reaguje na tenze v regionu i zvyšující se podporu Peru mezinárodně koordinovaným bezpečnostním a stabilizačním operacím v jiných krizových částech světa (Afrika apod.). Nový trh představují neletální zbraně a prostředky osobní bezpečnosti, zejména v hlavním městě Lima. V r. 2015 se v důsledku všeobecně vnímané kriminality registroval skokový růst jejich prodejů o 25 % a očekává se zdvojnásobení tržeb v následujících 2 letech. Strojírenský průmysl Peru investuje do posilování technologických kapacit a pořizování efektivních strojů v rámci výstavby vlastních průmyslových odvětví s cílem zvyšovat přidanou hodnotu svého exportu v progresivních odvětvích (textilní, chemický, metalurgický, kovozpracující, dřevozpracující průmysl apod.). Poptávka po mechanických strojích tak roste, nejen v aglomeraci Limy jakožto tradičního průmyslového centra, ale také v provinciích, kde v rámci decentralizace vznikají průmyslové parky. Zemědělský a potravinářský průmysl Patří k perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím sektorům s ohledem na postupný růst životní úrovně, což generuje poptávku po alternativních luxusních potravinách, nejvíce cukrovinkách, pochutinách na bázi cereálií a rýže, ale i uzeninách. Očekává se, že za období 2012-2016 vzroste průměrná spotřeba potravin na obyvatele o 55,2 %, což je jedno z nejrychlejších temp v regionu Latinské Ameriky. V oblasti nápojů by mohl být zajímavý rozvoj pivovarnictví a s tím spojený dovoz

sladu. Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele vzrostla z 38,9 l (v r. 2009) na 50 l (v r. 2014) a předpokládá se další růst. Pro Peru je hlavní výzvou zajistit do budoucnosti potravinovou soběstačnost a bezpečnost. Peru disponuje dobrými přírodními a klimatickými podmínkami pro rostlinnou a živočišnou výrobu. Zemědělský a potravinářský průmysl jsou zdrojem hlavních cílových exportních komodit Peru. Ambicí země je vybavit se moderními technologiemi pro zvýšení přidané hodnoty exportu a posun v hodnotových řetězcích. Otevírají se proto možnosti pro zahraniční participaci na budování domácích technologických kapacit. Peruánské zemědělství je v současnosti negativně zasaženo fenoménem El Niño, který přináší klimatické změny, zahrnující sucha, místní povodně a zvýšení průměrné teploty, což vedlo ke snížení úrovně výstupu některých komodit (např. chřest, avokádo). V reakci na tyto změny mohou najít uplatnění zavlažovací systémy, zásobníky na vodu, protipovodňové, protierozní zábrany apod. Železniční doprava Železniční doprava je v Peru málo rozvinutá (necelých 2 000 km, z čehož řada úseků je v rekonstrukci) a je využívána převážně na krátké vzdálenosti pro účely těžařských firem. V Limě je realizována rozsáhlá investice výstavby metra. Tento nový dopravní systém s 6 linkami a celkem 35 km by měl postupně pokrýt celou Limu a přístavní provincii Callao. Zároveň existují plány pro výstavbu dálkových železničních spojů, mj. pro spojení peruánského přístavu Ilo s bolivijských hlavním městem La Paz a dále napříč kontinentem do Brazílie, což by mělo Peru poskytnout strategickou pozici v procesu ekonomické integrace s regionem Asie&Tichomoří. V úvaze jsou také dálkové tratě podél pobřeží, které jsou předmětem soukromých iniciativ. Do r. 2016 se plánují investice do železniční infrastruktury v objemu 7,3 mld. USD. Letecká doprava Perspektivy existují jak v oblasti obrany (vč. ostrahy hranic před pašováním drog), tak v rostoucí míře v civilní dopravě. Peru vyniká solidním technickým zázemím, kvalifikovanými lidskými zdroji pro zejména výrobní spolupráci v oblasti malých dopravních letadel s perspektivami exportu na další trhy regionu Latinské Ameriky. Peru má v tomto směru již prokazatelné zkušenosti se spoluprací se světovými výrobci letecké techniky. Rozvoj dopravní infrastruktury vč. klíčové letecké konektivity vnímá Peru jako důležitý předpoklad pro podporu zahraničních investic a profilování země jako regionálního logistického „hubu“. Cílem je zvýšení zahraničně obchodních a investičních vazeb na region Asie&Tichomoří, jak je formulováno ve strategickém národním plánu Peru 2021. V nadcházejících letech se předpokládá pokračování projektu rozšiřování stávajících regionálních letišť či výstavba nových terminálů v periferních oblastech a efektivní propojení geograficky extrémních hlavních peruánských regionů s neprostupnými terény (velehory, tropické deštné lesy apod.). Pro r. 2016 se plánují investice do letecké infrastruktury v celkové hodnotě 128 mil. USD a srovnatelné výdaje i v následujících letech. Důlní, těžební a ropný průmysl Těžba nerostných surovin se podílí na celkovém HDP 14,4 % a na exportu 52 % (v hodnotě 20 mld. USD; 2014) jako tradiční komodita. Přes aktuální cenové výkyvy a národní plány ve prospěch větší diverzifikace se nadále jedná o klíčový sektor peruánské ekonomiky. Peru má kapacitu objem těžby zdvoj až ztrojnásobit. Důlní průmysl má být v následující dekádě zdrojem 30 % příjmů do státního

rozpočtu, proto má na rozvoji nových nalezišť vláda vitální zájem. Země má také dobrou strategickou pozici pro přístup k asijským trhům i USA. Peru patří mezi 6 zemí na světě s největšími zásobami nerostných surovin. V těžbě řady kovů (stříbro, cín, zinek a zlato) se Peru v celosvětovém měřítku řadí mezi 3 největší producenty. V případě mědi by se v r. 2016 mělo stát jejím 2. největším producentem na světě. Investice do těžebního průmyslu trvale rostou a směřují zejména do tradičních regionů, kde mají přispívat k regionálnímu rozvoji (Apurímac, Arequipa, Cajamarca, Junín, Tacna, Huanuco). V Peru působí veškeré hlavní nadnárodní společnosti. Provozovatelé dolů pochází ze soukromého sektoru a vláda se jim snaží vytvořit výhodný právní rámec pro nákup zahraniční dobývací techniky a materiálu. Ministerstvo energetiky a těžby předpokládá, že investice do těžby dosáhnou v období 2015-2020 objemu 63,9 mld. USD, z čehož 60 % by mělo směřovat do těžby mědi; zbytek do těžby zlata a železné rudy. V reakci na sociální protesty (zemědělci, zájmové skupiny apod.) bude vláda věnovat maximální pozornost environmentální udržitelnosti uplatňované dobývací techniky a rovněž revitalizaci krajiny po těžbě. Zřetel k těmto aspektům bude konkurenční výhodou.

Perspektivní sektor

Energetický průmysl

Železniční doprava Letecká doprava Zemědělský a potravinářský průmysl

Obranný průmysl

Stavební průmysl

Kovozpracovatelský průmysl

Konkrétní příležitosti HS 8406 - Turbíny na páru vodní nebo jinou HS 8409 - Části součásti pro motory pístové HS 8413 - Čerpadla i se zař měřícím zdviže na kapaliny HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap HS 8481 - Kohouty ventily aj pro potrubí kotle vany aj HS 8502 - Soustrojí generátorová elektr měniče rotační HS 8503 - Části motorů elektr generátorů soustrojí ap HS 8504 - Transformátory el měniče statické induktory HS 8536 – Zař. el. k ochraně, spínání el. obvodů,<1000V; konekt. pro opt. vlákna HS 8537 - Rozvaděče panely rozvodné stoly aj ovládací HS 8544 - Dráty kabely vodiče elektr ost izolované aj HS 7302 - Materiál pro stavbu tratí železnič tramvaj HS 8802 - Aerodyny ost lodě kosmické nosiče startovací HS 1107 - Slad i pražený HS 1704 - Cukrovinky bez kakaa (vč bílé čokolády) HS 8309 - Zátky kapsle víka plomby aj z kovů obecných HS 8438 - Stroje pro prům přípravu výrobu potravin aj HS 3603 - Zápalnice bleskovice roznětky rozbušky apod HS 9302 - Revolvery pistole ne jiné střelné zbraně HS 9304 - Zbraně ostatní ne zbraně sečné bodné (na plyn, obušky apod.) HS 3917 - Trouby trubky hadice příslušenství z plastů HS 4410 - Desky třískové apod,,ze dřeva a podobných materiálů HS 7213 - Tyče pruty z železa oceli neleg válc za tepla HS 7304 - Trouby,duté profily ap,bezešvé,ze železa,oceli HS 7308 - Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap HS 2618 - Struska granulovaná z výroby železa a oceli

HS 7326 - Výrobky ostatní z železa oceli HS 7616 - Výrobky ostatní z hliníku HS 8212 - Břitvy strojky čepelky holicí HS 8458 - Soustruhy pro obrábění kovů HS 8462 - Stroje tvářecí k opracování kovů buchary apod HS 8459 - Stroje obráb pro vrtání frézování řezání apod Strojírenský průmysl HS 8461 - Stroje obráb k hoblování ap pily strojní aj HS 8479 - Stroje mechanické s vlastní indiv funkcí jn HS 8414 - Čerpadla vývěvy vzduchové kompresory ap HS 8429 - Buldozery srovnávače rypadla apod s pohonem HS 8431 - Součásti jeřábů vozíků ap buldozerů fréz aj Důlní, těžební a ropný průmysl HS 8483 - Hřídele aj převodové převody kola ozubené ap HS 8501 - Motory elektrické generátory HS 8504 - Transformátory el měniče statické induktory HS 8705 - Vozidla motorová pro zvláštní účely HS 8708 - Části součásti vozidel motor osob aj traktorů