7. rámcový program výzkumu a vývoje: výzvy pro ČR při zohlednění Národní politiky pro výzkum a vývoj a Národní inovační politiky
Úvod Po dlouhodobém podceňování významu výzkumu, vývoje a inovací (dále jen VVI) jak v českém, tak i celoevropském měřítku, se zmíněné aktivity dostávají v posledním desetiletí zaslouženě do středu pozornosti hospodářských politik. Tváří tvář novým výzvám globalizované ekonomiky si Evropská unie začíná plně uvědomovat, že investice do výzkumu a
inovací
představují
jeden
z nejvýznamnějších
zdrojů
budoucí
prosperity
a
konkurenceschopnosti evropských firem na mezinárodních trzích. V Evropě potřeba podpory VVI dále rezonuje s touhou posílit fundamentální evropské ideály, kterými jsou mimo jiné solidarita a sociální soudržnost. V době, kdy Evropská unie vydává na VVI v průměru méně než její největší konkurenti, Spojené státy, Japonsko a některé další východoasijské země, si její představitelé uvědomují, že nemá-li v budoucnu klesat konkurenceschopnost evropských firem, snižovat se vývoz a má-li Evropa dostát svým ideálům i v širším slova smyslu, je nezbytné přijmout strategii, která by ukončila celkovou stagnaci evropské ekonomiky a obrátila jí na dráhu růstu. Odhodlání zvýšit prosperitu Společenství a dostihnout, ba předstihnout své největší světové konkurenty bylo koncem devadesátých let formulováno v Lisabonské strategii, která si klade za cíl v enormně široké škále hospodářsko-sociálních oblastí stanout do roku 2010 na světové špičce. Na jaře letošního roku letošního roku byla míra aplikace doporučení Lisabonské strategie jednotlivými členskými zeměmi podrobena šetření a byla přijata nová doporučení, která mají členy Unie povzbudit v úsilí o dosažení cílů Strategie do roku 2010.
1
Jeden z hlavních cílů Lisabonské strategie je podpořit v Evropské unii vznik „společnosti znalostí“ (knowledge society). Pod tímto pojmem se skrývá porozumění současným globálním trendům, kdy EU identifikuje znalosti jako jediný myslitelný zdroj svých konkurenčních výhod oproti zemím s levnou pracovní silou (jako jsou například Čína nebo Indie) a hlavní motor udržitelného vývoje evropské ekonomiky. Výzkum a vývoj přitom představují pramen nových vědomostí a v hospodářsko politickém kontextu pak zdroj inovací, které přispívají k zvyšování konkurenceschopnosti evropských firem a v konečném důsledku přinášejí nárůst počtu pracovních příležitostí pro kvalifikovanou pracovní sílu. V situaci, kdy Evropská unie jako celek hovoří o potřebě zvýšení podpory investic do výzkumu a vývoje z důvodů nízké konkurenceschopnosti, platí totéž s o to větší naléhavostí i o České republice. Podpora VVI u nás do značné míry zaostává za průměrem zemí EU. Avšak zaostávání není vyjádřeno jen v absolutní výši prostředků, které putují na výzkum a vývoj, jde především o nevyhovující strukturu podporovaných činností, kdy není kladen důraz na programy s nejvyšší přidanou hodnotou, o značnou decentralizaci státního financování VVI, jež činí systém státní podpory značně nepřehledným, o do letošního roku prakticky neexistující národní strategii pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe, o legální překážky vzniku nových výzkumných institucí, o nedokonalou ochranu duševního vlastnictví nebo o nedostatečnou motivaci soukromých firem k investicím do VVI. Příčinou toho je zejména podcenění významu výzkumu a vývoje v 90. letech a odkládání zásadnějších reforem na později. Nemalý podíl na současném stavu má také způsob privatizace, díky němuž výzkumná centra, jež byla součástí průmyslových podniků, přišla náhle o své dotace z veřejných prostředků a musela bojovat o přežití buď hledáním nových partnerů, nebo změnou své orientace, v čemž zdaleka ne všechna centra oborového výzkumu byla úspěšná. Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala k plnění cílů Lisabonské strategie. Byť se problémy VVI v ČR v mnoha oblastech značně překrývají s problémy, kterým čelí většina států EU, není na místě zastírat, že cesta k vyšší konkurenceschopnosti českého výzkumu bude trnitější než v případě většiny zemí Společenství. Před třemi roky si Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy nechalo vypracovat „Analýzu předchozích trendů a současného stavu výzkumu a vývoje“ a na jejím základě s přihlédnutím k evropským materiálům formulovalo „Národní politiku výzkumu a vývoje na léta 20042008“. Pod vedením místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna vznikla v červnu letošního roku „Strategie hospodářského růstu“, jež formuluje rámcová doporučení pro oblast 2
VVI a v téže době vzniká „Národní inovační politika ČR na léta 2005-2010“, která se soustředí zejména na aplikaci výsledků výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráci ve VVI. Tato studie se zaměří na politiku výzkumu a vývoje v Evropské unii, tak jak je formulována Rámcovými programy výzkumu a vývoje a zejména nejnovějším 7. Rámcovým programem (7.RP) na léta 2007-2013, který se v současné době připravuje. Cílem tohoto materiálu je poodhalit stav současného výzkumu a vývoje v České republice a nahlédnout, nakolik bude ČR schopna ve světle nově přijatých národních programových dokumentů plně využít potenciál, který nový rámcový program představuje.
Evropská politika výzkumu Na úrovni Evropské unie je výzkum podporován formou posilování spolupráce partnerů z členských zemí Unie, a to ať již jde o spolupráci na úrovni výzkumných institucí, mobilitu výzkumných pracovníků nebo o koordinaci národních politik VVI. Existuje několik dobrých důvodů pro existenci podpory výzkumných projektů a koordinaci programů na evropské úrovni. V první řadě existuje mnoho výzkumných aktivit, jejichž rozsah a komplexnost nedovoluje jednotlivým státům, aby samy o sobě byly schopny zajistit potřebné zdroje (ať již hmotné, nehmotné nebo lidské). Dále spolupráce na evropské úrovni přináší sdílení znalostí, zkušeností a technologií, které mohou v důsledku zvyšovat efektivitu výzkumu a omezit na minimum duplikaci výzkumných aktivit. Zvýšená konkurence navíc znamená tlak na zvyšování kvality výzkumných projektů. Koordinace národních politik má za cíl zajistit, aby spolupráce ve výzkumu a vývoji lépe odpovídala společně stanoveným prioritám, jež mají význam pro EU jako celek. Podpora výzkumu je v EU prosazována za pomoci Rámcových programů výzkumu a vývoje, které probíhají od počátku 80. let, přičemž Česká republika se těchto programů účastní od roku 1993. Charakter programů prošel od jejich vzniku zásadním vývojem, při čemž je však v nových programech stále kladen důraz na zachování kontinuity s předchozími programy. K zásadním změnám dochází zejména v 6. Rámcovém programu, který si klade za cíl přispět k vytvoření tzv. Evropského výzkumného prostoru (European Research Area – ERA). Zjednodušeně řečeno, základní myšlenkou na které ERA stojí, je vytvořit zónu, v níž nejsou kladeny administrativní ani technologické překážky spolupráci na výzkumu a vývoji a šíření jeho výsledků. Vytvoření ERA má tak za cíl zásadně přispět ke vzniku nových pracovních
3
příležitostí a posílení konkurenceschopnosti evropských firem, a tak napomoci k naplnění cílů stanovených v Lisabonské strategii.
7. rámcový program na léta 2007-2013 V dubnu roku 2005 Evropská komise přijala návrh nového rámcového programu pro výzkum a vývoj. Oproti předchozím programům je v něm kladen opět o něco větší důraz na výzkum jako zdroj inovací, vyšší konkurenceschopnosti a udržitelného hospodářského růstu. Program se tedy soustředí zejména na výzkum, který přímo odpovídá potřebám průmyslových podniků, jimž má pomoci v mezinárodní soutěži. K dosažení těchto cílů má 7. rámcový program disponovat dvojnásobným množstvím finančních prostředků než 6.RP, počítá se se zjednodušením administrativy pro účastníky programu a racionalizací jeho nástrojů. To vše při zachování kontinuity s předchozími programy (posílení aktivit vedoucí k vytvoření ERA, zachování osvědčených nástrojů, jako např. programy M. Curie, podpora výzkumných aktivit malých a středních podniků, projekty spolupráce nebo tzv. „sítě excelence“). Návrh 7.RP předpokládá vytvoření čtyř specifických programů: •
Spolupráce (Cooperation);
•
Myšlenky (Ideas);
•
Lidé (People);
•
Kapacity (Capacities).
Program Spolupráce se má zaměřit na posílení spolupráce mezi průmyslovými podniky a výzkumnými institucemi. Finančně budou podporovány přeshraniční výzkumné projekty ať již půjde o projekty spolupráce na úrovni podniků a výzkumných institucí, nebo v oblasti koordinace národních výzkumných programů. Program je dále rozdělen na 9 tématických okruhů1) (+2 financovanými z rámcového programu EURATOM), které mají být spravovány odděleně, přičemž každý z nich má vykazovat vnitřní konzistenci a soudržnost a zároveň umožnit podporu projektů, které jdou obsahově napříč okruhy. Program Myšlenky má za cíl podpořit vysokou úroveň vědecké základny posilováním soutěže mezi vědeckými týmy na evropské úrovni. Za tímto účelem má být vytvořena Evropská rada
1)
Zdraví; Výživa, zemědělství a biotechnologie; Informační a komunikační technologie; Nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie; Energie; Životní prostředí (včetně výzkumu klimatických změn); Doprava (včetně letecké); Sociální vědy a humanitní vědy; Bezpečnost a vesmír. Okruhy RP EURATOM: Termonukleární energie; Jaderné štěpení a ochrana proti radiaci.
4
pro výzkum (ERC, European Research Council), která má za úkol podporovat základní výzkum, jenž posouvá hranice v jednotlivých vědních oborech. Program Lidé si klade za cíl zlepšit kariérní vyhlídky výzkumných pracovníků a jejich mobilitu. V jeho rámci má nadále fungovat program na podporu výzkumných pracovníků – program „Marie Curie“, který prostřednictvím stipendií pomáhá posilovat evropský výzkumný potenciál. Program Kapacity je zaměřen na rozvíjení možností výzkumu (v širším slova smyslu). Z programu mají být podporovány činnosti vedoucí k zvýšení výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, jako jsou: výzkumná infrastruktura, regionální výzkumná sdružení (klastry), posilování výzkumného potenciálu v „konvergenčních regionech“, sdružování regionálních aktérů do tzv. „regionů znalostí“ (regions of knowledge); zainteresovanost malých a středních podniků (MSP) na výzkumu, otázky „vědy ve společnosti“, horizontální aktivity mezinárodní spolupráce. Oproti předchozím rámcovým programům má být nový 7.RP flexibilnější, více přizpůsobitelný potřebám průmyslových odvětví a srozumitelnější pro všechny účastníky. Mezinárodní spolupráce se má stát integrální součástí rámcového programu. Jinými slovy, má být umožněna podpora projektů, jichž se účastní zahraniční aktéři ze zemí mimo EU. V celém 7.RP mají být respektovány otázky vědy ve společnosti tak, aby vědecký vývoj lépe odpovídal potřebám společnosti. Zcela novým prvkem je také rozvoj „regionů znalostí“, ustavení ERC nebo podpora soukromých investic do VVI zjednodušením přístupu k půjčkám od Evropské investiční banky (EIB) pro velké evropské výzkumné projekty. Klíčovým bodem 7.RP má být zjednodušení úředních postupů při žádostech o podporu z finančních prostředků programu. K dosažení flexibility celého programu, tedy lepší schopnosti reagovat na aktuální potřeby výzkumu a vývoje, je zapotřebí, aby tomu odpovídala vhodná forma podpory z evropských prostředků. Z toho důvodu bude vytvořen jednoduchý soubor finančních schémat, která mohou být následně použita samostatně nebo v kombinaci. Aby bylo zaručeno, že nedojde k různým interpretacím, má být zjednodušen úřední jazyk všech informačních materiálů. Jednotná interpretace, zejména právních a finančních opatření obsažených ve smlouvách o podpoře výzkumných projektů, má být zaručena prostřednictvím informačního úřadu (clearing house) zřízeného Komisí. Další opatření směřující k administrativnímu zjednodušení podpory VVI z prostředků 7.RP jsou například zjednodušení a snížení počtu dokumentů, které žadatelé o podporu musí předkládat; omezení předvstupních kontrol způsobilosti k získání finanční podpory na 5
minimum tak, aby žadatelé nebyli odrazováni dlouhými prodlevami mezi podáním žádosti a poskytnutím podpory; zvýšení autonomie řízení v nadnárodních projektech VVI (kontrola má být zajištěna prostřednictvím nezávislých auditorů); zjednodušení a zprůhlednění výběru projektů jimž bude poskytnuta podpora z prostředků EU; příklon k paušálnímu způsobu financování tam, kde takový přístup bude znamenat zjednodušení a zefektivnění (např. při financování základního výzkumu nebo některých koordinačních a podpůrných aktivit) a zjednodušení pravidel pro finanční podporu založenou na vykazovaných nákladech. Za implementaci 7.RP bude nadále zodpovědná Evropská komise, avšak zodpovědnost za administrativní úkony a některé operace, jež nemají vliv na zpětnou vazbu, která je klíčová pro další tvorbu výzkumných politik, by měly převzít výkonná agentura (Executive Agency) zřízená Komisí2), ERC nebo přímo účastníci velkých výzkumných projektů. Tato opatření pomohou držet administrativní náklady pod úrovní 6% jeho rozpočtu, a to i při dvojnásobném rozpočtu 7.RP oproti předchozímu programu VVI. V následujících kapitolách se pokusím nahlédnout na základní národní programové dokumenty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací optikou nového rámcového programu EU. Mým záměrem je zjistit, do jaké míry jednotlivé programové dokumenty reagují na vývoj v Evropském výzkumu a vývoji a jakým výzvám může Česká republika čelit po spuštění 7.RP. Jsem si plně vědom, že klasifikací opatření jednotlivých národních dokumentů podle podprogramů v 7. RP se dopouštím značného zjednodušení a nepřesností, ale domnívám se, že mi tento přístup umožní lepší srovnání politik ČR se 7.RP.
Národní politika výzkumu a vývoje na léta 2004-2008 Národní politika výzkumu a vývoje (NPVV) byla vytvořena na půdě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a představuje základní dokument v oblasti VVI. Byla vytvářena v době, kdy byla připravována reforma veřejných financí a podpora výzkumu a vývoje nebyla na seznamu nejvyšších výdajových priorit a tato skutečnost se také odráží v jejím střízlivém pojetí.3)
2)
Statut výkonných agentur je upraven směrnicí (EC) No 58/2003. Jde o agentury zřízené Komisí za účelem řízení implementace některých programů Společenství. 3) Česká republika se zavázala k plnění cílů Lisabonské strategie, kde jedním z cílů je navýšit podporu VaV z veřejných prostředků na 1%HDP do roku 2010. Národní politika však konstatuje, že tento cíl bude při současném tempu růstu veřejných výdajů na VaV obtížně dosažitelný.
6
Oblast Spolupráce V době, kdy byla NPVV tvořena, byly výzkumné priority stanovovány v rámci Národních programů výzkumu, avšak jinak existovala při sestavování výzkumných projektů relativně velká volnost výběru výzkumných témat. Na druhou stranu hovoří politika výzkumu a vývoje o jasném příklonu k zvýšení podpory průmyslovému výzkumu (na úkor základního), který byl v předchozím desetiletí zanedbáván. Co se týče spolupráce výzkumných institucí na evropské úrovni, NPVV předpokládá, že se české výzkumné organizace budou účastnit programů EU zejména v případech, kdy se jejich prostřednictvím
dostanou
k přístrojům,
technologiím,
postupům,
metodologií
nebo
infrastruktuře, která není v ČR dostupná. Mezinárodní spolupráce nemá být podporována v případě, že by vedla k nežádoucí fragmentaci již vytvořených sdružení výzkumných institucí na domácí půdě. Kritériem pro podporu společných projektů na evropské úrovni má být přidaná hodnota evropského výzkumu. Podporu výzkumným institucím v oblasti spolupráce s výzkumnými institucemi v EU mají podle NPVV zaručit národní kontaktní organizace a rezortní a regionální kontaktní organizace, jež jim mají zajistit potřebné informace a konzultační služby. Oblast Myšlenky Program Myšlenky podporuje v 7.RP kvalitní evropský výzkum. Zde pod jeho jménem budu hovořit spíše o způsobech, které mají vést k identifikaci kvalitních výzkumných týmů v ČR, tedy o hodnocení kvality VaV. V zásadě je zde patrný silný příklon k systémům hodnocení výzkumných projektů, které se osvědčily v zahraničí (nejlepších zásady v zemích EU a OECD, srovnávací kritéria, apod.). Institucionální prostředí v ČR neumožňuje vyšší flexibilitu výzkumných institucí tak, aby mohly lépe reagovat na změny v prioritách výzkumu, vývoje a inovací. Na tomto místě je třeba zmínit se o překážkách, které jsou kladeny vzniku nových organizací výzkumu a vývoje. Podle právní úpravy podpory z veřejných prostředků nemá nová organizace příliš nadějí na úspěch při předkládání projektů, neboť je při výběru financovaných projektů kladen stále důraz na výzkumnou minulost instituce a ne kvalitu složení výzkumných týmů. V tom lze spatřovat překážku vyšší konkurenceschopnosti českých týmů v evropských programech. NPVV se o tomto problému nezmiňuje.
7
Oblast Lidé V současné době má vědecká obec značně nevyhovující strukturu, zejména z hlediska věkové skladby. Kariéra ve vědě a výzkumu není vnímána jako atraktivní a výzkumné instituce se tak vyznačují značným nedostatkem pracovníků mladé, ale i střední generace. Politika výzkumu a vývoje proto počítá pro rozvoj lidských zdrojů s plným využitím potenciálu regionálních universit a zvýšením významu regionálního výzkumu, jež je dosud zanedbáván. Pro zvýšení prestiže zaměstnání ve výzkumu a vývoji chce NPVV postupně zlepšovat pracovní a materiální podmínky pro pracovníky ve výzkumu tak, aby se kariéra ve výzkumu v ČR stala atraktivní jak pro studenty, tak pro zahraniční pracovníky. NPVV si je vědoma potřeby zvyšování zájmu o práci v oblasti VVI již od základních a středních škol. Hovoří se v ní o „rozumné formě podpory“, konkrétnější postup však nenabízí. Odliv lidských zdrojů má být do jisté míry kompenzován vyhledáváním talentovaných vědců v zahraničí. Mobilita výzkumných pracovníků má být podpořena jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Oblast Kapacity Výzkumná infrastruktura se v současné době jeví jako nedostatečná. NPVV proto hodlá podpořit vysokokapacitní počítačové sítě a distribuční sítě, které umožní lepší a efektivnější sdílení výsledků výzkumu a vývoje a zapojení ČR do celoevropských sítí. Z hlediska podpory firem, které využívají výsledků výzkumu a vývoje, počítá NPVV s podporou rozvoje firem pro transfer nových poznatků do praxe (tzv. spin-off firem), podporou tzv. výzkumných „inkubátorů“ (zejména při akademických institucích), a to například úpravou právních dokumentů, které hovoří o podmínkách, za kterých mohou výzkumné organizace vyvíjet další činnost. K tomu účelu má být dále vypracován systém vzdělávání lidských zdrojů (především výzkumných pracovníků) v oblasti transferu technologií. Neméně důležité je v tomto kontextu zvýšení významu ochrany duševního vlastnictví. Navzdory příklonu k investicím do aplikovaného výzkumu na úkor základního, ustanovuje NPVV podpůrné nástroje pro soukromé investice pouze velice volně. Uvažuje se o různých nástrojích nepřímé podpory, jejichž použití však v kontextu reformy veřejných financí nevypadá příliš reálně. Regionální politika výzkumu a vývoje je do dneška stále v plenkách, některé regiony ještě ani nezačaly s její formulací. NPVV však předvídá její brzké vytvoření. Regiony mají samy formulovat regionální strategii a rozhodovat o alokaci finančních prostředků, podporovat
8
přístup k národním a evropským projektům, organizovat spolupráci na úrovni regionů, podpořit rozvoj regionální infrastruktury a rozvoj horizontální spolupráce na místní úrovni. Ve vztahu s veřejností má být vytvořen Informační systém výzkumu a vývoje, který má veřejnosti poskytovat informace o VaV financovaném z veřejných prostředků. Dialog s veřejností má pak být zaměřen zejména na odstranění obav z nežádoucích výsledků VaV a diskusi o efektivitě projektů financovaných z veřejných prostředků.
Nejnovější vývoj V červnu roku 2005 zveřejnil úřad místopředsedy vlády pro ekonomiku dokument nazvaný Strategie hospodářského růstu (SHR). Tento dokument poskytuje základní koncepci pro budoucí hospodářsko politická opatření, která mají dostat českou ekonomiku na dráhu udržitelného růstu a oblast VVI v ní tvoří jeden z pěti pilířů3). Z navrhovaných opatření je zřejmá silná provázanost s Lisabonskou strategií a programovými dokumenty EU přičemž je zvláštní důraz kladen na oblasti, ve kterých ČR zaostává za evropským průměrem. V návaznosti na SHR vznikla Národní inovační politika na léta 2005 –2010 (NIP)4), která rozpracovává opatření nastíněná ve Strategii spolu s časovým harmonogramem pro jejich realizaci a určením subjektů jež jsou za ní zodpovědné, čímž je na první pohled konkrétnější než NPVV. Stejně jako v předchozí kapitole se pokusím rozdělit opatření v NIP podle specifických programů v 7.RP tak, aby bylo možné jejich srovnání jak s NPVV, tak především se samotným rámcovým programem. Stejně jako v dokumentech EU, i v NIP je výzkum a vývoj chápán jako zdroj budoucí konkurenceschopnosti a udržitelného hospodářského růstu. V tomto světle je silně preferován výzkum jako zdroj inovací a větší důraz je kladen na výzkum využitelný v nových výrobcích, technologiích a službách. Za tímto účelem mají být navyšovány veřejné výdaje na VVI tak, aby do roku 2010 dosáhly 1% HDP5) (cíl daný Lisabonskou strategií). Veřejné výdaje by měly být směřovány především do aplikovaného výzkumu a to na základě priorit vycházejících z „Dlouhodobých základních směrů výzkumu“. Toto navýšení by mělo být doprovázeno
3)
Strategie hospodářského růstu tvoří 5 pilířů: Výzkum, vývoj a inovace; Institucionální prostředí; Zdroje financování; Infrastruktura a Lidské zdroje. 4) Nadále budu hovořit pouze o NIP, neboť SHR představuje pouze rámcový dokument, jehož opatření pak plně rozpracovává NIP. 5) V roce 2001 přitom tvořily veřejné výdaje na výzkum a vývoj pouze 0,55% HDP (viz MŠMT: Analysis of Previous Trends…)
9
motivací soukromých firem k nárůstu investic do VVI, především zvýhodněním malých a středních podniků. Oblast Spolupráce Soukromé firmy a veřejné výzkumné instituce nejsou v ČR zvyklé spolupracovat, což je mimo jiné znevýhodňuje při žádostech o podporu z rámcových programů. NIP proto navrhuje zlepšení jejich provázanosti prostřednictvím programů mobility mezi oběma sektory (včetně odstranění administrativních bariér). K zvýšení účasti českých subjektů v evropských programech je dále nutné zvýšit jejich informovanost prostřednictvím oborových a regionálních kontaktních organizací. NIP dále podporuje vznik technologických platforem6) (ty mohou existovat jak na národní tak mezinárodní úrovni), se kterými ČR zatím nemá velké zkušenosti. Výzkumné priority jsou oproti NPVV stanovovány přehledněji pomocí Dlouhodobých základních směrů výzkumu. Při tvorbě politik, programů a jejich hodnocení NIP posiluje účast uživatelů výsledků výzkumu a vývoje. Posílena by měla být i váha společenských priorit prostřednictvím zpětné vazby. České prostředí se doposud vyznačuje příliš komplikovaným systémem státní podpory VaV, kdy nejsou jasně vymezeny kompetence jednotlivých poskytovatelů a jednotlivé programy se tak mohou překrývat (navíc neexistuje jednotný postup pro hodnocení výzkumných projektů jednotlivými resorty). NIP počítá se zjednodušením systému, ale jeho konkrétní podobu navrhuje řešit až po volbách v souvislosti s celkovou reformou státní správy. Oblast Myšlenky V České republice je stále upřednostňován výzkum u nějž často chybí vazba na využitelnost jeho výsledků. Pro zvýšení konkurenceschopnosti českých výzkumných týmů je přitom podle NIP třeba posílit důraz na uplatnitelnost výsledků výzkumu a vývoje (kritériem může být např. udělení patentu, prodání licence nebo zavedení nové technologie). Nedostatečná konkurenceschopnost českého výzkumu je dále podporována strnulou strukturou výzkumných organizací, tak jak jsme o tom hovořili výše. NIP chce přispět k vyšší flexibilitě výzkumných institucí změnou v posuzování výzkumných projektů tak, aby o
6)
Technologická platforma je vytvářena za účelem dosažení společných cílů jejích účastníků (výzkumných organizací, firem užívajících výsledků výzkumu, státních nebo místních autorit a společnosti) ve vybrané oblasti výzkumu a vývoje (na základě ekonomických, sociálních, nebo enviromentálních kritérií).
10
získání podpory rozhodovala spíše minulost řešitelského týmu (a jeho členů) a ne minulost organizace. Při hodnocení výsledků výzkumu a vývoje má být kladen větší důraz na přínos pro ekonomiku a společnost, bude posílena váha výsledků využitelných komerčně, atd. Oblast Lidé Nedostatky v oblasti lidských zdrojů pro VaV, o kterých jsem hovořil v případě NPVV, stále přetrvávají. NIP zdůrazňuje, že absolventi vysokých škol a výzkumná obec mají nízké povědomí o ochraně duševního vlastnictví a jeho hospodářském využití, o podnikání, a nejsou připraveni pro týmovou práci. Pro tyto potřeby je třeba zavést na vysokých školách výuku těchto problematik (zejména pro studenty přírodovědných a technických oborů) a podpořit také vzdělávání stávajících výzkumných pracovníků v těchto oblastech. K zvýšení prestiže kariéry ve výzkumu a vývoji má například přispět postupné zlepšování materiálních a technických podmínek (zejména na přírodovědeckých a technických oborech) nebo lepší komunikace s veřejností. K odstranění překážek mobility výzkumných pracovníků na má přispět přijetí Evropské charty výzkumných pracovníků a kodex pro zaměstnávání výzkumných pracovníků. Oblast Kapacity V oblasti regionálních programů podpory výzkumu a vývoje NIP počítá s urychleným zavedením pravidel pro využití strukturálních a kohezních fondů EU na podporu inovací, vyhlášením programu na podporu inovací v regionech (podporu by měla zajišťovat jedna agentura) a podpořit tvorbu regionálních inovačních strategií a politik (program KLASTRY pro podporu transferu technologií na regionální úrovni). S ohledem na podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje chce NIP zavést a využít změny pravidel EU pro poskytování příspěvků na VVI se zvláštním důrazem na podporu MSP, usnadnit vznik firem na využití výsledků VaV (s využitím strukturálních fondů), používat nepřímých nástrojů podpory soukromých investic a vytvořit příznivé prostředí pro fungování a rozvoj rizikového kapitálu7).
11
Závěr Provedeme-li srovnání ve čtyřech oblastech, které mají vztah k specifickým programům tak, jak je definuje 7.RP, můžeme dojít k následujícím závěrům: Oblast Spolupráce: •
NPVV hovoří především o výhodách jaké budou plynout výzkumu v ČR z účasti v programech EU, o míře za jakých podmínek je pro ČR účelné účastnit se jednotlivých společných projektů. NIP naproti tomu identifikuje nedostatky, kterými trpí české prostředí při využívání podpory z EU pro spolupráci ve výzkumu a vývoji a navrhuje aktivní opatření vedoucí ke změně tohoto stavu;
•
V otázce spolupráce na úrovni národních programů se zdá být nový přístup stanovování Dlouhodobých základních směrů výzkumu transparentnější než stanovování priorit pouze pomocí Národních programů výzkumu a tudíž vhodnější pro spolupráci na úrovni EU.
Oblast Myšlenky: •
V NPVV je patrný příklon k metodám hodnocení výzkumných projektů na základě praktik užívaných ve světě. Hodnocení projektů nemá být pouhým „auditem“ využití veřejných prostředků, větší důraz má být kladen na jejich výsledky. Charakteristickým rysem NPVV je v tomto ohledu velká míra obecnosti kritérií pro úspěšnost jednotlivých projektů.8) Oproti tomu NIP hovoří jasněji o upřednostnění kritéria využitelnosti výsledků VaV a kladení většího důrazu na přínos pro ekonomiku a společnost, než tomu bylo doposud.
•
Nízká flexibilita výzkumných institucí vzhledem k měnícím se prioritám výzkumu a vývoje, jíž se NPVV explicitně nezabývá, je v NIP řešena doporučeními pro přijetí právního rámce, který lépe umožní vznik, zánik a organizační změny výzkumných institucí a zvýší šance nových a kvalitních výzkumných institucí na získání podpory svých projektů.
Oblast Lidé •
V oblasti lidských zdrojů je vidět, že jak NPVV, tak NIP, jsou si vědomy nedostatků ve struktuře vědeckých pracovníků a v obou programech jsou tak navrhnuta opatření
7)
Oblast rizikového kapitálu je samozřejmě mnohem širší a netýká se jen výzkumu a vývoje – více se jí zabývají jiné politiky a jiné části SHR. 8) Důraz má být kladen na originalitu, příspěvek k celkovému vědění, inovační přínos a celou škálu dalších společenských funkcí, významu výzkumu pro hospodářství, společnost, vzdělání a znalosti.
12
k zlepšení tohoto neuspokojivého stavu. Lze opět říci, že NIP je při zvyšování úrovně lidských zdrojů o krůček před NPVV. Oblast Kapacity •
V oblasti regionálního rozvoje je vidět závažné nedostatky, regionální podpora stále není dostatečně rozvinuta, nejsou naplno vytvářeny regionální programy rozvoje, byť oba programové dokumenty počítají s jejich podporou.
•
Jak NPVV tak NIP podporují růst soukromých investic do výzkumu a vývoje podporou nepřímých motivačních prvků, podporou malých a středních podniků. Obě politiky hovoří o zlepšení podmínek pro vznik společností na využití výzkumu a vývoje a lepších podmínkách pro rizikový kapitál.
Z předchozího srovnání obou programových dokumentů ČR se 7.RP vyplývá, že české instituce výzkumu a vývoje jsou v současné době při žádostech o finanční podporu z rámcového programu oproti zahraničním partnerům v mnoha oblastech znevýhodněné (zejména v oblasti spolupráce soukromého a veřejného sektoru), jsou poznamenané systémem, v kterém jsou podporovány i výzkumné projekty jejichž přínos je nízký, výzkumné prostředí není schopné dobře reagovat na měnící se priority, výzkum trpí nedostatkem lidských zdrojů a spolupráce firem, výzkumných ústavů a státních orgánů v regionech je stále ještě hudbou budoucnosti. Předložené programové dokumenty v oblasti výzkumu a vývoje v ČR představují v tomto ohledu krok správným směrem. Je zřejmé, že bude potřeba oba dokumenty uvést do vzájemného souladu, neboť se v některých místech jejich doporučení rozcházejí. Obě politiky se kupříkladu liší mírou konkrétnosti. Zatímco Národní politika výzkumu a vývoje je poznamenaná dobou, ve které vznikla – tedy ještě před vstupem ČR do EU, kdy představy o možnostech, které skýtá účast v EU byly velmi mlhavé a kdy Ministerstvo financí vytvářelo první fázi své reformy veřejných financí a hrozilo, že finanční prostředky pro výzkum a vývoj budou velmi omezené, Národní inovační politika představuje významný posun v prioritách české vlády. Lze říci, že bude-li vývoj ve VVI skutečně pokračovat tím směrem, jak je nastíněn (včetně úkolů pro jednotlivé státní orgány zodpovědné za jeho implementaci) v obou politikách, může výzkum a vývoj vstoupit do šťastnějšího období a být úspěšnější nejen v rámcových programech EU, ale má i nejlepší předpoklady stát se významným zdrojem růstu konkurenceschopnosti českých firem a hospodářství obecně. Otázkou přirozeně je, nakolik budou závěry NPVV a NIP ve skutečnosti naplňovány. 13
Literatura: COM (2005) 118: Building the ERA of Knowledge for Growth, Brussels 6.4.2005; Evropská Komise: EU Research – Building Knowledge Europe: The EU’s New Research Framework Programme 2007-2013; Memo 05/114; Brussels 7.4.2005 http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/05/114&format=HTML &aged=0&language=EN&guiLanguage=en; Evropská Komise: The Specific Programmes under the Seventh Framework Programme for Research and Technological Development; Memo 05/335; Brussels 21.9.2005 http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/05/335&format=HTML &aged=0&language=EN&guiLanguage=en; Evropská Komise: Why Europe Needs Research Spending; Memo 05/199; Brussels 9.6.2005 http://europa.eu.int/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/05/199&format=HTML &aged=0&language=EN&guiLanguage=en ; Expertní tým Místopředsedy vlády pro ekonomiku: Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010; Praha 29.6.2005 http://www.vyzkum.cz/storage/att/15B13AC86237238DCFBAA1734C46FCA8/NIP%20851.doc. Expertní tým Místopředsedy vlády pro ekonomiku: Strategie Hospodářského růstu; Praha 1.6. 2005; MŠMT: Analysis of Previous Trends and Existing State of Research and Development in the Czech Republic and a Comparison with the Situation Abroad; Prague, May 2002; MŠMT: National Research and Development Policy of the Czech Republic for 2004-2008 http://www.vyzkum.cz/storage/att/56C8E7464195C2254D08BB47A3842D60/npvav2005.pdf MŠMT: Stanovisko ČR k přípravě nového Rámcového programu EU a EURATOM ve výzkumu a vývoji; Praha; únor 2005; 14
SEC (2005) 431: Simplification in the 7th Framework Programme; Brussels 6.4.2005; SEC (2005) 800: Report on European Technology Platforms and Joint Technology Initiatives: Fostering Public-Private R&D Partnership to Boost Europe’s Industrial Competitiveness; Brussels 10.6.2005;
15