~ it ',-, >jb't 7,r~

Ij;Lr

"'",

"

'ifO I

GEN. sTAesCii. UD()V~ Ard"j

',-

, >jb't

r~r!

'~~.~1~1/Vt

'.

[JPizgr;-;q ~?tY2 '

O'EitM';NI SPIAYA

.,'

, "~r<;~r",'}.,',,'

.

y.

it

&,ff-:fc/

;f?/t'O/¥/z,L~.;~

11t;~4tC'~ ,,-~./ ~"-P:

~'

.

',.,'

7,r~

~

, ~.,

.'

ftf

~~ 1m

l'I"IA~I"AAI1

~/ ~

J!rI17f'% .

.,

-

I

\,

!

,.

j r'q,~'("~i:' '" r ' IZ ":'-;"VJ,~

V.L.l~4\

I

'.

I

i\

i'

'

n,r

'"

,

I

") .,'1" :T{' 1:: LJ..l ;i \J

I ':)"J..

.... (""~:T,\ I;JJ..,i.L';...

64-'9

/

Gilt IrAt ~s. UI)O~ AIMADY OPERACNf SPRAvA

~

~

,-.-v

C.j.

0010081

22. listopad

I

/ ZD as

Focet 1istu:

26

1962

ORGANIZACNI

1)

c. 1

Vytisk

Pl1llWIPY

CSLL.

~~~1~~f_E£!~~~E~_Y~~~£YE~_g_~£~§~~~£92_9§~!:~

I I

Y

Orge,nizacni 1eene socia1isticke

i

princip;y CSLA vychal3c::ji z E~pliksci vojenske doktrin;y. Ridi se~edy v. :

spozasadami

teto spo1ecne doktrin;:,r f:"\jsou ovlivnovany na jedne strane ci1i, kterych se chce dos5..1.nout v pI-loti mozne ;Valce a na ( V, , , ", 1 a- res uh ' t rane urov n1. vOJel1s!m1 h 0 Q1TIdnl.o. _I..i(jsl':jmi 1."flue"- t 1'1.8.1J

nimi zdroji

statu.

Nejkonkretnejsirn

socialisticke jensk

1

vyrc.zem

toho,

vojenske

c1oktriny

a) Pro orge.nizacni

principy

j

[wlikov'at i..

pro ctrlnoc,t

zasadv

i

vojsk

"

jsou

vo-

e .r'ady.

podkladu

ustanoveni

v;ymezuje

pojm;y

Po1niho

ruznych

CSIJA jso u jedn im z hlavnich

radu

cs.

druh1.~t bO..ie

.ie zakladniTIl a hlavhim druhem

ozbrojenych

si1,

ktery

fl EitE:nOV:L, ze, utocny

l)o.1e,

.,

...

..

boj

-..1~__,__-

[cter;ym JedJ.ne

~

ov

se muze

d6Slft1nou t vi tezstvi nad nepr'i telem. Z toho plyne 12rvni zaklalni these ,v;Y.si;avb:v CSLA: bU{;OV8t G.r'nadu takovou, ktera. r kroroe ,jinych druh1.1 bo je je PL'8\\devsim schopnav~st utoenY boj. '

y

b)

Z u1ohy

a 1j}ista

CSLA v ramci

obrnnneho

systemu I

statu

Varsavske

SII1louvy a z konkretniho

uko1u ulozeneho

..,

CSLA Hlavnim ~ the d ru 'r1'-'\0

<=< ,e ~~.

ve1enim '

n

\.'~'0

e

Spojenych d

'-;""""1,S I...A ,!.~

~c:

4

"

lU

,Q

,;:) l '

oZ'n'o,]

ell sL 1 vyplyva

'o"';<- t b-' 'u.,c;"".;",£, -.A--.J'/'-"-.!.;.u

.

V

7 +",.1 ""{~_.:.

0V

'~:~ \:';,1"

~<:'

10

-

zeni, shy b;yl£\ schop,na. vest _mi:-'ostE0tnou frontovog operac~. Z prvni z6klc\dni thes;- pak v,yplyva, ze :\U.3:L1Jyt schopnay vest pl\::devsim u:tocnou frontovou opersGi. ,Casovp -noznosti zasazeni dalsiho oper8,cnlho sledu v nasen prost;oru pak urcuji pro prip2d nenadaleho napadeni dobu 10-12anu. po ktef" rou bude nutno vest ... DrvDl oDeraoi ~opl i..l ;:;enostatns. ,

_u~'~

.'.

:'

1

I

:i\ ~

-2c) Vezrneme-ll

v uvahu umysl

ztpadnic~ Imperlalistlckych

s11, napadnout soclalisticke staty nenadal~m dtokem s cilem dosahnout prekvapeni a tak ziskat vaznou v~hodu v pocatecnim obdobi valky, dojdeme k zaveru, ~e by byl0 'ucelne mit v dobe miru

ozbrojene

dosahnout lami,

sily na valcisti

hlavniho

bez nutnostl

kterykoliv

stat

v slozeni,

cile Docatecniho

tami to

obdobivalky

doplni t je mobJlizaci.

ekonomicky

!,ktereby umoznilo si-

T'o je vsak pro

neu-:H:sne. Protose

v dobe miru

udrzuji takove ozbrojene sily, kteL'e jsou sbhopny vcas provest

jadernj

vest aktivni schopny

zeni

pozemni

rychle

dalsi

dder,

odrazit

nenad3le

a vzdusne

zvysovat

silu

ope~ace.

dderu

zmobiliz-'vanEf svezky

vzdusne

tim,

Tytp ze

zasazuji

do

sra-

a svazy.

::~:t~~:::-

cile.

Z celkoveho nych reslt

a

sily musi byt

(;~~~~~:~:::::~~~~:~::;~f:~:::~ ( 8iho strategickeho

napadeni

potrebneho

strategicke

eile,

mnozstvi u1rzuji

ozbrojenyet

sil, schop-

se v s~ale.bojove

pOho-

, -I

tovosti -ai1y

a prostredkY

k dosazeni

-

strateglckeho

ur~eni

v slozeni

potrebndm

cilu valky,

system PVOS a

- urcitd

cast

ostatnich

ozbrojenych

silo (

Z toho cast svazu a svazktl pozemnich vojsk a letectva, ktera ,je urcena k vedeni prvnieh operaci a rozlozena v prihranicnich prost0rech, je tfeba udrzovat v slozeni, ktere by zabezpec:.lo Druha

spIneni

cast techtosil

hlavnich

ukol6.

pocatecniho

obdobi

valky.

musi mit kratke lhuty zmobilizovani,

tak sby tato vojska mohla bit zasazeaa jiz v;prv,ych pocatecniho obdobi valky.

operacich

V strateglckem ramci jsou pak jeste ozbrojene siIy, ktere maji dalsi mobilizacni Ihlitya jso~ urceny k ziveni .. operaci v dalsim prubehu valky, k doplnovani fronty a k vytva'

reni

novjch svazku a svazu.

Tato vojska mohou byt predurcena pro treti opGracni sled, pro druny strategickY sled a pro dalsi strategicke sledv.

- :3

Pod pojme~ ni uskupeni

prvniho

ozbroje~yeh

strategickeho si1 statu

sledu rozumime

(koa1ice

stat~),

hlav-

slozene

z raketoveho vojska, letectva, sil a prostredku PVOS, z pozemnieh

vojsk

na celem uzemi

mirove

statu

doby a take z vojsk'mobi1izovanyeh ;

(koa1ice)

8nrcenych

k vedenioperaei

predpok1ada do-

v prvnim obdobi valky, v jehoz pr~behuse sahnout

blizsiho

vojensko-po1itickeho

nou cast ozhrojenyeh nu nepratelske

si1 nepiitele,

koaliee

a v~zne

..

eile,

tj. rozbit

~ valky

vyradit

narusit

znac-

radu cle-

vojenSko-ekonomicky !

-

Doteneia1

nepfate1ske

Vymezen! ze soudobeho

koalice.

sestavy chapani

prvn:!ho strategickeho

pocatecniho

obdob!

'181edl1

valky,

vyehazi

jehoz hlav-

nim obsahem ja vest aktivni boj, zflmereny na 'dosazeni blizs!ho strategickeho ukolu, kterym rozumime rozdrceni hlavnich strate;sickych dulezitych pra

ozbrojellych sil nepr.itele, ov1adnuti

hospodarskych

telsk,yc~

oblasti

a oblasti

rozvinovani

ne-

s il.

strate'5:tcky sled se

Prvni

.racnich

sestav

muze

cleni t Ita 2 i vice

ope-

sledu.

Prvni operacni sled je hlavni Jadro prvniho strategickeho sledu; jeho ukolem je odrazit nenadaly utok nepfitele 'a provest prvni operace. Udrzuje se obvykle v pIne bojove pohotovosti

Dalsi

jiz

v dobe

miru na valcistich.

sledyse tvori z vojSk, ~tera maji stanovene delsi Ihuty ne zmobilizovani1 soustre~eni a rozvinut:!

operacni

ns T)C'islusnych

v41cistfch.

obecn,ych z8.'3advyplyv8 misto nAsi BI'mady v ramcl strategickeho sledu Spoje~ych ozbrojenych 8il na Evropskem valcisti. Vzhledem k moznostl nehadaleho utoku se str~ny ozbrojen';ch sil NATO) 9 nimH~ jsme \r dotyku, je Z techto prvniho

nutno tvrde posuzovat vsechna vojska ~SLA jakb soucast prvniho operacniho sledu. K 'splneni ilkclu OSTA by proto mela

byt udrzcvana

v sta-

le bojove pohotovosti nejen nase raketova vojska, system PVOS a letectvo, ale i vseehny s'lazy pozemnich vojsk~ To vsak neni pro nas stat z mnoha d~vod~ unosne~ Proto musime pocitat

4

-

s tim, ze i kdyz nase

ho sledu, bude m!t nych

paetech,

ze bude

Ekonomickj voluji

poc!tat

81e1u.

Ramee

tohoto

vzdy

daplnovana

ramec

frontu

prubehu

a lidskereservy dals!ch

valky pouze

v

naseho

statu

operacnich:a

strategickych

a musime

na dop1novani

nedo-

sa omezit

ztrat

vojsk

frontuo

slozen!

ad a), b), c) plyne

a pohotovosti

toto pojet!

~SLA:

.§.lozeni:

a) Front

v slozen!

a ~rontov1cll zaloh utvary

operacni-

a cast vojskstavena

je pro nas koneenY

Z dilcieh,zaveru

A)

prvniho

east vojsk v dobe miru na zkrace-

se staven!m

jedineho

potrebneho

je soucasti

ovsem v nejkratsich mobilizaenichjlhutaCho

mobilizaci,

i v da1sfm

armada

-

a. svazky

dvou az tfi vsevojskovych

s nutnymi

raketoveho

frontovymi

vojska~

armad

prostr;edky, predevsim

vo~isk PVO, Ispojovaciho, I

zenijniho nym

a chemiekeho

predevsim

v0jska

prostredky

a s frontov,Ym tylem,

automobi1ni

a potrubni

vybave-

dopravy,

I

zeleznicnim

vojskem,

silnicnimi

a mostnimi

utvary

sluzby,

tj. vojska

utvary

a zarizenimi

z~ravotnicke

vcelku

zabezpecujici

provedeni

samostatne

a svazky, a tyly

litocne frontove ;

.

operace.

Armady by mely mit po 4-5 vsevcjskovych svazcich (z toho po 2 tankovYch), armadni prostfedky a ~rmadni tyl, tedy celkem nejmene

zalohy.

(Frnntove

16 vse'Tojskov;Ych

di vizi

vcetne

E'rontove

prostre~ky podrobne viz cjQ 0012525/19/20/61)

b) Letecka armada, vybavena stihacim, stnlacim-bombardovacim, bombardovacim,pruzkumnym,

letectvem,

9 prfslusnym

let~ckym

vYsadkovym a dopravnim tylem,

v minimalnim

sloze-

ni: 4-5 stihacich leteckych divizf, 2-; stihaci bomjerdovaci,

1 bombardovaei, 2 p1uky pro takticky pruzkum, 1 pluk pro operacni pruzkum, 1 dop:avni vjsadkova divize, 1 dopravni zasobovaci divizeo

"-".,--~

-5 e) Vojska

protivzdusne

obrany

statu,

'Y

slozen!

proti-

letadloveho (v budouenu protiraketoveho) raketoveho vojska, st!haeiho letectva, radiotechnickeho vojska\a potrebnjch zabezoecovaeich 1:1tylov,ych jednotek a zariz€fni. I

d) Svazky, utvary, charakteru, zabezpe~ujiei:

ustavy

a zarizeni

- doplnovani az13SObO'lani f'rontu a zarizani, - odsuny a materialu z fronty, bojove techniky a materiaIu, - vycvik dalsich z131oh a braneu» lid!

teritorialnino

. a teri torialnich lecen!

~idi

vojsk a opravy

- slectov~ni -

-

radiacni situaee a odstranen::C nasledkli napadeni nepritele na teritorialni vojska a zarfzeni, udrz9vani a rizeni provozu na komunikacichl a spojich, vcetn~ jejieh udrzby a obnovyo

Poznamka: podrobny prahled utvar~, svazk~ a tjlovych prostredk~ k zabezpeceni frontove operace viz oj. OOl~525/19/1961/ZD, k cinnostl na teritoriu pro civi1ni potrebu a zC8sti 1 pro vojenske potreby bude nutno vyuzit krome vojenskYch i c1 vilnich prostpedk~ jed11QtIiv§ch rezortu statni spravy.

B)

r . hot

0 v 0 S

Vojska ~SLA jako

t1

soucast

1.operacniho

I I

sledu Spojen,ych

ozbrojenych sil pIni soucasne i funkci krytu,v pojeti nejen krytu uzemi CSSR, ale jako~oUc8st ~elkoveho ikrytu uzemi

sta~

Varsavska

smlauvy. ,

. V soudob,ych podm::Cnk8ch dostav8 pojem krytu navy obash. Proti dfivejsim pozadavkum, kdy kryt se v pojstat~ ornezoval na ~tistatnich hranic~vice mane pasivnim zpuaobem, jsou v soudobych podminkaeh ukoly krytu mnohem obsaznejsio .

;!I'

6

-

-

Kryt je nutno uskutecnovat v strate~ickem ramcip v nemz I krome

zasadni

tectva

funkce

hraje nejdu1e~itej3i

Uko1y

krytu

nim ukolem

u1ohu

krytu

vsak pasivni,

je jako drive,

planu

prvnich

raketovych prvni

pIni east si1 prvniho

nich si1 podle

,

3trate~ickych

operacni

operacnihd

zajistit

sle1.

sleduo Hlav-

rozvinuti

eary

hlaVnich sil se splni nejl~ji~tenim

u~eJ!\:L Proto

I

a 1e-

hIav-

krytu n~i P~ti: zajistt t rozvinuti

operaci.

jako driv~. Ukol krytu,

v ~loubce n~Pf3ter"keho

vojsk

vOj~a

rozvinuti

tr vtu pIni

svl1j

! ukol aktivn1 cinnosti na hlavnich strateg1ckych a operac,

.

".'

nich

sIDarech.

Vezmeme-li v uvahu

..

eiate,

smeru,

operacnich

misto ~SLA v pcvnim ry pozadavek vedeni

operacnim

sledu,

stale

pohotovosti

nejvyssi

utocne

d01ezitost stredoevroDskeho valvychazejiclch z na3eho uzemi a

frontove

Zdar8Zntlji tyto z8vevojsk ~SLA k pro-

operace. I

K tomu, aby se pozadavkem udrzovani stale vysoke bojove pohotovosti nenarusi1a ekonomicka zakladna statu,

je nutno jicich

pristou~it ne minimalni rozsah opatreni, !

tekovou

pohotovost

vojsk,

ktera

zajis~u-

by dov;oli1a odraze-

ni vzdusneho uderu a okamzite rozvinuti na, ze nektera vojska je nutno udrzovat

operapi.

To zname-

v stale vysoke boJove pohotovosti, nektera je mozno ponechat v miru ne snizene bojove pohotovosti e doplnovat je nebo stavet v nej.

krat§ich mobiliza~nich IhOtaQh.

v stale kdykoliv udrzovat:

vyso~e bO.:i.2.YLRohotovostl, zabezpecujici

nepro11ene

- vsechny

- vojska

- let3ctvo - arma1y

zahajeni

u tvary

bojove

a svazky

~inncsti

raketovych

je nutno va jsk

pyaS

prvniho

sledu, dislokovane v prihranicnich

prostorech

-

nejnutnejsi

zalohv

a jed'1otky

zabe?;f:e ceni

:frontu.

-""~~---"---'-

7

-

V snizene bo.;ove

~

+ 24 -48

nektere

tip.mozno

frontove

-

pohotovostl

ponechat

zalohy

s Ihutami drl1heho

armadu

a soucasti

frontovefuo tylu za

prelpokladu,

ze mohol1 byt vcas doplneny

ho nebezpeci

napadeni.

V delsi mobilizacni prostredky, frontovy

zejmena

Qohotovostl

vycvikove

t.yl (zbytek)

utv8ry

a svazky

doplneni

sledu a

i

v pi-ipade zvjsene-

mohou

byt zbyvajici

a zarizani.

Pfitom

a u tvary lIr' c~ne k doplnova-

ni ztrat hy nemely mit dalsi lhuty mob.pohotovosti nez I M 2 - M ,. i

Z teritorialnich

prostfedku

by mely bJft ve vysoke

pohotovostl - vojska

- radiacni

-

-

PVOS

sit

~lasna

prostredky

pro

rizeni

dopravy

prostfedky

pro

obnovu

a udrzbu

V nasi

armade

dusledkt'i splneny, pfipade

utoku se strany

armady

prostredky

tyto minimalni

pozadavky

prvn iho

(napro

sledu

zenijni,

ozbrojenych

tylove

du-

a dokonce i pro.

Take armadni tyly a zejmena nejnutnej~i prostredky

frontoveho tomu,

ail NATOo

doplrJUjinektere

tiletadlove utvary)' az do l: + 480 .

do

coz by mohlo byt vaznjm n~beZDecim v I

nenadaleho

Zejmena lezite

nejsou

komunikaci~

aby

bezpeceno rozvinutim

zabezpeceni

nemaji postacujici pohotovost k

neocekavane plynulym zarizeni

provedene

proudem

frontove

bylo

za-

zascbovani a dostatecnYm vcasntm

zdravotnicke

Abv se odstranily

operace

nepriznive

sluzby. dusledky

, nlzsi

bojove

pOhotovostl v-d()b~I!J.i~:re' pripraveno posturne skryte doPlneniY9)sk, kter,ym je mozno. v prfpade zvyseneho nebezpe~ cI valky doplni t vajaka frontu ne 'poc'{fp'o~-kzajiJ ten{Vysokeho stupne bojove pohotovosti pro pf'ipad napadeniQ Tato opatreni mahou byt vsak ucinna,pn budou-li vcaa provedena,

tjQ nepripustime-li

prekvapeni

se strany

nepriteleo

-8 2)

Moznf)sti

pIneni

pohotovost

oozadavku

fia slozeni,

ol',ganizaci a

vojsk ~SLA v dobe miru.

Udrzovani armady v miru a zvlaste arm~dy na vysokem 8 tupni b ojove soc1alistickeho

pohotovos statu.

ti, ma neprizni v.y v11v na ekonoml1 Proporce mezi naklsdy na armadu a j

na obranu poctu

je

zeme, ktere treba

pec11ve

jsou

pasivni

polozkouistatniho

l'OZ-

vyva~it, sby pripravQnost armady

a cele obrany zeme od~ovidala mezinarodni vojensko politicI

ke situacij tj. stupni mozneho ohrozeni 13.nebezfB ci valky, ale aby pritom vjdaje na obranu nemelv vazn1: vliv ns snizeni temps rustu zivotni \lr'ovne obyvatelstva a na investiI ce v na:codnim hospodarstvi a tim zpusobem ne~mizovaly moraIne politiekj ~aktor a pripadne i ekonomickY faktor vojenske~ ho potencialu zemeo Zvlas~ nepriznive pro narodni hospodarstvi jsou

stale

vysoke pocty ar~adY, nebot osoby zarazene do armady (tak ,jako ostatne do c eleho spra vniho aparat~) se nepodileji ne rozsifene reprodukci, tj. ns tvorbe produktu, ani na tvorbe narodniho duchodu, ale sr~ot-rebo,.,av~ji jej. Z tohoto hlediska je ucelne stanovlt pro udrzenipotrebne pohotovost1 pokud mozno nejnizsi stay mirove armady, potrebne doplneni pak provaiet jen na nejnutnejsi dobu vBzneho ohrozeni. Or?;ani zace vO,jsk v podrobnos tech odraz ~ ruzne v1 ivy 1 protich1~dne pozadavky. Napro na jedne straJ1.e je potreba, aby dtver a svazek mel co mozna nejvetsi bojovou silu a byl schopen samostatne dlouhodobe c1nnost1o K to~u je treba, aby bvl pOhyblivy, co mozna odlehceny, avsak na druhe strane mus! byt vybaven nejuclnnejsi techn1kou, coz m~ zpravidla za nasledek zvysene pocty, obtiznejsi pripravu, :8lozi tejsi a zasobovani. ROZS3h armady omezuj:! moznosti

zabezpeceni

poctech lidi, t'inancnich

taki v moznostech pr08tre1cich.

statu

ato jak v materialniho vybaveni 1 va

"""D_D"'"",,"~~

a)

maji

Bezprostredni

reservy

vojak~

lidio

zakladni

narozenych

vliv na celkovy

Z toho rozhodujicim

sluzby,

za.v1si

ktery

Celkovy

ne1ze

rozs~h

armady je pocet

faktQrem predev~im

od poctu

pot.:eti h odnotu

v jednotli v.jch rocnieieh"

v jednot1iv;ych rocnic!ch

nit

-

9

nicim

menitc

,

pocet

voj~ku

z9kladni

sluzby

oouza stanovenim

delky

zakla1ni

sluzbyo :Vychazime-li ,

.

z tohoi

ze delku.zakladni

pak pocty

ne omezuji

rozsah

sluzby

vOjakl} zakladni jen s pouzitim snizenou

osob, ktere

eelkovy

veech

zdravotni

v soncasne ,dobe by neby-

z hledisek

10 vhodne #prodluzovat skYeh~

sluzby

politiekych

1 hospodaf-

jaou k d1spozici,

ozbrojenych

stanovena brancu,

lza pak ov11v-

s11. Nvnije

tak, ze muze

vcetne bez

klasifikaei»

ve1miprespotreba

byt pokry.ta

kadrovezavadI\'lch ponecha.qi

a se

jakychkoliv

I

raserv.

Tanto

stav ma nepriznive

dusledky

v !tom~ ze je ztiI

zen vyber na f'unkce poddustojniku, ztizen vybvik, snizena hodnota naplneni jednotek a aoe161ni pfip-ady se mohou resit jen va velmi om~zenem poctuo Tento staV ma velmi. nepriznivj v1iv ns resen! otazek vystavby armady a sice v tom, ze za s1 tuaee, kdy rozsah armady je na pranicieh 11dskyeh moznosti, jakakoliv zmena v planovane vystavbe at

v poctu ci v kvalite nebo jen uryehIeni vystavby vyvola.va vzdy ota.zku uhrady ze stavajici podstaty arm~dy. To je ukol obtiznY a jeho reseni va svjch dusledeich se mus! nepriznive odrazi naR n'lti

i k tomu,

:1i.fereneovane

to

Nedostatek voj1ku zakladni resl

t naplnenost

az do jednotlivych

poctll

9Iuzby

utvacu

Jivizi,

podle

a svazku jejich Uko-

Iu predvidaneho v pocatecn!m obdob! valky. Zde mus! byt hlavnim meritkem pozad~vek pohotovost1 svazku, ktera je krome jineho primo ztlvislana stupni napInenosti poctu. I

Vyvoj

techniky

provadet mozno

planuo

a politicka

potrebne

provadet

situace

zmeny H upr9vv,

vystavbu

armady

vsak

vyzaduj!

takze nelze

podle preene

nutne

riei,

ze je

vypraeovanych

- 10 I Pocty

vojakl~

z povo1.ani

a obcansk,ych

~amestnancu

vojenske spravy primo rozsah armady nelimithji~ protoze js 0 U o:Jvozeny 0 d c e1koveho ro zs ahu arm ad y a' podrobneho organizacniho

ucleneni

a propracovani

organizace.

Mus:! hospodar-

vsak byt stanoveny

rozumne z pcisnjch hledisek nosti tak, aby celkove pocty armady tvorily! limernou proporei mezi vojaky zakladni sluZby ~ vojaky z povolani i obcanskymi zamestnanci. Z toho hlediska sloleni nasi mirove armady neni prizniveo K 1.9.1962 ma ~s.1idova armada v p1anovanycp poctech: !

gen~r81~

42 459 1,2 531

8 d~stojniku

praporc:!kl1

.

J -......------.....-...........

eel

k e m

Vojaku

z. povo1ani

voje'-ku

zakladni

54 990

(128 818) /1 891/ /14 87:3/).

sluzby

(vcetne absolventu SDZ pos1uchacu a zaku skol

Pomer vojaku z povolan:!

k vojakum zak1adni sluZby je

1 : 2,65. Obcanskych

zamestnancu

u rozpoctovyCh

34 000.

orgaqizac:! I

Na tento nepriznivY v nasi

armade.

priznivejSi by.

Oim

je armada

organizace,

snaha

utikat

tech slozek

pohotovosti

jsou i da1si,

k pozadavkam

armady,

armadu1

v aC'made takovych

zarizeni,

nizkych

ktera

Prot.o bylo v letosnim race rozhodnuti

snizit

skych zamestnancl~, KSO dne 25010019620

pIano vane

ktere

bylo

pocty

pri tvorbe

primj

pozadovani

stanoveni

vztah k

vytvareni nutne

norem

armaja

9chv~neno

kadro-

pro mirovo~ i udr~ovani

primo

nepotrebujeo

pri jato ve1enim vojaku

me-

funkci,predimen-

nemaji

vych reserv i na ~lli~kcicht ktere nejsou ani valecnou

a 'zakladni s1uz-

od kumu1ovan,ych ktere

ramcovani

tim je ne-

rameovana,

priciny

pristup

armady?

arozvinuti

zn~~ne

z povo1ani

teto objektivni

zi nei patri nehospodarnj sovani

vice

pomer mezi vojEky

Avsak krom~

ma vliv

pomer

armady

z povo1ani i obcan-

usnesenim

VKD

l1v

..~

j~

- 11 Jeho uskutecnen! uvedenych pricino ~)

statnY

se predooklada

Vybaven!

vliv

provest

armady technikou

na organizacn:!

strukturu

odstranen!m

a materi~lem

k ukoluaspojeneckym

zavazk~

ma pod~

arm8dY~

je tteba ujasnit, ze nase

Predevs:!m

shora

MUS! byt

armada

vyb~vena

vzhledem modern!

To v SOtlCaSne 1obe zn~menaj ze se mus! rozv!jet

technikouQ

v

techto hIavn!ch smerech: mus:! byt motorizQvana a tankoV8o Dale mus! byt vybavena raketovYmi zbranemi vojskovymi, fronI tOvYmi i PVO" Letectvo mus! byt prezbrojeno ina nove typy Ie tounu, mus:! byt bUJovan pruzkum technickymi pros tredky )

a obrana proti ostatni

nemu, mus:! m:!t prostredky

techniku

utvaru

zabezpecen!

silnicni apade) udrzovat

na soudobe

Dale

ze

tfeba ujasnitj

ochrany

(zenijnf,

uroynio

tento slozity

proti

ZHN,

spojovac!,

,

~roces

vyvoje

a zavaden:! modern! techniky neprobiha sotlcasne. Zat!mco motorizace 81.-mady byla zakoncena jiz v roee :1957, p1anovite resen! tankovostl bylo v race 1958 teprve, vypracavano I

a uskutecnuje zakoncenoo a zavaden!

se postupne a v SOtlCaSne dobe pen!

Prezbrojen! letectva na modern! typy letounu jine letecke techniky predstavuje, nepf'etrzity

proces. 8 vjzbrojem,Os.lidove bylo zapc>cato yroce 1960 810zi te

je ste

jsou

rovnez

armady 3 vYstavbs

ot~~zky

vybaveni

raketovjmi se teprve armady

zbranemi provad!o

spojovac!,

.

zenijn!

a jinou

'

technlkouo

Vcelku mazno riel, ze ekonomicke zabezpecovan! patreb armady je charakterizovano v soucasne dobe intenzivn!m zavadenim modern! bojove

techniky, ktera ve sVe ~onstrukcne -

technicke ~asti je stale slozitejs! a narocn~jsi - a to jak z hlediska vYrobniho~ ta~ z hlediska odborneha zvladnut!o Je mozno konstatovat, ze nejvetsi podil V,jdajfi ns vystavbu ozbrojenych sil tvori prave v,ydaje 1118vj'zbroj, ,

.

I

bojoyou techniku a z8soby vsech druh6. materlaluoPodtl planu materialne technickeho zabezpecen! CSLA v celkove vysi rozpoctu

MNO

se

pohybuje

okolo

60 %0

- 12 Pro

srovnani

je mozno

-

z ro19J8 predstavova1 zhruba

140 milion~,

materialu

zhruba

uvest,

ve

srovnatelnych

zatimco

jnesni

za tri ctvrtlny

pesi

ze material

-

cenach

motostreteCka

miliardy

divize hodnotu

divize ma

aitankova

divize

za vice nez miliarduo Nutnost nikou

primo

zabezpecovat

ovlivnuje

'UIrsdu progresi vni bojovou

jeji organizaci

i rozsah

vystavbyo

a tempo

. I

Pfedevsim dodaveko

tim, ze je nutno

Tuto moznost

a narocnost naroky

tech-

na

ovlivnuje

v.Yroby novjch r'ozsah vyrobnich

druh~

ji prizp~so,bit moznostem wnoho

clnitelu.

techniky

kapacit,

k1Jde

Slozitost stale vetsi

na specialni

vybaveni

i ns vvspelost kadr~ na zavodechoo Vyroba

na nejen

po strance

na specialni K tomu

pracnostl,

ma~erialy jeste

soubezne

(nikl, hlinik,

pristupuje otazky

techto vecech

miry zavisli

do znacne

atp.).

ta skutecnost,

neni s to sam zvladnout

vyvoje

1 naroky

rostou

mosaz

a je nar~c-

stroje

ze nas stat

a vyrobyo na SSSR

Jsme

v

sta-

a jinjch .

tech soci~llstickeho taborac V zavislosti na rozvoji novych roste nebo

v,Yznam nekterych obory

vadni

cinnosti,

vojska

na nutnost se vsemi

zatimco

na vyznamuo

prestavby

dusledky,

a surovinovych

druhu

vojsk

a vznikaji

soubezne

Pro naroini

nebo

se

ztraci

zakonite

nove

druhy

nektera

tospodarstvi

i bulovani

promitajicimi

zakladen

prostredkfi

dosa-

to zname-

nov:ich vyrobnich

od investicni

az po skoleni

a vych6vu

vystavby

novych

danych

bilanci

a zavislost

t'inancnich prostre
Ty prejevsim

pllsobi ne~9tivne

tam, kde z hle1isek i VY3S!

praV~bnich

pozadavky

na vysi

kapacitnich

armady

splnito

dodavek

a vyrobnich

kadruq

zejme-

Fritom je treba brat v uvahu i dalsi c~nitele, na nutnl)st vyrovnani

useku

vynakla-

duchoduo techniky

i

by oyl0 mozno .

- 13 -

Strucn~ niky

ukazana

do armady

vyhneme

ukazuje,

slozitost

zavudeni

ze pri konkretnim

urei tyro zmenam v planovane

made je tate otazka tim slozitej3i~ 1idskych

reserv~

hIed at uspory

jak bylo receno

a tim i zmeny

Jako priklad

modern!

je mozno

tech-

resen:! se ne-

vystavbeo! V nasi ze se nedostava

vpredu

a je proto

uvest

situac1

kdy byly post8veny nove dva hlavni likoly tu, utvar~ ~--""'<"

lebi

jeho

z;bez;~c~ni

velen!

y roce 1961p '-

va wstavbe

(veli

telstv!frone cely frontov,Y tYl) a urych-.

v.ystevby raketovych vojskQ

jiChvystavbu .zrevidovanim

nutne

v armade.

-""Ie,.

armady - vytvoren!fro~~t~'~o

ar-

1,.----

~dn,ych reserv

pro je-

nebylo, K reseni ukolu bylo nutno pristoupit dosavadniho planu vystavby i st~vajici orga-

nizace cestou oddaleni vystav'jy j1.njchutvaru3 zarizeni a dalsim zramcovariim a snizenim mirovych poctu l1ekterych utvaruo To se nemohlo obejit bez zmen nejen V ~ganizaci, ale 1 v ~islokaci, mat~rialnim i financnim z~bezpeceni, 1nvesticni v;Ystevbe.

- 14 3. Or~anizacn:!stru~ura a vYstavbaOs. lidove arma~ i

a) Srovnani

celkoveho

Va1ecne armady

a va1ecne

prapor-

podd'Ost.:

a dust.

cik'O

a muzstvQ

24 725 12 531

439 434 152 466

Z toho vyp1tva, ce1kovy

mirove

generald

86 368 42 459

Mirove armady

-

rozsahu

ze

rozsah

valecne

armSdy

neni

armad~:

Celkem 550 527 207 456

! vysok,y aodpovida

moznostem doplneni behem valky i za predpokladu veltych ztrat, pocitame-li, ze stat muze behem valley po:volat do bo-

jujic:! armady cca 10 - 12 % obyvatelstva, tj. 1 200 000 1 400 000 vojakd. (V roce 1955 mala valecna armada 760 397 a mirova armada 219 808 vojakU), pomer mezi valecnou a mirovou armadou j~ pr:!znivy

-

z hlediska

rychleho

rozvinut:! Q dosa~eni

pohotovosti.

Dosa-

huje-li mirova armada cca .38% valecne, je tim 'vytvorena prizniva situace odpovidajici pozadavku vysoke 'pohotovosti. Jde vaak 0 to, aby v mirove armade byly posile~ predevsim

ty prvk,y,ktere slouzi k pohotovosti utvaro. a svazku na ne! se kladou zvysene pozadavky. Naopak, aby nebyl0 mhoho prvko., ktere neslouz:! primo k priprave a rozvinovani na valecnou arma.du. V kritickich pripominkach s navrzich je casto doporuCOVBnO, sby by1a stanovena smerna c:!sla pro jed.notlive druby vojsk a sluzeb, a aby mirova armada by1a vybavena rovnomerneji. Stanoven:! smernich c:!sel pro rozvoj druho.vojsk a sluzeb by nebylo spravnou cestou pro usmerneni vjstavby armady. Predavs im smarna c:!sla nelze vymjslet, je nutno k nim. dojit podrobn$m rozpracovanim organizace arma.dy potrebne proboj a veden:! va.lky. Proto za zak1ad organizacni struktury nutno

15 -

-

brat strukturu va1ec~ 8rmaQy vcelku i v podrobnostech. V ni se odrazi skutecna potreba svazkO, utvarO,zabezpeceI ni i ty1ov,ych zafizeni, jejich organizacni strqktura 1 mater1alni

vybaveni.

dana skutecna hd vojsk

VypracovSnim

i vzajemnY

potreba

a sluzeb.

zens od valecne tura valecne

Smerna

cisle

struktury

armady

od technickeho

valecne

btt odvo-

Avaak vypracovana

neustaljm

i rozvoje

je

jednotliv,fch dru-

by tedy mohla

armady.

podleha

rozvoje

pomer

organtzace

zmenam

vojenske

struk-

V,zavis1osti

vedy~

Napriklad I

zavedenim

zenijnich

strojO

jej1ch

organizacni

se zmenila

do diviznich

zenijnich

struktura

1 pocty.

w

praporO Smerne

!

cislo by nebylo vhodnYm usmcrnovanim praee na ~ystavbe, spise naopak by mohlo vest k uspokojeni, zatim ieo je treba, . aby valecna struktura armady byla neusta1e studovana a ' upravovana podle vysledkd rozvoje. Mirovou armadu je nutno odvozovat od va1ec;ne arm8dy.

Pr1tom je treba, aby pr1 stanoveni rozsahu mir9ve armady i jednotlivyeh jejich utvard by1o zabezpeceno

-

pozadovsnY

-

stupen

nejvyhodnejai

pohotovosti,

rozvinuti

vzhledem

k predpokladanemu .

ukolu,

-

dobre

podminky

- moznost

kSdrd,

-

v,ycviku a z1vota

vycv1ceni

dobre' oaetreni

potrebneho

a udrzovani

utvaru,

poctu

techniky

v~etne

ri~u.

NZ mate-

.

Z toho vybaveni

vyplyvs, ze

miroveho

paua,alne

utvaru

proeenty

Naopak

je treba

utvaru

zvlast.

utvaru

a moznost

pr1 posuzovsni

zssadu

i mirov,ych

zaloh

v

1

.

stupen napInenosti a materialniho nelze

odvozovat

a ablonovitimi:

nebo podobqym1

peclive Pritom

vazit

nutno

vsechny

videt,

jeho

zmobilizovani

moznosti

dosazeni

je t reba uplatnovat

od vaIe~neho metodami.

ukazate1e! u kazdeho

ze mirova tvori

celkove

podstata

nedilnou

jednotu

pohotovost1.

Tuto

nejen pri posuzovani I zakladni

-

16 -

organ1za~ni struktury mirove armady, ale 1 pr1 'posuzovani organ1zace jednot11vYch utvard i ve evazku. Napriklad: mo1

tostrelecke

d1vize 1. a 4. armady jsou naplne~

v prfuneru

na 90 %, avsak jejich delostrelecke pluky jen na 59 %. Posoudit,zda je to apravne nelze jen proatym srovnanim.

divize, nutno vzit v uvahu tez podminky Mobilizace delostreleckeho utvaru je pomerne

8 oatatnim.i utvary

zmobilizovani. jednoducha,

vycvicenYch

dost,

zavaznejsim.

dtvaru

je pouze

zaloh

klasickeho

je

delos~relectva' I

momentem v mobilizaci delostieleckych

dodani

taha~u

z narodn::Cho hospOdaratvi, vhodny.mi mobilizacnimi opatrenimi.

coz

I

je mozno

eliminovat

Jestlize

to dovoluje

pokladat

za spravne.

Proto maji-li

plneni

Uk:olu, je mozne takove reseni I

byt ucelne

spojeny

pozadavky vysoke pohotovosti s hospodarne vynalozeny.mi naklady na mirovou armadu, je treba mit mirovou ermadudiferencovanenaplnenou. Diferenciaci naplnenosti je nutno provadet predevsim v tom smeru, aby zvysene mirove naplneni mely predevsim ty utvary a svazky, ktere jso~ rozhodujicimi pro silu a bojeschopnost Brmady na za~atku

V tomto vlaetnimi novenY

valky. Bmeru velen::C Os. lidove armady

poznatky vojskUm

a :a-avery,

Os. lidove

nizace a slozeni Os. lidove

po~ty a typy vyzbroje

nYbrz

armady

bere

za zaklad

SpojenYmvelenim.

ermady v miru

a bojove

se neridi Ukol

eta-

Jak orga-

a Z8 valley,

techniky jeou

jen

tak:

kazdoro~ne

upresnovany a projednavany v generalnim stabu Sovetske armady a s hl~vn:C.m vel! telem s pOjenjch ozbrojenich eil. Dohody jeou eepsany v protokolu, ktery je statni do~ent, schvalovant na obou stranach nejvyss!mi organy strany a vladam1 CsSR i SSSR, jako konkretni v;jraz zavazku vyplYvajicich z vojenskYch ustanoveni Varsavske smlouvy. V tomto ~slu jsou udrzovSny na zvysenjch

mirovych

po~tech evazky 1. a 4. ermMy, raketove utvary, vojeka PVOS a bojove utvary letectva i nektere dtvary zabezpeceni.

- 17 Ostatni cast armady musi . byt udrzovana na snizenYch miI rov,ych poctech v zavislosti od moznosti, ukold a, potreby vycviceni zaloh. b) Srovnani

Zsklad vojskove

v~evq~kovych

organizacni

svazkd:

struktury

n~i

armady

tvpri v~e-

svazky.

.

Valecna armada mS jich celkem 16 z toho 9 msd a' 7 td, mirova armada 11 z toho 6 msd ai 5 td. Z toho je 8 svazk~ v armadach 1. sledu (1. a 4.) a jsou na vysok;Ych mirovych poctech (90 % va1ecDjch poctd). J

Drubs polovina

valecneho

" poctu v~evojskovych

8, se formuje mobilizacne.

-

' svazkd,

Z toho 3 svazky jsou

V

rovnez

miru

silne zramcovane, (27 30 % valecnych poctd), takze predstavuji v podstate jen mirovou bazi pro rozvinut:C. Tyto tri mirove svazky se rozvinuji na valecne pocty ~ kazdy v,ytvari je~te jeden svazek dvojenim. Dalsi dva svazky se vytvareji na bazi VVP (z toho je jeden tanko"y). Pro 8 svazkd vytvarenYch v mobilizaci jsou v miru jen 3 zramcovane svazky. Na~e armada ma tedy polovinu valecneho poctp svazkd na vysoke nap1nenosti, takze mohou s mslym dop1nenim nebo i bez neho zahajit bojovou cinnost, avssk druhoui polovinu ma naopak tvorenou v mobilizaci s nizkou mirovou! zak1adnou, i se slabsim materia1nim vybavenim. Tato usporBdani valecnYch svazkd Odpovida ppzadavku, sby svazky armad 1. sledu b y1y schopny zahajit ihned bojovou cinnost, u ostatnich je nut no pocitat s tim, ze budou

domobilizovany stupne

pripadna az v prubehu

presunovSny

c) Raketove

bojove cinnosti

a po-

na frontu.

vojsko "

ve vystavbe od roku 1960. ~ 1etosnim roce budou pIne dobudovany dye raketove brigady .a jeden divizni oddi1 a vytvoreny zak1ady pro dalsi urycplenou je v nasi

armada

- 18 vystavbu. vYv~e ~.

Vy~vba

~aketoveho

vojska

byla

v d~sl~dku

situace v roce 1961 urychlena oproti p~vo~~mu I kdyz toto opatreni vyvolalo a vyvola nektere ne-

pi"edvidane zasahy, je treba je provest vzhledem k v;Yznamu utvarftraketovych vojsk pro nasi armadu. Raketove utvary je nutno stavet na va1ecne pocty, aby by1a zajistena jejich pohotovost a pouzitelnost a take proto, ~by by1y urychle-

zadne

v tomto vojsku nemame. Vystavba raketovych vojsk a nekterych jinych novych prostredkft s1 vyzada zvjseni poctti armady v dalne vycviceny

potrebne

pocty

zaloh.

Zatim

z81ohy

sich letech, protoze utvary klasickeho delostr~lectva, ktere rua:£me, jsou v miru znacne

ramcovane,

takze

ne.staci

ria po-

kryti potf'eby novych prostredkft. Ovaha 0 nejnutnejsimzv,tseni poctft armady je zapracovana do perspektivnich poctft armady do roku 1965, schva1enYch usnesenim VKo,Uv KS~ dne 25.10.1962. d) Armadn:! u.tvary

1. Bledu

(de10strelecke

brigady, .

protiletadlove

brigady,

protitankove

br!gady,

zenijni

bri-

gady, pontonove prapory, spojovaci pluky, chemicke pluky) je nutno udrzovat rovnez na zvysenem naplneni. Avaak moz-

nosti dovo1uji mit je na 40 - 50 % va1ecneho stavu, dovo1uje jejich rychle zmobi1izovani v prftbehu 12

din s v,tjimkou nove vytvaren;Ych proti1etadlovych

coz

- 24 ho-

a proti-

tankovych p1ukft do 36 hodin. Z techto svazkO je dale tf'eba venovat pozornoat dobudovani zenijnich brigad a pontonovych praporft. Proti1etad1ove brigady jsou z a.rinadnichutvarft na nejnizsich poctech (33 % valecqych poctO), protoze jsou zatim vybaveny neperspektivnim k1asickym delostrelectvem. Ve vystavbe je poeitano zamenit je poeinaje rokem 1964 raketov,ym1 prostredky.

e) Tjl armad Ma v soueasne

(automobilni

1. sledu

dQbe vsechny prvky pro rychle rozvinuti utvary, si1nteni utvary t sklady), ktere zabez-

19

-

pecuji

rozvinuti

po1nich

obdobne jako utvary Na zvyseni ze svazky,

dosazeni

lze riei,

f) Utvar~

1. sledu maiv1iv

jsou oprosteny,

valecnyeh

ze organizacni

svazcich

zabezpeceni

poctech

i to,

az na nekte-

utvard. struktura

vytvari

a zai"'izeni 2. vO.ienskeho

,

mirovyeh

armad

svazkd,

predpoklady

pro

pohotovosti.

0 vsevojskov;Ych

Utvary

;

1. a 4. armady

pozadovane

ve 2f hodin, I

pohotovosti

a zarizeni

postupne

zabezpeceni.

od dvojeni

Celkove utvard

utvard

titvary a zarizeni

re vyjimky,

-

okruh~

se pojednava

a tylove

utvary

(15 - 10 % va1ecnych

ve stati

ad b).

jsou na nizk,Yeh

poctO),! jsou silne I

zramcovSny a zasadne dvoji. ZvysovSni mirovycb poetd u nich nelze provadet, protoze to nedovoluji mo~nosti. Proto je nutno venovat zvYsenou pozornost mobilizaepim pripravSm a v ramci moznosti vytvaret lepsi podminky pro rozvinut:! .

u nekterych frontov;Ychutvard. g) ~tvar~

frontoveho

Ty1 frontu

ttlu a MNO

ma v mirove

1961

automobiln:!,

si1nien:!

vych

t1tvard a zar:!zeni

armade a PHM

frontu

utvary.

v roce

U ostatnich

je pripraveno

i dalS:! vjstavba.

zacn:! rozvinuti

nove postavene

j~jich

I kdyz pohotovost

ty1omobili-

a1espon

!

easti

frontovych

tylovych

nejs:!ch pOdminek zadavek

sp1nit

utvard

pro mobilizacni

vyzaduje

vytvoren!

rozvinut!,

prostYni zvysovamm

nelze

m:!rovYch poctd.

vjhod...

tento poKrome

mobilizacnich priprav je treba hledat i jine 'cesty. K pos:!len! pohotovosti

silnicnich

0 sloticen! nynejsich

s t1tvary vojenskYch leps i mirove

silnicnich staveb.

naplneni,

bylo prij~to

utvard

vYcviku

pOhotovosti.

rozhodnuti

silne !zramcovanjch

Tim bude docileno

usmerneni

covnich sil a zlepseni jejich

,

utvard

podstatne

i p~treby

pra-

Osvedcilo se tez

.

-

postaveni zkoumany tylove

20

casti automobilnich moznosti

-

jednotek

rozsirovani

techto

na bazl OSAD. Jsou

opatreni

i na jine

utvary. I

i

h)~a.t?ro~ v roce ne obrany

obrany

1961 byla vytvorena

statu

7. armada

st.!,tu(1. armaqa

pro zabezpeceni

PVOS.

Vojska

PVOS

,

PVOSl

protivzdus-

j'e nutno

udrzo-

I

vat ve stale bojove zapocato

s urychlenjm

letadloveho ne obrany. (branene

dokonceno

Utvary radiolokacni

Erno.

letectva

jedno~ky

Ostrava

radiotechnickeho

k nutnosti

vojska

7. armady

Protiletad1ove

udrzovani

utvary

ziakonceno ro-

v prostoru

Plzen.

moderni-

jsou qoplnovSny !

stale bojove

py~S na vysokych

raketove

protivzdus-

jsou postupne

technikou.

Vzhledem

proti-

a Bratis1ava),v

utvaru

PVOS

1960 by10

kl~sickeho

je v podstate

prezbrojeni

stihaciho

Utvary

jsou utvary

Praha,

rokem

utvaru

na raketove

J ej ich prebudovani

prostory

Pocinaje

prezbrojenim

delostrelectva

ce 196) bude zovany.

pohotovosti.

mirovych

a radiotechnicke

novou

pohotovosti poctech. utvary

na 100 %, letecke pluky na 90 $, utvary zabezpeceni

jeou

i

naplneny tak, aby mohly byt zmobilizovany v rozmezi 12 24 hodin. ch) Letectvo V 10. 1etecke armade jsou vojska rovnez udrzovana na vysoke pohotovosti a mirove naplnenosti. Letecke pluky jaou nap1neny na 90 %. Ostatni utvary armady jsou,reseny obdobne jako u 7. armady PVOS vYstavbe

se predvida

s kratkou prezbrojeni

raketami a dale i vyreseni i)

!oJenske

~lanovane

dobou

letounu

otazky. zvyseni

sl:to:1;.t

pocty

zmobilizovani.

vojenskych

ekol:

Va

na nove typy s poqtu vrtulnik"O.

",.. ~

~~~-"1/"'

- 21 dt1st./

-

prap.

SDZ StalY stay pos1uchaci

-

Ce

5275/159

1 151

podd. a muZstvo 5 141

pos1uchaci a zaci i

12 aae

Ce1kem 11 726 12 888

zac i 1kem Z ce1koveho Podrobnejsi j) Utvary

24 614 poctu armady (207 456) to cint 12 %. propocty jsou uvedeny v priloze. a zarizeni

MNO

Ty1ov~ zarizeni MNO vcetne di1enskych zarlzeni a opravarenskycb z8vodO jsou pripravena k mobilizacntmu rozvinuti v potrebnych 1hOtach. V jejich organizacni strUkture se dosud vysk,ytuje znacna nejednotnost, pri1is vy~oke pocty dOstojnikO, ktere mohou byt zameneny obcanskym1 zamestnanci a v nekterych pripadech ce1kove vysoky pocet z~mestnancO. . Tyto disproporce jsou reseny pri provadeni proverky organizace v 1etosnim roce. . Struktura ~s. 1idove armady vce1ku odpov:!da pozadova-

nemu stupni bojove pohotovosti. Jeji mirova naplnenost je resena dif'erencovane pod1e konkretnich ukolO. 4rmada je postupne dop1novana novou bojovou technikou a jeischopna vest boj v soudobych podm:!nkach. Do roku 1965 se pocita s dalSim jejim rozvojem v techto h1avmch smerech: - dokonceni naplnenosti tankt1, zfizeni taktickych raketovych utvaru, dobudovan:! operacne taktickych raketovydh svazkO, zfizeni vojskov,ych proti1etad1ovych rak~tovych utvaru, prezbrojeni letectva nadzvukovy.mi letouny s raketami,

-

-

a zv,yseni poctu vrtu1niJro,

-

dobudovani vYstavby utvaru protiradiotechnicke sluzby, dokonceni vystavby geodet1ckjch odradO pro zabezpecen:! raketov,ych vojsk, ,

-

- dop1neni nove spojovaci a zenijni technik,y.

=j!

- 22 4. N~ktere otazky nehospodarnosti~ici zaci arm~

vliv na organii

i

- dmernost

stanoveni hodnosti. V hodnostech d~stojnikd v bojov,Ych svazcich a dtvarech nejsou vaznej~i disproporce. K nedmernemu stanoveni hod nos ti do.stojnikd doslo zvlaste u vojenskych urado., nakterych t;Ylov;Ych a vyrobni~h zarizeni, ve stabech okruhu a arm8d i v ministerstvu narodni obrany. Tato oko1nost nejen zvysuje financni nak1ady, ale odrazi se i v hodnoceni lidi, povysovam a ma take vliv na pozadavk:y kva11:f'ikace V hodnostech

a t:!m i na poaty akol. . poddustojnikd deSlo celkoye

k nadmernemu jejich planovani, zvlaste u specialnich u~varu a zafizem. Vysok;Y pocet poddusto jnikd ma zavazne dusledky ve zvysovani pozadavkU na skoleni a doplneni, zvysuje tim celkovou potrebu v doplneni mirove armady a vytvari prebytky poddo.stojI

nikd v z81ohach. V planovam hodnosti dustojJ;likd je treba I zavest zasady pecliveho hodnoceni vyznamu fuDkce i potrebne I

kvalifikace a srovnatelnost s predepisovanim!planovanych hodnosti u bojovych svazko. a utvaro.. Hodnosti poddo.stojniko. je treba planovat predevsim na velitelske funkce a pri odborn;Ych funkcich peclive vazit odpovednost pro predepisovanou hodnost;

-

planovani

rldicO

armade se kazdorocne pasov;Ych vozidel.

a zabezpeceni

cv'i ci 18

Celkem

- 20 000

je povolavano

jejich

I

V nasi

ridicO kolov;Ych i doozbrojen;Ych sll

rocne 80 - 85 000 brancd. To znamena, ze kazay 4 branec je cvicen na ridice a odpocitame-li pocty poddo.stojnikd a nekterych speclallsto., kteri se vybiraji podle ~ivilnich odborno sti , pak je cvicen na ridice kazdy J branec. To je vysoky pocet, ktery se jen ztezi vybira a ochuzuje vyber pro jine potrebne odbornosti i poddo.stojn:!ky. Vysokj pozadavek potreby ridico. vyp1!va z toho, ze pri jejich planovan:! se pocite na kazdy automobil s ridicem bez ohledu; ~ jeho predurceni. Pri planovani ridico. v mirove armada se doporucuje vychazet z techto zasad: I

.,

"ycviku.

- 23 -

a)ridice na ka!dy automobi1 planovat tam, kde je to potreba z h1edisek pohotovosti nebo plneho miroveho vyuziti vozidla,

b) jednoho fidice na 2 a uta planovat tam, kde jsou stanoveny snizene normy probehu kin,pokud to neni na djmu pohotovosti. U ulozenYch vozidel vNZ planovat!na 3 auts jedno-

ho ridice,

.

c) provest dOsledne kumu1aci ridice s .jinou funkci u specialnich aut, ktera jeou soucasti komplexni soupravy. Vycvik ridicO je zabezpecovan tak, ze lse cvici rok pred naetoupenim zakladn! sluzby ve Svazarmu a dosahuji pritomridicskeho prOkazu III. ttidy a potom v armade. Docviceni tech ridicd, ktefi po vYcviku ve Svazarmu apri nastoupen! z8kIadni slu!by prokaza1i menSi iznalosti a navyky v fizeni vozidla bylo provadeno ve zvlastnich v,ycvikOvYch automobilnich praporech. Takove fesgni je nehOspodarne, protoze docviceni ridicO je mozno pJovadet pfimo v utvarech a vycvikove automobilni utvary zrusit. V armadach

byly tyto prapory zrua eny j iz v 1e tosnim rdce, MNObyl zatim ponechan 1 vycvikovY automobllni ktery

se predpoklada

zrusit

v roce 1963. Vycvik

ve zvIastnich vYcvikovYch automobilnich praporech I

nehospodarn$, zvysuje pocty armady a nepriz'nive

pro utvary

prapor, fidicO

je nejen

se odr~i

take primo v pohotovosti dtvarO, poneva.dz ridici, i kdyz s menSimi navyJq, by v pfipade potfeby mohlis vozy vyjet; vYcvik poddllstojnildispec ialistd byl dosud provaden ve zvlastnich skolnich utvarecha zarizenich bud centralne, nebo v armadach. Naprik1ad skoleni tankovych specialistd je provadeno dosud v armadnich tankovych zakladnach, acko1iv jde 0 vojaky tankovych a motostreleckYch p1ukd a jejich vYcvik je mozno provB.det v di viznich opravnach. Zde je dcelne uplatnit zasadu, ze vycvik podddstojnika i specia. listy se provadi v dtvarech;

-

I

.,

---,.~-"~-'-"--'-"-m""'.m.

",

- 24 -

vliv uni£ikace, v,yzbroje

neho vyznamu zace nabyva

pri zabezpecovani otazka

a vojenske techh~. potreb

unif'ikace bojove

armady

Znac-

a ~eji organi-

techniky

a .materialu.

Zde 0 uni:fikaci v ramci spojeneckych vojsk i v ramc1 vlastni I . armady a mezi civilni a vojenskou technikou. Dosazeni

unifikace

vojenske

techni~

a materialu

spojeneckYch vojsk je nutne z hlediska bojovehQ zabezpeceni

vystavby

a dopliiovani potreb

i za valley. Z hlediska valky

predpokl8dat,

bOjoveho

moznost

pouzit!

vojskv

narodnich

pri

dobe miru

pouzi ti je nutno I

podr!zeni

v ramci

v prtlbehu svazO a svaz-

kO do smisen$ch svaz~ a fronttl. Pouziti neuniflkovane vyzbroje, bojove techniky a materialu by zptlsobilo zllacne obtize ,

,;

'WI"

pri jejich doplnovani, zvl4§te u munice, nanradnich dild a dalsiho

specializovaneho

exploatace zajistov8ni

bylo

nutno

techniky.

materlalu,

Znacne

opt'av techniky,

obtize ponevadz

nutn;Ym1

pro

rovnez

by

zabezpecen:(

vzn1kly

poskozenou

pri

techniku

by

v mnoha pripadech zasilat k oprave na rtlzna

mista a do znac~ch

.

vzdalenosti.

Soudoba techn1ka

zaf'azena. ve vyzbroji armad tvari do znacne m1I!'y uzavrene systemove celky, ve kterych jednotlive drUhy na sebe navazuji a vzajemne se dopInujiJ Pri jejich znacnem poctu, poCtu druhO a slozitosti neni technicky mozne a ekonomicky

Unosne,

aby v dobe miru

1 za valley

v

bylo

zajisto~

!

vane komplexni doplnovani vojsk touto techn1kou vlastni v,troby jednotlivych stattl. Aby bylo dosazeno e£ekti vniho vyuzi ti ekonomick;Ych moznosti jednotlivych druhtl, je nut no rozdelit ukoly ve vyvoji i vyrobe techn1ky a tim dosShnout soustredeni usili na mensi pocet ukoltl. To umoznuje i dosazeni vets! ser1ovosti ve vjrobe, e£ektivnejsiho vyuzivani vynalozentch invest1c, leps! zapracovanosti pracovniktl, dosszeni vyss! kva11ty, pouziti mechan1zace a automatizace pri vjrobe apod. Soustredeni usil! narodniho hospodarstvi jednotliv,Ych sta.td

na menai pocet dkold umoznuje dosahnout vyreseni a pri vYrobe ve velkych seriich .,

jejich

rychlejsiho

rychleJsiho

zabez-

...

25

-

peceni

potreb

vlastni

armady.

-

Zakladnim

toto rozdalen:! dkold

je dusledna

spojeneckYeh vojsk. V ramci vlastni

armady

fikace

jednotlivymi

yYzbroje

napr.

mezi

unifikaee

pro

vyzbroje

v rue!

i

0 elektrocentraly,

Dosazeni

~edpokladem

je nutno

dosahnout

druhy

vojsk.

rovnez Jedna

aut omobily , radiostanice

teto unifikace

umoznuje

uni-

se

apod.

leps:! martevrmaterialem, :...,

lepsi

zabezpeceni

zejmena VelkY

zjednodusuje

vyznam

rychleho

oprav,

zjednodusuje

pozadavky

doplnovan:! ztrat

na narodni

pro vyuzit:! ekonomickeho

rozvinuti

mobilizace,

valecne

ma pouziti

:hospodafstvi.

potencialu

v;Yroby po vyhl~eni

unifikovanYeh

a

zeme a hospodarske

soucastek,

dild,

I

pripadne

c elkd

pouz:!van;Ych

v' narodnim

hOspiOdlif sty:!

i pri

vyvoj1 vojenske techniky. Vy-voj civilni teehniky, ktera je mozno pOuZ:!t pro potreby armady, je nutno ovlivnit tak, aby svymi parametry vyhovovala potrebam vO,jak.

Dosazeni

unifikace vyzbroje

a vojensk~

techniky

znacne

ov11vnuje i organizacni strukturu armady .Za ucelem jednotneho r:!zeni, systemu velent, vYcviku vojsk:, vyuzivani zkusenost:! e predpisu Sovetske armady je mimora~e ddlezite pri resen:! otazek organizace neuatale srovnavet organizecni strukturu nas:! armady s armadou Sovetskou.'

Prave rdznost materialu a vojenske technik,y pdsob:! i na tomto poll znacne pot:!ze.

5. ,£!1,kovy 'zaver

Organizacn:! struktura

Cs. lidove arma9Y odpov:!da veelku

pozadavkdm bojeschopnosti a pohotovosti a umoznuje splnen:! ukold. Pfi daIs:! vYstavbe armady a res en:! jej:! organizace je treba

udrzovat

bojeschopnosti,

ji

neustale ne vysokem

aby byla pripravena

stupid

pohotovosti

odrazit

nenadaly

utok plnen:! tohoto dkolu dodr!ovat tyto zasady: I

protivnika.

~i

8

- 26 a)

Za zaklad

turu valecne

organizacni

armSly,

kterou

b) Pri rozpracovani organizace

neustale

otazek

vsechny

porovnavat

c) Zajistovatvybaveni prednostne

dokoncit

struktury

struk-

studoV)at a rozvijet.

vYstavby

8rmady

a jej i

ukazatele s moznostmi statu. armady

vystavbu

povazovat

progres1vni

raketovych

vojsk

techn1kou, a doplneni

.

tanky.

d) Strukturu i rozsah mirove armady odvozovat od valecne

.

e)

~i

vat zasadu

reseni rozsahu iorganizace diferencovaneho

1di a samostatnjch

utvaro. podle

Na zvysepYch

hotovosti.

maji rozhodujici

naplneni

vyznam

mirove armady uplatno-

az do jednotlivYch

potrebneho

poctech

~tupne

udrzovat

pro odrazeni

jejich

t~ vojska,

nenad'leho

sva~po-

ktera

~toku

a

i

zahajeni

bojove

cinnosti

na zacatku

valky. :

:r) ITi rozhodovan:! 0 vybaven:! mirovych. utvarl1 posu-

zavat vaechny ukazatele v komplexu a uceln~ davky

vysoke g)

pohotovosti a hospodarnosti.

kloubit

poza-

.

i

Dl1s1edne uplatnovat zasady maximalni hospodarnosti

v utvarech a zarizen:!ch, ktere neslouzi a rozvinuti

valecne

armBdy.

Nedopustit

prtm°

k pohotovosti

vytvaren:! neucelnYch I I

reserve I

h) Pri resen:! organizace

a organizacni

struktury

arma-

dy vyuzivatV maxlmalni mire. zkuSenosti Soyetske armady a zajistit, aby organizacni struktura umoznovala jednotu rizeni, reseD:! materi81nich otazek, vYcviku a vyuii ti i j inYch zkuSenosti Sovetske armady.