KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
Č. j.: JMK 11760/2013
Sp. zn.: S-JMK 11760/2013 OÚPSŘ
Brno 05. 04. 2013
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Městský úřad Slavkov u Brna, odbor stavebního a územního plánovacího úřadu, Palackého náměstí 65, 684 01 Slavkov u Brna (dále jen „stavební úřad“) k žádostem Obce Lovčičky, IČ 00291994, Lovčičky č.p. 148, 683 54 Otnice o vydání rozhodnutí o umístění stavby a o stavební povolení vydal ve spojeném územním a stavebním řízení rozhodnutí č. 50/2012, č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012, kdy výrokem I. rozhodl podle § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) o umístění stavby, nazvané „Dětské hřiště Lovčičky“ na pozemku parc.č. 186/1 v katastrálním území Lovčičky, a výrokem II. vydal podle § 115 stavebního zákona pro uvedenou stavbu stavební povolení. Proti citovanému rozhodnutí č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012 podali společné odvolání Václav Bubla, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Věra Bublová, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Eliška Marková, bytem Absolonova 1592/9, 678 01 Blansko a Dan Schmied, bytem Lovčičky č.p. 161, 683 54 Otnice. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl takto : Napadené rozhodnutí stavebního úřadu č. 50/2012 č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012 v části výroku „územní rozhodnutí“ se podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací stavebnímu úřadu k novému projednání.
Účastníci řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: Obec Lovčičky, IČ 00291994, Lovčičky č.p. 148, 683 54 Otnice
1
Odůvodnění Předmětem přezkoumání v tomto odvolacím řízení je rozhodnutí č. 50/2012 v části výroku rozhodnutí o umístění stavby vydané stavebním úřadem pod č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012, přičemž prvoinstanční správní řízení bylo zahájeno dnem podání žádosti Obce Lovčičky o vydání rozhodnutí o umístění stavby ze dne 21.05.2012. Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který v Čl.II. Přechodné ustanovení, v odstavci 14, mimo jiné upravuje, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Jelikož odvolací řízení tvoří s řízením prvoinstančním jeden celek, proto KrÚ v odvolacím řízení pokračoval a citované rozhodnutí stavebního úřadu přezkoumával z hlediska zákonnosti dle znění stavebního zákona účinného do 31.12.2012. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“), rozhodl po prošetření předloženého spisového materiálu stavebního úřadu v souladu s ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu s tímto odůvodněním. Z doloženého spisového materiálu vyplývá, že dne 21.5.2012 obdržel stavební úřad od Obce Lovčičky, IČ 00291994, Lovčičky č.p. 148, 683 54 Otnice (dále jen „Žadatel“ nebo „Stavebník“), žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby: „Novostavba dětského hřiště s herními prvky a oplocením“ na pozemku parc.č. 186/1 (ostatní plocha, ostatní komunikace) v k.ú. Lovčičky (dále jen „stavba“). Současně téhož dne obdržel stavební úřad od Žadatele žádost o stavební povolení shora označené stavby, bez oplocení. Uvedeným dnem bylo zahájeno jak územní, tak i stavební řízení. Na základě shora podaných žádostí, stavební úřad usnesením ze dne 1.6.2012, podle ustanovení § 78 odst.1 stavebního zákona, spojil územní a stavební řízení pro stavbu nazvanou „Dětské hřiště Lovčičky na pozemku parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky. V průběhu vedeného spojeného územního a stavebního řízení, stavební úřad opatřením ze dne 1.6.2012 oznámil ve smyslu ustanovení § 87 odst.1 a § 112 odst. 1 stavebního zákona zahájení spojeného územního a stavebního řízení o umístění a povolení předmětné stavby a současně k projednání žádosti nařídil veřejné ústní jednání na den 10.7.2012. Zároveň stavební úřad citovaným opatřením poučil účastníky řízení a dotčené orgány o koncentrační zásadě ve smyslu ustanovení § 89 odst.1 a § 114 odst.1 stavebního zákona podle kterého mohou závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a v případě územního řízení připomínky veřejnosti být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání s tím, že jinak k nim nepřihlíží. Současně tímto opatřením stavební úřad v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu dal účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žadatele pak poučil ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 stavebního zákona o nutnosti vyvěšení informace o jeho záměru na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku, na němž má být záměr uskutečněn a o následcích nesplnění této zákonné povinnosti. Z ústního jednání byl vyhotoven protokol, z jehož obsahu vyplývá, kdo se jednání zúčastnil a co bylo předmětem jednání. Z protokolu je rovněž zřejmé, že při ústním jednání uplatnili námitky vlastníci sousedních pozemků a staveb (Eliška Marková, Dan Schmied, Václav Bubla a v zastoupení i Věra Bublová), kteří namítali, že v důsledku stavby dětského hřiště budou obtěžování hlukem. Před konáním ústního jednání byla stavebnímu úřadu doručena písemnost dne 13.6.2012, která obsahovala námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti ke stavbě .
2
Před vydáním rozhodnutí ve věci, stavební úřad opatřením ze dne 18.7.2012 v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu dal opětovně účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, k čemuž jim stanovil lhůtu 5 dnů ode dne doručení tohoto opatření. Tohoto práva využili Odvolatelé, kteří ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí opětovně vyjádřili svůj nesouhlas s předmětnou stavbou. Následně, po posouzení obou žádostí ( žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby a žádosti o povolení stavby) a provedeném správním řízení (spojeném územním a stavebním řízení), vydal stavební úřad rozhodnutí č. 50/2012 pod č.j. SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012, kdy výrokem I. vydal podle ustanovení § 92 stavebního zákona územní rozhodnutí pro stavbu: „Dětské hřiště Lovčičky“ na pozemku parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky, jehož obsahem jsou jednotlivé objekty - multifunkční sestava POKUSTON, pískoviště s plachtou, houpačka SKIPY, lavička s opěradlem, odpadkový koš, informační tabule, oplocení a vstupní branka, výrokem II. pak vydal podle § 115 téhož zákona pro tutéž stavbu stavební povolení, kde obsahem jsou objekty - multifunkční sestavu POKUSON, pískoviště s plachtou, houpačku SKIPY, lavička s opěradlem, odpadkový koš a informační tabule (dále jen „napadené rozhodnutí“). Proti tomuto rozhodnutí podali společné odvolání Václav Bubla, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Věra Bublová, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Eliška Marková, bytem Absolonova 1592/9, 678 01 Blansko a Dan Schmied, bytem Lovčičky č.p. 161, 683 54 Otnice (dále jen „Odvolatelé“). Z obsahu odvolání je patrno, že směřuje proti rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012. Odvolatelé ve svém odvolání uvedli, že se odvolávají proti citovanému rozhodnutí o umístění dětského hřiště na pozemku parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky. V důvodech svého odvolání Odvolatelé uvedli, že uvedeným rozhodnutím bude porušen § 10 vyhlášky č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, neboť v bezprostřední blízkosti budoucího hřiště se nachází rodinné domy, jejichž vlastníky jsou. Stavební úřad po obdržení odvolání opatřením ze dne 7.1.2013 v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 správního řádu, oznámil účastníkům řízení, že ve věci bylo podáno odvolání, seznámil je s jeho obsahem a současně pro možnost vyjádření k odvolání jim stanovil lhůtu 5 dnů ode dne doručení tohoto opatření. Tohoto práva využil Stavebník, který ve svém vyjádření s argumenty Odvolatelů nesouhlasil. Stavební úřad současně po obdržení odvolání přerušil usnesením ze dne 7.1.2013 pod č.j. SU/374-13/20582012/ZUK podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu a § 140 odst. 7 téhož zákona „odvolací stavební řízení“, z důvodu podaného odvolání proti územnímu rozhodnutí o umístění výše uvedené stavby, tj. výroku I. spojeného rozhodnutí. Poté stavební úřad přistoupil podle ustanovení § 88 odst.1 správního řádu k předání spisu odvolacímu orgánu. KrÚ nejprve posuzoval, zda odvolání bylo podáno oprávněným subjektem, to znamená účastníky řízení podle ustanovení § 81 odst. 1 správního řádu, a zda bylo podáno včas, tedy ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení podle ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu. KrÚ zjistil, že odvolání bylo podáno Václavem Bublou, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Věrou Bublovou, bytem Lovčičky č.p. 119, 683 54 Otnice, Eliškou Markovou, bytem Absolonova 1592/9, 678 01 Blansko a Danem Schmiedem, bytem Lovčičky č.p. 161, 683 54 Otnice, kteří byli účastníky předmětného územního a stavebního řízení. Rozhodnutí č.j. SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012, jeho výroková část I. – územní rozhodnutí, bylo Odvolatelům oznámeno postupem podle § 25 správního řádu (veřejnou vyhláškou) dne 15.12.2012. Zákonná lhůta pro podání odvolání proti územnímu rozhodnutí začala běžet dne 16.11.2012 s tím, že poslední den této lhůty připadl na 31.12.2012. Odvolání proti územnímu rozhodnutí bylo podáno dle otisku razítka Městského úřadu Slavkov u Brna dne 14.12.2012, tzn. přede dnem oznámení rozhodnutí. V návaznosti na ustanovení § 83 odst. 1 správního řádu, bylo-li odvolání podáno před oznámením
3
rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Na podkladě uvedených údajů KrÚ dospěl k závěru, že se jedná o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Dále KrÚ posuzoval podané odvolání podle ustanovení § 82 odst. 1 správního řádu, které stanoví, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podle ustanovení § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat mimo jiné i údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí, resp. řízení jež mu předcházelo, s právními předpisy. Souladem rozhodnutí s právními předpisy se přitom rozumí i soulad se základními zásadami činnosti správních orgánů, zakotvenými ve správním řádu. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. KrÚ posoudil podané odvolání z hlediska jeho obsahu a zjistil, že odvolání Odvolatelů znějící cit.: „My níže podepsaní jako účastníci územního řízení stavby „Dětské hřiště Lovčičky se odvoláváme proti rozhodnutí vydanému MÚ Slavkov u Brna odborem stavebního a územně plánovacího úřadu, Ing. Zukalem pod č.j. SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012 o umístění dětského hřiště na pozemku parc.č. 186/1 v kat. území Lovčičky“, směřuje výlučně proti výroku rozhodnutí o umístění stavby. Proti navazujícímu výroku napadeného rozhodnutí, tj. proti stavebnímu povolení, odvolání podáno nebylo. KrÚ posoudil podané odvolání ve smyslu citovaného ustanovení § 82 odst.2 správního řádu tak, že námitky v něm uvedené směřují proti zákonnosti a správnosti rozhodnutí, a jak je zde uvedeno, směřují proti výroku rozhodnutí o umístění stavby. Ke shodnému zjištění, že odvolání Odvolatelů směřuje pouze proti územnímu rozhodnutí o umístění stavby, dospěl také stavební úřad, jak vyplývá z odůvodnění jím vydaného usnesení o přerušení odvolacího stavebního řízení, k čemuž KrÚ považuje za nutné uvést následující. Usnesení o přerušení odvolacího řízení, tj. o odvolání proti rozhodnutí obsahujícímu navazující výrok, v daném případě o odvolání proti stavebnímu povolení, do doby vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem, tj. o odvolání proti územnímu rozhodnutí, vydá správní orgán prvního stupně pouze za situace, že odvolání směřuje proti oběma výrokům takového společného rozhodnutí, tj. jak proti územnímu rozhodnutí, tak proti stavebnímu povolení. Jestliže bylo odvoláním napadeno pouze územní rozhodnutí, jež obsahuje podmiňující výrok, nikoliv však stavební povolení, tj. navazující výrok, nabývá rozhodnutí s navazujícím výrokem, tj. stavební povolení (proti kterému nebylo podáno odvolání) právní moci dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem (územní rozhodnutí) a to bez ohledu na výsledek odvolacího řízení proti územnímu rozhodnutí. Za této situace nemohl stavební úřad vydat usnesení o přerušení odvolacího řízení, tj. přerušení odvolání proti stavebnímu povolení, neboť nebyly proto dány zákonné důvody, tzn. nebyl naplněn § 64 odst.1 písm. e) správního řádu. V souvislosti s uvedeným nelze také opomenout, že ani výroková část II. napadeného rozhodnutí – stavební povolení, neobsahuje vykonatelnost rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 správního řádu, dle kterého je stavební povolení vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdnějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Taková skutečnost zakládá pochybnost o vykonatelnosti takového rozhodnutí. Jelikož však odvolání proti rozhodnutí s podmiňujícím výrokem má podle § 140 odst. 7 správního řádu odkladný účinek vůči rozhodnutí s navazujícím výrokem, má vykonatelnost podle § 74 odst. 1 správního řádu, informativní charakter. Na základě podaného odvolání a shora uvedeného zjištění, bude KrÚ v tomto odvolacím řízení přezkoumávat správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí, tj. územního rozhodnutí o umístění předmětné stavby a řízení, které jeho vydání předcházelo.
4
Účinky a důsledky do právního stavu vydaného stavebního povolení ve společném rozhodnutí budou hodnoceny v závěru tohoto rozhodnutí. Povinností odvolacího orgánu, založenou ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí pak odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo, že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu. KrÚ po přezkoumání rozhodnutí stavebního úřadu a postupu, který jeho vydání předcházel, zjistil rozpor s právními předpisy, k čemuž uvádí následující. Podle § 76 odst. 1 stavebního zákona, lze mimo jiné umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak. V daném případě pro stavbu označenou dětské hřiště a jednotlivé jeho objekty citované ve výroku rozhodnutí bylo rozhodné, zda navrhované hřiště mělo být předmětem rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o změně využití území, popř. kombinací obou. Obecně lze konstatovat, že hřiště, jakožto samotnou zastavěnou plochu nelze označovat za stavbu, neboť se jedná o určitý způsob využití území. Pouze jednotlivé prvky mohou být z hlediska požadavku stavebního zákona stavbou ve smyslu jeho § 2 odst. 3, popř. výrobkem plnících funkci stavby ve smyslu § 108 téhož zákona, nebo i zařízením, popř. konstrukcí, ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona. Stavební úřad uvedené neposoudil a dle výroku rozhodnutí za stavbu tak považoval dětské hřiště a za objekty stavby pak multifunkční sestavu POKUSTON, pískoviště s plachtou, houpačku SKIPY, lavičku s opěradlem, odpadkový koš, informační tabule, oplocení a vstupní branku. KrÚ s ohledem na výše uvedené zjištění, považoval za nutné zabývat se otázkami s tím spojenými. Prvořadě se zabýval otázkou přípustnosti využití pozemku parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky jako hřiště, a to z důvodu, zda to nemělo být předmětem rozhodnutí o změně využití území ve smyslu § 80 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Obecně lze konstatovat, že pro zřizování hřišť je postup podle citovaného ustanovení optimální, avšak ne vždy jsou pro něj dány zákonné důvody. Podle tohoto ustanovení, rozhodnutí o změně využití území vyžadují změny druhu pozemků přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím. S odkazem na přílohu Technické podrobnosti pro správu katastru, katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů KrÚ shledal, že v citované příloze jsou v bodě 1 Druh pozemku uvedeny jednotlivé druhy pozemku, mimo jiné také označení druhu pozemku „ostatní plocha“, kterému taktéž odpovídá označení pozemku parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky. Bod 2. zmíněné přílohy stanoví možný způsob využití pozemků ve vztahu k jejich druhu. Pod způsobem využití „sportoviště a rekreační plocha“ se rozumí mimo jiné též hřiště a tento způsob využití je možný mimo jiné pro druh ostatní plocha. V daném případě způsob využití pozemků parc.č. 186/1 v k.ú. Lovčičky je ostatní komunikace. KrÚ dospěl k závěru, že tento způsob využití pozemků nezakládá zákonné požadavky pro možnost vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Jak z výroku rozhodnutí vyplývá, stavba, kterou je označeno „dětské hřiště Lovčičky“ obsahuje objekty: multifunkční sestavu POKUSTON 1 ks, pískoviště s plachtou 1 ks, houpačku Skipy 2 ks, lavičku s opěradlem
5
3 ks, odpadkový koš 3 ks, informační tabule 2 ks, oplocení (dřevěný plot výšky 0,85 m 70 mb), vstupní branku 2 ks. Jak dále z vedlejšího výroku rozhodnutí vyplývá, stavební úřad se blíže zabýval oplocením hřiště, kdy uvedl, že hřiště bude oploceno dřevěným plotem výšky 0,85 m, přístupným ze severní a jižní strany po obecním pozemku a že dopadová plocha sestavy POKUSTON bude vysypána pískem a lemována zahradními obrubníky zapuštěnými na úroveň terénu. V daném případě, stavební úřad jednoznačně nevymezil, které objekty dětského hřiště jsou stavbou, popř. výrobkem plnící funkci stavby ve smyslu § 108 stavebního zákona, nebo konstrukcí ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona a které hracími popř. doprovodnými prvky. Z předložené dokumentace k územnímu řízení lze jednoznačně konstatovat, že stavbou ve smyslu stavebního zákona je oplocení s brankami. Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné stavby oplocení, a to dle bodu 6. ploty. Stavba plotu podle § 79 odst. 3 stavebního zákona však nepatří do okruhu staveb, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. V daném případě, na oplocení uvedené ve výroku napadeného rozhodnutí dopadá rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 stavebního zákona a za splnění podmínek uvedených v § 96 stavebního zákona postačí i územní souhlas. V případě multifunkční sestavy POKUSTON je situace komplikovanější. V obecné rovině KrÚ předesílá, že ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na úče využití a dobu trvání. Pojem výrobek plnící funkci stavby, však stavební zákon nijak nevymezuje a proto je nutno vyjít přímo z formulace „výrobek plnící funkci stavby“, což znamená, že výrobek není stavbou pouze plní jeho funkci stavby, tj. slouží ke stejným nebo obdobným účelům jako stavba. Zda v daném případě by byl nalezen účel stavby KrÚ ponechá na posouzení stavebnímu úřadu. KrÚ z doloženého spisového materiálu takový účel však neshledal. Z hlediska zákonných požadavků pak výrobky plnící funkci stavby, které slouží k užívání osobami, vyžadují ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. k) stavebního zákona a z hlediska požadavku § 79 stavebního zákona pak rozhodnutí o umístění stavby, tj. rozhodnutí o umístění výrobku plnícího funkci stavby. Za předpokladu naplnění podmínek § 96 stavebního zákona i v tomto případě by pak postačil územní souhlas. Další možnou kategorií, kam by multifunkční sestava POKUSTON mohla spadat jsou zařízení a konstrukce ve smyslu ustanovení § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení přenosné stavby, zařízení a konstrukce jejichž doba umístění na pozemku nepřesáhne 30 dnů v roce, nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Z uvedeného lze dovodit, že pokud lhůta pro umístění takové stavby je delší než 30 dnů, pak by vyžadovala územní rozhodnutí, popř. územní souhlas. A jelikož by nespadala do kategorie staveb, terénních úprav, zařízení apod. (§ 103 stavebního zákona), které ohlášení ani stavební povolení nevyžadují a ani do kategorie staveb, zařízení (§ 104 stavebního zákona), které vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu, pak taková by vyžadovala stavební povolení. KrÚ musí konstatovat, že ostatní hrací a doprovodné prvky ve výroku rozhodnutí uvedené nelze ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 stavebního zákona považovat za objekty stavby, tak jak je stavební úřad ve výroku rozhodnutí definoval. Jak je výše uvedeno stavební úřad tuto otázku řádně neposoudil a ve výroku rozhodnutí neuvedl, které jím uvedené objekty jsou stavbou, popř. výrobkem plnící funkci stavby či konstrukcí ve smyslu stavebního zákona a které jsou jen doprovodnými prvky některé ze staveb. Stavební úřad se proto bude při novém projednání věci důsledně zabývat charakteristikou navržených objektů, za užití pojmů definovaných stavebním zákonem. Např. stavba oplocení, může naplňovat účel oplocení hřiště, přičemž hrací a doprovodné prvky na něm situované za stavbu ve smyslu stavebního zákona považovat nelze, mimo hrací prvky takového rozsahu, které by některý z výše uvedených atributů pojmů stavebního
6
zákona naplňovaly. KrÚ nemohl přikročit v daném případě ke změně výroku rozhodnutí, neboť nemohl za stavební úřad toto hodnocení provést. V obecné rovině dále KrÚ uvádí, že v případě, že stavební úřad dojde k závěru, že některé objekty jsou stavbou a vyžadují územní rozhodnutí, musí posoudit, zda žádost a přílohy mají náležitosti dle § 86 stavebního zákona a § 3 vyhlášky 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (dále jen vyhláška 503/2006 Sb.,). Pokud stavební úřad shledá, že žádost spolu s přílohami není úplná, nebo předmět žádosti neodpovídá výše uvedenému posouzení, vyzve žadatele k doplnění žádosti ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu. Následně účastníky řízení seznámí s podklady rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu a dle rozsahu změny popř. doplnění, žádost znovu projedná podle § 87 stavebního zákona a vydá rozhodnutí ve věci. Obecně v rozhodnutí dle ustanovení § 68 odst. 2 správního řádu musí správní orgán ve výrokové části uvést řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků řízení podle §27 odst.1. Obecně rozhodnutí o umístění stavby ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 stavebního zákona vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby. V případě, že stavba nevyžaduje podle § 103 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, stanoví za užití ustanovení § 78 odst. 2 stavebního zákona a § 9 odst. 3 vyhlášky 503/2006 Sb., v potřebném rozsahu podmínky pro provedení záměru. Územní rozhodnutí kromě výše uvedeného a kromě obecných náležitostí podle ustanovení § 68 a § 69 správního řádu musí odpovídat také požadavkům ustanovení § 92 stavebního zákona, kde jsou uvedeny náležitosti územního rozhodnutí a požadavkům ustanovení § 9 vyhlášky č. 503/2009 Sb., kde jsou stanoveny konkrétní požadavky na obsah územního rozhodnutí o umístění stavby. V souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky č. 503/2006 Sb. má územní rozhodnutí obsahovat umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, určení prostorového řešení, zejména půdorysnou velikost, výšku a tvar. Pokud stavební úřad konkrétní údaje o odstupech stavby od hranic pozemků a sousedních staveb v podmínkách rozhodnutí nestanoví, může odkázat na umístění stavby v situačním výkrese za situace, že tento výkres se stane nedílnou součástí takového rozhodnutí, tzn. musí být jeho přílohou. Přitom je však naprosto nezbytné, aby tato grafická příloha požadované údaje obsahovala. Obecně podle ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků řízení a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Podle § 92 odst. 1 stavebního zákona, stavební úřad v rozhodnutí mimo jiné rozhodne o námitkách účastníků řízení, v odůvodnění vyhodnotí připomínky veřejnosti. Současně zákon stanoví, že o námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne ve smyslu ustanovení § 89 odst. 5 stavebního zákona na základě obecných požadavků na výstavbu, obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedojde-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy stavební úřad si o ni učiní úsudek a rozhodne ve věci. Ze spisového materiálu vyplývá, že účastníci řízení shodní s Odvolateli uplatnili v řízení k označené stavbě dětského hřiště námitky při konaném ústním jednání dne 10.7.2012 a že tito účastníci řízení spolu s veřejnosti předložili na stavební úřad dne 13.6.2012, tj. před konáním ústního jednání, vyjádření.
7
Stavební úřad o námitkách účastníků řízení, které podali při ústním jednání dne 10.7.2012 rozhodl ve výroku napadeného rozhodnutí a v odůvodnění rozhodnutí pak svůj výrok odůvodnil. O námitkách účastníků řízení, které podali spolu s připomínkami veřejnosti dne 13.6.2012, však nerozhodl. Stavební úřad námitky podané dne 13.6.2012 hodnotil pouze jako připomínky veřejnosti a v odůvodnění rozhodnutí k nim podal vyjádření. Stavební úřad tak nepostupoval zcela v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 stavebního zákona, když ze společného vyjádření účastníků řízení a veřejnosti neeliminoval osoby, které jsou účastníky řízení a uplatňovali tak námitky a osoby, které se vyjadřovali jako veřejnost. Vzhledem k tomu, že stavební úřad neposoudil všechny námitky uplatněné Odvolateli v řízení, nepovažoval tak KrÚ za důvodné se podrobněji jimi zabývat, neboť při novém projednání a vydání rozhodnutí stavební úřad je povinen opětovně o všech námitkách uplatněných v řízení rozhodnout podle § 89 odst. 5 stavebního zákona. KrÚ k obsahu podaného odvolání uvádí následující: Námitka Odvolatelů, že bude porušen § 10 vyhlášky č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je prováděcím předpisem zákona č. 258/2000 Sb, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neboť v bezprostřední blízkosti budoucího hřiště se nachází rodinné domy, jejichž jsme vlastníky, je nedůvodná. KrÚ k tomuto předně uvádí, že Odvolateli citovaná vyhláška, zkráceně vyhláška č. 148/2006 Sb., byla k datu 31.10.2011 zrušena. Dále KrÚ k této námitce uvádí, že se jedná o novou skutečnost, kterou Odvolatelé uvedli až v podaném odvolání, nikoliv v procesu předmětného řízení. Územní řízení, jak je výše uvedeno je ovládáno zásadou koncentrace, tzn. že námitky účastníků řízení mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání, popř. ve lhůtě stanovené k uplatnění námitek, na což byli účastníci řízení, tedy i Odvolatelé, upozorněni v opatření č.j.: SU/9221-12/2058-2012/ZUK ze dne 1.6.2012, kterým stavební úřad oznámil zahájení spojeného územního a stavebního řízení předmětné stavby. Tato zásada koncentrace se promítá i do odvolacího řízení, přičemž z ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu vyplývá, že k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o takovou skutečnost, kterou mohli Odvolatelé uplatnit již v průběhu řízení, odvolací orgán k ní s ohledem na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu nepřihlížel. KrÚ bez ohledu na uvedené, byl povinen posoudit námitku ze zákonem stanovených hledisek zakotvených v § 149 odst. 4 správního řádu, tj. zda odvolání nesměřuje proti obsahu závazného stanoviska, v daném případě, dle namítané skutečnosti, proti obsahu závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje, ze dne 3.5.2012 vydané pod č.j. KHSJM 19898/2012/HDM/Vy. KrÚ dospěl k závěru, že odvolání Odvolatelů fakticky nesměřuje proti obsahu závazného stanoviska citovaného dotčeného orgánu, neboť taková skutečnost z něj nevyplývá. KrÚ dále uvádí, že skutečnost uváděná Odvolateli, že k porušení jím uváděného předpisu má dojít v důsledku toho, že se v bezprostřední blízkosti budoucího hřiště nachází jejich domy, nevypovídá nic o tom, jaké důsledky jsou s uvedeným spojené. Vzhledem k tomu, že Odvolatelé namítali novou skutečnost, kterou neuplatnili v řízení, viz výše a s ohledem na to, že napadené rozhodnutí stavebního úřadu je vráceno k novému projednání, mohou Odvolatelé tuto námitku uplatnit v rámci nového projednání věci u prvoinstančního správního orgánu. Dle ustanovení § 69 odst. 2 správního řádu je povinen orgán v písemném vyhotovení označit všechny účastníky řízení. Účastníky odvolacího řízení ve věci odvolání proti územnímu rozhodnutí jsou účastníci,
8
které stanovil stavební úřad a to: Obec Lovčičky, Lovčičky 148, 683 54 Otnice, Václav Bubla, Lovčičky 119, 683 54 Otnice, Věra bublová, Lovčičky 119, 683 54 Otnice, Eliška Marková, Absolonova 1592/9, 678 01 Blansko, dan Schmid, Lovčičky 161, 683 54 Otnice, E.ON Česká republika, s.r.o., F.A Gerstenova 2151, 370 49 České Budějovice. KrÚ ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že samotné rozhodnutí v části výroku „rozhodnutí o umístění stavby“ bylo zatíženo vadami, které měly vliv na jeho zákonnost a proto rozhodnutí stavebního úřadu č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012 v uvedené části podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Právním názorem odvolacího orgánu vysloveným v odůvodnění tohoto rozhodnutí je stavební úřad při novém projednání věci vázán. KrÚ v souvislosti s výše uvedeným v úvodu, tj. že odvolání proti rozhodnutí v části výroku I. - rozhodnutí o umístění stavby má ze zákona odkladný účinek i vůči rozhodnutí obsahujícímu „stavební povolení“ má ten důsledek, že zrušení rozhodnutí obsahujícího podmiňující výrok (územní rozhodnutí), ke kterému dojde v odvolacím řízení odvolací orgán, je ze zákona důvodem pro obnovu řízení podle § 100 správního řádu. Podle § 100 odst. 3 správního řádu může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odst.1, tj. bylo - li zrušeno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno. V daném případě je zrušené rozhodnutí č.j.: SU/8602-12/2058-2012/ZUK ze dne 29.11.2012 v části výroku „rozhodnutí o umístění stavby“ důvodem obnovy řízení ve věci rozhodnutí v části výroku „stavební povolení“.
Poučení Toto rozhodnutí je konečné. Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo doručeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v ustanovení 27 odst. 1 správního řádu.
„otisk úředního razítka“ Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru zast. Ing. Věroslava Prskavcová v.r. Počet listů/počet stran rozhodnutí: Počet příloh/listů příloh: 0/0
5/10
Toto sdělení musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15–ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne:
Sejmuto dne:
Zveřejněno způsobem umožňující dálkový přístup:
9
Rozdělovník Doručí se: Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst.1 stavebního zákona (doručeno jednotlivě): 1. Obec Lovčičky, Lovčičky 148, 683 54 Otnice
Účastníci územního řízení podle ust. § 85 odst.2 stavebního zákona (doručováno veřejnou vyhláškou na úřední desce KrÚ JmK): 1. 2. 3. 4. 5.
Václav Bubla, Lovčičky 119, 683 54 Otnice Věra Bublová, Lovčičky 119, 683 54 Otnice Eliška Marková, Absolonova 1592/9, 678 01 Blansko Dan Schmied, Lovčičky 161, 683 54 Otnice E.ON Česká republika, s.r.o., F.A Gerstenova 2151, 370 49 České Budějovice
Obdrží na vědomí: -
Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor právní a organizační – zde (s žádostí o vyvěšení na úřední desce)
-
Obecní úřad Lovčičky, Lovčičky 183, 683 54 Otnice (s žádostí o vyvěšení na úřední desce)
Obdrží na vědomí: Městský úřad Slavkov u Brna, odbor stavebního a územně plánovacího úřadu, Palackého náměstí 65, 684 01 Slavkov u Brna - s tím, že správní spisy budou vráceny až po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
10