KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno
Č. j.: JMK 130091/2012
Sp. zn.: S - JMK 130091/2012 OUPSŘ
Brno 14.01.2013
ROZHODNUTÍ Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje po dobu nejméně 15-ti dnů a zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad (dále jen „SÚ“), vydal rozhodnutí č.j. SÚ SR 227/201239554/2012/Pa ze dne 19.9.2012, Sp.Zn. SMBK-12397/2012-SÚ/Pa, kterým na žádost Ing. Romana Mlčáka a Mgr. Veroniky Mlčákové, oba bytem Spodní 676/14, Brno, umístil stavbu - novostavbu rodinného domu, včetně vodovodní přípojky, ČOV, akumulační nádrže, výtokového objektu, zpevněných ploch, garáže, bazénu, opěrné zdi, venkovního schodiště, zastřešené terasy a oplocení v obci Šebrov-Kateřina, část Šebrov na pozemcích parc. č. 609/6 a 609/21 v katastrálním území Šebrov, a současně povolil stavbu - novostavbu rodinného domu, zpevněné plochy, garáž, opěrná zeď v obci Šebrov-Kateřina, část Šebrov na pozemcích parc. č. 609/6 a 609/21 v katastrálním území Šebrov. Proti tomuto rozhodnutí se společným podáním ze dne 8.10.2012, uplatněným téhož dne u SÚ odvolali účastníci řízení Ing. Jan Branda, bytem Svatá Kateřina č.p. 26, a Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, bytem Pod Střelnicí 10, Boskovice. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“), jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ustanovení § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č.129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem. KrÚ po přezkoumání věci rozhodl takto: Rozhodnutí SÚ č.j. SÚ SR 227/2012-39554/2012/Pa ze dne 19.9.2012 se v souladu s ust. § 90 odst. 5 správního řádu potvrzuje a odvolání Ing. Jana Brandy a Doc. MUDr. Zdeňka Ráčila se zamítá. Účastníci řízení podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu: Ing. Roman Mlčák, nar. 14.7.1980, bytem Spodní 676/14, Brno Mgr. Veronika Mlčáková, nar. 26.7.1981, bytem Spodní 676/14, Brno Odůvodnění: Předmětem přezkoumání v tomto odvolacím řízení je rozhodnutí vydané SÚ pod č.j. SÚ SR 227/201239554/2012/Pa ze dne 19.9.2012, přičemž prvoinstanční správní řízení bylo zahájeno podáním žádosti o stavební povolení dne 18.4.2012. Podané odvolání bylo KrÚ spolu se souvisejícím spisovým materiálem předloženo dne 16.11.2012. Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který v čl. II. Přechodné ustanovení, v odstavci 14, mimo jiné upravuje, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, tedy dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění do 31.12.2012 (dále jen „stavební zákon“). Odvolací řízení tvoří s řízením prvoinstančním jeden celek,
1
proto KrÚ v odvolacím řízení pokračoval a citované rozhodnutí stavebního úřadu přezkoumával z hlediska zákonnosti dle znění stavebního zákona účinného do 31.12.2012. Dle ust. § 82 odst. 1 správního řádu lze odvoláním napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Dle ust. § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Dle ustanovení § 81 správního řádu může odvolání proti rozhodnutí podat účastník, pokud zákon nestanoví jinak. KrÚ jako příslušný odvolací orgán dle ust. § 89 odst. 1 správního řádu nejprve posuzoval, zda odvolání bylo podáno oprávněným subjektem, to znamená účastníkem řízení, a zda bylo podáno včas, tedy v 15 denní lhůtě od doručení rozhodnutí, viz ust. § 83 odst. 1 správního řádu. KrÚ ze spisového materiálu zjistil, že napadené rozhodnutí SÚ č.j. SÚ SR 227/2012-39554/2012/Pa ze dne 19.9.2012 bylo doručováno účastníkům řízení uvedeným v ust. 85 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“), jednotlivě stejně jako účastníkům stavebního řízení a účastníkům uvedeným v odst. 2 téhož ustanovení veřejnou vyhláškou (spolu s umožněním dálkového přístupu) vyvěšenou na úřední desce dne 21.9.2012. V případě doručování veřejnou vyhláškou se dle ust. § 25 odst. 2 správního řádu považuje písemnost za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení. V daném případě tímto dnem byl den 6.10.2012, což byla č.j. SÚ SR 227/201239554/2012/Pa ze dne 19.9.2012 sobota. Pokud připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, pak dle ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Tímto dnem byl tedy den 8.10.2012. Dle ust. § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Tato lhůta počala tedy běžet dnem 9.10.2012. Ing. Jan Branda a Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil (dále jen „odvolatelé“) podali své odvolání dne 8.10.2012. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. KrÚ vyhodnotil všechny zmíněné skutečnosti a zjistil, že se jedná o odvolání účastníků řízení podané v řádné odvolací lhůtě. Povinností KrÚ jako odvolacího orgánu, založenou v ust. § 89 odst. 2 správního řádu, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a správního řízení vedeného správním orgánem I. stupně s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí KrÚ přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu. Podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu je odvolací orgán zavázán zrušit rozhodnutí, u kterého v rámci přezkoumání zjistil, že bylo vydáno v rozporu se zákonem, zejména takové rozhodnutí, u kterého odstranění nedostatků vyžaduje další doplňování podkladů řízení a projednání, či které by zejména s ohledem na dvojinstančnost řízení mohlo mít dopad na ostatní účastníky řízení. Při přezkoumání spisového materiálu ve věci, který byl KrÚ s odvoláním doručen, zjistil odvolací orgán zejména následující: Dne 18.4.2012 obdržel SÚ žádost Ing. Romana Mlčáka a Mgr. Veroniky Mlčákové, dříve Paškové, zastoupených Liborem Vlčkem, bytem Štursova 39, Brno (dále jen „stavebníci“), o vydání rozhodnutí o umístění stavby: novostavba rodinného domu, včetně vodovodní přípojky, ČOV, akumulační nádrže,
2
výtokového objektu, zpevněných ploch, garáže, bazénu, opěrné zdi, venkovního schodiště, zastřešené terasy a oplocení v obci Šebrov-Kateřina, část Šebrov, na pozemcích parc. č. 609/6 a 609/21 v katastrálním území Šebrov. Současně stavebníci podalii žádost o stavební povolení na stavbu: novostavba rodinného domu, zpevněné plochy, garáž, opěrná zeď v obci Šebrov-Kateřina, část Šebrov, na pozemcích parc. č. 609/6 a 609/21 v katastrálním území Šebrov. Obě žádosti se týkaly jednoho předmětu řízení, věcně spolu souvisely a týkaly se týchž účastníků řízení. Protože je pro dané území schválený územní plán, spojení obou řízení nebránila povaha věci, účel řízení ani ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků řízení. A protože dle názoru SÚ byly podmínky v území jednoznačné, spojil SÚ z moci úřední usnesením č.j. SÚ MBK 13916/2012/Pa ze dne 4.5.2012, zaznamenaným do spisu, územní a stavební řízení do řízení jednoho. O tomto úkonu pak vyrozuměl účastníky v opatření č.j. SÚ MBK 13920/2012/Pa ze dne 4.5.2012, současně s uvědoměním o zahájení spojeného řízení. Ve zmíněném opatření upozornil SÚ účastníky na možnost na podání námitek a připomínek do řízení o umístění stavby i do řízení stavebního a nařídil ve věci veřejné projednání a ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 14.6.2012. Současně také poučil stavebníky o jejich povinnosti zakotvené v ust. § 87 odst. 2 stavebního zákona. Dne 11.6.2012 doručili na SÚ své písemné připomínky odvolatelé. Z jejich obsahu vyplývá, že je směřován proti vydanému územnímu rozhodnutí - nesouhlas se vzdáleností navrženého domu od společné hranice pozemků kvůli budoucímu záměru výstavby rodinného domu na svém pozemku, a nesouhlas se střešními a balkonovými oknům navrženými ve směru k jejich pozemku a komínem navržené stavby. Ústního jednání se odvolatelé nezúčastnili. Na tomto jednání byla dohodnuta změna parametrů navržené garáže, která vyžadovala výjimku z ust. § 25 odst. 5 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“). SÚ proto usnesením č.j. SÚ PŘ 143/2012 18557/2012/Pa ze dne 3.7.2012 spojené řízení o umístění a povolení předmětné stavby přerušil do doby vydání pravomocného rozhodnutí o udělení výjimky z výše uvedeného ustanovení. SÚ rozhodnutím č.j. SÚ RŠ 69/2012 – 22820/2012/Mš ze dne 27.7.2012, které nabylo právní moci dne 9.8.2012, stavebníkům tuto výjimku povolil. Následně SÚ opatřením č.j. SÚ MBK 26464/2012/Pa ze dne 10.8.2012 oznámil účastníkům řízení pokračování spojeného řízení a stanovil další jednání na den 18.9.2012. Po tomto jednání SÚ ukončil spojené řízení vydáním rozhodnutí č.j. SÚ SR 227/2012 39554/2012/Pa ze dne 19.9.2012, kterým vyhověl oběma žádostem podaným stavebníky. Na straně 3 napadeného rozhodnutí v části „Rozhodnutí o námitkách účastníků územního řízení“ rozhodnl SÚ o námitkách odvolatelů uplatněných v průběhu řízení v písemnosti, doručené SÚ dne 11.6.2012 a to tak, že je zamítl. Způsob vypořádání se s námitkami pak SÚ odůvodnil na stranách 9 a 10 v části „Odůvodnění“ napadeného rozhodnutí. Dne 8.10.2012 se proti výše vydanému rozhodnutí SÚ společně odvolali odvolatelé. SÚ po vyrozumění účastníků o podání odvolání a po poskytnutí možnosti seznámit se s ním a vyjádřit se k němu, postoupil napadené rozhodnutí spolu se spisovým materiálem ve věci nadřízenému orgánu k odvolacímu řízení. V podaném odvolání uvádí odvolatelé následující, cit.: „Odvolatelé dále trvají na svých dříve vznesených námitkách a to v plném rozsahu. Ve svém vypořádání s námitkami MÚ Blansko, odbor stavební úřad mimo jiné uvádí: 1) Žadatelé navrhli RD ve vzdálenosti 3 m od společné hranice pozemku a díky šikmosti stavebního pozemku v této části je tato vzdálenostna druhém roku navrženého RD ji 7,5 m. 2) …nemůže MÚ Blansko, odbor stavební úřad,posuzovat odstupové vzdálenosti navrženého RD od neexistující stavby Namítajících, kterou chtějí zbudovat někdy v blízké budoucnosti. 3) Namítající si však musejí být sami vědomi, že se v okolí jejich budoucího rodinného domu nachází zástavba dalších 13 domů, které komínová tělesa mají také.
3
4) Namítající však opomíjejí stávající vodovodní řád, který je také veden po pozemku parc.č. 609/4, k.ú. Šebrov, a který má zákonem daná ochranná pásma a to 1,5 m na každou stranu od líce tohoto potrubí.“ SÚ se v napadeném rozhodnutí vypořádal s podanými námitkami odvolatelů takto, cit.: „Rozhodnutí o námitkách účastníků územního řízení Námitky, které dne 11.6.2012 podali Ing. Jan Branda, bytem Svatá Kateřina č.p. 26, Šebrov-Kateřina, 678 01 Blansko 1 a Doc. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., bytem Pod střelnicí 10, 680 01 Boskovice: „Vzhledem k tomu, že plánujeme v blízké budoucnosti stavbu RD na pozemku 609/4 v k.ú. Šebrov, obec Šebrov-Kateřina nesouhlasíme s odstupem novostavby RD od hranice našeho pozemku, který podle předloženého projektu Ing. Arch. Libora Vlčka činí pouze 3 m. S ohledem na stavební zákon, kde je minimální rozestup 7 m pro RD, která mají okna na sousedící straně. Byli bychom totiž nuceni projektovat náš RD tak aby rozestup od hranice s pozemkem 609/21 byl minimálně 4 metry. Toto vnímáme jako velice omezující faktor. Vzhledem k tomu, že v projektu RD jsou plánována tímto směrem tři střešní okna a dvě velká balkonová okna ve štítu RD trváme na větším odstupu od hranice, tak aby bylo zaručeno soukromí jako pro majitele zmiňované nemovitosti tak pro nás. Druhým důvodem pro nesouhlasíme s nepřiměřeně malým rozestupem od společné hranice je komín pro topení na tuhá paliva. Díky celoročnímu využívání krbu a používání komínu bude docházet k znečištění ovzduší kouřem na našem pozemku 609/4. S ohledem na výše uvedené námitky navrhujeme posun novostavby RD směrem od společně hranice jihovýchodním směrem a to minimálně o 1-2 m. Myslíme si, že námi navrhovaná změna bude ku prospěchu oběma stranám a navíc nebudeme znevýhodněni v nutnosti dodržet 4 m při potencionální stavbě, tak abychom dodrželi stavební zákon. Domníváme se, že k takovému krajnímu řešení- minimální odstup od společné hranice není na pozemku 609/21 důvod, protože je dostatečně rozlehlý a nabízí mnoho možností umístění stavby tak aby bylo dodrženo soukromí a zákonné podmínky pro umístění staveb.“ - se zamítají.“ K důvodům, proč námitky odvolatelů zamítl, uvedl SÚ v odůvodnění svého rozhodnutí, že tyto námitky byly zamítnuty, neboť „jak správně namítající uvádějí v prvním odstavci, je v souladu s § 25 odst. 2 OPV vzdálenost mezi rodinnými domy, mezi kterými je volný prostor 7 m. Navržená stavby RD má v severovýchodní obvodové stěně dva okenní otvory z obytných místností. V souladu s § 25 OPV může být rodinný dům umístěn ve vzdálenosti 2 m od společných hranic pozemků. Žadatelé navrhli RD ve vzdálenosti 3 m od společné hranice pozemků, a díky šikmosti stavebního pozemku v této část je tato vzdálenost na druhém rohu navrženého RD již 7,5 m. Tedy vyhláška (OPV) upravující umístění RD na pozemku byla splněna a Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad konstatuje soulad navržené stavby s touto vyhláškou. Pokud ale na pozemku namítajících není vydáno pravomocné rozhodnutí či jiné opatření týkající se RD namítajících, nemůže Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad posuzovat odstupové vzdálenosti navrženého RD od neexistující stavby namítajících, kterou chtějí zbudovat někdy v blízké budoucnosti.“ SÚ také konstatoval, že správní orgán rozhoduje o takovém předmětu žádosti, o jaký bylo žádáno a že není oprávněn činit úpravy co do rozsahu a obsahu podané žádosti. Dále SÚ uvedl, cit.: „Návrh namítajících ohledně většího odstupu, jak je uveden ve druhém odstavci z důvodu narušení soukromí pohledy a jinými okolnostmi nemůže být Městským úřadem Blansko, odborem stavební úřad řešeno, neboť řešení této otázky mu nepřísluší. Opět však Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad odkazuje na odstavec výše, kdy poloha navrženého RD vůči hranicím stavebního pozemku splňuje soulad se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami z hlediska vzdáleností od společných hranic pozemků.
4
Ve třetím odstavci namítající uvádění znečištění ovzduší kouřem na jejích pozemku parc. č. 609/4 v katastrální území Šebrov. Namítající si však musejí být vědomi, že se v okolí jejich budoucího rodinného domu nachází zástavba dalších třinácti rodinných domů, kteří komínová tělesa mají také. Proto byla tato námitka Městským úřadem Blansko, odborem stavební úřad také zamítnuta. Komínové těleso je navrženo na opačné straně rodinného domu vůči pozemku namítajících, a nejkratší vzdálenost od něj k předmětné hranici je 20 m. Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad také upozorňuje na fakt, že v navrženém RD je vyprojektováno topení také jako elektrické podlahové. Tedy bez vlivu na ovzduší v okolí. V dalším odstavci namítající nastiňují svůj návrh na posun navržené stavby RD v rámci stavebního pozemku. Navrhují posun jihovýchodním směrem minimálně o 1 - 2 m. Namítající však opomíjejí stávající vodovodní řad, který je veden také na pozemku parc. č. 609/4 v katastrální území Šebrov a který má zákonem daná ochranná pásma, a to 1,5 m na každou stranu od líce tohoto potrubí. Toto ochranné pásmu musí namítající při návrhu svého RD respektovat, tedy vzdálenost mezi navrženým RD a jejich potencionálním domem bude min. 6,9 m. Navržený RD respektuje osazení domu tak, že je osazen v severní části stavebního pozemku a tím dochází k jeho využití v jižní části.“ V závěru odůvodnění zamítnutí námitek odvolatelů SÚ dodal, že nemůže posuzovat navrženou stavbu ve vztahu k momentálně neexistující stavbě odvolatelů. Odvolatelé s takovým odůvodněním zamítnutí svých námitek nesouhlasí a uvádí k němu ve svém odvolání, cit.: „ Add1) Toto tvrzení je zavádějící a nepřezkoumatelné, protože veškerá projektová dokumentace i vyhláška pracuje s vodorovnými vzdálenostmi a nelze ja tak zaměňovat se vzdálenostmi šikmými. Takováto interpretace je zcela chybná.“ K tomu odvolatelé dodávají, že díky odstupu navržené stavby 3 m od hranice budou oni pak znevýhodněni, protože svou zamýšlenou stavbu budou muset někdy v budoucnu umístit min. 4 m od této hranice. „Add2) Úřad by měl postupovat tak, aby Odvolatelé nebyli v budoucnu znevýhodněni na úkor Žadatelů při projektování zamýšleného RD tím, že budou nuceni posunout zamýšlený RD od společné hranice.“ K tomu pak odvolatelé poznamenávají, že k tak těsnému umístění navržené stavby u společné hranice pozemků neměli stavebníci důvod. „Add3) S tímto vypořádáním odvolatelé zásadně nesouhlasí, protože v bezprostředním sousedství se nacházejí aktuálně pouze dva rodinné domy (v širším okolí samozřejmě další zástavba RD)….Z předloženého projektu je zřejmé, ža komín Navrženého RD bude ústit v přibližně stejné úrovni jako je pozemek parc.č. 609/4, tím pádem půjde případný kouř a spaliny z komína přímo na pozemek parc. č. 609/4 v k.ú. Šebrov.“ Odvolatelé k tomu dodávají, že SÚ měl posoudit také výškové umístění navržené stavby. „Add4) S tímto odůvodněním Úřadu nelze v žádném případě souhlasit, protože díky výše uvedenému budou nuceni odvolatelé dodržet rozestup u zamýšleného RD od společné hranice minimálně 4 m. Argument úřadu se vzdáleností 6,9 m je nesprávný a nepřezkoumatelný.“ Odvolatelé požadují ve svém odvolání, aby stavebníci posunuli navržený dům nejméně o 2 m oproti stávajícímu umístění a aby přeprojektovali komín. Závěrem pak odvolatelé žádají zrušení napadeného rozhodnutí. K obsahu odvolání považuje KrÚ za nutné uvést následující skutečnosti: Odvolatelé uplatňují opakovaně dvě hlavní námitky a to námitku proti vzdálenosti navrženého rodinného domu s ohledem na jeho odstup od hranice s jejich pozemkem parc.č. 609/4, k.ú. Šebrov, a námitku související s komínem navržené stavby v souvislosti s možným průnikem kouře a spalin na jejich pozemek. K těmto námitkám je v prvé řadě nutno připomenout ust. § 25 odst. 2 Vyhlášky, ve kterém je uvedeno, že je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna
5
obytných místností. Jelikož však na pozemku odvolatelů žádný rodinný dům nestojí, není na něj vydáno územní rozhodnutí ani stavební povolení, nelze hovořit o volném prostoru mezi rodinnými domy na sousedních pozemcích. V daném případě tak stavebníci mohli umístit navržený rodinný dům od hranice pozemků v minimální vzdálenosti 2 m. Dle projektové dokumentace je roh navržené stavby, který je nejblíže od hranic pozemků, vzdálen od této hranice cca 3 m. Tvrzení odvolatelů, že budou v budoucnu nucenu projektovat svůj dům tak, aby byl ve vzdálenosti min. 4 m od hranice se nezakládá na pravdě. Nejmenší vzdálenost, na kterou budou moci svůj dům umístit, je 2 m od společné hranice pozemků, pokud ve stěně orientované do sousedního pozemku neumístí okna obytných místností, za podmínky, že dodrží ochranná pásma inženýrských sítí vedených v místě v budoucnu plánované stavby. Dle sdělení SÚ byl na pozemku odvolatelů v rámci územního rozhodnutí č.j. SÚ ÚR 61/99 – 3881/99/So ze dne 3.12.1999 umístěn vodovodní řad. Tento řad již byl také zrealizován. Proto ho budou odvolatelé při navrhování svého rodinného domu muset respektovat. Vzdálenost 6,9 m uvedená SÚ pouze zobrazuje součet vzdáleností navržené stavby stavebníků od hranice stavebního pozemku a ochranného pásma vodovodního řadu na pozemku odvolatelů. Co se týče umístění komína v navržené stavbě stavebníků, je KrÚ nucen konstatovat, že umístění komínů není řízeno žádným zákonným předpisem na rozdíl od jeho projektového řešení a vlastního provedení. O tom, že je zrealizovaný komín schopen bezpečného užívání, musí stavebníci doložit doklad při kolaudaci stavby. Je jistě nesporné, že každý komín produkuje emise, ovšem dle projektové dokumentace je komín na tuhá paliva umístěn ve vzdálenosti cca 20 m od hranice s pozemkem parc.č. 609/4, k.ú. Šebrov, což je dle názoru odvolacího orhánu dostatečná vzdálenost, aby v budoucnu neobtěžovaly emise z tohoto komína nad míru přiměřenou poměrům okolní nemovitosti. K návrhům odvolatelů na změnu projektové dokumentace doložené do řízení nezbývá KrÚ než konstatovat ve shodě se SÚ, že správní orgán rozhoduje o žádosti tak, jak byla podána, tedy o předmětu žádosti a jeho rozsahu tak, jak to podaná žádost specifikuje. Toto platí i o projektové dokumentaci dokládané do územního a stavebního řízení. Pokud dokumentace splňuje požadavky, kladené na ni příslušnými ustanoveními stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, nemá správní orgán žádný zákonný důvod požadovat po stavebníkovi provedení její změny. Vzhledem k tomu, že KrÚ shledal v odvolacím řízení v napadeném rozhodnutí ani v řízení, které mu předcházelo žádná pochybení, které by zakládalo důvod k jeho zrušení nebo změně, rozhodl KrÚ tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o opravném prostředku: Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat.
„otisk úředního razítka“ Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru v zast. Ing. Věroslava Prskavcová, v.r.
Počet listů/stránek Počet příloh
4/7 -
6
Vyvěšeno dne ........................
Sejmuto dne........................
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení.
Obdrží k vyvěšení Krajský úřad Jihomoravského kraje, zde Se žádostí o vyvěšení a podání zprávy stavebnímu úřadu o datu vyvěšení a sejmutí oznámení: MěÚ Blansko, odbor hospodářské správy, nám. Svobody 32/3, 678 24 Blansko –
Rozdělovník: Účastníci řízení dle § 85 odst. 1 stavebního zákona, a současně jako účastníci stavebního řízení jednotlivě: Libor Vlček, Štursova č.p. 570/39, Brno-Komín, 616 00 Brno 16 Obec Šebrov-Kateřina, IDDS: cnha69e Účastníci řízení uvedení v ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona veřejnou vyhláškou a současně jako účastníci stavebního řízení jednotlivě: Obec Šebrov-Kateřina, IDDS: cnha69e, sídlo: Šebrov č.p. 64, Šebrov-Kateřina, 679 22 Lipůvka Hana Trtílková, Šebrov č.p. 150, Šebrov-Kateřina, 679 22 Lipůvka Vladimír Kalda, Šebrov č.p. 160, Šebrov-Kateřina, 679 22 Lipůvka Marie Kaldová, Šebrov č.p. 160, Šebrov-Kateřina, 679 22 Lipůvka Ing. Jan Branda, Svatá Kateřina č.p. 26, Šebrov-Kateřina, 678 01 Blansko 1 MUDr. Zdeněk Ráčil, Pod střelnicí 10, 680 01 Boskovice E.ON Česká republika, s.r.o, RE Prostějov, IDDS: 3534cwz, sídlo: Hybešova 17, 680 14 Boskovice dotčené správní úřady Městský úřad Blansko, odbor životní prostředí, nám. Republiky č.p. 1316/1, Blansko, Na vědomí Městský úřad Blansko, odbor stavební úřad, nám. Republiky 1316/1, 67801 Blansko
7