117 ROZKAZ MINISTRA OBRANY ze dne 9. prosince 2014 ve znění RMO č. 1/2016 Věstníku (1. novela)
Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany K zabezpečení jednotného postupu a způsobu při plánování a vymezení akvizičních potřeb a při nabývání majetku, služeb a stavebních prací (dále jen „nabývání majetku“) do vlastnictví státu a příslušnosti k hospodaření rezortu Ministerstva obrany (dále jen „rezort“), v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), s t a n o v u j i : ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy 1. Tento rozkaz podrobněji upravuje: a) postupy při plánování a vymezení akvizičních potřeb rezortu; b) postupy a způsoby při úplatném nabývání majetku rezortem smlouvou, uzavřenou na základě realizace veřejné zakázky nebo na základě jiné úplatné smlouvy nebo směnné smlouvy; c) postupy a způsoby při bezúplatném nabývání majetku rezortu na základě darovací smlouvy, změny příslušnosti k hospodaření formou zápisu nebo na základě jiných skutečností stanovených právními předpisy (např. zákon č. 219/2000 Sb.); d) okruh fyzických osob, které ve služebním poměru nebo pracovněprávním vztahu konají službu nebo jsou zaměstnány v rezortu Ministerstva obrany1) (dále jen „zaměstnanec“), které se podílejí na postupech a způsobech uvedených v písm. a) až c), a rozsah jejich práv a povinností. 2. Tento rozkaz stanovuje termíny zpracování plánovacích dokumentů akvizičních potřeb (příloha 1). 3. Nabývání majetku, který je financován nebo spolufinancován z mimorozpočtových2) zdrojů nebo na základě bilaterální smlouvy, se provádí v souladu s pravidly pro čerpání mimorozpočtových zdrojů nebo pravidly stanovenými bilaterální smlouvou. Není-li problematika nabývání majetku v pravidlech pro čerpání mimorozpočtových zdrojů nebo pravidlech stanovených bilaterální smlouvou upravena, postupuje se podle zásad stanovených tímto rozkazem.
1)
2)
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě § 45 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
Čl. 2 Základní zásady Při všech způsobech nabývání majetku podle tohoto rozkazu je zaměstnanec povinen dodržovat zásady: a) potřebnosti – nabývání majetku v takovém množství, který je nezbytně potřebný k plnění funkcí rezortu anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí; b) účelnosti – použití peněžních prostředků tak, aby byla zajištěna optimální míra pro dosažení cílů při plnění stanovených činností; c) efektivity – použití peněžních prostředků tak, aby bylo dosaženo nejvyššího možného rozsahu, kvality a přínosu při plnění cíle ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jeho splnění; d) hospodárnosti – použití peněžních prostředků k zajištění stanovených činností s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných činností; e) transparentnosti – zabezpečení a zdokumentování všech postupů, rozhodnutí a úkonů při nabývání majetku tak, aby v každém okamžiku procesu jeho nabývání, a to i zpětně, byla možnost řádného přezkoumání; f) rovného zacházení a zákazu diskriminace – přistupování ke všem uchazečům v celém procesu nabývání majetku rovným způsobem a zajištění a poskytování stejných podmínek a informací. Tato zásada však nevylučuje oprávnění osoby zadavatele stanovit přesné podmínky účasti v zadávacím řízení tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale zároveň neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky; g) osobní odpovědnosti – definování odpovědnosti zaměstnanců v procesu nabývání majetku. Příslušný zaměstnanec, který činí rozhodnutí a úkony, nese osobní odpovědnost za věcnou správnost každého rozhodnutí a úkonů, které osobně vykoná, a za jejich soulad s příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy rezortu; h) získání nejvhodnější nabídky – zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky a zadávacích podmínek v souladu se zákonem, dalšími příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy rezortu, a to způsobem vytvářejícím podmínky pro obdržení nejvhodnější nabídky. Čl. 3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto rozkazu se rozumí: a) nabýváním majetku – postupy a způsoby úplatného nebo bezúplatného nabývání majetku (potřebného pro zajištění funkcí rezortu) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodaření s majetkem státu rezortem; b) majetkovým hospodářem – vedoucí organizačního celku rezortu, určený v čl. 3 odst. 21 RMO č. 48/2013 Věstníku Hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany, který plní činnosti podle tohoto rozkazu a v souladu s jeho majetkovou působností; c) gestorem služby – organizační celek rezortu nebo zaměstnanec, který je tímto rozkazem určen k zabezpečení dané oblasti v rámci rezortu. Gestorem služby je rovněž zaměstnanec, kterého určil ministr obrany k realizaci konkrétní služby. Přehled gestorů služeb je uveden v příloze 2; d) zadavatelem – rezort ve smyslu § 2 zákona; e) osobou zadavatele – zaměstnanec rezortu, kterého pověřil ministr obrany, nebo určený tímto rozkazem k jednání jménem rezortu ve vymezené působnosti, který vykonává úkony spojené s výkonem funkce zadavatele podle zákona; f) uživatelem – organizační celek rezortu, který uplatňuje požadavky (potřeby) na majetek k zabezpečení splnění úkolů pro dosažení stanovených cílů v rámci procesu plánování akvizičních potřeb;
g) akvizičním pracovištěm – součást organizačního celku rezortu v podřízenosti osoby zadavatele; h) zadávacím řízením – postup při realizaci veřejné zakázky zadávané podle zákona; i) zadávacím postupem – postup při realizaci veřejné zakázky, u které se využívá obecná výjimka z působnosti zákona; j) obecným zadávacím postupem – postup při realizaci veřejné zakázky malého rozsahu3) mimo elektronické tržiště veřejné správy, u kterého osoba zadavatele osloví minimálně 3 dodavatele; k) úplatným nabýváním majetku centrálním způsobem – postup, kdy rezort úplatně nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků rezortu osobou zadavatele stanovenou v čl. 12 v souladu s akvizičním plánem; l) úplatným nabýváním majetku decentrálním způsobem – postup, kdy rezort úplatně nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků rezortu osobou zadavatele stanovenou v čl. 13 v souladu s akvizičním plánem v rozsahu zohledňujícím předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou v souladu se zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu; m) plánem věcných potřeb – nedílná součást střednědobého plánu4), který obsahuje souhrn definovaných dat vyjadřujících konkrétní detailní potřebu na majetek pro splnění stanovených opatření a úkolů k dosažení cílů ve střednědobém horizontu, který se upřesňuje v roce n-2 na rok n až na rok n+4 (rok n je kalendářním rokem, ve kterém se potřeba požaduje); n) akvizičním plánem dodávek – souhrn všech vybalancovaných akvizičních položek, jejichž nabývání je předmětem veřejné zakázky. Slouží k evidenci veškerých údajů o plánovaných akvizicích rezortu a je jedním ze základních vstupů pro zpracování návrhu ročního (krátkodobého) plánu činnosti rezortu a návrhu rozpočtu a střednědobého rozpočtového výhledu kapitoly 307-Ministerstvo obrany; o) plánem dodávek – souhrn všech akvizičních položek, jejichž pořízení je vázáno již uzavřenými smlouvami. Slouží jako jeden z výchozích podkladů k naplánování činnosti organizačních celků rezortu; p) akviziční položkou – skupinová (fiktivní) položka katalogu majetku a katalogu služeb Informačního systému logistiky (dále jen „katalog ISL“). Představuje souhrn fyzických položek katalogu ISL vyznačujících se společnými rysy a vazbou na jednu konkrétní položku číselníku Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). V akviziční položce se uvádí kalkulační cena. Využívá se pro plánování akvizic a zpracování specifikací; q) plánovací položkou – skupinová (fiktivní) položka katalogu ISL. Představuje logický souhrn akvizičních položek bez vazby na konkrétní položku číselníku NIPEZ sestavených do skupin sekcí ekonomickou a majetkovou Ministerstva obrany (dále jen „sekce ekonomická a majetková“). Využívá se pro zpracování výstupů z informačních systémů pro potřeby vrcholového managementu; r) prvotní specifikací – předepsané informace o požadavcích na majetek, který pracovník pověřený manažerem cíle nebo řídící pracovník5) uplatňuje pro splnění úkolů k dosažení stanoveného cíle a pro zařazení požadavku do plánu věcných potřeb. Pracovník pověřený manažerem cíle nebo řídící pracovník zpracovává prvotní specifikaci s využitím programové aplikace v rámci ISL; s) specifikací majetku – stanovený souhrn informací, který zpracovává příslušný manažer cíle na základě podkladů z prvotních specifikací. Specifikace majetku obsahuje zejména údaje o požadavcích na majetek, které jsou nezbytné k zadání veřejné zakázky zařazené do akvizičního plánu dodávek pro nabývání decentrálním způsobem. Manažer cíle zpracovává specifikaci s využitím programové aplikace v rámci ISL nebo na předepsaných formulářích MS Office (dokument);
3) 4) 5)
§ 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Čl. 12 RMO č. 66/2012 Věstníku Plánování činnosti a rozvoje v rezortu Ministerstva obrany Čl. 3 odst. 6 RMO č. 66/2012 Věstníku
t) souhrnnou specifikací majetku – soubor informací, u kterých za zpracování odpovídá majetkový hospodář nebo gestor služby v součinnosti s manažerem cíle první úrovně na základě podkladů z prvotních specifikací. Souhrnná specifikace majetku obsahuje informace o majetku nebo souhrn informací o stejném majetku, které jsou nezbytné k zadání veřejné zakázky zařazené do akvizičního plánu dodávek pro nabývání centrálním způsobem. Majetkový hospodář nebo gestor služby zpracovávají souhrnnou specifikaci majetku s využitím programové aplikace ISL nebo na předepsaných formulářích MS Office (dokument); u) rámcovou smlouvou – smlouva podle § 11 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebo rámcová smlouva uzavřená v e-tržišti; v) vojenským materiálem – vojenský materiál stanovený podle zákona, není-li stanoveno v tomto rozkaze jinak; w) marketingovou podporou – proces shromažďování a analýzy informací o dosavadním vývoji, aktuálním stavu a směrech možného budoucího vývoje trhu a schopností potenciálních dodavatelů týkajících se vyvíjených a nabízených produktů a služeb. ČÁST DRUHÁ PLÁNOVÁNÍ A TVORBA AKVIZIČNÍCH POTŘEB Hlava I Dlouhodobý záměr akvizičních potřeb Čl. 4 Tvorba dlouhodobého záměru akvizičních potřeb 1. Dlouhodobý záměr akvizičních potřeb (dále jen „dlouhodobý záměr“) obsahuje přehled zamýšlených prioritních akvizičních projektů pro dosažení strategických cílů rezortu a představuje souhrn těchto projektů v dlouhodobém časovém horizontu. Vychází z dlouhodobých koncepčních dokumentů, které zpracovávají manažeři cílů v období strategických úvah v rámci rozpracování dlouhodobého výhledu rezortu. 2. Požadavek na zařazení akviziční potřeby do dlouhodobého záměru předkládá manažer cíle první úrovně v součinnosti s příslušným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby. Požadavek obsahuje zejména následující údaje: a) číslo a název cíle; b) cílové schopnosti organizačního celku rezortu, které budou udržovány nebo rozvíjeny pořízením definované potřeby; c) stanovení priorit pořízení číselnou řadou; d) zdůvodnění akviziční potřeby pro dosažení požadovaných schopností, včetně předpokládaných termínů dosažení počátečních a cílových schopností; e) název a stručný popis potřebného majetku, případně množstevní vyjádření potřeby; f) časové období, ve kterém se předpokládá pořízení potřebného majetku, včetně předpokládané doby zahájení zadávacího postupu nebo zadávacího řízení; g) odhad nákladů včetně časového odhadu jejich vynaložení. 3. Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany provede souhrn předložených požadavků akvizičních potřeb zpracovaných manažery cílů v součinnosti se sekcí průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany a sekcí vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany (dále jen „sekce vyzbrojování a akvizic“). Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany a sekce vyzbrojování a akvizic posoudí zejména realizovatelnost předložených požadavků akvizičních potřeb. 4. Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany zpracuje dlouhodobý záměr a zabezpečí jeho projednání v Radě ministra obrany pro plánování (dále jen „Rada“).
5. Dlouhodobý záměr schvaluje ministr obrany. Hlava II Plán věcných potřeb Čl. 5 Zpracování plánu věcných potřeb 1. Plán věcných potřeb je nedílnou součástí střednědobého plánu. Slouží k vyjádření potřeb organizačních celků rezortu pro zabezpečení splnění opatření a úkolů k dosažení stanovených cílů v působnosti manažerů cílů jednotlivých úrovní. Zároveň slouží jako výchozí podklad pro stanovení potřeby zdrojů na realizaci cílů za účelem vybalancování zdrojů v rámci procesu střednědobého plánování na stanovené limity. Zpracovává se v příslušných aplikacích ISL na období 5 let. V plánu věcných potřeb se uvádějí položky, které: a) nejsou k dispozici a je potřeba je pro plnění funkcí rezortu nabýt do vlastnictví státu nebo zajistit nákupem příslušné služby; b) nejsou k dispozici, ale nabytí je vázáno na již uzavřenou (víceletou) smlouvu; c) nejsou k dispozici, ale nabytí je vázáno na schválený požadavek, který byl součástí schváleného střednědobého plánu. 2. Podklady pro vytvoření plánu věcných potřeb formou prvotních specifikací na položky stanovené v odst. 1 písm. a) zpracovávají neprodleně po zahájení procesu tvorby střednědobého plánu od 15. dubna roku n-2 do 31. května roku n-2: a) vedoucí organizačních celků rezortu na akviziční položky potřebné k udržení stávajících schopností organizačního celku rezortu. Jsou-li stanoveny normy k zabezpečení majetkem pokrývající rozsah potřeb celého rezortu, zpracovává podklady majetkový hospodář v rozsahu stanovené působnosti za celý rezort podle pokynů pro plánování; b) jednotliví manažeři cílů na akviziční položky a potřeby, které jsou nezbytné pro rozvoj požadovaných schopností. V případě nových technologií na základě koncepce rozvoje jednotlivých oblastí činností rezortu úzce spolupracuje s příslušným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby; c) odborní funkcionáři, kteří v rámci stanovené působnosti odpovídají za řízení odborných oblastí (majetkové orgány, náčelníci druhů vojsk a služeb, orgány personalistiky apod.), na akviziční položky potřebné k udržení stávajících schopností (např. reprodukce majetku) organizačních celků rezortu. Za oblast své působnosti stanovují množstevní normy pro zabezpečení majetkem, které jsou závazné v rámci procesu plánu věcných potřeb. 3. Zařazením prvotní specifikace zpracovatelem do plánu věcných potřeb je prvotní specifikace postoupena nadřízenému. Nesouhlasí-li nadřízený s předloženou prvotní specifikací, vrací ji s příslušným odůvodněním či pokynem zpracovateli k úpravě, přepracování nebo ke zrušení. Po úpravách nebo přepracování opětovně zpracovatel zařazuje prvotní specifikaci do plánu věcných potřeb. 4. Manažer cíle koordinuje zpracování a průběžně předkládá podklady (prvotní specifikace) za cíle ve své působnosti tak, aby ukončil posuzování a zajistil schválení plánu věcných potřeb na úrovni: a) manažera cíle třetí úrovně nejpozději do 10. června roku n-2; b) manažera cíle druhé úrovně nejpozději do 20. června roku n-2; c) manažera cíle první úrovně nejpozději do 30. června roku n-2. Schválením plánu věcných potřeb manažerem cíle první úrovně se plán postupuje příslušným majetkovým hospodářům a gestorům služeb. 5. Podklady (prvotní specifikace) pro vytvoření plánu věcných potřeb obsahují zejména následující údaje: a) číslo a název cíle; b) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje;
c) katalogové číslo majetku (KČM), včetně čísla centrální evidence (CE) u majetkového uskupení 7.0, katalogové číslo služby (KČS) a název akviziční položky a její kalkulační cenu. Není-li stanovena kalkulační cena nebo odlišuje-li se předpokládaná cena od katalogové, použije se přiměřeně cena, za kterou je majetek nebo služba dostupná na trhu; d) požadované množství (majetek) a rozsah (služba) vyjádřené v měrných jednotkách celkem a v jednotlivých letech (množstevní vyjádření); e) je-li na akviziční položku zařazenou do plánu věcných potřeb uzavřena smlouva, která svým rozsahem přesahuje časový rámec plánu věcných potřeb, souhrn závazků, které rezortu vyplývají z této smlouvy; f) stanovení priorit pořízení číselnou řadou; g) návrh na uzavření víceleté smlouvy a způsob jejího plnění; h) bližší upřesnění akviziční položky a odůvodnění její potřeby; i) informaci, zda na akviziční potřebu byla již uzavřena smlouva; j) další údaje nezbytné pro vytvoření plánu věcných potřeb, které požaduje majetkový hospodář nebo gestor služby, např. požadavek na zavedení do užívání. 6. Není-li odpovídající akviziční položka v katalogu ISL zavedena, požádá osoba podle odst. 2 písm. b), popřípadě majetkový hospodář nebo gestor služby, nejpozději do 31. května roku n-2 o její zavedení ředitele odboru správy majetku sekce ekonomické a majetkové (dále jen „odbor majetku“). Ředitel odboru majetku žádost posoudí a do 5 pracovních dnů rozhodne o jejím zavedení nebo odůvodní její nezavedení. 7. Majetkový hospodář nebo gestor služby sestaví z podkladů od manažerů cílů první úrovně souhrnný plán věcných potřeb. U věcných potřeb, které lze pokrýt ze skladových rezerv nebo které jsou jinde nadbytečné, tuto potřebu zabezpečí z rezortních zdrojů a předloženou prvotní specifikaci vrátí zpracovateli s informací, jak bude potřeba nebo její část uspokojena. 8. Předkladatel prvotní specifikace upraví prvotní specifikaci podle pokynů majetkového hospodáře a neprodleně ji opětovně zařadí do plánu věcných potřeb nebo zruší (pokud bude potřeba plně pokryta z rezortních zdrojů). Po sestavení souhrnného plánu věcných potřeb ho majetkový hospodář nebo gestor služby do 15. srpna roku n-2 schválí. 9. Majetkový hospodář nebo gestor služby dále: a) posoudí obdržené podklady pro vytvoření souhrnného plánu věcných potřeb s ohledem na výstupy marketingové podpory vyžádané od sekce vyzbrojování a akvizic a zohlední vliv budoucího účetního zatřídění a účetních odpisů nabývaného majetku na hospodaření s ním; b) porovná navrhovanou (předpokládanou) cenu nabývaného majetku s cenami uvedenými v katalogu ISL a výstupy marketingové podpory. V případě nezavedeného vojenského materiálu určí v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic položky, u kterých bude zabezpečeno poskytnutí další marketingové podpory. Zároveň v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic stanoví jejich rozsah, peněžní náklady a požadovaný termín realizace; c) v součinnosti s věcně příslušným akvizičním pracovištěm a manažerem cíle první úrovně posoudí a upřesní, ve kterém rozpočtovém roce lze veřejnou zakázku realizovat, zohlední případný požadavek na zavedení do užívání a určí způsob jejího financování a rok zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu; d) určí položky, u kterých bude vyžadováno stanovisko podle čl. 11 odst. 8; e) je-li nabývaný majetek chráněn průmyslovým vzorem (užitným vzorem atd.), který vlastní jiný než státní subjekt, zapracuje, v součinnosti se sekcí průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany, do podkladu požadavek na zakoupení licence. 10. Po schválení souhrnného plánu věcných potřeb majetkovým hospodářem nebo gestorem služby pověřený pracovník odboru majetku neprodleně (nejdéle do 3 pracovních dnů) zkompletuje a odešle souhrnné plány věcných potřeb do procesu balancování střednědobého plánu.
11. Mimořádné a neplánované potřeby zpracované ve formě prvotních specifikací uplatněné po odeslání souhrnného plánu věcných potřeb do etapy zařazení do střednědobého plánu realizují formou změnového řízení. Přitom se použije postup jejich posuzování a schvalování stanovený v odst. 2 až 9 kromě stanovených termínů. Změnové řízení souhrnného plánu věcných potřeb ukončuje odbor majetku odesláním schválených úprav ve formě prvotních specifikací do procesu zpracování a aktualizace střednědobého plánu ke dni 31. října, 31. prosince, 28. února, 30. dubna a 30. června. 12. Manažer cíle první úrovně, v součinnosti s majetkovým hospodářem nebo gestorem služby a osobou zadavatele, vybalancuje v procesu střednědobého plánování v období od 15. srpna do 30. září n-2 věcné potřeby k zabezpečení splnění stanovených opatření a úkolů k dosažení cílů za oblast své působnosti podle přidělených limitů peněžních prostředků a lhůt pro zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. V případě, kdy vybalancování není možné v rámci cíle první úrovně, manažer tohoto cíle požádá o součinnost ostatní manažery cílů první úrovně prostřednictvím Rady. 13. Odbor majetku po schválení střednědobého plánu bezodkladně zpřístupní, nejpozději však do 31. prosince roku n-2, v příslušné aplikaci ISL, schválené položky plánu věcných potřeb. 14. Majetkový hospodář nebo gestor služby v průběhu platnosti střednědobého plánu konkretizuje peněžní náročnost potřeby u projektů vyzbrojování, kdy současně v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic konkretizuje rozsah marketingové podpory a termíny provedení. Hlava III Akviziční plán a specifikace majetku Čl. 6 Akviziční plán 1. Tvorba návrhu akvizičního plánu probíhá v plánovacích, kalkulačních a balančních modulech ISL a Finančního informačního systému pomocí rozhraní a nastavení algoritmů k automatickému generování položek plánu (ORG). 2. Akviziční plán je souhrn vybalancovaných akvizičních položek plánu věcných potřeb a obsahuje schválené, peněžně ohodnocené požadavky na nabytí majetku. Člení se na: a) akviziční plán dodávek; b) plán dodávek. 3. Akviziční plán sestavuje, na základě vybalancovaného plánu věcných potřeb, odbor majetku v období od 1. ledna do 31. ledna roku n-1 pro rok n s výhledem na další dva roky. 4. Do 20. února roku n-1 předkládá ředitel odboru majetku akviziční plán náměstkovi ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové ke schválení. Náměstek ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové akviziční plán schválí do 28. února roku n-1. Po jeho schválení zpřístupní odbor majetku v elektronické podobě v příslušné aplikaci ISL akviziční plán manažerům cílů jednotlivých úrovní za účelem zplánování jejich činnosti v krátkodobém (ročním) horizontu, osobám zadavatele, majetkovým hospodářům, gestorům služeb a dále všem zaměstnancům, kteří mají při nabývání majetku stanovenou působnost tímto rozkazem. Pro nahlížení do schváleného akvizičního plánu dodávek se vyžaduje přístup do ISL v souladu se schválenou bezpečnostní dokumentací systému.
Čl. 7 Zpracování akvizičního plánu dodávek 1. Akviziční plán dodávek obsahuje: a) číslo a název položky plánu (ORG); b) číslo cíle; c) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje; d) číslo a název organizačního celku rezortu prvotního příjemce; e) potřebný peněžní objem celkově a v jednotlivých letech plánovacího období; f) určení způsobu nabývání majetku centrálním nebo decentrálním způsobem; g) identifikační číslo a název projektu/akce, pod kterým se eviduje v Informačním systému programového financování (EDS/SMVS); h) název akvizičního pracoviště u majetku nabývaného centrálním způsobem; i) určení termínů předložení souhrnné specifikace majetku a zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu; j) určení případného dohledu nad přípravou a realizací veřejné zakázky podle čl. 38 odst. 1. 2. Zařazení akviziční položky ve schváleném akvizičním plánu dodávek je potvrzením její realizovatelnosti a jednou z podmínek pro evidenci a registraci akce v Informačním systému programového financování, jedná-li se o majetek v oblasti programového financování, a pro zahájení zadávacího postupu nebo zadávacího řízení. 3. Položky akvizičního plánu dodávek určené pro zabezpečení jednotek vyčleňovaných do hotovostí pro Organizaci severoatlantické smlouvy (NATO) nebo Evropskou unii (EU) (jednotky NRF, EU, BG) na daný rozpočtový rok mohou být bez zabezpečení plánovaného peněžního krytí. Pro potřeby zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu je dostatečná garance peněžních prostředků manažerem cíle první úrovně. Následně realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly6). 4. Před zařazením akviziční položky na nabytí služeb položky 5166 rozpočtové skladby vymezující finanční, auditorské, personální, poradenské, konzultační a právní služby do akvizičního plánu dodávek je osoba, která provedení služby vyžaduje, povinna vyžádat stanovisko od věcně příslušného gestora služby. Gestor služby je povinen vydat do 15 pracovních dnů stanovisko, zda požadovanou službu může zabezpečit organizační celek rezortu nebo zaměstnanec rezortu nebo požadovaná služba může být zařazena do akvizičního plánu dodávek k externímu pořízení. Žádost se věcně příslušnému gestorovi služby předkládá s odůvodněním potřeby požadované služby. Gestor služby je oprávněn si vyžádat součinnost od jiných organizačních celků rezortu. Organizační celek rezortu je povinen zaslat stanovisko gestorovi služby do 5 pracovních dnů. 5. Odbor majetku v rámci sestavení akvizičního plánu dodávek kontroluje předložené akviziční položky na akviziční potřebu z hlediska stanovených zásad a struktury. Přitom rozhoduje, zda bude majetek: a) pořízen na základě centrálně uzavřené smlouvy s centrálním plněním; b) pořízen na základě centrálně uzavřené smlouvy s decentrálním plněním; c) pořízen decentrálním způsobem. Zároveň ředitel odboru majetku určí osobu zadavatele veřejné zakázky. V součinnosti s osobou zadavatele posoudí realizovatelnost požadavku a může určit termín předložení souhrnné specifikace majetku a termín zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu tak, aby bylo zajištěno plynulé zadávání veřejných zakázek a respektován maximální limit rozpočtových prostředků stanovený pro zadávání veřejných zakázek správcem kapitoly7) v období před schválením zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový 6) 7)
Čl. 15 až 18 RMO č. 72/2012 Věstníku Finanční řízení a finanční zabezpečení Čl. 2 písm. a) RMO č. 72/2012 Věstníku
rok, popřípadě u položek bez zabezpečení plánovaného peněžního krytí, garance peněžních prostředků manažerem cíle první úrovně. Termíny předložení souhrnné specifikace majetku musejí být určeny, pokud požadavek je realizovatelný pouze při předložení souhrnné specifikace majetku před 30. červnem roku n-1. Splňují-li požadavky na nabytí majetku náležitosti stanovené tímto rozkazem, zařadí je ředitel odboru majetku do 5. února roku n-1 do návrhu akvizičního plánu dodávek. Zároveň informuje o zpřístupnění návrhu akvizičního plánu dodávek manažery cílů a osoby zadavatele k provedení verifikace. 6. Na základě centrální smlouvy s centrálním plněním se nabývá zejména: a) majetek, jehož financování a nabývání se eviduje v Informačním systému programového financování (EDS/SMVS); b) majetek nabývaný na základě vládních dohod a mezinárodní spolupráce; c) vojenský materiál; d) výstavba, modernizace a zajištění provozu komunikačních a informačních systémů; e) majetek, při jehož nabývání nebo provozu dochází k nakládání s utajovanými informacemi; f) majetek v oblasti běžných výdajů, jehož předpokládaná hodnota v rámci jednoho rozpočtového roku je u osoby zadavatele vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu; g) průřezová služba (např. pojištění, služby elektronických komunikací, poštovní služby apod.); h) položka, pro kterou je v katalogu ISL stanoven centrální způsob pořízení; i) položka, u které je centrální způsob pořízení stanoven usnesením vlády České republiky ze dne 14. prosince 2011 č. 930 o Minimálním povinném seznamu komodit povinně nakupovaných s využitím institutu centrálního zadavatele v rámci rezortních systémů centralizovaného zadávání veřejných zakázek v souladu s minimálními požadavky na vytvoření a provoz rezortních systémů centralizovaného zadávání veřejných zakázek; j) stavba; k) technické zhodnocení majetku. 7. Na základě centrální smlouvy s decentrálním plněním se nabývá zejména: a) majetek v oblasti běžných výdajů, jehož předpokládaná hodnota v rámci jednoho rozpočtového roku je u osoby zadavatele vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, u kterého není nezbytné vytvářet centrální rezervy a u něhož náklady na následnou distribuci nejsou nepodstatné; b) provozní a spotřební materiál komerčního charakteru, náhradní díly k majetku běžné dostupnému v prodejní síti; c) služby (údržba a opravy majetku, úklidové práce, stravování, střežení apod.). Čl. 8 Změnové řízení akvizičního plánu dodávek 1. Požadavky na změny položek akvizičního plánu dodávek uplatňuje manažer cíle první úrovně za oblast své odpovědnosti prostřednictvím majetkového hospodáře nebo gestora služby u náměstka ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové. Změny na přidělených peněžních prostředcích mohou být realizovány jen se souhlasem osoby zadavatele, odpovědné za realizaci veřejné zakázky. Změny položek u investic je možno provádět pouze tehdy, pokud to umožňuje příslušný program reprodukce majetku, a to v souladu s možností změny řídící dokumentace akce nebo projektu. 2. Nové požadavky na zařazení položek do akvizičního plánu uplatňuje majetkový hospodář nebo gestor služby formou změnového řízení. Změnové řízení může být iniciováno: a) zařazením nových položek do souhrnného plánu věcných potřeb (změnovým řízením) v souladu s čl. 5 odst. 11; b) finančním zajištěním položek, které jsou zařazeny v souhrnném plánu věcných potřeb, ale v procesu balancování na ně nebyly vyčleněny manažerem cíle finanční prostředky;
c) změnou priorit a z toho vyplývajícího zdrojového krytí položek zařazených do schváleného akvizičního plánu. 3. Předpokladem pro zařazení nových položek do akvizičního plánu je jejich finanční zajištění v procesu balancování manažerem cíle a potvrzení o realizovatelnosti osobou zadavatele. Nové požadavky na zařazení do akvizičního plánu uplatňuje majetkový hospodář nebo gestor služby vždy do 30. listopadu, 31. března, 31. května a 31. července. 4. Žádá-li majetkový hospodář nebo gestor služby o zrušení položky zařazené do akvizičního plánu dodávek, musí tak učinit pouze se souhlasem manažera cíle první úrovně a nejpozději před vyhlášením veřejné zakázky. Na základě schválení změny akvizičního plánu realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly. 5. Ředitel odboru majetku návrh na příslušnou změnu akvizičního plánu dodávek posoudí, zda požadavky na nabytí majetku splňují náležitosti stanovené tímto rozkazem a rozhoduje podle čl. 7 odst. 5 o způsobu akvizičního zajištění. Současně určí (upřesní) osobu zadavatele veřejné zakázky, v součinnosti s ní posoudí realizovatelnost požadavku a určí termín předložení souhrnné specifikace a zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. Návrh na změnu akvizičního plánu předkládá náměstkovi pro řízení sekce ekonomické a majetkové ke schválení ke dni 10. prosince, 10. dubna, 10. června a 10. srpna. Rozhodnutí o návrhu oznámí náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové písemně příslušnému manažerovi cíle, majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby a osobě zadavatele do 5 pracovních dnů. Lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni doručení návrhu k odboru majetku. Na základě schválení změny akvizičního plánu realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly. Čl. 9 Plán dodávek 1. Plán dodávek je souhrn akvizičních položek, na jejichž aktuální peněžní objemy byly v rámci realizace předcházejících akvizičních plánů uzavřeny smlouvy, ze kterých v období platnosti plánu dodávek vyplývají rezortu závazky (např. smlouvy s víceletým plněním). 2. Akviziční položky vyplývající z rámcových smluv se do plánu dodávek zahrnují, pokud z rámcové smlouvy vyplývá závazný peněžní objem plnění, na který musí být v návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu vyčleněny odpovídající zdroje. Pokud závazný peněžní objem plnění není ve smlouvě stanoven, zařazují se položky do akvizičního plánu dodávek v závislosti na podmínkách stanovených v rámcové smlouvě. 3. Plán dodávek musí obsahovat informace: a) o akviziční položce a smlouvě, která byla uzavřena na veřejnou zakázku k pořízení akviziční položky; b) o souvisejících specifikacích, popřípadě identifikaci investičního záměru. Čl. 10 Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie 1. Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie je souhrnem požadavků na nabytí majetku, který se hradí ze zvláštních peněžních prostředků Vojenského zpravodajství a zvláštních finančních prostředků Vojenské policie. V těchto plánech je u požadavků na nabytí majetku uveden ředitel Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství nebo náčelník Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie, popřípadě zaměstnanec, kterého zadáváním příslušných
veřejných zakázek pověří, na návrh ředitele Vojenského zpravodajství nebo náčelníka Vojenské policie, ministr obrany. 2. Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie se vede samostatně v působnosti Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství nebo Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie. Za jeho sestavení, aktualizaci a předložení návrhu na pověření zaměstnanců příslušných k výkonu funkce osoby zadavatele odpovídá ředitel Vojenského zpravodajství nebo náčelník Vojenské policie. 3. Zpracování akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie, zpracování specifikací majetku a souhrnných specifikací majetku a zadávání veřejných zakázek z akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie se realizuje v působnosti Vojenského zpravodajství a Vojenské policie a nevztahují se na ně postupy a zásady uvedené v tomto rozkazu. Postupy a zásady zpracování akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie a zadávání veřejných zakázek z těchto plánů stanoví svým vnitřním řídícím aktem ředitel Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství a náčelník Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie. Čl. 11 Specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku 1. Ve specifikaci majetku a souhrnné specifikaci majetku se požadavky na nabývání majetku vymezují tak, aby použití plánovaných peněžních prostředků k zajištění stanovených cílů splňovalo zásady stanovené v čl. 2 a nevytvářely podmínky k neoprávněnému rozdělení předmětu veřejné zakázky za účelem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem. 2. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku zohledňovat i požadavky, které vyplývají z členství České republiky v NATO a EU. 3. Specifikaci majetku zpracovává osoba, kterou pověřil manažer cíle, po zpřístupnění schváleného akvizičního plánu vždy, pokud je požadováno pořízení položek podle čl. 5 odst. 2 písm. b). U položek akvizičního plánu uplatněných podle čl. 5, odst. 2 písm. a) a c) se specifikace majetku zpracovává pouze za předpokladu, že obsah a parametry požadované položky považuje manažer cíle za nezbytné upřesnit. Specifikace majetku určuje podrobnější vymezení a požadované technické parametry požadované položky, v případě, že její parametry nejsou dostatečně zřejmé z popisu položky v NIPEZ. Ve specifikaci majetku se dále uvádějí požadavky na balení, dodávku a další upřesnění, které jsou pro realizaci veřejné zakázky potřebné. Rozsah majetku nebo služby, na který se požaduje zpracování specifikace majetku a v kterém upřesňuje manažerům cílů majetkový hospodář nebo gestor služby ve svých odborných pokynech. V nich upřesňuje také obsah nezbytných údajů potřebných k tomu, aby mohl sestavit souhrnnou specifikaci za svoji působnost. 4. Specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku se zpracovává v příslušné aplikaci ISL, technické požadavky, technické podmínky, technické parametry popř. další upřesnění mohou být specifikovány v samostatných dokumentech. Souhrnná specifikace majetku, která obsahuje utajované informace, se předkládá pouze v listinné podobě, s dodržením zásad ochrany utajovaných informací. 5. Souhrnnou specifikaci majetku zpracovává majetkový hospodář nebo gestor služby v součinnosti s příslušným manažerem cíle u všech akvizičních položek zařazených do akvizičního plánu dodávek nabývaného centrálním způsobem. Majetkový hospodář nebo gestor služby předkládá osobě zadavatele zpracovanou souhrnnou specifikaci majetku nabývaného centrálním způsobem průběžně po zpřístupnění příslušných položek akvizičního
plánu dodávek, nejpozději však do 30. června roku n-1, není-li v akvizičním plánu dodávek stanoveno jinak. Zcela výjimečně, pouze v případě změny akvizičního plánu dodávek, kterou schválil náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové, pak též bezodkladně po zavedení nové položky akvizičního plánu. Osoba zadavatele zašle k přijetí nápravných opatření do 10 pracovních dnů náměstkovi pro řízení sekce ekonomické a majetkové seznam položek akvizičního plánu, u kterých do 30. června roku n-1 nebo termínu stanoveného akvizičním plánem dodávek nepředložil majetkový hospodář nebo gestor služby souhrnnou specifikaci majetku nebo investiční záměr. 6. Souhrnnou specifikaci majetku nabývaného centrálním způsobem předá majetkový hospodář nebo gestor služby osobě zadavatele v elektronické podobě s využitím informačních systémů a v listinné podobě. Souhrnné specifikace majetku, které obsahují utajované informace, se předkládají pouze v listinné podobě, za dodržení zásad ochrany utajovaných informací. 7. Majetkový hospodář nebo gestor služby odpovídá za věcnou správnost a úplnost souhrnné specifikace majetku, za zapracování stanovisek podle odst. 8 do souhrnné specifikace majetku, za vypořádání případných připomínek s určenou osobou zadavatele a její zpracování a včasné doručení osobě zadavatele. V rámci přípravy souhrnné specifikace majetku zajistí provedení kontroly, popř. doplnění (upřesnění) podkladů předložených manažery cílů. Součinnost při zpracování souhrnné specifikace majetku a podklady vyžádané majetkovým hospodářem nebo gestorem služby poskytuje příslušný manažer cíle majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby nejpozději do 10 pracovních dnů od vyžádání. 8. Součástí souhrnné specifikace majetku jsou stanoviska (včetně jejich vypořádání a zapracování do souhrnné specifikace majetku majetkovým hospodářem nebo gestorem služby): a) bezpečnostního ředitele Ministerstva obrany-ředitele odboru při nabývání majetku spojeného s ochranou utajovaných informací, majetku KRYPTO a kategorie CCI nebo veřejnou zakázkou podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona, u které by uveřejněním podle § 146 zákona nebo uveřejněním písemné výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace; b) bezpečnostního ředitele Vojenského zpravodajství při nabývání majetku spojeného s ochranou utajovaných informací v působnosti Vojenského zpravodajství; c) ředitele odboru státního dozoru sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany (dále jen „odbor státního dozoru“) při nabývání majetku, jehož součástí nebo příslušenstvím jsou určená technická zařízení. 9. Majetkový hospodář nebo gestor služby si může vyžádat stanoviska i jiných odborných orgánů rezortu, např. ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, ředitele Agentury komunikačních a informačních systémů, ředitele odboru vojenského letectví sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, pokud uzná za vhodné je doplnit k souhrnné specifikaci majetku. 10. Zaměstnanec uvedený v odst. 8 vydá své stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vydání. Ve svém stanovisku vyjádří případné připomínky a výhrady k předložené souhrnné specifikaci majetku z hlediska své působnosti a uvede bližší podmínky a zásady pro zadávání veřejné zakázky z hlediska své působnosti. 11. U položek zařazených do akvizičního plánu dodávek nabývaného centrálním způsobem odpovídá majetkový hospodář nebo gestor služby za věcnou správnost a úplnost souhrnné specifikace majetku, za zapracování stanovisek podle odst. 9 do souhrnné specifikace majetku, za vypořádání případných připomínek s určenou osobou zadavatele a její zpracování a včasné doručení osobě zadavatele.
12. Po zpřístupnění schválených položek plánu věcných potřeb podle čl. 5 odst. 13 provede majetkový hospodář nebo gestor služby u položek, které mají být podle čl. 7 odst. 6 a 7 nabývány centrálním způsobem, doplnění podkladů a zpracování souhrnné specifikace majetku. Součinnost při zpracování souhrnu a podklady vyžádané majetkovým hospodářem nebo gestorem služby poskytuje příslušný manažer cíle majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby nejpozději do 10 pracovních dnů od vyžádání. 13. Souhrnná specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem obsahuje: a) titulní list souhrnné specifikace majetku; b) textovou část souhrnné specifikace majetku; c) komoditní část souhrnné specifikace majetku; d) obecnou část souhrnné specifikace majetku. Obsah jednotlivých částí souhrnné specifikace majetku je uveden v NVMO č. 119/2014 Věstníku Obsah souhrnné specifikace majetku. 14. Souhrnná specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem musí též obsahovat: a) stanoviska podle odst. 8; b) odůvodnění potřebnosti, parametrů majetku a účelnosti veřejné zakázky. 15. Osoba zadavatele je povinna zkontrolovat u obdržených souhrnných specifikací podle odst. 14, zda: a) souhrnná specifikace majetku obsahuje náležitosti stanovené tímto rozkazem a NVMO č. 119/2014 Věstníku; b) souhrnná specifikace majetku je zpracována v souladu s předpokládaným druhem veřejné zakázky; c) je možné, vzhledem k lhůtám nezbytným pro provedení zadávacího řízení, uzavřít smlouvu v době, která zaručuje dodržení termínů plnění požadovaných v souhrnné specifikaci majetku. 16. Zjistí-li osoba zadavatele, že souhrnná specifikace majetku nesplňuje požadavky podle odst. 15, popřípadě má jiné nedostatky, je povinna odmítnout realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. Odmítnutí, včetně důvodů, osoba zadavatele do 10 pracovních dnů od doručení souhrnné specifikace zašle příslušnému majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby se závaznými pokyny k přepracování nebo doplnění souhrnné specifikace majetku. Majetkový hospodář nebo gestor služby je povinen do 5 pracovních dnů od oznámení takové skutečnosti zabezpečit odstranění zjištěných nedostatků a vrácení opravené souhrnné specifikace majetku osobě zadavatele. 17. Osoba zadavatele po posouzení souhrnné specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem zpracuje do jednoho měsíce od převzetí souhrnné specifikace v aplikaci GINIS v modulu evidence veřejných zakázek (EVZ) záměr realizace veřejných zakázek, který obsahuje zejména: a) identifikační údaje o veřejné zakázce; b) druh zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, který osoba zadavatele má v úmyslu pro zadání příslušné veřejné zakázky použít; c) termíny přípravy veřejné zakázky, zahájení a ukončení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu a realizace veřejné zakázky; d) jméno a příjmení zaměstnance, který odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu s výjimkou realizace právních jednání. 18. Osoba zadavatele zaznamenává v aplikaci GINIS v modulu evidence veřejných zakázek (EVZ) průběžně plnění termínů přípravy veřejné zakázky a průběh zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. 19. Po obdržení souhrnné specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem, kterou osoba zadavatele obdrží po 30. červnu roku n-1 při změně akvizičního plánu dodávek,
se postupuje přiměřeně podle uvedených zásad, po posouzení možnosti realizace veřejné zakázky příslušnou osobou zadavatele. 20. Za věcnou správnost, úplnost a včasné zpracování specifikace majetku, který se nabývá decentrálním způsobem, a za její soulad s požadavky stanovenými zákonem a vnitřními předpisy odpovídá příslušný manažer cíle. 21. Specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem zpracovaná v příslušné aplikaci informačního systému obsahuje zejména: a) název specifikace majetku a schvalovací doložku; b) číslo a název položky plánu (ORG); c) číslo cíle; d) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje; e) peněžní část s uvedením předpokládaného peněžního objemu veřejné zakázky, čísla a názvu položky akvizičního plánu a účetní věty; f) předmět veřejné zakázky; g) požadavky na záruční dobu, servis, údržbu, dopravu, dobu plnění apod.; h) požadavky na uchazeče (výrobce) a na dodání technické nebo jiné dokumentace k nabývanému majetku; i) odůvodnění potřebnosti, parametrů majetku a účelnosti veřejné zakázky. 22. Zadává-li veřejnou zakázku osoba zadavatele podle čl. 13 pro jiné útvary a zařízení, předkládá osobě zadavatele specifikaci majetku příslušný manažer cíle do 30. června roku n-1. U položek zařazených do akvizičního plánu na základě změnového řízení předkládá manažer cíle specifikaci na pořízení majetku nejpozději do 31. prosince, 30. dubna, 30. června, 31. srpna a 15. října příslušného roku. Předložení požadavku v jiném termínu je možné pouze po předchozím souhlasu osoby zadavatele veřejné zakázky. 23. Pro postup zpracování specifikace majetku se mohou přiměřeně využít formuláře uložené v příslušné aplikaci ISL pro zpracování souhrnných specifikací majetku. 24. Postup zpracování souhrnné specifikace majetku stanovený tímto rozkazem se nevztahuje: a) na projekty bezpečnostních investic NATO-Security Investment Programme (NSIP), u kterých jsou použity společné peněžní prostředky NATO a které se zadávají podle zvláštních postupů NATO (dokument NATO AC/4-D/2261 z 12. ledna 1996); b) na investiční výstavbu a technické zhodnocení nemovité infrastruktury, jestliže investiční záměr, ke kterému je zpracována projektová dokumentace stavby, splňuje náležitosti souhrnné specifikace majetku stanovené v tomto rozkazu. V takovém případě uvedené dokumenty nahrazují souhrnnou specifikaci majetku a jsou závazným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky. Je-li součástí veřejné zakázky i nabývání movitého majetku, zpracovává se specifikace na movitý majetek v souladu s tímto rozkazem. 25. U nekatalogizovaného (nezařazeného) majetku, popřípadě nezavedeného majetku v souladu s NVMO č. 47/2011 Věstníku Zavádění vojenského materiálu do užívání v rezortu Ministerstva obrany, jsou zpracovatelem textové části specifikace, v rozsahu stanoveném NVMO č. 119/2014 Věstníku, jednotliví manažeři cílů, kteří majetek nebo službu požadují k plnění úkolů (cílů), popřípadě osoba určená manažerem cíle první úrovně, která odpovídá za její věcnou správnost a úplnost a za zpracování technických podmínek, pokud to charakter majetku vyžaduje. Schválenou textovou část specifikace, popřípadě technických podmínek, postoupí zpracovatel majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby 30 dnů před termínem předložení souhrnné specifikace stanoveném v akvizičním plánu dodávek k dopracování zbývajících částí v souladu s odst. 13 a 14.
ČÁST TŘETÍ ÚPLATNÉ NABÝVÁNÍ MAJETKU Hlava I Zadávání veřejných zakázek Čl. 12 Výkon funkce osoby zadavatele veřejné zakázky při centrálním nabývání majetku Při úplatném nabývání majetku centrálním způsobem plní funkci osoby zadavatele veřejné zakázky zaměstnanec zařazený na systemizovaném místě: a) náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic u veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je 100 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) a vyšší, a u veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je nižší než 100 mil. Kč bez DPH, ředitele odboru pozemních sil sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru vzdušných sil sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru komunikačních a informačních systémů sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru logistiky a zahraniční pomoci sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru nabývání movitého majetku sekce vyzbrojování a akvizic a ředitele odboru nemovité infrastruktury sekce vyzbrojování a akvizic podle působnosti stanovené v RMO č. 49/2014 Věstníku Organizační řád Ministerstva obrany u veřejných zakázek v oblasti: 1) nabývání vojenského materiálu a nabývání vojenské výstroje, vojenské výzbroje, vojenské techniky a určených technických zařízení k plnění nebo zabezpečení cílů ozbrojených sil, a to jak prvotní, tak opakované nákupy, které jsou zpravidla spojené s technickým zhodnocením původních dodávek materiálu, 2) výstavby a služeb provozu komunikačních a informačních systémů, včetně sítí8) a služeb9) elektronických komunikací, které bezprostředně ovlivňují realizaci schopnosti velení a řízení ozbrojených sil, 3) nabývání movitého majetku k zajištění užívání vojenského materiálu po celou dobu životního cyklu, 4) nabývání majetku k zabezpečení zahraniční pomoci na základě vládních dohod a podle působnosti mezinárodních organizací, kterých se Česká republika účastní, 5) bezpečnostních projektů NATO-Security Investment Programme (NSIP), které jsou úzce svázány s koncepcí a realizací systému vyzbrojování a nelze je ze systému vyzbrojování vydělovat, 6) nabývání provozního a spotřebního materiálu komunikačních a informačních systémů a poštovních služeb, 7) zajištění mezinárodní přepravy a dopravy vojsk, 8) zajištění pohonných hmot, 9) pořízení stavby, technického zhodnocení nemovité infrastruktury, včetně souvisejícího movitého majetku, 10) nákupu paliv, vody, energie, materiálu a pořizování služeb k zabezpečení provozu nemovité infrastruktury, 11) údržby a oprav nemovité infrastruktury realizovaných z běžných výdajů, kde předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, 12) ostatního movitého majetku komerčního charakteru a služby k zabezpečení útvarů, které nesouvisejí s provozováním vojenského materiálu (např. maziva, pronájem a pojištění osobních silničních vozidel, služby stravování, kancelářský materiál, nábytek, technické střežení, ochrana vstupů a objektů, tiskoviny, zdravotnický spotřební materiál a léčiva). Zaměstnance zařazené na těchto systemizovaných místech může určit ministr obrany k výkonu funkce centralizovaného zadavatele podle usnesení vlády České republiky ze dne
8)
9)
§ 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb.
20. července 2011 č. 563 k rezortnímu systému centralizovaného zadávání veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy; b) ředitele Vojenského zpravodajství u veřejných zakázek v oblasti zabezpečení potřeb útvarů při nabývání movitého majetku a služeb v působnosti Vojenského zpravodajství; c) ředitele odboru řízení staveb Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu při nabývání majetku souvisejícího s nemovitou infrastrukturou a stavebními pracemi spojenými s technickým zhodnocením nemovité infrastruktury, včetně nabývání souvisejícího movitého majetku a služeb; ca) náčelníka centra zdravotnického materiálu Agentury vojenského zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, kterými se zabezpečují dodávky léčiv pro útvary a zařízení rezortu; d) velitele úkolového uskupení v zahraniční operaci u veřejných zakázek v oblasti zabezpečení potřeb k plnění cílů v zahraničí; e) zástupce zaměstnance uvedeného v písm. a) až d) v době jeho nepřítomnosti nebo neobsazení funkce; f) zaměstnanci zmocnění ministrem obrany k podpisu mezinárodních smluv a smluvních ujednání (např. mezinárodní smlouvy, memoranda o porozumění, technické dohody nebo ujednání apod.) při zabezpečování podpory zahraničních operací. Platby za poskytnuté služby a nabývaný majetek vyplývající z těchto mezinárodních smluv a smluvních ujednání, včetně souvisejících úhrad závazků veřejných zakázek zadávaných podle procedurálních pravidel mezinárodních organizací při zabezpečování podpory zahraničních operací, realizuje Společné operační centrum Ministerstva obrany; g) zaměstnanci zmocnění ministrem obrany k podpisu mezinárodních smluv a smluvních ujednání při zabezpečení výcviku, přípravy a přepravy vojenských sil a prostředků v tuzemsku i zahraničí. Platby za poskytnuté služby a nabývaný majetek vyplývající z těchto mezinárodních smluv a smluvních ujednání, včetně souvisejících úhrad závazků z veřejných zakázek zadávaných k zabezpečení výcviku, přípravy a přepravy vojsk v tuzemsku i zahraničí realizuje příkazce operace daného nákladového střediska; h) jiného zaměstnance, u kterého se v odůvodněném případě, tj. potřeby pověření k výkonu funkce osoby zadavatele, podává služebním postupem žádost ministrovi obrany se stanoviskem náměstka pro řízení sekce ekonomické a majetkové, popřípadě u veřejných zakázek v oblasti zabezpečení potřeb útvarů při nabývání movitého majetku a služeb hrazených ze zvláštních peněžních prostředků v působnosti Vojenského zpravodajství, prostřednictvím ředitele Vojenského zpravodajství. Čl. 13 Výkon funkce osoby zadavatele veřejné zakázky při decentrálním nabývání majetku Při úplatném nabývání majetku decentrálním způsobem plní funkci osoby zadavatele veřejné zakázky zaměstnanec zařazený na systemizovaném místě: a) zaměstnance podle čl. 12; b) zrušeno; c) vedoucího, který vykonává funkci příkazce operace; d) ředitele Agentury služeb u veřejných zakázek, kterými se zabezpečují dodávky vybraných druhů majetku pro Agenturu služeb a jí zabezpečované organizační celky rezortu a jim přímo podřízené útvary a zařízení nebo další útvary rezortu; e) ředitele odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek k nabývání majetku, stavebních prací a služeb spojených se zajišťováním údržby, oprav a provozu nemovité infrastruktury, pokud jejich předpokládaná hodnota je 600 tis. Kč bez DPH a vyšší u dodávek a služeb a vyšší než 1 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací a místně příslušný vedoucí regionálního oddělení provozu a facility managementu odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek k nabývání majetku, stavebních prací a služeb spojených se zajišťováním údržby, oprav a provozu nemovité infrastruktury, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší než 600 tis. Kč bez DPH u dodávek a služeb a nižší než 1 000 000 Kč bez DPH u stavebních prací;
f) ředitele místně příslušného odboru územní správy majetku Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek spojených s nabýváním služeb při správě nemovité infrastruktury v oblastech nájmů, plateb daní a poplatků a územního plánu; g) ředitele odboru logistiky Agentury hospodaření s nemovitým majetkem při zadávání veřejných zakázek k nabývání majetku a služeb určených k zabezpečení činnosti Agentury hospodaření s nemovitým majetkem; h) vedoucího zahraničního pracoviště, který vykonává funkci příkazce operace v oblasti příjmů a výdajů; i) kvestora při zadávání veřejných zakázek spojených s hospodařením Univerzity obrany; j) děkana Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany při zadávání veřejných zakázek spojených s hospodařením Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany; k) velitele Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové při zadávání veřejných zakázek spojených s hospodařením Vojenské střední školy a Vyšší odborné školy Ministerstva obrany v Moravské Třebové; l) náčelníka vojenského odboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze při zadávání veřejných zakázek spojených s hospodařením Vojenského odboru při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze; m) zástupce zaměstnance uvedeného v písm. a) až l) v době jeho nepřítomnosti nebo neobsazení funkce; n) jiného zaměstnance, u kterého se v odůvodněném případě, tj. potřeby pověření k výkonu funkce osoby zadavatele, podává služebním postupem žádost ministrovi obrany se stanoviskem náměstka pro řízení sekce ekonomické a majetkové, popřípadě u veřejných zakázek v oblasti zabezpečení potřeb útvarů při nabývání majetku hrazených ze zvláštních peněžních prostředků v působnosti Vojenského zpravodajství, prostřednictvím ředitele Vojenského zpravodajství a v působnosti Vojenské policie, prostřednictvím náčelníka Vojenské policie. Hlava II Odpovědnost osoby zadavatele Čl. 14 Odpovědnost osoby zadavatele před realizací veřejné zakázky 1. Osoba zadavatele je odpovědná za zpracování zadávacích podmínek veřejné zakázky, jejichž podkladem je: a) specifikace majetku nebo souhrnná specifikace majetku; b) investiční záměr projektu (akce), ke kterému je zpracována projektová dokumentace stavby, jedná-li se o investiční výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci nemovité infrastruktury hrazenou z prostředků programového financování. 2. Osoba zadavatele odpovídá za zvolení způsobu zadání veřejné zakázky a za zpracování zadávací dokumentace, ve které: a) vymezí předmět veřejné zakázky v souladu se základními zásadami stanovenými v čl. 2; b) stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky podle ustanovení § 13 až § 16 zákona, která vychází z předpokládané hodnoty plnění stanovené ve specifikaci majetku nebo souhrnné specifikaci majetku. Přitom osoba zadavatele sečte předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období; c) zvolí základní hodnoticí kritéria v souladu s § 78 zákona. V případě potřeby si vyžádá součinnost majetkového hospodáře nebo gestora služby; d) uvede obchodní podmínky formou závazného textu návrhu smlouvy a požadavky na prohlášení uchazeče o veřejnou zakázku s vyjádřením souhlasu s uveřejněním textu uzavřené smlouvy, mimo ustanovení obsahující utajované informace nebo obchodní tajemství, pokud k jeho užití nedá uchazeč svolení;
e) uvede požadavek do výzvy k podání nabídek na doložení evidence plnění podle § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, bude-li se jednat o zájemce, postupujícího podle § 101 odst. 4 a následujících zákona; f) uvede požadavky na uchazeče uplatněné ředitelem odboru státního dozoru v případě, že se předmět veřejné zakázky vztahuje k určeným technickým zařízením, jejich součástem nebo příslušenstvím; g) uvede požadavky na uchazeče, které vyplývají z jiných vnitřních předpisů (např. k uplatnění katalogizační doložky podle RMO č. 25/2004 Věstníku Katalogizace majetku v působnosti Ministerstva obrany, k provedení státního ověřování jakosti podle RMO č. 18/2011 Věstníku Státní ověřování jakosti výrobků a služeb v rezortu Ministerstva obrany), vyžaduje-li to předmět veřejné zakázky podle čl. 11 odst. 8; h) stanoví kritéria hodnocení veřejné zakázky podle druhu a složitosti veřejné zakázky a s přihlédnutím k § 6 zákona, zejména vzhledem k zásadě transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace; i) stanoví rozsah kvalifikace s ohledem na způsobilost (schopnost) uchazečů realizovat veřejnou zakázku a stanovit ji pouze v rozsahu přiměřeném předmětu zadávané veřejné zakázky; j) uplatní požadavky, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu nebo více subdodavatelům, společně s požadavkem na uvedení identifikačních údajů těchto subdodavatelů; k) dodrží zákaz dělení předmětu veřejné zakázky tak, aby tímto způsobem nedošlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem pro určení nadlimitní, podlimitní veřejné zakázky nebo veřejné zakázky malého rozsahu; l) stanoví zadávací lhůty a vezme v úvahu, jedná-li se o veřejnou zakázku, která podléhá povinnosti předkládání materiálu o veřejné zakázce podle čl. 31 a 32, dobu nezbytnou k jejímu projednání; m) připraví podklady, včetně potvrzení o realizovatelnosti veřejné zakázky, pro manažery projektů k registraci akce u sekce ekonomické a majetkové, jedná-li se o majetek v oblasti programového financování prostřednictvím zaměstnance pověřeného manažerem cíle v dokumentaci programu k projektovému řízení programu. 3. Osoba zadavatele v oblasti běžných výdajů zahájí zadávací řízení nebo zadávací postup, je-li požadavek na nabytí majetku zařazen ve schváleném akvizičním plánu dodávek s plánovanými peněžními prostředky. Jedná-li se o rámcovou smlouvu, osoba zadavatele postupuje přiměřeně podle čl. 9 odst. 2. 4. Osoba zadavatele v oblasti programového financování zahájí zadávací řízení nebo zadávací postup veřejné zakázky, je-li požadavek na nabytí majetku zařazen ve schváleném akvizičním plánu dodávek a je-li provedena registrace akce v informačním systému10). Jedná-li se o rámcovou smlouvu, osoba zadavatele postupuje přiměřeně podle čl. 9 odst. 2. 5. Osoba zadavatele může realizovat veřejnou zakázku na rámcovou smlouvu (např. i s víceletým plněním) nad finanční rámec stanovený akvizičním plánem dodávek. V takovém případě nesmí zadavatel zavázat rezort k povinnému čerpání vysoutěženého finančního rámce. 6. Osoba zadavatele je povinna bezodkladně informovat majetkového hospodáře nebo gestora služby o těch skutečnostech, které mohou mít vliv na řádnou realizaci veřejné zakázky. Majetkový hospodář nebo gestor služby je povinen v součinnosti s příslušným manažerem cíle zajistit přijetí takových adekvátních opatření, aby mohlo dojít k řádné realizaci veřejné zakázky (i např. zrušení veřejné zakázky a její opětovná realizace).
10)
§ 12 zákona č. 218/2000 Sb.
Čl. 15 Odpovědnost osoby zadavatele při realizaci veřejné zakázky 1. Osoba zadavatele vyžádá, v případě nepřekročení stanovených závazných parametrů a podmínek účasti státního rozpočtu a mimorozpočtových zdrojů na financování akce podle vydaného registračního listu akce, prostřednictvím zaměstnance pověřeného manažerem cíle, který je uveden v dokumentaci programu k projektovému řízení programu, u sekce ekonomické a majetkové bezodkladně po uzavření smlouvy stanovení výdajů na financování akce organizační složky státu. 2. Osoba zadavatele v průběhu zadávání veřejné zakázky odpovídá za: a) realizaci veřejné zakázky v souladu se zákonem, tímto rozkazem a požadavkem uplatněným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby podle čl. 3 odst. 2 písm. l) NVMO č. 119/2014 Věstníku, provedení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu a výběr nejvhodnější nabídky; b) informování majetkového hospodáře nebo gestora služby o případném zrušení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu do 10 pracovních dnů u veřejných zakázek zadávaných centrálním způsobem; c) provedení průběžné řídící kontroly podle čl. 21 NVMO č. 118/2014 Věstníku Zadávání veřejných zakázek v rezortu Ministerstva obrany; d) uzavření smlouvy, kromě případů uvedených v odst. 4; e) průběžné vedení listinných nebo elektronických záznamů o veškerých úkonech a rozhodnutích, které při zadávání veřejné zakázky učiní; f) neprodlené vkládání údajů o zadávané veřejné zakázce a zadávacím řízení nebo zadávacím postupu (např. souhrnnou specifikaci majetku, vyhlášení veřejné zakázky, uzavření smlouvy, pokud ji zadavatel uzavírá), včetně elektronických obrazů příslušné dokumentace, do informačních systémů a na profil zadavatele rezortu podle čl. 25. 3. U veřejných zakázek zadávaných centrálním způsobem nesmí osoba zadavatele bez souhlasu majetkového hospodáře nebo gestora služby, který si potřebnou součinnost vyžádá od příslušného manažera cíle první úrovně, provádět změny v souhrnné specifikaci majetku týkající se zejména předmětu veřejné zakázky, množství, doby a místa dodání. 4. U veřejných zakázek v oblasti technického zhodnocení nemovité infrastruktury v rámci programů reprodukce majetku, včetně souvisejícího movitého majetku a u veřejných zakázek na údržbu a opravy nemovité infrastruktury a dodatečných stavebních prací a souvisejících dodatečných dodávek realizovaných z běžných výdajů, kde předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu osoba zadavatele stanovená v čl. 12 písm. a). Za uzavření smlouvy v oblasti technického zhodnocení nemovité infrastruktury a dodatečné stavební práce a související dodatečné dodávky v rámci programů reprodukce majetku, včetně souvisejícího movitého majetku a uplatnění práv a povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel odboru řízení staveb Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. Za uzavření smlouvy na údržbu a opravy nemovité infrastruktury realizovaných z běžných výdajů, kde předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, a dodatečné stavební práce a související dodatečné dodávky realizované z běžných výdajů a uplatnění práv a povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel odboru provozu nemovité infrastruktury Agentury hospodaření s nemovitým majetkem. 5. U veřejných zakázek, kterými zabezpečuje Agentura služeb dodávky majetku pro organizační útvary Ministerstva obrany a jim přímo podřízené úřady a zařízení nebo další útvary rezortu, odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, včetně uzavření smlouvy, osoba zadavatele stanovená v čl. 12 písm. a), a to na základě akceptace žádosti ředitele Agentury služeb o realizaci veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou plnění 0,5 mil. Kč bez DPH a vyšší. V rámci kapacitních možností sekce
vyzbrojování a akvizic pak lze shodný postup použít v případě dohody náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic a ředitele Agentury služeb rovněž pro veřejné zakázky s nižší předpokládanou hodnotou plnění. Za uplatnění práv a plnění povinností, které stanovuje uzavřená smlouva, odpovídá ředitel Agentury služeb. Povinnost uveřejnění, kterou v souvislosti s uzavřením smlouvy a jejím plněním ukládá zákon, plní osoba zadavatele stanovená v čl. 12 písm. a), přičemž ředitel Agentury služeb je povinen ke splnění této povinnosti poskytnout osobě zadavatele nezbytnou součinnost. 6. Dokumentaci veřejné zakázky osoba zadavatele ukládá v souladu s čl. 34 nebo 35. 7. Náležitosti, které smlouvy zpravidla obsahují, jsou uvedeny v čl. 19 NVMO č. 118/2014 Věstníku. Hlava III Povinnosti osoby zadavatele při zadávání veřejné zakázky zadávané podle zákona v jednacím řízení bez uveřejnění a ve zjednodušeném podlimitním řízení Čl. 16 Jednací řízení bez uveřejnění 1. Před zahájením zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění zašle osoba zadavatele, mimo veřejné zakázky, které zadává velitel úkolového uskupení v zahraniční operaci, dokumentaci veřejné zakázky spolu s návrhem (osnovou) smlouvy s odůvodněním zvoleného způsobu zadání veřejné zakázky k posouzení a vydání stanoviska řediteli odboru dohledu nad akvizicemi sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany (dále jen „odbor dohledu“) a doloží dokumenty, na základě kterých způsob zadání veřejné zakázky odvozuje. 2. Vydání souhlasného stanoviska ředitele odboru dohledu s pokračováním realizace veřejné zakázky se příslušné osobě zadavatele doručuje v písemné formě do 10 pracovních dnů. Lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni doručení dokumentace odboru dohledu. Pokud ředitel odboru dohledu na základě přezkoumání dokumentace veřejné zakázky zjistí, že v zadávacím řízení nelze pokračovat, ve stejné lhůtě svolá dohadovací řízení formou oznámení o jeho zahájení a přeruší tak běh lhůty pro vydání stanoviska. Dohadovací řízení, o jehož průběhu je vyhotoven písemný záznam, se účastní osoba zadavatele, zástupce odboru dohledu, popřípadě zástupce uživatele. Na základě výsledku dohadovacího řízení ředitel odboru dohledu vydá (v obnoveném běhu lhůty) souhlasné stanovisko s pokračováním veřejné zakázky nebo navržený způsob zadání veřejné zakázky svým stanoviskem zamítne. Zamítavé stanovisko obsahuje odůvodnění a návrh na řešení. Stanovisko ředitele odboru dohledu je konečné. 3. V krajně naléhavém případě, který osoba zadavatele nezpůsobila a ani ho nemohla předvídat, a jsou-li splněny další podmínky zákona pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, je osoba zadavatele oprávněna jednací řízení bez uveřejnění neprodleně zahájit. Je však povinna bezodkladně o svém postupu písemně informovat ředitele odboru dohledu s odůvodněním zvoleného způsobu zadání veřejné zakázky, popř. uvést důvody uzavření smlouvy s příslušným uchazečem. 4. Cena sjednaná ve smlouvě uzavřené na základě výsledků jednacího řízení bez uveřejnění musí být v souladu s § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb. Splnění této povinnosti osoba zadavatele doloží v dokumentaci veřejné zakázky nezbytnými dokumenty.
Čl. 17 Zjednodušené podlimitní řízení 1. Osoba zadavatele je v případě zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení povinna postupovat s využitím: a) elektronického tržiště veřejné správy u majetku stanoveného seznamem komodit11); b) postupu stanoveného zákonem pro zjednodušené podlimitní řízení nebo s využitím elektronického tržiště veřejné správy podle písm. a). Výzvu k podání nabídky osoba zadavatele zároveň uveřejní na profilu zadavatele podle čl. 25 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. 2. Postup pro zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení s využitím elektronického tržiště veřejné správy stanoví čl. 8 NVMO č. 118/2014 Věstníku. Hlava IV Povinnosti osoby zadavatele při zadávání veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona Čl. 18 Pravidla pro zadávání veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona 1. Před zahájením zadávání veřejné zakázky, u které se využije obecná výjimka z působnosti zákona, zašle osoba zadavatele, mimo veřejné zakázky, které zadává velitel úkolového uskupení v zahraniční operaci, dokumentaci veřejné zakázky spolu s návrhem (osnovou) smlouvy s odůvodněním využití obecné výjimky z působnosti zákona k posouzení a vydání stanoviska řediteli odboru dohledu a doloží dokumenty, na základě kterých důvod využití obecné výjimky z působnosti zákona odvozuje. Dále se postupuje obdobně podle čl. 16 odst. 2. 2. U veřejné zakázky, u které se využije obecná výjimka z působnosti zákona, je osoba zadavatele povinna vyhradit si v zadávacích podmínkách právo zadávací postup zrušit. Právo zadávací postup zrušit může osoba zadavatele uplatnit pouze v odůvodněných případech, nejpozději však před uzavřením smlouvy. 3. U veřejné zakázky, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona a která byla zadávána jedinému uchazeči, musí být cena sjednaná ve smlouvě v souladu s § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb. Splnění této povinnosti osoba zadavatele doloží v dokumentaci veřejné zakázky nezbytnými dokumenty. 4. U veřejné zakázky, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona, zvolí osoba zadavatele, je-li to možné, postup přiměřený zadávacímu řízení, včetně institutů podle zákona. Čl. 19 Vymezení některých veřejných zakázek a postupů při jejich zadávání 1. U veřejné zakázky, u které dochází k nakládání s utajovanými informacemi, vychází osoba zadavatele ze stanoviska obdrženého podle čl. 11 odst. 8 k souhrnné specifikaci majetku. 11)
Příloha č. 1 Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště k usnesení vlády České republiky ze dne 15. června 2011 č. 451 o Seznamu komodit, které budou obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků
2. U veřejné zakázky, jejímž předmětem je výroba vojenského materiálu nebo obchod s ním, se může využít obecná výjimka z působnosti zákona podle § 18 odst. 1 písm. b) v případě, že náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany rozhodl o tom, že tento postup je nezbytný k ochraně podstatných bezpečnostních zájmů České republiky. 3. Veřejnou zakázkou, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona a která byla zadávána podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace, se rozumí veřejná zakázka na: a) projekty bezpečnostních investic NATO-Security Investment Programme (NSIP), u kterých jsou použity společné peněžní prostředky NATO a které se podle těchto zvláštních pravidel a postupů stanovených dokumentem NATO AC/4-D/2261 (1996 Edition) zadávají; b) nabytí majetku, který se nabývá zadáním veřejné zakázky podle procedurálních pravidel mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem. Postup účastníků akvizičního procesu při zadávání veřejné zakázky je stanoven v čl. 6 a 7 NVMO č. 118/2014 Věstníku. 4. Splňuje-li organizace zřízená nebo založená rezortem podmínky stanovené § 18 odst. 1 písm. e) zákona, může osoba zadavatele rozhodnout o využití obecné výjimky z působnosti zákona. 5. K prokázání splnění podmínek podle odst. 4 si osoba zadavatele vyžádá stanovisko o jejím splnění u odboru řízení organizací sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany. Stanovisko se příslušné osobě zadavatele doručuje v písemné formě do 5 pracovních dnů od doručení žádosti. Hlava V Povinnosti osoby zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu Čl. 20 Pravidla pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu 1. Na veřejnou zakázku malého rozsahu platí obecná výjimka z působnosti zákona a při jejím zadání se postupuje podle tohoto rozkazu tak, aby byly dodrženy zásady uvedené v čl. 2 a zásady uvedené v § 6 zákona. 2. U veřejné zakázky malého rozsahu použije osoba zadavatele přiměřeně podle charakteru veřejné zakázky názvosloví a klasifikaci majetku stanovenou zákonem. 3. Osoba zadavatele uvedená v čl. 13 je při zadání veřejné zakázky povinna řídit se postupy stanovenými pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu v tomto rozkazu. Věta první se nevztahuje na osobu zadavatele, která je zároveň osobou zadavatele uvedenou v čl. 12, která může využít ustanovení § 26 odst. 5 zákona. 4. Osoba zadavatele uvedená v čl. 13, mimo osoby zadavatele uvedené v písm. a), není oprávněna zadávat veřejné zakázky na: a) vojenský materiál s výjimkou materiálu sloužícího k jeho údržbě, opravě a nabývání náhradních dílů k tomuto materiálu. Toto se nevztahuje na ředitele Vojenského historického ústavu při nabývání vojenského materiálu do sbírkového fondu Vojenského historického ústavu a kvestora Univerzity obrany při nabývání vojenského materiálu k zabezpečení úkolů výzkumu, vývoje a výuky; b) nemovitý majetek, změny jeho rozsahu a udržovací práce s výjimkou osoby zadavatele uvedeného v čl. 13 písm. e) a f); c) dodávky nebo služby, jestliže při jejich nabývání dochází k nakládání s utajovanými informacemi, pokud k tomu nevydá bezpečnostní ředitel Ministerstva obrany-ředitel odboru souhlas; d) další majetek, který určí náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové.
Čl. 21 Druhy zadávacích postupů 1. Osoba zadavatele je povinna zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu s výjimkou veřejné zakázky podle čl. 24 s využitím: a) elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o veřejnou zakázku, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 40 000 Kč bez DPH, nejedná-li se o veřejnou zakázku uvedenou v odst. 3 a v čl. 22 odst. 5. Pokud při zadání veřejné zakázky s využitím elektronického tržiště veřejné správy osoba zadavatele obdrží pouze nepřijatelné nabídky podle zákona, žádné nabídky nebo po vyhodnocení zůstane pouze 1 nabídka, u které nebylo možné prokázat a doložit, že cena v nabídce byla cenou obvyklou, je osoba zadavatele oprávněna postupovat podle pravidel pro obecný zadávací postup, popřípadě při splnění stanovených podmínek přímým zadáním veřejné zakázky. O použití výjimky z využití elektronického tržiště veřejné správy může v odůvodněných případech rozhodnout do 10 pracovních dnů náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové na základě žádosti osoby zadavatele. Využije-li osoba zadavatele udělenou výjimku, postupuje podle pravidel pro obecný zadávací postup; b) obecného zadávacího postupu nebo elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávky nebo veřejnou zakázku na služby, u které výše předpokládané hodnoty dosáhne nebo přesáhne 10 000 Kč bez DPH, nebo 20 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce, a nedosáhne 40 000 Kč bez DPH; c) přímého zadání veřejné zakázky při splnění podmínek stanovených v čl. 23. 2. Je-li veřejná zakázka malého rozsahu zadána obecným zadávacím postupem nebo přímým zadáním, osoba zadavatele do 15 pracovních dnů vloží vítěznou nabídku (vybraného uchazeče) do elektronického tržiště veřejné správy jako evidenční zadání. 3. Osoba zadavatele není povinna zadávat veřejnou zakázku malého rozsahu s využitím elektronického tržiště veřejné správy, jedná-li se o nákup: a) pohoštění, občerstvení, stravování, ubytování, pronájmů salónků a sálů, kultury, tlumočení s překlady, průvodcovských služeb, zahraničních návštěv a věcných darů, jedná-li se o zabezpečení hlavních funkcionářů rezortu přímo podřízených ministrovi obrany; b) speciálních služeb (např. restaurátorské a konzervátorské služby týkající se sbírkových předmětů a knihovních dokumentů, pořízení majetku do sbírkových fondů, pořádání výstav, nákup knih, časopisů a dalších knihovních dokumentů nabývaných do specializovaného knihovního fondu) pro Vojenský historický ústav nebo uspořádání výstav pro odbor komunikace a propagace Ministerstva obrany; c) speciálního sportovního majetku pro vrcholové sportovce Armádního sportovního centra DUKLA; d) osobou zadavatele, která působí v zahraničí. 4. Zvolí-li osoba zadavatele při zadávání veřejné zakázky postup podle odst. 3., zadává veřejnou zakázku obecným zadávacím postupem podle čl. 22. 5. Postup pro zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím elektronického tržiště veřejné správy podrobněji stanoví NVMO č. 118/2014 Věstníku. 6. Na výběr zadávacího postupu se rovněž vztahují pravidla zákazu dělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limit stanovený tímto článkem. Čl. 22 Obecný zadávací postup 1. Jsou-li splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím obecného zadávacího postupu, osoba zadavatele v rámci průzkumu trhu zjistí z veřejně
dostupných zdrojů (např. katalogy, inzeráty, ceníky apod.) možné dodavatele k plnění veřejné zakázky, které následně osloví výzvou k podání nabídky nebo výzvou k podání cenové nabídky. 2. Výzva k podání nabídky, popř. výzva k podání cenové nabídky, se uskuteční písemně. Ve výzvě musí osoba zadavatele stanovit zejména požadavky na závazný obsah nabídky a smlouvy přiměřené druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky a kritéria hodnocení nabídek, včetně způsobu stanovení nabídkové ceny. 3. V zájmu nejširší soutěže a získání nejvhodnější nabídky osloví osoba zadavatele minimálně 3 dodavatele (je-li tento počet na trhu dostupný), vždy se však musí jednat o dodavatele, kteří mají oprávnění k podnikání pro daný předmět veřejné zakázky. Přitom osoba zadavatele přihlédne zejména k druhu veřejné zakázky, výši předpokládané hodnoty a místu plnění. Při opakovaném zadávání veřejných zakázek stejného druhu osoba zadavatele účelně obmění okruh vyzývaných zájemců, nebrání-li tomu charakter veřejné zakázky. Nabídky uchazečů, kteří jsou personálně nebo kapitálově propojeni (jsou-li tyto informace veřejně dostupné), se započítávají pro účely posuzování dostatečného počtu nabídek pouze jako jedna nabídka. Získá-li osoba zadavatele méně než 2 nabídky, prověří a zdokumentuje, zda cenová nabídka vítězného uchazeče je cenou obvyklou. 4. Osoba zadavatele je povinna zadat veřejnou zakázku malého rozsahu uchazeči, jehož nabídka je vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou nebo jako ekonomicky nejvýhodnější a která splňuje veškeré zadávací podmínky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky osoba zadavatele oznámí vybranému uchazeči a vyzve ho k uzavření smlouvy. Ostatním uchazečům osoba zadavatele oznámí, že byla vybrána jiná nabídka s odůvodněním, přichází-li toto oznámení v úvahu s ohledem na použitý způsob obstarání nabídek. Učiní tak způsobem a ve lhůtě, kterou uvede ve výzvě k podání nabídky (např. písemně, telefonicky, uplynutím stanovené lhůty apod.). V případě odmítnutí vybraného uchazeče uzavřít s osobou zadavatele smlouvu nebo neposkytne-li osobě zadavatele ve stanovené lhůtě řádnou součinnost k jejímu uzavření, postupuje osoba zadavatele přiměřeně podle čl. 8 odst. 15 NVMO č. 118/2014 Věstníku. 5. Osoba zadavatele, která působí v zahraničí, zadává veřejnou zakázku malého rozsahu podle pravidel pro obecný zadávací postup, pokud to místní podmínky a bezpečnostní situace umožňují. Čl. 23 Přímé zadání 1. Osoba zadavatele může zadat veřejnou zakázku malého rozsahu jednomu nebo více uchazečům, aniž použije některé ze zadávacích postupů stanovených tímto rozkazem (dále jen „přímé zadání“), jestliže: a) se jedná o veřejnou zakázku, která má obdobný charakter jako nadlimitní nebo podlimitní veřejná zakázka, u které zákon o veřejných zakázkách umožňuje využití obecné výjimky z působnosti zákona; b) jsou splněny podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění obdobně podle zákona; c) z charakteru veřejné zakázky je zřejmé, že nabídková cena musí být u všech nabídek shodná (např. kolky a známky). 2. Přímé zadání musí osoba zadavatele vždy písemně odůvodnit a odůvodnění založit do dokumentace veřejné zakázky.
Čl. 24 Veřejná zakázka nepatrného rozsahu 1. Veřejná zakázka nepatrného rozsahu je veřejná zakázka malého rozsahu, kde úspora veřejných prostředků by nebyla úměrná vynaloženým nákladům spojeným s obstaráním nabídek. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepatrného rozsahu nedosahuje 10 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávku nebo službu, anebo 20 000 Kč bez DPH, jedná-li se o veřejnou zakázku na stavební práce. Na veřejnou zakázku nepatrného rozsahu se vztahují pravidla zákazu dělení předmětu veřejné zakázky pod finanční limit stanovený tímto odstavcem. 2. Veřejná zakázka nepatrného rozsahu se zadává formou přímého pořízení a prokazuje se dokladem o úhradě (např. účtenka a faktura). Přitom osoba zadavatele postupuje nejhospodárnějším možným způsobem. Hlava VI Uveřejňování informací o veřejné zakázce Čl. 25 Povinnosti osoby zadavatele 1. Osoba zadavatele je při zadávání veřejné zakázky povinna uveřejňovat: a) informace ve Věstníku veřejných zakázek (Informační systém o veřejných zakázkách – Uveřejňovací subsystém) a Úředním věstníku Evropské unie podle § 146 zákona; b) další informace o veřejných zakázkách v rozsahu podle § 147a zákona na profilu zadavatele a informace o veřejných zakázkách zadávaných prostřednictvím e-tržiště na profilu zadavatele na e-tržišti podle pravidel stanovených NVMO č. 118/2014 Věstníku. 2. U veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění může osoba zadavatele uveřejnit předběžné oznámení až po posouzení zadávací dokumentace a vydání souhlasu s uveřejněním ředitelem odboru dohledu. Hlava VII Pravidla při podání námitek a stížností zadavateli Čl. 26 Podání námitek zadavateli a návrh na zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 1. O podaných námitkách12) rozhoduje ministr obrany na návrh ředitele odboru dohledu. Návrh rozhodnutí o námitkách, včetně podkladů, předloží ředitel odboru dohledu ministrovi obrany nejpozději 3 dny před uplynutím lhůty pro přezkoumání námitek, která činí 10 dnů. Kopii rozhodnutí podepsanou ministrem obrany zašle odbor dohledu bezodkladně osobě zadavatele. 2. Obdrží-li osoba zadavatele námitky, včetně námitek proti rozhodnutí o využití obecné výjimky z působnosti zákona, nebo návrh na zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nebo obdrží-li jakýmkoli způsobem písemné námitky k veřejným zakázkám zadaným ve zjednodušeném podlimitním řízení prostřednictvím elektronického tržiště veřejné správy, je povinna: a) bezodkladně zaslat telefaxem nebo elektronickou poštou odboru dohledu text námitek nebo návrhu na zahájení řízení včetně uvedení jména, příjmení, adresy elektronické pošty a čísla telefonu zaměstnance, který zpracuje k námitkám nebo k návrhu příslušné stanovisko, 12)
§ 110 a 111 zákona č. 137/2006 Sb.
ve kterém se vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele nebo v návrhu na zahájení řízení; b) vyhotovit pro svoji potřebu kopii předávané dokumentace veřejné zakázky v rozsahu potřebném pro další postup osoby zadavatele a v dokumentaci předávané odboru dohledu doložit datum dne doručení námitek nebo návrhu na zahájení řízení; c) doručit příslušné stanovisko k námitce nebo k návrhu na zahájení řízení s veškerou dokumentací veřejné zakázky, včetně originálu příslušné nabídky nebo nabídek, nejpozději do 2 dnů od doručení námitek nebo návrhu na zahájení řízení k posouzení odboru dohledu. Při zpracování stanoviska poskytne majetkový hospodář nebo gestor služby, popřípadě příslušný manažer cíle, potřebnou součinnost, bude-li vyžadována; d) zajistit účast zaměstnance, který se podílel na zadávání příslušné veřejné zakázky a zpracování stanoviska, na jednání, pokud odbor dohledu k podaným námitkám nebo návrhu na zahájení řízení jednání svolá. 3. Koná-li se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, vyžádá si osoba zadavatele po obdržení rozhodnutí doložku o nabytí právní moci, pokud ji neobdrží nejpozději s dokumentací veřejné zakázky. 4. Odbor dohledu je povinen vrátit osobě zadavatele dokumentaci veřejné zakázky nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jestliže návrh na zahájení řízení nebyl podán, nebo do 10 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v ostatních případech. Čl. 27 Obdržení žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Při obdržení žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o vyjádření zadavatele k jakékoli veřejné zakázce se postupuje podle čl. 26 přiměřeně. Své stanovisko a dokumentaci veřejné zakázky musí osoba zadavatele doručit odboru dohledu bezodkladně. Návrh vyjádření předloží ředitel odboru dohledu ministrovi obrany nejpozději 3 dny před uplynutím lhůty pro zaslání vyjádření, která je stanovena zákonem nebo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Čl. 28 Podání stížnosti na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona 1. Při podání stížnosti na postup osoby zadavatele při zadávání veřejné zakázky nadlimitní nebo podlimitní, u které byla využita obecná výjimka z působnosti zákona, se postupuje podle čl. 26 přiměřeně. Návrh rozhodnutí o stížnosti včetně podkladů předloží ředitel odboru dohledu ministrovi obrany nejpozději 3 dny před uplynutím lhůty, která činí nejdéle 30 dnů ode dne doručení stížnosti osobě zadavatele. Jeden výtisk rozhodnutí nebo kopii rozhodnutí podepsaný ministrem obrany zašle odbor dohledu bezodkladně osobě zadavatele. 2. Osoba zadavatele může s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu pouze tehdy, jestliže ministr obrany stížnost zamítl nebo odmítl. Čl. 29 Stížnost na postup zadavatele při veřejné zakázce malého rozsahu 1. Při zadání veřejné zakázky malého rozsahu stanoví v zadávacích podmínkách osoba zadavatele pro podání stížností uchazečů z důvodu nesouhlasu se zadávacími podmínkami nebo postupem při vyhodnocování veřejných zakázek lhůtu 3 pracovních dnů, která se počítá ode dne vyhlášení veřejné zakázky, a lhůtu 3 pracovních dnů, která se počítá ode dne zveřejnění vyhodnocení veřejné zakázky.
2. V případě podání stížnosti na postup osoby zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s výjimkou stížnosti, kterou podá uchazeč o veřejnou zakázku v rámci elektronického tržiště, se postupuje podle čl. 26 přiměřeně. Stížnost se vyřizuje ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení stížnosti zadavateli. O podaných stížnostech rozhoduje ředitel odboru dohledu. O způsobu vyřízení stížnosti informuje odbor dohledu osobu zadavatele bezodkladně tak, že zasílá elektronicky osobě zadavatele kopii svého rozhodnutí o stížnosti, popřípadě zamítnutí nebo odmítnutí stížnosti. 3. Osoba zadavatele může s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu pouze tehdy, jestliže odbor dohledu stížnost zamítl nebo odmítl. 4. V případě podání stížnosti na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím elektronického tržiště rozhoduje o podaných stížnostech osoba zadavatele ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne jejího doručení osobě zadavatele. Do doby vydání rozhodnutí o stížnosti nesmí osoba zadavatele uzavřít smlouvu. Kopii stížnosti spolu s kopií svého rozhodnutí o vyřízení stížnosti zasílá bezodkladně elektronicky na vědomí odboru dohledu. Jestliže osoba zadavatele stížnost zamítá, zároveň upozorňuje uchazeče o možnosti odvolat se proti tomuto rozhodnutí k odboru dohledu, a to ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí telefaxem nebo elektronickou poštou osobě zadavatele. Uplatňuje-li se odvolání proti tomuto rozhodnutí (prostřednictvím osoby zadavatele), zašle osoba zadavatele bezodkladně toto odvolání odboru dohledu. Odbor dohledu vyřizuje odvolání proti rozhodnutí o stížnosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení odvolání informuje odbor dohledu osobu zadavatele bezodkladně tak, že zasílá telefaxem nebo elektronickou poštou osobě zadavatele kopii svého rozhodnutí o odvolání. 5. Osoba zadavatele může s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu pouze tehdy, jestliže odbor dohledu odvolání proti rozhodnutí o stížnosti zamítl nebo odmítl. Čl. 30 Součinnost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 1. Součinnost s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zabezpečuje odbor dohledu. 2. Je-li to nezbytně nutné, může osoba zadavatele požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o výklad zákona. Žádost o výklad zasílá osoba zadavatele v kopii na vědomí odboru dohledu. Obdrží-li osoba zadavatele výklad zákona nebo jiné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je povinna jeho kopii zaslat odboru dohledu. 3. Odbor dohledu je povinen informovat osoby zadavatele o obdržených nebo jinak získaných výkladech nebo stanoviscích Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo rozhodnutích soudů, která mají vliv na zadávání veřejných zakázek. Hlava VIII Předkládání materiálu o veřejné zakázce Čl. 31 Předložení materiálu o veřejné zakázce do Kolegia ministra obrany 1. Osoba zadavatele je povinna zajistit nejpozději 30 dnů před zahájením zadávacího řízení nebo zadávacího postupu projednání veřejné zakázky v Kolegiu ministra obrany (dále jen „Kolegium“), jedná-li se o veřejnou zakázku, u níž výše předpokládané hodnoty přesáhne 100 000 000 Kč bez DPH. Materiál k projednání v Kolegiu se předkládá v souladu s jednacím řádem Kolegia a obsahuje zejména tyto údaje: a) předmět veřejné zakázky; b) souhrnnou specifikaci majetku;
c) způsob financování; d) druh a zdůvodnění zadávacího postupu nebo zadávacího řízení; e) doložení rizik spojených se zadáním veřejné zakázky a způsob jejich minimalizace; f) časové parametry plnění veřejné zakázky; g) hodnoticí kritéria pro zadání veřejné zakázky; h) uchazeče, je-li plnění veřejné zakázky možné pouze jediným uchazečem. 2. Součástí materiálu je součinnostní stanovisko ředitele odboru dohledu. Osoba zadavatele si stanovisko vyžádá před předložením materiálu k projednání v Kolegiu. Součástí žádosti o stanovisko jsou údaje stanovené v odst. 1. Ředitel odboru dohledu vydá součinnostní stanovisko do 5 pracovních dnů. 3. Před souhlasným projednáním materiálu v Kolegiu nesmí osoba zadavatele zahájit zadávací postup nebo zadávací řízení. Po souhlasném projednání materiálu v Kolegiu se stanovisko bezodkladně doručí příslušné osobě zadavatele. 4. Osoba zadavatele je povinna před podpisem smlouvy, jedná-li se o veřejnou zakázku podle odst. 1, předložit do Kolegia informaci o realizaci veřejné zakázky. Materiál k informaci v Kolegiu se předkládá v souladu s jednacím řádem Kolegia a obsahuje zejména tyto údaje: a) předmět veřejné zakázky; b) souhlasné stanovisko Kolegia vydané před zahájením zadávacího řízení nebo zadávacího postupu podle odst. 3; c) informaci s vyhodnocením obdržených nabídek uchazečů, která obsahuje: 1) přehled uchazečů, u kterých byly nabídky hodnoceny, 2) přehled uchazečů, u kterých byly nabídky vyřazeny a důvod vyřazení, 3) vyhodnocení hodnoticích kritérií, 4) v případě zadávání veřejné zakázky jedinému uchazeči, posouzení ceny obvyklé, 5) kopii zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a návrh rozhodnutí osoby zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, 6) kopii návrhu smlouvy. 5. Součástí materiálu je součinnostní stanovisko ředitele odboru dohledu. Osoba zadavatele si stanovisko vyžádá před předložením materiálu k projednání v Kolegiu. Součástí žádosti o stanovisko jsou údaje stanovené v odst. 4. Ředitel odboru dohledu vydá součinnostní stanovisko do 10 pracovních dnů. 6. Před vzetím informace o realizaci veřejné zakázky na vědomí v Kolegiu nesmí osoba zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky a podepsat smlouvu. Vzetí informace o realizaci veřejné zakázky v Kolegiu se bezodkladně doručí příslušné osobě zadavatele. 7. Nesouhlasí-li Kolegium s informací o realizaci veřejné zakázky a nápravu nelze realizovat beze změny odpovědnosti za její realizaci, veřejná zakázka může být zrušena pouze za podmínek, které stanoví zákon. 8. Nebude-li možno v mimořádných případech a s ohledem na lhůtu, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni, předložit veřejnou zakázku k informaci v řádném termínu jednání Kolegia, požádá zadavatel, prostřednictvím příslušného služebního orgánu, ministra obrany o předložení informace o veřejné zakázce formou „tiché procedury“.
Čl. 32 Předložení materiálu o veřejné zakázce na program jednání vlády13) 1. Náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic je povinen zabezpečit přípravu materiálu, který se předkládá vládě každoročně k projednání s rozpravou vždy do 31. března a jehož obsahem je seznam významných veřejných zakázek podle § 16a zákona, které byly nebo mají být rezortem (včetně organizací zřízených nebo založených rezortem) zahájeny v příslušném kalendářním roce. Podklady ke zpracování seznamu významných veřejných zakázek zasílá osoba zadavatele náměstkovi pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic do 20. února. Součástí podkladu je: a) doba plnění smlouvy (smlouva na jeden rok, smlouva na více let); b) předpokládaný peněžní objem smlouvy v jednotlivých letech plnění a celkový předpokládaný peněžní objem smlouvy; c) předpokládaný termín zahájení veřejné zakázky; d) zdůvodnění potřeby nabytí majetku. 2. Osoba zadavatele je povinna před zahájením jednání o uzavření smlouvy předložit na program jednání vlády materiál k veřejné zakázce s informací o nadlimitní veřejné zakázce zadávané s využitím obecné výjimky z působnosti podle § 18 zákona a o nadlimitní veřejné zakázce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 zákona s tím, že součástí informace je odůvodnění použití výjimky podle § 18 zákona nebo jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 zákona a s tím, že tato povinnost se vztahuje na uvedené veřejné zakázky s výjimkou případů, kdy osoba zadavatele postupuje podle § 18 odst. 2 písm. a), b), c) a g), § 18 odst. 3 písm. d) a e), § 23 odst. 5 písm. b), c), d) a e) a § 23 odst. 10 písm. a) a c) zákona. 3. Zadává-li se nadlimitní veřejná zakázka v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, je osoba zadavatele povinna předložit na program jednání vlády materiál podle odst. 2 následně po zahájení jednání o uzavření smlouvy, tj. po zahájení zadávacího řízení podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona. 4. Osoba zadavatele je povinna před uzavřením smlouvy o dodávce konzultačních, poradenských nebo právních služeb za více než 1 mil. Kč bez DPH u jednoho dodavatele v kalendářním roce předložit členům vlády návrh na uzavření takové smlouvy pro informaci s tím, že konzultačními, poradenskými a právními službami se rozumějí služby uvedené v náplni položky 5166 – Konzultační, poradenské a právní služby rozpočtové skladby (vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů). Součástí návrhu je stanovisko gestora služby podle čl. 7 odst. 4. 5. Materiál zpracovaný podle odst. 2 se předkládá ministrovi obrany spolu s vyjádřením souhlasného stanoviska ředitele odboru dohledu a zadává-li se veřejná zakázka organizaci zřízené nebo založené rezortem, s vyjádřením ředitele odboru řízení organizací sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany o splnění podmínek stanovených § 18 odst. 1 písm. e) zákona. Jestliže ředitel odboru dohledu souhlasné stanovisko nevydá, postupuje se obdobně podle čl. 16 odst. 2. Vyjádření ředitele odboru dohledu a případné vyjádření ředitele odboru řízení organizací sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany není součástí materiálu předkládaného na program jednání vlády.
13)
Usnesení vlády České republiky ze dne 10. dubna 2013 č. 246 o zrušení usnesení vlády ze dne 22. února 2010 č. 158, o opatřeních při zadávání veřejných zakázek, a uložení povinností v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na základě výjimek a významných veřejných zakázek
Hlava IX Evidence a archivace dokumentace veřejné zakázky Čl. 33 Tisk dokumentace veřejné zakázky 1. Při tisku dokumentace veřejné zakázky se zpravidla využívá oboustranný tisk. 2. Kontrola a opravy dokumentace před jejím finálním tiskem se uskutečňují jednotlivými kontrolními prvky zejména v elektronické podobě, je-li taková forma kontroly fakticky možná. Čl. 34 Evidence a ukládání dokumentace nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky 1. Dokumentací veřejné zakázky se rozumí souhrn všech dokumentů v listinné nebo elektronické podobě (sběrné archy, spisy a jednotlivé dokumenty), jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, popřípadě po jeho ukončení, včetně úplného znění originálů nabídek všech uchazečů a uzavřených smluv a dodatků ke smlouvám. Osoba zadavatele stanoví a realizuje vhodná opatření pro dokumentování průběhu zadávacích řízení nebo zadávacích postupů i jejich částí prováděných elektronickými prostředky. Obsah dokumentace veřejné zakázky je uveden v čl. 12 NVMO č. 118/2014 Věstníku. 2. Dokumentace veřejné zakázky se eviduje, včetně všech výtisků a obálek s nabídkami uchazečů (kromě vzorků nebo ukázek), ve spisu (při elektronické evidenci dokumentů) nebo v samostatném sběrném archu. 3. Dokumentace veřejné zakázky se ukládá u osoby zadavatele do zániku smluvního vztahu nebo zrušení zadávacího řízení. Poté osoba zadavatele předá v souladu s RMO č. 11/2010 Věstníku Spisový řád rezortu Ministerstva obrany podepsanou a uzavřenou dokumentaci označenou skartačním znakem V (výběr) k uložení pracovišti ochrany informací. Dokumentace veřejné zakázky je uložena na pracovišti ochrany informací a následně se předává k uložení do archivu na dobu 10 let. 4. Dokumentace veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení v elektronickém tržišti veřejné správy se ukládá u osoby zadavatele po dobu 10 let od zániku smluvního vztahu nebo zrušení zadávacího řízení. 5. Dokumentaci veřejné zakázky, u které výše předpokládané hodnoty přesáhne 100 000 000 Kč bez DPH, je osoba zadavatele povinna označit podle tabulky Přehled hesel, typů dokumentů a skartačních lhůt pořadového čísla 8 až 17 přílohy 2 k RMO č. 11/2010 Věstníku a zkráceným názvem projektu nebo akce. O značení ostatních veřejných zakázek rozhoduje osoba zadavatele. Čl. 35 Evidence a ukládání dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu 1. Dokumentaci veřejné zakázky malého rozsahu osoba zadavatele eviduje podle jejího rozsahu v samostatném spisu (při elektronické evidenci dokumentů), ve sběrném nebo evidenčním archu. 2. Dokumentace veřejné zakázky malého rozsahu, která je zadávána v elektronickém tržišti veřejné správy, je uložena v elektronické verzi u osoby zadavatele po dobu 5 let od zániku smluvního vztahu nebo zrušení zadávacího postupu.
Hlava X Povinnosti účastníků akvizičního procesu po uzavření smlouvy Čl. 36 Povinnost zaměstnanců po uzavření smlouvy 1. Zaměstnanec, který uzavřel smlouvu, s výjimkou případu uvedeného v čl. 15 odst. 5, je povinen zabezpečit: a) kontrolu plnění smlouvy ze strany vybraného uchazeče na základě písemných dokladů, které vyhotovil přejímající a dalších dokladů a náležitostí, které jsou uvedeny ve smlouvě, např. katalogizační doložky Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, byla-li součástí smlouvy, není-li stanoveno jinak (např. v případě smluv s nulovým finančním profilem kdy příkazcem operace není osoba uzavírající smlouvu, tj. zabezpečení kancelářských potřeb, servisu vozidel, nákup tonerů apod.); b) kontrolu dokladů, které prokazují uplatnění nároku na peněžité plnění vyplývající ze smlouvy, v případě provádění státního ověřování jakosti v souladu s právním předpisem14), uzavřené s vybraným uchazečem, není-li stanoveno jinak (např. např. v případě smluv s nulovým finančním profilem kdy příkazcem operace není osoba uzavírající smlouvu, tj. zabezpečení kancelářských potřeb, servisu vozidel, nákup tonerů apod.) a jejich předkládání k uhrazení příslušné účtárně Agentury finanční, popřípadě Regionálního finančního odboru 643, jedná-li se o smlouvu uzavřenou Vojenským zpravodajstvím; c) evidenci smlouvy v modulu SML; d) bezodkladné písemné informování vedoucího organizačního celku rezortu, v jehož působnosti je vydání prohlášení15) o konečném užití vojenského materiálu, je-li součástí veřejné zakázky nabytí majetku, na který se vztahuje jiný právní předpis16); e) bezodkladné předání Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti ověřené kopie smlouvy, bylo-li vyžádáno státní ověřování jakosti nebo oznámit, kde je uložena elektronická kopie smlouvy, byla-li součástí smlouvy pouze katalogizační doložka; f) bezodkladné předání kopie smlouvy odboru vojenského letectví Ministerstva obrany, byla-li ve smlouvě dotčena otázka evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky17); g) předání nebo zaslání v elektronické podobě majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby kopii smlouvy, popřípadě oznámit, kde je elektronická kopie smlouvy uložena; h) vyhodnocení závazkového vztahu po jeho ukončení z hlediska změn smlouvy v průběhu plnění a jejich důvodů. 2. Byla-li smlouva uzavřena podle čl. 15 odst. 5, povinnosti stanovené v odst. 1 plní ředitel Agentury služeb.
14)
Např. zákon č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.; vyhláška č. 154/2011 Sb., o vojenské letecké technice, schvalování technické způsobilosti vojenské letecké techniky, provádění pravidelných technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenské letecké techniky, provozování a kontrolách vojenské letecké techniky a pověřování a osvědčování právnických a fyzických osob, a o vojenském leteckém rejstříku (o vojenské letecké technice) 15) Čl. 15 RMO č. 19/2003 Věstníku Vyjádření, stanoviska a souhlas Ministerstva obrany ve věcech nakládání s vojenským materiálem 16) Např. § 2 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 220/2009 Sb., č. 227/2009 Sb. a č. 248/2011 Sb. 17) § 35 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů
3. Majetkový hospodář nebo gestor služby je povinen zabezpečit: a) vyhodnocení závazkového vztahu bezodkladně po jeho ukončení z hlediska řádného a včasného plnění; b) průběžné posuzování a nejméně jednou ročně, nejpozději však do 31. prosince roku n, vyhodnocování kritéria hospodárnosti u víceletých smluv po dobu jejich účinnosti a navrhnout osobě zadavatele s odůvodněním ukončení smluvního vztahu, stane-li se smlouva pro rezort nevýhodnou. Přitom se posuzuje, zda nedošlo v průběhu plnění ke snížení ceny majetku na trhu a tím znevýhodnění ceny sjednané ve smlouvě. Dále se posuzuje, zda na trhu není za obdobnou cenu možné zabezpečit majetek s vyšší technickou úrovní. Při plnění těchto povinností poskytne osoba zadavatele majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby, v rozsahu své odbornosti, potřebnou součinnost. 4. Vyhodnocení závazkového vztahu a posouzení kritérií hospodárnosti předkládá bezodkladně majetkový hospodář nebo gestor služby osobě zadavatele, který tyto dokumenty zakládá do dokumentace veřejné zakázky. 5. Osoba zadavatele, která uzavřela smlouvu na základě zadání veřejné zakázky decentrálním způsobem, zabezpečuje ve své působnosti povinnosti podle odst. 1 a 3 přiměřeně k charakteru veřejné zakázky. Vyhodnocení závazkového vztahu se ukládá do dokumentace veřejné zakázky. 6. Zaměstnanec, který požadoval nabytí konzultačních, poradenských a právních služeb položky 5166 rozpočtové skladby podle čl. 7 odst. 4, je po provedení služby povinen zabezpečit provedení i vyhodnocení využitelnosti získaných výsledků touto službou, které se zakládá do dokumentace veřejné zakázky. Čl. 37 Výkon funkce přejímajícího Funkci přejímajícího vykonává zpravidla zaměstnanec určený ve specifikaci majetku nebo souhrnné specifikaci majetku nebo vedoucí organizačního celku rezortu, který majetek přebírá. U majetku dosud nezavedeného do užívání vykonává povinnosti přejímajícího zpravidla vedoucí příslušné majetkové agentury. Povinnosti přejímajícího jsou stanoveny v čl. 4 NVMO č. 51/2013 Věstníku Postupy při hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany. Hlava XI Dohled nad zadáváním veřejných zakázek Čl. 38 Povinnosti osoby zadavatele 1. U položek akvizičního plánu, které označí ředitel odboru dohledu v akvizičním plánu dodávek podle čl. 7 odst. 1 písm. j) jako dohledové, je osoba zadavatele povinna odboru dohledu do 5 dnů od písemného vyžádání předložit: a) zpracovanou kompletní dokumentaci určené veřejné zakázky včetně příloh, souhrnnou specifikaci majetku a požadovaného návrhu textu smlouvy; b) zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nebo jiný obdobný dokument u veřejných zakázek, u kterých byly využity obecné výjimky z působnosti zákona; c) oznámení o případném zrušení zadávacího řízení; d) návrh změny dokumentů uvedených v písm. a) a b), dojde-li k této změně v průběhu zadávacího řízení; e) návrh dodatku ke smlouvě v případě její změny. 2. Na žádost ředitele odboru dohledu je osoba zadavatele povinna doručit mu ve stanovené lhůtě i jiné části dokumentace veřejné zakázky, popř. informace nebo vysvětlení.
3. Ředitel odboru dohledu je oprávněn vyžádat si dokumentaci i neoznačené veřejné zakázky za účelem jejího dohledu, popřípadě dohled provést na místě u osoby zadavatele. Hlava XII Další způsoby úplatného nabývání majetku Čl. 39 Pravidla při dalších způsobech úplatného nabývání majetku 1. Další způsoby úplatného nabývání majetku, odlišné od nabývání majetku podle zákona, je kupní smlouva týkající se nemovitosti, úplatná nabývací smlouva, zápis o úplatném převodu majetku do příslušnosti hospodaření rezortu a vyvlastnění. 2. O kupní smlouvě týkající se nemovitosti, úplatné nabývací smlouvě a zápisu o úplatném převodu majetku do příslušnosti hospodaření rezortu jedná a podepisuje ji: a) ředitel Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem pokud je jeho nabývací hodnota 10 mil. Kč bez DPH a vyšší, a ředitel místně příslušného odboru územní správy majetku Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem, pokud jeho nabývací hodnota je nižší než 10 mil. Kč bez DPH, jedná-li se o nemovitost; b) osoba zadavatele podle působnosti stanovené v čl. 12 a 13 v ostatních případech. 3. Cena sjednaná ve smlouvě nebo v zápise musí být v souladu s § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2000 Sb. Splnění této povinnosti osoba zadavatele doloží v dokumentaci veřejné zakázky nezbytnými dokumenty. 4. Nejedná-li se o veřejnou zakázku, s výjimkou sjednávání koncesní smlouvy, nelze uzavírat smlouvu o poskytnutí věci, bytu nebo nebytového prostoru do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu do vlastnictví státu. Čl. 40 Nabývání majetku v době krizové situace (stavu) 1. Podkladem pro zajištění nabývání majetku v době krizové situace (stavu)18) je akviziční plán dodávek za krizových situací, který zpracovává a vede odbor logistiky sekce podpory Ministerstva obrany na základě požadavků, které předložili jednotliví majetkoví hospodáři nebo gestoři služeb. Akviziční plán dodávek za krizových situací (stavů) schvaluje ministr obrany. 2. Oprávněnou osobou k zajištění majetku pro krizové situace (stavy) je ředitel sekce podpory Ministerstva obrany a majetek v době krizových situací (stavů) nabývá určený organizační celek rezortu. 3. Obsahové náležitosti akvizičního plánu dodávek za krizových situací (stavů), obsah požadavku, jeho specifikaci, formu a postup při zajišťování nabývání majetku nezbytného pro krizové situace (stavy) stanoví ředitel odboru logistiky sekce podpory Ministerstva obrany.
18)
Např. zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST ČTVRTÁ BEZÚPLATNÉ NABÝVÁNÍ MAJETKU Čl. 41 Přijímání daru 1. Předmětem daru může být věc movitá i nemovitá (včetně spoluvlastnického podílu) a pokud to jejich povaha připouští i právo (např. postoupení pohledávky) nebo jiná majetková hodnota (např. převzetí dluhu ve vztahu k dlužníkovi). Předmět darování nesmí být zatížen zástavním ani zadržovacím právem. 2. Zaměstnanec, který obdržel nabídku daru, postoupí tuto nabídku bezodkladně oprávněné osobě podle odst. 4. 3. Darovací smlouva obsahuje údaje stanovené v čl. 20 odst. 2 NVMO č. 118/2014 Věstníku. 4. O darovací smlouvě jedná a podepisuje ji oprávněná osoba, kterou je: a) věcně příslušný majetkový hospodář nebo gestor služby; b) velitel úkolového uskupení v zahraniční operaci, jedná-li se o dar v zahraničí a který může využít pro plnění svého cíle; c) ředitel Vojenského zpravodajství, jedná-li se o dar určený Vojenskému zpravodajství; d) ředitel Vojenského historického ústavu, jedná-li se o dar určený do sbírkových fondů Vojenského historického ústavu; e) ředitel Armádního sportovního centra DUKLA, jedná-li se o sportovní majetek pro sportovce Armádního sportovního centra DUKLA; f) náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic, jedná-li se o dar, jehož předmětem je vojenský materiál a nejedná-li se o dar uplatněný oprávněnou osobě podle písm. b), c) a d). 5. Lze přijmout pouze dar, který rezort potřebuje k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s jejich plněním. K posouzení o potřebnosti vypracuje oprávněná osoba předběžnou kalkulaci nákladů spojenou s přijetím a řádným užíváním daru (netýká se peněžitých darů). O splnění podmínky potřebnosti rozhoduje na základě žádosti oprávněné osoby písemně majetkový hospodář nebo gestor služby, popřípadě ředitel Vojenského zpravodajství. Rozhodnutí o souhlasu se vydá do 30 dnů od doručení žádosti od oprávněné osoby nebo do 10 dnů před uplynutím lhůty stanovené dárcem pro přijetí daru. Součástí rozhodnutí je i určení organizačního celku (celků) rezortu, místa a způsobu využití daru. V případě Vojenského historického ústavu se ustanovení věty druhé a třetí nepoužijí a použijí se postupy pro nabývání věcí do sbírkových fondů podle vnitřních předpisů Vojenského historického ústavu. 6. Po vydání rozhodnutí se zahrnou náklady do plánu věcných potřeb a příslušného plánu činnosti a rozvoje rezortu. V případě Vojenského historického ústavu se ustanovení tohoto odstavce nepoužije a použije se postup pro nabývání věcí do sbírkových fondů podle nařízení ředitele Vojenského historického ústavu. 7. V případě nutnosti realizovat v souvislosti s přijetím daru investiční výdaj je nutné vyžádat oprávněnou osobou souhlas u sekce ekonomické a majetkové s tímto výdajem. Rozhodnutí o souhlasu se vydá do 30 dnů od doručení žádosti od oprávněné osoby. 8. Nelze přijmout dar, který by podle předběžné kalkulace znamenal neúměrné náklady ve vztahu k přínosu daru pro plnění stanovených cílů. 9. Movitý majetek přechází do vlastnictví státu dnem jeho převzetí od dárce, není-li ve smlouvě stanoveno jinak. Nemovitost přechází do vlastnictví státu vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí, popřípadě na základě speciálního zákona nebo jinak. Návrh na
vklad, není-li ve smlouvě stanoveno jinak, podá ředitel místně příslušného odboru územní správy majetku Agentury pro hospodaření s nemovitým majetkem. Darovací smlouva, kterou přechází do vlastnictví státu nemovitost, podléhá souhlasu Ministerstva financí, který vyžádá oprávněná osoba prostřednictvím sekce ekonomické a majetkové. 11. Cenu daru pro potřeby účetnictví stanoví oprávněná osoba podle odst. 4. 12. U majetku nabytého formou daru (netýká se peněžitých darů) oprávněná osoba bezodkladně po jeho převzetí zabezpečí jeho katalogizaci19). Přijatý dar se účtuje a eviduje v souladu s vnitřním předpisem20). Podkladové účetní záznamy vyhotovuje vždy příjemce majetku. V případě Vojenského historického ústavu se ustanovení tohoto odstavce nepoužije a použijí se ustanovení právních předpisů upravujících evidenci sbírek. 13. Nebyla-li nabídka daru přijata, je oprávněná osoba podle odst. 4 povinna ve lhůtě, kterou dárce určil pro její přijetí, nabídku daru písemně odmítnout. Neurčil-li dárce tuto lhůtu, oprávněná osoba odmítne nabídku v přiměřené době s přihlédnutím k povaze nabídnutého daru. Čl. 42 Přijímání peněžitých darů 1. O přijetí peněžitého daru informuje oprávněná osoba ředitele sekce ekonomické a majetkové. Zaúčtování peněžitého daru realizuje Agentura finanční, popřípadě Regionální finanční odbor 643, jedná-li se o peněžitý dar určený Vojenskému zpravodajství. Při zaúčtování peněžitého daru postupuje oprávněná osoba v souladu s platným účtovým rozvrhem účetní jednotky rezortu (dále jen „účetní jednotka“) a platnými příklady účtování v účetní jednotce. 2. Prostředky přijatého peněžitého daru se stávají součástí mimorozpočtových zdrojů a jejich použití podléhá pravidlům, která jsou stanovena pro rezervní fond. 3. Není-li použití peněžitého daru podmíněno konkrétním určením, ale je stanoveno pouze obecně (např. na kulturní, vzdělávací nebo sportovní účely), rozhodne o jeho konkrétním využití náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové, který také odpovídá za soulad použití daru se smluveným účelem darování a který je povinen použití daru náležitě zdokumentovat. 4. Jsou-li předmětem darovací smlouvy peněžní prostředky v cizí měně, přepočítávají se na českou měnu kurzem devizového trhu České národní banky platným v okamžiku doručení peněžních prostředků do banky. Čl. 43 Přijímání zahraniční pomoci 1. Poskytovatelem zahraniční pomoci může být jiný stát, mezinárodní organizace, právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, popřípadě fyzická osoba, která má místo trvalého pobytu mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“). 2. Zahraniční pomocí se rozumí: a) dar movitého majetku nebo nemovitosti upravené v čl. 44; b) grant (dotace nebo podpora) ve formě movitého majetku, který je účelově vázán; c) zvýhodněný vázaný (účelový) nebo nevázaný úvěr.
19) 20)
RMO č. 25/2004 Věstníku Katalogizace majetku v působnosti Ministerstva obrany NVMO 6/2014 Věstníku Vedení účetnictví v působnosti rezortu Ministerstva obrany
3. Zahraniční pomoc koordinuje Ministerstvo financí, se kterým jednou ročně, v lednu, upřesňuje ředitel sekce ekonomické a majetkové podmínky spolupráce. 4. Nabídku zahraniční pomoci postoupí bezodkladně zaměstnanec, kterému byla nabídka učiněna, spolu se svým stanoviskem služebním postupem osobě, která je určena koordinací zahraniční pomoci, nebo osobě, která konkrétní formu zahraniční pomoci zabezpečuje, a tato osoba rozhodne o jejím přijetí nebo nepřijetí. 5. Přijímání zahraniční pomoci se přiměřeně řídí zásadami pro přijímání darů od zahraničních dárců, které jsou uvedeny v čl. 44. Zahraniční pomoc je nabízena zpravidla formou: a) obecné nabídky určité peněžité částky, kterou určil dárce k použití ke konkrétnímu účelu, kterou je možno čerpat v průběhu celého rozpočtového roku nebo jednorázově. Věcnou náplň vymezuje oprávněná osoba ve spolupráci s poskytovatelem zahraniční pomoci; b) konkrétně zaměřeného grantu, jehož peněžitá hodnota je obvykle stanovena předem. 6. Koordinaci zahraniční pomoci v rezortu řídí náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové v součinnosti s náměstkem pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany. V rámci tohoto určuje osobu, která konkrétní formu zahraniční pomoci zabezpečuje a která: a) řídí konkrétní formu zahraniční pomoci a k její realizaci vydává pokyny; b) připravuje dokumenty o přijetí a věcné náplni zahraniční pomoci na příslušné plánovací období; c) v součinnosti s útvary, příslušným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby a poskytovatelem zahraniční pomoci organizuje zpracování věcné náplně zahraniční pomoci v návaznosti na plánovací systém a systém nabývání majetku rezortu. 7. Příslušné smlouvy uzavírají oprávněné osoby stanovené v čl. 41 odst. 4 nebo osoby, které mají danou formu zahraniční pomoci v působnosti. Jedná-li se o zahraniční pomoc podle odst. 11, příslušné smlouvy uzavírá náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic. K přijetí peněžité půjčky je nutný předchozí souhlas Ministerstva financí, který vyžádá oprávněná osoba prostřednictvím sekce ekonomické a majetkové. 8. Ocenění nabídky zahraniční pomoci vyjádřené v cizí měně se přepočítává na českou měnu pevným kurzem, jedná-li se o zahraniční pomoc podle odst. 2 písm. a) a b) nebo přepočtem na českou měnu kurzem devizového trhu České národní banky platným v okamžiku doručení peněžních prostředků do banky, jedná-li se o zahraniční pomoc podle odst. 2 písm. c). 9. U majetku nabytého formou zahraniční pomoci oprávněná osoba bezodkladně po jeho převzetí zabezpečí jeho katalogizaci a informace o tomto majetku uvádí do své evidence nabídek darů a zahraniční pomoci. 10. Manažer příslušného cíle, v jehož působnosti se zahraniční pomoc využije, je povinen plánovat (dodatečně řešit) veškeré rozpočtové zdroje související s přijetím zahraniční pomoci (např. dovozní clo a DPH, podléhá-li tato pomoc dovoznímu clu apod.). 11. Zahraniční pomoc, jejímž předmětem je vojenský materiál, může přijmout pouze náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic. 12. Využití konkrétně zaměřených grantů řeší oprávněné osoby ve spolupráci s budoucími uživateli.
13. Přijímání zahraniční pomoci má tyto zvláštnosti: a) při využívání zahraniční pomoci, kterou nabízejí členské státy NATO (zpravidla Spojené státy americké), se uplatňují standardizované postupy a dokumenty; b) návrh věcného plnění zahraniční pomoci uplatňuje příjemce-rezort formou dokumentu Poptávkový list (Letter of Request – LOR) podle přílohy 3; c) smluvní vztah vzniká podpisem smlouvy o nabídce zahraniční pomoci a jejím přijetí (Letter of Offer and Acceptance – LOA). Čl. 44 Přijímání darů od zahraničních dárců 1. Od zahraničního dárce lze přijmout nabídku daru movitého majetku, který nepodléhá dovoznímu clu a DPH. V případě daru movitého majetku, který podléhá dovoznímu clu a DPH, je povinen plánovat clo a DPH manažer příslušného cíle, v jehož působnosti se zahraniční dar využije. 2. Dar movité věci je pro daňové účely a vyměření dovozního cla zbožím. 3. V případě nabídky daru movité věci, která podléhá dovoznímu clu, postupuje oprávněná osoba uvedená v čl. 41 odst. 4 následovně: a) ověří, zda je dar v souladu s předpokládanými potřebami rezortu a navrhne oblast, v níž by měl být dar využit. Má-li být uživatelem daru organizační celek rezortu nebo zařízení Armády České republiky, učiní tak po vyjádření náčelníka Generálního štábu Armády České republiky; b) vypracuje komplexní návrh na využití daru; c) vyčíslí výdaje spojené s přijetím a hospodárným využíváním daru; d) spolupracuje se sekcí ekonomickou a majetkovou v oblasti dovozního cla a DPH; e) bezodkladně po jeho převzetí zabezpečí jeho katalogizaci a uvede informace o nabídce daru do své evidence nabídek darů a zahraniční pomoci; f) seznámí zahraničního dárce se stavem věcného naplnění daru a smluv, popřípadě s rozhodnutím a důvody odmítnutí nabídky daru. 4. Smluvní strany si mohou zvolit právo, jímž se budou řídit jejich vzájemné vztahy. Nezvolí-li rozhodné právo, řídí se jejich vztahy zpravidla právem státu, kde je sídlo (místo trvalého pobytu) dárce. Je-li předmětem darování nemovitost, řídí se právní vztahy právem státu, kde se nemovitost nachází včetně určení okamžiku, od kterého přechází na rezort oprávnění s nemovitostí hospodařit (nakládat). 5. O přijetí nabídky daru nemovitosti, která se nachází v zahraničí, rozhoduje ministr obrany. Zaměstnanec, který obdržel nabídku daru nemovitosti, která se nachází v zahraničí, vypracuje informaci o nabídce daru a s návrhem na rozhodnutí ji předloží v součinnosti s náměstkem pro řízení sekce ekonomické a majetkové ministrovi obrany. 6. Vyjádří-li ministr obrany s přijetím nabídky daru nemovitosti souhlas, dohodne náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové s Ministerstvem zahraničních věcí podmínky a způsob výkonu správy nemovitosti a zabezpečí schválení návrhu darovací smlouvy na Ministerstvu financí.
Čl. 45 Evidence nabídek darů a zahraniční pomoci a jejich využití Evidenci darů vede oprávněná osoba stanovená v čl. 41 odst. 4. Evidenci zahraniční pomoci vede osoba, která má danou formu zahraniční pomoci v působnosti. Evidence nabídek darů a zahraniční pomoci obsahuje zejména: a) slovní popis nabídky daru nebo zahraniční pomoci: 1) oblast, které se nabídka daru nebo zahraniční pomoci týká, 2) cíl, charakter a forma, 3) původ, zdroj nabídky, 4) spolupráce s jinými rezorty při využívání; b) dárce nebo poskytovatele zahraniční pomoci (podnikatel, nadace, ústřední úřad státní správy, jiný správní úřad, mezinárodní organizace) včetně jejich identifikačních údajů; c) lhůtu pro přijetí nabídky, datum zahájení a ukončení realizace; d) opakovanou nabídku: ano/ne; e) rozhodnutí o nabídce: přijata/nepřijata (stručné zdůvodnění rozhodnutí); f) dar nebo zahraniční pomoc budou využity v působnosti (uvede se příslušný funkcionář přímo podřízený ministrovi obrany); g) vyjádření ceny (pouze dar nebo zahraniční pomoc v ceně vyšší než 10 000 Kč bez DPH); h) údaje o vyhodnocování nabídky daru nebo zahraniční pomoci; i) celkové vyhodnocení: 1) přínos, 2) čerpání (zdůvodnění nevyužití, nevyčerpání); j) doplňkové údaje nebo požadavky. Čl. 46 Ostatní bezúplatné nabývací právní tituly 1. Rezort může pro plnění svých funkcí nebo v souvislosti s jejich plněním do vlastnictví státu a příslušnosti k hospodaření rezortu nabývat bezúplatně majetek od jiných subjektů (fyzické a právnické osoby, v rámci státního vlastnictví pak státní podniky, příspěvkové a další státní organizace) také na základě jiných právních předpisů. 2. Pro uzavírání těchto smluv se přiměřeně použijí zásady a pravidla pro přijímání darů. Čl. 47 Změna příslušnosti hospodařit s majetkem státu 1. Rezort může převzít majetek změnou příslušnosti hospodaření s majetkem státu, který mu byl nabídnut jinou organizační složkou státu21) nebo státní organizací. 2. Převzetí do příslušnosti hospodaření s majetkem státu od jiné organizační složky státu nebo státní organizace se realizuje na základě zápisu nebo smlouvy, které zpracovává organizační složka, která nepotřebný majetek nabízí. O zápisu jedná a podepisuje oprávněná osoba stanovená v čl. 41 odst. 4 nebo osoba zadavatele, kterou tím ministr obrany pověří. 3. Součinnost mezi rezortem a jinou organizační složkou státu nebo státní organizací zabezpečuje ředitel odboru majetku. Obdrží-li nabídku od jiné organizační složky státu jiný organizační celek rezortu, je povinen ji neprodleně, bez zbytečného odkladu, předat odboru majetku. Nabídku nepotřebného majetku od organizací zřízených nebo založených rezortem předkládá odboru majetku odbor řízení organizací sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany. Odbor majetku zašle nabídku majetku věcně příslušnému majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby. 21)
§ 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
4. Věcně příslušný majetkový hospodář nebo gestor služby posoudí nabídku majetku z hlediska jeho potřebnosti k plnění stanovených cílů. O splnění podmínky potřebnosti rozhoduje majetkový hospodář nebo gestor služby písemně. Součástí rozhodnutí je i určení místa a způsobu převzetí nabízeného majetku a jeho katalogizace v případě dosud nekatalogizovaného majetku. Zároveň provede kalkulaci nákladů obdobně jako v případech přijímání darů podle čl. 41 odst. 6 a určí přebírající útvar. 5. Majetkový hospodář nebo gestor služby zašle rozhodnutí o potřebnosti majetku řediteli odboru majetku, který v rámci součinnosti s danou organizační složkou dojedná náležitosti potřebné k podpisu zápisu o změně příslušnosti hospodaření. 6. V případě změny příslušnosti hospodařit s majetkem státu v působnosti ředitele Vojenského zpravodajství se odst. 2 až odst. 5 nepoužijí a použijí se postupy, které stanovil ředitel Vojenského zpravodajství. Čl. 48 Ostatní způsoby nabývání 1. Rezort může nabýt majetek i na základě jiné skutečnosti stanovené zákonem č. 219/2000 Sb. (např. vydražením nebo zpracováním cizí movité věci na věc novou) a dále ze závěti nebo rozhodnutím státního orgánu. 2. Postup nabytí majetku je obdobný jako u bezúplatného způsobu nabývání majetku podle čl. 41 až 47. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 49 1. Proces nabývání majetku zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto rozkazu se dokončí podle rozkazu platného a účinného v době jeho zahájení. Rozhodným okamžikem je doručení souhrnné specifikace majetku nebo specifikace majetku osobě zadavatele, tzn., že u souhrnných specifikací majetku nebo specifikací majetku, které osoba zadavatele obdržela před účinností tohoto rozkazu, bude osoba zadavatele postupovat podle zásad stanovených RMO č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany. 2. Tento rozkaz nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Týmž dnem pozbývají platnosti rozkaz ministra obrany č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany, rozkaz ministra obrany č. 119/2013 Věstníku, kterým se mění rozkaz ministra obrany č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany a rozkaz ministra obrany č. 9/2014 Věstníku, kterým se mění rozkaz ministra obrany č. 52/2013 Věstníku Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany. Čj. 65-20/2014-SM MO
Martin
S T R O P N I C K Ý
v. r.
Příloha 1 k RMO č. 117/2014 Věstníku
Příloha 2 k RMO č. 117/2014 Věstníku Přehled gestorů služeb Oblast
Gestor služby
Služby k zabezpečení personálu
StT MO
Stravování Služby válečným veteránům, rehabilitovaným osobám a účastníkům odboje a odporu proti komunismu
Ř SPod MO
Služby v oblasti vzdělávání
StT MO
Ostatní osobní služby
Ř SPod MO
Provádění revizí kalibrací a ověření
Ř SPod MO
Státní technická kontrola (STK)
Ř SPod MO
Služby k zabezpečení odpadového hospodářství a ekologie
Ř SPod MO
Ostatní informační služby
Nř SAO MO
Poštovní služby
BŘ MO-ŘO
Finanční služby
Nř SEM MO
Pojišťovací služby
Ř SPod MO
Přepravní a jiné logistické služby
Ř SPod MO
Pomocné a doplňkové dopravní služby
Ř SPod MO
Oblast národního práva
Nř SLP MO
Oblast mezinárodního práva
Nř SOPS MO
Účetní, revizní a peněžní služby
Nř SEM MO
Oblast ověřování kvality interních auditů
Ř OIA MO
Auditorské služby v oblasti procesních, organizačních a informačních auditů
Nř SAO MO
Průzkum trhu
Nř SVA MO
Průzkum veřejného mínění
Nř SAO MO
Reklamní služby
Nř SAO MO
Marketingové služby (virální marketing)
Nř SAO MO
Služby marketingové podpory (akvizice majetku)
Nř SVA MO
Výzkum a vývoj a související služby
Nř SPSpŘO MO
Služby standardizace, katalogizace a státního ověřování jakosti
Ř Úř OSK SOJ
Opravy a údržba KRYPTO prostředků
BŘ MO-ŘO
Překladatelské a tlumočnické služby
Ř ŘeZA
StT MO
Vysvětlivky: Nř SPSpŘO MO – náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministersta obrany Nř SLP MO – náměstek pro řízení sekce legislativní a právní Ministerstva obrany Nř SAO MO – náměstek pro řízení sekce administrativní a organizační Ministerstva obrany BŘ MO-ŘO – bezpečnostní ředitel Ministerstva obrany-ředitel odboru Ř OIA MO – ředitel odboru interního auditu Ministerstva obrany Nř SOPS MO – náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Nř SEM MO – náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové Ministerstva obrany StT MO – státní tajemník Ministerstva obrany Ř SPod MO – ředitel sekce podpory Ministerstva obrany Ř Úř OSK SOJ – ředitel Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti Nř SVA MO – náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Ř ŘeZA – ředitel Ředitelství zahraničních aktivit Funkci gestora služby vykonává i majetkový hospodář v oblasti služeb souvisejících s majetkem.
Příloha 3 k RMO č. 117/2014 Věstníku Vzor poptávkového listu
STÁTNÍ TAJEMNÍK MINISTERSTVA OBRANY Mgr. Daniel KOŠTOVAL Tychonova 221/1, Praha 6, PSČ 160 01, datová schránka hjyaavk
V Praze dne Výtisk číslo: Počet listů: Přílohy: Security Assistance Office American Embassy Prague, and SAF/IAE Pentagon, Washington DC Poptávkový list (Letter of Request – LOR) na
název programu
Česká republika - Ministerstvo obrany navrhuje, aby peněžní prostředky uvolněné v rámci programu
název programu
byly využity takto:
1. Základní údaje o programu: a) cíle programu, odůvodnění potřeby, přínos pro Armádu České republiky a spolupráci s armádami členských států NATO; b) rozsah požadované pomoci, stanovení priorit; c) komu je dodávka určena; d) časový harmonogram plnění programu. 2. Předmět dodávky a množství: a) specifikace jednotlivých komponentů – studie, projekt, technologie, služby; b) stanovení technických a funkčních podmínek, které by měla dodávka splňovat z hlediska potřeb Armády České republiky i z hlediska kompatibility s armádami členských států NATO. 3. Doplňkové údaje nebo požadavky:
Podpis