2015

Opatření obecné povahy č. 2/2015

ÚZEMNÍ PLÁN VIMPERK

Správní orgán Město Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk O vydání rozhodlo zastupitelstvo města dne 29.06.2015 usnesení č. …. nabytí účinnosti dne …..07. 2015

starostka města: Ing. Jaroslava Martanová........................................................................otisk úředního razítka Pořizovatel Městský úřad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Steinbrenerova 6, 385 01 Vimperk

oprávněná úřední osoba: Ing. Václav Kokštein..................................................................otisk úředního razítka Zpracovatel Projektový ateliér AD s.r.o. Husova 4 370 01 České Budějovice

projektant: Ing. arch. Jaroslav Daněk..................................................................otisk úředního razítka

OBSAH VÝROKOVÉ ČÁSTI

a) vymezení zastavěného území ..................................................................................... 4  b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ............... 4  b.1  b.2 

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE ............................................................... 4  VYMEZENÍ URBANISTICKÝCH, ARCHITEKTONICKÝCH, PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH HODNOT A STANOVENÍ PODMÍNEK JEJICH OCHRANY ................................................................. 4 

c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ......................................................................................... 7  c.1  c.2  c.3  c.4  c.5 

URBANISTICKÁ KONCEPCE ............................................................................................................... 7  VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .............................................................................................. 9  VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY ...................................................................................................... 24  VYMEZENÍ NEZASTAVITELNÝCH PLOCH ...................................................................................... 30  SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ ................................................................................................................ 32 

d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování ............... 32  d.1  d.2  d.3  d.4  d.5 

KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A PODMÍNKY JEJÍHO UMÍSŤOVÁNÍ ...................... 32  KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ................................................................................. 34  KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ ........................................................................................... 43  KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ..................................................................................... 43  OCHRANA OBYVATEL ....................................................................................................................... 43 

e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ložisek nerostných surovin a podobně ................................................. 44  e.1  e.2  e.3  e.4  e.5  e.6  e.7  e.8 

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ............................................................................................... 44  VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ ..... 45  NÁVRH SYSTÉMU ÚSES ................................................................................................................... 46  OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY............................ 77  STANOVENÍ PODMÍNEK PRO PROSTUPNOST KRAJINY .............................................................. 77  VYMEZENÍ PLOCH PRO PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ A OCHRANU PŘED POVODNĚMI .............. 77  VYMEZENÍ PLOCH PRO REKREACI ................................................................................................. 78  VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ .............................................................................. 78 

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) ................................................................................................................................ 79  f.1  f.2 

VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ............................................................... 79  PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH – VÝSTUPNÍ LIMITY ................................................................ 101 

Stránka 2 z 269

g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ........................................... 102  g.1  g.2  g.3 

SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT ..................................................................................................................................... 103  SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT ..................................................................................................................................... 105  STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI .................................................................................................................................. 106 

h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona .................... 106  i) stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona ........ 106  j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření ..................................................... 106  k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ................................................................................................................. 107  l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání .................................................................................................... 108  m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) ......................................................... 108  n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ...................................................................................................................... 108  o) seznam zkratek použitých v textu ......................................................................... 109  GRAFICKÁ ČÁST 1) výkres základního členění území ............................................................................................ M 1:5 000 obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny regulačním plánem 2) hlavní výkres ............................................................................................................................. M 1:5 000 obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádám krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech

Stránka 3 z 269

a) vymezení zastavěného území Řešené území je vymezeno velikostí správního území města Vimperk, které zahrnuje 16 katastrálních území: Arnoštka, Bořanovice u Vimperka, Boubská, Hrabice, Huťský Dvůr, Klášterec u Vimperka, Korkusova Huť, Křesanov, Lipka u Vimperka, Michlova Huť, Pravětín, Skláře u Vimperka, Solná Lhota, Veselka u Vimperka, Vimperk a Výškovice u Vimperka. Zastavěná území byla vymezena zpracovatelem dle skutečnosti v souladu s § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona, a to na základě průzkumů a rozborů území k lednu 2015 a jsou vyznačena ve Výkrese základního členění území (č. 1) a v Hlavním výkrese (č. 2).

b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot b.1

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE

Správní území města Vimperk leží v hodnotném přírodně krajinném prostředí (NATURA 2000 - EVL Šumava a CHKO Šumava). Hlavní rozvoj správního území města se realizován ve městě Vimperk a k němu přiléhajícímu sídlu Hrabice, tj. v přirozeném centru obce. V ostatních částech obce (Bořanovice, Boubská, Klášterec, Křesanov, Lipka, Pravětín, Skláře) je navržen nižší rozvojový trend, úměrný velikosti a významu příslušného sídla ve struktuře osídlení obce. V celém správním území obce Vimperk se předpokládá především rozvoj bydlení, občanského vybavení a základní technické vybavenosti. Je třeba klást důraz na obnovu současného bytového fondu. Návrh územního plánu uvažuje především s opravami a rekonstrukcemi objektů s využitím pro bydlení a občanské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. Rozvoj ostatního zastavěného území je určen převážně k rekonstrukci, modernizaci a dostavbě. Plochy pro možnou dostavbu by měly tvořit především plochy, jejichž zástavbou by došlo k ucelení sídla, s maximálním využitím stávajících komunikací a infrastruktury. Odstavení vozidel by mělo být situováno vždy na vlastním pozemku. Rozvoj výrobních aktivit je směrován především do revitalizace stávajících zemědělských a průmyslových areálů (v současnosti jen zčásti využívaných, např. lokalita U Sloupů). Stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, vytváří předpoklady pro kvalitní bydlení, popřípadě nové pracovní příležitosti návrhem nových ploch pro podnikání. Vysoké přírodní hodnoty území jsou pro správní území Vimperka podnětem ke směrování dalšího vývoje do oblasti turistického ruchu a s ním souvisejících služeb a vybavení.

b.2 VYMEZENÍ URBANISTICKÝCH, ARCHITEKTONICKÝCH, PŘÍRODNÍCH KULTURNÍCH HODNOT A STANOVENÍ PODMÍNEK JEJICH OCHRANY

A

b.2.1 ARCHITEKTONICKÉ, URBANISTICKÉ A KULTURNÍ HODNOTY Kromě ochrany řešeného území dle platných právních předpisů z hlediska státní památkové péče (území městské památkové zóny, národní kulturní památky Zámek Vimperk a kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR; území s archeologickými nálezy) jsou územním plánem chráněny tyto hodnoty: 

urbanistická struktura a architektonický ráz zástavby města



sídla se zachovalými urbanistickými hodnotami (Pravětín – nenarušený a zachovalý urbanistický půdorysný typ – lesní lánová ves; Veselka – částečně zachovalý urbanistický půdorysný typ – krátká lánová řadová ves)



sídla s narušenou, ale stále čitelnou historickou urbanistickou formou (Stará Lipka - urbanistický půdorysný typ – lesní lánová radiální ves; Klášterec - urbanistický půdorysný typ – silniční obdélná návesovka; Skláře - urbanistický půdorysný typ – lesní lánová ves s obdélnou návsí)



dochovalé objekty původní zástavby v sídlech (např. prostory návsi s kapličkami)



památky místního významu, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR tj. objekty přispívající k identitě území (drobné sakrální stavby, památníky, pomníky a sochy…) včetně jejich okolí

Stránka 4 z 269



významné stavební a technické dominanty (městský pivovar, tiskárny a sklárna ve Vimperku, kostelíky v Bořanovicích, Boubské a Křesanově)



příměstská kulturní krajina a dochovaný krajinný ráz území

 významné vyhlídkové body v území (Homolka, Skláře, Hrabice, Pravětín, Klášterec, Lipka) Původní zástavba se vyznačuje rozdílným charakterem, který je dán historickým vývojem města a ostatních sídel. U města jsou to znaky původního středověkého osídlení až po současnost. Území mimo sídla Vimperk se vyznačuje původní venkovskou zástavbu s lokálními rozdíly danými historickými vlivy na osídlení a sociálnědemografickou strukturou. Ochrana hodnot pro plochy architektonicky, urbanisticky a kulturně cenné Ve správním území města Vimperk se vyskytuje nadprůměrná kvalita a množství památkově chráněných objektů. Jejich ochrana bude zabezpečena dle zákona nezbytným vyjádřením příslušného odboru památkové péče ke všem stavebním akcím. Dále bude tato ochrana zabezpečena ochrannou zónou, do které patří celé zastavěné a zastavitelné území v západní části Vimperka, ohraničené z jižní strany silnicí I/4 Vimperk - Strážný a ze severní strany silnicí II/145 Vimperk - Stachy. V této zóně bude možné povolovat výstavbu a stavební úpravy pouze za podmínky dodržení charakteru výstavby v městské památkové zóně, což znamená dodržení architektonického a charakterového tvarosloví objektů (šikmé a pravidelné střechy, skládaná krytina, štukové omítky, …). Veškeré děje, činnosti a zařízení musí zohlednit kvalitu urbanistického, architektonického a přírodního prostředí. Rozvoj kulturních hodnot lze podporovat např. realizací nových objektů drobné architektury, kvalitní úpravou veřejných prostranství a zvýšenou péčí o ztvárnění novostaveb a rekonstrukcí tak, aby respektovaly místní hodnoty. Stavby i změny staveb musí důsledně zohlednit charakter, prostorové uspořádání a měřítko dochované zástavby - zejména dodržení hmot a proporcí objektů vzhledem k stávajícím tradičním sousedním stavbám (např. charakteristický obdélníkový půdorys, výška hřebene, výška římsy, tvar a sklon střechy, štíty a jejich orientaci, architektonické detaily u rekonstruovaných historických objektů). U staveb, které jsou pohledovými dominantami a kulturními hodnotami území se nepřipouští stavební úpravy a změny průčelí. Úpravy venkovních prostorů a ploch (např. plochy veřejných prostranství) v okolí architektonicky cenných staveb budou prováděny v souladu s tradiční zástavbou a s ohledem na krajinný ráz tak, aby neznehodnocovaly dané prostředí, zejména architektonicky příznivé dominanty. Plochy zámku i nadále dobře udržovat a vhodným uspořádáním zeleně umožnit jeho vyniknutí. Bezprostřední okolí jednotlivých architektonicky cenných staveb nesmí být znehodnoceno umisťováním zařízení, které by narušily jejich vzhled a snížily jejich estetickou hodnotu (např. dostavby garáží a skladů, instalace anténních systémů a stožárů pro přenos rádiových signálů, parabolické antény, vzduchotechnická potrubí, reklamní zařízení a billboardy, reklamní nástěnné malby apod.). Důležité je řešit přechod urbanizované části zastavěného území do neurbanizovaného území tak, aby nedošlo k vážnému narušení obrazu města. Výsadbou ochranné zeleně je možné mírnit negativní dopad zemědělských a výrobních staveb na krajinný ráz. U významných vyhlídkových bodů - vyvýšených míst s jedinečnými výhledy na významné a atraktivní partie města a krajiny je nutné nepřipustit činnosti, výstavbu a záměry, které by mohly tato místa a výhledy narušit. Je vhodné místa výhledů podpořit odpočívadly. Ochrana kulturních památek je zpracována ve spolupráci s Památkovým ústavem v Praze. Územní plán Vimperk respektuje zákon „O státní památkové péči “. b.2.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY Na správním území města Vimperk se nachází velké množství přírodních hodnot, které vytváří hlavní charakteristiku území. Základem jsou chráněná území, která lze rozdělit do dvou skupin: 1) plošná území a památné stromy - Chráněná krajinná oblast Šumava, Evropsky významné lokality (Natura 2000) Šumava a Opolenec, Biosférická rezervace UNESCO, Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava, lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (Opolenec 1), přírodní rezervace (Opolenec, Radost, Lipka I), přírodní památka (Lipka) a památné stromy

Stránka 5 z 269

2) přírodní zdroje - vodní zdroje, chráněné ložiskové území, ložiska nevyhrazených nerostů, poddolovaná území. Kromě těchto území, která jsou chráněna dle zvláštních předpisů, jsou územním plánem chráněny tyto přírodní lokality - hodnoty: 

významné krajinné prvky ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy)



významné krajinné prvky (Ke Kalvárii, Městský park, Zámecká alej a arboretum)



chráněné hodnoty území (arboretum)



prvky územního systému ekologické stability (nadregionální, regionální i lokální)



významné plochy zeleně – stromové aleje, břehové porosty, skupiny vzrostlých stromů v sídle a krajině



plochy v nezastavěném území vymezené v územním plánu jako plochy přírodní (P) a plochy smíšené nezastavěného území (SN). Ochrana přírodních hodnot Podmínky ochrany jsou dány zákonem o ochraně přírody a krajiny. V krajině mimo sídla bude kladen důraz na zachování přírodního charakteru území. Budou minimalizovány přípustné stavby ve volné krajině (technická infrastruktura, stavby pro zabezpečení zemědělské a lesnické činnosti), které nenaruší celkový ráz krajiny a původní zástavby a neohrozí přírodu. Podmíněně lze připustit výstavbu rozhleden, pokud nedojde k narušení přírodních dominant anebo k významnému zásahu do porostů. Důležité je chránit význačné solitérní stromy, skupiny stromů, stromořadí v urbanizovaném i neurbanizovaném území města, u památných stromů pak sledovat zdravotní stav a vykonávat pouze asanační řezy. Výsadbou izolační zeleně lze potlačit působení rušivých dominant v obrazu obce, především pak výrobních a zemědělských areálů. K ochraně přírodních a krajinářských hodnot území CHKO Šumava mohou být stanoveny v odůvodněných případech podmínky plošného a prostorového uspořádání staveb a podmínky ochrany krajinného rázu pro jednotlivé záměry orgánem ochrany přírody (Správou NP Šumava) v podrobnějším rozsahu nad rámec základních podmínek stanovených v kapitole f) stanovení podmínek pro využití ploch…, čímž bude ochrana přírodních a krajinářských hodnot zajištěna. b.2.3 CIVILIZAČNÍ HODNOTY Za civilizační hodnotu se dá považovat v podstatě celé zastavěné území, které zahrnuje prostor stavebních parcel (zastavěných ploch a dvorů) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zařízeny. Dále se jedná se o hodnoty území spočívající v jeho vybavení dopravní a technickou infrastrukturou. Ochrana civilizačních hodnot Ochrana hodnot spočívá v chránění kvality sídelní struktury s ohledem na její historický, stavebně technický význam, nesnižování stávající úrovně veřejné i ostatní technické infrastruktury a zajištění jejího další rozvoje. Je třeba zohlednit stávající civilizační hodnoty, podporovat výstavbu navržené dopravní a technické infrastruktury (zachování turistických a cykloturistických tras, rozšíření parkovacích ploch, vybudování nových vodovodních a kanalizačních řadů v rámci nové zástavby a k doposud nenapojeným objektům). Hlavní výkres (č. 2) zahrnuje návrhy dalšího rozvoje obce. Tyto záměry vytváří dostatečné předpoklady pro zachování a rozvoj civilizačních hodnot. Návrh ÚP všechny hodnoty respektuje a dále rozvíjí. Podmínky ochrany zjištěných hodnot jsou zásadami pro činnost správních úřadů a pro pořizování navazující ÚPD.

Stránka 6 z 269

c) urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně c.1

URBANISTICKÁ KONCEPCE

Základním principem urbanistické koncepce, tzn. celkového prostorového uspořádání stávající i nové zástavby, je zachování relativní celistvosti a kompaktnosti jednotlivých sídel s cílem zvyšování kvality obytného prostředí. Přitom se respektuje určitá uvolněnost zástavby odpovídající venkovskému prostředí a celkovému měřítku stávající zástavby. Při realizaci výstavby je třeba zachovávat začlenění nejen do okolního zastavěného území, ale i začlenění sídla do krajiny a zohlednit veškeré hodnoty území historickou a urbanistickou strukturu sídla, historicky cenné objekty, dominanty a kulturní památky. Dále je nutné klást důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu, na využívání vnitřních rezerv zastavěných částí a v rámci výstavby soukromých obytných objektů je třeba podporovat možnost zřizování prostorů pro občanské vybavení, které nenaruší okolní bydlení. Navržená koncepce navazuje na způsoby využití, které jsou v území již zastoupeny a vymezeny plochy s určením jejich hlavního, přípustného, případně podmíněně přípustné využití, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání - viz údaje v kapitole f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. V nezastavěném území nebudou zakládána nová sídla ani samoty. Kritériem je ochrana přírodních, kulturních a architektonických hodnot a ochrana zemědělského půdního fondu s nejvyšším stupněm ochrany. ÚP Vimperk řeší především návrhy ploch smíšených obytných (SO). Tyto plochy většinou vhodně navazují na stávající zástavbu nebo vyplňují volné proluky a nevyužité prostory zastavěného území. Tímto uspořádáním navržených ploch dojde k ucelení jednotlivých sídel. Nová výstavba bude mít charakter individuálního trvalého bydlení i pokud bude využívána k rekreačním účelům. Při začleňování navrhované zástavby je nutno přihlédnout ke stávajícímu charakteru lokality. Přitom je nutno zohlednit městské, resp. venkovské prostředí a měřítko stávající zástavby. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení soustředěných podél silnic II. a III. třídy je prokázat eliminaci hlukové zátěže. Územní plán řeší několik ploch občanského vybavení (OV) a plochy rekreace (R). Téměř všechny tyto navrhované plochy se nachází ve městě Vimperk nebo jeho těsné blízkosti. Ve většině případů se jedná o rozšíření stávajících ploch se stejným způsobem využití. Mimo Vimperk je v jižní části Lipky navržena plocha občanského vybavení určená pro vybudování hřiště. Žádná z těchto ploch nesmí zatěžovat negativními vlivy (např. hlukem) okolní zástavbu. Plochy veřejných prostranství (VP) jsou v návrhu vymezeny především pro veřejnou zeleň a dále pak pro místní komunikace a parkoviště. Další plochy veřejných prostranství jsou navrženy v podobě izolační zeleně podél silnic a ploch výroby, aby došlo k oddělení ploch bydlení. Ve východní části sídla Vimperk je navrženo doplnění již stávajících průmyslových areálů novými plochami pro smíšenou výrobu (SV) a výrobu a skladování (VS). V Cejsicích je vymezena plocha výroby a skladování - zemědělství (VSz). Záměrem je provozování agroturistické farmy. Plochy technické infrastruktury (TI) jsou zastoupeny několika plochami pro trafostanice a plochami pro čistírny odpadních vod. U ploch pro ČOV je navržena maximální hranice negativního vlivu ČOV pro území, které je ČOV ovlivňováno. V budoucnu nesmí vyhlašované ochranné pásmo tuto max. hranici překročit. Územním plánem jsou navrženy i plochy dopravní infrastruktury (DI). Jedná se především o homogenizaci silnice I/4, rekonstrukce a rozšíření komunikací a stavební úpravy křižovatek. Navržena je i nová vodní plocha. Jedná se o vodohospodářskou plochu (VV) na Křesanovském potoce nad silnicí I/4 v k.ú. Hrabice. Územním plánem Vimperk je vymezeno též několik ploch územní rezervy (pro plochy smíšené obytné, veřejná prostranství, rekreaci a pro plochy výroby a skladování), a to při okrajích sídla. c.1.1 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Navržené objekty budou dodržovat výšku okolní zástavby, tj. v místech s vícepodlažní zástavbou bude výška limitována výškou okolních domů do vzdálenosti cca 50m. V nízkopodlažní zástavbě bude umožněna výstavba přízemních objektů s možností obytných podkroví. Navržené procento zastavění stavebními objekty a zpevněnými plochami (komunikace, parkoviště, bazény, terasy…) je uvedeno v kapitole f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Stránka 7 z 269

Veškeré navržené plochy větší než 0,5 ha budou doplněny veřejnou zelení v rozsahu 20% řešené plochy. Do této plochy je možné započítat dětská a sportovní hřiště malého rozsahu a aleje podél komunikací. Podrobnější podmínky pro zástavbu budou řešeny územní studií na plochách vyznačených ve výkresech (č. 1 a 2). Nová výstavba bude uskutečňována směrem od současně zastavěného území do volné krajiny. Znamená to, že nebudou uskutečňovány stavby na samostatných pozemcích vzdálenějších než 50m od zastavěného území. Tato podmínka neplatí v případě celkově zainvestovaného území formou základní technické vybavenosti. Mimo zástavby v prolukách bude zástavba realizována vždy až po úplném zainvestování inženýrskými sítěmi, tj. zajištěním všech potřebných napojení (dopravní napojení, vodovod, kanalizace). c.1.2 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO OCHRANU KRAJINNÉHO RÁZU Z hlediska ochrany krajinného rázu bylo správní území rozděleno na tři základní oblasti s různými stupni ochrany. 

Nejmenší stupeň ochrany z hlediska krajinného rázu má samotné město Vimperk a lokalita „U Sloupů“, kde je území značně urbanizované a z hlediska ochrany krajiny méně hodnotné. Je však nutné zdůraznit, že na tyto oblasti platí v mnoha případech jiné druhy ochrany, například městská památková zóna.



Do druhé kategorie lze zařadit okolní sídla včetně katastrálních území, která nejsou zahrnuta v CHKO Šumava. V těchto sídlech bude zástavba posuzována s ohledem na krajinný ráz. Důraz bude kladen zejména objemy hlavních budov, které vycházejí z převažující architektonicky kvalitnější šumavské zástavby. Znamená to, že budou závazně dodržovány základní parametry, které jsou dány zejména výškou, tvarem a materiálovým pojetím. V těchto lokalitách převážně smíšené obytné zástavby lze vysledovat, že původní architektonicky kvalitnější zástavba byla zpravidla přízemní s půdním prostorem. Pro zachování krajinného rázu a urbanistické koncepce je nezbytné nepřekročit novou zástavbou tuto výšku. V praxi tato výška umožňuje navrhnout přízemní budovu s možností využití půdního prostoru bez omezení podsklepení. Tradiční zástavba se vyznačovala rovněž typem zastřešení. Střechy tvoří výraznou část budovy, která se zpravidla uplatňuje z dálkových pohledů a určuje i tvarový charakter objektů. Z tohoto důvodu je pro navrhovanou výstavbu určující rovněž sklon střech, který by měl z původní kvalitní architektury vycházet. Neméně důležitý je i typ střech, který byl u kvalitní šumavské zástavby zpravidla sedlový, polovalbový a valbový. Mimo objemových a tvarových principů je pro zachování krajinného rázu důležité respektovat převažující materiálové pojetí. Obvykle tvořily plochu vnějšího vzhledu budov materiály jako například tvrdé omítané zdivo, dřevo a kámen. 

Do třetí kategorie lze zařadit celá sídla Solná Lhota, Pravětín, Skláře a Klášterec i přesto, že do CHKOŠ zasahuje pouze jejich část (včetně zbývajících částí katastrálních území zasahujících do CHKOŠ, osady Na Radosti (k. ú. Vimperk) a Kamenná Lhota (k. ú.Hrabice); celá katastrální území zasahující CHKO Šumava k.ú. Arnoštka, k.ú. Huťský Dvůr, k.ú. Korkusova Huť, k.ú. Lipka, k.ú. Michlova Huť, k.ú. Veselka. V těchto sídlech bude zástavba posuzována s ohledem na krajinný ráz přísněji. Mimo charakteristických znaků uvedených v odstavci 2) je nezbytné navíc respektovat zasazení objektů do terénu. Tradiční zástavba se vyznačovala citlivým začleněním do terénu a respektováním morfologie terénu. Pro zachování krajinného rázu je důležité, aby navržené stavby byly situovány delší stranou po vrstevnici a jejich převládající hřeben byl delší než šířka budovy. Z hlediska tvarového pojetí samotných budov jsou pro šumavský zvlněný terén a venkovskou zástavbu charakteristické obdélníkové tvary. I v tomto případě je nezbytné respektovat tento historický tvarový odkaz. Obvykle mívaly budovy půdorysný tvar obdélníka v poměru stran větším než 1:2 delší stranou po vrstevnici. Jenom výjimečně byly budovy situovány kolmo na vrstevnice, neboť to znamenalo velké výkopové práce. Mimo objemových a tvarových principů je pro zachování krajinného rázu důležité respektovat převažující materiálové pojetí. Obvykle tvořily plochu vnějšího vzhledu budov materiály jako například tvrdé omítané zdivo, tvrdá skládaná krytina, dřevo a kámen.

Stránka 8 z 269

c.2

VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

V případě střetu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy (OP) je nutné řešit výjimku z těchto OP v navazujících řízeních. k. ú. Vimperk OZNAČ. PLOCHY

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH

VP 4

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha veřejných prostranství – v severní části k.ú. Vimperk, částečně mezi stávající a navrženou plochou dopravní infrastruktury a zčásti mezi navrženou plochou DI a stávající zástavbou. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zátěž hluku, telekomunikační kabel, ochranné pásmo stávajícího vodovodu a kanalizace.

DI 5

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha dopravní infrastruktury - v severní části k.ú. Vimperk, souběžně se stávající silnicí II/145, od které je oddělena navrženou plochou VP 4 a SO 6. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa a stávající vodovod.

SO 6

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha smíšená obytná - v severní části k.ú. Vimperk, podél stávající silnice II/145. Obsluha území – z navržené DI 5 Limity využití území – respektovat stávající vodovodní řad a kanalizaci, ochranné pásmo el. vedení, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

R7

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha rekreace - v severní části k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastavěné území se stejným funkčním využitím. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

SO 8

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha smíšená obytná – při severní hranici k.ú. Vimperk, v proluce mezi stávající zástavbou se stejným funkčním využitím. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa

VP 9

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek a územní studií Nad Novým sídlištěm. Plocha veřejných prostranství - v severní části k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území. Součástí této plochy je plocha pro navrženou trafostanici T 21. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, navržený vodovod, návrh el. kabelu

SO 10

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Novým sídlištěm. Plocha smíšená obytná - v severní části k.ú. Vimperk, severně navazující na stávající sídliště. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat stávající vodovod, návrh el. kabelu.

SO 11

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Nad Novým sídlištěm. Plocha smíšená obytná - v severní části k.ú. Vimperk, součástí lokality jsou plochy pro navržené trafostanice T15, T16 a T17. Obsluha území – dle územní studie

Stránka 9 z 269

Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu ČOV, návrh el. kabelu.

VPz 12

Plocha veř. prostranství - zoopark – v severovýchodním cípu k.ú. Vimperk, západně od silnice I. tř.. Součástí lokality je plocha pro trafostanici T31. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu ČOV, návrh el. kabelu, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení, ochranné pásmo silnice I. třídy, zvýšenou hygienickou zátěž hluku, regionální biokoridor, vodní tok.

VP 13

Plocha veřejných prostranství – malá plocha v severovýchodní části k.ú. Vimperk, vklíněná do návrhové plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu ČOV, návrh ochranného pásma el. vedení.

SO 14

Plocha smíšená obytná - v severovýchodní části k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území Obsluha území – sjezd ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat návrh ochranného pásma el. vedení a zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

R 15

Plocha rekreace - v severovýchodní části k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu ČOV, ochranné pásmo silnice I. třídy

VP 16

Plocha veřejných prostranství v severovýchodní části k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území. Limity využití území – respektovat maximální hranici negativního vlivu ČOV, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení, ochranné pásmo silnice I. třídy , zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

VP 23

Plocha veřejných prostranství - ve východní části k.ú. Vimperk, plocha vede podél zastavěného území. Obsluha území – ze silnice III. třídy Limity využití území – respektovat radioreléovou trasu.

VP 24

Plocha veřejných prostranství - ve východní části k.ú. Vimperk, plocha odděluje stávající plochu smíšenou výrobní a návrh plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, telekomunikační kabel, ochranné pásmo silnice IIII. třídy.

SO 25

Plocha smíšená obytná - ve východní části k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze silnice III. třídy Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.

SV 30

Plocha smíšená výrobní - při východním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území se stejným funkčním využitím. Obsluha území – z navrhované DI 206 (společně i pro plochu SV 209) v k. ú. Pravětín) Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, hygienickou zátěž hluku.

VP 31

Plocha veřejných prostranství - při východním okraji k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení

DI 32

Plocha dopravní infrastruktury - ve východní části k.ú. Vimperk, navazuje na DI 33 v k. ú. Vimperk a DI 206 v k. ú. Pravětín.

DI 33

Plocha dopravní infrastruktury - ve východní části k.ú. Vimperk, po okraji ploch SV

Stránka 10 z 269

34 a SO 36. Součástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T38. SV 34

Plocha smíšená výrobní - ve východní části k.ú. Vimperk. Obsluha území – navržené DI 33 Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.

VP 35

Plocha veřejných prostranství - ve východní části k.ú. Vimperk, tento pás veřejných prostranství odděluje návrhové plochy smíšené obytné od návrhových ploch smíšených výrobních.

SO 36

Plocha smíšená obytná - při východní hranici k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení.

DI 38

Plocha dopravní infrastruktury - ve východní části k.ú. Vimperk, v ohybu dráhy, poblíž Pravětínského potoka. Plocha je určena pro vyřešení dopravního propojení centra a navržených ploch ležících na jižním okraji Vimperka. Limity využití území – respektovat prvky ÚSES, vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

R 39

Plocha rekreace - v jihovýchodní části k.ú. Vimperk, návrhem dojde k zarovnání zastavěného území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

VP 40

Plocha veřejných prostranství - v jihovýchodní části k.ú. Vimperk, plocha navazuje na zastavěné území. Limity využití území – respektovat vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení.

SO 41

Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk, plocha vyplňuje proluku ve stávající zástavbě. Obsluha území – ze stávající místní komunikace.

R 42

Plocha rekreace – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení.

SO 43

Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa

VP 44

Plocha veřejných prostranství – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk. Plocha doplňuje navržené plochy smíšené obytné SO 43 a SO 45.

SO 45

Plocha smíšená obytná – jihovýchodním směrem od sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, ochranné pásmo VTL plynovodu.

VP 46

Plocha veřejných prostranství – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, telekomunikační kabel, ochranné pásmo VTL plynovodu.

DI 47

Plocha dopravní infrastruktury – po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, mezi

Stránka 11 z 269

stávající a navrženou zástavbou (Vimperk - Hájná Hora) Limity využití území – respektovat vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo vedení VTL plynovodu, vedení a ochranné pásmo el. vedení.

VP 49

Plocha veřejných prostranství – jižním směrem od sídla Vimperk, převážně vyplňující prostor ochranných pásem el. vedení, součástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T32. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, telekomunikační kabel, vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu.

SO 50

Plocha smíšená obytná – v jihovýchodní části k.ú. Vimperk, návrhem dojde k ucelení zastavěného území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, telekomunikační kabel, ochranné pásmo dráhy.

SO 52

Plocha smíšená obytná – navazující jižním směrem na zastavěné území sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace, navržené DI 47 a DI 51 Limity využití území – vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, telekomunikační kabel, ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo dráhy.

VP 53

Plocha veřejných prostranství – jižním směrem od sídla Vimperk, navazující na zastavěné území. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo dráhy

R 61

Plocha rekreace – jižně od sídla Vimperk, vyplňuje prostor mezi zastavěným územím a dráhou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo stávajícího vodovodu, ochranné pásmo dráhy, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

OV 63

Plocha občanského vybavení - při jihovýchodním okraji k.ú. Vimperk, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el.vedení, telekomunikační kabel, vzdálenost 50m od okraje lesa.

TI 66

Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro ČOV - severovýchodně od sídla Klášterec, mezi silnicí III. třídy a Arnoštským potokem. Obsluha území – ze silnice III. třídy Limity využití území – respektovat funkční lokální biokoridor, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení.

VP 67

Plocha veřejných prostranství – v jižní části k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat hranice záplavových území: aktivní zóny, záplavy Q100, regionální biokoridor, lokální biocentrum, ochranné pásmo stávajícího vodovodu, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

VP 68

Plocha veřejných prostranství – v jižní části k.ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat hranice záplavových území: aktivní zóny, záplavy Q100, regionální biokoridor, ochranná zóna nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo stávajícího vodovodu, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

VP 71

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem. Plocha veřejných prostranství – pás doplňující návrh plochy smíšené obytné v jihozápadním okraji sídla Vimperk.

SO 72

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem.

Stránka 12 z 269

Plocha smíšená obytná – západním směrem od sídla Vimperk, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo stávajícího vodovodu.

SO 73

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Za Brantlovým dvorem. Plocha smíšená obytná – plocha navazující jihozápadním směrem na zastavěné území sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo stávajícího vodovodu.

SO 76

Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha smíšená obytná – západním směrem navazující na zastavěné území sídla Vimperk, součástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice – T14. Obsluha území – ze stávající místní komunikace. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo stávajícího vodovodu, radioreléovou trasu, ochranné pásmo el. vedení a trafostanice T93.

VP 77

Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha veřejných prostranství – západním směrem od zastavěného území sídla Vimperk, doplňuje návrhové plochy smíšené obytné. Limity využití území – respektovat radioreléovou trasu, vedení a ochranné pásmo el. vedení, ochranné pásmo stávajícího vodovodu.

DI 86

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozšíření komunikace II/145 včetně stavebních úprav křižovatek, od zastavěného území Vimperka směrem na Zdíkov. Součástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T9. Limity využití území – respektovat otevřenou vodoteč, telekomunikační kabel, stávající vodovodní a kanalizační řad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení

SV 87

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená výrobní – plocha situovaná při západním okraji zastavěného území sídla Vimperk, podél stávající silnice II. třídy. Obsluha území – dle územní studie Limity využití území – respektovat otevřenou vodoteč, ochranné pásmo el. vedení, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

SO 88

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená obytná – severozápadně navazující na zastavěné území sídla Vimperk. Součástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice T12. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat stávající i navržené vedení a ochranné pásmo el. vedení a navržené trafostanice, telekomunikační kabel, radioreléovou trasu, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zátěž hluku

VP 89

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha veřejných prostranství – západním směrem od sídla Vimperk, převážně vyplňující prostor ochranných pásem el. vedení, součástí lokality je plocha tech. infrastruktury – trafostanice T11. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, radioreléovou trasu, telekomunikační kabel, vzdálenost 50m od okraje lesa, zvýšenou hygienickou zátěž hluku.

SO 90

Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 01. Plocha smíšená obytná – západním směrem od sídla Vimperk, navazuje na

Stránka 13 z 269

zastavěné území (Na kalvárii). Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, telekomunikační kabel, vzdálenost 50m od okraje lesa, významný krajinný prvek.

VP 91

Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 02. Plocha veřejných prostranství – západním směrem od sídla Vimperk. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.

SO 92

Plocha smíšená obytná – západním směrem od sídla Vimperk, v proluce mezi jednotlivými zastavěnými územími. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, významný krajinný prvek.

SO 93

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha smíšená obytná – západním směrem od sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat otevřenou vodoteč, telekomunikační kabel, ochranné pásmo navrženého el. vedení, hygienickou zátěž hluku.

VP 94

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha veřejných prostranství – západním směrem od sídla Vimperk, plocha lemuje plochu smíšenou obytnou. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa, telekomunikační kabel, radioreléovou trasu a významný krajinný prvek.

OV 96

Plocha občanského vybavení - západním směrem od sídla Vimperk, navazuje na zastavěné území, podél silnice II/145. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zátěž hluku.

SO 97

Plocha smíšená obytná – západním směrem od sídla Vimperk, navazuje na zastavěné území, podél silnice II/145. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, telekomunikační kabel, stávající vodovod, hygienickou zátěž hluku.

VS 100

Plochy výroby a skladování – v západní části k.ú. Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, biosférickou rezervaci UNESCO, III. zóna ochrany CHKO Šumava, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo zdroje II. stupně.

k. ú. Bořanovice u Vimperka

SO 110

Plocha smíšená obytná - v jižní části sídla Bořanovice, v těsné blízkosti zastavěného území. Návrhem dojde k obestavění komunikace z druhé strany. Obsluha území - ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat telekomunikační kabel.

TI 111

Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro ČOV - východně od sídla Bořanovice. Obsluha území – nově navrhovaný přístup

Stránka 14 z 269

Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení.

SO 112

Plocha smíšená obytná – na severním okraji sídla, u silnice III. třídy, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy, archeologickou lokalitu.

SO 113

Plocha smíšená obytná – na severovýchodním okraji Bořanovic, u silnice III. třídy, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy, archeologickou lokalitu a otevřenou vodoteč.

SO 114

Plocha smíšená obytná – ve východní části sídla Bořanovice, navazuje na zastavěné území, návrhem dojde k zarovnání jeho hranice. Obsluha území – z místní komunikace procházející sídlem Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu

VS 115

Plocha výroby a skladování – v jižní části sídla Bořanovice, návrh vyplňuje proluku mezi stávajícím areálem a zastavěným územím sídla, a dále rozšiřuje areál jižním směrem. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, stávající i navržené el. vedení vč. ochranného pásma

k. ú. Boubská TI 120

Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro ČOV - severně od sídla Boubská. Obsluha území – ze silnice III. třídy

SO 121

Plocha smíšená obytná – severovýchodně navazuje na zastavěné území sídla Boubská podél silnice III/14519. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo zdroje II. stupně, telekomunikační kabel, ochranné pásmo silnice III. třídy, otevřenou vodoteč, vodní zdroj (mimo provoz).

SO 122

Plocha smíšená obytná - severovýchodně navazuje na zastavěné území sídla Boubská podél silnice III/14519. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – ochranné pásmo silnice III. třídy, vodní zdroj (mimo provoz), archeologickou lokalitu.

SO 123

Plocha smíšená obytná - severovýchodně navazuje na zastavěné území sídla Boubská. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, ochranné pásmo el. vedení

VP 124

Plocha veřejných prostranství – východním směrem od sídla Boubská, navazuje na zastavěné území. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení.

VS 125

Plochy výroby a skladování – západně navazuje na zastavěné území sídla Boubská.

Stránka 15 z 269

Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat telekomunikační kabel. SO 126

Plocha smíšená obytná - severozápadně od zastavěného území sídla Boubská, přes zastavitelnou plochu (VS 125) navazuje na zastavěné území. Obsluha území – z účelové místní komunikace

SO 127

Plocha smíšená obytná - jihozápadně od sídla Boubská, poblíž silnice III. třídy. Obsluha území - z účelové místní komunikace Limity využití území - zohlednit vzdálenost 50m od okraje lesa, telekomunikační kabel, ochranné pásmo silnice.

SO 130

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Homolka SO 130. Plocha smíšená obytná - v jižní části k.ú. Boubská, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace.

VP 131

Plocha veřejných prostranství – v jihozápadní části k.ú. Boubská, součástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T23. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, radioreléovou trasu, ochranné pásmo silnice III. třídy, vzdálenost 50m od okraje lesa.

SO 132

Plocha smíšená obytná - v jižní části k.ú. Boubská, součástí je návrh plochy technické infrastruktury – trafostanice T24. Obsluha území – sjezdy ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, radioreléovou trasu, vzdálenost 50m od okraje lesa.

SV 134

Plocha smíšená výrobní - při jižním okraji k.ú. Boubská, v blízkosti rozvodny Vimperk. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo stávajícího a navrženého el. vedení, vzdálenost 50m od okraje lesa.

k. ú. Hrabice SO 140

Plocha smíšená obytná - severně od sídla Hrabice, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace

SO 141

Plocha smíšená obytná - vyplňuje proluku mezi stávajícími plochami na severním okraji sídla Hrabice, propojí zastavěná území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace

SO 142

Plocha smíšená obytná - severovýchodně navazuje na zastavěné území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace

VP 143

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - východ. Plocha veřejných prostranství – jižně od zastavěného území sídla Hrabice, je součástí plochy smíšené obytné SO 144.

SO 144

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - východ. Plocha smíšená obytná - jižně navazuje na zastavěné území sídla Hrabice, součástí je plocha technické infrastruktury – návrh trafostanice T8. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice II. třídy Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, archeologickou lokalitu, ochranné pásmo trafostanice.

VP 145

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha veřejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice.

Stránka 16 z 269

Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa. VP 146

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií U zahrádek. Plocha veřejných prostranství – jižní okraj k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa

DI 148

Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozšíření silnice II. třídy včetně stavební úpravy křižovatky silnice II/145 se silnicí na Hrabice. Limity využití území – respektovat stávající vodovodní a kanalizační řad, telekomunikační kabel, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.

VP 149

Podmínky pro využití části plochy budou dány územní studií Na Kalvárii. Plocha veřejných prostranství – malá plocha v jižním cípu k.ú. Hrabice, podél silnice II. třídy. Limity využití území – respektovat trasu stávajícího vodovodu.

DI 150

Plocha dopravní infrastruktury – jihozápadně od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV), navazuje na plochy DI 86 a DI 148 situované u silnice II. třídy Limity využití území – respektovat navržený vodovodní a kanalizační řad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.

SO 151

Podmínky pro využití plochy jsou dány zpracovanou Územní studií 03. Plocha smíšená obytná - při jižním okraji k.ú. Hrabice. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, telekomunikační kabel, stávající vodovod a kanalizace, částečně poddolované území.

VS 152

Plochy výroby a skladování – při jižním okraji k.ú. Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace

VP 153

Plocha veřejných prostranství – v jižní části k.ú. Hrabice. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení, poddolované území.

SO 154

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - jih. Plocha smíšená obytná - jižně navazující na zastavěné území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávajících místních komunikací Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, archeologickou lokalitu.

SO 155

Plocha smíšená obytná – západním směrem navazující na zastavěné území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.

SO 156

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - západ. Plocha smíšená obytná - jihozápadně navazující na zastavěné území sídla Hrabice. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení.

VP 157

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Pod Hrabicemi - západ. Plocha veřejných prostranství - jihozápadně navazující na zastavěné území sídla Hrabice. Převážně vyplňuje prostor ochranných pásem el. vedení, odděluje navrženou plochu smíšenou obytnou od stávajícího areálu smíšené výroby a navržené komunikace. Součástí lokality je plocha technické infrastruktury – trafostanice T5. Obsluha území - z navržené DI 150 Limity území - respektovat stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení, navrženou

Stránka 17 z 269

trafostanici s ochranným pásmem k. ú. Klášterec u Vimperka

SO 160

Plocha smíšená obytná – severozápadně navazuje na zastavěné území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava – III. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení.

SO 161

Plocha smíšená obytná - západně navazuje na zastavěné území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava – III. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení, archeologickou lokalitu, vodní tok.

SO 162

Plocha smíšená obytná - západně navazuje na zastavěné území sídla Klášterec. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava – III. zóna, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, archeologickou lokalitu, vodní tok.

VP 163

Plocha veřejných prostranství – jižně navazující na zastavěné území sídla Klášterec. Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, archeologickou lokalitu.

k. ú. Korkusova Huť

VP 170

Plocha veřejných prostranství – v severozápadní části sídla Korkusova Huť, návrh je vymezen v prostoru mezi hřbitovem a zastavěným územím. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo dráhy a silnice, archeologickou lokalitu, vzdálenost 50m od okraje lesa, chráněnou oblast přirozené akumulace vod, telekomunikační kabel, evropsky významnou lokalitu, isofony, ochranné pásmo hřbitova, biosférickou rezervaci UNESCO a CHKO Šumava – II. a IV. zóna.

k. ú. Křesanov

SO 180

Plocha smíšená obytná – v centrální části osady nedaleko sídla Křesanov, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.

VSz 181

Plocha výroby a skladování - zemědělství - u západního okraje sídla Křesanov, lokalita navazuje na zastavěné území. Obsluha území - ze stávající místní komunikace

SO 182

Plocha smíšená obytná - jižně od sídla Křesanov, na hranici katastrálního území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zátěž hluku.

SO 183

Plocha smíšená obytná – severně od sídla Křesanov. Obsluha území – ze stávající účelové komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.

Stránka 18 z 269

SO 184

Plocha smíšená obytná – severně navazuje na zastavěné území sídla Křesanov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.

SO 185

Plocha smíšená obytná - severovýchodně navazuje na zastavěné území sídla Křesanov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu.

SO 186

Plocha smíšená obytná – vyplňuje proluku v centrální části sídla Křesanov, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat archeologickou lokalitu, ochranné pásmo el. vedení.

SO 187

Plocha smíšená obytná – jižně od sídla Křesanov, na hranici katastrálního území. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice II. tř. Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hygienickou zátěž hluku.

SV 188

Plocha smíšená výrobní - v severním cípu katastrálního území Křesanov, u hranice s katastrálním územím Výškovice u Vimperka a zároveň na hranici řešeného území. Navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa.

k. ú. Lipka

SO 190

Plocha smíšená obytná - západně navazuje na zastavěné území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, funkční lokální biokoridor, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.

SO 191

Plocha smíšená obytná - severně navazuje na zastavěné území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, funkční lokální biokoridor, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.

SO 192

Plocha smíšená obytná - východně navazuje na zastavěné území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – II. a IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.

SO 193

Plocha smíšená obytná - jižně navazuje na zastavěné území sídla Stará Lipka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, funkční lokální biokoridor, telekomunikační kabel, stávající vodovod, archeologickou lokalitu, evropsky významnou lokalitu.

SO 194

Plocha smíšená obytná - navazuje na západní hranici zastavěného území sídla Lipka. Obsluha území – sjezdem ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – zohlednit CHKO Šumava – II. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu; chráněnou oblast přirozené akumulace vod;

Stránka 19 z 269

ochranné pásmo vodního zdroje 3. stupně; ochranné pásmo dráhy a silnice.

OV 196

Plocha občanského vybavení - v jižní části zastavěného území sídla Lipka, u vodní nádrže. Plocha je určena pouze pro realizaci hřiště. Obsluha území –ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, ochranné pásmo vodního zdroje - III. stupeň, biosférickou rezervaci UNESCO, chráněnou oblast přirozené akumulace vod, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo dráhy a silnice, isofony a vzdálenost 50m od okraje lesa.

SO 197

Plocha smíšená obytná - u silnice na východním okraji sídla Lipka, navazuje na hranici zastavěného území. Obsluha území - sjezdem ze stávající silnice III. třídy Limity využití území – zohlednit CHKO Šumava – III. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, interakční prvek, chráněnou oblast přirozené akumulace vod; vzdálenost 50m od okraje lesa; ochranné pásmo silnice.

k. ú. Pravětín

SO 200

Plocha smíšená obytná – u jižní části zastavěného území sídla Pravětín. Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Pravětín a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – II. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

SO 201

Plocha smíšená obytná - u severovýchodní hranice zastavěného území sídla Pravětín. Obsluha území - ze stávající místní komunikace Limity využití území - respektovat CHKO Šumava - II. zóna; biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava; chráněnou oblast přirozené akumulace vod; ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

SO 202

Plocha smíšená obytná – u jižní části zastavěného území sídla Pravětín. Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Pravětín a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava, ochranné pásmo el. vedení, trasu vodovodu, území s archeologickými nálezy a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

VP 204

Plocha veřejných prostranství – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk.

SV 205

Plocha smíšená výrobní – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa a ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení a trafostanice.

DI 206

Plocha dopravní infrastruktury - po východním okraji sídla Vimperk, částečně podél a částečně mezi navrženou zástavbou, navazuje na DI 47 v k.ú. Vimperk a DI 211 v k.ú. Pravětín Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení včetně stávajícího a navrženého el. vedení 22kV.

VS 207

Plocha smíšená výrobní – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk.

Stránka 20 z 269

Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat vedení a ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení 22kV.

VP 208

Plocha veřejných prostranství – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk. Obsluha území – z navržené DI 206 (společně i pro plochu VP 31) Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.

SV 209

Plocha smíšená výrobní – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení.

SV 210

Plocha smíšená výrobní - v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Vimperk. Obsluha území – z navržené dopravní infrastruktury.

VS 213

Plochy výroby a skladování – v severní části katastrálního území Pravětín. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Pravětín a Boubská. Součástí lokality je plocha tech. infrastruktury – navržená trafostanice T35 Obsluha území – nově navrhovaný přístup přes stávající areál Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení včetně trafostanice T35 a el. vedení 22kV a 110kV, hranice 50m od okraje lesa.

k. ú. Skláře u Vimperka

SO 220

Plocha smíšená obytná – u jihovýchodní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení 22kV, území s archeologickými nálezy, telekomunikační kabel, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru a trasu vodovodu.

SO 221

Plocha smíšená obytná – u jihovýchodní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. zóna evropsky významnou lokalitu Šumava, biosférickou rezervaci UNESCO, území s archeologickými nálezy, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, chráněnou oblast přirozené akumulace vod a trasu vodovodu.

VSz 222

Plocha výroby a skladování - zemědělství - na jižním okraji sídla Skláře, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – z místní komunikace Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava a CHKO Šumava - IV. zóna a chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

SO 223

Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava - IV. zóna, chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

SO 224

Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a sceluje tak sídlo.

Stránka 21 z 269

Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava - III. zóna, chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

SO 225

Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava - III. zóna, chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

SO 226

Plocha smíšená obytná – u východní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a sceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava - III. zóna, chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

SO 227

Plocha smíšená obytná – u severní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající účelové komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, evropsky významnou lokalitu Šumava, CHKO Šumava - III. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, chráněnou oblast přirozené akumulace vod a hranici 50m od okraje lesa.

SO 228

Plocha smíšená obytná – u severozápadní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – přes navržené veřejné prostranství ze stávající místní komunikace

VP 229

Plocha veřejných prostranství – u severozápadní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita odděluje navrženou obytnou plochu od komunikace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace

VP 230

Plocha veřejných prostranství – u severozápadní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita odděluje navrženou obytnou plochu od komunikace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

SO 231

Plocha smíšená obytná – u severozápadní hranice zastavěného území sídla Skláře. Lokalita navazuje na zastavěné území a uceluje tak sídlo. Obsluha území – přes navržené veřejné prostranství ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

OV 233

Plocha občanského vybavení - v severní části katastrálního území Skláře u Vimperka. Lokalita se nachází u hranice dvou katastrálních území Vimperk a Skláře u Vimperka. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa.

k. ú. Solná Lhota TI 240

Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro ČOV - v jižní části k.ú. Solná Lhota, severně od sídla Korkusova Huť. Obsluha území – nově navrhovaný přístup Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – II. zóna, biosférickou rezervaci

Stránka 22 z 269

UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava, hranici 50m od okraje lesa.

VP 241

Plocha veřejných prostranství – u hranice k. ú. Solná Lhota, v severozápadní části sídla Korkusova Huť, plocha je vymezena v blízkosti hřbitova, navazuje na zastavěné území. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo dráhy a silnice, telekomunikační kabel, isofony, chráněnou oblast přirozené akumulace vod, evropsky významnou lokalitu, ochranné pásmo hřbitova, biosférickou rezervaci UNESCO a CHKO Šumava – II. a IV. zóna.

k. ú. Veselka u Vimperka

SO 250

Plocha smíšená obytná – v severní části katastrálního území Veselka u Vimperka. Lokalita navazuje na zastavěné území sídla Veselka a uceluje tak sídlo. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava, území s archeologickými nálezy a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

SO 251

Plocha smíšená obytná - v jihovýchodní části sídla Veselka, přes silnici navazuje na zastavěné území Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat CHKO Šumava – III. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu Šumava, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, CHOPAV Šumava a vzdálenost 50m od okraje lesa.

k. ú. Výškovice u Vimperka

TI 260

Plocha technické infrastruktury – návrh plochy pro ČOV – ve východní části k.ú. Výškovice u Vimperka, v severní části sídla Sudslavice, u silnice I/4. Obsluha území – sjezdem ze silnice I. třídy Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo silnice I. třídy, hranici záplavy 2002

0,05

SO 261

Plocha smíšená obytná – v severovýchodní části sídla Výškovice, navazuje na zastavěné území a uceluje sídlo. Obsluha území – přes navrženou plochu veřejného prostranství ze silnice III. třídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy

0,13

VP 262

Plocha veřejných prostranství – v severovýchodní části sídla Výškovice. Návrh odděluje navrženou plochu obytnou od silnice III. třídy, navazuje na zastavěné území a uceluje sídlo. Obsluha území – přes navrženou plochu veřejného prostranství ze silnice III. třídy Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy

0,06

Stránka 23 z 269

c.3

VYMEZENÍ PLOCH PŘESTAVBY

V případě střetu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy (OP) je nutné řešit výjimku z těchto OP v navazujících řízeních. k. ú. Vimperk OZNAČ. PLOCHY

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH

OV 1

Plocha občanského vybavení - v severní části zastavěného území sídla Vimperk. Obsluha území – nově navrhovaný přístup mimo silnici II.tř. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a bydlení Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, trasu kanalizace a isofony.

DI 2

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel.

DI 3

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a plochy smíšené obytné Limity využití území – respektovat trasu kanalizace a isofony

SO 17

Plocha smíšená obytná – v severní části zastavěného území sídla Vimperk nedaleko silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma, maximální hranici negativního vlivu ČOV, isofonu

DI 18

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk u silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice I. třídy a zvýšenou hygienickou zátěž hluku, isofony, trasu cyklotrasy, trasu kabelu el. vedení 22 kV včetně ochranného pásma, trasu kanalizace, trasu regionálního biokoridoru, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100, hranici záplavy aktivní zóny a plochu vodní.

DI 19

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk u silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kV včetně ochranného pásma, telekomunikační kabel, isofonu a trasu zatrubněného toku.

DI 20

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk nedaleko silnice I/4. Jedná se o stavební úpravu křižovatky na silnici II. třídy. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství, plochy smíšené obytné a plochy občanského vybavení. Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kV včetně ochranného pásma, telekomunikační kabel, radioreléovou trasu, sofony a trasu zatrubněného toku.

DI 21

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu křižovatky na silnici II/145. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a občanské vybavení Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma, trasu kanalizace, trasu středotlakého plynovodu a isofony.

Stránka 24 z 269

SO 22

Plocha smíšená obytná – ve východní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti silnice II/145 a silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou výrobní a smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - občanské vybavení Limity využití území – respektovat isofony.

SO 26

Plocha smíšená obytná - v střední části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a nachází se u silnice III/14519. Obsluha území – jedním sjezdem ze stávající komunikace III/14519. Využití plochy před přestavbou - plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma, trasu vodovodu a AT stanici.

DI 27

Plocha dopravní infrastruktury – v střední části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury, jedná se o stavební úpravu křižovatky silnice II/145 se silnicí III/14519. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma, trafostanici T37 a isofony.

DI 28

Plocha dopravní infrastruktury – ve východní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury, jedná se o stavební úpravu křižovatky silnice II/145 se silnicí III/14520. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat zvýšenou hygienickou zátěž.

DI 29

Plocha dopravní infrastruktury – ve východní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita se nachází u silnice III/14520 a navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a navrženou DI 211. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.

DI 37

Plocha dopravní infrastruktury – v jižní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti železniční tratě. Lokalita navazuje na stávající komunikaci a navrženou DI 33 přes stávající plochy rekreace a smíšené výrobní. Využití plochy před přestavbou - rekreace a plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat isofony.

DI 51

Plocha dopravní infrastruktury – v jižní části zastavěného území sídla Vimperk, jedná se o rozšíření stávající komunikace mezi plochou občanského vybavení a plochu smíšenou obytnou. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a občanské vybavení Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice a dráhy, isofony a turistickou trasu.

SV 56

Plocha smíšená výrobní - ve střední části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti železniční tratě. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou výrobní. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - občanské vybavení Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22 kv včetně ochranného pásma a cykloturistickou trasu.

DI 57

Plocha dopravní infrastruktury – v střední části zastavěného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu křižovatky na silnici I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství

Stránka 25 z 269

Limity využití území – respektovat radioreléovou trasu, isofony a turistickou trasu.

DI 58

Plocha dopravní infrastruktury – v jižní části zastavěného území sídla Vimperk, jedná se o rekonstrukci a rozšíření silnice I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma, radioreléovou trasu, trasu kanalizace, hranici záplavy Q100, hranici záplavy aktivní zóny, hranici památkové zóny a isofony.

DI 59

Plocha dopravní infrastruktury – v jižní části zastavěného území sídla Vimperk u silnice I/4, jedná se o úpravu přemostění řeky Volyňky a stavební úpravu křižovatky na silnici I/4. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení, trasu el. vedení 22kV, trasu kanalizace, telekomunikační kabel, radioreléovou trasu, trasu regionálního biokoridoru, cykloturistickou trasu a isofony.

DI 60

Plocha dopravní infrastruktury – v jižní části zastavěného území sídla Vimperk, jedná se o stavební úpravu křižovatky na silnici I/4 a napojení na plochu dopravního koridoru DI 101. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma, trafostanici T 2, telekomunikační kabel, trasu vodovodu, hranici památkové zóny a isofony.

DI 64

Plocha dopravní infrastruktury – jižně od sídla Vimperk, u stávající plochy rekreace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území - respektovat ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el.vedení včetně el. vedení.

SO 65

Plocha smíšená obytná – jižně od sídla Vimperk. Lokalita je v zastavěném území a navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a na plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, vzdálenost 50m od okraje lesa a ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru.

SO 69

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení 22kV a isofony.

SO 70

Plocha smíšená obytná – v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace a plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat památný strom včetně ochranného pásma, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, trasu vodovodu, AT stanici, radioreléovou trasu, vodojem, ochranné pásmo el. vedení, trasu el.vedení 22kV a trafostanici T13.

SO 74

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Stránka 26 z 269

Limity využití území – respektovat trasu vodovodu.

SO 75

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území - respektovat telekomunikační kabel.

VP 78

Plocha veřejných prostranství – v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení.

SO 79

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat el. vedení 22kV včetně ochranného pásma a trasu vodovodu.

SO 80

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, ochranné pásmo el. vedení, území archeologických nálezů, telekomunikační kabel, cyklotrasu a pěší trasu.

SO 81

Plocha smíšená obytná - v západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu smíšenou obytnou a plochu rekreace. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa, hranici památkové zóny, ochranné pásmo el. vedení, území archeologických nálezů a turistickou trasu.

DI 83

Plocha dopravní infrastruktury – v západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury a plochu občanského vybavení. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství a občanské vybavení Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, vzdálenost 50m od okraje lesa, radioreléovou trasu, ochranné pásmo hřbitova a trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma a významný krajinný prvek.

OVh 84

Plocha občanského vybavení – hřbitov - v západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku. Lokalita navazuje na stávající plochu občanského vybavení – hřbitov. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství Limity využití území – respektovat hranici památkové zóny, ochranné pásmo hřbitova a trasu kabelu el. vedení 22kV včetně ochranného pásma.

OV 85

Plocha občanského vybavení - v centrální části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti stadionu. Lokalita navazuje na stávající plochu občanského vybavení a plochu smíšenou obytnou. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat ochranné pásmo hřbitova, radioreléovou trasu, trasu Stránka 27 z 269

zatrubněného toku ochranné pásmo el. vedení včetně el. vedení a elektronické komunikační vedení včetně ochranného pásma. DI 95

Plocha dopravní infrastruktury – v západní části zastavěného území sídla Vimperk. Využití plochy před přestavbou - rekreace Limity využití území – respektovat vzdálenost 50m od okraje lesa a isofony.

DI 98

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části zastavěného území sídla Vimperk. Využití plochy před přestavbou - plochy smíšené výrobní Limity využití území – respektovat hranice 50m od okraje lesa, telekomunikační kabel, trasu vodovodu, trasu kanalizace a isofony.

DI 101

Plocha dopravní infrastruktury – u silnice I/4, v severní a jižní části zastavěného území sídla Vimperk. Využití plochy před přestavbou - veřejné prostranství, občanské vybavení, plochy smíšené obytné a technické infrastruktury Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo ČOV, otevřenou vodoteč, ochranné pásmo el. vedení včetně trafostanice T3 a el. vedení 22kV, telekomunikační kabel, trasu kanalizace a vodovodu.

k. ú. Arnoštka

DI.D5/8-3

Plocha dopravní infrastruktury – na hranici řešeného území, jihozápadně od sídla Arnoštka, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, hranici 50m od okraje lesa, telekomunikační kabel, ochranné pásmo silnice a CHKO Šumava - II. zóna, evropsky významnou lokalitu.

k. ú. Hrabice

DI 147

Plocha dopravní infrastruktury - rekonstrukce a rozšíření silnice II. třídy včetně stavební úpravy křižovatky silnice II/145 se silnicí na Hrabice. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat stávající vodovodní a kanalizační řad, stávající vedení a ochranné pásmo el. vedení.

DI 159-1

Plocha dopravní infrastruktury - ve východním cípu k.ú. Hrabice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa

k. ú. Korkusova Huť

SO 172

Podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Korkusova Huť. Plocha smíšená obytná – v jižní části sídla Korkusova Huť, lokalita je vymezena mezi silnicí I/4 a stávající místní komunikací. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Využití plochy před přestavbou – plocha výroby a skladování Limity využití území – respektovat ochranné pásmo silnice, stávající trafostanici a vedení vč. jejich ochranného pásma, telekomunikační kabel, 50m od okraje lesa, chráněnou oblast přirozené akumulace vod, evropsky významnou lokalitu, isofony, biosférickou rezervaci UNESCO a CHKO Šumava –IV. zóna, navržené ochranné pásmo vodního zdroje 2.stupně.

Stránka 28 z 269

k. ú. Pravětín

DI 211

Plocha dopravní infrastruktury - na východním okraji sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající silnici III/14520 a navrženou DI 223 přes stávající plochu smíšenou výrobní. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená výrobní Limity využití území – respektovat ochranné pásmo el. vedení včetně stávajícího el. vedení 22kV.

DI 212

Plocha dopravní infrastruktury – ve východní části zastavěného území sídla Vimperk. Lokalita navazuje na stávající plochu dopravní infrastruktury, jedná se o stavební úpravu křižovatky silnice II/145 se silnicí III/14520. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - výroba a skladování Limity využití území – respektovat hranici CHOPAV, telekomunikační kabel, biosférickou rezervaci UNESCO a isofony.

k. ú. Solná Lhota

DI 242

Plocha dopravní infrastruktury – podél silnice I/4 procházející sídlem Korkusova Huť. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plochy smíšené obytné a občanské vybavení Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, ochranné pásmo navržený vodovodní a kanalizační řad.

DI.D5/7-3

Plocha dopravní infrastruktury – východní okraj sídla Solná Lhota. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plochy smíšené obytné Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a IV. zóna, evropsky významnou lokalitu, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, biosférickou rezervaci UNESCO, ochranné pásmo el. vedení včetně stávajícího el. vedení 22kV.

k. ú. Výškovice u Vimperka

DI 264

Plocha dopravní infrastruktury – v severní části sídla Sudslavice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená obytná Limity využití území – respektovat ochranné pásmo přírodní rezervace, radioreléovou trasu, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně.

DI.D5/6.1-3

Plocha dopravní infrastruktury – v jihovýchodní části sídla Sudslavice, u silnice I/4. Lokalita se nachází v zastavěném území. Využití plochy před přestavbou - plocha smíšená obytná a veřejné prostranství Limity využití území – respektovat ochranné pásmo přírodní rezervace, hranici záplavy 2002, hranici záplavy Q100.

Stránka 29 z 269

c.4

VYMEZENÍ NEZASTAVITELNÝCH PLOCH

V případě střetu navrhovaných ploch s ochrannými pásmy (OP) je nutné řešit výjimku z těchto OP v navazujících řízeních. k. ú. Vimperk OZNAČ. PLOCHY

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH

DI 48

Plocha dopravní infrastruktury – spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Skláře (Hájná Hora). Limity využití území – respektovat telekomunikační kabel, vedení a ochranné pásmo el.vedení.

DI 62

Plocha dopravní infrastruktury - jedná se o komunikaci mezi zástavbou lokality Hájná Hora a sídlem Skláře v jižní části k. ú. Vimperk. Limity využití území – respektovat ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, telekomunikační kabel, otevřenou vodoteč, vzdálenost 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo stávajícího el.vedení a plochu pro koridor tech. infrastruktury (územní rezerva VTL plynovodu).

DI 99

Plocha dopravní infrastruktury - plochy jsou navrženy pro výhybny na místní komunikaci

DI 102

Plocha dopravní infrastruktury – jedná se o tři úseky podél silnice I/4, a to v severním výběžku k.ú. Vimperk, na jižním okraji sídla Vimperk a mezi sídlem Vimperk a ústím Arnoštského potoka do Volyňky. Limity využití území – respektovat nadregionální biokoridor a jeho ochrannou zónu, regionální biocentrum, vzdálenost 50m od okraje lesa, maximální hranici negativního vlivu ČOV, ochranné pásmo dráhy, navrženou cykloturistickou trasu, telekomunikační kabel a ochranné pásmo komunikačního zařízení.

DI.D5/7-1

Plocha dopravní infrastruktury – od ústí Arnoštského potoka do Volyňky k hranici k.ú. Solná Lhota Limity využití území – nadregionální biokoridor a jeho ochrannou zónu, ochranné pásmo dráhy, telekomunikační kabel a ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení

k. ú. Arnoštka

DI.D5/8-2

Plocha dopravní infrastruktury - v západní části k.ú. Arnoštka, podél silnice I/4, součástí lokality je stávající plocha tech. infrastruktury – trafostanice T71. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a III. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, lokální prvky ÚSES, otevřené vodoteče, hranici 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo el.vedení.

DI.D5/9

Plocha dopravní infrastruktury - v jihozápadním cípu k.ú. Arnoštka, u silnice I/4. Limity využití území – respektovat biosférickou rezervaci UNESCO, CHKO Šumava II. zóna, evropsky významnou lokalitu a otevřenou vodoteč.

k. ú. Bořanovice u Vimperka

DI.D5/6.1-2

Plocha dopravní infrastruktury - v severozápadní části k.ú. Bořanovice u Vimperka, v těsné blízkosti železniční dráhy. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, ochranné pásmo přírodní rezervace, hranici záplavy 2002, ochranné pásmo dráhy, vzdálenost 50m od okraje lesa.

Stránka 30 z 269

k. ú. Hrabice

VV 158

Plocha vodní a vodohospodářská - na Křesanovském potoce nad silnicí II/145. Obsluha území – ze stávající místní komunikace Limity využití území – respektovat funkční lokální biokoridor; otevřenou vodoteč, vedení a ochranné pásmo el. vedení.

DI 159-2

Plocha dopravní infrastruktury - v severovýchodním výběžku k.ú. Hrabice, u silnice I/4. Limity využití území – respektovat hranici 50m od okraje lesa.

k. ú. Korkusova Huť

DI 171

Plocha dopravní infrastruktury – od sídla Korkusova Huť, podél silnice I/4 před jižní hranici s k.ú. Arnoštka. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a III. a IV zóna, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, biosférickou rezervaci UNESCO, hranici 50m od okraje lesa, archeologickou lokalitu, navržený vodovodní a kanalizační řad.

DI.D5/8-1

Plocha dopravní infrastruktury – plocha na úseku silnice I/4 u jižní hranice s k.ú. Arnoštka. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II., III. a IV zóna, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, biosférickou rezervaci UNESCO, lokální prvky ÚSES a hranici 50m od okraje lesa.

k. ú. Křesanov DI 189

Plocha dopravní infrastruktury – návrh účelové komunikace. Plocha se nachází u severozápadní hranice k. ú. Křesanov, poblíž sídla Žírec (sousední obec).

k. ú. Pravětín L 203

Plocha lesní - severozápadně od sídla Pravětín, poblíž hranice k.ú. Vimperk Limity využití území – respektovat vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, vzdálenost 50m od okraje lesa.

k. ú. Skláře u Vimperka L 203

Plocha lesní - severozápadně od sídla Pravětín, poblíž hranice k.ú. Vimperk Limity využití území – respektovat vedení a bezpečnostní a ochranné pásmo VTL plynovodu, vzdálenost 50m od okraje lesa.

k. ú. Solná Lhota

DI 243

Plocha dopravní infrastruktury – prochází sídlem Korkusova Huť v k.ú. Solná Lhota, podél silnice I/4. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu, telekomunikační kabel, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, vzdálenost 50m od okraje lesa, ochranné pásmo hřbitova, navržený vodovodní a kanalizační řad.

DI.D5/7-2

Plocha dopravní infrastruktury – mezi severní hranicí k.ú. Solná Lhota a sídlem Korkusova Huť, podél silnice I/4. Limity využití území – respektovat CHKO Šumava - II. a IV. zóna, biosférickou rezervaci UNESCO, evropsky významnou lokalitu, otevřené vodoteče, telekomunikační kabel, ochrannou zónu nadregionálního biokoridoru, lokální prvky ÚSES, vzdálenost 50m od okraje lesa, vedení a ochranné pásmo el.vedení.

Stránka 31 z 269

k. ú. Výškovice u Vimperka

DI 263

Plocha dopravní infrastruktury – jedná se o tři úseky podél silnice I/4, a to u dobývacího prostoru Výškovice-Sudlavice, druhý je mezi odbočkou na Sudslavice a Sudslavicemi a třetí u dobývacího prostoru Výškovice I. Limity využití území – respektovat otevřenou vodoteč, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, hranici záplavy Q100, ložisko nerostných surovin, telekomunikační kabel, ochranné pásmo el.vedení, navržený kanalizační řad a maximální hranice negativního vlivu ČOV

DI.D5/6.1-1

Plocha dopravní infrastruktury – od Sudslavic, po severní výběžek hranice k. ú. Boubská. Limity využití území – respektovat regionální biocentrum, hranici 50m od okraje lesa, vodní tok a otevřenou vodoteč, hranici záplavy Q100 a hranici záplavy aktivní zóny, ochranné pásmo dráhy, navrženou cykloturistickou trasu .

DI.D5/6.1-4

Plocha dopravní infrastruktury – mezi odbočkou na Sudslavice a Sudslavicemi, podél silnice I/4.

DI.D5/6.2

Plocha dopravní infrastruktury – od hranice řešeného území k dobývacímu prostoru Výškovice-Sudlavice Limity využití území – respektovat hranici záplavy Q100, archeologickou lokalitu, telekomunikační kabel, ochranné pásmo el.vedení.

c.5

SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ

Stávající systém sídelní zeleně bude zachován a dále rozvíjen. V ÚP Vimperk je sídelní zeleň vymezena jako součást ploch veřejných prostranství. Jedná se např. o plochy zeleně na veřejných prostranstvích VP 9 v severní části sídla Vimperk a VP 145, VP 146 a VP 153 u jižní hranice k.ú. Hrabice. Veřejná prostranství jsou vymezena též u výrobních areálů, kde má zeleň funkci především izolační. U hranic k.ú. Vimperk - k.ú. Pravětín odděluje VP 204 navržené plochy smíšené obytné od plochy smíšené výrobní , taktéž VP 157 v jihozápadní části k. ú. Hrabice. Sídelní zeleň je dále vymezena v ochranných pásmech dopravní a technické infrastruktury pro odclonění návrhových obytných ploch např. na jižním okraji Vimperka VP 40, VP 46 a VP 49 nebo na jihozápadním a západním okraji Vimperka VP 71 a VP 89. V návrhu je uvažováno s výsadbou alejí okolo polních cest a remízků, s doplněním doprovodné zeleně kolem vodotečí apod. Podmínkou realizace je, že nebudou prováděny žádné hrubé terénní úpravy a žádné hrubé zásahy do břehů a vodních ploch. Návrh ÚP umožňuje realizaci veřejné zeleně doplňkové - okrasné (bez jiné výrazné funkce) i na jiných zastavitelných plochách konkrétního funkčního využití. V severovýchodním cípu k.ú. Vimperk, západně od silnice I. třídy je navrženo veřejné prostranství zoopark (VPz 12). Obecně lze konstatovat, že na stávajících a navržených plochách veřejných prostranství je vhodné doplnění vzrostlé zeleně na základě podrobnější dokumentace. Při výsadbě preferovat původní dřeviny.

d) koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování d.1 KONCEPCE UMÍSŤOVÁNÍ

DOPRAVNÍ

INFRASTRUKTURY

A

PODMÍNKY

JEJÍHO

d.1.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V řešeném území je nadřazenou územně plánovací dokumentací (Aktualizace ZÚR JčK) vymezen dopravní koridor D5 republikového významu. Jedná se o záměr prodloužení rychlostní silnice R4 s pokračováním po silnici I/4 (Nová Hospoda – Strakonice - Volyně - Vimperk - Strážný - státní hranice).

Stránka 32 z 269

V úseku Nová Hospoda - Vimperk - státní hranice předpokládá ŘSD ČR kategorii silnice I/4 S 9,5 v celé délce. Ve správním území Vimperka jsou vymezeny tyto úseky silnice I/4: D5/6 - nespojitý úsek Čkyně (jihozápadní okraj) - Vimperk (severní okraj města) tvořený úseky D5/6.1 a D5/6.2, vymezený pro přeložky stávající silnice, obvyklá šíře koridoru 200m. Územním plánem byly tyto plochy dopravních koridorů zpřesněny. V rámci tohoto zpřesnění došlo k nápravě ve věci křížení s plochou regionálního biocentra, k němuž dochází nyní pouze v jediném nezbytném případě. Zde musí být dopravní stavba v navazujících stupních (ÚŘ, SŘ) řešena tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře. Mezi těmito koridory jsou podél stávající trasy silnice I/4 navrženy plochy dopravní infrastruktury (DI 101 a DI 102 v k. ú. Vimperk, DI 159-1 a DI 159-2 v k. ú. Hrabice a DI 263 a DI 264 v k. ú. Výškovice u Vimperka) umožňující případnou úpravu parametrů stávající silnice. D5/7 - úsek Vimperk (jižní okraj) - Solná Lhota, vedení komunikace v upravené trase, obvyklá šíře koridoru 200m. D5/8 - úsek Solná Lhota - Kubova Huť, vedení komunikace v upravené trase, obvyklá šíře koridoru 200m. Územním plánem byly plochy dopravních koridorů D5/7 a D5/8 zpřesněny (DI.D5/7 a DI.D5/8) a propojeny plochami dopravní infrastruktury. Ty jsou navrženy tak, aby koridory na sebe plynule navazovaly a současně byla umožněna homogenizace stávající silnice. Jedná se o plochy DI 101 a DI 102 v k. ú. Vimperk, DI 171 v k. ú. Korkusova Huť a DI 242 a DI 243 v k. ú. Solná Lhota. D5/9 - úsek Kubova Huť, šíře koridoru 200m. Tento úsek zasahující do řešeného území jen nepatrně nebyl zpřesněn. d.1.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Silniční doprava Územní plán navrhuje v zastavěném území sídla Vimperk na silnici I/4 stavení úpravy. Jedná se o návrhové plochy DI 18, DI 19, DI 57, DI 58, DI 59, DI 60. Stávající silnice II. a III. tříd jsou považovány za územně stabilizované. Jejich případné úpravy se budou týkat zlepšení technického stavu tras nebo případných rozšíření. Plochy jsou především navrženy na silnici II. třídy II/145, kde jsou navrženy plochy (DI 20, DI 2, DI 86, DI 95, DI 98, DI 148, DI 27, DI 28, DI 21, DI 147, DI 212) pro rekonstrukci, rozšíření a stavební úpravy křižovatek. Územní plán vymezuje plochy dopravní infrastruktury určené pro nové místní komunikace zajišťující obsluhu stávajících nebo navržených ploch. - V severní části k.ú. Vimperk, souběžně se stávající silnicí II/145, od které je oddělena navrženou plochou VP 4 a SO 6 je navržena místní komunikace na plochách DI 3 a DI 5. - Po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, v k. ú. Vimperk a k. ú. Pravětín, mezi stávající a navrženou zástavbou je navržena místní komunikace, která spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Skláře, a to na plochách DI 32, DI 47, DI 206, DI 129, DI 211. - Mírné zlepšení dopravní obslužnosti pro lokalitu Nad tratí může být v budoucnu řešeno na plochách dopravní infrastruktury DI 37 a DI 38. - V jižní části zastavěného území sídla Vimperk je navrženo rozšíření stávající komunikace mezi plochou občanského vybavení a plochu smíšenou obytnou na ploše DI 51. - Jihozápadně od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV),je navržena místní komunikace na ploše DI 150. - V západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku je navrženo rozšíření ploch pro dopravu v klidu. Jedná se o plochu DI 83. U komunikací, které zpřístupňují objekty bydlení, je v převážné míře nutno umožnit úpravy problémových míst (např. připojení na silniční trasy, zúžené profily apod.), postupně počítat s uplatněním zklidňujících prvků automobilové dopravy a s úpravou v odpovídajících parametrech, to znamená v šířce komunikací 6m s alespoň jednostranným chodníkem. V rozvojových plochách je umožněn vznik nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace. Tyto komunikace nejsou zakresleny. Místní komunikace budou dimenzovány v souladu s příslušnými normami tak, aby umožnily příjezd požárních vozidel.

Stránka 33 z 269

U nově navrhované obytné zástavby bude parkování a garážování vozidel řešeno výhradně na vlastním pozemku, a to již jako součást stavby. Předpokládají se minimálně dvě garážová stání nebo odstavné plochy (pro každý byt) na pozemku rodinného domu (viz Vyhláška MMR č. 137/1998, §50, odst. 2). Stavební úřad by ani napříště neměl povolit stavbu ani jednoho obytného domu, či souboru, který by neměl svoji výhledovou garážovací potřebu pokrytu beze zbytku na vlastním pozemku. U nově navrhovaných objektů podnikatelského charakteru je nutné, aby jejich majitelé či investoři zabezpečili potřebný počet parkovacích stání pro své zákazníky. To platí i pro stavbu či přestavbu objektů nabízejících ubytovací služby. Dopravní napojení zastavitelných ploch je třeba řešit prostřednictvím sítě silnic nižších tříd a místních komunikací. Územní plán vymezuje i plochu dopravní infrastruktury DI 189 pro novou účelovou komunikaci napojující sídlo Žírec (v obci Zdíkov mimo řešené území) na účelovou komunikaci v k. ú. Křesanov. Železniční doprava Řešeným územím prochází celostátní trať č. 198 Strakonice – Volary. Trať by měla být v cílovém stavu elektrizována a zařazena jako součást Šumavských elektrických drah. Vyšší standard kvality dopravní obsluhy území si vyžádá drobnější stavební úpravy. Dnešní rozsah drážních ploch je v návrhu stabilizován a respektován. Zatížení hlukem Navržené plochy a nově vznikající stavby v současně zastavěném území musí respektovat ochranné pásmo silnic I., II. a III. třídy a železnice. U lokalit, které jsou vymezeny v blízkosti komunikací nebo železnice je možnost zasažení nepříznivými vlivy ze silniční dopravy, především hlukem. V rámci následujících stavebních řízení je nutno posoudit toto případné zasažení a na základě toho navrhnout i potřebná technická opatření na náklady investora budoucí výstavby. Protihluková opatření v případě nesplnění hlukových limitů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy nebudou hrazena z prostředků majetkového správce (vlastníka komunikace). Cyklistická doprava, turistické a naučné stezky, lyžařské trasy Současný systém cykloturistických, turistických tras a naučných stezek zůstane zachován a postupně rozvíjen. Stezky pro pěší i cyklisty jsou přípustné téměř ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Na trase Strakonice - Volyně - Vimperk je uvažováno s novou cyklostezkou. V zájmu rozvoje turistiky a cestovního ruchu lze v rámci přípustných způsobů využití stávajících i zastavitelných ploch rozšířit doplňková zařízení (odpočívadla, občerstvení, informační tabule, apod.).

d.2

KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

d.2.1 KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉHO ŘEŠENÍ A PODMÍNKY JEHO UMÍSŤOVÁNÍ Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků. Nedoporučují se žádná opatření, směřující k urychlení povrchového odtoku s následným rozvojem vodní eroze. Doporučují se vhodná krajinná revitalizační opatření ke zvýšení záchytu vody v krajině, zlepšení erozní odolnosti a zamezení odnosu půdy. Územní plán vymezuje novou vodní plochu VV 158 západně od sídla Hrabice na Křesanovském potoce. Na hranici správního území Vimperk a Zdíkov, pod silnicí II/145 je navrženo protipovodňové opatření PO 1 - revitalizace bezejmenného toku. Zásobování pitnou vodou U každé nově navržené zastavitelné plochy, mimo rozptýlené venkovské zástavby o velikosti lokality do 4 RD a mimo lokality s možností napojení na vodovod, bude do doby vydání prvního ÚR na stavbu RD zpracována územní studie s řešením zásobování pitnou vodou. V případě, že zastavitelná plocha nebude napojena na veřejný vodovod, je nezbytné zajistit potřebné množství vody jiným způsobem, např. jednotlivými zdroji nebo jedním společným. Provádění vrtů bude

Stránka 34 z 269

prováděno vždy po předchozím hydrogeologickém posudku, který vyhodnotí, zda - li se nebudou jednotlivé navržené vrty a stávající studny vzájemně ovlivňovat. Součástí uvedené územní studie bude posouzení využitelného množství podzemních vod pro účely zásobování zastavitelné plochy pitnou vodou, zpracovaný osobou odborně způsobilou podle zákona o geologických pracích. Vimperk Zásobování města pitnou vodou je vyhovující. Kapacita zdrojů i potřebná velikost akumulací je dostačující i pro výhled. Navrhuje se: - Rekonstrukce prameniště Hojdle. Zdroje budou upraveny a oploceny, nově bude vybudována sběrná studna, odkud bude voda přečerpávána do nové úpravny vody s akumulací v jižní části areálu kasáren (odradonování, odkyselení na tlakovém filtru a hygienické zabezpečení). Z akumulace bude voda jedním směrem čerpána do stávajícího vodojemu Sloup a druhým směrem gravitačně dopravována do směru Hrabice Vimperk. Zásobní řad z prameniště Hojdle pro město Vimperk je ve špatném stavu a je navržena jeho výměna. - Nové tlakové pásmo pro navrhovanou zástavbu v okolí VDJ Brantlův dvůr AT stanicí v tomto vodojemu a příslušnými vodovodními řady. - Nové tlakové pásmo pro navrhovanou zástavbu v lokalitě Nad tratí a Kasárna AT stanicí v těchto lokalitách. Koncepce předchozího územního plánu, která doporučovala výstavbu nového VDJ Východ 2x 250 m3 (763.00/760.00) již není navrhována. Arnoštka V osadě Arnoštka se navrhuje výstavba vodovodu pro veřejnou potřebu společného i pro osadu Korkusova Huť. Zdrojem vody budou tři stávající vrty severně od sídla. Okolo zdrojů bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdrojů bude voda čerpána do vodojemu. Do místa spotřeby bude voda dopravována AT stanicí ve vodojemu. V rámci zástavby je navržena vodovodní síť. Bořanovice Zásobování osady Bořanovice pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Okolo zdroje bude stanoveno ochranné pásmo. Boubská Zásobování osady Boubská pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Cejsice Zásobování osady Cejsice pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Hrabice Zásobování osady Hrabice pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Klášterec Zásobování osady Klášterec vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Navrhuje se však rekonstrukce příp. doplnění zdroje vč. stanovení ochranných pásem. Dále se navrhuje výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Korkusova Huť V osadě Korkusova Huť se navrhuje výstavba vodovodu pro veřejnou potřebu společného i pro osadu Arnoštka. Zdrojem vody budou tři stávající vrty jižně od sídla. Okolo zdrojů bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdrojů bude voda čerpána do vodojemu. Do místa spotřeby bude voda dopravována AT stanicí ve vodojemu. Vodovodní síť je navržena v rámci zástavby. Křesanov Zásobování osady Křesanov pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Navrhuje se však kompletní rekonstrukce stávajícího vodovodního sytému ve stávajícím rozsahu, vč. stávající vodovodní sítě. Dále se navrhuje vodovodní síť v rámci nové výstavby a k doposud nenapojeným objektům.

Stránka 35 z 269

Lipka Zásobování osady Lipka vč. místní části Stará Lipka pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Michlova Huť V osadě Michlova Huť se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Modlenice V osadě Modlenice se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Pravětín Zásobování osady Pravětín pitnou vodou je vyhovující. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Skláře Zásobování osady Skláře pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Okolo zdrojů se navrhuje stanovení ochranných pásem (cca 100 m). Solná Lhota V osadě Solná Lhota se navrhuje výstavba vodovodu pro veřejnou potřebu. Vodovod bude napojen z vodovodu Korkusova Huť. Do místa spotřeby bude voda dopravována AT stanicí ve vodojemu. Vodovodní síť je navržena v rámci zástavby. Sudslavice V osadě Sudslavice se navrhuje výstavba vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody budou dvě stávající studny příp. ještě stávající vrt. Okolo zdrojů bude stanoveno ochranné pásmo. Ze zdrojů bude voda čerpána do vodojemu. Do místa spotřeby bude voda dopravována gravitačně. Vodovodní síť je navržena v rámci zástavby. U Sloupu Zásobování lokality U Sloupu pitnou vodou nevyhovuje. Zdroj i úpravna vody budou odstaveny z provozu. Novým zdrojem bude prameniště Hojdle (viz město Vimperk), stávající vodojem bude zachován. V areálu budou vyměněny veškeré vodovodní rozvody za nové. Vodovod bude sloužit i jako požární, výhledová spotřeba vody je max. 1 l/s. Veselka V osadě Veselka se neuvažuje s výstavbou vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé budou využívat i nadále stávající individuální zdroje pitné vody. Vnarovy Zásobování osady Vnarovy pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Výškovice Zásobování osady Výškovice pitnou vodou se nebude měnit ani v budoucnu. Je navrhována výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům. Zdroje požární vody V řešeném území musí být dodržovány platné požární předpisy. Zdrojem požární vody pro město (pro zastavěné území i nově zastavitelné plochy) budou využívány hydranty na veřejném vodovodním řadu. Jednotlivá sídla budou jako zdroje požární vody využívat i nadále místní vodní plochy a vodovod pro veřejnou potřebu. Některá sídla mají vybudovány požární nádrže. Vodní plochy musí být udržovány tak, aby byl vždy zajištěn přístup a zajištěno dostatečné množství vody k hašení požárů. Rovněž je nutno stanovit a případně upravit odběrná místa. Ve výjimečných případech (území mimo dosah veřejného vodovodního řadu a vodních ploch a toků) bude nutno povolat jednotky s mobilní požární technikou automobilových cisteren. V sídlech Arnoštka, Korkusova Huť, Křesanov, Michlova Huť, Modlenice a Veselka, kde se nenachází žádné vodní plochy a není zde vybudován ani veřejný vodovod, je v návrhu uvažováno s doplněním

Stránka 36 z 269

malých nádrží pro potřebu požární vody. V navržených podmínkách využití území je umožněno řešit tyto zdroje na všech funkčních plochách. Zdroje znečištění, odkanalizování a čištění odpadních vod U každé nově navržené zastavitelné plochy, mimo rozptýlené venkovské zástavby o velikosti lokality do 4 RD bude do doby vydání prvního ÚR na stavbu RD zpracována územní studie s řešením likvidace odpadních a srážkových vod. V případě možnosti napojení zástavby na kanalizaci zakončenou ČOV s vypouštěním do vodního toku bude prověřena pouze možnost likvidace srážkových vod. U ploch s povinností zpracovat územní studie bude součástí hydrogeologický průzkum se zhodnocením možnosti vsakování srážkových vod, zpracovaný osobou odborně způsobilou podle zákona o geologických pracích. Dešťové vody sídel budou i nadále odváděny stávajícím způsobem. Doporučuje se maximální množství srážkových vod zasakovat do půdy přirozeným způsobem a minimalizovat zpevňování ploch nepropustnými materiály. Vimperk Odkanalizování města Vimperk vč. čištění odpadních vod je vyhovující. Nová kanalizace je navržena v rámci nové zástavby (návrhových ploch) a k doposud nenapojeným objektům. Dále budou podchyceny stávající volné výusti. Kanalizaci se doporučuje v případě vhodného recipientu navrhovat jako oddílnou. Na kanalizační síť města Vimperk a tím i na městskou ČOV se ve výhledu navrhuje napojit okolní osady Hrabice a Pravětín a lokalitu U Sloupu. Arnoštka V osadě Arnoštka se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Bořanovice V osadě Bořanovice se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV východně pod osadou. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Boubská V osadě Boubská se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV severovýchodně pod osadou. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. Cejsice Navrhuje se výstavba nové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou přiváděny na kanalizační síť osady Hrabice a dále města Vimperk a čištěny centrálně na městské ČOV. Hrabice Odkanalizování osady Hrabice je vyhovující. Nová kanalizace je navrhována v rámci výhledové zástavby a k doposud neodkanalizovaným objektům. Klášterec V osadě Klášterec se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV severovýchodně pod osadou. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí. ČOV bude společná i pro osadu Solná Lhota. Korkusova Huť V osadě Korkusova Huť se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV severně pod osadou. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí.

Stránka 37 z 269

Křesanov V osadě Křesanov se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Lipka Odkanalizování osady Lipka je vyhovující. Nová kanalizace je navrhována v rámci výhledové zástavby a k doposud neodkanalizovaným objektům. V osadě Stará Lipka se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Michlova Huť V osadě Michlova Huť se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Modlenice V osadě Modlenice se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Pravětín V osadě Pravětín se navrhuje výstavba nové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Je možno využít i stávající úseky kanalizace. Takto svedené odpadní vody budou přiváděny na kanalizační síť města Vimperk a čištěny centrálně na městské ČOV. Skláře V osadě Skláře se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Solná Lhota V osadě Solná Lhota se navrhuje výstavba nové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou přiváděny na kanalizační síť osady Klášterec a čištěny na navrhované ČOV této osady. Sudslavice V osadě Sudslavice se navrhuje výstavba nové kanalizace v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou čištěny centrálně na navrhované ČOV severně pod osadou. Okolo čistírny bude stanoveno pásmo ochrany prostředí, pro jeho minimalizaci se doporučuje objekt čistírny zakrytý). ČOV bude společná i pro osadu Vnarovy a Výškovice. U Sloupu Odkanalizování lokality U Sloupu nevyhovuje. Stávající kanalizace je netěsná (balastní vody), ČOV je v havarijním stavu. Navrhuje se výstavba nové oddílné splaškové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Stávající kanalizace bude sloužit jako dešťová. Takto svedené odpadní vody budou přečerpávány novou ČS a novým výtlačným řadem na kanalizační síť města Vimperk a čištěny centrálně na městské ČOV. Pro tento nový kanalizační řad je v ÚP navržen koridor vedený souběžně s místní komunikací od Sloupu k Pivovarské ulici. Stavba je navržena jako veřejně prospěšná s označením TI-K6. Původní vojenská ČOV bude zrušena. Veselka V osadě Veselka se nepředpokládá výstavba kanalizace pro veřejnou potřebu a centrální ČOV. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (bezodtokové jímky, vícekomorové septiky s dočištěním, mikročistírny apod.). Vnarovy V osadě Vnarovy se navrhuje výstavba nové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou přiváděny společně s odpadními vodami osady Výškovice na kanalizační síť osady Sudslavice a čištěny na navrhované ČOV této osady.

Stránka 38 z 269

Výškovice V osadě Výškovice se navrhuje výstavba nové kanalizační sítě v rámci stávající i navrhované zástavby. Takto svedené odpadní vody budou přiváděny společně s odpadními vodami osady Vnarovy na kanalizační síť osady Sudslavice a čištěny na navrhované ČOV této osady. Okolo všech vodovodních a kanalizačních zařízení je ochranné pásmo dle zákona o veřejných vodovodech a kanalizacích. d.2.2 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ EL. ENERGIÍ El. vedení nadmístního významu Ve východní části řešeného území prochází vzdušné dvojité vedení VVN 110kV rozvodna Prachatice Vimperk. Do rozvodny Vimperk je navrženo vedení VVN 110kV Strakonice – Vimperk. Jedná se o záměr předložený aktualizací ZÚR JčK, která vymezuje koridor Ee39 šíře koridoru 100m. Ve správním území obce Vimperk je vymezen úsek Ee39/2 (úsek Předslavice – Vimperk). Elektrické vedení VVN bude vedeno ze severovýchodní části z k. ú. Smrčná u Čkyně podél stávajícího vedení VN 22kV a pod sídlem Boubská odbočí do rozvodny Vimperk. El. vedení v řešeném území Stávající trafostanice TS nemají dostatečnou rezervu výkonu pro napojení doplňované výstavby. Proto je nutno provést jejich posílení. Návrh pokrytí nového nárůstu spotřeby el. energie je následující : Vimperk – vnitřní město Napájení elektrickou energií vychází z výše uvedených souvislostí. Stávající venkovní vedení VN bude plně respektováno, včetně ochranných pásem. Jedná se hlavně o lokality u Brantlova Dvora, nemocnice a „Na Kalvárii“. LOKALITA HRABICE TRAFOSTANICE-T5,T6,T8,T72, SO-6,8,97,140,141,142,144,151,154,155,156 R-B R-7 VS152 Severně nad Sušickou komunikací - Hrabice: navrhované RD a podnikatelská zóna se napojí z nových sloupových trafostanic T5 a výhledové T8 a z kabelové T6. Stávající T72 Obec Hrabice bude v těsné blízkosti rekonstruována. LOKALITY NA KALVÁRII A ZA HŘBITOVEM TRAFOSTANICE-T9,T10,T11,T12,T84,T91,T92, SO-88,90,92,93 OV96 SV87 Na Kalvárii: navrhované RD a objekty veřejné vybavenosti se napojí ze tří nových sloupových TS T9, T11 a stávající T10. Za Hřbitovem a Podzámčí: rozsáhlá výstavba RD a veřejné vybavenosti se částečně napojí ze stávající TS T84, která má částečnou rezervu výkonu a nově navržené TS T12 nad hřbitovem. Bude využito i stávající TS T91 a rekonstruované TS T92. LOKALITA BRANTLŮV DVŮR TRAFOSTANICE-T13,T14 SO-69,70,72,73,74,75,76,80,81 R-B Brantlův Dvůr a Nemocnice: navržena rozsáhlá výstavba RD. Do území navrhujeme výstavbu nové sloupové TS T13 severně nad Brantlův Dvůr. Východně od této TS navrhujeme další kabelové TS T14. Bude využito i stávající TS T93 a TS T89.

Stránka 39 z 269

LOKALITA NAD NOVÝM SÍDLIŠTĚM TRAFOSTANICE-T15,T16,T17,T18,T19,T20,T31 SO-10,11,14,17 R-B R-R OV1 VPz12 Nad novým sídlištěm: v rámci výstavby je nutno zasmyčkovat čtyři nové kabelové stanice T15, T16, T17, T18,T19 a výhledově sloupovou TS-T20. Zasmyčkování kabelových stanic se provede primárním kabelem. Vimperská rokle - za ČOV: výstavba nové TS T31, stanice se zasmyčkuje dvojitým kabelem na rozvod 22 kV v Sídlišti. LOKALITA KOMENSKÉHO ČTVRŤ U STADIONU TRAFOSTANICE-T82,T109 OV85 Bude využito stávající TS T92 a TS T109 TESCO. LOKALITA PODSKALÍ TRAFOSTANICE-T3 R-61 Bude využito stávající TS T3. LOKALITA SCHWEIGELŮV DVŮR TRAFOSTANICE-T34,T107 SO-65 OV63,233 Bude využito stávající TS T34 a nové sloupové TS T107. LOKALITA U KAPLIČKY, HUSOVA ČTVRŤ, PRAVĚTÍNSKÉ ÚDOLÍ TRAFOSTANICE-T21,T29,T32 SO-41,43,45,50,52,54,55 R-42 Husova čtvrť - za tratí, jih: západní část zástavby se napojí z nové TS T21, severní část se napojí ze stávající TS T94. Nejvzdálenější jihovýchodní část této lokality si vyžádá výstavbu TS T29 a T32. LOKALITA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39 SO-36 Bude využito stávající TS T38(rekonstruované) a T39. LOKALITA VELKÁ HOMOLKA TRAFOSTANICE-T22,T23,T24,T33 SO-25,128 Velká Homolka: provede se náhrada stávající TS Špidrova (BTS) za kabelovou stanici - označena T22. Pro novou zástavbu se vybuduje nová trafostanice T23. Směrem k rozvodně se pak vybuduje další kabelová stanice T24. LOKALITA VÝROBA U ROZVODNY TRAFOSTANICE-T27 SV134 FVE elektrárny napojeny ze stávajících trafostanic T27 a T33. LOKALITA VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39,T96 SV34,205 Stránka 40 z 269

Bude využito stávající TS T38(rekonstruované), T96(rekonstruované) a T39. LOKALITA VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T101 SV30,209 Bude využito nové sloupové TS T101. LOKALITA VÝROBA VÝCHOD TRAFOSTANICE- T100 Bude využito rekonstruované T100. LOKALITA VÝROBA ZA ROHDE A SCHWARZ TRAFOSTANICE-T35 VS219 Jihovýchodní část – V nezdinách – tato průmyslová lokalita se napojí z nové venkovní stanice T35kVA. LOKALITA VÝROBA JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T99,T102,T104 R-VS - REZERVA Bude využito nových sloupových T102, T104 a rekonstruované TS T99. PRŮMYSLOVÁ ZÓNA VIMPERK Na základě ploch jednotlivých zón je určena směrná výkonová bilance s přihlédnutím na nesoudobost příkonů jednotlivých odběratelů elektřiny. Výkonová bilance bude postupně aktualizována na základě konkrétních požadavků investorů v území. Dále jsou uvedeny rámcové investiční náklady, které se budou upřesňovat podle skutečných vynaložených nákladů a požadovaného příkonu. Na základě vstupních urbanistických údajů je stanovena koncepce rozvoje soustavy VN v daném území. Doporučujeme nadále respektovat ochranná pásma VVN a VN vedení , daná zákonem č. 458/2000 Sb. Pro jednotlivé etapy a lokality maximalizovat koordinaci výstavby s možností návaznosti na další etapy. Racionálně minimalizovat náklady do inženýrských sítí, především pak do elektrorozvodné sítě VN a NN. Sídlo BOUBSKÁ Osazení nové trafostanice TS-T25 - nová trafostanice Osazení nové trafostanice TS-T26 - nová trafostanice Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně bude u nové výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo LIPKA, STARÁ LIPKA Osazení nové trafostanice TS-T110 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T57 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně bude u nové výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo KŘESANOV Osazení nové trafostanice TS-T112 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T44 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně bude u nové výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo KŘESANOV-CEJSICE Napojení ze stávající trafostanice TS-T45 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně bude u nové výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země.

Stránka 41 z 269

Sídlo SLOUP - OBYTNÁ Napojení ze stávající trafostanice TS-T46. Sídlo SLOUP - VÝROBA Napojení ze stávající trafostanice TS-T48, T50. Sídlo VESELKA Napojení ze stávající trafostanice TS-T63. Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo PRAVĚTÍN Osazení nové trafostanice TS-T111 - nová trafostanice Napojení ze stávající trafostanice TS-T62 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo SKLÁŘE Napojení ze stávající trafostanice TS-T51 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země. Sídlo KLÁŠTEREC Napojení ze stávající trafostanice TS-T53, T55 Zokruhováním rozvodů NN na dnešní rozvody v obci, dojde k posílení rozvodů v obci. Podmínkou napojení je i souběžně prováděná úprava a rekonstrukce sítě NN. Postupně výstavby prováděna kabelizace kabely AYKY do země.

bude u nové

bude u nové

bude u nové

bude u nové

d.2.3 KONCEPCE ROZVOJE TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Řešené území je stabilizováno, nejsou nároky na nové telekomunikační plochy. Je nutné respektovat stávající trasy telekomunikačních kabelů a jejich ochranná pásma. Rovněž radiokomunikace jsou stabilizované. Rozvoj telekomunikačního provozu v území bude zajišťován rozšiřováním pevné komunikační sítě, spolu s využitím nabídek operátorů mobilní sítě. V případě rozvoje mobilních operátorů lze navrhnout společný objekt. Nové lokality mohou být napojeny na tuto síť- pokud si to bude investor přát. Veškeré záměry, které by se mohly kabelů dotknout, je třeba včas se správou kabelů projednat. Návrh neřeší konkrétní umístění telekomunikačních kabelů, bude umisťováno v rámci technické vybavenosti v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. d.2.4 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Nové rozvody středotlakého plynovodu budou prováděny v rámci navrhované zástavby. V zastavěném a zastavitelném území sídla je trasu STL plynovodu možné umístit např. do ploch veřejné zeleně nebo do ploch pro dopravu. Současně se předpokládá rozšíření plynofikace i do zbylých částí města. d.2.5 KONCEPCE ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM V řešeném území se centrální zdroje tepla vyskytují pouze ve městě. Plynofikace v sídle Vimperk umožňuje využití plynu pro rekonstrukce zdrojů, které jsou v současné době konstruovány většinou na pevná paliva. Řešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdrojů energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvořeny podmínky pro dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Postupná náhrada tepelných zdrojů přinese výrazné zlepšení čistoty ovzduší.

Stránka 42 z 269

Jako výhodný zdroj vytápění se nyní jeví použití elektrického akumulačního a přímotopného vytápění v kombinaci s tepelnými čerpadly, popřípadě využití alternativních zdrojů energie např. solárních kolektorů. Pro vytápění nelze vyloučit ani propan-butan umístěný v samostatných zásobnících. d.2.6 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Nakládání s odpady se řídí platným zákonem o odpadech a příslušnou vyhláškou. Likvidace domovního odpadu je zajišťována svozem na řízenou skládku TKO Pravětín a bude i nadále zachována, o jejím rozšíření není zatím uvažováno. Bude povoleno takové podnikání, které skladováním odpadů včetně nebezpečných látek nenaruší životní prostředí a nebude zátěžovým rizikem pro obyvatele. U navrhovaných ploch, kde je požadavek řešení územní studie, bude řešeno umístění plochy (shromažďovacího místa) pro tříděný komunální odpad. Územní plán připouští možnost umisťování sběrných dvorů v plochách technické infrastruktury. Dále je možné umisťovat plochy pro tříděný odpad, včetně odpadu inertního (stanoviště kontejnerů, shromažďovací místa) v ostatních plochách jako související technická (příp. veřejná) infrastruktura. Zařízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu lze realizovat v plochách výroby a skladování.

d.3

KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Vzhledem k tomu, že stávající občanské vybavení veřejné infrastruktury i komerční zařízení vcelku vyhovují potřebám města, bude se jednat především o jeho zkvalitnění a doplnění. Stávající plochy občanského vybavení jsou stabilizované. Koncepce rozvoje občanského vybavení souvisí s celkovým rozvojem a je pro danou velikost a charakter řešeného území optimální. Nové plochy občanské vybavenosti jsou navrženy, s ohledem na rozvoj turistického ruchu, do těsné blízkosti ploch poskytujících ubytování a sportovní a relaxační služby. Plochy OV 63 a OV 233 jsou situovány u rekreačního centra Hájná Hora, plocha OV 96 navazuje na sportovní areál Vodník. Dále je navrženo rozšíření sportovního areálu v centru města - OV 1 a OV 85. Mimo Vimperk je v jižní části Lipky navržena plocha OV 196 určená pro vybudování hřiště. ÚP vymezuje plochu pro rozšíření hřbitova OVh 84.

d.4

KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Koncepce veřejných prostranství v obci zůstane zachována. Pro rozvoj kvality života ve městě je nezbytně nutné maximálně respektovat stávající plochy veřejných prostranství (VP), regenerovat jejich kvalitu především v území s předpokladem sociálních kontaktů – náměstí, obchodní ulice, cesty pro pěší a cyklisty, zastávky apod. V menších sídlech jsou to návesní prostory tvořené vodními plochami, veřejnou zelení a komunikacemi. U navržených ploch pro bydlení větších než 2ha je navržena plocha min. 1000 m² veřejného prostranství, čímž je splněn obecný požadavek vyhlášky č. 501/2006 Sb. §7. Plochy veřejných prostranství VP jsou v návrhu vymezeny především pro místní komunikace (viz kapitola d.1.2.) a dále pak pro veřejnou zeleň (viz kapitola c.5.). Nejčastěji jsou tyto plochy situovány podél dopravní a technické infrastruktury a u větších ploch navržených k zástavbě. Veškeré navržené plochy pro bydlení větší než 0,5 ha budou doplněny veřejnou zelení v rozsahu 20% řešené plochy. Do této plochy je možné započítat dětská a sportovní hřiště malého rozsahu a aleje podél komunikací. Podrobnější podmínky pro zástavbu budou řešeny územní studií na plochách vyznačených ve výkresech (č. 1 a 2).

d.5

OCHRANA OBYVATEL

d.5.1 CIVILNÍ OCHRANA Specifické plochy pro zájmy civilní ochrany nejsou v ÚP navrženy. K územnímu plánu se nevztahují požadavky vyplývající z havarijních a krizových plánů.

Stránka 43 z 269

d.5.2 VOJENSKÉ ZÁJMY V řešeném prostoru se nachází zájmové území vojenské správy. Jsou zde evidovány i objekty důležité pro obranu státu.

e) koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů ložisek nerostných surovin a podobně e.1

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Část řešeného území patří do Evropsky významné lokality Šumava (NATURA 2000) a do CHKO Šumava. Jedná se tedy o přírodně hodnotné území, které je nutné chránit. Z toho vyplývá i koncepce nezastavitelného území. Z přírodních hodnot v řešeném území jsou při řešení územního plánu respektovány zejména základní skladebné prvky ÚSES, rozsáhlé lesy, rybníky a krajinný ráz. Rozvojové plochy jsou řešeny tak, aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy, a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Obecně platí v celém řešeném území tyto zásady: 

je třeba věnovat pozornost ochraně veškeré zeleni ve městě i v krajině, a to jak plošné, tak především rozptýlené, která se významně podílí na tradiční podobě území, např. charakteristické remízky na mezích, stromořadí na březích a hrázích rybníků, mokřadní vegetace;



posilovat podíl stromové zeleně ve městě, zejména v uličních prostorech pro všechny výsadby používat výhradně původní přirozené druhy rostlin;



minimalizovat úpravy porostních okrajů;



zlepšit estetickou hodnotu krajiny výsadbami alejí podél komunikací a cest, revitalizací toků s doplněním břehových porostů a obnovením nebo výstavbou nových vodních ploch;



respektovat charakter přírodních horizontů (nesmí se trvale odlesnit, vykácet vzrostlá zeleň na pohledově exponovaných horizontech). Návrh opatření: 

zachovat a rozvíjet zastoupení a podíl dřevin podél cest, mezí apod., podporovat zvyšování podílu ovocných dřevin v záhumencích v návaznosti na zastavěné území, zajistit dobrý zdravotní stav, dbát na příznivé krajinotvorné působení a bránit jejich snížení;



stavby pro bydlení situovat tak, aby zeleň zahrad tvořila mezičlánek při přechodu zástavby do krajiny;



stavby pro výrobu a skladování, zemědělské stavby situované ve vazbě na krajinu odclonit izolační zelení;



realizovat územní systém ekologické stability, včetně interakčních prvků a nerozšiřovat ornou půdu;



při realizaci záměrů je nutno zachovat stávající účelové komunikace zajišťující přístup k pozemkům a průchodnost krajiny.



pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin;

V nezastavěném území je umožněno: 

za dodržených veškerých zákonných podmínek zalesňování pozemků na plochách navazující na stávající PUPFL a na plochách, jejichž zalesněním dojde k ucelení PUPFL. Nesmí se jednat o zemědělskou půdu s I. a II. třídou ochrany.



v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření:

Stránka 44 z 269

pro zabezpečení zemědělské činnosti, jako jsou stavby pro skladování sena a slámy, přístřešky pro zvěř a chovaná zvířata formou lehkých přístřešků, včelíny, realizace komunitního kompostování, nepropustných polních hnojišť; o pro lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů; o pro ochranu přírody a krajiny; o pro veřejnou dopravní infrastrukturu; o pro technickou infrastrukturu, která neznemožní dosavadní užívání nezastavěného území; o pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků; o pro technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Podrobněji podmínky využití pro jednotlivé plochy rozdílného využití v nezastavěném území a definice pojmů viz kap. f) o

e.2 VYMEZENÍ PLOCH V KRAJINĚ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ Územní rozsah nezastavitelného území je vymezen v grafické části dokumentace v Hlavním výkrese (č. 2). Charakter krajiny na území města Vimperk lze rozdělit na následující charakteristické plochy s rozdílným způsobem jejich využití: Plochy vodní a vodohospodářské - vodní toky a plochy (V) - řešením ÚP jsou vytvořeny podmínky pro zachování a obnovu přirozených ekologických a krajinotvorných funkcí vodních toků a vodních ploch. Územní plán navrhuje novou vodní plochu VV 158 v k. ú. Hrabice. 

stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat, je potřeba i nadále provádět údržbu vegetace a přizpůsobovat způsob obhospodařování pozemků charakteru vodotečí a vodních ploch. Veškeré ozelenění musí být v souladu s ÚSES. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků apod. je nutné projednávat přímo s patřičným závodem správce toku. Plochy lesní (L) - plochy lesní jsou v území stabilizované. Územním plánem je k zalesnění vymezena plocha L 203 v k. ú. Pravětín. V rámci podmínek využití ploch lesa je zajistit zejména: 

zachování ekologické rovnováhy, tj. schopnosti prostředí vyrovnávat změny a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce;



zachování krajinného rázu, tj. ochrana dochovaného přírodního a kulturního charakteru krajiny před znehodnocením;

 v rámci hospodaření zamezit erozním účinkům. Plochy zemědělské (Z) - územní plán nenavrhuje nové zemědělské plochy. Podmínky a zásady pro ochranu ZPF jsou zejména: 

při hospodaření na ZPF uplatňovat ekologické zásady, tj. minimalizovat zátěže na životní prostředí;



na zemědělských plochách je nutno zvýšit podíl přírodních prvků, rozsáhlé půdy rozdělit vzrostlou zelení;



snižovat podíl orné půdy na erozi ohrožených pozemcích například zatravněním, výsadbou sadů atd.. Plochy přírodní (P) – územním plánem jsou plochy přírodní vymezené jako stabilizované plochy EVL a plochy biocenter. ÚP jsou stanovena taková opatření, která vedou k zajištění funkčnosti ÚSES. Plochy smíšené nezastavěného území - ostatní plochy (SN) - vymezené plochy jsou převážně stabilizované. V rámci využívání ploch smíšených nezastavěného území je třeba zajistit podmínky pro zachování ekologické rovnováhy, krajinného rázu, zamezení erozním účinkům a pro zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním. Podrobněji podmínky využití pro jednotlivé plochy rozdílného využití v nezastavěném území viz kap. f)

Stránka 45 z 269

e.3

NÁVRH SYSTÉMU ÚSES

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vyznačen v grafické části této dokumentace v Hlavním výkrese (č. 2) a je vymezen překryvným způsobem využití území. ÚSES se pro účely této ÚPD rozumí v prostoru spojitá a v čase trvající síť jednotlivých prvků ÚSES (biocentra, biokoridory), která stavem svých podmínek umožňuje trvalou existenci a rozmnožování přirozeného geofondu krajiny a zároveň umožňuje migraci zvěře a živočichů. Pro zajištění ÚSES jsou ve správním území obce vymezeny základní prvky - biocentra propojená biokoridory, doplněné o interakční prvky (IP), které také patří mezi základní skladebné části ÚSES na lokální úrovni. V území obce jsou vymezeny prvky nadregionální, regionální a lokální úrovně, funkční i nefunkční části. Jejich realizace je vázána na splnění výše stanovených podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustiti takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: 

omezení se děje ve veřejném zájmu,



omezení se děje na základě zákona,



omezení je výslovně uvedeno,



omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak,

 za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V případě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musí být podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití omezeny na zachování stávajících podmínek využití, tzn. vylučují se činnosti a změny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Návrh pro zlepšení ekologické funkce krajiny: 

důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management;



u upravených vodotečí v co největší míře obnovit přírodě blízký charakter příbřežní zóny (revitalizovat) a podporovat sukcesi v jejich blízkosti;



vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů;



při zakládání prvků využívat meliorační dřeviny - keře a stromy;



na plochách navržených biokoridorů zabezpečit do doby výsadby dřevin takové hospodaření, které nebude snižovat úroveň ekologické stability stávajícího porostu, tzn., že na těchto plochách nelze povolit realizaci trvalých staveb, trvalé travní porosty měnit na ornou půdu, odstraňovat vzrostlou zeleň (mimo výchovných probírek nebo odstraňování nepůvodních druhů) apod.;



připustit pouze hospodářské zásahy mající ve svém důsledku ekologicky přirozené zlepšení stávajícího stavu, např. zatravnění orné půdy, výsadba břehových porostů, zalesnění.;



jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad současný rámec – především dalším zařazením navržených interakčních prvků (navržených výsadeb). Stávající zeleň, typickou druhovou skladbu, tradiční umístění a prostorovou funkci zeleně je nutno respektovat. e.3.1 PRVKY ÚSES V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Územním plánem byly upraveny regionální a nadregionální prvky ÚSES tak, aby tvořily funkční celek a zároveň nekolidovaly s navrženými dopravními koridory. Dále byl upraven lokální biokoridor 10/01 – LBC CHOŠ 134 a lokální biocentrum LBC CHOŠ 134 tak, aby byla zajištěna návaznost na prvky ÚSES vymezené v sousední obci Buk. Nefunkční prvky jsou navrženy k založení.

Stránka 46 z 269

Tabulka nadregionálních a regionálních prvků ÚSES - údaje vypsané z výkresové části Aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Označení a pořadové číslo: NBK 110

Název: K108 Kleť - Bulový

Rozloha:105,79ha funkční

Biogeografický význam: NRBK - biokoridor nadregionální - mezofilní bučinný typ

Označení a pořadové číslo: RBC 794

Název: Lazebníkův les

Rozloha:235,71ha funkční

Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální

Označení a pořadové číslo: RBC 628

Název: Veselka

Rozloha:287,66ha funkční

Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální

Označení a pořadové číslo: RBC 0

Název: Opolenec

Rozloha: 82,95 ha funkční

Biogeografický význam: RBC - biocentrum regionální

Označení a pořadové číslo: RBK 6

Název: Bukovec - Boubín

Rozloha: 59,30 ha funkční

Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální

Označení a pořadové číslo: RBK 10

Název: Boubín - Veselka

Rozloha: 21,56 ha funkční

Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální

Označení a pořadové číslo: RBK 355

Název: Mářský vrch - K 110

Rozloha: 61,71 ha funkční

Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální

Označení a pořadové číslo: RBK 0

Název: Opolenec - K 110

Rozloha: 32,40 ha funkční

Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální

Označení a pořadové číslo: RBK 4039

Název: U Smítků - Opolenec

Rozloha: 9,87 ha funkční

Biogeografický význam: RBK - biokoridor regionální

Tabulka lokálních prvků ÚSES, - zpracovala firma Ing. Václav Škopek, CSc. - EKOSERVIS - Výzkumné středisko krajinné ekologie. Pořadové číslo a název: 35 = Vimperk ZÚR označení: RBK 0

Funkční

Rozloha: 2,77 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je součástí regionálního biokoridoru). Biocentrum je zařazeno z důvodů požadovaných prostorových parametrů ÚSES, byť se jedná o prostor sevřený zastavěným územím. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG.

Stránka 47 z 269

Pořadové číslo a název: 37 = Vimperská rokle ZÚR označení: RBK 0

Funkční

Rozloha: 3,49 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je součástí regionálního biokoridoru). Ladní vegetace ve strži na levém břehu Volyňky a v její nivě. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 39 = Kašpírek ZÚR označení: RBK 0

Funkční

Rozloha: 3,49 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální (je součástí regionálního biokoridoru). Niva Volyňky a zalesněné svahy na obou březích. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 79 = U kempu Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,60 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Biocentrum na okraji zastavěného území

Vimperka při lukách a na břehových porostech Křesanovského potoka. Zachovat lesní porosty v současném stavu s přirozeným charakterem porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit žádoucí dřeviny. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržení nízkých stavů zvěře. Chránit přirozené zmlazení v souladu se současným využíváním lokality pro sport a rekreaci. Na lučních porostech kosení a jejich údržba zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně v souladu se současným managementem. Pořadové číslo a název: 80 = Křesanovský rybník Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,91 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Louky s nálety dřevin a malý rybník na

Křesanovském potoce. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez

Stránka 48 z 269

dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 81 = Křesanovský potok Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 12,69 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – hydrofilní, součást nadregionálního biokoridoru. Do značné míry upravená vodoteč s břehovým porostem a obklopená loukami, ve střední části lesní porost a malé rybníky.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 82 = Pod Kamenicí Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 10,81 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní, součást nadregionálního biokoridoru.

Lesní porost a ladní vegetace na opuštěných lukách. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 85 = Hřebeny Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,55 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ, součást nadregionálního biokoridoru. Okraj

lesního porostu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a Stránka 49 z 269

tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Pořadové číslo a název: 86 = Na Kamenici Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,20 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ, součást nadregionálního biokoridoru. Biokoridor je vedený převážně osluněným jižním okrajem lesního porostu.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 87 = Pod Loužkou Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,02 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Převážně luční biocentrum

s břehovým porostem dřevin a malou částí lesního porostu. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG Pořadové číslo a název: 88 = Horní tok Košínského potoka Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,30 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Lesní vodoteč.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení.

Stránka 50 z 269

Pořadové číslo a název: 89 = U Žírce Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 1,58 ha funkční

1,98 ha nefunkční Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Lesní porost a louky s různým

ekologické stability v mělkém údolí. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 90 = Loužka Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 4,65 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor lesním porostem a přes krátké úseky polokulturních luk a ladní vegetací.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 91 = U Modlenického vrchu Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 5,04 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Podmáčený lesní porost podél vodoteče.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení.

Stránka 51 z 269

Pořadové číslo a název: 92 = U Putkova Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,53 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Podmáčené louky, břehový porost potoka a menší lesní porost.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 93 = Nad Martínkovým Mlýnem Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,35 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Lesní potok.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Pořadové číslo a název: 95 = V Pasteštích Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 7,79ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor výhradně lesním porostem.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Pořadové číslo a název: 96 = Martinova hora Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 4,92 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na vrcholu Martinovy hory a

opuštěné louky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného Stránka 52 z 269

zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 97 = Chochovce Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,33 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní typ. Biokoridor lesním okrajem a ladní vegetací.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 98 = Modlenice Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 4,27 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na kamenitém vrcholku a ladní vegetace na opuštěných loukách.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 99 = Nad Kašpírkem Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,57 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní + mezofilní. Převážně lesní biokoridor podél

potoka, ladní vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlaStránka 53 z 269

zení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 100 = Pod Modlenicemi Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 4,45 ha funkční

0,78 ha nefunkční Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní + mezofilní. Lesní potok, v západní části nefunkční

partie přes kulturní louku. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 101 = Cejsice Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,05 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost a ekotonální ladní vegetace.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 102 = Na vrchu Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,55 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porosty v zalesněném sedle mezi dvěma

vrchy. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající

Stránka 54 z 269

listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 103 = Vnarovy Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 5,50 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Jihovýchodně orientované svahy a porosty

dřevin na mezích. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 104 = Na zaklení Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 0,48 ha funkční

0,70 ha nefunkční Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Biokoridor přes ladní vegetaci a zemědělsky obhospodařované pozemky.

Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 105 = Selminy Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 4,85 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na extrémním stanovišti, polopřirozené louky jižní orientace.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opat-

Stránka 55 z 269

řeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 106 = Za horou Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 2,18 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Lesní porost.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Pořadové číslo a název: 107 = Sudslavice Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 3,63 ha funkční

0,32 ha nefunkční Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porost v severní části a v jižní nelesní dřevinnou vegetaci a luční porosty.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 108 = Skalice Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 1,71 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Pestrá skladba lesních a nelesních společenstev.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající

Stránka 56 z 269

listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 109 = Nad Bořanovicemi Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 4,00 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Heterogenní biocentrum s lesním porostem a

lučními porosty (s nálety dřevin) různého stupně ekologické stability. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 110 = Nad kravínem Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 4,00 ha funkční

1,02 ha nefunkční Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porosty,

nelesní dřevinnou vegetaci a luční porosty, částečně i orané pozemky. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Stránka 57 z 269

Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 111 = Pod hrby Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,14 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní. Strmý zalesněný svah nad

Bořanovickým potokem, nelesní vegetace a travinobylinná lada. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 112 = Pod Boubskou Generelové označení:

Funkční

Rozloha:1,14 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Heterogenní biokoridor zahrnující lesní porosty,

nelesní dřevinnou vegetaci a luční porosty různé ekologické stability. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 113 = Boubská Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 3,88 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – mezofilní. Lesní porost na výrazné vyvýšenině, ladní

vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů.

Stránka 58 z 269

Pořadové číslo a název: 114 = Nade vsí Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 3,42 ha funkční

0,63 ha nefunkční Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální – mezofilní. Převážně lesní biokoridor, ve východní části zemědělsky obhospodařované plochy.

V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 115 = Bořanovický potok Bořanovice Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 5,89 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Částečně upravená vodoteč s břehovým

porostem, podmáčené louky a ladní vegetace. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Zachování přirozeného složení stromového patra, udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 116 = Bořanovický potok pod vojenským cvičištěm Generelové označení:

Funkční

Rozloha: 6,44 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Částečně upravená vodoteč s břehovým

porostem, podmáčené louky a ladní vegetace, vodní nádrž. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit

Stránka 59 z 269

přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Pořadové číslo a název: 117 = Pravětínský potok nad ústím Generelové označení:

Nefunkční

Rozloha: 2,36 ha

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ. Zastavěným územím sevřená vodoteč

s minimální možností zvýšení ekologické stability. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Pořadové číslo a název: 118 = Pravětínské údolí Generelové označení:

Omezeně funkční

Rozloha: 3,02 ha funkční

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální – hydrofilní. Louky a ladní vegetace v údolí Pravětínského

potoka na okraji Vimperka. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Tabulka lokálních prvků ÚSES - zjednodušená část tabulek dodaných a zpracovaných firmou GeoVision s.r.o. - pracoviště Plzeň pro Správu CHKO Šumava Označení a pořadové číslo: LBC 10/01

Název: Sedlo pod Kupou

Rozloha: 28,21 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (RBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do regionálního

a lokálního

biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,

konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní a hydrofilní LBC v sedle mezi vrchy Boubín a Kupou. Kulturní jehličnaté lesy pomístně doplněné acidofilními bučinami. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři

Stránka 60 z 269

Označení a pořadové číslo: LBC 355/???

Název: Vyšovatka

Rozloha: 34,13 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (RBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do regionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Kulturní jehličnaté lesy pomístně doplněné acidofilními bučinami východně osady Vyšovatka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 134

Název: Pod Veselkou

Rozloha: 5,74 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Kulturní bory s malým fragmentem starší kyselé bučiny jižně obce Veselka u Vimperka. Podél Cikánského potoka olšiny a fragmenty degradovaných bezkolencových luk. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 135

Název: Pravětín

Rozloha: 6,96 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty: Hydrofilní LBC situované v údolí Pravětínského potoka JZ obce pravětín. Kulturní porosty. Podél vodotečí olšiny. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 136

Název: U Bednáře

Rozloha: 3,37 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru

Stránka 61 z 269

Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Podmáčené kmenoviny (smrk a olše) na zamokřené plošině severně Kubovy Hutě. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 137

Název: Arnoštka

Rozloha: 7,00 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & mokřadní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Podmáčené rozvolněné porosty olše šedé, břízy a vrb. V severní části rozsáhlé prameniště. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 138

Název: Korkusova Huť

Rozloha: 8,63 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Luh olše šedé a podmáčený bor s druhy r. Vaccinium v Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 139

Název: Solná Lhota

Rozloha: 4,88 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Olšina západně Solné Lhoty. Stránka 62 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 140

Název: Huťský Dvůr

Rozloha: 4,23 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & mokřadní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC západně Korkusovy Hutě. Kmenoviny (SM90%, BO10%) s podrosty na podmáčené plošině. Tužebníková lada v nivě vodoteče. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Vodní biotopy - hrazení odvodňovacích rýh Označení a pořadové číslo: CHOŠ 141

Název: Šerava

Rozloha: 12,38 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní & mokřadní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Olšiny a březové porosty podél Volyňky západně Lipky u Vimperka střídají vlhké louky. Ve východní části BC náletovými dřevinami zarůstající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 142

Název: Pod Starou Lipkou

Rozloha: 2,66 ha funkční

3,81 ha nefunkční Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC chybějící, nefunkční Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC umístěné v zemědělské krajině, v JV okraji bývalého cvičiště Klášterec.

Stránka 63 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Liniové revitalizace vodního režimu. Zvýšení retence vody v krajině. Extenzivní zemědělství Návrh opatření:

Vodní biotopy - revitalizace napřímených toků, obnova původního koryta toku, úprava charakteru břehů Označení a pořadové číslo: CHOŠ 143

Název: Michlův Mlýn

Rozloha: 5,35 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, mokřadní, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Olšiny a březové porosty podél Volyňky západně Lipky u Vimperka střídají vlhké louky. Ve východní části BC náletovými dřevinami zarůstající rašelinná louka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT. Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 144

Název: Cihelna

Rozloha: 6,23 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (LBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do lokálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, antropogenní, reprezentativní, homogenní, jednoduché,

travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Hydrofilní LBC. Vlhké podhorské louky. Cíle aplikovaného managementu:

Podpora extenzivní péče o bezlesí. Návrh opatření:

Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Označení a pořadové číslo: K 110/039

Název: U obory

Rozloha: 14,61 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Kulturní jehličnaté lesy východně obce Veselka u Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři

Stránka 64 z 269

Označení a pořadové číslo: K 110/038

Název: Ve studeném

Rozloha: 28,23 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, heterogenní, jednoduché, lesní,

konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Kulturní smrčiny západně obce Veselka u Vimperka. Podél Pravětínského potoka jasanoolšový luh. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/037

Název: Sklářský vrch

Rozloha: 11,73 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Kulturní smrčiny promíšené s porosty acidofilní bučiny na V úbočí Medník - Sklářský vrch. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/036

Název: Medník

Rozloha: 16,54 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní, konektivní,

centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Kulturní smrčiny (v podrostu druhy jedlin) s menšími fragmenty acidofilní bučiny na JV úbočí vrchu Medník. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/035

Název: Pod elektrovodem

Rozloha: 8,79 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru

Stránka 65 z 269

Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinované, lesní & travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Acidofilní bučiny, komerční smrčiny a druhově chudé pastviny západně obce Skláře. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Označení a pořadové číslo: K 110/032

Název: Brantlův Dvůr

Rozloha: 16,45 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní a hydrofilní LBC v údolí Volyňky severně Klášterce u Vimperka. V lesních porostech s převahou Picea abies vtrušen Fagus sylvatica a Abies alba; BK i JD lokálně zmlazují, redukováno okusem. Bylinné patro char. pro acidofilní bučinu. Dále sekundární vřesoviště a údolní porosty olše a vrb Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/031

Název: U Lazebníkova lesa

Rozloha: 24,97 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní a hydrofilní LBC. Jehličnaté (podmáčené smrčiny) porosty s výskytem jedle (cca 10%) a kyselé bučiny. Údolní partie BC porůstají olšiny a mokřadní společenstva, zčásti dlouhodobě neobhospodařované luční biotopy (tužebníková lada, Cx. brizoides). Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/030

Název: Jilmová

Rozloha: 18,66 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru

Stránka 66 z 269

Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,

konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty na jižním úbočí vrchu Jilmová. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: K 110/029

Název: Malačí

Rozloha: 13,62 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, kombinovaná, lesní & travinná, konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Mezofilní LBC. Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty JZ silnice I/145 Zdíkov - Vimperk. Menšinový podíl LBC tvoří mezofilní ovsíkové louky s dosevem Alopecurus pratensis a Dactylis glomerata. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Extenzivní zem. činností podpořit biodiversitu lučních porostů. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Označení a pořadové číslo: K 110/028

Název: Kramata

Rozloha: 36,26 ha funkční

Biogeografický význam: LBC (NRBK) biocentrum lokálních parametrů vložené do nadregionálního biokoridoru Funkční začlenění: BC existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní,

konektivní, centrální Charakteristika ekotopu a bioty:

Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty JZ silnice I/145 Zdíkov -Vimperk. Mezofilní LBC. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

10/01 - RBC 628

Název: biokoridor LBC 10/01 - RBC 628

Rozloha: 19,78 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezohydrofilní bukový typ

Stránka 67 z 269

Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Lesní porosty na J úbočí vrchu Kupa. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor LBC 10/01 -

10/01 - LBC CHOŠ 134

LBC CHOŠ 134

Rozloha: 4,08 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní bukový typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Převážně jehličnaté porosty podél Cikánského potoka SV obce Buk. Malý segment podmáčené smrčiny. Soldanela montana. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

6/05 - CHOŠ 136

Název: biokoridor LBC 6/05 -

Rozloha: 12,60 ha funkční

LBC CHOŠ 136

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Podmáčené porosty jižně obce Arnoštka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: 628 - CHOŠ 135

Název: biokoridor

Rozloha: 18,68 ha funkční

RBC 628 - LBC CHOŠ 135

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní

Stránka 68 z 269

Charakteristika ekotopu a bioty:

Porosty (olšiny) podél Pravětínského potoka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 138 - 628

Rozloha: 16,66 ha funkční

LBC CHOŠ 138 - RBC 628 0,79 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Tyčoviny až kmenoviny na podmáčené plošině s potůčky východně Korkusovy Huti. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 135 - 118

Rozloha: 5,85 ha funkční

LBC CHOŠ 135 -LBC 118

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Porosty (olšiny) podél Pravětínského potoka. Rybník. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 137 - CHOŠ 141

Název: biokoridor LBC CHOŠ 137 - LBC CHOŠ 141

Rozloha: 12,70 ha funkční

3,99 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Mozaika pramenišť a mokřadních porostů Z obce Arnoštka.

Stránka 69 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Zajisti liniové revitalizace a opatření na podporu retence vody v krajině - část nefunkčního BK. Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Nelesní biotopy - kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu, opatření na podporu retence vody v krajině Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 136 - CHOŠ 137

Název: biokoridor LBC CHOŠ 136 - LBC CHOŠ 137

Rozloha: 11,12 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Nesekané porosty v potoční nivě. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo: CHOŠ 137 - CHOŠ 138

Název: biokoridor LBC CHOŠ 137 - LBC CHOŠ 138

Rozloha: 6,12 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Nesekané porosty v potoční nivě. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 138 - CHOŠ 139

Název: biokoridor LBC CHOŠ 138 - LBC CHOŠ 139

Rozloha: 23,18 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Podmáčené porosty podél Arnoštského potoka mezi Solnou Lhotou a Korkusovou Hutí.

Stránka 70 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 140 - CHOŠ 139

Název: biokoridor LBC CHOŠ 140 - LBC CHOŠ 139

Rozloha: 5,68 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Podmáčené porosty údolí Volyňky J Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 141 - CHOŠ 140

Název: biokoridor LBC CHOŠ 141 - LBC CHOŠ 140

Rozloha: 16,13 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Různověké skupiny mlazin až kmenovin na podmáčené plošině,odvodněné kanály. Podmáčená, nekosená louka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 069 - CHOŠ 143

Název: biokoridor LBC CHOŠ 069 - LBC CHOŠ 143

Rozloha: 7,96 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Potoční niva zčásti olšina, zrašelinělá smrčina v mozaice s lokálními fragmenty podmáčeného bezlesí podél Volyňky.

Stránka 71 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 143 - 794

LBC CHOŠ 143 - RBC 794

Rozloha: 18,57 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, optimálně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní

Charakteristika ekotopu a bioty: Smrkové porosty s druhy bučin v úzkém údolí Volyňky SZ Lipky u Vimperka. V nivě řeky olšiny. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 071 - CHOŠ 073

Název: biokoridor LBC CHOŠ 071 - LBC CHOŠ 073

Rozloha: 37,78 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, zčásti funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Smrkové porosty Z Michlovy Hutě, zčásti odvodněné podmáčené smrčiny. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Vodní biotopy - hrazení odvodňovacích rýh Označení a pořadové číslo:

K 110/027 - CHOŠ 074

Název: biokoridor RBC K 110/027 - LBC CHOŠ 074

Rozloha: 43,10 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, zčásti funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Smrkové porosty s fragmenty kys. bučin západně Kamenné Hory.

Stránka 72 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 073 - CHOŠ 074

Název: biokoridor RBC K 110/027 - LBC CHOŠ 074

Rozloha: 5,81 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, zčásti funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Smrkové porosty v údolí Medvědího potoka, zčásti odvodněné podmáčené smrčiny. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 074 - 794A

LBC CHOŠ 074 - RBC 794A

Rozloha: 24,91 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bučinný typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Smrkové porosty s fragmenty bučin a podrostem jedlových bučin na Z úbočí Klínu. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Management vzácných druhů živočichů a rostlin - podpora populací původních druhů živočichů a rostlin Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 074 - 794B

LBC CHOŠ 074 - RBC 794B

Rozloha: 6,09 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Smrkové porosty s fragmenty bučin na JZ úbočí Klínu.

Stránka 73 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Management vzácných druhů živočichů a rostlin - podpora populací původních druhů živočichů a rostlin Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

K 110/029 - 82

LBC K 110/029 - LBC 82

Rozloha: 2,92 ha funkční

1,43 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bučinný typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty JZ silnice a luční porosty podél I/145 Zdíkov - Vimperk. Cíle aplikovaného managementu:

V nefunkční části doplnit pásy vzrostlých dřevin, nejméně 40m široké. Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Management vzácných druhů živočichů a rostlin - podpora populací původních druhů živočichů a rostlin Označení a pořadové číslo:

Název: biokoridor

CHOŠ 144 - 79/80

LBC CHOŠ 144 - LBC 79/80

Rozloha: 7,70 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - mezofilní bučinný typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty západně od Vimperka. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

K 110/031 - CHOŠ 144

Název: biokoridor LBC K 110/031 - LBC CHOŠ 144

Rozloha: 17,5 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Převážně jehličnaté kulturní lesní porosty západně od Vimperka.

Stránka 74 z 269

Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 139 - K 110/032

Název: biokoridor LBC CHOŠ 139 - LBC K 110/032

Rozloha: 6,89 ha funkční

0,07 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Porosty v údolí Volyňky V Klášterce. Cíle aplikovaného managementu:

V nefunkční části BK opatření ke zlepšení retence vody v krajině. Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum. Návrh opatření:

Lesní biotopy - výchovné zásahy v mladších porostech (do 60 let věku); zvýšit větší podíl ponechané dřevní hmoty k zetlení; podsadby (podpora přirozené druhové skladby); ochrana výsadeb a přirozené obnovy vůči zvěři Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 142 - CHOŠ 143

Název: biokoridor LBC CHOŠ 142 - LBC CHOŠ 143

Rozloha: 5,16 ha funkční

3,48 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Zemědělské pozemky mezi Starou Lipkou a Kláštercem. Cíle aplikovaného managementu:

Údržba druhově hodnotných lučních porostů. Zvýšené retence vody v krajině. Návrh opatření:

Nelesní biotopy - ruční kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace napřímených toků, obnova původního koryta toku, úprava charakteru břehů Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 071 - CHOŠ 143

Název: biokoridor LBC CHOŠ 071 - LBC CHOŠ 143

Rozloha: 9,39 ha funkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Údolní porosty podél Volyňky JZ od Lipky. Cíle aplikovaného managementu:

Management lesů směřovat k porostům přírodního charakteru, podporovat stanovištně původní dřeviny podle jednotlivých SLT (hlavně buk, jedle, případně další listnáče). Obnovní dobu prodloužit na maximum.

Stránka 75 z 269

Návrh opatření:

Nelesní biotopy - ruční kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace napřímených toků, obnova původního koryta toku, úprava charakteru břehů Označení a pořadové číslo:

CHOŠ 139 - CHOŠ 142

Název: biokoridor LBC CHOŠ 139 - LBC CHOŠ 142

Rozloha: 4,50 ha funkční

0,54 ha nefunkční

Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ Funkční začlenění: BK existující, částečně funkční, přírodní, reprezentativní, homogenní, jednoduché, lesní Charakteristika ekotopu a bioty:

Pozemky v nivě Volyňky. Cíle aplikovaného managementu:

Zvýšené retence vody v krajině. Návrh opatření:

Nelesní biotopy - ruční kosení odvozem biomasy, kosení mechanizací s odvozem biomasy, regulovaná pastva ovcí a skotu Vodní biotopy - revitalizace napřímených toků, obnova původního koryta toku, úprava charakteru břehů Tabulky pro zbývající lokální prvky ÚSES - údaje vypsané z výkresové dokumentace dodané a zpracované firmou GeoVision s.r.o. - pracoviště Plzeň pro Správu CHKO Šumava Označení a pořadové číslo: K 110/033

Název: Klášterec

Rozloha: 12,70 ha funkční

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní

Označení a pořadové číslo: K 110/034

Název:

Rozloha: 13,25 ha funkční

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní

Označení a pořadové číslo: 6/04

Název: Šeravská pastvina

Rozloha: funkční

13,28 ha

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - mezofilní Označení a pořadové číslo: CHOŠ 073

Název: Brloh

Rozloha: 4,16 ha funkční

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní

Označení a pořadové číslo: CHOŠ 074

Název: Pod Klínem

Rozloha: 22,72 ha funkční

Biogeografický význam: LBC - biocentrum lokální - hydrofilní + mezofilní

Označení a pořadové číslo: 82 - CHOŠ 081

Název: biokoridor

Rozloha: 6,39 ha funkční

LBC 82 - LBC CHOŠ 081 Biogeografický význam: LBK - biokoridor lokální - hydrofilní typ

Stránka 76 z 269

Plochy, na kterých se rozkládají příslušná biocentra budou využívány jako plochy přírodní, tj. plochy se zvýšenou ochranou, podporující ekologickou stabilitu krajiny a snižující ohroženost ekosystémů v území. Nefunkční prvky ÚSES jsou navrženy k založení. EKO 1 - nefunkční část lokálního biocentra 89 EKO 2 - nefunkční část lokálního biokoridoru K110/029 - 82 EKO 3 - nefunkční lokální biokoridor CHOŠ 142 - CHOŠ 143 EKO 4 - nefunkční část lokálního biocentra CHOŠ 142 EKO 5 - nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - CHOŠ 142 EKO 6 - nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 137 - CHOŠ 141 EKO 7 - nefunkční část lokálního biokoridoru 628 - CHOŠ 138 EKO 8 - nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - K110/032 EKO 9 - nefunkční lokální biokoridor 117 EKO 10 - nefunkční část lokálního biokoridoru 114 EKO 11 - nefunkční části lokálního biokoridoru 110 EKO 12 - nefunkční část lokálního biokoridoru 107 EKO 13 - nefunkční část lokálního biokoridoru 104 EKO 14 - nefunkční část lokálního biokoridoru 100

e.4

OPATŘENÍ PRO OBNOVU A ZVYŠOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

V návrhu je uvažováno s postupným zvyšováním ekologické stability krajiny. Dále je v návrhu územního plánu umožněno při splnění zákonných podmínek zalesňování, zřizování vodních ploch a převádění ekologicky nestabilních ploch na funkční plochy s vyšší ekologickou stabilitou. Jedná se především o postupné doplnění navržených lokálních biocenter a biokoridorů.

e.5

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO PROSTUPNOST KRAJINY

Stávající síť pěších a cykloturistických komunikací, tj. polních a lesních cest musí být zachována, nesmí být snižována rušením nebo omezováním průchodnosti. Pozemky, přes které turistické a cykloturistické trasy prochází, se nesmí oplocovat (např. velkoplošné oplocené pastviny pro dobytek). Nepřipouští se bez náhrady rušit polní cesty a sjezdy z pozemních komunikací a umisťovat stavby, které by bránily přístupu přes tyto sjezdy na navazující zemědělské a lesní pozemky. V zájmu rozvoje turistiky a cykloturistiky je předpokládáno, že ve stávajících trasách budou vybudovány kvalitní turistické stezky a cyklotrasy a budou dále rozšiřovány. Vhodné je podél těchto tras a cest rozšířit doplňková zařízení (odpočívadla, půjčovny kol, tábořiště, informační tabule).

e.6 VYMEZENÍ PLOCH PŘED POVODNĚMI

PRO

PROTIEROZNÍ

OPATŘENÍ

A

OCHRANU

e.6.1 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V návrhu není uvažováno s plošnými protierozními opatřeními. Zůstává nutnost hospodařit na zemědělských a lesních pozemcích tak, aby se snížila půdní eroze a zvýšila retenční schopnost krajiny. V oblasti zemědělské půdy toho lze docílit zatravňováním svažitějších pozemků, setím vhodných kultur a způsobem orby. V oblasti hospodaření na lesních pozemcích lze zlepšení situace docílit posilováním vhodné dřevinné skladby. Nadále je potřeba neodlesňovat a nelikvidovat meze, remízy a přírodní porosty všude v řešeném území, které slouží jako stávající ochrana proti splavování půdy, neodstraňovat bariérové travnaté pásy kolem vodních ploch, toků a komunikací. e.6.2 ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Zájmovým územím protéká řeka Volyňka, která má vyhlášené záplavové území. Ostatní toky nemají vyhlášené záplavové území.

Stránka 77 z 269

V záplavovém území není povolena změna kultury zemědělské půdy z trvalých travních porostů na ornou půdu. V ploše záplavového území nesmí být zřizovány žádné stavby ani žádné skládky nebo drobné stavby. Důsledné dodržení nezastavitelnosti ploch v záplavovém území je podmínkou pro ochranu zastavěného území, s výjimkou případných staveb protipovodňových opatření a terénních úprav protipovodňových opatření. Uvnitř záplavového území je možné rozšiřování ploch, které budou zabraňovat především vodní erozi, vhodná krajinná revitalizační opatření (např. plochy s travním porostem, zalesněné plochy, budování protierozních a vsakovacích nádrží, výstavba a údržba suchých poldrů, apod.) viz kapitola f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Podmínkou pro vysazování stromů nebo keřů v záplavovém území v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry je potřeba vydání povolení vodoprávního úřadu. Případné stavby nebo terénní úpravy musí být řešeny technicky tak, aby nebyly ohroženy případnými záplavami a současně aby nezhoršovaly průtokové poměry v řešeném profilu toku. Jejich realizace je podmíněna vydáním souhlasu vodoprávního úřadu. V aktivní zóně záplavového území platí omezení v souladu s 67 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. e.6.3 PROTIPOVODŇOVÉ OPATŘENÍ Základním opatřením proti povodním je zadržování vody v krajině. Protipovodňová opatření budou řešena v rámci běžné údržby toků a protipovodňových opatření v krajině v souladu s vodním zákonem. Stávající vodoteče, vodní plochy a doprovodnou zeleň je nutné zachovat. Podél vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v šířce 8m od břehové hrany. I nadále je potřeba provádět údržbu vegetace zejména v okolí vodních toků a rybníků. Pro snížení povodňového rizika v zájmovém území lze realizovat taková protipovodňová opatření, která znamenají snížení kulminačních průtoků, tj. zejména zvýšení přirozené retenční schopnosti území (používání kvalitních kultivovaných travních porostů s dobrou vsakovací účinností). Nenavrhují se žádná opatření, směřující k urychlení povrchového odtoku nebo jeho zvýšení. ÚP neumožňuje žádná opatření, která by směřovala k urychlení povrchového odtoku nebo jeho zvýšení. Pro zlepšení protipovodňové ochrany sousední obce Zdíkov je navržena revitalizace bezejmenného toku (pod silnicí I/4), který zasahuje i na správní území města Vimperk, do katastru Hrabice. Toto opatření je označeno PO 1.

e.7

VYMEZENÍ PLOCH PRO REKREACI

Rekreační využití krajiny je v územním plánu navrhováno jako krátkodobé především pro trvale bydlící obyvatele.. K individuální rekreaci jsou vymezeny nové plochy R 7, R 15, R 39, R 42, R 61 v katastrálním území Vimperk. Situovány jsou v okrajových částech sídla nebo v přímé návaznosti na stávající plochy se stejným funkčním využitím. Vymezena je i plocha územní rezervy R-R. Na zastavitelných plochách občanského vybavení komerčního charakteru bude zrealizována výstavba objektů a zařízení podporujících cestovní ruch, využívajících kvalitní přírodní prostředí, existenci systému pěších turistických stezek a značených cykloturistických stezek v krajině a možnost využití příznivých terénních podmínek pro zimní sporty. Pro rozvoj rekreačních pobytových aktivit je též možné využít stávajícího domovního fondu nevhodného pro trvalé bydlení. Mimo zastavěné území nelze vymezovat plochy pro pobytovou rekreaci zejména z hlediska ochrany půdního fondu a krajinného rázu.

e.8

VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

ÚP Vimperk nenavrhuje změny stávajících ploch ani nevymezuje nové plochy pro těžbu nerostů.

Stránka 78 z 269

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití (včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona), popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, charakteru a struktury zástavby, stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků a intenzity jejich využití) f.1

VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

V grafické části Hlavního výkresu (měřítko 1 : 5 000) je patrné členění řešeného území do ploch s rozdílným způsobem využití. Jednotlivé plochy jsou rozlišeny barvou, grafikou a specifickým kódem upřesňující způsob využití. Plochy stabilizované jsou označeny plně, plochy návrhu jsou označeny šrafou. Definice použitých pojmů a obecné zdůvodnění Plošné podmínky využití území Celková zastavěnost plochy  veškeré údaje o zastavěných plochách jsou vztaženy k jednotlivým zastavěným stavebním pozemkům v rámci kterých mohou být vymezovány další stavební pozemky. Podmínky využití území u zastavěných ploch se vztahují pouze na změny současného stavu (přístavby, nástavby a dostavby). Je tedy podle okolností možné, že již existující zastavěnost zastavěné plochy není v souladu s podmínkami využití území umožňující přístavbu nebo dostavbu.  veškeré údaje o zastavitelných plochách jsou vztaženy k vymezovaným stavebním pozemkům;  celkovou zastavěností se rozumí součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb (např. budov včetně teras, přístupových cest, zpevněných ploch, bazénů a samostatně stojících přístřešků);  plochy lze rovněž identifikovat všemi plochami, které je nezbytné započítat do záboru ZPF a kde je nezbytné sejmout původní ornici;  pro posouzení je vždy uvažována méně příznivá varianta. Velikost stavební parcely  minimální výměra vymezovaného stavebního pozemku. Výškové podmínky využití území Výšková hladina zástavby  nadzemním podlažím se rozumí běžná výška podlaží budovy 3 - 3,5 m;  podkrovím se rozumí přístupný a využitelný prostor půdy tvořený nadezdívkou v místě obvodové stěny na vnějším líci výšky 0 – 1 m a šikmou konstrukcí střechy. Podkroví  obytná část využívající prostor tvořený nadezdívkou a šikmou střechou. Půda  prostor mezi stropem nad přízemím a konstrukcí šikmé střechy. Použité pojmy Stavby pro skladování sena a slámy  nepodsklepená jednopodlažní stavba sloužící výhradně k uskladnění sena, popřípadě slámy,

Stránka 79 z 269

jejíž max. výška nad terénem po hřeben střechy 8 m. Lehký přístřešek  nepodsklepený jednopodlažní objekt pouze dřevěné konstrukce se sedlovou střechou bez pevných obvodových stěn, bez základových konstrukcí vyjma ocelových a betonových kotevních bloků, které budou v případě likvidace stavby odstraněny. Velikost stavby max. 25 m2. Včelín  nepodsklepená jednopodlažní stavba na patkách nebo sloupcích. Max. velikost stavby 25 m2 a max. výška stavby nad terénem 4 m. Snížení kvality životního prostředí (např. i činnosti narušující kvalitu bydlení)  žádná z jednotlivých složek životního prostředí nesmí překročit limity stanovené jinými právními předpisy (např. znečištění ovzduší, vody, půdy, a dále limity hluku, vibrace, prašnost a další);  splnění limitů dokladuje projektant v dokumentaci v navazujícím řízení Negativní vlivy na přírodu a životní prostředí (znečištění ovzduší, znečištění vod, znečištění půdy) jsou zejména:  ze zemědělství – rozorání mezí, rekultivace křovinných porostů, používání hnojiv  z průmyslu – hluk, emise způsobující kyselé spady, vznik odpadů z výroby, staré ekologické zátěže  ze stavebnictví – zábory půdy, odvodňování, hluk a prašnost, změna krajinného rázu, narušení ekologické stability území  z odpadového hospodářství – černé skládky  ze zvyšování životní úrovně – emise z dopravy, spalování fosilních surovin, používání chemických přípravků

Plochy rekreace - stav - návrh

R R 7, R 15, R 39, R 42, R 61

Hlavní využití Rekreace Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy rekreace zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb, zařízení a činnosti, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací. Jsou to například veřejná prostranství, občanské vybavení (např. infocentra, restaurace, bufety, sociální zařízení), veřejná tábořiště, přírodní koupaliště, rekreační louky a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury (např. odstavná parkoviště), které nesnižují kvalitu životního prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Stávající objekty individuální rekreace lze přestavovat, modernizovat a rekonstruovat s možností půdorysného rozšíření. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Podmíněně přípustné využití Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalitách R 28 a R 51 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od Drážního úřadu. Stavební činnosti v ochranném pásmu silnice I. třídy na plochách R 11a R 51 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od příslušného správce komunikace (ŘSD). Výstavba v lokalitách R 28 a R 51 je možná za podmínky, že obytná zástavba bude situována

Stránka 80 z 269

v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku, popř. že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Nepřípustné využití Nepřípustné je trvalé bydlení, výrobní funkce, kapacitní a produkční chovatelské a pěstitelské funkce nad rámec samozásobení, garáže jako samostatné objekty, veškeré provozování činností s negativním dopadem na životní prostředí a jakékoliv jiné využití a zařízení, které není uvedeno jako přípustné. Nepřípustné jsou zejména provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují rekreační zónu. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

stávající nebo max. 10% výměry stavební parcely, ale velikost objektu max. 25m2

Velikost stavebních parcel

stávající nebo nelze dělit pod 400m²

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

Plochy rekreace - stav

stávající nebo max. 1 nadzemní podlaží

R – VOLYŇKA

Hlavní využití Rekreace Přípustné využití Plochy rekreace zahrnují pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb, zařízení a činnosti, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací. Jsou to například veřejná prostranství, občanské vybavení (např. infocentra, restaurace, bufety, sociální zařízení), veřejná tábořiště, přírodní koupaliště, rekreační louky a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury (např. odstavná parkoviště), které nesnižují kvalitu životního prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Stávající objekty individuální rekreace lze pouze udržovat bez možností nástaveb a přístaveb. Nepřípustné využití Doplňovat nové stavby a výrobky plnící funkci stavby. Nepřípustné jsou zejména provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují rekreační zónu. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Stránka 81 z 269

Plochy občanského vybavení - stav - návrh

OV, OV-VODNÍK OV 1, OV 63, OV 85, OV 96, OV 196, OV 233

Hlavní využití Občanské vybavení Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu (např. školská zařízení), sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu (např. knihovny, muzeum, galerie), veřejnou správu (např. úřady státní správy), ochranu obyvatelstva (např. požární zbrojnice) a služby netechnického charakteru. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní prodej (např. nákupní zařízení, obchody), tělovýchovu a sport (např. stadiony, volnočasové areály, hřiště a stavby s nimi související – tribuny, šatny, bufety), ubytování, stravování, služby, pozemky související dopravní (např. odstavná stání vyvolaná způsobem využití území) a technické infrastruktury, veřejné zeleně a veřejných prostranství. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Na ploše OV 196 je přípustné pouze hřiště. Podmíněně přípustné využití Umístění ploch s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb na ploše OV 196 je možná pouze za podmínky, že investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb, případně chráněný vnitřní prostor staveb ze stávajících zdrojů hluku plochy výroby a skladování, nebo plochy smíšené výrobní, včetně případné realizace protihlukových opatření. Bydlení personálu ve formě služebních bytů (ne formou RD) za podmínky, že budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb pro bydlení. Nepřípustné využití Činnosti a děje, které nadměrně narušují prostředí, chovatelství, pěstitelství, průmyslová a zemědělská výroba a sklady a další způsoby využití, neuvedené jako přípustné. Nepřípustné jsou zejména samostatné objekty pro bydlení a individuální rekreaci, jakékoli činnosti a způsoby využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s hlavním využitím, popř. by bránily tomuto způsobu využití. Dále jsou nepřípustné zejména provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují okolní obytné zóny. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

stávající nebo maximálně 55% (85% u sportovních ploch) (je-li stávající zastavěnost větší než výše uvedená lze ji ponechat, avšak nelze ji navyšovat)

Stránka 82 z 269

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

stávající nebo max. 3 nadzemní podlaží, maximálně 15 m pro OV-VODNÍK max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, max. 11 m

Plochy občanského vybavení – hřbitov - stav

OVh

- návrh

OVh 84

Hlavní využití Hřbitov Přípustné využití Parkově upravená veřejná prostranství, krajinná zeleň, přírodě blízké porosty a dřeviny, travní porosty bez dřevin, solitéry s podrostem bylin. Přípustné je osazovat drobnou architekturu, pomníky, hrobky, památníky, vysazovat aleje apod., zřizovat stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního charakteru (mapy, vývěsky), stavby související s vytvořením technického zázemí a technické infrastruktury s provozem hřbitova související. Nepřípustné využití Veškeré využití neslučitelné s hlavním využitím a neuvedené jako přípustné a veškeré činnosti a provozy, které by svými negativními vlivy mohly narušit funkci zóny. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy veřejných prostranství - stav - návrh

VP VP 4, VP 9, VP 13, VP 16, VP 23, VP 24, VP 31, VP 35, VP 40, VP 44, VP 46, VP 49, VP 53, VP 67, VP 68, VP 71, VP 77, VP 78, VP 89, VP 91, VP 94, VP 124, VP 131, VP 143, VP 145, VP 146, VP 149, VP 153, VP 157, VP 163, VP 170, VP 204, VP 208, VP 229, VP 230, VP 241, VP 262

Hlavní využití Veřejně přístupná prostranství

Stránka 83 z 269

Přípustné využití Plochy veřejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení (např. hřiště pro předškolní děti, fit park) slučitelné s účelem veřejných prostranství. Přípustné je zřizovat stezky pro pěší i cyklisty, osazovat drobnou architekturu (např. altán, fontánky, pítka) a uliční mobiliář, pomníky, památníky, vysazovat aleje, výsadba zeleně obecně, stavby pěších komunikací, drobné stavby informačního charakteru (mapy, poutače, vývěsky), dopravní infrastruktura (obslužné komunikace, parkovací stání vyvolaná využitím území), stavby související s vytvořením technického zázemí a technické infrastruktury. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Podmíněně přípustné využití Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalitě VP 53 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od Drážního úřadu. Stavební činnosti v ochranném pásmu silnice na plochách VP 16, VP 23, VP 24, VP 131 a VP 262 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od příslušného správce komunikace (ŘSD, Jč kraj). Nepřípustné využití Nepřípustné je umísťovat stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby pro ostatní občanskou vybavenost, stavby pro výrobu a skladování a dále veškeré provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, nebo svými negativními vlivy jinak narušují funkce zóny. Nepřípustná jsou jakékoli stavby a opatření omezující volný pohyb a pobyt obyvatel (např. oplocení). Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy veřejných prostranství - zoopark - návrh

VPz 12

Hlavní využití Veřejné prostranství Přípustné využití Plochy veřejných prostranství zahrnují stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Plocha je určena pro realizaci zooparku. Přípustné je zřizovat venkovní expozice, pozorovací místa a umísťovat drobné stavby informačního charakteru (mapy, poutače, vývěsky). Přípustné je zřizování stezek pro pěší. Dále je umožněno vybudování nezbytného zázemí pro návštěvníky. Podmíněně přípustné využití Stavební činnosti v ochranném pásmu silnice I. třídy na ploše VPz 12 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od příslušného správce komunikace (ŘSD). Využití plochy VPz 12 je podmíněno splněním platných hygienických limitů, především hlukových. Případná technická opatření potřebná pro eliminaci negativních vlivů budou realizována mimo silniční pozemky a jejich investorem nebude ŘSD ČR. Nepřípustné využití Nepřípustné je umísťovat stavby pro bydlení, rekreaci, stavby pro občanskou vybavenost mimo výše Stránka 84 z 269

uvedené a dále veškeré provozy a činnosti, které svými negativními vlivy jinak narušují klidovou zónu. Nepřípustné je zřizovat parkovací a odstavná stání a jiné než přípustné využití území je nepřípustné. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy smíšené obytné - stav - návrh

SO SO 6, SO 8, SO 10, SO 14, SO 17, SO 22, SO 25, SO 26, SO 36, SO 41, SO 43, SO 45, SO 50, SO 52, SO 65, SO 69, SO 70, SO 72÷SO 76, SO 79÷SO 81,SO 90, SO 92, SO 93, SO 97, SO 110, SO 112÷114, SO 121÷123, SO 126÷127, SO 130, SO 132, SO 140÷142, SO 144,SO 151, SO 154÷156, SO 160÷162, SO 172, SO 180, SO 182÷187, SO 190÷195, SO 197, SO 200÷202, SO 220, SO 221, SO 223÷228, SO 231, SO 250, SO 251, SO 261

Hlavní využití Bydlení s podílem občanské vybavenosti, doplněné nerušícími výrobními a nevýrobními službami Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech. Dále jsou přípustné objekty občanského vybavení a služeb (např. zařízení pro obchod, stravování, ubytování, domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou, zdravotnická a kulturní zařízení, zařízení pro denní rekreaci jako jsou dětská hřiště, podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu) a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejná prostranství. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření Stránka 85 z 269

pro zachycení přívalových dešťů). Podmíněně přípustné využití Na stávajících plochách, které jsou soustředěny podél silnice I. třídy, II. třídy a železnice a jsou zatíženy hlukem, bude možné bydlení za podmínky, že hluková zátěž bude odstraněna či nebude překračovat hygienické limity z hlediska hluku. V rámci následujících správních řízení je nutno posoudit toto případné zasažení hlukem a na základě toho navrhnout potřebná technická opatření. Realizace nové výstavy s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb je možná pouze za podmínky, že investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb ze stávajících ploch výroby a skladování, včetně případné realizace protihlukových opatření. Veškeré záměry včetně změn staveb zamýšlené k umístění na plochách SO (stav, návrh, přestavba) na území CHKO Šumava je možné realizovat výhradně za dodržení podmínek plošného a prostorového uspořádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu, které budou stanoveny individuálně orgánem ochrany přírody (Správou NP Šumava). Umístění staveb na plochách SO 194 a SO 201 je možné za podmínky povolení výjimky ze zákazů uvedených v § 26 zákona č. 114/92 Sb. Stavební akce v ochranném pásmu dráhy v lokalitách SO 50 a SO 52 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od Drážního úřadu. Stavební činnosti v ochranném pásmu silnice na plochách SO 112, SO 113, SO 121, SO 122 a SO 261 jsou možné za podmínky kladného vyjádření ke stavbě od příslušného správce komunikace (ŘSD, Jč kraj). Výstavba v lokalitách SO 14 a SO 17 je možná za podmínky, že obytná zástavba bude situována v odsazení zaručujícím nepřekročení hodnot hygienických limitů hluku, popř. že v územním resp. stavebním řízení bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech. Zástavba lokalit SO 161, SO 200 a SO 250 je možná pouze za podmínky umístění max. 2 objektů v každé lokalitě, a to podél komunikace. Zástavba lokality SO 202 je možná pouze za splnění podmínky umístění max. 1 objektu. Zástavba lokality SO 162 je možná pouze za splnění podmínky umístění max. 3 objektů podél komunikace. Nepřípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako přípustné, zejména veškeré činnosti narušující kvalitu bydlení, nadlimitní stavby pro průmyslovou a zemědělskou výrobu a skladování, provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují obytnou zónu. Nepřípustná jsou odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení nad 100m2 prodejní plochy u obcí a nad 200m2 prodejní plochy u města Vimperk, zařízení dopravních služeb a autobazary. Dále je nepřípustná výstavba samostatně stojících malometrážních objektů sezónní rekreace (např. sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.). Na území CHKO Šumava je nepřípustná výstavba objektů ve „druhé“ řadě. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

stávající nebo max. 35%

Stránka 86 z 269

(je-li stávající zastavěnost větší než výše uvedená lze ji ponechat, avšak nelze ji navyšovat), Velikost stavebních parcel

ve městě Vimperk: stávající nebo minimálně 600m², v ostatních sídlech: stávající nebo minimálně 800m²,

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

Plochy smíšené obytné - návrh

stávající nebo: - historická zóna dle MPZ - sídliště bytové zástavby 1 - 4 nadzemní podlaží - ostatní venkovská zástavba max. 1 nadzemní podlaží

SO 11, SO 88

Hlavní využití Bydlení s podílem občanské vybavenosti Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy smíšené obytné zahrnují pozemky staveb pro bydlení v rodinných a bytových domech. Dále jsou přípustné objekty občanského vybavení a služeb (např. zařízení pro obchod, stravování, ubytování, domovy důchodců a domy s pečovatelskou službou, zdravotnická a kulturní zařízení, zařízení pro denní rekreaci jako jsou dětská hřiště, podnikatelské aktivity a výroby lokálního významu) a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. Přípustná jsou rovněž parkovací stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území, nezbytná dopravní a technická infrastruktura, veřejná zeleň a veřejná prostranství. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Nepřípustné využití Ostatní využití, neuvedené jako přípustné, zejména veškeré činnosti narušující kvalitu bydlení, nadlimitní stavby pro průmyslovou a zemědělskou výrobu a skladování, provozy a činnosti, které jsou provázeny hlukem nebo častým dopravním provozem, a nebo svými negativními vlivy jinak narušují obytnou zónu. Nepřípustná jsou odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy, hromadné garáže, nákupní zařízení nad 100m2 prodejní plochy u obcí a nad 200m2 prodejní plochy u města Vimperk, zařízení dopravních služeb a autobazary. Dále je nepřípustná výstavba samostatně stojících malometrážních objektů sezónní rekreace (např. sruby, zahradní chaty, stavební buňky apod.). Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů

Stránka 87 z 269

nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

max. 55%

Velikost stavebních parcel

minimálně 600m²

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

2 nadzemní podlaží + podkroví

Plochy dopravní infrastruktury - stav

DI

- návrh

DI 2, DI 3, DI 5, DI 18÷21, DI 27÷29, DI 32, DI 33, DI 37, DI 38, DI 47, DI 48, DI 51, DI 57÷60, DI 62, DI 64, DI 83, DI 86, DI 95, DI 98, DI 99, DI 101, DI 102, DI 147, DI 148, DI 150, DI 159-1, DI 159-2, DI 171, DI 206, DI 211, DI 212, DI 232, DI 242, DI 243, DI 263, DI 264, DI.D5/6.1-1, DI.D5/6.1-2, DI.D5/6.1-3, DI.D5/6.1-4, DI.D5/6.2, DI.D5/7-1, DI.D5/7-2, DI.D5/7-3, DI.D5/8-1, DI.D5/8-2, DI.D5/8-3, DI.D5/9

Hlavní využití Dopravní stavby Přípustné využití Změny a stavba nových staveb. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky staveb a zařízení pozemních komunikací, drah a jiných druhů dopravy. Silnice I., II. a III. třídy, místní a účelové komunikace, železniční tratě, náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, cyklistické a pěší komunikace, různé formy zeleně (např. izolační, doprovodná), hromadné a řadové garáže, odstavná a parkovací stání, zastávky silniční a železniční dopravy, nástupiště a přístupové cesty, odpočívadla, provozní budovy, protihluková opatření, čerpací stanice pohonných hmot. Přípustné je umisťování staveb a zařízení liniové technické vybavenosti (plochy pro vodovody, kanalizaci, elektřinu, plyn, teplo, spoje a radiokomunikace, kolektory a produktovody, apod.) bezprostředně související s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření

Stránka 88 z 269

pro zachycení přívalových dešťů). Nepřípustné využití Nepřípustné jsou objekty bydlení a rekreace, výroby a skladů a ostatní výše neuvedené stavby. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK a záměrů na plochách DI 101, DI 102, DI 159-1, DI 1592, DI 263 a DI 264.

Plochy technické infrastruktury– stav TI – návrh

TI 66, TI 111, TI 120, TI 240, TI 260

Hlavní využití Technická infrastruktura Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy technické infrastruktury zahrnují pozemky vedení, staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení. Přípustné je umisťování staveb a zařízení technické vybavenosti (například plochy pro vodovody, kanalizaci, elektřinu, plyn, a spoje) bezprostředně související s danou funkcí technické infrastruktury a obsluhy území, různé formy zeleně (např. izolační, doprovodná). Přípustné je zřizovat stavby, zařízení a plochy pro nakládání s odpady (např. sběrný dvůr, řízená skládka TKO). Dále jsou přípustná parkovací a odstavná stání na vlastním pozemku pro potřebu vyvolanou tímto způsobem využití. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Nepřípustné využití Nepřípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a sport, stavby pro průmyslovou a zemědělskou výrobu a skladování. Dále jsou nepřípustné veškeré provozy a činnosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a vyžadující ochranu před zátěží sousedních pozemků mimo daný způsob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi). Nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele. V pásmu hygienické ochrany nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu (školských a dětských zařízení, budov sloužících k obytným, zdravotnickým, potravinářským, tělovýchovným a rekreačním účelům atd.). Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Stránka 89 z 269

Plochy výroby a skladování – stav - návrh

VS VS 100, VS 115, VS 125, VS 152, VS 207, VS 213

Hlavní využití Výroba a skladování Přípustné využití Změny staveb, výstavba nových objektů včetně zástavby proluk. Plochy výroby a skladování zahrnují pozemky staveb a zařízení pro výrobu (výlučně podnikatelského, průmyslového a výrobního charakteru, ale i výrobu zemědělskou, chovatelskou a pěstitelskou) a skladování. Přípustné je zřizovat sklady, skladové plochy, areály a komunální provozovny, zařízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu, zařízení pro podnikovou prodejnu s administrativou, parkovací a odstavná stání, technická a dopravní infrastruktura, veřejná zeleň a veřejná prostranství. Dále je přípustné zřizovat fotovoltaické elektrárny na střechách objektů a netradiční zdroje vytápění. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Podmíněně přípustné využití Realizace nové výstavy je možná pouze za podmínky, že investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro nejbližší chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb. Týká se nově navrhovaných ploch VS, které jsou umístěny v návaznosti na stávající, případně navrhované plochy s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb. Provozní byty (nikoli RD) pro bydlení osob přímo spojených s provozem (např. byty pro dozorčí a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že budou splněny veškeré hygienické limity. Tyto prostory nesmí přesáhnout 25% plochy budov určených pro výrobu. Veškeré záměry zamýšlené k umístění na ploše VS 100 na území CHKO Šumava jsou možné za dodržení podmínek plošného a prostorového uspořádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu, které budou stanoveny individuálně orgánem ochrany přírody (Správou NP Šumava). Nepřípustné využití Nepřípustné jsou samostatné stavby pro bydlení a stavby pro rekreaci a sport. Nepřípustné jsou všechny provozy a činnosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a zasahují tak mimo hranice vlastního pozemku (resp. mimo daný způsob využití území). Nepřípustné je zřizovat čerpací stanice pohonných hmot s výjimkou zařízení pro potřebu provozovatele. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

stávající nebo max. 85% (je-li stávající zastavěnost větší než výše uvedená lze ji ponechat, avšak nelze ji navyšovat), pro plochu VS 100 max. 70%

Stránka 90 z 269

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

stávající nebo max. 9 m pro plochu VS 100 max. 1nadzemní podlaží + půda

Plochy výroby a skladování - zemědělství - návrh VSz 181, VSz 222 Hlavní využití Zemědělská výroba a skladování Přípustné využití Plochy zemědělství a skladování zahrnují pozemky staveb a zařízení pro zemědělskou výrobu a skladování a pro rodinné farmy (např. bydlení v rodinném domě, činnosti zemědělské výroby a chov hospodářských zvířat) s možností poskytování agroturistických služeb (např. ubytování, stravování, rekreace, sport a činnosti spojené s hospodářskými pracemi) a pozemky související dopravní (např. parkovací a odstavná stání pro potřebu vyvolanou využitím území) a technické infrastruktury. Přípustné je zřizovat prostory pro skladování, příp. pro prodej vlastních výrobků a výpěstků. Dále je přípustné zřizovat fotovoltaické elektrárny na střechách objektů a netradiční zdroje vytápění. Na těchto plochách je umožněno budování protipovodňových opatření (např. revitalizace toků, opatření pro zachycení přívalových dešťů). Podmíněně přípustné využití Realizace nové výstavy je možná pouze za podmínky, že investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro nejbližší chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb. Týká se nově navrhovaných ploch VSz, které jsou umístěny v návaznosti na stávající, případně navrhované plochy s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb. Rodinné domy a ubytovací objekty pro agroturistiku jsou přípustné za podmínky, že budou splněny veškeré hygienické limity. Tyto prostory nesmí přesáhnout 25% plochy budov určených pro zemědělskou výrobu. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou samostatné stavby pro bydlení a stavby pro rekreaci a sport. Nepřípustné jsou všechny provozy a činnosti, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a zasahují tak mimo hranice vlastního pozemku (resp. mimo daný způsob využití území). Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

maximálně 85% pro plochu VSz 222 max. 70%

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

max. 9 m pro plochu VSz 222 max. 1nadzemní podlaží + půda

Stránka 91 z 269

Plochy smíšené výrobní – stav – návrh

SV SV 30, SV 34, SV 56, SV 87, SV 4, SV 188, SV 205, SV 209, SV 210

Hlavní využití Výroba a skladování s s komerčními účely. Přípustné využití Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb a zařízení pro podnikatelskou činnost, opravárenské služby, zahradnictví, výrobu a skladování lokálního významu. Přípustné je zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesníží tak kvalitu prostředí souvisejícího území, a které svým charakterem a kapacitou nezvýší dopravní zátěž a životní prostředí v území. Lze připustit výstavbu občanského vybavení (např. maloobchodní a obchodní provozovny), veřejnou zeleň a veřejná prostranství. Podmíněně přípustné využití Výroba a skladování za podmínky, že nebude svým negativním vlivem zatěžovat přípustné plochy občanského vybavení. Provozní byty či rodinné domy pro bydlení osob přímo spojených s provozem (např. byty pro dozorčí a správcovský personál) dané výroby za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou splněny veškeré hygienické limity. Nepřípustné využití Samostatné bydlení všech forem, stavby pro rekreaci a sport, zemědělské provozy, a veškeré činnosti a provozy, které svými negativními vlivy jinak narušují funkce okolních zón a vyžadují tak mimořádnou ochranu před zátěžemi sousedních pozemků mimo daný způsob využití (hlukem, vibracemi, prachem, pachem, exhalacemi) - např. chovatelství, těžká průmyslová výroba a sklady. Nepřípustná je rovněž výstavba supermarketů a obchodních zařízení větších než 500 m2 prodejní plochy. V pásmu negativního vlivu na okolní prostředí nelze povolit provoz a výstavbu staveb vyžadujících hygienickou ochranu. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Druh podmínek pro využití území

Podmínky pro výstavbu

Plošné podmínky pro využití území Celková zastavěnost plochy

stávající nebo maximálně 85 % (je-li stávající zastavěnost větší než výše uvedená lze ji ponechat, avšak nelze ji navyšovat),

Výškové podmínky pro využití území Výšková hladina zástavby

stávající nebo max. 9 m

Stránka 92 z 269

Plochy vodní a vodohospodářské – stav

VV

– návrh

VV 158

Hlavní využití Vodní plochy a toky Přípustné využití Plochy vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. Plochy zahrnují pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití. Vodní plochy a toky, chovné rybníky, rekreační nádrže a ostatní vodní díla. Přípustné je rovněž přemostění a lávky, stavidla a hráze, krmná zařízení pro chovné rybníky a výstavbu technické infrastruktury, dále je možné zřizovat cyklistické a pěší komunikace, odpočívky, informační tabule, pro rekreační vodní plochy mola a jiná sportovní zařízení. Dále jsou přípustné stavby a zařízení sloužící pro zachycení přívalových dešťových vod, opatření pro udržení vody v krajině, protipovodňová a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny, realizace ÚSES (např. břehové porosty a doprovodná zeleň). Podmíněně přípustné využití Výsadba alejí okolo vodotečí a vodních ploch za podmínky žádných hrubých zásahů do břehů a vodních ploch. Nepřípustné využití Všechny činnosti a zařízení (např. výstavby objektů bydlení, sportu a rekreace, individuální rekreace, dále objektů, které by mohly sloužit k bydlení a rekreaci,…) mimo činnosti přípustné a podmíněně přípustné a provozování činností, která jsou v rozporu s vodním hospodářstvím. Nepřípustné je zřizování a provozování nových zařízení nesouvisejících s hlavním využitím, včetně odstavení karavanů, maringotek a obytných přívěsů. Nepřípustné jsou zejména skládky odpadů a sklady chemikálií a pohonných hmot. Na těchto plochách nelze (dle §18 odst. 5 stavebního zákona): - umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření včetně oplocení pro zemědělství - umisťovat stavby pro lesnictví - realizovat těžbu nerostů - realizovat stavby a taková technická opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy zemědělské - stav

Z

Hlavní využití Intenzivní a extenzivní hospodaření se zemědělskými travními porosty a ornou půdou nebo činnosti a zařízení, které s tímto hospodařením souvisí.

Stránka 93 z 269

Přípustné využití Plochy zemědělské zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu, pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Přípustné je provádět na těchto plochách činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, změny způsobu využití dle katastrální vyhlášky. Přípustná jsou protierozní a protipovodňová opatření (např. revitalizace toků) a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů (např. budování záchytných příkopů kolem ohrožených pozemků, zřizování obdělávaných nebo zatravněných průlehů, terasování svažitých pozemků, znovuzřizování mezí, budování poldrů a hrází). Přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury. Je možno zřizovat pěší a cyklistické komunikace, odpočívky, informační tabule. Na zemědělských plochách mohou být obnovovány a rekonstruovány drobné objekty sakrální architektury. V chráněném ložiskovém území Výškovice I, č. 04040000 lze zřizovat stavby a zařízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu. Podmíněně přístupné využití Stavby malých seníků a přístřešků pro zvěř a chovaná zvířata formou lehkých přístřešků za splnění podmínky velikosti do 25 m2 Zalesňování za podmínky, že plocha navazuje na stávající lesní plochy, zalesněním dojde k ucelení lesních ploch a zejména s ohledem na třídu ochrany zemědělského půdního fondu. Nemělo by se jednat o zemědělskou půdu s I. a II. třídou ochrany ZPF. Okolo polních cest lze realizovat výsadby alejí za splnění podmínky žádných hrubých terénních úprav. Realizace komunitního kompostování, stavby silážních jam a polních hnojišť za splnění podmínky vzdálenosti min. 500m od obytných ploch a dále splnění zákonných podmínek. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním využitím, včetně odstavení karavanů, maringotek a obytných přívěsů a domů. Nepřípustné je narušovat organizaci a strukturu zemědělského půdního fondu, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. V záplavových územích je nepřípustná změna kultury (např. trvalého travního porostu) na ornou půdu. Na těchto plochách nelze (dle §18 odst. 5 stavebního zákona): - umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření včetně oplocení pro zemědělství (mimo lehkých přístřešků pro chovaná zvířata větší než 25 m2 a polní hnojiště) - umisťovat stavby pro lesnictví (mimo posedů, kazatelen, krmelců) - realizovat těžbu nerostů - realizovat stavby a taková technická opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra (mimo cyklistických stezek, chodníků, informačních tabulí a laviček se zastřešeným stolkem pro turisty) - zřizovat oplocení formou pevných plotů s podezdívkami a formou zdí (mimo obor a ekofarem), nepřípustné jsou rovněž dřevěné ohrady vyšší 1,2 m Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Stránka 94 z 269

Plochy lesní - stav

L

- návrh

L 203

Hlavní využití Plochy sloužící k plnění funkcí lesa a hospodaření v lese Přípustné využití Plochy lesní zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Činnosti a zařízení související se zachováním ekologické rovnováhy území, realizace ÚSES, opatření pro udržení vody v krajině, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová (např. revitalizace toků) a protierozní opatření a další opatření přispívající k vyšší retenční schopnosti krajiny. Přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury. Dále je přípustné umisťovat nezbytně nutné stavby a zařízení pro hospodaření v lese (např. krmelce, lesní školky, oplocenky, obory apod.), pro myslivost (např. posedy a pozorovatelny) a ochranu přírody. Je možno zřizovat účelové komunikace, naučné stezky, komunikace pro pěší a cyklisty, odpočívky, informační tabule. Na lesních plochách mohou být obnovovány a rekonstruovány drobné objekty sakrální architektury. V chráněném ložiskovém území Výškovice I, č. 04040000 lze zřizovat stavby a zařízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu. Podmíněně přípustné využití Realizace výstavby rozhleden za podmínky, že nedojde k narušení přírodních dominant anebo k významnému zásahu do porostů. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním využitím, včetně odstavení karavanů, maringotek a obytných přívěsů a domů. Na těchto plochách nelze (dle §18 odst. 5 stavebního zákona): - umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření včetně oplocení pro zemědělství - realizovat těžbu nerostů - realizovat stavby a taková technická opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra (mimo cyklistických stezek, chodníků, informačních tabulí a laviček se zastřešeným stolkem pro turisty) - zřizovat oplocení formou pevných plotů s podezdívkami a formou zdí (mimo obor) Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy přírodní – stav

P

Hlavní využití Plochy pro zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny

Stránka 95 z 269

Přípustné využití Plochy přírodní zahrnují mimo jiné i pozemky v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků smluvně chráněných, pozemky biocenter a výjimečně pozemky a stavby dopravní a technické infrastruktury. Přípustné je současné využití a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Podmíněně přípustné využití Přípustné jsou stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty, lávky a nezbytné stavby pro lesní (např. krmelce, obory) a vodní hospodářství za splnění podmínky, že jejich realizací nedojde k ohrožení zájmů chráněných ZOPK a nebudou v rozporu s posláním a předmětem ochrany CHKO Šumava. Pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, ČOV, protierozní a protipovodňová opatření (např. revitalizace toků) atd., a to za splnění podmínky co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním využitím, včetně odstavení karavanů, maringotek a obytných přívěsů a domů. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití území je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy). Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Na těchto plochách nelze (dle §18 odst. 5 stavebního zákona): - umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření včetně oplocení pro zemědělství - realizovat těžbu nerostů - realizovat stavby a taková technická opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra (mimo cyklistických stezek, chodníků, informačních tabulí a laviček se zastřešeným stolkem pro turisty) - zřizovat oplocení formou pevných plotů s podezdívkami a formou zdí (mimo obor) Zpřesnění ploch přírodních dle podmínek ÚSES: - nepřípustné jsou změny způsobu využití území, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES, a dále pak změny, které jsou v rozporu se způsobem využití těchto ploch v ÚSES (např. zatravněnou plochu převést na intenzivní obdělávanou půdu) - dále jsou nepřípustné jakékoli změny způsobu využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost těchto ploch (např. odvodňování pozemků) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Plochy smíšené nezastavěného území – stav

SN

Hlavní využití Polopřírodní plochy, využívané převážně k zemědělským účelům a přispívající ke stabilizaci ekologické

Stránka 96 z 269

rovnováhy v území. Přípustné využití Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu, případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území jsou zahrnuty i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Lze povolovat lesnické, myslivecké a rybníkářské činnosti (krmelce, posedy, oplocenky, sklady krmiva u rybníků), zřizovat menší vodní plochy a zalesnění. Přípustné je provádět na těchto územích změny způsobu využití dle katastrální vyhlášky. Doporučená je výsadba alejí a ochranné zeleně. Na plochách je umožněna realizace ÚSES. Dále je možné realizovat opatření přispívající k vyšší retenci krajiny, zachycení přívalových dešťů, protipovodňová a protierozní opatření, revitalizace vodních toků, dopravní a technickou infrastrukturu. V chráněném ložiskovém území Výškovice I, č. 04040000 lze zřizovat stavby a zařízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu. Podmíněné přípustné využití Stavby malých seníků a přístřešků pro zvěř a chovaná zvířata formou lehkých přístřešků za splnění podmínky velikosti do 25 m2 Zalesňování za podmínky, že plocha navazuje na stávající lesní plochy, zalesněním dojde k ucelení lesních ploch a zejména s ohledem na třídu ochrany zemědělského půdního fondu. Nemělo by se jednat o zemědělskou půdu s I. a II. třídou ochrany ZPF. Okolo polních cest lze realizovat výsadby alejí za splnění podmínky žádných hrubých terénních úprav. Realizace silážních jam a polních hnojišť za splnění podmínky vzdálenosti min. 500m od obytných ploch a dále splnění zákonných podmínek. Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním využitím, včetně odstavení karavanů, maringotek a obytných přívěsů a domů. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití území je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy). Nepřípustné je narušovat organizaci a strukturu zemědělského půdního fondu, porušovat funkčnost melioračních opatření a staveb. Na těchto plochách nelze (dle §18 odst. 5 stavebního zákona): - umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření včetně oplocení pro zemědělství (mimo lehkých přístřešků pro chovaná zvířata větší než 25 m2 a polní hnojiště) - umisťovat stavby pro lesnictví (mimo posedů, kazatelen, krmelců) - realizovat těžbu nerostů - realizovat stavby a taková technická opatření, která zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, např. hygienická zařízení, ekologická a informační centra (mimo cyklistických stezek, chodníků, informačních tabulí a laviček se zastřešeným stolkem pro turisty) - zřizovat oplocení formou pevných plotů s podezdívkami a formou zdí (mimo obor a ekofarem), nepřípustné jsou rovněž dřevěné ohrady vyšší 1,2 m Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Stránka 97 z 269

Plochy těžby nerostů - stav

TN

Hlavní využití Těžební činnost s následnou rekultivací. Přípustné využití Plochy těžby zahrnují pozemky povrchových dolů a lomů. Přípustné jsou stavby a technologická zařízení související s těžbou, zařízení pro úpravu a třídění dobývané suroviny, plochy pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů (např. výsypky, odvaly a kaliště). Dále jsou přípustné stavby technického vybavení a dopravy zabezpečující provoz a potřeby území mimo záměrů nadmístního významu. Po ukončení těžby bude následovat rekultivace (např. zalesnění, skládky inertního materiálu s následným zalesněním apod.). V chráněném ložiskovém území Výškovice I, č. 04040000 lze zřizovat stavby a zařízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen, pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu. Nepřípustné využití Nepřípustné jsou stavby pro bydlení, stavby pro rekreaci a další provozy a činnosti neslučitelné s hlavním a přípustným využitím území. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. V případě překryvu prvků územního systému ekologické stability s plochami s rozdílným způsobem využití jsou platné stanovené podmínky pro využití plochy prvků ÚSES.

Biocentra

RBC, LBC

Jedná se o překryvný způsob využití území, který má přednost před ostatním způsobem využití (plochy vodní, vodohospodářské a lesní). Hlavní využití Plocha ÚSES – posílení či zachování funkčnosti prvku ÚSES Přípustné využití Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní či přípustné, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů a přirozenou skladbu bioty a které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální míru ekologické stability současných biocenter nebo neznemožní založení navrhovaných. Podmíněně přípustné využití Přípustné jsou stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty, lávky a nezbytné stavby pro lesní (např. krmelce, obory) a vodní hospodářství za splnění podmínky, že jejich realizací nedojde ke zhoršení funkce prvků ÚSES ani k ohrožení dalších zájmů chráněných ZOPK a nebudou v rozporu s posláním a předmětem ochrany CHKO Šumava. Pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, protipovodňová a protierozní opatření (např. revitalizace toků) atd., a to za splnění podmínky nejmenšího zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.

Stránka 98 z 269

Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití území je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy). Nepřípustná je realizace oplocení a jiných překážek, které by omezovaly pohyb zvěře a lidí. Nepřípustné jsou změny způsobu využití území, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu). Dále jsou nepřípustné změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES a jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter (např. odvodňování pozemků) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich. Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Biokoridor

NRBK, RBK, LBK

Jedná se o překryvný způsob využití území, který má přednost před ostatním způsobem využití (plochy vodní, vodohospodářské, zemědělské, lesní a smíšené nezastavěného území). Hlavní využití Plocha ÚSES – posílení či zachování funkčnosti prvku ÚSES Přípustné využití Je takové využití, které je uvedeno v podmínkách využití daného typu plochy s rozdílným způsobem využití jako hlavní či přípustné, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů a přirozenou skladbu bioty a které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální míru ekologické stability současných biokoridorů nebo neznemožní založení navrhovaných. Umožněná je výsadba alejí a ochranné zeleně. Podmíněně přípustné využití Přípustné jsou stavby pěších, cyklistických a účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty, lávky a nezbytné stavby pro lesní (např. krmelce, obory) a vodní hospodářství za splnění podmínky, že jejich realizací nedojde ke zhoršení funkce prvků ÚSES ani k ohrožení dalších zájmů chráněných ZOPK a nebudou v rozporu s posláním a předmětem ochrany CHKO Šumava. Pouze ve výjimečných případech nezbytně nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, protipovodňová a protierozní opatření (např. revitalizace toků) atd., a to za splnění podmínky co nejmenšího zásahu do biokoridoru (řešit křížení s liniovými stavbami nejkratším možným způsobem, jiné umístění jen výjimečně a při zachování minimálních prostorových parametrů daného prvku) a narušení jeho funkčnosti (uzpůsobení stavby tak, aby nevytvářela migrační bariéru pro organismy). Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití území je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy). Nepřípustná je realizace oplocení a jiných překážek, které by omezovaly pohyb zvěře a lidí. Stránka 99 z 269

Nepřípustné jsou změny způsobu využití území, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu). Dále jsou nepřípustné změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES a jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter (např. odvodňování pozemků) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich. Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

Interakční prvek

A, B

(Interakční prvky jsou kromě biocenter a biokoridorů základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni. Jedná se o ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva.) Hlavní využití Doplnění ploch ÚSES. Přípustné využití Využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch. Přípustné jsou různé formy zeleně (např. krajinná, doprovodná), vodní plochy a toky. Dále je možné realizovat výstavbu účelových komunikací s povrchovou úpravou blízkou přírodě, mosty, lávky, pěší a cyklistické stezky. Umožněná je obnova a výsadba alejí a ochranné zeleně. Podmíněně přípustné využití Pouze nezbytně nutné liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení, stavby na vodních tocích, stavby malých vodních nádrží, protipovodňová a protierozní opatření (např. revitalizace toků) atd., a to za splnění podmínky co nejmenšího zásahu do biokoridoru (řešit křížení s liniovými stavbami nejkratším možným způsobem, jiné umístění jen výjimečně a při zachování minimálních prostorových parametrů daného prvku) a narušení jeho funkčnosti (uzpůsobení stavby tak, aby nevytvářela migrační bariéru pro organismy). Nepřípustné využití Nepřípustné je zřizování a provozování zařízení nesouvisejících s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím. Pro jakékoliv stavby mimo hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití území je toto území nezastavitelné (například sklady, chaty, chalupy). Nepřípustná je realizace oplocení a jiných překážek, které by omezovaly pohyb zvěře a lidí. Nepřípustné jsou změny způsobu využití území, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu). Dále jsou nepřípustné změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES a jakékoliv změny způsobu využití, které by znemožnily či ohrozily založení nových prvků (např. odvodňování pozemků, rozorání mezí) nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich. Nepřípustné jsou činnosti, které jsou v rozporu se zájmy a ochranou přírody a krajiny. Nepřípustné je umisťování staveb nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu Stránka 100 z 269

převzatých z AZÚR JčK. Nepřípustné je umisťování dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu vyjma záměrů nadmístního významu převzatých z AZÚR JčK.

f.2

PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH – VÝSTUPNÍ LIMITY

OCHRANA MELIORAČNÍCH ZAŘÍZENÍ U meliorovaných ploch, které jsou částečně nebo celé navrženy k zástavbě (zastavitelné plochy), je nutno před zahájením výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch. OCHRANA PŘED ZVÝŠENOU HYGIENICKOU ZÁTĚŽÍ ochrana před negativními vlivy z dopravní a technické infrastruktury - v rozvojových plochách v blízkosti stávajících silnic I., II. a III. tř., podél vlakového nádraží a železniční tratě, a dále u vedení vysokého napětí a trafostanic mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby občanského vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže. Protihluková opatření v případě nesplnění hlukových limitů pro obtěžování hlukem nebudou hrazena z prostředků majetkového správce. ochrana před negativními vlivy z provozu - pro plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výroby, plochy technické infrastruktury, plochy občanského vybavení (jedná se o plochy stávající i navrhované) a stávající plochy drobné výroby v zastavěném území platí, že hranice negativních vlivů (např. hluk, prašnost apod.) bude max. na hranici této plochy rozdílného využití území (případně na hranici vlastního pozemku). Tzn., že negativní vlivy z těchto ploch nesmí zasahovat do ploch stávajícího i navrhovaného chráněného venkovního prostoru staveb. U všech navržených lokalit bude zástavba situována tak, aby byly splněny limity hluku pro venkovní chráněný prostor staveb ve smyslu platného předpisu č. 272/2011 Sb., Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Podmínkou povolování staveb je pokrytí potřeb parkování, odstavných stání a garáží pro jednotlivá funkční využití na vlastním pozemku, a to již jako součástí stavby. OCHRANA OVZDUŠÍ Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byla dodržena přípustná úroveň znečištění ovzduší. MAXIMÁLNÍ HRANICE NEGATIVNÍHO VLIVU ČOV V sídlech Bořanovice, Boubská, Klášterec, Korkusova Huť a Sudslavice je okolo navrhovaných ploch pro ČOV navržena maximální hranice negativního vlivu ČOV pro území, které je ČOV ovlivňováno. Jsou to hranice, kterou nesmí v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo překročit. PLOCHY PRO PŘÍSTUP K VODNÍM TOKŮM Podél všech významných vodotečí bude zachován přístupný pruh pozemků v šířce minimálně 8 m od břehové hrany, respektive minimálně 6m od břehové hrany drobných vodních toků. V této vzdálenosti nebudou umisťovány žádné stavby bránící v přístupu správce vodního toku k údržbě a zhoršující odtokové poměry, případně jinak negativně působící během povodní. Nevhodné jsou především stavby budov a oplocení. Ostatní činnosti, jako je stavba komunikací, technické infrastruktury, výsadba zeleně aj. v takto vymezeném území, podléhají stanovisku Povodí Vltavy, státní podnik. ÚZEMÍ S MOŽNÝMI ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY (ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY) V řešeném území se nacházejí lokality s archeologickými nálezy. Při stavebních aktivitách může dojít k narušení archeologicky významné lokality. V případě výstavby je nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. Stránka 101 z 269

OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA V řešeném území se navrhují pozemky s funkčním využitím občanské vybavení - hřbitov. Ochranné pásmo veřejných pohřebišť se zřizuje 100m od hranice pozemků. V tomto ochranném pásmu jsou nepřípustné stavby, provozy a činnosti, které by mohly mít rušivý účinek na okolí a pietu místa (např. hluk, hudební produkce, vibrace, světelné záblesky a světelná reklamními zařízení apod.) nebo by mohly být ohrožovány provozem veřejného pohřebiště. PLOCHY ÚSES V území jsou vymezeny biocentra a biokoridory, jejichž součástí jsou různé prvky zeleně, lesní pozemky, vodní toky, zemědělské půdy. Tyto biocentra a biokoridory jsou graficky vyznačeny v Hlavním výkresu a podmínky pro využití území prvků ÚSES jsou vypsány v textu této kapitoly f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochy přírodní a smíšené nezastavěné. VZDÁLENOST 50M OD OKRAJE LESA A UMISŤOVÁNÍ STAVEB Stavby s výjimkou oplocení lze umístit v minimální vzdálenosti 30m od okraje lesa (oplocení lze umístit v min. vzdálenosti 10m od okraje lesa). Samostatné umístění jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50m od okraje lesa bude podléhat souhlasu místně příslušného orgánu správy lesů. Zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku. Je zakázaná realizace staveb trvalého charakteru v menší vzdálenosti od lesních pozemků, než je průměrná výška blízkého lesního porostu v mýtném věku upravená s ohledem na charakter konkrétní lokality, dále je nutné, aby byl zajištěn dostatečný přístup do okolních lesů s ohledem na mechanizaci v současné době ve využívaných lesích. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ KORIDORŮ Navržené plochy pro přeložky, vedení komunikace v upravené trase a případné úpravy parametrů na silnici I/4 a koridory tech. infrastruktury (kanalizace, el. vedení) jsou vymezeny jako ochrana území pro realizaci záměrů výstavby dopravní a technické infrastruktury. Tato území je nutno chránit z důvodu zajištění prostoru pro umístění této stavby v navazujících řízeních (včetně prostoru pro OP plynoucí z příslušných právních předpisů) a popřípadě také následný přístup. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. Případné nevyužité pozemky budou navráceny zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu. ÚZEMÍ PRO VYHLÁŠENÍ OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ Návrh vymezuje území pro vyhlášení ochranného pásma vodního zdroje I. stupně. Ve vymezených plochách je nutno dodržovat omezení stanovená ustanovením § 30 odst. 7 a 8 vodního zákona. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV Navržené plochy územních rezerv (plochy smíšené obytné R-SO, plochy rekreace R-R, plochy veřejných prostranství R-VP, plochy výroby a skladování R-VS) jsou vyznačeny v grafické části ÚP Vimperk. Do doby než se uskuteční realizace záměru bude ponecháno stávající funkční využití ploch.

g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkrese – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (výkres č. 3) a dále v Hlavním výkrese (výkres č. 2).

Stránka 102 z 269

g.1 SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY nadmístního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržené na silnici I. třídy I/4 KÓD

ÚČEL

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

DI.D5/6.1

Návrh plochy pro přeložky stávající silnice

k.ú. Výškovice u Vimperka k.ú. Bořanovice u Vimperka

DI.D5/6.2

Návrh plochy pro přeložky stávající silnice

k.ú. Výškovice u Vimperka

DI.D5/7

Návrh plochy pro vedení komunikace v upravené trase

k.ú. Vimperk k.ú. Solná Lhota

DI.D5/8

Návrh plochy pro vedení komunikace v upravené trase

k.ú. Korkusova Huť k.ú. Arnoštka

DI.D5/9

Návrh plochy pro dopravu

DI 7

k.ú. Arnoštka

Návrh ploch propojující plochy DI.D5 a umožňující případnou úpravu parametrů stávající silnice

k.ú. Hrabice k.ú. Korkusova Huť k.ú. Solná Lhota k.ú. Vimperk k.ú. Výškovice u Vimperka

Technická infrastruktura - plochy el. vedení VVN KÓD

ÚČEL

TI - Ee 39/2 Návrh plochy pro el. vedení VVN 110 kV

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ k.ú. Boubská k.ú. Bořanovice u Vimperka

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY místního významu Dopravní infrastruktura KÓD

ÚČEL

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

DI 1

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavebních úprav křižovatek

k.ú. Vimperk

DI 2

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky

k.ú. Vimperk

DI 3

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavebních úprav křižovatek

k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk

DI 4

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky

k.ú. Vimperk

DI 5

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky

k.ú. Vimperk k.ú. Pravětín

Stránka 103 z 269

DI 6

Návrh plochy pro novou účelovou komunikaci

k. ú. Křesanov

Technická infrastruktura - plochy venkovního vedení VN a plochy pro trafostanice KÓD

ÚČEL

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

TI - E1

Návrh plochy pro trafostanici T112 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Křesanov

TI - E2

Návrh plochy pro trafostanici T6

k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk

TI - E3

Návrh plochy pro trafostanici T5 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Hrabice

TI - E4

Návrh plochy pro trafostanici T72

k.ú. Hrabice

TI - E5

Návrh plochy pro trafostanice T20 a T8 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Hrabice

TI - E6

Návrh plochy pro trafostanice T15,T16, T17, T18, T19 a T31 s el. kabelem VN 22 kV

k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk

TI - E7

Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Hrabice k.ú. Vimperk

TI - E8

Návrh plochy pro trafostanice T11 a T14 s el. kabelem VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E9

Návrh plochy pro trafostanici T92 s el. kabelem VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E10 Návrh plochy pro trafostanici T12 s el. kabelem VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E11 Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E12 Návrh plochy pro trafostanici T41

k.ú. Vimperk

TI - E13 Návrh plochy pro el. kabel VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E14 Návrh plochy pro trafostanici T21 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E15 Návrh plochy pro trafostanici T107 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E16 Návrh plochy pro trafostanici T32 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E17 Návrh plochy pro trafostanici T29 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Vimperk

TI - E18 Návrh plochy pro trafostanici T38

k.ú. Vimperk

TI - E19 Návrh plochy pro trafostanici T96

k.ú. Vimperk

TI - E20 Návrh plochy pro trafostanice T23 a T24 s el. kabelem VN 22 kV

k.ú. Boubská

TI - E21 Návrh plochy pro trafostanici T26 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Boubská

TI - E22 Návrh plochy pro trafostanici T25 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Boubská

TI - E23 Návrh plochy pro el. vedení VN 22 kV

k.ú. Boubská

TI - E24 Návrh plochy pro trafostanici T35 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Pravětín

TI - E25 Návrh plochy pro trafostanici T100

k.ú. Pravětín

TI - E26 Návrh plochy pro trafostanice T102, T104 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Pravětín

TI - E27 Návrh plochy pro trafostanici T99

k.ú. Pravětín k.ú. Vimperk

TI – E28 Návrh plochy pro trafostanici T101 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Pravětín

TI – E29 Návrh plochy pro trafostanici T110 s el. vedením VN 22 kV

k.ú. Lipka u Vimperka

TI – E30

Návrh plochy pro přesunutí trafostanice T68 a protažení el. vedení VN 22 kV

k.ú. Výškovice u Vimperka

Stránka 104 z 269

Technická infrastruktura - plochy kanalizace KÓD

ÚČEL

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

TI-K1

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod

k.ú. Solná Lhota

TI-K2

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod

k.ú. Vimperk

TI-K3

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod

k.ú. Boubská

TI-K4

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod

k.ú. Bořanovice u Vimperka

TI-K5

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod

k.ú. Výškovice u Vimperka

TI-K6

Návrh plochy pro kanalizační řad k Pivovarské ulici

k.ú. Vimperk

g.2 SEZNAM VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, PRO KTERÁ LZE PRÁVA K POZEMKŮM VYVLASTNIT VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Návrh založení prvků ÚSES KÓD

ÚČEL

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

EKO 1

Nefunkční část lokálního biocentra 89

k.ú. Křesanov

EKO 2

Nefunkční část lokálního biokoridoru K110/029 - 82

k.ú. Křesanov k.ú. Hrabice

EKO 3

Nefunkční lokální biokoridor CHOŠ 142 - CHOŠ 143

k.ú. Lipka u Vimperka k.ú. Klášterec u Vimperka

EKO 4

Nefunkční část lokálního biocentra CHOŠ 142

k.ú. Klášterec u Vimperka

EKO 5

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - CHOŠ 142

k.ú. Klášterec u Vimperka

EKO 6

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 137 - CHOŠ 141

k.ú. Korkusova Huť

EKO 7

Nefunkční část lokálního biokoridoru 628 - CHOŠ 138

EKO 8

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - K110/032

EKO 9

Nefunkční lokální biokoridor 117

k.ú. Arnoštka k.ú. Klášterec u Vimperka k. ú. Solná Lhota k.ú. Vimperk

EKO 10 Nefunkční část lokálního biokoridoru 114

k.ú. Boubská

EKO 11 Nefunkční části lokálního biokoridoru 110

k.ú. Boubská k.ú. Bořanovice u Vimperka

EKO 12 Nefunkční část lokálního biokoridoru 107

k.ú. Výškovice u Vimperka

EKO 13 Nefunkční část lokálního biokoridoru 104

k.ú. Výškovice u Vimperka

EKO 14 Nefunkční část lokálního biokoridoru 100

k.ú. Křesanov

Stránka 105 z 269

Návrh protipovodňových opatření KÓD PO 1

ÚČEL Revitalizace bezejmenného toku na hranici správního území Vimperk a Zdíkov, pro ochranu sousední obce Zdíkov před záplavami

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ k.ú. Hrabice k.ú. Křesanov

g.3 STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCHY PRO ASANACI Nejsou navrhovány stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ani plochy pro asanaci.

h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo, s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a popřípadě dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona Další veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo bez možnosti vyvlastnění, nejsou v ÚP Vimperk navrhovány.

i) stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona V ÚP Vimperk nedochází k potřebě stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona.

j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití včetně podmínek pro jeho prověření V územním návrhu jsou navrženy plochy územních rezerv. Na severním okraji města Vimperk (k. ú. Hrabice a k. ú. Vimperk) jsou vymezeny plochy územní rezervy pro plochy smíšené obytné R – SO, plochy veřejného prostranství R - VP a plochy rekreace R – R. U průmyslové zóny, na jihovýchodním okraji města jsou situovány plochy zahrnuté do územní rezervy pro výrobu a skladování R – VS. Jedná se o výhledové záměry města a jsou pro ně stanoveny tyto podmínky pro jejich prověření územní studií: vliv na životní prostředí, vazbu na dopravní a technickou infrastrukturu, její naplnění závislé na míře nárůstu počtu obyvatel. V jihozápadní části města je v lokalitě Brantlův Dvůr (k. ú. Vimperk) navržena další plocha územní rezervy pro smíšenou obytnou funkci R – SO. Pro tuto plochu nejsou stanoveny podmínky jejího prověření.

Stránka 106 z 269

k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V řešeném území jsou vymezeny plochy, ve kterých je potřeba vzhledem k jejich rozsahu, poloze a významu, prověřit územní studií jejich využití. V těchto studiích budou stanoveny podrobné podmínky pro rozhodování v území. Hlavním úkolem každé studie bude prověřit, posoudit a navrhnout možné urbanistické řešení lokality včetně řešení veřejné infrastruktury, tzn. podrobně řešit členění plochy na jednotlivé pozemky a jejich dopravní napojení a dopravní obsluhu, napojení na veřejnou technickou infrastrukturu a podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně podmínek ochrany navrženého charakteru území, zejména ochrany krajinného rázu a urbanistických a architektonických hodnot (například uliční a stavební čáry, podlažnost, výšku zástavby, objemy a tvary zástavby, intenzitu využití pozemků a návrhu veřejných prostranství u ploch větších než 2 ha včetně návrhu sídelní – veřejné zeleně). Pro rozvojové lokality budou zpracovány tyto územní studie v tomto rozsahu: 

Územní studie 01: Plochy SO 90, VP 91



Územní studie 02: Plochy SO 76, VP 77



Územní studie 03: Plochy SO 151



Územní studie U zahrádek: VP 4, DI 5, SO 6, R 7, SO 8, část VP 9, VP 145, VP 146 (severozápadní a severní část sídla Vimperk)



Územní studie Nad Novým sídlištěm: část VP 9, SO 10, SO 11 (severní část sídla Vimperk)



Územní studie Za Brantlovým dvorem: VP 71, SO 72, SO 73 (jihozápadní část sídla Vimperk)



Územní studie Na Kalvárii: část DI 86, SV 87, SO 88, VP 89, SO 93, VP 94 a VP 149 (severozápadní a západní část sídla Vimperk)



Územní studie Pod Hrabicemi - východ: VP 143, SO 144



Územní studie Pod Hrabicemi - jih: SO 154



Územní studie Pod Hrabicemi - západ: SO 156, VP 157



Územní studie Nad tratí - východ: SO 43, VP 44; SO 45; VP 46



Územní studie Nad tratíi - západ: VP 49, SO 52; VP 53



Územní studie Homolka SO 130: SO 130



Územní studie Homolka - sever: část VP131; část SO 132 (severně od parcely p. č. 893/1 k. ú. Boubská)



Územní studie Homolka - jih: část VP131; část SO 132 (jižně od parcely p. č. 893/1 k. ú. Boubská); VP 24 a SO 25

 Územní studie Korkusova Huť: SO 172. Tyto plochy jsou v grafické části územního plánu vyznačeny ve Výkrese základního členění území (výkres č. 1) a v Hlavním výkrese (výkres č. 2). K řešeným územím je možné přidat další navazující plochy, které je nezbytné zahrnout z důvodu napojení řešeného území na technickou infrastrukturu a plochy dopravy. U těchto navržených ploch budou územní studie vyhotoveny do 4 let od vydání územního plánu.

Stránka 107 z 269

l) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu podle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání Územní plán Vimperk nevymezuje plochy, u kterých by bylo nutné pořízení a vydání regulačního plánu.

m) stanovení pořadí změn v území (etapizace) Pro rozsáhlejší navržené plochy stanovuje územní plán pořadí provádění změn v území (etapizaci). Jedná se o plochy v lokalitách: 

Velká Homolka - VP 24, SO 25, SO 132 a VP 131



Hrabice - VP 143 a SO 144

 Nad sídlištěm - VP 9 a SO 11 Podmínkou pro zahájení výstavby na ploše 2. etapy je minimálně 50% zastavěnost navazující plochy 1. etapy. Pro všechny tyto plochy platí podmínka zpracování územní studie viz kap. vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti.

n) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 1. Dokumentace Územního plánu Vimperk obsahuje v originálním vyhotovení 269 stran A4 textové části. 2. Grafická část Územního plánu Vimperk je nedílnou součástí tohoto návrhu ÚP jako příloha č. 1 a obsahuje celkem 3 výkresy. 

1. Výkres základního členění území

1 : 5 000



2. Hlavní výkres

1 : 5 000



3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

Stránka 108 z 269

o) seznam zkratek použitých v textu BPEJ ČOV ČSN EVL CHKO CHOPAV IP k. ú. KÚ JčK LBC LBK MMR ČR NN NRBK OP PR PUPFL Q100 RBC RBK RD SZ TS; TS-T TKO ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚSES VDJ VN VVN ZPF ZTV ZÚR

bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod Česká technická norma evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod interakční prvek katastrální území Krajský úřad Jihočeského kraje lokální biocentrum lokální biokoridor Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky nízké napětí nadregionální biokoridor ochranné pásmo přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkce lesa výška hladiny při stoleté vodě regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům stavební zákon trafostanice tuhý komunální odpad území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability vodojem vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní technická vybavenost Zásady územního rozvoje

Stránka 109 z 269

Stránka 110 z 269

OBSAH ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ... 114  a.1  OBECNÉ ÚDAJE ............................................................................................................................... 114  a.2  ÚČAST VE SDRUŽENÍ OBCÍ............................................................................................................ 114  a.3  NÁVAZNOST NA SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ .............................................................................. 114  a.3.1  ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB ZÁKLADNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI .............................................. 114  a.3.2  ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI .................................................................. 115  a.3.3  ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB TECHNICKÉ VYBAVENOSTI ................................................................ 115  a.3.4  NAPOJENÍ PRVKŮ ÚSES ........................................................................................................ 116 

b) vyhodnocení splnění zadání, popřípadě vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona .................................................................................................................. 118  c) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení .................................................................................................... 122  d) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................... 122  d.1  ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ........................................................................................................... 122  d.1.1  ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE ........................................................................................................... 122  d.1.2  TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT..................................................... 124  d.1.3  TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ CELKEM ................................................................................. 147  d.1.4  ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ........................................ 148  d.1.5  ZDŮVODNĚNÍ – ZNÁZORNĚNÍ POSLOUPNOSTI POŽADAVKŮ NA VYNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY ......................................................................................................................................... 150  d.1.6  ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY ............................................ 153  d.1.7  ODŮVODNĚNÍ POŽADAVKŮ ZÁBORŮ ZPF ZE STRANY MĚSTA, ZEJMÉNA VE VZTAHU K LOKALITÁM, KTERÉ JSOU UPLATNĚNY OPROTI PŮVODNÍMU ÚP VIMPERK .............. 155  d.1.8  SOUPIS ZPRACOVANÝCH STUDIÍ ......................................................................................... 174  d.1.9  SOUPIS LOKALIT, KTERÉ BYLY PŘEDMĚTEM ZADÁNÍ, ALE NA ZÁKLADĚ POSOUZENÍ PROJEKTANTA NEBYLY DO NÁVRHU ZAŘAZENY .............................................................. 177  d.1.10  SOUPIS VYŘAZENÝCH POŽADAVKŮ Z ÚPNSÚ, ÚP A ZADÁNÍ ZMĚN Č. 1 A Č. 2 ............ 179  d.1.11  ÚPRAVA NÁVRHU NA ZÁKLADĚ DOHODOVACÍHO JEDNÁNÍ ............................................ 183  d.1.12  ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF .......................................................... 186  d.2  PLOCHY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.................................................................................. 186  d.2.1  ZÁBOR PUPFL .......................................................................................................................... 186  d.2.2  PLOCHY VE VZDÁLENOSTI 50M OD OKRAJE LESA ............................................................ 187  d.2.3  PLOCHY K ZALESNĚNÍ ........................................................................................................... 188 

e) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................ 188  e.1 

VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR ČR, VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1 ........................................................................................................................... 188  e.1.1  REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ..................................................................................................................... 188  e.1.2  ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY ......................................................................... 190  e.1.3  SPECIFICKÉ OBLASTI ............................................................................................................. 190  Stránka 111 z 269

KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ...................................................... 190  KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ 190  e.1.6  DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ.............................................................................. 191  e.2  VYHODNOCENÍ SOULADU S KRAJSKÝMI PRIORITAMI ÚP DLE AKTUALIZACE ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE .................................................................................................................... 191  e.1.4  e.1.5 

f) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ................................. 192  f.1  f.2 

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE §18 SZ .............................. 192  VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE §19 SZ ......................... 193 

g) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ................................................................................. 193  h) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ............................................ 194  i) zpráva o vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ............................................. 199  j) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 7 ..................................................... 200  k) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 7 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ................................................................................................................... 200  l) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty ................................. 200  l.1  l.2  l.3 

PŘIJATÉ ŘEŠENÍ .............................................................................................................................. 200  VYBRANÉ VARIANTY....................................................................................................................... 201  ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................................................................ 201  l.4  ZDŮVODNĚNÍ OCHRANY HODNOT ............................................................................................... 203  l.4.1  OCHRANA ARCHITEKTONICKÝCH, URBANISTICKÝCH A KULTURNÍCH HODNOT.......... 203  l.4.2  OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT A KRAJINNÉHO RÁZU ................................................. 203  l.4.3  OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT ..................................................................................... 204  l.5  ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ ............................................................................................................................................. 204  l.6  ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH, PŘESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................. 205  l.6.1  ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉ URBANISTICKÉ KONCEPCE ..................................................... 206  l.6.2  ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÝCH LOKALIT ................................................................................. 206  l.6.3  ZDŮVODNĚNÍ - SHRNUTÍ........................................................................................................ 206  l.7  ZDŮVODNĚNÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV .................................................................................. 207  l.8  ZDŮVODNĚNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ............................................................................. 207  l.8.1  DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU ................................................. 207  l.8.2  DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ........................................................... 208  l.9  ZDŮVODNĚNÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ........................................................................... 210  l.9.1  VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ .............................................................................................. 210  l.9.2  ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ................................................................................. 218  l.9.3  TELEKOMUNIKACE A DATOVÉ KABELY ............................................................................... 225  l.9.4  ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ........................................................................................................... 225  l.9.5  ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM ............................................................................................................ 225  l.9.6  ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ................................................................................................. 225  Stránka 112 z 269

l.10  ZDŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ 226  l.10.1  VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY ........................................................................................... 226  l.10.2  VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ ....................................................................................... 230  l.11  RADONOVÁ PROBLEMATIKA ......................................................................................................... 231  l.12  CIVILNÍ OCHRANA ........................................................................................................................... 232  l.13  ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZMĚN VE VYUŽITÍ KRAJINY, ÚSES, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A PODOBNĚ ......................................................................................................................................... 233  l.13.1  ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ............................................................ 233  l.13.2  ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ......................................................................... 235  l.13.3  PROPUSTNOST KRAJINY ....................................................................................................... 236  l.13.4  OCHRANA PŘED POVODNĚMI .............................................................................................. 236  l.13.5  PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ....................................................................................................... 236  l.14  VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 237 

m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch .......................................................................... 242  m.1.1  m.1.2  m.1.3 

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ............................................ 242  VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH.................................... 247  ODŮVODNĚNÍ VELIKOSTI NÁVRHOVÝCH PLOCH .............................................................. 249 

n) postup pořízení a zpracování ÚP Vimperk ............................................................ 250  o) vyhodnocení uplatněných připomínek .................................................................. 251  p) návrh rozhodnutí o uplatněných námitkách ......................................................... 257  q) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ...................................................................................................................... 267  r) seznam zkratek použitých v textu .......................................................................... 268  GRAFICKÁ ČÁST

4) koordinační výkres...................................................................................... M 1:5 000 5) koncepce dopravní a technické infrastruktury ......................................... M 1:5 000 6) výkres předpokládaných záborů ZPF ........................................................ M 1:5 000 7) výkres širších vztahů ................................................................................ M 1:50 000

Stránka 113 z 269

a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a.1

OBECNÉ ÚDAJE

Území řešené územním plánem je vymezeno katastrálním územím Arnoštka (číslo k. ú. 665525), Bořanovice u Vimperka (č. k. ú. 608602), Boubská (č. k. ú. 608611), Hrabice (č. k. ú. 646466), Huťský dvůr (č. k. ú. 665592), Klášterec u Vimperka (č. k. ú. 665533), Korkusova Huť (č. k. ú. 665541), Křesanov (č. k. ú. 646482), Lipka u Vimperka (č. k. ú. 665550), Michlova Huť (č. k. ú. 665568), Pravětín (č. k. ú. 608629), Skláře u Vimperka (č. k. ú. 665576), Solná Lhota (č. k. ú. 665584), Veselka u Vimperka (č. k. ú. 608637), Vimperk (č. k. ú. 782084), Výškovice u Vimperka (č. k. ú. 782149). Jižně sousedí s katastrálními územími Horní Vltavice a Račí – obec Horní Vltavice, s k. ú. Kubova Huť obec Kubova Huť, jihozápadně s k. ú. Černá Lada a Paseka u Borových Lad – obec Borová Lada, severozápadně s k. ú. Zdíkov, Žírec, Račov a Putkov - obec Zdíkov, severně s k. ú. Onšovice u Čkyně a Spůle u Čkyně - obec Čkyně, s k. ú. Bohumilice v Čechách - obec Bohumilice v Čechách, severovýchodně s k. ú. Smrčná u Čkyně, Svatá Maří a Trhonín - obec Svatá Maří, jihovýchodně s k. ú. Vyšovatka a Včelná pod Boubínem - obec Buk. Z hlediska širších vztahů město Vimperk spadá do okresu Prachatice a náleží pod Jihočeský kraj. Vimperk je také obcí s rozšířenou působností. Město leží na křižovatce cest Praha - Passau a Prachatice - Klatovy, rozkládá se asi 19 km západně od Prachatic a 25 km jihozápadně od Strakonic v průměrné nadmořské výšce 694 m nad mořem. Celková katastrální plocha činí 7999,6 ha, z toho orná půda zabírá pouze devět procent. Lesy rostou asi na jedné polovině katastrálního výměru obce. Menší část plochy obce zabírají také louky (méně než jednu třetinu). Počet trvale žijících obyvatel řešeného území se pohybuje kolem 7615, z toho v produktivním věku 2 637 a s průměrným věkem 39 let. Hustota zalidnění se pohybuje okolo 95 obyv./km2. Hustota obce nedosahuje celorepublikového průměru (ČSÚ uvádí průměrnou hustotu zalidnění v České republice 133), ovšem v rámci okresu Prachatice, pod který město Vimperk spadá, je nadprůměrná (37 obyv./km²).

a.2

ÚČAST VE SDRUŽENÍ OBCÍ

Město Vimperk je členem mikroregionu Horní Vltava - Boubínsko založeného dne 20. 10. 1999. Mikroregion sdružuje 15 členů - 11 obcí (Želnava, Nová Pec, Stožec, Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Kubova Huť, Borová Lada, Kvilda, Buk, Zbytiny) a 2 města (Vimperk a Volary). Předmětem činnosti tohoto mikroregionu je prosazování záměrů týkajících se svým rozsahem a významem spádového území a další aktivity související s propagací mikroregionu a celého zájmového území. Město Vimperk je dále členem Euroregionu Šumava, který vznikl roku 1993 v Českém Krumlově. Zahrnuje území okresů Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český Krumlov a Strakonice. V současné době má přibližně 125 členských měst a obcí. Hlavní činností Euroregionu Šumava je zkvalitnění a koordinace přeshraniční spolupráce, reprezentace regionu, výměna informací, správa Dispozičního fondu Programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko v regionu Šumava a účast na tvorbě strategií rozvoje a programů EU.

a.3

NÁVAZNOST NA SOUSEDNÍ SPRÁVNÍ ÚZEMÍ

a.3.1 ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB ZÁKLADNÍ OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Město Vimperk má spádový význam jako správní středisko poskytující služby základní občanské vybavenosti. V tomto ohledu má spádový význam pro mnohé menší obce ve svém okolí. Správní obvod obce s rozšířenou působností a obvod obce s pověřeným obecním úřadem Vimperk je vymezen územím obcí: Bohumilice, Borová Lada, Bošice, Buk, Čkyně, Horní Vltavice, Kubova Huť, Kvilda, Lčovice, Nicov, Nové Hutě, Stachy, Strážný, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Vacov, Vimperk, Vrbice, Zálezly, Zdíkov a Žárovná. Služby místní jsou zejména městský úřad (stavební úřad, finanční úřad, matriční úřad, úřad práce, obecní živnostenský úřad), 2 mateřské školy, 2 základní školy, gymnázium se střední ekonomickou školou, střední odborná škola, 2 školy speciální, základní umělecká škola, středisko pro volný čas dětí a mládeže, sportovní haly, fotbalový stadion, hřiště, koupaliště, zimní stadion, obchody, restaurace, kulturní zařízení, Stránka 114 z 269

knihovna, muzeum, nemocnice, ordinace lékařů, lékárny, domov pro seniory a domov s pečovatelskou péčí, pošta, spořitelna, banky, obvodní oddělení policie ČR, městská policie, zámek, 2 kostely, hřbitov, velkoplošné prodejny, restaurace a obchody, hotely, penziony, ubytovací zařízení, sběrný dvůr, hasičský záchranný sbor, svaz dobrovolných hasičů. Služby nadmístního významu (obchod, zdravotní služby, vyšší odborné školství, kultura, sport apod.) jsou poskytovány i městem Prachatice. Za dalšími potřebami nadmístní občanské vybavenosti vyjíždí lidé do města České Budějovice. A to zejména do vyšších odborných, středních a vysokých škol, nákupních zařízení, dále pak za odbornými lékaři (služby sociální péče, zdravotní zařízení, nemocnice), státní správou, kulturou a sportovními aktivitami (divadlo; kino; muzeum; fotbalový, atletický a zimní stadion, krytý plavecký bazén apod.). V řešeném území představují riziko mimořádné události vzniklé působením přírodních sil (zátopy a povodně) a antropogenní činností (rizika havárií na silnicích, železnicích, potrubním rozvodu plynu,…). Zapojení města do struktury osídlení je možno považovat ze stabilizované a nejsou očekávány zásadní změny. Docházka do mateřské školky a základní školy bude i nadále zajištěna ve Vimperku. Další využívanou možností je dojíždění do škol zpravidla v místě zaměstnání rodičů. Vyšší občanská vybavenost středních a odborných škol bude nadále zabezpečena ve Vimperku, Prachaticích či Českých Budějovicích. Kapacita ostatní občanské vybavenosti pro pokrytí potřeb uvažovaného nárůstu obyvatel je dostačující. ÚP umožňuje rozvoj na stávajících i nově navržených plochách občanského vybavení a smíšených obytných zřízení nových obchodů, ubytovacích, stravovacích a sportovních zařízení. Vimperk, Prachatice, částečně i České Budějovice budou nadále pro řešené území i zdrojem pracovních příležitostí. a.3.2 ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Řešené území je napojeno na síť silnic I. až III. tříd. Z hlediska širších dopravních vztahů je nejvýznamnější silnice I/4 a silnice II/145, které procházejí přímo Vimperkem. Silnice I/4 je nejdůležitější komunikací v okrese Prachatice spojující Prahu se Strakonicemi a Německem. V úseku Jíloviště – Dubenec a Radobytce – Nová Hospoda je silnice označena jako rychlostní silnice R4. Kromě vnitrostátního spojení Prahy a severně ležících oblastí Čech s jihozápadní částí Jihočeského kraje má velký význam i pro mezistátní dopravu. Prostřednictvím hraničního přechodu Strážný (22km od Vimperka) zajišťuje dopravní spojení se Spolkovou republikou Německa, a to zejména s jihovýchodní částí spolkové země Bavorsko. Význam tohoto spojení zvýrazňuje to, že další hraniční přechody pro automobily jsou několik desítek kilometrů vzdálené – Železná ruda (SRN) a Studánky nebo Přední Výtoň (Rakousko). Pro silnici I/4 jsou územním plánem vymezeny koridory pro stavební úpravy (přeložky, vedení komunikace v upravené trase, rozšíření). Silnice II. třídy II/145 je zařazena v síti sledovaných silničních tras ČR a spojuje na své trase Petrovice u Sušice - Hartmanice - Kašperské Hory - Stachy - Zdíkov - Vimperk - Husinec - Netolice - Češnovice, kde se napojuje na jeden z páteřních silničních tahů v zemi - silnici I/20. Silnice II/145 je až na menší problémová místa územně stabilizovaná. Silnice II. třídy II/168 vychází ze silnice II/145 (U Sloupů) a spojuje Vimperk a obec Kvilda. Napojení na železniční síť je zajištěna celostátní železniční tratí č. 198 Strakonice – Volary, která prochází řešeným územím a má zde železniční stanici ve Vimperku a 3 zastávky. Nejbližší veřejné vnitrostátní letiště se nachází ve Strakonicích (32 km) a Českých Budějovicích (65 km). ÚP Vimperk řeší záměr regionálního významu Volyňské cyklotrasy z Vimperka do Strakonic - 42 km dlouhou trasu. Do řešeného území vstupuje v jihovýchodní části z k. ú. Černá Lada v souběhu silnice III/1673 a přechází severním směrem přes celé území do k. ú. Bohumilice v Čechách. Cyklotrasa povede od pramene řeky Volyňky pod 1123 metrů vysokou Světlou horou nedaleko Lipky u Vimperka k soutoku Volyňky s Otavou ve Strakonicích. Důležitost Volyňské trasy bude v propojení dvou nejfrekventovanějších jihočeských cyklotras Vltavská a Otavská. a.3.3 ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB TECHNICKÉ VYBAVENOSTI Rozvoj technické infrastruktury vychází ze stávajících zařízení, která ÚP respektuje a navrhuje její doplnění v souladu s rozšířením zástavby.

Stránka 115 z 269

Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Z hlediska širších vztahů je pro řešené území významná řeka Volyňka, která pramení v sousedním k. ú. Černá Lada na východním svahu Světlé hory jižně od sídla Lipka. Protéká od jihu k severu přes Vimperk do k. ú. Bohumilice v Čechách. Pro ochranu sousední obce Zdíkov před záplavami je územním plánem Zdíkov navržena revitalizace bezejmenného toku, která zasahuje do řešeného území cca 55 m dlouhým úsekem (dle ÚP Zdíkov Veřejně prospěšné opatření VR-18 revitalizace Zdíkovského potoka a bezejmenné vodoteče a doplnění ÚSES). ÚP Vimperk toto veřejně prospěšné opatření respektuje a vymezuje jej jako PO 1 - viz grafická část Odůvodnění ÚP. Zásobování pitnou vodou Město Vimperk má vybudovaný vlastní vodovod. Kvalita vody, kapacita zdrojů i potřebná velikost akumulací jsou dostačující. S ohledem na zvýšení zabezpečenosti dodávky vody pro město se navrhuje rekonstrukce prameniště Hojdle a výměna jeho zásobního řadu. Pro posílení zásobování pitnou vodou v ostatních řešených sídlech se navrhuje výstavba nových řadů v rámci navrhované zástavby a k doposud nenapojeným objektům, nebo jejich rekonstrukce. Odkanalizování a čištění odpadních vod Město má vlastní kanalizační síť a čistírnu odpadních vod. Územním plánem se navrhuje dostavba stávající kanalizace k doposud nenapojeným objektům a výstavba nové kanalizace a ČOV v rámci navrhované zástavby u sídel Bořanovice, Boubská, Klášterec, Korkusova Huť a Sudslavice. Na kanalizační řad ani ČOV není napojena žádná zástavba ze sousedních obcí. Zásobování elektrickou energií Ve východní části řešeného území prochází vzdušné dvojité vedení VVN 110kV rozvodna Prachatice Vimperk. Do rozvodny Vimperk je navrženo vedení VVN 110kV Strakonice – Vimperk. Jedná se o záměr předložený aktualizací ZÚR JčK. Elektrické vedení VVN bude vedeno ze severovýchodní části z k. ú. Smrčná u Čkyně podél stávajícího vedení VN 22kV a pod sídlem Boubská odbočí do rozvodny Vimperk. Pro zásobování elektrickou energií má význam vedení VN 22kV vedené z kmenových linek, které odbočkami napájí 80 transformoven rozmístěných v řešeném území. Územním plánem je navrženo doplnění nových trafostanic, které zajistí pokrytí nového nárůstu spotřeby elektrické energie. Zásobování plynem Z technické infrastruktury nadmístního významu je dále veden řešeným územím vysokotlaký plynovod. Přímo ve Vimperku se nachází 2 regulační stanice VTL (v ulici K. Světlé a u železniční tratě), odkud je město zásobeno zemním plynem. Třetí regulační stanice se nachází na jihovýchodním okraji města (u areálu Lesostavby Třeboň a. s.). Telekomunikace a radiokomunikace Do sousedních katastrálních území zasahují z řešeného území radioreléové trasy, telekomunikační kabely a ochranné pásmo elektronického komunikačního zařízení. a.3.4 NAPOJENÍ PRVKŮ ÚSES Nadregionální úroveň ÚSES je v území zastoupena nadregionálním biokoridorem NBK 110 (K108 Kleť Bulový), který do řešeného území přichází ze severozápadní části z k. ú. Zdíkov a přechází k jihovýchodu pod Vimperkem převážně smíšeným lesním porostem do sousedního katastrálního území Vyšovatka. Do nadregionálního biokoridoru NBK 110 jsou vloženy regionální biocentra RBC 628 a RBC 794 a spojuje lokální biocentra K110/028 až K110/039. NBK 110 spadá do ochranné zóny nadregionálního biokoridoru 131 (dle ZÚR JčK OZNRBK1). V místech, kde se NBK 110 kříží s řekou Volyňkou, vychází v podobě regionálního biokoridoru RBK 0, který vede podél toku přes město severně ke k. ú. Bohumilice v Čechách. Součástí RBK 0 je v řešeném území regionální biocentrum RBC 0 a lokální biocentra LBC 35, LBC 37, LBC 39. RBC 0 částečně zasahuje do sousedního katastrálního území Smrčná u Čkyně a navazuje na regionální biokoridor RBK 4039, ten přechází do sousedního k. ú. Bohumilice v Čechách jako RBK 0 (Aktualizací ZÚR JčK je RBK v místě napojení u k. ú. Bohumilice v Čechách veden jako RBK 4039). Jižně pod sídlem Pravětín se na NBK 110 napojuje regionální biokoridor RBK 355, který pokračuje do sousedního k. ú. Vyšovatka a je do něho vloženo lokální biocentrum LBC 355/??? a část K110/039.

Stránka 116 z 269

Z RBC 628 vychází jižním směrem regionální biokoridor RBK 10 přímo do sousedního k. ú. Včelná pod Boubínem. Tento RBK je v řešeném území vymezen současně i nepatrnou částí lokálního biocentra LBC 10/01. Jižní části území se dotýká hranice řešeného území regionální biokoridor RBK 6. Ten kopíruje hranice s katastrálními území Kubova Huť, Račí a Černá Lada. V k. ú. Korkusova Huť pod samotou Šerava je v RBK 6 vymezeno lokální biocentrum LBK 6/04, které zasahuje do k. ú. Račí. Prvky místní úrovně jsou převzaty na území CHKO Šumava z dokumentace poskytnutou Správou NP Šumava a mimo oblast CHKO je systém ÚSES doplněn na základě dokumentace vypracované oprávněným zpracovatelem ÚSES – Ing. Václavem Škopkem, CSc. – Ekoservis České Budějovice. Lokální biocentra (LBC) a biokoridory (LBK) přechází z řešeného území do okolních katastrálních území nebo se jich dotýkají v těchto místech: 

v jižní části řešeného území (při hranici k. ú Kubova Huť a Račí) je vymezen LBK 6/05-CHOŠ136, který se dotýká k. ú. Račí,



v místech křížení hranice k. ú. Račí se železniční dráhou zasahuje LBK CHOŠ137-CHOŠ141 cca 160 m dlouhým úsekem do k. ú. Račí,



v k. ú. Huťský Dvůr je vymezeno LBC CHOŠ141, které se dotýká k. ú. Černá Lada,



jižně pod sídlem Lipka podél toku řeky Volyňky je vymezen LBK CHOŠ069-CHOŠ143, jenž se dotýká k. ú. Černá Lada,



v západní části řešeného území do k. ú Paseka u Borových Lad přechází u sídla Michlova Huť LBK CHOŠ071-CHOŠ143 a LBC CHOŠ071-CHOŠ073; LBC CHOŠ073 a LBK CHOŠ074-794 kopíruje hranici k. ú. Paseka u Borových Lad; LBK CHOŠ073-CHOŠ074 společně s LBC CHOŠ074 a LBK K110/027-CHOŠ074 přechází za hranici k. ú Paseka u Borových Lad,



v severozápadní části řešeného území nad samotami Kamenná Lhota do k. ú. Zdíkov zasahuje LBC K110/028; u hlavní silnice II/145 se dotýká hranice k. ú Zdíkov LBK CHOŠ081; LBK 85 je z větší části vymezeno do k. ú. Žírec; do k. ú. Račov zasahuje LBC 89 včetně jeho nefunkční části a RBK 93,



LBK 95 přechází v severní části řešeného území do k. ú. Putkov a kopíruje hranici k. ú. Onšovice u Čkyně, LBK 106 navazuje na LBK vymezené v k. ú. Onšovice u Čkyně (dle ÚP Čkyně LBK 29);



v severovýchodní části řešeného území podél Bořanovického potoka je vymezen LBK 115, který pokračuje do k. ú. Smrčná u Čkyně; na LBK 115 navazuje jižním směrem LBK 116, ten přechází do k. ú. Trhonín;



LBC 355/??? se dotýká hranice k. ú. Vyšovatka a LBC K110/039 do ní vstupuje (dle ÚP Buk č. prvku ÚSES 341); LBC K110/039 u sídla Veselka přechází do k. ú. Vyšovatka; při hranici s k. ú. Horní Vltavice a k. ú. Včelná pod Boubínem je vymezeno LBC 10/01a LBK 10/01-628 (dle ÚP Buk č. prvku ÚSES 361), jenž přechází do k. ú. Včelná pod Boubínem.



při zpracování ÚP Vimperk bylo zjištěno, že lokální prvky ÚSES zanesené dle podkladu předaného Správou NP Šumava nemají návaznost na ÚPD sousední obce Buk. Jedná se o LBC CHOŠ134 ležící na hranici k. ú. Vyšovatka s k. ú. Včelná pod Boubínem (dle ÚP Buk navazuje rovnou č. prvku ÚSES 352), a dále o LBK 10/01-CHOŠ134 (dle ÚP Buk č. prvku ÚSES 357). Dle pokynu pořizovatele byly tyto prvky upraveny tak, aby návaznost byla zajištěna. Pro obec Svatá Maří není dosud vypracována žádná ÚPD. Návaznosti budou zajištěny při jejím pořízení. Návaznosti na ÚPD Borová Lada, Horní Vltavice a Kubova Huť budou zajištěny v rámci koordinace těchto právě pořizovaných ÚP a ÚP Vimperk. Ostatní obce (Bohumilice, Buk, Čkyně a Zdíkov) mají pro svá správní území zpracovanou ÚPD před vydáním aktualizace ZÚR JčK, proto v rámci pořizování nových ÚP těchto obcí, případně změn stávajících ÚPO/ÚP bude zajištěna návaznost ÚSES z hlediska širších vztahů. Z hlediska řešení vzájemných vztahů jsou ÚPD sousedících obcí respektovány a je zajištěna návaznost inženýrských sítí, významných biocenter a biokoridorů (viz Výkres širších vztahů č. 7).

Stránka 117 z 269

b) vyhodnocení splnění zadání, popřípadě vyhodnocení souladu se schváleným výběrem nejvhodnější varianty a podmínkami k její úpravě v případě postupu podle § 51 odst. 2 stavebního zákona, s pokyny pro zpracování návrhu územního plánu v případě postupu podle § 51 odst. 3 stavebního zákona, s pokyny k úpravě návrhu územního plánu v případě postupu podle § 54 odst. 3 stavebního zákona, s rozhodnutím o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu v případě postupu podle § 55 odst. 3 stavebního zákona Při projednání návrhu Zadání ÚP Vimperk nebyl vznesen požadavek na zpracování konceptu, nebyl nalezen rozpor s cílem územního plánování chránit a rozvíjet hodnoty v území a ani nebyly vzneseny požadavky na variantní řešení. Z tohoto důvodu, na základě §50 odst. 1 stavebního zákona, bylo upuštěno od zpracování konceptu. S ohledem na jednoznačné zadání byl zpracován přímo návrh územního plánu. Návrh zadání byl projednán s dotčenými orgány a ostatními účastníky a upraven podle jejich stanovisek. Takto upravené zadání bylo schváleno zastupitelstvem města Vimperk dne 6. 11. 2014 (usnesení č. 12). Zadání ÚP Vimperk stanovilo požadavky na zpracování ÚP Vimperk, které jsou v této územně plánovací dokumentaci splněny takto: a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 

Územní plán Vimperk naplňuje obecně platné republikové priority a vytváří podmínky pro záměry obsažené v PÚR ČR 2008. Jedná se o zohlednění specifické oblasti SO1 Šumava a vymezení koridoru republikového významu S3. V průběhu prací na Územním plánu Vimperk došlo ke schválení Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, kde byly doplněny nové priority a vypuštěn koridor S3. Splnění požadavků vyplývajících z PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1 je popsáno viz kap. e) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.



Ze Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje vyplývají priority pro zajištění udržitelného rozvoje území. Jedná se o zohlednění specifické oblasti SOB1 Šumava, rozvojové osy nadmístního významu N-OS1 Severojižní – Pasovská, rozvojové plochy nadmístního významu SO 8 Vimperk – Hrabice, koridoru mezinárodního, republikového a nadregionálního významu D5 silnice I/4, koridoru regionálního a nadmístního významu D35 silnice II/145, koridoru Ee15 Strakonice Vimperk a koridorů územní rezervy nadmístního významu Ep17 Zdíkov – Vimperk a Ep18 Horní Vltavice – Vimperk. V průběhu prací na Územním plánu Vimperk došlo k vydání 1. aktualizace ZÚR JčK, kde byly některé záměry zpřesněny (vymezení dopravního koridoru D5) nebo zcela vypuštěny (plocha SO 8, dopravní koridor D35, koridory územních rezerv Ep17 a Ep18). Nově byl zapracován koridor Ee 39 Strakonice – Vimperk. ÚP Vimperk naplňuje požadavky dané nadřazenou ÚPD a respektuje dané záměry. Soulad územního plánu je popsán v kap. e) přezkoumání souladu návrhu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem.



Územní plán splňuje požadavky na řešení vyplývající ze širších vztahů v území. Zpracování územního plánu bylo koordinováno s ÚPD okolních obcí – Bohumilice, Borová Lada, Buk, Čkyně, Horní Vltavice, Kubova Huť a Zdíkov. Zajištění návazností viz kap. a) vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území. Sousední obec Svatá Máří nemá územní plán. Návaznosti budou zajištěny při jeho pořízení.

Stránka 118 z 269

b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Podkladem pro zpracování ÚP Vimperk byly informace získané z ÚAP ORP Vimperk. Kromě limitů využití území byly zohledněny podmínky vycházející z vyhodnocení RURÚ, resp. ze zpracované SWOT analýzy. Územní plán vytváří územní podmínky pro využití silných stránek a příležitostí a zároveň navrhuje řešení slabých stránek a hrozeb. Podrobněji kap. l.3 Zdůvodnění přijatého řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území a l.14 Vstupní limity využití území. c) Požadavky na rozvoj území obce 

ÚP stabilizuje a rozvíjí funkci bydlení úměrně s ohledem na velikost a potřeby města, přičemž klade důraz na rekonstrukci a modernizaci domovního fondu a na efektivnější využívání zastavěného území. Dostatečný počet navržených ploch pro bydleni zajišťuje rezervy i v dlouhodobějším horizontu;



zachovává jednotlivá sídla a navrhuje rozvojové lokality úměrně jejich velikosti;



podporuje drobné a střední podnikatelské aktivity téměř na všech navržených plochách (SO)



vymezuje plochy občanského vybavení a rekreace pro rozvoj cestovního ruchu a umožňuje tím využití rekreačního potenciálu krajiny;



řeší dopravní napojení zastavitelných ploch na stávající komunikační síť a navrhuje její úpravy;



navrhuje koncepci systému veřejné kanalizace s umístěním čistíren odpadních vod řešeného území;



doplňuje veřejnou elektrickou síť v souvislosti s vymezenými rozvojovými plochami;



zachovává stávající plochy veřejných prostranství a vymezuje nové, umožňuje úpravy a obnovy návsí v jednotlivých sídlech;

 respektuje vymezené prvky ochrany přírody a vymezený ÚSES, který navrhuje k doplnění. d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) 

Urbanistická koncepce obce je územním plánem zachována. Je respektováno centrum města i ostatních sídel. Je navrženo řešení ploch znehodnocujících městský i krajinný ráz. Z důvodu ochrany krajinného rázu bylo správní území Vimperka rozděleno do tří oblastí podle stupně ochrany. Pro tyto oblasti jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu.



Do územního plánu byly po opětovném posouzení a vyhodnocení zapracovány návrhové plochy původního územního plánu a některé nové požadavky fyzických a právnických osob. V zastavěném území jsou navrženy plochy přestaveb, mimo zastavěné území jsou vymezeny zastavitelné plochy.



Rozvojové lokality navazují na zastavěná území. Ve volné krajině jsou umístěny kromě navržených ČOV pouze 2 lokality. Plocha VS 100 v západní části k. ú. Vimperk a SO 127 jihozápadně od sídla Boubská. Tyto lokality byly do ÚP Vimperk zapracovány po předchozí konzultaci s dotčenými orgány, pro VS 100 bylo již v době původního ÚP vydáno stavební povolení).



V záplavovém území Volyňky nejsou navrhovány zastavitelné plochy.



Územní plán vytváří vhodné podmínky pro zemědělství, lesnictví a rekreaci v přírodě vymezením, ploch smíšených nezastavěného území, ploch zemědělských a ploch lesních a stanovením jejich podmínek využití.



Veškerá navrhovaná řešení rozvoje území respektují a chrání stávající hodnoty území a nenarušují zájmy ochrany přírody.



V ÚP jsou respektována všechna ochranná pásma vyskytující se v řešeném území. Plochy technické infrastruktury jsou umisťovány tak, aby jejich ochranná pásma nezasahovala do ploch bydlení, rekreace a občanského vybavení.



Pro všechny plochy je určen způsob využití území a jsou pro ně stanoveny podmínky výstavby v souladu s platnou legislativou (zákon č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb. v platném znění) viz výroková část kap. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury 

Stávající koncepce dopravy není měněna. Na silnici I/4 je zpřesněn dopravní koridor D5 vymezený ZÚR JčK. Ve městě Vimperk jsou navrženy stavební úpravy na průtazích silnic I/4 a II/145.

Stránka 119 z 269

Obsluha navržených zastavitelných ploch je řešena návrhem ploch dopravní infrastruktury určených pro místní komunikace popř. návrhem veřejných prostranství, jejichž součástí jsou komunikace, chodníky apod. Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj stávajících turistických a cykloturistických tras. 

Jsou respektovány stabilizované plochy veřejného a komerčního občanského vybavení. Nové plochy jsou navrženy především v souvislosti se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu a souvisejících aktivit. Rozvojové plochy jsou navrženy ve vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu a možnost využití rekreačního potenciálu krajiny.



Koncepce zásobování pitnou vodou zůstává zachována, upřednostňuje se využití stávajících zdrojů. Navržené lokality budou napojeny na veřejný vodovod, kde to není možné bude zásobení z vlastních vrtů. Ochranná pásma vodních zdrojů nejsou navrženým řešením dotčena.



Stávající odvádění a čištění odpadních vod ve Vimperku se nemění. Rozvojové plochy území budou odkanalizovány oddílným systémem na centrální ČOV. V ostatních sídlech bude odkanalizování řešeno individuálně.



Dešťové vody budou v maximální možné míře zdržovány na pozemcích a řešeny přirozeným vsakem do půdy. Opatření pro urychlení povrchového odtoku nejsou navrhována.



Územní plán prověřil požadavky a možnosti pro vybudování nových vodních ploch. Je respektován manipulační prostor podél toků



Koncepce zásobování elektrickou energií je stabilizována, je navrženo el. vedení VN včetně trafostanic pro zásobování rozvojových lokalit.



Město je z části plynofikováno. Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch na stávající rozvody včetně rozšíření plynofikace do dosud nenapojených částí města. V ostatních sídlech je v souladu s požadavky o ochraně ovzduší navržena postupná výměna kotlů na tuhá paliva.



Územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci stávajících komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě. V územním plánu jsou zakreslena stávající zařízení bez potřeby vymezování nových ploch.



Stávající nakládání s odpady bude zachováno. Byl prověřen požadavek na vymezení plochy pro sběrný dvůr. Územní plán umožňuje zřizovat stavby, zařízení a plochy pro nakládání s odpady na plochách technické infrastruktury. Zařízení pro kompostování biologicky rozložitelného odpadu jsou přípustná na plochách výroby a skladování.



V souladu s koncepcí uspořádání krajiny je navrženo umisťování fotovoltaických panelů a slunečních kolektorů pouze na střechách objektů v plochách výroby a skladování.



Územní plán prověřil požadavky na nové plochy pro rozvoj stávajících areálů a vymezuje zastavitelné plochy v jejich návaznosti s ohledem na možné napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a při respektování požadavků na ochranu veřejného zdraví.



V rámci ÚP jsou vymezeny plochy veřejných prostranství pro umožnění obsluhy stabilizovaných a rozvojových ploch dopravní a technickou infrastrukturou, pro realizaci místních komunikací, cyklistických tras a cyklostezek, pěších propojení a odpočinkových ploch (pro setkávání a relaxaci občanů). Požadavky na řešení veřejné infrastruktury podrobněji viz kap. l) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území 

Územní plán respektuje přírodní hodnoty stanovené dle zvláštních předpisů a stanovuje podmínky pro ochranu a rozvoj dalších přírodních a urbanistických hodnot řešeného území;



jsou respektovány významné krajinné prvky včetně významných krajinných prvků ze zákona, krajinný ráz;



při vymezení zastavitelných ploch zohledňuje třídy ochrany ZPF a navrhuje řešení, která jsou z hlediska ochrany ZPF nejvýhodnější;



vyhodnocuje předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL;



nevymezuje zastavitelné plochy do I. a II. zóny CHKO Šumava ani do lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů;

Stránka 120 z 269



chrání nejen objekty zapsané ve státním seznamu nemovitých kulturních památek, ale i architektonicky cenné soubory staveb a objektů, které zapsané ve státním seznamu NKP nejsou a stanovuje pro ně podmínky ochrany; Všechny hodnoty území jsou územním plánem respektovány a jsou vyznačeny v grafické části. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace 

Jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, byly vymezeny plochy dopravní a technické infrastruktury. Dále byla navržena veřejně prospěšná opatření pro založení prvků územního systému ekologické stability a opatření ke snižování ohrožení území záplavou.



Nebyly vymezeny žádné stavby ani opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti státu.

 Územní plán nenavrhuje plochy pro asanaci. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) 

Územní plán respektuje požadavky na ochranu ovzduší a nepovoluje provozy, zařízení a činnosti, které by mohly vést ke zhoršení jeho kvality. Navrhuje postupnou náhradu nekvalitních tuhých paliv za paliva ušlechtilá v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů energie.



Ochrana veřejného zdraví, včetně ochrany před škodlivými účinky hluku a vibrací, vyplývá ze současné legislativy, která je v ÚP respektována. V rámci ÚP jsou navrženy zásady a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí.



Územní plán je v souladu s požadavky civilní ochrany obyvatelstva. V případě vzniku mimořádné situace bude postupováno podle Krizového, respektive Havarijního plánu Jihočeského kraje. Opatření pro potřeby civilní ochrany viz l.12 Civilní ochrana



Nejsou vymezeny nové plochy těžbu nerostů. Evidované dobývací prostory, chráněné ložiskové území a ložiska nevyhrazených nerostných surovin jsou územním plánem respektována.



Do řešeného území zasahuje Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod. Územní plán respektuje podmínky pro tuto oblast (např. omezení odběru vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, přísnější režim hospodaření s TKO).



Realizace protipovodňových opatření je ÚP umožněna téměř na všech stávajících i navrhovaných plochách s rozdílným způsobem využití viz výroková část kap. f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území 

Střety zájmů a problémová místa byly projednány a navržen způsob jejich řešení.



Nové lokality jsou začleněny s návazností na urbanistickou strukturu města a sídel, jsou pro ně stanoveny plošné a výškové podmínky pro využití území a požadavky pro začlenění do krajiny.



Podmínky stanovené územním plánem zachovávají a chrání hodnoty území, zachovávají charakter a hmotové formy zástavby a současně umožnují rozvoj města. Pro velké rozvojové lokality je stanovena podmínka zpracování územní studie pro rozhodování o změnách v dané lokalitě. j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose 

Během zpracování ÚP byly prověřeny všechny podněty vlastníků pozemků, dotčených orgánů, institucí, správců sítí a občanů, které byly podány ve stanovené lhůtě.



Při vymezení zastavitelných ploch byla zohledněna poloha města na rozvojové osa nadmístního významu N-OS1 a ve specifické oblasti SOB1.

 Zastavitelné plochy nemění stávající sídelní strukturu, ale umožnují její doplnění a rozvoj. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií 

Požadavky na zpracování územní studie z vyjádření dotčených orgánů nebo z projednání nevyplynuly.



V rámci ÚP jsou vymezena rozvojová území většího rozsahu, která budou prověřena územní studií. Jejím úkolem bude prověřit, posoudit a navrhnout možné urbanistické řešení lokality včetně řešení veřejné infrastruktury a stanovit podrobnější podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb. Stránka 121 z 269

l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem 

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo vypracování regulačního plánu nebyly vzneseny.



Územní plán nevymezuje plochy, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast 

Zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území (SEA) nebylo dotčenými orgány požadováno. n) Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant  Požadavek na zpracování konceptu nebo variantního řešení nebyl v zadání ÚP Vimperk uplatněn. o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení 

Územní plán je zpracován nad katastrální mapou a v řešení jsou zapracována data územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Vimperk pro správní území města Vimperk.



Textová část je vypracována v členění dle přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb.



Grafická část - tiskové výstupy a digitální zpracování jsou dle požadavků zadání, kromě požadavku na uspořádání obsahu územního plánu - měřítek výkresů. Vzhledem k vydaným Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje v hlavním měřítku 1 : 50 000 bylo dáno do souladu i měřítko Výkresu širších vztahů (výkres č. 7) z původního 1 : 25 000 na měřítko 1 : 50 000.

Z porovnání obsahu zadání s návrhy obsaženými v dokumentaci ÚP Vimperk lze vyvodit závěr, že zadání bylo splněno.

c) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Územním plánem Vimperk jsou navrženy plochy dopravní infrastruktury, které nebyly vymezeny aktualizací ZÚR JčK (nesplňovaly potřebné atributy), a které lze považovat za plochy s nadmístním významem. Jedná se o plochy podél silnice I. třídy I/4 (Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný). Aktualizace vymezuje na této silnici na sebe nenavazující koridory dopravní infrastruktury. V územním plánu byla tato část z logických důvodů návaznosti na platný koridor doplněna plochami infrastruktury (DI 101 a DI 102 v k. ú. Vimperk, DI 159-1 a DI 159-2 v k. ú. Hrabice a DI 263 a DI 264 v k. ú. Výškovice u Vimperka) umožňující případnou úpravu parametrů stávající silnice a z důvodu, aby koridory na sebe plynule navazovaly.

d) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa d.1

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

d.1.1

ZPŮSOB IDENTIFIKACE LOKALIT ZÁBORU A ROZVOJOVÝCH LOKALIT V GRAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE Vyhodnoceny jsou pouze rozvojové plochy určené návrhem územního plánu k zastavění (zastavitelné plochy), zabírající zemědělskou půdu. Označeny jsou číselně a vyhodnoceny v tabulce. Podkladem pro určení kultur v jednotlivých lokalitách byla aktuální katastrální mapa.

Stránka 122 z 269

Investice do půdy V řešeném území jsou provedeny meliorace pro odvodnění pozemků. Stávající meliorace jsou vyznačeny ve Výkrese předpokládaných záborů ZPF (výkres č. 6). Dojde-li při realizaci navrhovaných záborů k zásahu do melioračního zařízení, je nutné při zahájení výstavby provést úpravu drenážního systému tak, aby nedocházelo k podmáčení objektů a k porušení tohoto hospodářského díla při výstavbě. Bonitované půdně ekologické jednotky Výchozím podkladem ochrany zemědělského půdního fondu pro územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky - BPEJ. BPEJ vyjadřuje: klimatický region, hlavní půdní jednotku, číselnou kombinaci skeletovitosti a expozice půdy. Pomocí tohoto kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ stupeň třídy ochrany zemědělské půdy. Příklad kódu BPEJ: 8.40.67 8 klimatický region, 40 hlavní půdní jednotka, charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě, 67 číselná kombinace skeletovitosti, hloubky a expozice půdy zemědělské půdy ve smyslu zákona O ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů.

Stránka 123 z 269

d.1.2

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT Označení záborů, které byly odsouhlaseny v původním ÚPnSÚ Vimperk vč. změn

k. ú. Vimperk Zábor nezemědělskýc h ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 6

Plocha smíšená obytná

1,08

0

1,08

0

0

0

1,08

0

0

0

0

1,08

SO 8

Plocha smíšená obytná

0,48

0,03

0,45

0

0

0

0,45

0

0

0

0

0,45

SO 10

Plocha smíšená obytná

0,55

0,19

0,36

0

0

0

0,36

0

0

0

0

0,36

0,91

0,39

0,52

0

0

0

0,52

0

0

0

0

0,52

0,58

0

0,58

0,58

0

0

0

0

0

0

0,02

0,56

8,90

0,36

8,54

1,40

0

0

0

0

0

0

0,21

1,19

0

0

0

7,14

0

0

0

1,43

5,71

1,29

0

1,29

0,41

0

0

0

0

0

0

0

0,41

0

0

0

0,88

0

0

0

0

0,88

0

0

0

0

2,00

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

SO 11

Způsob využití plochy

Plocha smíšená obytná

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

SO 14

Plocha smíšená obytná

SO 17

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 22

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 25

Plocha smíšená obytná

SO 26

Plocha smíšená obytná

SO 36

Plocha smíšená obytná

1,40

0,09

1,31

SO 41

Plocha smíšená obytná

0,64

0

0,64

2,00

0

2,00

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

0

0

0

2,00

Plocha přestavby 1,14

0

0

0

0

0

0

0

1,14

0

0

0

0,17

0

0

0

0

0,17

0

0

0

0,64

0

0

0

0

0,64

Stránka 124 z 269

SO 43

Plocha smíšená obytná

2,76

0,02

2,74

0

0

0

2,74

0

0

0

0

2,74

SO 45

Plocha smíšená obytná

1,58

0

1,58

0

0

0

1,58

0

0

0

0

1,58

SO 50

Plocha smíšená obytná

1,77

0

1,77

0,96

0

0

0

0

0

0,11

0

0,85

0

0

0

0,81

0

0

0,69

0

0,12

1,40

0

0

0

0

0

0

0

1,40

0

0,28

0

0

0

0

0

0

0,28

0

0

0

2,28

0

0

0

0

2,28

SO 52

Plocha smíšená obytná

4,00

0,04

3,96

SO 65

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 69

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 70

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 72

Plocha smíšená obytná

SO 73

Plocha smíšená obytná

2,06

0

2,06

0,61

0

0,61

0,15

0

0,15

0

0

0

2,06

0

0

0

0

2,06

0,06

0

0

0

0

0

0

0

0,06

0

0

0

0,55

0

0

0

0

0,55

0,15

0

0

0

0

0

0

0

0,15

SO 74

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 75

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 76

Plocha smíšená obytná

SO 79

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 80

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 81

Plocha smíšená obytná

Plocha přestavby

SO 88

Plocha smíšená obytná

10,11

0,09

10,02

SO 90

Plocha smíšená obytná

1,81

0,08

1,73

0,87

0,01

0,86

0

0

0

0,86

0

0

0

0

0,86

2,88

0

2,88

0

0

0

2,88

0

0

0

0

2,88

1,36

0

0

0

0

0

0

0

1,36

0

0

0

8,66

0

0

2,34

0

6,32

0,27

0

0

0

0

0

0,27

0

0

0

0

0

1,46

0

0

0,49

0

0,97

Stránka 125 z 269

SO 92

Plocha smíšená obytná

0,45

0

0,45

0

0

0

0,45

0

0

0,35

0

0,10

SO 93

Plocha smíšená obytná

1,20

0

1,20

1,20

0

0

0

0

0

1,20

0

0

SO 97

Plocha smíšená obytná

0,49

0

0,49

0

0

0

0,49

0

0

0,49

0

0

Plochy smíšené obytné celkem

48,57

1,3

47,27

8,93

0,28

0

38,06

0

0

5,94

1,66

39,67

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

40,20

0,87

39,33

7,88

0,28

0

31,17

0

0

5,45

1,64

32,24

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

8,37

0,43

7,94

1,05

0

0

6,89

0

0

0,49

0,02

7,43

1,36

0,27

1,09

0

0

0

1,09

0

0

0

0

1,09

0,26

0

0,26

0

0

0

0,26

0

0

0

0

0,26

2,46

1,17

1,29

0,29

0

0

0

0

0

0

0

0,29

0

0

0

1,00

0

0

0

0

1,00

1,51

0,98

0,53

0

0

0

0,53

0

0

0

0

0,53

VP 4

VP 9

Plocha veřejných prostranství

Plocha veřejných prostranství

VP 13

Plocha veřejných prostranství

0,33

0,24

0,09

0

0

0

0,09

0

0

0

0

0,09

VP 16

Plocha veřejných prostranství

0,23

0

0,23

0

0,23

0

0

0

0

0

0

0,23

VP 23

Plocha veřejných prostranství

0,19

0,19

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

VP 24

Plocha veřejných prostranství

1,61

0

1,61

0

0

0

1,61

0

0

0

0

1,61

VP 31

Plocha veřejných prostranství

1,23

0

1,23

0

0

0

1,23

0

0

0

0

1,23

VP 35

Plocha veřejných prostranství

0,11

0

0,11

0

0

0

0,11

0

0

0

0

0,11

0,13

0

0,13

0,13

0

0

0

0

0

0

0

0,13

VP 40

Plocha veřejných prostranství

0,95

0

0,95

0

0

0

0,95

0

0

0

0

0,95

VP 44

Plocha veřejných prostranství

0,71

0,08

0,63

0

0

0

0,63

0

0

0

0

0,63

VP 46

Plocha veřejných prostranství

0,61

0

0,61

0

0

0

0,61

0

0

0

0

0,61

VP 49

Plocha veřejných prostranství

2,20

0,16

2,04

0,82

0

0

0

0

0

0

0

0,82

0

0

0

1,22

0

0

0

0

1,22

VP 53

Plocha veřejných prostranství

0,63

0,37

0,26

0

0

0

0,26

0

0

0

0

0,26

Stránka 126 z 269

VP 67

Plocha veřejných prostranství

VP 68

Plocha veřejných prostranství

VP 71

Plocha veřejných prostranství

VP 77

Plocha veřejných prostranství

VP 78

Plocha veřejných prostranství

VP 89

Plocha veřejných prostranství

3,40

0

3,40

VP 91

Plocha veřejných prostranství

0,55

0,14

VP 94

Plocha veřejných prostranství

0,34

Plochy veřejných prostranství celkem

0,80

0

0,80

0

0

0

0,80

0

0

0

0

0,80

0,41

0

0,41

0

0

0

0,41

0

0

0

0

0,41

1,10

0

1,10

0

0

0

1,10

0

0

0

0,54

0,56

0,50

0,50

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1,22

0,08

1,14

0

0

0

1,14

0

0

0

0

1,14

0,99

0,86

0,13

0

0

0

0,13

0

0

0

0

0,13

Plocha přestavby 0,15

0

0

0

0

0

0

0

0,15

0

0

0

3,25

0

0

0,49

0

2,76

0,41

0

0

0

0,41

0

0

0,36

0

0,05

0

0,34

0,34

0

0

0

0

0

0,34

0

0

23,83

5,04

18,79

1,73

0,23

0

16,83

0

0

1,19

0,54

17,06

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

16,43

2,08

14,35

1,44

0

0

12,91

0

0

1,19

0

13,16

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

7,4

2,96

4,44

0,29

0,23

0

3,92

0

0

0

0,54

3,9

R7

Plocha rekreace

0,98

0

0,98

0

0

0

0,98

0

0

0

0

0,98

R 15

Plocha rekreace

0,23

0

0,23

0

0

0

0,23

0

0

0

0

0,23

R 39

Plocha rekreace

0,55

0,02

0,53

0,36

0

0

0

0

0

0

0

0,36

0

0

0

0,17

0

0

0,13

0

0,04

R 42

Plocha rekreace

2,80

0,73

2,07

0

0

0

2,07

0

0

0

0

2,07

R 61

Plocha rekreace

1,93

0

1,93

0

0

0

1,93

0

0

0

0

1,93

Plochy rekreace celkem

6,49

0,75

5,74

0,36

0

0

5,38

0

0

0,13

0

5,61

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

5,71

0,73

4,98

0

0

0

4,98

0

0

0

0

4,98

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,78

0,02

0,76

0,36

0

0

0,4

0

0

0,13

0

0,63

Stránka 127 z 269

SV 30

Plocha smíšená výrobní

1,48

1,48

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SV 34

Plocha smíšená výrobní

0,69

0,01

0,68

0

0

0

0,68

0

0

0

0

0,68

SV 56

Plocha smíšená výrobní

SV 87

Plocha smíšená výrobní

Plocha přestavby 0,88

0,88

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plochy smíšené výrobní celkem

3,05

2,37

0,68

0

0

0

0,68

0

0

0

0

0,68

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

1,57

0,89

0,68

0

0

0

0,68

0

0

0

0

0,68

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

1,48

1,48

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,66

0,17

0,49

0

0

0

0,49

0

0

0

0

0,49

0,22

0,22

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

OV 1

Plocha občanského vybavení

OV 63

Plocha občanského vybavení

OV 85

Plocha občanského vybavení

OV 96

Plocha občanského vybavení

Plocha přestavby 0,44

0

0,44

0

0

0

0,44

0

0

0,32

0

0,12

Plochy občanského vybavení celkem

1,32

0,39

0,93

0

0

0

0,93

0

0

0,32

0

0,61

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,66

0,17

0,49

0

0

0

0,49

0

0

0

0

0,49

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,66

0,22

0,44

0

0

0

0,44

0

0

0,32

0

0,12

1,02

1,02

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

7,16

6,23

0,93

0

0

0

0,93

0

0

0

0

0,93

8,18

7,25

0,93

0

0

0

0,93

0

0

0

0

0,93

0

0

0,30

0

0

VPz 12

Plocha veř. prostranství - zoo

Plochy veř. prostranství - zoo celkem OVh 84

Plocha obč. vybavení - hřbitov

VS 100

Plocha výroby a skladování

Plocha přestavby 0,30

0

0,30

0

0

0

0,30

Stránka 128 z 269

TI 66

Plocha technické infrastruktury

Celá plocha se nachází na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

DI 2

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 3

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 5

Plocha dopravní infrastruktury

DI 18

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 19

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 20

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 21

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 27

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 28

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 29

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 32

Plocha dopravní infrastruktury

0,04

0

0,04

0

0

0

DI 33

Plocha dopravní infrastruktury

0,15

0,15

0

0

0

0

DI 37

Plocha dopravní infrastruktury

DI 38

Plocha dopravní infrastruktury

DI 47

1,06

0,24

0,82

0

0

0

0,82

0

0

0

0

0,82

0,14

0,01

0,13

0

0

0

0,13

0

0

0

0

0,13

0,04

0

0

0

0

0,04

0

0

0

0

0

0

Plocha přestavby 0,70

0,06

0,64

0,64

0

0

0

0

0

0

0

0,64

0,08

0,01

0,07

0,07

0

0

0

0

0

0

0

0,07

Plocha dopravní infrastruktury

0,61

0,11

0,50

0

0

0

0,50

0

0

0,02

0

0,48

DI 48

Plocha dopravní infrastruktury

0,52

0,11

0,41

0,08

0

0

0

0

0

0

0

0,08

0

0

0

0,33

0

0

0

0

0,33

DI 51

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 57

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 58

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 59

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby Stránka 129 z 269

DI 60

Plocha dopravní infrastruktury

DI 62

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL)

DI 64

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 83

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 86

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL)

Plocha přestavby 0,60

0,45

0,15

1,50

0,78

0,72

0,25

0

0,25

0

0

0

0,15

0

0

0

0

0,15

0,23

0

0

0

0

0

0,23

0

0

0

0

0

0,49

0

0

0,21

0

0,28

0

0

0

0,25

0

0

0,21

0

0,04

0

DI 95

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 98

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 99

Plocha dopravní infrastruktury

Celá plocha se nachází na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

DI 101

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 102

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

DI.D5/7-1

0,03

0,03

(z 0,19)

(z 0,19)

0,32

0,14

0,18

(z 2,12)

(z 0,93)

(z 1,19)

Plocha dopravní infrastruktury

Plochy dopravní infrastruktury celkem

0

0

0

0

0

0

0

0 0,18 (z 1,19)

0

0

0

0

0

0

0

0

0,18 (z 1,19)

Celá plocha se nachází na pozemcích určených k plnění funkce lesa. 6

2,09

3,91

1,02

0

0

2,89

0

0

0,67

0

3,24

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

3,28

1,17

2,11

0,3

0

0

1,81

0

0

0,46

0

1,65

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

2,72

0,92

1,8

0,72

0

0

1,08

0

0

0,21

0

1,59

Celkem (k. ú. Vimperk)

89,26

11,94

77,32

12,04

0,51

0

64,77

0

0

8,25

2,2

66,87

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

67,85

5,91

61,94

9,62

0,28

0

52,04

0

0

7,1

1,64

53,20

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

21,41

6,03

15,38

2,42

0,23

0

12,73

0

0

1,15

0,56

13,67

Stránka 130 z 269

DI.D5/8-3

Plocha dopravní infrastruktury

DI.D5/9

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

Celkem (k. ú. Arnoštka)

0,93

0,47

0,46

(z 6,22)

(z 3,15)

(z 3,07)

zábor Celkový ZPF (ha)

DI.D5/8-2

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

Zábor nezemědělských ploch (ha)

Způsob využití plochy

Celková výměra lokality (ha)

Označení lokality

k. ú. Arnoštka Zábor ZPF podle jednotlivých kultur Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha) (ha) orná půda

zahrady

ovocné sady

0

0

0

trvalé travní porosty 0,46 (z 3,07)

I.

II.

0

0

III.

IV.

0,07

0,39

(z 0,45) (z 2,62)

V.

0

Plocha přestavby 0,01

0,01

(z 0,03)

(z 0,03)

0,94

0,48

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,46

0

0

0

0,46

0

0

0,07

0,39

0

k. ú. Bořanovice u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 110

Plocha smíšená obytná

0,58

0,29

0,29

0

0

0

0,29

0

0

0,29

0

0

SO 112

Plocha smíšená obytná

0,41

0

0,41

0

0

0

0,41

0

0

0,37

0,04

0

SO 113

Plocha smíšená obytná

0,76

0,04

0,72

0

0,45

0

0

0

0

0,43

0,02

0

0

0

0

0,27

0

0

0,25

0,02

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 131 z 269

SO 114

Plocha smíšená obytná

Plochy smíšené obytné celkem

0,41

0

0,41

0

0

0

0,41

0

0

0,41

0

0

2,16

0,33

1,83

0,00

0,45

0,00

1,38

0,00

0,00

1,75

0,08

0,00

TI 111

Plocha technické infrastruktury

0,24

0

0,24

0

0

0

0,24

0

0

0

0

0,24

VS 115

Plocha výroby a skladování

3,64

0

3,64

0

0

0

3,64

0

0

2,67

0,97

0

0,02 (z 0,14)

0,02 (z 0,14)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8,22

0,68

7,54

0

0,9

0

6,64

0

0

6,17

1,13

0,24

DI.D5/6.12

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

Celkem (k. ú. Bořanovice u Vimperka) k. ú. Boubská

Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 121

Plocha smíšená obytná

0,95

0,05

0,90

0

0

0

0,90

0

0

0,53

0,37

0

SO 122

Plocha smíšená obytná

0,24

0

0,24

0

0

0

0,24

0

0

0

0,24

0

SO 123

Plocha smíšená obytná

0,21

0

0,21

0

0

0

0,21

0

0

0

0

0,21

SO 126

Plocha smíšená obytná

0,14

0,01

0,13

0

0,05

0

0,08

0

0

0

0,13

0

SO 127

Plocha smíšená obytná

0,18

0

0,18

0,18

0

0

0

0

0

0

0

0,18

SO 130

Plocha smíšená obytná

0,30

0

0,30

0

0

0

0,30

0

0

0

0

0,30

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 132 z 269

4,11

0

0

0

2,01

0

0

0

2,1

0

0

0

7,24

2,36

0

0

0

4,88

13,31

4,29

0,05

0

8,97

4,37

0

0,53

0,74

7,67

0,09

12,25

4,11

0

0

8,14

4,37

0

0,53

0,37

6,98

1,07

0,01

1,06

0,18

0,05

0

0,83

0

0

0

0,37

0,69

0,11

0,02

0,09

0

0

0

0,09

0

0,07

0

0

0,02

0,42

0,06

0,36

0

0

0

0,05

0,05

0

0

0

0

0,31

0

0

0

0

0

0

0

0,31

2,19

0,22

1,97

0,25

0

0

0

0,09

0

0

0

0,16

0

0

0

1,72

0,53

0

0

0

1,19

Plochy veřejných prostranství celkem

2,72

0,3

2,42

0,56

0

0

1,86

0,67

0,07

0

0

1,68

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

2,19

0,22

1,97

0,25

0

0

1,72

0,62

0

0

0

1,35

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,53

0,08

0,45

0,31

0

0

0,14

0,05

0,07

0

0

0,33

VS 125

Plochy výroby a skladování

0,30

0,01

0,29

0

0

0

0,29

0

0

0

0,29

0

SV 134

Plocha smíšená výrobní

2,52

0,04

2,48

0

0

0

2,48

0

0

0

0

2,48

TI 120

Plocha technické infrastruktury

0,24

0

0,24

0

0

0

0,24

0

0

0,07

0,17

0

Celkem (k. ú. Boubská)

19,19

0,45

18,74

4,85

0,05

0

13,84

5,04

0,07

0,6

1,2

11,83

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

17,35

0,36

16,99

4,36

0

0

12,63

4,99

0

0,53

0,66

10,81

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

1,84

0,09

1,75

0,49

0,05

0

1,21

0,05

0,07

0,07

0,54

1,02

SO 132

Plocha smíšená obytná

11,39

0,04

11,35

Plochy smíšené obytné celkem

13,41

0,1

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

12,34

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

VP 124

VP 131

Plocha veřejných prostranství

Plocha veřejných prostranství (část PUPFL)

Stránka 133 z 269

SO 142 SO 144

SO 151

SO 154

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 141

Plocha smíšená obytná

Zábor nezemědělských ploch (ha)

SO 140

Způsob využití plochy

Celková výměra lokality (ha)

Označení lokality

k. ú. Hrabice

0,27

0

0,27

0,52

0

0,52

0,74

0,04

0,70

0,48

0,06

0,42

Plocha smíšená obytná

Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná

Plocha smíšená obytná

Plocha smíšená obytná

5,68

5,17

4,27

0,48

0,05

0,53

5,20

5,12

3,74

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

0

0

0

0,27

0

0

0,27

0

0

0,48

0

0

0

0

0,16

0,32

0

0

0

0

0

0,04

0

0,01

0,03

0

0

0,37

0

0

0

0

0,34

0,03

0

0

0

0

0

0,33

0

0

0,33

0

0

0,42

0

0

0

0

0

0,42

0

0

0,03

0

0

0

0

0

0

0

0,03

0

0

1,86

0

0

0

1,59

0

0,27

0

0

0

3,31

0

0

1,26

0

2,05

1,57

0

0

0

0

0

1,57

0

0

0

0

0

3,55

0

0

2,31

0

1,24

0,19

0

0

0

0

0

0,19

0

0

0

0,01

0

0

0

0

0,01

0

0

0

0

0

3,54

0

0

1,93

0

1,61

0

0

0

0,44

0

0

0,44

0

0

2,83

0

0

0

0

0

0,89

0

1,94

0

0

0

1,10

0

0

0,40

0

0,70

SO 155

Plocha smíšená obytná

0,45

0,01

0,44

SO 156

Plocha smíšená obytná

4,24

0,31

3,93

Plochy smíšené obytné celkem

21,82

1,48

20,34

5,89

0,01

1,86

12,58

0

0,51

11,99

0

7,84

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

16,61

1,16

15,45

2,58

0,01

1,86

11

0

0,34

9,91

0

5,2

Stránka 134 z 269

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

5,21

0,32

4,89

3,31

0

0

1,58

0

0,17

2,08

0

2,64

VP 143

Plocha veřejných prostranství

0,16

0

0,16

0

0,16

0

0

0

0

0,16

0

0

VP 145

Plocha veřejných prostranství

1,01

0,25

0,76

0

0

0

0,76

0

0

0

0

0,76

VP 146

Plocha veřejných prostranství

0,48

0,21

0,27

0,16

0

0

0

0

0

0

0

0,16

0

0

0

0,11

0

0

0

0

0,11

VP 149

Plocha veřejných prostranství

0,03

0

0,03

0

0

0

0,03

0

0

0,02

0

0,01

VP 153

Plocha veřejných prostranství

2,28

1,16

1,12

0,59

0

0

0

0

0

0

0

0,59

0

0

0

0,53

0

0

0

0

0,53

Plocha veřejných prostranství

1,47

0,25

1,22

1,10

0

0

0

0

0

0,37

0

0,73

0

0

0

0,12

0

0

0,09

0

0,03

Plochy veřejných prostranství celkem

5,43

1,87

3,56

1,85

0,16

0

1,55

0

0

0,64

0

2,92

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,19

0

0,19

0

0,16

0

0,03

0

0

0,18

0

0,01

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

5,24

1,87

3,37

1,85

0

0

1,52

0

0

0,46

0

2,91

VS 152

0,80

0

0,80

0

0

0

0,80

0

0

0,77

0

0,03

2,99

0,35

2,64

0,02

0

0

0

0

0

0

0

0,02

0

0

0

2,62

0

0

0,58

0

2,04

VP 157

VV 158

Plocha výroby a skladování

Plocha vodní a vodohospodářská

DI 147

Plocha dopravní infrastruktury

DI 148

Plocha dopravní infrastruktury

0,39

0

0,39

0

0

0

0,39

0

0

0,02

0

0,37

DI 150

Plocha dopravní infrastruktury

0,77

0,22

0,55

0

0

0

0,55

0

0

0,43

0

0,12

DI 159-1

Plocha dopravní infrastruktury

DI 159-2

Plocha dopravní infrastruktury

0

0

0

0,08

0

Plocha přestavby

Plocha přestavby 0,12

0,04

0,08

0

0

0

0,08

Stránka 135 z 269

(část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

(z 0,85)

(z 0,29) (z 0,56)

(z 0,56)

(z 0,56)

Plochy veřejných prostranství celkem

1,28

0,26

1,02

0

0

0

1,02

0

0

0,45

0,08

0,49

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

1,16

0,22

0,94

0

0

0

0,94

0

0

0,45

0

0,49

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,12

0,04

0,08

0

0

0

0,08

0

0

0

0,08

0

Celkem (k. ú. Hrabice)

32,32

3,96

28,36

7,76

0,17

1,86

18,57

0

0,51

14,43

0,08

13,34

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

18,76

1,38

17,38

2,58

0,17

1,86

12,77

0

0,34

11,31

0

5,73

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

13,56

2,58

10,98

5,18

0

0

5,8

0

0,17

3,12

0,08

7,61

k. ú. Klášterec u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 160

Plocha smíšená obytná

0,20

0

0,20

0

0

0

0,20

0

0,20

0

0

0

SO 161

Plocha smíšená obytná

0,27

0

0,27

0

0

0

0,27

0,03

0,24

0

0

0

SO 162

Plocha smíšená obytná

0,33

0,33

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plochy smíšené obytné celkem

0,8

0,33

0,47

0

0

0

0,47

0,03

0,44

0

0

0

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,2

0

0,2

0

0

0

0,2

0

0,2

0

0

0

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,6

0,33

0,27

0

0

0

0,27

0,03

0,24

0

0

0

Celkem (k. ú. Klášterec u Vimperka)

0,8

0,33

0,47

0

0

0

0,47

0,03

0,44

0

0

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 136 z 269

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,2

0

0,2

0

0

0

0,2

0

0,2

0

0

0

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,6

0,33

0,27

0

0

0

0,27

0,03

0,24

0

0

0

SO 172

Plocha smíšená obytná

VP 170

Plocha veřejných prostranství

DI 171

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

DI.D5/8-1

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor nezemědělských ploch (ha)

Způsob využití plochy

Celková výměra lokality (ha)

Označení lokality

k. ú. Korkusova Huť Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha) orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

I.

II.

III.

IV.

V.

0

0

0

0

0

0,27

0,05

Plocha přestavby 0,13

0,13

0

0

(z 2,20)

0

0

0

0,33 0,82

0,03

0,79

(z 5,45)

(z 0,17)

(z 5,28)

0,02 0,12 (z 0,77)

-

0,12 (z 0,77)

0

0

0

0

0

(z 0,12)

0,01

(z 1,82) (z 0,30)

(z 0,08)

0,46

0,23

0,23

(z 3,08)

(z 1,57)

(z 1,51)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,10 (z 0,65)

0,02 (z 0,12)

0,10 (z 0,65)

Plochy dopravní infrastruktury celkem

0,94

0,03

0,91

0,35

0

0

0,56

0,50

0,05

0

0

0,36

Celkem (k. ú. Korkusova Huť)

1,07

0,16

0,91

0,35

0

0

0,56

0,5

0,05

0

0

0,36

Stránka 137 z 269

k. ú. Křesanov Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

0,11

0,11

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,11

0,11

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Plocha smíšená obytná

0,44

0

0,44

0

0

0

0,44

0

0

0,44

0

0

SO 183

Plocha smíšená obytná

0,43

0

0,43

0,43

0

0

0

0

0

0,43

0

0

SO 184

Plocha smíšená obytná

1,16

0,50

0,66

0

0,18

0

0,48

0

0

0,66

0

0

SO 185

Plocha smíšená obytná

0,43

0

0,43

0

0

0

0,43

0

0

0,43

0

0

0,15

0

0,15

0

0

0

0,15

0

0

0,15

0

0

SO 186

Plocha smíšená obytná

0,15

0,01

0,14

0

0,14

0

0

0

0

0,14

0

0

SO 187

Plocha smíšená obytná

0,80

0,03

0,77

0

0

0

0,77

0

0

0,77

0

0

Plochy smíšené obytné celkem

3,78

0,76

3,02

0,43

0,32

0

2,27

0

0

3,02

0

0

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

2,37

0,65

1,72

0

0,32

0

1,4

0

0

1,72

0

0

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

1,41

0,11

1,3

0,43

0

0

0,87

0

0

1,3

0

0

SV 188

1,07

0

1,07

1,07

0

0

0

0

0

0

1,07

0

Ploch výroby a skladování zemědělství

0,37

0

0,37

0,37

0

0

0

0

0,23

0,14

0

0

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL)

0,12

0,12

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

SO 180

Plocha smíšená obytná

SO 182

VSz 181

DI 189

Plocha smíšená výrobní

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 138 z 269

Celkem (k. ú. Křesanov)

5,34

0,88

4,46

1,87

0,32

0

2,27

0

0,23

3,16

1,07

0

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

2,37

0,65

1,72

0

0,32

0

1,4

0

0

1,72

0

0

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

2,97

0,23

2,74

1,87

0

0

0,87

0

0,23

1,44

1,07

0

k. ú. Lipka u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 190

Plocha smíšená obytná

0,55

0,55

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 191

Plocha smíšená obytná

0,19

0,11

0,08

0

0

0

0,08

0

0

0,01

0

0,07

SO 192

Plocha smíšená obytná

0,20

0,20

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 193

Plocha smíšená obytná

0,24

0,24

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 194

Plocha smíšená obytná

0,14

0

0,14

0

0

0

0,14

0

0

0,14

0

0

SO 197

Plocha smíšená obytná

0,23

0

0,23

0

0

0

0,23

0

0

0

0,23

0

Plochy smíšené obytné celkem

1,55

1,1

0,45

0

0

0

0,45

0

0

0,15

0,23

0,07

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

1,18

1,1

0,08

0

0

0

0,08

0

0

0,01

0

0,07

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,37

0

0,37

0

0

0

0,37

0

0

0,14

0,23

0

OV 196

0,42

0,04

0,38

0

0

0

0,38

0

0

0,38

0

0

1,97

1,14

0,83

0

0

0

0,83

0

0

0,53

0,23

0,07

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Plocha občanského vybavení

Celkem (k. ú. Lipka u Vimperka)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 139 z 269

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

1,18

1,1

0,08

0

0

0

0,08

0

0

0,01

0

0,07

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,79

0,04

0,75

0

0

0

0,75

0

0

0,52

0,23

0

k. ú. Pravětín Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 200

Plocha smíšená obytná

0,29

0

0,29

0

0

0

0,29

0

0

0,29

0

0

SO 201

Plocha smíšená obytná

0,15

0

0,15

0

0

0

0,15

0

0

0,15

0

0

SO 202

Plocha smíšená obytná

0,15

0

0,15

0

0

0

0,15

0

0

0,15

0

0

0,59

0

0,59

0

0

0

0,59

0

0

0,59

0

0

0,02

0

0,02

0

0

0

0,02

0

0

0

0

0,02

0,46

0

0,46

0

0

0

0,46

0

0

0

0

0,46

0,07

0,01

0,06

0

0

0

0,06

0

0

0

0

0,06

Plochy veřejných prostranství celkem

0,55

0,01

0,54

0

0

0

0,54

0

0

0

0

0,54

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,09

0,01

0,08

0

0

0

0,08

0

0

0

0

0,08

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,46

0

0,46

0

0

0

0,46

0

0

0

0

0,46

SV 205

Plocha smíšená výrobní

1,39

0

1,39

0

0

0

1,39

0

0

0

0

1,39

SV 209

Plocha smíšená výrobní

1,03

0,02

1,01

0

0

0

1,01

0

0

0

0

1,01

SV 210

Plocha smíšená výrobní

0,92

0,03

0,89

0

0

0

0,89

0

0

0

0

0,89

3,34

0,05

3,29

0

0

0

3,29

0

0

0

0

3,29

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Plochy smíšené obytné celkem

VP 204

Plocha veřejných prostranství

VP 208

Plocha veřejných prostranství

Plochy smíšené výrobní celkem

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 140 z 269

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

3,34

0,05

3,29

0

0

0

3,29

0

0

0

0

3,29

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

VS 207

Plocha výroby a skladování

1,30

0

1,30

0

0

0

1,30

0

0

0

0

1,30

VS 213

Plocha výroby a skladování

2,47

0,27

2,20

0

0

0

2,20

0

0

0

1,19

1,01

Plochy výroby a skladování celkem

3,77

0,27

3,50

0

0

0

3,50

0

0

0

1,19

2,31

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

3,77

0,27

3,50

0

0

0

3,50

0

0

0

1,19

2,31

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2,09

2,09

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,75

0,01

0,74

0

0

0

0,74

0

0

0

0,24

0,50

0,15

0,15

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

L 203

Plocha lesní

DI 206

Plocha dopravní infrastruktury

DI 211

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

DI 212

Plocha dopravní infrastruktury

Plocha přestavby

Plochy smíšené výrobní celkem

0,9

0,16

0,74

0

0

0

0,74

0

0

0

0,24

0,5

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,75

0,01

0,74

0

0

0

0,74

0

0

0

0,24

0,5

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,15

0,15

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem (k. ú. Pravětín)

11,24

2,58

8,66

0

0

0

8,66

0

0

0,59

1,43

6,64

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

10,04

2,43

7,61

0

0

0

7,61

0

0

0

1,43

6,18

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

1,2

0,15

1,05

0

0

0

1,05

0

0

0,59

0

0,46

Stránka 141 z 269

k. ú. Skláře u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 220

Plocha smíšená obytná

0,92

0,51

0,41

0

0

0

0,41

0

0,41

0

0

0

SO 221

Plocha smíšená obytná

0,08

0,08

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 223

Plocha smíšená obytná

0,07

0,07

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 224

Plocha smíšená obytná

0,09

0

0,09

0

0

0

0,09

0

0

0,09

0

0

SO 225

Plocha smíšená obytná

0,10

0

0,10

0

0

0

0,10

0

0

0,10

0

0

SO 226

Plocha smíšená obytná

0,10

0

0,10

0

0

0

0,10

0

0

0,10

0

0

SO 227

Plocha smíšená obytná

0,14

0

0,14

0

0

0

0,14

0

0

0,14

0

0

SO 228

Plocha smíšená obytná

0,26

0,26

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 231

Plocha smíšená obytná

0,46

0,09

0,37

0

0

0

0,37

0

0,37

0

0

0

Plochy smíšené obytné celkem

2,22

1,01

1,21

0,00

0,00

0,00

1,21

0,00

0,78

0,43

0,00

0,00

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

2,22

1,01

1,21

0,00

0,00

0,00

1,21

0,00

0,78

0,43

0,00

0,00

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

OV 233

Plocha občanského vybavení

0,68

0

0,68

0

0

0

0,68

0

0

0

0

0,68

VP 229

Plocha veřejných prostranství

0,07

0,07

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

VP 230

Plocha veřejných prostranství

0,07

0,01

0,06

0

0

0

0,06

0

0,06

0

0

0

Plochy veřejných prostranství celkem

0,14

0,08

0,06

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

0,14

0,08

0,06

0,00

0,00

0,00

0,06

0,00

0,06

0,00

0,00

0,00

Stránka 142 z 269

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

VSz 222

Plocha výroby a skladování zemědělství

0,46

0,46

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

DI 232

Plocha dopravní infrastruktury

0,64

0,42

0,22

0

0

0

0,22

0

0,19

0

0

0,03

Celkem (k. ú. Skláře u Vimperka)

4,14

1,97

2,17

0

0

0

2,17

0

1,03

0,43

0

0,71

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

3,5

1,55

1,95

0

0

0

1,95

0

0,84

0,43

0

0,68

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

0,64

0,42

0,22

0

0

0

0,22

0

0,19

0

0

0,03

k. ú. Solná Lhota Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

VP 241

Plocha veřejných prostranství

0,11

0

0,11

0

0

0

0,11

0

0

0,11

0

0

TI 240

Plocha technické infrastruktury

0,24

0

0,24

0

0

0

0,24

0

0

0

0

0,24

DI 242

Plocha dopravní infrastruktury

0

0

0

0

DI 243

Plocha dopravní infrastruktury - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

0

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Plocha přestavby 0,01 0,06 (z 0,41)

0

0,06 (z 0,41)

(z 0,04)

0

0

0

0

0

0 0,05 (z 0,37)

0,01 (z 0,04)

0

0

0,05 (z 0,37)

Stránka 143 z 269

DI.D5/7-2

DI.D5/7-3

Plocha dopravní infrastruktury - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

0,13 2,78 (z 18,54)

0,21 (z 1,42)

2,57 (z 17,12)

(z 0,89)

0

0

0

0

0

Plocha dopravní infrastruktury

0 2,43

0,01 (z 0,02)

0,01

(z 16,23) (z 0,04)

0 0

0,06 (z 0.43)

0,52 (z 3,49)

0 0

0,06 (z 0,44)

1,90 (z12,70)

Plocha přestavby

Plochy dopravní infrastruktury celkem

2,83

0,21

2,62

0,14

0

0

2,48

0,03

0

0,63

0

1,96

Celkem (k. ú. Solná Lhota)

3,18

0,21

2,97

0,14

0

0

2,83

0,03

0

0,74

0

2,2

k. ú. Veselka u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 250

Plocha smíšená obytná

0,24

0,24

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

SO 251

Plocha smíšená obytná

0,26

0

0,26

0

0

0

0,26

0

0,01

0

0

0,25

0,50

0,24

0,26

0

0

0

0,26

0

0,01

0

0

0,25

0,50

0,24

0,26

0

0

0

0,26

0

0,01

0

0

0,25

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

Plochy smíšené obytné celkem

Celkem (k. ú. Veselka u Vimperka)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 144 z 269

Výškovice u Vimperka Zábor nezemědělských ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

SO 261

Plocha smíšená obytná

0,14

0

0,14

0

0,14

0

0

0

0

0

0

0,14

VP 262

Plocha veřejných prostranství

0,06

0

0,06

0

0,06

0

0

0

0

0

0

0,06

TI 260

Plocha technické infrastruktury

0,05

0,01

0,04

0

0

0

0,04

0,04

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Označení lokality

Celková výměra lokality (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Způsob využití plochy

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

0,07

DI 263

Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

(z 0,40)

0,72

0,20

0,52

(z 4,78)

(z 1,34)

(z 3.44)

0 0

DI 264

(z 0,30)

0,65

0,09

0,56

(z 4,36)

(z 0,61)

(z 3,75)

0 0

DI.D5/6.13

(z 0,16)

0

Plocha dopravní infrastruktury

0

0,01 (z 0,01)

0

0,43

0,13

(z 2.88)

(z 0,88)

0 0

0,01 (z 0,01)

0,16 (z 1,08)

0 0

0,06 (z 0,39)

0,01 (z 0,15)

0,14 (z 0,92)

Plocha přestavby 0,05

DI.D5/6.11

0,02

Plocha dopravní infrastruktury Plocha dopravní infrastruktury (část PUPFL) - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

0 0,02 (z 0,16)

0

0

0

0

0

0

0,05 (z 0,30)

0

0,49

0,48

(z 3,29)

(z 3,22)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0,02 (z 0,16)

0,01 (z 0,07)

Plocha přestavby Stránka 145 z 269

DI.D5/6.14

DI.D5/6.2

Plocha dopravní infrastruktury - započítáno 15% (z celkové výměry lokality) Plocha dopravní infrastruktury - započítáno 15% (z celkové výměry lokality)

0,01

0,00

0,01

(z 0,06)

(z 0,02)

(z 0,04)

0 0

0,01

0,70

(z 4,70)

(z 0,03)

(z 4,67)

(z 0,03)

0

0

0

0

0

0

0

0

0,02 0,71

0,01

(z 0,13)

0 0,00 (z 0,01)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0,68

0,62

(z 4.54)

(z 4,17)

0,01 (z 0,03)

0,00 (z 0,01)

0,02 (z 0,13)

0,06 (z 0,37)

Plochy dopravní infrastruktury celkem

2,09

0,3

1,79

0,14

0,05

0

1,6

1,29

0

0,17

0

0,33

Celkem (k.ú. Výškovice u Vimperka)

2,34

0,31

2,03

0,14

0,25

0

1,64

1,33

0

0,17

0

0,53

Stránka 146 z 269

TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ CELKEM Zábor nezemědělskýc h ploch (ha)

Celkový zábor ZPF (ha)

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur (ha)

Celková výměra lokality (ha)

d.1.3

Arnoštka

0,94

0,48

0,46

0

0

0

0,46

0

0

0,07

0,39

0

Bořanovice u Vimperka

8,22

0,68

7,54

0

0,9

0

6,64

0

0

6,17

1,13

0,24

Boubská

19,19

0,45

18,74

4,85

0,05

0

13,84

5,04

0,07

0,6

1,2

11,83

Hrabice

32,32

3,96

28,36

7,76

0,17

1,86

18,57

0

0,51

14,43

0,08

13,34

Klášterec u Vimperka

0,8

0,33

0,47

0

0

0

0,47

0,03

0,44

0

0

0

Korkusova Huť

1,07

0,16

0,91

0,35

0

0

0,56

0,5

0,05

0

0

0,36

Křesanov

5,34

0,88

4,46

1,87

0,32

0

2,27

0

0,23

3,16

1,07

0

Lipka u Vimperka

1,97

1,14

0,83

0

0

0

0,83

0

0

0,53

0,23

0,07

Pravětín

11,24

2,58

8,66

0

0

0

8,66

0

0

0,59

1,43

6,64

Skláře u Vimperka

4,14

1,97

2,17

0

0

0

2,17

0

1,03

0,43

0

0,71

Solná Lhota

3,18

0,21

2,97

0,14

0

0

2,83

0,03

0

0,74

0

2,2

Veselka u Vimperka

0,5

0,24

0,26

0

0

0

0,26

0

0,01

0

0

0,25

Vimperk

89,26

11,94

77,32

12,04

0,51

0

64,77

0

0

8,25

2,2

66,87

Výškovice u Vimperka

2,34

0,31

2,03

0,14

0,25

0

1,64

1,33

0

0,17

0

0,53

180,51

25,33

155,18

27,15

2,2

1,86

123,97

6,93

2,34

35,14

7,73

103,04

---

---

100

17,50

1,42

1,20

79,88

4,47

1,51

22,64

4,98

66,40

Celkem zábor, který byl již odsouhlasen

121,25

13,38

108,87

16,56

0,77

1,86

88,68

4,99

1,38

21,1

3,73

76,67

Celkem nový zábor půdního fondu v ÚP

59,26

11,95

47,31

10,59

1,43

0

35,29

1,94

0,96

14,04

4

26,37

Katastrální území obce

Celkem Procentové vyhodnocení [%]

Zábor ZPF podle tříd ochrany (ha)

orná půda

zahrady

ovocné sady

trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Stránka 147 z 269

Zábory půdy podle způsobu využití celkem Funkční využití

Zábor ZPF celkem (ha)

Zábor ZPF (%)

Plocha smíšená obytná (SO) Plocha občanského vybavení (OV)

18,65

70,24

12,02

45,26

0,82

1,17

0,53

0,75

Plocha veřejných prostranství (VP)

8,89

16,65

5,73

10,73

Plocha veř. prostranství - zoopark (VPz)

0,93

0

0,60

0,00

Plocha rekreace (R)

0,76

4,98

0,49

3,21

Plocha smíšená výrobní (SV)

1,07

6,45

0,69

4,16

Plocha výroby a skladování (VS)

3,64

4,89

2,35

3,15

0,37

0

0,24

0,00

Plocha dopravní infrastruktury (DI)

8,48

3,79

5,46

2,44

Plocha technické infrastruktury (TI)

0,76

0

0,49

0,00

Plocha vodní a vodohospodářská (VV)

2,64

0

1,70

0,00

47,01

108,17

30,30

69,70

Plocha výroby a zemědělství (VSz)

skladování

CELKEM

-

155,18

100,00

d.1.4 ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Zpracovatel územního plánu na základě rozboru současného stavu, zjištěných limitů dalšího rozvoje území a při respektování společenského úsilí zajistit zdravé, bezpečné a účelně uspořádané životní prostředí pro obyvatele města a jednotlivých sídel, navrhl řešení dalšího vývoje, které se neubránilo záboru zemědělských půd. Při zpracování územního plánu bylo hledáno nejvhodnější řešení jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecních zájmů. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby město a ostatní sídla vhodně zahušťovaly a minimalizovaly tím zábor ZPF. Lokality jsou do územního plánu navrhovány s ohledem na majetkoprávní vztahy a dopravní a technickou infrastrukturu. Jejich umístění vychází z principu jasného rozlišení urbanizované a neurbanizované části území i z požadavku na zachování krajinných a přírodních hodnot v území. Při vymezování zastavitelných ploch byla zohledněna návaznost na zastavěné území a budoucí ucelování jeho tvaru. Lokality jsou navrženy tak, aby novým využitím ploch nedošlo ke znepřístupnění okolních pozemků nebo k nemožnosti či ztížení jejich budoucího obhospodařování. Rozsáhlejší plochy jsou podmíněny zpracováním územní studie, která na základě konkrétní představy řešení ploch specifikuje zábory ZPF. Záměrem územního plánu je navrhnout takové řešení, aby byly v co nejnižší míře odnímány půdy pro nezemědělské využití nejvyšších tříd ochrany. Většina záborů (66,6%) je realizována na zemědělské půdě s třídou ochrany V. Zbývající část záborů (27,7%) je realizována na třídě ochrany III. a IV. Pouze výjimečně jsou situovány návrhy (5,7%) na půdu s třídou ochrany I. a II. Jedná se především o plochy dopravní infrastruktury – dopravní koridory pro nové trasování silnice I/4. Zde je zábor z technických důvodů nevyhnutelný. Zbývající lokality (SO 132, VP 131 a SO 161) na I. třídě ochrany jsou navrženy v návaznosti na zastavěné území. Jde o plochy značně atraktivní, technicky dobře obslužitelné a s výstavbou zde již bylo započato (na základě předchozích ÚPD).

Stránka 148 z 269

Zdůvodnění záborů ZPF na půdě s I. třídou ochrany  lokalita SO 161 Plochou číslo SO 161 je doplněno současně zastavěné území. Plochy jsou v současné době zemědělsky těžko využitelné. Jedná se v tomto případě o vyplnění proluky mezi stávajícími domy.

 lokality VP 131 a SO 132 Lokalita, která je již postupně zastavována na základě dříve platného ÚP Vimperk. Na tuto plochu byla rovněž zpracována územní studie „Za vrchem“ podle které je již v současné době postupně uskutečňována výstavba. Lokalita je již částečně zainvestována technickou infrastrukturou a řada pozemků byla již prodána za účelem výstavby rodinného domu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o jedny z nejatraktivnějších pozemků v blízkosti centra na překrásném jižním svahu. Z hlediska zemědělského využití se jedná o svažitý terén, který je z převážné části zatravněn a není intenzivně zemědělsky využíván z důvodů eroze a přívalových děšťů.

V ÚP Vimperk jsou i plochy vymezené v zastavěném území určené k přestavbě. Ty nemají dopad na zábor ZPF, nenavyšují ho. Předpokládaný zábor ZPF odpovídá nárokům na rozvoj řešeného území v kontextu významu sídel v širší sídelní struktuře.

Stránka 149 z 269

d.1.5 ZDŮVODNĚNÍ – ZNÁZORNĚNÍ POSLOUPNOSTI POŽADAVKŮ NA VYNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Pro názornost historického vývoje uvádíme schémata, která zobrazují hranici současně zastavěného území a návrhy dnes již neplatné územně plánovací dokumentace. 1) Územní plán sídelního úpravu Vimperk z roku 1998

2) Změna č. 1 ÚPSÚ Vimperk z roku 2003

Stránka 150 z 269

3) Změna č. 2 ÚPSÚ Vimperk z roku 2006

4) Změna č. 3 ÚPSÚ Vimperk z roku 2009

Stránka 151 z 269

5) Změna č. 4 ÚPSÚ Vimperk z roku 2008

6) ÚP Vimperk z roku 2011

Stránka 152 z 269

7) Souhrnné schéma, které zobrazuje veškeré historické návrhy

Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době neplatí žádná územně plánovací dokumentace jsou odůvodněny všechny navržené lokality znovu. d.1.6 ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY Lokality ve městě Vimperk

Město Vimperk se nachází v poměrně složitém šumavském terénu, který je pro rozvoj značně limitující. Z hlediska přirozeného vývoje existují v zásadě čtyři rozvojové směry.  lokalita Nad sídlištěm Jedná se o plochy v severní části Vimperku, které volně navazují na socialistickou sídlištní výstavbu minulého století „Nad Novým sídlištěm“. Postupně stoupají směrem na Hrabický vrch. Navrhovaná zástavba umožní velmi kvalitní bydlení na jihovýchodním až východním svahu. Návaznost na stávající zástavbu umožňuje Stránka 153 z 269

využít stávající inženýrské sítě a částečně i dopravní infrastrukturu. Navržené plochy dávají současně městu možnost doplnit funkce, které v přeplněném sídlišti minulého století chybí (např. parkovací stání, veřejnou zeleň, krátkodobou rekreaci a oddech ve formě menších hřišť). V návrhu je uvažováno s tím, že výstavba bude realizována již pouze nižší zástavbou do čtyřech nadzemních podlaží včetně podlaží technického. Tato zástavba bude dále přecházet v nízkopodlažní výstavbu, postupně stále s větším podílem zeleně. Stávající remízky budou zachovány a navrhovaná výstavba se s nimi bude postupně prolínat. Z hlediska zemědělského půdního fondu jsou však tyto pozemky velmi těžko obdělávatelné.  lokalita Velká Homolka Dalším přirozeným směrem rozvoje jsou plochy v lokalitě Velká Homolka a směrem na kopec Za Vrchem. Město Vimperk již dlouhodobě počítá se zástavbou této lokality a investovalo do projektové přípravy mnoho finančních prostředků. Jedná se o plochy dobře zainvestovatelné, napojitelné na ČOV a s dobrou dopravní obslužností, což je v případě Vimperku velmi vzácné. Z hlediska zemědělské půdního fondu jsou však tyto pozemky velmi těžko obdělávatelné. V této lokalitě je uvažován pouze s nízkopodlažní výstavbou. V historii byla zpracována na tuto lokalitu urbanistická studie, která je postupně realizována. V souladu s touto studií bylo již vystavěno několik nových rodinných domů a další výstavba je již připravena.  lokalita Průmyslová zóna - jihovýchod V návaznosti na stávající vojenský a průmyslový areál byly navrženy plochy výroby a skladování a smíšené výroby. Navržené plochy jsou dobře napojitelné na technickou infrastrukturu i na dopravní obslužnost města. Z hlediska zemědělského využití jsou tyto pozemky velmi těžko obdělávatelné, zařazené v nižších bonitních třídách.  lokalita Nad tratí V územním plánu byly vyhodnoceny rovněž plochy pro výstavbu v jižní části Vimperku Nad tratí. Navrhované plochy byly projednávané a konzultované se zástupci města již v průběhu prací. Město získalo pozemky od pozemkového fondu, a dále tyto pozemky prodávalo za účelem výstavby rodinných domů. Vzhledem ke složitosti zainvestování bude výstavba uskutečňována individuálně na velkých pozemcích. Předpokládá se, že navržené plochy budou obsahovat velké procento veřejné zeleně a zástavba bude značně rozptýlená. Z hlediska napojení na technickou infrastrukturu je zástavba reálná. Z hlediska zemědělského půdního fondu jsou tyto pozemky, stejně jako lokality předchozí, velmi těžko obdělávatelné. Lokality v sídle Hrabice Z hlediska hlavních nově navržených ploch pro zástavbu jsou největší záměry situovány v jižní a západní části sídla Hrabic. Hrabice sami o sobě tvoří rozvojovou plochu Vimperku. Lze předpokládat, že poměrně rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, smíšenou obytnou funkci, průmysl a sklady budou využívány a naplňovány investory z Vimperka a jeho celého správního území. V současné době je na většině území zrealizovaná základní technická vybavenost a na části území je již výstavba rodinných domů realizována. Plochy jsou dobře napojitelné na technickou infrastrukturu a z hlediska využití pro zemědělskou výrobu jen velmi málo použitelné. Na některé tyto plochy byly zpracovány v minulosti již územní studie, které bude nutné aktualizovat. Lokalita Na Roskovech V severní části řešeného území v k. ú. Křesanov je nově navržená plocha pro smíšenou výrobu. Tato plocha navazuje na plochu se stejným funkčním využitím a je vhodně začleněna ke stávající zástavbě. Lokality v sídle Výškovice Navržené plochy jsou pro smíšenou obytnou funkci. V návrhu byly prověřeny možnosti doplnění ploch především pro bydlení v malých venkovských sídlech. Většinou byly vyhodnocovány náměty vlastníků, kteří uplatnili své požadavky ve fázi zadání. Kladně byly vyhodnoceny především plochy, které navazují na současně zastavěné území nebo využívají nezastavené proluky. Dalším významným faktorem pro zapracování do návrhu byla možnost dopravního napojení a možnost využít stávající inženýrské sítě. Lokality v sídlech Bořanovice, Boubská, Cejsice, Křesanov, Pravětín a Veselka Obdobně jako ve Výškovicích, se stejným zdůvodněním, byly zapracovány do návrhu plochy v sídlech Bořanovice, Boubská, Cejsice, Křesanov, Pravětín a Veselka.

Stránka 154 z 269

Lokality v sídlech Klášterec, Lipka, Stará Lipka a Skláře Dalšími navrženými plochami jsou doplněné proluky a navržená výstavba v těsné návaznosti na stávající zastavěné plochy. Obvykle se jedná o požadavky vlastníků a o logické zarovnání ploch souvisle zastavěných. Zpravidla se jedná o plochy, které jsou již dnes oploceny, jsou využívány jako zahrady a v některých případech se na těchto plochách již nacházejí drobné stavby. Typickým příkladem jsou sídla Klášterec, Lipka, Stará Lipka a Skláře. Z hlediska velikosti navrhovaných ploch se však jedná o zanedbatelné velikosti navržených záměrů. d.1.7

ODŮVODNĚNÍ POŽADAVKŮ ZÁBORŮ ZPF ZE STRANY MĚSTA, ZEJMÉNA VE VZTAHU K LOKALITÁM, KTERÉ JSOU UPLATNĚNY OPROTI PŮVODNÍMU ÚP VIMPERK

 Křesanov, Ing. Ivan Žlábek zázemí pro chov koní + bydlení Navrhovaná lokalita navazuje na zemědělskou usedlost ve vlastnictví žadatele. Ing. Žlábek chová společně se svým synem koně a v okolí své usedlosti je vlastníkem většiny zemědělských pozemků. Záměrem je vybudovat na sousedním pozemku seník, jízdárnu s dalšími zemědělskými stavbami a obytnou částí pro rodinu. V původním záměru bylo vybudování jízdárny a vytvoření zázemí pro přidruženou zemědělskou činnost a případnou stavbu rodinného domu. Současný požadavek je zařazení části pozemku na bytovou a občanskou výstavbu, kdy žadatel toto vnímá jako jedinou možnost rozvoje hospodářství v budoucích letech, zejména vybudování zázemí pro komerční chov koní, tj. jízdárnu, a zároveň řešit bydlení své rodiny. V současné době je na navrhované ploše skryta vrchní vrstva půdy a jsou provedeny terénní práce. Žadatel má zatím vydané pravomocné územní rozhodnutí na stavbu seníku o výměře 20 x 40 m a realizovanou povolenou elektro přípojku k pozemku. Jedná se o část pozemku pč. 510/35 kú. Křesanov, osada Cejsice. Záměrem žadatele je možnost v rámci nové zastavitelné plochy SO dobudovat jízdárnu (občanské vybavení – sport a rekreace) s obytnou částí pro rodinu. Pozemek přiléhá k místní komunikaci, je v rovině a je zařazen do II. třídy ochrany ZPF. V ÚP Vimperk je v osadě Cejsice navržena plocha SO 180 o výměře 0,22 ha ostatní plocha, z části ve vlastnictví města Vimperk a z části v soukromém vlastnictví. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha VSz 181

Mapa s vyznačením parcel PK

Stránka 155 z 269

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch Nové návrhové plochy VS v osadě Cejsice nejsou vymezeny žádné, je zde jedna plocha v návrhu SO, která nenavazuje na zemědělské pozemky žadatele. Záměr je přičlenit další zemědělské stavby k současným zastavěným pozemkům a vytvořit kompaktní celek zemědělské usedlosti. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 0,22 ha. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit, protože se jedná o více generační rodinu zemědělsky hospodařící. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Reálný zájem investorů je, protože již v minulosti činili kroky pro realizaci výstavby a v současné době mají pravomocné územní rozhodnutí na výstavbu víceúčelového hospodářského objektu. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna plocha s funkcí SO, která však nenavazuje na zemědělskou usedlost žadatele. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Cejsice požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázáno. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek má elektro přípojku z důvodu vydaného územního rozhodnutí na stavbu víceúčelového objektu pro zemědělské hospodaření. Závěr Ing. Žlábek dlouhodobě provozuje chov koní v této lokalitě společně se svým synem. Vzhledem k trendu, který je v chovu koní, a rozvoji cestovního ruchu, mají zájem nabídnout veřejnosti možnost jízdy na koních v jízdárně, případně i volné krajině. Zábor zemědělské půdy pro výstavbu technického zázemí (stodoly) v daném prostoru pro zemědělství není v rozporu s územním plánem a výstavbou objektu dojde k záboru ZPF, zároveň s touto plochou záboru by bylo vhodné řešit i část této plochy s funkcí SO.

Stránka 156 z 269

 Bořanovice, V. Pubal nové vymezení plochy SO V.Pubal požaduje zařazení části pozemku pč. 654/1 v kú. Bořanovice do zastavitelného území za účelem výstavby rodinného domu pro trvalé bydlení včetně zázemí – garáž, domácí dílnu, skladování zemědělské techniky. Žadatel projevil zájem již v minulosti o začlenění tohoto pozemku do zastavitelné plochy z důvodu výstavby rodinného domu. Pozemek se nachází na okraji sídla a historicky podle leteckých snímků z 50.let a podle mapy pozemkového katastru se zde žádná stavba nenacházela. Pozemek je v rovině, přiléhá k místní komunikaci a je zařazen do 3. třídy ochrany ZPF. V osadě Bořanovice jsou podle v ÚP Vimperk vyčleněny s funkcí SO plochy označené SO 112, 113 a 114 o celkové výměře 1,56 ha. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 110

Mapa s vyznačením parcel PK

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch 2.

V osadě Bořanovice jsou vymezeny podle ÚP Vimperk tři plochy s touto funkcí SO 112, 113 a 114. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel

ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 1,56 ha. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor opakovaně žádá o možnost výstavby v této lokalitě. Stránka 157 z 269

6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází tři plochy s funkcí SO, které jsou na opačném konci osady Bořanovice. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Bořanivce požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázáno. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na místní komunikaci, vybudování elektro přípojky by nebyl problém, ostatní infrastruktura by byla řešena individuálně k rodinnému domu. Závěr Zájem investora o zařazení plochy do zastavitelných ploch s funkcí SO trvá více let a lze proto předpokládat, že žadatel má zájem stavbu realizovat co nejdříve. V osadě Bořanovice není rozsáhlá výstavba rodinných domů a jedná se spíše o zájemce, kteří mají vazbu na danou lokalitu. Zájmem města je podporovat výstavbu v osadách z důvodu trvalého bydlení střední a mladší generace.  Lipka – A. Chomátová nové vymezení plochy SO A.Chomátová žádá o zařazení části pozemků 85/3 v kú. Lipka u Vimperku do zastavitelného území s funkcí SO. Předmětná část pozemku podle informace Správy NP Šumava byla již v předchozí úpravě zařazena do současně zastavěného území obce. Záměrem stavebníků je stavba rodinného domu. Předmětný pozemek navazuje na současnou zástavbu centrální části obce, která pokračuje za železničním viaduktem formou roztroušené zástavby. Důvodem žadatelky o zařazení pozemku je možnost návratu do místa svého rodiště. Pozemek je mírně svažitý, podél místní komunikace a je zařazen do 5. třídy ochrany ZPF. V osadě Lipka je podle ÚP Vimperk vyčleněna jedna plocha s funkcí SO 200 o výměře 0,38 ha, která je ve vlastnictví fyzické osoby a na této ploše je vystavěn rodinný dům. Podle skutečného stavu by tato plocha měla být přeřazena do zastavěného území. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 194

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Stránka 158 z 269

Současný stav pozemků

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Lipka je vymezena podle ÚP Vimperk jedna plochy s funkcí SO 200. V současné době na této navrhované ploše stojí rodinný dům a bylo by vhodné převést plochu do zastavěného území. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 0,38 ha, která je již zastavěná. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investorka opakovaně žádá o možnost výstavby v této lokalitě. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna plocha s funkcí SO, které je již zastavěná jedním rodinným domem. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Lipka požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázáno, ale faktem zůstává, že podstatně významná část této plochy je ve vlastnictví osoby, která je vlastníkem rodinného domu na této ploše. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na místní komunikaci, je zde vybudována elektro přípojka, ostatní infrastruktura by byla řešena individuálně k rodinnému domu. Závěr Vymezení plochy s funkcí SO by bylo přínosem pro podporu trvalého bydlení v této osadě. Ze strany města je žádoucí podporovat výstavbu v takovýchto lokalitách z důvodu udržitelného života v osadách. Vzhledem k trvalému zájmu žadatelky je tento požadavek v souladu se zájmy města.  Veselka – V. Richter nové vymezení plochy SO – zemědělská farma Žadatel již v minulosti činil kroky, za účelem výstavby v osadě Veselka. Požaduje změnu ÚP Vimperk a to zařazením pozemků PK 25/1, 25/2 a 25/3 v kú Veselka u Vimperka, do zastavitelné plochy s funkcí SO se záměrem vystavět malou zemědělskou usedlost. Původní záměr žadatele byl postavit usedlost na pozemku Stránka 159 z 269

PK 30, ale na základě požadavků Správy CHKO Šumava bylo dohodnuto přesunutí záměru výstavby na výše uvedené pozemky. Zařazení těchto pozemků do zastavitelné plochy požaduje v rozsahu dle dojednané varianty, která byla odsouhlasena na jednání Správy CHKO Šumava den 10.1.2012. a následně v závazném stanovisku Správy CHKO Šumava ze dne 27.1.2012 za předpokladu splnění podmínek uvedených v závazném stanovisku. Zastavitelnou plochu navrhuje vymezit podle přílohy k čj. VÚP 436/12 – TAK 16/2012. Předchozí žádosti byly podány dne 31.10.2011 a 29.2.2012. nová 21.3.2012. Pozemek se nachází v osadě Veselka, která si zachovala ráz původní zástavby. Při jednání a správních řízení, které byly vedeny na základě žádostí V. Richtera, bylo ze strany orgánu ochrany přírody přihlíženo k tomu, aby nebyl narušen dosavadní ráz zástavby. Podle snímku mapy PK se jedná o místo, které historicky zastavěno nebylo, ale v sousedství přes cestu zástavba existovala. Pozemek je v relativní rovině, podél místní komunikace a je zařazen do 5. třídy ochrany ZPF. V osadě Veselka je podle ÚP Vimperk vyčleněna jedna plocha o výměře 0,25 ha, která je ve vlastnictví dvou fyzických osob. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 251

Mapa s vyznačením parcel PK

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Veselka je vymezena podle ÚP Vimperk jedna plochy s funkcí SO 241. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 0,25 ha. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor opakovaně žádal a činil kroky k realizaci záměru malé zemědělské usedlosti v této lokalitě. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna plocha s funkcí SO. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Veselka požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území.

Stránka 160 z 269

9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázán. Lze předpokládat vzhledem k atraktivnosti lokality, že majitelé pozemků, které jsou takto určeny ÚP Vimperk k zastavění, nebudou mít zájem tyto prodat za účelem výstavby malé zemědělské usedlosti. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na místní komunikaci. Kompletní infrastruktura by musela být řešena individuálně při výstavbě zemědělské usedlosti. Závěr Žadatel již několik let jedná s orgány státní správy o možnosti výstavby malé zemědělské usedlosti a výsledkem dlouhé řady jednání byla dohoda z ledna 2012, kdy získal ke zpracované PD souhlasné vyjádření od orgánu ochrany přírody, Správy CHKO Šumava. Vzhledem k trvalému zájmu žadatele by bylo žádoucí akceptovat výsledek jednání a umožnit výstavbu zemědělské usedlosti.  Boubská – Vaňkových opětovné zařazení do plochy SO Součástí změny č. 1 ÚP Vimperk je požadavek manželů Vaňkových, zahrnující část pozemku pč. 743 v kú. Boubská, zařadit do zastavitelného území za účelem výstavby rodinného domu. Celý tento pozemek byl na základě změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Vimperk v roce 2003 zařazen do návrhové plochy nízkopodlažního bydlení. Manželé Vaňkovi tento pozemek koupili v roce 2009, resp. 2010 společně s pozemky pč. 741/1 a 742/2 v kú. Boubská, přičemž pozemek 741/1 byl navržen pro zemědělský areál. Manželé Vaňkovi před koupí pozemků si vyžádali stanovisko odboru výstavby a územního plánování MěÚ Vimperk za účelem potvrzení, že se skutečně jedná o pozemky určené k zástavbě pro bydlení. V roce 2011 na základě stanoviska OZPZL KÚ Jihočeského kraje došlo z důvodu ochrany ZPF první a druhé bonity zemědělské půdy k vypuštění podstatné části pozemků v této lokalitě a tím také tento pozemek manželů Vaňkových byl z návrhu územního plánu vypuštěn. Při podrobnějším šetření bylo zjištěno, že na části pozemku, kde manželé Vaňkovi chtějí vystavět rodinný dům, se nejedná o první a druhou bonitu zemědělské půdy. Manželé Vaňkovi mají zájem v celé lokalitě, která byla původně zahrnuta do územního plánu vystavět pouze jeden rodinný dům pro svoji potřebu a ostatní její část může být zahrnuta do nezastavitelného území. Manželé Vaňkovi nezaznamenali skutečnost o vypuštění svých pozemků v době projednávání návrhu územního plánu, a proto také neuplatnili v té době připomínku k navržené změně. Po zjištění, že došlo k vypuštění jejich pozemku ze zastavitelného území, počali činit kroky k jeho navrácení do zastavitelných ploch, a proto je jejich požadavek zahrnut ve změně č. 1 ÚP Vimperk. Dne 5.3.2014 obdrželo město Vimperk požadavek jejich právního zástupce na uhrazení náhrady za snížení ceny pozemků v celkové výši 1 185 755 Kč s tím, že manželé Vaňkovi upřednostňují zahrnutí pozemku do zastavitelného území za účelem výstavby rodinného domu pro svoji potřebu. Ustanovení § 102 stavebního zákona obsahuje postupy pro náhrady za změnu v území. Mimo jiné je zde uvedeno, že pokud vlastníkovi pozemku vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určeného pozemku k zastavění na základě změny či nového územního plánu náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby (koupě pozemku, příprava dokumentace, snížení hodnoty pozemku). Povinnost poskytnout náhradu na základě písemné žádosti vlastníka má obec/kraj, jejíž orgány vydaly ÚPD. Obec má oprávnění požadovat kompenzaci náhrady od orgánu, na základě jehož požadavku bylo zrušeno určení pozemku k zastavění. V případě manželů Vaňkových, kteří činili kroky v dobré víře a zjišťovali se skutečnosti o možnosti výstavby v době koupě pozemku, je jednoznačně prokázán reálný zájem investorů o výstavbu. Návrh zařazení pouze části tohoto pozemku oproti původnímu vymezení do zastavitelného území svědčí o určitém respektování současného územního plánu. Záměrem vlastníků pozemku je výstavba domu pro svoji potřebu. Jednoznačným důvodem pro výstavbu v této lokalitě je dlouhodobý a uvážlivý jejich přístup k této lokalitě prokázaný již v době koupě pozemku. V případě, že by tento pozemek měl být i nadále zařazen v nezastavitelných plochá měl by pro to být vážný důvod, který převažuje nad skutečnostmi v tomto daném případě, a to v případě veřejného zájmu výrazně převažujícím na fakty tohoto záměru. Pozemek je mírně svažité, v sousedství komunikace III. třídy a je zařazen do 5. třídy ochrany ZPF. Tato lokalita stojí osamocena, tak jako v blízkosti samostatné historické stavení.

Stránka 161 z 269

Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 127

Zastavitelné plochy vymezené změnou č. 1 ÚPnSÚ Vimperk Platné v l. 2003-2011

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemků

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch Z výše uvedeného textu vyplývá potřebnost a zájem města Vimperk na vymezení zastavitelné plochy v daném místě. Oproti původnímu územnímu plánu, který byl platný do roku 2011, došlo k výrazné redukci zastavitelných ploch v této oblasti. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel Město Vimperk má v nabídce ploch určené pro rodinnou zástavbu, ale tento požadavek je směřován pro výstavbu jednoho rodinného domu konkrétních žadatelů, kteří činili zásadní kroky v dobré víře v době, kdy pozemek byl zahrnut do zastavitelného území v souladu s územním plánem. Rovněž v tomto duchu obdrželi vyjádření odboru výstavby a územního plánování na základě žádosti o územně plánovací informaci zda pozemek je určen územním plánem k zástavbě. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit, neboť není důvodem zájmu o výstavbu v předmětné lokalitě.

Stránka 162 z 269

5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Reálný zájem investorů je jednoznačně prokázán koupí pozemku a vloženými investicemi souvisejícími s obstaráváním vyjádření a dílčích stanovisek pro výstavbu rodinného domu a jejich uvážlivého přístupu ve věci koupě pozemku. 6. Úvahou o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nenacházejí žádné pozemky určené k zastavění v okruhu cca 400 m. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby není překážkou pro výstavbu. Zpracování těchto dokumentů je záležitostí pro větší území, kde se jedná o výstavbu skupiny objektů/rodinných domů, nikoliv pro individuální výstavbu jednoho domu. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. Manželé Vaňkovi při koupi pozemku konzultovali záměr výstavby rodinného domu v této lokalitě na Krajském úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí s oddělení ochrany přírody. Podle závěrů z této konzultace by neměly být důvodem nesouhlasu s výstavbou rodinného domu zájmy ochrany přírody. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Předmětný pozemek byl manželi Vaňkovými koupen za účelem výstavby rodinného domu. V jejich případě se jednalo již o několikátou možnost, která byla prověřována z jejich strany před vlastní koupí pozemku, a vždy předem před uzavřením kupním smlouvy činili dotaz na možnost výstavby rodinného domu. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek je napojen na komunikaci III. třídy a ostatní infrastruktura bude věcí investorů. Závěr Město Vimperk má zájem na zařazení pozemku do zastavitelného území v rámci změny územního plánu z výše uvedených důvodů. Konkrétní požadavek manželů Vaňkových byl projednán na zasedání zastupitelstva a má podporu i ze strany zastupitelů.  Hrabice – město Vimperk rozšíření plochy pro rybník Návrh vodní plochy VV 158 z podnětu OVÚP.

Závěr Rozšíření vodní plochy není v rozporu s ustanovením § 55 odst. 4 stavebního zákona.

 Bořanovice – St. Zídek rozšíření plochy SO a VS v sousedství stávající zemědělské farmy St. Zídek požaduje rozšíření stávající zemědělské farmy o pozemky PK 655, 711, 664 kú. Bořanovice na plochy výroby a skladování. Jedná se o zázemí současného zemědělského areálu. Pozemek pč. 666/1, který navazuje na současně vymezenou plochu VS a je označený v ÚP Vimperk jako SN – plocha smíšená nezastavěného území požaduje začlenit do plochy SO za účelem výstavby rodinného domu. Pozemky PK 655, 664 a 711 navazují na současně vymezenou plochu VS, jsou stejného charakteru a jsou intenzivně využívány jako zázemí pro zemědělskou farmu. Jsou napojeny na komunikaci vedoucí k zemědělské farmě. Pozemky jsou zařazeny do 4. třídy ochrany ZPF. Pozemek pč. 666/1 je na okraji sídla, podél místní komunikace a navazuje na pozemek zájemce V. Pubala. Naproti těmto pozemků se velký objekt – budovy bývalého mlýnu. Pozemek je zařazen do III. třídy ochrany ZPF. V osadě Bořanovice jsou podle v ÚP Vimperk vyčleněny s funkcí SO plochy označené SO 112, 113 a 114 o celkové výměře 1,56 ha. Stránka 163 z 269

Požadavek na vymezení zastavitelných ploch Zastavitelné plochy SO 110, VS 115

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemků

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Bořanovice je plocha návrhová VS vymezena jižně od stávající plochy s touto funkcí, návrhové plochy s funkcí SO jsou vymezeny podle ÚP Vimperk tři - SO 112, 113 a 114. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce v této osadě návrhové plochy pro VS o výměře 2,14 ha a zastavitelné plochy určené pro rodinnou zástavbu o celkové výměře 1,56 ha. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor žádá o možnost výstavby v této lokalitě z důvodu návaznosti na zemědělskou farmu.

Stránka 164 z 269

6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna návrhová plocha s funkcí VS navazující na současnou plochu VS v majetku žadatele a tři plochy s funkcí SO, které jsou na opačném konci osady Bořanovice. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Bořanivce požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Obě zájmové plochy jsou ve vlastnictví žadatle. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemky navazují na komunikaci vedoucí do zemědělského areálu a místní komunikaci, vybudování elektro přípojky by nebyl problém, ostatní infrastruktura by byla řešena individuálně k rodinnému domu. Závěr Zájem investora o zařazení plochy do zastavitelných ploch s funkcí SO je být v bezprostředním dosahu areálu zemědělské výroby, která je v jeho vlastnictví. Zemědělská farma je hlavním zdrojem příjmů žadatele, kdy se jedná o rodinnou záležitost. V osadě Bořanovice není rozsáhlá výstavba rodinných domů a jedná se spíše o zájemce, kteří mají vazbu na danou lokalitu. Zájmem města je podporovat výstavbu v osadách z důvodu trvalého bydlení střední a mladší generace. Zařazení/rozšíření plochy VS by bylo narovnáním skutečného stavu odpovídajícího současnému využití pozemků.  Pravětín – J. Moravec zařadit do plochy SO Investor J. Moravec požaduje zařadit pozemek p. č. 830 v k. ú. Pravětín do návrhových ploch s funkcí SO. Pozemek se nachází v okrajové části osady Pravětín, v II. zóně ochrany přírody CHKO Šumava. Pozemek se nachází podél místní komunikace na okraji osady, za hranicí současné zástavby. Je zařazen do III. třídy ochrany ZPF. V ÚP Vimperk jsou v osadě Pravětín vymezeny dvě plochy s funkcí SO označené 200 a 202 o celkové výměře 0,45 ha v soukromém vlastnictví. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 201

Stránka 165 z 269

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemků

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Pravětín jsou vymezeny podle ÚP Vimperk dvě návrhové ploch s funkcí SO – 200 a 202 . 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce v této osadě návrhové plochy s funkcí SO o výměře 0,45 ha. Podle dostupných informací nebyla činěna žádná poptávka na zastavění vymezených ploch. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor pravděpodobně žádá o možnost výstavby v této lokalitě z důvodu vlastnictví pozemku. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se nacházejí návrhové plochy do 200 m od plochy navrhované. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Pravětín požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Zájmová plocha je ve vlastnictví žadatele. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemky navazují na komunikaci vedoucí do zemědělského areálu a místní komunikaci, vybudování elektro přípojky by nebyl problém, ostatní infrastruktura by byla řešena individuálně k rodinnému domu. Závěr V případě, že žadatel by využil plochu pro výstavbu rodinného domu k trvalému bydlení, je jeho požadavek v souladu se zájmy města na podporu života v osadách, trvalé bydlení střední a mladší generace.  Lipka – P. Pos zařadit do plochy SO Investor P. Pos požaduje zařadit pozemek pč. 106/1 v kú. Lipka u Vimperka do návrhové plochy SO, kde by bylo možné vystavět k již povolované výstavbě hospodářského objektu – stodoly, objekt rodinného domu. Investor má záměr zde vybudovat zázemí pro svoji potřebu, tj. osobu, jež je samostatně výdělečně činná a zabývá se chovem koní a prací v lese. V současné době má investor ke stavbě stodoly souhlasné vyjádření od Městského úřadu Vimperk, odboru životního prostředí (ZPF, ochrana přírody) a od odboru dopravy a Stránka 166 z 269

silničního hospodářství. Rovněž má souhlasné závazné stanovisko Správy CHKO Šumava, orgánu ochrany přírody. Pozemek je umístěn podél komunikace silnice III. třídy, navazuje na současnou zástavbu obce – historicky starý objekt polesí, je mírně svažitý a jsou zde provedeny terénní úpravy. Je zařazen ve IV. třídě ochrany ZPF. Požadavek na vymezení zastavitelného území Zastavitelná plocha SO197

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Lipka je vymezena podle ÚP Vimperk jedna plochy s funkcí SO 200. V současné době na této navrhované ploše stojí rodinný dům a bylo by vhodné převést plochu do zastavěného území. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 0,38 ha, která je již zastavěná. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor žádá o možnost výstavby rodinného domu v této lokalitě z důvodu, že pozemek je již využit pro výstavbu stodoly.

Stránka 167 z 269

6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna plocha s funkcí SO, které je již zastavěná jedním rodinným domem. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Lipka požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázáno, ale faktem zůstává, že podstatně významná část této plochy je ve vlastnictví osoby, která je vlastníkem rodinného domu na této ploše. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na komunikaci III. třídy, pro kompletní infrastrukturu nových objektů je možné využít napojení na infrastrukturu přilehlého objektu. Závěr Vymezení plochy s funkcí SO by bylo přínosem pro podporu trvalého bydlení v této osadě. Ze strany města je žádoucí podporovat výstavbu v takovýchto lokalitách z důvodu udržitelného života v osadách. Vzhledem ke skutečnosti, že na této ploše je předpoklad výstavby zázemí pro chov koní a podnikání, bylo by vhodné umožnit na této ploše i výstavbu objektu pro trvalé bydlení.  Vimperk – Vávrovi části plochy VP do plochy SO Žádost o zařazení pozemku (části) pč. 1725/8 v kú. Vimperk do zastavitelného území za účelem výstavby části garáže, zábor cca 12 m2. Manželé Vávrovi jsou vlastníky velkého objektu, z něhož část je využívána pro rodinné bydlení a podstatnou část zastavěné plochy zaujímá výroba – šití košil a prádla. Již při výstavbě rodinního domu byly prováděny rozsáhlé terénní úpravy a výstavba garáže na jejich soukromém pozemku je vyvolána potřebou stále se rozšiřující firmy. Jiné řešení v rámci prostoru okolo domu není možné. Zábor pozemku je předpokládán na rozhraní současně zastavěného pozemku s funkcí smíšená obytná s pozemkem s funkcí veřejná zeleň. Pozemek je značně svažitý, přiléhá ke komunikaci uvnitř areálu rodinného domu a dílny a je v V. třídě ochrany ZPF. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 76

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Stránka 168 z 269

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch Návrh na vymezení části zastavitelné plochy z plochy veřejné zeleně je vyvolána potřebou vybudování krytého přístřešku pro auta v areálu zázemí pro rodinnou firmu. Využití jiných pozemků pro tento záměr mimo zázemí firmy je nesmyslné a technicky nerealizovatelné. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel Porovnání nabídky a poptávky v daném případě nelze hodnotit. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investoři žádají o možnost výstavby v této lokalitě z důvodu provázanosti na chod rodinné firmy. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Z hlediska konkrétního důvodu a účelu vymezení zastavitelného území je nesmyslné brát v úvahu již vymezené zastavitelné plochy ve vztahu k nově navrhovaným plochám. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v této lokalitě a ve vztahu k tomuto požadavku opodstatněné. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území ani jiná omezení plynoucí z důvodu ochrany přírody. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Zájmová plocha je ve vlastnictví žadatelů. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na místní komunikaci a vnitřní manipulační prostor okolo rodinného domu. Závěr Požadavek na rozšíření prostoru pro výstavbu garáže je opodstatněný a zájmem města je podporovat podnikatele v jeho území, zejména podnikatele s dlouhou tradicí firmy, jež vytváří pracovní příležitosti pro místní občany.  Lipka – M. Čížek zařazení do plochy SO Investor M. Čížek požaduje zařadit pozemek pč. 90/8 kú. Lipka u Vimperka, do zastavitelného území a záměrem investora je výstavba rodinného domu na předmětném pozemku. Pozemek se nachází mezi železniční tratí v osadě Lipka a místní komunikací, v současně zastavěném území obce. Pozemek je v rovině, dostupný v celé délce z místní komunikace a je zařazen do III. třídy ochrany ZPF.

Stránka 169 z 269

Požadavek na vymezení zastavitelného území Zastavitelná plocha SO 195

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Lipka je vymezena podle ÚP Vimperk jedna plochy s funkcí SO 200. V současné době na této navrhované ploše stojí rodinný dům a bylo by vhodné převést plochu do zastavěného území. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel ÚP Vimperk má v nabídce plochy určené pro rodinnou zástavbu v této osadě o celkové výměře 0,38 ha, která je již zastavěná. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Investor žádá o možnost výstavby v této lokalitě z důvodu vlastnictví pozemku. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nachází jedna plocha s funkcí SO, které je již zastavěná jedním rodinným domem. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Lipka požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění.

Stránka 170 z 269

8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území a nejsou zde jiná omezení z důvodu ochrany přírody. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Nebylo nic prokázáno, ale faktem zůstává, že podstatně významná část této plochy určené ÚP k zastavění je ve vlastnictví osoby, která je vlastníkem rodinného domu na této ploše. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Pozemek navazuje na místní komunikaci, infrastruktura by byla řešena individuálně k rodinnému domu napojením na současnou infrastrukturu osady. Závěr Vymezení plochy s funkcí SO by bylo přínosem pro podporu trvalého bydlení v této osadě. Ze strany města je žádoucí podporovat výstavbu v takovýchto lokalitách z důvodu udržitelného života v osadách. Vzhledem ke skutečnosti, že plocha se nachází uprostřed zastavěného území má její vymezení opodstatnění.  Boubská – J. Popelínský zařadit do plochy SO Žadatel J. Popelínský požaduje zařadit části pozemků pč. 134, 136, 137 v kú. Boubská a PK 140 – část, do zastavitelného území za účelem výstavby jednoho rodinného domu a vyřešení problému lokálního biokoridoru v souladu s právními předpisy. Původním záměrem žadatele bylo vybudovat na těchto pozemcích dva rodinné domy, nyní je z jeho strany požadavek na jeden rodinný dům. Pozemky navazují na současně vymezenou návrhovou plochu s funkcí VS 120. Pozemek je přístupný z účelové komunikace z osady Boubská, podle mapy katastru PK se jednalo o stavební pozemek. Pozemek je mírně svažitý a je zařazen do 4. třídy ochrany ZPF. Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Zastavitelná plocha SO 126

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemků

Stránka 171 z 269

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch ÚP Vimperk má v osadě Boubská vymezeny plochy s funkcí smíšenou obytnou. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel V této osadě jsou podle ÚP Vimperk vymezeny čtyři návrhové plochy s funkcí smíšenou obytnou a není známo, že by byla činěna poptávka pro využití uvedených ploch k výstavbě rodinných domů. Jedná se o plochy SO 121, 122, 123 a 125 o výměře 1,77 ha. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. 4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Konkrétní důvod žadatele o výstavbu kromě vlastnictví předmětného pozemku není znám. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Podle schváleného územní plánu se v místě nacházejí čtyři návrhové plochy s funkcí SO v severní a jižní části osady, z nichž plocha v jižní části je zastavěna jedním rodinným domem. Plochy v severní části osady navazují na současnou zástavbu. 7. Zohledněním nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Boubská požadovány a v daném místě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečnosti, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Předmětná lokalita se nenachází v zátopovém území a nejsou zde jiná omezení z hlediska ochrany přírody. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky Jedna návrhová plocha s funkcí SO 123 je ve vlastnictví žadatele. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Navrhované pozemky jsou přístupné po účelové komunikaci vedoucí z návsi kolem bývalého zemědělského areálu. Vybudování infrastruktury k rodinnému domu by bylo řešeno individuálně. Závěr Výstavba v této lokalitě by kopírovala historickou zástavbu sídla. Požadavek na zařazení plochy do zastavitelného území je z důvodu vybudování rodinného domu a bylo by přínosem pro podporu trvalého bydlení v této osadě. Ze strany města je žádoucí podporovat výstavbu v takovýchto lokalitách z důvodu udržitelného života v osadách.  Hrabice –manželé Levanští, vymezení nové plochy SO Manželé Levanští žijí v osadě Hrabice v řadových bytovkách. Pan Levanský je vlastníkem pozemku pč. 28/6 v kú Hrabice, kde má malé zemědělské hospodářství. Je rovněž vlastníkem parcely pč. 51 v kú Hrabice, kde má zájem vystavět rodinný dům v návaznosti na zemědělské hospodářství. Tuto parcelu rovněž využívá pro sklad zemědělské techniky. Pan Levanský se snažil v minulosti získat pozemek od soukromého vlastníka, který na jeho pozemky navazuje z důvodu přístupu na své pozemky a zejména z důvodu výstavby rodinného domu, který bude bezprostředně navazovat na jeho hospodářství. Majitel sousedního pozemku si však svůj záměr rozmyslel a prodej se neuskutečnil. Proto si manželé Levanští požádali o zařazení části plochy pozemku pč. 51 v k.ú. Hrabice do zastavitelných ploch z důvodu výstavby objektu pro rodinné bydlení. Za tímto účelem odkoupil i část pozemku od Františka Řehoře z důvodu zajištění přístupu na své pozemky. Pozemek je zařazen do III. třídy ochrany ZPF, v relativní rovině.

Stránka 172 z 269

Požadavek na vymezení zastavitelné plochy Rozšíření zastavitelné plochy SO 141

Mapa s vyznačením parcel podle PK

Současný stav pozemku

Posouzení z hlediska metodiky 1. Analýza potřeby vymezení zastavitelných ploch V osadě Hrabice jsou podle ÚP Vimperk vymezeny 4 plochy s funkcí SO. Plocha označená SO 151 navazuje na zájmovou parcelu žadatele. Záměrem a zejména důvodem je výstavba objektu pro trvalé bydlení, který navazuje na zemědělské hospodářství a zázemí pro podnikání. 2. Porovnání nabídky a poptávky zastavitelných ploch pro jeden účel Celkem je v této osadě v nabídce 2,72 ha ploch s funkcí SO. 3. Zohlednění předpokládaného demografického vývoje Demografický vývoj v daném případě nelze hodnotit. Stránka 173 z 269

4. Průzkum rozsahu nechtěného soužití Nechtěné soužití nelze v daném případě hodnotit, protože se jedná o vybudování objektu pro trvalé bydlení v návaznosti na provozované zemědělské hospodářství. 5. Průzkum předpokládaného reálného zájmu investorů Reálný zájem investorů je vysoký, protože se snažili v minulosti koupit okolní pozemky od soukromých vlastníků, které by jim umožnili přístup na své pozemky a zároveň výstavbu rodinného domu. 6. Úvaha o poloze již vymezených zastavitelných ploch ve vztahu k nově navrhovaným plochám (lze posoudit podle konkrétních případů) Jenda z vymezených ploch označená v ÚP Vimperk SO 151 navazuje na předmětnou parcelu. 7. Zohlednění nesplnění podmínek územního plánu, např. podmínka etapizace, dohody o parcelaci, pořízení regulačního plánu nebo územní studie Regulační plán, územní studie či etapizace výstavby nejsou v osadě Hrabice požadovány a v daném případě nemají své opodstatnění. 8. Zohlednění nových skutečností, tzn. ochrana přírody, stanovení záplavového území Nebylo nic prokázáno. 9. Zohlednění vlastnické nedostupnosti, např. doložit výsledek jednání s vlastníky S vlastníky sousedních pozemků bylo v předchozích letech jednáno a přes počáteční přísliby možné koupě pozemku pro výstavbu rodinného domu bylo ze strany vlastníků pozemku od prodeje upuštěno. Žadatel je připraven tato jednání doložit. 10. Zohlednění neexistence veřejné infrastruktury Veřejná infrastruktura na daném pozemku není a v případě možnosti výstavby rodinného domu je žadatel připraven ji kompletně vybudovat na své náklady. Závěr Žadatel má zájem o výstavbu rodinného domu na svém pozemku, protože hlavním důvodem je bezprostřední propojení se zemědělským hospodářstvím, což je také hlavním důvodem požadavku na zahrnutí plochy do SO. Jedná se o reálný zájem investorů, protože také nyní řeší otázku bydlení svých dospívajících dětí. Nabízet žadateli jinou alternativu v rámci vymezených ploch s funkcí SO neřeší jeho požadavek provázanosti na zemědělské hospodaření. d.1.8

SOUPIS ZPRACOVANÝCH STUDIÍ

 Územní studie SO 82, VP 83 V současné době částečně zrealizovaná, současná zastavěnost 10%

Stránka 174 z 269

 Územní studie SO 56, VP 57 V současné době částečně zrealizovaná, současná zastavěnost 15%

 Územní studie SO 160 V současné době provedená parcelace, částečně provedeno zainvestování. Některé ze stavebních pozemků jsou již prodány. V současné době se připravuje projektová dokumentace ke stavbám rodinných domů.

Stránka 175 z 269

 Územní studie „Za vrchem“ (kastrální území Boubská) V současné době částečně zrealizovaná, současná zastavěnost 15%

Stránka 176 z 269

d.1.9

SOUPIS LOKALIT, KTERÉ BYLY PŘEDMĚTEM ZADÁNÍ, ALE NA ZÁKLADĚ POSOUZENÍ PROJEKTANTA NEBYLY DO NÁVRHU ZAŘAZENY ÚP Vimperk: Katastrální území

Pozemek p. č.

Pravětín

387, 389, 390, 392/1, 399, 406

NE

Veselka

PK216/3, 16/1

NE

Křesanov

8

NE

Michlova Huť

189/1, 190/1, 190/2, 193, 195/1, 212/1, 212/2, 212/3, 215/4, 264/2

NE

349/1, 349/4

Funkční využití plochy

Bydlení, drobné podnikání = smíšená obytná

768/44, 768/45 Vimperk

žadatel

v ÚP

NEMO reality s.r.o., Kostelní nám. 17, 383 01 Prachatice

Graf.příděl vše: 1289/20, 1289/28

1858, 1857/1

NE

Změna funkčního využití ze zahrádek na rodinný dům

Rudolf Čelakovského 403, 38501 Vimperk

Pro bydlení

Ing. Jana Lamačova 824 152 00 Praha 5

vše PK 226/45, 36 Veselka

vše PK 22, 23/1, 24/1, 51, 52, 53, 54, 55, 56

--NE

1474, 1476/1, 1476/2, 1477, 1478, 1479, 1492 Vimperk

---

Chalaš, NE

Urbanová,

NE NE

132, 133, 134, 136, 137, část PK 140

Pro bydlení - RD

Jiří Popelínský, Boubská 10, Vpk

NE

Hrabice

453/1

Pro bydlení – změna regulativ pro zástavbu – sklon střechy snížit z 30° na 25°

Ing. Marie a MUDr. Stanislav Kubáskovi, Mírová 429, Vimperk

NE

Vimperk

334-7

Zahrádky u zámku

Rada města

---

Vimperk

GP 551 - 6

Bez udání využití

Vladimír Komrska, 501, Vimperk

Vimperk

část 718/1

Zahrádky

OVÚP Na základě záměru OHB Města

Boubská

Luční

NE NE

Stránka 177 z 269

Výškovice

738/1, 739/7

Hrabice

476/1

Křesanov Vimperk

Solná Lhota

Arnoštka

739/3,

Výroba a sklad. – FVE

Luboš Lev Miřetice 37 384 86 Vacov

NE

Výroba a sklad. – FVE

OBERDEEN s.r.o., Vajdova 1041/10, Praha 10

NE NE

PK 196 PK 363 PK 1126/1 d1 58, 64, 66, PK 53, PK 54, PK 60 254/22, 246/4, 31/2, 311 !2.ZÓNA CHKO! !2. TŘ. O. BPEJ ! 254/6 !2.ZÓNA CHKO! !2. TŘ. O. BPEJ !

Smíšená obytná

NE

JUDr. Fr. Talián Bělehradská 47 120 00 Praha 2

NE NE

Specifická plocha – výzkum parazitů na ovcích + související bydlení

NE

Vlad. Vetýška, Miloňovice 23 386 01 Strakonice

NE

1993

Pro bydlení

Ing. J. Toušková, Stögrova Huť 206 384 51 Volary

Hrabice

637/1, 637/3

Smíšená obytná – malý rodinný provoz v oboru zeměděl. a les. činnosti, výroba, prodej a sklad řeziva s ročním objemem cca 300 m^3

Nožičkovi Stanislav a Irena Zdíkov 165

NE

Vimperk

2132/29, 2132/1, 2151

2132/29 – celý pozemek využití „R“ + návrh příjezdové komunikace – viz scan

Horal Pavel Hájná Hora 600 Vimperk

NE

Vimperk

552/1, 552/2

Pro bydlení

E. Hojdekrová, Cejsice 10 a J. Pánková

NE

293/1, 333/2

Dle změny č. 3 – plochy V – zemědělská výroba a změnit regulativy – 10ha místo 20ha - viz scan

Paulík Rudolf František, Zdíkov

Zahrada s možností výstavby zahradního domku

Pánovi Hana a Jiří, Mírová 434 Vimperk

Vimperk

Vimperk

Hrabice Výškovice

Vimperk

637/2,

149/1, 144/1 188/2 Sdělení

Povolení terénních úprav pro příjezdovou komunikaci v návaznosti na žádost č. 34

NE

a

NE NE

Horal Pavel Hájná Hora 600 Vimperk

Stránka 178 z 269

Bořanovice

ÚPI 02/2011 (p. č. 654)

Stavba RD, přípojky, žumpy, sjezd

Pubal Vlastimil Žižkova 447 Vimperk

NE

Změna č. 1 ÚP Vimperk K. Mládková

V. Mrázek

Křesanov

Zařadit do ploch (SO) smíšených obytných

nevyhověno (vedení VN, volná krajina)

Vimperk

Zařadit do výstavbu

nevyhověno (podrobně prověřeno územní studií)

ploch

pro

bytovou

Prověřit opětovné začlenění některých zastavitelných ploch dříve obsažených v ÚPSÚ, nebo jejich částí, které byly v ÚP vypuštěny

nevyhověno

Prověřit možnost redukce ploch, u kterých ÚP vyžaduje zpracování územní studie: SO 2 – existující parcelace, SO 4, SO 86 – malá výměra plochy, SO 56 – v jižní části vydané povolení na RD (v současné době probíhají přípravné práce na územní studii „ÚS 02“, která řeší uvedenou plochu SO 56), SO 90, SO 160 – přípravy na ZTV SO 154 jižní část – existující parcelace

nevyhověno, nebyla by možnost regulace (podrobná je z ÚP vypuštěna)

SO 163 – existující parcelace a územní rozhodnutí na ZTV d.1.10 SOUPIS VYŘAZENÝCH POŽADAVKŮ Z ÚPNSÚ, ÚP A ZADÁNÍ ZMĚN Č. 1 A Č. 2 Číslování lokalit uvedených v textu kurzívou odpovídá označení v původním ÚP, přičemž v rámci jeho projednání byly tyto plochy vyřazeny nebo redukovány. k. ú. Arnoštka Vyřazena celá lokalita VSz 270, tj. 0,11ha.

k. ú. Boubská Vyřazeny celé lokality SO 126 (0,74ha), VP 128 (1ha), SO 129 (1,67ha), VP 130 (0,48ha), SO 131 (2,20ha), VP 133 (2,63ha) a VP 140 (0,31ha). Dále byla vyřazena téměř celá lokalita SO 127 (z 1,64ha ponecháno 0,18ha - nově lokalita SO 127).

Stránka 179 z 269

V katastrálním území Boubská byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 10,49ha zemědělské půdy. k. ú. Hrabice Vyjmuty celé lokality VS 167 (2,70ha), DI 168 (0,80ha), VP 175 (0,58ha) a část lokality SO 166 (z 2,30ha je nyní 0,81ha zastavěno, ze zbývajících 1,49ha je v návrhu ponecháno 0,44ha - nově lokalita SO 127). V katastrálním území Hrabice byly vypuštěny plochy, které zabíraly celkem 4,83ha zemědělské půdy.

k. ú. Huťský Dvůr Vypuštěny vodní plochy (protipovodňová opatření) VV 300 (1,97ha) a VV 301 (0,70ha). V katastrálním území Huťský Dvůr byly vypuštěny plochy, které zabíraly celkem 2,67ha zemědělské půdy.

k. ú. Klášterec u Vimperka Vyřazena celá lokalita SO 183 (1,61ha). Dále byla vyřazena část lokality SO 181 (z 0,81ha ponecháno 0,28ha – nově lokalita SO 161), část lokality SO 182 (0,61ha ponecháno 0,33ha – nově lokalita SO 162). Stránka 180 z 269

Vypuštěny byly vodní plochy (protipovodňová opatření), tj. VV 187 (1,58ha), VV 188 (nezemědělská půda), VV 189 (1,23ha), VV 280 (0,41ha), VV 281 (0,39ha), VV 282 (0,97ha), VV 283 (5,96ha), VV 284 (0,94ha) a VV 285 (2,33ha).

V katastrálním území Klášterec u Vimperka byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 16,23ha zemědělské půdy. k. ú. Lipka u Vimperka Byly zmenšeny lokality SO 202 (0,04ha, nová lokalita SO 190 pouze nezemědělská půda) a lokalita SO 204 nezemědělská půda (nová lokalita SO 192 nezemědělská půda). Vyjmuta byla vodní plocha VV 205 (1,06ha). V katastrálním území Lipka u Vimperka byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 1,10ha zemědělské půdy.

k. ú. Pravětín Vyřazeny byly části lokalit SO 210 (z 5,31ha ponecháno 0,28ha – nově lokalita SO 200) a SO 211 (z 0,18ha ponecháno 0,15ha – nově lokalita SO 202), VP 214 (0,79ha ponecháno 0,48ha – nově lokalita VP 204), SV 215 (z 2,01ha ponecháno 1,39ha – nově lokalita SV 205), VS 224 (z 2,23ha ponecháno 1,30ha – nově lokalita VS 207) a DI 223 (z 1,17ha ponecháno 0,76ha – nově lokalita DI 206). Zcela vyjmuta byla plocha SO 212 (0,59ha) a DI 221 (0,19ha). Vymezené územní rezervy R-VS byly zmenšeny.

Stránka 181 z 269

V katastrálním území Pravětín byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 8,11ha zemědělské půdy. k. ú. Skláře u Vimperka Vyřazeny části lokalit SO 230 (z 1,30ha ponecháno 0,07ha – nově lokalita SO 221), SO 234 (z 0,53ha ponecháno 0,36ha – nově lokality SO 223÷226), SO 235 (0,19ha ponecháno 0,14ha – nově lokalita SO 227) a celá lokalita DI 237 (0,03ha).

V katastrálním území Skláře u Vimperka byly vypuštěny návrhy, které zabíraly celkem 1,48ha zemědělské půdy.

k. ú. Solná Lhota Vypuštěny vodní plochy (protipovodňová opatření), tj. VV 261 (0,39ha), VV 262 (0,86ha), VV 263 (0,33ha), VV 264 (3,19ha), VV 265 (2,13ha) a VV 266 (0,38ha). V katastrálním území Solná Lhota byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 7,28ha zemědělské půdy.

Stránka 182 z 269

k. ú. Veselka u Vimperka Vyjmuty návrhy SO 243 (0,39ha), SO 244 (0,31ha) a VV 245 (4,34ha). Zmenšena návrhová plocha SO 241 (0,08ha, nová lokalita SO 250 pouze nezemědělská půda). V katastrálním území Veselka u Vimperka byly vypuštěny lokality, které zabíraly celkem 5,12ha zemědělské půdy. k. ú. Vimperk Vyřazena celá lokalita VP 17, tj. 2,82ha.

k. ú. Výškovice u Vimperka Vyřazena lokalita SO 253, tj. 0,55ha.

Závěr: Dle požadavků z ÚPnSÚ, ÚP a zadání Změn č. 1 a č. 2 bylo celkem vyřazeno ze záměrů 60,79 ha zemědělské půdy. d.1.11 ÚPRAVA NÁVRHU NA ZÁKLADĚ DOHODOVACÍHO JEDNÁNÍ Na základě dohodovacího jednání byla provedena redukce záboru ZPF a pro některé navržené plochy byla stanovena etapizace. Podmínkou pro zahájení výstavby na ploše 2. etapy je minimálně 50% zastavěnost navazující plochy 1. etapy.  lokalita Velká Homolka (k. ú. Vimperk , k. ú. Boubská) Vyřazeny lokality SO 128 (1,16ha), VP 129 (0,16ha) a VP 133 (3,32ha), tj. celkem 4,64ha zemědělské půdy. Plochy VP 24, SO 25, SO 132 a VP 131 budou rozděleny na dvě etapy výstavby. Výstavba v 1. etapě bude uskutečňována na 10,66ha, 2. etapa bude realizována na 6,13ha. Stránka 183 z 269

Část navržené plochy SV 134 bude přesunuta do ploch rezervy. Dojde ke snížení záboru ZPF o 1,93ha. Vzhledem k realizaci FVE na ploše VS 135 (1,37ha) bude tato plocha přeřazena do ploch stabilizovaných, tj. do zastavěného území.

 lokalita Hrabice Plochy VP 143 a SO 144 (celkový 5,36ha ZPF) budou přesunuty do 2. etapy.

zábor

 lokalita Nad sídlištěm (k. ú. Vimperk) Plochy VP 9 a SO 11 budou rozděleny na dvě etapy výstavby. Výstavba v 1. etapě bude uskutečňována na 7,43ha, 2. etapa bude realizována na 4,98ha.

Stránka 184 z 269

 Klášterec (k. ú. Klášterec u Vimperka) Vypuštěním lokality VS 164 dojde ke snížení záboru 1,19ha ZPF.

 Korkusova Huť Zmenšením lokalit VP 170 a VP 241 dojde ke snížení záboru o 0,10ha ZPF.

 Lipka (k. ú. Lipka u Vimperka) Zmenšením lokality SO 197 dojde ke snížení záboru o 0,11ha ZPF.

Závěr: Do 2. etapy výstavby byly zařazeny plochy o celkovém záboru 16,47ha. Na základě vyřazení ploch při dohodovacím jednání došlo ke snížení záborů ZPF celkem o 9,34ha. Ve výše uvedeném tabulkovém vyhodnocení jsou již tyto odpočty promítnuty.

Stránka 185 z 269

d.1.12 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ODŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF V návrhu ÚP Vimperk byly respektovány zásady ochrany zemědělského půdního fondu. Byl kladen důraz na maximální využití pozemků v zastavěných územích obce, proluk a nedostatečně využívaných pozemků. V případech, kdy došlo nezbytnému odnětí půdy ze ZPF, bylo postupováno dle zákona O ochraně ZPF v platném znění. Působnost koridoru pro dopravní a technickou infrastrukturu končí realizací stavby. Pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. Případné nevyužité pozemky budou navráceny zemědělskému a lesnímu půdnímu fondu.

d.2

PLOCHY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

Cílovým úkolem je zvyšování podílu původních dřevin v lesních porostech všech věkových skupin a zvýšení odolnosti porostů. Při obnově porostů by samozřejmě měly být používány původní dřeviny. Je na lesních hospodářích upravit hospodářské plány v souladu s doporučeními a respektovat tak zkvalitnění životního prostředí. V řešeném území obce Vimperk se nachází hospodářské lesy. d.2.1 ZÁBOR PUPFL V návrhu ÚP Vimperk je uvažováno se záborem ploch určených k plnění funkce lesa. Jedná se o plochy pro dopravní infrastrukturu, tj. pro přeložky a úpravy parametrů stávajících silnic (na základě odborného odhadu bylo pro výpočet odnění půdy započítáno 15% z celkové výměry plochy dopravní infrastruktury) a plochy technické infrastruktury – nové ČOV. Tyto zábory jsou z technického hlediska nezbytné. Na lesní pozemek zasahují dvě zastavitelné plochy (smíšená obytná a veřejné prostranství). Jde však o velmi malý rozsah. Odnětí Označení PUPFL Způsob využití Číslo parcely Katastrální území lokality celkem (ha) 1,91 Plocha dopravní 101/5, 107/22, 124, 107/11, Arnoštka DI.D5/8-2 infrastruktury 107/5, 106/6, 143/2, 143/7, 143/8 (z 12,73) DI.D5/9

Plocha dopravní infrastruktury

143/7, 143/8

0,06 (z 0,40)

Arnoštka

DI.D5/6.1-2

Plocha dopravní infrastruktury

2/2, 24, 8/2, 9/4

0,09 (z 0,59)

Bořanovice u Vimperka

VP 131

Plocha veřejných prostranství

719/1

0,04

Boubská

Plocha smíšená obytná

800, 801

0,02

Hrabice

DI 159-2

Plocha dopravní infrastruktury

137/1

0,02 (z 0,13)

Hrabice

DI 171

Plocha dopravní infrastruktury

69/2, 47, 74,

0,18 (z 1,18)

Korkusova Huť

DI.D5/8-1

Plocha dopravní infrastruktury

69/2, 47, 53

0,40 (z 2,69)

Korkusova Huť

DI 189

Plocha dopravní infrastruktury

439/9, 439/10, 439/11

0,03 (z 0,16)

Křesanov

DI 102

Plocha dopravní infrastruktury

1928/1, 1928/2, 1584/1, 1586/1, 1586/2, 1588/1, 1589, 2210, 2211/15, 2211/11, 2174/7, 2174/6, 2176

0,89 (z 5,94)

Vimperk

DI.D5/7-1

Plocha dopravní

2211/15, 2211/11, 2174/7,

1,47

Vimperk

SO 144

Stránka 186 z 269

infrastruktury

2174/6, 2193/5, 2193/1, 2192/10, 2193/6, 2193/7, 2193/2, 2193/3, 2193/4, 2211/16, 2211/4, 2211/5, 2211/17, 2211/6, 2211/18

(z 9,80)

DI 62

Plocha dopravní infrastruktury

2126/1, 2126/2, 2126/3

0,03 (z 0,17)

Vimperk

TI 66

Plocha technické infrastruktury

2199

0,14

Vimperk

DI 86

Plocha dopravní infrastruktury

1795/1, 1795/2

0,02 (z 0,09)

Vimperk

DI 99

Plocha dopravní infrastruktury

1789/1

0,01 (z 0,04)

Vimperk

DI.D5/6.1-1

Plocha dopravní infrastruktury

236/3, 383/1

0,03 (z 0,22)

Výškovice u Vimperka

DI 263

Plocha dopravní infrastruktury

200/1, 200/2, 236/1

0,22 (z 1,43)

Výškovice u Vimperka

d.2.2 PLOCHY VE VZDÁLENOSTI 50M OD OKRAJE LESA V ÚP Vimperk jsou vymezeny plochy, které zasahují do vzdálenosti 50m od okraje lesa. Samostatné umístění jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50m od okraje lesa bude podléhat souhlasu místně příslušného orgánu správy lesů. V případě udělení výjimky bude nejbližší vzdálenost nových staveb od okraje ploch určených k plnění funkcí lesa min. 30m. Zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku. Označení lokality

Katastrální území

DI.D5/9, DI.D5/8-2, DI.D5/8-3

Arnoštka

DI.D5/6.1-2

Bořanovice u Vimperka

SO 127, VP 131, SO 132, SV 134

Boubská

SO 144, VP 145, VP 146, DI 159-1, DI 159-2

Hrabice

-

Huťský Dvůr

-

Klášterec u Vimperka

VP 170, DI 171, DI.D5/8-1

Korkusova Huť

SO 182, SO 183, SO 187, SV 188, DI 189

Křesanov

OV 196, SO 197

Lipka u Vimperka

-

Michlova Huť

L 203, VS 213

Pravětín

SO 227, DI 232, OV 233

Skláře u Vimperka

TI 240, VP 241, DI 242, DI 243, DI.D5/7-2, DI.D5/7-3

Solná Lhota

SO 251

Veselka u Vimperka

VP 4, DI 5, R 7, SO 8, VP 9, VPz 12, VP 35, R 42, SO 43, VP 44, R 61, DI 62, OV 63, DI 64, TI 66, VP 67, VP 68, SO 65, SO 69, SO 70, VP 71, SO 73, SO 81, DI 83, DI 86, SO 88, VP 89, SO 90, VP 91, SO 92, DI 95, OV 96, SO 97, DI 98, DI 99, VS 100, DI 101, DI 102, DI.D5/7-1

Vimperk

DI 263, DI.D5/6.1-1, DI 264,

Výškovice u Vimperka

Stránka 187 z 269

d.2.3 PLOCHY K ZALESNĚNÍ Územním plánem je severozápadně od Pravětína vymezena plocha L 203 určená k zalesnění .

e) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem e.1

VYHODNOCENÍ SOULADU S REPUBLIKOVÝMI PRIORITAMI ÚP DLE PÚR ČR, VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1

Politika územního rozvoje ČR je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, na základě usnesení Vlády České republiky ze dne 15. dubna 2015 č. 276 o Aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky . e.1.1

REPUBLIKOVÉ PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (dále „republikové priority“) podle § 31 stavebního zákona určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území. 

ochrana a rozvoj hodnot území, zachování rázu osídlení a krajiny a jejich provázání s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje (bod 14) ÚP Vimperk vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot, včetně architektonického a archeologického dědictví. Pro zachování jedinečné urbanistické struktury území jsou vymezeny plochy rozvoje v zastavěném území nebo v jeho návaznosti a stanovuje pro ně podmínky pro změny jejich využití, kterými bude zajištěno zachování volné krajiny a hodnot území. Ochrana přírodních hodnot je zaměřena především na ochranu území Chráněné krajinné oblasti Šumava, na oblasti Natura 2000 - EVL. Rozvoj přírodních hodnot je zajištěn návrhem vymezení ÚSES. 

upřednostňovat komplexní řešení před jednostrannými hledisky a požadavky, ale zároveň zohledňovat požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území (bod 16) Územní plán omezuje expanzi bydlení do volné krajiny. S přihlédnutím k hodnotám území jsou stanoveny podmínky pro využití těchto ploch a prostorové uspořádání, čímž je zpětně ovlivňována kvalita života obyvatel. Ochrana životního prostředí je zohledněna zajištěním nové výstavby vodou, plynem a el. energií. U nové zástavby je nutné zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakter a rozmístění povolovaných staveb, který koresponduje se současným stavem zástavby a uplatňovat prvky doprovodné zeleně. 

vytváření podmínek v území k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí (bod 17) Územní plán vytváří podmínky pro nové pracovní příležitosti a v souladu s potřebou vymezuje dostatek vhodných zastavitelných ploch smíšené výroby a ploch občanského vybavení. Dále jsou umožněny provozovny občanského vybavení a služeb, zejména pro malé a střední podnikatelské subjekty v plochách smíšených obytných. Plochy výroby a skladování jsou navrhovány jako rozšíření nynějších výrobních ploch. 

podpora partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšení jejich konkurenceschopnosti (bod 18) Městské a venkovské oblasti se ve svých odlišných funkcích vzájemně doplňují. Na styku obou rozdílných částí města vzniká prostor k intenzivní výměně služeb zabezpečením vhodných zastavitelných ploch v přirozených centrech spádových území pro vytvoření nových pracovních příležitostí, rozvoje bydlení a zařízení veřejné infrastruktury. ÚP podporuje rozvoj sídelní struktury návrhem ploch smíšených obytných, ve kterých je umožněn rozvoj občanského vybavení v okrajových částech města.

Stránka 188 z 269



hospodárné využití zastavěného a ochrana nezastavěného území a zachování veřejné zeleně (bod 19) Nové rozvojové plochy jsou navrhovány na základě posouzení využití zastavěného území a s ohledem na ekonomickou dosažitelnost dopravní a technické infrastruktury. ÚP vytváří předpoklady pro polyfunkční využívání území za účelem omezení suburbanizace návrhem nejen nových ploch, ale i ploch přestavby a vymezením systému sídelní zeleně. 

umisťování rozvojových záměrů do co nejméně konfliktních lokalit a respektovat veřejné zájmy (ochrana přírody, životního prostředí, respektování prvků ÚSES, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny, vytváření podmínek pro využití přírodních zdrojů) (bod 20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny nejsou územním plánem navrhovány. Je zvolena účelná koncepce technické infrastruktury, vymezeny zastavitelné plochy ve vhodných lokalitách, kde umístěním nedojde k narušení krajinného rázu, vymezeny prvky ÚSES. 

vytváření podmínek pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury, a dále omezení nežádoucího srůstání sídel z důvodu zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny (bod 20a) ÚP Vimperk zpřesňuje koridory vymezené nadřazenou ÚPD a řeší jejich křížení s prvky ÚSES tak, aby byla zajištěna prostupnost krajiny pro člověka a zároveň zachována propustnost krajiny pro migrující živočichy. 

vytváření podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území (bod 22) Správní území města disponuje atraktivním přírodním prostředím vhodným pro cestovní ruch, s atraktivním prostředím Šumavy, s chráněnými plošnými územími, zachovalou přírodou s rozsáhlými lesními komplexy, loukami a vodními plochami a také kulturními hodnotami. Rozvoj příležitostí, které poskytuje cestovní ruch, řeší územní plán vymezením ploch rekreace a stanovením podmínek pro jejich využití, a také stanovením podmínek pro využití nezastavěných ploch. ÚP vytváří podmínky pro rozvoj a doplnění systému turistických tras, cyklostezek a cyklotras. 

vytváření předpokladů pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní infrastruktury při zachování prostupnosti krajiny (bod 23) Město Vimperk leží na křižovatce silnic I. a II. třídy, které vytváří páteř řešeného území. Díky síti na ně navazujících silnic III. třídy je dopravní dostupnost území vyhovující. ÚP Vimperk je zpřesněn koridor pro silnici I/4 pro zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území. Je navrženo takové řešení, které zachová prostupnost krajiny a zároveň zajistí funkčnost ÚSES. 

rozšiřování a zkvalitňování dopravní infrastruktury zejména uvnitř rozvojových oblastí a os, vytváření podmínek pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva ochrana před hlukem a emisemi (bod 24) Na stávajícím systému dopravy ve městě, který je sladěn s požadavky na bydlení, životní prostředí a veřejná prostranství se nic nemění. ÚP vytváří podmínky, které umožní zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti v zastavěných územích sídel a stanovuje podmínky pro využití ploch vyžadujících ochranu obyvatelstva před hlukem a emisemi. 

vytváření podmínek pro minimalizaci negativních vlivů výrobních činností na bydlení (vhodné uspořádání ploch v území) a vymezování ploch pro novou obytnou zástavbu s dostatečným odstupem od průmyslových nebo zemědělských areálů (bod 24a) Nové zastavitelné obytné plochy jsou vymezeny v dostatečné vzdálenosti od zemědělských či výrobních areálů. Z důvodu dalšího snížení negativních vlivů výroby na sousední plochy jsou u hranice areálů vymezeny plochy izolační zeleně. Výstavba objektů pro bydlení v blízkosti areálů je podmíněna prokázáním nepřekročení hygienických limitů. Stejná podmínka platí i pro výstavbu areálu v blízkosti obytných ploch. 

vytváření podmínek pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území, tj. vytváření podmínek pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod (bod 25) V rámci preventivní ochrany obyvatel před potenciálním rizikem a přírodními katastrofami v území (záplavy atd.) nejsou v ÚP Vimperk vymezeny zastavitelné plochy v záplavovém území. Jsou vytvářeny podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území vsakováním, využíváním dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinku povodní. 

zajištění úrovně technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i budoucnosti (bod 30) Návrhem je zlepšována kvalita technické infrastruktury, zejména zásobování vodou a čištění odpadních vod tak, aby odpovídala měnícím se potřebám a budoucím standardům kvality života. Koncepce likvidace Stránka 189 z 269

odpadních vod je vedena snahou přivést co největší množství odpadních vod na ČOV, nepřípustné je budování jednotné kanalizace. Technická infrastruktura je v ÚP řešena komplexně. Územní plán Vimperk tyto republikové priority respektuje a je s nimi v souladu. e.1.2 ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existující zvýšené požadavky na změny v území. Z Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 vyplývá, že se správní území města Vimperk se nenachází v žádné rozvojové oblasti a není dotčeno ani rozvojovou osou.

e.1.3 SPECIFICKÉ OBLASTI Specifické oblasti jsou vymezovány v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území tj. problémy se zajištěním vyváženého vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Správní území města Vimperk je dle Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 součástí specifické oblasti SOB1 Šumava, ze které vyplývají podmínky rozvoje a využití území s cílem zachování současných hodnot. Specifická oblast je vymezena z důvodu potřeby úměrně a rovnoměrně rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Šumava. Oblast Šumava je největším národním parkem v ČR, chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. V této specifické oblasti je třeba posílit ekonomický a sociální rozvoj v souladu s ochranou přírody, zejména rozvoj drobného a středního podnikání v oblasti tradiční výroby a cestovního ruchu. Nutná je i koordinace využívání území se sousedními zeměmi Svobodným státem Bavorsko a Spolkovou zemí Horní Rakousko. V této specifické oblasti je při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat využití rekreačního potenciálu pro letní i zimní rekreaci, rozvoj zejména ekologického zemědělství, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu, zlepšení dopravní dostupnosti území, zejména přeshraničních dopravních vazeb, propojit systém pěších a cyklistických tras se sousedními státy a koncepčně tvořit systém dálkových tras. ÚP Vimperk umožňuje rozvoj cestovního ruchu, provozování tradičních řemesel apod. a stanovuje podmínky, které zvyšují rekreační potenciál pro využití území, ale zároveň chrání jeho hodnoty. Úkoly stanovené pro specifickou oblast Šumava jsou zohledněny v Územním plánu Vimperk. e.1.4 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Dopravní infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Účelem vymezení koridorů dopravy je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území ČR. Svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 nevymezuje ve správním území města Vimperk koridor ani plochu dopravní infrastruktury. e.1.5 KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ Technická infrastruktura jako součást veřejné infrastruktury je zřizována a využívána ve veřejném zájmu. Účelem vymezení koridorů a ploch pro technickou infrastrukturu je vytvoření územní ochrany pro umisťování elektroenergetických a plynárenských sítí, dálkovodů (ropovody, produktovody), vodovodních a kanalizačních sítí, ploch pro odpadové hospodářství a území pro akumulaci povrchových vod, které mají vliv na rozvoj území ČR. Svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení systémů technické infrastruktury se sousedními státy. Z Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 vyplývá, že správní území města Vimperk není dotčeno koridorem technické infrastruktury ani souvisejících rozvojových záměrů.

Stránka 190 z 269

e.1.6 DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Další úkoly pro územní plánování jsou stanoveny pro řešení problémů, které mají nadmístní charakter, ale nesplňují požadavky pro rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti, vymezené na celostátní úrovni. Podle Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 nejsou ve správním území města Vimperk vymezeny území vykazující zvýšené požadavky na změny v území ani území vykazující vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území. Územní plán města Vimperk respektuje Politiku územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 a je s ní v souladu.

e.2

VYHODNOCENÍ SOULADU S KRAJSKÝMI PRIORITAMI ÚP DLE AKTUALIZACE ZÚR JIHOČESKÉHO KRAJE

Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR JčK“) jsou pořízeny Krajským úřadem Jihočeského kraje a vydány na 26. zasedání Zastupitelstva Jihočeského kraje dne 13. září 2011 pod číslem usnesení 293/2011/ZK-26. Dále byla Krajským úřadem Jihočeského kraje pořízena Aktualizace ZÚR JčK a vydána na 53. zasedání Zastupitelstva Jihočeského kraje dne 18. prosince 2014 pod číslem usnesení 396/2014/ZK-14. ÚP Vimperk byl s Aktualizací ZÚR JčK posouzena s tímto výsledkem: 

Zásady územního rozvoje vymezují rozvojové osy nadmístního významu, které se vymezují podél existujících nebo připravovaných kapacitních silnic, v návaznosti na rozvojové osy ZÚR sousedních krajů. Správní území města Vimperk leží na rozvojové ose nadmístního významu N-OS1 Severojižní - Pasovská, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený rychlostní silnicí R4 a silnicí I/4. Důvodem pro vymezení této osy je potřeba řešit územní souvislosti a návaznosti rozvojových os v sousedních krajích a zároveň respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území (CHKO Šumava) a zachovat přiměřenou propustnost krajiny. ÚP Vimperk zpřesňuje dopravní koridor navržený v ÚP Vimperk s ohledem na ochranu přírody a krajinný ráz a minimalizuje zábory ZPF a PUPFL. 

Zásady územního rozvoje zpřesňují vymezení specifické oblasti republikového významu SOB1 Šumava. Důvodem je mimořádně přírodně a krajinářsky cenné, ale mimořádně turisticky atraktivní území Šumavy. Specifická oblast SOB1 Šumava zahrnuje celé správní území města Vimperk. ÚP Vimperk navrhuje ve městě i v menších sídlech plochy smíšené obytné, na kterých je umožněn rozvoj nejen bydlení, ale i podnikání (např. v cestovním ruchu, provozování tradičních řemesel apod.). Stanovenými podmínkami pro využití území je umožněno zvýšení rekreačního potenciálu. ÚP Vimperk nenavrhuje žádné rozvojové plochy, které by měly negativní vliv na specifickou oblast zpřesněnou ZÚR JčK. 

Zásady územního rozvoje vymezují koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového významu. ZÚR JčK vymezují dopravní koridor D5 pro záměr kapacitní silnice (silnice I/4). Ve správním území města Vimperk jsou vymezeny úseky D5/6 (jihozápadní okraj Čkyně - severní okraj města Vimperk), tvořený D5/6.1 a D5/6.2, D5/7 (jižní okraj města Vimperk - Solná Lhota), D5/8 (Solná Lhota - Kubova Huť) a D5/9 (úsek Kubova Huť). Jejich obvyklá šíře je 200m a jsou vymezeny pro přeložky a pro vedení komunikace v upravené trase. Stávající průtah Vimperkem je ponechán, počítá se s úpravou na výjezdu z města směrem na Strážný. V rámci ÚP Vimperk byla zpřesněna plocha dopravního koridoru pro silnici I/4 v délce od severní hranice správního území města po severní okraj města Vimperk. V rámci zpřesnění šířky dopravních koridorů DI.D5/6.1 a DI.D5/6.2 došlo k nápravě ve věci křížení s plochou regionálního biocentra, k němuž dochází nyní pouze v jediném nezbytném případě. Dopravní stavba musí být v navazujících stupních (ÚŘ, SŘ) řešena tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře. Návrhem se zlepší prostupnost krajiny pro obyvatele a zároveň zůstane prostupnost krajiny zachována i pro migrující živočichy. ÚP Vimperk upřesnil dopravní koridor podle konkrétních podmínek v daném území, zejména s ohledem na ochranu přírody (PR Opolenec, funkčnost regionálních prvků ÚSES) a splnil tak podmínky stanovené ZÚR JčK.

Stránka 191 z 269



Zásady územního rozvoje vymezují koridory a plochy pro záměry v oblasti elektroenergetiky nadmístního významu. ZÚR JčK vymezuje koridor Ee39 pro zdvojení stávajícího a vybudování nového vedení VVN, šíře koridoru 100m. Ve správním území obce Vimperk je vymezen úsek Ee39/2 (úsek Předslavice – Vimperk) z důvodu potřeby posílení soustavy VVN v tomto území, resp. potřeby zvýšení bezpečnosti zásobování el. energií pro oblast Vimperska. Územní plán zpřesnil koridor vymezený 1. aktualizací ZÚR JčK na základě projednání na pobočkách E.ON České Budějovice a E.ON Prachatice. 

Zásady územního rozvoje závazně vymezují kompletní územní systém ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Ve správním území města Vimperk jsou vymezeny nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability: nadregionální biokoridor K108 – Kleť, Bulový, regionální biocentra 628 Veselka a 794 Lazebníkův les vložená do nadregionálního biokoridoru, regionální biocentrum Opolenec a regionální biokoridory Opolenec – K110, 6 Bukovec – Boubín, 10 Boubín – Veselka, 355 Mařský vrch – K110 a 4039 U Smítků – Opolenec. V rámci územního plánu byly po předchozí konzultaci upraveny regionální a nadregionální prvky tak, aby tvořily funkční celek a zároveň nekolidovaly s návrhovými plochami koridorů D5/6.1, D5/6.2 nebo plochami dopravní infrastruktury umožňujícími případnou úpravu parametrů stávající silnice I/4. Ke křížení nyní dochází pouze v jediném nezbytném případě. Dopravní stavba v tomto místě musí být řešena tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře. Jiné zastavitelné plochy nebo záměry, které by mohly ohrozit funkčnost nadregionálních a regionálních prvků ÚSES nejsou ÚP Vimperk navrhovány. 

Zásady územního rozvoje vymezují cílové charakteristiky krajiny, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení. V řešeném území převažuje krajina klasifikována jako krajina lesní, severovýchodní část území je krajina lesopolní. Územní plán respektuje zásady stanovené ZÚR pro využívání území s danými cílovými charakteristikami krajiny. Nové plochy určené pro zástavbu jsou navrženy s ohledem na okolní krajinu a se zachováním krajinného rázu. Rozsah zastavitelných ploch je stanoven na ekologickou únosnost krajiny. Nejsou snižovány plochy zeleně. ÚP Vimperk je v souladu s nadřazenou krajskou dokumentací – Aktualizací Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje.

f) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území f.1

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE §18 SZ

Územní plán Vimperk je zpracován v souladu s §18 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon, SZ“). Je vypracován s ohledem na vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace. Pro všechny pilíře byla provedena analýza stávajících silných a slabých stránek území, příležitostí a hrozeb. Naplnění priorit pro zajištění příznivého životního prostředí: 

ÚP je koncipován se snahou o zachování nezastavěného území a přírodních hodnot území



ochrana nezastavěného území je zajištěna stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využitím: plochy vodní a vodohospodářské, plochy přírodní, plochy lesní a podmínky využití pro prvky ÚSES



zastavitelné plochy jsou umístěny v přímé vazbě na zastavěné území a přiměřeně rozšiřují velikost a význam sídla a s ohledem na míru využití zastavěného území

Stránka 192 z 269



jsou stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, s přihlédnutím na charakter obce, urbanistickou strukturu, přírodní, kulturní a civilizační hodnoty obce



ke zlepšení životního prostředí dojde i návrhem koncepce čištění odpadních vod a postupným odstraňováním zdrojů znečištění ovzduší. Naplnění priorit pro zajištění příznivého hospodářského rozvoje: 

navržené řešení umožňuje na plochách smíšených obytných mimo bydlení i možnosti podnikání (provozovny služeb, zařízení pro obchod, podnikatelské aktivity a výroba místního významu), čímž je vytvořen předpoklad pro možné zvýšení počtu pracovních příležitostí přímo v obci



velký prostor pro podnikání v oblasti cestovního ruchu nabízejí plochy smíšené obytné, občanského vybavení a rekreace



návrh vymezuje plochy technické infrastruktury



v rámci rozvojových ploch je umožněn rozvoj dopravní infrastruktury



řešené území může v budoucnu těžit z pro turisty zajímavého prostředí Šumavy. Velké rezervy jsou zejména v oblasti cykloturistiky. Naplnění priorit pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: 

dojíždění za prací většiny obyvatelstva je vyváženo možností bydlení v příznivém životním prostředí a krásné přírodě



jsou zajištěny podmínky pro trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti



vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostředí je v územním plánu podpořen především rozvoj bydlení.

f.2

VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PODLE §19 SZ

Územní plán Vimperk je vypracován v souladu s úkoly územního plánování podle §19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění. Územní plán naplňuje úkoly územního plánování tím, že: 

je dodržena celková koncepci rozvoje území včetně urbanistické koncepce, kterou zachovává a rozvíjí s ohledem na okolní krajinu a hodnoty území;



v nezastavěném území vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem (zatravnění, plán ÚSES);



rozsah zastavitelných ploch je řešen úměrně velikosti území a kapacitě jeho veřejné infrastruktury a stanovuje podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití;



uplatňuje poznatky z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče a udává podmínky na využívání a prostorové uspořádání území;



vytváří podmínky pro ochranu území před negativními vlivy záměrů na území;



prověřuje hospodárné vynakládání prostředků na změny v území (navrhované lokality jsou dobře napojitelné na dopravní systém, tak i na technickou infrastrukturu)



u rozsáhlejších navržených ploch stanovuje pořadí provádění změn v území (etapizaci).

Územní plán Vimperk koordinuje veřejné a soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Lze konstatovat, že územní plán je pro obec přijatelný, a že přínos navrženého řešení převáží nad jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by neměly být ohroženy podmínky života budoucích generací.

g) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších změn a předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“). Jednotlivé plochy jsou členěny dle § 4 až 19

Stránka 193 z 269

vyhlášky č. 501. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501 jsou v územním plánu plochy vymezené dle způsobu využití dále podrobněji členěny. Soulad s vyhláškou 501/2006 Sb. NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DLE VYHLÁŠKY 501/2006 Sb.

NÁZVY PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DLE ÚP

ZDŮVODNĚNÍ

Plochy rekreace (R)

Plochy rekreace (§5)

soulad s vyhláškou

Plochy občanského vybavení (OV)

Plochy občanského vybavení (§6)

soulad s vyhláškou

Plochy občanského vybavení (§6)

podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby upřesnění odlišného způsobu využívání od ostatních ploch občanského vybavení

Plochy veřejných prostranství (§7)

soulad s vyhláškou

Plochy veřejných prostranství – zoopark (VPz)

Plochy veřejných prostranství (§7)

podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby upřesnění odlišného způsobu využívání od ostatních ploch veřejných prostranství

Plochy smíšené obytné (SO)

Plochy smíšené obytné (§8)

soulad s vyhláškou

Plochy dopravní infrastruktury (DI)

Plochy dopravní infrastruktury (§9)

soulad s vyhláškou

Plochy technické infrastruktury (TI)

Plochy (§10)

soulad s vyhláškou

Plochy výroby a skladování (VS)

Plochy výroby a skladování (§11)

soulad s vyhláškou

Plochy výroby a skladování – zemědělství (VSz)

Plochy výroby a skladování (§11)

podrobnější členění (podtyp) z důvodu potřeby upřesnění odlišného způsobu využívání od ostatních ploch výroby a skladování

Plochy smíšené výrobní (SV)

Plochy smíšené výrobní (§12)

soulad s vyhláškou

Plochy vodní a vodohospodářské (VV)

Plochy vodní a vodohospodářské (§13)

soulad s vyhláškou

Plochy zemědělské (Z)

Plochy zemědělské (§14)

soulad s vyhláškou

Plochy lesní (L)

Plochy lesní (§15)

soulad s vyhláškou

Plochy přírodní (P)

Plochy přírodní (§16)

soulad s vyhláškou

Plochy smíšené území (§17)

soulad s vyhláškou

Plochy občanského hřbitov (OVh)

vybavení

-

Plochy veřejných prostranství (VP)

Plochy smíšené území (SN)

nezastavěného

Plochy těžby nerostů (TN)

technické

infrastruktury

nezastavěného

Plochy těžby nerostů (§18)

soulad s vyhláškou

h) přezkoumání souladu návrhu ÚP Vimperk s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů K veřejnému projednání návrhu ÚP Vimperk nebyla uplatněna žádná stanoviska dotčených orgánů k částem řešení, které byly od společného jednání změněny, resp. žádná stanoviska s podmínkami. V rámci společného jednání byla uplatněna tato stanoviska dotčených orgánů s podmínkami k návrhu ÚP Vimperk:

Stránka 194 z 269

1. Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje z 02.03.2015, čj. KHSJC 04600/2015/HOK.ST-PT: 1.1 Pro nově stanovené plochy VS a VSz bude přidán regulativ – investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro nejbližší chráněný venkovní prostor, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný vnitřní prostor staveb (dále jen „chráněné prostory“). Vyhodnocení ad 1.1: V kapitole f.1 textové části výroku ÚP byla pro plochy VS výše uvedená podmínka zapracována do podmíněně přípustného využití. 1.2 Na nově navrhovaných plochách SO pro plochy s charakterem chráněných prostorů bude přidán regulativ - investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněné prostory ze stávajících ploch VS, vč. případné realizace protihlukových opatření. Vyhodnocení ad 1.2: V kapitole f.1 textové části výroku ÚP byla pro plochy SO výše uvedená podmínka zapracována do podmíněně přípustného využití. 1.3 V případě umístění ploch s charakterem chráněných ploch na nově navrhované ploše OV196 bude přidán regulativ - investor jednoznačně prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněné prostory ze stávajících zdrojů hluku pro výrobu a skladování, nebo pro plochy smíšené výrobní, včetně případné realizace protihlukových opatření. Vyhodnocení ad 1.3: V kapitole f.1 textové části výroku ÚP byla pro plochu OV196 výše uvedená podmínka zapracována do podmíněně přípustného využití. 1.4 Plochy SO55 a SO195 jsou zasaženy v plném rozsahu hlukovou isofonou LAeq 50 dB (ze železnice), čímž nelze splnit hlukové limity pro chráněné prostory. Vyhodnocení ad 1.4: Plocha přestavby SO55 (pozemky p.č. dle KN 1344, 1345 v k.ú. Vimperk) byla přeřazena do ploch R – stav (jako okolní pozemky). Zastavitelná plocha SO195 (pozemek p.č. dle KN 90/8 v k.ú. Lipka) byla přeřazena do ploch P – stav (jako okolní nezastavěné území). 1.5 Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí a trafostanic na nově navrhovaných plochách nesmí mít charakter chráněných prostorů. Vyhodnocení ad 1.5: Požadavek je řešen v kapitole f.2 textové části výroku a je doplněn o vedení VN. 2. Ministerstvo dopravy z 12.03.2015, čj. 158/2015-910-UPR2: 2.1 Nelze předjímat v ÚP konkrétní místa křížení s prvky ÚSES – to je otázkou jiných stupňů ÚŘ, SŘ Vyhodnocení ad 2.1: Text ÚP byl upraven tak, aby nepředjímal způsob technického řešení – např. kap. d.1.1 výroku – z „… je navrženo vyzvednutí dopravního tělesa na estakádu“ přeformulováno na „…musí být dopravní stavba v navazujících stupních (ÚŘ, SŘ) řešena tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře.“ 2.2 Pro plochy DI je v textové části ÚP uvedeno, že nepřípustným využitím je „umisťování staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu s atributy stanovenými v aktualizaci ZÚR JčK“, což je v logickém rozporu se samotným funkčním využitím této plochy. Vyhodnocení ad 2.2: Vzhledem k tomu, že plochy DI v ÚP zahrnují i plochy nadmístního významu (převzaty z AZÚR), byl text u nepřípustného využití ploch DI přeformulován. Stránka 195 z 269

2.3 Plochy DI jsou rozděleny do nepřehledného počtu záměrů a označení. Vyhodnocení ad 2.3: Zpracovatel nenašel lepší způsob, jak jinak členit plochy DI v ÚP. 3. Správa NP Šumava z 12.03.2015, čj. SZ NPS 02305/2009/11-NPS 02052/2015: 3.1 V části a) vymezení zastavěného území: nesouhlas s vymezením plochy SO na Korkusově Huti (býv. zem. areál – p.p.č. dle KN st. 27, 28, 32, 34 a p.p.č. dle KN 30/1, 30/2, 31, 32/2, 32/7, 32/11, 401) jako plochy stavu a požadavek na zpracování ÚS Vyhodnocení ad 3.1: S ohledem na nynější skutečné využití plochy (býv. Zemědělský areál) byla plocha přeřazena do přestavbových ploch SO s podmínkou zpracování územní studie. 3.2 V části b) základní koncepce rozvoje území obce…: b.2: vymezit urbanistické, architektonické, přírodní a kulturní hodnoty a stanovit podmínky jejich ochrany; b.2.1: do části architektonické, urbanistické a kulturní hodnoty doplnit sídla se zachovalými urbanistickými formami – Pravětín, Veselka, Stará Lipka, Klášterec, Skláře; b.2.2: zastaralý text v kapitole ochrana přírodních hodnot nahradit textem ze stanoviska Správy NP Vyhodnocení ad 3.2: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedenými požadavky. 3.3 V části c) urbanistická koncepce… a f) stanovení podmínek…: c.1: z textu vypustit, že byla v Pravětíně vymezena plocha VSz; c.2, f.1: - u veškerých ploch SO na území CHKO, tedy nejen SO-návrh a přestavba, ale i SO-stav budou podmínky plošného a prostorového uspořádání krajiny a podmínky ochrany krajinného rázu stanoveny individuálně orgánem ochrany přírody (Správa NP Šumava); - u ploch Z-stav na území CHKO Šumava doplnit do podmíněně přípustného využití, že zalesňování je možné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (podmínka je zřejmě irelevantní, neboť nejspíše všechny plochy Z na území CHKO byly přesunuty do ploch P); - u ploch P-stav přeřadit možnost výstavby pěších, cyklistických a účelových komunikací, mostů a lávek a nezbytných staveb pro lesní a vodní hospodářství do využití podmíněně přípustného s tím, že tyto záměry budou možné pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody; obdobně platí pro biocentra a biokoridory; - u plochy VS100 v k.ú. Vimperk a VSz222 v k.ú. Skláře snížit max. % zastavěnosti na 70% a snížit max. možnou výškovou hladinu na 1.NP a podkroví; - plochy VP170 v k.ú. Korkusova Huť a VP241 v k.ú. Solná Lhota zmenšit o stanoviště 91E0, které patří mezi předměty ochrany EVL Šumava dle zaslaného zákresu - u ploch SO194 v k.ú. Lipka a SO 201 v k.ú. Pravětín je nutné, s ohledem na jejich zařazení do II. zóny CHKO Šumava, podmínit umístění staveb na těchto plochách povolením výjimky ze zákazů uvedených v § 26 zákona č. 114/92 Sb.; - u plochy OV196 v k.ú. Lipka (kde se uvažuje s hřištěm) významně zpřísnit plošné a prostorové regulativy či plochu přeřadit do jiného funkčního využití, které neumožní tak významnou výšku stavby (3.NP a 15 m). Na ploše bude umožněn (přípustný) pouze záměr pro tělovýchovu a sport a v případě umisťování budov bude přípustné max. 1.NP; - plochu SO 197 v k.ú. Lipka zmenšit cca o 1/3 (u silnice);

Stránka 196 z 269

Vyhodnocení ad 3.3: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedenými požadavky. 3.4 V části e.4) koncepce uspořádání krajiny… Pozměnit druhou větu textu na znění, které navrhuje Správa NP: „Dále je v návrhu územního plánu umožněno při splnění zákonných podmínek zalesňování,…“ Vyhodnocení ad 3.4: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedeným požadavkem. 3.5 Všude, kde se v textu vyskytuje „Správa CHKO Šumava“ opravit na novou právní formu, kterou je od 01.01.2015 „Správa NP Šumava“. Vyhodnocení ad 3.5: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedeným požadavkem. 4. Krajský úřad JčK, OZZL - ZPF z 12.03.2015, čj. SZ NPS 02305/2009/11-NPS 02052/2015: 4.1. Chybí vyhodnocení nevyužitých pozemků v zastavěném území a enkláv zemědělské půdy v zastavěném území; vyhodnocení účelného využití zastavěného území… není provedeno konkrétně…, což neodpovídá požadavku dle § 53 odst. 5 písm. f) SZ Vyhodnocení ad 4.1: V rámci kapitoly m) textové části odůvodnění ÚP bylo zpracovatelem doplněno detailnější vyhodnocení účelného využití zastavěného území, podpořené mj. výpočtem a doplněné mj. o analytický graf vývoje počtu obyvatel Vimperka. 4.2. Orgán ochrany ZPF požaduje stanovení etapizace zástavby pro lokality: Velká Homolka, Hrabice, lokalita Nad tratí, Průmyslová zóna – jihovýchod. Vyhodnocení ad 4.2: V návrhu ÚP byla stanovena etapizace pro zmíněné lokality. 4.3. Nutnost doplnit vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond a to zejména o objektivní vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení včetně odůvodnění; musí být odůvodněna oprávněnost požadavku na navrhované zastavitelné plochy. Toto plyne z ustanovení § 5 odst. 1 zákona, který stanoví dodržování zásad ochrany ZPF (§ 4 zákona). Vyhodnocení ad 4.3: Výše požadované bylo doplněno do ÚP. Vyhodnocení ad 4: Na základě výše uvedených úprav bylo následně vydáno orgánem ochrany ZPF dne 26.03.2015 stanovisko čj. KUJCK 23900/2015 OZZL, ve kterém byl udělen souhlas s předloženým návrhem územního plánu Vimperk. 5. Krajský úřad JčK, OZZL - OPK z 16.03.2015, čj. KUCK 20015/2015/OZZL/2 („první stanovisko“), resp. z 30.03.2015, čj. KUJCK 24215/2015/OZZL/3 („druhé stanovisko“): 5.1 Na lokalitě SO130 kolize s výskytem kriticky ohroženého druhu modráska černočárného Vyhodnocení ad 5.1: Lokalitu SO130 byla na základě prvního stanoviska navržena vyřadit z návrhu ÚP. Po dohodovacím jednání, konaném na KU JCK OZZL dne 25.03.2015 (účastni: určený zastupitel, vedoucí KUJCK

Stránka 197 z 269

OZZL, referent KUJCK OZZL – ZPF), bylo vydáno druhé stanovisko, na základě kterého zůstala plocha SO130 v návrhu ÚP vymezena s tím, že pro tuto lokalitu bude zpracována územní studie. 5.2 Požadujeme, aby byly podrobněji dohodnuty základní podmínky ochrany krajinného rázu. Vyhodnocení ad 5.2: Došlo k dohodě o podrobnějších podmínkách ochrany krajinného rázu (viz urbanistická koncepce), což potvrdil orgány ochrany ZPF ve svém druhém stanovisku. 5.3 V případě regionálního biokoridoru RBK Opolenec-K110 není důvod pro zpřesnění v ÚP – nezasahuje do zastavěného území. Vyhodnocení ad 5.3: Byla zachována šíře biokoridoru RBK Opolenec-K110 tak, jak byl vymezen v AZUR (jedná se o pozemek p.č. dle KN 804 v k.ú. Vimperk – v návrhu označen jako plocha DI). Nedochází ke kolizi s funkčním využitím dle ÚP. 6. Krajský úřad JčK, OZZL - OPK z 16.03.2015, čj. KUJCK 20832/2015/OZZL/2: 6.1 Záplavové území – výsadba stromů a keřů, stavby a terénní úpravy: Uvést text návrhu územního plánu do souladu s § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), resp. § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona. Vyhodnocení ad 6.1: Návrh ÚP byl uveden do souladu s §§ 14 odst. 1 písm. a) resp. 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona, kde se uvádí, že k vysazování stromů nebo keřů a ke stavbám či terénním úpravám v záplavovém území ovlivňujícím odtokové poměry je potřeba povolení vodoprávního úřadu (doplněno do textu kapitoly e.6.2 výroku ÚP). 6.2 Návrh ÚP neuvádí žádné omezení v aktivní zóně záplavového území. Vyhodnocení ad 6.2: Do kapitoly e.6.2 textové části výroku ÚP byl doplněn text ve smyslu, že v aktivní zóně záplavového území platí omezení v souladu s §67 odst. 1 a 2 vodního zákona. 6.3 Ochranná pásma vodních zdrojů - doplnit omezení v ochranných pásmech vodních zdrojů v návrhu ÚP Vimperk v souladu s vodním zákonem a opravit tiskovou chybu ohledně vodních zdrojů „I. a II. stupně“. Vyhodnocení ad 6.3: Do kapitoly f.2 textové části výroku ÚP bylo doplněno omezení v ochranných pásmech vodních zdrojů v souladu s vodním zákonem – nutnost dodržovat ustanovení § 30 odst. 7 a 8 vodního zákona. V kapitole b.2.2 byla opravena tisková chyba – vodní zdroje nejsou I. a II. stupně (jsou jen vodní zdroje obecně). I. a II. stupně jsou ochranná pásma vodních zdrojů. 6.4 Omezení v CHOPAV je stanoveno v § 28 odst. 2 vodního zákona a vlastním nařízením vlády. Vyhodnocení ad 6.4: Do kapitoly l.14 textové části odůvodnění ÚP byla tato informace doplněna. 6.5 Nové zastavitelné plochy pro bydlení – problematika zásobování pitnou vodou a likvidace odpadních vod s odkazem na judikát 7 Ca 253/2007 – 84 Městského soudu v Praze ze dne 6.6.2008.

Stránka 198 z 269

Vyhodnocení ad 6.5: K této problematice se konalo dohodovací jednání za účasti určeného zastupitele, zpracovatele a referenta KUJCK OZZL – VH. Následně zpracovatel upravil návrh ÚP dle výsledku tohoto dohodovacího jednání. 6.6 Vsakování srážkových vod z nových zastavitelných území doporučejeme řešit v souladu s normou TNV 75 9011, kde podmínkou pro posouzení je provedení geologického průzkumu. Přirozené zasakování je možno požadovat v lokalitách, které jsou k zasakování vhodné. Vyhodnocení ad 6.6: V kapitole d.2.1 textové části výroku ÚP byl doplněn text ve smyslu, že součástí řešení územní studie pro zastavitelné plochy bude hydrogeologický průzkum se zhodnocením možnosti vsakování srážkových vod, zpracovaný osobou odborně způsobilou podle zákona o geologických pracích. 7. Krajský úřad JčK, OKPP - SPP z 16.03.2015, čj. KUJCK 20871/2015/OKPP: 7.1. Nesouhlas s vymezením plochy DI82 (na pozemku p.č. dle KN 308/1 v k.ú. Vimperk) z důvodu bezprostřední blízkosti NKP a z důvodu blízkosti plochy DI83, která je dle názoru SPP dostačující Vyhodnocení ad 7.1: Plocha přestavby DI 82 byla z návrhu vyřazena a nahrazena stabilizovanou plochou SO tak, jak je tomu u okolních pozemků. 7.2 Do kapitoly b.2.1 výroku ÚP zařadit národní kulturní památku Zámek Vimperk. Vyhodnocení ad 7.2: Do kapitoly b.2.1 výroku ÚP byla jmenovitě uvedena národní kulturní památka Zámek Vimperk. 7.3 V kapitole l.14 odůvodnění ÚP vypustit rejstříkové číslo ÚSKP a identifikovat národní kulturní památku Zámek Vimperk následovně: prohlášen národní kulturní památkou nařízením vlády ČR č. 50/2010 Sb., ze dne 08.02.2010, o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, v platném znění. Vyhodnocení ad 7.3: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedeným požadavkem. 7.4 Do kapitoly l.14 odůvodnění ÚP doplnit chybně odcitované znění §22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., následovně: Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Vyhodnocení ad 7.4: Byla provedena úprava ÚP v souladu s výše uvedeným požadavkem.

i) zpráva o vyhodnocení předpokládaných vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Řešené území bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj v Územně analytických podkladech. Na základě projednání návrhu zadání ÚP Vimperk nebyl vznesen dotčeným orgánem ŽP požadavek na vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí ani na evropsky významnou lokalitu. Není tudíž nutno zpracovávat vyhodnocení vlivů ÚP Vimperk na udržitelný rozvoj území. Největším zásahem z hlediska udržitelného rozvoje sídla jsou bezesporu návrhy pro přeložky a úpravu trasy stávající silnice I. třídy. Navržená zapracovaná varianta byla však vyhodnocena z hlediska EIA i z hlediska Stránka 199 z 269

udržitelného rozvoje území a byla posouzena v rámci zpracování ZÚR JčK. Ostatní návrhy jsou spíše lokálního charakteru. Vyhodnocení z hlediska SEA nebylo požadováno z důvodů, že převážná většina sporných ploch byla vyřazena ve fázi projednání zadání. Ostatní záměry jsou buď velmi malého rozsahu, nebo byly již vyhodnoceny v podrobnější dokumentaci EIA.

j) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 7 Dne 31.03.2015 (vypraveno 01.04.2015) byla pořizovatelem na krajský úřad zaslána žádost čj. VÚP 6662/15TAK 257/2010 o stanovisko k ÚP dle § 50 odst. 7 SZ. Zároveň s žádostí byly krajskému úřadu doloženy tyto materiály: Doporučeně:  Spis č. 257/2010 (od 17.10.2014 – nové pořízení) Prostřednictvím DS:  Protokol ke společnému jednání  Požadavky pořizovatele  Projednání dle § 51 odst. 1 SZ = pokyny zpracovateli  Pokyny zpracovateli – souhrn  Záznam z dohod na KU JCK OZZL Prostřednictvím uschovna.cz:  Připomínky a stanoviska DO s podmínkami  Upravený návrh ÚP Vimperk Dne 03.04.2015 doručil prostřednictvím e-mailu krajský úřad informaci o nedostatcích, které bylo nutno před vydáním stanoviska opravit. Jednalo se o zjištění nesouladu některých prvků ÚSES spočívající v nenavázanosti těchto prvků na sousední obec (konkrétně Buk), dále o vnitřní rozpor v textu regulativů a nejasnost ve vymezení záměru Ee39/2, převzatého z AZÚR. Dne 08.04.2015 zaslal e-mailem pořizovatel zpracovateli pokyn na úpravu výše uvedených nedostatků. Po úpravě nedostatků vydal krajský úřad dne 10.04.2015 stanovisko čj. KUJCK 27179/2015/OREG, ve kterém konstatuje, že návrh ÚP není v rozporu s PÚR ČR 2008, není v rozporu se ZÚR JčK, ve znění 1.AZÚR, a nekoliduje s hlediska širších vztahů s ÚPD sousedních obcí. Proto bylo možno zahájit řízení o ÚP podle §§ 51-53 SZ.

k) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 7 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly S ohledem na to, že stanovisko krajského úřadu čj. KUJCK 27179/2015/OREG ze dne 10.04.2015 neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. 7 SZ, bylo možné zahájit řízení o ÚP.

l) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty l.1

PŘIJATÉ ŘEŠENÍ

V současné době dochází k nárůstu požadavků na bydlení, které je dáno především nadprůměrnou kvalitou životního prostředí. Snaha vyčlenit další pozemky pro bydlení vyplývá ze zájmu o bydlení v kvalitním, turisticky velmi atraktivním prostředí s dobrou dopravní dostupností. Proto návrh ÚP umožňuje především rozvoj bydlení a drobného podnikání. Dále je v návrhu umožněno rozšíření plochy občanského vybavení, výroby a skladování, rozvoj technické a dopravní infrastruktury a vybudování vodních ploch. V souvislosti s rozvojem výroby a skladování (podnikání a služeb s ním spojených) dojde k nárůstu pracovních míst. Z důvodu stabilizace místního obyvatelstva, event. migrace nového, jsou vytvořeny předpoklady pro kvalitní bydlení a pro nové pracovní příležitosti návrhem ploch pro podnikání. Díky krásné přírodě s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhledům do kraje, turistickým a cykloturistickým trasám, je město Vimperk významným střediskem pro celoroční rodinnou rekreaci.

Stránka 200 z 269

Navržené řešení přispěje k realizaci požadavků města a obyvatel obce na rozvoj, přičemž respektuje všechny hodnoty v území. Podmínky ochrany zjištěných hodnot jsou zásadami pro činnost správních úřadů a pro pořizování navazující ÚPD.

l.2

VYBRANÉ VARIANTY

Územní plán Vimperk neobsahuje žádné variantní řešení.

l.3

ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Rozbor udržitelného rozvoje území vychází z analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro jednotlivé tematické okruhy a zabývá se vyvážeností vztahu podmínek území pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Ze zpracovaných Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Vimperk vyplývá, že podmínky pro příznivé životní prostředí (environmentální pilíř), pro hospodářský rozvoj (ekonomický pilíř) a pro soudržnost společenství obyvatel území (sociální pilíř) nejsou na území řešené ÚP Vimperk zcela vyváženy. Město Vimperk je zařazeno mezi horská sídla s rozvojovou plochou nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci, které s centry venkovského osídlení představuje přirozené středisko rozvoje regionu. Ekonomický pilíř (míra nezaměstnanosti, pracovní příležitosti) a environmentální pilíř (vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, půdní fond) byly shodně vyhodnoceny jako dobré. Nejhůře byl vyhodnocen sociální pilíř (dopravní vazby, vybavení technickou infrastrukturou, věková struktura obyvatelstva). Celkové vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v městě Vimperk je průměrné. Obec byla zařazena do kategorie 2a. To znamená dobré územní podmínky pro příznivé životní prostředí a podmínky pro hospodářský rozvoj, zatímco podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území jsou špatné. Návrh územního plánu podporuje vytvoření podmínek pro všechny tři pilíře udržitelného rozvoje. Podmínky pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat mírou znečištění prostředí (kvalita vod, ovzduší), ochranou přírody (výskyt přírodních hodnot, ochrana ložisek výhradních nerostných surovin, lesnatost, podíl zemědělské půdy) a krajinného rázu, radonovým rizikem, ale i průměrnou nadmořskou výškou. Správní území města Vimperku patří ke kvalitním územím s příznivými životními podmínkami, a to díky bohatě členitému reliéfu, kompaktním lesním celkům, vyrovnanému podílu vodních ploch a dostatečné výměře luk a zahrad. Vliv ÚP na podmínky pro příznivé životní prostředí - environmentální pilíř: 

jsou respektovány kulturní a přírodní hodnoty s legislativní ochranou, v rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou stanoveny zásady a podmínky pro ochranu dalších kulturních a přírodních hodnot, které nepoužívají legislativní ochrany a je třeba je chránit;



územní plán je koncipován se snahou o zachování volné krajiny a přírodních hodnot území. Návrh ÚP vymezuje územní systém ekologické stability;



navrženým rozvojem nejsou dotčeny zájmy ochrany přírody, řešení respektuje všechny plochy, které využívají zvláštní ochrany - prvky ÚSES včetně interakčních prvků. V nezastavěném území je umožněna realizace vodních ploch a zalesňování;



v nezastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem (zatravnění, plán ÚSES);



v územním plánu byly při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití zohledněny třídy ochrany zemědělské půdy;



ÚP pro nové zastavitelné plochy (jednotlivé způsoby využití ploch) stanovil podmínky využití území hlavní, přípustné, příp. podmíněně přípustné a nepřípustné činnosti. Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace (požadavek na zpracování územních studií), zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území;



zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se zřetelem na dokomponování urbanisticky neukončených lokalit;

Stránka 201 z 269



samotné zadání územního plánu obsahovalo velký počet podnětů pro posouzení a zvážení možnosti zapracování do územního plánu. Do návrhu nebyly zapracovány téměř všechny pozemky ve volné krajině, pozemky zasahující do biokoridorů a biocenter;



velké ucelené plochy pro bydlení byly v souladu s novelou stavebního zákona zmenšeny a doplněny funkčním využitím veřejné prostory. Ty jsou záměrně navrženy do míst, kde se v současné době nachází stávající zeleň, kamenité remízky nebo svažité meze;



v rámci koncepce uspořádání krajiny jsou stanoveny zásady pro ochranu proti záplavám, zejména při přívalových srážkách. Ve vymezených záplavových územích, aktivní zóně záplavy a v jejich blízkosti nejsou územním plánem navrženy zastavitelné plochy;



podzemní ani povrchové vody nebudou znečišťovány. Územní plán navrhuje ve Vimperku dostavbu stávající kanalizace k doposud nenapojeným objektům a výstavbu nové kanalizace v rámci navrhované zástavby. Výstavba oddílné kanalizace je navržena v sídlech Vnarovy, Výškovice, Sudslavice, Bořanovice, Cejsice, Hrabice, Pravětín, Klášterc, Solná Lhota a Boubská. Svedené odpadní vody budou čištěny ve stávající ČOV v Vimperku a v nově navržených čistírnách odpadních vod u Sudslavic, u Bořanovic, na Boubské a u Klášterce. V sídlech Sudslavice, Hrabice, Korkusova Huť, Arnoštka, Solná Lhota a v lokalitě U Sloupů je navržen vodovodní řad;



řešení inženýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné a nedochází k nevhodným záborům zemědělské půdy;



vliv výrobních aktivit na životní prostředí je minimalizován. V řešeném území se nachází několik stávajících výrobních areálů, které by mohly svým provozem zatěžovat své okolí. Proto územní plán stanovil pro tyto plochy takové podmínky využití území, které zamezí zhoršení současné situace, omezí možný plošný růst v blízkosti stávajícího bydlení a tím předejde možným negativním vlivům na obytnou zástavbu a životní prostředí. Návrh ÚP vymezuje zastavitelné plochy smíšené výroby do uceleného bloku, který je situován tak, aby neovlivňoval kvalitu bydlení v sídle. Podmínky stanovují takové výrobní aktivity, aby dopad na životní prostředí byl minimální.

 územní plán nenavrhuje žádné plochy pro stavby s možným negativním vlivem na krajinný ráz. Podmínky pro hospodářský rozvoj lze charakterizovat na základě údajů o počtu ekonomicky aktivních obyvatel, míře nezaměstnanosti, počtu pracovních příležitostí, dojížďce za prací, ale i potenciál území pro cestovní ruch. Spádovým územím pro město Vimperk je město Prachatice. Vliv ÚP na podmínky pro hospodářský rozvoj - ekonomický pilíř: 

navržené řešení otevírá prostor pro další rozvoj, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou;



ÚP vymezuje dostatek atraktivních rozvojových ploch pro bydlení. Navržené řešení připouští kromě hlavního způsobu využití (bydlení) také nerušící aktivity s tímto typem bydlení související - řemeslnou výrobu, vedlejší samozásobitelské hospodářství, vestavěná občanská vybavenost, administrativní zařízení apod.;



v návrhu jsou podporována venkovská sídla. V převážné většině malých sídel byl zachován návrh ploch pro bydlení, který byl dále s ohledem na možnosti podnikání zařazen do územního plánu jako plochy smíšené obytné. Je tím podpořeno vytváření pracovních míst v obci, hlavně v rozvíjení pracovních příležitostí mimo oblast zemědělství. Těžištěm vzniku nových pracovních příležitostí bude bezesporu rekreace a zájmová rekreační činnost a zajištění sportovních aktivit.;



hospodářský rozvoj území v oblasti rozvoje výroby je zajištěn návrhem ploch smíšené výroby a plochami výroby a skladování;



řešené území může v budoucnosti těžit z vazby na Chráněnou krajinnou oblast Šumava, velké rezervy jsou zejména v oblasti cestovního ruchu. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území lze charakterizovat na základě údajů o vývoji počtu obyvatelstva, vzdělanostní struktuře, celkové občanské vybavenosti obcí školami, zdravotnictvím, sociálními službami, zázemím pro sport, kulturu, cestovní ruch, rekreaci a činnost místních spolků. Správní území města Vimperk je stabilní území s dostatečnou vybaveností. Vliv ÚP na podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území: 

ÚP vytváří podmínky pro rozvoj kvalitního bydlení, které umožňují širší spektrum činností a aktivit, přináší oživení a zpestření struktury sídel;

Stránka 202 z 269



jsou vytvořeny podmínky pro zvrácení zvyšujícího se věku obyvatel vymezením dostatečně nových ploch pro bydlení. Přírůstkem nových stavebních parcel dojde k postupné stabilizaci věkového průměru;



navržené plochy umožňují realizaci zástavby, která uspokojí rostoucí nároky na sociální péči



zajištění vyšší občanské vybavenosti bude i nadále uspokojováno v blízkých hlavních centrech;



jsou respektovány stávající účelové komunikace, které slouží pro bezpečný průchod krajinou (turisté, cyklisté, běžkaři, jízda na koni apod.). Formou vhodně upravených podmínek využití území je umožněno pro účely rekreace využít stávajících ploch bydlení;



rozšířením plochy občanské vybavenosti (víceúčelový sportovní areál) bude jednoznačně posílena úloha, coby veřejného prostoru integrujícího funkce podporující soudržnost společenství obyvatel území;



nové plochy doplňují již vytvořenou urbanistickou kostru a nabízejí rozvoj způsobu využití území, přispívajících významným podílem k sociální stabilizaci obyvatelstva řešeného území;



lze předpokládat, že hlavním zdrojem pracovních příležitostí budou kromě Vimperku nejen okolní města Prachatice, Strakonice, Písek, ale i krajské město České Budějovice. Tento jev je však vyvážen možností bydlení v příznivém životním prostředí a krásné přírodě. Celkově lze konstatovat, že navržený územní plán vytváří dostatečné předpoklady pro zlepšení všech pilířů udržitelného rozvoje. Jsou navrženy a stabilizovány plochy pro rozvoj bydlení a podnikání aj., při respektování a dalším rozvoji podmínek pro zdravé životní prostředí.

l.4

ZDŮVODNĚNÍ OCHRANY HODNOT

Území je členěno na plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné), na plochy hospodářsky využívané (lesní a zemědělské plochy) a další, např. vodní plochy apod. Plochy chráněné v rámci ÚSES, tvoří kostru ekologické stability krajiny. Koncepce uspořádání krajiny v řešeném území nevyžaduje zásadní změny. Důležité je zaměření na ochranu dochovaného krajinného rázu a přírodních hodnot území. Charakteristickým znakem řešeného území je značný rozsah a počet prvků, chráněných podle zákona o ochraně památek i o ochraně přírody. Svým rozsahem pokrývají téměř celé řešené území. Uvedené cenné plochy jsou vymezeny na základě zjištěných hodnot území. l.4.1 OCHRANA ARCHITEKTONICKÝCH, URBANISTICKÝCH A KULTURNÍCH HODNOT Území řešené územním plánem má dochovanou urbanistickou a architektonickou hodnotu. Z hlediska architektonických hodnot v území je potřeba respektovat zejména nemovité kulturní památky v území viz kap. l.14 Vstupní limity. Nejkvalitnějším a nejhodnotnějším urbanistickým celkem je území městské památkové zóny. V rámci ÚP byly popsány i další hodnoty přispívající ke kulturnímu dědictví a identitě sídel, harmonii v území, které nepožívají zákonné ochrany památkové péče, a které je třeba chránit. Územní plán chrání dominanty území, urbanistickou soubory a historickou zástavbu sídel, urbanistickou strukturu a architektonický ráz zástavby města, příměstskou kulturní krajinu a dochovaný krajinný ráz, ale i památky místního významu, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR - tj. objekty přispívající k identitě území včetně jejich okolí. l.4.2 OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT A KRAJINNÉHO RÁZU Lesy, vodní plochy a toky v řešeném území mají přírodní charakter. Na téměř polovině správního území je vyhlášená evropsky významná lokalita (EVL) - Natura 2000 a rozprostírá se Chráněná krajinná oblast Šumava. Nachází se zde přírodní hodnoty a významné krajinné prvky ze zákona (vodní plochy a toky, lesní plochy apod.). Podmínky ochrany přírodních hodnot a krajinného rázu jsou stanoveny z důvodu ochrany krajinného rámce (tvořeného lesy a krajinnou zelení), včetně prolínání krajinné a sídelní zeleně s vazbou na ÚSES, ochrany přírodních horizontů a přírodních dominant. Ochrana lesů a vodních ploch a toků je navržena formou podmínek využití území příslušných ploch s rozdílným způsobem využívání (plochy vodní a lesní). Dále je navržena ochrana přírodních hodnot formou vymezení systému lokálního ÚSES, kde jsou pro ochranu ploch ÚSES rovněž stanoveny podmínky jejich využití. Z hlediska ochrany a obnovy přírodních podmínek je nutné ochraňovat i zeleň rostoucí mimo les, upřednostňovat geograficky původní druhy dřevin, podporovat členění velkých zemědělských pozemků, chránit stávající zeleň v zemědělské krajině, revitalizovat vodní toky s cílem obnovení čistoty vody a přirozeného vývoje dna a břehů se stabilizovanými Stránka 203 z 269

vodními a pobřežními společenstvy. V nezastavěném území jsou vytvořeny podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem (zatravnění, plán ÚSES). Z důvodu ochrany přírodních a krajinářských hodnot na území CHKO Šumava mohou být v odůvodněných případech stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání staveb a podmínky ochrany krajinného rázu pro jednotlivé záměry orgánem ochrany přírody v podrobnějším rozsahu nad rámec základních podmínek stanovených ve výrokové části v kapitole f) stanovení podmínek pro využití ploch. Územním plánem je chráněno celé správní území, neboť se jedná o unikátní území se zachovalou přírodou, s přírodními a krajinnými hodnotami a s neobyčejnou pestrostí biotopů. l.4.3 OCHRANA CIVILIZAČNÍCH HODNOT Civilizační hodnoty v řešeném území představuje realizovaná veřejná infrastruktura sídel jako je napojení na elektrickou energii, vodovod, kanalizaci a dopravní napojení na okolí. Ochrana hodnot spočívá v nesnižování stávající úrovně veřejné i ostatní technické infrastruktury, zajištění jejího další rozvoje, možností pracovních příležitostí a v možnosti využívání krajiny k zemědělským účelům, rekreaci apod. Pro všechny hodnoty území byla stanovena speciální ochrana specifikována v kapitole b.2 vymezení urbanistických, architektonických, přírodních a kulturních hodnot a stanovení podmínek jejich ochrany v návrhu textové části ÚP.

l.5

ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Celé území je dle způsobu využití členěno na zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné. Navrhované rozvojové území je dále děleno do ploch s různými předpoklady a podmínkami pro jeho využití. Jednotlivým druhům ploch, které jsou graficky vymezeny ve výkresové části, je přiřazen jejich způsob a stanoveny podmínky využití. Cílem podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je především uchovat hodnoty, zachovat kvalitu a ráz okolního prostředí při respektování zásad pro novou zástavbu. Podmínky využití pro výstavbu by měly: 

zajistit, aby změny ve využití území včetně nové zástavby vytvořily harmonický celek se stávající zástavbou, např. začlenění nových staveb do proluk



podpořit a zdůraznit prostorové uspořádání ve vztahu k terénnímu a krajinnému utváření



respektovat přiléhající plochy zastavěného území, a to zejména svým výškovým a hmotovým uspořádáním

 nepřipustit výstavbu objektů na nezastavitelných plochách Územní plán definuje toto možné využití ploch: Hlavní využití určuje převažující účel využití, jeho charakter a míru zátěže plochy. Přípustné využití stanovuje další možné využití nad rámec hlavního využití. Jde zejména o činnosti, stavby a zařízení doplňující hlavní využití, s ním související a slučitelné. Podmíněně přípustné využití je takové využití, pro jehož přípustnost jsou stanoveny podmínky, za jakých lze stavby, činnosti a zařízení v území umístit. Při nesplnění těchto podmínek je umísťování činností, staveb a zařízení nepřípustné. Nepřípustné využití je stanoveno jako využití, které nelze povolit za žádných podmínek. Nepřípustné je zpravidla umísťovat činnosti, stavby a zařízení, které nesouvisejí a nejsou slučitelné s přípustným využitím. Podmínky stanovené územním plánem: Celková zastavěnost plochy V návrhu je definována celková zastavěnost pozemku. K těmto podmínkám bylo přistoupeno především z důvodů ochrany části pozemku pro zeleň a volné pobytové plochy. Při stanovení pouze procenta zastavěnosti pro hlavní stavbu dochází mnohdy k zastavění zbývající plochy pozemku terasami, kůlnami, přístřešky, skleníky, parkovacími plochami apod. Z tohoto důvodu je v návrhu ÚP regulováno maximální celkové procento zastavěnosti stavebního pozemku.

Stránka 204 z 269

V územním plánu je navržené maximální procento zástavby u ploch rekreace 10%, smíšených obytných 35%, u ploch občanského vybavení 55%, u ploch výroby a skladování vč. zemědělství a smíšené výroby je to 85% z celkové stavební parcely. Procento zastavění bylo stanoveno na základě předpokládané velikosti nových stavebních parcel, odstupových vzdáleností budov a praktickými zkušenostmi z realizovaných zástaveb. Velikost stavebních parcel V návrhu ÚP je regulována velikost stavebních parcel u ploch rekreace a ploch smíšeného bydlení. Minimální velikost stavebních parcel ve městě a malých sídlech je odlišná a je navržena z důvodu zachování přiměřené hustoty zástavby. Zástavba je navržena tak, aby nebyl významným způsobem narušen krajinný charakter, zástavba byla dostatečně rozptýlená a vytvořila tak harmonický celek se stávající zástavbou. Výšková hladina zástavby Výškové uspořádání území je dáno obecnými závaznými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem v závislosti na prostorové stabilizované plochy. Při umísťování staveb je nutné brát zřetel na vizuální podmínky, aby změny neovlivňovaly viditelné vnímání v panoramatických dálkových pohledech. Výšková hladina je určena max. možným počtem podlaží jednotlivých staveb na plochách s rozdílným využití v řešeném území. Územním plánem je regulována výšková hladina zástavby jak nové tak i současné (zohlednění při stavebních úpravách). K těmto podmínkám bylo přistoupeno z důvodu zachování okolní výškové hladiny výstavby a začlenění zastavitelných ploch do krajinného rázu. Z urbanistického hlediska je vhodné zachovat výškovou hladinu, která převažuje v jednotlivých částech sídel. Z tohoto důvodu jsou v návrhové části stanoveny podmínky využití udávající výškovou hladinu v počtu nadzemních podlaží, u rodinných a bytových domů s možností podkroví. U objektů občanského vybavení je z důvodu rozdílných konstrukčních výšek stanovena kromě počtu nadzemních podlaží i výška zástavby v metrech.

l.6

ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉ KONCEPCE VČETNĚ VYMEZENÝCH ZASTAVITELNÝCH, PŘESTAVBOVÝCH A NEZASTAVITELNÝCH PLOCH

Správní území města Vimperk je rozděleno na 16 katastrálních území. Návrhové plochy v jednotlivých katastrálních územích byly očíslovány následovně: 

k.ú. Vimperk:

1 ÷ 102; DI.D5/7-1



k.ú. Arnoštka:

DI.D5/8-2; DI.D5/8-3; DI.D5/9;



k.ú. Bořanovice u Vimperka:

110 ÷ 115; DI.D5/6.1-2



k.ú. Boubská:

120 ÷ 135;



k.ú. Hrabice:

140 ÷ 158; 159-1; 159-2



k.ú. Huťský Dvůr:

není návrh;



k.ú. Klášterec u Vimperka:

160 ÷ 164;



k.ú. Korkusova Huť:

170 ÷ 172; DI.D5/8-1



k.ú. Křesanov:

180 ÷ 189;



k.ú. Lipka u Vimperka:

190 ÷ 197;



k.ú. Michlova Huť:

není návrh;



k.ú. Pravětín:

200 ÷ 213;



k.ú. Skláře u Vimperka:

220 ÷ 233;



k.ú. Solná Lhota:

240 ÷ 243; DI.D5/7-2; DI.D5/7-3



k.ú. Veselka u Vimperka:

250, 251;



k.ú. Výškovice u Vimperka:

260 ÷ 264; DI.D5/6.1-1; DI.D5/6.1-3; DI.D5/6.1-4; DI.D5/6.2

Město Vimperk se nachází v zajímavém přírodním prostředí, je výchozím bodem pro velkou část turistických výprav na Šumavu. Stává se dobrým místem pro klidné a zdravé bydlení, se zázemím volné přírody a současně dobrou občanskou, dopravní a technickou vybaveností. Vzhledem k předpokládanému nárůstu požadavků na trvalé bydlení jsou územním plánem vymezeny plochy smíšené obytné, umožňující nejen trvalé bydlení, ale drobné podnikání.

Stránka 205 z 269

Díky krásné přírodě s nenarušenou ekologickou rovnováhou, romantickým výhledům do kraje, turistickým a cykloturistickým trasám je město Vimperk významným střediskem pro celoroční rodinnou rekreaci. Rekreační funkce je tedy základním ekonomickým potenciálem území a dochované mimořádné architektonickourbanistické a přírodní hodnoty jsou předpokladem k dalšímu rozvoji této složky. Z hlediska dlouhodobých zájmů obce je výhodné uchovat přírodní hodnoty území, neboť jejich cena není pouze estetická, ale i ekonomická. Přínos z turistiky je pro město a obce výhodný a perspektivní, vyžádá si ale i rozvoj souvisejících služeb. Územním plánem je dále umožněno rozšíření ploch občanského vybavení, výroby a skladování, rozvoj technické a dopravní infrastruktury a vybudování vodních ploch. V souvislosti s rozvojem výroby a skladování (podnikání a služeb s ním spojených) dojde k nepatrnému nárůstu pracovních míst. V ÚP Vimperk je zapracováno více než 200 navržených ploch a veřejně prospěšných staveb. Zpracovaný návrh vychází ze schváleného zadání a z doplňujících průzkumů a rozborů. Ve fázi zadání byly veškeré navrhované lokality konzultovány se zástupci obce a s dotčenými orgány. Z požadovaných lokalit k posouzení zpracovatelem byly vyřazeny veškeré lokality, u nichž se důvodně předpokládalo, že budou mít nepříznivý vliv na životní prostředí. Zbylý soubor požadavků byl po schválení v zadání územního plánu poskytnutý zpracovateli k dalšímu odbornému posouzení. Na základě tohoto posouzení byly následně některé lokality ještě vypuštěny a některé byly zmenšeny tak, aby urbanisticky vhodně dotvářely zastavěné území jednotlivých sídel ve správním území obce. Plochy navržené k zástavbě jsou v celém řešeném území zásadně situovány v návaznosti na plochy zastavěné. Takto nedochází k narušování přírodního prostředí, řešení inženýrských sítí a dopravního napojení je hospodárné, nedochází k nevhodným záborům zemědělské půdy. Ve volné krajině jsou umístěny kromě navržených ČOV pouze 2 lokality. Plocha VS 100 v západní části k. ú. Vimperk a SO 127 jihozápadně od sídla Boubská. Tyto lokality byly do ÚP Vimperk zapracovány po předchozí konzultaci s dotčenými orgány, pro VS 100 bylo již v době původního ÚP vydáno stavební povolení). l.6.1 ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÉ URBANISTICKÉ KONCEPCE Navržená koncepce územního plánu navazuje na postupný historický vývoj. Podrobněji viz kapitola d.1.5 Zdůvodnění – znázornění posloupnosti požadavků na vynětí zemědělské půdy. Zdůvodnění stanovení podmínek pro ochranu krajinného rázu Z důvodu ochrany krajinného rázu bylo správní území Vimperka rozděleno do tří kategorií (oblastí) podle stupně ochrany. Pro tyto oblasti jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu. Vimperk a lokalita U Sloupů Jedná se o území značně urbanizované, proto je zařazeno do kategorie s nejmenším stupněm ochrany krajinného rázu. Navrhovaná výstavba zde bude posuzována zejména se zřetelem na sousední zástavbu, to znamená okolní podlažnost, materiálové pojetí a hmotové členění budov. Méně přísné je začlenění objektů do krajiny, kde postačují základní regulativy pro výstavbu. Sídla a katastrální území mimo CHKO Šumava Druhá kategorie se již významněji uplatňuje v krajině. Z tohoto důvodu jsou v urbanistické koncepci vyzvednuty některé nejdůležitější znaky stávající kvalitní zástavby, které pomohou ochránit výjimečný ráz šumavské krajiny. Zejména se jedná o tvarové a materiálové pojetí. Celá sídla Solná Lhota, Pravětín, Skláře a Klášterec, lokalita Na Radosti a Kamenná Lhota a území CHKO Šumava Toto vymezené území je posuzováno nejpřísněji z důvodu existence CHKO Šumava. V této oblasti jsou navíc, oproti předchozím kategoriím, zdůrazněny principy osazování objektů do terénu a jejich půdorysný tvar. Především z dálkových pohledů je osazení objektů velmi důležité a dotváří charakter původní kvalitní šumavské zástavby. l.6.2 ZDŮVODNĚNÍ NAVRŽENÝCH LOKALIT Viz kapitola d.1.6 Zdůvodnění navržených ploch a ploch přestavby. l.6.3 ZDŮVODNĚNÍ - SHRNUTÍ Smyslem územního plánování je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost

Stránka 206 z 269

společenství obyvatel území. Cílem je ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. S ohledem na to byly vytipovány a zapracovány do návrhu plochy s dobrým přístupem k jednotlivým lokalitám, s možností kvalitního napojení na technickou infrastrukturu a s maximálním respektováním ochrany přírody a krajiny. Při posuzování byla rovněž zvažována třída ochrany zemědělského půdního fondu a jeho přístupnost pro zemědělskou techniku. Územní plán vytváří podmínky, které mají přilákat střední a mladší generaci do prostředí s klidným a zdravým bydlením, se zázemím nadprůměrně kvalitní volné přírody a současně dobrou občanskou, dopravní a technickou vybaveností. Vzhledem k předpokládanému nárůstu požadavků na trvalé bydlení jsou územním plánem vymezeny plochy smíšené obytné, umožňující nejen trvalé bydlení, ale do určité míry i podnikání.

l.7

ZDŮVODNĚNÍ PLOCH ÚZEMNÍCH REZERV

V územním návrhu jsou navrženy plochy územních rezerv. Na severním okraji města Vimperk (k. ú. Hrabice a k. ú. Vimperk) jsou vymezeny plochy územní rezervy pro plochy smíšené obytné R – SO, plochy veřejného prostranství R - VP a plochy rekreace R – R. Plochy územních rezerv jsou navrženy z důvodu vytvoření jasné koncepce dalšího výhledového rozvoje tak, aby po vyčerpání současně navržených lokalit byla potencionálně umožněna návaznost dopravní a technické infrastruktury zastavitelných ploch pro budoucí rozvoj města. Další plocha územní rezervy je situována u průmyslové zóny na jihovýchodním okraji města. Vymezená plocha pro výrobu a skladování R – VS navazuje na stávající areál a je navržena z důvodu koncepce následného výhledového rozvoje. Podmínky prověření územních rezerv vychází z potřeby bydlení, existence inženýrských sítí a z vlivu na životní prostředí. Poslední plocha územní rezervy R - SO - smíšená obytná je vymezena v jihozápadní části města v lokalitě Brantlův Dvůr (k. ú. Vimperk). Podmínky prověření této územní rezervy nejsou stanoveny, neboť vhodnost umístění vyplývá ze souvislostí v daném území.

l.8 l.8.1

ZDŮVODNĚNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

Koridor republikového významu je na řešeném území zastoupen rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1 Severojižní Pasovská, která je vázána na dopravní koridory republikového významu R4 a S4, tvořené navrhovanou rychlostní silnicí R4 (Příbram – Nová Hospoda), v pokračování jako silnice I/4 (Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR, dále Pasov) Silnice R4 a I/4 Praha – Milín – Mirotice – Nová Hospoda – Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný – státní hranice. D5/6, nespojitý úsek Čkyně (jihozápadní okraj) – Vimperk (severní okraj města), tvořený úseky D5/6.1 a D5/6.2, vymezený pro přeložky stávající silnice, obvyklá šíře koridoru 200m. Na úsek I/4 Strakonice – Vimperk byla zpracována studie z r. 1993 firmou Pragoprojekt České Budějovice. Z důvodu vyřešení kolize dopravního koridoru vymezeného aktualizací ZÚR JčK a regionálních prvků ÚSES, došlo v ÚP Vimperk k zúžení v některých částech plochy dopravního koridoru DI.D5/6.1 a DI.D5/6.2, a tím k odstranění střetu s regionálními prvky ÚSES, k němuž dochází nyní pouze v jediném nezbytném případě. Dopravní stavba musí být v tomto místě řešena v navazujících stupních (ÚŘ, SŘ) tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře.. D5/7, úsek Vimperk (jižní okraj) – Solná Lhota, vedení komunikace v upravené trase, šíře koridoru 200m. Na úsek byla zpracována DÚR + aktualizace r. 2007 (zakázka č. 01-286-0-000 z r. 06/2002) – firmou Pragoprojekt České Budějovice. D5/8, úsek Solná Lhota – Kubova Huť, vedení komunikace v upravené trase, obvyklá šíře koridoru 200m. Navrhované koridory z aktualizace ZÚR JčK byly v celém úseku zpřesněny. Podkladem pro zpřesnění byla dokumentace zpracovaná firmou Pragoprojekt České Budějovice, dále limity v území a terénními možnostmi. Výsledným návrhem je proměnlivá šířka navržené plochy pro dopravu. Ve volné krajině je navrhovaná plocha v šířce až 150m, neboť je velmi obtížné zpřesnit trasu navrhované komunikace z důvodů terénního reliéfu, bilance výkopů a násypů a znalosti podloží. Stránka 207 z 269

D5/9, úsek Kubova Huť, šíře koridoru 200m. Tato silnice I/4 byla zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní", do evropské mezinárodní silniční sítě však zařazena není, přestože nezanedbatelným zůstane i její mezinárodní dopravní význam ve směru na Pasov a bavorskou dálniční síť. V úseku Nová Hospoda - Vimperk - státní hranice ŘSD ČR předpokládá kategorii silnice I/4 S 9,5 v celé délce. V centrální části Vimperka je trasa vedena přeložkou (na estakádě), její pokračování je však velmi závadné konflikt s přilehlou zástavbou, nevyhovující směrové, šířkové i výškové parametry trasy. V nadřazené ÚPD není počítáno s úpravou stávajícího průtahu silnice I/4. V úseku Vimperk – Nová Houžná je navržena úprava trasy prakticky v celé délce. l.8.2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Silniční doprava V zastavěném území sídla Vimperk jsou na silnici I/4 navrženy stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozšíření) a stavení úpravy křižovatek. Jedná se o návrhové plochy DI 18, DI 19, DI 57, DI 58, DI 59, DI 60. Řešeným územím prochází silnice: 

silnice II/145 – Kašperské Hory – Stachy – Zdíkovec – Zdíkov - Vimperk - Husinec



silnice II/168 - Kvilda – Vimperk (U Sloupů)



silnice III/1673 - Klášterec – Lipka – Černá Lada - x sil.III/1672České Chalupy,



silnice III/14519 - Vimperk – Boubská – Bořanovice - x I/4



silnice III/00435 – x sil. I/4Sudslavice – Výškovice,



silnice III/14520 - x sil.II/145 Vimperk – Pravětín

Silnice II. a III. tříd v řešeném území se dají považovat za územně stabilizované, jejich případné úpravy se budou týkat zlepšení technického stavu tras, nebo případných rozšíření. Územní plán navrhuje stavební úpravy komunikace (rekonstrukce, rozšíření) a stavení úpravy křižovatek pouze na silnici II/145, a to v zastavěném území sídla Vimperk. Jedná se o návrhové plochy DI 20, DI 2, DI 86, DI 95, DI 98, DI 148, DI 27, DI 28, DI 21, DI 147, DI 212. Místní a účelové komunikace jsou využívány jak pro provoz osobních vozidel, tak i pro zemědělskou techniku. Trasy a charakter místních a účelových komunikací jsou zřejmé z Koordinačního výkresu. U komunikací, které zpřístupňují objekty bydlení, je v převážné míře nutno umožnit úpravy problémových míst (připojení na silniční trasy, zúžené profily apod.), postupně počítat s uplatněním zklidňujících prvků automobilové dopravy a architektonicky uličních profilů, počítat s úpravou v odpovídajících parametrech. Navržené místní komunikace pro obsluhu stávajících nebo navržených ploch: 

Po jihovýchodním okraji sídla Vimperk, v k. ú. Vimperk a k. ú. Pravětín, mezi stávající a navrženou zástavbou je navržena místní komunikace, která spojuje jižní okraj sídla Vimperk se zástavbou nad sídlem Skláře a to na plochách DI 32, DI 47, DI 206, DI 129, DI 211.



Mírné zlepšení dopravní obslužnosti pro lokalitu Nad železnicí může být v budoucnu řešeno na plochách dopravní infrastruktury DI 37 a DI 38.



V jižní části zastavěného území sídla Vimperk je navrženo rozšíření stávající komunikace mezi plochou občanského vybavení a plochu smíšenou obytnou na ploše DI 51.



V severní části k.ú. Vimperk, souběžně se stávající silnicí II/145, od které je oddělena navrženou plochou VP 4 a SO 6 je navržena místní komunikace na plochách DI 3 a DI 5.



Jihozápadně od sídla Hrabice, podél stávajícího areálu smíšené výroby (SV),je navržena místní komunikace na ploše DI 150.



V západní části zastavěného území sídla Vimperk v blízkosti zámku je navrženo rozšíření ploch pro odpravu v klidu. Jedná se o plochu DI 83. Železniční doprava Řešeným územím prochází celostátní trať č. 198 Strakonice – Volary s ochranným pásmem 60 m od osy železniční dráhy. Strakonice – Vimperk – Volary. Tratě by měly být v cílovém stavu elektrizovány a zařazeny jako součást Šumavských elektrických drah. Vyšší standard kvality dopravní obsluhy území vyžádá drobnější stavební úpravy. V současné době se připravuje racionalizace tratě Číčenice – Volary a střednědobě i Strakonice –

Stránka 208 z 269

Volary s cílem zvýšení bezpečnosti provozu na regionálních tratích a omezení pobytu v jednotlivých dopravnách. Cyklistické trasy Cyklistická doprava prožívá v současné době významnou renesanci. Lze ji rozdělit na cyklistickou dopravu ve městech a cykloturistiku. Cyklistická doprava ve městech (zejména každodenní cesty do zaměstnání, škol a za vybaveností) vystupuje jako samostatný dopravní obor, představující ekologicky příznivější alternativu osobnímu automobilu. Musí proto být zájmem dopravní politiky a dopravní strategie měst ji podporovat vytvářením co nejpříznivějších podmínek. Nástrojem k tomu jsou především územní plány měst. Ve Vimperku jsou z hlediska cykloturistiky velké rezervy. Řešeným územím probíhají tyto cyklotrasy: trasa č. 1032: Vimperk Náměstí Svobody – Klášterec – Lipka – Kubova Huť trasa č. 1075: Vimperk Náměstí Svobody - Trhonín – Svatá Maří – Štítkov – Lštění – Mojkov – Horní a Dolní Kožlí – Vlachovo Březí – ……. trasa č. 1201: Kašperské Hory – Studenec – Michalov – Kůsov – Pucherský Mlýn – Nový Dvůr rozcestí – Vimperk trasa č. 1202: Vimperk – Pravětín – Za Pravětínem – U Aleje Smíření – U Buku Kubova Huť trasa č. 1226: Vimperk – Boubská – Bořanovice – Bohumilice – Spůle – Onšovice – Žár – ….. trasa č. 1234: Zálezly – Kovanín – Mlaka – Bošice – Záhoří – Smrčná – Bořanovice Na trase Strakonice - Volyně - Vimperk povede nová cyklostezka. Města tím chtějí podpořit turistický ruch v regionech. Nová 45 kilometrů dlouhá cyklostezka povede v budoucnu podél řeky Volyňky ze Strakonic až do Vimperka. Cyklistická cesta v budoucnu propojí pramen řeky pod 1 123 metrů vysokou Světlou horou nedaleko Lipky u Vimperka se soutokem Volyňky s Otavou ve Strakonicích. Nová trasa tak přispěje k dalšímu rozšíření turistického ruchu v regionech. ÚP Vimperk umožňuje výstavbu cyklistických stezek v celém správním území města Vimperk. Současně je umožněno vyznačení tras v terénu. Turistické a lyžařské trasy Řešené území je protkáno sítí turistických tras, naučných a poznávacích stezek, které zpřístupňují nepřeberné množství přírodních, kulturních, církevních a technických památek a zajímavostí. Červená turistická trasa: 1) ….. Stachy náměstí – Masákova Lhota – Zdíkov – Křesanov – Vimperk zámek – Vimperk železniční stanice – Trhonín – Svatá Maří – Mlaka – Kovanín ….. 2) Vimperk železniční stanice – Pravětín – Veselka – Veselka hájovna – Nad Veselkou – Na Kubohuťské cestě – Pod Boubínem - …. Žlutá turistická trasa: hraniční přechod Strážný – Kunžvartské sedlo – Strážný – Horní Vltavice – Kubova Huť – Arnoštka – Korkusova Huť – Vimperk Náměstí Svobody – Vimperk železniční stanice – Boubská – Vyhlídka na Výškovice – Bohumilice železniční zastávka Zelená turistická trasa: Bohumilice železniční zastávka – Bohumilice Modrá turistická trasa: 1) Lipka železniční zastávka – Paseka – Nové Hutě – Kvilda – Hraběcí Huť – Rakousko 2) Vimperk železniční stanice – Vimperk Pod Chválovnou Zlatá stezka - vimperská větev: Žlutočerná značka se zkříženými klíči a siluetou pohaněče soumarů, který vede nákladní koně. Trasa vimperské větve Zlaté stezky vede z Vimperka na hraniční přechod Strážný - Philippsreut. Je zaměřena na seznámení s historickou trasou vimperské větve obchodní Zlaté stezky, po které byla do Čech dopravována z Německa sůl a další zboží. Stezka má 12 zastavení a počátek vimperské Zlaté stezky vychází z Náměstí Svobody přímo před informačním střediskem ve Vimperku. Pokračuje přes hlavní silnici I/4 a železniční dráhu jihozápadním směrem sídly Korkusova Huť a Arnoštka do Kubovy Hutě, Horní Vltavice a přes hraniční přechod Strážný – Philippsreut postupuje Zlatá stezka do Pasova. Naučná stezka Vimperkem: Vychází z Náměstí Svobody ulicí Zahradní severním směrem a okolo zámku se vrací zpět na náměstí.

Stránka 209 z 269

Naučná stezka Údolím vimperských památek: Vychází z Náměstí Svobody a ulicí Zlatá stezka postupuje jižně kolem řeky Volyňky do sídla Klášterec a vrací se zpět do města Naučnou stezkou Vimperská větev Zlaté stezky. Sudslavický okruh: Stezka se nachází u sídla Sudlavice v severní části řešeného území. Vede přes přírodní rezervaci Opolenec, Výškovice a Bohumilice. Vimperská lesnická naučná stezka: Zelená turistická trasa. Stezka prochází územím v oblasti severních a západních svahů Boubína. Výchozí místo stezky je nedaleko osady Pravětín a cílové místo nedaleko železniční zastávky Zatoň (mimo řešené území). Alej Smíření - Táflová Huť: Zelená turistická trasa. Naučná stezka je vedena asi 5 km jižně od Vimperka v dříve osídleném území „ samota zvaná Táflova Huť“ a napojuje se na Vimperskou lesnickou naučnou stezku. Z Vimperka vedou jižním a jihozápadním směrem lyžařské trasy, které zpřístupňují oblasti středisek jako Kubova Huť a Nové Hutě. Odtud vychází řada dalších běžeckých stezek do zajímavých míst Šumavy.

l.9

ZDŮVODNĚNÍ TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

l.9.1 VODOHOSPODÁŘSKÉ ŘEŠENÍ Význam území pro vodní hospodářství Z hlediska ochrany vodohospodářských zájmů nevyplývají pro zájmové území žádná mimořádná opatření, která by limitovala nebo ovlivňovala předpokládaný rozvoj. Do jižní části zájmového území zasahuje CHOPAV Šumava, jehož hranice probíhá podél silnice Šumavské Hoštice – Vimperk – Zdíkov a v prostoru Vimperka jižně od města Pravětín – Skláře – Solná Lhota – Klášterec. Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Hydrologickým povodím II. řádu je v zájmovém území povodí Otavy. Hydrologickým povodím III. řádu je v převážné části zájmového území řeka Volyňka se svými přítoky (čhp 1-08-02-009, 008, 007, 006, 005), která protéká od jihozápadu k severovýchodu. Výjimku tvoří jižní část k.ú. Veselka u Vimperka a malá část k.ú. Pravětín, kde tvoří hydrologické povodí III. řádu řeka Blanice. Volyňka protéká i zastavěnou částí města Vimperka. Na území města je jejím levostranným přítokem Křesanovský potok a pravostranným přítokem Pravětínský potok. Dále je na území města na Volyňce obtokový kanál Fišerka, který je z části zatrubněn (DN 500-1000). Křesanovský potok je také z části zatrubněn (podzemní v kamenné klenbě). Volyňka je vodohospodářsky významný tok a má vyhlášeno záplavové území. Povodňové průtoky však nepůsobí závažnější problémy. Ostatní toky záplavová území vyhlášena nemají. Významnější rybníky se v zájmovém území nevyskytují, město Vimperk má koupaliště. Povodím místních částí je (v případě hydrologického povodí III. řádu Volyňky): Sídlo

Tok je přítokem

čhp 1-08-02-

Poznámka k toku

Arnoštka

Arnoštský potok Volyňky

004

Protéká od jihu k severu západně pod sídlem. V jeho blízkosti jsou dva rybníky.

Bořanovice

Bezejmenný tok Bořanovického potoka

022

Protéká jižním okrajem sídla. Na okraji sídla je rybníček.

Boubská

Bezejmenný tok Bořanovického potoka

022

Pramení severovýchodně pod sídlem. Na okraji jsou tři rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.

Cejsice

Bezejmenný tok Volyňky

009

Pramení východně pod sídlem. V sídle jsou čtyři rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.

Hrabice

Křesanovský p. – západ Volyňka – východ

006 009

Hranice povodí rozděluje sídlo na poloviny. Recipientem jsou bezejmenné přítoky uvedených toků. Na okraji obce je rybník.

Klášterec

Arnoštský potok Volyňky

004

Protéká od jihu k severu východně pod sídlem, dále sídlem protéká jeho levostranný bezejmenný přítok. V sídle je rybník.

Stránka 210 z 269

Korkusova Huť

Arnoštský potok Volyňky

004

Protéká od jihu k severu východně pod sídlem. V sídle není žádný rybník.

Křesanov

Křesanovský potok Volyňky

006

Potok protéká jižně pod sídlem. V sídle jsou dva rybníčky.

Stará Lipka

Bezejmenný tok Arnoštského potoka

004

Pramení severovýchodně pod sídlem. V sídle je rybník.

Lipka

Volyňka Otavy

001

Recipientem je bezejmenný přítok Volyňky pramenící jihozápadně pod sídlem. Bezejmenný tok vytéká z nádrže pod sídlem.

Michlova Huť

Bezejmenný tok Volyňky

001

Protéká jižně pod sídlem, kde je na něm průtočný rybník. Západně pod sídlem jsou dva rybníčky

Modlenice

Bezejmenný tok Volyňky

009

Protéká jižně pod sídlem. V sídle není žádný rybník.

Pravětín

Bezejmenný tok Pravětínského potoka

008

Pramení severovýchodně pod sídlem. V sídle jsou tři rybníky, ze kterých bezejmenný potok vytéká.

Skláře

Volyňka Otavy

005

Recipientem je bezejmenný přítok Volyňky pramenící severně pod sídlem. V sídle je rybník.

Solná Lhota

Arnoštský potok Volyňky

004

Protéká od jihu k severu západně pod sídlem. Severně pod sídlem je rybník.

Sudslavice

Volyňka Otavy

009

Protéká po východním okraji sídla. V sídle není žádný rybník.

U Sloupu

Bezejmenný tok Křesanovského potoka

006

Pramení východně pod lokalitou. Bezejmenný tok vytéká z rybníčků pod touto lokalitou.

Veselka

Bezejmenný tok Pravětínského potoka

008

Protéká od jihu k severu východně pod sídlem. V sídle není žádný rybník.

Vnarovy

Volyňka Otavy

009

Protéká východně pod sídlem. V sídle je rybníček.

Výškovice

Volyňka Otavy

009

Protéká východně pod sídlem. Na okraji sídla je rybníček.

Povodím místních částí je (v případě hydrologického povodí III. řádu Blanice): čhp Poznámka k toku 1-08-03-

Sídlo

Tok Je přítokem

Pravětín

Bez přítoku Cikánský potok

018

Cikánský potok mimo území k.ú. Pravětín (steče po svahu)

Veselka

Bezejmenné přítoky Cikánského potoka

018

Cikánský potok protéká Veselka u Vimperka

jižním

cípem

k.ú.

V územním plánu je navržena vodní plocha VV 158, a to v k. ú. Hrabice. Zásobování pitnou vodou Vimperk Město Vimperk (645 – 775 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Na vodovod je napojena téměř celá zástavba. Stránka 211 z 269

Zdrojem vody jsou: 

Tři studny v lokalitě Hojdle: zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Pozn. část původního dřevěného vodovodu je stále v provozu.



Řeka Volyňka: zdroj má vyhlášena ochranná pásma. Součástí úpravny vody je akumulace a prací vodojem. Do spotřebiště je voda dopravována přes VDJ Brantlův dvůr a VDJ Zámek.



Prameniště Hájná hora Vydatnost prameniště tj. zářezy a sběrná studna je 5 l/s, zdroje mají vyhlášena ochranná pásma. Voda natéká do VDJ Nad tratí (Solar) a VDJ Pod tratí. Zdroje nejsou využívány z důvodu jejich nefunkčnosti a ve výhledu s jejich kapacitou neuvažuje. Dalším vodojemem ve spotřebišti je VDJ Zámek a VDJ Nemocnice. Celková kapacita zdrojů je 3+28+5 = 36 l/s. Celkový objem vodojemů je 350+650+650+400+400+650+650+184+250 = 4184 m3. Všechny vodojemy jsou zemní. Vlastní zdroje má Vimperská masna. Jedná se o vrty u Bořanovického potoka s povoleným odběrem 5.2 l/s. Spotřebiště je rozděleno na 6 tlakových pásem: 

1. tlakové pásmo – gravitační z akumulace ÚV Brloh 350 m3 (738.80/735.55). Zahrnuje území podél silnice směr Strážný, v okolí Šumavanu, sídliště Na Homolce a průmyslová zóna směrem na Netolice. Nejvýše umístěné rodinné domky Na Homolce mají individuální posílení tlaku.



2. tlakové pásmo – gravitační z VDJ Brantlův dvůr 2x 650 m3 (792.00/787.00), kam je voda čerpána z ÚV Brloh. Zahrnuje nové sídliště, objekty pod Brantlovým dvorem a areál zámku s okolím.



3. tlakové pásmo – gravitační z VDJ Kalvárie 2x 400 m3 (754.40/751.00), kam je voda dopravována gravitačně z VDJ Brantlův dvůr. Zahrnuje část sídliště na severu města.



4. tlakové pásmo – gravitační z VDJ Zámek 2x 650 m3 (720.00/715.00), kam je voda dopravována gravitačně z akumulace ÚV Brloh. Zahrnuje velkou část města v okolí zimního stadionu, křižovatky u čerpací stanice a spodní část sídliště mezi silnicí na Stachy a Strakonice.



5. tlakové pásmo – gravitační z VDJ Nad tratí (Solar) 184 m3 (750.30/747.80), kam je voda dopravována gravitačně ze zdrojů Hojdle. Zahrnuje oblast náměstí Svobody.



6. tlakové pásmo – gravitační z VDJ Pod tratí 250 m3 (715.00/712.40), kam je voda dopravována gravitačně z VDJ Nad tratí. Zahrnuje malou část města v okolí silnice na Strážný. Arnoštka Osada Arnoštka (860 – 867 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Bořanovice Osada Bořanovice (593 – 615 m n.m.) je z části zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, který je ve správě ZD Boubská. Zdroj nemá vyhlášena ochranná pásma. Boubská Osada Boubská (695 – 740 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Osada je napojena na vodovodní síť města Vimperk přes AT stanici Homolka, odkud je voda čerpána do VDJ západně od osady. Zdroj původního vodovodu, který má vyhlášena ochranná pásma, je mimo provoz. Do spotřebiště je voda dopravována gravitačně. Cejsice Osada Cejsice (837 – 852 m n.m.) je zásobena pitnou vodou ze soukromého vodovodu se zdroji, úpravnou vody Hrabice s akumulací a vodojemem Cejsice.

Stránka 212 z 269

Hrabice Osada Hrabice (802 – 775 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Osada je napojena na vodovodní síť města Vimperk přes AT stanici Hrabice jižně od osady. V osadě je ještě původní soukromý vodovod, na který je napojena i osada Cejsice. Klášterec Osada Klášterec (760 – 790 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. V osadě je vodovod užitkové vody ve správě města Vimperk, jehož zdrojem je podzemní voda bez ochranných pásem. Ze zdroje je voda bez úpravy dopravována do blízkého vodojemu. Korkusova Huť Osada Korkusova Huť (825 – 840 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Křesanov Osada Křesanov (835 – 865 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Vodovod je z technického hlediska ve špatném stavu, vodovodní síť je ocel malých profilů. Zdrojem vody jsou zářezy s ochrannými pásmy severně nad silnicí a studna v oplocení akumulace. Voda je bez úpravy dopravována do vodojemu. Spotřebiště je zásobováno z AT stanice ve vodojemu. V osadě není zdroj požární vody. Lipka Osada Lipka (890 – 907 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je jímání z Volyňky v blízkosti pramene řeky v dostatečné vydatnosti a s ochrannými pásmy (mimo zájmové území). Voda je upravována v blízké úpravně vody s vodojemem. Spotřebiště je zásobováno gravitačně s redukcí tlaku. Na vodovod je napojena i místní část Stará Lipka (865 – 910 m n.m.). Zdrojem požární vody jsou místní vodní plochy. Michlova Huť Osada Michlova Huť (935 – 952 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Modlenice Osada Modlenice (770 – 780 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Pravětín Osada Pravětín (762 – 785 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody jsou dva vrty a studna s ochrannými pásmy, ze kterých voda natéká do úpravny vody. Do spotřebiště je voda dopravována gravitačně. Skláře Osada Skláře (872 – 887 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Zdrojem je podzemní voda (3 studny) a jímací objekt bez ochranných pásem. Voda bez úpravy natéká do akumulace v obci. Spotřebiště je zásobováno z AT stanice nad akumulací. Solná Lhota Osada Solná Lhota (805 – 820 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. Sudslavice Osada Sudslavice (670 – 615 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje. U Sloupu Lokalita U Sloupu (855 – 867 m n.m.) je zásobována pitnou vodou z původního vojenského vodovodu. Zdrojem je povrchová voda z řeky Volyňky s čerpací stanicí a s vyhlášenými ochrannými pásmy upravovaná v úpravně vody. Voda je dopravována do VDJ Sloup, do spotřebiště voda natéká gravitačně. Veškerá zařízení jsou poruchová a fyzicky opotřebována, ocelové konstrukce vč. filtrů značně zkorodované. Zařízení je ovládáno ručně. Veselka Osada Veselka (905 – 917 m n.m.) nemá vybudován vodovod pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení vlastní soukromé zdroje.

Stránka 213 z 269

Vnarovy Osada Vnarovy (695 – 755 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Součástí vodovodu je zdroj bez ochranných pásem a bez úpravny vody. Do spotřebiště je voda dopravována gravitačně. Výškovice Osada Výškovice (645 – 700 m n.m.) je zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Součástí vodovodu je zdroj bez ochranných pásem a bez úpravny vody. Do spotřebiště je voda dopravována gravitačně. Na dohodovacím jednání s dotčenými orgány bylo dohodnuto, že: V lokalitách, kde se jedná o výstavbu maximálně do 4 domů pro rodinné bydlení, bude zásobování pitnou vodou řešeno individuálně s přihlédnutím k existující či potencionální zástavbě tak, aby nebyla ohrožena možnost zdroje pitné vody pro okolní objekty. U větších ploch určených s funkcí smíšenou obytnou, kde jsou navrženy územní studie, bude zpracována hydrogeologická mapa a na základě průzkumu navrženo zásobování pitnou vodou . Zdroje požární vody Zdrojem požární vody pro město (pro zastavěné území i nově zastavitelné plochy) jsou hydranty na veřejném vodovodním řadu. Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru podzemními hydranty pro požární zásah. Hlavním zdrojem požární vody v jednotlivých sídlech jsou zejména místní vodní plochy a toky, popř. vodovod pro veřejnou potřebu. Některá sídla mají vybudovány požární nádrže. Vodní plochy musí být udržovány tak, aby byl vždy zajištěn přístup a zajištěno dostatečné množství vody k hašení požárů. Rovněž je nutno stanovit a případně upravit odběrná místa. Ve výjimečných případech (území mimo dosah veřejného vodovodního řadu a vodních ploch a toků) bude nutno povolat jednotky s mobilní požární technikou automobilových cisteren. V sídlech Arnoštka, Korkusova Huť, Křesanov, Michlova Huť, Modlenice a Veselka, kde se nenachází žádné vodní plochy a není zde vybudován ani veřejný vodovod, je v návrhu uvažováno s doplněním malých nádrží pro potřebu požární vody. V navržených podmínkách využití území je umožněno řešit tyto zdroje na všech funkčních plochách. Protipožární zabezpečení bude vyhovovat ČSN 73 0873.

Stránka 214 z 269

l/s

Qh Max. hod. potřeba vody

Koeficient hodinové nerovnoměrnosti -

kh

Max. denní potřeba vody l/s

Qd

Koeficient denní nerovnoměrnosti

Max. denní potřeba vody Qd

ZO

kd

m3/den

725 495 1 988 1 162 3 4 400 12 9 469 26 1 224 3 31 115 85 3 640 10 2 773 8 3 373 9 5 586 15 0 0 0 0 5 855 16 2 889 8 1 491 4 3 409 9 13 059 36 0 0 339 1 5 353 15

-

120 000 200 750 1 600 200 5 200 600 450 550 950 0 0 1 000 500 250 600 2 200 0 60 900

Celková prům. potřeba vody

605 495 962 3 650 7 869 1 024 25 915 3 040 2 323 2 823 4 636 0 0 4 855 2 389 1 241 2 809 10 859 0 279 4 453

Qp

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

m3/den

159 341 57 365 715 60 3 110 179 122 166 464 0 0 485 141 73 148 639 0 16 445

VVR Voda vyrobená celkem

50 5 10 10 5 15 5 5 5 10 5 5 10 5 5 5 5 5 5 10

m3/rok

Voda nefakturovaná

446 154 905 3 285 7 154 964 22 805 2 862 2 201 2 657 4 172 0 0 4 369 2 248 1 168 2 661 10 220 0 263 4 008

VN m3/rok

Voda fakturovaná celkem

140 80 90 100 80 110 80 90 80 90 80 80 90 80 80 90 80 80 80 90

VFC m3/rok

Voda fakturovaná pro prům.+zeměděl. VFZ m3/rok

Voda fakturovaná pro ostatní VFO m3/rok

Spec. potř. vody faktur. ostatní

8 731 31 100 196 33 568 98 67 91 127 0 0 133 77 40 81 350 0 9 122

VFD

l/os/den

Voda fakturovaná pro domácnost

Spec. potř. vody faktur. pro domácnost

Počet zásobovaných obyvatel

Podíl zásobovaných obyvatel 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 0 0 100 100 100 100 100 0 100 100

-

Celkový počet obyvatel 8 731 31 100 196 33 568 98 67 91 127 46 35 133 77 40 81 350 46 9 122

m3/rok

1 085 0 0 46 3 345 54 0 52 29 0 0 24 54 0 0 350 27 0 0

l/os/den

100 21 33 45 27 39 15 24 27 21 27 15 42 15 21 39 0 19 0 51

osob

7 546 10 67 105 3 184 29 43 12 77 19 20 67 8 19 42 0 0 9 71

%

Vimperk Arnoštka Bořanovice Boubská Cejsice Hrabice Klášterec Korkusova Huť Křesanov Lipka Michlova Huť Modlenice Pravětín Skláře Solná Lhota Sudslavice U Sloupu Veselka Vnarovy Výškovice

osob

Nárůst počtu obyvatel osob

-

Počet přechodně bydlících obyvatel osob

-

Počet trvale bydlících obyvatel

Jednotka

osob

-

Výpočet potřeby vody

Výpočet potřeby vody

1,30 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 2,50 1,50 1,50 1,50

2 584 5 18 39 5 128 15 11 14 23 0 0 24 12 6 14 89 0 1 22

29,9 0,1 0,2 0,5 0,1 1,5 0,2 0,1 0,2 0,3 0,0 0,0 0,3 0,1 0,1 0,2 1,0 0,0 0,0 0,3

1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 1,8 2,8 1,8 1,8 1,8

53,8 0,1 0,4 0,8 0,1 2,7 0,3 0,2 0,3 0,5 0,0 0,0 0,5 0,2 0,1 0,3 2,9 0,0 0,0 0,5

Stránka 215 z 269

Odkanalizování a čištění odpadních vod Hlavními odpadními vodami sídel jsou splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti. Složení a koncentrace odpadních vod odpovídá obvyklým hodnotám a není ovlivňováno jinými specifickými komponenty. Veškerá znečištění produkovaná zemědělskou živočišnou výrobou (organické látky, slamnatý hnůj a jeho kapalné složky) jsou skladována v bezodtokových jímkách a plochách a používána jako hnojivo na zemědělsky využívaných pozemcích. Vimperk Město Vimperk má vybudovanou gravitační kanalizaci pro veřejnou potřebu charakteru jednotné (vč. odlehčovacích komor) a místy oddílné splaškové a dešťové kanalizační sítě. Z částí území jsou odpadní vody také přečerpávány. Kanalizace je vybudována téměř na celém území sídla. Takto svedené odpadní vody jsou čištěny centrálně na městské ČOV na severovýchodním okraji města. Arnoštka Osada Arnoštka nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody osad jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Bořanovice Osada Bořanovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Boubská Osada Boubská nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody osad jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. dešťovou kanalizací v centrální části osady do recipientu. Cejsice Osada Cejsice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Hrabice Osada Hrabice má vybudovanou gravitační splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou svedeny do prostoru bývalé ČOV východně pod zástavbou, odkud jsou přečerpávány na kanalizační síť města Vimperk a čištěny centrálně na městské ČOV. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a dešťovou (původní jednotnou) kanalizací do recipientu. Klášterec Osada Klášterec nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody osad jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Korkusova Huť Osada Korkusova Huť nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Křesanov Osada Křesanov nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Lipka Osada Lipka má vybudovanou gravitační jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Takto svedené odpadní vody jsou čištěny na kořenové ČOV severovýchodně pod zástavbou. ČOV má vyhlášeno pásmo Stránka 216 z 269

ochrany prostředí. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a jednotnou kanalizací do recipientu. Osada Stará Lipka nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Michlova Huť Osada Michlova Huť nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Modlenice Osada Modlenice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Pravětín Osada Pravětín nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a dešťovou kanalizací vedenou v centrální části sídla. Skláře Osada Skláře nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Solná Lhota Osada Solná Lhota nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Sudslavice Osada Sudslavice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. U Sloupu Lokalita U Sloupu má vybudovanou gravitační jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Takto svedené odpadní vody jsou čištěny na ČOV jihovýchodně pod zástavbou. ČOV nemá vyhlášeno pásmo ochrany prostředí. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků a jednotnou kanalizací do recipientu. Veselka Osada Veselka nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. sporadickou dešťovou kanalizací do recipientu. Vnarovy Osada Vnarovy nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. dešťovou kanalizací do recipientu.

Stránka 217 z 269

Výškovice Osada Výškovice nemá vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu s centrálním čištěním odpadních vod. Odpadní vody jsou předčišťovány v septicích s odtokem do recipientu nebo podmoku nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků příp. dešťovou kanalizací do recipientu. Na dohodovacím jednání s dotčenými orgány bylo dohodnuto, že: V lokalitách, kde se jedná o výstavbu maximálně do 4 domů pro rodinné bydlení, bude likvidace odpadních vod řešena individuálně s přihlédnutím k existující či potencionální zástavbě tak, aby případné podzemní vypouštění odpadních vod neohrozilo kvalitu podzemní vody či nebránilo druhému ve stejném způsobu její likvidace. U větších ploch určených s funkcí smíšenou obytnou, kde jsou navrženy územní studie, bude zpracována hydrogeologická mapa a na základě průzkumu navržena likvidace odpadních vod. l.9.2 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Rozvodné napětí 3+PEN 400/230 V 50 Hz Kmenová vedení 22 kV Okruh Sever 22 kV Okruh Jih 2 x 22 kV - Churáňov - Zdíkov 2 x 22 kV - Vacov - Čkyně 3 x 22 kV - Nové Hutě - Borová Lada – Kubova Huť Nadřazený systém TR 110/22 kV Vimperk Řešeným územím prochází směrem východ - západ stávající vedení 2 x 22 kV Churáňov - Zdíkov, na které jsou zasmyčkovány dva stávající okruhy VN Jih a Sever. Směrem na sever prochází stávající vedení 2 x 22 kV Vacov – Čkyně. Směrem na jih prochází stávající vedení 3 x 22 kV Nové Hutě - Borová Lada – Kubova Huť. Hlavním nadřazeným uzlem je rozvodna TR 110/22 kV Vimperk. Řešeným územím prochází vedení VVN 110kV. Územním plánem je převzat záměr předložený aktualizací ZÚR JčK, a to navržení koridoru Ee 39/2 pro VVN 110kV Strakonice – Vimperk. Koridor je vymezen z důvodu potřeby posílení soustavy VVN v tomto území a potřeby zvýšení bezpečnosti zásobování el. energií pro Vimpersko. Na základě projednání na pobočkách E.ON České Budějovice a E.ON Prachatice byl koridor do ÚPD zpřesněn. V řešeném území a v přilehlých částech k městu Vimperk se nachází 80ks stávajících transformoven napájených ze sítě VN-22kV - E-ON Stávající trafostanice jsou zakresleny ve výkresu. Podstatnou část trafostanic ve městě Vimperk tvoří zděné kabelové trafostanice, které jsou typu 2x630kVA a 1x630kVA. Tam, kde jsou venkovní vedení VN jsou umístěny převážně sloupové stanice BTS do 630 kVA a 400 kVA a pak příhradové PTS do 250 kVA. Obecně lze konstatovat, že elektrorozvodná zařízení VN, včetně trafostanic, jsou v dobrém technickém stavu a vyhovují pro dnešní zatížení. Trafostanice jsou napojeny odbočkami volného vedení 22kV z výše uvedených kmenových linek 22kV. V malých sídlech kolem Vimperka se s plynofikací malých obcí neuvažuje. Jako výhodný zdroj vytápění se nyní jeví použití elektrického akumulačního a přímotopného elektrického vytápění v kombinaci s tepelnými čerpadly . Je možno využít i spalování dřeva a dřevního odpadu. Vedení NN - Vedení v řešeném území přilehlých částí k městu Vimperk je vedeno převážně po sloupech a po nástřešácích a po kabelech v zemi. V některých částech bude nutná postupná rekonstrukce vedení. V prostoru výstavby nových objektů doporučujeme kabelizaci kabely do země. Nutné bude také zokruhování kabelové sítě NN po vybudování dalších trafostanic. Jednotlivé lokality budou napojeny z TS dle vyjádření E-ON Prachatice. Kabelizace bude podléhat zpracování projektu na sítě NN dle požadavku E-ON. Soustava TN-C bude v nově realizovaných objektech řešena jako TN-C-S. Veřejné osvětlení - je vedeno v řešeném území přilehlých částí k městu Vimperk po sloupech vedení NN (napájeno pátým vodičem), v nově budovaných lokalitách je vedeno po vlastních stožárech VO. Spínání, ovládání a měření je provedeno na trafostanici (spínací hodiny). Bude postupně rozšiřováno kabely v zemi s novými rozvody sítě NN . Stránka 218 z 269

Kmenové linky a stávající TS jsou v dobrém technickém stavu a mají dostatečný výkon pro pokrytí stávajících odběrů i pro další elektrifikace celého správního území města Vimperk. U části linek 22kV na dřevěných stožárech jsou tyto stožáry postupně rekonstruovány na betonové. S ohledem na další ÚPD, kde budou určovány nové plochy pro výstavbu, budou TS posuzovány z hlediska dalšího zatížení a dalších odběrů. V případě, že nebudou TS vyhovovat, budou rozšířeny popř. nahrazeny výkonnějším typem, eventuálně doplněny novými TS. Stávající sekundární síť vyhovuje pro dnešní zatížení a v návaznosti na novou výstavbu se bude postupně přizpůsobovat, zejména ve vybraných úsecích nové výstavby kabelizovat do země. Dimenzování této sítě se provede s ohledem na druh topného média. V sídle Vimperk je provedena plynofikace – jako zdroj vytápění ve Vimperku se uvažuje plyn, minimálně se uvažuje s elektrickým vytápěním. V ostatních sídlech plynofikace není – zde se uvažuje s větším podílem vytápění elektrickou energií. Stávající trafostanice - vnitřní Vimperk

Stávající trafostanice – širší okolí

TS – 1

Vimperk Boubínská

TS – 40

Statky (Hrabice)

TS – 2

Vimperk Tiskárny I

TS – 41

Vodárna - Sloup (Vimperk)

TS – 3

Vimperk ČZM

TS – 42

Brloh - Vodárna (Vimperk)

TS – 4

Vimperk Technické služby

TS - 43

Dvůr (Hrabice)

TS – 7

Vimperk SAK

TS - 44

Škola (Křesanov)

TS – 10

Vimperk

TS - 45

Obec (Cejsice)

TS – 22

Vimperk Pod Homolkou

TS - 46

Silnice - Sloup (Křesanov)

TS – 27

Vimperk FVE Melichar 2

TS - 47

Kasárna - Sloup (Vimperk)

TS – 30

Vimperk Tiskárny Oneida

TS - 48

ŽMS (Hrabice)

TS – 33

Vimperk FVE Melichar

TS - 49

Hospůdka (Hrabice)

TS – 34

Vimperk Brantlův Dvůr

TS - 50

RAMATY (Hrabice)

TS – 36

Vimperk ČSAD

TS - 51

Obec (Skláře)

TS – 37

Vimperk Špidrova

TS - 52

Solná Lhota (Solná Lhota)

TS – 38

Vimperk Kovovýroba

TS - 53

Obec (Klášterec)

TS – 39

Vimperk Kasárna

TS - 54

Lesnická školka (Klášterec)

TS – 72

Vimperk Hrabice

TS - 55

Seník (Klášterec)

TS –73

Vimperk Kotelna

TS - 56

Cvičiště (Klášterec)

TS – 74

Vimperk Jitona

TS - 57

Obec (Lipka)

TS – 75

Vimperk

TS - 58

Vodojem (Lipka)

TS – 76

Vimperk

TS - 59

Obec (Michlova Huť)

TS – 77

Vimperk

TS - 60

Obec (Korkusova Huť)

TS – 78

Vimperk Škola

TS - 61

Obec (Arnoštka)

TS – 79

Vimperk

TS - 62

Obec (Pravětín)

TS – 80

Vimperk-sportoviště

TS - 63

Veselka (Veselka)

TS – 81

Vimperk

TS - 64

Bořanovice (Bořanovice)

TS – 82

Vimperk

TS - 65

Lom (Výškovice)

TS – 83

Vimperk

TS - 66

Obec (Výškovice)

TS – 84

Vimperk

TS - 67

Obec (Sudslavice)

TS – 85

Vimperk

TS - 68

Lom (Sudslavice)

TS – 86

Vimperk

TS - 69

Lom (Sudslavice)

TS – 87

Vimperk

TS - 70

Hajná Hora

TS – 88

Vimperk

TS - 71

Arnoštka

TS – 89

Vimperk

Stránka 219 z 269

TS – 90

Vimperk

TS – 91

Vimperk

TS – 92

Vimperk

TS – 93

Vimperk

TS – 94

Vimperk Školní Polesí

TS – 95

Vimperk JČSL sklad

TS – 96

Vimperk Autoservis

TS – 97

Vimperk Tesla-Rohde

TS – 98

Vimperk Tesla-Rohdepožární voda

TS – 99

Vimperk Lesy dílny

TS – 100

Vimperk Jatky

TS – 106

Vimperk Boubská

TS – 108

Vimperk Šumavan

TS – 109

Vimperk Tesco

TS – 114

Vimperk FVE Sloup

Výkonová bilance Výpočet proveden dle normy ČSN. Uvažováno i s vařením a pečením na el. sporácích, tzn. stupeň elektrizace „B“. TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA označení

I. etapa VÝHLED typ

VIMPERK - HRABICE TRAFOSTANICE-T5,T6,T8,T72 S0SMÍŠENÁ OBYTNÁ 6,8,97,140,141,142, 144,151,154,156,155 EL.VYTÁPĚNÍ REZRVA BYDLENÍ R-B EL.VYTÁPĚNÍ R-7 REKR.,ZAHRÁDKY VS152 VÝROBA+SKLADOVÁNÍ VIMPERK - NA KALVÁRII A ZA HŘBITOVEM TRAFOSTANICE-T9,T10,T11,T12,T84,T91,T92, SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-88,90,92,93 EL.VYTÁPĚNÍ OV96 OBČ. VYBAVENOST SV87 SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ VIMPERK - BRANTLŮV DVŮR TRAFOSTANICE-T13,T14 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-69,70,72,73, EL.VYTÁPĚNÍ 74,75,76,81,80 R-B REZRVA BYDLENÍ EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

235

11,00

0,25

650,53

5

12,00

1,00

60,00

20 0

11,00 12,00

0,38 1,00

180 4

96 2 14 0

11,00 12,00

11,00 12,00 11,00 12,00

koef.

0,26 1,00

0,28 1,00 0,41 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

710,53

7,00 160,00

83,35 0,00 0,00 0,00

83,35 7,00 160,00

514,06 48,00 35,00 40,00

0,00 0,00

562,06 35,00 40,00

297,42 24,00

321,42 63,73 0,00

63,73

Stránka 220 z 269

VIMPERK - NAD NOVÝM SÍDLIŠTĚM TRAFOSTANICE-T15,T16,T17,T18,T19,T20,T31 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-10,11,14,17 EL.VYTÁPĚNÍ REZRVA BYDLENÍ R-B EL.VYTÁPĚNÍ R-R REKR.,ZAHRÁDKY OV1 OBČ. VYBAVENOST VPz12 ZOO NÁVRH

110 2 120 0

11,00 12,00 11,00 12,00

0,28 1,00 0,27 1,00

VIMPERK - KOMENSKÉHO ČTVRŤ U STADIONU TRAFOSTANICE-T82, T109 OBČ.VYBAVENOST OV85 SPORT PŘESTAVBA

334,30 24,00

358,30

30,00 30,00

360,40 0,00 25,00 0,00 0,00

360,40 25,00 30,00 30,00

75,00

0,00

75,00

7,00

0,00

7,00

34,76 12,00 100,00

0,00

46,76 100,00

399,25 36,00 35,00

0,00

435,25 35,00

VIMPERK - PODSKALÍ TRAFOSTANICE-T3 R-61

REKR.,ZAHRÁDKY

VIMPERK - SCHWEIGELŮV DVŮR TRAFOSTANICE-T34,T107 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-65 EL.VYTÁPĚNÍ OV63,233 OBČ. VYBAVENOST

6 1

11,00 12,00

VIMPERK - U KAPLIČKY, HUSOVA ČTVRŤ, PRAVĚTÍNSKÉ ÚDOLÍ TRAFOSTANICE-T21,T29,T32 135 11,00 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-43,45,41, 3 12,00 EL.VYTÁPĚNÍ 50,52,54,55 R-42

0,53 1,00

0,27 1,00

REKR.,ZAHRÁDKY

VIMPERK - ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38, T39 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-36 EL.VYTÁPĚNÍ

15 1

11,00 12,00

0,41 1,00

67,08 12,00

79,08

VIMPERK - VELKÁ HOMOLKA TRAFOSTANICE-T22,T23,T24,T28,T33 SMÍŠENÁ OBYTNÁ S0-25 EL.VYTÁPĚNÍ

25 1

11,00 12,00

0,27 1,00

72,96 12,00

84,95

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA U ROZVODNY TRAFOSTANICE-T27 SV134 SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ

285,00

0,00

285,00

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM TRAFOSTANICE-T38,T39,T96 SV34,205 SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ

135,00

0,00

135,00

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA ZA NÁDRAŽÍM JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T101 SV30,209 SMÍŠENÁ+VÝROBNÍ

170,00

0,00

170,00

Stránka 221 z 269

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA VÝCHOD TRAFOSTANICE- T100 VS VÝROBA+SKLADOVÁNÍ

385,00

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA ZA ROHDE A SCHWARZ TRAFOSTANICE-T35 VS213 VÝROBA+SKLADOVÁNÍ

115,00

PRŮMYSLOVÁ ZÓNA - VÝROBA JIHOVÝCHOD TRAFOSTANICE-T99,T102,T104 R-VS - REZERVA VÝROBA+SKLADOVÁNÍ

0,00

385,00

115,00

500,00

500,00

Nárůst odběrů

4207,36

1032,48

5239,84

Nárůst. stáv. odběrů

450,00

0,00

450,00

Nárůst. odběrů celkem - Vimperk

4657,36

1032,48

5690

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA

I. etapa VÝHLED

označení

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

129,06 144,00 30,00

0,00

273,06 30,00

Nárůst odběrů

303,06

0,00

303,06

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Boubská

318,06

0,00

318

BOUBSKÁ BOUBSKÁ BOUBSKÁ

typ

SO 121-123 EL.VYTÁPĚNÍ VÝROBA VS125

objektů

příkon

počet

(kW)

35 12

11,00 12,00

koef.

Celkem

0,34 1,00

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA označení

I. etapa VÝHLED typ

LIPKA,STARÁ LIPKA LIPKA SO 194,197 SM.OBYTNÁ EL.VYTÁPĚNÍ STARÁ LIPKA SO 190,191,192, 193 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

3 1 12 4

11,00 12,00 11,00 12,00

koef.

0,66 1,00 0,43 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

21,84 12,00 56,88 48,00

33,84 104,88

Nárůst odběrů

138,73

0,00

138,73

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Lipka

153,73

0,00

154

Stránka 222 z 269

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA

I. etapa VÝHLED

označení KŘESANOV KŘESANOV

typ

SO 183,184,185,186 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

20 7

11,00 12,00

koef.

0,38 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

83,35 84,00

167,35

Nárůst odběrů

167,35

0,00

167,35

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Křesanov

182,35

0,00

182

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA

I. etapa VÝHLED

označení

typ

KŘESANOV-CEJSICE CEJŠICE SO 180 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

2 1

11,00 12,00

koef.

0,77 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

16,85 12,00

28,85

Nárůst odběrů

28,85

0,00

28,85

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Cejsice

43,85

0,00

44

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA označení

I. etapa VÝHLED příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

56,88 48,00 400,00

0,00

104,88 400,00

Nárůst odběrů

504,88

0,00

504,88

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem – U Sloupů

519,88

0,00

520

U SLOUPŮ U SLOUPŮ U SLOUPŮ

typ

SO 187-SMÍŠ.OBYTNÁ EL.VYTÁPĚNÍ VÝROBA VS100

objektů

příkon

počet

(kW)

12 4

11,00 12,00

koef.

Celkem

0,43 1,00

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA označení

I. etapa VÝHLED typ

objektů

příkon

počet

(kW)

koef.

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

VESELKA

Stránka 223 z 269

VESELKA

SO250,251 EL.VYTÁPĚNÍ

2 1

11,00 12,00

0,39 1,00

8,55 12,00

20,55

Nárůst odběrů

20,55

0,00

20,55

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Veselka

35,55

0,00

35,55

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA

I. etapa VÝHLED

označení PRAVĚTÍN PRAVĚTÍN

typ

SO 200,202 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

3 1

11,00 12,00

koef.

0,41 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

22,36 12

34,36

Nárůst odběrů

34,36

0,00

34,36

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Pravětín

49,36

0,00

50

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA

I. etapa VÝHLED

označení SKLÁŘE SKLÁŘE

typ

SO 220,221,226-228,231 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

20 7

11,00 12,00

koef.

0,38 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

83,35 84,00

167,35

167,35

0,00

167,35

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Skláře

182,35

0,00

182

Nárůst odběrů

TABULKA VÝKONOVÝCH BILANCÍ LOKALITA označení KLÁŠTEREC KLÁŠTEREC

I. etapa VÝHLED typ

SO 160 - 162 EL.VYTÁPĚNÍ

objektů

příkon

počet

(kW)

6 1

11,00 12,00

koef.

0,33 1,00

Celkem

příkon

příkon

příkon

(kW)

(kW)

(kW)

22 12

34,00

Nárůst odběrů

34,00

0,00

34,00

Nárůst. stáv. odběrů

15,00

0,00

15,00

Nárůst. odběrů celkem - Klášterec

49,00

0,00

49

Stránka 224 z 269

l.9.3 TELEKOMUNIKACE A DATOVÉ KABELY Po správním území města vede několik dálkových telekomunikačních zařízení. Telefonní ústředna je situována v centru města Vimperk. Potřeby města jsou v současné době zajištěny místní rozvodnou sítí. Telefonní rozvody jsou většinou vedeny podél komunikací, a to po kabelech a telefonních sloupech závěsným vedením. Nové lokality mohou být napojeny na tuto síť- pokud si to bude investor přát. Veškeré záměry, které by se mohly kabelů dotknout, je třeba včas se správou kabelů projednat. Návrh neřeší konkrétní umístění telekomunikačních kabelů, bude umisťováno v rámci technické vybavenosti v režimu stavebního zákona č. 183/2006 Sb. l.9.4 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Do správního území je zaveden vysokotlaký plynovod. Pro zásobení města je zrealizován středotlaký plynovod včetně 3 regulačních stanic, která jsou umístěny přímo ve Vimperku (v ulici K. Světlé a u železniční tratě) a na jihovýchodním okraji města (u areálu Lesostavby Třeboň a. s.). Město je plynofikováno jen z části. Z důvodu rozvoje, ale i pro podstatné zlepšení čistoty ovzduší (vytěsnění spalování pevných paliv, omezení úniku škodlivých emisí do ovzduší) je v rozvojových plochách územního plánu umožněn vznik nových rozvodů středotlakého plynovodu v souladu s příslušnými normami. V zastavěném a zastavitelném území sídla je trasu STL plynovodu možné umístit např. do ploch veřejné zeleně nebo do ploch pro dopravu. l.9.5 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Centrální zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě. V ostatních sídlech jsou k vytápění v současné době převážně využívány kotle na dřevo a uhlí, dále jsou využívána tepelná čerpadla a elektrické akumulační a přímotopné vytápění. Řešené území má potenciál ve využití obnovitelných zdrojů energie. Budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a krajského programu snižování emisí tak, aby pro dané území byly vytvořeny podmínky pro dodržení přípustné úrovně znečištění ovzduší. Je možno doporučit pro provozovatele některé dostupné systémy, které splňují ekologické limity. Jako výhodný zdroj vytápění se nyní jeví použití spalování dřeva a dřevního odpadu, elektrického akumulačního a přímotopného elektrického vytápění v kombinaci s tepelnými čerpadly. Podporovány budou netradiční zdroje vytápění, např. využití biomasy a solárních kolektorů. Pro vytápění nelze vyloučit ani propan-butan umístěný v samostatných zásobnících. l.9.6 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Současný stav nakládání s odpady je obecně charakterizován fungujícím systémem svozu a skládkování. Tento systém bude i nadále zachován. Svozové firmy obvykle zabezpečují dané území komplexně, tj. vedle svozu netříděného komunálního odpadu zajišťují i separovaný sběr (nejčastěji sklo, plasty, popř. papír), sběr a svoz nebezpečných složek komunálního odpadu a svoz objemného odpadu. Obě posledně jmenované služby se provádí obvykle kombinací provozu recyklačních dvorů a mobilního sběru. Skládky V řešeném území se nachází řízená skládka komunálního odpadu Pravětín, která má vyhlášené ochranné pásmo. Nevyskytují se zde žádné lokality nepovoleného skládkování. Případné vznikající „černé skládky“ je nutno ihned likvidovat. Tříděný odpad a likvidace nebezpečného odpadu V obci Vimperk je sběrný dvůr pro nebezpečný odpad. Staré zátěže Ekologická zátěž je evidovaná v k. ú. Huťský Dvůr, jde o skládku Lipka I. Další možnou zátěží jsou farmy a zemědělské areály (k. ú. Solná Lhota, Klášterec u Vimperka). Prozatím však ekologické zátěže na těchto plochách nebyly prokázány.

Stránka 225 z 269

l.10

ZDŮVODNĚNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ

PROSPĚŠNÝCH

STAVEB

A

VEŘEJNĚ

Návrh veřejně prospěšných staveb je vyznačen v samostatném výkrese – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (výkres č. 3), a dále v Hlavní výkresu (výkres č. 2) a Koordinačním výkresu (výkres č. 4). l.10.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Územní plán Viperk vymezuje veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, u kterých je možno uplatnit vyvlastnění bez možnosti předkupního práva. Stavby jsou navrženy jako nejvhodnější způsob zajištění základní obsluhy řešeného území. Jsou vymezeny z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jejich realizaci. Veřejně prospěšné stavby nadmístního významu Dopravní infrastruktura - plochy navržené na silnici I. třídy I/4 KÓD

ÚČEL

DI.D5/6.1

Návrh plochy pro přeložky stávající silnice z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

DI.D5/6.2

Návrh plochy pro přeložky stávající silnice z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

DI.D5/7

Návrh plochy pro vedení komunikace v upravené trase z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

DI.D5/8

Návrh plochy pro vedení komunikace v upravené trase z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

DI.D5/9

Návrh plochy pro dopravu z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

D7

Návrh ploch dopravy propojující plochy DI.D5 z důvodu případné úpravy parametrů stávající silnice

Technická infrastruktura - plochy el. vedení VVN KÓD TI - Ee 39/2

ÚČEL Návrh plochy pro el. vedení VVN 110 kV z důvodu potřeby posílení soustavy VVN a potřeby zvýšení bezpečnosti zásobování el. energií pro oblast Vimperska

Veřejně prospěšné stavby místního významu Dopravní infrastruktura KÓD

ÚČEL

DI 1

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavebních úprav křižovatek z důvodu nevyhovujících parametrů silnice I. třídy

DI 2

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky z důvodu nevyhovujících parametrů křižovatky

DI 3

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavebních úprav křižovatek z důvodu nevyhovujících parametrů silnice II. třídy

Stránka 226 z 269

DI 4

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky z důvodu nevyhovujících parametrů křižovatky

DI 5

Rekonstrukce a rozšíření komunikace včetně stavební úpravy křižovatky z důvodu nevyhovujících parametrů křižovatky

DI 6

Návrh plochy pro novou účelovou komunikaci z důvodu propojení sídla Žírec (v sousední obci Zdíkov) a sídla Cejsice

Technická infrastruktura - plochy venkovního vedení VN a plochy pro trafostanice KÓD

ÚČEL

TI - E1

Návrh plochy pro trafostanici T112 s el. vedením VN 22 kV - severovýchodní okraj sídla Křesanov. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E2

Návrh plochy pro trafostanici T6 - v severní části k.ú. Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E3

Návrh plochy pro trafostanici T5 s el. vedením VN 22 kV - jihozápadní okraj sídla Hrabice. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E4

Návrh plochy pro trafostanici T72 - západní okraj sídla Hrabice. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E5

Návrh plochy pro trafostanice T20 a T8 s el. vedením VN 22 kV -okolo sídla Hrabice. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E6

Návrh plochy pro trafostanice T15,T16, T17, T18, T19 a T31 s el. kabelem VN 22 kV severně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E7

Návrh plochy pro trafostanici T9 s el. vedením VN 22 kV - severozápadně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E8

Návrh plochy pro trafostanice T11 a T14 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E9

Návrh plochy pro trafostanici T92 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E10

Návrh plochy pro trafostanici T12 s el. kabelem VN 22 kV - severozápadně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce. Stránka 227 z 269

TI - E11

Návrh plochy pro trafostanici T13 s el. vedením VN 22 kV - západně od sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E12

Návrh plochy pro trafostanici T41 - v západní části k.ú. Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E13

Návrh plochy pro el. kabel VN 22 kV - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E14

Návrh plochy pro trafostanici T21 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E15

Návrh plochy pro trafostanici T107 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E16

Návrh plochy pro trafostanici T32 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E17

Návrh plochy pro trafostanici T29 s el. vedením VN 22 kV - jižní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E18

Návrh plochy pro trafostanici T38 - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E19

Návrh plochy pro trafostanici T96 - východní okraj sídla Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E20

Návrh plochy pro trafostanice T23 a T24 s el. kabelem VN 22 kV - v jižní části k.ú. Boubská. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E21

Návrh plochy pro trafostanici T26 s el. vedením VN 22 kV a VN 110kV - prochází východní částí řešeného území přes k.ú. Boubská a k.ú. Bořanovice u Vimperka. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E22

Návrh plochy pro trafostanici T25 s el. vedením VN 22 kV - jižně od sídla Boubská. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E23

Návrh plochy pro el. vedení VN 22 kV – jižně od sídla Boubská. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující Stránka 228 z 269

rozvoj obce. TI - E24

Návrh plochy pro trafostanici T35 s el. vedením VN 22 kV - v severní části k.ú. Pravětín. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E25

Návrh plochy pro trafostanici T100 - v severní části k.ú. Pravětín. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E26

Návrh plochy pro trafostanice T102, T104 s el. vedením VN 22 kV - v severní části k.ú. Pravětín. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI - E27

Návrh plochy pro trafostanici T99 - ve východní části k.ú. Vimperk. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI – E28

Návrh plochy pro trafostanici T101 s el. vedením VN 22 kV - v severní části k.ú. Pravětín. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI – E29

Návrh plochy pro trafostanici T110 s el. vedením VN 22 kV - jihozápadní okraj sídla Stará Lipka. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI – E30

Zrušení stávající trafostanice a návrh plochy pro novou T68 včetně protažení el. vedení VN 22 kV – od silnice I/4 k železniční stanici Bohumilice v Čechách. Bez zabezpečení ploch pro výstavbu nových energetických zařízení by nebylo možné zabezpečit požadované navýšení energetického příkonu el. energie. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

Technická infrastruktura - plochy kanalizace KÓD

ÚČEL

TI-K1

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod – v jižní části k.ú. Solná Lhota. Umístění vyplývá z účelu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. ČOV je navržena z důvodu čištění odpadních vod ze sídla Korkusova Huť. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI-K2

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod – u jižního okraje k.ú. Vimperk. Umístění vyplývá z účelu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. ČOV je navržena z důvodu čištění odpadních vod ze sídla Klášterec. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI-K3

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod – severně od sídla Boubská. Umístění vyplývá z účelu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. ČOV je navržena z důvodu čištění odpadních vod ze sídla Boubská. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI-K4

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod - východně od sídla Bořanovice. Umístění vyplývá z účelu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. ČOV je navržena z důvodu čištění odpadních vod ze sídla Bořanovice. Stavba veřejné technické infrastruktury podporující rozvoj obce.

TI-K5

Návrh plochy pro čistírnu odpadních vod – ve východní části k.ú. Výškovice u Vimperka Umístění vyplývá z účelu stavby, výšková poloha místa, blízkost potoka. ČOV je navržena Stránka 229 z 269

z důvodu čištění odpadních vod ze sídla infrastruktury podporující rozvoj obce. TI-K6

Sudslavice.

Stavba

veřejné

technické

Návrh plochy pro kanalizační řad – od lokality U Sloupu k západnímu okraji města Vimperk, z důvodu havarijního stavu stávající kanalizace a bezpečného svedení odpadních vod. Umístění vyplývá z účelu stavby. Stavba veřejného technického vybavení území podporující jeho rozvoj.

l.10.2 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Prvky ÚSES jsou v řešeném území vymezeny nejvhodnějším způsobem s ohledem na aktuální stav území, zachování návazností na hranicích řešeného území, členění pozemků a dodržení minimálních parametrů nezbytných pro zajištění funkčnosti ÚSES jako celku. Založení ÚSES je jako veřejně prospěšné opatření vymezeno z důvodu předcházení a umožnění odstraňování majetkoprávních překážek, ke kterým by mohlo docházet při jeho realizaci. Založení prvků ÚSES KÓD

ÚČEL

EKO 1

Nefunkční část lokálního biocentra 89 leží na severní hranici k.ú. Křesanov a navazuje na omezeně funkční část lokálního biocentra U Žírce za hranicí správního území města Vimperk, tj. ve správním území obce Zdíkov. Doplňuje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpečit trvale udržitelnou funkci krajiny.

EKO 2

Nefunkční část lokálního biokoridoru K110/029 – 82 pod silnicí II. třídy, severozápadně od lokality U Sloupů, na hranici k.ú. Hrabice a k.ú. Křesanov. Po doplnění, resp. protažení funkčního lokálního biokoridoru budou propojena biocentra K110/029 a 82, čímž dojde k ucelení ÚSES, a tím i ke zlepšení jeho funkce.

EKO 3

Nefunkční lokální biokoridor CHOŠ 142 - CHOŠ 143 procházející sídlem Stará Lipka a dále po vodním toku k východní hranici k. ú. Lipka u Vimperka a k.ú. Klášterec u Vimperka. Navržený biokoridor propojí prvky ÚSES v okolí řeky Volyňky s prvky ÚSES na vodním toku severovýchodně od sídla Stará Lipka. Vznikne tak vzájemně propojený soubor ekosystémů, který zajistí udržení přírodní rovnováhy.

EKO 4

Nefunkční část lokálního biocentra CHOŠ 142 leží v západní části k.ú. Klášterec u Vimperka. Biocentrum je vymezeno mezi dvěma vodními toky. Od jejich soutoku k dalšímu vodnímu toku je navržen biokoridor propojující toto omezeně funkční lokální biocentrum s funkčním biocentrem CHOŠ 139. Po úpravě biocentra a prodloužení biokoridoru dojde ke zvýšení ekologické stability území, a tím ke zlepšení funkce ÚSES bez níž nelze zabezpečit trvale udržitelnou funkci krajiny.

EKO 5

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - CHOŠ 142 vymezený na Arnoštském potoce. Jeho nefunkční část se nachází jihozápadně od sídla Klášterec a vychází z lokálního biocentra CHOŠ 142. Navržený prvek zajistí funkčnost lokálního biokoridoru v celé jeho délce. Dojde tím k propojení lokálního biocentra CHOŠ 139 s lokálním biocentrem CHOŠ 142, a tím i ke zlepšení ekologické stability krajiny.

EKO 6

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 137 - CHOŠ 141 v jihozápadní části k.ú. Korkusova Huť. Navržením prvku přes lokalitu Šerava bude zajištěna funkčnost lokálního biokoridoru v celé jeho délce. Dojde tím k propojení lokálního biocentra CHOŠ 141 s lokálním biocentrem CHOŠ 137, a tím i ke zlepšení ekologické stability krajiny.

EKO 7

Nefunkční část lokálního biokoridoru 628 - CHOŠ 138 v severovýchodním výběžku k.ú. Arnoštka. Po doplnění, resp. protažení funkčního lokálního biokoridoru bude propojeno lokální biocentrum CHOŠ 138 s regionálním biocentrem 628, ležícím na nadregionálním biokoridoru K110. Vznikne tak vzájemně propojený soubor ekosystémů, který zajistí udržení přírodní Stránka 230 z 269

rovnováhy.

EKO 8

Nefunkční část lokálního biokoridoru CHOŠ 139 - vymezený na Arnoštském potoce ve východní části obce Klášterec. Navržený prvek zajistí funkčnost lokálního biokoridoru v celé jeho délce. Dojde tím k propojení lokálního biocentra CHOŠ 139 s lokálním biocentrem K110/032, a tím i ke zlepšení ekologické stability krajiny.

EKO 9

Nefunkční lokální biokoridor 117 nad ústím ležící uvnitř města Vimperk propojující lokální biocentrum 118 s regionálním biokoridorem RBK 0 vymezeným podél řeky Volyňky. Doplňuje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpečit trvale udržitelnou funkci krajiny.

Nefunkční část lokálního biokoridoru 114 přes silnici III. třídy, jižně od sídla Boubská. EKO 10 Doplňuje ÚSES a zlepšuje jeho funkci. Bez postupného zlepšování funkce ÚSES nelze zabezpečit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkční části lokálního biokoridoru 110 se nachází mezi sídly Bořanovice a Boubská, v blízkosti hranice jejich katastrálních území. EKO 11 Doplněním částí biokoridoru dojde k zajištění funkčnosti po celé jeho délce a propojení biocenter 109 a 111. Vznikne tak vzájemně propojený soubor ekosystémů, který zajistí udržení přírodní rovnováhy. Nefunkční část lokálního biokoridoru 107 je vymezena u místní komunikace na východním okraji zastavěného území. EKO 12 Po propojení funkčních částí bude zajištěna funkčnost celého biokoridoru. Vznikne tak vzájemně propojený soubor ekosystémů, který zabezpečí trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkční část lokálního biokoridoru 104 severně od sídla Vnarovy. EKO 13 Protažením biokoridoru od biocentra 103 k biocentru 105 dojde ke zvýšení ekologické stability území a tím ke zlepšení funkce ÚSES, bez níž nelze zabezpečit trvale udržitelnou funkci krajiny. Nefunkční část lokálního biokoridoru 100 je vedena podél místní komunikace mezi sídly Cejsice a Modlenice a dále severním směrem k biocentru 101. EKO 14 Po doplnění, resp. protažení funkčního lokálního biokoridoru bude propojeno biocentrum 101 a biocentrum 39 na regionálním biokoridoru, čímž dojde k ucelení ÚSES a tím i ke zlepšení jeho funkce.

l.11

RADONOVÁ PROBLEMATIKA

V mapě radonového rizika geologického podloží jsou uvedeny orientační údaje řešeného území. Mapový podklad vyjadřuje radonové riziko klasifikované třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až střední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Radonové riziko z geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v určité geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Zároveň indikuje i míru pozornosti, jakou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Převažující kategorie radonového rizika neznamená, že se v určitém typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového rizika. Obvyklým jevem je, že přibližně 20 % až 30 % měření objemové aktivity radonu v daném horninovém typu spadá do jiné kategorie radonového rizika, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Je tedy zřejmé, že určení kategorie radonového rizika na jednotlivém stavebním pozemku není možno provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloží na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky.

Stránka 231 z 269

Převážná část správního území města Vimperk se nachází ve střední kategorii radonového rizika z geologického podloží, ve kterém jsou místa přechodné kategorie (nízké až střední riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty).

l.12

CIVILNÍ OCHRANA

V případě vzniku mimořádné situace bude postupováno podle Krizového, resp. Havarijního plánu Jihočeského kraje.  ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, v blízkosti vodního díla V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, jejíž původcem může být vodní dílo.  zóny havarijního plánování Řešené území neleží v zóně havarijního plánování. Podle analýzy možného vzniku mimořádné události, která je součástí Havarijního plánu kraje, žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem.  ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. Je možno počítat s využitím ochranných prostorů jednoduchého typu v budovách, které mají nejmenší doběhovou vzdálenost od místa ohrožení. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku MU v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod.) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních,výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. Stránka 232 z 269

 evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný ve stávajících objektech jako např. školských, v ubytovnách, penzionech, tělocvičnách, kulturních domech apod.  skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo území obcí a měst. 

vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi. 

záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace. Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít např. zařízení umýváren, sprch, čistíren, garáží větších firem, napojených na kanalizaci a vodovod. Pro dekontaminační plochy v podstatě postačí zpevněná, nejlépe betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. Záhraboviště není ve správním území vymezeno, nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny.  ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov - staveb, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení) a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla).  nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit město a jejich orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.  zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení. Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou MÚ za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování.  požární nádrže a místa odběru vody k hašení požáru Požární voda bude zajištěna vodovodem pro veřejnou potřebu a místními vodními plochami a toky.

l.13

ZDŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ZMĚN VE VYUŽITÍ KRAJINY, ÚSES, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI A PODOBNĚ

l.13.1 ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodními charakteristikami, rozmanitostí, krajinnými formacemi, prostorovou diverzifikací, autochtonními druhy dřevin a jejich druhovou a věkovou skladbou. Správní území města Vimperk leží převážně v oblasti krajinného rázu ObKR 20 Šumava II. (CHKO). Severovýchodní část správního území je přiřazena do oblasti krajinného rázu ObKR 13 Volyňsko Prachaticko. Charakteristickým znakem řešeného území je značný rozsah a počet prvků, chráněných podle zákona o ochraně památek i o ochraně přírody. Svým rozsahem pokrývají téměř celé řešené území. Jejich vliv na řešení územního plánu je podstatný. Koncentrace těchto prvků určuje způsob nakládání s krajinou, důraz na ochranu krajinného rázu a ochranu architektonických a urbanistických hodnot. Stránka 233 z 269

Zvláštní ochranu a pozornost zasluhují zejména bezlesé horizonty, z nichž se většinou otevírají pohledy do protilehlých údolí, a proto jsou právě z tohoto důvodu vlastníky pozemků, resp. potenciálními investory požadovány k zařazení do ploch zastavitelných. Tato místa, vystavená v podmínkách Šumavy nepříznivým povětrnostním podmínkám, jsou pro zástavbu nevhodná nejen z čistě krajinotvorných důvodů, ale i z hlediska budoucí obsluhy těchto území obcí (problematická údržba přístupových komunikací v zimním období) a z provozní náročnosti samotného objektu (extrémní ochlazování objektu a tím neúměrné nároky na vytápění). Zásady pro ochranu krajinného rázu V koncepci uspořádání krajiny je kladen důraz na ochranu a tvorbu krajiny zdůrazněním a ochranou stávajících prvků, jako je roztroušená zeleň v krajině, charakteristické remízky na mezích, stromořadí na březích a hrázích rybníků, mokřadní vegetace nebo polní cesty. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Využití jednotlivých zemědělských ploch je plně v řešení majitelů a uživatelů, po dohodě s příslušnými orgány státní správy. Pro zlepšení prostupnosti krajiny je vhodné v budoucnu zvýraznit polní cesty a některé dominanty výsadbou liniové zeleně nebo solitérů či skupiny vyšších a nižších dřevin u rozcestí, božích muk apod. Rozvoj sídel je umožněn pouze v návaznosti na zastavěné území a s podmínkou respektování znaků urbanistické struktury. Realizace staveb na velkých plochách je podmíněna vypracováním územní studie. Tento princip je uplatněn a respektován v celém řešeném území. Druhy ploch v krajině Plochy vodní a vodohospodářské (VV) Nachází se jak v krajině urbanizované, tak i v krajině neurbanizované, tj. v celém řešeném území. Vodní plochy a toky jsou na území obce respektovány a chráněny před negativními důsledky civilizačních procesů. Vhodný vegetační porost kolem vodních ploch a toků zlepší estetiku území. Územním plánem je jihovýchodně od Hrabic nad silnicí II/145 navržena na Křesanovském potoce nová vodní plocha (VV 158). Realizace vodních ploch jsou umožněny na plochách lesních, zemědělských a smíšených nezastavěného území. Plochy lesní (L) Samostatně jsou vymezovány pro lesnické hospodaření v lesích. Ve správním území města Vimperk jsou lesní plochy stabilizovány. Oplocovat tyto plochy je možné jen v případě oplocení lesních školek, obor a ochrany porostů před zvěří. Oplocením nesmí být v žádném případě narušena propustnost biokoridorů a funkce biocenter ÚSES nebo snížen či změněn krajinný ráz. V rámci územního plánu je navržena plocha k zalesnění (L 203), a to severozápadně od Pravětína. Plochy zemědělské (Z) Samostatně jsou vymezovány za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití. Tyto plochy jsou tvořeny především kulturou orná půda a kulturou trvalý travní porost. Rozvojové potřeby obce nelze uspokojit uvnitř zastavěného území, proto bylo nutno přistoupit k překročení hranice zastavěného území. Z důvodů snížení erozních účinků při přívalových srážkách je nutno zvýšit podíl přírodních prvků a rozsáhlé plochy orné půdy tak rozdělit vzrostlou zelení. Plochy přírodní (P) – územním plánem jsou plochy přírodní vymezené jako stabilizované plochy EVL a plochy biocenter. ÚP stanovuje taková opatření, která vedou k zajištění funkčnosti ÚSES. Plochy smíšené nezastavěného území (SN) Tyto plochy příznivě kultivují krajinu. Jedná se o vzrostlé zeleně nelesního charakteru, podmáčené plochy, postagrární lada, dále plochy extenzivně využívané, které již částečně zarostly náletovou vegetací, případně byly v nedávné minulosti hospodářsky obhospodařované a v současné době vykazují stav druhově pestrých remízů a dřevin rostoucích mimo les.

Stránka 234 z 269

l.13.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je systém, který je součástí tzv. obecné ochrany přírody. Podmínky pro návrh a cíle ÚSES V zemědělsky kultivovaných krajinách dochází obvykle k tomu, že rozsáhlé celky orné půdy často v kombinaci se zástavbou (silnicí, železnicí apod.) rozdrobují plochy s přírodními biotopy do izolovaných enkláv. Izolovaná společenstva jsou z dlouhodobého hlediska ekologicky nestabilní, protože nemají dostatečnou genovou základnu pro trvalé udržení živočišných a rostlinných druhů, a protože případné poškození nemůže být přirozeně napraveno migrací organismů z nenarušených ploch. Pokud má být krajina trvale stabilní, je třeba zachovat, případně vytvořit síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi těmito ekologicky stabilními zónami, a to jak na místní, tak i na regionální a nadregionální úrovni. Hlavními cíli ÚSES je uchování a zabezpečení nerušeného vývoje přirozeného genofondu krajiny v rámci jejího přirozeného prostorového členění a vytvoření optimálního základu ekologicky stabilních ploch v krajině z hlediska zabezpečení jejich maximálního kladného působení na okolní, méně stabilní části. Ekologicky stabilními plochami jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněné lady, trvalá zeleň rostoucí mimo les, vodní toky a vodní nádrže (rybníky) a jejich doprovodné břehové porosty, mokřady a chráněná území. Souborně můžeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro většinu řešeného území platí, že kostra ekologické stability není schopna v krajině zajistit požadované funkce. Proto je nutno tuto existující, relativně ekologicky stabilní část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující ÚSES. Při vymezení biocenter a biokoridorů se vycházelo z kostry ekologické stability a nejstabilnějších segmentů v krajině, které byly navrženy v pruzích podél vodotečí a na okrajích lesů, kde je největší diverzita druhů a nejvyšší pravděpodobnost migrace organismů Biocentra Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného nebo přírodě blízkého ekosystému. Biokoridory Biokoridory umožňují a podporují migraci, trvalou existenci druhů a společenstev krajiny, šíření a vzájemné kontakty organismů v jednotlivých biocentrech. Jedná se především o liniová společenstva. Pro jejich správnou funkci je důležité dodržet šířkové parametry biokoridorů. Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním ÚSES zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině, a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Interakční prvky zde představují nejcennější plochy ležící mimo systém ekologické stability. Koncepce návrhu a odůvodnění úprav prvků ÚSES Určujícími prvky ÚSES v řešeném území jsou prvky nadregionální a regionální úrovně - kostra ÚSES doplněná o prvky lokální úrovně a interakční prvky. Územní systém je vymezen na regionální úrovni dle první aktualizace Zásad územního rozvoje JčK. Prvky místní úrovně jsou převzaty na území CHKO Šumava z dokumentace poskytnutou Správou NP Šumava a mimo oblast CHKO je systém ÚSES doplněn na základě dokumentace vypracované oprávněným zpracovatelem ÚSES – Ing. Václavem Škopkem, CSc. – Ekoservis České Budějovice. Cílem zpracované dokumentace ÚSES bylo upřesnění prvků a jejich funkční propojení, příp. doplnění do aktuálního stavu. V grafické části územního plánu byly upraveny regionální a nadregionální prvky ÚSES (vymezené v aktualizaci ZÚR JčK) tak, aby tvořily funkční celek a zároveň nekolidovaly s návrhovými plochami dopravních koridorů D5/6.1, D5/6.2 nebo plochami dopravní infrastruktury umožňujícími případnou úpravu parametrů stávající silnice I/4. Tyto úpravy byly zpracovatelem předem projednány. Ke křížení nyní dochází

Stránka 235 z 269

pouze v jediném nezbytném případě. Z důvodu oddělení dopravní trasy od okolní krajiny musí být dopravní stavba řešena tak, aby byl umožněn volný pohyb zvěře. Při zpracování ÚP Vimperk bylo zjištěno, že lokální prvky ÚSES zanesené dle podkladu předaného Správou NP Šumava nenavazují na ÚPD sousední obce Buk. Z důvodu zajištění návaznosti byly upraveny tyto lokální prvky ÚSES: - lokální biokoridor 10/01 – LBC CHOŠ 134 (LBK byl zúžen tak, aby mohl plynule přejít do prvku ÚSES dle ÚP Buk č. 357) - lokální biocentrum LBC CHOŠ 134 ležící na hranici k. ú. Veselka u Vimperka s k. ú. Vyšovatka a k. ú. Včelná pod Boubínem (LBC bylo podél správní hranice Vimperka uzavřeno, aby z něho mohl rovnou vybíhat prvek ÚSES dle ÚP Buk č. 352) Plochy ÚSES jsou vymezeny se specifickými podmínkami využití, které zajišťují jejich ochranu. V řešeném území nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy ani jiné záměry, které by mohly ohrozit funkčnost biocenter a biokoridorů. Do textové části byly zapracovány tabulky prvků ÚSES následovně: Tabulky nadregionálních a regionálních prvků ÚSES byla vytvořena z údajů vypsaných z výkresové části aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Tabulky lokálních prvků ÚSES mimo území CHKO Šumava zpracovala firma Ing. Václav Škopek, CSc. EKOSERVIS - Výzkumné středisko krajinné ekologie. Tabulky lokálních prvků ÚSES na území CHKO Šumava byly zjednodušeny z tabulek dodaných a zpracovaných firmou GeoVision s.r.o. - pracoviště Plzeň pro Správu CHKO Šumava. Tabulky pro zbývající lokální prvky ÚSES byly vypsány z výkresové dokumentace dodané a zpracované firmou GeoVision s.r.o. - pracoviště Plzeň pro Správu CHKO Šumava. l.13.3 PROPUSTNOST KRAJINY Nezbytnou nutností při rozvíjení řešeného území je zachování a postupné zlepšování prostupnosti krajiny pro člověka i volně žijící organismy. Postupná nevhodná fragmentace krajiny znamená vedle zpřetrhání vazeb mezi lidmi i velké ohrožení přirozené migrace celé řady živočišných druhů. Pro zachování přirozené funkce krajiny v kulturním i přírodním smyslu je třeba věnovat velkou pozornost a péči právě zachování její prostupnosti. Pro zachování a zlepšování prostupnosti krajiny je nutné pro volně žijící organismy zakládat prvky ÚSES a pro člověka doplňovat sítě významných pěších propojení a cyklistické infrastruktury, včetně vhodného rozšíření doplňkových zařízení (odpočívadla, informační tabule). l.13.4 OCHRANA PŘED POVODNĚMI Řeky Volyňka protékající správním územím města Vimperk má vyhlášené záplavové území. Území je zejména ohroženo přívalovými vodami. V řešeném území nejsou navržena aktivní protipovodňová opatření, pouze pasivní ve smyslu zvyšování retenční schopnosti krajiny v plochách ÚSES a podél vodních toků. Tato opatření jsou v ÚP umožněna téměř na všech plochách s rozdílným způsobem využití. l.13.5 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ V ÚP Vimperk není uvažováno s plošnými protierozními opatřeními. Řešené území není významně ohroženo větrnou a vodní erozí. Větrnou a vodní erozí jsou potenciálně ohroženy lehčí půdy uložené na svazích a půdy ležící bezprostředně podél vodních toků. Zmenšováním výměry zemědělsky obdělávané půdy ve prospěch trvalých porostů, a to jak travních, tak i se vzrostlou zelení, jednoznačně přispívá k omezování větrné i vodní eroze. Za další protierozní opatření lze například pokládat snahu o co nejdelší zdržení dešťové vody v území, čemuž napomáhá například obnova mezí, vysazování alejí a větrolamů, zvyšování retenční schopnosti území budováním průlehů, zasakovacích pásů a záchytných příkopů nebo navracením koryt drobných vodních toků do přírodě blízkého stavu. Obdobně lze pohlížet i na postupné budování územního systému ekologické stability. Zranitelné oblasti Žádné katastrální území obce Vimperk nebylo zařazeno do zranitelných oblastí dle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění. Stránka 236 z 269

l.14

VSTUPNÍ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limity využití území podle zvláštních předpisů byly při řešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese. Dle těchto právních předpisů je nutno respektovat stávající zařízení, kulturní a přírodní hodnoty včetně podmínek jejich ochrany. Vodní toky a plochy Významný krajinný prvek ze zákona. Záplavové území Hydrologickým povodím II. řádu je v zájmovém území povodí Otavy. Hydrologickým povodím III. řádu je v převážné části zájmového území řeka Volyňka se svými přítoky, která protéká od jihozápadu k severovýchodu Výjimku tvoří jižní část k.ú. Veselka u Vimperka a malá část k.ú. Pravětín, kde tvoří hydrologické povodí III. řádu řeka Blanice. Volyňka protéká i zastavěnou částí města Vimperka. Na území města je jejím levostranným přítokem Křesanovský potok (z části zatrubněn) a pravostranným přítokem Pravětínský potok. Dále je na území města na Volyňce obtokový kanál Fišerka, který je také z části zatrubněn. Volyňka je vodohospodářsky významný tok a má vyhlášené záplavové území. Povodňové průtoky však nepůsobí závažnější problémy. Ostatní toky záplavová území vyhlášena nemají. Hranice stanoveného záplavového území Q100 a aktivní zóna jsou zakresleny v Koordinačním výkrese (výkres č. 4). Chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Omezení v oblasti je stanoveno v § 28 odst. 2 vodního zákona a vlastním nařízením vlády. Lesní plochy Významný krajinný prvek ze zákona. Vzdálenost 50m od okraje lesa a umisťování staveb Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. Samostatné umístění jednotlivých staveb ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku. Chráněná krajinná oblast Šumava a zónace jeho území Na řešené území zasahuje CHKO Šumava, rozdělená do I. až IV. zóny. Natura 2000 - Evropsky významná lokalita Část území se nachází ve vyhlášené lokalitě Natura 2000. Jedná se o evropsky významnou lokalitu Šumava (CZ0314024) o rozloze 171 925ha. Biosférická rezervace UNESCO Území Šumavy je zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO vyhlašovaných v rámci programu Man and Biosfere (MaB). Celé správní území Hartmanic je součástí Biosférické rezervace Šumava, která zahrnuje většinu plochy CHKO Šumava. Přírodní rezervace a jejich ochranné pásmo V řešeném území se nachází přírodní rezervace včetně ochranného pásma: 

přírodní rezervace Opolenec v k.ú. Výškovice a Bořanovice.



přírodní rezervace Radost v k.ú. Vimperk a k.ú. Klášterec u Vimperka a Lipka u Vimperka.

 přírodní rezervace Lipka I v k.ú. Lipka u Vimperka. Přírodní památka  přírodní památka Lipka – v k.ú. Lipka u Vimperka včetně ochranného pásma. Památné stromy včetně ochranného pásma V řešeném území se nachází památné stromy včetně ochranného pásma. Ochranné pásmo památného stromu vymezuje orgán ochrany přírody, který památkový strom vyhlásil. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130cm nad zemí. Památné stromy jsou zakresleny do Koordinačního výkresu pro přílišný detail včetně OP. Stránka 237 z 269

k.ú. Výškovice u Vimperka  Sudslavická lípa na p.č. 392 s ochranným pásmem 37m k.ú. Arnoštka 

jasan na p.č. 105/1



dub na p.č. 255

 lípa u Huti na p.č. 232/1 k.ú. Vimperk 

lípa u Brantlova Dvora I na p.č. 1967/1 s ochranným pásmem 19m



lípa u Brantlova Dvora II na p.č. 1686 s ochranným pásmem 13m

 lípa Na Výsluní na p.č. 430 s ochranným pásmem 10m k.ú. Boubská  Podlešákův jilm s ochranným pásmem 12,5m Významný krajinný prvek 

Ke Kalvárii na poz. p.č. 1778, 1779, 1818 v k.ú. Vimperk



Městský park

 Zámecká alej a arboretum Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) Zpracování územního systému ekologické stability je nástrojem s vysokým právním zabezpečením. Je povinným územně plánovacím podkladem. Zapracováním do územního plánu je ÚSES v území trvale fixován. Plochy ÚSES vymezené nadregionálními, regionálními a lokálními biokoridory, regionálními a lokálními biocentry, ochrannou zónou nadregionálního biokoridoru a doplněné interakčními prvky jsou zakreslené v grafické části dokumentace. Ochranné pásmo hřbitova Ochranné pásmo veřejných pohřebišť se zřizuje 100m od hranice pozemků. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Památkově chráněné objekty Dominantou města je renesanční zámek Vimperk, prohlášený národní kulturní památkou nařízením vlády České republiky č. 50/2010 Sb., ze dne 8. února 2010, o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, v platném znění. Ve správním území města Vimperk se nachází tyto nemovité kulturní památky, popř. soubor: k.ú. Vimperk 

bašta Haselburg na p.č. 361 (stav.)



bašty na p.č. 1657 (stav.), 159 (stav.), 417 (stav.)



městské opevnění – rej. č. 29787/3-3808



brána v městském opevnění na p.č. 381 (stav.)



Černá věž (městská zvonice) na p.č. 1 (stav.) nám. Svobody čp. 72 - rej. č. 16749/3-3840



socha sv. Jana Nepomuckého – rej.č. 33706/3-3839



socha sv. Anny Samotřetí – rej.č. 37510/3-3838



dvě kašny na nám. Svobody – rej.č. 34114/3-3835



kostel Navštívení P. Marie – rej.č. 25931/3-3831 – na nám. Svobody na p.č. 2 (stav.), první zmínka r.1365



kostel sv. Bartoloměje na p.č. 461 (stav.) – rej.č. 20893/3-3832 – založený r. 1270



hřbitov na p.č. 463 – rej.č. 33802//3-3833



kaple Nejsvětějšího Srdce Páně na p.č. 530 (stav.) – rej.č. 102962



kaple 14 sv. Pomocníků z r. 1708 na p.č. 462 (stav.) Stránka 238 z 269



železniční most Velký Klášteřík – rej.č. 46707/3-5941



měšťanský dům čp. 34, nám. Svobody na p.č. 181 (stav.) – rej.č. 16469/3-3820



měšťanský dům čp. 35, nám. Svobody na p.č. 179 (stav.) – rej.č. 47253/3-3821



měšťanský dům čp. 37, nám. Svobody na p.č. 177 (stav.) – rej.č. 10310/3-6066



měšťanský dům čp. 39, nám. Svobody na p.č. 168 (stav.) – rej.č. 10690/3-6085



měšťanský dům čp. 40, nám. Svobody na p.č. 167 (stav.) – rej.č. 33112/3-3822



měšťanský dům čp. 43, nám. Svobody na p.č. 7 (stav.) – rej.č. 18355/3-3823



měšťanský dům čp. 44, nám. Svobody na p.č. 6 (stav.) – rej.č. 41290/3-3824



měšťanský dům čp. 45, nám. Svobody na p.č. 5 (stav.) – rej.č. 35704/3-3825



měšťanský dům čp. 27, nám. Svobody na p.č. 1559 (stav.)



měšťanský dům čp. 18, nám. Svobody na p.č. 146 (stav.) – rej.č. 25391/3-3819



měšťanský dům čp. 16, nám. Svobody na p.č. 144 (stav.) – rej.č. 30004/3-3828



měšťanský dům čp. 13, nám. Svobody na p.č. 141 (stav.) – rej.č. 17186/3-3818



měšťanský dům čp. 12, nám. Svobody na p.č. 139 (stav.) – rej.č. 37803/3-3817



měšťanský dům čp. 9, nám. Svobody na p.č. 133 (stav.) – rej.č. 36109/3-3816



měšťanský dům čp. 8, nám. Svobody na p.č. 132 (stav.) – rej.č. 23344/3-3815



měšťanský dům čp. 7, nám. Svobody na p.č. 129 (stav.) – rej.č. 44148/3-6024



děkanství čp. 46, nám. Svobody na p.č. 3 (stav.) – rej.č. 30604/3-3830



měšťanský dům čp. 5, Steinbrenerova na p.č. 115 (stav.) – rej.č. 26919/3-3813



měšťanský dům čp. 1, Steinbrenerova na p.č. 111 (stav.) – rej.č. 35600/3-3814



měšťanský dům čp. 54, Kostelní ul. na p.č. 36 (stav.)



měšťanský dům čp. 51, Kostelní ul. na p.č. 41 (stav.)



měšťanský dům čp. 112, Kostelní ul. na p.č. 42/1 (stav.)



měšťanský dům čp. 46, Kostelní ul. na p.č. 3 (stav.)



škola čp. 167, Kaplířova ul. na p.č. 922 (stav.) – rej.č. 102952



měšťanský dům čp. 61 U „Jelena“, Pivovarská ul. na p.č. 408 (stav.) – rej.č. 45902/3-3826



měšťanský dům čp. 18, Inocencova ul. na p.č. 106 (stav.) – rej.č. 32827/3-3829



měšťanský dům čp. 16, Inocencova ul. na p.č. 107 (stav.)



měšťanský dům čp. 11, Na Baště na p.č. 50 (stav.)



hotel Zlatá hvězda čp. 103, 1.máje p.č. 908/1 (stav.) – rej.č. 19188/3-3837

 měšťanský dům čp. 180, 1.máje na p.č. 852 (stav.) – rej.č. 25073/3-3827 k.ú. Korkusova Huť 

kostel Nalezení sv. Kříže - rej. č. 31484/3-3602

 kaple - rej. č. 26448/3-3603 k.ú. Bořanovice u Vimperka  venkovská usedlost čp. 13 k.ú. Lipka u Vimperka 

středověké rýžoviště zlata na p.č. 349, 351, 353, 356, 357/2, 361, 380, v lese na obou březích Volyňky Městská památková zóna Ve správním území města Vimperk je prohlášena Městská památková zóna Vimperk. Archeologické lokality Na celé správní území města Vimperk je nutné pohlížet jako na území s archeologickými nálezy. k.ú. Křesanov 

středověké a novověké jádro vsi na L břehu Křesanovského potoka – kat.2 Stránka 239 z 269



dehtárna na p.č. 519/1, jižně od cesty do Cejsice – kat.1

 středověké a novověké jádro vsi. 800m východně od vrchu Loužek – kat.2 k.ú. Výškovice u Vimperka 

středověké a novověké jádro vsi, VSV od Martinovy hory – kat.2



středověké a novověké jádro vsi, na L břehu Volyňky – kat.2



středověké a novověké jádro vsi Sudslavice - kat.2

 návrší u soutoku Volyňky a Spůlky na p.č. 440/1 – kat. 1 k.ú. Bořanovice u Vimperka  středověké a novověké jádro vsi při L přítoku Bořanovického potoka – kat.2 k.ú. Boubská  středověké a novověké jádro vsi, S od Vimperka, SZ od vrchu V hůrkách – kat.2 k.ú. Vimperk 

zámek – kat.1

 středověké a novověké jádro obce – kat.1 k.ú. Hrabice  středověké a novověké jádro vsi na L břehu Křesanovského potoka – kat.2 k.ú. Michlova Huť 

Michlova huť – kat.1



Michlova huť starší – kat.1

 Michlův mlýn – sejpky (niva Volyňky) – kat.1 k.ú. Lipka  bývalé jádro vsi – kat.2 k.ú. Huťský Dvůr 

Tomášova huť – kat.1

 u Huťského dvora – kat.1 k.ú. Korkusova Huť 

Šeravská huť – kat.1

 Korkusova huť čp.6 – kat.1 k.ú. Arnoštka 

částečně zasahuje Kryštofova huť, při tzv. Mokré cestě, SZ svah Boubína – kat. 1

 huť pod Boubínem na L břehu Pravětínského potoka – kat.1 k.ú. Solná Lhota 

sejpy na Arnoštském potoce – kat.1



jádro vsi Solné Lhoty – kat.2

 Stará Lhota – sejpy - kat.1 k.ú. Veselka  středověké a novověké jádro vsi – kat.2 k.ú. Klášterec u Vimperka  středověké a novověké jádro vsi – kat.2 k.ú. Skláře u Vimperka 

huť Mikamon – kat.1

 středověké a novověké jádro vsi u vrchu Medník– kat.2 k.ú. Pravětín 

U zbořeného mostu – kat.1



středověké a novověké jádro vsi – kat.2 Stránka 240 z 269

Má - li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum, viz zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Pro případné archeologické nálezy platí ohlašovací povinnost podle zákona o státní památkové péči. Chráněné ložiskové území k.ú. Výškovice u Vimperka  CHLÚ 04040000 Výškovice I Na tomto území lze zřizovat stavby a zařízení, která nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen pokud je to nezbytné v zákonem chráněném obecném zájmu. Ložiska nevyhrazených nerostů k.ú. Výškovice u Vimperka 

Výškovice (D 3040400) – těženou surovinou je kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

 Výškovice – Sudslavice (D 5233200) - současná povrchová těžba stavebního kamene Poddolovaná území V řešeném území se nachází poddolované území č. 1151 v k.ú. Hrabice, kde byly v minulosti těženy nerudy. Ochranná pásma dopravních tras Řešeným územím prochází silnice I., II. a III. tříd a železnice. Ochranné pásmo silnice I. třídy je 50 m od osy přilehlého pásu vozovky. U silnice II. a III. třídy činí 15 m od osy vozovky nebo přilehlého pásu, a to na každou stranu (mimo zastavěné území). Ochranné pásmo železnice je 60 m od osy krajní koleje. Jakákoliv stavební činnost v ochranném pásmu je možná pouze se souhlasem Drážního úřadu. Ochrana před zvýšenou hygienickou zátěží V chráněném venkovním prostoru, venkovním prostoru staveb a vnitřních prostorách staveb při silnicích I., II. a III. třídy je nutné dodržovat nejvýše přípustné hodnoty hluku. V případě nedodržení hlukových limitů budou případná protihluková opatření vybudována na náklady investorů této zástavby, a to mimo pozemky stávajících silnic. Vyhlášené vodní zdroje a jejich ochranná pásma V řešeném území se nachází vodní zdroje s vyhlášenými ochrannými pásmy I., II. a III. stupně. Omezení v ochranných pásmech vodní zdrojů je ustanoveno v § 30 odst. 7 a 8 vodního zákona a vlastním stanovením ochranného pásma vodního zdroje. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok Podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí §23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona 26) tímto nejsou dotčena. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500mm včetně - 1,5m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500mm - 2,5m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0m. Ochranné pásmo čistírny odpadních vod Stávající čistírna odpadních vod leží v severovýchodní části města Vimperk a má vyhlášené ochranné pásmo, které je zakresleno v Koordinačním výkrese (výkres č. 4) a zohledněno v návrhu ÚP. Ochranná pásma elektrického vedení Řešeným územím prochází vzdušná a kabelová vedení VN 22 kV a VVN 110 kV. Stránka 241 z 269

Uživatel území v blízkosti energetických venkovních vedení je omezován ve své činnosti ochrannými pásmy. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a je dáno novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne 1.1.2001. Ochranná pásma jsou: a) napětí nad 35kV do 110kV včetně - 12m b) napětí od 1kV do 35kV včetně 1. vodiče bez izolace - 7m. c) napětí od 1kV do 35kV včetně 2. vodiče s izolací základní - 2m. d) napětí od 1kV do 35kV včetně 3. závěsná kabel. vedení - 1m. U stávajících el. zařízení, vybudovaných před účinností tohoto zákona, zůstávají původní ochranná pásma, tj. u el. vedení nad 35kV do 110kV je to 15m a u el. vedení VN 22kV je to 10m. Ochranné pásmo trafostanice činí 7m od objektu, pro přílišný detail je zakresleno vč. trafostanice. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo plynovodu Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, regulačních stanic a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu Energetického zákona č. 458/2000 Sb., § 68, 69, 98. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN 73 6005, ČSN 38 64 10, ČSN 38 64 13. Řešeným územím prochází vysokotlaký plynovod, který má ochranné pásmo 4m od okraje potrubí a bezpečnostní pásmo 20m od okraje potrubí. Ochranné pásmo regulační stanice VTL plynovodu je 4m na všechny strany od půdorysu, pro přílišný detail je zakresleno vč. regulační stanice. Bezpečnostní pásmo regulační stanice je 10m od objektů zástavby. Komunikačního zařízení s ochranným pásmem V řešeném území se nachází komunikační zařízení s ochranným pásmem. Ochranné pásmo skládky V řešeném území se nachází řízená skládka komunálního odpadu s vyhlášeným ochranným pásmem.

m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch

a

m.1.1 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Možnosti stavebního využití proluk v obytné zástavbě jednotlivých sídel: Vimperk - lokalita U Sloupů – 50 bytových jednotek v bytových domech

Stránka 242 z 269

Vimperk - do zastavěného území města lze umístit cca 12 RD

Stránka 243 z 269

Stránka 244 z 269

Bořanovice - do zastavěného území sídla lze umístit 4 RD Boubská - do zastavěného území sídla lze umístit 3 RD

Hrabice - do zastavěného území sídla lze umístit 3 RD Klášterec - do zastavěného území sídla lze umístit 5 RD

Stránka 245 z 269

Korkusova Huť a Solná Lhota – do zastavěného území nelze umisťovat nové objekty

Křesanov - do zastavěného území sídla lze umístit 2 RD Cejsice – do zastavěného území nelze umisťovat nové objekty

Lipka a Stará Lipka – do zastavěného území sídel lze umístit 5 RD

Stránka 246 z 269

Pravětín – do zastavěného území sídla lze umístit 4 RD Skláře – do zastavěného území sídla lze umístit 4 RD Veselka – do zastavěného území sídla lze umístit 3 RD

Výškovice – do zastavěného území sídla lze umístit 1 RD Vnarovy, Paříž - do zastavěného území nelze umisťovat nové objekty Sudslavice – do zastavěného území sídla lze umístit 2 RD

Některé větší plochy proluk, které nejsou vyhodnoceny z hlediska možnosti výstavby v prolukách, jsou v návrhu ÚP Vimperk řešeny jako plochy navržené pro výstavbu. Tento počet stavebních možností je tudíž zahrnutý již přímo ve výčtu navržených ploch. Závěr: Do zastavěných území města a jednotlivých sídel ve správním území Vimperka je možno umístit max. 48 rodinných domů. m.1.2 VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Stránka 247 z 269

Město Vimperk nemá vydánu žádnou územně plánovací dokumentaci. Územním plánem Vimperk je vyhodnoceno účelné využití zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území a jsou vytvořeny podmínky pro nové způsoby využití území vybraných ploch. ÚP Vimperk předpokládá opravy a rekonstrukce objektů pro bydlení a občanské vybavení, které nenaruší obytnou funkci. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících principů: - respektování historicky vytvořených urbanistických struktur území - plošná a prostorová vazba stávajících a navrhovaných ploch s rozdílným způsobem využití - využití proluk a enkláv v zastavěném území - omezení rozvoje s rozptýleným charakterem zástavby - ochrana krajiny - poloha rozvojových lokalit ve vztahu ke stávajícímu dopravnímu systému a systémům technické infrastruktury - vyváženost plošného rozvoje v řešeném území Byly vytvořeny podmínky pro nové způsoby využití území vybraných ploch na základě prověření záměrů posouzení podnětů obce a jiných subjektů, zejména soukromých vlastníků. To vše s ohledem na účelné využití zastavěného území a charakter a efektivitu jeho využití. Nejzásadnější dopad na rozvoj města a kapacity jeho veřejné infrastruktury budou mít především plochy smíšené obytné, plochy výroby a skladování, plochy smíšené výrobní, v menší míře pak plochy rekreace a také občanského vybavení. Z rozboru udržitelného rozvoje území pro město Vimperk vyplývají silné stránky: - vysoký koeficient ekologické stability (KES = 3,85) - lokálně významné zdroje stavebního kamene - vynikající výsledky v separaci odpadu - umístění v kategorii obce nad 7000 obyvatel v soutěži „Jihočeši třídí odpady“ v letech 2009, 2011, 2012) - zámek Vimperk je nemovitou národní kulturní památkou - průměrná roční míra nezaměstnanosti meziročně (2011 – 2010) klesla - vysoký podíl obyvatel napojených na veřejný vodovod - nárůst vysokoškolsky vzdělaných osob mezi lety 2001a 2011 (z 7,5% na 9,8%) - velký podíl obydlených bytů - velmi významná rekreační oblast Z tohoto rozboru vyplývají rovněž slabé stránky a z nich plynoucí příležitosti a problémy k řešení v ÚPD: - jedno poddolované území - velký pokles podílu půd 1. a 2. tř. ochrany (o 43% mezi r. 2010 a 2012) - hluková a jiná zátěž v obydlených oblastech díky silnicím I/4, II/145 a železnici - vysoký podíl ploch brownfields - nevyhovující kapacita a kvalita místních komunikací zejm. do zastavitelných ploch za tratí ČD (velké sklony) - neustále klesající počet obyvatel od r. 1996 - nejnižší míra individuální rekreace Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva ve správním území města Vimperk rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

počet obyvatel

7 963

7 913

7 864

7 876

7 849

7 768

7 725

7 675

7 615

7 602

V posledních letech došlo k odlivu obyvatel z přilehlých sídel ve správním území města Vimperk z důvodu stavební nepřipravenosti. Část obyvatel přechází do města Vimperk, což je patrné z následující tabulky. Vývoj trvale bydlícího obyvatelstva ve městě Vimperk Stránka 248 z 269

rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Vimperk I

192

205

230

273

310

364

420

480

552

627

Vimperk II

3 578

3 721

3 903

4 121

4 322

4 512

4 755

5 050

5 320

5 654

Vimperk III

273

291

303

311

324

329

334

352

357

370

4 043

4 217

4 436

4 705

4 956

5 205

5 509

5 882

6 229

6 651

Celkem

Zastavěné území Vimperka je již téměř vyčerpáno. Do proluk je možné umístit max. 12 rodinných domů. V lokalitě U Sloupů je možné ve stávajících objektech vytvořit cca 50 bytových jednotek. Rozvoj bydlení je silně ovlivněn současným trendem zvyšování kvality bydlení (snižování počtu obyvatel na byt a zároveň zvyšování obytné plochy na obyvatele). Proto jsou navrženy plochy smíšené obytné především pro výstavbu rodinných domů. Územním plánem je rozvoj ploch smíšených obytných nadhodnocen, a to z důvodu potřeby přiměřené rezervy a z důvodu přilákání nových obyvatel do řešeného území. Reálná nabídka stavebních pozemků je však ve skutečnosti výrazně nižší především pro technickou i územní nepřipravenost stavebních pozemků, nebo majetkoprávních vztahů. Záměry na zástavbu v drobných lokalitách vychází z požadavků investorů vesměs na vlastních pozemcích. V některých případech je tato zástavba již předjednána s městem i orgány ochrany životního prostředí, a to s kladným výsledkem. Nové plochy pro výrobu a skladování a smíšené výrobní jsou vymezeny z důvodu zajištění podmínek pro stávající i budoucí podnikatele, kteří budou moci vytvořit pracovní příležitosti a tím přispět ke zvýšení ekonomické i sociální úrovně Vimperka. Plochy rekreace a plochy občanského vybavení jsou navrženy z důvodu vysokého potenciálu dalšího rozvoje v oblasti turistiky. m.1.3 ODŮVODNĚNÍ VELIKOSTI NÁVRHOVÝCH PLOCH

Sídlo

Velikost vymezených ploch (ha)

Velikost ploch pro výstavbu RD (ha)

Počet RD

Nárůst obyvatel

56,10

33,66

336

1008

Vimperk

Pro vyhodnocení je uvažováno: 

1ha vymezené plochy = 60% pro výstavbu RD + 20% pro dopravní a technickou infrastrukturu + 20% pro plochy veřejného prostranství



velikost stavební parcely pro 1RD cca 1000m²



1 RD = 3 obyvatele

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel Ve městě Vimperk bylo k 31. 12. 2014 hlášeno k trvalému pobytu 6 651 obyvatel. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ÚPD v zastavitelném území nabízí výstavbu cca 336 rodinných domů pro cca 1 008 obyvatel. Při posuzování je nutné přihlédnout k okolnostem, že ne všechny stavební nabídky budou využity k výstavbě z důvodů majetkoprávních, a že ne všechny nové objekty bydlení budou sloužit k trvalému bydlení. Proto výsledný nárůst trvale bydlících obyvatel města Vimperk je nutné vzhledem k uvedeným skutečnostem redukovat. Předpokládané redukce a jejich zdůvodnění : 

cca 10% z důvodů nechtěného soužití, tj. cca 33 RD pro 100 obyvatel. Jedná se především o soužití rodin dětí s rodiči a rozvedená manželství. V současné době se počty těchto soužití zvyšují a lze předpokládat, že počet cenzových domácností ještě vzroste.



cca 10% z důvodů nerealizovatelnosti, tj. cca 33 RD pro 100 obyvatel Výstavba v některých navržených lokalitách bude v návrhovém období obtížně realizovatelná, a to z ekonomických (např. náklady na technickou infrastrukturu převyšují náklady na výstavbu, Stránka 249 z 269

finanční nedostupnost pozemků) nebo z majetkoprávních důvodů (např. nesouhlas majitele pozemku s vedením technické infrastruktury nebo dopravní stavby). 

cca 15% z důvodů podmínek rozvoje, tj. cca 50 RD pro 150 obyvatel Do podmínek rozvoje jsou promítnuty požadavky vyplývající z polohy obce, např. blízkost centra zaměstnanosti, kvalitní životní prostředí.



cca 35% plánovaných staveb nebude využito pro trvalé bydlení (rekreace, občanská vybavenost a podnikání umožněné v podmínkách využití území), tj. cca 117 RD pro 351 obyvatel

Po redukci je možný reálný nárůst 103 nových rodinných domů pro cca 307 trvale bydlících obyvatel.

Za posledních 10 let dochází k poměrně pravidelnému nárůstu obyvatelstva (průměrný roční přírůstek 275 obyvatel). Z této tendence lze dedukovat, že vymezené zastavitelné plochy by měly dostačovat potřebám výstavby RD pro příští 1 rok. Vzhledem ke skutečnosti, že navržené plochy v samotném městě Vimperk nejsou dostačující, je návrh uskutečňován v přilehlém sídle Hrabice a v k. ú. Boubská.

n) postup pořízení a zpracování ÚP Vimperk ÚP, vydaný dne zastupitelstvem města dne 27.06.2011 byl zrušen krajským úřadem dne 17.10.2014. Bylo navázáno na poslední úkon, který nebyl rozhodnutím krajského úřadu zpochybněn a zastupitelstvo města schválilo upravený návrh zadání ÚP dne 06.11.2014 pod č. usn. 12.

Stránka 250 z 269

Rada města rozhodla dne 09.01.2015 svým usnesením č. 2 řešit zpracování ÚP přímým zadáním (Atelier AD s.r.o.). Zpracovatel předal pořizovateli návrh zadání dne 27.01.2015. Pořizovatel téhož dne oznámil dle § 50 odst. 3 SZ společné jednání o návrhu ÚP na den 13.02.2015 jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, sousedním obcím a zpracovateli a veřejnou vyhláškou ostatním osobám s tím, že mohou do 30ti dnů ode dne jednání resp. do 30ti dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, uplatnit stanoviska resp. připomínky. Bylo uplatněno 21 připomínek a 7 stanovisek DO. Pořizovatel s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledek projednání návrhu ÚP Vimperk dle § 51 odst. 1 SZ i za účasti zpracovatele návrhu ÚP dne 18.03.2015 v kanceláři vedoucího OVÚP MěÚ Vimperk (jednání se konalo od 14:30 do 19:00 hod.). Na základě uplatněných připomínek a stanovisek byl dne 20.03.2015 dán pokyn zpracovateli k úpravě návrhu ÚP. K některým stanoviskům se konala dohodovací jednání ve dnech 19. a 25.03.2015 za účasti určeného zastupitele, zpracovatele (pouze 19.03.) a krajského úřadu OZZL. Návrh ÚP byl posléze upraven v souladu s výsledky dohodovacích jednání. Dne 26.03.2015 byl upravený návrh ÚP předán zpracovatelem pořizovateli upravený návrh ÚP. Dne 31.03.2015 (vypraveno 01.04.2015) byla pořizovatelem na krajský úřad zaslána žádost čj. VÚP 6662/15-TAK 257/2010 o stanovisko k ÚP dle § 50 odst. 7 SZ. Po odstranění nedostatků, na které upozornil krajský úřad pořizovatele, vydal krajský úřad dne 10.04.2015 stanovisko, které neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. 7 SZ a bylo tak možné zahájit řízení o ÚP. Dne 10.04.2015 bylo pořizovatelem oznámeno veřejnou vyhláškou všem a jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, sousedním obcím a zpracovateli veřejné projednání návrhu ÚP na 14.05.2015. Pořizovatel v tomto oznámení upozornil, že do 7 dnů ode dne veřejného projednání (tedy do 21.05.2015) může podle § 52 odst. 3 stavebního zákona každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky. Dále pořizovatel v tomto oznámení uvedl, že dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Upozornil, že k později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. K návrhu ÚP Vimperk uplatnilo v rámci veřejného projednání 10 subjektů řádné námitky. Jeden subjekt (manželé Krýchovi) uplatnili námitku opožděně (svoji námitku doručili osobně dne 22.05.2015 na podatelnu odboru výstavby a ÚP MěÚ Vimperk). Prakticky shodnou připomínku podávali manželé Krýchovi v rámci společného jednání (vypořádání této připomínky viz kapitola o) odůvodnění ÚP – vyhodnocení uplatněných přípomínek). V případě, že by jejich námitka byla podána včas, byla by rozhodnuta v souladu s vypořádáním jejich obdobné připomínky, tedy byla by zamítnuta. Odůvodnění zamítnuté námitky by odráželo argumenty uvedené ve vypořádané připomínce. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil dle § 53 odst. 1 SZ výsledky projednání, zpracoval s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územního plánu. Návrhy doručil dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzval je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Po úpravě návrhu ÚP byl tento předložen k vydání zastupitelstvem města na den 29.06.2015.

o) vyhodnocení uplatněných připomínek K veřejnému projednání návrhu ÚP Vimperk nebyly uplatněny žádné připomínky. Ke společnému jednání návrhu ÚP Vimperk byly uplatněny tyto připomínky ke společnému jednání: 1.

Auto Jamra s.r.o. z 06.02.2015: Přesunout trasu VPS TI-E13 (navrhované el. vedení) mimo pozemky p.č. 838/9 (budova), 838/3 (budova), 838/2 a 838/7 v k.ú. Vimperk ve vlastnictví připomínkujícího.

Stránka 251 z 269

2.

Vyhodnocení připomínky č. 1: Připomínka je akceptována. Návrh ÚP byl upraven tak, aby trasa VPS TI-E13 vedla mimo budovy. Došlo k úpravě trasy, která je vedena v zájmovém území po komunikacích. Jaroslav Mráz z 06.02.2015: Přesunout trasu VPS TI-E13 (navrhované el. vedení) mimo pozemky p.č. 865/4, 2601/3 a 2601/4 v k.ú. Vimperk ve vlastnictví připomínkujícího. Vyhodnocení připomínky č. 2: Připomínka je akceptována. Došlo k úpravě trasy VPS TI-E13, která je vedena v zájmovém území po komunikacích.

3.

Hana a Ing. Martin Paštikovi z 10.02.2015: Upravit regulativ plochy R-stav na pozemcích p.č. 1791, 1792/1 a 1792/2 z max. zastavěnosti 10% na zastavěnost 20-25% a stavby neomezovat max. výměrou 25% příp. přeřadit celou lokalitu do ploch OV. Vyhodnocení připomínky č. 3: Připomínka je akceptována. U zmíněných pozemků došlo k přeřazení funkčního využití na „OVVODNÍK“, které individuálně charakterizuje tuto plochu.

4.

Vlastimil Kříž z 16.02.2015: Upravit vedení VPS TI-Ee 39/2 tak, aby se nedotýkala pozemku p.č dle KN 659 v k.ú. Boubská ve vlastnictví připomínkujícího. Vyhodnocení připomínky č. 4: Připomínku nelze akceptovat. Změna trasy není možná. Aktualizací ZÚR byl vymezen koridor nadmístního významu v oblasti energetiky pod označením „Ee39/2“ (velmi vysoké napětí 110kV Strakonice – Vimperk - záměr vedení VVN, šíře koridoru 100m). Tento koridor vede mj. i přes pozemek p.č. dle KN 659 v k.ú. Boubská. Dle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu ÚP s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem (ZÚR). Dle čl. 29 ZÚR je tento koridor určen pro umístění samotného záměru (ochranné pásmo může vymezený koridor či plochu překročit). Záměr (linka vedení) tedy musí být v ÚP Vimperk umístěna v koridoru ze ZÚR. Vedení TI-Ee 39/2 je v ÚP navrženo tak, aby bylo v souladu se ZÚR (VPS není možné navrhnout v ÚP tak, aby se pozemku p.č. dle KN 659 v k.ú. Boubská vůbec nedotýkal).

5.

Zdeněk Kutil z 25.02.2015: Více připomínek. Dne 16.03.2015 vzal p. Zdeněk Kutil své připomínky zpět.

6.

František Řehoř z 27.02.2015: Vymezit novou zastavitelnou plochu na částech pozemků p.č. dle KN 88, 89 a 100/8 v k.ú. Hrabice dle zákresu připomínkujícího o ploše 1442 m2 a vyjmutí stávající návrhové plochy SO na p.p.č. dle KN 1761/2 v k.ú. Vimperk o stejné ploše tak, aby nedošlo k navýšení záboru ZPF novým návrhem. Vyhodnocení připomínky č. 6: Připomínka není akceptována. Z důvodu rozmělňování zástavby a s tím spojených negativ (urbanisticky nevhodné, nové nároky na zimní údržbu, dopravní a technickou infrastrukturu) nebyly tyto pozemky zařazeny do zastavitelné plochy.

7.

Zdeňka a Vlastimil Krýchovi z 02.03.2015: Vymezit novou zastavitelnou plochu na pozemku p.č. dle KN 401 v k.ú. Křesanov. Dle sdělení připomínkujících sloužil uvedený pozemek jako „smetiště“ a je problém s růstem stromů na tomto pozemku. Nesouhlas s vedením plynovodu. Stránka 252 z 269

Vyhodnocení připomínky č. 7: Připomínka není akceptována. Pozemek je v návrhu ÚP zařazen do stabilizovaných ploch veřejného prostranství tak, jak nejlépe koresponduje se současným stavem pozemku (v centrální části pozemku vzrostlá zeleň - stromy). Pokud je pozemek dle tvrzení připomínkujícího znehodnocen (bývalá skládka), nejeví se jako vhodné jeho vymezení do ploch umožňujících výstavbu i z důvodů možné kontaminace či obtížného zakládání stavby. Vymezení VPS pro plynovod ze ZÚR po aktualizaci ZÚR již pominulo (koridor plynu ze ZÚR již přes pozemek nevede). 8.

Jan Janda z 05.03.2015: Nesouhlas s vedením VPS TI-Ee 39/2 přes pozemky ve vlastnictví připomínkujícího (bez bližší specifikace) v k.ú. Boubská Vyhodnocení připomínky č. 8: Připomínku nelze akceptovat. Aktualizací ZÚR byl vymezen koridor nadmístního významu v oblasti energetiky pod označením „Ee39/2“ (velmi vysoké napětí 110kV Strakonice – Vimperk - záměr vedení VVN, šíře koridoru 100m). Tento koridor vede, dle sdělení připomínkujícího, i přes jeho pozemky v k.ú. Boubská. Dle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu ÚP s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem (ZÚR). Dle čl. 29 ZÚR je tento koridor určen pro umístění samotného záměru (ochranné pásmo může vymezený koridor či plochu překročit). Záměr (linka vedení) tedy musí být v ÚP Vimperk umístěna v koridoru ze ZÚR. Vedení TI-Ee 39/2 je v ÚP navrženo tak, aby bylo v souladu se ZÚR (VPS není možné navrhnout v ÚP zásadně jinak – je nutné dodržet hranice koridoru vymezené aktualizací ZÚR).

9.

Irena a Stanislav Nožičkovi z 10.03.2015: Vymezit novou zastavitelnou plochu na pozemcích p.č. dle KN 637/1, 637/2, 637/3 v k.ú. Hrabice (dle sdělení připomínkujícího bývalá skládka „Na Hospůdce“) Vyhodnocení připomínky č. 9: Připomínka nebyla akceptována. Z důvodu rozmělňování zástavby a s tím spojených negativ (urbanisticky nevhodné, nové nároky na zimní údržbu, dopravní a technickou infrastrukturu) nebyly tyto pozemky zařazeny do zastavitelné plochy. Pokud jsou pozemky dle tvrzení připomínkujícího bývalou skládkou, nejeví se jako vhodné jejich vymezení do ploch umožňujících výstavbu i z důvodů případné kontaminace či obtížného zakládání stavby.

10. Věra a Jiří Vávrovi z 09.03.2015: 10.1 Přeřadit plochu SO76 v „horní části“ pozemku p.č. dle KN 1725/8 do plochy „kategorie louka“ a současně “vypustit zeleň” v “dolní části” pozemků p.č. dle KN 1725/8, 1725/9 a 252/8 (vše v k.ú. Vimperk) Vyhodnocení připomínky č. 10.1: Připomínka je akceptována. Z připomínky nebylo zřejmé, co připomínkující požadují. Mezi připomínkujícími, určeným zastupitelem a zpracovatelem však došlo k jednání, z něhož vzešla dohoda k úpravě návrhu ÚP – větší část pozemku p.č. dle KN 1725/8 je nově vymezen jako stabilizovaná plocha Z a část tohoto pozemku a dále část pozemků p.č. dle KN 1725/9 a 252/8 jako návrhová plocha SO (součást zastavitelné plochy SO76). 10.2 Nesouhlas s komunikací, která je součástí ÚS Vimperk 02. Vyhodnocení připomínky č. 10.2: Připomínka je irelevantní. ÚS Vimperk 02 pozbyla platnosti zrušením ÚP Vimperk z r. 2011. 11. Richard Kovařík z 11.03.2015: 11.1 Pozemek p.č. dle KN 2461 v k.ú. Vimperk přeřadit do ploch Z tak jak tomu bylo v ÚP z r. 2011 a část tohoto pozemku vymezit jako zastavitelnou plochu VSz.

Stránka 253 z 269

Vyhodnocení připomínky č. 11.1: Připomínka není akceptována. Výše uvedený pozemek spadá do II. zóny CHKO Šumava. Dle § 16 odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb. se pozemky v I. a II. zóně CHKO zahrnují zpravidla do ploch přírodních (P). Tak tomu je i v tomto případě. 11.2 Nesouhlas se zařazením pozemků p.č. dle KN 2335 a 2336 do NBK 110. Vyhodnocení připomínky č. 11.2: Připomínku nelze akceptovat. NBK 110 (Kleť-Bulový) je prvkem ÚSES vymezeným ZÚR JčK resp. 1. aktualizací ZÚR JčK (jedná se tedy o plochu z nadřazené ÚPD, kterou ÚP přebírá). 12. Ing. Tereza Kubásková z 11.03.2015: Pozemek p.č. dle KN 895/68 v k.ú. Boubská zařadit celý do plochy SO 132 (nyní je část pozemku v ploše VP 131). Vyhodnocení připomínky č. 12: Připomínka není akceptována. Dle § 7 odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb. se na každé dva hektary zastavitelné plochy (v tomto případě SO) vymezuje související plocha VP o výměře min. 1000 m2. Zpracovatel tuto plochu vymezuje mj. logicky v ochranném pásmu vedení VN. Dle stanoviska Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje z 02.03.2015, čj. KHSJC 04600/2015/HOK.ST-PT k návrhu ÚP ke společnému jednání, se mj. uvádí, že plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí a trafostanic na nově navrhovaných plochách nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb. 13. Jana Foltová z 11.03.2015: Pozemky p.č. dle KN 526/13 a 526/15 v k.ú. Křesanov zařadit do plochy SO jak je tomu u ostatních sousedních pozemků.. Vyhodnocení připomínky č. 13: Připomínka je akceptována. Výše uvedené pozemky (resp. celý pozemek p.č. dle KN 526/15 a větší část pozemku p.č. dle KN 526/13) byly na základě této připomínky zařazeny do zastavitelných ploch. Jelikož všechny okolní pozemky, mající funkční využití SO, obklopují tuto „proluku“ vzniklou vyřazením koridoru plynovodu z 1. aktualizace ZÚR, je nelogické jí nevymezit rovněž jako zastavitelnou plochu, pokud tomu nebrání urbanistické či jiné důvody, což se neprokázalo. 14. ZO ČSOP Šumava z 11.03.2015 resp. 26.03.2015 (doplnění): 14.1 U lokality SO130 požadujeme podmínit výstavbu zpracováním územní studie, která bude řešit umístění vhodné zástavby neovlivňující krajinný ráz lokality Velká Homolka Vyhodnocení připomínky č. 14.1: Připomínka je akceptována. Došlo k úpravě návrhu, spočívající v tom, že podmínky pro využití plochy budou dány územní studií Homolka SO 130. 14.2 Stavba TI-E13 je navržena přes přírodovědně nejcennější plochy (výslunné trávníky s mateřídouškou). Terénní práce by tak bylo vhodné řešit jinou cestou. Vyhodnocení připomínky č. 14.2: Připomínka není akceptována. Zpracovatel nenalezl vhodnější řešení vedení trasy VPS TI-E13. 15. Ing. Jaroslava a Ing. František Hojdarovi z 12.03.2015: Pozemky p.č. dle KN 422/2 a 430/1 v k.ú. Pravětín začlenit do územní rezervy pro průmyslovou zónu neboť není (dle názoru připomínkujících) důvod k jejich vyřazení. Připomínkující dále mj. uvádí: území je vhodné pro průmyslové využití; jsou využívány běžnou zemědělskou mechanizací; nevíme, kdy došlo k zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava a nebylo to s námi projednáno.

Stránka 254 z 269

Vyhodnocení připomínky č. 15: Připomínka není akceptována. Výše uvedené pozemky nebyly navrženy ani do ploch rezervy z důvodu jejich zařazení do II. zóny CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Již dříve se Správa NP vyjadřovala k vymezování těchto pozemků pro výše uvedené využití negativně (viz stanoviska NPS 01271/2011 z 14.02.2011 ke společnému jednání k ÚP a NPS 03861/2012 z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP) a pro změnu těchto stanovisek není dle potvrzení Správy NP důvod (od vydání stanovisek nedošlo ke změně podmínek v území). Za dobu platnosti ÚPSÚ, tedy ve lhůtě 14 let kdy byly pozemky součástí výhledové průmyslové plochy neučinil vlastník pozemků žádné kroky k realizaci případného záměru. Ani v současné době není známo, že by existovala reálná potřeba průmyslové výstavby v této lokalitě (zájem případného investora), která by odůvodňovala její vymezení, jinak řečeno, že by zde jiné soukromé či veřejné zájmy převyšovaly veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny. K zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava došlo v r. 2001 na základě zonace CHKO Šumava, vydané vyhláškou č. 422/2001 Sb. Ta byla projednána podle v té době platných právních předpisů. K návrhu zonace se vyjadřovaly všechny dotčené obce a města, okresní úřady a ústřední orgány státní správy. Povinnost projednat návrh vymezení zón s vlastníky návrhem dotčených pozemků tehdejší legislativa nevyžadovala. 16. Mgr. Marta Michelová z 12.03.2015: Pozemky p.č. dle KN 417, 418, 422/2, 423, 426, 428, 429, 430/1, 458/2, 459, 461 a 462 v k.ú. Pravětín začlenit do územní rezervy pro průmyslovou zónu neboť není (dle názoru připomínkující) důvod k jejich vyřazení. Připomínkující dále mj. uvádí: území je vhodné pro průmyslové využití; pozemky jsou využívány běžnou zemědělskou mechanizací; nevím, kdy došlo k zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava a nebylo to se mnou projednáno. Vyhodnocení připomínky č. 16: Nutno předem podotknout, že ze zmíněných parcel jsou poslední čtyři jmenované (tedy p.č. dle KN 458/2, 459, 461 a 462 v k.ú. Pravětín) zařazeny do ploch VS – rezerva. Jedná se o pozemky v III. zóně CHKO Šumava. U zbylých výše uvedené pozemků není připomínka akceptována. Pozemky nebyly navrženy ani do ploch rezervy z důvodu jejich zařazení do II. zóny CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Již dříve se Správa NP vyjadřovala k vymezování těchto pozemků pro výše uvedené využití negativně (viz stanoviska NPS 01271/2011 z 14.02.2011 ke společnému jednání k ÚP a NPS 03861/2012 z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP) a pro změnu těchto stanovisek není dle potvrzení Správy NP důvod (od vydání stanovisek nedošlo ke změně podmínek v území). Za dobu platnosti ÚPSÚ, tedy ve lhůtě 14 let kdy pozemky byly součástí výhledové průmyslové plochy, neučinil vlastník pozemků žádné kroky k realizaci případného záměru. Ani v současné době není známo, že by existovala reálná potřeba průmyslové výstavby v této lokalitě (zájem případného investora), která by odůvodňovala její vymezení, jinak řečeno, že by zde jiné soukromé či veřejné zájmy převyšovaly veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny. K zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava došlo v r. 2001 na základě zonace CHKO Šumava, vydané vyhláškou č. 422/2001 Sb. Ta byla projednána podle v té době platných právních předpisů. K návrhu zonace se vyjadřovaly všechny dotčené obce a města, okresní úřady a ústřední orgány státní správy. Povinnost projednat návrh vymezení zón s vlastníky návrhem dotčených pozemků tehdejší legislativa nevyžadovala. 17. Jiří Popelínský z 12.03.2015: 17.1 Zařadit části pozemků p.č. dle PK 140, KN 134, KN 137 v k.ú. Boubská do ploch smíšených obytných. Vyhodnocení připomínky č. 17.1: Připomínka není akceptována. V okolí výše uvedených pozemků byla vymezena zastavitelná plocha s označením SO127. Její výměra je dostatečná. 17.2 Zařadit části pozemků p.č. dle KN 779/1 (dle zákresu nově 779/2), 777 a PK 736 v k.ú. Boubská do ploch smíšených obytných. Stránka 255 z 269

Vyhodnocení připomínky č. 17.2: Připomínka není akceptována. Pozemky p.č. dle KN 779/2, 777 a PK 736 spadají téměř celou svojí plochou do I. třídy ochrany ZPF (kód BPEJ 93621). Dle přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996, č.j.: OOLP/1067/96 (třídy ochrany zemědělské půdy) jsou do I. třídy zemědělské půdy zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Z výše uvedeného vyplývá, že není žádoucí plochy I. třídy ochrany ZPF vymezovat pro zástavbu rodinnými domy. 18. ŘSD z 11.03.2015: Podmínka splnění hygienických limitů hluku musí být uvedena i pro plochu VP-zoopark. Konkrétní využití této plochy musí být přizpůsobeno možnému zasažení negativními vlivy z dopravy. Vyhodnocení připomínky č. 18: Připomínka je akceptována. Do podmíněně přípustného využití plochy VPz 12 (zoopark) byla doplněna podmínka splnění platných hygienických limitů, především hlukových; případná technická opatření potřebná pro eliminaci negativních vlivů budou realizována mimo silniční pozemky a jejich investorem nebude ŘSD ČR. 19. Zdeňka a Jiří Perníkovi z 13.03.2015: Zařadit pozemky p.č. dle KN 442/24, 442/23 a 442/22 v k.ú. Vimperk do ploch pro výstavbu rodinného domu. Vyhodnocení připomínky č. 19: Připomínka není akceptována. Z důvodu blízkosti NKP Zámek Vimperk, blízkosti VKP a povaze pozemku (keře, stromy) se jeví vhodnější určení pozemku dle stávajícího návrhu – tedy plochy rekreace. 20. Hana Krejčová z 13.03.2015: Zařadit pozemky p.č. dle KN 776, 778 a 769 v k.ú. Vimperk do ploch SO. Připomínkující odůvodňuje svoji připomínku následovně: stávající RD (na p.p.č. dle KN 775) je pro bydlení nevyhovující z důvodu blízkosti ČOV a kompostárny; je zde velký provoz; v blízkosti jsou další objekty, na které se vjíždí ze silnice I. tř.; po rekonstrukci komunikace (narovnání) by byl umožněn vjezd z komunikace a nemusela by se pořizovat změna ÚP pro vymezení této zastavitelné plochy. Vyhodnocení připomínky č. 20: Připomínka není akceptována. Pozemek p.č. dle KN 776 je zčásti (viz výkresová část ÚP) zařazen do stávající plochy SO. Na druhé části pozemku je vymezena veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury (homogenizace silnice I/4) – funkční využití této části pozemku je tedy DI. Překryvná funkce SO-stav a DI-návrh není vhodná Na pozemcích p.č. dle KN 778 a 769 nebyla vymezena zastavitelná plocha SO mj. z důvodu blízkosti silnice I/4 (nesplnění hygienických limitů hluku). Mimo to by záměr vyžadoval nové napojení na silnici I/4, které není reálné povolit (ani po homogenizaci komunikace). K dalším bodům připomínky: provoz vozidel je stejný u stávajícího RD jako u výše uvedených pozemků; pokud se k ostatním okolním objektům vjíždí a vyjíždí z nich z/na silnici I/4, je tak činěno v rozporu s dopravními předpisy (od zájmového území až ke křižovatce „Fišerka“ je na krajnici nepřerušovaná bílá čára) – nejedná se o oficiální sjezdy. 21. Správa NP z 13.03.2015: Požadavek na přeřazení pozemku p.č. dle KN 890 do ploch umožňujících vybudování objektu garáže, skladů a dílny pro účely veřejné správy a vyhrazené parkoviště.

Stránka 256 z 269

Vyhodnocení připomínky č. 21: Připomínka není akceptována. Připomínkující není vlastníkem zmíněného pozemku. („v současné době jednáme o jeho zakoupení“). Využití pozemku (býv. Kovopodnik) pro garáže je možné i při současném funkčním využití (plochy SO). Vybudování garáží a vyhrazeného parkoviště se jeví jako žádoucí s ohledem na nevyhovující a nedostatečný stav současných parkovacích míst. Stejně tak stavba skladu nekoliduje s funkčním využitím plochy SO. Ač byl pozemek dříve využíván pro výrobu, již dlouhou dobu tomu tak není a vymezení plochy, umožňující výrobu (dílna), co by elementu narušujícího pohodu bydlení, není v těsné blízkosti ploch SO žádoucí. Proto byl pozemek ponechán ve funkčním využití ploch SO.

p) návrh rozhodnutí o uplatněných námitkách K návrhu ÚP Vimperk uplatnilo v rámci veřejného projednání 10 subjektů řádné námitky. Námitky bylo možné podávat do 21.05.2015. Jeden subjekt (manželé Krýchovi) uplatnili námitku opožděně (22.05.2015). Svoji námitku doručili osobně dne 22.05.2015 na podatelnu odboru výstavby a ÚP MěÚ Vimperk. Pořizovatel v oznámení o veřejném projednání (veřejná vyhláška čj. VÚP 7480/15-257/10-TAK z 10.04.2015) upozornil na lhůtu, ve které je možné uplatnit připomínky a námitky a informoval, že k později uplatněným se nepřihlíží. Prakticky shodnou připomínku podávali manželé Krýchovi v rámci společného jednání (vypořádání této připomínky viz kapitola o) odůvodnění ÚP – vyhodnocení uplatněných přípomínek). K námitce manželů Krýchových viz bližší popis v kapitole n) textové části odůvodnění ÚP (postup pořízení a zpracování ÚP Vimperk). Vypořádání řádných námitek níže. 1. Věra Harvalíková z 20.04.2015 (došla 24.04.2015): Požadavek na změnu funkčního využití pozemků p.č. dle KN 407/7 a 393/3 v k.ú. Pravětín ze zemědělské půdy na plochy smíšené výrobní, případně na plochy výroby a skladování. Namitatel dále uvádí: dle výkresu 6b návrhu ÚP jsou uvedeny výše uvedené pozemky jako již dříve odsouhlasené plochy k výstavbě – žádám tímto o akceptování předešlých, již odsouhlasených ÚP; do pozemků jsem investovala finanční prostředky právě proto, že byly určeny k využití, jako budoucí průmyslová zóna; změnou funkčního využití pozemků dojde ke znehodnocení pozemků jako takových. Rozhodnutí o námitce č. 1: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 1: Zmíněné pozemky byly v ÚPSÚ (schválen usnesením Městského zastupitelstva ve Vimperku č. 177 ze dne 03.11.1998) zařazeny do plochy průmysl, stavebnictví, sklady a skládky – výhled (dále „plocha průmyslová“). Vlastnictví obou zmíněných pozemků bylo na paní Harvalíkovou dle výpisu z katastru nemovitostí převedeno dne 06.05.1998 na základě darovací smlouvy ze dne 28.04.1998. Paní Harvalíková byla tedy vlastnicí zmíněných pozemků ještě před jejich zařazením do plochy průmyslové, neboť v předchozím ÚPSÚ z r. 1992, který byl platný v době převodu nemovitostí na paní Harvalíkovou, nebyly pozemky určeny k výstavbě. V ÚPSU z r. 1992 jsou tyto pozemky zařazeny ve stávající ploše s územní funkcí „odvodnění a závlahy“. Zpracovatel kontaktoval telefonicky dne 06.05.2015 paní Harvalíkové ohledně doplnění odůvodnění její námitky, konkrétně, zda výrokem o investování finančních prostředků měla na mysli určité zhodnocování pozemků v čase či činění jistých kroků souvisejících s výstavbou na uvedených pozemcích. Paní Harvalíkovou bylo pořizovateli sděleno, že kromě udržování pozemků (sečení) se nejednalo o jiné finanční výdaje. Doplnila, že pozemky žádá zahrnout do požadovaného funkčního využití jako „rezervu“ do budoucna (nemá sama ani prostřednictvím dalšího investora momentálně konkrétní stavební záměr). V předchozím ÚP z r. 2011, zrušeném krajským úřadem, zmíněné pozemky již nebyly součástí návrhové plochy či rezervy. K tomuto ÚP v průběhu jeho projednávání, paní Harvalíková nepodala připomínku či námitku spočívající v oprávněném požadavku na zařazení pozemků do ploch smíšených výrobních či výroby a skladování. Dále nutno podotknout, že za dobu platnosti ÚPSÚ z r. 1998, tedy ve lhůtě 14 let kdy pozemky byly součástí průmyslové plochy, neučinil vlastník pozemků žádné kroky k realizaci případného záměru. To, že určitý pozemek byl v předešlých územně plánovacích dokumentacích Stránka 257 z 269

zařazen do určité plochy automaticky neznamená povinnost zahrnout jej do dalšího ÚP mj. z důvodu změn podmínek v území, legislativy apod. Dále je k věci třeba zmínit část rozsudku NSS z 21.04.2011 čj. 8Ao1/2010-89, kde se uvádí, že ÚP neslouží k prosazování zájmů nebo řešení střetů zájmů konkrétních subjektů. Z výše uvedeného je tedy evidentní, že finanční náklady na výše uvedené pozemky měl a momentálně má vlastník toliko s udržováním pozemků (sečení), které je nutné provádět bez ohledu na jejich funkční využití dle ÚP. Pozemky byly převedeny na paní Harvalíkovou na základě darovací smlouvy (prakticky tedy bez finančních nákladů) a to ještě za doby platnosti ÚPSÚ z r. 1992, který neumožňoval jejich využití jako průmyslové plochy, což je v rozporu s tvrzením paní Harvalíkové, že do pozemků investovala finanční prostředky právě proto, že byly určeny k využití jako budoucí průmyslová zóna. Pro vymezení zastavitelné plochy za situace, kdy vlastník neuvažuje v dohledné době s jejím zastavěním, tak není důvod. Došlo by k bezdůvodnému záboru ZPF a blokování území pro neexistující záměr. Vymezením pozemků do zastavitelné plochy by vznikla solitérní plocha výroby, jakýsi osamocený ostrůvek výrobní plochy obklopený plochami zemědělskými, což se nejeví jako ideální řešení mj. s ohledem na dostupnost veřejných infrastruktur či krajinný ráz. V blízkosti se nachází zastavěné území (objekt čp. 33 Pravětín) s funkčním využitím plochy smíšená obytná, které by budoucí výroba mohla negativně ovlivnit (hluk, exhalace). Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že vymezení takovéto plochy by bylo v rozporu s veřejnými zájmy. 2.

Blanka Marková, Petr Marek z 10.05.2015 (došlo 12.05.2015): Vlastníci pozemku p.č. dle KN 580/3 v k.ú. Vimperk žádají o změnu funkčního využití uvedené pozemkové parcely ze souboru občanské vybavenosti (OV-stav). Svoji námitku odůvodňují následovně: Uvedená parcela souží pouze k přístupu, resp. příjezdu k rodinnému domu čp. 211 a není využívána ve veřejném zájmu. Rozhodnutí o námitce č. 2: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 2: Pozemek p.č. dle KN 580/3 v k.ú. Vimperk má dle katastru nemovitostí druh pozemku ostatní plocha s využitím ostatní komunikace. Pozemky p.č. dle KN 580/3 a 580/1 v k.ú. Vimperk tvoří přístup k rodinným domům čp. 211 a 212. Tato přístupová komunikace je na p.p.č dle KN 580/1 opatřena dopravní značkou B01 - zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech) bez dodatkové tabulky. Z toho vyplývá, že vjezd na takovouto komunikaci je umožněn pouze na základě zákonných výjimek orgánům státní správy (vjezd není umožněn ani vlastníkům přilehlých rodinných domů čp. 211 a 212). Z charakteru pozemku (ostatní komunikace) je však na ní možný pěší provoz (značka B30 – zákaz vstupu chodců instalována není). Z tohoto titulu se jeví jako vhodnější zařazení pozemků p.č. dle KN 580/1 a 580/3 v k.ú. Vimperk do jiné plochy, než plochy OV. S ohledem na to, že komunikace slouží pro přístup k rodinným domům čp. 211 a 212, byly pozemky přeřazeny do ploch SO-stav. Pořizovatel se dále zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Zda se jedná o podstatnou úpravu, je dle Ústavu územního rozvoje (zdroj: http://www.uur.cz/1000otazek/?action=heslo&id=156&IDtema=22) na posouzení pořizovatele. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Vzhledem k tomu, že okolní pozemky (např. p.č. dle KN 579/1, 580/2, 580/4, 580/5, 2633/1 v k.ú. Vimperk) jsou všechny ve vlastnictví Města Vimperk, dotázal se pořizovatel na veřejném projednání určeného zastupitele, zda by navržená úprava mohla vyvolat námitku Města Vimperk s tím, že odpověď byla negativní. Pořizovatel dále dospěl k názoru, že touto úpravou návrhu nemohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Tento názor pořizovatele podpořil na základě popisu situace i jeho nadřízený orgán – KÚ JčK OREG e-mailem ze dne 15.05.2015.

Stránka 258 z 269

3.

Ing. Jana Vítovcová z 10.05.2015 (došlo 12.05.2015): Vlastník pozemku p.č. dle KN 580/1 v k.ú. Vimperk žádá o změnu funkčního využití uvedené pozemkové parcely ze souboru občanské vybavenosti (OV-stav). Svoji námitku odůvodňuje následovně: Uvedená parcela souží pouze k přístupu, resp. příjezdu k rodinnému domu čp. 211 a není využívána ve veřejném zájmu. Rozhodnutí o námitce č. 3: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 3: Pozemek p.č. dle KN 580/1 v k.ú. Vimperk má dle katastru nemovitostí druh pozemku ostatní plocha s využitím ostatní komunikace. Pozemky p.č. dle KN 580/3 a 580/1 v k.ú. Vimperk tvoří přístup k rodinným domům čp. 211 a 212. Tato přístupová komunikace je na p.p.č dle KN 580/1 opatřena dopravní značkou B01 - zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech) bez dodatkové tabulky. Z toho vyplývá, že vjezd na takovouto komunikaci je umožněn pouze na základě zákonných výjimek orgánům státní správy (vjezd není umožněn ani vlastníkům přilehlých rodinných domů čp. 211 a 212). Z charakteru pozemku (ostatní komunikace) je však na ní možný pěší provoz (značka B30 – zákaz vstupu chodců instalována není). Z tohoto titulu se jeví jako vhodnější zařazení pozemků p.č. dle KN 580/1 a 580/3 v k.ú. Vimperk do jiné plochy, než plochy OV. S ohledem na to, že komunikace slouží pro přístup k rodinným domům čp. 211 a 212, byly pozemky přeřazeny do ploch SO-stav. Pořizovatel se dále zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Zda se jedná o podstatnou úpravu, je dle Ústavu územního rozvoje (zdroj: http://www.uur.cz/1000otazek/?action=heslo&id=156&IDtema=22) na posouzení pořizovatele. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Vzhledem k tomu, že okolní pozemky (např. p.č. dle KN 579/1, 580/2, 580/4, 580/5, 2633/1 v k.ú. Vimperk) jsou všechny ve vlastnictví Města Vimperk, dotázal se pořizovatel na veřejném projednání určeného zastupitele, zda by navržená úprava mohla vyvolat námitku Města Vimperk s tím, že odpověď byla negativní. Pořizovatel dále dospěl k názoru, že touto úpravou návrhu nemohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Tento názor pořizovatele podpořil na základě popisu situace i jeho nadřízený orgán – KÚ JčK OREG e-mailem ze dne 15.05.2015.

4.

Jiří Švihel z 13.05.2015: Vlastník pozemku p.č. dle KN 248 v k.ú. Vimperk žádá o zařazení uvedeného pozemku do plochy stavu SO stejně jak je v současnosti vymezeno. Jako důvod své žádosti uvádí, že okolní pozemky jsou již v současné době zastavěny. Rozhodnutí o námitce č. 4: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 4: Pozemek p.č. dle KN 248 v k.ú. Vimperk byl úřadem územního plánování zařazen na základě §58 odst. 2, písm. b) SZ do vymezeného zastavěného území (nabylo účinnosti 15.04.2015). Vedlejší pozemky p.č. dle KN 246 a 251 byly zařazeny do vymezeného zastavěného území dle §58 odst. 2, písm. a) SZ. Není důvodu, resp. je nelogické, zařazení tohoto pozemku v následně pořizovaném ÚP do jiné plochy než do plochy zastavěného území, pokud nedošlo ke změně podmínek, za kterých byl pozemek vymezen do zastavěného území zvláště za situace, kdy princip vymezování zastavěného území je stejný jak pro vymezení úřadem územního plánování, tak i pro vymezení v územním plánu (pozemky se zahrnují v obou případech do zastavěného území dle § 58 SZ). Proto byl návrh ÚP upraven tak, že pozemky p.č. dle KN 248 a 246 v k.ú. Vimperk byly z návrhové plochy SO76 přeřazeny do stabilizované plochy SO-stav. Pořizovatel se dále zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Zda se jedná o podstatnou úpravu, je dle Ústavu územního rozvoje (zdroj: http://www.uur.cz/1000Stránka 259 z 269

otazek/?action=heslo&id=156&IDtema=22) na posouzení pořizovatele. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Sousední pozemky nejsou touto úpravou dotčeny (funkční využití zůstává stejné) a námitka vlastníka, kterému bylo vyhověno, nepřichází v úvahu. Pořizovatel dále dospěl k názoru, že touto úpravou návrhu nemohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Naopak – zmíněná úprava např. zmenšuje výměru ploch započítaných do záboru ZPF – z hlediska ochrany ZPF lze úpravu návrhu považovat za pozitivní. Názor pořizovatele, že touto úpravou návrhu nemohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů podpořil na základě popisu situace i jeho nadřízený orgán – KÚ JčK OREG e-mailem ze dne 15.05.2015. 5.

Mgr. Marta Michelová z 14.05.2015: 5.1 Požadavek na ponechání pozemků p.č. dle KN 417, 418, 422/2, 423, 426, 428, 429 v k.ú. Pravětín v „průmyslové zóně“ Města Vimperk. 5.2 Požadavek na ponechání pozemků p.č. dle KN 458/2, 459, 461, 462 v k.ú. Pravětín v „průmyslové zóně“ Města Vimperk. Komplexně (5.1 i 5.2) svoji námitku odůvodňuje Mgr. Michelová následovně: a) ÚPSÚ Vimperk z r. 1998 zařadil výše uvedené pozemky do rezervních ploch jako „průmyslové a skladové plochy, výroba a technická vybavenost“; b) vynětí pozemků bylo odůvodněno nesouhlasným stanoviskem Správy NP Šumava přičemž mé připomínky nebyly projednány s projektantem ÚP a dotčenými orgány, zejm. Správou NP Šumava; c) z hlediska ekologie nemohlo dojít ke zhodnocení pozemků v čase; nebyla jsem informována o tom, že by se poměry v území změnily natolik, aby bylo mé pozemky nutné z návrhu ÚP vyřadit; d) vynětím pozemků z „průmyslové zóny“ by byla poškozena má vlastnická práva zaručená právním řádem ČR; e) ve II. zóně CHKO Šumava není zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění, výslovně zakázáno umisťovat stavby; f) způsob využití pozemků daný územním plánem jednoznačně ovlivňuje možnosti vlastníka nemovitosti s danou nemovitostí nakládat. Rozhodnutí o námitce č. 5.1: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 5.1: Pozemky p.č. dle KN 417, 418, 422/2, 423, 426, 428, 429 v k.ú. Pravětín nebyly navrženy ani do ploch rezervy z důvodu jejich zařazení do II. zóny CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Již dříve se Správa NP vyjadřovala k vymezování těchto pozemků pro výše uvedené využití negativně (viz stanoviska NPS 01271/2011 z 14.02.2011 ke společnému jednání k ÚP a NPS 03861/2012 z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP) a pro změnu těchto stanovisek není dle potvrzení Správy NP důvod (od vydání stanovisek nedošlo ke změně podmínek v území). Dále k bodu a) odůvodnění námitky: V ÚPSÚ Vimperk z r. 1998 byly uvedené pozemky zařazeny ve funkčním využití plochy „průmysl, stavebnictví, sklady a skládky“ – výhled (dále jen „průmyslová plocha“). V ÚP z r. 2011 již tyto pozemky do plochy rezervy či zastavitelné plochy zahrnuty nebyly. To, že určité pozemky byly v předchozích územně plánovacích dokumentacích zařazeny do určité plochy, automaticky neznamená povinnost zahrnout je do dalšího ÚP mj. z důvodu změn podmínek v území, legislativy apod. Z rozsudku NSS z 21.04.2011 čj. 8Ao1/2010-89, mj. vyplývá, že ÚP neslouží k prosazování zájmů nebo řešení střetů zájmů konkrétních subjektů. Dále k bodu b) odůvodnění námitky: Připomínky byly řádně projednány v souladu s § 51 odst. 1 SZ dne 18.03.2015 v kanceláři vedoucího OVÚP MěÚ Vimperk, což je doloženo ve spisovém materiálu k projednávanému ÚP Vimperk. Jednání trvalo od 14:30 do 19:00 a proběhlo za účasti pořizovatele, určeného zastupitele a zpracovatele ÚP. Stránka 260 z 269

Ještě před tímto jednáním kontaktoval pořizovatel opakovaně referenta Správy NP Šumava, který potvrdil, že Správa trvá na svých předchozích stanoviscích, neboť podmínky v území se od vydání posledních stanovisek nezměnily. Ve stanovisku Správy NP Šumava (také jen „Správa“) z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP se pro uvedenou lokalitu uvádí mj. následující: K tomuto požadavku se Správa vyjadřovala samostatně již v roce 2011 a ve stanovisku k návrhu ÚP Vimperk v témže roce. Správa nemá důvod měnit své stanovisko, v území se nijak nezměnily od té doby podmínky ani nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti. Správa nesouhlasí se zařazením pozemků do plochy průmyslové zóny zejména z důvodu jejich umístění ve II. zóně CHKO Šumava (kolize s § 25 odst. 2 ZOPK - zastavěním by došlo ke zhoršení přírodního stavu a ke snížení ekologických funkcí dotčeného území; kolize se základními ochrannými podmínkami CHKO - se zákazem hospodaření na území II. zóny CHKO způsobem vyžadujícím intenzivní technologie uvedeným v § 26 odst. 3 ZOPK - vymezení dotčené plochy jako zastavitelné by bylo krokem ke změně hospodářského využití pozemků, následné zastavění by vyžadovalo použití intenzivních technologií – zejména by došlo k nevratnému poškození půdního povrchu a mohlo by dojít i ke změně vodního režimu a terénním úpravám značného rozsahu) a dále z důvodu, že se jedná o přírodně, pohledově a krajinářsky cenné území (mj. typický charakter členění krajiny s dochovanými plužinami). Od doby, kdy byly pozemky zařazeny v ÚPSÚ do výhledu, se podmínky v území podstatně změnily. Především byly vyhláškou MŽP vymezeny zóny odstupňované ochrany CHKO Šumava a na základě cennosti území byly předmětné pozemky zařazeny do II. zóny a navíc o využití pozemků nikdo neprojevil po dobu platnosti ÚPSÚ zájem a ve městě jsou pro podobný účel vymezeny plochy dosud nevyužité. Správa NP Šumava dále telefonicky doplnila pořizovateli, že na zmíněných pozemcích je vymapované přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Výstupem z jednání ze dne 18.03.2015 bylo u připomínky paní Michelové, mimo uvedení skutečností, že se jedná o pozemky v II. zóně CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště s předmětem ochrany EVL Šumava i to, že pořizovateli není známo, že by existovala reálná potřeba na vymezení nové plochy VS v této lokalitě (zájem případného investora). S těmito závěry se ztotožnil určený zastupitel i zpracovatel ÚP. Dále k bodu c) odůvodnění námitky: K zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava došlo v r. 2001 na základě zonace CHKO Šumava, vydané vyhláškou MŽP č. 422/2001 Sb. Ta byla projednána podle v té době platných právních předpisů. K návrhu zonace se vyjadřovaly všechny dotčené obce a města, okresní úřady a ústřední orgány státní správy. Povinnost projednat návrh vymezení zón s vlastníky návrhem dotčených pozemků tehdejší legislativa nevyžadovala. Dále k bodu d) odůvodnění námitky: Vlastnická práva k pozemkům nikterak neovlivňuje jejich zařazení v ÚP do té-které funkční plochy. Vlastnictví i druh a účel pozemku vyplývá z katastru nemovitostí. Nikdo vlastníkovi pozemků nebrání užívat je v souladu s jejich druhem a využitím dle katastru nemovitostí (v tomto případě nejspíše pastva či sečení). Na zařazení pozemků do určitého funkčního využití v ÚP dle přání vlastníka není právní nárok. Dále k bodu e) odůvodnění námitky: Využití plochy výrobní neznamená pouze umisťování samotné stavby, ale i další související činnosti na pozemku, které z hlediska ochrany přírody a krajiny nejsou žádoucí. Z § 26 odst. 3 bod a) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že na území druhé zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. Je nepravděpodobné, že by v případě zařazení pozemku do ploch výrobních nedocházelo k výše uvedeným zakázaným činnostem. Dále k bodu f) odůvodnění námitky: Za dobu platnosti ÚPSÚ z r. 1998, tedy ve lhůtě 14 let kdy pozemky byly součástí výhledové průmyslové plochy, neučinil vlastník pozemků žádné kroky k realizaci případného záměru. Ani v současné době neexistuje reálná potřeba průmyslové výstavby v této lokalitě (zájem případného investora), která by odůvodňovala její vymezení, jinak řečeno, že by zde jiné soukromé či veřejné zájmy převyšovaly veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny. V návrhu ÚP jsou stabilizované plochy výroby a skladování, jejichž kapacita není vyčerpána a je navrženo dostatečné množství ploch Stránka 261 z 269

rezerv či zastavitelných ploch výroby a skladování. Na základě výše uvedeného není důvod k zařazení výše uvedených pozemků do ploch rezervy pro výrobu. Rozhodnutí o námitce č. 5.2: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 5.2: Pozemky p.č. dle KN 458/2, 459, 461 a 462 v k.ú. Pravětín jsou v návrhu ÚP zařazeny do ploch VSrezerva. Jedná se o pozemky ve III. zóně CHKO Šumava. Tyto pozemky byly zařazeny v plochách VS-rezerva již v návrhu ke společnému jednání. Pořizovatel se dále zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Jelikož vyhověním námitce nedošlo k žádné změně návrhu ÚP, je tato otázka irelevantní. 6.

Ing. Jaroslava a Ing. František Hojdarovi z 14.05.2015: Požadavek na ponechání pozemků p.č. dle KN 422/2 a 430/1 v k.ú. Pravětín v „průmyslové zóně“ Města Vimperk. Svoji námitku odůvodňují namítající následovně: a) ÚPSÚ Vimperk z r. 1998 zařadil výše uvedené pozemky do rezervních ploch jako „průmyslové a skladové plochy, výroba a technická vybavenost“; b) vynětí pozemků bylo odůvodněno nesouhlasným stanoviskem Správy NP Šumava přičemž naše připomínky nebyly projednány s projektantem ÚP a dotčenými orgány, zejm. Správou NP Šumava; c) z hlediska ekologie nemohlo dojít ke zhodnocení pozemků v čase; nebyli jsme informováni o tom, že by se poměry v území změnily natolik, aby bylo mé pozemky nutné z návrhu ÚP vyřadit; d) vynětím pozemků z „průmyslové zóny“ by byla poškozena naše vlastnická práva zaručená právním řádem ČR; e) ve II. zóně CHKO Šumava není zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění, výslovně zakázáno umisťovat stavby; f) způsob využití pozemků daný územním plánem jednoznačně ovlivňuje možnosti vlastníka nemovitosti s danou nemovitostí nakládat. Rozhodnutí o námitce č. 6: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 6: Pozemky p.č. dle KN 422/2, 430/1 v k.ú. Pravětín nebyly navrženy ani do ploch rezervy z důvodu jejich zařazení do II. zóny CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Již dříve se Správa NP vyjadřovala k vymezování těchto pozemků pro výše uvedené využití negativně (viz stanoviska NPS 01271/2011 z 14.02.2011 ke společnému jednání k ÚP a NPS 03861/2012 z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP) a pro změnu těchto stanovisek není dle potvrzení Správy NP důvod (od vydání stanovisek nedošlo ke změně podmínek v území). Dále k bodu a) odůvodnění námitky: V ÚPSÚ Vimperk z r. 1998 byly uvedené pozemky zařazeny ve funkčním využití plochy „průmysl, stavebnictví, sklady a skládky“ – výhled (dále jen „průmyslová plocha“). V ÚP z r. 2011 již tyto pozemky do plochy rezervy či zastavitelné plochy zahrnuty nebyly. To, že určité pozemky byly v předchozích územně plánovacích dokumentacích zařazeny do určité plochy, automaticky neznamená povinnost zahrnout je do dalšího ÚP mj. z důvodu změn podmínek v území, legislativy apod. Z rozsudku NSS z 21.04.2011 čj. 8Ao1/2010-89, mj. vyplývá, že ÚP neslouží k prosazování zájmů nebo řešení střetů zájmů konkrétních subjektů. Dále k bodu b) odůvodnění námitky: Připomínky byly řádně projednány v souladu s § 51 odst. 1 SZ dne 18.03.2015 v kanceláři vedoucího OVÚP MěÚ Vimperk, což je doloženo ve spisovém materiálu k projednávanému ÚP Vimperk. Jednání trvalo od 14:30 do 19:00 a proběhlo za účasti pořizovatele, určeného zastupitele a zpracovatele ÚP. Ještě před tímto jednáním kontaktoval pořizovatel opakovaně referenta Správy NP Šumava, který potvrdil, že Správa trvá na svých předchozích stanoviscích, neboť podmínky v území se od vydání Stránka 262 z 269

posledních stanovisek nezměnily. Ve stanovisku Správy NP Šumava (také jen „Správa“) z 15.05.2012 k návrhu zadání Změny č. 1 ÚP se pro uvedenou lokalitu uvádí mj. následující: K tomuto požadavku se Správa vyjadřovala samostatně již v roce 2011 a ve stanovisku k návrhu ÚP Vimperk v témže roce. Správa nemá důvod měnit své stanovisko, v území se nijak nezměnily od té doby podmínky ani nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti. Správa nesouhlasí se zařazením pozemků do plochy průmyslové zóny zejména z důvodu jejich umístění ve II. zóně CHKO Šumava (kolize s § 25 odst. 2 ZOPK - zastavěním by došlo ke zhoršení přírodního stavu a ke snížení ekologických funkcí dotčeného území; kolize se základními ochrannými podmínkami CHKO - se zákazem hospodaření na území II. zóny CHKO způsobem vyžadujícím intenzivní technologie uvedeným v § 26 odst. 3 ZOPK - vymezení dotčené plochy jako zastavitelné by bylo krokem ke změně hospodářského využití pozemků, následné zastavění by vyžadovalo použití intenzivních technologií – zejména by došlo k nevratnému poškození půdního povrchu a mohlo by dojít i ke změně vodního režimu a terénním úpravám značného rozsahu) a dále z důvodu, že se jedná o přírodně, pohledově a krajinářsky cenné území (mj. typický charakter členění krajiny s dochovanými plužinami). Od doby, kdy byly pozemky zařazeny v ÚPSÚ do výhledu, se podmínky v území podstatně změnily. Především byly vyhláškou MŽP vymezeny zóny odstupňované ochrany CHKO Šumava a na základě cennosti území byly předmětné pozemky zařazeny do II. zóny a navíc o využití pozemků nikdo neprojevil po dobu platnosti ÚPSÚ zájem a ve městě jsou pro podobný účel vymezeny plochy dosud nevyužité. Správa NP Šumava dále telefonicky doplnila pořizovateli, že na zmíněných pozemcích je vymapované přírodního stanoviště, které je předmětem ochrany EVL Šumava. Výstupem z jednání ze dne 18.03.2015 bylo u připomínky manželů Hojdarových, mimo uvedení skutečností, že se jedná o pozemky v II. zóně CHKO Šumava a vymapovaného přírodního stanoviště s předmětem ochrany EVL Šumava i to, že pořizovateli není známo, že by existovala reálná potřeba na vymezení nové plochy VS v této lokalitě (zájem případného investora). S těmito závěry se ztotožnil určený zastupitel i zpracovatel ÚP. Dále k bodu c) odůvodnění námitky: K zařazení pozemků do II. zóny CHKO Šumava došlo v r. 2001 na základě zonace CHKO Šumava, vydané vyhláškou MŽP č. 422/2001 Sb. Ta byla projednána podle v té době platných právních předpisů. K návrhu zonace se vyjadřovaly všechny dotčené obce a města, okresní úřady a ústřední orgány státní správy. Povinnost projednat návrh vymezení zón s vlastníky návrhem dotčených pozemků tehdejší legislativa nevyžadovala. Dále k bodu d) odůvodnění námitky: Vlastnická práva k pozemkům nikterak neovlivňuje jejich zařazení v ÚP do té-které funkční plochy. Vlastnictví i druh a účel pozemku vyplývá z katastru nemovitostí. Nikdo vlastníkovi pozemků nebrání užívat je v souladu s jejich druhem a využitím dle katastru nemovitostí (v tomto případě nejspíše pastva či sečení). Na zařazení pozemků do určitého funkčního využití v ÚP dle přání vlastníka není právní nárok. Dále k bodu e) odůvodnění námitky: Využití plochy výrobní neznamená pouze umisťování samotné stavby, ale i další související činnosti na pozemku, které z hlediska ochrany přírody a krajiny nejsou žádoucí. Z § 26 odst. 3 bod a) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že na území druhé zóny chráněné krajinné oblasti je zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. Je nepravděpodobné, že by v případě zařazení pozemku do ploch výrobních nedocházelo k výše uvedeným zakázaným činnostem. Dále k bodu f) odůvodnění námitky: Za dobu platnosti ÚPSÚ z r. 1998, tedy ve lhůtě 14 let kdy pozemky byly součástí výhledové průmyslové plochy, neučinil vlastník pozemků žádné kroky k realizaci případného záměru. Ani v současné době neexistuje reálná potřeba průmyslové výstavby v této lokalitě (zájem případného investora), která by odůvodňovala její vymezení, jinak řečeno, že by zde jiné soukromé či veřejné zájmy převyšovaly veřejný zájem na úseku ochrany přírody a krajiny. V návrhu ÚP jsou stabilizované plochy výroby a skladování, jejichž kapacita není vyčerpána a je navrženo dostatečné množství ploch Stránka 263 z 269

rezerv či zastavitelných ploch výroby a skladování. Na základě výše uvedeného není důvod k zařazení výše uvedených pozemků do ploch rezervy pro výrobu. 7.

Mgr. Věra Janoušková z 18.05.2015: Požadavek spočívající ve vyjmutí pozemku p.č. dle KN 895/73 v k.ú. Boubská z plochy veřejného prostranství (návrhová plocha VP 131) případně zařazení pouze původního pozemku p.č. dle PK 895/55 do ploch veřejných prostranství. Jedná se tedy o umožnění využití celého pozemku (či z větší části) p.č. dle KN 895/73 v souvislosti s užíváním rodinného domu – tedy zařazení do plochy SO 132. Jako odůvodnění své námitky uvádí Mgr. Janoušková následující argumenty: téměř celý pozemek p.č. dle KN 895/73 v k.ú. Boubská je v návrhu ÚP zařazen do plochy veřejného prostranství a tím jsou podstatným způsobem dotčena má práva k využívání pozemku, kdy dochází k zásadnímu omezení možnosti jakýmkoliv způsobem s pozemkem nakládat a využívat jej (jsem krácena na svých právech spojených s plnohodnotným využíváním pozemku; výkon mého vlastnického práva je tímto opatřením přímo dotčen; žádný jiný vlastník pozemku v této lokalitě nemá v takovém rozsahu zařazen pozemek do ploch veřejného prostranství); nastává problém s oplocením pozemku kolem rodinného domu. Rozhodnutí o námitce č. 7: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 7: Dle § 7 odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb. se na každé dva hektary zastavitelné plochy (v tomto případě SO) vymezuje související plocha VP o výměře min. 1000 m2. Zpracovatel tuto plochu vymezuje mj. logicky v ochranném pásmu vedení VN. Dle stanoviska Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje z 02.03.2015, čj. KHSJC 04600/2015/HOK.ST-PT k návrhu ÚP ke společnému jednání, se mj. uvádí, že plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí a trafostanic na nově navrhovaných plochách nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb. Proto se v návrhu ÚP z velké části vymezuje veřejné prostranství pod ochranným pásmem vysokého napětí. V případě pozemku p.č. dle KN 895/73 v k.ú. Boubská je tento skutečně z velké části zařazen do zastavitelné plochy s funkčním využitím VP, což je dáno polohou tohoto pozemku (umístěn vedle komunikace a z velké části pod ochranným pásmem vedení vysokého napětí). Není pravdou, že by žádný jiný vlastník v této lokalitě neměl vymezenu tak velkou plochu VP na svém pozemku – např. pozemky p.č. dle PK 895/58, 893/2 jsou ještě větším poměrem zařazeny do ploch VP. Vymezení, byť malé části, pozemku p.č. dle KN 895/73 do ploch SO je potřeba chápat jako „nabídku“ k využití takové části pozemku pro výstavbu. Na zařazení pozemku do určitého funkčního využití v ÚP dle přání vlastníka totiž není právní nárok. Vlastnická práva k pozemkům nikterak neovlivňuje jejich zařazení v ÚP do té-které funkční plochy. Vlastnictví i druh a účel pozemku vyplývají z katastru nemovitostí. Nikdo vlastníkovi pozemků nebrání užívat je v souladu s jejich druhem a využitím dle katastru nemovitostí (v tomto případě – trvalý travní porost – nejspíše sečení). Mgr. Janoušková po nabytí účinnosti ÚP z r. 2011 ihned (mezi r. 2007-2013) svůj záměr neřešila (např. nepodala návrh na pořízení změny ÚP, nepodávala připomínky ani námitky v rámci předešlé projednávané změny č. 1 ÚP).

8.

Ing. Tereza Kubásková z 18.05.2015 (došlo 19.05.2015), resp. z 20.05.2015: Požadavek zařadit pozemek p.č. dle KN 895/68 v k.ú. Boubská celý do plochy SO 132 (nyní je část pozemku v ploše VP 131). Jako odůvodnění své námitky uvádí Ing. Kubásková následující: uvedená část pozemku se nachází pod vedením vysokého napětí ale není mým záměrem zde stavět rodinný dům, jen plochu oplotit a vysázet ovocné dřeviny; již při koupi pozemku jsem vznášela žádost na společnost e.on, která mi odpověděla, že v tom nevidí žádný problém; u okolních parcel této lokality bylo žádostem o vyjmutí z VP131 vyhověno – podmínky by měly být pro všechny stejné. Dne 20.05.2015 doplnila Ing. Kubásková svojí námitku o následující odůvodnění: Návrh ÚP zásadním způsobem omezuje výkon mých vlastnických práv a požadovala bych poskytnutí náhrady dle § 102 SZ za způsobenou majetkovou újmu. Stránka 264 z 269

Rozhodnutí o námitce č. 8: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 8: Dle § 7 odst. 2 vyhl. 501/2006 Sb. se na každé dva hektary zastavitelné plochy (v tomto případě SO) vymezuje související plocha VP o výměře min. 1000 m2. Zpracovatel tuto plochu vymezuje mj. logicky v ochranném pásmu vedení VN. Dle stanoviska Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje z 02.03.2015, čj. KHSJC 04600/2015/HOK.ST-PT k návrhu ÚP ke společnému jednání, se mj. uvádí, že plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí a trafostanic na nově navrhovaných plochách nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb. Není tedy vhodné vymezovat zastavitelnou plochu určenou pro bydlení pod ochranným pásmem vysokého napětí. Ing. Kubásková uvádí, že není jejím záměrem si na ploše postavit objekt pro bydlení. Vymezením plochy SO by však oprávněně žádat mohla. Není zaručeno, že se do budoucna záměr vlastníka nezmění (může dojít i ke změně vlastníka, který bude mít s plochou jiný záměr). Správce energetické sítě se vyjadřuje z hlediska jeho zájmů – to že s určitým záměrem vyjádří souhlas neznamená automaticky souhlas se záměrem z hledisek jiných předpisů či veřejných zájmů (viz zde například zmíněný rozpor s veřejným zájmem na ochranu veřejného zdraví). Okolní zmíněné pozemky jsou všechny již dříve zastavěné a v návrhu ÚP vymezené jako stabilizovaná plocha (plocha stavu). Jedná se tedy o zastavěné území, které předcházelo navržené ploše VP131 z projednávaného ÚP. Nejedná se diskriminační přístup – pozemek Ing. Kubáskové je vymezován jako zastavitelná plocha, kterou nelze srovnávat již se zastavěnými pozemky z dřívější doby. Naopak – všechny okolní pozemky, na kterých je vymezena zastavitelná plocha mají řešení stejné – tedy vymezenou plochu VP pod ochranným pásmem vedení vysokého napětí. K doplněnému odůvodnění námitky uvádíme následující: Vymezení, byť jen části, pozemku p.č. dle KN 895/68 do ploch SO je potřeba chápat jako „nabídku“ k využití takové části pozemku pro výstavbu. Na zařazení pozemku do určitého funkčního využití v ÚP dle přání vlastníka totiž není právní nárok. Vlastnická práva k pozemkům nikterak neovlivňuje jejich zařazení v ÚP do té-které funkční plochy. Vlastnictví i druh a účel pozemku vyplývají z katastru nemovitostí. Nikdo vlastníkovi pozemků nebrání užívat je v souladu s jejich druhem a využitím dle katastru nemovitostí (v tomto případě – orná půda – zemědělské využití). Pozemek p.č. dle KN 895/68 v k.ú. Boubská, dle informací z katastru nemovitostí, přešel do vlastnictví Ing. Kubáskové dne 27.09.2011 na základě Smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene (právní účinky vkladu práva ke dni 21.03.2012; zápis proveden dne 04.04.2012). Předchozí ÚP z r. 2011, který řešil zájmové území shodně jako tento ÚP, nabyl účinnosti dne 15.07.2011, tedy ještě předtím, než se Ing. Kubásková stala vlastníkem zmíněného pozemku. Z výše uvedeného je patrné, že věděla, resp. mohla vědět o řešení zájmového území v ÚP. Pozemek tedy kupovala za znalosti jeho řešení v ÚP, kde byl již tehdy rozdělen mezi dvě funkční využití (SO a VP). Z tohoto pohledu je případná žádost o náhradu za změnu v území dle § 102 SZ neopodstatněná. Ing. Kubásková po nabytí vlastnictví uvedeného pozemku ihned (mezi r. 2011-2013) svůj záměr neřešila (např. nepodala návrh na pořízení změny ÚP, nepodávala připomínky ani námitky v rámci předešlé projednávané změny č. 1 ÚP). 9.

Hana Krejčová z 19.05.2015 (došlo 20.05.2015): 9.1. Požadavek zařadit pozemek p.č. dle KN 776-část (stávající plocha SO) v k.ú. Vimperk do plochy smíšené obytné. 9.2. Požadavek zařadit pozemek p.č. dle KN 776-část (návrhová plocha DI), 778 a 769 v k.ú. Vimperk do plochy smíšené obytné (SO) a nesouhlas se zařazením p.p.č dle KN 778 do ploch veřejných prostranství (VP). Jako komplexní (9.1 a 9.2) odůvodnění své námitky uvádí paní Krejčová následující: platí odůvodnění mé připomínky z 12.03.2015, která nebyla akceptována /stávající RD (na p.p.č. dle KN 775) je pro bydlení nevyhovující z důvodu blízkosti ČOV a kompostárny; je zde velký provoz; v blízkosti jsou další objekty, na které se vjíždí ze silnice I. tř.; po rekonstrukci komunikace (narovnání) by byl umožněn vjezd z komunikace a nemusela by se pořizovat změna ÚP pro vymezení této zastavitelné plochy/; pozemek p.č. dle KN 778 je veden jako zahrada a vždy byl užíván jako zahrada a louka – dle mého názoru nesplňuje tato plocha podmínky pro veřejnou přístupnost) Stránka 265 z 269

Rozhodnutí o námitce č. 9.1: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 9.1: Celý pozemek p.č. dle KN 776 v k.ú. Vimperk je zařazen do zastavěného území jako pozemek související se stavbou RD na p.p.č. dle KN 775 v k.ú. Vimperk. Funkční využití části pozemku p.č. dle KN 776 v k.ú. Vimperk bylo od počátku v návrhu ÚP SO-stav. Pořizovatel se zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Jelikož vyhověním námitce nedošlo k žádné změně návrhu ÚP, je tato otázka irelevantní. Rozhodnutí o námitce č. 9.2: Námitka se z a m í t á. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 9.2: Celý pozemek p.č. dle KN 776 v k.ú. Vimperk je zařazen do zastavěného území jako pozemek související se stavbou RD na p.p.č. dle KN 775 v k.ú. Vimperk. Funkční využití části pozemku p.č. dle KN 776 v k.ú. Vimperk je plocha dopravní infrastruktuy DI 102. Jedná se zároveň o veřejně prospěšnou stavbu DI7 (návrh ploch propojující plochy DI.D5 a umožňující případnou úpravu parametrů stávající silnice homogenizace silnice I/4). Překryvná funkce DI (navíc jako VPS) a SO není žádoucí a účelná. Pozemky p.č. dle KN 778 a 769 nebyly zařazeny do zastavitelné plochy smíšené obytné zejm. z důvodu blízkosti silnice I/4 (nesplnění hygienických limitů hluku). Mimo to by záměr vyžadoval nové napojení na silnici I/4, které není reálné povolit (ani po homogenizaci komunikace). K dalším bodům připomínky: provoz vozidel je stejný u stávajícího RD jako u výše uvedených pozemků; pokud se k ostatním okolním objektům vjíždí a vyjíždí z nich z/na silnici I/4, je tak činěno v rozporu s dopravními předpisy (od zájmového území až ke křižovatce „Fišerka“ je na krajnici nepřerušovaná bílá čára) – nejedná se o oficiální sjezdy. K nesouhlasu se zařazením pozemku p.č. dle KN 778 do veřejného prostranství: V předchozím ÚP z r. 2011 byl uvedený pozemek rovněž zařazen do ploch veřejného prostranství. V rámci projednávání předchozího ÚP z r. 2011 neuplatnil vlastník pozemku připomínku ani námitku k tomuto řešení. Byť je pozemek veden v katastru nemovitostí jako zahrada, nezakládá to samo o sobě povinnost zařadit jej do ploch rekreace či jiných, dle přání vlastníka pozemku. Na základě umístění pozemku (vedle komunikace I. tř.) a jeho skutečného stavu (z větší části neoplocený, jako zahrada prakticky neužívaný) jej zpracovatel zařadil do návrhové plochy s funkcí VP. 10. Jednota, s.d. ve Vimperku z 20.05.2015 (došlo 21.05.2015): Požadavek zařadit pozemky p.č. dle KN st. 49, 454/1, 454/2 a 454/3 v k.ú. Pravětín do plochy občanské vybavenosti. Jako odůvodnění uvádí namítající následující: pozemky jsou umístěny vedle hlavní komunikace, je zde i potřebný prostor pro vybudování parkoviště pro zákazníky a pozemky jsou tak vhodné nejen pro výrobní a skladovací činnost, ale i pro jiné komerční využití a výstavbu např. obchodního centra. Rozhodnutí o námitce č. 10: Námitce se v y h o v u j e. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 10: Právník Jednoty, s.d. byl pořizovatelem telefonicky kontaktován ohledně doplnění podání. Byl tázán, zda záměr výstavby obchodního centra je aktuální (zda se v brzké době počítá s výstavbou). Bylo sděleno, že nikoliv – že se jedná o jakousi rezervu do budoucna. Pořizovatel namítajícího upozornil na možné důsledky změny funkčního využití na plochu OV za této situace (nebyla by naopak možná v budoucnu případně chtěná výroba a skladování). Namítající souhlasil se zařazením do ploch smíšených výrobních. I s ohledem na další pozemky, po levé straně komunikace Husinec – Vimperk, zařazené do funkčního využití plochy smíšené výrobní, se jeví jako vhodné zařadit i pozemky p.č. dle KN st. 49, 454/1, 454/2 a 454/3 v k.ú. Pravětín do ploch SV, které umožňují záměry jak výrobní a skladovací, tak i určité stavby občanského vybavení. Stránka 266 z 269

Pořizovatel se dále zabýval otázkou, zda pokud vyhoví této námitce, nebude se jednat o podstatnou úpravu návrhu ÚP, která by vyžadovala opakované veřejné projednání. Zda se jedná o podstatnou úpravu, je dle Ústavu územního rozvoje (zdroj: http://www.uur.cz/1000otazek/?action=heslo&id=156&IDtema=22) na posouzení pořizovatele. Při tomto posouzení vychází zejména ze skutečnosti, zda mohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů. Podstatnou úpravou se rozumí i taková změna návrhu územního plánu, ke které mohly být uplatněny nové námitky vlastníků pozemků a staveb dotčených touto úpravou. Sousední pozemky nejsou touto úpravou dotčeny (funkční využití zůstává obdobné; nově připuštěné stavby občanského vybavení z podstaty věci méně zatěžují krajinu a okolní pozemky než plochy výroby). Ze stejného důvodu pořizovatel dospěl k názoru, že touto úpravou návrhu nemohou být dotčeny veřejné zájmy chráněné dotčenými orgány podle zvláštních právních předpisů.

q) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 1.

Dokumentace odůvodnění Územního plánu Vimperk obsahuje v originálním vyhotovení 139 stran A4 textové části. Grafická část odůvodnění Územního plánu Vimperk je nedílnou součástí tohoto návrhu ÚP jako příloha č. 2 a obsahuje celkem 4 výkresy.

2. 

4. Koordinační výkres

1 : 5 000



5. Koncepce dopravní a technické infrastruktury

1 : 5 000



6. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000



7. Výkres širších vztahů

1 : 50 000

Stránka 267 z 269

r) seznam zkratek použitých v textu BPEJ ČOV ČSN EVL CHKO CHOPAV IP k. ú. KÚ JčK LBC LBK MMR ČR NN NRBK OP PR PUPFL PÚR ČR SO ORP Q100 RBC RBK RD SZ TS; TS-T TKO ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPnSÚ ÚSES VDJ VN VVN ZPF ZTV ZÚR

bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod Česká technická norma evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod interakční prvek katastrální území Krajský úřad Jihočeského kraje lokální biocentrum lokální biokoridor Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky nízké napětí nadregionální biokoridor ochranné pásmo přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkce lesa Politika územního rozvoje České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností výška hladiny při stoleté vodě regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům stavební zákon trafostanice tuhý komunální odpad území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability vodojem vysoké napětí velmi vysoké napětí zemědělský půdní fond základní technická vybavenost Zásady územního rozvoje

Stránka 268 z 269

POUČENÍ Proti Územnímu plánu Vimperk vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád).

……………………………………….. Ing. Jaroslava Martanová starostka města

……………………………………….. Ing. Jiří Cais místostarosta města

Datum nabytí účinnosti: ….. .07.2015

Stránka 269 z 269