ŘÍJEN
4/2011
VYDÁVÁ MĚSTO LIŠOV, VYCHÁZÍ OD ROKU 1980
Motto: Krása je všude pro toho, kdo ji chápe a chce. Rodin
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Vážení spoluobčané, milí sousedé, léto se s námi definitivně rozloučilo a první mrazíky nastupujícího podzimu svádí ke vzpomínkám na letní dny. Na nostalgické myšlenky ale není mnoho času. Ve městě i jeho částech vrcholí realizace mnoha projektů. V těchto dnech se pracuje například na stavbě chodníku v Miletínské ulici, opravuje se kaplička ve Slověnicích a dokončuje se nová střecha na budově hasičské zbrojnice v Lišově. Ve městě byly dokončeny stavby bezpečných přechodů a v Hůrkách bude zahájena oprava komunikace předlážděním. V Lišově a v některých místních částech byly opraveny asfaltové povrchy komunikací. V průběhu listopadu bude také vydlážděn chodník v ulici Na Spojce a dokončena instalace elektrického zvonění do kaple ve Lhoticích. Kromě toho se stále pracuje na vzniku celé řady projektů na příští roky. Jedním z nejdůležitějších úkolů je v těchto dnech příprava návrhu rozpočtu města na příští rok. Spolu s úředníky jej připravuje rada města, aby mohl být předložen k posouzení a schválení v prosincovém zasedání zastupitelstva po té, co jej posoudí finanční výbor zastupitelstva. Návrh rozpočtu bude obsahovat kromě mandatorních, běžných výdajů i množství investičních výdajů, které zajistí obnovu a budování majetku města. Město se bude snažit získat co nejvíce dotací a návrh rozpočtu bude sestaven tak, aby byl případný rozdíl příjmů a výdajů kryt přebytkem hospodaření z roku 2011. Návrh rozpočtu si občané mohou prohlédnout na úřední desce města přibližně od poloviny listopadu. Svůj úvodník bych nerad zakončil ekonomickým výhledem, a proto ještě zmíním záměr, který udělá radost především dětem. Rada města rozhodla o pořízení nové vánoční výzdoby města a o novém pojetí slavnostního rozsvícení Vánočního stromu. Celá akce proběhne na náměstí, kde bude nainstalován stromeček s novým osvětlením. Součástí doprovodného programu bude i živý Betlém, staročeská vánoční hudba, tradiční řemesla s vánoční tématikou a chybět snad nebudou ani živé ovečky a stánky s punčem a horkým čajem. Závěrem vám přeji slunný a barevný podzim a těším se na shledanou v dalším úvodníku.
Dočkají se Lišováci obchvatu?
Vážení občané, v Zastupitelstvu města Lišov jsem již páté volební období. Když hodnotím uplynulá léta, myslím, že se v Lišově podařilo mnoho opravit, vybudovat, a stále se připravují nové projekty na opravy chodníků, silnic, budovy městského úřadu a dalších větších či menších investičních akcí, o kterých jste v Lišovském zpravodaji průběžně informováni. Co se zatím nepodařilo uskutečnit, je obchvat Lišova. V době totality se obchvat sliboval, ale neprovedl. To určitě pomohlo podnikatelům po roce 1989 v rozvoji jejich aktivit, ať už jde o obchody, služby a malé firmy vyrábějící přímo ve městě. Po roce 2000 a v následujících letech provoz aut a zvlášť nákladní autodoprava stále narůstala. Zakoupení areálu bývalé cihelny p. Hanzalíkem a vybudování velké logistické firmy Corax ve Slověnicích je určitě pro Lišov a okolí přínosem, ale pro silnice a jejich stav velká zátěž. Stále více občanů si stěžuje na hluk, vysokou prašnost a na praskání zdí domů v blízkosti silnice, kde denně projedou tisíce aut. Od r. 2005 se intenzívně jedná na všech úrovních o vybudování obchvatu Lišova. Mnozí občané Lišovska již byli kontaktováni
2. strana
www.lisov.cz
Jiří Švec, starosta města
zástupci ŘSD z Č. Budějovic a podepisovali smlouvy o smlouvách budoucích na výkup pozemků potřebných k výstavbě. Během jednoho roku je na Ministerstvu dopravy již třetí ministr a na GŘSD se také vyměnilo vedení, což není příliš optimistické pro další vývoj jednání. Ministr Pavel Dobeš hrozí: Pokud nedostaneme více peněz do Státního fondu dopravní infrastruktury, zastaví se nebo omezí stavby silnic, dálnic i obchvatů měst, které byly prioritou u předcházejících ministrů. Stále není vydané územní rozhodnutí na vybudování obchvatu Lišova a nikdo neví, kdy bude. Automobilový provoz nemá jen přímý dopad na životní prostředí obyvatel, jejich bezpečnost, ale ve značné míře ovlivní i záměry města a následně omezí příjem peněz do městské pokladny. Důležitější než peníze je však zdraví a životy obyvatel, což si vedení radnice a zastupitelé uvědomují a budou dělat vše, aby obchvat nebyl jenom přáním Lišováků, ale realita se zdárným koncem. Ing. Lidmila Hrbková členka rady města
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D P R O VÁ S
ŘÍJEN2011
VYBRANÉ BODY Z USNESENÍ RADY MĚSTA LIŠOVA Usnesení č. 20/2011 ze dne 14. 7. 2011
I.
Rada města schvaluje: 1) pronájem části pozemku o výměře 30 m2 z parc. č. 1651 ostatní plocha – neplodná půda v k. ú. Levín panu Radku Flachsovi s účinností od 1. 8. 2011 na dobu neurčitou pro účely umístění včelstev a schvaluje předložený text nájemní smlouvy. Nájemné stanovuje ve výši 1 Kč/m2/rok, tj. 30 Kč/rok postup odboru HSI při nedoplatcích místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů s tím, že pro poplatníky, kteří zaplatí tento místní poplatek do 20. 10. 2011 včetně, bude vydán platební výměr bez navýšení. Pro poplatníky, kteří zaplatí tento místní poplatek po 20. 10. 2011, bude vydán platební výměr s navýšením o 50 % dlužné částky
Usnesení č. 21/2011 ze dne 28. 7. 2011
II. Rada města rozhodla: 1) o přidělení bytu č. 18/2B v DPS Lišov paní Jiřině Votřelové 2) o instalaci elektrického zvonění do kaple Andělů strážců v místní části Lhotice 3) o instalaci elektrického zvonění do kaple sv. Floriána v místní části Velechvín 4) o instalaci elektrického zvonění do kaple v místní části Vlkovice 5) že vítěznou nabídkou na dodávku prací na akci „Bezbariérové přechody v Lišově“ je nabídka firmy S a M Silnice a mosty a.s. Litvínovická 1478, 370 01 České Budějovice a rozhodla o přidělení realizace zakázky této vítězné firmě 6) že vítěznou nabídkou na dodávku prací na akci „Rekonstrukce střešního pláště na budově hasičské zbrojnice Lišov“ je nabídka firmy DACHKOMPLET s.r.o., Luční 943, 373 72 Lišov a rozhodla o přidělení realizace zakázky této vítězné firmě 7) ve věci napojení místní části Hůrky na vodovodní řad Lišov, na základě doporučení Komise výstavby, o vyprojektování varianty B – to je vybudování nového přivaděče do místní části Hůrky z lokality U hřiště Lišov
Usnesení č. 22/2011 ze dne 11. 8. 2011
III. Rada města rozhodla: 1) o navýšení četnosti svozu plastů u 3 stanovišť na separovaný odpad v Lišově (U Horního, křižovatka ulic Čechova a Dr. Jahna, křižovatka ulic Nová a Čechova - u školky) na 2x týdně v období do 30. 9.2011 2) o nákupu 30 kusů betonových laviček „Baksa“ s prodlouženou nohou pro uložení do země
Usnesení č. 23/2011 ze dne 25. 8. 2011
IV. Rada města schvaluje: 1) nákup sekačky Giani Ferrari společností Služby Lišov, s.r.o. na vlastní náklady (leasing dle předloženého návrhu) s tím, že nebude dokupováno doplňkové zařízení na zimní údržbu, neboť tento stroj není primárně určen pro zimní údržbu a nelze na něho namontovat např. posypové zařízení. Pořízení stroje na zimní údržbu by chtělo město řešit dotací ze státního rozpočtu, případně z vlastních zdrojů
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
V. Rada města rozhodla: 1) že odbor HSI provede v souladu s organizační směrnicí č. 3/2011 o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu poptávkové řízení na zhotovení PD na vyřešení inženýrských sítí, chodníků a povrchu komunikací v ulicích Mjr. Černého a Polní 2) že odbor HSI provede v souladu s organizační směrnicí č. 3/2011 o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu poptávkové řízení na zhotovení PD na napojení ulice Farská na Tř. 5. května s variantním řešením propojení ulic Farská a Na Štěpnicích VI. Rada města jmenuje: 1) v souladu s ustanovením § 102 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, paní Annu Marouškovou členkou komise rady města pro školství, kulturu a cestovní ruch s účinností od 1. 9. 2011 2) aktivní účast města Lišov v dražbě vyhlášené Finančním úřadem pro Prahu 10 dle Dražební vyhlášky ze dne 18. 4. 2011 za účelem nákupu pozemků p. č. PK 1526/2 o výměře 325 m2, 1527/1 o výměře 3 651 m2, 1528/2 o výměře 101 m2, 1529/1 o výměře 1473 m2, 1541 o výměře 2 913 m2, 1542 o výměře 180 m2 vše v k. ú. Lišov. Schvaluje podmínky účasti stanovené citovanou dražební vyhláškou, jako zástupce města na dražbě stanovuje místostarostu města, pana Ing. Otakara Chloubu. Maximálně nabídnutou cenu v dražbě schvaluje do výše 120 000 Kč
Usnesení č. 24/2011 ze dne 25. 9. 2011
VII. Rada města schvaluje: 1) podání žádosti na Jihočeský kraj o darování pozemku o výměře cca 175 m2 městu Lišov v souvislosti s připravovanou výstavbou chodníku podél silnice II/146 na průtahu místní části Kolný 2) pravidla pro přenechání sociálních bytů do nájmu v domu č. p. 1, Tř. 5. května v majetku města VIII. Rada města rozhodla: 1) o prodloužení nájemní smlouvy s paní Jaroslavou Křížovou, s panem Jaroslavem Fraibišem, s paní Martinou Pouzarovou, s paní Janou Hurtovou, s paní Boženou Cahákovou a se slečnou Věrou Podařilovou, a to na dobu určitou od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2012 2) že nebude prodloužen nájemní vztah smlouvy s panem Viktorem Bartlem a paní Marií Bartlovou z důvodu nedoložení potřebných dokladů, a to i přes opakované urgování ze strany odboru HSI. Nájemní vztah skončí 31. 12. 2011 3) že odbor HSI provede v souladu s organizační směrnicí č. 3/2011 o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Lišov, poptávkového řízení na nákup 30 kusů odpadkových košů typu Strada, z toho 10 kusů se zásobníky pytlíků na psí exkrementy 4) že vánoční strom bude umístěn na Náměstí Míru
www.lisov.cz
3. strana
ŘÍJEN 2011
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D P R O VÁ S
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Rekonstrukce kanalizace v ulici Benátky ve finále
Fyzická realizace akce „Rekonstrukce kanalizace v ulici Benátky, Lišov“ byla v měsíci srpnu úspěšně dokončena. Nyní se zpracová-
vají veškeré podklady a doklady k vyúčtování celé akce a podání žádosti o proplacení, poněvadž kanalizace v ulici Benátky je hrazena z dotačních prostředků Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen SZIF), přes Místní akční skupinu Hlubocko – Lišovsko, osa IV. Leader. V rámci tohoto projektu byl taktéž zrekonstruován vodovod, který ale nebyl předmětem dotace. Jelikož výkopové práce byly prováděny obousměrně a do hloubky cca 3 metry, z tohoto důvodu (i přes zvibrovaný a zválcovaný povrch) si výkop bude přes zimní období „sedat“. Proto by nyní nebylo vhodné pokládat na tento „živý“ povrch konečný asfaltový koberec. S rekonstrukcí nového povrchu včetně obousměrných chodníků a veřejného osvětlení se bude počítat v rozpočtu pro rok 2012. Doufáme, že celý projekt přispěje ke zlepšení života obyvatel v této lokalitě. Touto cestou bychom chtěli všem spoluobčanům poděkovat za jejich trpělivost při technickém a dopravním omezení, kdy byly prováděny stavební práce. Jana Stasková referentka odboru HSI
Rekonstrukce části chodníku na tř. 5. května dokončena V polovině měsíce září byla dokončena rekonstrukce části chodníku na tř. 5. května, a to směrem od ulice Kostelní až po ulici Žižkova. V rámci této akce došlo k plnému obnovení povrchu chodníku v celkové délce 292 metrů. Nově bylo také zrekonstruované veřejné osvětlení. Na nových sloupech veřejného osvětlení je již rovněž počítáno s případným ukotvením osvětlení vánoční výzdoby, která se tak o pár metrů prodlouží. Rekonstrukcí chodníku došlo ke zvýšení bezpečnosti chodců a ke zlepšení přístupnosti stávajících domů našich obyvatel, kteří v uvedené lokalitě bydlí. Jana Stasková referentka odboru HSI
Výstavba pravostranného chodníku v ulici Miletínská Začátkem měsíce října byla započata výstavba nového chodníku v ulici Miletínská. Chodník povede při pravé straně směrem od hlavní silnice až ke křížení s ulicí Dolní. V rámci nové výstavby chodníku bude zřízeno i parkovací stání pro osobní automobily vedle stávající komunikace. Šířka chodníku bude 1,5 m a šířka parkovacího stání bude 2,5 m. Celková délka nového chodníku dosáhne cca 258 metrů. Součástí výstavby nového chodníku a parkovacího stání je také provedení odvodnění chodníku a parkovacího stání pomocí uličních vpustí a systému „aco- drain“ do stávající kanalizace. Výstavbou chodníku dojde ke zvýšené bezpečnosti chodců a ke zlepšení přístupnosti stávající komunikace i parkování osobním automobilem. Věříme, že naši spoluobčané žijící v této lokalitě budou s realizací spokojeni. Jana Stasková referentka odboru HSI 4. strana
www.lisov.cz
Fotogalerie investičních akcí je možno shlédnout na www.lisov.cz-Fotogalerie ,,právě vzniká" vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D P R O VÁ S
ŘÍJEN2011
Od roku 2012 budou změny v oblastech občanských průkazů, cestovních dokladů, registrů a v oblasti sociální OBČANSKÉ PRŮKAZY V souvislosti s nabytím právní moci novely zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů se od 2. 1. 2012 budou vydávat nové občanské průkazy, tzv. e - OP. S touto změnou dojde k technickým odstávkám systému a to ve dvou etapách: 1. odstávka bude v termínu od 17. 11. – 20. 11.2011, provoz bude obnoven dne 21. 11. 2011 v 6.00 hodin. 2. odstávka bude v termínu od 23. 12. od 16.00 hodin do 1. 1. 2012, provoz bude obnoven dne 2. 1. 2012 v 6.00 hodin. S druhou odstávkou bude souviset i změna v podání žádosti o nový občanský průkaz: - do 14. 12. 2011 bude možné požádat o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji na obecním úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu, později již nebude možné z technických důvodů tuto žádost přijmout. V případě podání žádosti o vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji na úřadu mimo místo trvalého pobytu, bude možné žádost podat nejpozději do 30. 11. 2011. CESTOVNÍ DOKLADY Dne 18. 11. 2011 tj. pátek a ve dnech 20. – 30. 12. 2011 proběhne celostátní odstávka systému CDBP (cestovní doklady s biometrickými prvky). V těchto dnech není možné nabírat a vydávat cestovní pasy. Poslední den náběru žádosti o nový cestovní pas je den 19. 12. 2011!!!!! REGISTRY V souvislosti s ustanoveními zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, se realizují změny v informačním systému veřejné správy. Ten budou tvořit čtyři základní registry: registr obyvatel, registr osob, registr práv a povinností a registr územní identifikace, adres a nemovitostí, který vzniká v ČR poprvé. Propojené a v aktualizované databáze by měly přinést úsporu času i peněz nejen úřadům, ale i občanům i firmám. SOCIÁLNÍ OBLAST Ministerstvo práce a sociálních věcí zahájilo v roce 2011 celou řadu významných změn v oblastech systému dávek sociální ochrany, zaměstnanosti či sociálního zabezpečení. Změny se budou dotýkat života občanů, rodičů, nezaměstnaných, důchod-
ců, OZV, OSVČ i zaměstnavatelů. Navržené změny, které by měly postupně nabývat účinnosti v roce 2012 a 2013, se týkají oblastí systému administrace a distribuce dávek sociální ochrany, oblasti péče o zdravotně postižené, zabezpečení osob v hmotné pouze, zaměstnanosti či kontroly při výkonu nelegální práce atd. Základním nástrojem je sjednotit výplatu nepojistných sociálních dávek. Jejich nositelem bude Úřad práce ČR. To znamená, že naším úřadem doposud vyplácené dávky hmotné nouze, přejdou od 1. 1. 2012 na Úřad práce ČR, (ÚP ČR) pobočku České Budějovice. Je doposud v jednání, jak často bude pro naše občany k dispozici pracovník ÚP ČR. Obec bude nadále vykonávat sociální činnosti v rámci příslušné legislativy a pečovat o své občany. Více informací na http://socialniporadce.mpsv.cz/. Sociální práce však není pouze hmotné zajištění, ale je to i poradenství, informace či služby. Nejzávažnější problematika, která zůstává často za zavřenými okny a dveřmi rodin, se týká osob ohrožených domácím násilím. Okolí mnohdy nic netuší,ale nikdo si nezaslouží, aby na něm bylo pácháno násilí. Ovšem někdy trvá delší dobu než-li člověk v sobě najde odvahu. Proto je důležité vědět, že existují instituce a organizace, které se zabývají složitými situacemi a vztahy v rodinách např.: Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím při Diecézní charitě České Budějovice, poskytuje radu či pomoc v oblasti domácího násilí. Je specializovaným sociálním zařízením, jehož činnost je zaměřena na přechodnou odbornou pomoc a nehmotnou podporu osobám, ohroženým domácím násilím jak v souvislosti s policejním vykázáním násilné osoby ze společného obydlí tak i bez něj. Adresa: Diecézní charita České Budějovice, Kanovnická 11, tel.: 386 323 016, 603 281 300, www.dchcb.cz, e-mail:
[email protected] Linka důvěry České Budějovice -387 313 030 (nonstop) DONA linka Bílého kruhu bezpečí - 251 511 313 (nonstop) Linka pro ženy a dívky - 603 210 999 (po-pá 8:00 – 20:00 hod) Linka bezpečí pro děti a mládež - 116 111 (nonstop, bezplatná) Zlatá linka seniorů - 800 200 007 (po-pá 8:00 – 20:00 hod) Senior telefon - 800 157 157 (nonstop, bezplatně) Zdroj: www.dchcb.cz, portal.mpsv.cz Bc. Zdeňka Perníková Vedoucí odboru vnitřních věcí
Oznamte každé podezření! Je to jediná cesta jak napravit státní správu Linka 199 www.linka199.cz poskytuje právní poradenství a podporu při oznamování případů korupce. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo vnitra a provozovatelem je na základě výběrového řízení občanské sdružení Oživení. Provoz a propagace protikorupční linky 199 je součástí Vládní strategie boje proti korupci pro léta 2011 - 2012. Jejím cílem je přispět k řešení korupční situace v České republice. Je tedy průřezovým a společným řešením pro všechny instituce veřejné správy. Pokud máte zájem o více informací, najdete je na www.protikorupcni-linka.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
5. strana
ŘÍJEN 2011
M Ě S T S K Ý Ú Ř A D P R O VÁ S
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Nový územní plán města
Údržba zeleně
Zastupitelstvo města Lišov projednalo a schválilo na svém 6. zasedání dne 26. 9. 2011 pořízení nového územního plánu města Lišov tak, jak vyplývá ze znění současně platného stavebního zákona. Nový územní plán bude řešit komplexně celé území našeho správního obvodu a především vymezení funkční plochy nového využití území, a to plochy určené pro rozvoj podnikání, obytné zástavby, plochy pro sport a rekreaci, plochy veřejné zeleně apod. Vznikne tak koncepční a závazný dokument, který na několik příštích let určí další rozvoj města včetně místních částí. Pořizovatelem bude úřad územního plánování, tj. Magistrát města Č. Budějovice, a zpracovatel bude znám po vyhodnocení řádného výběrového řízení. Krajský úřad Jihočeského kraje bude dle předběžných informací poskytovat dotaci ve výši 50 % nákladů na pořízení územního plánu. V roce 2015 by měl být nový územní plán schválený a platný. Ing. Milena Sukdolová vedoucí odboru úz. plánování, výstavby a ŽP
V letním období město pokračovalo ve svém plánovaném záměru na postupnou údržbu vzrostlé zeleně ve městě, a to především u věkově starších a rozměrných stromů, které by mohly být zdrojem ohrožení. Byla provedena revize zdravotního stavu stromů a jejich vyhodnocení na nám. Míru v Lišově, na hřbitově v Lišově a u dvou památných lip v Lišově. Na hřbitově a u památných lip byly provedeny odpovídající zásahy, tj. ošetření dutin, prořez v koruně, obnovení vázání, odstranění výmladků. Památné lípy byly ošetřeny v souladu s podmínkami přidělené dotace MŽP, práce na vyjmenovaných stromech provedla firma Wisteria, s. r. o., Č. Budějovice ke spokojenosti objednavatele i kontrolního orgánu - Agentury OPaK, Č. Budějovice. V údržbě zeleně v Lišově i v jeho místních částech se bude postupně pokračovat i nadále ve spolupráci s odbornými firmami, které se osvědčily. Ing. Milena Sukdolová vedoucí odboru úz. plánování, výstavby a ŽP
ŘÍJEN 2011
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Životní jubilea oslavili Srpen 2011 Růžena Trousilová – 86 let Miluška Holubová – 80 let Marie Třicátníková – 96 let Růžena Měšťanová – 80 let Jan Fučík – 80 let František Jirák – 86 let Marie Šachlová – 86 let, Marie Růžičková – 80 let Rozálie Sukdolová – 92 let
Září 2011 Milena Tomková – 89 let Vlasta Diesnerová – 80 let Blažena Kovaříková - 87 let Václav Kovařík – 80 let Martin Ribár – 80 let, Kristina Šťastná - 90 let Zlatou svatbu oslavili 23. září 2011 Jan a Božena Svobodovi z Lišova
Ing. FRANTIŠEK KANTOR, CSc. Dne 30. 9. 2011 se dožívá věku 85 let rodák z obce Hrůtov, bývalý prorektor Vojenské akademie v Brně, generálmajor ve výslužbě, prof. Ing. František Kantor, CSc. Narodil se jako prvorozený syn otce Františka a matky Kateřiny, rozené Jeremiášové, kteří pracovali u sedláka Kadlece, později přešli za prací na statek Ortvínovice a od roku 1935 se usadili v obci Zvíkov. Zde František se setrou Jarmilou prožil své mládí. Po ukončení měšťanské školy v Lišově nastoupil v roce 1941 jako truhlářský učeň u pana Jana Kašpara rovněž v Lišově a u truhláře Urbana vykonal tovaryšskou zkoušku. V roce 1945 byl přijat na Stavební průmyslovou školu v Českých Budějovicích. Po absolvování této školy v roce 1947 získal místo jako dílovedoucí v továrně na nábytek DŘEVODÍLNY. Odvodem na vojnu zároveň opustil civilní život a otevřela se mu nová životní kapitola v armádním stejnokroji. Po získání vysokoškolského vzdělání na Vojenské technické akademii v Brně působil na této škole i nadále v celé řadě pedagogických a řídících funkcí. Do důchodu odešel v roce 1990 z pozice prorektora. Podílel se na tvorbě učebních osnov, měl velmi blízko ke studentům a stál u zrodu moderní československé protiletadlové obrany. S manželkou vychovali tři děti. Žije v Brně. D o redakce Lišovského zpravodaje zaslal syn p. F. Kantora 6. strana
www.lisov.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
K U LT U R A
ŘÍJEN 2011
Schwarzenberský špitál - „Pocta starým mistrům“ V pátek 9. září byla zahájena další z vý- která nemá na jihu Čech obdoby. Před- razy na jednom místě pohromadě. Vystastav ve Schwarzenberském špitále. Byla stavilo se zde 44 kopií obrazů mistrů svě- vovalo se 10 kopií od Rembrandta, včetto jedna ze zahajovacích akcí Lišovských tového formátu, které nebylo doposud ně Noční hlídky, Mona Lisa od Leonarda slavností. u nás možno takto pohromadě vidět. Po- da Vinci, ale také jeho kresby a kopie neJosef Balek a Volné sdružení umělců již- kud by návštěvník chtěl obrazy vidět, mu- dokončené fresky, bylo zde několik nádních Čech si pro nás tentokráte připravilo sel by projet velkou část světových muzeí herných mořských výjevů od Ivana Aivazcela mimořádnou a ojedinělou výstavu, a galerií. V Lišově mohl kdokoli vidět ob- zovského, benátské veduty od Canaletta, ovocné portréty od Arcimbolda. Mezi dalšími významnými malíři zde zastoupenými byli: Aert van der Neer, Rubens, Jan van Eyck, Albrecht Dürer, Vermeer. Výstavu a podklady připravoval Josef Balek několik let a pomohlo mu i seznámení s lidmi z pražské galerie Modes, která se zaobírá obrazy tohoto stylu. Josef Balek – Velešín Zdeněk Vrba – Mladá Boleslav Pavel Kovář – Praha Pablo Černošek – Břidličná Milan Kozák – Praha Stella Bauer – Malonty. Romana Brtnová správce muzea
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
7. strana
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Děkujeme všem sponzorům Lišovských slavností 2011
8. strana
www.lisov.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
K U LT U R A
ŘÍJEN2011
Lišovské slavnosti 2011 Stalo se již tradicí, že každý druhý zářijový víkend ožije Lišov „svými slavnostmi“. Letošní rok to byl již 6. ročník a je možné konstatovat, že splnil naše očekávání a ve své návštěvnosti ji výrazně předčil. Skromně je nutno dodat, že kromě úsilí pořadatelů na tom má největší zásluhu krásné babí léto. V rámci tradice ožilo lišovské náměstí, kde se konal hlavní kulturní program. Tady se také prezentovaly lišovské spolky a školy. Ochutnali jsme vynikající koláčky našich seniorů, obdivovali výpěstky a vnímali dobře míněné rady našich zahrádkářů, mnozí si smlsli na medu či medovině od včelařů. Nechyběly ukázky tradičního truhlářského řemesla, které předvádělo SOU Lišov, ani „Tomkova“ řezbářská dílna. Agentura Monika, která připravovala program na náměstí, zajistila bohatý a pestrý výběr kulturní nabídky pro všechny generace. Rodiče, prarodiče i spolužáci opět mohli vidět na pódiu svoje nejmilejší, protože součástí programu bylo i vystoupení žáků Základní a mateřské školy Lišov pod vedením Mgr. Jaroslavy Veberové a Mgr. Ludvíka Šibřiny. Návštěvníci nakupovali u stánků s občerstvením i s dárkovými předměty, ale mohli se zapojit i do her pro děti a dospělé nebo si vyzkoušet vaření po rožmbersku či některý z dobových tanců. Velkým a příjemným překvapením byl i noční ohňostroj a ohňová show. Právě zde jsme si jako pořadatelé uvědomili, o jak velký počet se nám návštěvníci slavností rozrostli, a tato skutečnost si vyžádala z naší strany i mimořádné bezpečnostní opatření. Ale asi se líbilo, protože stan na náměstí, který postavili lišovští hasiči pod vedením pana Václava Irmiše, žil ještě dlouho po půlnoci a lidé v něm vypadali spokojeně a vesele. Doprovodné akce jsou kromě hlavního programu další důležitou součástí tradice. Ve Schwarzenberském špitále se vpodvečer slavností otevřelo hned několik výstav. Slavnostní vernisáž výstavy obrazů Pocta starým mistrům, jejímž spoluautorem byl již tradičně pan Josef Balek, svou atmosférou mile naladila všechny přítomné. Současně se otevřely i dvě výstavy v knihovně. První z nich, kterou připravila paní Romana Brtnová, ukazovala na historii kulturní památky Špitál a obsahovala i ukázky z historického průzkumu, který zde provedl před dvěma lety p. Ing. Arch. Vladimír Musil. Velice zajímavou výstavu starých kronik Lišovska a kronik sboru pro občanské záležitosti shromáždila pro tento účel knihovnice paní Anna Maroušková a upravila ji spolu s kronikářkou města paní Jaroslavou Vyskočilovou. Po celou dobu slavností členové muzejní komise přivítali v těchto prostorách kolem pětistovky lidí. V dopoledních hodinách bylo podepsáno definitivní znění partnerské smlouvy mezi italským městem Varmo a Lišovem. Upravené podmínky smlouvy jistě přinesou oběma stranám v budoucnu užitek a prohloubí partnerství mezi občany obou měst, školami a různými zájmovými skupinami. Zdaleka největšímu zájmu se těšila doprovodná akce v prostorách zasedací síně radnice, kterou koordinovala paní PhDr. Květa Kubicová. Prezentace, která zde probíhala ukazovala záměr města vybudovat či zrekonstruovat pro své občany nově náměstí. Rada města se v průběhu roku rozhodla oslovit 3 architektonické ateliéry a požádat je o zpracování studií nové podoby náměstí. Jejich autoři Ing. Arch. Martin Veber, City.Upgrade, A1 spol. s.r.o. představili své návrhy náměstí označené A, B, C. Z nich si občané mohli vybrat a zeptat se co je zajímá. Docela příjemný pocit sounáležitosti s budoucí podobou svého města získali všichni ti, kteří osobně hlasovali formou ankety pro některý z těchto návrhů. Pro velký zájem jsme proto umístili studie do vestibulu radnice tak, aby anketa občanů mohla pokračovat. Ani to nestačilo projevenému zájmu občanů, a proto bylo rozhodnuto umístit tyto prezentace na naše webové stránky s možností on line hlasování. Vyhodnocení ankety občanů bude uveřejněno obvyklým způsobem a poslouží k rozhodování o budoucí podobě náměstí. O tom, že Lišovské slavnosti mají u našich občanů, návštěvníků města i podnikatelů dobré jméno, svědčí i vysoká návštěvnost a podpora sponzorů, kteří se na jejich financování podíleli částkou 136 367 Kč. Letošní akci zajišťovala agentura Monika a upřímné poděkování patří nejen jí, ale i kolegyním a spolupracovníkům a těm, kteří se podíleli na jejich zabezpečení, přípravě i propagaci. Bc. Zdeňka Perníková vedoucí odboru vnitřních věcí vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
9. strana
K U LT U R A
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
PROGRAM KINA SVĚT ŘÍJEN 2011
LISTOPAD 2011
5. 10. 2011 - 19.00 hod. Úspěšná komedie USA ŠÉFOVÉ NA ZABITÍ Vtipný návod pro všechny, kteří plánují své protivné šéfy rozemlít na prach. Vstupné 49 + 1, 137 minut
2. 11. 2011 - 18.00 hod. Akční, sci-fi snímek USA ZROZENÍ PLANETY OPIC Chtěli zdokonalit lidskou rasu, místo toho přišli o pozice pánů tvorstva. Vstupné 49 + 1, 105 minut
12. 10. 2011 - 18.00 hod. Animovaná komedie – Walt Disney Studios AUTA 2 Tentokrát se závoďáci Blesk a Burák vydají na nové dobrodružství do exotických zemí. Vstupné 49 + 1, 100 minut
9. 11. 2011 - 18.00 hod. Veselý hraný rodinný film USA PAN POPPER A JEHO TUČŇÁCI Opravdu pestrý život má ten, kdo zdědí šest nezbedných tučňáků. Vstupné 49 + 1, 95 minut
12. 10. 2011 - 9. 30 a 13.00 hod. Představení pro mateřské školy a školní družiny KLUBÍČKO POHÁDEK Vstupné 5 Kč 19. 10. 2011 - 17. 30 a 20.00 hod Česká komedie v režii Jiřího Vejdělka MUŽI V NADĚJI Šarmantní bonviván Rudolf je přesvědčen o tom, že ženská musí o chlapa bojovat a hlavně se nesmí nudit. Vstupné 49 + 1, 115 minut, POZOR NA ZAČÁTKY PŘEDSTAVENÍ 26. 10. 2011 - 18.00 hod. Český pohádkový příběh – režie Václav Vorlíček SAXANA A LEXIKON KOUZEL Pokračování čar a kouzel čarodějnice Saxany z Říše pohádek. Vstupné 49 + 1, 100 minut
16. 11. 2011 - 18.00 hod. Americká komedie pro milovníky zvířat OŠETŘOVATEL Zvířata ve Franklin Park Zoo připravují svému laskavému ošetřovateli skutečně nezapomenutelné zážitky. Vstupné 49 + 1, 104 minut 16. 11. 2011 - 18.00 hod. Představení pro mateřské školy a školní družiny KLUBÍČKO POHÁDEK II. Vstupné 5,- Kč 23. 11. 2011 - 19.00 hod. Veselohra USA KAMARÁD TAKY RÁD Když si Newyorčanka Jamie políčí na novou „lásku, dosáhne svého za každou cenu. Vstupné 49 + 1, 109 minut 30. 11. 2011 - 18.00 hod. Americký sci – fi, western
KOVBOJOVÉ A VETŘELCI Steven Spielberg a Ron Howard k nám v tomto snímku posílají mimozemšťany. Cílem jejich útoku je tentokrát Divoký západ. Vstupné 49 + 1, 100 minut
PŘIPRAVUJEME PRO VÁS 21. – 22. 10. 2011 Dny otevřených dveří – SOU Lišov 22. 10. 2011 15.00 hod. Beseda s hostem v Klubu seniorů Lišovska – „O cestách po světě“ s JUDr. Pavlem Molkem 25. 10. 2011 9.00 hod. Vycházka po školní Dendrologické stezce a naučné stezce „Lišovské rybníky“ 27. 10. 2011 17.00 hod. Den vzniku samostatného československého státu – kladení kytic 29. 10. 2011 18.00 hod. Zájezd na operetu do Jihočeského divadla „Hledám děvče na boogie woogie“ – Klub seniorů Lišovska, o. s. 3. 11. 2011 16.00 hod. Slavnostní zahájení výstavy výrobků klientů Domova Libníč s kulturním vystoupením – městská knihovna 11. 11. 2011 17.00 hod. Kurz pro veřejnost – Jak správně pečovat o ležícího pacienta v domácím prostředí – SOU Lišov 10. strana
www.lisov.cz
13. 11. 2011 15.00 hod. Loutkové divadlo pro děti – KD Lišov 16. 11. 2011 19.30 hod. Klub Nanečisto – Rybníkáři a jejich hosté 27. 11. 2011 Adventní odpoledne, vánoční trh, 15.00 – 18.00 hod. středověká kapela, živý betlém a rozsvícení vánočního stromu na nám. Míru 27. 11. 2011 15.00 hod. Loutkové divadlo pro děti – KD Lišov Datum bude upřesněn Vraždy a něžnosti – Divadlo Panorama Hluboká nad Vltavou – Klub seniorů Lišovska, o.s. 28. 11. 2011 16.30 hod. Adventní povídání – městská knihovna 10. 12. 2011 15.00 hod. Mikulášská nadílka pro děti – KD Lišov 12. 12. 2011 17.00 hod. Vánoční literární večer spojený s koncertem malých kytaristů z Lišova a Českých Budějovic – Muzeum F. M. Čapka 19. 12. 2011 16.00 hod. Vánoční čtení při svíčkách – městská knihovna vydává město Lišov, vychází od roku 1980
K U LT U R A
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
ŘÍJEN2011
MĚSTSKÁ KNIHOVNA - Z NOVÝCH KNIH Simona MONYOVÁ: JEDNOU NOHOU V BLÁZINCI MATKA V KONCÍCH TCHÝNĚ A UZENÝ SRDCEBOLY
Alexandre DUMAS : MADAME LAFARGE
Magda VÁŇOVÁ: TEREZA PAST
Barbara ERSKINE: ŽILA JSEM JIŽ PŘED STALETÍMI
Vlasta JAVOŘICKÁ: HRUŠKA V POLI VE SVATEBNÍ NOCI PRO PENÍZE František NEPIL: PROČ JSEM NECHODIL NA ALEXANDROVCE
Cyrus SHAHRAD: TAJEMSTVÍ VATIKÁNU
Z dětských knih: ZUZANKA NA KOLEČKOVÝCH BRUSLÍCH KLUB ČARODĚJEK – KOUZLA ZAČÍNAJÍ! KLUB ZÁHAD – ZOMBIE Z JESKYNĚ EXPEDICE KOLUMBUS – DINOSAUŘI DOBRODRUŽSTVÍ V ZEMI FANTAZIE DOBRODRUŽNÉ VÝPRAVY DO MINULOSTI - KAREL IV. PŘÍBĚH ČESKÉHO KRÁLE
Alfred SCHIROKAUER: LUKRECIE BORGIA
Výstava starých kronik a pamětních knih V městské knihovně v současné době probíhá výstava starých kronik a pamětních knih Lišova, okolních obcí a místních spolků. Mezi nejstarší patří Paměti dobrovolného hasičského sboru ve Vlkovicích z roku 1903, Dějiny Kolného a okolí z roku 1915 a Matrika členů sboru dobrovolných hasičů v Horním a Dolním Miletíně z roku 1922. Úplně nejstarší je fotografie Sboru dobrovolných hasičů z Hůrek z roku 1894. Výstava nabízí i spoustu dalších zajímavostí jako například malbu statku v Hůrkách na kachli, sportovní „deníček“ pana Černého z Lišova a Kroniku techniků již bývalého nábytkářského závodu Jitona. Všechny zachované staré dokumenty patří k „pokladům“ obcí
nebo soukromých osob. Vystavujeme je proto ve skleněných vitrínách, abychom je uchránili před poškozením. K nahlédnutí máme na výstavě kroniky se spoustou fotografií Sboru pro občanské záležitosti v Lišově, které většinou pocházejí z dílny zesnulého p. Jaromíra Čapka. Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří zapůjčili na výstavu cenné historické materiály. Pro velký zájem je výstava prodloužena až do 26. října a je ji možno navštívit vždy ve výpůjční době městské knihovny. Anna Maroušková městská knihovna
Poznej svoji rodnou hroudu V úterý 27. září 2011 uspořádala naše ležitějších kutišť na stříbro v českém kráPočasí nám přálo, prosluněná příroda knihovna 2. společnou vlastivědnou vy- lovství. Naučnou hornickou stezkou jsme s podzimně se zbarvujícím listím stromů, cházku s knihovnou v Rudolfově. Autobu- se dostali k rybníku Mrhal a přes „Locus dozrávající šípky, trnky a jeřabiny dokressem jsme dojeli do Rudolfova, kde jsme si perennis“ zpět do Lišova. Zde si výletníci lovaly krásy podzimní přírody. Došli jsme prohlédli Hornické muzeum se spoustou mohli ve Schwarzenberském špitále pro- sice trochu unaveni, ale plni krásných zázajímavých exponátů. Rudolfovská kni- hlédnout výstavu obrazů barokních uměl- žitků a načerpané energie. Už se všichni hovnice paní Malšovská nám připomně- ců a výstavu starých kronik a pamětních těšíme na příští vycházku. la slavnou těžbu stříbra ve zdejším revíru. knih Lišova, okolních obcí a místních spol Anna Maroušková Rudolfov byl ve své době jedním z nejdů- ků. městská knihovna
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
11. strana
K U LT U R A
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Literární večery v Muzeu F. M. Čapka Třetí literární večer se konal v muzeu 5. 8. 2011 a byl zaměřen na děti, prázdniny a sport. Zajímavé a nekonvenční verše byly zvýrazněny neobvyklou dekorací hokejových a fotbalových dresů a podtrženy hudbou klavíru a fléten pod prsty Hanky Pexové. 30. 9. se opět sešli amatérští autoři se svými, většinou již stálými diváky, aby svými verši za doprovodu kytarových akordů Jam tria společně vzdali hold krásám podzimu. Verše plné barev a tónů byly krásným zakončením pátečního dne plného slunce a světla svíček ještě podtrhla trochu melancholickou atmosféru zářijového večera. Návštěvníci si na závěr měli možnost ještě prohlédnout končící výstavu "Pocta starým mistrům" a po příjemném zážitku odcházeli domů spokojeni. Příští literární večer autorského čtení a vystoupení žáků kytarové školy Zdeňka Palkosky se bude konat v pondělí, 12. 12. 2011 opět v muzeu a přinese pozdrav a kouzlo adventu a Vánoc. Květa Kubicová členka komise školství, kultury a CR
FA R N Í O K É N K O
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Farní tábor 2011
Letošní farní tábor se již potřetí konal v Nové Cerekvi. Děti byly ubytovány na farní zahradě ve stanech. Přístřeším v nepříznivém počasí jim byly prostory nově zrekonstruované fary. Tématem letošního farního tábora byla misijní cesta. Děti měly za úkol dokončit práci, kterou započal mnich Fridolín v 16. století. Nechyběly ani středověké převleky, které si děti přivezly z domova. Po objevení Fridolínova deníku už nic nebránilo tomu, abychom se vydali v jeho stopách na daleké ostrovy k místním domorodcům. Děti rozdělené do čtyř skupinek (Santa Kokos, Družina prince Miroslava, Zelení draci, Záludný Holanďan) si musely samy vysmlouvat cenu lodě s nerudnými překupníky. Před dlouhou plavbou se ale každý správný misionář musí vybavit dostatečným množstvím stravy a potřebných nástrojů, které se jim budou hodit při budování nemocnic, škol a kostelů. Proto se skupinky náležitě radily, co si z množství nabízených věcí nakoupit. Během týdne si účastníci zahráli mnoho her, ať už v prostorách farní zahrady nebo v místním lese. S velkým nasazením se přitom schovávali do houští, pokřikovali na sebe přísloví, lovili broskve z vody, kutáleli brambory a s poctivostí sobě vlastní cestovali z pohádky do pohádky. Pro místní občany bylo jistě zpes12. strana
třením, když se kolem jejich příbytků prohnala skupina dětí ve středověkých oblecích. Děti se také setkaly s domorodci, kteří je naučili, jak si vyrobit šperky, luky a šípy, hliněné postavičky a pomáhali jim s batikováním triček. Nohy jsme si pořádně protáhli při výletu do Pelhřimova, kde jsme navštívili místní Muzeum rekordů a kuriozit. Ke konci se nám sice zhoršilo počasí, ale děti se tím nenechaly odradit a hry hrály se stejným nasazením i v holinkách. Při večerní hře pak prokázaly svou odvahu a statečnost, když v tmavém lese splnily 7 náročných úkolů, například najít heslo ve slizu. Svou pa-
www.lisov.cz
měť a všímavost nakonec prokázaly v závěrečném kvízu. Nechyběl ani duchovní program, kdy jsme se kromě slavení mše svaté s místními scházeli pravidelně ke společným modlitbám. O všechny hladovce se již tradičně s velkou trpělivostí starala katechetka Judit, která pro nás přichystala opravdové lahůdky. Během celého tábora se Bohu díky nikomu nic vážného nestalo, a proto jsme se po sedmi společně prožitých dnech vrátili zpět domů plni zážitků. "Lišovské společenství mládeže"
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
SPOLKY A KOMISE
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
ŘÍJEN2011
Kam letos cestovali lišovští senioři Letošní rozmarné léto využili lišovští senioři k poznávání Jihočeského kraje a především krás Šumavy. Většinou nám přálo pěkné počasí, což je podmínkou dobré nálady i příjemného cestování. V měsíci květnu jsme se podívali do Strakonic s památným hradem. Po prohlídce expozice zdejšího muzea a procházce městem jsme pokračovali do Horažďovic. I zde jsme navštívili národopisné muzeum a při zpáteční cestě jsme se zastavili v Sudoměři u památníku Jana Žižky z Trocnova. Také měsíc červen byl zpestřen překrásným výletem na Šumavu. První zastávka byla v Srní s prohlídkou kostela a poutavým vyprávěním zdejší kostelnice. Následovala procházka po Prášilech a návštěva soukromé botanické zahrady se stovkami rozkvetlých skalniček. Dobu oběda jsme prožili v malebném šumavském městě Železná Ruda a dále jsme pokračovali do cíle našeho zájezdu, k největšímu šumavskému jezeru. Černé jezero se rozkládá na ploše 18,4 ha a obvod jeho vodní hladiny měří 1809 metrů. Jeho maximální hloubka je téměř 40 metrů. Počasí nám přálo a tak k vytouženému cíli došlo 39 účastníků zájezdu. Nezapomněli jsme ani na kulturní vyžití, a proto jsme si vyjeli do Týna nad Vltavou na otáčivé hlediště. Báječně jsme se pobavili při sledování operety Na tý louce zelený v podání ochotnického souboru Vltavan. V rámci „Rožmberského roku“ byl znovu otevřen zámek Kratochvíle. Také sem jsme zajeli a prohlídli si velmi pěkně upravené nové expozice. Součástí tohoto výletu byla i návštěva hlubocké zoologické zahrady a zemědělsko-lesnického muzea v loveckém zámku Ohrada. Tento den nás přepadlo rekordní tropické vedro a z toLIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
hoto důvodu jsme vypustili plánovanou návštěvu Netolic a raději se vrátili domů. Naším posledním zájezdem letošní sezóny bylo Chodsko. Skoro celou cestu z Č. Budějovic do Domažlic pršelo, ale po vystoupení z autobusu nás přivítalo sluncem rozzářené město Domažlice, které je zařazeno mezi kulturní památky UNESCO. Procházka malebným náměstím lemovaným měšťanskými domy s přilehlým loubím a nejcharakterističtější siluetou města, štíhlou válcovitou věží přistavěnou ke kostelu Narození Panny Marie, byla pohlazením na duši každého z nás. V původně gotickém hradu ze 13. století, který byl po požárech mnohokrát stavebně upravován, je v současné době umístěno regionální Vlastivědné muzeum Chodska. Prohlédli jsme si expozici a mnozí vystoupali po 100 schodech na vyhlídkovou věž. Další zastavení, spojené s prohlídkou pamětní síně Jana Sladkého Koziny, bylo v Újezdě, a pak přes Trhanov, sídlo Lamingena alias Lomikara, jsme dojeli do Klenčí pod Čechovem. Tady jsme navštívili Muzeum Jindřicha Šimona Baara a krásný barokní kostel. Poslední zastávkou našeho putování byly Vyhlídky s pomníkem J. Š. Baara, který byl odhalen v roce 1933, za okupace zbořen a znovu obnoven za podpory celého národa v roce 1947. Na pomníku je vytesán verš: Pane Bože! Všechny struny v srdci mém již popraskaly, Jedna jediná mi zbyla, miluješ-li mě, dej, Abych směl na ní zahrát píseň o lásce K této tvrdé kamenité zemi. Tolik z letních plánovaných výletů. Marie Abelová
NÁZORY OBČANŮ
ŘÍJEN 2011
Letní provoz v MŠ Lišov
Oslavy svátku sv. Václava
Letos poprvé byl během letních prázdnin nepřetržitý provoz mateřské školy v Lišově a posledních 14 dní v srpnu byla otevřena i školní družina. Ta, přestože měla mít taktéž provoz nepřetržitý, byla pro malý zájem školních dětí (pro otevření školní družiny je potřeba alespoň 10 dětí) uzavřena, a „školní družinové děti“ zaměstnaných rodičů měly možnost chodit do mateřské školy. Tímto bychom chtěli poděkovat nejen radě města, díky které byl letní provoz uskutečněn, ale i všem zaměstnancům školy, kteří museli chodit do práce i v době letních prázdnin a zajistit tak provoz MŠ a ŠD pro dětičky zaměstnaných rodičů. Věříme, že se letní provoz MŠ a ŠD v Lišově osvědčil, a doufáme, že se na něj příští rok naváže. Určitě by nebylo špatné, kdyby škola zajistila zajímavější program ve formě nějakých her či výletů. Těšíme se , že školní družina bude fungovat stejně dobře jako funguje mateřská škola, to znamená i během školního roku, v době různých prázdnin a svátků. A věříme, že se rodiče nenechají odradit slovy, že jejich dítě je první či druhé a že není o provoz družiny zájem. Jak již bylo výše uvedeno, k provozu družiny je potřeba alespoň 10 dětí, a dle zjištěných údajů navštěvuje školní družinu cca 140 dětí, takže by minimální počet 10 žáčků v době podzimních, pololetních, velikonočních či letních aj. prázdnin neměl být jistě problém naplnit. Mnozí rodiče by také přivítali pokud by v dnešní době elektronických komunikací mohli své děti přihlašovat on-line formout na stránkách školy.
Ve velkém počtu jsme se v podvečer sešli v kostele sv. Václava, kde nám zazpíval Chrámový pěvecký sbor Bohuslav. Sbormistr Jiří Hanzal svým citlivým vedením dokázal z každého hlasu uvít kytici tónů, které rozezněly nejen kostel, ale i naše srdce. Sólový výstup Ivany Veberové se nesl před oltářem jako nadpozemská modlitba. V údivu jsme naslouchali, chtějíce zachytit okamžiky radosti i usmíření. V úctě jsme stáli a děkovali potleskem. Po předání květin jsme se dočkali přídavku. Byl to nevšední zážitek. Děkujeme za něj. Nám všem přeji, aby naše srdce byla plná harmonie a upřímné lásky celé dny a nejen tento večer. Hodně úspěchů a samé dobré tóny přeje Anna Muhrová, důchodka
Pracující rodiče „školkových a školních“ dětiček
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
13. strana
ŘÍJEN 2011
NÁZORY OBČANŮ
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Večerní posezení Velmi příjemný a nečekaný zážitek jsme prožili při návštěvě Sportcentra Mrkáček dne 26. 8. 2011 večer. Přijeli jsme na avizovanou akci v letní restauraci a poslouchali. Hudba hrála velmi příjemné skladby, které se do zvukovodů lidí, majících pěknou hudbu rádi, přímo „vsáknou“. Popěli jsme s pány muzikanty, ochutnali výbornou klobásku a hrdlo svůj příděl tekutiny dostalo také.
Je pravda, že k celkové spokojenosti z pěkného prostředí letní venkovní restaurace přispěl také sv. Petr teplým a krásným večerem. Odcházeli jsme kolem půlnoci, spokojeni, výborně naladěni, protože prostředí, obsluha, pohoštění i počasí – vše bylo za jedna. Děkujeme. Karolína Strusková a Jaromír Vostoupal
Z A J Í M AV O S T I
ŘÍJEN2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Jak se senioři zase jednou přiblížili mládeži aneb Počítačový kurz pro seniory Každý mladý člověk, včetně dětí, se kamarádí s počítačem. Aby to zvládli i senioři, musí se zúčastnit kurzu nebo školení. Takový kurz zorganizoval městský úřad spolu s Klubem seniorů Lišovska. Zájem byl velký, účastníci zaplnili kurzy dva. A tak jste mohli vidět ráno před devátou a po poledni před druhou hodinou, jak se sbíhají (no, říci sbíhají, není úplně přesné) postavy důchodců k budově MěÚ. V určený čas pak v zasedací místnosti čekaly počítače a dva muži, kteří nás učili je ovládat. Zasedli jsme k přístrojům a poslouchali výklad – nejdříve upozornění na bezpečnost při práci, dále co je to myš a jak se s ní zachází, no a pak zbývá ještě klávesnice a monitor. Všichni se zájmem poslouchali a začali s těmi nejjednoduššími činnostmi. Zpočátku s rozechvěním a trochu se strachem, jak obstojíme. Protože lektoři byli šikovní, naše první obavy brzy rozptýlili, a pak už jsme se na hodiny výuky těšili. Dobu vyučování přerušila jedna přestávka, která přinesla osvěžení kávou (tu nám připravila paní Brtnová). Žízeň jsme zaháněli minerálkou. Ženy z kurzu nezůstaly pozadu, přinesly z domova moučníky a ovoce, a tak jsme si pochutnávali. Mohu říci za všechny účastníky, že týden kurzu uběhl neobyčejně rychle. Bylo pořád co dělat, a to i doma, vždyť jsme si museli práci s počítačem procvičit. Bohužel každý nemá vlastní, ale i to nějak všichni zvládli. Zaujalo nás, jak lektoři dokázali při přecházení od jednoho kurzisty k druhému vždy najít jeho chybu a přivést ho na správnou cestu. Ještě víc jsme obdivovali tvůrce celého počítačového oboru. Takový malý přístroj a umožní spojení s celým světem. Tady člověk pozná, co všechno dokážou chytré hlavy a šikovné ruce vymyslet a sestrojit. Na závěr trochu čísel. Kurzy proběhly dva. V každém 12 účastníků, jeden den 3,5 hodiny dopoledne a stejně dlouho i odpoledne, za týden 35 hodin. Na závěr každý obdržel osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu základního ovládání a užívání osobních počítačů a platebních karet. Jak je to však u každého učení – opakování je matkou moudrosti. Je tedy třeba se práci na internetu s počítačem věnovat aspoň občas, abychom nezapomněli, co jsme se naučili. A ještě čí byla zásluha, že 24 seniorů se mohlo věnovat zajímavé práci s počítačem. Dopolední skupina byla sponzorována z Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Jelikož byl o tento kurz velký zájem, rozhodlo Město Lišov zaplatit vyučování druhé skupině ze svých prostředků. Za to bychom chtěli velice poděkovat.
14. strana
Karel Malík účastník kurzu
www.lisov.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Z A J Í M AV O S T I
ŘÍJEN2011
Stromy a lidé K napsání tohoto příspěvku mne přivedl projekt „Dendrologická stezka“, který realizují žáci a pedagogové místní základní školy. Při setkání s „mladými projektanty“ jsem si uvědomil, že přes snahu školních osnov se vytrácí nejen zájem o živou přírodu, ale bohužel i smysl pro citové a estetické vnímání. Snad jsou tato slova až příliš kritická a budiž proto pochválena každá snaha o nápravu tohoto stavu vnímání a ochrany dřevin. Doufám, že práce na projektu i vlastní návštěva dendrologické stezky pomohou, stejně jako tento příspěvek, vyvrátit citovaný názor „strom je nejlepší jako palivo do krbu a na grilování, na zahradu je nutno vysazovat živé ploty z tújí, aby nebylo vidět na bazén, do kterého padá z ovocných stromů listí, a ovoce si stejně koupíme v supermarketu“. Vhodnou příležitostí zamyslet se nad tím, co pro nás každého strom znamená, je nadcházející Den stromů. Nápad slavit Den stromů vznikl už v předminulém století ve Spojených státech, konkrétně v Nebrasce. Dnešní návštěvníci Nebrasky neuvěří, že její krajina byla před 150 lety nově příchozími osadníky popisována jako místo bez stromů. Jeden z osadníků, J. Sterling Morton, se však s tímto stavem nechtěl smířit. Začal s podporou své manželky pěstovat v okolí svého domu stromy, keře a květiny. Morton nebyl zahradník, ale novinář a vydavatel prvních nebraských novin. K tomu, aby rozšířil svou myšlenku a našel další pokračovatele, dělal to, co uměl – psal a vyzýval své spoluobčany k výsadbám. Předvedl před jejich zraky, že stromy a keře brání větrné erozi a poskytují ochranu před pálícím sluncem. Jeho příklad vzbudil nadšení. Zrodil se „the Arbor Day“ - Den stromů. V prvním roce oslav bylo 10. dubna 1872 v Nebrasce zasazeno více než jeden milion stromů. O dva
roky později, v roce 1874, vyhlásil guver- rické aleje, mohutné stromy v krajině nér Nebrasky první oficiální „Arbor Day“, i stromořadí kolem silnic, které jsou který byl slaven 22. dubna, v den Morto- dnes káceny ve snaze urychlit na nich nových narozenin. Myšlenka oslav Dne provoz a dát „zelenou“ bezohledným stromů se rychle rozšířila z Nebrasky po řidičům. Ovocné sady, aleje a úvozové celých Spojených státech a později i na cesty vysázené okrašlovacími spolky další kontinenty. Datum oslav Dne stro- pohltily lány polí a tyto „zúrodňovací“ mů je různé. Liší se podle klimatických úpravy vedly nejen k likvidaci stromů, podmínek a toho, kdy je možné stromy ale i k celkové změně krajiny. Co vlastvysazovat. V našich zemích byly „Strom- ně strom, kromě zmíněných několika kové slavnosti“ poprvé masově pořádá- metrů palivového dřeva, představuny od roku 1906. Každoročně se konaly je? Jedná se o největší živý organisv mnoha českých a moravských městech mus na Zemi. Největší změřená výška - například v Praze, Plzni, Roudnici, Příbra- stromu (Kalifornie, USA) je 135 m. Průmi, Klatovech, Napajedlích. Zemská škol- měrný věk bříz, topolů, vrb a olší je sto ní rada tehdy dokonce schválila den stro- let. Buky a smrky žijí 300 let. Z našich mových slavností jako den volna. Kromě stromů se nejvyššího věku dožívají krajinného či estetického významu stro- lípy a duby. V Německu roste nejstarší mů zdůrazňovali nadšenci z počátku 20. dub u Bocholtu v severním Porýní a má století také ekonomické výhody pěsto- 1300 let. Nejstarší evropské stromy jsou vání ovocných dřevin. Obce totiž mnoh- tisy. Ve Fortingallu ve Skotsku mají tis, dy hradili finančním výtěžkem z ovoce který je stár téměř 3000 let. Je to zřejobecní výdaje. Během slavností se sáze- mě nejstarší evropský strom. Nejstarší ly desetitisíce stromů, mezi nimi napří- stromy planety rostou v USA (boroviklad také známá Husova lípa pod Petří- ce osinatá). Zde byl měřením prokázán nem nebo všestudentská lípa Jarníkova nejvyšší věk 4700 let. na pražském výstavišti. Přerušená tradice Pokračování v dalším čísle LZ. byla v České republice obnovena v roce Vladimír Molek 2000. S nápadem opět slavit Den stromů přišli ředitel botanické zahrady Univerzity Karlovy a známý popularizátor stromů Václav Větvička a dřevosochař Martin Patřičný. Datum oslavy svátku stanovili na 20. října, kdy stromy hrají všemi barvami a kdy je vhodné je sázet. Nadace Partnerství myšlenku oslav Dne stromů rozvinula. V tento den se již tradičně vyhlašují výsledky celostátní ankety Strom roku a stromové slavnosti se pomalu stávají znovuobnovenou tradicí po celé zemi. Někdo může namítnout, že naši předkové nepotřebovali k tomu, aby si stromů vážili a chránili je, „nějaký zvláštní svátek“ a zákony. To je naprostá pravda a důkazem jsou nejen staré histo-
Velké kalendárium spodního prádla /20. století/ Léta 1900 - 1925 Začátek nového století měl nevelký vliv na pozvolný rozvoj korzetů. Korzet nadále zůstává hlavní částí ženského spodního prádla. Podprsenku představila na konci 19. století Herminie Cadolleová. Nikdo si nedovedl představit, že „brassiére“ (tedy podprsenka, jak jí říkali v USA) se stane hlavním výrobkem pro průmysl prádla. Místo aby se stala částí korzetu, tak se osamostatnila. Při navrhování podprsenek se musela splňovat kritéria, která má mít produkt dobré značky - košíčky vyztužené drátem, zadní část regulovatelná, upravitelná podle individuálnívydává město Lišov, vychází od roku 1980
ho tvaru těla, výrobky dostupné v 15 velikostech. V prodeji byly také modely, které měly za úkoly, zmenšit, zvětšit či jinak formovat postavu. Vyráběly se ve více než deseti francouzských firmách v Paříži a Lyonu. Také Anglie, Německo a Španělsko měly dynamicky se rozvíjející průmysl prádla. K nejvýznamnějším symbolickým ženským doplňkům patřil podvazek. Ten také představoval symbol svůdné ženy a byl zpopularizován a posílen francouzským kankánem. Léta 1926 - 1940 V prádle nastala revoluce, kterou lze vystihnout slovy Dorothy Parkerové: „Krátkost je duší prádla.“ Tato věta hovoří za vše: www.lisov.cz
15. strana
Z A J Í M AV O S T I
ŘÍJEN 2011
pryč s korzetem, formování postavy pomocí elastického pásu, prádlo, to je také košile (pokud možno krátká). Rok 1933 se zapsal do historie prádla zlatým písmem, jelikož se právě tehdy objevily plně elastické intimní části oblečení, tolik usnadňující život žen. Léta 1949 - 1959 Šlágrem 50. let byla podprsenka bez ramínek. Nejenže podprsenka tohoto typu přidržovala ňadra, ale také modelovala siluetu, jelikož byla často prodloužena k pasu a tvořila něco jako korzet. Naštěstí se už nenosily gumové korzety rozšířené za války a ještě několik let po válce. Byly tuhé a nepohodlné. Ženy si začaly zvykat na podvazkový pás a brát jej jako významnou a nepostradatelnou součást prádla. „Bomba vybuchla“, když se prosadil nový model podprsenky. Tento model měl zašpičatělé košíčky, jemuž takový tvar dávaly dráty a švy. Ve stejné době přicházely do módy podprsenky modelující pomocí pěny. Podprsenky tohoto typu lze považovat za předchůdce modelu ''push - up''. Koncem 50. let se také objevila nová koncepce střihu dámských kalhotek, už to nebyly kalhotky s dlouhou nohavicí. Léta 1960 - 1969 Prádlo podlehlo novému módnímu trendu „Total Look“, který spočíval v tom, že všechny části garderoby byly spolu sladěné. Nastala exploze punčoch díky použití nových elastických vláken, spandexu a lycry.
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Léta 1970 – 1984 Do běžného používání se dostaly formované košíčky, protože uspokojovaly očekávání mladé klientely - dívek toužících si zachovat ladnou linii těla, kterou bezešvé podprsenky zajišťovaly. Podprsenky tohoto typu byly takřka neviditelné a když jste je nosily, tak nebyly cítit na těle. Trh začaly dobývat podprsenky navržené speciálně pro sportovkyně. Tyto výrobky měly především splňovat svou funkčnost - neomezovat v pohybu a zároveň stáhnout ňadra k tělu. Léta 1985 - 1999 Zdánlivě zapomenutý korzet se znovu začal vkrádat do přízně. Tentokrát nikoli jako součást prádla, ale jako zvláštní prvek svrchního oděvu. Dalším hitem konce 80. let byl příchod průhledných vláken. Podmanila si trh s prádlem a průsvitné podprsenky dlouho zaujímaly první místo v „hitparádě“. Tato nová kvalita samozřejmě nesnižovala jejich dosavadní funkční a estetické přednosti. Naopak - zdůrazňovala je. Prádlo zaujalo ve světě módy čestné místo. Řada žen je považuje za důležitější, než svrchní oděv. Já se k nim můžu jen připojit. Závěrem lze říci, že se prádlo v posledních letech dostalo do období „klidné dospělosti“ a harmonicky spojuje technologické inovace zajišťující pohodlné používání s krásou a elegancí. Martina Vondráková
„Můžu říct, že jsem udělal kus práce…" Obecní dům, lišovská budova s vysokými štíty, má letos sté narozeniny. Dodnes slouží jako sídlo městského úřadu. Funkci starosty tady vykonával také pan Václav Karpiánus. Byl zvolen v prvních svobodných volbách v roce 1990. Mnozí ho známe i jako pana „Fajnu“. Tu přezdívku zdědil vlastně po svém otci, truhlářském živnostníkovi, který říkával často „to je fajnový nábytek“. Vzpomenete si ještě, co bezprostředně předcházelo tomu, než jste byl před více než dvaceti lety zvolen prvním „polistopadovým“ starostou? I v Lišovském kině byla koncem roku 1989 proti komunistům shromáždění a mě jednou napadlo, že se tam půjdu podívat. Vedl to tam inženýr Václav Kovařík. A když jsem tak poslouchal, co kdo říká, varoval jsem: „Kluci s komunisty opatrně!“ Tedy já měl taky kamarády komunisty, ale ti byli spíš u komunistů než komunisti. Ale taky jsem měl své zkušenosti: můj otec byl živnostník, a proto byl v 50. letech u PTP, pak byl zavřený v Bartolomějské za poslech Svobodné Evropy. Já jsem musel k PTP taky. Tam jsme byli vesměs synové živnostníků, továrníků, sedláků, taky kluci, co chtěli utéci přes hranice. Například rodiče jednoho z nich měli největší statek u Rokycan. Jeho tátu zavřeli, protože nechtěl vstoupit do JZD. Po šesti letech věznění ho popravili… Potom za mnou přišli, abych šel kandidovat v prvních svobodných volbách za klub K231, pak za lidovce. Já nikdy v žádné straně nebyl a kandidovat jsem odmítl. Ale pak přišli z Občanského fóra a moje zvědavost způsobila, že jsem jejich nabídku přijal. Jen tak, chtěl jsem vědět, jakou budu mít šanci. Vůbec jsem nemyslel na nějaké starostování, mě politika nezajímala, mě zajímal sport a muzika. Dopadlo to tak, že z nás, zvolených ve volbách, vystoupil inženýr František Kovařík a řekl, že kandiduje na starostu. On byl ale z Hůrek, to vadilo. Vyhrála lékárnice Věra Bambulová-Kolářová, já byl druhý, což by mě ani nenapadlo, protože jsem měl v Lišově kádrové potíže, nechtěli mě 16. strana
www.lisov.cz
zaměstnat ani v Lišovském nábytku, ani v Jitoně. Když jsem navrhl paní Kolářovou na starostku, tak ona řekla, že starostování nerozumí a navrhla mě. Byl jsem pak zvolený jednomyslně. Když jsem přišel domů, žena mi pochopitelně vynadala. Byla to pro vás velká pracovní změna? O mém řemesle rozhodl otec, u něj jsem se vyučil truhlářem. Chtěl jsem jít pak studovat průmyslovku, ale jako syn živnostníka jsem nesměl. Nakonec jsem napsal i prezidentu Gottwaldovi osobní dopis. Sice jsem žádnou odpověď nedostal, ale obdržel jsem oznámení, že mám nastoupit do dvouleté průmyslové školy truhlářské. Později jsem ještě vystudoval průmyslovou školu stavební. Než jsem začal se starostováním, pracoval jsem u Pozemních staveb. Nejdříve jsem tam dělal přípraváře u technologa a pak dvacet pět let v obchodním oddělení. Jezdil jsem po všech závodech v republice, kde vyráběli dveře, okna a nábytek. Všude jsem se musel samostatně rozhodovat, jednat s řediteli, jejich náměstky, vedoucími odbytu. Mimo to jsem lidem projektoval chaty a rodinné domky, taky dělal stavební dozor na řadových jednotkách. To vše se mi při starostování hodilo. Jaké to bylo po nástupu do funkce starosty? Co vás na úřadě čekalo? Byly napjaté vztahy? Především chci říci, že za Jendy Mourala a Jirky Harta, kteří byli předsedy MěNV přede mnou, se skončilo na obci se sprostým kádrováním. Jsou to fajn kluci a dodnes jsou mými kamarády. Když jsem v roce 1990 nastoupil do úřadu, svolal jsem všechny zaměstnance městského úřadu do sálu, pohostil jsem je a řekl jim, že nikoho vyhazovat nebudu, protože mě komunisti taky zaměstnávali. Měl jsem podmínku, že nikdo nebude číst noviny ani časopisy v pracovní době. Zdůraznil jsem taky, že jsou na úřadě pro lidi a ne lidi pro ně. Když jsem zjistil, že zaměstnanci mají malé platy, tak jsem na okrese zařídil, aby dostali paušálně přidáno.
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Z A J Í M AV O S T I
Měl jste představu, co všechno je třeba v Lišově vybudovat, změnit, zařídit? Řešil jsem dost věcí autoritativně. V první řadě jsem si spočítal, kolik dostáváme jako obec na daních. Vždy jsem chtěl mít v pondělí ráno na stole výpis - kolik máme peněz a kolik máme zaplatit faktur. Z daní získávala obec kolem 12 miliónů a do toho jsme se s programem museli vejít. Objel jsem všechny vesnice a v každé jsme zřídili sedmičlennou komisi s malým starostou, dnes se tomu říká osadní výbor. Scházel jsem se s nimi jednou za čtvrt roku, abych se dozvěděl, co potřebují. Zařídil jsem, že Lišov získal jako jeden z prvních nazpět obecní rybníky a lesy. Jsou sice zdrojem malých, ale stálých příjmů. Pak jsme pronajali rybníky rybářům. Při sepisování smlouvy jsem od ředitele třeboňského rybářství dostal příslib, že každý zaměstnanec městského úřadu dostane vánočního kapra. První stavbu, do které jsme se pustili, byla čistička. Jezdili jsme s inženýrem Chvalem na Ministerstvo životního prostředí a podařilo se mi tam na ni získat 16 miliónů korun. Polovina z toho byla dotace, druhá polovina byla na tříprocentní úrok, to se muselo splatit. Pak se samozřejmě musela vybrat firma, jejíž nabídka byla vyhovující. Protože jsem dělal rozpočtáře u technologa a stavařinu i truhlařinu jsem ovládal, tak jsem vždycky zhruba odhadl každou cenovou nabídku. Svoje návrhy jsem pak předkládal radě, ta je někdy přehodnotila, stanovila pořadí akcí. Vše se poté předkládalo zastupitelstvu ke schválení. Když zastupitelstvo naše záměry odsouhlasilo, docházelo postupně k zadávání a plnění úkolů. Další změnou byla oprava Schwarzenberského špitálu. V době, kdy jsem se učil, tam byly truhlářské dílny. Taky jsme tam hráli volejbal na hřišti, které jsme si sami vybudovali. Schwarzenberský špitál, to je krásný prostor. Nakonec se podařilo zřídit tam muzeum a přemístit tam i městskou knihovnu. Vzpomínám na to vždy při vernisážích, které se tam teď konávají. Kultuře fandím, mám rád muziku, hrával jsem padesát let na housle v lišovském kostele při pohřbech a při veselkách. Jako starosta jste ale na svatbách na radnici plnil roli oddávajícího? Podle paní Abelové jsem oddal za osm let sto padesát párů, ale měl jsem u toho vždy trému. Za ta má dvě volební období se v Lišově prostavělo za sto miliónů korun. Povedla se například plynofikace pro celý Lišov za jedenáct miliónů, přístavba školy za dva milióny, asfaltka ke škole a v Zahradní ulici. Opravili jsme hráze u rybníků, hřbitovní zeď, rekonstruovala se budova bývalého soudu, v obcích se opravovaly postupně kapličky a kostelíky… Také se dokončoval kulturní dům... Ten se začal stavět za předsedy MěNV Jirky Harta a tajemníka Ludvíka Šibřiny. Za to jim patří můj dík. Za mého starostování se ještě rok a půl kulturní dům dokončoval. Na jeho otevření přijel i můj kamarád z Ameriky a taky celá delegace i s dechovkou. Tehdy mě zvali do Ameriky, rád bych jel, ale během starostování nepřipadalo v úvahu odjet. Nemůžu pochopit, jak mohl pražský primátor odjet na dva měsíce do Himálaje. Vždy, když jsem začínal i končil volební období, tak jsem objednal pro hosty restaurace Obec hektolitr piva, což jsem uhradil vždy ze svého platu. Po druhém volebním období mi bylo šedesát šest let. Byl jsem požádán, abych kandidoval i potřetí. Už jsem ale kandidovat nechtěl, osm let starostování mi stačilo. Chtěl jsem se podívat do Ameriky. A podařilo se vám to? vydává město Lišov, vychází od roku 1980
ŘÍJEN 2011
Byl jsem tam pozván svým bývalým kamarádem, občany Nové Prahy a městečka Montgomery v americké Minnesotě. Když jsme třetí den jeli autem, narazila do nás dodávka a já jsem byl zraněn. Takže jsem bohužel poznal Ameriku z nemocnice. Ležel jsem tam pět týdnů na kyslíku, když jsem se probral, vůbec jsem netušil, že mě převážela helikoptéra do asi osmdesát kilometrů vzdálené minneapoliské nemocnice. Byl jsem pojištěn na dva milióny, ale nepočítal jsem, že budu mít nějakou autonehodu. Řekli mi, že člověk se slabší konstitucí by to nepřežil. Ruku jsem měl zničenou, s hraním na housle byl konec. Poznal jsem tedy americkou nemocnici a když to srovnám s tou budějovickou, tak bych řekl, že máme úroveň stejnou, snad i lepší. Možná že máme i lepší lékaře. Pan doktor Haloun, ortoped, mi řekl, že tady by mi tu ruku spravili lépe. Tak jsem přijel z Ameriky v invalidním křesle, mohl jsem chodit o berlích. Chodil jsem ještě dlouho na rehabilitace, vyšetření a rentgeny, až jsem se z toho zotavil. Po čase mi volali z americké farmářské pojišťovny a chtěli, abych za úraz vyčíslil škodu. Neměl jsem tušení, kolik chtít. Tak jsem napsal, co jsem před tím úrazem dělal: že jsem hrál na housle, sportoval, jaké zaměstnání jsem měl atd. a napsal jsem, že chci 40 tisíc dolarů. Oni mi napsali lámanou češtinou, že s tím souhlasí, abych jim podepsal papír, že jsem ty peníze obdržel. Sice jsem to podepsal, ale nevěřil jsem, že bych nějaké peníze dostal. Než jsem do Ameriky odjížděl, tak jsem pro svého zetě postavil dílnu a sklad naproti prodejně nábytku Fajna. A protože jsem nechtěl syna ošidit, tak jsem pak pro něj stavěl druhou část. Použil jsem na tu stavbu peníze, které jsem dostal od pojišťoven za ten úraz. Byl to jeden milión čtyři sta sedmdesát osm tisíc. Takže fáma, že jsem měl na tuto stavbu americkou půjčku, není pravdivá! A co váš zájem o sport? Za Lišov jsem hrával volejbal, hráli jsme krajský přebor a druhou ligu. Já jsem hrál závodně až do šedesáti let. Při sportu jsme zažili legraci i lumpárny. Taky jsme jezdili na vodu, před pěti lety jsme byli naposled. Jste ale stále v kondici, jak si ji udržujete? Jsem rád, že mohu chodit k synovi do dílny, alespoň dopoledne. Denně chodím na hodinku do hospody na malé pivo a kafíčko s dvěma mlíčky. Nejsem žádný pivař, ale byl jsem celý život zvyklý být mezi lidmi a rád si s nimi i teď popovídám. Sledujete tedy dál dění v Lišově? Já mám takovou zásadu: Ukaž, co umíš, a pak raď. A mě mrzí, jak se mladí Lišováci zachovali nepěkně k minulému starostovi, inženýru Chmelovi. On pro Lišov udělal hodně, snad ještě víc než já, a nakonec to ani občané neocenili. Věřím v hodnoty a nedám na laciné úsměvy. Máte ještě nějaké plány? Můžu říct, že jsem udělal kus práce, i to starostování se mi líbilo, byla to zajímavá zkušenost. Do stavby dílen pro zetě a syna jsem dával všechny peníze, nakoupil jsem truhlářské stroje. Fandím novým věcem, tak bych chtěl pořídit ještě jednu truhlářskou „mašinu“. Ale člověk musí mít v životě taky štěstí. A já ho měl: vzal jsem si hodnou a šikovnou ženu, po čtvrt roce známosti jsme se vzali a už jsme spolu padesát sedm let. Žije s námi také moje švagrová, ona je slepá. Je mi s nimi dobře. Pan Karpiánus je o 21 let mladší než stoletá budova Obecního domu. Má plno elánu a tak mu přejeme, aby se ve zdraví dožil i on oslav své stovky! zaznamenala Lenka Kudrličková www.lisov.cz
17. strana
MÍSTNÍ ČÁSTI
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Miletín přeříznutý a odříznutý Dobrou zprávu o tom, že Miletín bude mít nový most přes potok, kalí způsob oznámení. Věřte nebo ne, ale o čtyři měsíce trvající uzávěrce silnice jsme byli obeznámeni pět dní před plánovaným zbouráním mostu. Krajský úřad, který komunikaci spravuje, tuto akci plánuje již více než tři roky a nic neoznámil ani majitelům sousedních pozemků, kteří jsou účastníky řízení a museli před dvěma roky souhlasit s dočasným záborem pozemků přilehlých ke stavbě. Nikdo včas nic neprojednal ani s rodiči dětí, které od září jezdí do školy ať už v Lišově nebo v Třeboni, nikdo nemyslel ani na staré občany jezdící autobusem k lékaři či na nákup. Když se o uzávěrce dozvěděli v ČSAD Jindřichův Hradec, bez debaty vyškrtli Miletín ze své linky. Až po urputné intervenci několika bojovných maminek bude ČSAD posílat jeden autobus do Horního Miletína ráno pro školáky a odvážet je do Třeboně. Náhradní dopravu Miletín - Lišov provozuje mikrobusem stavební firma ze zastávky v Dolním Miletíně. Ale posuďte sami - ujde stará babička z Horního Miletína více než 1 kilometr dlouhou cestu přes zfrézovanou silnici, vratkou lávku přes potok na zastávku do Dolního Miletína, když jede ke svému lékaři a zpět??? A co pracující, kteří denně dojíždějí do zaměstnání? Mají zvo-
lit dlouhou objížďku, nebo cestu přes výmoly a bahno v lese? Co zemědělci a ostatní lidé? Tyto řádky jsou psány počátkem září a doufám, že se situace zlepší, anebo lépe: stavbaři se překonají, most urychleně postaví a starosti pominou. Nevím ovšem, na kterém úřadě se stala chyba, asi úředníci zapomněli, že i v tak malé obci žijí lidé. Také Městský úřad v Lišově mohl za Miletíňáky více bojovat. Vladimír Vávra Miletín
Nové hřiště v Levíně
Je milé, že i na tak malé vesnici jako je Levín se objevilo krásné dětské hřiště. Myslím, že radost měly především děti, ale nejen ony. Na hřišti je teď mnohem větší rušno než dřív, děti se zde scházejí, aby si společně pohrály a užily si nových atrakcí. Ale nejen místní obyvatelé dokážou ocenit úsilí těch, kteří hřiště rekonstruovali. Téměř všichni turisté, kteří procházejí nebo projíž-
dějí naší vesničkou na kole, se zastaví, aby načerpali sílu na další cestu. Děti si pohrají, rodiče odpočinou a po krátké zastávce mohou opět pokračovat v cestě. Děkujeme všem, kteří se podíleli na rekonstrukci. Jaroslava Pouzarová Levín
Pouťová zábava Pomalu končí letní sobotní den a s večerem se v hospodě u kapličky scházejí obyvatelé Miletína, hlavně hasiči. Rozhodli se totiž, že v sobotu 20. 8. 2011 uspořádají znovu po malé odmlce hasičskou pouťovou zábavu. Do cinkotu sklenic, smíchu a řeči se pomalu rozezní harmonika a padne rána na buben. Lidé se baví,
zpívají, tancují - prostě pohoda, jak má být! Byl to dobrý nápad. Starosta osadního výboru a hasiči se usmívají - lidé jsou spokojeni a o tom to je! Prý - za rok znovu! Vladimír Vávra Miletín
Velechvínské letní soutěžení Během prázdnin proběhly v obci tři soutěže. První a druhé klání bylo věnováno kuchařskému umění žen i mužů. V červenci velechvínské ženy vařily bramboračku. Z devíti vzorků, v nichž byla nastražena i „polévka z pytlíku“, vybrala mužská porota tři nejchutnější. Titul Miss Bramboračka získala Maruš Trousilová. O několik týdnů později ukázali své kuchařské umění i muži, kteří si vybrali pro soutěž vaření guláše. Vzorky guláše ochutnávala zase ženská porota. Aby bylo s čím srovnávat, uvařila Renata Švecová vynikající gulášek a pak se hodnotilo. Nejvíce bodů obdržel Mirek Ondrák, ale i ostatní guláše byly velmi dobré. Snědlo se všechno. V polovině srpna se konal už 2. ročník soutěže v kroketu. Před kovárnou bylo ke sportovnímu klání připraveno sedm dvojic. Za bouřlivého povzbuzování zvítězila dvojice Věra a Mirek Ondrákovi. Další místa obsadili Trousilovi, Švecovi a Třískovi. Už teď všichni účastníci trénují na 3. ročník. Mgr. Anděla Lichtenberková kronikářka obce Velechvín 18. strana
www.lisov.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
MÍSTNÍ ČÁSTI
ŘÍJEN2011
Lhotická pouť První zářijová neděle je vždy pro občany Lhotic sváteční, koná se zde tradiční pouť. Její součástí je ranní budíček. Dechová kapela pod vedením J. Měšťana zahraje každému jeho oblíbenou píseň. Po obědě se vždy v místní kapli Andělů strážných slouží slavnostní bohoslužba. Po jejím skončení pokračuje pouť posezením na návsi při hudbě a občerstvení. Tímto bych chtěl všechny spoluobčany, místní rodáky i známé pozvat co nejsrdečněji na příští konání naší lhotické pouti. Michal Přibyl starosta osadního výboru Lhotice
Pohled z Hůrek Sobota 27. 8. 2011 13 hodin - kaple sv. Jana Nepomuckého v Hůrkách. Počet zaparkovaných aut kolem kapličky, svátečně oblečení lidé a rozesmáté pobíhající děti - to vše dává tušit, že se v Hůrkách něco děje! Před pár lety opravená kaple a nově znějící zvon, ale to není dnes všechno! Dnes se tu řadí průvod opentlený myrtou, po více než sedmdesáti letech se tu za zvuku varhan chystá k oddavkám mladý pár! Za přítomnosti svých rodin, přátel a občanů Hůrek potvrdili svůj sňatek slibem a polibkem Kateřina Hodinová a Emanuel Vychodil. V kapli, která je dominantou hůrecké návsi, byla obnovena tradice svatby a lidského štěstí. V tradicích k sobě lidé nejlépe nalézají cestu a tak při Vašem "ANO" budiž Vám požehnáno! Budeme rádi, bude-li v duchu tradice takových svateb přibývat. Květa Kubicová Pavla Marešová, Hůrky
Jak se děti z Mateřské školy Velechvín 1. září divily 30. června 2011 se děti z Mateřské školy ve Velechvíně rozloučily s paní učitelkou a rozutekly se na prázdniny. Někdo jel k moři, jiný k babičce, na výlety a po památkách, ale nikdo netušil, jak se jejich milovaná školka přes prázdniny promění. Když se děti 1. září 2011 blížily ke školce, nemohly přehlédnout, jak je školka oblečená do nového kabátku. „Jééé, mami, my máme novou školku...“, ozývalo se snad z každých dětských úst. Přes prázdniny se školka proměnila ze staré šedé budovy na krásný žlutý dům s novou střechou. Ale jak měly děti pusinky dokořán a vykulené oči, když koukly na novou zahradu!!! Ty jiskřičky štěstí v jejich očích, to byl jejich projev díků za nové hřiště. Každý si chtěl jít hned nové pískoviště, houpačky, klouzačku a prolézačky vyzkoušet. Opravdu krásné hřiště nemohl nikdo minout bez povšimnutí. Když se děti vydýchaly a uklidnily z nadšení nové školky, mohly se jít konečně pozdravit s kamarády a paní učitelkou, se kterými se neviděly celé prázdniny. Ááále, jaké bylo další překvapení? Otevřenými dveřmi bylo vidět do umývárny, kde bylo všechno nové. „Jééé, my máme novou koupelnu...,“ zase křičely děti, když viděly nové obklady a červené záchůdky... prostě moc pěknou umývárnu. A poslední překvapení čekalo v ložnici. „Mami, my tu máme nové dveře a už nebudeme muset chodit na spinkání přes chodvydává město Lišov, vychází od roku 1980
bu, huráááá.“ Šikovní řemeslníci udělali dětem vchod do ložnice ze školky a vchod ze studené chodby se zavřel. Do prostoru starých dveří vyrobil šikovný tatínek (pan Nohava) moc pěknou vestavěnou skříň. A rázem se i ložnice proměnila v úplně jinou, novou místnost. VELKÝ DÍK patří Městu Lišov a všem, kteří přiložili ruku k dílu při posledních finálních úpravách.
Za rodiče Mgr. Martina Ambrožová
www.lisov.cz
19. strana
ŘÍJEN 2011
V YJ Í M E Č N Í L I D É
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Z historie truhlářství v Lišově - pan František Raindl a paní Milena Tomková Přijede-li někdo do Lišova od Českých Budějovic, uvidí tabuli, kterou ho vítá Lišov, město s velkou nábytkářskou tradicí a pomyslnou vůní dřeva. V celém městě vás zaujme množství poutačů nábytkářských firem, ale zdaleka jich není tolik, jako na začátku dvacátého století, kdy bylo v Lišově přes stovku truhlářů. Jednou z největších dílen, která později byla přebudována na truhlářský závod, byla dílna pana Františka Raindla, od jehož narozeni uplyne v říjnu 115 let (nar. 9. 10. 1896). František Rendl (později přejmenován na Raindl) se narodil v rodině koláře, ale celá jeho rodina byla prostoupena vztahem ke dřevu a truhlářskému řemeslu. Také František se vyučil truhlářem a 20. 12. 1919 začal samostatně truhlařit. V roce 1927 byla postavena nová dílna a do roku 1934 už zaměstnával přes padesát dělníků. Příčinou velkého a rychlého rozkvětu této lišovské dílny byla hlavně dobrá a solidní práce, ale také velký smysl pana Rain-dla pro širokou a kvalitní reklamu, včetně účasti na vzorkových nábytkářských veletrzích, a to nejen na Budějovicku, ale i v Praze. Rovněž spolupráce s bytovými architekty a nasměrování výroby na nové trendy v nábytkářství přineslo pozitivní výsledky. Raindlova firma vyráběla také nejrůznější slohový nábytek a nábytek montovaný a uspokojovala poptávku všech vrstev obyvatelstva, čímž přispěla k rozvoji bytové kultury po 1. světové válce. Pan František Raindl byl nejen přední lišovský podnikatel a nábytkář, ale v letech 1935 - 41 byl i starostou města. Za jeho vedení bylo město Lišov po všech stránkách zvelebeno. Podstatně se zasloužil o vznik a zřízení městského muzea a jmenování F. M.
20. strana
www.lisov.cz
Čapka čestným občanem Lišova. Hodně volného času také věnoval pan Raindl Sokolu. Svou velkou aktivitou a cílevědomou prací se pan František Raindl zasloužil o kulturní a hospodářský rozvoj města Lišova. Chtěla jsem se dozvědět o panu Raindlovi co nejvíce identických informací, a proto jsem "zaklepala na dveře" u paní Mileny TOMKOVÉ, nejstarší ze čtyř dcer manželů Raindlových. Přivítala mě bělovlasá elegantní a přívětivá dáma s vitálním úsměvem. Odpoledne, strávené hovorem o nábytku a rodině Raindlových, bylo velmi příjemné a zajímavé a moc za to paní Tomkové děkuji. Byla jsem účastnicí krásného vzpomínání na dětství mezi hoblicemi a dřevem, na to, jaké nábytkářské skvosty vznikaly v původní dílně i na stavbě nové dílny a domu u Přívorky, kam se rodina v roce 1928 přestěhovala. Paní Tomková chodila do Základní školy v Lišově a potom vystudovala obchodní akademii, aby se mohla věnovat ekonomickému vedení závodu. Její nejmladší sestra se dokonce vyučila truhlářkou, aby tradice řemesla byla zachována. Zavzpomínaly jsme i na neblahá léta znárodnění, kdy rodina o většinu majetku přišla. Ale láska k práci a dřevu se dědí a tato rodina ji má zřejmě v genech. Paní Milena Tomková také v září oslavila své životní jubileum, které se v příštím roce neuvěřitelně zakulatí. Přeji jí k tomu příštímu kulatému a ještě k mnoha dalším mnoho zdraví, radosti a stále krásný milý úsměv! Květa Kubicová členka redakční rady Lišovského zpravodaje
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
R E C E P T Y P R O VÁ S
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
ŘÍJEN2011
Babčino jablko Léto se pomalu kloní k podzimu a v přírodě nastává čas barev a zrání plodů a ovoce. My si z té barevné ošatky vybereme dokonale zralá jablka a uděláme z nich jednoduchý, ale zajímavý a chutný dezert. Jablek vybereme tolik, kolik lidí chceme pohostit, a dvě tři na přidání. Oloupeme je a zbavíme jádřince tak, aby jablko zůstalo vcelku. V rendlíku svaříme vodu s cukrem, přidáme citrónovou šťávu a špetku skořice, vložíme jablka tak, aby byla potopená, a necháme přejít varem. Vařená jablka je třeba hlídat, aby se nerozvařila, a také je dobré zvolit jednu odrůdu, aby byla vařená stejně. Uvařená jablka vyndáme lopatkou na talíř. Na dezertní talířky si naskládáme piškoty, na ně posadíme zchladlá jablka a plníme uvařeným vanilkovým pudinkem, džemem, nutelou. Navrch ozdobíme šlehačkou a posypeme kakaem, čokoládou, kokosem nebo mandlovými lupínky podle chuti. Základní vařená jablka vám dávají možnost rozvinout své chuti a povolit uzdu své fantazii a vytvořit dezert lehký, chutný a pestře barevný. Jestli se v něm najdete, doporučuji k tomuto účelu pořídit do kuchyňského inventáře vykrajovač jádřinců. Přeji vám barevný, voňavý a sladce příjemný podzim! kuchařka Květa z miletínského okálu
SPORT
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
ŘÍJEN 2011
Nohejbálek v Miletíně Miletínští občané a nadšenci všeho věku v roce 2010 svépomocně zrekonstruovali dětské a tenisové hřiště v Horním Miletíně. Formou několika brigád dostávalo hřiště postupně nový nátěr, plot a kurt nový povrch. Mohlo se tedy začít hrát, dohodli jsme se, že ve středu, pátek a neděli si půjdeme kopnout nohejbálek, v sobotu se občas přidal i volejbal. Na jaře 2011 se za přispění místních objevila na kurtu antuka a místo vápenného lajnování umělohmotné pásky, přibylo i různé náčiní na úpravu povrchu a rozhodcovský empire. Přemýšleli jsme, jak naše kopání posunout, kývli jsme proto na nabídku zapojit se do několikaletého zápolení obcí Slověnice a Dunajovice o putovní pohár v nohejbale, konající se vždy před poutí v dané obci. Jako velcí outsideři jsme vstoupili do prvního turnaje 11. 6. v Dunajovicích - vyhrály Slověnice. Další souboj byl 23. 7. ve Slověnicích a pohár si na oplátku odvezly Dunajovice. Nadešel čas uspořádání turnaje v Miletíně. V sobotu 13. 8. v 9:00 to vypuklo, za každou z obcí hrála dvě mužstva o třech hráčích (každý mohl mít dva náhradníky). Hrálo se dvoukolově na dva sety a souboje byli více či méně vyrovnané. Turnaj byl
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
dlouhý, proto se hráčům hodilo občerstvení, které jsme připravili. I počasí se vydařilo, tedy až na jednu silnou dešťovou přeháňku, kterou promoknutím odnesly druhé týmy Dunajovic a Miletína. V 16:00 byl znám vítěz. Celé klání vyhráli a pohár
www.lisov.cz
si odvezli nohejbalisté z Dunajovic. Miletín byl třetí, ale hlavní bylo, že se sportovní den vydařil a účastníci i diváci byli spokojeni. Vladimír Vávra Miletín
21. strana
SPORT
ŘÍJEN 2011
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
Jihočeský deník: Osmý ročník fotbalového turnaje v Radosticích vyhráli hasiči z Vlkovic! První turnaj v historii Vlkovic - družstvo bylo sestavené z místních hasičů, doplněné třemi fotbalisty. Příprava odpovídala tomu, že to bylo poprvé. Nad některými taktickými variantami by žasli i trenéři Dynama. V pátek se utvořila sestava, v sobotu oslavila výhra - dokopná a mužstvo se rozpustilo. Celý průběh popsal hráč č. 13, který poprvé oblékl fotbalový dres. Stalo se to 16. července roku 2011. Ve čtvrt na jednu vykopla Péťa naše hvězdné družstvo fotbalistů z naší náhradní šatny se slovy: „Táhněte do háje, zítra hrajete důležitý turnaj!“ Tak jsme si dali ještě jedno, Dušan to nepochopil a taky si dal. Zase mě natáhla, dnes budu zlej! Olda prohlásil: „To abych skoro přestal kvůli tomu fotbalu kouřit.“ Rosťa opět mlčí – „Přesně.“ Vlkovice, 16. 7. 2011, 8:15 SEČ Tak jsem se vzbudil (s rozpaky). Jedno kafe a hurá na sraz k hasičárně. Se sebezapřením a smíšenými pocity odjíždíme na místo činu - do Radostic. Olda opět prohlásil: „Ty vole.“ Rosťa opět mlčí "Přesně". Po prvním výkopu to vypadalo, že poprvé vidíme to kulatý, co se mezi námi pohybovalo, ale po Dušanově prvním gólu
jsme začali slavit. Rosťa opět prohlásil "Přesně". Po zjištění, že jsme vyhráli, jsme byli úplně mimo. V našem vítězném tažení jsme pokračovali i v druhém zápase. Čím víc je odehráno, tím je méně sil. U mne zástava srdce, Rosťa má plicní kolaps. Olda se to ještě snažil ukecat, ale pohled na naše družstvo byl více než žalostný. Přesto jsme se vzchopili k poslednímu utkání. Já do branky, Rosťa pravá záloha, Olda, co se namanulo. Ostatní mleli z posledního. Náš útok vypadal jak banda bezdomovců, kteří soutěží o to, kdo získá nejbližší popelnici! Bez našich profiopor ze Štěpánovic jsme uhráli 1:2. Olda konstatoval: „Je mi to už u p...,“ Rosťa: „Přesně, takhle mluv!“ Od té doby byl zralý nechat se vozit na vozíku. Radostice, 16. 7. 2011, 16:20 SEČ Získali jsme samozřejmě 1. místo. Už v Radosticích to vypadalo, jako že jsme vyhráli Stanleyův pohár ve fotbale. Po vyhlášení výsledků zajíždíme do radostické hospody. Nebýt Lukášova rande, zadřeli jsme se už na místě. Taky dobře, že jsme odjeli. To, co následovalo doma, předčilo
veškerá očekávání! Výrazy jako MISTŘI, NEJLEPŠÍ a podobně byly slabé, Olda to vzdává, Rosťa prohlásí "Přesně" a opouští putyku.Udělal dobře. Dušan zvedá nad hlavu pohár za 1. místo a je rád, že ještě chodí... Vlkovice, 16. 7. 2011, 24:00 SEČ Hospoda stále stojí. Vypadá to, že oslava nám jde líp než samotná hra, ale na to se nás už asi nikdo nezeptá. Možná jen sousedé se divili, proč jsme tak moc řvali. Věřím tomu, že rána budou ve Vlkovicích opět tichá a klidná. Olda už odjel domů, Rosťa už nehlásí "Přesně" a já končím. S pozdravem Sportu zdar a fotbalu především! Dres číslo 13
Naše vyjímečné družstvo: brankář: V. Kotásek zleva: R. Trousil, O. Vaněk, P. Florián, J. Kándl, D. Mlýnek, J. Kándl, P. Trsek, J. Kučera, Z. Tájek, J. Kándl, D. Mlýnek a L. Mlýnek.
22. strana
www.lisov.cz
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
INZERCE
LIŠOVSKÝ ZPRAVODAJ
POHŘEBNÍ
ŘÍJEN2011
SLUŽBA
LIŠOV
už vás taky zlobí…?
Poskytujeme kompletní pohřební služby, přepravu zesnulých, kopání hrobů, sjednání pohřbu i u Vás, tisk smutečních oznámení, smuteční květinovou vazbu, smuteční hudbu, obřady civilní, obřady církevní, kremační obřady a pohřby do hrobu .
kanalizace žumpy, lapoly odpady Nedokážeme zmírnit Vaši bolest nad ztrátou blízké osoby, ale ve chvílích nejtěžších Vám ulehčíme od starostí se zařizováním potřebných úkonů spojených s posledním rozloučením s Vaším drahým zesnulým.
NON STOP - SERVIS
Telefon
ČIŠTĚNÍ
• ucpaná WC, umyvadla, vany, odpadní potrubí
REVIZE
• prohlídky TV kamerou, tlakové zkoušky
OPRAVY
• domovní přípojky, vnitřní svody, hlavní řady • bezvýkopové opravy - vložkování, relining
387 221 551 * 728 115 115
telefon: 608 500 010 e-mail:
[email protected]
Pohřební Pohřební služba služba - Jaromír Urban - kancelář - Tř. 5. května 549 - provozovna - Žižkova - Lišov - Jaromír Urban - kancelář - Tř. 5. května 549 - provozovna - Žižkova - Lišov
MEBIKAN GROUP
SPORTCENTRUM MRKÁEK NABÍZÍ TYTO SLUŽBY: •
SLEVY 10 % na sportovní služby pojištncm VZP (držitelé karty Klub pevného zdraví), ZP MV R a eské prmyslové zdravotní pojišovny
•
DÁRKOVÉ POUKAZY na všechny služby dle pání zákazníka
•
PERMANENTKY na všechny sportovní aktivity
•
PRONÁJEM SPORTOVIŠ K POÁDÁNÍ SOUKROMÝCH I FIREMNÍCH SPORTOVNÍCH AKCÍ (turnaje – tenis, beach volejbal, bowling, šipky, kuleník ….)
•
FITNESS CENTRUM s profi posilovacími stroji
•
KOSMETICKÝ SALÓN !!NOVINKA – omlazovací kra GALVANICKOU ŽEHLIKOU!! komplexní pée o ple vetn líení manikúra pedikúra
•
moderní prostory RESTAURACE RELAX (kapacita 150 osob) a RESTAURACE SPORT (kapacita 50 osob) s možností živé hudby, karaoke a dalších služeb dle Vašeho pání pro poádání soukromých i firemních akcí – oslavy narozenin, svatby, smutení hostiny ……
•
posezení na NOVÉ LETNÍ TERASE s kapacitou 60 míst – oslavy, letní párty……
•
PEPRAVU OSOB LUXUSNÍM MIKROBUSEM MERCEDES BENZ (kapacita 19 osob), dovezeme Vás na firemní i soukromé akce, sportovní a kulturní akce, zájezdy v tuzemsku i do zahranií. Možnost pipojení cyklovleku, vleku na lod i lyže.
Dále nabízíme: - restaurace – polední menu, teplá jídla po celý den, závodní stravování (vetn dovozu), PIZZA vlastní výroby - tenis (2 venkovní kurty, 2 tenisové haly) - multifunkní hala: ping pong, badminton, florbal, nohejbal, cviení ….. - hotel SPORT*** (kapacita 39 lžek) - sauna, whirlpool bazén - bowling, šipky, kuleník - masáže - pjovna jízdních kol. Více informací na tel. . 775 297 061 www.sport-mrkacek.cz; www.hotel-mrkacek.cz
[email protected]
vydává město Lišov, vychází od roku 1980
www.lisov.cz
23. strana
... jsme pro kvalitní tisk
TISKÁRNA PROTISK, s. r. o. Rudolfovská 617, 370 01 České Budějovice tel.: 386 360 136, fax: 386 355 934 e-mail:
[email protected]; www.protiskcb.cz
Úhrada za placenou inzerci je v souladu se schváleným ceníkem pro rok 2011. Lišovský zpravodaj najdete v elektronické podobě na www.lisov.cz Uzávěrka dalšího čísla je 15. listopadu 2011. Své příspěvky můžete zasílat na adresu: Lišovský zpravodaj, podatelna MěÚ Lišov, třída 5. května 139, 373 72 Lišov nebo na e-mail:
[email protected]; tel.: 387 007 911 Lišovský zpravodaj vychází jako DVOUMĚSÍČNÍK.
Lišovský zpravodaj vydává město Lišov v nákladu 1700 výtisků jako dvouměsíčník a je dodáván do každé domácnosti Lišovska ZDARMA. Redakční rada: Zdeňka Perníková, Slavomír Brázda, Romana Brtnová, Lenka Kudrličková, Anna Maroušková, Květa Kubicová, Miluše Joanidu, Petr Tomek. Předem nevyžádané příspěvky se nevracejí. Anonymy nebudou otiskovány. Za původnost a obsahovou správnost přispěvků ručí autor. Grafická úprava a tisk: Tiskárna PROTISK, s. r. o., Rudolfovská 617, České Budějovice, 370 01. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod číslem MK E 10421.