ÚVOD. Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody

ÚVOD „Kdo chce, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody.“ Lidové přísloví

Chronické onemocnění, ať získané v prŧběhu ţivota nebo to, s kterým zdravotně znevýhodněný člověk ţije uţ od narození, je ve společnosti, která se pomalu učí narovnat zdeformovaný pohled a přístup k těmto lidem stále velkým problémem. Integrace zdravotně znevýhodněných do společnosti a moţnost pracovní seberealizace

není v České republice dosud na takové úrovni jako v zemích

s rozvinutou demokracií. Při zvaţování a volbě rekvalifikace, jako moţného zpŧsobu pomoci při návratu do pracovního ţivota, je nutný citlivý a především odborný přístup všech pracovníkŧ, s kterými se zdravotě znevýhodněný občan setkává. Jsou to především pracovníci Úřadŧ práce, zprostředkovatelky a poradenské středisko pro volbu povolání. Dŧleţitou roli sehrávají také lektoři a zaměstnanci vzdělávacích zařízení, zabývající se vzděláváním dospělých. Ti jsou s postiţenými zařazenými do rekvalifikačního procesu v kontaktu nejvíce, stráví s nimi nejvíce času a předávají jim nejvíce informací. Odborníci, kteří pomáhají zdravotně znevýhodněným lidem mají před sebou nelehký úkol. Pokud se ale najde zpŧsob, jak pomoci vyřešit pracovní uplatnění zdravotně znevýhodněného, tak aby ho pracovní výkon uspokojoval, byl zdrojem přiměřeného výdělku a seberealizace je kaţdá rekvalifikace s následným uplatněním na trhu práce smysluplná a přínosná. Jak pro samotného zdravotně znevýhodněného jedince, tak pro jeho rodinu, ale i pro společnost, která účelně vynaloţila pracovní potenciál a s tím související finanční prostředky. Téma bakalářské práce jsem si zvolila, protoţe pracuji ve vzdělávacím zařízení , které se zabývá vzděláváním dospělých. Největší podíl vzdělávacích programŧ tvoří rekvalifikace v rámci projektŧ Operačních programŧ lidské zdroje a zaměstnanost (dále jen OPLZZ) Tyto programy jsou financovány z prostředkŧ Evropských sociálních fondŧ (dále jen ESF) a státním rozpočtem České republiky.

1

Kriteria cílové skupiny, na které jsou projekty zaměřeny jsou stanovena jiţ ve výzvách k podávání projektŧ. Účastníky těchto aktivit, které obsahují motivační sloţky a rekvalifikačních kurzy jsou i osoby částečně invalidní a zdravotě znevýhodněné.

CÍL PRÁCE Cílem práce je proto na základě analýzy informací zjistit moţnosti pracovního uplatnění zdravotně znevýhodněných občanŧ, kteří i přes své postiţení jsou rozhodnuti změnit svŧj status nezaměstnaného. Na základě této analýzy doporučit účinnější formy a metody při motivaci zdravotně znevýhodněného občana a správné volbě vhodných rekvalifikací tak, aby výsledný efekt vzdělávání byl co nejúčinnější. Pro splnění stanoveného cíle se v bakalářské práci zabývám studiem a porovnáváním dostupných zdrojŧ zaměřených na tuto problematiku. Vycházím především ze statistik Úřadu práce v Břeclavi, z vlastních zkušeností s realizací rekvalifikačních kurzŧ a osobního kontaktu s nezaměstnanými, kteří jsou znevýhodněni svým zdravotním postiţením. Hlavním cílem práce zŧstává zaměření na poradenskou činnost, ve vazbě na charakter onemocnění uchazeče o zaměstnání . Práci poradcŧ rekvalifikačních oddělení úřadu práce, kteří by měli sehrát dŧleţitou roli pomocníka a rádce, který dokáţe správně motivovat zdravotně znevýhodněného a pomoci mu s nasměrováním k volbě rekvalifikace, která bude smysluplná a bude mít významný vliv při následném pracovním uplatnění. Bakalářská práce je koncipována do tří kapitol. První a druhá kapitola analyzují odborné prameny týkající se občanŧ se zdravotním znevýhodněním, jedincŧ s chronickým onemocněním a problematiky profesního poradenství, týkajícího se těchto osob při jejich hledání uplatnění na trhu práce. Třetí kapitola zahrnuje analýzu výsledkŧ kvalifikovaného výzkumu, zaměřeného na rekvalifikaci osob se zdravotním znevýhodněním. K objasnění konkrétních problémŧ osob ze sledované skupiny jsou uvedeny jejich kasuistiky.

2

1. OBČANÉ SE ZDRAVOTNÍM ZNEVYÝHODNĚNÍM 1.1 Zdravotně znevýhodnění a legislativa Ve světě i u nás se dostávají do popředí stále více diskuse o rozdílném chápání termínu handicapu postiţení. V analýze OECD (1994) jsou vyjmenována podle Pipekové( In Pipeková a kol. 1998) čtyři paradigmata popsaná jako model: Medicínský Sociálně patologický Prostředí Antropologický Z hlediska cíle této bakalářské práce je nutné respektovat chápání tohoto pojmu s ohledem na zaměstnávání jedincŧ se zdravotním postiţením. Přesné údaje o počtu zdravotně znevýhodněných nejsou známy, protoţe neexistuje relevantní systém předávání informací mezi zdravotníky a poskytovateli sociálních sluţeb. Z dostupných statistických údajŧ lze zjistit především onemocnění, u kterých se předpokládá epidemiologický charakter (Koláčková, Kodymová 2005). V České republice ţije podle Vysokajové (2000) přibliţně 1,2 milionu osob se zdravotním postiţením. Český právní řád zavádí pojem osoba se zdravotním postiţením Zákonem o zaměstnanosti. Pokud chceme osoby se zdravotním postiţením podporovat, musíme znát přesné vyjádření zákona. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (1) Fyzickým osobám se zdravotním postiţením (dále jen "osoby se zdravotním postiţením") se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postiţením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) (dále jen "osoby s těţším zdravotním postiţením"), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém 3

stupni(Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné"). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, ţe je osobou se zdravotním postiţením podle odstavce 2 písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, ţe je osobou se zdravotním postiţením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. (6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje jiný právní předpis. (Zákon o zaměstnanosti)

1.2 Osobnost chronicky nemocného uchazeče o zaměstnání Na zdravotní znevýhodnění je nutné brát zřetel i z pohledu sociálního. V případě zdravotního znevýhodnění jde o trvalou vlastnost jedince, která je sociálně nápadná a mŧţe proto být pro postiţeného obtíţné zařadit se do společnost zdravých lidí. Zdraví lidé mívají k postiţeným ambivalentní postoje, které zahrnují pozitivní i negativní emoce, postiţení mohou vzbuzovat odpor lítost. Negativní hodnocení dostává často postiţené do izolace. Postiţení pak mohou mít problém s akceptací ze strany zdravé populace a mohou mít tendence k vytváření izolovaných skupin (Vágnerová 2004). Chronicky nemocný člověk se mŧţe svému okolí jevit jako ukřivděný, podezřívavý aţ zlý. Tyto projevy bývají patrné zvláště vzhledem k nejbliţším 4

osobám, tedy k těm, které zdravotně znevýhodněný nejvíce potřebuje, nebo je na nich existenčně závislý. Všechny tyto okolnosti mohou mít zásadní vliv na jeho okolí a pŧsobí negativně při hledání zaměstnání. Naopak, pokud se zdravotně znevýhodněný jedinec začlení do skupiny ve které se setkává s podobně postiţenými např. ve sdruţení ROSKA nemocných roztroušenou sklerózou, mŧţe mu být členství v tomto sdruţení prospěšné. Je ale nutné, aby se tato společenství neizolovala od společnosti. Novosad (2006) přibliţuje chronická onemocnění a uvádí moţnosti pomoci těmto postiţeným ve své knize, která je zaměřena na poradenství v pomáhajících profesích určené pro lidi se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Pochopit psychologickou a sociální celistvost není snadné. Pokud však máme těmto lidem poskytnout náleţitou podporu v rámci zdravotní péče, vzdělávání, sociální péče a také zaměstnání , musíme tuto problematiku správně pochopit. Proto povaţujeme za vhodné pro účely zkoumání problémŧ v zaměstnávání osob se zdravotním postiţením doslovně citovat výstiţné Novosadovo(2006, s.31) vyjádření k jejich ţivotní situaci i jejich vhodné podpoře. „Ţivot se závaţným postiţením somatického, smyslového, či chronického – interního typu- je spojen a s řadou problémů , které dané postiţení umocňují natolik, ţe zasahuje oblast sociálních vztahů i oblast psychickou , a komplikuje tak pedagogický proces. Pro nás to znamená, ţe omezení moţností individua v určité oblasti musíme kompenzovat takovým způsobem, jenţ respektuje reálné moţnosti i individualitu postiţeného jedince. Cílem je: Minimalizovat, či eliminovat sociální izolovanost lidí s postiţením. Narušit zaţitou nebo získanou rezignaci, pasivitu a aktivizovat postiţené jedince v oblastech, ve kterých mohou uspět v rovné soutěţi se zdravými vrstevníky. Vymezit dosavadní komunikační bariéry zapříčiněné smyslovou či pohybovou vadou nebo osobnostními rysy jedince. Sníţit informační deficit a podmětovou deprivaci, jíţ jsou lidé s postiţením přímo ohroţeni.

5

Vyuţití všech moţností, které počítačová technika nabízí , včetně šíření edukačních programů prostřednictvím PC sítí, (např. Internet), znamená zlepšení dostupnosti vzdělání i pro ty jedince, jimţ činí dosavadní bariérovost prostředí velké obtíţe. Mohou se vzdělávat doma a za pouţití takových pomůcek, které umoţní ovládání počítače i zcela imobilním jedincům (např. ovládání dechem, hlasem, pohybem očí, mrkáním, pohybem hlavy apod.) Můţeme tak podpořit“ nastartování“ kvalitativně nového procesu budování vlastního“ já“, který v sobě zahrnuje: Rozvoj osobnosti, změnu negativního sebehodnocení a postoje k sobě samému, k ţivotu a světu vůbec. Uvědomění si vlastní ceny a reálných ţivotních cílů má významný motivační efekt, ambice s e stávají účelnou ţivota filozofií postiţeného jedince Dosaţitelnost dříve nedosaţitelného, dostatek informací a podnětů se zákonitě promítne v obohacení a restrukturalizaci hodnotové škály individua.“

1.2.1 Zdravotní postiţení Škála chronických onemocnění je velmi široká, v současnosti není podle názorŧ Opatřilové a Zámečníkové(2007) jednotně stanovena klasifikace. Podle těchto autorek se mŧţeme setkat s níţe uvedený členěním: Tabulka č.1. Rozdělení vybraných chronických onemocnění Skupina

Vybraná onemocnění

onemocnění Záchvatová

Epilepsie, narkolepsie, mdloby

onemocnění Metabolická

Cukrovka (diabetes mellitus),infekční onemocnění jater,

onemocnění

ledvin

Poruchy imunity

Roztroušená sklerosa (slerosis multiplex),chronický únavový syndrom, AIDS

6

Pro účely této bakalářské práce byla z výše uvedených chronických onemocnění zvolena problematika zdravotně znevýhodněných s diabetes a neurologickými onemocněními. Autorka práce vychází z pracovních zkušenosti s těmito zdravotně znevýhodněnými, kteří jsou v evidenci Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, a jsou zařazeni k rekvalifikaci. Jsou mezi nimi především uchazeči postiţení diabetes, roztroušenou sklerózou a epilepsií. Proto se budeme dále těmito onemocněními podrobněji zabývat.

Diabetes Diabetes mellitus česky cukrovka, je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, které se projevují poruchou metabolismu sacharidŧ. Rozlišují se 2 základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají dŧsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stádiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní. Diabetes se dělí na 2 základní typy I. A II. Diabetes mellitus I. typu vzniká v dŧsledku selektivní destrukce B buněk vlastním imunitním systémem, coţ vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doţivotní závislosti na exogenní aplikaci inzulinu. Je také někdy označován jako juvenilní diabetes, protoţe je DM 1 nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku ţivota. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé. Diabetes mellitus II. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, ţe slinivka diabetikŧ II. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je na inzulin více či méně „rezistentní“ (relativní nedostatek Diabetes II. typu je označován diabetem dospělých (manifestace po 40. roce ţivota), avšak vzhledem k současnému sedavému zpŧsobu ţivota tuto nemoc mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu II. typu dědičně přenášeny z generace na generaci. (online http://cs.wikipedia.org) Cukrovka dlouhou dobu nepřináší ţádné zdravotní problémy, které by člověka přinutily vyhledat odbornou pomoc. Celá čtvrtina pacientŧ zatím o své

7

nemoci neví. Mnoho nemocných si vŧbec moţnost onemocnění touto nemocí nepřipouští, i proto podle lékařŧ počet nemocných poroste. Nemocní cukrovkou jsou více neţ ostatní populace ohroţeni dalšími nemocemi : infarktem, onemocněním ledvin, problémy se zrakem, ale také mozkovou mrtvicí a amputacemi končetin. Cukrovka je obvykle mylně spojována se stářím, bohuţel je to velmi časté onemocnění lidí v produktivním věku. Ţivot s cukrovkou je hlavně záleţitostí velké disciplíny a dodrţováním zásad správné ţivotosprávy.

Roztroušená skleróza Mezi neurologická onemocnění, která se vyskytují u osob zaregistrovaných na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání a zájemci o rekvalifikace patří i Roztroušená skleróza (RS). Je to chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), čímţ zpŧsobuje demyelinizaci. Nemoc postihuje zejména mladší věkové kategorie zpravidla od 20 do 40 let a její výskyt je častější u mladých ţen. Přestoţe o procesech, které se podílejí na rozvoji choroby, je známo mnoho, samotná příčina vzniku onemocnění je stále neznámá. U roztroušené sklerózy se mohou vyskytnout prakticky jakékoliv neurologické symptomy, které často přechází ve fyzickou a kognitivní invaliditu a neuropsychiatrické poruchy. RS se podle prŧběhu dělí na benigní a maligní. Benigní prŧběh je charakterizován malým mnoţstvím atak s minimálními následky, maligní těţkými záchvaty a rychlým nárŧstem invalidity. Mezi atakami mohou symptomy zcela vymizet, avšak i přesto často přetrvávají, zejména v případě pokročilejších stádiích nemoci, neurologické potíţe. Pro roztroušenou sklerózu neexistuje ţádná známá kauzální léčba. Dostupné léky se zaměřují především na zmírnění obtíţí, předcházení nových atak, zpomalení progrese onemocnění. (online http://cs.wikipedia.org ) Z osobních pohovorŧ s frekventanty vzdělávacích aktivit postiţenými RS je autorce známo , ţe velmi častým a závaţným doprovodným jevem jejich onemocnění je deprese, která se projevuje beznadějí a skleslostí, špatnou

8

soustředěností, zapomnětlivostí, nespavostí, nechutí k jídlu. Méně časté, ale ne výjimečné projevy jsou obavy z lidí, z pohybu ve společnosti, v kolektivu, střídání nálad a podráţděnost. Výrazné bývají i pocity únavy a s tím související pocity rezignace, beznaděje a nedostatek zájmu. Deprese bývá často opomíjena ať jiţ samotným pacientem, nebo v horším případě ošetřujícím lékařem a tudíţ není adekvátně léčena. V snaze o zapojení do pracovního procesu se tak depresivní projevy stávají závaţnějšími neţ fyzické příznaky nemoci.

Epilepsie Dalším chronickým onemocněním, s kterým se setkáváme u klientŧ úřadu práce je epilepsie. Epilepsie (padoucnice je záchvatovité onemocnění mozku. V populaci se udává její výskyt 1%, ale bude pravděpodobně vyšší. Epilepsie mŧţe být – vrozená – vzniká jiţ během nitroděloţního vývoje. Existují i dědičné syndromy, kde součástí klinického obrazu jsou epileptické záchvaty. Příčinami získané epilepsie jsou nejčastěji úrazy, dále nádory a cévní malformace a také infekce (online http://cs.wikipedia.org) Epilepsie, jedno nejčastějších neurologické onemocnění sebou přináší jednak rizika zdravotní a především mnoho pracovních a sociálních bariér, které zásadně ovlivňují ţivot a ţivotní styl postiţeného. Epileptické záchvaty výrazně omezují ţivot nemocné ho a to především z dŧvodu jejich a nepředvídatelného výskytu a prŧběhu. „Epileptickým záchvatem rozumíme náhle vznikající a většinou náhle končící poruchu vědomí nebo chování, která je podmíněn epileptickým výbojem v mozku. Projevy epileptických záchvatů jsou sou značně mnohotvárné a mohou se lišit případ od případu i u téhoţ pacienta. Mohou zahrnovat různé pohyby, pocity tělesné i psychické, neurologické příznaky(např. poruchu řeči a svalového napětí), které se velmi často vyskytují podle toho, které oblast mozku je pileptickým výbojem postiţena. Tyto záchvaty jsou obvykle krátké , trvají několik vteřin, aţ několik málo

9

minut a někdy bávají následovány pozáchvatovým stavem s únavou , ospalostí, zmateností či přetrváváním neurologických příznaků.“( Vojtěch Z.2000, s.12) V tabulce č.2 je uvedeno nejčastější dělení epileptických záchvatŧ podle klasifikace navrţené Mezinárodní ligou proti epilepsii v roce 1981 (Vojtěch 2000) Tabulka č. 2 Klasifikace epileptických záchvatů (Vojtěch 2000 , s. 13) I. Částečné záchvaty(záchvaty začínající v ohraničení oblasti mozku) Jednoduché částečné záchvaty bez porušení vědomí S hybnými projevy, většinou křeče S citlivými projevy, brnění, zrakové, sluchové,čichové a chuťové iluze S útrobními projevy, neurčitý pocit v nadbřišku S duševními projevy, iluze jiţ proţitého Částečné komplexní záchvaty s poruchou vědomí Začínají jako jednoduché částečné záchvaty postupně se objeví porucha vědomí S poruchou vědomí hned od počátku Částečné záchvaty druhotně generalizované II.Generalizované záchvaty Absence Myoklinické záchvaty Klonické záchvaty (rytmické záškuby svalstva obličeje nebo trupu) Tonické záchvaty (napětí svalů obličeje, končetin nebo trupu) Celkové křečové záchvat Záchvaty spojené se ztrátou svalového napětí III. Záchvaty, které nelze zařadit, protoţe chybí důleţité údaje

10

1.3 Nezaměstnanost chronicky nemocných občanů 1.3.1 Nezaměstnanost jako důsledek nemoci S problematikou nezaměstnanosti se mŧţe v prŧběhu svého ţivota setkat kaţdý občan, bez ohledu na vzdělání, věk, společenské postavení. K řešení této sloţité ţivotní situace přistupuje také kaţdý jiným zpŧsobem, jiný postoj zaujme člověk, který pracoval celý ţivot a nedovede si vŧbec představit, ať uţ z pohnutek finančních, společenských, morálních, potřeby seberealizace, ţe by v dalším svém produktivním ţivotě vŧbec nepracoval. Specifickou kapitolou jsou zdravotně znevýhodnění spoluobčané bez rozdílu stupně vzdělání, kterého dosáhli, dosud získaných pracovních zkušeností, pracovních pozic a pracovních úspěchŧ. Ve své bakalářské práci jsem se z celé šíře problematiky pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním zaměřila na jedince s chronickým onemocněním. Chronická nemoc zásadně ovlivní jejich další pŧsobení na trhu práce. Říká se, ţe chronický pacient je neoblíbený pacient. I přes veškerou vynaloţenou péči a léčbu nejsou patrné výsledky odpovídající vynaloţenému úsilí zdravotníkŧ. Setkala jsem se mnohokrát s lidmi chronicky nemocnými, kteří měli pocit, ţe lékař jim uţ nevěří, kdyţ si na přetrvávající potíţe stěţují. Samozřejmě to mŧţe být subjektivní pocit. Bohuţel lidé se zdravotním znevýhodněním, kteří jsou v pracovním procesu zapojeni naráţí na pracovišti na podobné problémy a většinou oprávněně. Kdo věří dobře vypadající mladé ţeně, která trpí sklerózou multiplex, ţe má bolesti, ţe neudrţí v ruce pracovní nástroj, ţe se jí zrovna dnes špatně píše? Nástupy atak jsou podle Lenského (1996) záhadné, stejně tak i remise a zlepšení, které přichází samo od sebe. Tato nemoc je ve svém prŧběhu nevyzpytatelná a o to těţší je přizpŧsobení postiţeného pracovní zátěţi. Pochopení potíţí nemocného roztroušenou sklerózou je pro zdravou minoritu v pracovním kolektivu někdy těţce zvládnutelné. Chronická onemocnění, především neurologická a cukrovka, se zásadně projeví na moţnosti úspěšně pokračovat v pracovním ţivotě, nebo ho v případě 11

absolventa vŧbec zahájit. Zpočátku, ve fázi nástupu nemoc,i následuje většinou dlouhodobá pracovní neschopnost a uţ v této době ztrácí většina chronicky nemocných vyhlídky na udrţení zaměstnání, případě nalezení nového, odpovídajícího jejich kvalifikaci. V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti stávající zaměstnavatel zaplní velmi rychle „uvolněné pracovní místo“ a po návratu z několikaměsíční neschopnosti je pracovník upozorněn, ţe jeho výkon uţ není takový jak poţaduje zaměstnavatel. Následuje ukončení pracovního poměru, v lepším případě je pracovník přeřazen na jinou pracovní pozici, nebo je mu navrţen niţší pracovní úvazek. S tím je spojeno i sníţení platu a zvykání si na jiné pracovní podmínky, kolektiv a podobně. Tyto stresující změny se nepříznivě odráţí na psychice, která je u v tomto případě jiţ oslabená samotnou chronickou nemocí. Pokud nenavrhne ukončení pracovního poměru zaměstnavatel, přetrvávající potíţe a výkyvy v zdravotním stavu, které například u postiţených cukrovkou, epilepsií , sklerózou multiplex nebývají na první pohled patrné ale projevují se spíše zvýšenou únavností a slabostí s následnou neschopností plnit pracovní povinnosti samy nakonec přivedou postiţeného k ukončení pracovního poměru. I kdyţ v po návratu z pracovní neschopnosti měli snahu pracovat a věřili, ţe potíţe zpŧsobené oslabením nemocí překonají a schopnost jejich pracovního výkonu se vrátí pŧvodního stavu. Proto je, jak bylo uvedeno v úvodu, cílem této bakalářské práce analyzovat moţnosti pracovního uplatnění nezaměstnaných zdravotně znevýhodněných a hledat cesty a zpŧsoby jak stávající situaci účinně zvládnout s vyuţitím všech dostupných moţností. Efektivním odborným poradenstvím s vyuţitím zásad speciální pedagogiky. Ve speciální pedagogice je uznávaná linie principu normality, který má dovolit postiţeným jedincŧm ţít normální ţivot. Tento koncept přiznává jak upozorňuje Pipeková (In Pipeková a kol. 1998) postiţeným stejné moţnosti, práva a povinnosti jako zdravým lidem, princip normality podporuje myšlenky integrace. Velmi dŧleţitý je dŧraz na aktivní přístup dobře motivovaného samotného zdravotně znevýhodněného nezaměstnaného člověka.

12

Motivace k získání zaměstnání bývá většinou velmi rozdílná, záleţí na mnoha faktorech, které mají vliv na snahu o zapojení do pracovního procesu. Nejčastěji to bývá izolace, kterou pociťuje nezaměstnaný po dlouhé nemoci, kdy se stav stabilizuje se snaţí nejprve vrátit do pŧvodního zaměstnání, ale záhy zjistí, ţe návrat není moţný a pracovat s plným nasazením je nad jeho síly. Příchodem na úřad práce se situace mnohdy nemění nijak zásadně. Pipeková (1998) uvádí, ţe dospělé s chronickými chorobami lze rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny, která předmětem této bakalářské práce, patří ti, kteří ţijí v rodině a jsou zaměstnáni, přitom se léčí, jsou krátce občas hospitalizováni a uţívají lázeňskou léčbu. Individuální práce s klientem je z časových dŧvodŧ na nízké úrovni a pokud znevýhodněný nezíská plný invalidní dŧchod zŧstává zpravidla v evidenci úřadu práce mnoho let.

1.3 2 Člověk s postiţením jako rizikový uchazeč o zaměstnání V současné době, kdy vlivem ekonomické krize nezaměstnanost roste, není výjimkou, ţe jsou takto postiţení lidé v evidenci aţ 10 let, bez moţnosti získat práci, nebo se vhodným zpŧsobem dál rozvíjet a připravovat na adekvátní zaměstnání, které bude vyhovovat jejich zdravotnímu stavu. Psychika těchto uchazečŧ o zaměstnání často velmi kolísá. První fázi se dostavuje překvapení a zoufalství z toho, ţe na práci nestačí.. Snaţí se sobě a okolí dokázat, ţe to zvládne, ale tím se vyčerpává a jeho síly jsou ještě více oslabeny. Problémem těchto osob je, ţe i pokud setrvají v práci na sníţený pracovní úvazek, v případě, ţe jim zaměstnavatel vyjde vstříc, zaměstnavatel je postaven před otázku, zda uvěřit momentálním potíţím: zhoršení zdravotního stavu, potřebě většího odpočinku a neví často zda zaměstnanec nevyuţívá situace. Je to velice citlivá problematika a nedá se paušalizovat. Je zde potřeba hodně vzájemné komunikace a empatie ze strany zaměstnavatele, který je pod silným ekonomickým tlakem.

13

Zvláště sloţitá situace nastane pokud se jedná o matku samoţivitelku s dětmi, nebo člověka po padesátém roce věku. Tyto skupiny nezaměstnaných mají i naprosto zdravé problém sehnat práci a zhoršený zdravotní stav jenom situaci výrazně zhoršuje. U nezaměstnaných osob se zdravotním postiţením, které ţijí ve funkční rodině , bývá většinou ze strany nejbliţších pochopení, ale sám nemocný se cítí jako přítěţ a snaţí se podílet na rodinném rozpočtu. Naopak nejsou výjimečné případy, kdy nemocný zcela rezignuje, v podstatě se za svoji nemoc schovává a vyhovuje mu aniţ si uvědomuje nastalý stav. Utíká se do nemoci, vyţaduje zvýšenou pozornost a ohleduplnost. Není ochoten nijak situaci měnit a odmítá veškeré pokusy o zapojení do práce. Uzavírá se sám do sebe, odmítá spolupracovat i kdyţ je v evidenci úřadu práce a jeho paleta výmluv proč nemŧţe pracovat je velmi široká. V případě dlouhodobé evidence na úřadu práce není výjimkou, ţe se nemocný člověk dostává do sociální izolace, vypadá z kolektivu svých vrstevníkŧ, začne se uzavírat sám do sebe. Nezřídka tráví svŧj den spánkem, sledováním televize, vysedáváním u počítače, kde ţije v jakémsi virtuálním světě, odtrţen od reality. Rodinné vazby a vztahy jsou silně narušeny. V horších případech je to potom alkohol, drogy, agresivita a společnost lidí, která ho utvrzuje v tom, ţe pracovat vlastně není potřeba, protoţe na uspokojení potřeb se vţdy nějaký zdroj najde. Ztráta smyslu pro povinnost a pocit marnosti spojený s pocitem vyčleněnosti z kolektivu, chybějící pocit sounáleţitosti, narušené interpersonální vztahy bývají v konečném dŧsledku častými pocity, které se projevují u dlouhodobě nezaměstnaných. Kaţdé z výše uvedených chronických onemocnění má své specifické fyzické i psychické projevy. Zdravotně znevýhodněný nesmí mít pocit, ţe se stal bezbranným a pasivním objektem svého postiţení a ţe nemá moţnost změnit svŧj ţivot a zařídit si jej podle svých moţností (Lenský 1996).

14

2. PROFESNÍ PORADENSTVÍ 2.1 Osobnost profesního poradce, zprostředkovatele zaměstnání Osobnost zprostředkovatele lektora a poradce vzdělávacích programŧ by měla plnit roli chápajícího pomocníka v orientaci na trhu práce především s dŧrazem na přípravu k vhodné profesi. Zvýšená nezaměstnanost v posledním roce vlivem nepříznivých ekonomických jevŧ klade vysoké nároky na poradce pro zprostředkování (dále jen zprostředkovatelky), se kterými jako prvními přijde uchazeč o zaměstnání do přímého kontaktu při příchodu na úřad práce. Jejich přetíţenost, kdy mají k individuálnímu pohovoru velmi omezený časový prostor mŧţe být první překáţkou k nalezení vhodné rekvalifikace. Často se setkáváme při rozhovorech s účastníky rekvalifikačních kurzŧ s tím, ţe si stěţují na to, ţe zprostředkovatelky se jim málo věnují. Bohuţel při mnoţství klientŧ, které musí během krátkého časového úseku zprostředkovatelka zvládnout je pochopitelné, ţe se jisté stručnosti nemŧţe vyhnout, byť by si sebevíc přála více se klientovi věnovat. Osobnější přístup je však zaručen, pokud se uchazeč začne zajímat o rekvalifikaci, tady se mu uţ na oddělení rekvalifikací věnuje poradkyně individuálně i kdyţ také pod určitým časovým tlakem. Významnou roli profesním poradenství hraje poradce pro zprostředkování, poradce pro rekvalifikaci, lektor a odborný asistent v projektu. Poradce pro zprostředkování zaměstnání je první osobou, s kterou se nezaměstnaný uchazeč o zaměstnání na úřadu práce setkává. Po dobu jeho setrvání v evidenci se pravidelně minimálně jednou měsíčně setkávají a hovoří spolu o aktuální situaci nezaměstnaného. Pŧvodní rolí zprostředkovatelky při vzniku úřadŧ práce bylo skutečně zprostředkování práce prostřednictvím doporučenek které vystavovala nezaměstnanému pro potencionálního zaměstnavatele. Nezaměstnaný se s doporučenkou ucházel o zaměstnání. Tady se role zprostředkovatelek mírně změnila. To vyplývá ze sloţité ekonomické situace ve společnosti vysoké míře nezaměstnanosti, kdy poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku volných pracovních míst na trhu práce. V omezené míře existuje tento zpŧsob komunikace dosud, ale zprostředkovatelka plní spíše funkci správy dat o uchazeči o zaměstnání. 15

Novým prvkem její práce je, ţe s uchazečem o zaměstnání sestaví Individuální akční plán, ve kterém jsou vytyčeny cíle a jejich naplňování , které mají vést k nalezení zaměstnání. S Poradcem pro rekvalifikaci, (dále jen s poradcem), dalším pracovníkem úřadu práce se klient setká, pokud sám projeví zájem, nebo je mu zprostředkovatelkou doporučena rekvalifikace. Tito pracovníci pracují v oddělení rekvalifikace a v Informačním poradenském středisku. Lektor je odborník vzdělaný v určitém oboru např. Informační technologie, jehoţ prostřednictvím vzdělávací zařízení realizuje rekvalifikační kurz Obsluha osobního počítače. Asistent projektu je člen realizačního týmu dodavatele, který realizuje pro zadavatele - úřad práce - konkrétní projekt. Pracuje intenzivně s účastníkem aktivity, po dobu jeho setrvávání v projektu. Někdy to mŧţe být i doba jednoho roku na kterou je s uchazečem uzavřena Dohoda o účasti v projektu. Velmi dŧleţitý je citlivý lidský přístup, pochopení a empatie na straně poradce pro zprostředkování a především poradce při volbě vhodné rekvalifikace. Dŧleţitá je i osobní asistence při navazování kontaktŧ se zaměstnavateli, pomoc s přijímacím pohovorem a především citlivě a účinně zamezit tomu, aby zdravotně postiţený byl diskriminován, tato činnost je úkolem asistenta v projektu. Lektor, při realizaci vzdělávací aktivity musí dbát na tempo výuky, adekvátní přestávky na odpočinek. Celý časový harmonogram se musí podřídit aktuálnímu zdravotnímu stavu zdravotně znevýhodněného frekventanta kurzu. Asistent projektu, pokud získá dŧvěru účastníka mŧţe mít zásadní vliv na jeho další pracovní směřování. Ke všem ţadatelŧm o zaměstnání je potřeba přistupovat individuálně. U občanŧ se zdravotním postiţením musíme mít ohled zvláště na specifika jejich onemocnění.

2. 2 Teorie a praxe v práci profesního poradce a zprostředkovatele zaměstnání Pracovníci úřadŧ práce absolvují v rámci dalšího vzdělávání vzdělávací programy, jejichţ cílem je zkvalitnění jejich práce, vyšší odbornost, rozvoj 16

dovedností a znalostí, to vše s cílem zkvalitnit práci s klientem a zefektivnit poradenství. Uvádíme zde několik programŧ, které jsou uvedeny na portále MPSV jako vzdělávací aktivity určené pracovníkŧm úřadŧ práce: Komunikační dovednosti pro práci s klientem úřadu práce Jednání s klientem v problémových situacích Syndrom vyhoření – jednání v zátěţových situacích Poradenství pro volbu a změnu povolání Školení poradcŧ individuálních akčních plánŧ Skupinové poradenství v klubech práce Absolvováním těchto vzdělávacích programŧ by mělo mít vliv na zkvalitnění odborné poradenské práce, pochopení psychiky a problematiky nejen zdravotně znevýhodněného uchazeče o zaměstnání. Prohlubování a rozšiřování kvalifikace se orientuje na získání širších znalostí a dovedností, neţ jaké jsou nezbytné k vykonávání stávající práce pracovníka. Další vzdělávání formuje pracovní kompetence a kvalifikaci (Palán Z. a kol, 2007).

2.2.1 Význam prostředí a individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání Kaţdý člověk, který přichází na úřad práce jako nezaměstnaný, přichází sem s velmi smíšenými pocity. Pro někoho to mŧţe být silný traumatizující záţitek. Pro zdravotně znevýhodněného, který musí překonávat nejen tyto nepříjemné pocity je tento fakt umocněn ještě jeho zdravotním znevýhodněním. Je proto velmi dŧleţité aby uţ první kontakt se zaměstnanci úřadu práce , nebyl další překáţkou, kterou bude muset překonat. Z rozhovorŧ s nezaměstnanými, kteří absolvují rekvalifikace je mi známo, ţe jejich pocit z prvotního kontaktu nebyl příjemný, ţe se cítili, jakoby s nimi o jejich dalším pracovním uplatnění jednal pouze úředník, nikoliv účastný, chápající odborník se snahou jim pomoci. Nutno říct, ţe tato situace je zpŧsobena především přetíţeností zaměstnancŧ úřadŧ práce, kteří jsou v přímém kontaktu s nezaměstnanými.

17

2.2.2 Moţnosti motivace rekvalifikanta Správná motivace k volbě rekvalifikace a v některých případech i k samotnému rozhodnutí změnit stávající situaci je dŧleţitou součástí poradenské práce. Mnohdy se zdravotně znevýhodněný sám nad touto moţností ani nezamýšlí, nevěří si, ţe by mohl rekvalifikaci zvládnout, nebo má obavy ze změny ţivotního rytmu a s tím souvisejícím zhoršením zdravotního stavu. Cílené poradenství v ideálním případě vedené psychologem s vyuţitím Bilanční diagnostiky, pracovní diagnostiky COMDI(testovací počítačový program pracovní diagnostiky vyvinutý Republikovým centrem vzdělávání,s.r.o) a dalších nástrojŧ je zaměřeno na sebepoznávání klienta, stanovení cílŧ a postupŧ. Tzv. Individuální akční plán, nebo Plán rozvoje klienta sestavovaný s jednotlivými uchazeči na základě výsledkŧ šetření psychologa nebo osobních pohovorŧ vedených odbornými poradci je výraznou pomocí v první fázi před volbou a zahájením vhodné rekvalifikace. Pouze pokud bude uchazeč o zaměstnání znát své schopnosti a dovednosti, a v případě zdravotně handicapovaného platí toto pravidlo více neţ u zdravého člověka, mŧţe uvaţovat o tom, v jaké oblasti najít své pracovní uplatnění (Pipeková,Vítková 2003).

2.2.3 Podmínky úspěšné rekvalifikace Podmínkou úspěšné rekvalifikace je správně zvolená oblast vzdělávání s přihlédnutím k moţnostem rekvalifikovaného, jeho zdravotnímu omezení a především okruh jeho zájmu, moţný je i rozvoj dosavadních dovedností např. v oblasti informatiky je reálné velké mnoţství nabízených rekvalifikačních kurzŧ. Aby byla rekvalifikace úspěšná musí být klient správně motivován a být přesvědčen o tom, ţe se „něco“ neučí zbytečně, ale ţe po úspěšném absolvování kurzu bude moci nabytých dovedností nebo nové kvalifikace vyuţít a zhodnotit je. Podmínkou pro úspěšné zapojení na trh práce je jednak správně zvolená rekvalifikace, její úspěšné dokončení ale především intenzivní a efektivní monitoring trhu práce. Nezaměstnaný sám by měl mít jasnou představu o tom, kde 18

chce uplatnit naučené, jaká forma práce pro něj s ohledem na postiţení připadá v úvahu, zda je schopen plného pracovního úvazku, zkráceného, práce v běţném provozu a nebo vyuţít moţností chráněné dílny či pracovat v domácím prostředí, sám si práci řídit a organizovat a přizpŧsobovat ji svým moţnostem. Případně zváţit alternativu samostatné výdělečné činnosti a vyuţít moţnosti státních dotací, kterými za tímto účelem disponuje úřad práce.

2.2.4 Podmínky úspěšného zapojení na trh práce Snaha o integraci zdravotně postiţeného do pracovního procesu musí být vţdy podloţena ohledem na limity, které jsou zdravotním postiţením dány. Je vţdy nutné přihlíţet k tomu, ţe schopnost pracovního výkonu se bude měnit vlivem stabilizujících i destabilizujících zevních i vnitřních faktorŧ (Šťastný,1996) Úspěšný absolvent rekvalifikačního kurzu, který aktivně hledá své místo na trhu práce by měl kromě odbornosti být vybaven i znalostí legislativy a orientovat se ve svých právech. Zákon o zaměstnanosti, který musí moţný zaměstnavatel respektovat: „Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance. Potřebuje však znát pracovní omezení, jeţ by mohla mít vliv na výkon zaměstnání, které má zaměstnanec vykonávat. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv forma diskriminace, např. z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd. (odst. 2 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Za diskriminaci se však nepovaţuje rozdílné zacházení z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd., pokud představuje rozhodující poţadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Taková výjimka musí být ovšem oprávněná a poţadavek přiměřený“ Zákon o zaměstnanosti (odst. 3 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

19

3. REKVALIFIKACE - VÝZKUMNÁ ČÁST 3.1 Charakteristika výzkumu, stanovení cíle a metodologie Kvalitativní výzkum byl zaměřen na rekvalifikace zdravotně znevýhodněných a moţnosti jejich pracovního uplatnění. Při šetření byla pouţita kvalitativní metoda analýza odborné literatury rozhovor analýza dostupných dokumentŧ a statistických údajŧ Úřadu práce v Břeclavi zhodnocení výsledkŧ vzdělávání Šetření proběhlo na Úřadu práce v Břeclavi, v rekvalifikačním zařízení a chráněné dílně ve firmě Mont Group v Kosticích. Hlavní cílem výzkumného šetření bylo zjistit efektivitu rekvalifikací a poradenství při zapojení chronicky nemocných uchazečŧ o zaměstnání na trh práce. Pro účely tohoto šetření byly stanoveny uvedené dílčí cíle: vypracovat kasuistiku osob se zdravotním znevýhodněním zjistit přístup pracovníkŧ úřadu práce k rekvalifikacím osob se zdravotním znevýhodněním zjistit skutečnou uplatnitelnost zdravotně znevýhodněných na trhu práce zjistit počty rekvalifikovaných zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání a jejich následné pracovní uplatnění (statistické údaje) uskutečnit rozhovor s provozovatelem chráněn dílny vypracovat návrh motivačně poradenského programu pro zdravotně znevýhodněné uchazeče o zaměstnání Na základě analýzy odborných pramenŧ je moţno stanovit následující výzkumné teze. T1 Zřizování a provozování chráněných dílen je jedním z řešení zaměstnanosti zdravotně znevýhodněných nezaměstnaných.

20

T2 Zaměstnavatelé i uchazeči mají zájem o alternativní zpŧsob zaměstnávání, jímţ jsou chráněné dílny. T3 Pracovníci úřadŧ práce jsou schopni nabídnout vhodnou rekvalifikaci zdravotně znevýhodněným uchazečŧm s přihlédnutím k jejich pracovnímu omezení a vzhledem k moţnosti jejich pracovního uplatnění.

3.2 Charakteristika místa šetření, výzkumný soubor Na Úřadu práce v Břeclavi proběl rozhovor s pracovnicí IPS, pracovnicí rekvalifikačního oddělení a trhu práce. Při šetření byly vyuţity poznatky autorky práce z informačních prezentací pro zájemce o vstup do projektŧ financovaných ESF a také její vlastních zkušenosti s realizací motivačních kurzŧ, které jsou součástí poradenských aktivit pro účastníky projektŧ. Pro účely této bakalářské práce autorka navštívila chráněnou dílnu a provedla rozhovor s provozovatelem. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Úřadu práce v Břeclavi, účastníky motivačních a rekvalifikačních kurzŧ, provozovatelem chráněné dílny a dvěma zdravotně znevýhodněnými uchazeči o zaměstnání.

3.3 Vlastní šetření a analýza souboru Výzkumné šetření bylo rozděleno na několik etap a probíhalo na více místech. Nejdříve proběhl rozhovor s vedoucí pracovnicí Břeclavského úřadu práce. Zde probíhá první kontakt zdravotně znevýhodněného uchazeče, který se zajímá o poradenské aktivity a rekvalifikaci. Cílem bylo zjistit, jaké programy jsou nabízeny zdravotně znevýhodněným. Druhé šetření bylo zaměřeno na chráněné dílny v okrese Břeclav z pohledu úřadu práce a dotací poskytovaných zřizovatelŧm a provozovatelŧm těchto dílen. Šetření na úřadu práce bylo uzavřeno seznámením s roční zprávou a statistickými údaji, které jsou přílohou této bakalářské práce.

21

Následoval rozhovor s provozovatelem chráněné dílny v obci Kostice, kde nacházejí pracovní uplatnění zdravotně handicapovaní. Výzkumná část bakalářské práce je doplněna o poznatky a zkušenosti autorky práce z informačních schŧzek a realizace motivačních kurzŧ ve vzdělávacím zařízení.

Rozhovor s pracovnicí Informačního a poradenského střediska úřadu práce Rozhovorem s pracovnicí Informačně poradenského střediska na Úřadu práce v Břeclavi bylo zjištěno, ţe speciální poradenský program zaměřený na problematiku zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání není součástí poradenských sluţeb, které úřad práce uchazečŧm o zaměstnání poskytuje. Podobu poradenských sluţeb poskytovaných úřadem práce v roce 2009 významně ovlivnilo nabytí účinnosti novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti od 1.1.2009 (konkrétně změny týkající se uzavírání individuálních akčních plánŧ) a změny související s čerpáním prostředkŧ z Evropského sociálního fondu (administrativně náročné zadávání veřejných zakázek na dodavatele sluţeb). Na tyto skutečnosti bylo nutné zareagovat změnou poskytovaných poradenských sluţeb. Byly zrušeny informační schŧzky s nabídkou Individuálních akčních pánŧ, který od 1.1.2009 s uchazeči uzavírají zprostředkovatelky. Protoţe nebylo moţné čerpat finance na realizaci nástrojŧ aktivní politiky zaměstnanosti, neprobíhaly klasické prezentace rekvalifikačních kurzŧ ani poradenských programŧ. Prezentace projektŧ ESF se rozjely aţ v září 2009. S ohledem na vzniklou situaci byla koncepce poradenských sluţeb postavena na moţnostech a schopnostech profesních poradkyň. V první polovině roku bylo nutné zajistit základní poradenské činnosti interně, a to jak v rámci individuálního, tak skupinového poradenství. Činnost Informačního poradenského střediska je vícestupňová. Prvotní prevencí výběru vhodného zaměstnání je vhodná volba povolání pro ţáky 9. tříd realizovaná skupinovou i individuální formou. Zde jsou řešeny i specifické případy zdravotně handicapovaných ţákŧ (diabetes, epilepsie, ortopedická 22

postiţení, zraková postiţení). Jejich výběr budoucího povolání je s ohledem na zdravotní znevýhodnění výrazně omezen. Dospělým po prvotní volbě povolání jsou určeny tyto aktivity: Individuální poradenství spolupráce s profesním poradcem Cílem je orientovat klienty k samostatnému rozhodování na základě nabídky široké škály informací, vést klienty k aktivnímu a tvŧrčímu vyrovnání se s problémovou situací a napomoci mu, aby na základě zmapovaní svých moţností sám hledal účinné cesty k řešení problému a sám učinil konečné rozhodnutí. Poskytují je profesní poradci úřadu práce, kteří mohou v případě potřeby zprostředkovat další odborné sluţby od jiných specialistŧ. - sestavení osobní dokumentace (ţivotopis, prŧvodní dopis) - příprava na pohovor se zaměstnavatelem (výběrové řízení)

Job Club Po absolvování tohoto poradenského programu by se měl uchazeč o zaměstnání umět orientovat v těchto oblastech: - trhu práce - pojmenovat cíle své profesní kariéry a najít uspokojující zaměstnání - umět prezentovat sebe sama - připravit si osobní dokumentaci (ţivotopis, prŧvodní dopis..) - vyuţívat rŧzné zpŧsoby hledání zaměstnání a rŧzné o volných místech - připravit se na přijímací pohovor - získat dovednosti v mezilidské komunikaci Další aktivit Informačně poradenského střediska:

23

- poradenský program pro dlouhodobě nezaměstnané - profesní diagnostika a bilanční diagnostika - školení k vyuţívání Portálu MPSV – rozšíření všeobecné počítačové gramotnosti – při hledání volných míst. Rekvalifikační kurzy a Projekty Nabízené rekvalifikační programy opět nejsou nijak specificky zaměřeny na podporu pracovního uplatnění zdravotně znevýhodněných V rámci probíhajících projektŧ Zpět na trh práce v Jihomoravském kraji, Šance po Vás v JMK a Aktivní padesátka v JMK mohou být zařazení do projektu i zdravotně znevýhodnění vedení v evidenci úřadu práce. Mezi účastníky zařazenými do těchto projektŧ projekty jsou realizovány v období od srpna 2009 do června 2012 jsou i osoby zdravotně znevýhodněné. Jedná se většinou osoby, které jsou dlouhodobě evidované (v evidenci úřadu práce jako uchazeč 6 měsícŧ a déle). V obou těchto projektech jsou pro účely monitorovací zprávy sledovány i indikátory - podíly osob se zdravotním znevýhodněním necelkovém počtu všech účastníkŧ projektu.

3.3.1 Charakteristika uvedených projektů Zpět na trh práce v Jihomoravském kraji Projekt je určen uchazečŧm o zaměstnání se základním vzděláním Aktivity projektu: Vstupní modul, motivační blok s bilanční diagnostikou nebo pracovní diagnostikou COMDI Rekvalifikace - moţnost absolvovat aţ tři rekvalifikační kurzy. Maximální délka účast v projektu uchazeč je jeden rok. Potenciální zaměstnavatel má moţnost získat při vytvoření nového nebo společensky účelného pracovního místa mzdové prostředky v případě zaměstnání účastníka projektu . Tyto příspěvky je moţné čerpat aţ do ukončení realizace projektu tj. do konce roku 2011.

24

Šance pro Vás v Jihomoravském kraji Projekt je určen dlouhodobě nezaměstnaným uchazečŧm o zaměstnání. Aktivity projektu jsou shodné jako ve výše uvedeném. Přidanou hodnotou je asistence při hledání zaměstnání, doprovod na přijímací pohovor. Rovněţ i v tomto projektu existuje moţnost mzdových příspěvkŧ při splnění stanovených podmínek.

Aktivní padesátka v Jihomoravském kraji Projekt určen evidovaným uchazečŧm na úřadu práce, kteří překročili věkovou hranici 50 let. V této cílové skupině se nejčastěji vyskytují účastníci se zdravotním znevýhodněním a také občané částečně invalidní. Aktivity projektu a moţnosti čerpání mzdových prostředkŧ jsou pro zaměstnavatele shodné jako u výše uvedených projektŧ. V případě, ţe je do projektu zařazen zdravotně znevýhodněný musí být brán při výběru zřetel na nabízené rekvalifikace, aby zdravotně znevýhodněný byl vŧbec schopen program absolvovat a novou kvalifikaci vyuţít. Z projektŧ zaměřených pouze na zdravotně znevýhodněné se zatím ţádný na břeclavském úřadu práce nerealizuje , ale uchazečŧm se zdravotním znevýhodněním je doporučován grantový projekt Ligy vozíčkářŧ Chopím se šance.

Rozhovor s pracovnicí oddělení Trhu práce Rozhovorem s pracovnicí, která se zabývá přidělování finančních prostředkŧ chráněným dílnám bylo zjištěno, ţe poskytování finančních prostředkŧ chráněným dílnám se řídí Zákonem o Zaměstnanosti. Podrobně jsou stanoveny podmínky poskytování těchto finančních prostředkŧ v §75,76 a 78 tohoto zákona. Při zřizování chráněné dílny má moţnost na základě ţádosti podané nepříslušný úřad získat její zřizovatel finanční prostředky aţ do výše 130.000 Kč. 25

Na mzdy zaměstnancŧ, kteří splňují podmínky dané zákonem aţ 8000,- Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. Tyto prostředky se poskytují ţadateli po dobu jednoho roku na základě ţádosti podané na příslušný úřad práce. Ţádost je kaţdý rok nutné opakovaně předkládat ke schválení. Výše příspěvku na jedno chráněné pracovní místo v chrněné dílně činí maximálně 150.000 Kč. Při vytvoření více jak deseti nových chráněných míst je výše příspěvku na jedno chráněné místo maximálně 180.000 Kč. Významnou poloţkou v hospodaření kaţdé firmy jsou provozní náklady i na tyto má moţnost provozovatel chráněné dílny získat dotace dle§8 vyhlášky č.518 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Příspěvek na provoz chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa mŧţe činit maximálně 60.000 Kč za rok na jedno chráněné pracovní místo. Délka zálohovaného období je předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce. Osobě se zdravotním postiţením, která zahájí samostatnou výdělečnou činnost mŧţe být poskytnut příspěvek na úhradu provozních nákladŧ také do výše 60.000 Kč na jeden rok. Provozovateli mohou být na základě uvedené vyhlášky být hrazeny tyto provozní náklady: Nájemné a sluţby s ním spojené Náklady spojené s povinnými revizemi, náklady na pojištění objektu, ve kterém je provozována chráněná dílna, nebo chráněné pracovní místo, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele. Náklady na palivo a energii Náklady na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnancŧ, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením Náklady na dopravu materiálu a hotových výrobkŧ Náklady na opravy a údrţbu objektu, ve kterém je provozováno chráněné místo, nebo chráněná pracovní dílna, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele a náklady souvisí s provozováním chráněného pracovního místa nebo chráněné pracovní dílny. Nakládání s finančními prostředky, které se vztahují k rekvalifikaci, veřejně prospěšným pracem, společensky účelným pracovním místŧm. Ke zřízení a provozu

26

chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa je konkretizováno v dokumentu Úřadu práce Břeclav Kritéria pro realizaci nástrojŧ a opatření aktivní politiky zaměstnanosti pro rok 2010. Bylo zjištěno, ţe v okrese Břeclav provozují chráněnou dílnu k 1.3.2010 tyto výrobní podniky, v tabulce je uveden počet zaměstnancŧ se zdravotním znevýhodněním. Tabulka č. 3 Chráněné dílny v okrese Břeclav Firma

Místo

Oblast podnikání

pŧsobnosti

Počet

Rok

zaměstnancŧ

zaloţení firmy

MONT GROUP,s.r.o

Kostice

Výroba

40

1998

35

2004

reklamních visaček O.S. Forte

Břeclav

Komponenty do automobilového prŧmyslu

PONAP, s.r.o.

Břeclav

Drobné montáţe

20

2007

Martin Křiţák

Boleradice

Pekařství

6

1992

VEXPA,s.r.o.

BV

Obchodní

5

2005

společnost Pracovní oděvy

Za chráněné povaţuje Úřad práce v Břeclavi kromě zákonem stanovených poţadavkŧ místo nebo dílnu, které je vytvořeno či vyhrazeno pro osobu zdravotně postiţenou s přihlédnutím na stupeň postiţení. Přihlíţí přitom k vytvoření nadstandardních pracovních a sociálních podmínek jako jsou bezbariérovost, zkrácený úvazek, doprava, sociální výhody atd.) Výše příspěvku na jedno chráněné pracovní místo mŧţe činit maximálně 150.000 Kč. Při vytvoření více neţ deseti nových chráněných míst jedním

27

zaměstnavatelem je v rámci jedné dohody uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem navýšena výše příspěvku maximálně na 180.000 Kč. V případě, ţe vytvořená pracovní místa budou provozována nejméně dvacetčtyři měsícŧ. Na provoz chráněných dílen a chráněných pracovišť v roce 2009 bylo vynaloţeno 3 253 000,- Kč. Úřad práce příspěvkem na provoz chráněných dílen a pracovních míst podpořil 89 pracovních míst OZP. Na zřízení 6 chráněných pracovních míst bylo vynaloţeno 680 000,- Kč. Úřady práce jsou pověřeny vyplácením podpory zaměstnavatelŧm zaměstnávajícím více neţ 50% osob se změněnou pracovní schopností (dle § 78 zák. č. 435/2004 Sb., příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením). V tomto roce byl zaměstnavatelŧm vyplacen příspěvek prostřednictvím Úřadu práce Břeclav v částce 8 717 570,- Kč Za stejných podmínek je posuzováno i vytvoření chráněného pracovního místa osobou se zdravotním postiţením, která se rozhodne zahájit samostatnou výdělečnou činnost. Na zřízení jednoho chráněného místa pro SVČ bylo břeclavským úřadem práce vynaloţeno v roce 2009 64 000,- Kč.

Statistické údaje úřadu práce V příloze jsou uvedeny statistické údaje čerpané z Roční zprávy a podkladŧ získaných od pracovníkŧ oddělení statistiky břeclavského úřadu práce. Jsou zde uvedeny údaje o celkových počtech zdravotně znevýhodněných evidovaných uchazečích Úřadu práce v Břeclavi, dále údaje o absolvovaných rekvalifikacích a vyřazení z evidence. (Tabulka č.4 v příloze) Z tabulky vyplývá ţe v období od 1.1.2009 do 31.12. 2009 bylo rekvalifikováno 126 osob se zdravotním postiţením. Ve sledovaném období bylo po úspěšné rekvalifikaci vyřazeno z evidence úřadu práce z dŧvodu nástupu do zaměstnání 16 uchazečŧ, 27 uchazečŧ i přes úspěšnou rekvalifikaci zŧstalo v evidenci déle jak 12 měsícŧ. Poznatky z informačních schůzek

28

Poznatky z informačních (náborových) prezentací do projektŧ jsou takové, ţe pokud se chronicky nemocný rozhoduje o vstupu do projektu, který je velkou změnou v jeho stávajícím denním reţimu, má obavy z toho, jak bude změnu snášet a zda se negativně neprojeví na jeho zdravotním stavu. Tady hraje zásadní roli jeho motivace ke změně stávajícího stavu, skutečný zájem o zvýšení kvalifikace, aktuální zdravotní stav, rodinné zázemí a také současná finanční situace. Dŧleţitá je také nabídka vzdělávacích programŧ, které jsou v nabídce jednotlivých projektŧ a v neposlední řadě i reálná šance následného pracovního uplatnění. Celkové objektivní zhodnocení reálné moţnosti absolvovat rekvalifikaci a dostatek informací. Například projekty financované ESF, které byly dosud břeclavským úřadem práce realizovány, sice monitorují počet zdravotně znevýhodněných, jsou zaměřeny na rŧzné cílové skupiny, ale zatím ţádný nebyl určen cílové skupině, která je předmětem této bakalářské práce. Pracovník vzdělávacího zařízení, který se při náborové schŧzce setká se zájemcem o rekvalifikaci musí uţ v této fázi analyzovat moţnosti uchazeče, zváţit, zda nabízené rekvalifikační programy které jsou součástí projektu jsou pro uchazeče vhodné. V akreditovaných rekvalifikačních kurzech jsou závazně stanoveny vstupní předpoklady účastníka rekvalifikace. Z hlediska zaměstnávání se skupina chronicky nemocných vyznačuje tím, ţe se jedná o velmi široké spektrum rŧzných vad, poruch a onemocnění, z nichţ kaţdé má svá specifika a znevýhodnění z nich vyplývající. Takto nemocní zpravidla nesmí vykonávat práci za podmínek, stanovených posudkovým lékařem, aby nedošlo ke zhoršení choroby. Jako typický příklad špatného výběru rekvalifikace je moţné uvést ţenu s epilepsií, která nastoupila do rekvalifikačního kurzu Prodavačské práce. Se zásadní změnou denního reţimu a následnou psychickou zátěţí - kontaktem s velkým mnoţstvím lidí v provozu obchodu - se nedokázala vyrovnat. Její zdravotní stav se zhoršil a rekvalifikaci ze zdravotních dŧvodŧ ukončila. V tomto případě odhadla frekventantka špatně své moţnosti. Při sestavování IAP byla nesprávně vyuţita metoda pracovní diagnostiky COMDI, výsledkem při interpretaci bylo doporučení nesprávné rekvalifikace. 29

Pro tuto uchazečku byla vhodnější metoda Bilanční diagnostiky a konzultace s psychologem pro správné zvolení vzdělávacího programu. Podceněno bylo i hodnocení aktuálního zdravotního stavu. Uchazečka se měla poradit se svým odborným lékařem před nástupem na rekvalifikaci a zváţit vhodnost této profese. Dalším poznatkem, který je moţné uvést je z rekvalifikace účastníka postiţeného cukrovkou. Tento mladý muţ po absolvování rekvalifikačního kurzu Odborný asistent nastoupil pŧlroční praxi jako administrativní pracovník ve vzdělávacím zařízení. V evidenci úřadu práce byl 4 roky a jeho snaha o pracovní uplatnění byla velmi malá. Projevovala se u něj velká únava, po aplikaci insulinu musel často odpočívat. I kdyţ mu poskytovatel praxe vycházel vstříc s rozvrţením pracovní doby, zanedlouho začal frekventant těchto úlev zneuţívat a poskytovatel praxe uţ nebyl schopen objektivně posoudit, zda se jedná skutečně o slabost nebo o výmluvy. I v tomto případě měla být před zahájením rekvalifikace provedena z dŧvodu zdravotního omezení psychologem bilanční diagnostika. Uvádíme zde dále vytypované pracovní pozice vhodné pro chronicky nemocné podle rekomandace posudkových lékařŧ (onlinehttp://www.praceprozp.cz/hledani-prace/seznam-zvlaste-vhodnychpracovnich.html) Nemocní s diabetes I. a II. stupně Pro

občany

kompenzována

znevýhodněné

dietou,

nebo

touto

aplikací

chronickou

insulinu,

jsou

chorobou,

která

posudkovými

doporučovány profese, které splňují tyto podmínky: zaměstnání bez stresŧ bez nočních směn s moţností pravidelného stravování nedoporučují se pracovní podmínky vyţadující dlouhodobou pozornost (neohroţující bezpečnost)

30

je

lékaři

Doporučené profese: Čalouník Fotograf Krejčí, švadlena Administrativní pracovník IT pracovník, výpočetní technika, elektronické počítačové systémy Technik telekomunikačních /spojovacích/ zařízení Mechanik elektronických zařízení Mechanik číslicově řízených strojŧ Hodinář Mechanik opravář Obuvník

Postiţení roztroušenou sklerózou Mohou vykonávat doporučené profese při stabilizaci stavu podle rekomandace posudkového lékaře, v případě, ţe postiţený bude předcházet virózám a stresŧm a bude stabilizován. Při splnění těchto poţadavkŧ jsou doporučeny: lehké manuální práce kancelářské práce práce nebude vykovávána v extrémních podmínkách a pod časovým tlakem předcházení virózám, stresŧm. Doporučené profese: Administrativní pracovník IT pracovník, výpočetní technika, elektronické počítačové systémy

31

Zdravotně znevýhodnění s epilepsií Těmto zdravotně znevýhodněným nejsou doporučovány práce vyvolávající stres, práce vykonávané ve výškách, řízení motorových vozidel a práce ve strojírenském prŧmyslu. Doporučené profese: Mechanik brýlové optiky Mechanik opravář Rytec kovŧ Mechanik optických přístrojŧ Hodinář (s výjimkou práce na věţních hodinách) Malíř skla Malíř keramiky Cukrář Biochemik Krejčí, švadlena Koţešník Rukavičkář Kartáčník Chovatel laboratorních zvířat Zahradník Fotograf Prodavač Zlatník a klenotník Ruční vyšívačka Ruční krajkářka Maskér a vlásenkář Technik telekomunikačních /spojovacích/ zařízení Optik

32

Zkušenost z motivačních kurzů Pokud se zdravotně znevýhodněný uchazeč o zaměstnání rozhodne vstoupit do projektu a absolvovat motivačně poradenské aktivity, které jsou součástí projektŧ, je mu na základě individuálních konzultací s asistentem projektu, psychologem a po vyhodnocení výsledkŧ pracovní nebo bilanční diagnostiky doporučena vhodná rekvalifikace. Prioritou v práci asistenta, nebo lektora s klientem je soustavná motivace a individuální přístup. Protoţe není zdravotně postiţený občan zařazen do speciálního vzdělávacího programu a nejsou vytvořeny zvláštní podmínky, které by mu umoţňovaly, aby si sám určoval tempo práce, musí lektor nebo asistent, který se skupinou (většinou maximálně 12 osob) pracuje umoţnit, aby např. frekventant, který trpí cukrovkou měl moţnost pravidelné stravy, odpočinku, případně aplikace insulinu. Právě u lidí s diabetes jsou velmi časté výkyvy kondice při práci a lektor musí citlivým a taktním přístupem účastníkovi rekvalifikace pomoci, někdy i přizpŧsobit harmonogram výuky, umoţnit domácí cvičení apod. Trvalá podpora a povzbuzování je obzvlášť v první fázi zahájení rekvalifikace nezbytná pro setrvání účastníka v rekvalifikačním programu, absolvování a úspěšné zakončení rekvalifikace. Zdravotně znevýhodněný člověk má tendence se podceňovat při stanovování svých cílŧ. Je-li dostatečně motivován a cítí podporu, začne postupně, jak získává nové znalosti a dovednosti, nabývat sebevědomí a jeho snaha o pracovní uplatnění sílí. Podpořena odbornou asistencí při hledání zaměstnání, případně zprostředkování prvotního kontaktu se zaměstnavatelem, vede v ideálním případě k nalezení zaměstnání. Odborná asistence spočívá i v pomoci při sestavování ţivotopisu, orientaci na trhu práce, seznámení s moţnosti a zpŧsoby vyhledávání potenciálních zaměstnavatelŧ. Rozvíjením schopnosti sebeprezentace. Motivační kurzy, které jsou součástí Projektŧ jsou sestaveny tak aby především motivovaly ke změně. Jsou ale zamřeny převáţně zcela zdravé uchazeče o zaměstnání a neobsahují zaměření na problematiku zdravotně znevýhodněného nezaměstnaného. Příklad realizovaného motivačního kurzu, jehoţ cílem je usnadnění je motivace k návratu do zaměstnání dlouhodobě evidovaných uchazečŧ na úřadu

33

práce, s jehoţ realizací má autorka bakalářské práce praktickou zkušenost je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 4 Poradenský program - Motivačně poradenský blok Tématický celek

Počet

Termín

Lektor

výukových hodin Aktivační blok – motivace ke

6

Speciální pedagog

změně

8.30 – 13.30

Bilanční diagnostika -

6

psychodiagnostické metody a

8.30 – 13.30

Psycholog

rozhovory - testy Bilanční diagnostika - individuální

6

Psycholog

rozhovory

8.30 – 13.30

Bilanční diagnostika -

6

psychodiagnostické metody a

8.30 – 13.30

Psycholog

rozhovory Orientace na trhu práce a finanční

4

gramotnost

8.30 – 11.45

Bilanční diagnostika - skupinová

2

práce

12.00 –

psychodiagnostické metody a

13.30

Psycholog

rozhovory Aktivační blok - motivace ke změně 6 8.30 – 13.30

Speciální pedagog

Osobní portfolio - pracovně právní

6

minimum

8.30 – 13.30

Speciální pedagog

Zpracování závěrečné zprávy a

6

Psycholog

vyhodnocení testŧ Bez účasti klientŧ

34

3.3.2 Kasuistika Situaci zdravotně znevýhodněných jsme ověřili rozhovory a studiem materiálŧ, a jejichţ základě byly vytvořeny uvedené kasuistiky. Uvedené kasuistiky byly zpracovány za poskytnutí informací a se souhlasem dvou zdravotně znevýhodněných účastníkŧ rekvalifikačního kurzu. U zpracovaných kasuistik uvádíme pouze informace z rodinné a osobní anamnézy, vynechány jsou identifikační údaje a informace, které jsou pro účely této bakalářské nepodstatné. Jana I. OSOBNÍ ÚDAJE JMÉNO: Jana DATUM NAROZENÍ: 1967 BYDLIŠTĚ: Brno STAV: vdaná

II. RODINNÁ ANAMNÉZA MANŢEL: ROK NAROZENÍ: 1966 pracuje jako učitel DĚTI: ROK NAROZENÍ: 1990 ,1997 MATKA: ROK NAROZENÍ: 1948 ZAMĚSTNÁNÍ: starobní dŧchodkyně OTEC: ROK NAROZENÍ: 1949 ZAMĚSTNÁNÍ: starobní dŧchodce SOUROZENCI: Sestry 1969, 1972

Funkční rodina, manţel i děti bez zdravotních potíţí.Vztahy ve vlastní rodině i příbuzenské vztahy jsou dobré. Rodina ţije s dětmi v rodinném domku na periferii okresního města. V rodině ani v širším příbuzenstvu se RS ani jiná neurologická onemocnění nevyskytují. Matka se léčí s anginou pectoris, otec s hypertenzí. Sestry jsou zdravé.

35

III. OSOBNÍ ANAMNÉZA V ranném dětství prodělala oboustranný zápal plic, v 8 letech operaci slepého střeva. Do porodu prvního dítěte v roce 1990 byla zcela zdravá. Ihned v prvních dnech po porodu se začala projevovat slabost a bolesti dolních končetin, to bylo přičítáno poporodní únavě. Tyto potíţe odezněly asi po pŧl roce a dál nijak ţenu nezatěţovaly. V roce 1997 po druhém porodu se opět dostavily stavy únavy, bolesti končetin a přidalo se dvojité vidění. Po absolvovaných neurologických vyšetřeních byla diagnostikována v roce 1998 Roztroušená skleróza. Ataky nemoci se projevují v dlouhodobých časových intervalech a nemoc nemá progresivní formu. Občas se dostavují známky únavy, úzkostné stavy, plačtivost a náladovost. S těmito druhotnými nemoci umí Jana pracovat a naučila se je zvládat i za pomoci psychoanalytika. Problémy s chŧzí a jemnou motorikou přetrvávají, výrazné zhoršení nastává po větší fyzické zátěţi. IV. PRACOVNÍ ANAMNÉZA Po maturitě na Obchodní akademii pracovala jako administrativní pracovnice, po

druhém porodu se jiţ do zaměstnání nevrátila, byla v plném invalidním

dŧchodu. Projevy nemoci- trvalý pocit únavy, bolesti hlavy, bolesti končetin, závratě a depresivní stavy- jí nedovolily vrátit se podruhé mateřské dovolené do zaměstnání. Časem se zdravotní stav stabilizoval, projevy nemoci se zmírnily, v některých oblastech zcela vymizely. Od roku 2008 je v částečném invalidním dŧchodu a v evidenci ÚP jako uchazečka o zaměstnání. Absolvovala motivačně poradenské programy, bilanční diagnostiku a rekvalifikační kurzy. Díky poradenským aktivitám získala přehled o moţnostech svého dalšího rozvoje a po absolvování rekvalifikačních kurzŧ, Základy obsluhy PC a Tvorba webových stránek, si zvýšila svou kvalifikaci a tím získala větší moţnosti na trhu práce. Přesto ţe jí zdravotní omezení nedovoluje plný pracovní výkon a finanční situace rodiny ji nenutila k výdělečné činnosti, na podzim roku 2009 nastoupila do zaměstnání. Pracuje na částečný úvazek v malé reklamní agentuře, jako grafička. 36

Zaměstnavatel ji umoţňuje aby si plnění pracovních povinností rozloţila podle aktuálního zdravotního stavu a umoţňuje ji i pracovat z domu. Tento pracovní styl jí vyhovuje, psychický stav se výrazně zlepšil. Radost z práce a zapojení do kolektivu má významný vliv na celkový prŧběh onemocnění.

V. SHRNUTÍ ÚDAJŦ

-

v rodině se nikdy RS nevyskytovala

-

projevy nemoci poprvé zaznamenány po prvním porodu, onemocnění diagnostikováno v roce 1998

-

v roce 1999 přiznán plný invalidní

dŧchod, od roku 2008 částečně

invalidní -

při zvládání psychické nestability nutná pomoc psychologa

-

dobré rodinné zázemí má kladný vliv na psychický stav a celkový zdravotní stav nemocné

-

vyuţití poradenství a bilanční diagnostiky

-

absolvovaná rekvalifikace a přístup zaměstnavatele umoţnili úspěšné pracovní uplatnění od roku 2009

Radek I.OSOBNÍ ÚDAJE JMÉNO: Radek DATUM A MÍSTO NAROZENÍ: 1981, Valtice BYDLIŠTĚ: Mikulov II. RODINNÁ ANAMNÉZA MATKA ROK NAROZENÍ:1961 ZAMĚSTNÁNÍ: invalidní dŧchodkyně OTEC ROK NAROZENÍ: 1963 ZAMĚSTNÁNÍ: dělník SOUROZENCI: Sestra 1981, vdaná

37

V rodině se matka se léčí s Diabetes. Vztahy uvnitř rodiny nejsou zcela ideální. Protoţe Radek je dlouhodobě evidován na úřadu práce, rodiče a sestra musí přispívat na jeho výţivu. On sám se na chodu domácnosti nepodílí. Sestra pracuje a rodinu finančně podporuje. III. OSOBNÍ ANAMNÉZA Radek se narodil jako zdravé dítě, prodělal běţné dětské nemoci a diabetes byl u něj diagnostikován v pubertě. Radek se nedoučil opravářem zemědělských strojŧ z dŧvodŧ časté absence, ze zdravotních dŧvodŧ později se začalo projevovat záškoláctví. Od roku 2002 je v částečném invalidním dŧchodu. IV. PRACOVNÍ ANAMNÉZA Po odchodu ze středního odborného učiliště pracoval jako řidič traktoru do roku 2001, poté se evidoval jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, po roce mu bylo nabídnuto a obecním úřadu provádět veřejně prospěšné práce, kdy prováděl sezónní venkovní práce. Po zhoršení zdravotního stavu se vrátil opět do evidence na úřad práce. Absolvoval rekvalifikační kurz Odborný asistent, po vykonání pŧlroční praxe opět nastoupil na úřad práce. V současné době práci nehledá a stávajíc stav mu vyhovuje. V. SHRNUTÍ ÚDAJŦ -

dědičné zatíţení diabetes

-

onemocnění diagnostikováno v roce 1995

-

v roce 2002 přiznán částečný invalidní dŧchod

-

při zvládání psychické nestability nutná pomoc psychologa

-

rodinné zázemí má, ale vztahy v rodině nejsou moc dobré

-

vyuţití poradenství a bilanční diagnostiky

-

absolvovaná rekvalifikace ale bez efektu následného zaměstnání

-

útěk do nemoci

38

3.3.3 Rozhovor s provozovatelem chráněné dílny Společnost Mont Group, s.r.o. je chráněnou dílnou, která dlouhodobě zaměstnává zdravotně znevýhodněné a tělesně postiţené občany. Majitel společnosti pan Miroslav Helešic při rozhovoru sdělil : „Činností naší chráněné dílny je mimo jiné i výroba reklamních aromatických visaček, To jsou osvěţovače vzduchu s reklamním potiskem a rŧzným výsekovým tvarem. Impregnace je provedena kvalitní vonnou esencí dle přání zákazníka. Výrobní technologie vyţaduje velké mnoţství lehké ruční práce, a proto zde nacházejí uplatnění lidé se zdravotním postiţením (ZPS). Zapojili jsme se do projektu zaměstnanosti osob zdravotně znevýhodněných a nabízíme všem firmám a společnostem čítajícím více jak 25 zaměstnancŧ úzkou spolupráci v oblasti tzv. „Náhradního plnění“. Celý projekt je vypracován na začlenění aţ 200 osob se zdravotním znevýhodněním. Zapojením se do tohoto projektu, pomáháme najít pracovní uplatnění mnoha zdravotně znevýhodněným a tělesně postiţeným spoluobčanŧm“. Provozovatel chráněné dílny Mont Group, s.r.o. Kostice v rozhovoru dále uvedl informaci o Metodice náhradního plnění. V praxi to znamená, ţe všechny společnosti zaměstnávající více neţ 25 zaměstnancŧ jsou povinny zaměstnávat téţ osoby se zdravotním postiţením. Kaţdá taková společnost je povinna zaměstnávat 4% zaměstnancŧ se zdravotním postiţením. V případě, ţe společnost tyto osoby nezaměstnává , nebo jich zaměstnává méně, neţ je stanovený limit, potom odvede za kaţdý rok do státního rozpočtu 2,5 násobek prŧměrné měsíční mzdy za kaţdého nezaměstnaného se zdravotním postiţením coţ činí 46.052,50 Kč, nebo mŧţe kaţdoročně odebírat výrobky a sluţby nebo zadávat zakázky tzv. chráněné dílně ve výši 128.974 Kč za kaţdého nezaměstnaného se zdravotním postiţením. V chráněné dílně v Kosticích pracuje v k 1.3.2010 49 zaměstnancŧ z toho je 40 osob zdravotně znevýhodněných. Sedmdesát procent zaměstnancŧ je obyvateli obce Kostice, ve které firma pŧsobí. Většina z nich pracuje v dílně, zaměstnanci, kteří jsou na invalidním vozíku vykovávají práci v domácích podmínkách, aby jejich zatíţení bylo co nejmenší a mohli si svŧj pracovní výkon korigovat podle aktuálního zdravotního stavu.

39

Pan Helešic uvaţuje o dalším rozšiřování firmy s tím, ţe vyuţije mzdových dotací z prostředkŧ ESF. To znamená, ţe umoţní zaměstnání osobám, které jsou v evidenci na úřadu práce. Při své podnikatelské činnosti naráţí i na problematiku mezilidských vztahŧ, kdy zdraví zaměstnanci diskriminují své zdravotně znevýhodněné spolupracovníky. V tomto případě získává zastání zdravotně znevýhodněný a pokud se jednání zdravého kolegy nezmění dohodne se s ním majitel na rozvázání pracovního poměru. Ztíţením provozu chráněné dílny je i úprava zákona o nemocenském pojištění . Podle tohoto zákona musí zaměstnavatel platit náhradu mzdy za prvních 14 dnŧ nemoci. Po tuto dobu ale zaměstnavatel neobdrţí státní dotaci na vytvořené pracovní místo pro zdravotně znevýhodněného. Nemocnost, která ve firmě dosahuje aţ padesáti procent, protoţe zaměstnanci jsou nemocní častěji neţ zdravé osoby. Ţádná výjimka, zde neexistuje zdravotně znevýhodnění jsou vlastně nemocní stále, uvádí pan Helešic. Pro chráněné dílny je tato skutečnost likvidující.

3.3.4 Návrh motivačně poradenského programu pro zdravotně znevýhodněné Na základě osobních zkušeností z realizace motivačních a rekvalifikačních kurzŧ autorky práce lze konstatovat, ţe nabídka poradenských aktivit a rekvalifikačních kurzŧ pokrývá potřeby nezaměstnaných. Prvotní stále zŧstává motivace ke změně. Motivační kurz pro zdravotně znevýhodněné by měl respektovat jejich handicap a usnadnit jim výběr rekvalifikace a rozhodování o moţnostech jejich dalšího pracovního uplatnění. Z tohoto dŧvodu byl zpracován autorkou práce návrh motivačního kurzu pro zdravotně znevýhodněné uchazeče o zaměstnání, uvedený v tabulce č.5.

40

Tabulka č.5

Návrh motivačně – poradenského programu

Tématický celek

Počet

Termín

Lektor

výukových hodin Aktivační blok – motivace.

6

Speciální pedagog

Beseda s posudkovým lékařem

3

Posudkový lékař

3

Právník

2

Psycholog

4

Psychoterapeut

Seznámení s vhodnými rekvalifikacemi vzhledem k typu zdravotního znevýhodnění. Beseda s právníkem, seznámení se Zákonem o zaměstnanosti, diskuse. Beseda s provozovatelem chráněné dílny, diskuse. Nácvik relaxačních metod, praktický nácvik. Orientace na trhu práce, sestavení

4

CV a motivačního dopisu.

Odborný poradce/lektor

3.4 Závěry šetření a diskuse Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit efektivitu rekvalifikací a odborného poradenství při zapojení chronicky nemocných uchazečŧ o zaměstnání na trh práce. Dílčí cíle byly splněny takto: Byly vypracovány kasuistiky dvou zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání, z nichţ vyplývá, ţe je vţdy nutný individuální přístup k zdravotně znevýhodněnému občanovi s ohledem na specifika jeho zdravotního znevýhodnění. V případě zdravotně znevýhodněných uchazečŧ je motivace ke změně značně rozdílná, objevují se obavy mnohdy neoprávněné, jestli je v jejich silách

41

rekvalifikaci zvládnout. Jejich postoje a sníţené sebevědomí jsou ovlivněny předchozí špatnou zkušeností s uplatněním na trhu práce. V neposlední řadě hraje při rozhodování roli často i nedŧvěra k novému a dosud nepoznanému. Bylo zjištěno, ţe pracovníci úřadu práce, především poradci pro rekvalifikaci a pracovníci informačně poradenského střediska doporučují poradenské programy a rekvalifikační kurzy s ohledem na specifika uchazečova onemocnění a s přihlédnutím k poţadavkŧm trhu práce. Šetření na Úřadu práce v Břeclavi rozhovorem s vedoucí Informačně poradenského střediska bylo zjištěno, ţe v rámci poskytovaných motivačně poradenských programŧ není speciální program zaměřený na problematiku zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání. S těmito uchazeči se pracuje v rámci poradenství s přihlédnutí k jejich zdravotnímu handicapu. V rámci šetření bylo konstatováno, ţe zdravotně znevýhodnění uchazeči, v tomto případě uchazeči s chronickým onemocněním, mají stejně jako ostatní zaevidovaní uchazeči o zaměstnání moţnost v poradenství poskytovaném úřadem práce vyuţít programŧ, které Informačně poradenské středisko nabízí. Na Informační (náborové schŧzky) do rekvalifikačních kurzŧ, které uchazečŧm nabízí k absolvování úřad práce prostřednictvím vzdělávacích zařízení jsou zprostředkovatelkami zváni uchazeči zaměstnání. Jsou zváni jednak podle zájmu o konkrétní rekvalifikaci nebo na základě projevení zájmu a splnění předpokladŧ k vstupu do projektu. Stává se, ţe pozvaní uchazeči jsou špatně nebo nedostatečně informováni a nejsou dostatečně motivováni ke změně. Rozhodujícím faktorem je pro ně mnohdy pouze fakt, ţe po dobu rekvalifikace budou mít nárok na vyšší podporu a moţnost vyuţití doprovodných opatření tj. stravného, jízdného apod. Bylo zjištěno, ţe v okrese Břeclav bylo v roce 2009

rekvalifikováno

126

zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání. Po úspěšné rekvalifikaci bylo z dŧvodu nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence úřadu práce 38 osob. Viz. zjištěné statistické údaje v příloze. Ze zjištěného vyplývá, ţe moţnosti pracovního uplatnění zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání jsou velmi omezeny. I přes odborně poskytovanou poradenskou činnost, účinnou motivaci a výběr vhodné rekvalifikace není trh práce připraven ani ochoten tyto osoby ve vetší míře zaměstnávat. 42

Na základě poznatkŧ z motivačních kurzŧ a zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním byl vypracován návrh motivačně poradenského kurzu, který je uveden v tabulce č. 5. Navrţený motivační kurz je více zaměřen na potřeby a moţnosti zdravotně znevýhodněných. Větší dŧraz by měl být kladen i na výběr rekvalifikace cíleně směřované k budoucímu zaměstnání. Motivace zdravotně znevýhodněných musí respektovat jejich onemocnění, bez známek nabádání k aktivitám, které objektivně nemŧţe zdravotně znevýhodněný uchazeč o zaměstnání vykonávat. Šetřením statistických údajŧ, seznámením s Roční zprávou úřadu práce Břeclav a informacemi získanými od pracovnice úřadu práce, která administruje a spravuje agendu poskytování dotací zřizovatelŧm chráněných dílen bylo rovněţ zjištěno, ţe zájem zaměstnavatelŧ o provoz chráněné dílny, případně chráněného pracovního místa existuje, a tato moţnost je zaměstnavateli i zaměstnanci vyuţívána. Na základě šetření na úřadu práce a tabulky č.3 soudíme, ţe T1 Zřizování a provozování chráněných dílen je jedním z řešením zaměstnanosti zdravotně znevýhodněných nezaměstnaných je pravdivá. Byl uskutečněn rozhovor s provozovatelem chráněné dílny. Šetřením bylo zjištěno, ţe zájem o provozování chráněných dílen existuje jak na straně zaměstnavatelŧ tak i na straně zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání. Přínosem by mohla být lepší spolupráce s realizátory rekvalifikačních kurzŧ a projektových nebo grantových aktivit. Tak bylo zjištěno, ţe T2 Zaměstnavatelé i uchazeči o zaměstnání mají zájem o alternativní zpŧsob zaměstnávání, jímţ jsou chráněné dílny je pravdivá. Ze závěrŧ výzkumného šetření soudíme, ţe jeho cíl byl splněn.

43

ZÁVĚR Zdravotní znevýhodnění má významný vliv na lidský ţivot a jeho kvalitu. Z pohledu pracovního uplatnění je vţdy problematické skloubit zdravotní handicap postiţeného s nároky, které jsou kladeny na výkon povolání. V době, kdy je téměř ve všech profesích kladen dŧraz na co nejvyšší a nejkvalitněji odvedený výkon a práce pod tlakem je zcela běţná, stává se občan se zdravotním znevýhodněním téměř nezaměstnatelným. Sloţitá situace v oblasti nezaměstnanosti vyhrocená v posledním roce ekonomickou krizí tak ještě více zhoršila postavení zdravotně znevýhodněných na trhu práce. V případě, ţe se k zdravotnímu postiţení přidruţí následky dlouhodobé nezaměstnanosti, která není u zdravotně znevýhodněných nijak ojedinělá a faktor chybějícího vzdělání je tato problematika velmi obtíţně řešitelná. Částečně invalidní uchazeči o zaměstnání spadají do skupiny dlouhodobě nezaměstnaných a obtíţně zaměstnatelných. I v případech kdy se podaří najít zaměstnání zdravotně znevýhodněnému, který projde poradenskými programy a rekvalifikací není vyloučeno, ţe se po určité době do evidence opět vrátí z dŧvodu zhoršení zdravotního stavu nebo vlivem okolností vyplývají cích z této skutečnosti. Nezanedbatelným dŧvodem delšího setrvávání této skupiny v evidence úřadu práce je i nastavení sociálního a dŧchodového systému. Řada těchto uchazečŧ zŧstává v evidenci z dŧvodŧ nikoli skutečného zájmu o zaměstnání . Vede je k tomu moţnost zápočtu doby evidence do pojištění a zvýhodněné moţnosti doplacení doby pojištění při nesplnění podmínek nutných k získání plného invalidního dŧchodu. V legislativě České republiky stále chybí významnější nástroj, který by motivoval zaměstnavatele k výraznějšímu zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných. Motivací pro zaměstnavatele by měla být moţnost zvýhodněných zkrácených pracovních úvazkŧ, o které projevují zdravotně znevýhodnění velký zájem. Z výše uvedeného vyplývá, ţe problematiku zaměstnávání zdravotně znevýhodněných je potřeba řešit komplexně. Provázanými opatřeními, která motivují zaměstnavatele k jejich zaměstnávání , efektivním poradenstvím a pečlivě volenými rekvalifikacemi, které pomáhají posilovat konkurenceschopnost osob se zdravotním postiţením na trhu práce. 44

Vzdělávací aktivity realizované odděleně a nabízené poradenské programy nejsou příliš efektivní, protoţe není zajištěna návaznost na moţnost pracovního uplatnění. Výraznou pomocí v této oblasti by měly být regionální individuální projekty financované státním rozpočtem České publiky a Evropskými sociálními fondy. V rámci těchto projektŧ je realizátory pravidelně prováděn cílený monitoring trhu práce a jsou vyčleněny zajímavé finanční prostředky určené zaměstnavatelŧm na úhradu mzdových nákladŧ. Pro zaměstnavatele by to mohl být významný motivační prvek k zaměstnávání zdravotně znevýhodněných. V bakalářské práci byly analyzovány moţnosti pracovního uplatnění zdravotně znevýhodněných občanŧ v okrese Břeclav a byl vypracován návrh motivačního poradenského programu podporujícího výběr rekvalifikace s ohledem na jejich postiţení i pracovní místa v regionu. Proto povaţujeme cíl bakalářské práce za splněný.

RESUMÉ Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení teoretických poznatkŧ získaných studiem a jejich moţnosti uplatnění v mé profesi poradce vzdělávacích programŧ a asistentky projektu. Pro úspěšnou práci s nezaměstnaným a zvláště s nezaměstnaným se zdravotním znevýhodněním je dŧleţité kromě všech odborných znalostí mít poznatky i z oblasti psychologie a pedagogiky. Při výkonu profese odborného asistenta projektu a poradce vzdělávacích programŧ je nutné mít stále na zřeteli celkový pohled na osobnost nezaměstnaného. Nelze opomíjet individualitu kaţdého jedince, vliv zdravotních a sociálních aspektŧ. V praxi je dŧleţitá správná komunikace se zdravotně handicapovaným uchazečem o zaměstnání, která musí být respektovat jeho současný zdravotní stav, druh onemocnění a vnímat jeho osobnost jako celek. Jedním z nejtěţších a zásadních úkolŧ profesionála, který pracuje s nezaměstnanými je správná motivace klienta. Účinně a citlivou formou vyvolat zájem o změnu jeho ţivota, podpořit ho v jeho rozhodnutí a pomoci mu v realizaci vytčených cílŧ. Přivést ho k uvědomění si odpovědnosti za kvalitu jeho ţivota.

45

Navázání vztahu zaloţeném na dŧvěře a porozumění, je hlavním předpokladem pro úspěšnou spolupráci. Významným faktorem pro obě strany je zpětná vazba, která je zásadním prvkem poradenské práce. Při motivačních aktivitách je dŧleţité dodrţování všech výchovných a pedagogických zásad, přizpŧsobených aktuální situaci a osobnosti nezaměstnaného se zdravotním postiţením. Kromě odborné poradenské práce s klientem je dŧleţitá schopnost empatie a naslouchání, všech kdo jsou do této činnosti zapojeni. Umění vyslechnout, poradit a nabídnout pomocnou ruku v těţké ţivotní situaci bylo mělo být základním krédem všech profesí, které pracují v této oblasti. Zdravotně znevýhodněnému nemŧţeme změnit ţivot, ani ovlivnit jeho nemoc, mŧţeme mu ale pomoci v překonávání překáţek, s kterými se musí dnes a denně potýkat.

46

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Publikace 1. BISKUP, J., ŠŤASTNÝ J. aj. : Aplikace individuálních přístupů v péči o zdravotně postiţené.: Liberální institut .1.vyd. Praha: Aleco, 1996. ISBN 80-5341-54-9. 2.MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P. aj. : Sociální práce v praxi. 1.vyd. Praha: Portál, 2005. 3. NOVOSAD, L.: Základy speciálního poradenství. 2.vyd. Praha: Portál, 2006. 4. LENSKÝ, P.: Roztroušená skleróza mozkomíšní – nemoc, nemocný a jeho problémy. Praha : Edice Roska, 1996. 5. OPATŘILOVÁ, D., ZAMEČNÍKOVÁ, D. : Somatopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007, 123 s. ISBN 80-7315-37-5. 6. PALÁN, Z. a kolektiv autorŧ : Hledáme rezervy ve vlastních lidech. Praha, 2007: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR. 7. PIPEKOVÁ, J., et. al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 1998.ISBN 80- 85931-65-6. 8. PIPEKOVÁ J.,VÍTKOVÁ, M.(ed). Znevýhodněné osoby na trhu práce v kontextu národní a Evropské spolupráce. : Sborník z mezinárodní konference. Brno : Masarykova universita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, 2003. 9. VOJTĚCH, Z.: Epilepsie dospělých. 1. vyd.Praha: TRITON, 2000. ISBN 80 – 7254-096-3.

47

10. VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská,sociální ,kulturní práva a zdravotně postiţení. Praha: Karolinum, 2000 ISBN 80-246-0057-9. Internetové zdroje 1. Roční zpráva úřadu práce Břeclav za rok 2009. Dostupné na: www.e-urad-prace.cz 2. Stránky Úřadu práce v Břeclavi (online). Úřad práce, 2010. Dostupné na: www.e-urad-prace.cz 3. WIKIPEDIA dostupné na: http://cs.wikipedia.org 4. Rekomandace posudkových lékařŧ. Dostupné na: www.praceprozp.cz/hledaniprace/seznam-zvlaste-vhodnych-pracovnich.html Legislativa 1. PRÁVNÍ PŘEDPISY O ZAMĚSTNANOSTI. Účelová neperiodická publikace. vyd.7., Praha, 2009, vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (§ 75 Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna). 2. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. Dostupné na : http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast3.aspx

48

SEZNAM PŘÍLOH 1. Návrh dotazníku pouţitelného při zjišťování zájmu o rekvalifikaci zdravotně znevýhodněných uchazečŧ o zaměstnání. 2. Statistické údaje Úřadu práce Břeclav.

49

ANOTACE Bibliografický záznam: VAJBAROVÁ, Hana: Rekvalifikace osob se zdravotním znevýhodněním a moţnosti jejich pracovního uplatnění: bakalářská práce. Brno: Masarykova universita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií 2010 - …. l., …l. příloh. Vedoucí bakalářské práce Ph.Dr. Alena Šafrová. Bibliography: VAJBAROVÁ, Hana: Professional re-qualification of healthy handicapped and their facilities for work. Bachelor thesis, Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of educational technology, 2010 -…p., ….p Attachments. Supervisor: Ph.Dr. Alena Šafrová Cílem práce bylo analyzovat problematiku pracovního uplatnění osob se zdravotním znevýhodněním. Na základě provedené analýzy byly zhodnoceny moţnosti jejich pracovního uplatnění s vyuţitím rekvalifikací, poradenských a motivačních programŧ. Dále byl zváţen přínos chráněných dílen a vyuţití moţností čerpat prostředky Evropských sociálních fondŧ z operačních programŧ zaměřených na zaměstnanost. Šetření proběhlo se zaměřením na osoby postiţené epilepsií, roztroušenou sklerózou a cukrovkou, které jsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Aspiration of this work is to analyse questions of employment exercise. Exercise is focused on handicapped persons. On the basis of analyse the possibilities of employment exercise were evaulated. For the purpose were used reskilling, motivation and counseling programs. Important part of work is monitoring protected classes and usage European social fund – operational programes focused on employment. Range of handicap includes epilepsy, disseminates sclerosis and diabetes. So handicapped persons were administrationed as job applicants. Klíčová slova Zdravotně znevýhodněný, nezaměstnanost, motivace, rekvalifikace, prostředkovatel, odborný asistent projektu, trh práce, projekt, individuální akční plán, chráněná dílna, chráněné místo. Handicapped, motivation, unemployment, reskilling, mediator, tutor, lecturer, labour market, plan, individual action plan, progress, protected class.

50