OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
Územní plán
STŘÍTEŽ
Vydáno Zastupitelstvem obce Střítež pod č. j. 1/2009 dne 18. 12. 2009 Účinnost dne: 6. 1. 2010
1
Obec Střítež Č.j.: VÝST/2102/2007-18 (1/2009)
Střítež 01.12.2009
ÚZEMNÍ PLÁN STŘÍTEŽ Zastupitelstvo obce Střítež, příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů a ve spojení s ustanovením § 171 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,
vydává územní plán Střítež (včetně místní části K r u m v a l d a B o r) který obsahuje textovou a grafickou část:
1. Textová část územního plánu a) Vymezení zastavěného území Pro obec Střítež a místní části Krumvald a Bor nebyl dosud zpracován územní plán, ani nebylo vydáno zastavěné území obce (dle stavebního zákona). Zastavěné území obce a místní části je dle současného stavu zastavěných ploch a jejich využívání vymezeno tímto územním plánem a společně s ním bude vydáno. Zastavěné území je vymezeno k 17.04.2009 a v grafické části je vyznačeno ve výkresech. Zastavěné území bylo vymezeno v souladu se stavebnmí zákonem v platném znění (do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu jednotlivých sídel. Patří mezi ně zejména zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území). Vymezení zastavitelného území v návrhu územního plánu Střítež je v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí obce a její místní části. Hranice zastavitelných ploch respektují vlastnické parcely v plochách s rozdílným způsobem využití, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu. V rámci územního plánu bylo vymezeno 8 zastavěných území. Jedná se o zastavěné území obce Střítež a místních částí Krumvald a Bor a dále o pět zastavěných území ve volné krajině, na kterých jsou situovány objekty rekreace, bydlení a technické infrastruktury. Rozsah řešeného území je dán správním územím obce Střítež s celkovou výměrou cca 1276,65 ha a zahrnující k.ú. Střítež u Božejova, k.ú. Bor u Božejova a k.ú. Krumvald.
b) Koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot 1. HLAVNÍ CÍLE KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ • urbanistická koncepce rozvoje obce představuje především rozvoj a doplnění ploch pro bydlení, rekreaci a veřejnou infrastrukturu ( tj. technické vybavení ) tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, a to s ohledem na udržitelný rozvoj; • v rámci výše uvedeného rozvoje obce jsou stanoveny podmínky využití území pro realizaci jednotlivých záměrů; • je dořešen systém dopravní obsluhy území a technické infrastruktury ; • v rámci navržené koncepce rozvoje byly vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření; • v návrhu územního plánu byl vymezen územní systém ekologické stability, byly vymezeny plochy k doplnění jeho funkčnosti; • koncepce rozvoje byla vytvořena tak, aby vznikl zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území, po schválení obecním zastupitelstvem se územní plán stane nástrojem regulace rozvoje území.
2
2. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Cílem územně plánovací dokumentace je stanovit rozvoj území ve smyslu stabilizace venkovské obce a jejího správního území. Obsahuje především návrh rozšíření obytných a výrobních ploch, společně s občanskou vybaveností a dopravně-technickou infrastrukturou, nacházejících se v zastavěném území a v navrhovaném zastavitelném území. Komplexně zpracovaný návrh je pro celé řešené správní území obce Střítež zahrnující místní části Bor a Krumvald včetně jejich katastrů. Obsahuje zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy, ke kterým navrhuje regulační podmínky. Cílem tohoto návrhu je zabezpečit trvale udržitelný rozvoj obce. Tento návrh v zastavěné i zastavitelné části stabilizuje původní strukturu zástavby, která je zcela funkční. Obydlená je celá obec s převažujícím rozsahem nízkopodlažní zástavby. Její současný stav je stabilizovaný a bytový fond v celkovém počtu 64 hlášených bytů je však obydleno 47 bytů. Zbývajících 17 neobydlených bytů je využíváno především rekreačně a výjimečně přechodně, nebo jsou součástí původních rozsáhlých usedlostí, které obsahují 2 – 3 byty. Demografický vývoj v současnosti je stabilizovaný 107 obyvatel, je patrný nárůst obyvatel oproti sčítání v roce 2000 s přírůstkem oproti roku 1990. Dále je v obci funkční areál zemědělské výroby, který je trvale podnikatelsky využíván. Vlastníkem a provozovatelem je ZOD Božejov hospodařící na větší části zemědělských pozemků ve správním území obce. Zbývající část zemědělských ploch obhospodařují místní vlastníci. Zastavěné i zastavitelné území obce Střítež a jejích místních částí Krumvald a Bor leží vždy v těžišti jejich katastrálních území. Místní část Bor je situována v severní části správního území a místní část Krumvald je situována v západní části správního území obce Střítež. Vlastní katastr obce Střítež zaujímá největší rozlohu, mimo jiné zahrnuje plochy velkých lesních celků v lokalitách Starý les a Panský les v jižní části katastru obce. Obec a její místní část mají společnou charakteristiku v původním historickém založení zemědělských usedlostí i když jsou nesouměřitelné z hlediska rozsahu a plochy současně zastavěného území. Řešení územního plánu rozšiřuje obec a její místní část o další zastavitelné plochy pro bydlení – rodinné domy venkovského charakteru a mimo původní skladbu zemědělských usedlostí a historické návesní prostory v obci Střítež a místní části Krumvald i Bor jsou samostatně navrhovány plochy pro funkci bydlení, plochy staveb pro rodinnou rekreaci, plochy smíšené obytné, plochy občanského vybavení zahrnující malá komerční zařízení a tělovýchovná a sportovní zařízení, plochy dopravní a technické infrastruktury a plochy výroby a skladování. Nové uspořádání těchto ploch využívá především proluk historicky vzniklých. Silnice III. třídy Božejov – Střítež – Krumvald – Drahoňov a Střítež – Myslov – Nová Cerekev procházející současně zastavěným prostorem obce a místních částí nejsou pro její správní území dopravně exponované. Navržené záměry nových zastavitelných ploch jsou dobře obslužitelné i z hlediska napojení na tyto silnici a na síť místních veřejných komunikací. V jižní části prochází řešeným územím silnice I/34 (silnice III.třídy je na ni napojena), protíná lesní masiv a nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných ploch. Rozmanité členění nezastavěných ploch ve všech katastrech má harmonickou vyrovnanou skladbu zemědělských a lesních pozemků ve vztahu k poměrně členitému reliéfu terénu. Do značné míry se v převážné části správního území obce Střítež udrželo původní vymezení a členění produkční zemědělské krajiny jejíž ekologicky vyrovnaný systém neovlivnil zachovanou strukturu vodotečí, pramenišť a vodních ploch. Zachovalá vodohospodářská funkčnost krajiny zde umožňuje konkrétní návrhy nových vodních ploch a vodohospodářských opatření v rámci obnovy a doplnění původního historického systému krajiny. Tato situace dále umožňuje návrh ploch se změněným vodním režimem – ošetření a stabilita pozemků a ochrana místních vodních zdrojů, změna kultur z pole na louky. Kromě dalšího navrhovaného rozvoje v řešených plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci a podnikání společně s přestavbou, obnovou a návrhem dopravně inženýrské infrastruktury je cílem územního plánu, aby organizace území neovlivnila negativně využívání zemědělských, vodních a zalesněných ploch tak, aby nedošlo ke krajinné újmě (vodní eroze, záplavy). Je to důležitý vztah, neboť celé správní území obce Střítež je součástí vysoce zranitelné oblasti při rozvodnici povodí Lužnice a povodí Želivky a je výrazným prameništěm na začátku povodí Želivky. Jde o vysokou kvalitu krajiny při severním okraji lesních celků v lokalitách oddělujících správní území měst Pelhřimov a Kamenice. Kvalita krajinného území s cílem obnovy je návrhem dále řešena pro úspěšnou realizaci navržených prvků ÚSES zahrnujících nadregionální a regionální systém společně s lokálním systémem ÚSES. V zastavěném a zastavitelném území je vnitřní obslužnost rozšířena na plochy veřejných prostranství, plochy výroby, které budou po obvodu svého území ve vztahu k dopravní obsluze odděleny pásem ochranné zeleně. Obdobně ve vztahu k zastavitelnému území obce Střítež je navržena obnova a rekonstrukce místních komunikací. V rámci obnovy některých krajinných prvků, vzniklých především činností člověka, jsou tyto začleněny jako součást územního systému ekologické stability. Jedná se především o vodní plochy, retenční nádrže, vymezení lokálních biocenter a lokálních biokoridorů. Za účelem odstranění následků přívalových dešťů jsou navržena protierozní opatření v rámci ploch specifických a ploch smíšených nezastavěného území. Týká se postupné realizace ekologického interakčního prvku u obce Střítež. V centrálním, návesním prostoru jsou navrženy parkové úpravy pro doplňující veřejné prostranství, jedná se o prostor kolem historické návesní kaple. Pro obnovu a rekonstrukci místních komunikací jsou konkrétně navrženy v lokalitách D1 – D2 jako součást místní cestní sítě za účelem lokálního propojení místních cílů a obsluhy lesních celků a zemědělských pozemků. Každé funkční využití navržených i stávajících ploch ve správním území obce bude mít svůj vlastní regulativ, limitující využívání pozemků ve smyslu zachování kvalit prostředí.
3
3. POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh řešení ÚP Střítež a místní části Krumvald a Bor je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ( PÚR ČR), schválenou usnesením vlády ČR 17. 5. 2006 č. 561, resp. s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Správní území obce Střítež se nachází v širší návaznosti na ochranné pásmo III. stupně vodní nádrže Švihov s limitujícím vlivem ochrany zdrojů pitné vody. Území obce Střítež se nenachází v širší návaznosti na schválenou rozvojovou oblast ani rozvojovou osu (dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009). Přes řešené území (k.ú. Střítež u Božejova) prochází v jižní části hlavní evropská silnice I/34. Na návrh řešení ÚP Střítež se nevztahují zvláštní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky 2008. Území obce se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. 4. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) kraje VYSOČINA Kraj Vysočina má schváleny Zásady územního rozvoje kraje Vysočina ze září 2008. Obec Střítež a místní části Krumvald a Bor neleží v žádné rozvojové oblasti ani specifické ose kraje, obec Střítež (k.ú. Střítež u Božejova) a místní část Bor (k.ú. Bor u Božejova) je součástí rozvojové osy krajského významu OSk1 (Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov – Kamenice nad Lipou). Pro územní plán Střítež byl ze ZÚR převzat koridor silnice I/34 (DK 04), nadregionálního biokoridoru NRBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn (U 015), regionální biocentrum RBC č. 370 Troják I (U 084), regionální biokoridor RBK Troják – Hejlov (U 199), část všech řešených k.ú. leží v leteckém koridoru TSA – prostor pro létání v malých a přízemních výškách, ochranné pásmo III.stupně vodního zdroje. 5. MIKROREGION „BRÁNA VYSOČINY“ Obec Střítež je spolu s dalšími 5 obcemi a dvě společnosti sdružena v mikroregionu „Brána Vysočiny“. Území mikroregionu se nachází jihozápadně od Pelhřimova, na rozloze 7680 ha a žije zde cca 2500 obyvatel. Mikroregion byl založen za účelem bližší spolupráce obcí a dalších právnických osob, které společně řeší například dopravní obslužnost, školství, budování cyklostezek, údržbu krajiny i lesních porostů. V území mikroregionu Brána Vysočiny se nachází množství architektonických památek. Největší přitažlivost mikroregionu spočívá hlavně v krásné přírodě. Mikroregion se rozkládá v nadmořské výšce kolem 600 m n.m. Okrajem mikroregionem Brána Vysočiny prochází stezka „Greenway'' - řemesel a vyznání“. 6. PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ (PRVK) – (AQUA PROCON, a.s., 2004) Pro územní plán obce z této dokumentace vyplývají požadavky na řešení centrální ČOV a oddílné kanalizace pro obec Střítež, ÚP tento požadavek splňuje vymezením požadovaných ploch pro technickou infrastrukturu v k.ú. Střítež u Božejova. 7. LIMITY STANOVENÉ ZVLÁŠTNÍMI PRÁVNÍMI PŘEDPISY Limity využití území podle zvláštních předpisů byly při řešení respektovány, graficky zobrazitelné limity jsou zobrazeny v koordinačním výkrese. Dle těchto právních předpisů je nutno respektovat tato stávající zařízení, kulturní a přírodní hodnoty včetně podmínek jejich ochrany. 7.1. NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY Národní kulturní památky se v řešeném území nenacházejí, ani památkově chráněná území a jejich ochranná pásma nejsou v řešeném území vymezena. V řešeném území se nachází tyto nemovité kulturní památky zapsané v ÚSKP: Číslo rejstříku 36806/3-3297
Obec Střítež
čp. -
Památka Boží muka
Ulice,nám./umístění umístění při čp. 9 na pravé straně příjezdové silnice do obce Střítež
7.2. ARCHEOLOGIE Řešené území je z hlediska archeologického zájmu považováno za území s archeologickými nálezy.
4
Při jakýchkoliv zásazích do terénu, který lze označit za území s archeologickými nálezy, je třeba respektovat § 21-23 zákona o státní památkové péči v platném znění. Stavebník je povinen záměr stavební činnosti oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum. 7.3. OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Zvláště chráněná území na území obce Střítež nejsou. Významné krajinné prvky se dělí na VKP ze zákona (ex lege), tj.: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože jejich lokalizace je součástí mapového podkladu), a registrované významné krajinné prvky, neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V řešeném území registrované VKP nejsou. 7.4. OCHRANA PŘED POVODNĚMI Na správním území obce není vyhlášeno záplavové území.
c) Urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně V obci je trvalý zájem o výstavbu rodinných domů, který je řešen na plochách při okraji stávající zástavby původních usedlostí. Jádro návrhu zastavitelných ploch pro bydlení a občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, plochy výroby a skladování a vymezení zeleně je na pozemcích převážně sousedících se stávajícím zastavěným územím. Další návrhy nových ploch pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru a pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru jsou v rámci proluk a to nejen na dosud nezastavěných pozemcích, ale i uvnitř zástavby stávající. Současné obestavění ulicového a návesního prostoru z dochovanou zástavbou historického členění usedlostí zůstává jádrem obce s významem centra a veřejného prostranství. Tyto prostory a tato zástavba jsou územním plánem vymezeny a to jak v obci Střítež, místní části Bor a Krumvald a jsou předmětem regulativů pro veřejná prostranství s cílem zachování původního vzhledu a proporcionality. Návrh územního plánu Střítež dále ve funkci zástavby smíšené obytné venkovské v sobě zahrnuje možnost zřízení primární občanské vybavenosti včetně určitého druhu podnikání společně s dopravně technickou infrastrukturou v celém současně zastavěném i navrženém zastavitelném území. Územní plán dále navrhuje stabilizaci ploch výroby a skladování současného areálu zemědělské výroby z důvodu možné přestavby, mimo jiné i pro rozvoj drobné řemeslné výroby a skladů. Plochy výroby a skladování jsou v obci rozšířeny pro podnikatelské záměry vlastníků zemědělského družstva. V obci je již vytvořen způsob dopravní obsluhy místních veřejných komunikací, který konkrétně určuje možnosti navrženého zastavitelného území, zejména v prostoru jádra obce mezi veřejnými prostranstvím a historickým průchodem silnic III. třídy zastavěným a zastavitelným územím obce. Na plochách sousedících s dopravní obsluhou v obci se nacházejí pozemky konkrétně oddělitelné pro etapy, dostupné zejména k zainvestování ze strany obce. Charakter a intenzita zástavby zde bude odpovídat požadavkům na vynaložený efekt investičních prostředků. Další územní rezervy pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, popř. zástavby smíšené obytné venkovské jsou dimenzovány konkrétně jako dostavba – rozšíření stávajících ploch v zázemí stávající zástavby a proluk tak, jak byly vymezeny na základě jednání a pochůzek v terénu. Rozšíření zastavitelného území obce koordinuje veškeré navržené plochy pro zástavbu s realizací vodohospodářských (protipovodňových opatření). Z toho důvodu jsou stavby ve veřejném zájmu navrženy tak, aby prioritně umožnily realizaci vodohospodářských opatření ve volném terénu, pro zachycení a zpoždění přívalových vod. Je navrženo jejich odvedení mimo do vodoteče pod obcí mimo navržené plochy pro čistírnu odpadních vod. Tímto způsobem bude zajištěna plnohodnotná funkce navržené čistírny odpadních vod (její funkce nebude ohrožena přívalovými vodami). Toto opatření dále umožní realizaci kanalizace jednotné a kanalizace splaškové. S ohledem na vodohospodářské poměry je nutné postup veškeré nové výstavby v obci podmiňovat existencí – realizací uvedených vodohospodářských opatření. Terénní uspořádání v obci z hlediska vodohospodářského vyžaduje vybudování čistírny odpadních vod, která je umístěna pod obcí ve směru toku Střítežského potoka. Ve všech plochách navržených územním plánem budou respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Objekty budou svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce.
5
Návrh ploch s rozdílným způsobem využití je lokalizován do následujících funkčních ploch pod tímto označením: stav B R OM OS
návrh B1 – B9 R
SV1
SV
OS
D3 D
D T TV
VZ VD
VD PO RE
ZS ZV W NZ NT NP NL
Bydlení – rodinné domy venkovského charakteru Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malé Plochy občanského vybavení – hřiště Plochy veřejných prostranství Plochy smíšené obytné – obytné venkovské, občanské vybavení, nerušící drobná výroba, služby,... Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – III. třída Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – místní komunikace Plochy technické infrastruktury – čistírna odpadních vod Plochy technické infrastruktury – vodojem Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba Plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba a sklady Plochy smíšené nezastavěného území – protierozní opatření, protierozní mez Plochy specifické – rekultivace skládky, bývalá skládka Plochy zeleně – soukromá a vyhrazená, samostatné zahrady Plochy zeleně – na veřejných prostranstvích Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy, toky Plochy zemědělské – ZPF - orná půda Plochy zemědělské – ZPF - trvalý travní porost Plochy smíšené nezastavěného území – pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů Plochy lesní – lesy hospodářské, lesy zvláštního určení
ZASTAVITELNÉ PLOCHY ( ČLENĚNÍ DLE VÝKRESU Č.2 – HLAVNÍ VÝKRES ) STŘÍTEŽ ident. číslo
zařazení do ploch podle způsobu využití
Plochy bydlení – B B1 B – plochy bydlení B2 B – plochy bydlení B3 B – plochy bydlení B4 B – plochy bydlení
požadavek na prověření podrobnější dokumentací US -
B5
B – plochy bydlení
-
B6
B – plochy bydlení
-
B7
B – plochy bydlení
-
B8
B – plochy bydlení
-
B9
B – plochy bydlení
-
Plochy rekreace - R R R – plochy rekreace
-
Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport - OS OS OS1 – občanské vybavení – tělovýchova a sport Plochy technické infrastruktury - T T – plochy technické infrastruktury ČOV TV - plochy technické infrastruktury vodojem Plochy dopravní infrastruktury - D D1, D2 – plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace Plochy specifické – rekultivace skládky - RE RE – plochy specifické -
příp. další podmínky využití území
a)
zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa
b)
zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa
c)
zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa
d)
zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa
6
ident. číslo
zařazení do ploch podle způsobu využití
Plochy výroby a skladování - VD VD1 – plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba a sklady
požadavek na prověření podrobnější dokumentací
příp. další podmínky využití území
US
KRUMVALD ident. číslo
zařazení do ploch podle způsobu využití
Plochy bydlení – B B1 B – plochy bydlení B2 B – plochy bydlení B3 B – plochy bydlení B4 B – plochy bydlení
požadavek na prověření podrobnější dokumentací
příp. další podmínky využití území
-
BOR ident. číslo
zařazení do ploch podle způsobu využití
požadavek na prověření podrobnější dokumentací
příp. další podmínky využití území
Plochy bydlení – B B1 B – plochy bydlení Plochy obytné – venkovské – SV SV1 SV – plochy obytné venkovské
d) Koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování KONCEPCE DOPRAVY
Doprava Celým správním územím obce prochází silnice III/03410 Božejov – Střítež – Krumvald – Drahoňov. Z obce Střítež vychází silnice III/03411 Střítež – Bor – Nová Cerekev. Tyto silnice prochází zastavěným územím obce Střítež a jejích místních částí a jejich průběh správním územím obce je ve směru východ – západ a jih – sever, průchod zastavěným územím nevykazuje závažné dopravní závady. Prostorové uspořádání ve volném terénu mimo obec je standardní. Důležitá okolnost je že tyto silnice III. třídy nejsou sezóně zatíženy tranzitní dopravou pro kterou nejsou dimenzovány. V jižní části je trasa silnice I/34 – není návrhem ÚP dotčena tudíž bude zachován koridor šířky 150 m dle platných ZÚR. Návrhová část: Nově navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části jsou veřejně prospěšnými stavbami (jedná se o dvě místní komunikace D1, D2 k ploše ČOV a rekultivaci skládky)- Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Navrženo je vybudovat v šířkových parametrech (není-li v důvodové části uvedeno jinak) s šířkou vozovky 6.0 m mezi obrubami (nejméně však 5.5 m) a doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás šířky (nejméně) 0.50 m. Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V řešeném území není provozována.
7
NEMOTOROVÁ DOPRAVA Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. V řešeném území nejsou navrhovány nové plochy pro cyklotrasy nad rámec stávajícího stavu. SILNIČNÍ DOPRAVA - HOSPODÁŘSKÁ Pro zemědělskou dopravu bude využívána stávající síť polních cest a stávající účelové komunikace. STATICKÁ DOPRAVA Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit u starých rodinných domů dostavbou individuálních garáží na vlastním pozemku. S odstavením vozidel podél komunikací uvažovat pouze omezeně a to v místech, kde to dovolují šířkové parametry komunikace. U nově navržených rodinných domů se předpokládá 100% odstavení v objektu domu. V zástavbě rodinnými i bytovými domy je počítáno s min. jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a krátkodobým parkováním na vlastním pozemku. Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru stání pro parkování. Nová parkoviště nebudou navrhována na nových plochách, budou realizována pouze v rámci stávajících ploch dopravy a ploch veřejných prostranství. Odstavná stání realizovat též v plochách bydlení a plochách smíšených obytných venkovských (stávajících i navrhovaných). DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Nové plochy nad rámec současného stavu pro dopravní zařízení nejsou navrhovány. HLUK Z DOPRAVY Negativní vliv provozu silnice III. tř. je minimální. Sčítání intenzity dopravy nebylo na silnicích III.třídy uskutečněno.
KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady: - PRVK kraje Vysočina - Konzultace a podklady OÚ Střítež - Vodohospodářská mapa 1 : 50 000 a mapy 1 : 2 000 a 1 : 10 000 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Střítež, Bor, Krumvald – návrh
Stávající systém zásobování vodou zůstává zachován ve všech sídlech. Vodovodní síť je v obci Střítež prodloužena k uvažované zástavbě a zokruhována. Pro výhledové období je navrženo zřízení vodojemu o objemu 25 m3 na kótě cca 654 m n.m.. U zástavby navržené v horní části obce vzhledem k výškovým poměrům bude posílení tlaku řešeno individuelně. Ve výpočtu potřeby vody jsou zahrnuty, kromě domácností a občanské vybavenosti, navrhované podnikatelské plochy a zemědělství Střítež (odhadnuto – nebyly blíže specifikovány). Výpočet potřeby vody Střítež
počet obyvatel stav
82
obyv.
počet obyvatel návrh
110
obyv.
délka sítě- odhad pozn.
1.1
km
počet zaměstnanců Qp =
14.93
4 m3/d
zam. =
spec.potřeba VFD = spec.potřeba VFO = ztráty (odhad)VNF = spec.potřeba VFV = 0.17
70
l/obyv.d
5
l/obyv.d
6
m3/km.d
20
l/zam.d
l/s
8
m3/d m3/h
= =
0.22 0.45
l/s l/s
5 5 1.25
m3/d m3/d m3/h
= = =
0.06 0.06 0.35
l/s l/s l/s
Celkové potřeby Qp = 19.93 Qd = 24.41
m3/d m3/d
= =
0.23 0.28
l/s l/s
m3/h
=
0.80
l/s
Qd = Qh =
19.41 1.62
zemědělství (odhad) Qp = Qd = Qh =
Qh =
2.87
pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150
Výpočet potřeby vody Bor
počet obyvatel stav
14
obyv.
poč. obyvatel návrh délka sítě- odhad
20
obyv.
pozn.
0.5
km
počet zaměstnanců
2
zam.
spec.potřeba VFD = spec.potřeba VFO = ztráty (odhad)VNF = spec.potřeba VFV =
Qp = Qd =
5.60 8.40
m3/d m3/d
= =
0.06 0.10
l/s l/s
Qh =
0.81
m3/h
=
0.22
l/s
70
l/obyv.d
5
l/obyv.d
8
m3/km.d
50
l/zam.d
pozn.- přepočtená délka vodovodního potrubí na DN 150
Zabezpečení proti požáru: Nové plochy pro technologické objekty zabezpečení proti požáru nejsou navrhovány. Protipožární zabezpečení stávajících i nových objektů je prostřednictvím stávající a doplněné vodovodní sítě osazené požárními hydranty a dále stávajícími vodními plochami (uvnitř i vně obce), jako zdroji požární vody. KANALIZACE Střítež – návrh V návrhu ÚP je odkanalizování a čištění odpadních vod řešeno vybudováním centrální ČOV. Předpokládá se využít částečně stávající kanalizační sítě s odlehčením do místní vodoteče. Hlavní odvodňovací kostra by sloužila jako zatrubněná vodoteč a dešťová kanalizace a podél ní by byl proveden splaškový řad odvádějící odpadní vody na ČOV. Technologie čištění je volena s ohledem na možný vysoký podíl balastních vod a tudíž nízkou koncentraci přiváděného znečištění a s ohledem na jednoduchý a nenáročný provoz tohoto typu ČOV. Pro čištění odpadních vod je navržena ČOV typu stabilizační nádrže pod sídlem - v sestavě: odlehčovací komora – česle – lapák písku – štěrbinová nádrž nebo septik – stabilizační nádrž – měření odtoku. Předpokládaná kapacita ČOV: cca 120 EO. Odpad z ČOV bude zaústěn do místní vodoteče. Návrhové plochy předpokládáme odkanalizovat oddílným systémem, dešťové vody by byly odváděny do stávajících vodotečí a vodních ploch, případně dešťovou kanalizací. Jako alternativní řešení, než dojde k vybudování centrální ČOV, bude řešeno čištění odpadních vod pomocí domovních ČOV (např. septik + zemní filtr, balené mikročistírny) v kombinaci s jímkami na vyvážení. Domovní ČOV budou dle
9
místních možností zaústěny do vodotečí a stávající kanalizace, pro část stávající a navrhované zástavby bude nutno vybudovat kanalizační stoky, do kterých by tyto MČOV byly zaústěny. Toto řešení bude aktuální zejména v případě nedostatku finančních prostředků OÚ na centrální řešení. Bor, Krumvald – návrh S ohledem na velikost těchto sídel není investičně a provozně výhodné budovat čistírnu odpadních vod a kanalizační síť. Proto bude nezbytné řešit likvidaci OV v domovních mikročistírnách (vícekomorovým septik doplněný o zemní filtr, balená domovní ČOV). Při navrhování a umisťování domovních mikročistíren je však potřeba zohlednit dopad tohoto řešení na kvalitu vody v místních zdrojích, které můžou být případně využívány (nová zástavba).
VODNÍ TOKY A PLOCHY stav Hlavními recipienty řešeného území je Střítežský potok č.h.p.1-09-02-002 a Borský potok 1-09-02-004 – povodí Sázavy a Drahoňovský potok č.hp.1-07-03-002 – povodí Nežárky Celé řešené území se nachází v 3. ochranném pásmu vodárenského zdroje Želivka. Přes zastavěné území protéká místní vodoteč z části zatrubněná. Ve správním území obce jsou vybudovány menší rybníky, o rozloze do cca 1ha. návrh V řešení územního plánu jsou trasy vodotečí a vodní plochy zachovány beze změn. V souvislosti s výstavbou ČOV v obci Střítež je navrženo vybudování stabilizačních nádrží ČOV. Z hlediska odtokových poměrů a vodního režimu krajiny jsou navrženy nové vodní plochy na místních vodotečích ve správním území obce – jde o 3 rybniční nádrže) o rozloze cca 0,5 - 1 ha. V manipulačních pásmech kolem vodních toků (6 m) nebudou umisťovány stavby, s výjimkou staveb pro dopravní a technickou infrastrukturu.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří zákon o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v správním území obce Střítež. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Zásobení elektrickou energií zůstává v návrhu ve stávajícím umístění trafostanic na okraji současně zastavěných území a sice po jedné trafostanici u každého sídla Stříteži, Krumvaldu a Boru. Všechny tyto trafostanice jsou pro návrh dalšího rozvoje obce kapacitně dostačující a jejich připojení je na paprsku z hlavní kmenové linky mimo obec v úseku Božejov – Střítež - Těmice. Elaborát návrhu územního plánu Střítež zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22 kV s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Obec Střítež a místní části Krumvald, Bor jsou zásobovány z rozvodné soustavy spol. E.ON ČR vzdušným vedením VN 22 kV na paprsku z kmenové linky, procházející jižně od obce Střítež a místní části Krumvald. Zásobovaná obec je napojena odbočkami venkovního vedení z trafostanice 22 kV, které jsou provedeny na betonových sloupech. Sekundární sítě NN v obcích jsou provedeny částečně kabelovým vedení a venkovním vedením na betonových podpěrách nebo střešnících. Vyhovují stávajícímu zatížení. Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Střítež je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v Pelhřimově, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající trafostanice zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Střítež se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití
10
jiných zdrojů jako biomasy - odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma, seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje nárůst spotřeby el. energie cca 3-5% ročně. Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací zákona o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Výkonová bilance navrhované zástavby Pro návrh bilance spotřeby el. energie je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění – ETP – a nebo s instalací ETP do max. 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Pro bytovou jednotku bez ETP je uvažována hodnota příkonu 4 kW. Při instalaci ETP tato hodnota stoupne na 12 kW. Pro výkonové výpočty je uvažováno se soudobostí 0,5. Rozvoj elektrických sítí Elektro-energetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Pelhřimov. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Shrnutí V území plynofikace není. Elektrické vytápění se uvažuje výjimečně; pro osamocené objekty kam je dotažení zemního plynu ekonomicky neúnosné. Návrh rozvodu NN Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Koncepce rozvoje : Obec Střítež a místní části nejsou plynofikovány, územní plán nenavrhuje jejich plynofikaci. Na území obce se nenachází zařízení tohoto druhu. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Koncepce rozvoje: V obci jsou pouze lokální zdroje pro zásobování teplem. Vzhledem k tomu, že není navržena plynofikace obce je potřeba postupně přejít u lokálních zdrojů na ekologičtější palivovou základnu a využití alternativních zdrojů (tepelná čerpadla, sluneční energie apod.). KONCEPCE ROZVOJE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ • vzhledem k velikosti obce a předpokládanému rozvoji nejsou navrhovány nové plochy nad rámec současného stavu, stávající plochy občanského vybavení jsou dostačující pro potřeby obce; • občanské vybavení charakteru obchodu a služeb je možno rozvíjet v rámci ploch smíšených obytných jako doplňkovou funkci; KONCEPCE ROZVOJE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Obec má velice kvalitní přírodní prostředí, které proniká do zastavěného území obce. Návrh uvažuje pouze s rozvojem ploch veřejných prostranství a veřejných prostranství – zeleň nad rámec současného stavu. Koncepce rozvoje veřejných prostranství souvisí s celkovým rozvojem obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Plochy veřejných prostranství jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. Zásady pro rozvoj veřejných prostranství : • hlavní koncepční záměr – symbióza osídlení a krajiny - předpokládá stabilizaci a posílení vazeb a propojení stávající zeleně v obci s okolní krajinnou zelení; • stávající veřejná prostranství je třeba maximálně respektovat, nelze připustit nevhodné úpravy prostorů i objektů; • ve stávajících plochách veřejných prostranství doplnit vzrostlou zeleň podél ulic, při výsadbě preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí dřeviny.
11
e) Koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, ÚSES, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi Vymezení ÚSES je do hlavního výkresu a koordinačního výkresu ÚP Střítež (osa nadregionálního biokoridoru, nadregionální biokoridor – ochranná zóna, regionální biokoridor, regionální biokoridor funkční, regionální biokoridor nefunkční (návrh). Lokální biocentrum funkční, lokální biocentrum nefunkční (návrh), lokální biokoridor funkční, interakční prvek stávající, interakční prvek navržený) zapracováno jako součást těchto výkresů. Týká se přesně stanovených rozměrů všech prvků ekologické stability, které se na správním území obce nacházejí.
Současný stav krajiny Osídlení bioregionu se datuje až od počátku středověku. Lesy z větší části jsou převedeny na monokultury. V minulosti byly značně rozšířené louky a pastviny, zbytky jsou dnes silně poničené melioracemi. F u n k č n í s tr u k tu r a ú z e m í v p ro c e n t e c h
50
40
30
20
10
0 O rn á p ů d a
Tra vn í p o ro s t
Les y
V o d n í p lo c h y
O s tatní
Širší krajinný rámec je možné vyjádřit následujícím grafem: Struktura vegetačních formací v širším kontextu je následující:
Střítež leží v území, které charakterizuje mozaika lesů se změněnou druhovou skladbou, polí a luk. Z hlediska rostlinné produkce zemědělské půdy se jedná o oblast průměrnou:
12
Využití krajiny je dáno kombinací jednotlivých ploch, respektive jejich využitím. Střítež leží v krajině lesněpolní:
Lesní porosty Celé území je součástí PLO 16 – Českomoravská vrchovina. Lesní vegetační stupeň je zde převážně 5., ojediněle se vyskytuje 4. a o něco častěji 6.:
13
Územní systém ekologické stability Metodika práce STG jsou v tabulkách označeny kódem, který je složen z označení vegetačního stupně, kódu trofické a hydrické řady. Sdružují ekologicky podobné přírodní ekosystémy se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, které se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Zastoupení nadstavbových jednotek geobiocenologické typizace je uváděno dle Zlatníkova systému (Zlatník, 1976). První pozice se týká vegetačních stupňů (vyjadřuje závislost na výškovém a expozičním klimatu). Vegetační stupně (Zlatník): 1. dubový 4. bukový (dubojehličnatý) 7. smrkový
2. bukodubový 5. jedlobukový 8. klečový
3. dubobukový 6. smrkojedlobukový 9. alpinský
Druhá pozice určuje trofickou řadu stanoviště (jsou vyjádřeny rozdíly trvalých ekologických podmínek z hlediska minerálních kvalit substrátu). Trofické řady: A - řada oligotrofní - kyselá řada (acidofilní, oligotrofní) na minerálně chudých podkladech B - řada mezotrofní - živná řada na půdách s dobře probíhajícím rozkladem organické hmoty C - řada eutrofně nitrofilní - s dokonalým rozkladem organické hmoty a bohatým humusem na N D - řada eutrofně bazická, kalcifilní - alkalifilní řada na univerzálně bohatých podkladech Trofické meziřady: A/B - oligo-mezotrofní B/C - mezotrofně-nitrofilní
B/D - mezotrofně-bazická C/D - nitrofilně-bazická
V rámci trofických řad spolu v zásadě nekomunikují jednak STG řady A a D, jednak řady A a C. Mezi ostatními trofickými řadami jsou plynulé přechody. Rámcově lze slučovat (agregovat) jen některé STG. Agregace je prováděna na úrovni řad trofických s přihlédnutím k hydrickým řadám. Třetí pozice určuje hydrickou řadu (vodní režim půd, které se následně odrážejí na biotě). Diferenciace hydrických řad v lesních porostech (Löw a kol.): 1. zakrslá řada - mělký a vysýchavý substrát 2 a. skromná řada - v trofických řadách A a A/B na propustných pleistocenních terasách 2 b. skromná řada - na píscích 3 a. normální řada - vůdčí, klimaxová 3 b. vůdčí řada - ve srážkově podnormálních oblastech 4. zamokřená řada - půda střídavě podmáčená od spodiny
14
4 a. mokrá řada 5 b. mokrá řada 6. rašeliništní řada
- voda proudící, okysličená - voda stagnující - humolit mocnosti min. 50 cm
Diferenciace hydrických řad zemědělských půd (Löw a kol.): 1. zakrslá řada - extrémně mělké půdy s vystupující horninou 2. skromná řada - méně extrémní půdy převážně na píscích 3. normální řada - půdy mírně prosychající 3 s. svěží řada - půdy neprosychající s vláhovou bilanci okolo polní kapacity 4. zamokřená řada - půdy hlubší, převážně zrnitostně těžší, hůře propustné se zásobou vody dočasně nad max. PK 5. mokrá řada - půdy různě hluboké ovlivněné vysokou hladinou spodní vody 5 b. mokrá řada - se stagnující vodou 6. rašelinná řada - půdy trvale nasycené vodou V řešeném území se v prvcích ÚSES nacházejí následující STG: STG 4A-AB2-3 4AB1 5A3 5A4 5AB-B3-4 5AB-B5 5AB3 5B3 5BC-C4-5 5BC3
Název Querci-pineta Fageta humilia Fageta piceoso-abietina Piceeta abietina sphagnosa Fagi-abieta Picei-alneta Abieti-fageta Abieti-fageta typica Aceri-fageta fraxini Abieti-fageta aceris inferiora
Název česky Dubové bory Zakrslé bučiny Smrkojedlové bučiny Rašeliníkové jedlové smrčiny Bukové jedliny Smrkové olšiny Jedlové bučiny Typické jedlové bučiny Javorové bučiny s jasanem Javorové jedlové bučiny nižšího stupně
Dále jsou uvedeny popisy zastoupených STG (převzaté z: Petr Maděra, Eliška Zimová: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie DF MZLU v Brně, a Löw a spol., Brno, 2005).
1.
Piceeta abietina sphagnosa
Mírně vyduté plošiny, ploché sníženiny a plochá dna údolí v pramenných částech potoků ve vyšších vrchovinách a hornatinách, nejčastěji v rozmezí nadm. výšek 550-800 m (n. st.) a 750-1000 m (v. st.). Geologické podloží tvoří obvykle chudší horniny krystalinika. Umístění v reliéfu nebo nepropustné vrstvy v podloží podmiňují zvýšenou hladinu podzemní vody, která bývá obvykle v hloubce 30 až 50 cm a během roku jen málo kolísá. Půdními typy jsou organozemní glej nebo pseudoglej případně organozemní podzol. Na povrchu bývá 10 až 30 cm mocná vrstva mokrého rašelinného humusu. Půdy jsou silně kyselé, minerálně slabě zásobené, slehlé, špatně provzdušněné, zamokřené, přechodně až zbahnělé. Humifikace je velmi silně zpomalená, humusovou formou je rašelinný mor. Skupina se vyskytuje v mírně teplé klimatické oblasti MT 3 a chladné oblasti CH 7 (n. st.) a v chladné oblasti CH 6 (v. st.). Obvykle se jedná o sběrné oblasti chladného vzduchu (často mrazové kotliny) s relativně kratším vegetačním obdobím. Ekologické podmínky této skupiny téměř vylučují existenci buku lesního (Fagus sylvatica) a náročnějších listnáčů. Hlavními dřevinami přirozených lesů byly smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba), jejíž vitalita a zastoupení se s rostoucí nadmořskou výškou snižují. V podúrovni zůstávají jednotlivě vtroušené bříza pýřitá (Betula pubescens) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Druhově chudou synusii podrostu tvoří oligotrofní a acidofilní druhy, snášející zamokření půdního profilu. Trávovitý charakter vytváří třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), místy i bezkolence (Molinia arundinacea, M. caerulea). Z trávovitých se dále vyskytují bika chlupatá (Luzula pilosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a ostřice kulkonosná (Carex pilulifera). Z keříčků je hojná borůvka (Vaccinium myrtillus). Charakteristický je ostrůvkovitý výskyt sedmikvítku evropského (Trientalis europaea) a plavuně pučivé (Lycopodium annotinum). Dále se roztroušeně vyskytují šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mochna nátržník (Potentilla erecta), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) aj. Typicky vysokou pokryvnost mají mechorosty, vždy se ostrůvkovitě vyskytují rašeliníky (Sphagnum sp.), dále ploníky (Polytrichum commune, P. formosum), dvouhrotce (Dicranum polysetum, D. scoparium), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), charakteristický je výskyt játrovky rohozce trojlalokého (Bazzania trilobata). V současných lesních hospodářských porostech výrazně převládá smrk, jedle se vyskytuje jen velmi vzácně. Většina hospodářských lesů bývá odvodňována povrchovými příkopy. V prosvětlených porostech a na pasekách vytváří souvislé porosty třtina chloupkatá. Především v 5. vegetačním stupni bývají časté borové porosty. V hospodářských lesích bývá vysazován i modřín. V minulosti byla část segmentů této skupiny přeměněna na louky. Dosud se vzácně zachovaly zbytky travních porostů s rašelinišními druhy, patřící do svazu Caricion fuscae, s výskytem
15
vzácných a ohrožených druhů např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), suchopýry (Eriophorum latifolium, E. angustifolium), všivec bahenní (Pedicularis palustris). Zvláště v 70. letech byla řada lokalit travinných společenstev s rašeliništními druhy odvodněna systematickou drenáží a přeměněna na kulturní louky nebo dokonce až na pole. V travních porostech s rašeliništními druhy ponechaných ladem, dochází ke snižování biodiverzity zarůstáním expanzívními travami, bylinami a dřevinami a k ruderalizaci, vyvolané splachem hnojiv z okolních polí. Výskyt v plochých sníženinách vyšších vrchovin a hornatin s povrchově zrašelinělými půdami. Charakteristický je nápadně mělký talířovitý kořenový systém smrku. Dosti častý výskyt v plochých vrchovinách a hornatinách hercynské podprovincie. Rašeliníkové jedlové smrčiny se nejčastěji vyskytují v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny.
2.
Picei-alneta
Trvale mokré sníženiny plochých částí vrchovin a hornatin, nejčastěji v rozmezí nadm. výšek 500-900 m. Půdy jsou ovlivněny vysokou hladinou stagnující nebo jen pomalu tekoucí podzemní vody. Převládajícími půdními typy jsou typický a organozemní glej. Jsou to půdy mokré až zbahnělé, nedostatečně provzdušněné, minerálně slabě až středně zásobené, obvykle písčitojílovité. Půdní povrch je pokryt mělkou vrstvou mokrého mazlavého rašelinného nebo slatinného mulu. Pro mikroreliéf je typické maloplošné střídání kupkovitých vyvýšenin a zpravidla trvale zvodnělých sníženin. Hlavní porostotvornou dřevinou je olše lepkavá (Alnus glutinosa), nelze vyloučit ani přirozenou účast olše šedé (Alnus incana). Mělce zakořeněný smrk ztepilý (Picea abies) se vyskytuje především na vyvýšených částech reliéfu a vyznačuje se často chůdovitými kořeny. K přirozené dynamice společenstev smrkových olšin patří vývraty nadúrovňových smrků, přispívající ke vzniku kopečkovitých vyvýšenin. Ve stromovém patře tvoří příměs břízy (Betula pendula, B. pubescens) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů jsou nejčastější krušina olšová (Frangula alnus), zimolez černý (Lonicera nigra) a vrba ušatá (Salix aurita). Synusie podrostu je druhově bohatá, mozaikovitě se zde mísí druhy mokřadní a vlhkomilné s druhy mezofilními. Převládají mezotrofní a heminitrofilní druhy, na vyvýšených místech je charakteristický ostrůvkovitý výskyt acidofilních druhů. S vyšší pokryvností se nejčastěji vyskytují ostřice oddálená (Carex remota), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), blatouch bahenní (Caltha palustris), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), škarda bažinná (Crepis paludosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), přeslička bahenní (Equisetum palustre). K typickým druhům patří violka bahenní (Viola palustris), čarovník alpský (Circaea alpina), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), lipnice oddálená (Poa remota) aj. Sušší kopečky charakteristicky osídluje borůvka (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa) a acidofilní mechorosty. Takřka vždy se i v nižších polohách vyskytuje alespoň některý z typických horských druhů - např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), dřípatka horská (Soldanella montana). Z kapraďorostů jsou nejčastější papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana). S vyšší pokryvností se vyskytují vlhkomilné mechorosty, zejména měříky (Mnium undulatum, M. hornum, M. punctatum), ploníky (Polytrichum commune, P. Formosum), ostrůvkovitě též rašeliníky (Sphagnum sp.). V lesích převládají olšiny, časté jsou smrkové porosty se skupinovitou příměsí olše lepkavé i šedé, která byla dosti často vysazována. Některé lesní porosty jsou odvodněny povrchovými příkopy. Část lokalit je po melioraci s odvodněním systematickou drenáží využívána zemědělsky jako kulturní louky, výjimečně i pole. Dosti vzácně se zachovaly zbytky druhově bohatých kosených luk s převahou vlhkomilných druhů, patřící do svazu Calthion. Častěji jsou tyto vlhké louky ponechávány ladem a postupně zarůstají vysokými bylinami, travinami, křovitými vrbami a olšemi. Segmenty této skupiny mají prioritní význam vodohospodářský. Lesní i travinná společenstva přispívají k vyrovnávání odtoku. Velký je také význam pro ochranu genofondu mnohých vzácných mokřadních druhů rostlin i živočichů (např. vachta trojlistá, zábělník bahenní, ještěrka živorodá). Zcela nevhodná je přeměna na smrkové monokultury, které zde bývají vždy zcela rozvráceny vývraty. Zbytky travinných společenstev jsou ruderalizovány v důsledku splachů z okolních polí, po odvodnění systematickou drenáží dochází k drastickému úbytku vlhkomilných druhů. Maloplošný ostrůvkovitý výskyt v hercynské části ČR, především ve vyšších částech Českomoravské vrchoviny.
3.
Abieti-fageta aceris inferiora
Oblé vrcholové hřbety s vystupujícími skalkami, kamenité svahy charakteru zahliněných sutí a obohacené báze stinných údolních svahů ve vyšších polohách vrchovin a v hornatinách, nejčastěji v rozpětí nadm. výšek 500-850 m. Geologické podloží tvoří zejména minerálně bohatší horniny (bohatší odrůdy rud, drob, flyšových pískovců a břidlic, amfibolity aj.). Skalní podloží bývá překryté různě mocnými svahovinami. Výskyt této skupiny je vázán na půdy obohacené dusíkem, středně hluboké až hluboké, mírně kyselé, štěrkovité až kamenité, kypré, čerstvě vlhké, na bázích svahů až vlhké. Převládajícími půdními typy jsou eutrofní kambizemě typické, na mírných svazích s těžšími svahovinami se vyvinuly i kambizemě pseudoglejové. Humifikace probíhá příznivě, půdní profil bývá hluboko prohumózněn. Převládající humusovou formou je mulový moder až mul. Skupina se vyskytuje zejména v mírně teplé klimatické oblasti MT 3 a chladné oblasti CH 7. Hlavními dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), s proměnlivým zastoupením se přidružují javory (Acer pseudoplatanus je častější než Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jako jednotlivá příměs se může vyskytnout i smrk ztepilý (Picea abies). Z keřů se nejčastěji vyskytují bezy (Sambucus racemosa, S. Nigra) a zimolezy (Lonicera nigra, L.
16
xylosteum). V druhově bohaté synusii podrostu se společně vyskytují druhy mezotrofní a heminitrofilní až nitrofilní, přičemž převládají druhy, indikující trvale čerstvě vlhké půdy. Z trav jsou nejčastější pšeníčko rozkladité (Milium effusum), kostřava nejvyšší (Festuca altissima) a ječmenka evropská (Hordelymus europaeus). Z mezotrofních bylin jsou nejhojnější starček Fuchsův (Senecio fuchsii), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), samorostlík klasnatý (Actea spicata), hojné jsou i maliník (Rubus idaeus) a ostružiníky (Rubus fruticosus, R. hirtus). Z druhů s nitrofilní tendencí jsou nejčastější kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kakost smrdutý (Geranium robertianum), pitulník horský (Galeobdolon montanum), obvykle na kontaktu s bukovými javořinami n. st. (5 C 3) se s menší pokryvností přidružují měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava) aj. Trvale vlhčí půdy indikuje přítomnost šťavele kyselého (Oxalis acetosella), ptačince hajního (Stellaria nemorum), devětsilu bílého (Petasites albus), vrbiny hajní (Lysimachia nemorum), netýkavky nedůtklivé (Impatiens nolitangere) aj. Na skeletovitých půdách bývají až dominantní kapraďorosty, zejména papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovince (Gymnocarpium dryopteris, Phegopteris connectilis), vzácněji i kapraď laločnatá (Polystichum aculeatum). V převažujících smrkových lesních porostech je obvykle zachována alespoň příměs listnatých dřevin přirozené skladby a druhově bohatší synusie podrostu. Časté jsou zbytky porostů s přirozenou dřevinnou skladbou. I v těchto přirozených porostech se dnes jedle vyskytuje jen výjimečně. V členitějším reliéfu mají lesní porosty významnou funkci půdoochrannou. Přírodě blízké až přirozené lesní porosty jsou v zemědělsky i lesnicky kultivované krajině 5. vegetačního stupně často jedinými refugii druhové rozmanitosti typických středoevropských smíšených lesů. Druhová diverzita přirozených segmentů je snižována opakovaným pěstováním smrkových monokultur, které jsou náchylné k silnému poškození různými kalamitami.
4.
Abieti-fageta typica
Přímé až mírně vyduté svahy různé sklonitosti ve vyšších polohách vrchovin a v hornatinách, nejčastěji v nadm. výšce 600-800 m. Geologické podloží tvoří minerálně bohatší silikátové horniny (rula, amfibolit, gabro, flyšové břidlice aj.), zpravidla překryté různě mocnými vrstvami zvětralin a svahovin. Převládajícím půdním typem jsou typické kambizemě, mezotrofní až eutrofní, hluboké, minerálně dobře zásobené, mírně kyselé, kypré, s příznivým vlhkostním režimem, převážně hlinité, často štěrkovité až kamenité. Humifikace probíhá příznivě, převládající humusovou formou je mulový moder. Skupina se vyskytuje v chladnějších částech mírně teplých klimatických oblastí MT 2, MT 3 a v chladné oblasti CH 7. Hlavní úroveň tvoří dobře vzrůstný buk lesní (Fagus sylvatica), do nadúrovně pronikají spoludominantní jedle bělokorá (Abies alba) a ojediněle i smrk ztepilý (Picea abies), které dosahují v této skupině vynikajícího vzrůstu. Z dalších dřevin bývá nepravidelně přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus), může se vyskytovat jilm horský (Ulmus glabra). V Nízkém Jeseníku a předhoří Hrubého Jeseníku je přirozenou součástí dřevinného patra i modřín opadavý (Larix decidua). Z keřů se roztroušeně jednotlivě vyskytují bez hroznatý (Sambucus racemosa), zimolez černý (Lonicera nigra) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Synusii podrostu s obvykle vysokou pokryvností tvoří mezotrofní až heminitrofilní druhy, dosti často je synusie podrostu vícevrstevnatá. Horní vrstvu tvoří vysoké byliny a kapraďorosty, dominantní v ní bývá starček Fuchsův (Senecio fuchsii), často se vyskytují kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), ostružiník maliník (Rubus idaeus), netýkavka nedůtklivá (Impatiens nolitangere), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Z trav je charakteristický výskyt kostřavy nejvyšší (Festuca altissima), která je v některých typech dominantní, dále se vyskytují pšeníčko rozkladité (Milium effusum), ostřice lesní (Carex sylvatica), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus). V dolní vrstvě se s vysokou pravidelností vyskytují mařinka vonná (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum), violka lesní (Viola reichenbachiana), žindava evropská (Sanicula europaea), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), ostružiník srstnatý (Rubus hirtus), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) aj. Na mírnějších svazích převažují zemědělské pozemky, především pole a kulturní louky. V lesích převládají smrkové monokultury, často s příměsí modřínu. V členitějším reliéfu mají travní a lesní porosty velký význam půdoochranný. Zbytky přirozených pralesovitých porostů se vyznačují velkou zásobou biomasy. Z hlediska ochrany genofondu je významné to, že se ve společenstvech právě této skupiny vyskytuje široké spektrum typických druhů rostlin i živočichů středoevropských smíšených lesů. Druhové bohatství této skupiny je velmi výrazně snižováno opakovaným pěstováním smrkových monokultur, v nichž postupně mizí náročnější eutrofní a mezotrofní druhy. Smrkové monokultury jsou velmi labilní, trpí zlomy a vývraty a jsou ohrožovány hmyzími škůdci. Přirozené zmlazení buku a jedle je výrazně redukováno okusem zvěří. Výskyt na svazích různé sklonitosti s minerálně středně bohatými půdami ve vyšších částech vrchovin a v hornatinách.
5.
Fagi-abieta
Velmi mírné svahy, plošiny a ploché úžlabiny, na širokých rozvodních hřbetech a v kotlinách v reliéfu plochých vrchovin, zpravidla v rozmezí nadm. výšek 500-700 m. Charakteristickým rysem jsou půdy vzniklé na hlubokých zvětralinách a svahovinách, překrývajících podloží rozmanitých hornin. Půdy jsou hluboké, kyselé až mírně kyselé, minerálně až středně zásobené, střídavě vlhké, uléhavé zvláště ve spodinách. Půdními typy jsou oligotrofní až mezotrofní kambizemě pseudoglejové až pseudogleje, v nichž v současnosti nedochází k trvalejšímu zamokření celého
17
půdního profilu. Klimaticky se jedná o chladnější mírně teplé oblasti (MT 3, MT 5) a chladnou klimatickou oblast CH 7. Ekologické podmínky zde vyhovují jedli bělokoré (Abies alba), která v přirozených porostech zřejmě převažovala nad bukem lesním (Fagus sylvatica). Pravidelnou příměs tvořil smrk ztepilý (Picea abies). V bohatších typech nelze vyloučit příměs ušlechtilých listnáčů, nejčastěji javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Základní druhovou kombinaci v synusii podrostu tvoří šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a bika chlupatá (Luzula pilosa). Z dalších druhů se nejčastěji vyskytují svízel drsný (Galium rotundifolium), mléčka zední (Mycelis muralis), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), jestřábník lesní (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata). V chudších typech se vyskytují metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), z mechorostů nejčastěji ploník ztenčený (Polytrichum formosum). V bohatších typech přistupují některé druhy mezotrofní až heminitrofilní, např. mařinka vonná (Galium odoratum), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), čarovník alpský (Circaea alpina), bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). Převážná část segmentů této skupiny byla v období středověké kolonizace přeměněna na zemědělskou půdu a v současné době je využívána především jako pole a kulturní louky. Dosti časté jsou i mezofilní květnaté louky různých asociací svazů Arrhenatherion až Polygono-Trisetion. V současných lesních porostech naprosto převládají smrkové monokultury, jen velmi vzácně s příměsí jedle nebo buku. Zbytky přírodě blízkých porostů se zachovaly jen výjimečně. Převážně se jedná o bučiny, vzácně s příměsí jedle. V důsledku opakovaného pěstování smrku došlo v synusii podrostu ke zvýšení podílu oligotrofních a acidofilních druhů. Výskyt na hlubokých, ve spodinách slehlých půdách v plochých částech vrchovin a hornatin. Zřejmě jedna z nejrozšířenějších jednotek 5. vegetačního stupně v hercynské části ČR.
6.
Fageta piceoso-abietina
Zpravidla vypuklé svahy a široce klenuté hřbety členitých vrchovin a hornatin v nadm. Výšce 600-900 m. Geologické podloží tvoří minerálně chudé a kyselé silikátové horniny, zejména žuly, ruly, fylity, svory, křemence, chudé kvádrové a flyšové pískovce aj. Půdy jsou středně hluboké až hluboké, hlinitopísčité až písčitohlinité, zpravidla kamenité, minerálně slabě zásobené, silně kyselé až čerstvě vlhké. Z půdních typů se nejčastěji vyskytují oligotrofní až dystrické kambizemě a podzoly, zvláště podzoly kambizemní (rezivé půdy, označované též jako kryptopodzoly). Humifikace je obvykle silně zpomalená, převládající humusovou formou je surový moder až mor. Skupina se vyskytuje především v chladné klimatické oblasti CH 7, okrajově zasahuje i do mírně teplých oblastí MT 2 a MT 3. Dřevinné patro tvoří průměrně a hůře vzrůstný buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies). Na kontaktu se smrkovými bory n. st. (5 A 1-2) se může přidružit borovice lesní (Pinus sylvestris). V podúrovni vtroušeně roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V keřovém patře se ojediněle vyskytuje bez hroznatý (Sambucus racemosa). V druhově chudé synusii podrostu se vyskytují pouze oligotrofní druhy. K dominantám patří metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), borůvka (Vaccinium myrtillus) a kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata). Pravidelně se vyskytují ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika hajní (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), jestřábník lesní (Hieracium murorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella). V některých typech je hojná třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), v nejchudších typech i brusinka (Vaccinium vitis-idaea). Se zastoupením jehličnanů stoupá pokryvnost mechového patra, v němž se nejčastěji vyskytují ploník ztenčený (Polytrichum formosum), rokytník skvělý (Hylocomium splendens) a travník Schreberův (Pleurozium schreberi). Výrazně převládají smrkové monokultury, dosti vzácně se zachovaly přírodě blízké smrkové porosty s bukem a jedlí. Po odlesnění byly pozemky využívány většinou jen jako chudé pastviny. Vznikly tak krátkostébelné smilkové louky, náležející do svazu Violion caninae, až chudá vřesovištní společenstva svazu Genistion. Lesy i trvalé travní porosty zde mají velký význam půdoochranný a rekreační (sběr borůvek, brusinek a hřibovitých hub). Z hlediska ochrany genofondu jsou velmi cenná společenstva vřesovištních lad s výskytem řady dnes již vzácných a ohrožených oligotrofních druhů, jako jsou např. kociánek dvoudomý, vratička měsíční, vratička heřmánkolistá aj. Tato společenstva jsou i významným kajinotvorným prvkem s vysokými estetickými kvalitami. Smrkové monokultury jsou ohrožovány větrem a sněhem, v imisních oblastech jsou středně až silně ohroženy poškozením. Zachované zbytky vřesovištních lad jsou narušovány ruderalizací vlivem eutrofizace z okolních polí. Všechny zbytky přírodě blízkých lesních porostů s účastí buku nebo jedle a zachovaná vřesovištní lada patří do kostry ekologické stability. Výskyt na minerálně chudých horninách ve vypuklých částech vyšších vrchovin a v hornatinách. Jedna z nejrozšířenějších skupin 5. vegetačního stupně v hercynské oblasti.
7.
Abieti-fageta
Často až souvislý výskyt na obvykle široce vypuklých svazích různé sklonitosti a na široce klenutých hřbetech ve vyšších polohách vrchovin a v hornatinách, v nadm. výšce 600-800 m, výjimečně až 900 m. Geologické podloží tvoří nejrozmanitější silikátové horniny, především ruly, droby a flyšové pískovce. Půdy jsou středně hluboké až hluboké, písčitohlinité až hlinité, dobře propustné, čerstvě vlhké, minerálně slabě až středně zásobené, kyselé. Převládajícím půdním typem jsou oligotrofní až mezotrofní kambizemě. Humifikace je obvykle mírně zpomalená, převládající humusovou formou je moder. Skupina se vyskytuje v chladné klimatické oblasti CH 7 a v mírně teplé oblasti MT 3. Hlavními porostotvornými dřevinami jsou buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba), pravidelnou příměs tvoří smrk ztepilý (Picea abies). V podúrovni roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů se ojediněle vyskytuje bez hroznatý (Sambucus racemosa). V synusii podrostu s nízkou pokryvností (obvykle do 30%) je typický společný výskyt oligotrofních a mezotrofních druhů. K dominantám patří třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a šťavel kyselý
18
(Oxalis acetosella). Z dalších druhů se nejčastěji vyskytují ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika hajní (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), ostružiník maliník (Rubus idaeus), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), z mechorostů zejména ploník ztenčený (Polytrichum formosum). Charakteristický je výskyt druhů vyšších poloh, zejména věsenky nachové (Prenanthes purpurea), kokoříku přeslenitého (Polygonatum verticillatum), nepravidelně se ostrůvkovitě vyskytuje i třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). V mírněji sklonitém reliéfu převažuje zemědělské využití - většinou orná půda a kulturní louky, zbytky květnatých polokulturních luk a pastvin náleží do podsvazu Polygalo-Cynosurenion. V lesích výrazně převládají smrkové monokultury, v jejichž podrostu ustupují mezotrofní druhy. Častou příměs v hospodářských lesích tvoří modřín. Druhově bohatší dřevinné patro bývá v tzv. selských lesích, kde se kromě smrku vyskytuje borovice, jedle, bříza bělokorá, osika a jeřáb ptačí. Jedle zpravidla zcela chybí. Luční a lesní porosty mají na prudších svazích velký význam půdoochranný. Smrkové porosty jsou nadprůměrně produktivní, ale jsou narušovány větrem, sněhem, námrazou, kůrovcovými kalamitami a regionálně i fytotoxickými imisemi. Přirozená obnova jedle a buku v přírodě blízkých porostech je silně redukována okusem zvěří. Výskyt zpravidla na mírně vypuklých tvarech reliéfu vyšších vrchovin a hornatin.
8.
Fageta humilia
Vypuklé, kamenité, často skalnaté svahy až hřbety v členitých vrchovinách, v nadm. výškách 400 - 700 m. Na rozmanitých silikátových horninách vznikly mělké, silně kamenité, zrnitostně lehké (hlinitopísčité), slabě až středně minerálně zásobené, vysýchavé půdy. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě rankrové až rankry. Klimaticky se jedná o mírně teplé oblasti. Dřevinné patro tvoří málo vzrůstný a často netvárný buk (Fagus sylvatica). Jako nepravidelná příměs se mohou přidružovat dub zimní (Quercus petraea), jedle (Abies alba), bříza bělokorá (Betula pendula), vzácněji i habr (Carpinus betulus), v podúrovni bývá častý jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V synusii podrostu se vyskytují rozmanité kombinace oligotrofních a mezotrofních druhů. V některých typech má synusie podrostu trávovitý charakter, k dominantám patří bika hajní (Luzula luzuloides), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), méně často i kostřava ovčí (Festuca ovina) a metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa). Z bylin se častěji vyskytují jestřábníky (Hieracium murorum, H. Sabaudum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), černýš luční (Melampyrum pratense), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), častá bývá i borůvka (Vaccinium myrtillus). V bohatších typech přistupují např. starček hajní Fuchsův (Senecio fuchsii), maliník (Rubus idaeus), pitulník horský (Galeobdolon montanum) aj. Ostrůvkovitě se zachovaly zbytky zakrslých bukových porostů, častěji se vyskytují uměle založené borové a smrkové porosty. Pouze výjimečně byly lokality této skupiny zemědělsky využívány jako chudé pastviny, na kterých se dosud místy vyskytují zbytkové populace jalovce. Všechny zbytky zakrslých bukových porostů a pastvinná lada s jalovcem patří do kostry ekologické stability. Cílovým společenstvem lokálních biocenter jsou převážně bukové porosty, v interakčních prvcích v zemědělské krajině lze připustit rozmanitá postagrární společenstva od březových hájků až po travinnobylinná lada s keři. Výskyt na vypuklém kamenitém až skalnatém reliéfu členitých vrchovin. Plošně nepatrné ostrůvkovité rozšíření v oblastech silikátových hornin.
9.
Querci-pineta
Plošiny, ploché mírné svahy a široce klenuté vyvýšeniny a hřbety v kotlinách, plochých pahorkatinách a vrchovinách, v nadm. Výšce zpravidla od 300 do 550 m. Půdotvorné podloží tvoří terasové štěrkopísky a písky a písčitě zvětrávající silikátové horniny, především pískovce, slepence a žuly. Půdy jsou středně hluboké až hluboké, zrnitostně lehké, převážně písčité až hlinitopísčité, minerálně velmi slabě zásobené, silně kyselé, prosychavé, obvykle se zpomalenou humifikací. Převládající humusovou formou je moder až morový moder. Převládajícími půdními typy jsou oligotrofní arenická kambizem a arenické podzoly, někdy až extrémní arenické podzoly s ortštejnem. Makroklimaticky se jedná o mírně teplé oblasti, zejména MT 9, MT 10 a MT 11. Na základě studia současných lesních porostů, které jsou do různé míry ovlivněné hospodařením, lze předpokládat, že v dřevinném patře měla dominantní postavení borovice lesní (Pinus sylvestris) s různou příměsí dubů. V oblasti souvislého výskytu 4.b dubojehličnatého vegetačního stupně (např. Třeboňská pánev, Blatenská pahorkatina) se jedná o dub letní (Quercus robur), kdežto v dalších územích se vyskytuje především dub zimní (Quercus petraea agg.). Obvykle jednotlivou příměs tvoří bříza bělokorá (Betula pendula) a vrůstavý jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), do podúrovně vniká i smrk ztepilý (Picea abies). Druhově chudou synusii podrostu tvoří výhradně acidofilní druhy, nápadná je vysoká pokryvnost mechorostů a lišejníků. K dominantám patří kostřava ovčí (Festuca ovina), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (Vaccinium vitis-idaea) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Dále se vyskytují černýš luční (Melampyrum pratense), trojzubec položený (Sieglingia decumbens), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), jestřábník lesní (Hieracium murorum) aj., v západních Čechách i zimostrázek alpský (Chamaebuxus alpestris). Z acidofilních mechorostů a lišejníků jsou nejhojnější travník Schreberův (Pleurozium schreberi), dvouhrotce (Dicranum scoparium, D. polysetum), pukléřka islandská (Cetraria islandica), bělomech sivý (Leucobryum glaucum) a dutohlávky (Cladonia rangiferina, C. sylvatica aj.). Převažují borové porosty, velmi často s příměsí uměle vysázeného smrku, místy se vyskytují i zcela nevhodně založené smrkové monokultury. Část segmentů byla v minulosti silně ovlivněna hrabáním steliva, takže došlo ke ztenčení humusové vrstvy. V lesích, které byly v minulosti rozvolněny a využívány jako pastviny, často dodnes přežívá jalovec obecný. Duby se v současných porostech vyskytují pouze jednotlivě, většinou v podúrovni
19
a při porostních okrajích. Jako meliorační dřevina byl místy vysazován severoamerický dub červený. Menší plochy byly zemědělsky využívány jako orná půda, častější byly pastviny, kde se dnes vyvíjejí společenstva vřesových lad svazu Genistion. Tato lada často spontánně zarůstávají náletem břízy bělokoré. Zemědělsky i lesnicky podprůměrně produktivní lokality. Velmi atraktivní jsou tyto lokality pro návštěvníky vzhledem k velmi dobrým možnostem sběru borůvek, brusinek a hub. Pro ochranu genofondu mají velký význam zbytky pastvinných lad s výskytem některých vzácných a ohrožených druhů (např. vratička měsíční, vratička heřmánkolistá aj.) Zbytky pastvinných lad jsou ohroženy eutrofizací s následnou ruderalizací a nevhodným zalesňováním. Do kostry ekologické stability je vhodné zařadit ojedinělé lokality oligotrofních vřesových lad a zabránit jejich zarůstání dřevinami. V lesních biocentrech bude hlavní dřevinou borovice lesní, vždy by měly být alespoň vtroušeny dub zimní a v pánvích dub letní, vhodné je zachování určité příměsi břízy bělokoré i ve starých porostech. V nově zakládaných biocentrech a biokoridorech je účelné použít jako přípravnou dřevinu břízu bělokorou případně i jeřáb ptačí.
10.
Aceri-fageta fraxini
Vodou obohacované báze svahů často s drobnými prameništi a svahové úžlabiny (někdy silně kamenité) ve vyšších vrchovinách a hornatinách, nejčastěji v rozpětí nadm. výšek 550-800 m (n. st.) a 800-1150 m (v. st.). Půdotvorným podložím jsou zpravidla bohatší silikátové horniny, na nichž vznikly hluboké, čerstvě vlhké až mokré, minerálně dobře zásobené, dobře prohumózněné půdy, ovlivňované zvýšenou hladinou podzemní vody, která v průběhu roku kolísá. Převládajícím půdním typem je kambizem glejová. Humifikace probíhá příznivě, převažující humusovou formou je mulový moder až mul. V okolí drobných pramenišť se vyskytují i glejové půdy. Skupina se vyskytuje v mírně teplé klimatické oblasti MT 3 a chladné oblasti CH 7 (n. st.) a v chladné oblasti CH 6 (v. st.). Složení dřevinného patra je variabilní. Podle dochovaných přirozených porostů lze usuzovat, že hlavními dřevinami byly buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Příměs tvořily jedle bělokorá (Abies alba), především ve vyšším stupni smrk ztepilý (Picea abies). Naopak spíše v nižším stupni se častěji vyskytoval jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm horský (Ulmus glabra). Z keřů je zde nápadně vitální zimolez černý (Lonicera nigra). Zvláště v nezapojených klenbových porostech svahových úžlabin jsou hojnější růže alpská (Rosa pendulina) a vrba slezská (Salix silesiaca). V druhově bohaté synusii podrostu převládají vlhkomilné heminitrofilní a nitrofilní druhy. Dominantní je zpravidla devětsil bílý (Petasites albus), hojné jsou netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), čarovník alpský (Circaea alpina), z kapraďorostů zejména papratka samičí (Athyrium filix-femina) a kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata). Pravidelně se vyskytují šťavel kyselý (Oxalis acetosella), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pšeníčko rozkladité (Milium effusum). Na nejvlhčích místech rostou řeřišnice hořká (Cardamine amara), ostřice (Carex remota, C. sylvatica), škarda bažinná (Crepis paludosa), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) aj. V 6. vegetačním stupni se výrazně uplatňují některé montanní druhy - např. mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), havez česnáčková (Adenostyles alliariae), papratka alpská (Athyrium distentifolium), bika lesní (Luzula sylvatica). V současných lesních porostech je různorodá dřevinná skladba (smrkové porosty, bučiny s klenem, jaseniny, olšové porosty). Výjimečně jsou segmenty této skupiny využívány i zemědělsky - po odvodnění jako kulturní louky. Zemědělsky středně, lesnicky nadprůměrně produktivní. Lesní i luční porosty mají velký význam vodohospodářský. Přírodě blízké lesní porosty se vyznačují vysokou druhovou diverzitou. Zbytky převážně listnatých porostů jsou ohroženy přeměnou na smrkové monokultury. Smrk je zde sice dobře vzrůstný, jeho porosty jsou však velmi labilní, trpí hnilobami a vývraty. Všechny zbytky přírodě blízkých lesních porostů s bukem a s příměsí dalších listnáčů, zejména jilmu horského, patří do kostry ekologické stability. Cílovým společenstvem lesních biocenter jsou smíšené porosty buku, klenu, jedle, v 5. vegetačním stupni s vyšším podílem jasanu, v 6. vegetačním stupni může být vyšší podíl smrku, který by ovšem neměl přesahovat 30%. V členitém horském reliéfu mají úžlabinová klenbová společenstva této skupiny v pramenných částech potoků na strmých svazích funkci biokoridorů, kterými sestupují některé horské druhy do údolních poloh.
Stanovení biochor Podle publikace Biogeografické členění České republiky II. díl / Martin Culek a kolektiv. - Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, + CD-ROM (mapová příloha), se v prostoru Stříteže nacházejí 2 typy biochor:
20
1) 5BS v na převažující části území 2) 5Do v jihovýchodní a jihozápadní částí území. 5BS - Rozřezané plošiny na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně Typ
Jedná se o velkoplošný typ, čtvrtý nejrozsáhlejší v 5. vegetačním stupni. Nachází se v Hercyniku při obvodu Čech na vrcholových plošinách vyšších vrchovin a v nižších polohách většiny pohraničních hor. Typ je zastoupen malými, středními, ale především velmi rozsáhlými segmenty.
Reliéf
Reliéf je málo členitý, nevýrazný. Je tvořen plošinami, nízkými plochými pahorky, velmi oblými širokými hřbety s převážně mírnými svahy a úvalovitými rozevřenými mělkými údolími. Převýšení mezi dny údolí a vrcholy pahorků se jen vzácně blíží 50 m. Skály a sutě jsou vzácné, drobné skalní výchozy se vyskytují zvláště v bioregionech na Českomoravské vrchovině.
Substrát
Ve všech bioregionech dominují migmatitizované pararuly a migmatity (především biotitické, sillimanitbiotitické, cordierit-biotitické, dvojslídné, muskovit-biotitické), méně pak různě slídnaté svory a ortoruly. Nehojné jsou vložky kvarcitu, různých břidlic, středně živných amfibolitů; okrajově zasahují do segmentů typu různé granity. Zvětraliny jsou převážně hlinito-kamenité, nepísčité.
Půdy
Z půdních typů výrazně převažují dystrické kambizemě, v nižších polohách se vyskytují typické kyselé kambizemě. V plochém, nevýrazném, mírně depresním reliéfu jsou značně rozšířeny kyselé kambizemě pseudoglejové a kyselé pseudogleje. Podél potoků vznikly kyselé gleje, vzácněji i organozemní gleje. Ojediněle se vyskytující skalky pokrývají kyselé litozemě, sutě pod skalami pak nenasycené kyselé rankery.
Klima
Klimaticky se jedná o přechod mezi mírně chladnými a mírně teplými oblastmi. Ovlivnění klimatu reliéfem se projevuje především přízemními teplotními inverzemi na dnech mělkých úvalovitých údolí.
Vegetace
Hlavním typem potenciální přirozené vegetace jsou acidofilní bučiny, v nižších polohách bikové (LuzuloFagetum), ve vyšších vzácněji i smrkové (Calamagrostio villosae-Fagetum). V depresích se vzácněji nacházejí rohozcové smrčiny (Bazzanio-Piceetum). Podél potůčků lze předpokládat smrkové olšiny (PiceoAlnetum). Pro louky a pastviny byla v minulosti asi typická vegetace svazu Violion caninae, dnes zachovaná v mizejících fragmentech, vinou eutrofizace a dosévání nahrazená kulturními porosty, druhovým složením se blížícími svazu Arrhenatherion. Vlhčiny zabíraly bažinné a zrašelinělé luční porosty podhorských typů, náležející ke svazu Calthion, Caricion fuscae, Sphagno recurvi-Caricion canescentis a Caricion rostratae.
Druh
Kontrastně – similární: kromě převažujících ekologicky blízkých ekotopů a potočních niv je zde i další výrazně odlišný maloplošný typ ekotopu, který je ale velmi charakteristický. Takto odlišné dobře vyvinuté ekotopy jsou vesměs zahrnuty do regionálních biocenter.
STG
Dominantní: 4AB1 (+), 4AB3 (8%), 5AB2 (+), *5AB3 (70%), 5B3 (7%). Kontrastní: *5A3 (2%), 5BC3 (1%), 5AB-B3-4 (9%), 5AB-B5b (1%), *5BC5a (2%).
Skladba Orná půda Lesy
Louky
Lesy 37%, travní porosty 19%, vodní plochy 2%, pole 36%, sady 1,5%, sídla 2%, ostatní 2,5%. Podíl orné půdy v bioregionech se pohybuje okolo 40% s výjimkou bioregionů pohraničních hor. Velikostně jsou lesy velmi variabilní se zastoupením od malých lesíků až po okraje lesních komplexů, celkově jsou nejčastější velké lesy. Prakticky se vyskytují pouze smrkové monokultury. Dřeviny přirozené druhové skladby jsou spíše ojedinělé. Travní porosty zabírají v bioregionech 13-35%. Jedná se převážně o kulturní louky a pastviny.
21
Voda
Vodní plochy představují malé a středně velké rybníky, vodní toky jsou reprezentovány převážně malými potoky.
Sady
Sady se vyskytují v podobě malých domovních zahrádek s doprovodnými odolnějšími ovocnými dřevinami, ale téměř chybějí ve vyšších pohraničních horách.
Sídla
Nejčastější jsou malá sídla.
Cílové eko- Přirozené: Acidofilní bučiny s jedlí a smrkem (as. Calamagrostio villosae-Fagetum, Luzulo-Fagetum - jen systémy nejvyšší polohy), Acidofilní jedliny hygrofilní (as. Luzulo pilosae-Abietetum) - (s Dbl, Bk), Nivní potoční olšiny olše lepkavé (as. Stellario-Alnetum glutinosae, Arunco-Alnetum, Carici remotae-Fraxinetum); náhradní: Acidofilní trávníky nebo Vřesoviště (bez společenstev subalpín. a alpínského stupně). 5Do - Podmáčené sníženiny na kyselých horninách 5. vegetačního stupně Typ
Druhý nejrozsáhlejší v rámci 5. vegetačního stupně; vyskytuje se ve většině horských a podhorských hercynských bioregionů.
Reliéf
Reliéf je tvořen v pahorkatinách (na zarovnaných površích zejména na Českomoravské vrchovině, ale i jinde) převážně nevýraznými, ploššími podmáčenými sníženinami s pramennými a horními částmi toků. Další deprese jsou široce rozevřené a jsou odděleny velmi nevýraznými hřbety a pouze mírnými svahy.
Substrát
Podloží tvoří vzácně silně, častěji však středně až mírně kyselé horniny nejrůznějšího stáří a geneze. Ve většině bioregionů dominují kyselé metamorfity (převážně různé pararuly a migmatity, méně i svory, ortoruly, středně živné amfibolity, dále fylity, zelené a chloritické břidlice, blastomylonity, metagranitoidy, kvarcitické ruly...) a kyselé až neutrální plutonity (různé granulity, granity až granodiority, křemenné diority...). Pro segmenty ve všech bioregionech je typický značný rozsah deluviálních, příp. deluvio-fluviálních a fluviálních sedimentů. Zvětraliny jsou různě kyselé, na metamorfitech převážně hlinito-kamenité, na plutonitech zejména štěrkovité a písčité, na drobách především hlinito-písčité, na pískovcových horninách převážně písčité. Rašeliny jsou poměrně vzácné a málo mocné.
Půdy
Půdy jsou většinou zamokřené a mokré, kyselé až středně živné. Podél vodních toků se vyskytují typické gleje, méně časté jsou kyselé gleje organozemní, velmi vzácně přecházející až do kyselých organozemí. Ojediněle se podél toků vytvořily glejové, vzácně i typické fluvizemě. Na svahových bázích a mírných svazích (deluvia) se nacházejí primární pseudogleje, místy pouze kambizemě pseudoglejové. Na netypických ekotopech mimo podmáčení jsou rozšířeny nejčastěji dystrické nebo typické kyselé kambizemě, ve vyšších nadmořských výškách i podzoly kambizemní.
Klima
Ovlivnění klimatu reliéfem se projevuje především kumulací relativně chladnějšího vzduchu ve sníženinách, které tak představují polohy s podmínkami pro vznik přízemních inverzí; silnější jsou inverze v bioregionech s členitějším reliéfem. Větrnost je výrazně podprůměrná.
Vegetace
Vegetace: Potenciální přirozenou vegetaci tvoří v jádrech sníženin podmáčené jedlosmrčiny (Equiseto-Piceetum), které v některých segmentech na lesních rašelinících prameništích střídají podmáčené rohozcové smrčiny (Bazzanio-Piceetum). Podél potůčků jsou smrkové olšiny (Piceo-Alnetum). Na relativně sušších místech se vyskytují acidofilní bučiny, v nižších pohořích bikové (Luzulo-Fagetum), ve vyšších smrkové (Ca/amagrostio villosae-Fagetum). V náhradní vegetaci podél vodních toků lze očekávat vysokobylinné porosty svazu Petasition officinalis a bažinné louky podhorských typů, náležejících ke svazu Calthion. Místy se vyvinula i přechodová rašeliniště svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, případně rašelinné louky svazu Caricion fuscae.
Druh
Kontrastně – similární: kromě převažujících ekologicky blízkých ekotopů a potočních niv je zde i další výrazně odlišný maloplošný typ ekotopu, který je ale velmi charakteristický. Takto odlišné dobře vyvinuté ekotopy jsou vesměs zahrnuty do regionálních biocenter.
STG
Dominantní: 5A4 (12%), 5AB4 (55%). Kontrastní: 5AB3-4 (15%), 5AB-B5 (13%), 5BC5 (5%).
Skladba
Lesy 50%, travní porosty 25,5%, vodní plochy 3,5%, pole 16%, sady 1%, sídla 2%, ostatní 2%.
Orná půda
Pole jsou zastoupena více v bioregionech s rozsáhlými pahorkatinami, kde zpravidla převyšují podíl travních porostů. Pole nejsou velkoplošná, často jsou rozčleněna liniovou zelení (podél potoků, na mezích, kamenicích...) a jsou obklopena lesy, travními porosty i sídly.
Lesy
Podíl lesů 34%. Velikostně jsou lesy velmi různé, časté jsou malé a středně velké lesy, ale také lesní komplexy. Zcela převládají smrčiny, které jsou na nejvlhčích stanovištích ve směsi s olší, příp. jedlí a jasanem přirozené.
Louky
Podíl travních porostů se ve většině bioregionů pohybuje mezi 10 a 35%. Jedná se převážně o kulturní louky a
22
pastviny. Velká část podmáčených luk byla v minulosti odvodněna a dnes často tvoří degradovaná ruderalizovaná lada. Biologicky nejvýznamnější jsou zbytky roztroušeně se vyskytujících podmáčených a rašelinných luk. Voda
Vodní plochy zabírají v bioregionech nejčastěji buď 3-5% plochy, nebo je jejich podíl velmi nízký až zanedbatelný. Typické a velmi časté jsou malé a středně velké rybníky; vyskytuje se i několik velkých vodních nádrží a rybníků. Některé tyto vodní plochy se svým litorálem přecházejícím do podmáčených nebo zrašelinělých luk mají velmi vysokou biologickou hodnotu (výskyt významných či chráněných druhů rostlin, lokality rozmnožování obojživelníků, vodní ptactvo...).
Sady
Sady zaujímají minimální plochu, představují je pouze zahrady u vesnických domů s nenáročnými dřevinami (odolné odrůdy třešní, slivoní, jabloní).
Sídla
Sídla jsou zpravidla menší vsi, vyskytují se však i malá města. Několik obcí v minulosti zaniklo. Nejčastěji zabírají sídla v bioregionech 0,5-2% plochy.
Cílové eko- Přirozené: Acidofilní jedliny hygrofilní (as. Luzulo pilosae-Abietetum) - (s Dbl, Bk), Podmáčené smrčiny, systémy Mokřadní (bažinné) křoviny a olšiny, Nivní (pobřežní) smrkové olšiny (as. Piceo-Alnetum), Nivní potoční olšiny olše lepkavé (as. Stellario-Alnetum glutinosae, Arunco-Alnetum, Carici remotae-Fraxinetum); náhradní: Hygrofilní trávníky (svazy Alopecurion pratensis, Calthion, Cnidion venosi, Molinion, Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris), Vegetace (bezlesých) pramenišť a minerotrofních rašelinišť, Vegetace rákosin a vysokých ostřic stojatých vod (litorálů), Vegetace čistých stojatých vod (sublitorálů). Systém biocenter a biokoridorů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové příloze charakteristika stanoviště. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutně. Značná (jižní) část území je součástí ochranné zóny nadregionálního biokoridoru (mezofilní bučinné osy Čunkovský hřbet – Pařezitý, Roštejn), který do řešený území také vstupuje. Znamená to, že všechny plochy o stupni ekologické stability 3 a více v této ochranné zóně jsou součástí nadregionálního biokoridoru. Nadregionální biokoridor je vždy složený a tvoří jej osa a ochranná zóna. Obě části jsou jeho neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt. Šíře osy NRBK je stejná jako u regionálního koridoru příslušného typu. Šíře ochranné zóny je maximálně 2 km. Pro vymezování nadregionálního ÚSES platí všech 5 základních kritérií, tj. kritérium rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů, jejich prostorových vztahů, dodržení nezbytných prostorových parametrů, zohlednění aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů, přičemž žádné z nich není možné opomenout. Nadregionální biokoridor zajišťuje minimálně migrační trasy bioty. Součástí nadregionálního biokoridoru se stávají skladebné prvky ÚSES lokálního a regionálního, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kostra ekologické stability a všechny přírodní i přírodě blízké ekosystémy, které jsou lokalizovány v ochranné zóně biokoridoru. Jejich zahušťováním a důslednou ochranou podporujeme tzv. koridorový efekt. Při trasování nadregionálních biokoridorů byly využity významné historické migrační trasy bioty a zároveň byla zohledněna nezbytnost propojování nadregionálních biocenter vyplývající z teorie ÚSES. Nadregionální ÚSES je součástí národní ekologické sítě České republiky, je nespornou dálkovou migrační trasou organismů přecházející přes území České republiky. Tyto trasy propojují většinou dvě a více podprovincií, nebo jde o koridory podél toků s významnou splavovací funkcí a s vysokou biodiverzitou. Do jižní části území zasahuje regionální biocentrum Troják, východním okrajem prochází regionální biokoridor Troják – Hejlov. Maximální délky lokálních biokoridorů a jejich přípustné přerušení Lesní společenstva: Mokřadní společenstva: Kombinovaná společenstva: Luční společenstva:
Maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je max. 15 m. Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné 50 m zpevněnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 1500 m, přerušení i 1500 m.
Minimální šířky biokoridorů lokálního významu Lesní společenstva: Společenstva mokřadů: Luční společenstva:
Minimální šířka je 15 m. Minimální šířka je 20 m. Minimální šířka je 20 m.
Minimální velikost biocenter lokálního významu Lesní společenstva: Mokřady: Luční společenstva:
Minimálně 3 ha v případě kruhového tvaru. Minimální velikost je 1 ha. Minimální velikost je 3 ha.
23
Společenstva skal: Kombinovaná společenstva:
Minimální velikost je 0,5 ha skut. povrchu. Minimální velikost je 3 ha.
Minimální šířky biokoridorů regionálního významu (a os nadregionálních biokoridorů) Lesní společenstva: Společenstva mokřadů: Luční společenstva:
Minimální šířka je 40 m. Minimální šířka je 40 m. Minimální šířka je 50 m.
Maximální délky regionálních biokoridorů a jejich přípustné přerušení Maximální délka je 700 m, možnost přerušení je max. 150 m, pokud pokračuje v šíři lokálního biokoridoru. Mokřadní společenstva: Maximální délka je 1000 m, přerušení je možné 100 m stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami. Luční společenstva 1. - 4. st.: Maximální délka je 500 m, přerušení je možné max. 100 m stavební plochou, 150 ornou půdou a 200 m ostatními kulturami. Luční společenstva 5. - 9. st.: Maximální délka je 700 m, přerušení je možné max. 100 m stavební plochou, 150 ornou půdou a 200 m ostatními kulturami.
Lesní společenstva:
m m
Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. V řešeném území jsou vymezeny následující (stávající) interakční prvky: Ozn.
Název
Mapa
Charakter
3
Rybník s litorálem, břehovými porosty dřevin a polopřirozenými porosty pod hrází.
A
Hrachoviště
B
Střítež
6+8
Porosty na mezích a podél polních cest. Součást nadregionálního biokoridoru.
C
Pěšinky
5+7
Liniová dřevinná vegetace při polní cestě. Součást nadregionálního biokoridoru.
D
Krumvald
5
Porosty na mezích a podél polních cest. Součást nadregionálního biokoridoru.
E
Kopáček
8
Porosty na mezích a u polních cest, ladní vegetace. Součást nadregionálního biokoridoru.
24
Navrženy jsou tyto interakční prvky: Ozn.
Název
Mapa
Charakter
G
Nad rybníkem 3
Výsadba dřevin podél polní cesty
H
K lesu
2+3
I
Kramolín a podháj
2+3
J
Přes vrch
3
K
K Hrachovišti 3
L
U Hrachoviště 6
M
Bůčky
5+6
N
Pode vsí
6
Upravená vodoteč
O
Nad Stříteží
5–8
Protierozní val
P
V losích
5+7
Zatravnění a výsadba dřevin
Q
V bůčkách
5
R
Svodnice
5+7
Výsadba dřevin podél polní cesty
S
Kopáček
7+8
Doporučení
Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Použita by měla být sadba odrostků výše nejméně 1 m, s dostatečně velkým kořenovým systémem. Postačující jsou prostokořenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodnějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostatečný pro přirozené rozmístění kořenového systému. Statické zajištění je ideální dřevěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevelů, ohryzu, vytloukání zvěří, větru a sluneční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkurenčním rostlinám a vysychání se používá kryt kořenové mísy tvořený kůrovým mulčem tloušťky dostačující pro zamezení růstu plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mulčovací plachetka z biotextílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch kořenové mísy a upevňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mulčovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje účinnou ochranu sazenice před nepříznivým vlivem slunečního záření. Dřeviny vyžadují v prvých letech po výsadbě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanoviště negativně – dochází ke keřovému růstu, jednostranným deformacím kosterních větví, postupnému krnění, vícekmennému růstu či projevům hyperplastie, deformacím terminálu a podobným poruchám růstu, které dokáže odborník včas odhalit a z větší míry potlačit správně zvoleným typem řezu. Tímto způsobem lze předejít většímu propadu výsadeb.
Interakční prvky M, N, O, P, Q, R a S jsou součástní nadregionálního biokoridoru.
Zvláště chráněná území, památné stromy, významné krajinné prvky Zvláště chráněná území na území obce Střítež nejsou. Významné krajinné prvky se dělí na VKP ze zákona (ex lege), tj.: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože jejich lokalizace je součástí mapového podkladu), a registrované významné krajinné prvky, neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. V řešeném území registrované VKP nejsou.
Ptačí oblasti Do území nezasahuje žádná vyhlášená Ptačí oblast.
Evropsky významné lokality Do území nezasahuje EVL.
Doplnění ÚSES nad minimální parametry Jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad současný rámec – například dalším zařazením navržených interakčních prvků (navržených výsadeb).
Ošetřování lučních porostů v rámci prvků ÚSES Louka je převážně člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a prakticky se jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňované lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně
25
obsazené jsou louky plošně kosené 2-3x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je-li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. Proto je potřebné provádět takové zásahy, které jsou schopné zakonzervovat sukcesní řadu ve stadiu travinobylinného společenstva ⇒ únosný způsob obhospodařování. Vzhledem k tomu, že není možné aplikovat management vyhovující všem hmyzím druhům, navrhujeme doporučení na základě rostlinných společenstev – velmi detailně je uveden v knize Péče o chráněná území I.+ II., Petříček 1999 (viz literaturu), případně podle příslušných Plánů péče.
Závěr – význam ÚSES Cílem ÚSES je ochrana přírodních společenstev před lidskou činností (odlesněním, odvodněním, regulacemi a podobně) i úprava některých funkcí krajiny. Jedná se zejména o úpravu hospodaření na některých pozemcích. Za nejdůležitější poznatky při zpracování ÚSES považujeme: a) Celkový charakter krajiny řešeného území je harmonický až harmonický vyšší kvality. b) Poškození agrocenózami se projevuje především v blízkosti obcí. c) Vodní režim je narušen prakticky na všech obdělávaných pozemcích, což souvisí s historickým odvodněním krajiny.
Základní doporučení pro zlepšení ekologické funkce krajiny a) Posílení kostry ekologické stability je možné, přičemž se jeví jako nejvhodnější využití nefunkčních biokoridorů a navržených interakčních prvků. b) Důsledně dodržovat druhovou skladbu v lesních porostech v rámci ÚSES odpovídající přirozenému složení z autochtonních dřevin, stejně jako příslušný management. c) U vodotečí v minulosti upravených v co největší míře zachovat přírodě blízký charakter příbřežní zóny a podporovat tam sukcesi, v případě možnosti jejich revitalizace vypracovat příslušné projektové dokumentace. d) Vhodnými technologickými zásahy zvyšovat stupeň ekologické stability lučních porostů.
Regulativy pro plochy zařazené do ÚSES Regulativy mají 2 základní funkce: 1) Zajišťují podmínky pro trvalou funkčnost existujících prvků ÚSES. 2) Zajišťují územní ochranu ploch pro doplnění prvků ÚSES navržených nebo nefunkčních. Na jejich základě je omezeno právo vlastnické tam, kde jsou pro to splněny podmínky vyplývající z Ústavní Listiny, Občanského zákoníku, Stavebního zákon, Zákona o ochraně přírody a krajiny a Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (neboli mimo oblast územního plánování). V ostatních případech zůstává právo na stávající využití území zachováno. Regulativy jsou podkladem pro správní řízení, a liší se podle konkrétního prvku ÚSES.
Biocentra Druhová skladba bioty se bude blížit přirozené skladbě odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám. Veškeré vedlejší funkce musejí být tomuto cíli podřízeny. Nepovoluje se zde umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
Biokoridory Posláním biokoridorů je umožnit migraci všech organismů mezi biocentra, trvalou existenci nelze předpokládat. Z těchto důvodů se zde připouští širší možnosti hospodářského využití, nevadí ani souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami a podobně. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb, konkrétně příčné křížení s biokoridorem, vodohospodářská zařízení, čistírny odpadních vod a podobně. Nepovoluje se zde opět: umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzívní hospodaření a rovněž nepřípustné jsou veškeré další činnosti snižující ekologickou stabilitu tohoto krajinného segmentu.
Navržené (nefunkční) prvky Jejich realizace je vázána na splnění výše zmíněných zákonných podmínek. Do doby jejich splnění je zaručeno právo na stávající využití území. Nelze však připustit takové změny v jejich současném využití, které budoucí realizaci
26
ÚSES výrazně ztíží nebo dokonce znemožní. Realizace je podmíněna řešením vlastnických vztahů v projektu ÚSES, komplexních pozemkových úpravách nebo lesních hospodářských plánech. Pokud nedojde k dohodě s vlastníky (jejichž práva na stávající využití jsou chráněna), je jejich omezení možné pouze za těchto podmínek: omezení se děje ve veřejném zájmu, omezení se děje na základě zákona, omezení je výslovně uvedeno, omezení je provedeno jen v nezbytném rozsahu, neprokáže-li se, že požadovaného účelu nelze dosáhnout jinak, za omezení je poskytnuta náhrada podle procesních pravidel stanovených stavebním zákonem. V případě ÚSES se poskytuje náhradní pozemek. Proto musejí být regulativy omezeny na zachování stávajících podmínek (využití) = vylučují se činnosti a změny využití území snižující ekologickou stabilitu lokality. Regulativy jsou vyjádřeny v grafické části územního plánu prostřednictvím vymezení jednotlivých prvků ÚSES, který byl zpracován oprávněnou osobou za dodržení metodických pokynů platných pro jeho konstrukci. Změnu této závazné části ÚPD schvaluje orgán, který schválil původní územně plánovací dokumentaci. Přírodovědná část (soubor opatření pro zachování funkčnosti prvku ÚSES, návrh managementu a podobně) je uveden jednak v tabulkových přílohách týkajících se konkrétních prvků, jednak v obecné sumarizující podobě v textové části územního systému ekologické stability. Seznam použité literatury • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Balatka a kol.: Regionální geomorfologické členění ČR, SG 23, Brno, 1971 Bínová, L., Culek, M.: Územně technický podklad nadregionální a regionální územní systém ekologické stability České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj Praha, 1996, Text a mapy 1:50000. Buček A., Lacina J.: Geobiocenologie II. Seznam skupin typů geobiocénů České Republiky, MZLU, Brno, 1999 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha, 1996 Culek M. a kol.: Biogeografické členění České republiky II. díl, AOPK ČR, Praha, 2005 Geologická mapa ČR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1:200000. List České Budějovice – Vyšší Brod. Český geologický ústav, Praha, 1996 Honner a kol.: Malý lexikon obcí. Jižní Čechy, Krajská statistická správa, Č. Budějovice, 1993 Chráněná území ČR – Českobudějovicko, okres Prachatice. AOPK ČR, Praha, 2003 Chytrý M., Kučera T., Kočí M.: Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 2001 Kvítek T. a kol.: Udržení, zlepšení a zakládání druhově bohatých luk. Metodika 21/1997, VÚMOP, Praha, 1997 Lepeška P. a kol.: Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí. Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. MMR a Ústav územního rozvoje, Brno, 1998 Löw a kol.: Rukověť projektanta MÚSES, MŽP ČR, Doplněk, Brno, 1995 Macků M., Míchal I.: Minimální velikost lesních biocenter. Lesnictví, 1990 Maděra P, Zimová E.: Metodické postupy projektování lokálního ÚSES, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie DF MZLU v Brně, a Löw a spol., Brno, 2005 Míchal I.: Ekologická stabilita. Veronica, Praha, 1992 Míchal I., Petříček V.: Péče o chráněná území II., Lesní společestva. AOPK ČR, Praha, 1999 Mikyška a kol.: Geobotanická mapa ČSSR. České země, Academia, ČSAV, Praha 1968 Moldan B. a kol.: Životní prostředí České republiky. Academia, Praha, 1992 Moravec J. a kol.: Rostlinná společentva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Příloha 1995, Litoměřice Němec J.: Bonitace a oceňování zemědělské půdy České republiky. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha, 2001 Pellantová J. a kol.: Metodika mapování krajiny. Výzkumné a monitorovací pracoviště ÚOP Brno, Praha, 1994 Petříček V. a kol.: Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva. AOPK ČR, 1999 Quitt E.: Klimatické oblasti ČSSR. SG č. 16, GÚ ČSAV, Brno, 1971 Syntetická půdní mapa České republiky, VÚMaOP, Praha, 1994 Vlček V. a kol.: Vodní toky a nádrže. Academia, Praha, 1984 Vyšší geomorfologické jednotky České republiky, Praha, 1996 Zimová E. a kol.: Zakládání místních ÚSES na zemědělské půdě. MZe ČR, Lesnická práce, Kostelec n. Černými Lesy, 2002
Tabulky prvků ÚSES Poznámka: V tabulkách prvků ÚSES jsou z důvodů ochrany údajů použity snímky z předchozího LHP. Skutečný věk dřevin je tedy vyšší o 10 let oproti barevnému značení, a ke změnám došlo i v číslování jednotlivých oddělení, porostů a porostních skupin. Prostorové vymezení je ovšem zachováno. SLT jsou uvedeny podle aktuální mapy lesních typů dostupné na serveru ÚHÚL.
27
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
1 (3046) Troják Regionální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru 7 + 8 +9 +10 4A-AB2-3, 4AB1, 5A3, 5A4, 5AB-B3-4, 5AB-B5, 5AB3, 5B3, 5BC-C4-5, 5BC3 158,07 ha Severní část regionálního biocentra vloženého do mezofilní bučinné osy nadregionálního biokoridoru:
Zahrnuje následující lesní porosty:
28
Převažují SLT 4R, 5H, 5K, 5S, 6G, 6O:
Doporučení
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
Rozsáhlé biocentrum v nejjižnější části území, které obsahuje všechny STG příslušné pro zastoupené biochory (některé z nich ovšem za hranicemi obce Střítež). V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5K - kyselá jedlová bučina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6G - podmáčená smrková jedlina smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
2 V losích Mezofilní bučinná osa nadregionálního biokoridoru 7+9 5AB-B3, 5AB-B4-5 28,92 ha Výhradně lesní porosty v lokalitě Starý les:
29
Zahrnuje následující porosty:
Příslušnými SLT jsou 4R, 5H, 5K, 5S, 6G, 6O:
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5K - kyselá jedlová bučina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6G - podmáčená smrková jedlina smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk
30
30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
3 (3049) Na vrškách Lokální biocentrum vložené do osy nadregionálního biokoridoru 7 5B-BC4-5 1,92 ha Východní část biocentra vloženého do mezofilní bučinné osy nadregionálního biokoridoru, jehož je součástí:
Zahrnuje lesní porosty:
Příslušnou SLT je 5V:
31
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5V - vlhká jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, klen 10%, příměs jasanu a smrku. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
4 (LBK 67) Starý les Mezofilní bučinná osa nadregionálního biokoridoru 5+7 5AB-B3, 5AB-B4-5 18,70 ha Část osy nadregionálního biokoridoru, která zde přechází západně do dalšího katastru. Kromě lesního porostu zahrnuje také luční porosty se střední až vyšší ekologickou stabilitou a dřevinnou ladní vegetaci.
32
Zahrnuje následující lesní porosty:
Příslušnými SLT jsou 4R, 5H, 5I, 5K, 5L, 5S, 6O:
33
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5I - uléhavá kyselá jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 5K - kyselá jedlová bučina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5L - montánní jasanová olšina olše 70%, jasan 20%, smrk 10%, příměs osiky, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo
5 (137)
Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
Koblížek Lokální biokoridor vložené do osy nadregionálního biokoridoru 7 5AB-B5, 5BC5 1,51 ha Malá západní část biocentra v prostoru rybníčku Koblížek, součást mezofilní bučinné osy nadregionálního biokoridoru. V severní části polopřirozená louka a nálety dřevin.
34
Lesní porosty nejsou součástí biocentra (v řešeném území), okraje nádrže je možné zařadit do SLT 4R a 5L:
Doporučení
Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Pokud by byly pozemky zalesňovány, použít druhovou skladbu dle SLT – tj. cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5L - montánní jasanová olšina - olše 70%, jasan 20%, smrk 10%, příměs osiky. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
6 (147) Horní les Lokální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru 4 5AB3, 5AB-B4 10,61 ha Výhradně lesní biocentrum v západním výběžku řešeného území:
35
Zahrnuje lesní porosty:
Příslušnými SLT jsou 5H, 5I, 6G, 6O: Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5I - uléhavá kyselá jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%, 6G - podmáčená smrková
36
jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo
7 (275)
Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
Za vršky Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 2+4+5 5AB-B3, 5AB-B4-5 5,56 ha Lokální biokoridor lesním okrajem Horního lesa:
Přechází přes následující lesní porosty:
37
Příslušnými SLT jsou 4R, 5H, 5S, 6G, 6O:
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%, 6G - podmáčená smrková jedlina smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999.V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
38
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
8 (276) Horní vršky Lokální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru 2 5AB-B3, 5AB-B4-5 5,95 ha Výhradně lesní biocentrum:
Zahrnuje následující lesní porosty:
Příslušnými SLT jsou 4R, 5I, 5K, 5S, 6G, 6O:
39
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5I - uléhavá kyselá jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 5K - kyselá jedlová bučina - buk 60%, jedle 30%, smrk 10%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
9 (183) Horní díly Lokální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 2 5AB-B3, 5AB-B4-5 3,00 ha Převážně lesní biokoridor, v severovýchodní části kopíruje vodní tok a zahrnuje také podmáčenou louku kulturního charakteru a nálety dřevin podél upravené vodoteče.
Prochází následujícími lesními porosty:
40
Příslušnými SLT jsou 4R, 5I, 5H, 6G:
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5I - uléhavá kyselá jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
41
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
10 Březiny Lokální biocentrum, součást nadregionálního biokoridoru 2 5AB5, 5AB-B3-4 3,46 ha Heterogenní biocentrum zahrnující lesní rybník (významná batrachologická lokalita) s břehovým porostem, polokulturní degradovanou louku u vodoteče a část lesního porostu:
Zahrnuje následující lesní porost:
Příslušnýými SLT jsou 4R, 6G a 6O:
42
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 4R - svěží reliktní smrčina - smrk 100%, příměs olše, jedle a břízy, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
11 (183) Borský potok Lokální biokoridor 1+2+3 5AB5, 5AB-B3-4 2,06 ha Biokoridor podél lesní vodoteče zahrnující lesní porost na jejím pravém břehu. V severovýchodní části louka s proměnlivou ekologickou stabilitou.
Prochází přes následující lesní porosty:
43
Příslušnými SLT jsou 5H, 5L, 6O:
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5L - montánní jasanová olšina - olše 70%, jasan 20%, smrk 10%, příměs osiky, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez
44
dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
12 Orlov Lokální biocentrum 1 5B-BC4-5, 5AB-B4-5 2,04 ha Biocentrum v místě malého rybníka na kraji lesa. Vodoteč je upravená, s náletovými dřevinami na březích. Polokulturní louka, travinobylinná a dřevinná ladní vegetace.
Zahrnuje malý lesní porost:
Příslušnými SLT jsou 5V a 6O:
45
Doporučení
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5V - vlhká jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, klen 10%, příměs jasanu a smrku, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
13 Pod Orlovem Lokální biokoridor 1 5B-BC4-5 0,36 ha Část lokálního biokoridoru na pravém břehu vodoteče – podmáčené louky a ladní vegetace.
V severovýchodní části malá část lesního porostu (SLT 5V):
46
Doporučení
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5V - vlhká jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, klen 10%, příměs jasanu a smrku. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie).
14 Starý les Regionální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 8 + 10 5AB-B3, 5AB-B4-5 30,03 ha Rozsáhlý regionální biokoridor. V nejsevernějším výběžku malý rybníček se společenstvy o vyšší ekologické stabilitě, jinak výhradně lesní porosty.
47
Zahrnuje následující lesní porosty:
Příslušné SLT 5H, 5S, 6G, 6O:
48
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
15 (143) Nad Kopáčkem Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, součást nadregionálního biokoridoru 8 5AB-B3, 5AB-B4-5 2,30 ha Lesní biocentrum vložené do trasy regionálního biokoridoru:
49
Zahrnuje následující lesní porost:
Příslušnými SLT jsou 5H, 5S, 6G, 6O, 6P:
50
Doporučení
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 5S - svěží jedlová bučina - jedle 50%, buk 50%, příměs klenu, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%, 6P - kyselá smrková jedlina - buk 10%, jedle 50%, smrk 40%, příměs borovice. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
16 Přes Střítežský potok Regionální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 8 5AB-B3, 5AB-B4-5 6,87 ha Regionální biokoridor převážně lesním porostem, v jižní části polokulturní louka u upravené vodoteče, v severovýchodní části polopřirozený travinobylinný porost.
51
Zahrnuje následující lesní porost:
Příslušnými SLT jsou 5H, 6G a 6O:
52
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 6G - podmáčená smrková jedlina - smrk 50%, jedle 40%, buk 10%, příměs olše, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
17 (144) Pohodnice Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, součást nadregionálního biokoridoru 8 5AB-B3, 5AB-B4-5 4,10 ha Heterogenní biocentrum v místě malého rybníčka u lesa. Náletové autochtonní dřeviny, přírodě blízký luční porost, ladní travinobylinná vegetace, v blízkosti nádrže lesní porost.
53
Zahrnuje následující lesní porost:
Příslušnými SLT jsou 5H a 6P:
Doporučení
V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5H - hlinitá jedlová bučina - buk 60%, jedle 40%, 6P - kyselá smrková jedlina - buk 10%, jedle 50%, smrk 40%, příměs borovice. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná
54
území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
Doporučení
18 Střítežský potok Regionální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 6+8 5B-BC4-5 0,71 ha Úzká část regionálního biokoridoru podél Střítežského potoka, který je v tomto úseku upravený, lemovaný náletovými dřevinami a kulturní (degradovanou a ruderalizovanou) loukou.
Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Použita by měla být sadba odrostků výše nejméně 1 m, s dostatečně velkým kořenovým systémem. Postačující jsou prostokořenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodnějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostatečný pro přirozené rozmístění kořenového systému. Statické zajištění je ideální dřevěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevelů, ohryzu, vytloukání zvěří, větru a sluneční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkurenčním rostlinám a vysychání se používá kryt kořenové mísy tvořený kůrovým mulčem tloušťky dostačující pro za-
55
mezení růstu plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mulčovací plachetka z biotextílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch kořenové mísy a upevňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mulčovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje účinnou ochranu sazenice před nepříznivým vlivem slunečního záření. Dřeviny vyžadují v prvých letech po výsadbě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanoviště negativně – dochází ke keřovému růstu, jednostranným deformacím kosterních větví, postupnému krnění, vícekmennému růstu či projevům hyperplastie, deformacím terminálu a podobným poruchám růstu, které dokáže odborník včas odhalit a z větší míry potlačit správně zvoleným typem řezu. Tímto způsobem lze předejít většímu propadu výsadeb. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
Doporučení
19 (3100) Pode vsí Lokální biocentrum vložené do regionálního biokoridoru, součást nadregionálního biokoridoru 6 5AB-B3-5, 5B-BC4-5 3,60 ha Nefunkční biocentrum v místě soutoku Střítežského potoka s levostranným přítokem, které zahrnuje kromě vlastní nádrže také kulturní travinobylinné porosty i ornou půdu.
Vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Použita by měla být sadba odrostků výše nejméně 1 m, s dostatečně velkým kořenovým systémem. Postačující jsou prostokořenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodnějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostatečný pro přirozené rozmístění kořenového systému. Statické zajištění je ideální dřevěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevelů, ohryzu, vytloukání zvěří, větru a sluneční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkurenčním rostlinám a vysychání se používá kryt kořenové mísy tvořený kůrovým mulčem tloušťky dostačující pro zamezení růstu plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mulčovací plachetka z biotextílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch kořenové mísy a upevňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mulčovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje účinnou ochranu sazenice před nepříznivým vlivem slunečního záření. Dřeviny vyžadují v prvých letech po výsadbě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanoviště negativně – dochází ke keřovému růstu, jednostranným deformacím kosterních větví, postupnému krnění, vícekmennému růstu či projevům hyperplastie, deformacím termi-
56
nálu a podobným poruchám růstu, které dokáže odborník včas odhalit a z větší míry potlačit správně zvoleným typem řezu. Tímto způsobem lze předejít většímu propadu výsadeb. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Číslo Název Charakter Mapa STG Rozloha Charakteristika
20 Čihadlo Regionální biokoridor, součást nadregionálního biokoridoru 6 5AB-B3-4, 5B-BC4-5 8,91 ha Částečně funkční regionální biokoridor na kulturních loukách podél upravených vodotečí, funkční úsek představuje lesní porost.
Zahrnuje následující lesní porost:
57
Příslušnými SLT jsou 5I a 6O:
Doporučení
Pro nefunkční část vypracovat projekt prvku ÚSES, který zohlední veškeré biotické a abiotické vlivy spolupůsobící v lokalitě. Výsadba autochtonních dřevin podle příslušné STG. Použita by měla být sadba odrostků výše nejméně 1 m, s dostatečně velkým kořenovým systémem. Postačující jsou prostokořenné sazenice, mohou být ale i balové. Nejvhodnějším obdobím pro realizaci výsadeb je podzim nebo časné jaro. Všechny sazenice musejí být vysazeny do jamek, jejichž objem je dostatečný pro přirozené rozmístění kořenového systému. Statické zajištění je ideální dřevěnými kůly. Proti suchu, konkurenci plevelů, ohryzu, vytloukání zvěří, větru a sluneční radiaci je třeba vysazovance chránit. Proti konkurenčním rostlinám a vysychání se používá kryt kořenové mísy tvořený kůrovým mulčem tloušťky dostačující pro zamezení růstu plevelů (vrstva 100 - 150 mm) nebo mulčovací plachetka z biotextílie o rozměru 0,65 x 0,65 m. Klade se na povrch kořenové mísy a upevňuje vhodným místním materiálem (například kameny). Mulčovací materiál se nepřihrnuje až ke kmínku. Proti okusu se kmeny obalují drátěným pletivem nebo jutovým pásem, který rovněž poskytuje účinnou ochranu sazenice před nepříznivým vlivem slunečního záření. Dřeviny vyžadují v prvých letech po výsadbě odborný dohled, protože často reagují na specifické poměry nového stanoviště negativně – dochází ke keřovému růstu, jednostranným deformacím kosterních větví, postupnému krnění, vícekmennému růstu či projevům hyperplastie, deformacím terminálu a podobným poruchám růstu, které dokáže odborník včas odhalit a z větší míry potlačit správně zvoleným typem řezu. Tímto způsobem lze předejít většímu propadu výsadeb. V lesním porostu zachovat a chránit, respektive prohloubit přirozený charakter porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby, přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 5I - uléhavá kyselá jedlová bučina - buk 50%, jedle 40%, smrk 10%, 6O – svěží smrková jedlina - buk 20%, jedle 50%, smrk 30%. Mělo by se jednat o nejpřírodnější části krajiny tvořící tzv. „biologickou infrastrukturu“. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s Oblastním plánem rozvoje lesů. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů. Na lučních porostech kosení dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území – I. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). V ochranné zóně NRBK je nutné všechny činnosti snižující ekologickou stabilitu krajiny projednat s příslušným orgánem ochrany přírody.
Návrh ÚSES Střítež – textová i grafická část je projednaná a vydaná koncem r. 2008 je samostatnou přílohou a součástí územního plánu.
58
Nakládání s odpady Komunální odpady jsou a budou dále odváženy v rámci centrálního svozu komunálního odpadu na řízenou skládku v rámci regionu. V řešeném území se nenavrhuje zřízení žádné skládky. Dále bude pokračovat třídění odpadu, separovaného sběru.
Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území se nevyskytují ložiska nerostných surovin. PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Území obce se nenachází v krajině s vyšším stupněm erozního ohrožení. Lokality s potenciálním rizikem zvýšené hodnoty vodní eroze jsou řešeny jednak formou zalučnění (spojené se zemědělskou činností v území) a dále) je západně od obce Střítež (ve směru vrstevnic) navrženo protierozní opatření jako snížení nebezpečí při přívalových deštích. V případě realizace se jedná o souvislou výsadba středně vysokých bariér z keřů a stromů vytvářejících liniový nebo skupinový pás zeleně. První fáze realizace bude spočívat v zatravnění pásu pozemků. Pro zvyšování retence vody v krajině a snižování vodní eroze je nutno dodržovat na plochách orné půdy tyto zásady: • maximální dodržování obhospodařování pozemků ve směru kolmém na spádnice (vrstevnicové obdělávání ploch); • dodržování protierozních osevních postupů; • pásově střídat plodiny, vrstevnicově obdělávat plochy a provádět hrázkování; • realizace mezí, průlehů, vsakovacích pásů. OCHRANA PŘED POVODNĚMI V řešeném území není stanoveno záplavové území .
f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustné využití těchto ploch, stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (např. výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) Současné členění obce je návrhem územního plánu Střítež dotčeno. Uspořádání zastavěného území obce Střítež a místních částí Krumvald, Bor má převažující kompaktní charakter zástavby a navržený územní plán obce toto uspořádání dále rozšiřuje po obvodu zastavěných ploch a podél stávající silnic III. třídy. Vymezení zastavěných a zastavitelných ploch je v souladu s vlastnickými parcelami, které jsou navrhovány pro účelovou zástavbu v těchto funkcích: Návrh ploch s rozdílným způsobem využití je lokalizován do následujících funkčních ploch pod tímto označením: stav návrh B B1 – B9 Bydlení – rodinné domy venkovského charakteru R R Rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci OM Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malé OS OS Plochy občanského vybavení – hřiště Plochy veřejných prostranství SV1 SV Plochy smíšené obytné – obytné venkovské, občanské vybavení, nerušící drobná výroba, služby,... D3 Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – III. třída D D Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava – místní komunikace T Plochy technické infrastruktury – čistírna odpadních vod TV Plochy technické infrastruktury – vodojem VZ Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba VD VD Plochy výroby a skladování – drobná řemeslná výroba a sklady PO Plochy smíšené nezastavěného území – protierozní opatření, protierozní mez RE Plochy specifické – rekultivace skládky, bývalá skládka ZS Plochy zeleně – soukromá a vyhrazená, samostatné zahrady ZV Plochy zeleně – na veřejných prostranstvích W Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy, toky NZ Plochy zemědělské – ZPF - orná půda NT Plochy zemědělské – ZPF - trvalý travní porost
59
NP NL
Plochy smíšené nezastavěného území – pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů Plochy lesní – lesy hospodářské, lesy zvláštního určení
Podmínky využití funkčních ploch řešených územním plánem Střítež: Plochy s rozdílným způsobem využití, stabilizované plochy, plochy změn, územní rezervy. Obytné plochy Bydlení – rodinné domy venkovského charakteru Hlavní využití Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru, které zajišťují podmínky pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňují nerušený a bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost veřejných prostranství a občanského vybavení. Přípustné: zřizovat a provozovat na tomto území stavby pro bydlení vesnického charakteru, které mají odpovídající zázemí užitkové zahrady s možností chovu drobného domácího zvířectva pro vlastní potřebu; možnost výstavby doplňkového objektu pro zajištění údržby zahrady; parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným a podmíněně přípustným využitím území; zřizovat a provozovat občanskou vybavenost na plochách menších než polovina podlahové plochy objektu, která svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci; výška výstavby přízemní popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví; Podmíněně přípustné: zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity; Nepřípustné: jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami; stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory; velkokapacitní stavby občanského vybavení; velkokapacitní stavby pro dopravu; velkokapacitní stavby technického vybavení; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu - výška zástavby přízemní, eventuelně 2. NP nebo zvýšené přízemí a obyvatelné podkroví (možnost podsklepení), nebude jiná než výška zástavby rodinných domů v přímém sousedství % zastavitelnosti pozemku – do 35 % velikosti pozemku (včetně zpevněných ploch). Plochy smíšené obytné, venkovské Hlavní využití: Bydlení s možností výstavby objektů pro občanské vybavení a podnikatelské aktivity vesnického charakteru s výjimkou umisťování staveb a zařízení, které snižují kvalitu prostředí v této ploše. Přípustné: polyfunkční objekty , které mohou obsahovat byty a provozovny v souladu s provozováním funkce hlavní; zařízení pro drobnou podnikatelskou činnost, která svým charakterem nesmí narušovat obytnou funkci nad zákonem stanovené limity; zpevněné plochy pro pěší, parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území; Nepřípustné: jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských, pěstitelských), které zatěžují, nebo překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami; velkokapacitní stavby pro výrobu a skladování; velkokapacitní stavby občanského vybavení; velkokapacitní stavby pro dopravu; velkokapacitní stavby technického vybavení; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu objekty smíšené zástavby budou svými proporcemi, celkovým vzhledem shodné nebo architektonicky úměrné charakteru původní okolní zástavby. Výšková hladiny v jednotlivých lokalitách nepřesáhne 2 nadzemní podlaží, zastřešení formou převažujících sedlových střech, v místě typických včetně sklonu i krytiny.
60
Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malé Hlavní využití: Plochy pro stavby, zařízení a související činnosti a děje občanské vybavenosti místního, lokálního charakteru Přípustné: výška staveb přízemní, maximálně dvě nadzemní podlaží, popřípadě zvýšené přízemí + obyvatelné podkroví pro ubytování hostů; parkovací stání, odstavná stání a garáže pro potřeby vyvolané přípustným využitím území budou řešena na vlastním pozemku; drobná sadovnická a parková architektura např. altánek, kryté sezení, lavičky; zeleň parková, travnaté plochy pro oddech; Podmíněně přípustné: byt majitele, správce; výstavba sportovních ploch a tělovýchovných zařízení - výstavba sportovních ploch a tělovýchovných zařízení; Nepřípustné: jiné než přípustné využití;
Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení Hlavní využití: Plochy zahrnují pozemky staveb a zařízení pro tělovýchovu a sport, popř. ubytování a nebo další služby týkající se sportovní činnosti. Přípustné : celoročně a sezóně užívané otevřené plochy zainvestované pro letní sporty; nadzemní účelové stavby pro šatny, umývárny a sportovní náčiní – klubové činnosti; půjčovny jízdních kol, lodí, jízdních potřeb; zeleň parková, travnaté plochy pro oddech, slunění; drobná sadovnická a parková architektura; nezbytné technické vybavení; zřizovat jednoúčelová i víceúčelová hřiště, půjčovny kol a sportovních potřeb; výstavba objektu pro šatny, umývárny, sklad sportovního náčiní, dílnu pro rychlou opravu a údržbu sportovních potřeb, objekt pro klubovou činnost, občerstvení; výstavba altánků, krytého sezení, osazení laviček; zeleň parková, travnaté plochy pro oddech, slunění; nezbytné technické vybavení; plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů; Podmíněně přípustné: občerstvení; občanská vybavenost formou pensionu, turistických ubytoven; byt správce sportovního areálu; plocha nezbytně nutná pro parkoviště osobních automobilů; Nepřípustné: jiná než sportovní činnost a všechny činnosti a funkční využití, které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkčním využitím plochy popř. bránily tomuto funkčnímu využití; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu navržené plochy budou provedeny s ohledem na svažitost terénu terasovým uspořádáním se zachováním, případně novou výstavbou vzrostlé zeleně v sousedství plochy pro odpočívadla a zaparkování několika vozidel. Plochy veřejného prostranství – návesní prostory Hlavní využití Plochy přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru Přípustné obslužné a pěší komunikace; parkoviště; veřejná zeleň, parkové úpravy, travnaté plochy, výsadba dřevin; výstavba autobusových zastávek a čekáren, altánků, krytého sezení, osazení laviček, odpadkových košů apod.; umístění kontejnerů na separovaný odpad; technická infrastruktura – základní technická vybavenost; Nepřípustné jiné než přípustné využití;
61
Plochy dopravní infrastruktury a plochy technické infrastruktury Hlavní využití: Plochy dopravní infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z důvodů intenzity dopravy a jejích negativních vlivů, vylučuje začlenění takových pozemků do ploch jiného způsobu využití a dále tehdy, kdy je vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti, např. ploch bydlení, výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní prodej. Plochy technické infrastruktury jsou samostatně vymezeny v případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury. Týká se ploch pro čistírny odpadních vod, vodojemu, návrh vodních ploch a úprava a rozšíření vodotečí. Přípustné: výstavba a rekonstrukce zařízení související bezprostředně s danou funkcí staveb dopravních, energetických, vodohospodářských; Podmíněně přípustné: do doby realizace navržených záměrů lze návrhové plochy využívat pro dočasná zařízení; Nepřípustné: veškeré stavby trvalého charakteru nesouvisející s danou funkcí; Výroba a skladování (zemědělská výroba) Hlavní využití: Plochy zemědělské se samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití, kromě velkovýroby týká se i samostatně podnikajících soukromých zemědělců. Jedná se o plochy stávající zástavby v různých částech zastavěného území obce a jejich částí, mimo jiné i tam, kde setrvává generační podoba zemědělské malovýroby Přípustné plochy výrobní s přízemní, popřípadě s halovou výstavbou ve formě odpovídající proporcím objektům průmyslové výroby, které jsou v místě obvyklé; přestavby či asanace stávajících zemědělských areálů odpovídající charakterem i objemem okolní zástavbě; parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území; skladové hospodářství; Podmíněně přípustné: zařízení pro ekologicky čistou výrobu a služby nezemědělského charakteru; byt majitele firmy, případně byt správce; Nepřípustné jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost, exhalace a zápach překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí s hlavní; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu případný rozvoj bude orientován na celkovou přestavbu stávajícího areálu. Je doporučena celková koncepce přestavby, která bude obsahovat její finální dimenzi a funkční využívání uvede do souladu s prostředím na okraji obce včetně možnosti využití další pozemkové rezervy pro novou zástavbu; případné umístění dílčích novodobých prvků potřebných k zemědělskému podnikání (např. sila, výškové skladovací objekty apod.) bude posuzováno vždy jednotlivě s ohledem na soulad s okolním prostředím. Budoucí přestavba nesmí vytvářet nežádoucí dominanty pro okolní krajinu. Výroba a skladování (drobná řemeslná výroba) Hlavní využití: Tyto funkční plochy se samostatně vymezují v případech, kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění např. na plochy dopravní a technické infrastruktury nebo plochy pro skladování a plochy specifické. Přípustné: plochy výrobní s přízemní popřípadě s halovou výstavbou ve formě odpovídající proporcím objektům průmyslové výroby, které jsou v místě obvyklé; přestavby či asanace stávajících výrobních areálů odpovídající charakterem i objemem okolní zástavbě; parkovací stání, odstavná stání a garáže na vlastním pozemku pro potřeby vyvolané přípustným využitím území; skladové hospodářství; Podmíněně přípustné: objekty a zařízení občanské vybavenosti; byt majitele firmy, případně byt správce;
62
Nepřípustné : jsou veškeré činnosti obtěžující okolí nad zákonem stanovené limity – hluk, prašnost, exhalace a zápach překračující režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými hygienickými normami a které jsou nebo by mohly být v rozporu s funkcí hlavní; jiné než přípustné a podmíněné využití; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu plochy výrobní s přízemní, popř. s halovou výstavbou s odpovídajícím užitím tradičních materiálů a proporcím odpovídajícím objektům okolní zástavby; výsadba ochranné zeleně společně s doprovodnou liniovou zelení podél veřejných dopravních staveb a podél hranic se zemědělským půdním fondem.
Zeleň na veřejných prostranstvích Hlavní využití: Plochy této zeleně jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek jejich funkce a jejího využívání v souladu s jejich významem a účelem. Vymezená krajinářsky upravená plocha např. při terénních úpravách v přímém sousedství navržených vodních ploch a toků. Zřízení liniových pozemků v souvislosti s obnovou a rekonstrukcí místních komunikací pro realizaci doprovodné zeleně těchto staveb. Dále využitelné v rámci turistických a rekreačních aktivit občanů Přípustné: území veřejně přístupné zeleně, sloužící zejména jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Přípustné je provádět na těchto plochách vegetační úpravy, které svým charakterem nenaruší funkci plochy a původní skladbu dřevin. Přípustné jsou na těchto územích rovněž chodníky, stezky pro pěší a cyklisty, obecní mobiliář a stavby drobné architektury (altány, odpočívadla, pavilóny, plastiky, umělecká díla apod.); Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je na těchto plochách zřizovat a provozovat zařízení a sítě technické infrastruktury, nezbytné pro funkci a provoz obce, za předpokladu, že budou citlivě začleněny do tohoto území, drobné kultovní a kulturní stavby za předpokladu, že svým charakterem a doprovodnými funkcemi nenaruší charakter tohoto území, umělé vodní plochy, potřebné technické zázemí; Nepřípustné: nepřípustné je na těchto územích zřizovat a provozovat veškerá zařízení a stavby, která nejsou uvedena jako přípustná a podmíněně přípustná; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu konkrétní způsob a uspořádání v plochách veřejných prostranství bude stanoveno dle § 34 pro veřejnou zeleň ze zákona o obcích. Obsahová náplň bude dále rozpracována konkrétními projekty pro ohlášení nebo pro stavební povolení.
Zeleň - soukromá Hlavní využití Je specifikována jako součást stávajících zastavěných ploch nebo jako součást nově navrhovaných obytných ploch a pro ojedinělé případy využívání pozemků na okrajích zastavitelného území obce a nebo ve volné krajině. Přípustné zřizovat na pozemcích určených pro bydlení, občanskou vybavenost a rekreaci; realizovat plošné prvky trávníků a keřů, včetně výsadby stromů ve formách samostatných nebo skupinových; realizovat oplocení po dohodě s obecním a stavebním úřadem za souhlasu sousedů; Nepřípustné: jiné než přípustné využití; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu pro funkci této zeleně jsou vybrány stávající a navrženy nové plochy s ohledem na zvláštní požadavky týkající se začlenění pozemků do krajiny s možností jejich dalšího využívání.
Plochy vodní a vodohospodářské Hlavní využití: Jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu v území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny.
63
Přípustné: jedná se o rybníky, retenční nádrže, záchytné příkopy, přelivy do retenční nádrže, potoky a další vodní plochy. Přípustné je ponechání stávající způsobu využití těchto ploch. Zásahy do vodních ploch a s nimi bezprostředně související území a objektů budou sledovat především stabilizaci vodních poměrů v území, revitalizaci vodní ploch, obnovou a zkvalitněním břehových porostů, přirozené začlenění vodní plochy do krajinného prostředí, začlenění plochy do územního systému ekologické stability; Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území kolmo na vodoteče, případně nejkratším možným způsobem přes nebo pod vodní plochou, zařízení pro chov ryb, a dalších, které přímo souvisí s využitím vodní plochy nebo jejího břehu; Nepřípustné: nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv nová zařízení (zejména stavby) nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné nebo podmíněně přípustné; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu vymezením těchto ploch a jejich dimenzování zohledňuje a respektuje zátěže na plochách ohrožovaných přívalovými vodami a povodněmi;
Plochy zemědělské, ZPF - orná Hlavní využití Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem zabezpečení podmínek pro převažující zemědělské využití. Přípustné: jedná se o plochy mimo současně zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES. Území určená pro intenzivní i extenzivní hospodaření se zemědělskou ornou půdou nebo činnosti a zařízení, které s hospodařením souvisí. Jedná se o půdu ornou, pastviny, louky a sady. Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (na pastviny, louky, sady a půdu ornou) za splnění všech zákonných podmínek; Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (polní hnojiště, lehké stavby pro seníky a přístřešky.). Podmíněně přípustné je měnit funkční využití na pozemky určené k plnění funkcí lesa, trvale travní porost s rybníky; Nepřípustné: nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení (zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Využití těchto ploch na plochy ostatní bez jakékoliv vazby na zemědělské a lesnické stavby a nad rámec veřejně prospěšné technické infrastruktury, nezbytné pro zásobování obce a území energiemi, vodou apod; Plochy zemědělské, ZPF – trvalé travní porosty Hlavní využití Jejich rozvržení odpovídá současnému využívání nezastavitelné části katastrálního území, v němž jsou situovány s ohledem na jeho ochranu především před zátěží eroze a přívalových vod. Přípustné: jedná se o plochy mimo současně zastavěná a zastavitelná území a mimo plochy ÚSES. Území určená pro intenzivní i extenzivní hospodaření se zemědělskými travními porosty nebo činnosti a zařízení, které s tímto hospodařením souvisí. Přípustné je provádět na těchto územích změny kultur (na pastviny, louky, sady a půdu ornou) za splnění všech zákonných podmínek; Podmíněně přípustné: podmíněně přípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích sítě a zařízení technické infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území, účelové a místní komunikace nezbytné pro obsluhu tohoto území, umisťovat jednotlivé jednoduché stavby zemědělské výroby (polní hnojiště, lehké stavby pro seníky a přístřešky.). Podmíněně přípustné je měnit funkční využití na pozemky určené k plnění funkcí lesa, rybníků a v případě potřeby stavby pro obsluhu rybníků; Nepřípustné: nepřípustné je zřizovat a provozovat na těchto územích jakákoliv zařízení ( zejména stavby), která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná. Využití těchto ploch na plochy ostatní bez jakékoliv vazby na zemědělské a lesnické stavby a nad rámec veřejně prospěšné technické infrastruktury, nezbytné pro zásobování obce a území energiemi, vodou apod;
64
Plochy smíšené nezastavěného území, plochy přirozených a přírodně blízkých ekosystémů, plochy přírodní – významný krajinný prvek Hlavní využití: Jedná se o plochy stávajících prvků zařazených do územního systému ekologické stability. Budou respektovány významné krajinné prvky vyhlášené a ze zákona o ochraně krajiny a přírody je vyloučeno do nich jakkoliv zasahovat. Přípustné: současné využití,jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu, aby nedošlo ke znemožnění pro budoucí využití navrhovaných a současně funkčních ploch pro ÚSES; Podmíněně přípustné: liniové stavby; stavby bezpodmínečně nutné pro liniové stavby,umístění možné jen do biokoridorů; Nepřípustné změny funkčního využití ,které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (např.z louky na ornou) a které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES;
Plochy lesní – lesy hospodářské a lesy zvláštního určení Hlavní využití: Plochy lesní jsou samostatně vymezeny za účelem zajištění podmínek využití pozemků pro les a jeho stabilizační funkci. Pro funkci lesů zvláštního určení platí způsob hospodaření a péče vyhlášené lesním hospodářským plánem. Přípustné: využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa v souladu se zákonem o lesích; Podmíněně přípustné: zřizovat a provozovat účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství a ochranu přírody místního významu; zřizovat sítě a zařízení technické a dopravní infrastruktury nezbytné pro obsluhu a zásobování přilehlého území; Nepřípustné: zřizovat a provozovat jakákoliv zařízení (zejména stavby),která nejsou uvedena jako přípustná nebo podmíněně přípustná; zřizovat a provozovat jakákoliv nová zařízení (zejména stavby), nesouvisející s využitím vodní plochy a to včetně rekreačních staveb a zařízení a dále pak funkční využití a činnosti, které nejsou uvedeny jako přípustné, nebo podmíněně přípustné;
Plochy specifické – bývalá skládka a rekultivace skládky Hlavní využití: Vymezení pozemků, které sloužily nebo slouží k skládkování pro potřeby obce. V případě bývalé skládky se jedná o již rekultivovaný pozemek zahrnutý do ZPF, který je monitorován. Rekultivace skládky inertního odpadu v rámci vytěžené pískovny a lomu v obecním lese. jedná se o skládku inertního odpadu (demoliční materiál z odstraňovaných staveb ve správním území obce). Přípustné: navezený materiál nebude přesahovat okolní přirozený terén; postupně bude tato skládka zavážena výkopovým materiálem zeminou z výkopů a cílově bude terén vyrovnám ornicí s potřebným osázením lesní vegetace; Nepřípustné: jakékoliv jiné využití než přípustné;
Plochy specifické – protierozní mez Hlavní využití: Souvislá výsadba středně vysokých bariér z keřů a stromů vytvářejících liniový nebo skupinový pás zeleně. První fáze realizace bude spočívat v zatravnění pásu pozemků. Přípustné: výsadba ochranné, nižší zeleně (autochtonní keře a stromy nižšího vzrůstu, max. 3 - 4 m); Nepřípustné: jiné než přípustné využití; Stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně podmínek ochrany krajinného rázu z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností jsou navrženy plochy protierozní ochranné zeleně s prioritním umístěním ve svažitém terénu nad obcí Střítež.
65
g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajištění obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit; Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v textové a grafické části územních plánů všech stupňů je základním obsahem územně plánovací dokumentace (dále ÚPD). Jedná se zejména o stavby pro veřejně prospěšné služby, pro technickou a dopravní infrastrukturu, stavby podporující rozvoj a ochranu území obce a ochranu životního prostředí (stavby pro zneškodňování odpadů, pro zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čistění, pro veřejné školství, pro veřejnou správu, apod.). V návrhu ÚP Střítež se vymezují : • Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. • Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního, a archeologického dědictví vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření je v územním plánu stanoveno proto, aby pozemky, stavby a práva k nim bylo možné vyvlastnit. Vybraná veřejná infrastruktura: Dopravní infrastruktura: D místní komunikace AK asanace místních komunikací Vybraná veřejně prospěšná stavba ze ZÚR kraje Vysočina: DK 04 silnice I/34 Technická infrastruktura: V vodovod KJ kanalizace jednotná KS kanalizace splašková Č čistírna odpadních vod VO vodojem Vybraná veřejně prospěšná opatření: ÚSES založení prvku ÚSES, lokální biokoridor ÚSES-I založení prvku ÚSES, interakční prvek PEM protierozní mez RE rekultivace skládky
Vybraná veřejně prospěšná opatření ze ZÚR kraje Vysočina: Plochy a koridory založení prvku ÚSES U 015 NRBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn – osa nadregionálního biokoridoru zasahuje do řešeného území dvěma prvky č. 2 a 4. Jedná se o mezofilní bučinou osu nadregionálního biokoridoru. U 084 RBC Troják I – regionální biocentrum zasahuje do řešeného území jeho severní část vloženého do mezofilní bučinné osy biokoridoru (prvek č. 1) U 199 RBK Troják – Hejlov – regionální biokoridor funkční – do řešeného území zasahuje uvedený regionální biokoridor prvky č. 14 a 16. Jedná se o regionální biokoridor, který je součástí nadregionální biokoridoru.
h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo; Návrh územního plánu Střítež obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo. OS1 občanské vybavení, tělovýchovná a sportovní zařízení pro mládež (pozemek pozemková parcela 395/4, 439, 28/1 v k.ú. Krumvald).
66
i) Údaje o počtu listů ÚP a počtu výkresů k němu připojené grafické části; I. DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU (ÚP) A. TEXTOVÁ ČÁST ÚP ( počet stran 1-64) B. GRAFICKÁ ČÁST ÚP: 1 VÝKRES ZÁKLADNÍHO ČLENĚNÍ ÚZEMÍ 2 HLAVNÍ VÝKRES 3 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, OPATŘENÍ A ASANACE
1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000
II. DOKUMENTACE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU C. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP ( počet stran 1 - 13 ) D.GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚP: 4 KOORDINAČNÍ VÝKRES 5 VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 6 VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU
1 : 5 000 1 : 100 000 1 : 5 000
2. Grafická část územního plánu a) Výkres základního členění území obsahující vyznačení hranic řešeného území, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií nebo ve kterých budou podmínky pro jejich využití stanoveny RP; b) Hlavní výkres obsahující urbanistickou koncepci, zejména vymezení ploch s rozdílným využitím, dále koncepci uspořádání krajiny včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy; v případě potřeby lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech; c) Výkres VPS, opatření a asanací.
Odůvodnění Odůvodnění územního plánu Střítež obsahuje textovou a grafickou část.
A. Textová část 1. Postup při pořízení územního plánu • •
• • •
Zastupitelstvo Obce Střítež na svém veřejném zasedání dne 28.09.2007 projednalo a schválilo pořízení územního plánu Střítež včetně místní části Krumvald a Bor a dne 07.12.2007 požádala obec Střítež MěÚ Pelhřimov odbor výstavby o pořízení a projednání územního plánu; návrh zadání ÚP byl vyhotoven a projednáván dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (skládal se z textové části, výkresu limitů), byl zaslán příslušným dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a oznámení bylo zasláno rovněž stávcům inženýrských sítí, Dotčené orgány a krajský úřad mohli uplatnit své požadavky do 30 dnů od obdržení návrhu zadání, každý mohl své připomínky a obce podněty uplatnit do 30 dnů od vyvěšení resp. obdržení návrhu zadání; dotčené orgány ve svých požadavcích nepožadovaly vypracování konceptu ÚP; návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem obce Střítež na veřejném zasedání dne 12.09.2008 s tím, že Zastupitelstvo obce Střítež nepožaduje vypracování konceptu ÚP Střítež; návrh ÚP Střítež (sestávající z textové a grafické části) byl zpracován dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů, dle přílohy č. 7 Vyhl. č. 500/2006 Sb., a Vyhl. č. 501/2006 Sb. Návrh ÚP
67
• • •
zpracoval projektant ÚP Ing. arch. Václav Štěpán – Atelier ŠTĚPÁN České Budějovice, číslo autorizace ČKA 01 150; společné jednání s dotčenými orgány o návrhu ÚP proběhlo dne 15.05.2009; posouzení návrhu ÚP Krajským úřadem kraje Vysočina odborem ÚP a SŘ bylo vydáno dne 10.07.2009 - bylo vydáno kladné stanovisko; veřejné projednání o upraveném a posouzeném ÚP Střítež proběhlo 20.11.2009 v obci Střítež, bylo spojeno s odborným výkladem projektanta a seznámením o průběhu pořizování ÚP pořizovatelem.
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů • •
• • • • •
návrh řešení ÚP Střítež a místní části Krumvald a Bor je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky ( PÚR ČR), schválenou usnesením vlády ČR 17. 5. 2006 č. 561, resp. s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009; politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ); správní území obce Střítež se nachází v širší návaznosti na ochranné pásmo III. stupně vodní nádrže Švihov s limitujícím vlivem ochrany zdrojů pitné vody; území obce Střítež se nenachází v širší návaznosti na schválenou rozvojovou oblast ani rozvojovou osu (dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 ze dne 20.07.2009 dle usnesení vlády č. 929/2009); přes řešené území (k.ú. Střítež u Božejova) prochází v jižní části hlavní evropská silnice I/34; na návrh řešení ÚP Střítež se nevztahují zvláštní požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky 2008. Území obce se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů; územně plánovací dokumentace kraje – Kraj Vysočina má schváleny Zásady územního rozvoje (ZÚR) kraje Vysočina ze září 2008 s účinností listopad 2008. Obec Střítež a místní části Krumvald a Bor neleží v žádné rozvojové oblasti ani specifické ose kraje, obec Střítež (k.ú. Střítež u Božejova) a místní část Bor (k.ú. Bor u Božejova) je součástí rozvojové osy krajského významu OSk1 (Havlíčkův Brod – Humpolec – Pelhřimov – Kamenice nad Lipou). Pro územní plán Střítež byl ze ZÚR převzat koridor silnice I/34 (DK 04), nadregionálního biokoridoru NRBK Čunkovský hřbet – Pařezitý/Roštejn (U 015), regionální biocentrum RBC č. 370 Troják I (U 084), regionální biokoridor RBK Troják – Hejlov (U 199), část všech řešených k.ú. leží v leteckém koridoru TSA – prostor pro létání v malých a přízemních výškách, ochranné pásmo III.stupně vodního zdroje.
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ÚP Střítež je vytvořen tak, aby respektoval cíle a úkoly územního plánování a to: • vytváří předpoklady pro výstavbu – v obci Střítež se jedná s o návrhové plochy (plochy změn) bydlení, plochy rekreace, plochy občanského vybavení – sport a tělovýchova, plochy dopravní infrastruktury (komunikace, veřejné prostory), plochy technické infrastruktury (čistírna odpadních vod - ČOV, vodojem), plochy výroby a skladování, plochy specifická (rekultivace skládky). V místní části Krumvald se jedná s o návrhové plochy (plochy změn) bydlení, v místní části Bor se jedná s o návrhové plochy (plochy změn) bydlení a plochy smíšené obytné; • ÚP Střítež vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území – z ÚP Střítež je patrná vyváženost vztahu podmínek pro příznivé podmínky životního prostředí (enviromentální rozvoj) – v ÚP je v nezbytně nutném množství proveden zábor ZPF, do volné krajiny nejsou navrženy žádné plochy, je navržen systém ÚSES, nejsou dotčeny lesní pozemky, jsou navrženy nové vodní plochy a plochy technické infrastruktury pro nové plochy změn. Není dotčen nadregionální biokoridor ani regionální biocentrum a biokoridor. Do obytné zástavby nejsou navrženy žádné plochy výroby. Pro obec Střítež je navrženo protierozní opatření proti přívalovými vodami ze západní strany. Hospodářský rozvoj (ekonomický) je patrný jednak zachováním plochy zemědělské výroby (v obci Střítež a místní části Bor), plochy výroby v obci Střítež (truhlárna) a dále vznikem plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba a sklady. Rovněž jsou zachovány plochy zemědělské ZPF, které tvoří podstatnou část všech ploch v ÚP. V místních částech Krumvald a Bor nejsou navrhovány žádné plochy výroby (důvodem je klidné a čisté prostředí pro bydlení a rekreaci). Další rozvoj je dán vznikem nové plochy veřejné infrastruktury (pouze v obci Střítež, v místních částech s ohledem k malému počtu obyvatel bude čištění individuální) - v ÚP je navržena plocha pro ČOV a na návrhových plochách nová infrastruktura. Obec a místní části jsou dopravně bezproblémově přístupné po silnicích III.třídy navazující na
68
• • • • •
evropskou silnici I/34 (u městyse Božejov) a mohou být v budoucnu zajímavé hlavně pro čisté bydlení a rekreaci. Sociální rozvoj je dán návrhovými plochami bydlení a rekreace. Navíc stabilizované plochy bydlení (zahrady a záhumenní pozemky) představují dostatečný potenciál stavebních parcel pro budoucí výstavbu. Významná plocha je rovněž plocha občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení v obci i v místní části. Navíc čisté ŽP a okolní krajina může přilákat do obce nové obyvatele. Centrum obce a místních částí – návesní prostory jsou navrženy v ploše veřejných prostranství bez výstavby; z ÚP je patrná ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot obce, střed obce a místních částí je navržen jako plocha veřejného prostranství se zachováním architektonického rázu včetně přírodních hodnot; každá plocha změn obsahuje regulativy jejích užívání a to jak v zastavěném, zastavitelném tak v nezastavitelném území; ÚP chrání krajinu v plném množství – do volné krajiny nejsou navrhovány žádné plochy, je dotvořen ÚSES, regulativy obsahují možnost zalesňování a stavbu vodních děl; všechny nové plochy změn navazují na současně zastavěné území, vyplňují proluky v zastavěném území a využívají pozemky s nižší ochranou ZPF; ve volné krajině je navrženo pouze protierozní opatření západně od obce Střítež, které bude sloužit jako ochrana před přívalovými vodami – bylo navrženo s ohledem na obhospodařování okolních pozemků a v minimálním záboru zemědělské půdy;
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů • • • • • • • • • •
pořízení ÚP Střítež a místní části Krumvald a Bor požádala obec v prosinci roku 2007; návrh zadání byl zpracován dle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích předpisů – Vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; v srpnu 2008 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání dotčeným orgánům, sousedním obcím a správcům dopravní a technické infrastruktury; návrh zadání byl schválen Zastupitelstvem obce Střítež v září 2008, které nepožadovalo vypracování konceptu ÚP Střítež. Tuto povinnost nevznesl ani žádný příslušný dotčený orgán; na základě dohodnutých ploch byl zpracován návrh ÚP a tento projednán v květnu roku 2009 s dotčenými orgány; následně bylo požádáno o posouzení ÚP Krajským úřadem – kladné stanovisko vydáno dne 10.07.2009 – bylo vydáno kladné stanovisko s odkazem na doplnění veřejně prospěšných staveb a opatření ze ZÚR kraje Vysočina; v září 2009 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno veřejné projednání územního plánu; řízení o ÚP s veřejným projednáním a odborným výkladem projektanta proběhlo dne 20.11.2009 v obci Střítež; návrh rozhodnutí o námitkách: k návrhu ÚP nebyly vzneseny žádné námitky; vyhodnocení o připomínkách: k návrhu ÚP nebyly vzneseny žádné připomínky;
5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů •
při projednávání návrhu zadání byla vydány požadavky těchto dotčených orgánů: - MěÚ Pelhřimov, odbor dopravy – souhlasí bez připomínek; - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice – není připomínek a vydáno souhlasné stanovisko; - Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VII, Brno – souhlasí, uvádíme, že v části k.ú. Střítež nejsou evidována sesuvná území; - Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina ÚO Pelhřimov – k uvedené dokumentaci se vydává souhlasné stanovisko; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor dopravy a SH – nemáme žádné připomínky; - Ministerstvo životního prostředí Praha odbor péče o krajinu – v k.ú. se nachází v ploše, která je ÚTP NR a R ÚSES ČR vymezena pro skladebnou část NR ÚSES, a to OP nadregionálního biokoridoru K 120 s probíhající osou mezofilní bučinnou – bude respektováno v části ÚSES; - ĆR – Státní energetická inspekce - souhlasné stanovisko; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana přírody a krajiny jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst.3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vydal v souladu s § 45i odst.1 zákona o ochraně přírody a krajiny k návrhu zadání ÚP Mezná stanovisko s konstatováním, že návrh zadání ÚP Střítež nemůže mít významný vliv na
69
-
-
-
-
•
evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti; Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) s tím, že jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Střítež na životní prostředí. Předložený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů; Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – pokud dojde k dotčení pozemků, které jsou součástí ZPF, je nutno dodržet zásady ochrany ZPF dle § 4 zákona č. 334/1992/ Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů (dále zákon). Přednostně je nutno k nezemědělskému využití navrhnout nezastavěné pozemky v zastavěném území obce. Dále mají přednost plochy, doplňující proluky navazující na zastavěné území obce. Návrh ÚP podléhá projednání s orgány ochrany ZPF a vydání jejich stanoviska dle § 5 odst. 2 zákona. U návrhových ploch umístěných na půdách vysoce chráněných (I. a II. třída ochrany) a na pozemcích s vloženými investicemi do půdy (meliorace) a u lokalit porušujících zásady ochrany ZPF dle § 4 a 5 zákona, pokud nebude odůvodněno proč je navrhované řešení nejvýhodnější z hlediska ochrany ZPF zejména ve srovnání s jiným možným řešením, nebude v návrhu uděleno orgánem ochrany ZPF kladné stanovisko. U návrhových ploch ÚSES, kde dojde k dotčení ZPF a cílovým společenstvem je druh pozemku mimo ZPF (např. lesní a vodní), požadujeme vypracovat vyhodnocení dle přílohy č. 3 k Vyhl. č. 13/1994 Sb.; Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – není připomínek – nebudou dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, dle zákona o vodách není dotčený orgán příslušný – nutno požádat MěÚ Pelhřimov odbor ŽP – vodoprávní úřad; Povodí Vltavy s.p. (není dotčený orgán – jedná se o připomínku): o z důvodu zpomalení odtoku z území budou srážkové vody z ploch určených pro novou zástavbu před svedením do kanalizace a vodního toku vsakovány nebo zadržovány na přilehlých pozemcích – tuto připomínku řeší Vyhl.č.501/2006 Sb.,; o v textové části bude uvedeno zařazení vodního toku do kategorie lososových vod dle nařízení vlády a zařazení k.ú. mezi zranitelné oblasti – je součástí schváleného návrhu zadání; o pro jednotlivé části obce bude navržena koncepce zásobováno vodou, likvidace splaškových a srážkových vod. Do doby vybudování ČOV budou jednotlivé nemovitosti v nově navržených lokalitách dočasně odkanalizovány do jímek nebo DČOV. Po vybudování oddílné kanalizace a ČOV budou všechny objekty napojeny na veřejnou kanalizaci – bude řešeno v dalším časovém horizontu a na úvaze obce dle nutných prostředků; o u vodních toků budou uvedeni jejich správci. Do regulativů bude zahrnuta podmínka nezastavitelnosti manipulačního pruhu 6 m podél vodních toků z titulu jejich správy a údržby – kolem vodního toku není navržena žádná plocha pro budoucí výstavbu; o pro výstavbu ČOV bude vymezen konkrétní pozemek, technologie ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro lososové vody; Obvodní báňský úřad v Brně – nemá připomínek; Úřad pro civilní letectví – nemá připomínek nepředpokládá ohrožení bezpečnosti leteckého provozu; Centrum dopravního výzkumu Praha (není dotčený orgán – jedná se o připomínku) – k návrhu zadání není připomínek;
při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány byla vydána tato stanoviska: - Úřad pro civilní letectví – nemá připomínek; - Obvodní báňský úřad v Brně – nemá připomínek; - MěÚ Pelhřimov, odbor ŽP úsek ochrany ZPF – s návrhem ÚP souhlasíme bez připomínek ; - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice - vydáno souhlasné stanovisko – v grafické části ÚP je dodržen a vyznačen prostor létání v malých a přízemních výškách; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP – ochrana zemědělského půdního fondu vydáno kladné stanovisko dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF k návrhu ÚP Střítež; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor dopravy a SH – nemá žádné připomínky; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – není připomínek, v návrhu ÚP nejsou dotčeny pozemky k plnění funkce lesa a jako vodoprávní úřad není krajský úřad příslušný; - Krajská hygienická stanice kraje Vysočina ÚP Pelhřimov – k návrh ÚP není připomínek; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor ÚP a SŘ – vydáno kladné stanovisko k návrhu ÚP Střítež – z hlediska souladu se ZÚR kraje Vysočina nejsou připomínky, v ZÚR jsou vymezena VPO
70
nadregionální biokoridor, regionální biokoridor a biocentrum – U 015, U 084, U 199 – doplnit do výkresu veřejně prospěšných staveb a opatření; •
při projednávání návrhu ÚP s dotčenými orgány byly vzneseny tyto připomínky: - Centrum dopravního výzkumu (z pověření Ministerstva dopravy ČR) – není připomínek, nutno dodržet OP silnice I/34, tj. 50 m na každou stranu – tento požadavek je respektován; - Povodí Vltavy s.p. – technologie ČOV bude navržena s ohledem na dosažení imisních standardů pro lososové vody. Střítežský potok a jeho přítoky jsou zařazeny do kategorie lososových vod. Technologii ČOV upřesnit v rámci dalších řízení. Dle Povodí Vltavy s.p. uvažované řešení nezajistí čištění vod na odpovídající úrovni – tento požadavek není předmětem ÚP, ale dalších jednání při výběru ČOV; - sousední obce – Městys Božejov – není námitek;
•
při řízení o návrhu ÚP – při veřejném projednání nebyla vydána žádná stanoviska (nebyl přítomen žádný dotčený orgán). Zaslána byla tato písemná stanoviska: - Úřad pro civilní letectví – nemá připomínek; - Obvodní báňský úřad v Brně – nemá připomínek; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství – není připomínek, v návrhu ÚP nejsou dotčeny pozemky k plnění funkce lesa a jako vodoprávní úřad není krajský úřad příslušný; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí – ochrana ZPF – stanovisko č. 2 – souhlas pro plochu B9 v k.ú. Střítež u Božejova; - Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí – ochrana ZPF – stanovisko č. 3 – nesouhlas pro pozemek p.č. 543/2 pro plochu bydlení v k.ú. Bor u Božejova;
Při pořizování ÚP Střítež nebyly řešeny žádné rozpory.
6. Vyhodnocení splnění zadání a návrhu pokynů pro zpracování návrhu (pokud byl koncept) Požadavky „Návrh zadání územního plánu Střítež“, které bylo zpracováno a schváleno zastupitelstvem obce v září 2008, jsou naplněny a v územním plánu splněny. Zadání ÚP bylo vypracováno a schváleno v působnosti stavebního zákona v platném znění. Návrh územního plánu byl pořízen v roce 2008 v souladu s § 50 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (v době působnosti zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon). Požadavek na vypracování konceptu územního plánu ani požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nebyl vznesen od žádného dotčeného orgánu ani zastupitelstva obce.
7. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Územní plán není řešen ve variantách Předmětem řešení územního plánu Střítež je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území obce v plochách s rozdílným způsobem využití. Navrženy jsou plochy pro rozvoj bydlení individuálního, rekreace, plochy pro doplnění technické infrastruktury a plochy pro založení prvků ÚSES Udržitelný rozvoj území, spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území , který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Střítež bude pro současnou i budoucí generaci ve svých realizacích přínosem. Ve způsobu navrženého zastavění je důsledně stanovena regulace zástavby na dotčených plochách s ohledem na místní specifikace, týkající se kvality prostředí v jednotlivých lokalitách. Součástí změn v území jsou podmínky pro provedení a realizaci návrhu ÚSES, napojení nadřazené dopravně inženýrské infrastruktury na místní systém, úprava místní dopravní obsluhy jako celku, komplexní vodohospodářské řešení včetně návrhu nových vodních ploch a návrh ochranných opatření. Požadavky obce a požadavky občanů jsou ve stávajícím prostředí zastavěného a zastavitelného území obce začleněny tak, aby výsledné provedení zástavby mělo celkový pozitivní efekt. Návrh územního plánu v obci Střítež respektuje cíle územního plánování dle § 18 odst. 1 stavebního zákona v platném znění. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území (udržitelný rozvoj území), tzn. že vytváří předpoklady pro výstavbu, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Navržené řešení slouží dalšímu rozvoji obce Střítež a místních částí, její stabilizaci, především z demografického hlediska a celkové zabezpečení dopravně-inženýrské obsluhy zastavěného, zastavitelného území, společně s obsluhou zemědělských a
71
lesních pozemků a vodních ploch. Návrh zastavitelných ploch ovlivní stávající prostředí obce a místních částí pozitivně. Možnost zástavby na nových pozemcích v přímém kontaktu s prostředím vesnické zástavby v žádném případě nepodmíní přehnané nároky na dopravně-technický systém místního i nadmístního významu a na jeho zainvestování. Přitom návrh nově zastavitelných ploch respektuje koridor silnic III. třídy procházející zastavěným i nezastavěným územím a veškeré další liniové stavby v území. Ze zpracovaných dokumentů ať z hlediska širších vztahů (z pohledu kraje Vysočina) a nebo vlastního místa je pro udržitelný rozvoj obce nutno splnit při řešení územního plánu v souladu se strategií rozvoje obce tyto požadavky ve třech pilířích udržitelného rozvoje: • společnost – v rámci územního plánu vytvořit územně technické podmínky pro vysokou životní úroveň obyvatelstva s kvalitním bytovým fondem zajistit dosažitelnost služeb, vzdělávacích zařízení, které základní podmínky pro rozvoj kvalitních lidských zdrojů • hospodářství - vytvořit územně technické podmínky pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu a inovačních technologií • prostředí - vytvořit územně technické podmínky pro kvalitní životní prostředí poskytující maximální pohodu bydlení ve fungujícím organismu obce
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vydal v souladu s § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny k návrhu zadání ÚP Střítež stanovisko s konstatováním, že návrh zadání ÚP Střítež nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti. Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) s tím, že jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Střítež na životní prostředí. Předložený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů. KONCEPCE DOPRAVY
Návrh Celým správním územím obce prochází silnice III/03410 Božejov – Střítež – Krumvald - Drahoňov. Z obce Střítež vychází silnice III/03411 Střítež – Bor – Nová Cerekev. Tyto silnice prochází zastavěným územím Stříteže a jejích místních částí a jejich průběh správním územím obce je ve směru východ – západ a jih - sever, průchod zastavěným územím nevykazuje závažné dopravní závady. Prostorové uspořádání ve volném terénu mimo obec je standardní. Důležitá okolnost je že tyto silnice III. třídy nejsou sezóně zatíženy tranzitní dopravou pro kterou nejsou dimenzovány. Nová místní komunikace pro obsluhu navržené ČOV a k rekultivované skládce bude situována v rámci vymezené plochy pro toto zařízení. Nově navrhované místní komunikace v rozsahu uvedeném ve výkresové části jsou veřejně prospěšnými stavbami. Mají charakter obslužných komunikací funkční skupiny C. Navrženo je vybudovat v šířkových parametrech (není-li v důvodové části uvedeno jinak) s šířkou vozovky 6,0 m mezi obrubami (nejméně však 5,5 m) a doplněné alespoň jednostranným chodníkem (v území se souvislou oboustrannou zástavbou s chodníkem oboustranným); v místech jednostranného chodníku na opačné straně komunikace bezpečnostní odstupový pás šířky (nejméně) 0.50 m. V jižní části řešeného území prochází trasa silnice I/34 (protíná lesní masiv) a vede v celé své délce mimo zastavěné i zastavitelné území. Dle platných ZÚR je tato silnice vedena jako veřejně prospěšná stavba DK 04 I/34 s koridorem šířky 150 m. Protože koridor nezasahuje do zastavěného ani zastavitelného území, nebylo nutné dohodnout s příslušným dotčeným orgánem úpravu šířky tohoto koridoru a zůstane ponechán v šířce dle platných ZÚR. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA V řešeném území není provozována. NEMOTOROVÁ DOPRAVA Za veřejně prospěšnou stavbu nutno považovat i plošné nároky na výstavbu chodníků a nápravu rozhledových poměrů v křižovatkách podél (současných) průtahových úseků silnic. Konkrétní rozsah je dán požadavky příslušných norem (ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací a ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na silničních komunikacích); pro jejich konkretizaci nutno zpracovat podrobnou územní studii. V řešeném území nejsou navrhovány nové plochy pro cyklotrasy nad rámec stávajícího stavu.
72
SILNIČNÍ DOPRAVA - HOSPODÁŘSKÁ Pro zemědělskou dopravu bude využívána stávající síť polních cest a stávající účelové komunikace. STATICKÁ DOPRAVA Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit u starých rodinných domů dostavbou individuálních garáží na vlastním pozemku. S odstavením vozidel podél komunikací uvažovat pouze omezeně a to v místech, kde to dovolují šířkové parametry komunikace. U nově navržených rodinných domů se předpokládá 100% odstavení v objektu domu. V zástavbě rodinnými i bytovými domy je počítáno s min. jedním odstavným stáním na bytovou jednotku a krátkodobým parkováním na vlastním pozemku. Podél obslužných i zklidněných komunikací je možno místně zřídit v přidruženém dopravním prostoru stání pro parkování. Nová parkoviště nebudou navrhována na nových plochách, budou realizována pouze v rámci stávajících ploch dopravy a ploch veřejných prostranství. Odstavná stání realizovat též v plochách bydlení a plochách smíšených obytných venkovských (stávajících i navrhovaných). DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ Nové plochy nad rámec současného stavu pro dopravní zařízení nejsou navrhovány. HLUK Z DOPRAVY Negativní vliv provozu silnice III. tř. je minimální. Sčítání intenzity dopravy nebylo na silnicích III.třídy uskutečněno.
KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ použité podklady - PRVK kraje Vysočina - Konzultace a podklady OÚ Střítež - Vodohospodářská mapa 1:50 000 a mapy 1:2 000 a 1:10 000 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Střítež – odůvodnění Obec Střítež je zásobena pitnou vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je obec. Zdroj tvoří 4 vodárenské studně cca 0,5 km západně od obce. Vodárenský zdroj má stanovena OP. Vydatnost zdroje je 0,2 l/s. Studny S1 (DN 2000 mm hloubky 2,5 m) a S2 slouží zároveň jako akumulace vody o objemu 12,4 m3. Obě studny jsou propojeny eternitovým potrubím DN 150 mm. Studny S3 a S4 slouží jako posilující zdroje (kopané studny DN 1000 mm hloubky 2,5m).Přívodní řad do akumulace je z PE DN 50 mm délky 153 m. Vydatnost prameniště je 0,2 l/s. Z akumulačních studen (cca 654 m n.m.) je spotřebiště zásobeno gravitačně potrubím délky cca 1,85 km. Rozvodné řady jsou z PVC a z PE DN 2“ – 80 mm. Z vodovodní sítě Střítež je zásoben zemědělský areál při jižním okraji obce. Rozsah zástavby je v rozmezí 650,0 – 612,0 m n. m. Zdrojem požární vody pro obec je vodovod a vodní plochy v zástavbě. Bor – odůvodnění Bor – místní část obce Střítež je zásobena vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je obec Střítež. Prameniště vodovodu se nachází jihovýchodně od Boru a je tvořena jednou akumulační a třemi kopanými studnami. Ze studny (cca 652 m n.m.) o Ø 3 m a hloubce 3 m je voda gravitačně svedena do spotřebiště. Vydatnost prameniště je 0,05 l/s. Rozvodné řady jsou z PE DN 50 mm. Celková délka těchto rozvodných řadů je cca 1,5 km. Rozsah zástavby je v rozmezí 640,0 – 624,0 m n. m. Zdrojem požární vody je vodovod a vodní plochy v blízkosti intravilánu. Krumvald – odůvodnění Krumvald – místní část obce Střítež není v současnosti zásobena vodou z veřejného vodovodu. Obyvatelstvo používá k zásobení soukromé a obecní studnu o Ø 1,2 m a hloubce 2,5 m, ze které jsou napojeny 3 nemovitosti. Kvalita vody ve studních nebyla zjištěna..
73
KANALIZACE Střítež – odůvodnění Obec Střítež v současnosti má na území sídla vybudovanou kanalizaci Kanalizační síť obce je jednotného charakteru převážně z profilů DN 300 až DN 500. Provozovatelem kanalizace je obec. Délka kanalizační sítě je cca 2,8 km. Splaškové odpadní vody ze zástavby jsou po předčištění v domovních septicích odváděny kanalizační sítí do toku místní vodoteče – viz situace. Kanalizace slouží rovněž jako odvodňovací kostra pro vodní plochy v intravilánu – vysoký podíl balastních vod v kanalizaci. Dešťové vody jsou z části odváděny kanalizací, zčásti systémem příkopů, struh a propustků do vodoteče pod obcí . U nepatrné části zástavby (samoty) jsou odpadní vody likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků nebo jsou akumulovány v domovních bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, případně může být užito balených domovních ČOV. Bor, Krumvald – odůvodnění Bor, Krumvald – místní části obce Střítež v současnosti nemají na území sídel vybudovanou kanalizaci ani ČOV. U zástavby jsou odpadní vody likvidovány v domovních septicích s přepadem do podmoků nebo jsou akumulovány v žumpách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Může být užito i malých domovních ČOV. Dešťové odpadní vody osady jsou z části odváděny systémem příkopů, struh a propustků. VODNÍ TOKY A PLOCHY stav Hlavními recipienty řešeného území je Střítežský potok č.h.p.1-09-02-002 a Borský potok 1-09-02-004 – povodí Sázavy a Drahoňovský potok č.hp.1-07-03-002 – povodí Nežárky Celé řešené území se nachází v 3. ochranném pásmu vodárenského zdroje Želivka. Přes zastavěné území protéká místní vodoteč z části zatrubněná. Ve správním území obce jsou vybudovány menší rybníky, o rozloze do cca 1ha.
ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Základní legislativní rámec Základ legislativního rámce pro oblast tvoří zákon o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích. Stanovuje postavení, práva a odpovědnosti nezávislého regulačního orgánu pro energetiku, vytváří podmínky a pravidla pro podnikání v energetice, rovnost hospodářské soutěže, distribuce elektřiny konečným odběratelům nebo distributorům a podobně. Součástí strategického plánování a dlouhodobého rozvoje je i stanovení podmínek rozvoje energetického systému v správním území obce Střítež. Nedílnou součástí celého energetického systému je výroba a rozvod elektrické energie a s tím související problematika posílení rozvodů a napájecích míst. Zásobení elektrickou energií zůstává v návrhu ve stávajícím umístění trafostanic na okraji současně zastavěných území a sice po jedné trafostanici u každého sídla Stříteži, Krumvaldu a Boru. Všechny tyto trafostanice jsou pro návrh dalšího rozvoje obce kapacitně dostačující a jejich připojení je na paprsku z hlavní kmenové linky mimo obec v úseku Božejov – Střítež – Těmice. Elaborát návrhu územního plánu Střítež zahrnuje zpracování a zakreslení elektrorozvodných venkovních vedení 22 kV s trafostanicemi 22/0,4 kV, včetně ochranných pásem do mapových podkladů v měřítku 1:5000. Obec Střítež a místní části Krumvald, Bor jsou zásobovány z rozvodné soustavy spol. E.ON ČR vzdušným vedením VN 22 kV na paprsku z kmenové linky, procházející jižně od obce Střítež a místní části Krumvald. Zásobovaná obec je napojena odbočkami venkovního vedení z trafostanice 22 kV, které jsou provedeny na betonových sloupech. Sekundární sítě NN v obcích jsou provedeny částečně kabelovým vedení a venkovním vedením na betonových podpěrách nebo střešnících. Vyhovují stávajícímu zatížení. Výroba a distribuce elektrické energie Jediným distributorem v obci Střítež je E.ON Česká republika a.s. regionální správa v Pelhřimově, která je také provozovatelem distribuční sítě VN a NN a trafostanic. V katastru obce se nenachází žádný jiný zdroj elektřiny. V řešené lokalitě je rozvod elektřiny proveden z části venkovním a z části kabelovým rozvodem NN, bez zabezpečení proti výpadku. Stávající trafostanice zaručuje zajištění nově plánovaných a navrhovaných spotřeb. Energetická koncepce a rozvoj energetických sítí V oblasti obce Střítež se v dohledné době neuvažuje s plnou plošnou plynofikací. Rovněž elektrické vytápění není plošně uvažováno a spíše se uvažuje jako doplněk k ostatním mediím. Elektřina je uvažována převážně k svícení, běžné domácí spotřebiče, nutné elektrické pohony a v malé části technologické procesy při podnikání. Lokalita má potenciál ve využití jiných zdrojů jako biomasy-odpadní dřevo, rychle rostoucí dřeviny, řepka, sláma, seno. Doporučuje se uvažovat o využití tepelných čerpadel a solárních kolektorů. Při realizaci navrhované zástavby se uvažuje nárůst spotřeby el. energie cca 3-5 % ročně.
74
Vhodnou koncepcí otopných systémů a využitím obnovitelných zdrojů energií, účinnější aplikací zákona o hospodaření energií se dá předpokládat racionální nárůst spotřeby. Výkonová bilance navrhované zástavby Pro návrh bilance spotřeby el. energie je variantně uvažováno se zajištěním elektrické energie pro objekty bydlení bez použití elektrického vytápění – ETP – a nebo s instalací ETP do max. 30% bytových jednotek. Dále pak plochy s technickou vybaveností, smíšené a určené pro výrobu a skladování. Tato záležitost bude postupně upřesňována a bude mít vliv na eventuelní definitivní určení velikosti nových zdrojů pro zajištění zvýšené spotřeby. Pro bytovou jednotku bez ETP je uvažována hodnota příkonu 4 kW. Při instalaci ETP tato hodnota stoupne na 12 kW. Pro výkonové výpočty je uvažováno se soudobostí 0,5. Rozvoj elektrických sítí Elektroenergetická koncepce je v souladu s potřebami obce a v souladu s rozvojem elektrické sítě E.ON Pelhřimov. Budované energetické zařízení nesmí mít nežádoucí vliv na životní prostředí. Budou dodržena ochranná pásma jednotlivých sítí a stanic a dodrženy vzdálenosti vedení dle ČSN 73 60 05 o prostorovém uspořádání vedení technického vybavení. Shrnutí V území plynofikace není. Elektrické vytápění se uvažuje výjimečně; pro osamocené objekty kam je dotažení zemního plynu ekonomicky neúnosné. Návrh rozvodu NN Nově navržená zástavba bude připojena kabelovým vedením, napojeným ze stávajících rozvodů. Veřejné osvětlení Provede se osvětlení nových komunikací, napojené na stávající rozvody VO v obci. KONCEPCE ROZVOJE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ • vzhledem k velikosti obce a předpokládanému rozvoji nejsou navrhovány nové plochy nad rámec současného stavu, stávající plochy občanského vybavení jsou dostačující pro potřeby obce; • občanské vybavení charakteru obchodu a služeb je možno rozvíjet v rámci ploch smíšených obytných jako doplňkovou funkci; KONCEPCE ROZVOJE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Obec má velice kvalitní přírodní prostředí, které proniká do zastavěného území obce. Návrh uvažuje pouze s rozvojem ploch veřejných prostranství a veřejných prostranství – zeleň nad rámec současného stavu. Koncepce rozvoje veřejných prostranství souvisí s celkovým rozvojem obce a to především s dopravní obsluhou navržených lokalit. Plochy veřejných prostranství jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. Zásady pro rozvoj veřejných prostranství : • hlavní koncepční záměr – symbióza osídlení a krajiny - předpokládá stabilizaci a posílení vazeb a propojení stávající zeleně v obci s okolní krajinnou zelení; • stávající veřejná prostranství je třeba maximálně respektovat, nelze připustit nevhodné úpravy prostorů i objektů; • ve stávajících plochách veřejných prostranství doplnit vzrostlou zeleň podél ulic, při výsadbě preferovat, z hlediska zachování hodnot, domácí dřeviny.
8. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí •
•
udržitelný rozvoj území v sobě zahrnuje podmínky pro ekonomický rozvoj, sociální rozvoj a environmentální rozvoj pro život v regionu. Dalšími důležitými faktory udržitelného rozvoje území jsou kulturní a historické tradice regionu, jeho přírodní podmínky a vyspělost. Při zpracování územního plánu se dbalo na zachování kulturních a historických tradic území, jeho přírodních podmínek a vyspělosti regionu. Byly respektovány kulturní památky, zajištěna ochrana hodnot kulturního dědictví, kvalita sociálních vztahů a podmínek a zachována jedinečnost prostoru a území; při řešení územního plánu je třeba se zabývat jednotlivými oblastmi udržitelného rozvoje území a v odůvodnění územního plánu je popsáno, jak byly v řešení územního plánu a v jeho změnách jednotlivé oblasti udržitelného rozvoje území konkrétně zabezpečeny;
75
•
•
•
• • •
•
•
ÚP Střítež vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území – z ÚP Střítež je patrná vyváženost vztahu podmínek pro příznivé podmínky životního prostředí (enviromentální rozvoj) – v ÚP je v nezbytně nutném množství proveden zábor ZPF, do volné krajiny nejsou navrženy žádné plochy, je navržen systém ÚSES, nejsou dotčeny lesní pozemky, jsou navrženy nové vodní plochy a plochy technické infrastruktury pro nové plochy změn. Není dotčen nadregionální biokoridor ani regionální biocentrum a biokoridor. Do obytné zástavby nejsou navrženy žádné plochy výroby. Pro obec Střítež je navrženo protierozní opatření proti přívalovými vodami ze západní strany. Hospodářský rozvoj (ekonomický) je patrný jednak zachováním plochy zemědělské výroby (v obci Střítež a místní části Bor), plochy výroby v obci Střítež (truhlárna) a dále vznikem plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba a sklady. Rovněž jsou zachovány plochy zemědělské - ZPF, které tvoří podstatnou část všech ploch v ÚP. V místních částech Krumvald a Bor nejsou navrhovány žádné plochy výroby (důvodem je klidné a čisté prostředí pro bydlení a rekreaci). Další rozvoj je dán vznikem nové plochy veřejné infrastruktury (pouze v obci Střítež, v místních částech s ohledem k malému počtu obyvatel bude čištění individuální) - v ÚP je navržena plocha pro ČOV a na návrhových plochách nová infrastruktura. Obec a místní části jsou dopravně bezproblémově přístupné po silnicích III.třídy navazující na evropskou silnici I/34 (u městyse Božejov) a mohou být v budoucnu zajímavé hlavně pro čisté bydlení a rekreaci. Sociální rozvoj je dán návrhovými plochami bydlení a rekreace. Navíc stabilizované plochy bydlení (zahrady a záhumenní pozemky) představují dostatečný potenciál stavebních parcel pro budoucí výstavbu. Významná plocha je rovněž plocha občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení v obci i v místní části. Navíc čisté ŽP a okolní krajina může přilákat do obce nové obyvatele. Centrum obce a místních částí – návesní prostory jsou navrženy v ploše veřejných prostranství bez výstavby; v souladu se zadáním územního plánu Střítež a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu kraje (dále KrÚ) Vysočina, odboru životního prostředí (ŽP) k návrhu zadání územního plánu Střítež není posuzován návrh ÚP Střítež z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) a vlivu na udržitelný rozvoj území, neboť se v řešeném území (k.ú. Střítež u Božejova, k.ú. Krumvald a k.ú. Bor u Božejova) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí; vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích stavebního zákona nebylo požadováno; obec Střítež a místní částí nejsou zatěžována většími negativními vlivy, kvalita životního prostředí je poměrně vysoká. Navržené řešení stabilizuje celkovou situaci; řešení územního plánu vychází z potřeby účelného a intenzivního využití zastavěného území obce. Zástavba je navržena na nezastavěných plochách dle potřeb obce a požadavků občanů; v souladu se zadáním územního plánu Střítež a v souladu se stanoviskem Krajského úřadu kraje (dále KrÚ) Vysočina, odboru životního prostředí (ŽP) k návrhu zadání územního plánu Střítež není posuzován návrh ÚP Střítež z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) a vlivu na udržitelný rozvoj území, neboť se v řešeném území ( k.ú. Střítež u Božejova, Bor u Božejova a Krumvald) nejedná o záměry, které by mohly závazně ovlivnit životní prostředí; Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vydal v souladu s § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny k návrhu zadání ÚP Střítež stanovisko s konstatováním, že návrh zadání ÚP Střítež nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti; Krajský úřad kraje Vysočina odbor ŽP - posuzování vlivů na ŽP (SEA) s tím, že jako příslušný orgán dle § 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů nepožaduje vyhodnocení vlivů ÚP Střítež na životní prostředí. Předložený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na ŽP. Zájmy ochrany ŽP a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy dle zvláštních předpisů.
9. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa A) POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu Střítež na pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL
76
Lesy (pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL) pokrývající velkou část správního území obce Mezná. Nejrozsáhlejší lesní masívy jsou v jihovýchodní a východní části řešených katastrálních území. Vysoce stabilizujícím prvkem jsou drobné lesíky roztroušené po celém území obce. Celková rozloha lesních pozemků v řešeném území obce Střítež (k.ú. Střítež u Božejova) je 355,6967 ha (t.j. 51,8 % celé rozlohy k.ú.) – přibližně polovina této výměry jsou lesy zvláštního určení. Celková rozloha lesních pozemků v řešeném území místní části Bor (k.ú. Bor u Božejova) je 109,6818 ha (t.j. 36,1% celé rozlohy k.ú.). Celková rozloha lesních pozemků v řešeném území místní části Krumvald (k.ú. Krumvald) je 104,5622 ha (t.j. 36,6% celé rozlohy k.ú.). ( Údaje byly převzaty z Katastrálního úřadu v Pelhřimově). Lesy ve správním území obce Střítež patří do kategorie hospodářských a lesů zvláštního určení (jih k.ú. Střítež u Božejova), v místní části Bor a Krumvald patří do kategorie hospodářských lesů. Podle vyhlášky ministerstva zemědělství patří lesy na území obce Střítež i místní části Bor a Krumvald do přírodní lesní oblasti č. 10 Českomoravská vrchovina. V návrhu ÚP Střítež nejsou navrženy žádné zábory stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa. V návrhu ÚP Střítež je vymezeno 50 m ochranné pásmo (OP) lesa, t.j. pozemků určených k plnění funkce lesa PUPFL (50 m od hranice stávajících lesních pozemků). Část zastavitelných ploch leží v ochranném pásmu lesa 50 m, pozemků určených k plnění funkce lesa. Ke všem stavbám v ochranném pásmu lesa 50 m bude nutné udělení souhlasu (výjimky) dle zákona o lesích. Nová zalesnění Pro nově založené zalesnění ZPF je v návrhu ÚP Střítež možné na všech nezastavěných plochách zemědělského půdního fondu (ZPF) - lze podmíněně (t.j. se souhlasem dotčených orgánů) povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch ZPF pro pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL). Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Pro lokality navržené k zalesňování se stávajícím využitím jako trvalé travní porosty lze příslušným orgánem ochrany přírody předem požadovat přírodovědný průzkum. B) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu Střítež na zemědělský půdní fond – ZPF Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bude provedeno ve smyslu zákona o ochraně ZPF a vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostřední ze dne 29. prosince 1993, kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a přílohy 3 této vyhlášky a příslušného metodického pokynu. Hranice současně zastavěného území byla stanovena v rámci zpracování návrhu řešení ÚP v září 2008. Struktura půdního fondu v území obce Střítež Střítež (Bor, Krumvald) Celková výměra Zemědělská půda - orná půda - zahrady - ovocné sady - TTP Nezemědělská půda - PUPFL - vodní plochy - zastavěné plochy - ostatní plochy
Struktura katastru, KÚ 2009
( ha ) 1277 (zaokrouhleno) 649 468 10 0 171 628 570 7,5 6,5 44
77
Bilance ZPF – Střítež, Krumvald a Bor 1) Celkový rozsah požadovaných ploch a podíl půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy, údaje o zařazení zemědělské půdy do BPEJ a tříd ochrany půdy. Bilance půd zařazených do návrhu Katastrální území Střítež Lokalita
Využití
B1
Plocha ZPF
BPEJ
1,7659
Plocha BPEJ
Třída ochrany
1,7659
Druh TTP + louka + zahrada
8.34.44 0,2712 B2
0,7521
B3
0,1874
8.67.01
0,3360
8.50.14
0,1449
8.67.01
0,0294
8.34.21
0,1580
V
TTP
Zahrada I
Bydlení B4
0,1134
0,1134
TTP + zahrada
8.34.24 0,2240
B6
0,0950
8.34.34
0,0950
B7
0,1421
8.68.11
0,1421
V
B8
0,1200
8.50.11
0,1200
IV
B9
0,2400
8.67.01
0,2400
V
8.34.21
0,0049
I
D1
0,0206 8.67.01
0,0157
V
0,1363
8.34.34
0,1363
III
Dopravní infrastruktura D2
0,2240
III
B5
TTP
Orná T
ČOV
0,2894
8.67.01
0,2894
V
TV
Vodojem
0,0273
8.50.11
0,0273
IV TTP
VD
Zemědělská výroba
1,7047
1,7047 8.34.24
III 0,7511
PO
Protierozní opatření
Rbk 18
1,4529
8.50.11
0,3375
IV
8.34.34
0,3643
III
0,4792
0,4792 8.67.01
Lbc 19
2,7469
Orná
TTP V
2,7469
TTP + orná
Územní systém ekologické stability Rbk 20
8.34.21
1,1971
I
Orná
8.67.01
2,9194
V
TTP
4,1165
Celkem
14,6137
14,6137
78
Katastrální území Krumvald Lokalita
Využití
Plocha ZPF
B2 B3
BPEJ
0,7081 Bydlení
0,3224
B4
1,3247
Třída ochrany
Druh
0,7081 8.34.24
0,2942 Celkem
Plocha BPEJ
0,3224
Orná III
Zahrada
0,2942 8.34.24
1,3247
Orná III
Bilance návrhu podle tříd ochrany
I 1,3600 9,31%
II 0,0000 0,00%
Katastrální území Střítež III IV V 3,3888 0,4848 9,3801 23,19% 3,32% 64,19%
I-V 14,6137 100%
I 0,0000 0,00%
II 0,0000 0,00%
Katastrální území Krumvald III IV V 1,3247 0,0000 0,0000 100,00% 0,00% 0,00%
I-V 1,3247 100%
I 1,3600 8,53%
II 0,0000 0,00%
Obec Střítež celkově III IV V 4,7135 0,4848 9,3801 29,57% 3,04% 58,85%
I-V 15,9384 100%
I = bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmou ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. II = zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III = půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuelní výstavbu. IV – třída ochrany sdružující půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou. Půdy využitelné i pro výstavbu. V = zbývající bonitované půdně – ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.
Charakteristika klimatického regionu (tj. území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin) – 1. místo kódu BPEJ. KR
Charakteristika regionu
8
MCH – mírně chladný, vlhký.
Suma teplot Průměrná Průměrný roční nad 10°C roční teplota úhrn srážek v mm °C 2000 - 2200
5-6
700 - 800
Pravděpodobnost suchých vegetačních období v %
Vláhová jistota
0-5
> 10
79
HPJ
Charakteristika půdy podle hlavní půdní jednotky (tj. účelového seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacími opatřeními) – 2.+3. místo kódu BPEJ.
34
Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu.
50
Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.
67
Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné.
68
Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim.
Charakteristika sklonitosti a expozice (vystihuje utváření povrchu zemědělského pozemku) – 4. místo kódu BPEJ. Kód
Kategorie sklonitosti
Charakteristika sklonitosti
Charakteristika expozice
0
0°- 3°
Úplná rovina až rovina.
Všesměrná expozice.
1
3°- 7°
Mírný sklon.
Všesměrná expozice.
2
3°- 7°
Mírný sklon.
Jih (jihovýchod až jihozápad).
3
3°- 7°
Mírný sklon.
Sever (severozápad až severovýchod).
4
7° - 12°
Střední sklon.
Jih (jihovýchod až jihozápad).
Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy (podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm /štěrk = pevné částice hornin od 4 do 30mm, kamen = pevné částice hornin nad 30 mm/, a celková hloubka půdy vyjádřená hloubkou části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí) – 5. místo kódu BPEJ. Kód
Charakteristika skeletovitosti
Obsah skeletu
Charakteristika hloubky
Hloubka
1
Bezskeletovitá až slabě skeletovitá.
Do 25%.
Středně hluboká až hluboká půda.
30 – 60 cm
4
Středně skeletovitá.
25 – 50%.
Středně hluboká až hluboká půda.
30 – 60 cm
Bilance podle funkčního využití ploch
Katastrální území Střítež Funkční využití
Plocha celkem
Plocha ZPF
Bydlení
3,6399
3,6399
ČOV
0,2894
0,2894
Dopravní infrastruktura
0,1569
0,1569
Protierozní opatření
1,4529
1,4529
80
Katastrální území Střítež Funkční využití
Plocha celkem
Plocha ZPF
Územní systém ekologické stability
7,3426
7,3426
Vodojem
0,0273
0,0273
Zemědělství
1,7047
1,7047
Celkem návrh
14,6137
14,6137
Katastrální území Krumvald Funkční využití
Plocha celkem
Plocha ZPF
Bydlení
1,3247
1,3247
Celkem návrh
1,3247
1,3247
Obec Střítež celkem Funkční využití
Plocha celkem
Plocha ZPF
Bydlení
4,9646
4,9646
ČOV
0,2894
0,2894
Dopravní infrastruktura
0,1569
0,1569
Protierozní opatření
1,4529
1,4529
Územní systém ekologické stability
7,3426
7,3426
Vodojem
0,0273
0,0273
Zemědělství
1,7047
1,7047
Celkem návrh
15,9384
15,9384
2) Investice uskutečněné do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti a jejich předpokládané porušení. Rozsah těchto případných škod není v současnosti znám. 3) Areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby, zemědělské usedlosti a jejich předpokládané porušení. K narušení takových objektů nedojde. 4) Uspořádání ZPF v území, opatření k zajištění ekologické stability krajiny a významné skutečnosti vyplývající ze schválených návrhů pozemkových úprav a jejich předpokládané porušení. Navrhované řešení z hlediska vynětí půdy ze ZPF nenarušuje pozemkové úpravy ani negativně neovlivňuje plochy chráněné dle zákona o ochraně přírody a krajiny v platném znění. 5) Zdůvodnění nejvýhodnosti navrženého řešení z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů. Navržené řešení představuje přijatelný rozvoj obce Střítež. Z hlediska ochrany ZPF je předložený záměr akceptovatelný, protože jeho těžiště leží na půdách s nižším stupněm ochrany. Potřebné je se v rámci záměrů situovaných na půdách s TO I - III snažit o minimalizaci skutečného záboru.
81
10. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění V průběhu pořizování ÚP Střítež nebyly vzneseny žádné námitky.
11. Vyhodnocení připomínek V průběhu pořizování ÚP Střítež nebyly vzneseny žádné připomínky.
B. Grafická část Grafická část odůvodnění ÚP obsahuje a) Koordinační výkres; b) Výkres širších vtahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popř. krajů a států; c) Výkres předpokládaného záboru půdního fondu.
Poučení o odvolání Proti územnímu plánu Střítež vydanému formou opatření obecné povahy nelze podle § 173 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat opravný prostředek.
Miloslav Jírů v.r. starosta
Stanislava Houčková v.r. místostarostka
82