ŘÍJEN
4/2006
Obchvat je hotov, auta jezdí tunelem
Devět let zela díra na dálnici D5 mezi Prahou a česko-německým hraničním přechodem Rozvadov. Scházel dálniční obchvat Plzně. V září byl dokončen poslední, tři a půl kilometru dlouhý úsek mezi Černicemi a Útušicemi. Jeho součástí je moderní dálniční tunel vedoucí vrchem Valík. V pátek 6. října byl poslední úsek otevřen. Dálnice D5 se stala celistvou. S výstavbou jednadvacet kilometrů dlouhého obchvatu, který přišel na třináct miliard korun, se začalo až v roce 2001. Přitom první úvahy nad tím, kudy povede, vedli odborníci už v roce 1988. Za zpoždění výstavby obchvatu mohou politické tahanice o výběr trasy, zarputilý odpor ekologických aktivistů, protesty obcí a lidí žijících v dotčeném území, ale také chyby úředníků, kteří rozhodovali ve správních řízeních. Stavbaři postupně ukrajovali z obou konců a v prosinci 2003 byla na dva krajní dokončené úseky vpuštěna doprava. Automobily jezdily po takzvaném provizorním obchvatu, protože stále ještě scházel tunel Valíkem a vedlejší most. To, že osud obchvatu západočeské metropole nebyl Plzeňanům nikdy lhostejný, se ukázalo v sobo-
Na náměstí září nová dlažba
Plzeňští radní v září rozhodli, které silničních stavby v Plzni dostanou prioritu v letech 2007 až 2010. Protože se toto rozhodnutí týkalo pouze silnic II. a III. třídy, které jsou ve vlastnictví Plzeňského kraje, výběru prioritních investičních akcí předcházela série jednání se zástupci Plzeňského kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Plzeňský kraj a v některých případech stát budou totiž hlavními investory, město Plzeň se bude na investicích podílet jen zčásti. V souhrnu jde o silniční stavby, které přijdou na více než 3 miliardy korun. Pokračování na str. 2
Pečetě převzali zakladatelé ZČU V SOBOTU 30. září byl uspořádán den pro veřejnost na posledním dokončeném úseku dálničního obchvatu Plzně. Foto: Michal Böhm Přišlo se na něj podívat 35 tisíc lidí. tu 30. září, kdy byl uspořádán „den otevřených dveří“ v hotovém tunelu Valík a jeho okolí. Organizátoři akce očekávali, že se na dokončené dílo přijde podívat 3 až 7 tisíc lidí. Při-
šlo jich pětatřicet tisíc! Otevření poslední části dálnice se 6. října neslavilo jen v Čechách. Ve stejný den Němci zprovoznili poslední úsek jejich dálnice A6 vedou-
cí do Rozvadova. To byl historický okamžik, protože tím se česká dálniční sít poprvé propojila nejenom s dálniční sítí německou, ale také s evropskou. Jiří Pirník
ROZHOVOR
O městské byty se postará jeden správce Zdeněk Švarc: Dosavadní systém se stal těžkopádným a nehospodárným
Od poloviny září Plzeňané na části náměstí Republiky už nešlapají po asfaltu, nýbrž po nové dlažbě z italského porfyru. První etapa zahrnovala obnovu zhruba třetiny náměstí na straně od radnice ke katedrále svatého Bartoloměje a stála 43 milionů korun. „Vydláždění celé plochy náměstí, což čítá přes jeden a půl hektaru, bude stát 155 milionů korun. Vše bude hotovo do listopadu 2007,“ řekl náměstek útvaru investic Roman Dohnal. Zvolená dlažba je podle odborníků velmi kvalitní – její odstíny šedozelené a šedočervené jsou stálobarevné a lidé ji neochodí ani za několik set let. Na náměstí se nakonec objeví i tři kašny, jejichž stavba si vyžádá dalších až 30 milionů korun. (prk), foto: Michal Böhm
Radní vybrali prioritní investice
Již v loňském roce rozhodla Rada města Plzně o ukončení „Mandátních smluv pro správu domů, bytů, společných prostorů a přilehlých pozemků“ s privátními správci a o změně kompetencí a činností v oblasti hospodaření s byty a nebytovými prostory. „Nelze hovořit o tom, že současný systém byl špatný. Důvodem ke změně je stále se snižující počet bytů a nebytových prostorů ve vlastnictví města,“ říká vedoucí bytového odboru plzeňského magistrátu Zdeněk Švarc. Jestliže před započetím prodeje bytů jejich nájemcům byl celkový počet městských bytů něco přes 22 tisíc, v současné době je to jen již něco kolem 6 tisíc. „Tento počet se ještě bude snižovat. Současný systém správy byl vhodný pro velký počet bytů. Při dnešním, relativně nízkém počtu městských bytů, se jeví jako těžkopádný a také jako nehospodárný,“ dodává Švarc. Doposud se staraly o bytový fond čtyři soukromé správcovské firmy. Od ledna 2007 to bude pouze jedna. Proč? Na tuto otázku jsem již vlastně odpověděl. Při nízkém počtu bytů se jeví nelogické a také nepraktické,
Zdeněk Švarc aby se o správu bytů a nebytových prostor starali čtyři privátní správci a Správa infrastruktury města Plzně jako příspěvková organizace. Počet bytů zcela jasně nasvědčuje zajišťování správy jedním správcem. Jedná se o zvýšení operativnosti v činnosti správy, řízení a kontroly jednoho subjektu na místo dnešních v pod-
statě pěti, včetně Správy infrastruktury města Plzně. Věřím, že připravovaná opatření povedou ke zlepšení péče o stávající bytový fond města Plzně a zároveň ke zvýšení spokojenosti nájemců obecních bytů a nebytových prostor. Chci věřit, že takzvané přechodné období, které zajisté nastane, se příliš nedotkne našich nájemců. Pokud přeci jen dojde k nějakým menším problémům, dovolím si dopředu požádat o shovívavost. Kdy bude znám nový správce a jak o tom budou nájemníci informováni? Po výběru konkrétního správce, což se stane nejpozději během listopadu, a po podepsání smlouvy by měli nájemci bytů postupně obdržet informaci, pravděpodobně sdělením do schránky či vyvěšením v domě. Takto se dozvědí, kdo se stává jejich novým správcem a kde je jeho kontaktní místo. Budou muset nájemníci uzavřít s novým správcem nové smlouvy? Smlouvy nejsou uzavírány mezi nájemníky a správcem bytů, nýbrž mezi nájemníky a městem. Proto nebude zapotřebí uzavírat nové smlouvy, ani dodatky ke smlouvám. Pokračování na str. 4
Koncem září převzali z rukou náměstka primátora Vladimíra Duchka repliku Historické pečeti města Plzně akademici Jiří Holenda, František Ježek a Stanislav Míka. Ocenění získali za zásluhy na založení Západočeské univerzity v Plzni. Ta vznikla v roce 1991 a dnes má na sedmnáct tisíc studentů. Městské historické pečetidlo má stejnou podobu od roku 1307. Je primátorskou insignií, její užívání je ve výhradním právu primátora. Primátor může darovat vyobrazení městské pečeti občanům města a dalším osobám, které se zasloužily o rozvoj Plzně, její propagaci, ochranu jejích práv a zájmů, nebo významným zahraničním návštěvníkům města. Letos v srpnu pečeť obdržel i americký velvyslanec William J. Cabaniss. (prk)
Z obsahu ! Třídíme odpadky? Ano a stále více (strana 2) ! Panelová sídliště čeká obnova (strana 3) ! Gymnázium oslavilo sté narozeniny (strana 4) ! Tras pro cyklisty v Plzni přibývá (strana 5) ! Divadlo Alfa zavedlo večerní představení (strana 6) ! Plzeňské léto ve fotografiích (strana 7)
STRANA 2
RADNIČNÍ LISTY
Třídíme odpadky? Ano a stále více
Na třídění odpadů je nutno naPod pojmem třídění odpadů si určitě většina z nás představí barevně hlížet hlavně z ekologického hlediska. Vždy po odhození odpadu něrozlišené sběrové nádoby na papír, kam do přírody bychom si měli uvěsklo a plast, umístěné po celém území města. Rozmístění sběrných míst domit, že jeho vyhozením mimo určená místa zatěžujeme přírodu v něurčují městské obvody ve spolupráci se svozovou spokterých přípaDoba rozkladu odpadů lečností, která oddech i na něko50 - 80 let voz tříděných odpa- kelímek od jogurtu lik desítek let. 20 - 30 let dů zajišťuje. Jen pro taška z igelitu Přitom papír, 5 - 15 let zajímavost, v sou- plechovka který je vhokrabice od mléka 5 - 15 let časné době je ve filtr od cigarety zen do modré10 až 20 let ho kontejneru městě rozmístěno kůra z pomeranče 1 - 1,5 roku se může vrá568 nádob na sběr list papíru 2 - 5 měsíců tit do domácpapíru, 565 nádob sklo, polystyren nikdy nosti vícekrát. na sběr plastů a 558 Někdy jako sešit, jindy jako noviny nádob na sběr skla. Tříděné odpady či obal na vajíčka, lepenková krabise odkládají do nádob o různých objemech od 240 až po 3000 litrů. Četce, ale i jako toaletní papír. Vytříděnost svozu jednotlivých komodit se né sklo se dá recyklovat téměř donekonečna a jeho střepy se užívají jališí a pohybuje se v rozmezí jednou ko surovina při výrobě technického za 14 dní až dvakrát týdně. Nejčastěji je svážen tříděný papír a plast. skla, což jsou například okenní tabule, skleněné dlaždice, lepené sklo Množství tříděného odpadu se nebo laboratorní sklo. Setkáme se rok od roku stále zvyšuje. V roce s ním i v podobě lahví v prodejnách 2005 bylo vytříděno 1355 tun plastů, 1166 tun skla a 2742 tun papíru. potravin. Účinnost třídění byla u papíru 30%, Nejzajímavější je asi využití vytříděného plastu, který se použíu plastů 20% a u skla téměř 42%. vá například k výrobě zatravňovací Jeden obyvatel města Plzně tak vloni v průměru vytřídil k dalšímu vydlažby, zahradního nábytku a v neužití 32,3 kg papíru, skla a plasposlední řadě při výrobě textilu, jatů, což bylo o 2,4 kg více než v roko jsou zimní bundy, spací pytle nece 2004. Obyvatelé nejlépe třídící bo koberce. Z uvedených příkladů odpad jsou z městského obvodu 10, je zřejmé, že tříděním odpadů naše dále pak obyvatelé městských obvospolečnost získává tolik důležité sudů 1, 2 a 6. roviny pro další výrobu zboží, při-
KAŽDÝ Plzeňan loni v průměru vytřídil přes 32 kg odpadu. Foto: Jiří Pirník
��������������������������������������������� ���� ����
�����
����
���� ���� ��� �
������������������������������������������������
Radní vybrali prioritní investice do silniční sítě Dokončení ze str. 1 Druhý výběr pak tvoří investiččtyřech letech budou realizovat (viz Investiční akce na krajské silničtabulka s přehledem). Mezi ně patří ní síti na území Plzně byly rozdělei zahájení výstavby Západního okruny do dvou částí. Do první jsou zahu, který bude stát dvě a půl miliarřazeny ty, které se v následujících dy korun. Investičních akce, které se uskuteční na krajských silnicích v Plzni v letech 2007 - 2010 název a lokalizace rekonstrukce Letkovské rekonstrukce Bílá Hora - Zruč rekonstrukce Jateční včetně mostu propojení Tyršův most - Výsluní průtah Koterov rekonstrukce Dlážděná (průtah Radobyčice) úprava Dobřanská (průtah Valcha) západní okruh
Jak se žije v centru Plzně?
Na přelomu srpna a září se v centru Plzně uskutečnil průzkum veřejného mínění. Obyvatelé byli dotazováni na spokojenost se životem, prací a celkovou atmosférou města. Průzkumu se zúčastnilo 301 Plzeňanů ve věku nad 18 let. S bydlením ve sledované lokalitě ohraničené ulicí Americkou, Pražskou, Anglickým nábřežím, ulicí 5. května a sady Pětatřicátníků je spokojeno 86 % respondentů (z toho 42,5 % velmi a 43,5 % s drobnými výhradami), jen 7% účastníků šetření je vysloveně nespokojeno. Dotazovaní na bydlení v centru města oceňují zejména fakt, že je z centra všude blízko (36%), dále dostupnost obchodů a služeb (18%), dobré spojení MHD (7%), příjemné prostředí a možnost kulturního vyžití (5%). Největší nespokojenost vyjadřovali respondenti s velkou úrovní hluku (30%). Se značným odstupem pak následuje nedostatek parkovacích míst (10%), hustý provoz automobilů (10%), nedostatek zeleně (9%), prach a špína (9%) a smog (7%). (red)
náklady celkem 36 mil. Kč 400 mil. Kč 150 mil. Kč 40 mil. Kč 30 mil. Kč 60 mil. Kč 10 mil. Kč 2 500 mil. Kč
zaplatí město 12 mil. Kč 50 mil. Kč 50 mil. Kč 28 mil. Kč 15 mil. Kč 40 mil. Kč 5 mil. Kč 500 mil. Kč
ní akce, u nichž bude do roku 2010 udělána projektová příprava, ale realizovány budou později. Jde například o modernizaci propojení ulic Klatovská a Zborovská, rekonstrukci úseku Tyršův most – Radobyčice, o obchvat Božkova, rekonstrukci Křimické ulice, Hrádecké, Červenohrádecké a ulici K Hrádku. U těchto silničních staveb, na které bude dělána projektová příprava, město počítá s možností čerpání dotací z fondů Evropské unie v letech 2007 až 2013. (prk)
Opravy se dočká i Císařský dům V září začala rekonstrukce budovy Škroupova 7, kde dříve sídlil Živnostenský úřad plzeňského magistrátu. Oprava bude stát čtrnáct milionů korun a potrvá do července příštího roku. Do zrekonstruovaných prostor se pak přestěhují úředníci z majetkového odboru magistrátu. V současné době se připravuje projektová dokumentace pro rekonstrukci historické budovy na náměstí Republiky 41, takzvaného Císařského domu, který je ve špatnému technickému stavu. V něm sídlí vedení (prk) města.
Karlovarské uleví pruh pro autobusy
�����
����
čemž se šetří přírodní suroviny, jako je dřevo, písek, vápenec atd. To, že třídit se opravdu vyplatí, ukazuje skutečnost, že celkové náklady vložené do třídění odpadů ve městě byly v roce 2005 téměř pokryty pří-
Z RADNICE
spěvky od společnosti EKO-KOM, jejíž systém zajišťuje pro města a obce zpětný odběr obalů. Plzeň je v tomto systému zapojena od roku 2002 prostřednictvím městských obvodů. Barbora Hálová
Radní schválili záměr rozšířit dopravně přetíženou Karlovarskou třídu tak, aby se zlepšila průjezdnost autobusů městské hromadné dopravy do centra města. Řešením se má stát výstavba třetího jízdního pruhu, který povede po současném náspu. Bude tři a půl metrů široký a bude sloužit pouze autobusům. Termín, kdy by mělo dojít k rozšíření komunikace, zatím není znám. Záměr je teprve ve fázi, kdy se bude zpracovávat projektová studie. (prk)
Registr vozidel a řidičů v září přesídlil na Světovar
V polovině září přesídlil registr řidičů a vozidel z ulice U Borského parku na novou adresu - Koterovská 162. Magistrátní úředníci, kteří zajišťují služby pro motoristy, se přestěhovali do nově opravené budovy nedaleko konečné tramvajové linky č. 2 na Světovaru. Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na více než 26 milionů korun. Nové pracoviště je výrazně prostornější jak pro klienty úřadu, tak i pro zaměstnance. Počet obslužných pře-
pážek je vyšší, v budově je nainstalován elektronický vyvolávací systém, který umožní lidem mimo jiné objednat se přes internet na konkrétní den a hodinu. V budově pracuje celkem 47 úředníků, z toho 23 na registru řidičů a 24 na registru vozidel. Přímo před budovou je 36 parkovacích míst, dále je upravena provizorní parkovací plocha vedle budovy s kapacitou 55 míst. Výhledově bude tato plocha rozšířena až na 100 parkovacích míst. (prk)
Stará turbína dostala nové srdce
Turbína TG 1 o výkonu 60 MW slouží v Plzeňské teplárenské už 22 let a dosáhla tak hranice své plánované životnosti. Za tu dobu si odpracovala téměř 150 tisíc hodin a tak není divu, že bylo nutné přemýšlet o novém řešení, protože právě dobře a bezpečně fungující turbína je jedním z předpokladů bezchybných dodávek tepla pro Plzeň. Varianty řešení se nejdříve jevily v podstatě jen dvě – buď úplně nová turbína, pořízená za vysoké náklady, nebo oprava stávající turbíny, sice s menšími náklady, ale vlastně s žádnými technickými inovacemi a zlepšeními. Jenže pak se objevilo ještě řešení třetí – kompromisní. „Defektoskopické kontroly tepelně namáhaných částí ukázaly, že řada základních prvků, především skříně turbíny, je v lepším technickém stavu než byl původní předpoklad,“ říká výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Zdeněk Dongres. „Na základě výběrového řízení jsme zadali práci na tzv. retofitu turbíny fir-
ROTOR nízkotlakého dílu turbíny TG 1. mě Siemens Industrial Turbomachinery Brno a potvrdilo se, že spolupráce se špičkovými odborníky je základem úspěchu.“ Odborníci Siemensu nainstalovali do tzv. vysokotlakého dílu turbíny
Foto: archiv Plzeňské teplárenské kompletně nový rotor s novými profily lopatek, u nízkotlakého dílu použili původní hřídel se zachováním původních počtů lopatkových stupňů a dispozic. Tím nejen prodloužili životnost turbíny o dalších 100 ti-
síc hodin, tedy asi o 15 let, ale také zlepšili její provozní parametry. Například „pouhým“ zvýšením vnitřní termodynamické účinnosti lopatkových mříží umožnili garantovat snížení měrné spotřeby tepla na jednu vyrobenou megawatthodinu elektřiny o 5% - při současné úrovni cen elektřiny to znamená návratnost investice přibližně za tři roky. „Při prvním spuštění rekonstruované turbiny TG 1 myslel provozní personál, že došlo k poruše měření chvění soustrojí, ale kontrola ukázala, že měření je v pořádku a turbína jede naprosto klidně a bez jakéhokoliv chvění,“ přidává úsměvnou historku Dongres. Ale hned připomíná, že definitivní tečkou bude až garanční měření na několika výkonových hladinách na konci letošního listopadu. Na blížící se zimu je tedy Plzeňská teplárenská připravena, bezpečnost dodávek tepla pro Plzeň je zase o něco vyšší. Připočteme-li k tomu ještě úsporu fosilních paliv a snížení emisí při provozu turbíny, lze takzvaný retrofit turbíny označit za (PI) krok správným směrem.
ŘÍJEN 2006
STRANA 3
Plzeňská sídliště čeká obnova
V panelových domech bydlí téměř polovina obyvatel města Lepším místem k životu se stanou plzeňská panelová sídliště. Radnice totiž pracuje na projektu regenerace těchto částí města. Jako první přijdou na řadu Bory. Vylepšení podoby sídlišť je pro Plzeň jednou z klíčových otázek rozvoje – panelová zástavba totiž tvoří čtyřiatřicet procent všech plzeňských bytových domů. A v ´panelácích´ bydlí více než 78 tisíc lidí, tedy téměř polovina veškerého obyvatelstva města. Sídliště musí projít regenerací už proto, že mnohá hodně pamatují. Nejstarší obytné celky tohoto typu vznikly v šedesátých letech a ukončení výstavby panelových sídlišť spadá do počátku devadesátých let minulého století. V současné době sídliště trpí problémy, které jsou dané dobou a způsobem jejich vzniku. Vedle nedostatků samotných bytových domů jsou to například chybějící plochy pro parkování, nepříliš kvalitní plochy zeleně, špatný stav komunikací a chodníků, chybějící plochy pro každodenní rekreaci obyvatel, nedostatečná občanská vybavenost,
Písecká ulice byla uzavřena
K obchodnímu centru Olympia se obyvatelé a návštěvníci Plzně na čas nedostanou ulicí Písecká. Kvůli havarijnímu stavu, který ohrožoval bezpečnost silničního provozu, musela být tato dva roky stará příjezdová komunikace uzavřena. Důvodem uzavírky jsou závažné poklesy a podélné i příčné zvlnění komunikace, které dosahuje až osmi centimetrů. Podle znaleckého posudku lze za vzniklé závady, které jsou důsledkem zvýšené hladiny spodní vody, neprovedení geotechnického průzkumu a nevyhovujících opatření před stavbou, dovodit odpovědnost investora, projektanta a zhotovitele stavby. Město Plzeň jako vlastník stavby celou situaci řeší. Vzhledem k tomu, že komunikace je nezpůsobilá užívání, navrhlo město uplatnit reklamaci a dosáhnout tak opravy. Řidiči nyní musí místo cesty po Písecké ulici používat objízdné trasy. Ty jsou značeny jak ve směru z centra od Koterovské ulice, tak ve směru (red) od Koterova.
chybějící příjemné centrální prostory sídlišť, problémy s dostupností městské hromadné dopravy a podobně. Zpracování projektů regenerace všech plzeňských sídlišť zajišťuje Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Úřad část projektů řeší sám, další pak zadává privátní architektonicko-urbanistickým kancelářím a firmám. „Obnovou postupně projdou všechna hlavní plzeňská sídliště: tedy Bory, Bolevec, Doubravka, Lochotín, Košutka, Skvrňany, Slovany a Vinice. Jako první čekají změny městskou část Bory – projekt počítá s úpravou vlastního sídliště Bory a sídliště v oblasti Bezovka,“ uvedl Jan Froněk z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Revitalizace se dotkne mnoha oblastí, například více než dvaceti hektarů zelených ploch v okolí domů, šesti hektarů komunikací včetně parkovacích stání a chodníků. Vzniknout mají nové parkovací domy, tři na Borech, jeden v Bezovce. Změn k lepšímu dozná i zázemí pro sportovní a společenské vyžití obyvatel. Přibudou centra pro volný
čas, sportoviště. Na Borech to bude plocha v blízkosti nákupního centra Luna a Šimerovy ulice. Otázku týkající se regenerace panelových sídlišť se již delší dobu snaží řešit nejen většina měst v České republice, ale i v dalších evropských státech. A právě Plzeň klade důraz na to, aby se vedle úřadů zapojili do řešení celé problematiky i samotní obyvatelé města. Například v sídlištích Bolevec a Lochotín chce radnice v prosinci zorganizovat anketu mezi veřejností o možnostech změn, stejně jako veřejné projednání celého projektu, a to ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci západní Čechy. Vzhledem k velikosti sídlišť, množství nahromaděných problémů a ekonomické náročnosti je regenerace dlouhodobým procesem. Proto město počítá vedle státních, obecních a soukromých investic i se zdroji z Evropské unie. Na základě zpracovaných projektů regenerací sídlišť v Plzni bude s velkou pravděpodobností možné čerpat dotace ze strukturálních fondů Evropské unie v období 2007 až 2013. (red)
ZGRUNTU opravený most U Jána od srpna opět plně slouží dopravě. Navíc po čtyřech letech se na něj mohly vrátit i automobily. Ty důležitou spojnici nemohly využívat kvůli havarijnímu stavu mostu. Foto: Michal Böhm
Město podpoří grantem rozvoj sportovišť
Zlepšit sportovní zázemí v západočeské metropoli. Přesně s takovým cílem vyhlašuje plzeňský magistrát granty na výstavbu, rekonstrukci a přestavbu sportovních zařízení při místních tělovýchovných jednotách a sportovních klubech. Město tak chce vytvářet lepší možnosti, jak mohou především mladí obyvatelé města aktivně trávit volný čas. Finanční podpora je zaměřená na veřejně přístupná sportoviště s co nejširším a nejpestřejším využitím. Město počítá s tím, že v roce 2007 uvolní na tyto účely částku dvanáct milionů korun.
Důležité termíny pro získání grantu • podání žádostí: 30. 3. 2007 • posouzení žádostí: 30. 4. 2007 • rozhodnutí komise: květen 2007
„Žadatelé, kterými musí být tělovýchovné organizace se sídlem na území města Plzně, mohou konkrétní projekty předkládat do konce března 2007,“ konstatuje Dagmar Škubalová, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy plzeňského magistrátu.
Město pak do konce dubna posoudí jednotlivé projekty z hlediska rozsahu či perspektivy využití sportoviště a vybere návrhy, které finančně podpoří formou investiční dotace. Nutnou podmínkou poskytnutí podpory je finanční spoluúčast žadatele či jiného subjektu ve výši nejméně třiceti procent. Žádost je třeba podat osobně nebo poštou. O finanční podpoře rozhodne Zastupitelstvo města Plzně na základě doporučení Rady města Plzně. Formuláře grantů najdete na www.plzen.eu, v sekci Co vás zajímá/granty a dotace. (prk)
Řidiči opět zrychlují, strážníkům přibyde radar
Provoz na silnicích v Plzni je o něco méně klidný než v prvních měsících po zavedení nového silničního zákona. Ten začal platit od července letošního roku, zavedl bodový systém a přísnější sankce. Podle statistik policistů je zřejmé, že někteří řidiči s odstupem času začali více riskovat. Například strážníci v Plzni za červenec zaregistrovali 363 případů překročení rychlosti, v srpnu už ale celých 429 případů. Právě plzeňští strážníci ve spolupráci se státními policisty připravili akce, kde si mohli řidiči otestovat přesnost tachometrů ve svých automobilech. V měřeném úseku
měli jet řidiči stálou, nejlépe padesátikilometrovou rychlostí, na označeném stanovišti pak zastavili a od policistů se dozvěděli skutečnou naměřenou rychlost. Oficiální informaci, jak rychle jedou, však mohou získávat motoristé i v budoucnu. Plzeňská radnice totiž schválila nákup elektronických tabulí, které budou řidičům na vybraných silnicích města ukazovat aktuální rychlost jejich vozidla. Vedle toho radnice posvětila i nákup v pořadí už druhého dalšího radaru na měření rychlosti. „Vytipovali jsme si problematická místa, kde pravidelně měříme,“ upozornil ředitel městských policistů Luděk Hosmann. (prk)
Nový hotel Diplomat je pod střechou
Betonové torzo původního rozestavěného hotelu Diplomat v sadech 5. května je definitivně zapomenuto. Na jeho místě nový investor projektu - společnost ECM - rychle buduje hotelový komplex stejného jména. Budova letos vyrostla Plzeňanům před očima a už je zastřešená. Stavbaři se pustili do díla loni v prosinci, kdy na staveniště vjela těžká technika. Několik týdnů dělníkům zabrala demolice původního železobetonového torza. Termín dokončení hrubé stavbyDiplomatu byl stanoven na konec letošního roku. Podle dostupných informací může být stavba, která přijde na 400 miliónů korun, zprovozněna v květnu 2007. Nové zařízení by se mělo stát
součástí hotelového řetězce Marriot. Čtyřhvězdičkový kongresový hotel bude mít bezmála dvoustovku pokojů, restauraci pro zhruba sto hostů, kanceláře a obchody. Součástí bude 35 venkovních a 85 garážových parkovacích míst pro automobily. Kongresové centrum by mělo pojmout asi 350 osob. Exteriér ubytovacího komplexu v podstatě navazuje na původní projekt hotelu Diplomat, nově upraveny budou především interiéry. Nedaleko Diplomatu - na svahu pod městským soudem U Hamburku – by měl za pár let vyrůst další hotel, jehož investorem je rakouská společnost UBX. Tento projekt je zatím ve fázi získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. (prk)
Foto ztracených psů najdete na internetu Od začátku srpna rozšířili plzeňští strážníci na svých internetových stránkách službu, která je určena lidem, jimž se zaběhl pes. „Každé zatoulané zvíře, které strážníci odchytí, je vyfoceno. Fotografie je pak zveřejněna na internetových stránkách www.mpplzen.cz/utulek,“ sdělila mluvčí plzeňských strážníků (prk) Pavla Vaníková.
Z Roudné zmizí problematický meandr Plzeň se dohodla s Povodím Vltavy na novinkách, které do budoucna více ochrání plzeňskou městskou část Roudná před případnou povodní. Úprava koryta Berounky se týká oblasti kolem silničního a železničního mostu na Jateční ulici. Právě tady vzniká úzké hrdlo a při průtoku velkých vod dochází ke vzdouvání hladiny zpět k Roudné. Pokud vláda schválí státní projekt prevence proti povodním, ve kterém je navrženo také odstranit meandr stávajícího řečiště Berounky a nahradit jej korytem ve tvaru oblouku, mohlo by se se stavbou začít už v roce 2008. Projektová dokumentace k územnímu rozhodnutí by měla být zpracována do listopadu letošního roku. Náklady na výstavbu odborníci odhadují (prk) na 100 milionů korun.
Bílý kruh bezpečí se bude stěhovat
ROZESTAVĚNÝ hotel Diplomat v září 2006.
Foto: Michal Böhm
Nové zázemí získá plzeňská pobočka Bílého kruhu bezpečí, organizace, která poskytuje pomoc obětem násilných trestných činů. Poradci Bílého kruhu bezpečí poskytují především bezplatné právní informace, praktické rady a psychologickou podporu. Sídlo plzeňské pobočky je dosud v budově bývalé Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni na Americké 42. Od nového roku 2007 se však zázemí přesune do budovy Ekonomické fakul(red) ty ZČU v Husově ulici 11.
STRANA 4
RADNIČNÍ LISTY
Gymnázium letos oslavilo sté narozeniny
V ROCE 1935 nakreslil tehdejší student a budoucí akademický malíř Bohumil Konečný karikaturu profesorského sboru – takzvanou kulometnou rotu. Sté výročí od svého vzniku slaví v letošním školním roce Gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. „Z existujících plzeňských gymnázií je naše škola nejstarší,“ připomíná profesorka dějepisu a češtiny Zdeňka Fořtová. Za staletí existence škola vychovala řadu známých osobností. Sportovce zastupuje třeba tenista Tomáš Šmíd či triatlonistka Lenka Radová, atletka Jarmila Nygrýnová. Z umělecké branže jmenujme třeba herce a spisovatele Miroslava Horníčka, výtvarníka Jiřího Trnku, loutkáře Josefa Skupu. Ve stejné budově studoval i současný hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmerman či rektor ZČU Josef Průša. Stoleté výročí si škola postupně připomněla řadou akcí. Slavnosti vyvrcholily 21. října na reprezentačním plese. Historie školy se počala odvíjet roku 1903, tři roky před samotným založením. Právě na začátku dvacátého století se dramaticky rozvíjel plzeňský průmysl a dílny a podniky vyžadovaly stále více technicky vzdělaných pracovníků. Chyběly zejména české střední školy. Vždyť na I. české střední reálce studovalo přes 600 studentů, což znamenalo, že se ve třídě učilo až 57 žáků. „Proto k zemské školní radě putovala žádost o zřízení II. státní vyšší reálky v Plzni s českým vyučovacím jazykem. Panovník návrh schválil 10. srpna 1906, prvním ředitelem reálky byl jmenován Josef Strnad,“ popisuje zrod dnes stoleté školy Zdeňka Fořtová. Vybavení řadilo reálku ke špičce Do škamen první třídy zasedli žáci poprvé ve školním roce 19061907 a každý následující rok byl otevírán jeden vyšší ročník. Od školního roku 1914-1915 měla škola tedy plný počet tříd. A neměnila se jen kapacita – ani domovská adresa gymnázia nebyla stálá. Reálka v první fázi nalezla prozatímní zá-
kladnu v domě na rohu Jablonského a Sladkovské ulice číslo 520, od školního roku 1908-1909 pak v budově železničního konzumu v dnešní Železniční ulici číslo 176. Plány na výstavbu nové budovy provázely zpočátku spory s majiteli domů na Mikulášském náměstí o umístění školy, ty se však podařilo vyřešit. „Vlastní stavební práce začaly v červnu 1912 a trvaly jeden rok a čtyři měsíce. Slavnostní otevření nové budovy se uskutečnilo v únoru roku 1914,“ říká Zdeňka Fořtová. A škola to nebyla jen tak obyčejná. „Druhá česká státní reálka byla jedna z nejmodernějších škol v Čechách, vybavená laboratořemi, prostornými učebnami, žákovskými šatnami, pracovnami profesorů, kabinety, dvěma kreslírnami, rýsovnou, modelovnou, tělocvičnou s šatnami a sprchami, knihovnou a kaplí, která byla v roce 1918 přeměněna v au-
lu,“ vypočítává Zdeňka Fořtová dobové moderní zařízení. Během své historie se škola dělila o své prostory s dalšími výukovými zařízeními. Například počátkem 1. světové války byla v budově na Mikulášském náměstí po určitou dobu umístněna I. česká reálka, protože její budova ve Veleslavínově ulici posloužila vojenským účelům. Velkou změnu přinesl rok 1934, kdy úřady v podstatě I. a II. reálku z úsporných důvodů sloučily. Jak šla doba, měnily se názvy i rozsah školy A změn bylo více: za 2. světové války se do budovy na Mikulášském náměstí stěhuje gymnázium z Klatovské třídy, jehož budovu zabrali Němci. Válka se nevyhnula ani škole na Mikulášském náměstí. Její část sloužila jako velitelství protiletecké ochrany a v době dubnového náletu
LETECKÝ snímek budovy Gymnázia na Mikulášském náměstí.
1945 na Plzeň byla silně poškozena střecha, okna i vnitřek budovy. Pak zde byl umístěn zdravotnický oddíl americké armády, později československý pluk. Po osvobození škola změnila název – vzniklo Státní reálné gymnázium, které mělo osm postupných ročníků. Zákonem o jednotné škole, který vstoupil v platnost 1. září 1948, byla však gymnázia omezena jen na čtyři vyšší třídy. V roce 1949 bylo Mikulášské náměstí přejmenováno na náměstí Odborářů, a tím se mění i označení školy – nový název zněl Gymnázium v Plzni, náměstí Odborářů. Další školská reforma z roku 1953 ruší gymnázia a vzniká označení jedenáctiletá střední škola. V roce 1956 byla ´mikulášská´ škola přejmenována na jedenáctiletou střední školu Julia Fučíka a po zrušení jedenáctiletek v roce 1961 na Střední všeobecně vzdělávací ško-
Foto: Jiří Berger
Repro: J. Hosnedl lu. Až od roku 1969 je opět čtyřtřídním gymnáziem. „V roce 1990 požádal pedagogický sbor o zrušení názvu Gymnázium Julia Fučíka, došlo i k opětovnému přejmenování místního označení na Mikulášské náměstí,“ vysvětluje okolnosti vzniku nynějšího označení Zdeňka Fořtová. „Za dobu stoleté existence gymnázia prošla školou řada vynikajících studentů a učitelů, z nichž se staly významné osobnosti,“ dodává. Přírodní vědy – to je dnešní zaměření V současné době je nejstarší plzeňské gymnázium známé jako škola s tradicí výuky orientované na přírodní vědy. Ve třídách s všeobecným, přírodovědným, matematickým a matematicko-fyzikálním zaměřením studují žáci po dobu čtyř nebo osmi let. Ve vyšších ročnících si studenti mohou vybrat z nabídky specializovaných předmětů a seminářů. A aktivity studentů se neomezují jen na výuku samotnou - do života školy se například zapojuje studentský parlament. Důležité pro rozvoj školy, jejích žáků i studentů jsou i vazby na zahraničí. „Gymnázium na Mikulášském náměstí úzce spolupracuje s německým gymnáziem ve Schwandorfu a s lyceem ve francouzském Chateaubriant. A důležitá je i kooperace se Západočeskou univerzitou v Plzni,“ připomíná Fořtová. Nejstarší plzeňské gymnázium je zařazené do seznamu škol AFS Evropské unie v Bruselu. Řada žáků každoročně absolvuje jednoleté studium v zahraničí a naopak na plzeňské škole studovali žáci z různých zemí. Studenti každoročně úspěšně reprezentují školu v několika desítkách soutěží na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni. „O kvalitě výuky na našem gymnáziu svědčí i vysoká úspěšnost studentů při přijímacích zkouškách na vysoké školy,“ dokládá Zdeňka Fořtová. (red)
O městské byty se bude od ledna 2007 starat jeden správce
Dokončení ze str.1 Na které největší změny se mají nájemníci připravit? Nájemci po výběru nového správce budou muset pouze změnit číslo účtu, na které dosud posílali úhradu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. O novém čísle účtu budou včas informováni. Jinak se jich připravované změny nijak zásadně nedotknou. V podstatě se jedná o změnu správce, který bude mít sídlo někde jinde než ten současný. Ří-
dicím a kontrolním orgánem správce už nebudou jednotlivé městské obvody, ale bytový odbor magistrátu. Kde se nyní bude žádat o přidělení městského bytu? Žádost o nájem obecního bytu se již nebude podávat na jednotlivé městské obvody 1 až 5, ale na jednom místě, a to opět na bytovém odboru Magistrátu města Plzně. Zde bude vedena jednotná evidence všech žadatelů o byt. Zároveň v současné době připravujeme návrh no-
vých pravidel pro nakládání s obecními byty. Jejich základem by mělo být, že na zbylé neprodané byty by mělo být nahlíženo jako na byty sociální. Podrobněji však zatím o návrhu mluvit nebudu, neboť je ve fázi přípravy a následného projednávání. S tím je logicky spojeno rozhodování o nájemcích bytů. Od nového roku bude o nich rozhodovat Rada města Plzně na základě návrhu jedné bytové komise místo dnešních komisí na městských obvodech.
Proč městské obvody přijdou o pravomoci, které jim dosud příslušely? Rozhodování o nájemcích bytů je dnes svěřeno městským obvodům 1 až 5, které zároveň řídí a kontrolují činnost privátních správců ve svém obvodě. A právě s ohledem na již zmiňovaný prodej bytů a jejich nízký počet nastala situace, kdy některé obvody mohou alespoň omezeně řešit své žadatele o byty, na jiném obvodu se rozhodování o nových nájem-
cích bytů téměř zastavilo, neboť nejsou žádné byty na řešení. Opět se jeví jako vhodné rozhodovat o nájemcích uvolněných bytů z jednoho místa. Osobně se domnívám, že žadateli o byt až tak nezáleží, ve kterém městském obvodě byt získá. Hlavně, že bude bydlet v Plzni. Rád bych ještě poznamenal, že rozhodování o nájmu nebytových prostorů i nadále zůstává jednotlivým městským obvodům, a to podle místa, kde se nachází. Jiří Pirník
ŘÍJEN 2006
STRANA 5
Tras pro cyklisty přibývá a budují se další Průzkumy ukázaly, že u lidí roste zájem o výstavbu nových cyklistických stezek
Historie budování cyklistické infrastruktury spadá do roku 1993, kdy byl Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně vypracován koncept Generelu cyklistické dopravy. Od roku 1999 byl generel aktualizován. V prosinci 2001 radní schválili Generel cyklistických tras města Plzně. V něm je navržena základní síť tras o celkové délce 330 km, přičemž dvě třetiny již slouží svému účelu. Zbývající třetinu tvoří stezky, které je možné po vyřešení vlastnictví pozemků postavit nezávisle na jiné investici, a také trasy, které budou realizované v rámci větších investičních akcí. Může se tak stát třeba při rekonstrukci vozovek či mostů, nebo při výstavbě obytných zón. V posledních pěti letech přibylo na území Plzně dvacet kilometrů komunikací pro cyklisty. A dopravní průzkumy uskutečněné v minulých letech jednoznačně prokazují, že mezi obyvateli města zájem o cyklistickou dopravu vzrůstá. Loni se tak například podařilo vybudovat cyklistickou trasu ze Severního předměstí do centra Plzně. Cyklistická trasa byla navržena jako páteřní trasa propojující nejlidnatější plzeňské sídliště a centrum měs-
ta. Náklady na její výstavbu včetně dopravního značení dosáhly zhruba dvou milionů korun. Trasa o celkové délce pět kilometrů má převážně formu stezky pro chodce a cyklisty s rozděleným provozem – na stávajících chodnících je pro cyklisty vymezený zvláštní pruh. Tato nejdelší ucelená trasa na území Plzně vede přes ulice Tachovská, Kaznějovská, Majakovského, Ledecká, Lidická, Bolevecká, Karlovarská, Lochotínská a Rychtářka. Přitom navazuje na již existující trasu do plzeňských čtvrtí Doubravka a Slovany. Nová trasa ze Severního předměstí do centra je součástí cykloturistické trasy číslo 35, která vede z Plzně do Manětína. Nová stezka pro chodce a cyklisty vznikla v Plzni například podél ulic Lidická a Plaská. Tam stavebníci využili až čtyři metry široké chodníky oddělené od komunikace zeleným pásem. Z šířky těchto chodníků vyčlenili vodorovným dopravním značením jednosměrné pruhy pro cyklisty. Celková délka nové stezky pro chodce a cyklisty je 2,7 km a navazuje na existující trasy na Vinice a v Lochotínském (prk) parku.
Kudy povedou lávky, cesty, stezky?
STEZKA pro chodce a cyklisty letos vznikla díky nové lávce přes přehradu České údolí. Foto: Michal Böhm
Lávky přes řeky jsou důležitými spojnicemi
Jedním z nejviditelnějších zlepšení v systému sítě cyklotras v Plzni jsou nově otevřené lávky, které slouží právě cyklistům a které spojují dříve obtížně dosažitelná místa. Příkladem může být lávka přes Úhlavu v Hradišti včetně vyznačení cyklistické trasy. Výstavbou této lávky pro pěší a cyklisty na řece Úhlavě se spojily městské části - bývalé vesnice - Hradiště a Radobyčice. Cyklisté tak zís-
kali prodloužení oblíbené trasy podél Radbuzy a Úhlavy až na hranice města. Při budování lávky využili stavebníci ocelovou konstrukci z demontované lávky nad Hlavním nádražím Českých drah. Nové přemostění v Hradišti je z obou stran přístupné po polních cestách, z Hradiště do Radobyčic navíc přibylo směrové dopravní značení cyklistické trasy. Velmi významnou novinkou
Pro děti vyžadující okamžitou pomoc byl otevřen Šneček
V srpnu letošního roku zahájilo provoz na území Plzeňského kraje již druhé zařízení, které je určené dětem vyžadující okamžitou pomoc. Zřizovatelem tohoto zařízení, které bylo nazváno Šneček, je město Plzeň a je umístěno v areálu Kojeneckého ústavu s dětským domovem v Plzni, v ulici Na Chmelnicích 6. Na rozdíl od podobného zařízení Delfínek v Trnové, které poskytuje pomoc ohroženým dětem ve věku od jednoho roku do deseti let, je nově otevřené zařízení Šneček připraveno pomoci nejmenším dětem ve věku od narození do 3 let, v případě sourozenecké skupiny je možno přijmout i dítě starší. „Výhodou zařízení je zvláště skutečnost, že je schopno zvládnout vysoké nároky spojené převážně s péčí o děti do jednoho roku, neboť kromě péče rodinného typu poskytuje dětem i vysoce odbornou
zdravotnickou péči,“ uvedla ředitelka Kojeneckého ústavu s dětským domovem v Plzni Jana Tytlová. Šneček poskytuje ochranu a pomoc dětem, které se ocitly v tísni. Jedná se o děti bez jakékoliv péče, bez péče přiměřené věku, o děti, jejichž život, zdravotní stav, přiměřený vývoj či základní práva jsou vážně ohrožena. Děti jsou přijímány na přechodnou dobu do vyřešení situace na základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu či žádosti zákonného zástupce (rodičů). Zařízení má nepřetržitý provoz a poskytuje dětem přímé zaopatření, výchovnou, zdravotní, sociální a poradenskou péči. (red) Kontaktní telefony: sociální pracovnice 377 523 412, 724 888 807 ředitelka 377 521 250 Fax : 377 259 656
v síti tras je i nově otevřená lávka přes vodní nádrž České údolí, která usnadnila cyklistům i pěším spojení mezi městskými částmi Valcha a Litice. Trasa, která se stane součástí dálkových cyklotras Řezno – Plzeň – Praha a Železná Ruda – Plzeň, začala sloužit svému účelu v červnu letošního roku. „Nové přemostění umístněné na pilířích zapuštěných do dna nádrže má délku 156 metrů, šířku 2,5 me-
tru a nad vodní hladinu se klene se až ve výšce devíti metrů,“ uvedla mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová. Stavba přišla na zhruba 28 milionů korun. Ještě letos by se měla síť plzeňských cyklotras rozrůst o stezku Koterov-Božkov. A propojení čtvrtí nově umožní 62 metrů dlouhá lávka nad řekou Úslavou. Stavba přes dva metry širokého mostíku si vyžádá více než 11 milionů korun. (prk)
Co je letos hotovo, na čem se už pracuje: •Stezka v sadech Pětatřicátníků •Stezka Přemyslova – Skvrňanská •Stezka Vejprnická – Terezie Brzkové •Oprava polní cesty od Tyršova mostu k lávce přes Úhlavu pod Homolkou •Stezka Částkova •Stezka Koterovská •Lávka přes přehradu v Českém údolí •Stezka Němejcova – Koperníkova Co je připraveno k výstavbě v roce 2006: •Stezka Pod Homolkou •Dopravní značení stezek na Borských polích a v Sukově ulici •Lávka přes železniční trať v Předních Skvrňanech (Stříbrská ulice) Akce v územním nebo stavebním řízení: •Pruh pro cyklisty Chrástecká ulice •Cyklistická stezka Chvojkovy lomy •Obnova propojení Plzeňské a Chebské Budoucí projekty, chystané studie: •Stezka Karlovarská (úsek Bolevecká – Lidická) - studie •Úprava plochy mezi Koterovskou a Částkovou včetně vedení cyklistické dopravy, studie •Polní cesta Hradiště – Radobyčice, studie •Stezka Jíkalka – Přední Skvrňany •Stezka Domažlická – Nová Hospoda •Stezka Borská – Karlov •Stezka údolím Vejprnického potoka a na Novou Hospodu •Cyklistická trasa Štruncovy sady – Luční •Stezka Vejprnická •Pruh pro cyklisty Chrástecká •Stezka Malostranská •Propojení na Lopatárně •Lesní cesta Nová Hospoda – Valcha
Cyklisté volí raději stezky
O tom, jak využívané cyklistické trasy jsou, svědčí průzkum, který se před časem uskutečnil pro potřeby radnice na území města Plzně. Cílem bylo zjistit, jak intenzivně cyklisté využívají možnost jízdy po speciálních cestách a také zjistit dopravní zatížení vybraných míst během dne. Sčítání se uskutečnilo na konci června roku 2004, a to vždy v čase od půl šesté hodiny ranní do Lokalita, kde byl sledován průjezd cyklistů Koterov: Na Hradčanech x Ke Kolešovce Slovany: Plzeňská cesta Slovany: Radbuza, Liliová Lobzy: most přes Úslavu Doubravka: „Lopatárna“ Doubravka: u Sv. Jiří Doubravka: Zábělská x Hrádecká Bolevecký rybník - hráz Bílá Hora: 28.října x Zručská cesta Doudlevce: Tyršův most Valcha: Dobřanská x K Valše Bory: Dobřanská x Kaplířova Koperníkova x Hálkova Podchod Radobyčická - Resslova Slovany: Papírenská lávka, levý břeh Slovany: Papírenská lávka, pravý břeh U Prazdroje: přemostění nádraží Bolevec: Plaská x Studentská Bolevec: I/27 – ŽST Bolevec Lochotín: Karlovarská x Na Chmelnicích Radčice: Košutecká x V Radčicích Kilometrovka - sever Kilometrovka - jih Skvrňany: T. Brzkové x Vejprnická Skvrňany: Křimická x Vejprnická
Celkem
Počet cyklistů na silnici 217 89 170 231 102 9 194 223 216 138 283 81 85 65 125 455 38 136 108 164 3 129
osmé večerní. Pro sčítání bylo zvoleno celkem 25 stanovišť, a to na křižovatkách typických cyklistických tras. Průzkum zaznamenal deset tisíc cyklistů, kteří se ve sledované době na křížení tras pohybovali. Stezku či chodníky využily dvě třetiny z nich. Na většině míst, kde mohou cyklisté volit mezi silnicí a trasou mimo ni, volí druhou jmenovanou možnost.
Počet cyklistů na stezce 16 178 421 47 268 225 148 214 75 206 220 83 397 654 867 535 425 309 479 64 412 390 56 200 6 889
Bikeři poprvé využili Cyklobus
Novinku pro milovníky cyklistiky letos připravily Plzeňské městské dopravní podniky. Ty od srpna rozjely novou autobusovou linku o délce 70 kilometrů nazvanou Cyklobus, která slouží právě bikerům. Autobus je vybaven k přepravě třinácti kol pro dospělé a tří pro děti. Speciální linku ale mohou využít i ti, kteří jízdní kolo nemají a chtějí se vypravit na túru v okolí Plzně. Linka bude každoročně sloužit ve dnech volna od začátku května do konce září, a to v období od deseti do devatenácti hodin. Hlavním cílem je propojit městské čtvrtě a obce v okolí Plzně a umožnit tak cyklistům bezpečný přesun přes centrum do vzdálenějších míst, především k cyklostezkám. Cestující mohou vystoupit na kterékoliv z devětadvaceti zastávek. Cena za přepravu je 20 korun na osobu, za přepravu jízdního kola se nedoplácí. (prk)
STRANA 6
RADNIČNÍ LISTY
Alfa zavedla večerní představení V září ulice ožily vědou
Tomáš Froyda: Máme potenciál na oslovení nejširšího publika Plzeňskému Divadlu Alfa od září šéfuje pětatřicetiletý Tomáš Froyda. V ředitelském křesle vystřídal odstupujícího Jiřího Koptíka, který se rozhodl naplno věnovat skládání hudby. Pro Tomáše Froydu, který zvítězil ve výběrovém řízení vyhlášeném městem, bylo září hodně náročné, neboť zůstal i na postu tajemníka festivalu Divadlo. Jak jste to vše zvládal – první kroky v nové funkci a vedle toho ještě pořádání tradičního festivalu Divadlo? Určitě pomohly zkušenosti, které jsem při přípravě celkem sedmi ročníků festivalu nasbíral. Práce na festivalu je celoroční, a vše směřujeme k tomu, aby pak v září už bylo vše do detailu naplánované a abychom předešli stresům a zmatkům, kterých během samotného festivalu může tak jako tak vzniknout víc než dost. Díky tomu jsem mohl týden před vypuknutím festivalu odjet se souborem Alfy na největší slovenský loutkářský festival Bábkárska Bystrica, kde jsme uvedli inscenaci Tři mušketýři a získali cenu za nejlepší inscenaci festivalu i cenu diváků. Tři mušketýři se pak setkali s velkým ohlasem i na plzeňské přehlídce Divadlo.
Výtvarníci se představí na mezinárodním bienále kresby Největší soutěžní přehlídka jednobarevných kreseb v Evropě opět hostí město Plzeň. Až do 12. listopadu mohou ve čtyřech nekomerčních plzeňských galeriích zájemci vidět práce sto třiceti výtvarníků ze třiceti zemí světa. Výstava s názvem Mezinárodní bienále kresby Plzeň 2006 je otevřena autorům z celého světa bez rozdílu věku či národnosti. O výběru kreseb pro výstavu a o udělení Grand Prix pak rozhoduje mezinárodní porota složená z odborníků v oblasti současné kresby. Bienále kresby vzniklo v roce 1996 z iniciativy Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a od té doby je město Plzeň jeho druhým hlavním pořadatelem, akci hostí každý sudý rok. (red)
Tomáš Froyda Po jmenování ředitelem Divadla Alfa jste prohlásil, že tam nechystáte žádné dramatické změny. Nicméně jste si dal za cíl rozšířit nabídku představení i do večerních hodin. Proč? Myslím si, že tvorba Divadla Alfa tento potenciál má. Vedle představení pro děti máme na repertoáru inscenace, nebo je připravujeme, které mohou oslovit nejširší publikum. Vedle již zmiňovaných Tří mušketýrů je to typicky rodinné představení Betlém, které nabízíme v předvá-
nočním čase. V nové sezóně chystáme například příběhy A. Goldflama Krvavé koleno. Dalším důvodem je, že v plzeňské profesionální divadelní nabídce postrádám divadlo dramaturgicky orientované na mladé publikum. Zde bych program Alfy rád obohatil o některé „dovezené“ tituly, například Divadla Archa v Praze, Alfred ve dvoře, Dejvického divadla a dalších. Určitě ale nepočítáme s tím, že bychom hráli každý večer. Náběh bude pozvolný, zpočátku jen jednou až dvakrát měsíčně. Kdy se diváci dočkají večerních představení? Již 16. října jsme od 19.00 hodin pro diváky připravili na Tři mušketýry, které budeme dále reprízovat. Večerní představení nabídneme i u inscenace Betlém. Sám jste před lety hrál amatérsky divadlo a dostal angažmá v Alfě. Budete mít jako ředitel divadla ještě chuť a čas zahrát si nějakou roli? Chuť by byla, ale nevím, jak to bude s časem. Nyní se chci hlavně koncentrovat na „ředitelování“. Pokud by se ale někdy v budoucnu naskytla možnost a vše by šlo časově skloubit, asi bych o tom uvažoval. Jiří Pirník
DVA DNY žila Plzeň vědou. Předposlední zářijový víkend ovládla ulice města řada akcí, kde vědecké instituce, školy či firmy ukázaly vědu a techniku v atraktivním hávu. Příklad? Na náměstí Republiky se zájemci mohli kochat autem na vodíkový pohon, mohli vyzkoušet simulátor stavu beztíže Aerotrim, který je používán pro výcvik pilotů a kosmonautů. Ve Smetanových sadech zase bylo možné získat představu o alternativních zdrojích energie. Koho zajímala astronomie, mohl zase zavítat do Kopeckého sadů a vyzkoušet různé typy dalekohledů, ve Škodovce se uskutečnila akce Noc vědců. Na přípravě výstavy se významnou měrou podílela i Západočeská univerzita v Plzni, katedra obecné fyziky například připravila ve spolupráci s hvězdárnou interaktivní dílny, soutěže či trojrozměrné promítání, katedra biologie pak zajímavou expozici detailů běžných rostlin ve městě „Po čem denně šlapeme“ a interaktivní dílnu „Voda pod mikroskopem“ přibližující (prk), foto: Michal Böhm mikrosvět ve sladké vodě.
Co bylo ve škole? Řekne to internet
Sedmnáct základních škol v Plzni už využívá výhod připojení ke speciální počítačové síti. Co učitelé a žáci získávají? Především rychlostní připojení k internetu, služby jako je e-mail, nebo centrální ukládání dat včetně pravidelného zálohování. A projekt jde ještě dál. Nabízí totiž možnosti i rodičům dětí. Na prvních pěti školách z celkového počtu patnácti připojených už mohou pomocí internetu sledovat, jak si jejich děti ve škole vedou. Kontrolovat mohou docházku či prospěch ratolestí. „Projekt jednotného školského informačního systému nabízí v on-line režimu nejen řadu informací o škole, ale i informace rodičům. Například o prospěchu, docházce dětí, událostech ve škole, vzdělávacích akcích nebo doučování,“ řekl Jiří Čechura ze Správy informačních technologií. Informace jsou dostupné z li-
bovolného počítače prostřednictvím sítě internet a běžného internetového prohlížeče. „Každý ze subjektů, ředitel, učitel, žák, rodič, má své osobní heslo, pomocí kterého jsou mu zpřístupněny pouze ty informace, které jsou pro něj určeny,“ popisuje Čechura. „Systém je certifikován a vyhovuje zákonu o ochraně dat. Celá aplikace je postavena na moderní technologii, která poskytuje spolehlivou a výkonnou platformu pro provoz i další vývoj systému,“ vysvětluje Čechura. Vlastní projekt připojení škol k počítačové síti odborníci zpracovali na počátku minulého roku, i když první úvahy o podobném projektu pocházejí již z roku 1999. „Výstavba systému je rozdělena do čtyř etap s rozvržením na léta 2005 až 2008. První dvě etapy se podařilo realizovat podle plánu,“ sdělil ředitel Správy informač-
ních technologií města Plzně Stanislav Brož a dodal, že zařazení škol do jednotlivých realizovaných etap bylo dáno jejich geografickou polohou. Optická přenosová síť PilsEDUNet propojující školy navazuje na stávající městskou síť. Rodiče mohou pomocí internetu získávat informace zatím jen v některých školách. „První etapa řešila zavedení systému pro pět škol se zahájením provozu od 1. září letošního roku. Jedná se o 16., 17., 20., 25. a 34. základní školu,“ uvedla vedoucí plzeňského odboru školství, mládeže a tělovýchovy Dagmar Škubalová. „Od ledna 2007 zavedeme systém do dalších škol,“ dodala. Podle ní dojde využíváním školského informačního systému k efektivní elektronické komunikaci a spolupráci mezi zřizovatelem, vedením školy, učiteli, žáky a rodiči. (red)
Divadelní skladiště prošlo rekonstrukcí
Od června loňského roku řemeslníci rekonstruovali budovu dílen Divadla J. K. Tyla v Kovářské ulici 10. Letos v září rozsáhlou opravu památkově chráněné budovy dokončili. V objektu je umístěna truhlářská, zámečnická, čalounická a kloboučnická dílna, pánská i dámská krejčovna, malírna dekorací, sklad kostýmů a sklad dekorací. „Cílem úprav byla nejen modernizace provozu, ale důležitým aspektem bylo také navrácení původní podoby tomuto architektonickému skvostu z roku 1924, jehož autorem je známý plzeňský architekt Hanuš Zápal. To se podařilo díky velkorysé investici města Plzně, spolupráci s památkáři a velkému nasazení všech lidí, kteří se na rekonstrukci podíleli,“ uvedl ředitel Divadla J. K. Tyla Jan Burian. Divadelní skladiště v Kovářské ulici vzniklo poté, co v roce 1910 město zakoupilo strojovnu Škodových závodů (bývalá valdštejnská strojírna) a budovu nejnutnějšími zásahy zadaptovalo pro potřeby divadelního skladiště. Dne 17. srpna 1922, dva dny před zahájením divadelní sezony, bylo skladiště zachváceno požárem, který zničil nejen budovu, ale i veškerý fundus, nastřádaný za dvacet let trvání nového divadla. Již v prosinci bylo na stejném místě započato se stavbou nového divadelního skladiště, které bylo zkolaudováno usnesením městské rady 28. ledna 1924. (prk)
KRÁTCE
Historici promluví o českých panovnících Cyklus přednášek nazvaný Panovníci českých zemí pořádá pro širokou veřejnost Archiv města Plzně. V úterý 7. listopadu přednáší Ivan Hlaváček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy o osobnosti Václava IV., Eduard Šimek z Jihočeské univerzity pohovoří o Rudolfu II. v úterý 21. listopadu. Přednášky se budou konat vždy od 16.30 hodin v sále Velkého klubu Magistrátu města Plzně, na náměstí Republiky 1. Vstup je volný. (red)
Muzeum ukazuje japonské tradice Výstava bonsaí a suiseki, kaligrafií, porcelánu a keramiky sloužící přímo k přípravě čaje nebo k čajovým obřadům je k vidění ve výstavních prostorách v přízemí pravého křídla budovy Západočeského muzea v Kopeckého sadech. Návštěvníci se zde mohou seznámit také s dokonalým uměním vazby květin, ke kterým bezesporu patří ikebana. Výstava potrvá do 20. listopadu. (red)
Na DVD jsou skvosty plzeňské architektury
OPRAVENÁ budova divadelního skladiště a dílen v Kovářské ulici.
Foto: Jiří Pirník
Město Plzeň a Nadace 700 let města Plzně vydaly DVD nazvané 50 nej plzeňské architektury. „Tento výběr není vyčerpávajícím přehledem. Chce pouze vyzdvihnout stavby, prezentující to nejlepší z daných vývojových etap architektonického dědictví v Plzni,“ říká architekta Anna Hostičková. Novinka je k dostání v Informačním centru na náměstí Republiky za 99 korun. (prk)
ŘÍJEN 2006
STRANA 7
Plzeňské léto bylo opět plné zábavy
MARIÁN LABUDA si opakuje text v Divadle J. K. Tyla, kde ve hře Tiso skvěle sehrál hlavní roli prezidenta Slovenského štátu. Foto: Michal Böhm
MEZINÁRODNÍ festival Divadlo v září opět přilákal rekordní počet diváků – letos přes 30 tisíc. V Divadle Alfa vystoupili v doprovodném programu Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák. Foto: Michal Böhm
HISTORICKÝ víkend se v červnu konal u kostela svatého Jiří v Doubravce. Tradičně při této akci se vyrojila nejrůznější strašidla a pohádkové bytosti. Foto: Michal Böhm
RYTÍŘI v nablýskaném brnění se představili publiku při červnovém historickém víkendu. Foto: Michal Böhm
PLZEŇSKÉ PÍSKOVÁNÍ na ploše U Ježíška bylo doprovodným programem festivalu Divadlo. Plzeňský sochař František Bálek se se svým výtvorem soutěže nezúčastnil. „Nemohu přeci soutěž pořádat a ještě ji vyhrát,“ řekl s úsměFoto: Jiří Pirník vem.
IVAN MLÁDEK hrál při srpnovém festivalu Na ulici.
Foto: Michal Böhm
DEN otevřených dveří uspořádaly v červnu Plzeňské městské dopravní podniky ve vozovně tramvají na Slovanech a ve Foto: Michal Böhm vozovně trolejbusů a autobusů v Doudlevcích.
STRANA 8
RADNIČNÍ LISTY
Z KNIHY „100 ZAJÍMAVOS TÍ ZE S TARÉ PLZNĚ“
Z HISTORIE PLZNĚ
Brána a vodárenská věž jsou symboly pivovaru Dva oblouky pivovarské brány se staly symbolem plzeňského Prazdroje a bývaly dokonce částí jedné varianty ochranné známky. Původ-
Vodárenská věž z roku 1905 ní kamenná brána, tvarově podobná té současné, byla postavena v roce 1868 a stávala zhruba v místech dnešního průchodu do reprezentačních místností pivovaru. Byla zbourána v roce 1896. Nová brána byla vybudována na počest 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v roce 1892. Z několika návrhů byla vybrána práce stavitele Emanuela Klotze a výstavbou byl pověřen závodní stavitel Franti-
šek Němec. Do brány byla vložena schránka s pamětním listem, na kterém stálo: „Za příčinou padesátiletého trvání Měšťanského pivovaru, které dne 5. října 1892 v upomínku na pamětihodný den, v který roku 1842 s vařením piva v pivovaře nově vystavěném se započalo, oslaveno bylo, usnesl se výbor právovárečného měšťanstva zbudovati nákladem 51 000 korun tuto bránu, která odpovídaje velikosti a významu Měšťanského pivovaru, zároveň za okrasu mu sloužila.“ Spodní část brány je ze štěnovické žuly, kterou ze svého lomu dodal plzeňský kameník Jan Cingroš, horní část pak z hořického pískovce. Sousoší na bráně je dílem pražského sochaře V. Žďárského, železná vrata vyrobilo umělecké zámečnictví firmy Jan Klotz. V roce 1904 se rozhodlo vedení Měšťanského pivovaru k velké přestavbě svého vodárenského zařízení. Součástí projektu byla i výstavba 45 metrů vysoké věže na severním okraji pivovarského areálu. V horní části věže byl prostor pro dvě nádrže spodní pro vodu, která do pivovaru tekla z roudenských studní o objemu 2500 hektolitrů a horní pro vodu z řeky o obsahu 5000 hektolitrů.
Kdopak se to dívá?
Soutěž o ceny s plzeňskou zoo - 13. část
V červnovém čísle Radničních listů na vás hleděly z fotografií oko lamy huanako (23c) a oči lemura kato (24a). Ze správných odpovědí jsme náhodně vylosovali tu, kterou poslal Jindřich Kohout, Révová 1, Plzeň. Pro výherce jsou v recepci plzeňské radnice připraveny 4 volné vstupenky do zoo a propagační předměty. Pokud si poradíte s identifikací očí na dnešních fotografiích, tak pošlete do 24. listopadu 2006 svou odpověď s názvem soutěže „Kdopak se to dívá 13“ na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň. Můžete využít také e-mail:
[email protected].
25a) osel, 25b) lama, 25c) koza
26a) krysa 26b) sysel 26c) pekari
Poznali jste minulé oči? LAMA HUANAKO
Je příslušníkem čeledi velbloudovitých, jejichž předci přešli do Jižní Ameriky ze severu před třemi miliony let. Byli to zástupci stejného typu, z něhož se vyvinuli asijští a afričtí velbloudi. Dnes lama huanako obývá především pampy v úpatí And od Ohňové země až po Peru, pohy-
buje se v nadmořských výškách až 4000 metrů. Lama se dovede bránit kopáním a kousáním a mistrovsky ovládá plivání páchnoucích slin na cíl. Lamy huanako byly ochočeny už předchůdci Inků a jsou chovány v několika rasách pro vlnu, kůži, mléko a nošení břemen. (mv)
LEMUR KATA
Patří mezi nejznámější a nejčastěji chované denní poloopice. Svými tělesnými proporcemi a elegantními pohyby se lemuři kata podobají kočkám. Ke komunikaci a pachové signalizaci jim slouží nejen jejich dlouhý pruhovaný ocas, ale také nápadně hlučný štěkavý a mňoukavý
hlas. Ve volné přírodě obývá řídké lesy a skalnaté krajiny jižní a jihozápadní části Madagaskaru. Na rozdíl od většiny ostatních lemurů se lemuři kata rádi na zemi a na stromech sluní – sedí přitom zcela vzpřímeně a ruce mají na kolenou v pozici „vyznavačů slunce“. (mv)
Původní kamenná pivovarská brána z roku 1868 Protože žádná z tuzemských strojíren neměla zkušenosti s výstavbou tak vysoko položených nádrží, byla k vypracování projektu vyzvána firma F. A. Neumann z Eschweilleru, která projekt dodala v roce 1905. Pivovarská věž byla postavena z nejkvalitnějších cihel. U paty má průměr 13,34 metru, v koruně 8,8 metru. Zděná část je ukončena žulovými deskami, na kterých je položena železná nádrž o průměru osmi metrů a na jejím plášti leží další nádrž o průměru jedenácti metrů. Středem
obou nádrží prochází železný válec o průměru dvou metrů s železným schodištěm. Nad horní nádrží je věž zakončena kopulí s vyhlídkovou lucernou, do které se dá vystoupat po točitém schodišti, které navazuje na schody, procházející nádrží. Vyhlídková galerie je ve výšce 47,2 metru. Stavba, připomínající maják, se stala jedním ze symbolů plzeňského pivovaru. (Zkrácený úryvek a foto jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
Historik Bělohlávek zasvětil práci Plzni Archivy shromažďují a pro budoucnost uchovávají důležité dokumenty, které svědčí o vývoji společnosti a různých institucí, ale také například přírodních podmínek. Na rozdíl od muzeí, v nichž nacházíme především sbírky rozmanitých předmětů, se v archivech setkáváme s ohromným množstvím nejrůznějších písemností, které zachycují situaci z doby několika staletí. V Plzni od středověku vyrůstal archiv města, který byl v letech 1879 - 1948 součástí muzea a od roku 1948 je součástí magistrátu. Jedním z nejvýznamnějších historiků v celé existenci Plzně se stal PhDr. Miloslav Bělohlávek, který se narodil narodil 8. října 1923. Bělohlávek velmi dobře vedl městský archiv v letech 1948 až 1984. Napsal tisíc různých studií, článků, ale i některé knihy - například část výborných Dějin Plzně I. z roku 1965. Založil a redigoval sborník Minulostí západočeského kraje (vychází dodnes), proslovil množství přednášek pro veřejnost, mládeži věnoval Plzeňské pověsti a legendy (1968, 1999). Miloslav Bělohlávek zemřel 28. září letošJaroslav Douša ního roku.
SOUTĚŽ
Poznej své město - 17. pokračování Pokud jste si poradili s červnovou soutěžní fotohádankou č. 16, pak už víte, že štítek s letopočtem 1558 se nachází na průčelí plzeňské radnice na náměstí Republiky č. 1. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tři výherce, kteří získávají knihu o Plzni a propagační materiály. Jsou jimi Alena Karbanová, Lužická 22, Karel Třeštík, Alešova 20, Martina Tršová, ul. Družby 11. Ceny si
mohou vyzvednout v recepci plzeňské radnice. Dnes na fotografii přinášíme dvě postavičky, mezi nimiž je kartuše s letopočtem. Určitě poznáte, že jde o malbu Mikoláše Alše. Pokud víte, kde se tento dům na-
chází, pošlete svůj tip nejpozději do 24. listopadu 2006 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň. K dispozici je také elektronická pošta: RadnicniListy@mmp. plzen-city.cz. Nezapomeňte připsat heslo Poznej své město 17! Fotohádanka č. 17: Který dům zdobí tato malba Mikoláše Alše?
Z průčelí radnice lze vyčíst dějiny
Z původních sgrafit na plzeňské radnici zbývalo před sto lety jenom pár zlomků, a tak jejich tehdejší plánovaná rekonstrukce nebyla možná. Nakonec bylo průčelí historické radnice v roce 1910 opatřeno novou sgrafitovou výzdobou podle návrhu architekta Jana Kouly. Do něj vkomponoval autor jediný původní motiv, kterým je právě malý štítek ve vlysu pod hodinami s vročením. Na sgrafitech spolupracovala řada dalších tvůrců, z nich k nejdůležitějším patřil určitě prof. F. X. Ledvina a bez zajímavosti není ani účast mladého absolventa architektury Hanuše Zápala, který tehdy nějakou dobu svému učiteli pomáhal s rozkreslováním kartonů. A čímže to byly nahrazeny původní motivy s náboženskou tématikou? Stačí pouze trocha představivosti a něco málo z dějepisu a můžeme si v radničním průčelí číst jako v obrázkových dějinách města.
Na plochách mezi okny 1. patra, která náleží obřadní síni a původní rychtářské světnici, dnes salon-
ku primátora, spatřujeme významné české panovníky, od nichž se Plzni dostalo mimořádné pozornosti: odleva jsou to Václav II. Přemyslovec – zakladatel města, Jan Lucemburský, za něhož se městu dostalo řady privilegií a městských práv a nakonec Rudolf II. Habsburský, který
učinil z Plzně přední město své říše, když sem mezi lety 1599 až 1600 utekl i se svým dvorem z Prahy před morovou epidemií. Na čestném místě mezi královskými postavami je umístěn velký znak města. Ve vlysu mezi tympanony týchž oken se skví nápis: „Budova tato byla vystavěna k službě městu L.P.1558“. Řada malých oken nad ním je střídána poli s nápisy, které v citátech vysvětlují vznik městského znaku a nad tím pět výjevů, kde se dětské postavičky – putti – věnují řemeslům typickým pro naše předky. Pod samou římsou pak trůní alegorické figury představující Pravdu, Válku a Mír, Právo a Spravedlnost. Jejich seskupení se dohromady přisuzuje tento význam: „Nechť pravda, právo a spravedlnost panují v tomto městě jak v dobách válečných tak i mírových“. A nad dodržováním tohoto řádu věcí bdí zcela vlevo městský písař a vpravo dráb. Anna Hostičková
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 11 • Vychází pětkrát až šestkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, oddělení komunikace Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 011, fax: 378 032 012, e-mail:
[email protected] • Náklad 75 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: Kalous & Skřivan, s. r. o., 301 00 Plzeň, Švihovská 10 • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 31. října 2006 • Příští číslo vyjde v prosinci 2006