REPORTÁŽ
Alkoholické nápoje
Příloha čtvrtletníku Fany Info 2/2006
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Lihovin je nepřeberné množství.
Slast i prokletí Alkohol provází lidstvo již od jeho úsvitu. Je velmi pravděpodobné, že již pravěcí lidé objevili proces přirozeného kvašení. Archeologické nálezy pak dokazují, že si vyráběli pivo a víno z cukernatých a škrobových rostlin. Podstatně déle trvalo, než byl objeven princip destilace. Její vznik se datuje na přelom prvního a druhého tisíciletí našeho letopočtu. K masovému rozvoji pití destilátů přispěla až moderní doba. Teprve kolem roku 1880 se vyrojily i dnes světově známé značky, kterým nahrálo do noty zlepšení přepravních podmínek a strojová výroba lahví. Již od dávnověku se staly alkoholické nápoje nedílnou součástí společenských a náboženských akcí. Alkohol již od počátku zasahoval do všech vrstev společnosti a lišil se pouze kvalitou. Svým působením na lidskou psychiku se podílel na řadě historických událostí. Proto se v řadě zemí a v různých etapách snažili lidé jeho vliv omezovat. Přístupy byly nejrůznější – od zavádění speciálních daní až po naprostý zákaz prodeje. Příkladem budiž 30. léta 20. století, kdy byla v USA uzákoněna prohibice. Pití opojných nápojů se dostalo dokonce do nábo-
ženského kodexu. Naprosto rozdílně k alkoholu přistupují dvě světová náboženství. Zatímco křesťanská víra v rituálech pití v omezeném množství dokonce nařizuje (krev Páně – červené víno), islám ho striktně zakazuje. Zajímavostí se nám může zdát norské referendum, ve kterém si občané tohoto severoevropského státu zákaz prodeje odhlasovali!
Minimálně 0,75 procent Česká norma označuje za alkoholický nápoj takový, který obsahuje minimálně 0,75 procent alkoholu. Alkoholické nápoje se dělí na tři základní skupiny. První z nich je pivo, v jehož spotřebě na hlavu jsme světovými rekordmany! Proto o něm jen v krátkosti. Hlavní surovinou pro výrobu piva je pražený ječmen, který se po přípravě máčením a zahříváním, kdy se oddělují zrna od plev a uvolňují se přírodní cukry obsažené v rostlině, suší v sušicí peci. Vzniklý slad se rozemele na prášek, smíchá se s horkou vodou, čímž se získá rmut a po čeření sladina. Ta se vaří s chmelem, který dodá nejen hořkost a aroma, ale také pivo konzervuje a chrání před infekcí. Takto vzniklá mladina se zchladí, smíchá s kvasinkami a nechá kvasit. Při kvašení se cukry mění na alkohol a oxid uhličitý. U různých typů piva se pak užívá jiný typ kvasinek a různá doba kvašení. Pivo má obvykle 2 až 4 procenta alkoholu. Druhou skupinu tvoří víno. Pod tímto názvem si většina vybaví nápoj vyráběný z vinných hroznů. Existují ale vína ovocná a další exotické druhy – například chlebové víno! Základem pro výrobu vína je kvašená šťáva z hroznů (nebo z jiných surovin). Perlivé druhy, jako je šampaňské, procházejí druhotným kvašením, během kterého se vedlejší produkt, oxid uhličitý, udržuje v láhvi pod tlakem. Alkoholizovaná vína jako je sherry, portské, madeira, vermut, jsou kombinace vín s brandy nebo jinými lihovinami a příchutěmi. Víno obsahuje obvykle asi 10 až 13 procent alkoholu. Alkoholizovaná vína mají až 20 procent.
24
2/2006
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Destiláty Třetí, a té se budeme věnovat nejvíce, jsou lihoviny neboli destiláty. Základem je již zkvašená kapalina. Princip výroby lihoviny je založen na fyzikálním principu, při němž platí, že alkohol se vaří při nižší teplotě než voda. Ze zahřáté zkvašené tekutiny se tedy nejprve uvolňuje alkohol, který je ve speciálních nádobách (kolonách) zachycen a zchlazen. Jeho charakter závisí na způsobu, jakým byla přivedena původní kapalina k varu. Pokud se vaří rychle a nepřetržitě, výsledkem je neutrální, chuťově nijak výrazná tekutina, jako je například vodka. Do těchto neutrálních lihovin se pak mohou přidat různé příchutě (jako jsou třeba jalovcové plody v případě ginu). Pokud je třeba zachovat zvláštní kvality původního kvašeného materiálu (například hroznový základ u brandy, ječmen u skotské whisky nebo kukuřice u amerického bourbonu), vaří se pomaleji a výsledkem je tzv. ušlechtilá lihovina, která po destilaci obvykle několik let zraje v sudech. Obsah alkoholu je v lihovinách podstatně vyšší než u piva a vína. Pohybuje se od 30 procent celkového objemu až po 75 procent. Evropská unie povoluje prodávat lihoviny s maximálním podílem alkoholu do 40 procent. Česká republika má ale výjimku a produkuje pověstný absinth, který má již zmiňovaných 75 procent. Podruhem lihovin jsou likéry, které vznikají zlehčováním destilátů přidáním různých, zpravidla tajných receptur, příchutí a bylin.
Obsah alkoholu v některých nápojích Název
Obsah alkoholu (%)
Množství alkoholu (g)
5 3,5 12 20 40
25 18 24 10 20
Pivo 0,5 l Světlé pivo 0,5 l Víno 0,2 l Sherry 0,05 l Whisky 0,05 l
Samotné lihoviny se dělí na čistý líh, lihoviny pitné a tresti. Z gastronomického pohledu jsou prioritní ušlechtilé lihoviny. Jedná se výrobky získané výhradně destilací, které se u nás říká pálení. Pravé pálenky neobsahují žádný cukr. Výroba takových lihovin je ovšem ekonomicky náročná a proto se lihoviny nastavují, t. j. zřeďují buď vodou nebo zředěným lihem, popřípadě se doplňují aromatickými přísadami, které částečně nahrazují vůni a chuť původního destilátu. Takové lihoviny se však označují jako řezané, přičemž dotyčná lihovina musí vykazovat ještě dostatečnou vůni a chuť lihoviny původní.
Lihoviny z barmanského pohledu Vodka • Brandy • Rum • Gin • Whisky Mezi obyčejné lihoviny patří veškeré ostatní lihoviny, kteréhokoliv druhu a jakýmkoliv způsobem vyrobené, obsahující až na výjimky nejméně 22,5 procent alkoholu. Tyto se pak dělí do dvou skupin. Neslazené lihoviny se vyrábějí destilací nebo studenou cestou, ale rovněž bez přísady cukru. Zvláštní skupinu mezi nimi tvoří umělé pálenky, které mají nahradit lihoviny ušlechtilé. Patří sem například výčepní kořalka, připravená z trestí nebo éterických olejů, tuzemský rum, vyrobený výhradně z trestí, brandy, nahrazujicí destiláty cizozemské, známé pod jménem koňak, umělá slivovice, vyráběná rovněž z tresti a umělá borovička vyrobená z tresti nebo jalovcového oleje. Veškeré tyto lihoviny pokládá zákon za náhražky lihovin ušlechtilých a stanoví pro ně označení „umělý” nebo „tuzemský”.
2/2006
Kromě těchto lihovin patří do kategorie neslazených lihovin ovšem i veškeré ostatní lihoviny bez cukru, jako jeřabinka, vodka, hořké lihoviny a jiné levnější, ale i kvalitní výrobky, jakoukoliv cestou vyrobené. Zvláštním druhem neslazené lihoviny je Absinth obsahující celou řadu éterických olejů, hlavně pelyňkového, anýzového, fenyklového a jiných. Bývá zeleně zbarven přírodními nebo umělými barvivy a používá se tak, že se přimísí k vodě, v níž následkem vyloučení olejů způsobuje mléčné zakalení. Vyrábí se v levných i dražších druzích.
Slazené lihoviny Mezi slazené lihoviny se řadí veškeré lihoviny vyrobené nejrůznějšími metodami, od jednoduché přípravy z trestí až po destilaci, obsahující však v každém případě cukr. Mírně sladké lihoviny bývají nazývány rosolkami, sladší likéry, silně sladké a husté krémy. Do kategorie slazených lihovin spadají také některé zvláštní druhy tvořící samostatné skupiny. Nejběžnější z nich jsou ratafia čili ovocné likéry vyrobené z ovoce přímo
25
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE nebo z přírodních ovocných šťáv, jejichž množství dosahuje u kvalitních likérů 20 až 25 procent. Lihu obsahují obvykle 25 až 30, cukru až 35 procent. Méně kvalitní likéry, u kterých bylo použito ovocné šťávy jen v nepatrném množství nebo byla vůbec vypuštěna (tedy likéry vyrobené pouze z tresti, nahrazující chuť a aroma dotyčného ovoce), se pokládají za umělé. Ovocné lihoviny se pak vyskytují ve třech druzích: * lihoviny ušlechtilé (destiláty z ovoce), * pravé ovocné likéry, připravené buď přímo z ovoce nebo jeho šťávy, * likéry umělé, vyrobené pouze z tresti nebo jiných aromatických přípravků. V prvém případě jsou vyráběny cestou teplou, v obou zbývajících případech pak cestou studenou.
LIKÉRY A OSTATNÍ LIHOVINY Vaječné likéry Vyrábějí se z čerstvých žloutků a koňaku, brandy nebo lihu. Podle toho pak nesou název Vaječný koňak, Vaječný brandy nebo Vaječný likér. Bylo-li použito umělého brandy (z tresti),
Slivovice patří mezi velmi žádané i v zahraničí.
označuje se jako Vaječný brandy umělý. Kromě žloutků obsahují vaječné likéry také cukr, někdy mléko nebo smetanu a bývají aromatizovány vanilkovou tinkturou. Někdy se užívá místo koňaku i rumu, vína (Marsala) včetně rozmanitých aromatických přísad. V jednom litru vaječného likéru má být obsaženo nejméně 10 žloutků.
Punče Jsou silně aromatické krémy a používají se smíšeny s dvoj až trojnásobným množstvím horké vody. Proto bývají označovány též jako punčová tresť, esence, extrakt nebo punčovina. Obsahují značné procento cukru, 30–40 procent lihu, obvykle rum, arak nebo brandy, kyselinu citrónovou nebo vinnou a různé aromatické přísady. Často se užívá přírodních ovocných šťáv, jako citrónové, pomerančové, malinové. Rovněž se používá čerstvých ananasů. Někdy se punčovina doplňuje koncentrovaným čajovým nálevem. Nespočetné kombinační možnosti poskytují příležitost k vymýšlení různých, mnohdy fantastických názvů. Běžné jsou punče ruské (bílé), švédské (s převládající chutí rumu), anglické a červené vinné (burgundské a Bordeaux – punčovina musí obsahovat alespoň 20 procent příslušného vína). Obsah alkoholu bývá v rozmezí 30 až 35 procent.
Grogy Jsou nápoje, připravené z horké vody, cukru, rumu, araku nebo i brandy s různými přísadami a příchutěmi (citrónovou, hřebíčkovou, apod.).
Vinné likéry Připravují se s přísadou vína, kterého musí obsahovat alespoň 20 procent. Obsah alkoholu musí přesáhnout 22,5 procenta.
Krystalové likéry Připravují se využitím přesyceného roztoku cukru, který vytvoří na dně a částečně i na stěnách láhve pravidelné krystaly. Pro jejich vzhled bývají někdy nesprávně nazývány ledovými likéry.
Mléčné likéry Obsahují 10 až 40 procent mléka. V chuti jsou různých odstínů. Často obsahují brandy nebo koňak.
Hořké likéry Obsahují bohaté množství extraktivních bylinných látek podporujících trávení. V chuti jsou silně hořké a obsahují mnohdy značné procento cukru (23 až 35 procent). Zahuštění se provádí u některých hořkých likérů tak, že se použije cukernatých látek velké hustoty, ale malé sladivosti (glukóza). Mnohé hořké likéry však naproti tomu obsahují jen nepatrné množství cukru, nebo jsou bez cukru vůbec tzv. medicinální lihoviny, takže vlastně spadají do skupiny lihovin neslazených.
Aperitivy Se nazývají takové lihové nápoje, které mají povzbudit chuť k jídlu. Aperitivy jsou tedy nejen obvykle užívané hořké likéry, ale i nahořklá vína, např. vermut a podobné.
26
2/2006
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
Na počátku byla švestka… aneb kapky novinek z Vizovic Když se řekne RUDOLF JELÍNEK Vizovice, každý si automaticky představí slivovici. A má pravdu. Slivovice však není jediným produktem společnosti. Naopak!
Přírůstek do švestkového sortimentu se jmenuje PLUM likér Novinkou roku 2005 je švestkový likér prodávaný pod obchodní značkou PLUM likér. Slavná palírenská firma nevolila švestkovou příchuť náhodou. Tradice pěstování a zpracování švestek na východní Moravě sahá až do 17. století a společnost RUDOLF JELÍNEK a.s. se snaží typické valašské ovoce propagovat nejen slivovicí, ale celou produktovou řadou založenou na švestce. Po velmi úspěšné PLUM vodce proto nyní na trh přichází PLUM likér. Lahodný svěží švestkový likér o obsahu alkoholu 18 % se vyznačuje sladkokyselou harmonií vůně a chuti kompotované švestky doprovázené lehkou vůní švestkových jader. V PLUM likéru se vizovickým palírníkům podařilo harmonicky skloubit teplé paprsky letního slunce se zemitostí valašské půdy.
Novým domovem slavného Praděda jsou Vizovice Klasický bylinný likér se po ukončení výroby v Likérce Dolany, která jej v posledních desetiletích vyráběla, ocitl v ohrožení. Příznivci likéru s charakteristickou figurou bájného Praděda na etiketě však nemusí zoufat. Společnost RUDOLF JELÍNEK a.s. koupila ochranné známky a receptury a od druhé poloviny roku 2005 obnovila jeho výrobu. Historie likéru sahá až do roku 1877. V tomto roce si krnovský výrobce likérů Siegfried Gessler nechal registrovat ochrannou známku a výtečný žaludeční bylinný likér zlatožluté barvy s hořce nasládlou bylinnou, jemně harmonickou vůní odstartoval svoji více než stoletou pouť.
Tradice s kapkou inovace Základními produkty společnosti jsou však bezpochyby čisté ovocné destiláty. Kromě nových výrobků nabízí RUDOLF JELÍNEK a.s. také své tradiční produkty v inovované podobě. Nejnovější trend v servírování a konzumaci nabízí hruškovice, která patří do základní řady destilátů spolu se slivovicí, meruňkovicí, jablkovicí a třešňovicí. Jelínkova hruškovice je, díky trojstupňové destilaci a patřičnému zrání, výjimečná jemnou chutí s dlouhotrvajícím tónem čerstvých hrušek. Výtečnou kombinací je tzv. „rituál s hruškou“, tedy sklenička pravé Jelínkovy hruškovice s kouskem kompotové hrušky na párátku. Do skleničky nalijte hruškovici, přidejte kousek kompotované hrušky na párátku a dolaďte přidáním několika kapek šťávy z kompotu. Párátko s hruškou vytáhněte ze skleničky, přiťukněte si s přáteli skleničkou nebo hruškou a vychutnejte si hruškovici, poté snězte slaďoučkou hrušku. Tato kombinace potěší každého ctitele chuťové harmonie. – PR –
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE
Vinařské oblasti světa • Česká republika • Oprávněně hrdá je na své šumivé víno Bohemia Sekt Prestige Brut Českomoravská vinařská akciová společnost.
Dolní Věstonice mají nejen prehistorickou Venuši, ale též výborné vinice.
Ačkoliv se celý svět v dnešní době potýká s nadprodukcí vína, zůstává tento ušlechtilý nápoj nadále nejsledovanějším a v mnoha směrech nenahraditelným. V následujících číslech našeho časopisu si proto postupně přiblížíme světovou vinařskou současnost, která se neustále vyvíjí a neerudovaného člověka dokáže v praxi nejednou zaskočit. A kde jinde své putování započít, než „na vinici“ nám nejbližší, u nás v České republice. Dříve, než se budeme podrobněji zaobírat jednotlivými vinařskými oblastmi ČR, bylo by jistě vhodné zmínit několik důležitých změn vyplývajících z nového vinařského zákona č. 321/ 2004 Sb. Ten vstoupil v platnost 1. května roku 2004 a vznikl kvůli vstupu České republiky do Evropské unie. Jeho nejdůležitější změnou bylo nové rozdělení České republiky na pouhé dvě vinařské oblasti oproti předchozím šestnácti. První jsou Čechy se svými dvěmi podoblastmi mělnickou a litoměřickou a druhou pak Morava se čtyřmi podoblastmi – mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou. Zároveň s tím byla oblast Čechy zařazena do vinařské zóny A, kde doslazování moštu řepným cukrem je možné o maximálně 5,9o ČNM a oblast Morava do vinařské zóny B, kde je mošt možný dosladit maximálně o 4,3o ČNM. Nadále platí, že jakostní vína s přívlastkem nelze doslazovat vůbec.
Středobodem mikulovské podoblasti je Chráněná krajinná oblast Pálava.
28
Vznikly též nové kategorie vín: • Zemské víno – stolní víno se zeměpisným označením • Víno originální certifikace VOC – pochází od sdružení producentů, která splňují určitá kritéria • Jakostní perlivé víno – od vína šumivého se liší umělým dosycením CO2 a nižším přetlakem v lahvi • Výběr z cibéb – přívlastek, který značí, že víno bylo vyrobeno z přezrálých seschlých bobulí o min. cukernatosti 32o ČNM Státní odrůdová kniha se v roce 2004 rozrostla o nové odrůdy jako jsou Auxerrois, Domina, Dornfelder, Hibernal, Laurot, Rubinet a Vrboska.
Vinařská oblast Čechy Podoblast litoměřická Vznikla nově sloučením původních vinařských oblastí mostecké, roudnické a žernosecké. Zajímavostí určitě je, že v blízkém okolí Litoměřic, podle kterých je podoblast nazvána, nikde na révový keř nenarazíte! Ve středověku byly ovšem Litoměřice po Praze druhým největším vinařským městem v Čechách. Celková plocha vinic, rozprostírajících se převážně okolo řeky Ohře a v Labském údolí, zde dnes čítá 250 hektarů a podoblast eviduje kolem 60 pěstitelů, kteří na čedičovém a vápenitém podloží pěstují hlavně bílé odrůdy – Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a šedé, Müller Thurgau a Tramín. Ve vinicích mosteckých se osvědčila réva jako rekultivační plodina na výsypce hnědouhelného lomu a jsou zde s úspěchem pěstovány i odrůdy modré jako například Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Mezi nejznámější vinařské podniky této podoblasti bezesporu patří Agrofrukt Kamýk se svými vinnými sklepy bývalého dominikánského kláštera ze 13. století. České vinařství Chrámce se proslavilo výrobou vín košer z hroznů vypěstovaných na vinicích z čedičových teras, z nichž některá jsou ponechána k zrání v sudech typu barrique. Již po čtyři století se v Roudnici nad Labem věnuje roudnická větev rodiny Lobkowiczů výrobě všeobecně uznávaných vín. V neposlední řadě
2/2006
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE je důležité zmínit Žernosecké vinařství, jehož sídlo se nachází v prostorách barokního zámečku ve Velkých Žernosekách. Na nejseverněji položených vinohradech v ČR se pěstují převážně bílé odrůdy dávající svěží a buketní vína.
Mikulovským zámkem se nechala inspirovat vinařská společnost Víno Mikulov, která nabízí řadu Château Mikulov.
Podoblast mělnická K původní stejnojmenné vinařské oblasti byly přiřazeny dřívější vinařské oblasti čáslavská a pražská. Tato podoblast o celkové ploše vinic 300 hektarů je zastoupena přibližně 40 pěstiteli. Mělnické vinice, ležící většinou na vápenitém podkladu vrstev opuky, místy překrytou hlinitopísčitými náplavami, jsou lehčí, záhřevné a výborně se hodí pro pěstování modrých odrůd. Ačkoliv jsou dnes převážně osázeny nejpěstovanější bílou odrůdou Müller Thurgau, byly dříve vyhlášeny vysokou kvalitou odrůdy Rulandské modré. Na Roudnicku s těžkými jílovitými půdami vždy převažovala produkce červených vín, ale dobře tu dozrává i opomíjené Sylvánské zelené. Symboly pražského vinařství zůstaly vinice Gröbovka, Svatá Klára v Tróji a terasy s vápenitou půdou u hradu Karlštejn. Na Čáslavsku dochází v současnosti k obnově vinařských tradic. K nejzajímavějším producentům této podoblasti patří Vinné sklepy Jiřího Lobkowicze na zámku Mělník, Školní statek Mělník, několik mladých vinařství jako jsou Mělnické vinařství Kraus, Vinařství Bc. Luděk Vondrák, rodinné vinařství Slaný – Kvíc, Vinné sklepy Kutná Hora nebo kralupské vinařství Za stavením. Podoblast je též důležitým genofondem a výzkumným centrem vinné révy, o což se zasluhují Výzkumná stanice vinařská na Karlštejně a Vinařské středisko Mělník-Chloumek při ČZU v Praze. Neměli bychom opomenout ani dlouhou tradici výroby skvělých a celosvětově uznávaných šumivých vín ve Starém Plzenci, která je dnes zastoupena společností Bohemia Sekt, Česko-
2/2006
moravská vinařská akciová společnost. Svými sekty dokázala oslovit nejenom český, ale i mnoho zahraničních trhů a nese nemalou zásluhu na zviditelnění našeho vinařství ve světě.
Vinařská oblast Morava Podoblast mikulovská Jako jediná zůstala v původním územním rozsahu a na ploše 4 500 hektarů tu dnes obhospodařuje vinice celkem 2 800 pěstitelů. Středobodem této pro pěstování révy historicky typické podoblasti je Chráněná krajinná oblast Pálava, poslední výběžek vápencových Alp. Na jejích úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje, vhodné pro pěstování bílých odrůd Rulandské bílé, Chardonnay, Veltlínské zelené, Neuburské, Müller Thurgau, Tramín a Pála-
29
PŘÍLOHA – ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Většina vinic Moravské oblasti je položena v malebném terénu.
va. Ta nejlepší vína zde dává odrůda Ryzlink vlašský s nezaměnitelným minerálním charakterem. Město Valtice je bezpochyby důležitým střediskem vinařského života. V prostorách valtického zámku se nachází moderní degustační centrum – Salón vín České republiky – a každoročně se zde koná i největší vinařská událost u nás – Valtické vinné trhy. V mikulovské podoblasti působí mnoho významných producentů vína, z nichž jmenujme například Víno Mikulov, a. s., se špičkovými víny v řadách Sommelier Club a Château Mikulov. Spolu se značkou Vinařství Pavlov patří k nejžádanějším na trhu. Dále zde nalezneme ZD Sedlec, Víno Marcinčák, Vinné sklepy Valtice, a. s., Vinařství Holánek, Tanzberg Mikulov, a. s., Mikros-Vín Mikulov, Moravino a další. I jejich vína patří k u nás nejuznávanějším.
Podoblast slovácká Vznikla nově sloučením původních vinařských oblastí bzenecké, kyjovské, mutěnické, Podluží, strážnické a uherskohradišťské. Celkem 5 500 pěstitelů se zde dělí o 4 400 hektarů vinic. Díky značné rozloze celé podoblasti jsou podmínky, jak půdní tak klimatické, velmi pestré a tím i její odrůdová skladba. Na jihu, v Podluží se díky vyšším teplotám a lehčí půdě daří bílým burgundským odrůdám a Ryzlinku rýnskému, z modrých pak Frankovce, Zweigeltrebe a v Moravské Nové Vsi vyšlechtěné odrůdě Cabernet Moravia. Severní, chladnější okraj Slovácka je vhodný pro aromatickou odrůdu Muškát moravský, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Ve střední části se nalézá město Bzenec proslavené odrůdou Ryzlink rýnský, známou též jako Bzenecká lipka. Nejvýchodnější část Slovácka leží na těžkých jílovitých půdách v předhůří Bílých Karpat a vyznačuje se plnými a extraktivními víny z odrůd Sylvánské zelené a Rulandské bílé. Z producentů jmenujme hlavně Château Bzenec, které je historicky spjato s odrůdou Ryzlink
rýnský, ze které vyrábí i vynikající suchý sekt. Kvalitní produkci nabízí také sdružení vinařů Bonus Eventus a Collegium Vinitorum či Neoklas Šardice.
Podoblast velkopavlovická Oproti předešlému území dnes navíc zahrnuje větší část původní vinařské oblasti Brněnské a se svými 4 750 hektary je největší vinařskou podoblastí. Působí zde okolo 5 400 pěstitelů. V centrální části podoblasti, v okolí města Velké Bílovice, se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích s vysokým obsahem hořčíku. Zde se daří převážně modrým odrůdám. V dalších částech podoblasti se daří převážně bílým odrůdám Veltlínské zelené, Rulandské šedé, Tramín, Pálava, Muškát moravský, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský a Neuburské. Důležitými producenty vín jsou například Habánské sklepy Velké Bílovice, jejichž červená vína a bílý Tramín patří k nejlepším u nás, vinařství Františka Mádla, ŠSV Velké Pavlovice, Vinselekt Michlovský a mnoho dalších.
Podoblast znojemská K původní stejnojmenné oblasti bylo přiřazeno Dolnokounicko, které dříve bylo součástí oblasti brněnské. Podoblast zahrnuje 3 800 hektarů plochy vinic s 1 200 pěstiteli. Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny, kde kamenité půdy dávají vzniknout plným vínům z odrůd Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. V okolí Dolních Kounic jsou příznivé podmínky pro pěstování modrých odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal i Zweigeltrebe. Na spraších a štěrkopísčitém podloží se též výjimečně daří bílým odrůdám Sauvignon, Müller Thurgau a Pálava. Význačnou kvalitu docilují i odrůdy burgundské. Z vinařství jmenujme alespoň Modrý sklep, Vinařství Musilovi, Trpělka Oulehla, Dobrá Vinice, Hort a Znovín Znojmo. Sommelier Otakar Žoudlík
Kontakty: Berentzen Distillers CR, Bedřichovice 1654, Šlapanice u Brna, tel.: 544 247 002 / Brown – Forman Czech & Slovak republics s.r.o., Nám. 14. října 17, Praha 5, tel.: 255 707 700 / Classfood, Františka Křížka 4, Praha 7, tel.: 233 374 496 / Drinks Union, a. s., KB LIKÉR (Likérka Krásné Březno), Drážďanská 80, Ústí nad Labem, tel.: 472 703 111 / FRUKO-SCHULZ s. r. o., Jiráskovo předměstí 629/III, Jindřichův Hradec, tel.: 384 32 10 81-3 / Global Spirits, Václavské nám. 815/53, Praha 1, tel.: 221 965 253-4 / Intrat Praha a.s., Zelený pruh 99, Praha 4, tel.: 241 440 852 / Jan Becher – Karlovarská Becherovka a.s., T.G. Masaryka 57, Karlovy Vary, tel.: 359 578 111 / La Bohéme CR, Šlitrova 2013, Praha 9, tel.: 281 970 961 / Likérka Drak, Na Kůtku 14, Chvalčov, tel.: 573 381 981 / Maxxium, Nad Strouhou 126/6, Praha 4, tel.: 244 029 400 / Palírna u Zeleného Stromu – Starorežná, Dykova 8, Prostějov, tel.: 582 301 311 / Racke ČR, Na Ořechovce 68, Praha 6, tel.: 233 323 081 / Rudolf Jelínek, Razov 472, Vizovice, tel.: 577 686 111 / Stock Plzeň a.s., Palírenská 2, Plzeň - Božkov, tel.: 378 081 111 / United Brands, Modletice 98, areál United Brands Modletice, tel.: 323 666 010 / TRUL holding a.s., U Továren 770/1b, Praha 10, tel.: 267 290 556 / Livi, spol s.r.o., Nádražní 835, Dubňany, tel.: 518 366 111 / Patria Kobylí a.s., Augusty Šebestové, Kobylí, tel.: 519 440 751 / Sante Holding s.r.o., Celetná 3, Praha 1, tel.: 224 221 244 / Vinium a.s., Hlavní 666, Velké Pavlovice, tel.: 519 403 111 / Vinné sklepy Valtice a.s., Vinařská 1, Valtice, tel.: 519 361 320 / Znovín Znojmo a.s., Šatov 404, Šatov, tel: 515 266 620
30
2/2006