1 Hluk
Všudypřítomný hluk Autoři: Maria Pirgova, Kliment Mindjov
Hlavní myšlenka Délka trvání Roční období Místo
Lidé jsou neustále vystaveni různým druhům hluku. Některé z typů hluku mohou být zdraví nebezpečné. 2 vyučovací hodiny jakékoliv školní třída, venku
Pomůcky
flipchart, videokazeta „Zelený balíček“
Předměty
fyzika, biologie, občanská výchova, ekologické praktikum, hudebni výchova
Cíle
• zvýšit povědomí o všudypřítomnosti hluku • naučit, že různé druhy hluku mají různou úroveň, ukázat, jaké jsou zdroje zvuku a jaké jsou možnosti jak snižovat znečištění hlukem
Metody
výklad, videoprojekce, diskuze, exkurze, brainstorming (rychlé navrhování a zapisování nápadů od všech žáků bez vzájemného kritizování)
Úvod Schopnost vnímat zvuky je klíčová pro přežití a mezilidskou komunikaci. Nicméně, ne všechny zvuky jsou žádoucí. Nepříjemné a nechtěné zvuky, pro které obvykle používáme pojem „hluk“, vznikají při lidských činnostech jako je doprava, průmyslová výroba či domácí práce. Nejobvyklejším důsledkem hluku je pocit rozmrzelosti a nepříjemnosti. Tyto pocity nejsou jen výsledkem toho, že hluk ruší komunikaci a spánek, způsobuje i neurčité pocity nepříjemného vyrušování při různých činnostech.
70
Všudypřítomný hluk
1 Hluk
Rušení spánku Rušení spánku je pravděpodobně nejvýraznějším důsledkem znečištění prostředí hlukem a obecně snižuje kvalitu spánku. Aby byl zajištěn nerušený spánek, neměla by hlasitost jednotlivých událostí provázených hlukem (například průlet letadla či průjezd auta) přesáhnout úroveň 55 decibelů (dB). Rušení komunikace To, do jaké míry hluk ruší řeč či hudbu, závisí na poměru mezi hlasitostí hluku a hlasitostí zvuků, které chceme poslouchat. Se stoupajícím hlukem musí řečník zvyšovat hlas a nebo se přiblížit k posluchačům. Hluk začíná rušit komunikaci již od úrovně přibližně 35 dB. Normální konverzace není možná při hluku o intenzitě přibližně 70 dB. Psychofyziologické dopady Nejobvyklejšími dopady hluku na člověka jsou fyziologický stres, při vyšší úrovni hluku bolest a kardiovaskulární problémy. Vědci rovněž pozorovali a prokázali negativní dopady hluku na duševní zdraví, výkonnost a produktivitu. Lze říci, že je-li člověk vystaven stresujícímu působení hluku, má to negativní vliv na zdraví, jelikož to vede k měřitelným změnám krevního tlaku a srdečního tepu. Vliv hluku na přírodu dosud nebyl plně prozkoumán.
Aktivity Úvod
1
Zaposlouchejte se do zvuků kolem a potom položte následující otázky:
• •
•
2 3 4
Proč někdy něco popisujeme jako „rajskou hudbu“ a někdy jako „ohlušující hluk“? Co definujeme jako „zvuk“ a co jako „hluk?“ (Zvuk je forma energie šířící se ve vlnách. Hluk se definuje jako nežádoucí, rušivý a bolestivý zvuk. Hluk nám znesnadňuje vnímání sluchem, způsobuje poruchy koncentrace a snižuje efektivitu člověka při různých činnostech. Způsobuje stres a nemoci.) Jaké zvuky či hluk vás může vyděsit?
Promítněte žákům videoklip „Hluk“ a vyzvěte je, aby shrnuli myšlenku do jedné věty. Některé z odpovědí zapište na tabuli. Shrňte informace z úvodu tohoto materiálu a z kapitoly „Hluk“ na CD-ROMu.
Rozdejte informační list „Různé úrovně hluku“. Pokuste se vyjasnit s jakými různými zdroji a úrovněmi hluku se kolem sebe setkáváme. Vysvětlete, že intenzita hluku (hlasitost) se měří v decibelech. Kromě toho jsou zvuky charakterizovány svojí frekvencí (při stejné intenzitě jsou zvuky s vyšší frekvencí nepříjemnější než zvuky s nižší frekvencí) Zvuky o intenzitě okolo 75 dB již mohou ohrožovat sluch člověka. Poruchy slyšení jsou pozorovány při stálém vystavení hluku silnějšího než 85 dB. Hluk okolo 120 dB je bolestivý, a zvuky přesahující 180 dB mohou u lidí způsobit smrt.
Aktivity v terénu
1 2 3
Navštivte rušnou křižovatku nebo jiné hlučné místo ve vašem městě nebo vesnici. Všimněte si charakteru různých zvuků a specifické atmosféry místa. Vyjděte do přírody (do tichého, klidného parku, na místo mimo město nebo vesnici v ideálním případě do lesa). Požádejte žáky, aby zavřeli oči a soustředili se na to, co slyší. Měli by si všimnout a popsat souzvuk různých zvuků.
Všudypřítomný hluk
71
1 Hluk
Co dělat
1
Po návratu do třídy začneme brainstormingem:
a. Jaké jsou hlavní zdroje hluku (doprava, železnice, průmysl, některé činnosti ve volném čase – koncerty, taneční zábavy, motorové sporty atd.). Napište odpovědi na tabuli. b. Kde jsou nejhlučnější místa ve vašem městě/vesnici a proč jsou hlučná. Napište odpovědi na tabuli.
2 3
Vysvětlete, že množství lidí, kteří trpí hlukem, je příliš velké. Použijte příklady z článku „Hluk v Evropě“ a z CD-ROMu.
4
Požádejte žáky, aby navrhli prostředky ke snížení hluku. Pomozte jim s informacemi z části „Způsoby snižování znečištění životního prostředí hlukem“.
Zdůrazněte, že hluk je jako ekologický problém velmi podceňován. Jeden z důvodů je skutečnost, že lidské uši se přizpůsobují různým úrovním hluku. Dlouhodobé zatěžování vysokými hladinami hluku ovšem vede postupně k hluchotě či ztrátě vnímavosti k velkému spektru zvuků.
Navazující aktivity Požádejte třídu, aby vyjádřila své dojmy z míst s různými hluky: • • • •
Žáci s dramatickým nadáním mohou předvést „obrazy zvuků“ před třídou s využitím pantomimy, činohry apod. Žáci s literárním nadáním mohou popsat své dojmy. Výtvarníci mohou malovat hluky a zvuky, které slyší. Muzikální žáci mohou složit skladby či písně.
Zorganizujte akci pro veřejnost, kde žáci mohou předvést svá představení. Pozvěte rodiče, zástupce místní správy, novináře apod. na diskusi o problému a zkuste s nimi připravit plán akcí na omezení hluku.
Hluk v Evropě Hluk je významným problémem životního prostředí v Evropě. Odhaduje se, že: • okolo 450 milionů lidí v Evropě (65% populace) je vystaveno vysokým hladinám hluku (tj. 24 hodinový průměr přes 55 dB), které obtěžují a ruší • kolem 113 milionů lidí (17%) je vystaveno hluku přes 65 dB, což je úroveň, při níž jsou zřetelně pozorovatelné vážné následky hluku • asi 10 milionů lidí je vystaveno zcela nepřijatelné úrovni – 24 hodinovému průměru přes 75 dB Ve velkých městech je procento lidí vystavených nepřijatelné úrovni hluku dvakrát až třikrát větší než jsou celostátní průměry. Přitom existuje shoda o tom, že venkovní hladina hluku by neměla překračovat přes den obecně 65 dB a v obytných oblastech 55 dB.
72
Všudypřítomný hluk
Způsoby snižování znečištění životního prostředí hlukem
1
Technická opatření • • • •
•
• •
2
územní plánování a vhodná orientace budov redukce vzniku hluku (používání tichých strojů a přístrojů) zamezení šíření hluku (protihlukové bariéry, protihlukové stěny okolo strojů) opatření omezující ohrožení veřejnosti hlukem (dvojitá až trojitá skla v oknech a dveřích, protihlukové fasády domů) redukce hluku způsobeného koly vozidel, preference hladkých povrchů dopravních cest nové typy motorů lepší způsoby řízení dopravy
Právní opatření
•
stanovení přípustných limitů dávek hluku, kterým mohou být lidé vystavení
•
zavádění hlukových zón okolo dopravních cest a letišť omezení hlučnosti výrobků omezení hluku působeného zábavou rychlostní limity
• • •
3
Hluk Informační list
Informace a výchova
•
monitoring hluku v obydlených oblastech
• • •
nárůst počtu odborníků odpovídající výzkum a vývoj zvyšováni informovanosti veřejnosti o hluku a jeho vlivu ovlivňování chování „hlučných generací“
•
Všudypřítomný hluk
73
Hluk Informační list
Různé úrovně hluku Pocit úplného ticha 0-20 dB Tiché městské oblasti mezi 2:00 a 4:00 hodinami ráno 40 dB Běžný hovor v místnosti 50 dB Běžící motor osobního auta 50 dB Osobní auto při 50 km/h 60-80 dB Nákladní auto při 50 km/h 78-92 dB Šelest listů 30 dB Motocykl při 50 km/h 75-100 dB Vlak při 100 km/h 100 dB Diskotéka 85-103 dB Rychlostní vlak při rychlosti 300 km/h 110 dB Start dopravního tryskového letadla 110 dB Vojenské, nízko letící stíhačky 105-120 dB Nebezpečí poškození sluchu 120-140 dB 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
130
140
150
Úroveň hluku v decibelech (dB)
74
Všudypřítomný hluk