Občasník DM č.2
pro školní rok 2015/16
Kde se vzalo stavění betlémů? Jesličky patří k tradičním symbolům Vánoc. V Česku se staví zhruba od roku 1562. Tento zvyk je spojován s příchodem jezuitského řádu do Čech. Byli to právě jezuité, kdo postavili první jesličky v Praze. Tím, že figury byly trojrozměrně, měly vzbudit v divácích pocit, že jsou účastníky děje. Příběh zázraku svaté noci byl mezi lidmi velmi oblíbený, protože skutečnost, že se Ježíš narodil ve chlévě a strádal zimou jako běžní smrtelníci, mu dávala silný emocionální podtext. Zpočátku se betlémy stavěly hlavně na veřejných prostranstvích, až postupně se začaly šířit i do domácího prostředí. Katolická církev, která se snažila Čechy s jejich „kacířskou“ husitskou historií obrátit na pravou víru, stavění jesliček podporovala. Císařův zákaz Velké rozšíření betlémů do domácího prostředí přineslo 18. století. V roce 1782 totiž vyšlo nařízení císaře Josefa II., kterým zakazoval vystavování betlémů v kostelích, protože tento způsob připomenutí narození Páně byl podle názoru císaře „církve nedůstojný a přímo dětinský“. Mnoho krásných betlémů bylo poté bohužel nenávratně zničeno. Dalším důsledkem ale bylo, že prostý lid – sedláci, řemeslníci či měšťané, kteří byli na betlémy zvyklí, si je přestěhovali do svých příbytků. Zákaz způsobil i sociální problém pro tvůrce velkých kostelních betlémů, kteří aby se uživili, začali tvořit malé kopie velkých betlémů. Jesličky z papíru Chudí lidé samozřejmě hledali způsoby, jak k jesličkám přijít co nejlevněji. Ti zruční si je dokázali vyřezat nebo namalovat sami, ostatní dávali možnost výdělku truhlářům, vyučeným malířům či studentům, kteří jim jesličky vyrobili. Nejlevnějším způsobem, jak si betlém opatřit, bylo zakoupit papírové tištěné archy, které byly vydávány díky rozvíjejícímu se knihtisku. V Česku jsou nejstarší zachované černobílé archy jesliček z přelomu 18. a 19. století , od firmy Balzer v Praze. Uložené jsou dnes v grafické sbírce Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Zákaz vystavování betlémů na veřejných místech byl po smrti císaře postupně zapomenut a přibližně od roku 1825 se jesličky opět postupně vrátily do kostelů a na další veřejná místa. V domácnostech lidí však natrvalo zůstaly také. Postupně začalo působit poměrně hodně tiskáren, které dodávaly ve velkém množství jesličkové archy k vystřižení. O umělecké kvalitě rozhodovali malíři předloh. Velmi oblíbené byly například archy Mikoláše Aleše nebo Josefa Lady. Mnohé rodiny věnovaly stavění těchto betlémů velkou péči. V oblibě byly též trojrozměrné skládací papírové betlémy, které většinou pocházely z německy mluvících zemí. Vážnost, které se betlém těšil, dokazují rodinné záznamy, které se vpisovaly na zadní stranu hlavního betlémového dílu nebo víko krabice, kam byl betlém ukládán. Tyto zápisy byly srovnatelné
s těmi, které si naši předkové psali třeba do modlitební knížky. Pokud jde o betlémy dřevěné či z jiných materiálů, např. z vosku, figurky se daly sehnat třeba na mikulášských trzích nebo přímo u řezbářů.
Příprava na Advent v chebském muzeu 5. listopadu 2015 – pečení perníčků
12. listopadu 2015 – zdobení perníčků
23. listopadu 2015- výroba andělíčků
24. listopadu 2015 a 26. listopadu 2015 – výroba adventních svícnů
28. listopadu 2015 – prodej vánočních dekorací a perníčků v muzeu
Už se zase těšíme na Ježíška, copak nám asi nadělí …?
Poděkování žákyním z DM za aktivní pomoc při zhotovování výrobků s vánoční tématikou, které reprezentovaly domov mládeže a ISŠ Cheb na Adventu v chebském muzeu.
D. M.
Kulturní vystoupení v Domě seniorů Ve čtvrtek 17. prosince 2015 jsme již podruhé navštívili s hudebním programem seniory na Skalce. Zahráli jsme jim jedenáct písniček nejrůznějších žánrů – rychlých, pomalých, tichých i hlasitějších. A na úplný konec jsme si se seniory zazpívali koledu „Půjdem spolu do Betléma“. Moc se nám líbilo, že se k nám dědečkové a babičky přidali. Odměnou pro nás byla příjemná nálada a úsměv na tváři všech přítomných. Návštěva se vydařila a v penzionu jsme slíbili, že se v příštím roce zase uvidíme a znovu si zazpíváme. D. M.
Použité zdroje: www. seznam.cz