1619 – Ferdinand II. (Štýrský) 1619 – 1620 Fridrich Falcký 1620 – 1637 Ferdinand II.
1637 – 1657 Ferdinand III. -
1646 -1654 Ferdinand IV.
1657 – 1705 Leopold I. 1705 – 1711 Josef I.
1711 – 1740 Karel VI. 1617 – uzavření „nekatolických“ kostelů
(Broumov, Hroby)
1618 – III. – Sjezd nekatolických stavů V. – nekatolická šlechta v Karolinu 23.V. - Defenestrace
1619 – 20. III. Matyáš umírá
1619 – 19.VIII. sesazen Ferdinand II.
26.VIII. zvolen Fridrich Falcký
1618 – V. Direktorium
- Václav Vilém z Roupova
vedení:
Jindřich Matyáš Thurn Václav Budovec z Budova Albrecht Jan Smiřický Kryštof Harant z Polžic 1618 – VI. Moravští stavové odmítají spolupráci s „Direktoriem“ 1619 – V. – Změna postoje
Karel st. ze Žerotína - Oldřich Velen ze Žerotína EVROPSKÝ KONTEXT
Katolická liga
x
Protestantská unie
Maxmilián Bavorský
Sasko
Fridrich Falcký
Kristián z Anhaltu Sedmihradsko
1620 – 8.11. – Bílá Hora
Gabriel Bethlem (do 1622)
DŮSLEDKY: REKATOLIZACE
1621 – 21.6. Exekuce
13.12. Vypovězení nekatolických duchovních z kr.měst
1624 - 18.5.
-
1621 → Konfiskace majetku
"
-
z Čech
1622 – III. Vypovězení „nekatolických“ mistrů z univerzity
XI. univerzita předána jezuitskému řádu 1623- Velká „kaláda“
Lichtenštejn Valdštejn J. De Witt 1624– Česká dvorská kancelář → Vídeň 1627
- Povinnost „konvertovat“ nebo „emigrovat“ do 31.8. 1628
1627 – V. 10. Obnovené zřízení zemské -
český trůn dědičně habsburský sněm projednává „jen“ věci předložené panovníkem duchovní stav uveden na sněm města na sněmu „jediný“ hlas jediné náboženství – katolické němčina zrovnoprávněna s češtinou
1628
– Morava
- Moravské zřízení (do r. 1671)
1640 – Deklaratoria a novely Čechy 1650
Morava -
zákonodárství plně v rukou panovníka (do r. 1637) – Čechy
- na Moravě – sněm stále
1631 – 32 Saská vojska v Čechách 1635
Odstoupení Lužice (Jan Jiře.)
1645 9. XI. 1620 Maxmilián Bavorský 15. XI.
Náboženská svoboda v Uhrách (v Linci)
Karel z Lichtenštejna - plnomocný komisař
17. II. 1622 královský místodržící (gubernátor) 12. VII. 1624 sbor poradních od 1625
místodržící
XVIII. stol. - počátek
česká \ expedice německá ⁄ v čele: sekretář
později: vojenská expedice min.: 5 místodržících vždy v Praze 1740 - místodržící:
8 – panský stav 3 – rytířský stav 8 – supernumerální
rada: nejvyšší purkrabí + 3 místodržící KRÁLOVŠTÍ NEJVYŠŠÍ ZEMŠTÍ ÚŘEDNÍCI místodržící nejvyšší purkrabí nejvyšší zemský hofmistr nejvyšší zemský maršálek nejvyšší zemský komorník nejvyšší zemský sudí nejvyšší kancléř nejvyšší dvorský sudí MORAVA 9. XI. 1620 → kardinál Fr. Ditrichštejn
zplnomocněný gubernátor generální komisař místodržitel
zemský hejtman MORAVSKÝ ZEMSKÝ TRIBUNÁL (zemské gubernium)
zemský hejtman kancléř
2 radové (placeni) 2 sekretáři
česká
německá
expedice
po r. 1627 – Tajná rada -
zastoupeny nejvyšší úřady zemské (Čechy – nejvyšší zemský kancléř)
později - pokles a růst počtu členů za Leopolda – 60 členů
Tajná rada > Tajná konference (1669)
(konference, komise, deputace)
- zahraniční záležitosti
Josef I.
pro – říšské záležitosti věci anglické francouzské a holandské španělské italské a švýcarské turecké politico – militaria 1709 – obnovení tajné konference 8 (tajných) radů
Leopold – deputace:
DVORSKÁ VÁLEČNÁ RADA krytí vojenského rozpočtu rekrutace stav koní DVORSKÁ KOMORA
→ vzrůstá na úkor „zemských“ komor poč. XVIII. stol. 73 radů -
inkamerace berní
centributionale – krytí vojenských výloh
bancale - výnosy nepřímých daní státních monopolů camerale - krytí nákladů dvora 1716
- TAJNÁ FINANČNÍ KONFERENCE
Morava: královský rentovní úřad rentmistr kontrolor
1720 – bankální administrace (Čechy)
1732 – bankální administrace (Morava)
(1666 – Komerční kolegium – J.J. Becher) poč. XVIII. stol. stavovské Komerční deputace 1710 – Komerční komise
1714 – Merkantilní komise a komerční kolegium ČESKÁ DVORSKÁ KANCELÁŘ hodnostáři „jen“ 5 roků
v čele „nejvyšší kancléř“
(hodnostně až 6.pořadí)
- spojení s „českou dvorskou královskou radou“
nejvyšší kancléř
kancléř
plénum
místokancléř
kanceláře
8 radů
agenda
senáty po r. 1620 - OZZ likviduje
publica judicialia
místokancléř 2 radové
politický
kancléř
soudní
6 radů
stavovské krajské sjezdy (sněmíky)
zůstává: krajský hejtman (5 let)
veřejná správa + vyjmenované soudní z. berně vojenské záležitosti
-
ZEMSKÉ SNĚMY
český: odňata iniciativa stavy:
moravský: iniciativa zůstává
prelátský
panský
prelátský panský
rytířský města: privilegovaná
rytířský města: všechna královská (7)
1709 – tři pražská
1711 – právo sedět
president nad apelacemi president české komory nejvyšší zemský písař
zemský podkomoří
purkrabí Hradeckého kraje MORAVA:
zemský hejtman – předsedá místodržícím
SLEZSKO:
zůstává „stará“ správa
vzrůstá význam zemského hejtmana 1740 - 1780
Marie Terezie
26.11. 1741
7. 12 1741
Praha obsazena bavorským vojskem Karel Albert -
?
1742
1780 – 1790
Josef II.
1765 - mladší spoluvladař 1790 – 1792
Leopold II.
1792 - 1835
František I.
1835 - 1848
Ferdinand V.
CÍSAŘOVÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ 1741 - 1745
Karel Albert
1745 - 1765
František I. Lotrinský
1765 - 1790
Josef II.
1790 - 1792
Leopold II.
1792 - 1806
František II.
CÍSAŘOVÉ RAKOUSKÉHO CÍSAŘSTVÍ 1804 - 1835 1835 - 1848
František I.
Ferdinand I.
PRUSKO
FRANCIE
1740
1715
1786 1786 1797 1797 1840
Fridrich II.
Fridrich Vilém II.
Fridrich Vilém III.
1774 1774 1792 1792 1800 1804 1814 1824 1824 1830 1830
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
RUSKO 1740-1741 Ivan IV. 1741-1761 Alžběta I. 1761-1762 Petr III. 1762-1796 Kateřina II. 1796-1801 Pavel I. 1801-1825 Alexandr I. 825-1855 Mikuláš I.
republika první konzul císař Ludvík XVIII.
Karel X.
Napoleon
1848
Ludvík Filip I. Orleánský
VÁLKY SLEZSKÉ 1740 (16.12.) - 1742 (11.6.) 1744 (8)
- 1745 (12)
1756 (26.8.)
- 1763 (15.2.)
1. Vratislavský mír 2. Drážďanský mír
3. (sedmiletá) Hubertsburský mír
Ztráta: Kladsko, Slezsko výjimka: Opavsko, Těšínsko, Krnovsko 1747 - 1757
Tereziánský katastr (daně)
1750 → jednotná zlatková měna 1754
1762
První sčítání lidu
jednotný systém měr a vah Papírové peníze
1774 – Reforma školství
Triviální školy (obce)
- česky
Hlavní školy (větší města)
Normální školy (hl.město) 1728
německy
- Nařízení o podpoře manufaktur -
1739
cla na dovoz man. zboží
- Generální cechovní artikule
1751 - První soukromá banka (Brno)
Polovina XVIII. – formování názorů „kameralistů“ - Johan von Justi – katedra „kamerálních věd“ -
Joseph von Sonnenfels – poradce Josefa II.
(osvícený panovník)
CHARAKTER SPRÁVNÍCH REFOREM základní rysy: centralizace
specializace postátnění
byrokratizace (kvalifikace) 1742 zřízena: Tajná, domácí, dvorská a státní kancelář
Státní kancelář pro správu zahraničních záležitostí
(vydělením z rakouské dvorské kanceláře) 1745 – reorganizace Dvorské válečné rady
1746 - reorganizace Generálního válečného komisariátu 1753
Dvorská válečná rada:
-
militare publico-politicum militare judiciale militare oeconomicum
1743 – Obnovení (nikdy nezrušených) komerčních úřadů (zemských) 1746
- Universální komerční direktorium (Vídeň) 1753 začleněno do „Direktoria...“
1745 - Dvorské direkční kolegium pro mincovnictví a hornictví 1757 spojeno s „Direktoriem...“ 1749 1753 1757
- Komerční konsesy (v jednotlivých zemích) + manufakturní úřad – Morava
manufakturní kolegium - Čechy
Concenssus in commercialibus et manufacturisticis (spojuje dosavadní „manufakturní kolegium“ s komerčním konsensem) kraje: komerční inspektoři manufakturní komisaři
1762
Komerční rada pro obchod a průmysl (Vídeň-poradní)
1772 Komerční komise (místo „koncensů“) – zrušeny 1776 1767
Deputace pro státní hospodářství (zrušena 1774) (česká + rakouská dvorská kancelář + komerční rada)
Státní hospodářství – nejdůležitější předmět činnosti politické správy : populace, zemědělství, chov dobytka výroba všeho druhu, spotřeba mýtné
tabulky
kontingenční 1790
1815
Finanční a komerciální dvorský úřad
(oddělen od státní politické správy)
Komerční dvorská komise (do r. 1824) → Všeobecná dvorská komise CENTRÁLNÍ SPRÁVA
1749 – Directorium in publicis et cameralibus (zrušeno 1761) (politický orgán: české + rakouské země) konference: nejvyšší instance:
předsedá: Marie Terezie František Štěpán
zrušena: česká, rakouská dvorská kancelář
1749
- Nejvyšší soudní úřad senáty pro: České země
Dolní Rakousy
1760
-
Horní Rakousy Státní rada: složení: 3 ministři (panský stav) 3 státní radové (rytířský stav) referendář poradní orgán
kompetence: české a rakouské země od dob Josefa II. i Uhry 1761
– Česká a rakouská Dvorská kancelář
český - nejvyšší kancléř
nejvyšší politický úřad
Finanční správa: Dvorská komora
rakouský – první kancléř
Generální pokladna
Dvorská účetní komora ZEMSKÁ SPRÁVA
1748 - Královské deputace a komory (zrušena „místodržitelství“) královské representace
Čechy: předseda + čtyři místodržící
Morava: předseda + dva místodržící
(existují v omezené míře i původní zemské instituce)
1762
– Gubernia: České zemské gubernium president – nejvyšší purkrabí
Moravské zemské gubernium president – moravský zemský hejtman
Královský úřad (Slezsko) president (klíčový orgán státní správy v zemi) 1771 – České zemské gubernium gubernium publiticis gubernium iudicialibus 1782-3 1783 -
- Moravsko-Slezské gubernium Zrušeny „stavovské výbory“ – agenda přechází na gubernia stavovští úředníci již nejsou členy gubernií
nově dva „stavovští deputovaní“ = guberniální radové 1785 a dále: ustavena „presidiální oddělení“
departmenty – tématicky určené v čele: guberniální radové
Grémium guberniálních radů (kolegiální orgán) CENTRÁLNÍ SPRÁVA 1782 – Tajný kabinet – koordinace centrálních institucí v čele: kabinetní ministr
-
opět: Spojená česko-rakouská dvorská kancelář
politická + finanční správa
1791 1792 1800
1790: Česko-rakouská dvorská kancelář „jen“ politická správa zrušena ... 1797 obnovena
– Directorium in cameralibus germanicis et hungaricis et in publico-politicis germanicis (zrušeno 1797) Státní a konferenční ministerstvo (zrušena „Státní rada“) departementy: zahraničí státní kancléř
vojenský a námořní
vnitřní
-
ministr války
- dirigující státní ministr
podřízeni: teritoriální dvorští kancléři
český,rakouský,uherský, sedmihradský (italský)
1797
Finanční dvorský úřad
v čele: ministr financí, president dvorské komory kompetence: komorní bankalní komerční
záležitosti
FINANČNÍ SPRÁVA 1802 - Dvorská komora 1811 – Všeobecná dvorská komora v čele: president
slučuje: Ministeriální bankodeputace Kreditní dvorská komise Dvorská komora Komerční dvorský úřad CENTRÁLNÍ SPRÁVA – Spojená dvorská kancelář v čele: nejvyšší kancléř
1801
-
politická a správní agenda Nejvyšší soudní úřad justiční správa + nejvyšší soud
-
1808 – obnovena „Státní rada“ (zrušeno Státní a Konferenční ministerstvo) její sekce: - celková státní správa - finanční správa - zákonodárství a soudnictví - vojenské záležitosti v čele sekcí: „ministr“ 1814 – Konferenční rada později: Státní konference ↓ nadřízena Státní radě předseda: císař
1836 – vzrůst významu
předseda: arcivévoda Ludvík + arcivévoda František Karel kníže Metternich hrabě Kolowrat-Libštejnský
Státní rada: jen „radové“ (nikoliv „ministři“)
ZEMSKÁ SPRÁVA Samospráva: 1790 – obnova „Zemských výborů“ zrušena účast „deputovaných“ v guberniích aktivizace sněmů (stavů) – desideria (přání) „neformální“ setkávání se stavů
gravamina (stížnosti)
KRAJSKÁ SPRÁVA
1731 – Instrukce Karla VI.
zvýšeny kompetence vůči: - patrimoniím - královským městům - manufakturám 1744 – Slezsko: tři kraje
1748
Systemální patent“: vnitřní organizace úřadů honorovaní: stavy/stát 1749 – Hejtman – nemusí být z „kraje“ 1751: - Krajské úřady se stávají „řádnou“ institucí správy - zrušení instituce „dvou“ hejtmanů - hejtman honorováni státem - sekretář ale hejtman – vždy „český“ šlechtic - roční „jmenování“ – potvrzování - krajský adjunkt
-
1784: - rozšíření pravomocí - hejtman ↔ guberniální radové - většina členů úřadu placena „státem“ - upevnění struktury úřadů
postátnění krajské správy
STRUKTURA KRAJSKÝCH ÚŘADŮ Krajský hejtman
Krajský protokolista
Krajští komisaři (3)
kancelisté (2)
polovina XVIII.stol. – stanovení
struktury městské sjednávání správy
Krajský sekretář
1749
praktikanti
– nutno absolvovat „přednášky“: - vybrané - universitní - jinak stanovené v letech 1751 – 4 zrušen úřad „purkmistra“ 1754 redukce počtu radních (2/3) stanovení počtu starších (4-6) kontrola ze strany „krajů“ – hospodářská
1783 zrušení královských rychtářů – politická Podřízení „guberniu“ 1784 vznik hl. m. Praha:
PRAHA Staré Nové Město Menší Hradčany
Purkmistr
zřízení Magistrátu radní (32)
náměstci (2)
Senáty: politický civilní trestní
hospodářská konference
40 volitelů obecní representanti hospodářští inspektoři (voleni politickým senátem)
KATEGORIZACE MĚST
úplný magistrát: tři senáty
6 radních zkoušených purkmistr – zkoušený nezkoušení radní – hlas poradní 20 měst
neúplný magistrát 3-6 zkoušených radních
STŘEDNÍ, MENŠÍ MĚSTA Formální omezena městská rada většinou: nezkoušení radní radní – 3 roky starší 2 roky státní úředníci: syndicus kancelista
regulovaný magistrát
MALÁ MĚSTA: purkmistr + 2 starší
1793
OMEZOVÁNÍ VOLITELNOSTI RADNÍCH - doživotní purkmistr
1797 – městští (obecní) representanti doživotní zrušení „volebních výborů“ cechovní výbory volí „zkoušení radní“ 1803 – převládá jmenování „guberniem“ PATRIMONIÁLNÍ SPRÁVA 1748 – dohled ze strany krajů 1773 – přezkoušení „vrchnostenských“ úředníků 1781 – zúžení rozsahu patrimoniální správy 1789 – ustavení „katastrálních obcí“
PANSKÁ KANCELÁŘ Hlavní úřad: stavby, cesty, militaria, školní atd. vyhlašování nařízení, vyhlášek policejní věci Soudní úřad: pozemkové knihy, pozůstalost spory, žaloby Hospodářský úřad: správa statků atd. 1655
biskupství Litoměřice
dohled státu silný střední slabý
1664 1777 1784 1777
biskupství Hradec Králové biskupství Brno biskupství České Budějovice arcibiskupství Olomouc
1670
diecese: děkanáty: farnosti
děkanáty rušeny (výjimka: Litoměřice)
vikariáty: vikář = zástupce děkana v oblasti 1782 – reorganizace farností
původní zůstávají nové (na řádové půdě) vznikají
farnosti: lokálie
1870
Klášterní statky pod státní dozor -
1871
Dvorská duchovní komise (z církevního oddělení spojené kanceláře)
– rušení klášterů
- úprava hranic farností
základ organizace: fara biskup
krajské hejtmanství farář – vede: matriky
vede: matriky jiných (povolených)
dohled: zdravotní stav obyvatel násilí
církví jiné (povolené) církve:
přestupky
Augsburská Helvétská
Řecko-katolická zvláštní postavení: židovské obyvatelstvo