14, PRAHA 4 - PÍSNICE

ENERGETICKÝ AUDIT BUDOVY MATEŘSKÉ ŠKOLY KE KAŠNĚ

KE KAŠNĚ 334/14, 142 00 PRAHA 4 - PÍSNICE

říjen 2009

Energetický audit

Mateřská škola Ke Kašně

Obsah 1. Identifikační údaje .................................................................................................................. 7 1. 1. Identifikační údaje zadavatele auditu ............................................................................. 7 1. 2. Identifikační údaje provozovatele předmětu energetického auditu................................ 7 1. 3. Zhotovitel auditu ............................................................................................................ 7 1. 4. Předmět energetického auditu ........................................................................................ 7 2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................ 8 2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu .......................................................... 8 2. 1. 1. Základní popis objektu a jeho provozu .................................................................. 8 2. 1. 2. charakteristika stavebních konstrukcí objektu pavilon dětí ................................. 10 2. 1. 3. charakteristika stavebních konstrukcí objektu hospodářského pavilonu ............. 11 2. 2. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech ................................................ 12 2. 3. Energetické hospodářství ............................................................................................. 15 2. 3. 1. Vytápění ............................................................................................................... 15 2. 3. 2. Měření a regulace ................................................................................................. 16 2. 3. 3. Příprava teplé vody............................................................................................... 16 2. 3. 4. Vzduchotechnika .................................................................................................. 17 2. 3. 5. Spotřebiče elektrické energie, umělé osvětlení .................................................... 17 2. 4. Bilance zdrojů energie .................................................................................................. 19 2. 5. Záměry zadavatele........................................................................................................ 20 3. Zhodnocení výchozího stavu ................................................................................................ 21 3. 1. Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie ........................................... 21 3. 2. Zhodnocení stávajícího stavu budovy .......................................................................... 21 3. 2. 1. Informace o objektu ............................................................................................. 22 3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 ..................................... 24 3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění ............................................. 25 3. 2. 4. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou ................................................ 27 3. 3. Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství .......................................... 30 3. 3. 1. Krytí energetických potřeb ................................................................................... 30 3. 3. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. 30 3. 3. 3. Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ....... 30 3. 3. 4. Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. ............ 31 3. 4. Technický potenciál úspor ........................................................................................... 32 4. Návrh opatření ke sníţení spotřeby energie a zlepšení ţivotního prostředí ......................... 33 4. 1. Druhy úsporných opatření ............................................................................................ 33

1/83

Energetický audit


4. 2. Beznákladová a nízkonákladová opatření .................................................................... 34 4. 2. 1. Opatření A – Energetický management ............................................................... 34 4. 3. Nízkonákladová opatření.............................................................................................. 36 4. 3. 1. Opatření B – Rekonstrukce a optimalizace osvětlení........................................... 36 4. 4. Vysokonákladová opatření ........................................................................................... 37 4. 4. 1. Opatření C – Výměna otvorových výplní v budově HP a části nevyhovujících dveří v budově DP, renovace a utěsnění oken v budově DP............................................ 37 4. 4. 2. Opatření D – Zateplení obvodových stěn objektu HP (D1) a DP (D2)................ 39 4. 4. 3. Opatření E – Tepelně-technická sanace střešního pláště budovy HP a spojovací chodby .............................................................................................................................. 42 4. 4. 4. Opatření F – Tepelně-technická sanace střešního pláště budovy DP................... 44 4. 4. 5. Opatření G – Kotelna na zemní plyn + otopná soustava ...................................... 46 4. 4. 6. Opatření H – Kotelna na pelety + otopná soustava .............................................. 48 4. 4. 7. Opatření I – Instalace fotovoltaických panelů na střeše dětského pavilonu ........ 49 4. 5. Souhrn navrţených opatření ......................................................................................... 50 4. 6. Definování variant ........................................................................................................ 51 4. 6. 1. Varianta 1 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (doporučené hodnoty normy) ............................................................ 51 4. 6. 2. Varianta 2 – Komplexní stavební rekonstrukce budovy + instalace centrálního zdroje na zemní plyn s vybudováním otopné soustavy .................................................... 51 4. 6. 3. Varianta 3 – Komplexní stavební rekonstrukce budovy + instalace centrálního zdroje na biomasu s vybudováním otopné soustavy ........................................................ 52 4. 6. 4. Vyčíslení úspor energie v jednotlivých variantách .............................................. 52 5. Ekonomické hodnocení navrţené varianty .......................................................................... 54 5. 1. Metoda hodnocení ........................................................................................................ 54 5. 2. Vyhodnocení variant .................................................................................................... 54 5. 3. Vyhodnocení variant pro polovinu odpisové doby ...................................................... 56 6. Environmentální hodnocení navrţené varianty .................................................................... 57 7. Závěrečné hodnocení energetického auditora ...................................................................... 59 7. 1. Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ............................................. 59 7. 2. Vyuţití obnovitelných a jiných alternativních zdrojů energie ..................................... 59 7. 3. Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora ................................................................................................................................. 60 7. 4. Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci Operačního programu Ţivotní prostředí ................................................................................................................... 61 8. Evidenční list energetického auditu ..................................................................................... 62 9. Přílohy .................................................................................................................................. 64 9. 1. Příloha 1 Situace......................................................................................................... 64

2/83

Energetický audit


9. 2. Příloha 2 Fotodokumentace ........................................................................................ 65 9. 3. Příloha 3 Výstupy výpočtů z programu Teplo 2007 .................................................. 71 9. 4. Příloha 4 Výstupy výpočtů z programu Energie 2008 ............................................... 74 9. 5. Příloha 5 Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav ................................................................................... 78 9. 6. Příloha 6 Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stav po realizaci opatření................................................................ 81

3/83

Energetický audit


Seznam tabulek Tabulka 1 Podlahová plocha a počet obyvatel v předmětu auditu ............................................. 9 Tabulka 2 Údaje o odběru elektřiny ......................................................................................... 12 Tabulka 3 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2006 .................................... 12 Tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2007 .................................... 12 Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2008 .................................... 13 Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA za průměr z let 2006 a 2008 .......... 13 Tabulka 7 Technické parametry zdrojů tepla – akumulační kamna......................................... 15 Tabulka 8 Technické parametry zdrojů tepla – přímotopné panely a infrazářiče .................... 16 Tabulka 9 Technické parametry elektrických (přímotopných) zásobníkových ohřívačů vody 16 Tabulka 10 Přehled větracích zařízení ..................................................................................... 17 Tabulka 11 Významnější elektrospotřebiče (Pravidelná zpráva o revizi elektrického zařízení, 2007)......................................................................................................................................... 18 Tabulka 12 Přehled osvětlovací soustavy (výčet prvků) .......................................................... 18 Tabulka 13 Naměřené hodnoty osvětlenosti v jednotlivých měřených místnostech (lx) ........ 19 Tabulka 14 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů ............................................................ 20 Tabulka 15 Základní tvar energetické bilance pro rok 2008 (vyhl. č. 213/2001 Sb., příloha č. 4)............................................................................................................................................... 21 Tabulka 16 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje .............................. 21 Tabulka 17 Průměrné klimatické podmínky dle EN 12 831 .................................................... 22 Tabulka 18 Základní technické parametry objektu .................................................................. 22 Tabulka 19 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a poţadavky normy ................ 23 Tabulka 20 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy .............................................. 24 Tabulka 21 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení) ................................................................................................................................ 24 Tabulka 22 Základní energetické parametry objektu ............................................................... 25 Tabulka 23 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění – bude ověřeno na základě moţného upřesnění denostupňů v lokalitě ............................................................................................... 28 Tabulka 24 Energetická bilance objektu pro rok 2008 přepočtená denostupňovou metodou . 29 Tabulka 25 Upravená vstupní energetická bilance objektu pro referenční variantu ................ 29 Tabulka 26 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. ............. 31 Tabulka 27 Úkoly energetického managementu ...................................................................... 34 Tabulka 28 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po výměně oken hospodářského pavilonu .................................................................................................................................................. 38 Tabulka 29 Vliv různé tloušťky tepelné izolace vnějších stěn hospodářského pavilonu na sníţení spotřeby tepla na vytápění (varianta EPS – λ=0,041 W/m.K) ..................................... 40

4/83

Energetický audit


Tabulka 30 Vliv různé tloušťky tepelné izolace střechy HP a chodby na sníţení spotřeby tepla na vytápění ............................................................................................................................... 43 Tabulka 31 Vliv různé tloušťky tepelné izolace střechy DP na sníţení spotřeby tepla na vytápění .................................................................................................................................... 44 Tabulka 32 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich investiční náklady ..................................................................................................................................... 50 Tabulka 33 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy jednotlivých posuzovaných objektů ...................................................................................................................................... 51 Tabulka 34 Definování variant ................................................................................................. 52 Tabulka 35 Investiční náklady na realizaci jednotlivých variant a vyčíslení úspor po realizaci projektu..................................................................................................................................... 52 Tabulka 36 Upravená energetická bilance - energie v GJ/rok ................................................. 53 Tabulka 37 Upravená energetická bilance - náklady v tis. Kč/rok včetně DPH ...................... 53 Tabulka 38 Investiční náklady a Cash Flow jednotlivých variant bez uvaţování růstu cen energie ...................................................................................................................................... 55 Tabulka 39 Emise znečišťujících látek výchozího stavu a v jednotlivých variantách ............. 57 Tabulka 40 Redukce emisí znečišťujících látek v jednotlivých variantách ............................. 57

5/83

Energetický audit


Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma budovy MŠ Ke Kašně ................................................................................. 9 Obrázek 2 Spotřeba elektrické energie a tepla, náklady v období 2006-2008 ......................... 13 Obrázek 3 Celková spotřeba elektřiny v objektu v jednotlivých měsících .............................. 14 Obrázek 4 Celková spotřeba elektřiny v objektu v jednotlivých měsících podrobně .............. 14 Obrázek 5 Rozdělení spotřeby elektrické energie podle účelu uţití ........................................ 18 Obrázek 6 Poměr měrných tepelných ztrát objektu Dětského pavilonu .................................. 26 Obrázek 7 Poměr měrných tepelných ztrát objektu Hospodářského pavilonu ........................ 26 Obrázek 8 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou (bude upřesněno) pro období 1.1.2006 – 31.12.2008 ..................... 28 Obrázek 9 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná v roce 2008 přepočtená na normový stav denostupňovou metodou.................................................................................... 28 Obrázek 10 Spotřeba energie a provozní náklady posuzovaných opatření .............................. 50 Obrázek 11 Spotřeba energie a náklady posuzovaných variant (kombinací opatření) ............ 52 Obrázek 12 Cash-flow doporučené varianty V1 ...................................................................... 55 Obrázek 13 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaţeno ke stávajícímu stavu = 100 %, u tuhých látek je V3 = 100 %) ................................ 57

6/83

Energetický audit


1. Identifikační údaje 1. 1. Identifikační údaje zadavatele auditu Název firmy: Adresa : Telefon: Fax: E-mail: IČO: Zástupce: Kontaktní osoba: Telefon:

Městská část Praha-Libuš Libušská 35, 142 00 Praha 4 - Libuš 261 711 380 241 727 864 [email protected] 002 31 142 Petr Mráz, starosta Oskar Botha 261 910 142

1. 2. Identifikační údaje provozovatele předmětu energetického auditu Název firmy: Adresa : Telefon: Fax: E-mail: IČO: Zástupce:

Mateřská škola Ke Kašně Ke Kašně 344/14, 142 00 Praha 4 - Písnice 723 012 665, 261 911 449 261 911 449 [email protected] 604 37 961 Jana Vosátková, ředitelka

1. 3. Zhotovitel auditu Jméno: Adresa: Telefon: Fax: E-mail: IČO: Energetický auditor: Spolupracoval:

PORSENNA o.p.s. Bystřická 522/2, 140 00 Praha 4 241 730 336 241 730 340 [email protected] 271 72 392 Ing. Lucie Stuchlíková, č. osvědčení 261 ze dne 16. 5. 2007 Bc. Michal Čejka Ing. Jaroslav Klusák, Ph.D.

1. 4. Předmět energetického auditu Název: Adresa : Vlastník:

Budova Mateřské školy Ke Kašně Ke Kašně 334/14, Praha 4 - Písnice, 142 00 Hlavní město Praha, svěřená správa Městská část Praha – Libuš

7/83

Energetický audit


2. Popis výchozího stavu Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů. Pro vypracování předkládané zprávy o energetickém auditu byly vyuţity následující podklady:  Částečná projektová dokumentace stavební „Mateřská školka MŠ60-120, architektonická část, elektroinstalace“, Okresní stavební podnik – útvar projekce, Praha 4 (06/1976)  Projektová dokumentace „Mateřská škola Písnice, likvidace azbestu a zateplení obvod. pláště, I.etapa. a II.etapa projekt pro stavební povolení“, VYKOS spol. s r.o., (02/2001)  Údaje o spotřebách energie včetně nákladů za energie, elektřina, studená voda (10/2005-01/2009)  Revizní zprávy elektrických zařízení a spotřebičů, měřičů tepla  Údaje o provozu v budově na základě konzultace prohlídky objektu  Měření intenzity umělého osvětlení ve vybraných místnostech Prohlídka budovy proběhla dne 29. 6. 2009 a 9. 9. 2009 za účasti ředitelky mateřské školy Jany Vosátkové.

2. 1. Základní údaje o předmětu energetického auditu Celý areál mateřské školky se nachází na Praze 4 – Písnice. Objekt je přístupný z ulice Ke Kašně. Samotná mateřská školka má č.p. 334/14. Je umístěna na parcele 771/1, 771/4, 769, 768/1, 768/2 v katastrálním území Písnice (číslo k.ú. 720984), okres Hlavní město Praha. Objekt obytné budovy (není součástí auditu) je na parcele 770, jeho vlastníkem je městská část Praha - Libuš. Všechny objekty byly vystaveny v roce 1980.

2. 1. 1. Základní popis objektu a jeho provozu Objekt MŠ tvoří Pavilon dětí a hospodářský pavilon, který je připojen k pavilonu dětí spojovací chodbou. Součástí komplexu budov je i bytová jednotka, která je napojena na energie z hospodářského pavilonu a je samostatně přístupná z ulice Vacovská. Pavilon dětí je montovaná stavba z ocelodřevěného systému se dvěma nadzemními podlaţími a je nepodsklepen. Hlavní vchod pro děti se nachází na severní straně, ze západní strany je pavilon přístupný chodbou z hospodářské budovy. Hlavní schodiště je umístěno ve východní části pavilonu, druhé schodiště (slouţící jako únikové) pak v západní části. V prvním nadzemním podlaţí je umístěna šatna, umývárna a WC dětí, šatna pro zaměstnance, malá přípravná kuchyňka, místnost pro zaměstnance, skladovací prostory, úklidová komora a dále denní místnost a loţnice pro 28 dětí. 2.NP má zcela identickou dispozici jako 1.NP, je zde tedy vytvořen prostor pro 28 dětí. Spojovací chodba je jednopodlaţní nadzemní prostor spojující pavilon dětí s hospodářským pavilonem. Slouţí jako komunikační prostor pro zaměstnance školky. Chodba je dlouhá zhruba 23 m.

8/83

Energetický audit


Hospodářský pavilon je jednopodlaţní budova slouţící nejen jako technické zázemí pro dětský pavilon. Nachází se zde zejména kuchyně s přidruţenými provozy (umývárna nádobí, přípravna a sklad), dále kanceláře vedení MŠ se sociálním zázemím, ţehlírna a prádelna se sklady, šatna s WC a sprchou, malá a velká klubovna. Bytová jednotka je umístěna samostatně na pozemku školky. Jedná se o jednopodlaţní objekt s bytem 3+1. V současné době je objekt pronajímám a mateřskou školou nevyuţíván, není proto součástí energetického auditu. Obrázek 1 Schéma budovy MŠ Ke Kašně

Provoz objektu je celodenní v následujícím časovém rozmezí: zaměstnanci jsou přítomni od 6.00 hodin do 17:30 hodin, děti od 6:30 do 17:30 hodin a to v průběhu pracovního týdne. Počet zaměstnanců a osob v objektu uvádí následující tabulka. Tabulka 1 Podlahová plocha a počet obyvatel v předmětu auditu

objekt / část objektu Pavilon 1 1NP Pavilon 1 2NP Hosp. pavilon Spojovací chodba celkem

hlavní vyuţití objektu Zázemí pro denní činnost a odpočinek Zázemí pro denní činnost a odpočinek Kuchyně, zázemí vedení, prádelna Manipulační prostor

počet dětí 28 28 56

počet podlahová zaměstnanců plocha [m2] 2 247 2 247 5 308 50 9 842

9/83

Energetický audit


2. 1. 2. charakteristika stavebních konstrukcí objektu pavilon dětí Základy – Objekt je zaloţen na betonových pasech se štěrkopískovým podkladem tloušťky 100 mm. Mezi betonovými pasy je vylit podkladní beton o síle 100 mm na štěrkopískový podsyp o síle 200 mm. Svislé a kompletační konstrukce – Hlavní nosná konstrukce vrchní montované části stavby je z válcovaných ocelových profilů. Sloupy sestávají ze dvou profilů svařených k sobě tak, ţe tvoří kříţový profil. Sloupy jsou osazeny do modulové sítě 3 x 6 m a jsou kotveny do spodní zděné části stavby. Ocelové nosníky jsou svařeny ze dvou profilů tvaru U spojených k sobě. Obvodový plášť je tvořen z dřevěných panelů o výšce 3 m a maximální šířce 1,2 m a síle 12,5 cm. Panely obvodového pláště jsou osazeny na zakotvený spodní rám a vrchem jsou spojeny s vrchním rámem. Skladba obvodového pláště po rekonstrukci v roce 2001 je takováto: Z vnitřní strany je na sádrokartonové desky (tl.12,5 mm) nanesen omyvatelný dispersní nátěr. Sádrokartonové desky jsou připevněny na původním panelu, sloţeném z ezalitu (8 mm), minerální plsti IZOMIN (100 mm) a izokrytu (12 mm). Na tuto skladbu je nalepena tepelná izolace Rockwool (tl. 60 mm). Následuje odvětrávaná vzduchová mezera (25 mm), tvořená svislými hranoly. Celá konstrukce je z venku zaklopena deskami CEMBONIT (6 mm). Příčkové panely jsou silné 7 cm, široké max. 1,2 m a vysoké 3m. Jejich osazení do konstrukce je obdobné jako u panelů obvodových. Do příčkových panelů jsou zabudovány krabice pro elektroinstalaci. Vodorovné konstrukce – Nosná konstrukce nad přízemím u patrového objektu se stává z trámů, osazených kolmo na nosníky ocelové konstrukce, kde jsou připevněny ocelovými příchytkami. Trámy jsou průřezu I, kde stojinu tvoří vodovzdorná překliţka síly 1,5 cm. Příruby jsou z prken 3,8/10 cm. Maximální osová vzdálenost trámů je 60 cm. Ze spodu na trámy je uloţena tepelná izolace z minerální plsti o síle 80 mm. Jednostranný přesah trámů vytvoří konstrukci balkonu. Střecha – Jedná se o pultovou střechu se sklonem 6,7 % k severu. Střešní plášť tvoří sbíjené příhradové vazníky ukládané na osovou vzdálenost 1,2 m. Střecha je zakryta pojistnou hydroizolací a plechovou krytinou na dřevěné bednění. Střecha je dvouplášťová s provětrávanou mezerou v úrovni střešních vazníků. Na spodní hraně vazníků je nabité roštové bednění s izolační lepenkou a podhledem. Na tomto bednění je uloţena minerální plsť o tloušťce 80 mm. Okapové římsy a atiky jsou obedněny hoblovanými prkny na pero a dráţku. Podlahy – Na štěrkopískovém podsypu je nanesen podkladový beton o síle 100 mm. Hydroizolaci tvoří dva pásy lepenky A400H, na níţ je vyrovnávací beton o síle 50 mm. Na tuto vrstvu je poloţena lepenka RUBEROID a izolace z tvrdých minerálních vláken IZOMIN v síle 20 mm, následuje překliţka a nášlapná vrstva. Nášlapná vrstva je odlišná podle účelu místností. Převaţuje zátěţový koberec, PVC a keramická dlaţba. Výplně otvorů – Původní dřevěná dvojitá okna jsou v tomto pavilonu nahrazena dřevěnými eurookny s tepelně izolačním dvojsklem. V projektové dokumentaci je uveden výrobek Thermostar F-86. Výrobce udává součinitel prostupu tepla zasklení Ug = 1,1 W/(m2K), součinitel prostupu tepla rámem není uveden, ale hodnota pro celé okno je Uw = 1,2 W/(m2K). Vzhledem ke stáří a současnému stavu okna je ve výpočtu zhoršena hodnota součinitele prostupu tepla celého okna na Uw = 1,4 W/(m2K). Rekonstrukce oken proběhla v roce 2001, některá okna jsou ve špatném stavu a potřebovaly by renovaci, netěsní a zatéká jimi do objektu.

10/83

Energetický audit


Stavební úpravy – V roce 2001 byla na objektu pavilonu dětí provedena rekonstrukce obvodového pláště v souvislosti s likvidací azbestu v obvodovém plášti. Na původní obvodové panely bylo přidáno 60 mm tepelné izolace Rockwool a byl přidán plášť s větranou mezerou 25 mm a obkladem z desek CEMBONIT. V roce 2001 byla v pavilonu dětí vyměněna stávající okna za nová dřevěná Thermostar F-86 s izolačním dvojsklem. V roce 2007 byla v celém objektu vyměněna původní akumulační elektrická kamna za nová, proběhla i rekonstrukce elektroinstalací. V objektu jsou průběţně obměňovány elektrické spotřebiče.

2. 1. 3. charakteristika stavebních konstrukcí objektu hospodářského pavilonu Základy – Objekt je zaloţen na betonových pasech se štěrkopískovým podkladem tloušťky 100 mm. Mezi betonovými pasy je vylit podkladní beton o síle 100 mm na štěrkopískový podsyp o síle 200 mm. Svislé a kompletační konstrukce – Budova má nosný stěnový systém s obvodovými nosnými panely a vnitřní podélnou stěnou. Obvodové stěny pavilonu jsou tvořeny ţelezobetonovými panely tl. 200 mm, na kterých jsou z vnější strany připevněny tepelně izolační cementotřískové desky tl. 30 mm. Omítky jsou z vnitřní i vnější strany vápenocementové. Vnitřní příčky jsou vyzděny z keramických pálených cihel. Skladby těchto konstrukcí byly zjištěny sondou provedenou při prohlídce objektu, v projektové dokumentaci nebyla skladba obvodových stěn nalezena. Spojovací chodba je vystavěna stejným způsobem jako hospodářský pavilon. Navíc má v soklové části doplněnu skladbu obvodového pláště o polystyren EPS o tl. 30mm. Doplňková izolace sahá aţ pod parapety oken, tzn. do výšky 1000 mm nad terén. Vodorovné konstrukce – Pavilon je jednopodlaţní, stropní konstrukce je tedy i konstrukcí nesoucí střešní plášť. Je tvořena monolitickým ţelezobetonovým trámovým stropem. Výška ţeber je 200 mm, tloušťka desky 100 mm. Strop je z vnitřní strany zaklopen podhledem. Střecha – Střecha je plochá, střešní plášť tvoří klasická jednoplášťová střešní konstrukce. Je řešena jako spádová s vnitřním odvodněním a se ţivičnou povlakovou krytinou (Na+IPA+ASTPS+SA10) v tloušťce 10 mm. Souvrství střechy od interiéru je následovné: ţelezobetonový trámový strop, tepelně izolační dílec JIPAL bodově lepený v tl. 50 mm a hydroizolační vrstva 10 mm. Podlahy – Na štěrkopískovém podsypu (200 mm) je nanesen podkladový beton o síle 100 mm. Hydroizolaci tvoří dva pásy lepenky A400H a 3 hydroizolační nátěry, na níţ je vyrovnávací beton o síle 50 mm. Na tento potěr je poloţena nášlapná vrstva, která je odlišná podle účelu místností. Převaţuje PVC a keramická dlaţba. Výplně otvorů – V objektu se nacházejí původní dřevěná zdvojená okna, z vnější strany opláštěná hliníkem. Některá okna jsou v havarijním stavu a nevyhovují technickým poţadavkům na stavební výplně. Ve spojovací chodbě se nacházejí stejná okna jako v hospodářském pavilonu, jen nejsou z vnější strany opláštěná hliníkem. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé dřevěné s jednoduchým sklem. Stavební úpravy – V roce 2007 byla v celém objektu provedena vyměněna starých akumulačních elektrických kamen za nová elektrická akumulační dynamická kamna. Součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí je uveden včetně posouzení v kapitole 3. 2.

11/83

Energetický audit


2. 2. Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Objekt je zásobován pouze elektrickou energií. Dodavatelem elektrické energie je Praţská energetika, a.s. V energetickém auditu je hodnocena celková spotřeba energie dodávané do objektu. Tabulka 2 Údaje o odběru elektřiny

Praţská energetika, a.s.

dodavatel Adresa

Na Hroudě 1492/4, Praha 10, 100 05

Číslo elektroměru 1

Z001351

Sazba – A-AKU

VT spotřeba

NT spotřeba

Měsíční poplatky

3,742 Kč/kWh*

1,949 Kč/kWh*

8643,5 Kč/měsíc*

*cena roku 2008 vč. DPH Tabulka 3 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2006

vstupy paliv a energie

m.j.

mnoţství

m.j. nákup el. energie MWh 159,18 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE

výhřevnost GJ/m.j. 3,6 -

spotřeba energie GJ/rok 573,05 573,05

roční náklady Kč/rok 351 831 0 351 831

573,05

351 831



Ceny uvedeny včetně DPH. Tabulka 4 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2007


m.j.

mnoţství

m.j. nákup el. energie MWh 127,86 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE Ceny uvedeny včetně DPH.

12/83

výhřevnost GJ/m.j. 3,6 -

460,30

322 141

Energetický audit


Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2008

mnoţství

m.j.


výhřevnost

m.j. MWh nákup el. energie 148,48 celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE

GJ/m.j. 3,6 -



534,53

377 750

Ceny uvedeny včetně DPH. Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA za průměr z let 2006 a 2008


m.j.

mnoţství

výhřevnost

MWh -

m.j. 153,8 -

GJ/m.j. 3,6 -

nákup el. energie celkem vstupy paliv a energie změna stavu zásob paliv (inventarizace) CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE



553,8

465 719

Ceny (roku 2008) uvedeny včetně DPH. Obrázek 2 Spotřeba elektrické energie a tepla, náklady v období 2006-2008 Náklady na energii [tis.Kč/rok]

Spotřeba energie [GJ/rok] 700

Tisíce

500

elektřina

teplo (ÚT+TV)

elektřina

teplo (ÚT+TV)

450

600

400 500

350 300

400

250 300

573

535 460

200

200

419

450 383

150 100

100 0

50 0

0

0

rok 2006

rok 2007

rok 2008

0

0

0

0

rok 2006

rok 2007

rok 2008

Elektrická energie pro mateřskou školu je odebírána v distribuční sazbě „C26d“ (produkt „AKTIV AKU 8“), jmenovitá proudová hodnota hlavního jističe činí 315 A. Od 1. 1. 2008 tak cena včetně 19 % DPH ve VT činí 3 742 Kč/MWh a v NT 1 949 Kč/MWh, paušální platby jsou 8 643,5 Kč/měsíc. Elektrická energie pro bytovou jednotku není součástí tohoto auditu, jmenovitá proudová hodnota hlavního jističe činí 1x40 A.

13/83

Energetický audit


Ceny zahrnují veškeré platby, tj. jak regulované platby za dopravu elektřiny (měsíční plat za příkon, cenu za spotřebované mnoţství, platbu za ostatní sluţby – systémové, podpora výkupu elektřiny z OZE, činnost zúčtování OTE), tak cenu silové elektřiny (zahrnující pevnou cenu a cenu za spotřebovanou elektřinu). Od roku 2008 tvoří součást ceny elektřiny rovněţ daň z elektřiny, kterou odvádí dodavatel elektřiny (sazba daně 28,30 Kč/MWh). O tuto částku je navýšena jednotková cena silové elektřiny před započtením DPH. Obrázek 3 Celková spotřeba elektřiny v objektu v jednotlivých měsících Celková spotřeba elektrické energie

Mateřská škola

30 25

MWh

20 15 10 5

XI.08

IX.08

VII.08

V.08

III.08

I.08

XI.07

IX.07

VII.07

V.07

III.07

I.07

XI.06

IX.06

VII.06

V.06

III.06

I.06

0

Obrázek 4 Celková spotřeba elektřiny v objektu v jednotlivých měsících podrobně

Z předchozího obrázku je patrné výrazné sníţení spotřeby energie objektu v roce 2007 oproti roku 2006 a 2008. Rozdíl mezi rokem 2006 a 2007 činí téměř 20 %. Proto není tento rok zahrnut do výpočtu průměrné spotřeby energie v objektu za fakturovaná období. Tento rozdíl spotřeby energie je pravděpodobně způsoben výměnou akumulačních kamen za nová během roku 2007. Úspora energie v dalším roce provozu se neprojevila zřejmě kvůli jejich nesprávnému provozování. V roce 2007 také byly výrazně vyšší teploty, neţ udává dlouhodobý klimatický průměr, proto byla i spotřeba energie niţší.

14/83

Energetický audit


2. 3. Energetické hospodářství 2. 3. 1. Vytápění Zdrojem tepla na vytápění jsou lokální elektrická dynamická akumulační kamna v jednotlivých místnostech. Tepelný výkon je dle revizní zprávy 2 aţ 7 kW (Podrobný přehled uvádí Tabulka 7). Uvaţovaná účinnost kamen je 95 %, celková účinnost systému vytápění je pak 86 %. Odborným odhadem byl dopočítán projektovaný tepelný výkon soustavy na cca 94 kW, průměrný tepelný výkon jednoho tělesa tak činí zhruba 3,6 kW. Akumulační kamna se dělí podle toho, jakým způsobem se z nich předává teplo do okolí, tj. buď samovolně – staticky, nebo nucené pomocí ventilátoru – dynamicky. V předmětu EA jsou instalována kamna dynamická. Instalace těchto kamen proběhla na konci roku 2007, topidla jsou v dosud dobrém stavu. Termostaty většiny těles jsou umístěné mimo samotná kamna (na stěně místnosti), u zbylých jsou termostaty integrovány. Dynamická kamna se skládají z topných těles, akumulačního materiálu, tepelné izolace, regulátoru nabíjení, ventilátoru, regulace vybíjení a povrchového pláště. Některé typy nových dynamických kamen mají také tzv. přímotopnou vloţku pro situace, kdy není v kamnech akumulováno dostatečné mnoţství tepla. Poţadovaná teplota v místnosti je řízena prostorovým termostatem, který podle potřeby zapíná ventilátor. Ten nasává zchladlý vzduch z místnosti do akumulačních kamen a jimi ohřátý jej vhání zpět. Pro regulaci vytápění lze pouţít i programovatelná prostorová zařízení s moţností volby různých programů pro jednotlivé dny v týdnu. V umývárnách, skladech, prádelně, škrobárně brambor a šatnách je vytápění akumulačními kamny doplněno přímotopnými infrazářiči o výkonu 600 W. Jejich celkový počet je 13 ks. Z informací získaných na místě bylo zjištěno, ţe tyto infrazářiče nejsou pouţívány. V ředitelně a ve spojovací chodbě jsou osazeny elektrické přímotopné panely. Ve spojovací chodbě je navíc osazen stropní sálavý panel. V kuchyni jsou akumulační kamna doplněna vzduchotechnickým zařízením s moţností ohřevu i ochlazení vzduchu. Tabulka 7 Technické parametry zdrojů tepla – akumulační kamna

Parametr typ zdroje výrobce rok výroby el. příkon celkový počet umístění

1 CCF-MLF25 Ecoflex nezjištěno 2,5 kW 1

2 CCF-MLF20 Ecoflex nezjištěno 2,0 kW 1

3 C15L Tescoma nezjištěno 2,0 kW 1

4 Stropní panel nezjištěno nezjištěno 140 W 1

HP (1ks)

HP (1ks)

HP (1ks)

HP (1ks)

5 Infrazářič 51802 nezjištěno nezjištěno 600 W 13 HP (8ks), DP (5ks)

Pozn.: Zkratka DP – dvoupodlažní dětský pavilon, HP – hospodářský pavilon

15/83

Energetický audit


Tabulka 8 Technické parametry zdrojů tepla – přímotopné panely a infrazářiče

Parametr

1

2

3

4

5

6

typ zdroje

M20AK

M30AK

M40AK

M50AK

M60AK

M70AK

výrobce

EMKO

EMKO

EMKO

EMKO

EMKO

EMKO

rok výroby

2007

2007

2007

2007

2007

2007

el. příkon

2 kW

3 kW

4 kW

5 kW

6 kW

7 kW

9 HP (1ks) DP (8ks)

2 HP (1ks) DP (1ks)

13 HP (1ks) DP (12ks)

3 HP (2ks) DP (1ks)

2

1

DP (2ks)

HP (1ks)

celkový počet umístění


2. 3. 2. Měření a regulace Spotřeba elektřiny je měřena samostatným fakturačním elektroměrem zvlášť pro mateřskou školu a zvlášť pro bytovou jednotku. Stávající akumulační kamna umoţňují jistou regulaci výkonu díky termostatům umístěným v místnostech nebo integrovaným v kamnech. Útlumy vytápění jsou prováděny pravidelně o víkendech a na zimní prázdniny (trvající jeden týden), nastavením na niţší stupeň nabíjení akumulačních kamen. Teplota vzduchu v interiéru dětského pavilonu je při otopné přestávce nastavena na 16°C. V pavilonu hospodářském se teplota útlumu liší podle jednotlivých místností. Útlumový reţim není řízen automatickým nastavením, je třeba jej ručně nastavit na termostatech v místnosti a na některých kamnech.

2. 3. 3. Příprava teplé vody Odběr studené vody je smluvně zajištěn z veřejného vodovodního řádu Praţské vodovody a kanalizace a.s., Paříţská 11, 110 00 Praha 1. Objekt mateřské školy je napojen na stávající vodovodní přípojku, která je zakončena za hranicí pozemku vodoměrem umístěným ve vodoměrné šachtě. Ohřev vody zajišťují el. zásobníkové ohřívače, jejichţ přehled uvádí následující tabulka. Tabulka 9 Technické parametry elektrických (přímotopných) zásobníkových ohřívačů vody

1 typ zdroje

2

OKCE 180 EOV 120

3

4

5

EZ 125C

EO 937

EO 903

6

7

nezjištěn OKCE 160

výrobce

Draţice

Tatramat

Tatramat

Tatramat

Tatramat

HLAVAČKA a ČECH

Draţice

rok výroby

nezjištěn

nezjištěn

nezjištěn

nezjištěn

nezjištěn

nezjištěn

2007

180 l

120 l

125 l

160 l

160 l

160 l

152 l

2,00 kW

1,35 kW

1,6 kW

1,75 kW

2,4 kW

nezjištěn

2,0 kW

1

3

1

3

1

1

2

objem el. příkon celkový počet

umístění

DP (1.NP místnost učitelů)

DP (1.NP HP sklad třídy, DP (2.NP HP HP HP (místnost se 2.NP sklad šatna (místnost se (místnost se (místnost se zásobníky, třídy), HP učitelů) zásobníky) zásobníky) zásobníky) kuchyně) (kuchyně)


16/83

Energetický audit


2. 3. 4. Vzduchotechnika Pro větrání kuchyně bylo při výstavbě objektu instalováno vzduchotechnické potrubí, které je v současné době po rekonstrukci. Nacházejí se zde dvě větve vzduchotechniky. Jedna doplněná ohřevem a chlazením slouţí k větrání a vytápění/chlazení prostoru kuchyně, jedná se pouze o nucený přívod vzduchu. Druhá větev slouţí k odvodu vzduchu z místnosti, navíc je na ni napojen odvod z digestoře. Vzduch je nasáván na jiţní straně mříţkou ve fasádě pod úrovní střechy. Odvod vzduchu je nad střechu. Větrání ostatních místností je přirozené okny. Z místního průzkumu bylo zjištěno, ţe je vzduchotechnická jednotka vyuţívaná celoročně. V zimních měsících pro rychlý zátop, v letních pro chlazení. Vyuţití přívodu vzduchu není vázáno na jeho odvod. Zatímco odvod vzduchu je v provozu denně, přívod je spouštěn pouze v některých dnech. Další vzduchotechnická jednotka se nachází v prostoru sušárny a prádelny. Jednotka je určena pouze pro nucený odvod vzduchu. Místním šetřením nebyl zjištěn stav ventilátoru. Tabulka 10 Přehled větracích zařízení

tech. parametry

GT1 280D4

-

-

Přívod vzduchu do kuchyně, ohřev a chlazení

Odvod vzduchu z kuchyně

Odvod vzduchu ze sušárny a prádelny

2700 m3/h 4 x 5,5 kW (22 kW)

nezjištěn 0 kW

nezjištěn 0 kW

Elektrický ohřívač (E-heater)

není

není

1,5 kW 1

nezjištěn 1

nezjištěn 1

výrobce

Systemair

nezjištěn

nezjištěn

rok výroby / instalace

nezjištěn

nezjištěn

nezjištěn

popis a umístění jmen. průtok vzduchu topný výkon topné médium el. příkon ventilátoru celkový počet jednotek

2. 3. 5. Spotřebiče elektrické energie, umělé osvětlení Elektrická energie je kromě vytápění, přípravy teplé vody a osvětlení vyuţívána také na provoz kuchyně a ostatní technologické spotřebiče. Spotřebiče elektrické energie (zdroje tepla i technologické spotřebiče) jsou shrnuty v následující tabulce, výpočtem je stanoven jejich podíl na celkové spotřebě elektřiny (Obrázek 5). Celkový instalovaný příkon spotřebičů byl stanoven výpočtem na základě zprávy o revizi elektrických zařízení, rozloţení spotřeby elektrického proudu ve vysokém a nízkém tarifu, zčásti (v případě chybějících údajů) doplněním dle současného stavu, zjištěného místním šetřením, případně odborným odhadem.

17/83

Energetický audit


Tabulka 11 Významnější elektrospotřebiče (Pravidelná zpráva o revizi elektrického zařízení, 2007)

celkový příkon (kW) 146,4 20,9 1,8 46,5 12,1 1,5 229,2

spotřebič elektrické energie spotřebiče zajišťující výrobu tepla pro vytápění spotřebiče zajišťující výrobu tepla pro ohřev vody spotřebiče zajišťující dodávku tepla 2) elektrospotřebiče v kuchyni osvětlení vzduchotechnická zařízení 3) celkem

spotřeba elektřiny1) (MWh/rok) 115,4 7,7 0,7 21,0 6,7 1,8 153,2

spotřeba elektřiny1) (GJ/rok) 415,3 27,7 2,4 75,7 23,9 6,5 552

v tomto parametru je již zohledněna současnost elektrických spotřebičů a skutečnost, že některé spotřebiče nejsou používány 2) čerpadla zajišťující dodávku teplé vody 3) motory ventilátorů 1)

Obrázek 5 Rozdělení spotřeby elektrické energie podle účelu uţití

Spotřeba elektrické energie 153 MWh/rok (rozdělení spotřeby stanoveno výpočtem)

vytápění

7,7 5%

ohřev vody

6,7 4% 110,8 75%

30,1 20%

osvětlení

21,0 14%

kuchyňské elektrospotřebiče

2,5 2%

ostatní (čerpadla, motory, apod.)

Osvětlení budovy je zajištěno převáţně 60 W ţárovkami a zářivkami 2 x 36 W, dále jsou zastoupeny ţárovky 75 W, 100 W a 200 W. Podrobně jsou svítidla rozepsaná v následující tabulce. Tabulka 12 Přehled osvětlovací soustavy (výčet prvků)

typ zdroje el. příkon

ţárovka

ţárovka

ţárovka

ţárovka

ţárovka

zářivka

1 x 60 W

1 x 75 W

1 x 100 W

1 x 200 W

2 x 60 W

2 x 36 W

HP

11

3

3

4

0

23

DP 1N.P

24

2

0

0

1

31

DP 2N.P

9

3

0

0

7

30

Ostatní

4

1

0

0

0

6

48

9

3

4

8

90

celkový počet


18/83

Energetický audit


Umělé osvětlení vnitřních prostorů - posuzované učebny (resp. ve výkresu nazývaná „herna“ a „pracovna“ dětí) jsou osvětleny 26 zářivkami 2 x 36 W v 1.NP a stejným počtem i druhem zářivek ve 2.NP. Na podlahovou plochu jednoho m2 učebny tak připadá osvětlení o výkonu cca 15,49 W/m2 v 1.NP a 15,49 W m2 ve 2.NP. Do poloviny roku 2003 platila pro osvětlení pracovních prostorů kmenová norma ČSN 360450. Tato kmenová norma byla nahrazena v rámci harmonizace s EU normou ČSN EN 12464-1, která je českou verzí evropské normy EN 12464-1 z roku 2002. Tato norma taxativně udává poţadavky na osvětlení pro prostory, kde je z hygienického hlediska stanoven poţadavek na osvětlení. Poţadavek pro učebny školských zařízení je 300 lx (pro učebny s náročnější zrakovou činností i více), pro komunikace a chodby 100 lx, pro schodiště 150 lx. Měřením intenzity umělého umístění bylo zjištěno, ţe intenzita osvětlení ve sledovaných místnostech vyhovuje poţadavkům normy ČSN EN 12464-1. Naměřené hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Intenzita osvětlení je vztaţena na srovnávací rovinu, která je v komunikačních prostorech na podlaze a v učebnách v místě zrakového úkolu tj. v učebnách zařízení pro děti předškolního věku ve výšce 0,45 m nad podlahou (vyhláška 410/2005 Sb.). Tabulka 13 Naměřené hodnoty osvětlenosti v jednotlivých měřených místnostech (lx)

Spotřebič elektrické energie

Průměrná Min. hodnota Max. Poţadovaná Hodnocení hodnota osvětlenosti hodnota min. z hlediska osvětlenosti osvětlenosti průměrná normy hodnota ČSN EN 124 osvětlenosti 64-1

Místnosti určené pro pobyt dětí (herna a pracovna)

586

411

766

300

Vyhovuje

Chodba

356

178

534

100

Vyhovuje

Pozn.: Měření proběhlo přístrojem Luxmeter LX-1108 dne 9.9.2009.

Neméně důleţitou veličinou charakterizující kvalitu osvětlení je rovnoměrnost na srovnávací rovině, která udává, jaký je poměr nejmenší hodnoty intenzity osvětlení (Emin) a místně průměrné intenzity osvětlení (Ep). V učebnách škol musí být dodrţena minimální hodnota rovnoměrnosti r = 0,65 v prostorách s trvalým pobytem a r = 0,4 v prostorách s krátkodobým pobytem dětí a ţáků (za trvalý charakter pobytu se povaţuje činnost dítěte nebo ţáka v délce 4 a více hodin). Dosaţení této hodnoty bylo výpočtem ověřováno, splněna je hodnota pro trvalý pobyt ţáků. Osvětlení učeben je tedy dle zjištěného stavu a výpočtu vyhovující v posuzované učebně v 1.NP a z hlediska intenzity osvětlení a splňuje poţadavky norem ČSN 36 0452: Umělé osvětlení obytných budov a ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory.

2. 4. Bilance zdrojů energie V předmětu energetického auditu se nenachází ţádný vlastní centrální energetický zdroj, avšak pro naplnění vyhlášky č. 213/2001 Sb. je uvedena následující tabulka, která by měla shrnout bilanci výroby z vlastních energetických zdrojů. Mnoţství nakoupeného tepla, resp. elektřiny bude shrnuto v kapitole 3. 1.

19/83

Energetický audit


Tabulka 14 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů

ř. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

ukazatel Instalovaný elektrický výkon celkem Instalovaný tepelný výkon celkem Dosaţitelný elektrický výkon celkem Pohotový elektrický výkon celkem Výroba elektřiny Prodej elektřiny Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Výroba dodávkového tepla Prodej tepla cizím Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla Spotřeba tepla v palivu celkem

jednotka

ÚT-AK

ÚT-VZT

TV

MW MW MW MW MWh/rok MWh/rok MWh/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok GJ/rok

0 0,1244 0 0 0 0 0 0 368 0 396 396

0 0,0220 0 0 0 0 0 0 18 0 20 20

0 0,0209 0 0 0 0 0 0 26 0 28 28

Pozn.: Spotřeba energie na vytápění (ÚT) a ohřev vody (TV) není samostatně měřena, stanoveno odborným odhadem. Jedná se o průměrné roční hodnoty za sledované období 2006 a 2008. ÚT-AK – Vytápění pomocí akumulačních kamen; ÚT-VZT – Vytápění ohřevem větraného vzduchu

2. 5. Záměry zadavatele Vlastník má v současné době investiční záměry týkající se energetického hospodářství budovy. Jedná se především o celkovou rekonstrukci budovy s cílem sníţit její energetickou náročnost. Při rekonstrukci by se zadavatel rád zaměřil na sníţení spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy. Plánováno je i vybudování plynovodní přípojky a změna zdroje energie z elektrických akumulačních kamen na plynový kotel.

20/83

Energetický audit


3. Zhodnocení výchozího stavu 3. 1. Energetická bilance a technické ukazatele zdroje energie Spotřebu elektrické energie a náklady v roce 2008 dokumentuje následující tabulka. Základní technické ukazatele vlastních zdrojů tepla jsou charakterizovány v tabulce níţe. Tabulka 15 Základní tvar energetické bilance pro rok 2008 (vyhl. č. 213/2001 Sb., příloha č. 4)

ř. 1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

ukazatel

Kč/rok vč. DPH 449 523 449 523 0 0 449 523 0 449 523 48 324 311 294 289 942 21 352 89 905

GJ/rok

Vstupy paliv a energie z toho el. energie Změna zásob paliv a energie Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) z toho vytápění z toho TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

535 535 0 0 535 0 535 57 370 345 25 107

Tabulka 16 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje

název ukazatele

jednotka

Roční energetická účinnost zdroje Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodáv. tepla Roční vyuţití instalovaného elektrického výkonu Roční vyuţití dosaţitelného elektrického výkonu Roční vyuţití pohotového elektrického výkonu Roční vyuţití instalovaného tepelného výkonu

% % % GJ/MWh GJ/GJ h/rok h/rok h/rok h/rok

ÚT-AK ÚT-VZT 86% 86% 1,16 759

93% 93% 1,08 232

TV 95% 95% 1,05 350

Pozn.: Hodnota energetické účinnosti zdroje uvedená v tabulce zahrnuje účinnost sdílení tepla, účinnost distribuce tepla otopnou soustavou, účinnost zdroje energie a regulaci zdroje energie. ÚT-AK – Vytápění pomocí akumulačních kamen; ÚT-VZT – Vytápění ohřevem větraného vzduchu; TV – Příprava teplé vody

3. 2. Zhodnocení stávajícího stavu budovy V následující tabulce jsou shrnuty klíčové vstupní hodnoty charakterizující klimatické podmínky v regionu a vnitřní podmínky v budově, které vstupují do následujících výpočtů.

21/83

Energetický audit


Tabulka 17 Průměrné klimatické podmínky dle EN 12 831

hodnota 255 - 330 – 13,0 22,0 18,8 4,3 13,0 225 3 252

Lokalita (Praha Písnice) venkovní výpočtová teplota (e) návrhová teplota vnitřního vzduchu (ai) průměrná vnitřní teplota (is) průměrná venkovní teplota v otop. obd. (es) definovaná teplota pro zahájení vytápění počet dnů otopného období (d) počet denostupňů normativních D = d (is-es)

m.n.m. °C °C °C °C °C dnů D°

Průměrná vnitřní teplota is je teplota stanovená jako váţený průměr teploty všech dílčích vytápěných prostorů a jejich objemů. Teploty v jednotlivých místnostech byly uvaţovány v souladu s ČSN 73 0540-3 (tzn. odpovídají normovému uţívání budovy). Tyto teploty se mohou oproti teplotám při stávajícím uţívání místností lišit. Pavilon dětí má průměrnou vnitřní teplotu 20,6 °C. Hospodářský pavilon se spojovací chodbou mají průměrnou vnitřní teplotu 15,9 °C. Na této nízké teplotě se podílí především velká plocha skladů a chodeb, které mají sníţené nároky na teplotu vnitřního vzduchu. Objekt hospodářského pavilonu postrádá jakékoliv vnitřní uspořádání provozu s ohledem na soulad vytápěcích reţimů. Místnosti vytápěné na vyšší teploty (20-24°C) nejsou uspořádány společně, ale nacházejí se mezi prostory s poţadavkem na sníţenou teplotou (1015°C).

3. 2. 1. Informace o objektu Konstrukce budovy jsou popsány v kapitole 2. 1. 2. Základní geometrické parametry objektu a výměry ochlazovaných konstrukcí uvádí následující přehled. Tabulka 18 Základní technické parametry objektu

technické parametry objektu

dětský pavilon

zastavěná plocha objektu světlá výška podlaţí konstrukční výška podlaţí celková vnitřní podlahová plocha Agross 1) celková uţitná podlahová plocha vytápěný obestavěný prostor budovy plocha plné části svislých obvodových konstrukcí plocha otvorových výplní plocha konstrukce na terénu plocha střechy celková plocha ochlazovaných konstrukcí 1)

255 3,0 3,4 494 483 1663 312,2 119,8 255 255 942

§ 2, písm. p č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

22/83

hospodářský pavilon a chodba 369 2,75 – 3,0 3,15 – 3,30 340 309 1303 356 89,3 359 359 1 156,9

m.j. m2 m m m2 m2 m3 m2 m2 m2 m2 m2

Energetický audit


Ve výpočtu uvaţované součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí a hodnoty poţadované normou ČSN 73 0540-2 z roku 2007 uvádí následující přehled. Pro porovnání jsou uvedeny jak hodnoty normou poţadované, které je nutné splnit při rekonstrukci příslušné části budovy, tak i doporučené. 1 Tabulka 19 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a poţadavky normy

současná hodnota U W/(m2K)

poţadovaná hodnota UN,req W/(m2K)

doporučená hodnota UN,rc W/(m2K)

Dřevěné obvodové panely (DP)

0,34

0,30

0,20

nevyhovuje

Obvodová stěna (HP)

1,80

0,57

0,38

nevyhovuje

Obvodová stěna chodby (CH)

1,80

0,57

0,38

nevyhovuje

Střecha (DP)

0,62

0,24

0,16

nevyhovuje

Střecha (HP)

0,76

0,36

0,24

nevyhovuje

Střecha (CH)

0,68

0,36

0,24

nevyhovuje

podlaha na terénu (DP)

1,90 - 3,30

0,45

0,3

nevyhovuje

podlaha na terénu (HP)

1,30

0,68

0,45

nevyhovuje

podlaha na terénu (CH)

3,30

0,68

0,45

nevyhovuje

2,7 – 3,0

2,50

1,70

nevyhovuje

2,7 – 3,0

1,70

1,20

nevyhovuje

1,40

1,70

1,20

vyhovuje

Dveře dřevěné (HP, DP)

2,30

1,70

1,20

nevyhovuje

Plastové vstupní dveře (DP)

1,70

1,70

1,20

vyhovuje

Konstrukce

Původní dřevěná dvojitá okna (HP) Původní dřevěná dvojitá okna (HP) V pobytových místnostech Dřevěná okna s izolačním dvojsklem (DP)

stav

Pozn. DP – dětský pavilon; HP- hospodářský pavilon; CH – spojovací chodba

Poţadované hodnoty součinitelů prostupu tepla jsou v souladu s normou ČSN 73 0540-2. Hodnoty UN,req jsou v případě hospodářského pavilonu přepočteny dle odstavce 5.2.1 b) této normy na převaţující vnitřní vytápěnou teplotu 16°C. Součinitele prostupu tepla dosud nerekonstruovaných obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, tyto

Rekonstrukce budovy, pro kterou je ţádáno o dotaci v rámci OPŢP, by měla směřovat k postupnému dosaţení tzv. nízkoenergetického standardu, coţ vyţaduje dosaţení cca 2/3 hodnot doporučených normou (dle poznámky 3 pod Tabulkou 3 v ČSN 73 0540-2) a dosaţení potřeby tepla na vytápění domu do 50 kWh/(m2rok). Zatím není známo, zda v nejbliţší výzvě bude poţadavek na dosaţení standardu nízkoenergetického domu (NED) jedním z konkrétních kritérií pro posuzování přijatelnosti projektů. 1

23/83

Energetický audit


konstrukce nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 05402:2007, které musejí být splněny u všech novostaveb a změn dokončených staveb. Další posouzení konstrukcí uvádí Příloha 3.

3. 2. 2. Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy se hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla Uem a splnění poţadavku se prokazuje porovnáním této zjištěné hodnoty Uem s poţadovanou normovou hodnotou průměrného součinitele prostupu tepla Uem,N,rq.2 Tabulka 20 Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy

průměrný součinitel prostupu tepla objemový faktor tvaru budovy měrná ztráta prostupem tepla HT vypočtená hodnota Uem poţadovaná hodnota Uem,rq doporučená hodnota Uem,rc hodnota pro stavební fond Uem,s

m.j.

výpočet

hodnota

m2/m3 W/K W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K) W/(m2K)

A/V Ai • Ui • bi HT / A 0,30 + 0,15 / (A/V) 0,75 • Uem,rq Uem,rq + 0,60

0,71 2050 0,97 0,51 0,38 1,10

Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou budovy se stanovují podle poţadované normové hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla Uem,rq a hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla stavebního fondu Uem,s. Mohou se zpracovávat rovněţ jako příloha průkazu energetické náročnosti budov. Tabulka 21 Klasifikační třídy prostupu tepla obálkou hodnocené budovy (normou doporučené hodnocení)

klasifikační třídy

průměrný součinitel prostupu tepla budovy Uem [W/(m2K)]

slovní vyjádření klasifikační třídy

klasifikační ukazatel CI

A B C D E F G

Uem ≤ 0,3.Uem,rq 0,3.Uem,rq < Uem ≤ 0,6.Uem,rq

velmi úsporná úsporná vyhovující nevyhovující nehospodárná velmi nehospodárná mimořádně nehospodárná

0,3 0,6 1,0 1,5 2,0 2,5

0,6.Uem,rq < Uem ≤ Uem,rq Uem,rq < Uem ≤ 0,5.(Uem,rq + Uem,s) 0,5.(Uem,rq + Uem,s) < Uem ≤ Uem,s Uem,s < Uem ≤ 1,5.Uem,s Uem > 1,5.Uem,s

Z předchozích tabulek a výpočtů je patrné, ţe ve stávajícím stavu budova nesplňuje poţadavek (Uem ≤ Uem,rq) normy na průměrný součinitel prostupu tepla pro novostavby a změny dokončených staveb. Budova spadá do klasifikační třídy E, a je tudíţ z hlediska prostupu tepla obálkou budovy „nehospodárná“. Klasifikační ukazatel CI je roven 1,77, coţ znamená, ţe budova je cca 1,8 krát „horší“ (resp. průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy je 1,8 krát „vyšší“), neţ je poţadovaná hodnota v klasifikační třídě C -

Splnění poţadavků na prostup tepla obálkou budovy je moţné doloţit energetickým štítkem a protokolem k energetickému štítku obálky budovy podle přílohy B normy ČSN 73 0540-2:2007. 2

24/83

Energetický audit


vyhovující. Energetický štítek obálky budovy uvádí Příloha 5 Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav.

3. 2. 3. Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění Výpočet tepelné ztráty byl proveden podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN 832 a ČSN 730540. Výstupy výpočtu pro stávající stav budovy a pro doporučená opatření jsou součástí kapitoly Příloha 4 Výstupy výpočtů z programu Energie 2008. Jelikoţ stávající el. akumulační kamna jsou tzv. dynamická a umoţňují částečnou regulaci teploty v místnosti, byly ve výpočtu potřeby tepla na vytápění zohledněny tepelné zisky (vnitřní–od osob a zařízení, vnější–solární záření). Tyto zisky byly vyčísleny dle ČSN EN 832:2000, resp. normy ČSN EN ISO 13790:2009, která ji nahradila. Tabulka 22 Základní energetické parametry objektu

Technické parametry objektu Měrná tepelná ztráta

Dětský pavilon 684,5

Hospodářský pavilon 1 365,0

Celkově

M.j.

2 049,5

W/K

Potřeba tepla na vytápění

203,8

255,4

459,2

GJ

Spotřeba tepla na vytápění

237,8

297,9

535,7

GJ

22,3

38,1

60,4

kW

Celková tepelná ztráta budovy

Měrná tepelná ztráta budovy prostupem tepla činí 2 049,5 W/K, tomu odpovídá celková tepelná ztráta budovy 60,4 kW a „potřeba“ tepla na vytápění 459,2 GJ/rok (nezahrnuje vliv účinnosti otopné soustavy), která jiţ zahrnuje vliv útlumu vytápění a vliv regulace. Po zahrnutí účinnosti otopné soustavy činí konečná spotřeba tepla na vytápění objektu 535,7 GJ/rok. Podrobně pro obě budovy jsou tyto parametry uvedeny v předchozí tabulce. Dětský pavilon Největší tepelné ztráty dle výpočtu vznikají prostupem tepla plošnými konstrukcemi (46,8 %) a dále pak výměnou vzduchu (28,7 %). Největší podíl na tepelné ztrátě plošnými konstrukcemi mají výplně otvorů (19,0 %), následuje střešní plášť (16,5 %), vnější stěny (11,3 %) a ztráta podlahou (9,8 %). Poměrně velký vliv na tepelnou ztrátu mají tepelné mosty (14,7 %). Podíl měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivými konstrukcemi a větráním na celkové měrné tepelné ztrátě budovy a podíl ploch jednotlivých konstrukcí jsou patrné z následujícího grafu.

25/83

Energetický audit


Obrázek 6 Poměr měrných tepelných ztrát objektu Dětského pavilonu

Plocha a měrná tepelná ztráta jednotlivými konstrukcemi 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

27%

Propustnost střešní konstrukcí

16,5% 13%

Propustnost okny a dveřmi

19,0% 33%

Propustnost vnějšími stěnami

11,3% 0%

Propustnost tepelnými mosty

14,7% 27%

Měrný tok zeminou

9,8% 0%

Výměna vzduchu

28,7% plocha (%)

měrná tepelná ztráta (%)

Hospodářský pavilon Největší tepelné ztráty dle výpočtu vznikají prostupem tepla plošnými konstrukcemi (73,7 %) a dále pak výměnou vzduchu (14,1 %). Největší podíl na tepelné ztrátě plošnými konstrukcemi má vnější stěna (40,4 %), následuje střešní plášť (17,4 %) a výplně otvorů (15,9 %). Poměrně malý vliv na tepelnou ztrátu mají tepelné mosty (3,7 %). Podíl měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivými konstrukcemi a větráním na celkové měrné tepelné ztrátě budovy a podíl ploch jednotlivých konstrukcí jsou patrné z následujícího grafu. Obrázek 7 Poměr měrných tepelných ztrát objektu Hospodářského pavilonu

Plocha a měrná tepelná ztráta jednotlivými konstrukcemi 0%

5%

10%

15%

20%

25%

45%

7% 15,90% 31%

Propustnost vnějšími stěnami

40,40% 0% 3,70% 31%

Měrný tok zeminou

8,60% 0% 14,10% plocha (%)

26/83

40%

17,40%

Propustnost okny a dveřmi

Výměna vzduchu

35%

31%

Propustnost střešní konstrukcí

Propustnost tepelnými mosty

30%

měrná tepelná ztráta (%)

Energetický audit


Ztráta tepla větráním je důsledkem zajištění hygienického minima čerstvého vzduchu a v případě konkrétního objektu ji nelze nijak jednoduše redukovat (ke sníţení ztráty tepla větráním by bylo nutné realizovat v celém objektu nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, popř. předehřev přiváděného vzduchu do pobytových místností přes zemní registr). Ve výpočtu je v prostorech s přirozeným větráním výměna vzduchu uvaţována (podle dle tabulky C.3 normy ČSN EN ISO 13789:2009) minimální hodnotou násobnosti výměny vzduchu n = 0,5 h-1. Dle komentáře k ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov je v místnostech bez přítomnosti osob uvaţovaná sníţená výměna vzduchu, a to hodnotou n = 0,1-0,2 h-1. V místě pobytu dětí je poţadovaná výměna vzduchu stanovena hodnotou 20-30 m3/h na ţáka. Ve výpočetním modelu je tak uvaţována průměrná intenzita výměny vzduchu pro dětský pavilon n = 0,56 h-1 a pro hospodářský pavilon n = 0,70 h-1. U hospodářského pavilonu byla uvaţována zvýšená výměna vzduchu v sušárně a prádelně hodnotou n = 8 h-1 v době provozu a hodnotou n = 3 h-1 v nočních hodinách. V kuchyni je v provozu větrák o maximálním výkonu 2 700 m3/h, po přepočtu doby provozu a uvaţovaném reálném sníţeném výkonu je uvaţována průměrná výměna za den n = 1,4 h-1.

3. 2. 4. Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou Pro zohlednění vlivu konkrétních klimatických podmínek v lokalitě a pro kontrolu a určení skutečné výše tepelné ztráty objektu byl proveden přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou. Spotřeba tepla (zde elektřiny) na vytápění není samostatně měřena, byla stanovena výpočtem, nemá tudíţ zcela vypovídající hodnotu. Vzhledem k tomu nelze z následující tabulky a zejména grafu vyvozovat konkrétní závěry. Výsledky jsou pouze orientační a mají za cíl ukázat, k čemu porovnání spotřeby tepla na vytápění v jednotlivých měsících denostupňovou metodou slouţí. Takovýto průběh by znamenal, ţe objekt má (odborným odhadem stanovenou) fakturovanou spotřebu tepla na vytápění přepočtenou na normové klimatické podmínky niţší, neţ je potřeba tepla stanovená výpočtem dle technických norem. Důvodem mohou být následující skutečnosti:  Vzhledem ke sloţitosti a nepravidelnosti provozu v hospodářské budově můţe dojít k určitému zkreslení nastavených provozních podmínek do výpočtu.  Objekt, resp. některé vyuţívané místnosti jsou rovněţ vytápěny na průměrnou teplotu vzduchu niţší, neţ by odpovídalo jeho skutečné potřebě tepla (tj. vytápěny na niţší neţ vyhláškou3 poţadovanou teplotu v místnosti) pravděpodobně díky skutečnosti, ţe instalovaný tepelný výkon zdrojů (akumulačních kamen) v hospodářském pavilonu je nedostatečný. Příčinou můţe také být ruční regulace na niţší neţ vyhláškovou vnitřní teplotu vzduchu (v některých místnostech HP není udrţována stálá teplota, tyto místnosti jsou „vytápěny“ pouze ztrátou tepla přiléhajících místností). Fakturovaná spotřeba tepla na vytápění přepočtená na normové klimatické podmínky by se za předpokladu výše uvedených skutečností a výpočtových podmínek lišila v průměru o 14,8 % (je niţší) od normové potřeby tepla.

Průměrná výsledná teplota v učebnách, pracovnách, druţinách a dalších místnostech určených k dlouhodobému pobytu by měla být (podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., hygienické poţadavky na prostory pro výchovu a vzdělávání dětí) v zimním období 22 ± 1°C, přičemţ minimální výsledná teplota v místnosti musí být 19°C. V letním období nesmí průměrná výsledná teplota vzduchu v místnostech překročit 28°C a maximální výsledná teplota 31°C. Pro místnosti v hospodářském pavilonu byly uvaţovány teploty v souladu s ČSN 73 0540-3. 3

27/83

Energetický audit


Tabulka 23 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění – bude ověřeno na základě moţného upřesnění denostupňů v lokalitě

rok

m.j.

2006

2007

spotřebované1) teplo na vytápění počet denostupňů přepočtená spotřeba tepla na vyt.

GJ/rok D° GJ/rok

430 3 138 445

345 2 759 407

1)

Průměr norma (2006,2008) 401 415 534 2 803 2 970 3 252 465 455 534

2008

není samostatně měřeno, stanoveno výpočtem (odborným odhadem)

Obrázek 8 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou (bude upřesněno) pro období 1.1.2006 – 31.12.2008

Spotřeba tepla na vytápění 140 120

GJ

100 80 60 40

XI.08

IX.08

VII.08

V.08

III.08

I.08

XI.07

IX.07

VII.07

V.07

III.07

I.07

XI.06

IX.06

VII.06

I.06

III.06

0

V.06

20

Spotřeba tepla normová Spotřeba tepla fakturovaná Spotřeba tepla fakturovaná - přepočet

Obrázek 9 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná v roce 2008 přepočtená na normový stav denostupňovou metodou

Spotřeba tepla na vytápění 140 120

GJ

100 80 60 40 20

Spotřeba tepla normová Spotřeba tepla fakturovaná Spotřeba tepla fakturovaná - přepočet

28/83

XII.08

XI.08

X.08

IX.08

VIII.08

VII.08

VI.08

V.08

IV.08

III.08

II.08

I.08

0

Energetický audit


Charakteristická hodnota v GJ/(m2rok) poskytuje moţné srovnání jednotlivých objektů mezi sebou aţ po uplynutí celého roku, hodnota v MJ/(m2D°rok) umoţňuje vyhodnocovat spotřebu tepla za jednotlivé měsíce v průběhu celého roku, coţ ukazuje Tabulka 26. Tabulka 24 Energetická bilance objektu pro rok 2008 přepočtená denostupňovou metodou

ř.

ukazatel

1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

Vstupy paliv a energie elektrická energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) vytápění TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok 603 603 0 0 603 0 603 66 426 400 26 111

Kč/rok 507 292 507 292 0 0 507 292 0 507 292 55 885 358 263 336 142 22 122 93 144

Pozn.: Je nutné si uvědomit, že je-li objekt provozován na jiné než výpočtové podmínky, bude muset být i úspora energie vlivem navržených opatření porovnávána nikoli se stávajícím stavem (přepočteným na dlouhodobé klimatické podmínky), ale s tzv. referenční variantou (vyjadřující provoz budovy za předpokladu tzv. standardizovaného užívání budovy).

Na základě provedeného propočtu byla sestavena upravená vstupní energetická bilance objektu, která bude pouţita při výpočtech úspor energie jednotlivých variant. Vzhledem k různým klimatickým podmínkám v jednotlivých letech jde o metodu, která přepočtem „upravuje“ fakturovanou spotřebu tepla na vytápění na dlouhodobý průměr denostupňů. Tabulka 25 Upravená vstupní energetická bilance objektu pro referenční variantu

ř.

ukazatel

1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

Vstupy paliv a energie elektrická energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 – ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) vytápění TV Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/rok 674 674 0 674 0 674 76 487 461 26 111

Kč/rok 566 947 566 947 0 0 566 947 0 566 947 64 237 409 567 387 445 22 122 93 144

Pozn.: tzv. referenční varianta vyjadřuje provoz budovy za předpokladu tzv. standardizovaného užívání budovy

29/83

Energetický audit


3. 3. Zhodnocení stávajícího stavu energetického hospodářství 3. 3. 1. Krytí energetických potřeb Potřeba tepla na vytápění je kryta teplem z lokálních elektrických dynamických akumulačních kamen, přípravu teplé vody zajišťují přímotopné elektrické zásobníkové ohřívače vody. Měřena je celková spotřeba elektřiny v objektu. Akumulační dynamická kamna jsou v dobrém technickém stavu (výměna starých akumulačních kamen proběhla v roce 2007). V hospodářském pavilonu se akumulační kamna nenacházejí ve všech místnostech, která by měla mít trvale udrţovanou teplotu (alespoň teplotu nutnou k temperování místnosti v zimním období). Největším spotřebitelem energie je spotřeba tepla na vytápění (v průměru ÚT 75 %), 20 % z odebrané energie se spotřebovává na osvětlení a ostatní spotřebiče elektřiny (kuchyňské a technologické spotřebiče) a 5 % připadá na ohřev TV. Akumulační kamna se navrhují na 2,5 - 3 násobek celkové tepelné ztráty objektu. U budovy dětského pavilonu, která má celkovou tepelnou ztrátu 22,3 kW a příkon el. spotřebičů zajišťujících výrobu tepla 87 kW, jsou akumulační kamna dimenzována na 3,9 násobek tepelné ztráty. U budovy hospodářského pavilonu, majícího celkovou tepelnou ztrátu 38,1 kW a příkon el. spotřebičů zajišťujících výrobu tepla 59,4 kW (z toho akumulační kamna 37,4 kW a ohřev vzduchu pomocí VZT 22 kW), jsou akumulační kamna dimenzována na 0,98 násobek tepelné ztráty budovy. Akumulační kamna v hospodářské budově nejsou dostatečně dimenzována na potřebný tepelný výkon, kterým by bylo moţné pokrýt tepelnou ztrátu objektu při normovém uţívání, avšak při současném způsobu uţívání a provozování budovy je jejich tepelný výkon postačující.

3. 3. 2. Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. V objektu se nenachází ţádný centrální systém výroby tepla. Poţadavky by musely být splněny v případě, ţe by takový systém byl v rámci rekonstrukce objektu instalován. Podle §5 odst. 9 vyhlášky č. 193/2007 Sb. se tloušťka tepelné izolace u rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztaţený na jednotku délky potrubí U byl menší nebo roven, hodnotě uvedené v příloze č. 3 vyhlášky. Posouzení akumulačních zásobníků topné vody a zásobníku TV stanovuje §8 vyhlášky č. 193/2007 Sb. Dle vyhlášky je poţadována minimální tloušťka izolace akumulačního zásobníku 100 mm při pouţití izolačního materiálu s tepelnou vodivostí rovnou nebo menší neţ 0,04 W/(m.K), resp. při větších hodnotách součinitele tepelné vodivosti musí být poţadovaný součinitel prostupu tepla U ≤ 0,30 W/(m2K). Pozn.: Požadavky vyhlášky č. 193/2007 Sb. se vztahují na nově zřizovaná zařízení pro rozvod tepelné energie a pro vnitřní rozvod tepelné energie a chladu, a na vybavení těchto zařízení tepelnou izolací, regulací a řízením, které slouží k dodávkám tepelné energie bytovým objektům nebo společně bytovým objektům, pro technologické účely a pro nebytové prostory.

3. 3. 3. Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Podle § 6a odst. 9 úplného znění zákona o hospodaření energií č. 61/2008 Sb. nesmí vlastník budovy při uţívání nových budov nebo při uţívání budov dokončených po jejich změně mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit měrné ukazatele

30/83

Energetický audit


spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem. Měrné ukazatele spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody (TV) v předmětu energetického auditu jsou shrnuty v následující tabulce, v které jsou rovněţ uvedeny poţadavky vyhlášky a posouzení jejich splnění. Z tabulky je patrné, ţe poţadavky vyhlášky by za předpokladu stejného rozdělení spotřeby tepla resp. elektřiny na vytápění, ohřev vody a ostatní spotřebu, jaké bylo uvaţováno ve výpočtu (není samostatně měřeno), byly ve stávajícím stavu splněny. Z hlediska legislativy musí být poţadavky splněny po plánované rekonstrukci budovy. Tabulka 26 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb.

měrný ukazatel spotřeby tepla na vytápění na vytápění na ohřev TV na ohřev TV

m.j. GJ/(m2rok) MJ/(m2D°) GJ/(m2rok) GJ/(m3rok)

průměr 2008 (stanoveno výpočtem) není samostatně měřeno 0,50 není samostatně měřeno 0,17 není samostatně měřeno 0,03 není samostatně měřeno -

2005

2006

2007

poţadovaná hodnota 0,77 0,24 0,04 -

posouzení vyhovuje vyhovuje vyhovuje -

Pozn.: Požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na „měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody“ se uplatňují při užívání nových nebo při změně dokončených staveb. Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.).

3. 3. 4. Posouzení č. 148/2007 Sb.

energetické

náročnosti

budovy

dle

vyhlášky

Průkaz energetické náročnosti budovy musí být zpracováván od 1. 1. 2009 jako součást stavební projektové dokumentace při výstavbě nových budov, při větších změnách4 dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, a při prodeji nebo nájmu uvedených budov.

Větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více neţ 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší neţ 25 % celkové spotřeby energie (§2 q zákona č. 61/2008 Sb.). 4

31/83

Energetický audit


3. 4. Technický potenciál úspor V předmětu energetického auditu lze dosáhnout energetických úspor, které jsou dosaţitelné realizací opatření v současné době dostupnými technologiemi (všechna opatření však nemusejí být ekonomicky výhodná). Tento potenciál je označován jako teoretický či technický. U technického potenciálu se nepředpokládá jeho plná realizace a slouţí proto jako informace o mezní hodnotě technicky dosaţitelné úrovně úspor. Úroveň technického potenciálu se můţe změnit, pokud budou vyvinuty nové technologie. Technický potenciál můţe být odhadnut na základě uvaţování potenciálu všech moţných opatření, avšak při uvaţování interakcí mezi jednotlivými opatřeními. Určitý potenciál energetických úspor lze najít v obvodových konstrukcích, ve spolehlivě funkční regulaci otopného systému, v uţití úspornějších spotřebičů elektrické energie, v disciplinovanosti chovaní uţivatelů, atp. Předběţnými výpočty lze odhadnout maximální potenciál úspor energie, pro jehoţ vyčíslení byla uvaţována následující opatření:  sníţení potřeby tepla objektu na vytápění dosaţené zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí objektu (zateplení stěn, okna s niţším součinitelem prostupu tepla, zateplení střešního pláště, apod.) na hodnoty součinitele prostupu tepla doporučené normou a lepší,  pouţití moderních spotřebičů s nízkými spotřebami elektrické energie (kategorie A+ či A++ energetického štítku),  uspoření TV, úspornější vodovodní baterie, tepelná izolace rozvodů TV (zejména vedených v nevytápěných prostorech, pokud takové v objektu existují),  vyuţití obnovitelných zdrojů energie.  Výměna zdroje tepla za zdroj s větší účinností, změna či otopného systému nebo některých jeho částí  Důkladným zónováním budovy podle vnitřní výpočtové teploty (teplé a chladné zóny) Těmito opatřeními lze teoreticky dosáhnout sníţení spotřeby tepla a energie, vycházející z upravené energetické bilance pro referenční variantu (Tabulka 25), o více jak 340 GJ/rok (= technický potenciál úspor). Pozn.: Tento potenciál je však vztažen k celkové výpočtové spotřebě tepla objektu 674 GJ/rok (a nikoli stávající průměrné fakturované spotřebě 554 GJ/rok), která odpovídá tzv. standardizovanému užívání budovy, tzn. za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech subsystémů objektu (zajišťujících požadovaný stav vnitřního prostředí, např. udržování předepsané vnitřní teploty, úrovně osvětlení nebo větrání budovy, které jsou stanoveny v platných technických normách a jiných předpisech).

32/83

Energetický audit


4. Návrh opatření ke sníţení spotřeby energie a zlepšení ţivotního prostředí 4. 1. Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je moţné dělit podle: a) podle rozsahu investice  beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodrţování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (sniţování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management (slouţící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách), apod.  nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se obecně např. o utěsnění oken (sníţení infiltrace), výměna čerpadel za efektivnější, apod.  vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce fasády (výměna oken, zateplení), apod. b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření  opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie v poměru k vynaloţeným nákladům. Pro taková opatření musí jiţ být vytvořeny podmínky.  opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke sniţování energetické náročnosti provozu zařízení. Tato opatření často řeší také zvýšené provozní náklady na údrţbu a opravy konstrukcí, prvků či technického zařízení budovy. V následujících podkapitolách je uveden popis moţných energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích včetně opatření na otopné soustavě (zdroje tepla, rozvody, armatury, atd.), jejich souhrnný přehled pak uvádí kapitola 4. 4. 7. Realizace některých opatření předpokládá přednostní realizaci opatření jiných – např. návrh nového zdroje tepla by měl být logicky proveden na stav budovy po realizaci opatření navrţených doporučenou variantou energetického auditu pro stavební prvky a konstrukce, tzn. aţ po sníţení energetické náročnosti budovy. Posuzované varianty (= kombinace vhodných opatření) včetně vyčíslení potenciálu úspor energie a provozních nákladů jsou uvedené v kapitole 4. 6. energetického auditu. Pro dosaţení předpokládaných úspor je ve všech níţe popsaných případech (včetně výměny oken a zateplení stěn a střechy/podlahy půdy) nezbytné následné hydraulické vyváţení otopné soustavy (otopná soustava bude po zateplení dodávat menší mnoţství tepla na vytápění) a regulaci zdroje tepla a otopných těles5.

V projektové dokumentaci zateplení je nutné dbát na doloţení popisu technického a technologického řešení a dimenzování tepelné izolace, návrh rozhodujících konstrukčních detailů a návrh systému kontrol, které zajistí dosaţení poţadované kvality provedení. Realizace by měla být nejen v souladu zejména s vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických poţadavcích na výstavbu, ale i se souvisejícími platnými normami. Při rekonstrukci by měl být pouţit certifikovaný tepelně-izolační systém. Stejně tak nová okna by měla být certifikovaná, s uvedením všech technických parametrů, zejména součinitele prostupu tepla Uw celého okna včetně rámu (nikoli často uváděného pouze součinitele prostupu tepla Ug skla). 5

33/83

Energetický audit


4. 2. Beznákladová a nízkonákladová opatření 4. 2. 1. Opatření A – Energetický management Základní charakteristika:  osvěta pro zaměstnance i ţáky - doporučení vedoucí k úsporám energie a důraz na jejich dodrţování  zodpovědnost za energetickou náročnost provozu  vyhodnocování spotřeb tepla a energie Energetický management (dále jen EM) se skládá z následujících, neustále se opakujících, činností: měření spotřeby energie – stanovení potenciálu úspor energie – realizace opatření – vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosaţených. Následující tabulka uvádí přehled obecných i konkrétních beznákladových a nízkonákladových opatření vhodných pro sníţení spotřeby energie a nákladů v objektu. Tabulka 27 Úkoly energetického managementu

obecné úkoly EM měření spotřeb energií a jejich vyhodnocování

stanovovat priority investičních akcí a oprav s dopadem na energetické hospodářství sledovat předpokládaný vývoj cen energií pro vlastní rozhodování zabezpečovat efektivní smluvní podmínky s dodavateli energií, volba vhodných cenových tarifů zabezpečování vhodných smluvních podmínek s nájemci, osvěta pro nájemníky, doporučení vedoucí k úsporám energie

úkoly v konkrétních podmínkách objektu návrhy na investiční akce pro majitele, resp. provozovatele na základě zpracovaného energetického auditu podílet se na zabezpečování vnitřních podmínek dle příslušných hygienických předpisů (zajištění poţadované vnitřní teploty, dostatek čerstvého vzduchu, apod.) informovat zaměstnance o moţnostech úspory energie, výukový program pro děti se zaměřením na energetiku průběţně kdykoli v případě realizace energetických úspor nebo při přechodu na nový způsob vytápění při pořizování nových spotřebičů volit spotřebiče v kategorii A (případně A+ či A++) energetického štítku, účinné a přesto energeticky nenáročné vytápění, větrání, osvětlení, atd.

Spotřeba tepla na vytápění i ohřev vody v objektu není samostatně měřena, proto je vhodné měření zavést (i pro kaţdý subjekt zvlášť) a průběţně ji sledovat a vyhodnocovat, spotřebu tepla na vytápění přepočítanou denostupňovou metodou na spotřebu odpovídající normovým klimatickým podmínkám porovnávat s dlouhodobým průměrem. V případě výraznějších odchylek (vzrůst spotřeby) hledat příčinu a učinit opatření. V celém objektu jsou osazeny pákové nebo termostatické baterie, jejich pouţitím je sníţeno mnoţství spotřebované teplé vody i teplo na její přípravu (u pákových aţ o 30 % a u termostatických aţ o 50 %) oproti klasickým bateriím. Nízkonákladové sníţení potřeby teplé vody tak není moţné. Informační setkání nebo jiná forma osvěty pro zaměstnance, ţáky i nájemníky jsou také účinným nástrojem pro dosaţení úpor energie (změnou chování uţivatel), zejména po realizaci energeticky úsporných opatření. Např. po instalaci termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi (TRV) je vhodné uţivatele informovat o funkci a správném

34/83

Energetický audit


pouţívání ventilů (v případě vybudování ústředního vytápění - teplovodní otopné soustavy s otopnými tělesy), po osazení nových oken informovat o vhodném a účinném větrání. Řada uţivatelů nechává např. nevhodně zakrytá otopná tělesa nábytkem a záclonami tak, ţe teplo je jimi akumulováno, nebo při sníţení výkonu otopného tělesa díky pasivním solárním ziskům mají pocit, ţe těleso dostatečně „nehřeje“ a poţadují zvýšit tepelný výkon tělesa, přestoţe je místnost vytápěna na jimi poţadovanou nastavenou teplotu apod. Vhodné by bylo, aby v rámci rekonstrukce bylo umělé osvětlení a jeho regulace navrţeny tak, aby respektovaly nejen obtíţnost zrakových činností a jejich rozmístění a časový charakter, ale také podmínky denního osvětlení a vazbu umělého osvětlení na ně. Úroveň denního osvětlení a jeho rozloţení ve vnitřním prostoru by měla být zjištěna buď měřením, nebo výpočtem. Světla by mělo být moţné zapínat/vypínat v řadách rovnoběţných s okny, a tak šetřit elektřinu vypínáním řady světel blíţe k oknům v případě, kdy je denní osvětlení v tomto místě dostatečné. Je téţ vhodné osadit čidla pro automatické zapínání/vypínání osvětlení dle pohybu osob v méně často vyuţívaných prostorech např. na chodbách a hygienických zařízeních. Stav veškerých spotřebičů el. energie odpovídá jejich stáří, v případě jejich výměny je vhodné volit spotřebiče s nízkou spotřebou energie (v kategorii A energetického štítku, či lepší). Při stávajícím způsobu zásobování objektu energií lze dále doporučit vzájemné blokování odběru rozhodujících elektrických spotřebičů odběratele a respektovat současnost jejich provozu tak, aby postačující hodnota hlavního jističe v místě měření odběru elektřiny byla co nejmenší (např. blokovat odběr přímotopných topidel při krátkodobém provozu elektrospotřebičů v kuchyni), pokud tak není jiţ učiněno. Fungující energetický management v některých případech dokáţe výrazně sníţit náklady na energie. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtíţné, neboť záleţí na mnoha faktorech - finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Tepelná ztráta budov závisí nejen na tepelně technických vlastnostech obvodových konstrukcí, ale také na chování a disciplině uţivatelů. Např. nadměrné větrání (i se současným přetápěním) můţe výrazně zvýšit ztrátu tepla. Spotřebu energií lze téţ ovlivnit kontrolovaným provozem elektrických spotřebičů, včetně osvětlení. Z důvodu výše uvedených nebudou v tomto opatření investiční náklady ani úspora energie vyčísleny.

35/83

Energetický audit


4. 3. Nízkonákladová opatření 4. 3. 1. Opatření B – Rekonstrukce a optimalizace osvětlení Základní charakteristika:  celkový počet všech osvětlovacích těles (ţárovky, zářivky) je 162 ks s celkovým instalovaným příkonem 12,09 kW  osazení 72 ks úsporných zářivkových těles, nahrazujících stávající ţárovkové osvětlení  osazení čidel pohybu na WC Vzhledem k typu budovy a jejímu účelu uţití je vhodné osazení úsporných osvětlovacích těles. V objektu jsou jiţ na některých místech osazeny úsporné zářivky (učebny). V současné době je v objektu školky instalováno jak ţárovkové, tak zářivkové osvětlení. Ţárovky čítají 46% celkového příkonu osvětlení. Jejich výměnou za energeticky úsporná svítidla je moţné ušetřit část energie na osvětlení. Výměnou starých krytů svítidel za nové a jejich pravidelným čištěním je moţné dosáhnout vyšší hodnoty osvětlenosti prostoru na jedno svítidlo. Pro splnění normou poţadovaných hodnot průměrné osvětlenosti prostoru je tak moţné pouţít menší mnoţství svítidel o celkově menším příkonu. Uţití kompaktních zdrojů umoţní zvýšení světelného výkonu svítidla při sníţeném elektrickém příkonu. Osvětlení a jeho intenzitu se doporučuje pokud moţno ovládat podle denního světla. Úpravu osvětlení je moţné provést výměnou ţárovkových svítidel za zářivkové zdroje, náhradou ţárovek kompaktními zářivkovými zdroji, osazením časových spínačů v málo frekventovaných prostorách s omezeným pobytem, osazením spínačů reagujících na pobyt lidí v místnosti. Změna uţivatelských návyků přinese výrazné úspory energie bez vynaloţení investičních nákladů. Předpokládá se výměna cca 46 % osvětlovacích těles a to pouze v prostorech, kde je to účelné. Energeticky a ekonomicky úsporné osvětlení vyţaduje:  správnou volbu světelného zdroje včetně předřadných přístrojů  správnou volbu způsobu osvětlení  úpravu ploch ovlivňující osvětlení prostoru  vhodný způsob regulace a ovládání Investiční náklady činí přibliţně 34 tis. Kč včetně DPH. Realizací opatření se docílí úspory el. energie cca 6,8 GJ/rok (1,8 MWh/rok). Prostá návratnost investice do tohoto opatření činí 5,9 let.

36/83

Energetický audit


4. 4. Vysokonákladová opatření 4. 4. 1. Opatření C – Výměna otvorových výplní v budově HP a části nevyhovujících dveří v budově DP, renovace a utěsnění oken v budově DP Základní charakteristika:  výměna části otvorových výplní hospodářského pavilonu - nový součinitel prostupu tepla oken a dveří maximálně UN,rq = 1,70 W/(m2K), optimálně pod UN,rc = 1,20 W/(m2K),  výměna zbylých otvorových výplní hospodářského pavilonu - nový součinitel prostupu tepla oken a dveří maximálně UN,rq = 2,50 W/(m2K), optimálně pod UN,rc = 1,70 W/(m2K),  výměna původních vnějších dveří v dětském pavilonu za nové dveře s hodnotou součinitele prostupu tepla UN,rc = 1,20 W/(m2K). 2  plocha otvorových výplní k výměně celkem 89 m  utěsnění 4ks oken – oprava kování, případně těsnění  celková renovace 36 dřevěných oken, obroušení degradovaných ochranných nátěrů a nanesení nových 2  měrné investiční náklady pro výměnu oken odpovídají přibliţně 4 000 – 6 500 Kč/m včetně DPH V hospodářské budově jsou veškeré výplně otvorů původní. Jejich stav odpovídá jejich stáří, mají vzhledem k dnešním poţadavkům norem velmi nevyhovující tepelně technické parametry. Některá okna mají vlivem zatékání vlhkosti uhnilou část rámu. Výměna oken je tedy spíše nezbytně nutným technickým poţadavkem neţ energetickým opatřením. V této variantě je posuzována výměna původních otvorových výplní za výplně nové s výrazně lepšími tepelně technickými vlastnostmi. Okna s doporučenou hodnotou součinitele prostupu tepla Uw = 1,20 W/(m2K), budou umístěna do místností s vyššími nároky na teplotu vzduchu (kanceláře, kuchyň, sušárna a prádelna, příprava jídel). Okna s mírnějšími poţadavky normy s Uw = 1,70 W/(m2K) budou umístěna do podruţných (zbylých) místností, které nemají tak velké nároky na udrţování vnitřního prostředí. Hodnoty odpovídají doporučeným hodnotám dle ČSN 73 0540-2:2007 6. V případě výměny starých dveřních výplní v dětském pavilonu, dojde k jejich náhradě za dveře splňující doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla Uw = 1,20 W/(m2K). Vlivem zvýšené těsnosti oken je průměrná výměna vzduchu uvaţovaná ve výpočtech v dětském pavilonu sníţena z hodnoty n = 0,52 h-1 na n = 0,50 h-1. V hospodářském pavilonu byla průměrná intenzita výměny vzduchu sníţena z n = 0,7 h-1 na n = 0,6 h-1. Součástí výše navrţených opatření je i utěsnění 4 ks oken a renovace 36 dřevěných oken dětského pavilonu.

Hodnota součinitele prostupu tepla poţadovaná a doporučená normou ČSN 73 0540-2:2007 je přepočítaná na vnitřní průměrnou teplotu vzduchu v daném objektu dle téţe normy odst. 5.2.1 a, b. V dětském pavilonu je průměrná vnitřní teplota vzduchu 20,6°C, této teplotě odpovídají poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla uvedené v tabulce 3. V hospodářském pavilonu je průměrná vnitřní teplota vzduchu 16°C, poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla jsou tedy přepočítány na tuto teplotu. Dle normy ČSN 730540-2:2007 jsou hodnoty na součinitel prostupu tepla oken a jiných výplní otvorů pro teplotu vnitřního vzduchu 18-22°C následující: poţadovaná 1,7 W/(m2K) a doporučená hodnota 1,2 W/(m2K), přičemţ jejich kovové rámy musí mít max. 2,0 W/(m2K) a ostatní rámy max. 1,70 W/(m2K). 6

Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN pro celou obálku budovy přehledně uvádí Tabulka 19.

37/83

Energetický audit


Okny na západním schodišti zatéká, z toho usuzuji na jejich špatné těsnění. Okno ve druhém patře v místnosti 207 se nedovírá, pravděpodobně je zkřivené. Okno má tedy vysokou míru infiltrace vzduchu, na základě toho dochází k neregulovatelnému zvýšení výměny vzduchu v místnosti. Odstraněním těchto vad dojde k opětovné minimalizaci infiltrace vzduchu okenními spárami resp. netěsnostmi a ke sníţení výměny vzduchu v místnosti. Okna na dětském pavilonu jsou dřevěná eurookna s izolačním dvojsklem, v projektové dokumentaci je uveden výrobek Thermostar F-86. Výrobce udává součinitel prostupu tepla zasklení Ug = 1,10 W/(m2K), součinitel prostupu tepla rámem není uveden, ale vzhledem k tloušťce rámu 86 mm lze odhadem určit součinitel prostu tepla celého okna Uf < 1,40 W/(m2K). Výrobcem udávaná hodnota pro celé okno je Uw = 1,20 W/(m2K). Vzhledem ke stáří a současnému stavu okna jsem ve výpočtu zhoršil hodnotu součinitele prostupu tepla celého okna na Uw = 1,40 W/(m2K). Okna nejsou od doby své instalace udrţována, mají na některých místech výrazně poškozený ochranný nátěr, který je třeba nahradit novým. Nedojde-li k opravě těchto vad, hrozí objemové změny (kroucení, bobtnání) dřevěného profilu a zhoršení tepelně technických vlastností rámu vlivem vlhkosti. S objemovými změnami rámu dojde ke zvýšení infiltrace vzduchu netěsnostmi a následnému zvýšení výměny vzduchu v místnosti. Rámové a přídavné okapnice na křídle bych doporučoval vyměnit za okapnice z eloxovaného hliníku, zabezpečující lepší odtok vody, čímţ nebude docházet k jejich poškozování působením klimatických jevů (slunce, déšť, vysoká a nízká teplota …). Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv osazení nových oken s různým součinitelem prostupu tepla na sníţení (úsporu) spotřeby tepla na vytápění. Tabulka 28 Součinitel prostupu tepla a úspora tepla po výměně oken hospodářského pavilonu

stav stávající nový 1 nový 2

součinitel spotřeba tepla úspora tepla prostupu tepla na vytápění na vytápění [W/(m2K)] [GJ/rok] 1) [%] 2,7 – 3,0 1,7 1,2; 1,7 2)

536 497 492

7,3 % 8,2 %

ne/vyhovuje poţadavku normy na součinitel prostupu tepla nevyhovuje vyhovuje poţadované hodnotě vyhovuje doporučené hodnotě

Spotřeba již zahrnuje nejen účinnosti otopné soustavy, ale také vliv nesoučasnosti vytápění, vliv útlumu vytápění a vliv regulace. 2) Okna v místnostech s teplotou vzduchu 18-22°C mají doporučenou hodnotu souč. prostupu tepla U=1,2 W/(m2K) a okna v ostatních místnostech (teplota vzduchu <18°C) mají doporučenou hodnotu souč. prostupu tepla U=1,7 W/(m2K). 1)

Investiční náklady činí přibliţně 440 tis. Kč včetně DPH, tzn. 5 000 Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 43 GJ/rok. Prostá návratnost opatření činí 12,2 let. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,92 W/(m2K), a při realizaci pouze tohoto opatření tak nebude splněn poţadavek normy (klasifikační třída zůstane E - nehospodárná). Poznámka: Ponechají-li se tato okna bez jakékoliv úpravy, dojde k postupné degradaci jejich tepelných i technických vlastností. Dalším krokem bude nutnost okna vyměnit za nová, to sebou přinese podstatně vyšší náklady, než jaké by byly dnes za jejich renovaci.

38/83

Energetický audit


4. 4. 2. Opatření D – Zateplení obvodových stěn objektu HP (D1) a DP (D2) Základní charakteristika:  součinitel prostupu tepla vnější stěny po rekonstrukci maximálně UN,rq = 0,57 W/(m2K), optimálně pod UN,rc = 0,38 W/(m2K) 7 2  celková plocha pro zateplení stěn budovy je 356 m (reálná plocha nutného zateplení bude vyšší o plochy ostění, nadpraţí a atiky)  měrné investiční náklady pro vnější zateplení v rozsahu normových poţadavků přibliţně odpovídají 1 200 – 1 800 Kč/m2 včetně DPH  doporučená tloušťka tepelné izolace obvodových stěn min. 60 mm, optimálně 100 mm Dodatečné kontaktní zateplení stěny HP (opatření D1) stávající skladby lze provést a nevyţaduje ţádné speciální technologické postupy (poréznost povrchu štěpkocementových desek zajišťuje dobré spojení s omítkou a betonem). Štěpkocementové desky jsou místně kotveny ocelovými sponami do ţelezobetonového panelu. Přesto je třeba před provedením dodatečného zateplení získat vyjádření statika, který potvrdí proveditelnost dodatečného zateplení a stanoví podmínky, za kterých bude provedeno. Před provedením zateplení je nutné zkontrolovat stav původní omítky, výsledný podklad musí být suchý, pevný, rovný, bez prachu, apod. Posouzení dodatečného zateplení obvodové stěny z hlediska šíření vlhkosti uvádí Příloha 3. Dodatečné zateplení v minimální navrţené tloušťce tepelné izolace splňuje všechny poţadavky ČSN 73 0540-2:2007. Ověřen byl i poţadavek na splnění kritérií v místnostech s vnitřní teplotou 20°C. Součinitel prostupu tepla zateplenou obvodovou konstrukcí by měl být maximálně 0,57 W/(m2K), aby byl splněn poţadavek normy ČSN 730540-2:2007, ale lépe je dosahovat zateplením hodnot niţších (normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je 0,38 W/(m2K)). Po kontaktním zateplení obvodových stěn tepelnou izolací z minerálních vláken s kolmými vlákny o tl. 60 mm bude součinitel prostupu tepla izolované stěny U = 0,53 W/(m2K). Zateplením shodnou izolací o tl. 100 mm bude součinitel prostupu tepla konstrukce U = 0,36 W/(m2K). Jako tepelný izolant hospodářské budovy můţe být pouţit i pěnový fasádní polystyren a to v tl. 60 mm (U = 0,48 W/(m2K)) pro dosaţení poţadované hodnoty součinitele prostupu tepla nebo v tl. 90 mm (U = 0,36 W/(m2K)) pro dosaţení doporučené hodnoty. Poznámka: Auditem posuzované souvrství konstrukce je jen orientační a bude upřesněno po konzultaci s projektantem a na základě průzkumu stávajícího stavu skladby konstrukce. Projektant následně spočítá a posoudí tepelně technické vlastnosti konstrukce. Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv dodatečného, resp. v tomto případě nového zateplení obvodových konstrukcí objektu HP tepelnou izolací různé tloušťky na sníţení (úsporu) spotřeby tepla na vytápění.

Hodnota součinitele prostupu tepla poţadovaná a doporučená normou ČSN 73 0540-2:2007 je přepočítaná na vnitřní průměrnou teplotu vzduchu v daném objektu dle téţe normy odst. 5.2.1 a, b. V hospodářském pavilonu je průměrná vnitřní teplota vzduchu 16°C, poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla jsou tedy přepočítány na tuto teplotu. 7

Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN pro celou obálku budovy přehledně uvádí Tabulka 19.

39/83

Energetický audit


Tabulka 29 Vliv různé tloušťky tepelné izolace vnějších stěn hospodářského pavilonu na sníţení spotřeby tepla na vytápění (varianta EPS – λ=0,041 W/m.K)

tloušťka součinitel spotřeba tepla úspora tepla ne/vyhovuje poţadavku normy tepelné izolace prostupu tepla na vytápění na vytápění na součinitel prostupu tepla [cm] [W/(m2K)] [GJ/rok] 1) [%] 0 cm 1,80 536 nevyhovuje 6 cm 0,48 413 22,9% vyhovuje poţadované hodnotě 10 cm 0,33 400 25,4% 12 cm 0,28 394 26,5% vyhovuje doporučené hodnotě 18 cm 0,20 387 27,8% 24 cm 0,15 384 28,3% Spotřeba již zahrnuje nejen účinnosti otopné soustavy, ale také vliv nesoučasnosti vytápění, vliv útlumu vytápění a vliv regulace. 1)

Investiční náklady na realizaci opatření D1 jsou stanoveny ve výši cca 566 tisíc Kč včetně DPH, tzn. 1 589 Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 141 GJ/rok. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,71 W/(m2K), při realizaci pouze tohoto opatření tak bude splněn poţadavek normy (klasifikační třída se změní na C2 – vyhovující poţadované úrovni). Prostá návratnost opatření činí 5,5 let. Doporučení: Na objektu dětského pavilonu mateřské školky jsou fasádní desky CEMBONIT nekvalitně provedeny. Desky jsou prohnuté a spáry mezi nimi dosahují v některých místech i 1,5 cm (9. 2. Příloha 2 Fotodokumentace). Těmito spárami, vzhledem k absenci větrné zábrany (difúzně otevřené fólie), můţe zatékat dešťová voda nebo voda hnaná větrem, a tak tepelnou izolaci pod deskami poškodit. Je pravděpodobné, ţe tepelná izolace nacházející se pod fasádními deskami bude mít výrazně horší tepelné vlastnosti vlivem zvýšené vlhkosti, neţ jsou jejich návrhové hodnoty deklarované výrobcem. Zároveň spárami proniká vítr, který zvyšuje proudění vzduchu v minerální tepelné izolaci, a tak objekt de facto ochlazuje (dochází ke zhoršení tepelných vlastností konstrukce). Stávající skladba obvodové stěny nevyhovuje poţadavkům na součinitel prostu tepla konstrukcí dle ČSN 73 0540-2:2007. V místě napojení spojovací chodby na dětský pavilon se ve spodní části stavby vyskytuje plíseň (9. 2. Příloha 2 Fotodokumentace). Kout je navíc orientován na severní světovou stranu, takţe nedochází k jeho vysušení sluncem. V místě je třeba provést podrobný průzkum příčiny zvýšené vlhkosti a navrhnout vhodné sanační opatření. Návrhem zajišťujícím delší ţivotnost a bezporuchovost tohoto obvodového pláště DP je tedy jeho renovace. S tímto opatřením je zároveň výhodné provést dodatečné zateplení stěn (opatření D2) tak, aby vyhovovaly optimálně doporučeným hodnotám na součinitele prostupu tepla konstrukcí. To znamená přidáním 80-120 mm minerální plsti ke stávající skladbě. Náklady na toto opatření D2 jsou stanoveny ve výši 585 tis. Kč včetně DPH. Tomu odpovídá cena 1 828 Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění o cca 27 GJ/rok. Prostá návratnost opatření činí 26 let.

40/83

Energetický audit


Pozitivní vlastnosti zateplení konstrukcí: snížení energetické náročnosti budovy, snížení studeného sálání zdí směrem do interiéru, snížení infiltrace, zvýšení ochrany konstrukce před povětrnostními vlivy, obnova vnějšího obvodového pláště, zhodnocení stavby, zlepšení estetického vzhledu budovy, apod. Další doporučení: Z důvodu minimalizace tepelných mostů by obecně izolace obvodových stěn nad vytápěným (technickým) podlažím nebo suterénem měla zasahovat pod úroveň terénu. Přesah tepelné izolace vnější stěny nad nevytápěným technickým podlažím nebo suterénem by měl činit min. 30 cm pod spodní líc stropu (zde se takové prostory nenacházejí). Okenní ostění (parapet, nadpraží) by měla být izolována tepelnou izolací v tloušťce min. 2-3 cm, optimálně 5 cm (pokud to dovolí šířka okenního rámu).

41/83

Energetický audit


4. 4. 3. Opatření E – Tepelně-technická sanace střešního pláště budovy HP a spojovací chodby Základní charakteristika: 2  součinitel prostupu tepla střechy po rekonstrukci maximálně UN,rq = 0,36 W/(m K), 2 8 optimálně pod UN,rc = 0,24 W/(m K) 2  plocha střechy pro zateplení HP 319 m (reálná plocha zateplení bude vyšší o plochy přídavných izolací u detailů, zateplení atiky z vnitřní strany, …) 2  plocha střechy pro zateplení spojovací chodby 50 m (reálná plocha zateplení bude pravděpodobně vyšší o plochy přídavných izolací u detailů, zateplení atiky z vnitřní strany, …)  měrné investiční náklady pro vnější zateplení střechy v rozsahu normových poţadavků přibliţně odpovídají 2 000 – 3 000 Kč/m2 včetně DPH  doporučená tloušťka nové tepelné izolace 160 mm Střešním pláštěm oproti plášti obvodovému uniká při stejně ploše menší mnoţství energie (díky 50 mm EPS). Toto mnoţství však není zanedbatelné a má výrazný podíl na celkových tepelných ztrátách budovy. Dodatečné zateplení střechy je z hlediska měrných investičních nákladů méně náročné neţ např. zateplení podlahy na terénu, i z tohoto důvodu je vhodné sníţit součinitel prostupu tepla touto konstrukcí, který je z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov nevyhovující. Součinitel prostupu tepla zateplenou střechou by měl být maximálně 0,36 W/(m2K), aby byl splněn poţadavek normy ČSN 730540-2:2007. Lepší je ale dosahovat zateplením hodnot niţších (normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je 0,24 W/(m2K)). Po zateplení střechy tepelnou izolací tl. 200 mm bude součinitel prostupu tepla střechy hospodářského pavilonu 0,23 W/(m2K) a střechy chodby 0,20 W/(m2K). Skladba souvrství konstrukce bude upřesněna projektem v závislosti na provedené sondě do střešní konstrukce a zjištění stávajícího stavu jednotlivých materiálů (v auditu je souvrství konstrukce řešeno pouze orientačně, zadané materiály se mohou oproti skutečnému návrhu lišit). Projektant následně spočítá a posoudí tepelně technické vlastnosti konstrukce. Lze předpokládat, ţe materiálové souvrství střechy nevyhovuje stávajícím poţadavkům na střešní pláště budov. Proto je v návrhu uvaţována výměna všech vrstev střešního pláště. Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv dodatečného, resp. v tomto případě nového zateplení střechy tepelnou izolací různé tloušťky na sníţení (úsporu) spotřeby tepla na vytápění.

Hodnota součinitele prostupu tepla poţadovaná a doporučená normou ČSN 73 0540-2:2007 je přepočítaná na vnitřní průměrnou teplotu vzduchu v daném objektu dle téţe normy odst. 5.2.1 a, b. V hospodářském pavilonu je průměrná vnitřní teplota vzduchu 16°C, poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla jsou tedy přepočítány na tuto teplotu. 8

Poţadované a doporučené hodnoty U pro celou obálku budovy přehledně uvádí Tabulka 19.

42/83

Energetický audit


Tabulka 30 Vliv různé tloušťky tepelné izolace střechy HP a chodby na sníţení spotřeby tepla na vytápění

tloušťka Součinitel spotřeba tepla úspora tepla tepelné izolace prostupu tepla na vytápění na vytápění [cm] [W/(m2K)] 1) [GJ/rok] 2) [%] stávající 3) 12 cm 20 cm 26 cm 40 cm

0,76 (0,68) 0,34 (0,26) 0,23 (0,20) 0,19 (0,17) 0,15 (0,14)

536 499 491 487 485

6,9% 8,5% 9,1% 9,5%


První hodnota platí pro plochou střechu hospodářského pavilonu, hodnota v závorce pro plochou střechu chodby. 2) Spotřeba již zahrnuje nejen účinnosti otopné soustavy, ale také vliv nesoučasnosti vytápění, vliv útlumu vytápění a vliv regulace. 3) Dle dostupných podkladů tvoří tepelně-izolační vrstvu střechy v současném stavu pěnový polystyren tl. 5 cm, který bude při rekonstrukci střechy pravděpodobně odstraněn (vzhledem k jeho předpokládanému stavu). Pokud jeho odstranění nebude nutné, budou součinitele prostupu tepla střechy po zateplení ještě příznivější, než uvádí tabulka. 1)

Investiční náklady pro zvolenou tl. izolace 20 cm činí přibliţně 810 tis. Kč včetně DPH, tzn. 2 196 Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění budovy o cca 52 GJ/rok. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,88 W/(m2K), a tak při realizaci pouze tohoto opatření nebude splněn poţadavek normy (klasifikační třída zůstane E - nehospodárná). Prostá návratnost opatření činí 18,4 let.

43/83

Energetický audit


4. 4. 4. Opatření F – Tepelně-technická sanace střešního pláště budovy DP Základní charakteristika: 2  součinitel prostupu tepla střechy po rekonstrukci maximálně UN,rq = 0,24 W/(m K), 2 optimálně pod UN,rc = 0,16 W/(m K) 2  plocha střechy pro zateplení DP 255 m (reálná plocha zateplení bude pravděpodobně vyšší o plochy přídavných izolací u detailů, …)  doporučená tloušťka nové tepelné izolace 240 mm Ztráta energie prostupem touto konstrukcí je u budovy dětského pavilonu převaţující. Dodatečné zateplení střechy je z hlediska měrných investičních nákladů méně náročné neţ zateplení střešního pláště hospodářské budovy. U této třešní konstrukce je totiţ izolace uloţena na spodní pásnici příhradového nosníku. Není třeba měnit střešní krytinu, vyhovuje-li všem poţadavkům, izolace se vkládá po odstranění části podhledu. Další variantou je pouţít jeden z druhů foukané tepelné izolace, to přinese sníţení nákladů na odstranění vnitřních podhledů. Stačí pouze několik malých otvorů, kterými bude izolace pomocí hadic rovnoměrně rozfoukána po celé ploše. Z těchto důvodů je proto vhodné sníţit součinitel prostupu tepla, který je z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov nevyhovující. Součinitel prostupu tepla zateplenou střechou by měl být maximálně 0,24 W/(m2K), aby byl splněn poţadavek normy ČSN 730540-2:2007. Lepší je ale dosahovat zateplením hodnot niţších (normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je 0,16 W/(m2K)). Po zateplení tepelnou izolací z minerálních vláken tl. 240 mm bude součinitel prostupu tepla střechy pavilonů 0,15 W/(m2K). V případě foukané izolace z minerálních vláken je navrţená výsledná tloušťka (po slehnutí) izolace 240 mm při dosaţení stejného součinitele prostupu tepla jako v případě minerálních desek. Skladba souvrství konstrukce bude upřesněna projektem v závislosti na provedené sondě do střešní konstrukce a zjištění stávajícího stavu jednotlivých materiálů (v auditu je souvrství konstrukce řešeno pouze orientačně, zadané materiály se mohou oproti skutečnému návrhu lišit). Projektant následně spočítá a posoudí tepelně technické vlastnosti konstrukce. Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv dodatečného zateplení střechy tepelnou izolací z foukaných minerálních vláken různé tloušťky na sníţení (úsporu) spotřeby tepla na vytápění. Tabulka 31 Vliv různé tloušťky tepelné izolace střechy DP na sníţení spotřeby tepla na vytápění

tloušťka Součinitel spotřeba tepla úspora tepla tepelné izolace prostupu tepla na vytápění na vytápění 2 1) [cm] [W/(m K)] [GJ/rok] [%] stávající 12 cm 22 cm 30 cm 40 cm

0,62 0,23 0,16 0,13 0,11

536 500 494 492 491

0,0% 6,7% 7,8% 8,2% 8,5%


Spotřeba již zahrnuje nejen účinnosti otopné soustavy, ale také vliv nesoučasnosti vytápění, vliv útlumu vytápění a vliv regulace. 1)

Investiční náklady pro zvolenou tl. izolace 22 cm činí přibliţně 144 tis. Kč včetně DPH, tzn. 566 Kč/m2 včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení spotřeby tepla na vytápění

44/83

Energetický audit


o cca 49 GJ/rok. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,91 W/(m2K), a tak při realizaci pouze tohoto opatření nebude splněn poţadavek normy (klasifikační třída zůstane E - nehospodárná). Prostá návratnost opatření činí 3,5 let. Poznámka: Náklady a návratnost tohoto opatření je spočtena pro případ použití foukané izolace. Při použití jiného izolačního materiálu náklady podstatně vzrostou. Stejně tak i v případě výměny či sanace stávající střešní krytiny. Bude-li muset být navržená skladba doplněna o parozábranu, náklady rovněž vzrostou. Rozsah a míru zásahu do konstrukce určí projektant.

45/83

Energetický audit


4. 4. 5. Opatření G – Kotelna na zemní plyn + otopná soustava Základní charakteristika:  instalace kotlů na zemní plyn s účinností 102 % (vztaţeno ke spalnému teplu)  zavedení plně automatizovaného provozu kotelny  instalace rozvodů do jednotlivých pavilonů a vybudování otopné soustavy  měření spotřeby, regulace vytápění podle průběhu venkovních a vnitřních teplot  příprava teplé vody stávajícím způsobem Akumulační kamna byla vyměněna za nová v roce 2007, proto nahrazení stávajícího způsobu vytápění je spíše udáním budoucích moţností nahrazení dosluhujících zdrojů tepla. V hospodářské budově nepokrývá dosaţitelný tepelný výkon stávající výpočtovou potřebu tepla objektu. Návrh a dimenze nové otopné soustavy by se měl řídit podrobnou specifikací provozu a funkce jednotlivých místností. Otopná soustava a umístění otopných těles by měly být důkladněji zónovány podle vnitřní výpočtové teploty tak, aby dimenze otopných těles odpovídala ztrátám jednotlivých místností. Příprava teplé vody v tomto opatření zůstane stávající. Jako jedna z moţných variant řešení způsobu vytápění připadá v úvahu přestavba skladovacího prostoru (v jihozápadní části HP) na kotelnu. Zde by proběhla instalace nových nízkoteplotních kondenzačních kotlů na spalování zemního plynu, jejichţ parametry vyhovují dnešním poţadavkům na účinnost energetického zdroje. Výhodou těchto zdrojů je, ţe při sníţeném výkonu jejich účinnost neklesá, u kondenzačních kotlů se navíc vyuţije kondenzační teplo vodní páry obsaţené ve spalinách, čímţ se dále zvyšuje účinnost zdroje. Čím niţší teplotní spád (optimálně 50/30°C), resp. teplota vratné (vstupní) vody do kotle, tím vyšší vyuţití kondenzačního principu, protoţe takto se spalinám odebírá nejvíce tepla 9. Nutné by bylo vybudovat teplovodní otopnou soustavu včetně otopných těles, které nejsou v objektu instalovány. Instalace těchto kotlů je podmíněna (vzhledem k teplotnímu spádu otopné soustavy) celkovou rekonstrukcí objektu s výrazným sníţením tepelných ztrát. Kdyby byla otopná soustava o takovémto nízkém teplotním spádu instalována do objektu s velkými tepelnými ztrátami, vycházely by dimenze otopných ploch neúměrně velké. Vzhledem ke stávajícímu způsobu vytápění nelze úspory tepla v tomto opatření dosáhnout efektivnější distribucí tepla (sníţením tepelných ztrát zásobníků a rozvodů), ale především zavedením účinnější regulace a útlumů ve vytápění. Současně by však měly být dodrţovány hygienické poţadavky pro zajištění dostatečné kvality vnitřního prostředí (poţadovaná vnitřní teplota, výměna vzduchu atd.). Přínosem je i s níţení emisí škodlivých látek z globálního hlediska (v porovnání s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách). V energetickém auditu se předpokládá oddělená příprava TV a vytápění. V tomto opatření by tak připadala v úvahu instalace 2 kotlů na vytápění, regulovatelných v rozsahu jmenovitého tepelného výkonu 16 - 80 kW 10 (resp. po předpokládané rekonstrukci budovy 7 - 35 kW), a zavedení automatické (ekvitermní) regulace a měření.

Pro efektivní návrh zdroje pro vytápění v případné kombinaci s přípravou teplé vody je vţdy vhodné znát nejen celkovou potřebu tepla, ale i křivku (grafické znázornění) odběru teplé vody v čase v konkrétních podmínkách. Na jejím základě se stanoví výkon a velikost teplovodního zásobníku, moţnost vyuţití topné vody z kotle pro vytápění i pro přípravu teplé vody, dále provozně pohotovostní čas samostatného kotle pro přípravu TV, který pak můţe slouţit i pro vytápění, apod. Přesný návrh včetně veškerých zařízení a armatur musí provést projektant. 9

10

Orientační údaj, nepředpokládá se instalace zdroje před sníţením tepelné ztráty objektu.

46/83

Energetický audit


Uskutečnění automatického provozu předpokládá zavedení měření v takovém rozsahu, aby bylo moţné průběţně sledovat stav energetické soustavy. Musí dojít k osazení prvků, které umoţní dálkové ovládání a sledování akčních orgánů. Jedná se především o motory čerpadel, kompresorů, elektropohony regulačních a uzavíracích ventilů. Dále je nutné osadit řídící centrálu, která bude vyhodnocovat současný stav a dle vstupních parametrů (venkovní a vnitřní teplota, denní doba, apod.) bude regulovat celou soustavu. Investiční náklady činí přibliţně 991 tis. Kč včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat sníţení konečné spotřeby tepla na vytápění o cca 52 GJ/rok. Prostá návratnost činí 3,6 let.

47/83

Energetický audit


4. 4. 6. Opatření H – Kotelna na pelety + otopná soustava Základní charakteristika:  instalace nových kotlů s účinností aţ 90 % (min. 85 %)  zavedení částečně automatizovaného provozu kotelny (automatické podávaní pelet)  měření a regulace podle průběhu venkovních a vnitřních teplot  vyuţití obnovitelného zdroje energie  příprava teplé vody stávajícím způsobem Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, akumulační kamna byla vyměněna za nová v roce 2007, proto nahrazení stávajícího způsobu vytápění je spíše udáním budoucích moţností nahrazení dosluhujících zdrojů tepla. Další z moţných variant rekonstrukce stávajícího způsobu vytápění je vybudování otopné soustavy a instalace kotle na pelety (v jiţ zmiňované místnosti stávajícího skladu), jehoţ parametry vyhovují dnešním poţadavkům na účinnost energetického zdroje, a současně se jedná o zdroj vyuţívající obnovitelný zdroj energie a neznečišťující svým provozem ţivotní prostředí. Vzhledem ke stávajícímu způsobu vytápění nelze úspory tepla v tomto opatření dosáhnout efektivnější distribucí tepla (sníţením tepelných ztrát zásobníků a rozvodů), ale především zavedením účinné regulace a útlumů ve vytápění, úspory nákladů dosáhneme díky niţší ceně paliva. Přínosem je i sníţení emisí škodlivých látek z globálního hlediska (v porovnání s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách). V tomto opaření by připadala v úvahu instalace 2 kotlů o výkonu 35 kW 11 (po předpokládané rekonstrukci budovy se předpokládá jeden zdroj o výkonu 30 kW s vodním akumulačním zásobníkem) a zavedení automatické regulace (ekvitermní) a měření. Jako kotelna a sklad pelet bude slouţit stávající skladovací prostor v jihozápadním rohu hospodářského pavilonu. Dimenze tohoto prostoru odpovídá dlouhodobému skladování jen ve stavu po navrţených opatření v kombinaci s realizací varianty V1. V případě instalace kotelny bez předchozí sanace obálky budovy, je nutné tento prostor pro sklad pelet rozšířit menší přístavbou tak, aby celková kubatura místnosti byla alespoň 130 m3. Takto velký objem skladu by umoţňoval i dlouhodobé skladování pelet tzn. instalaci buď sběrných ţlabů nebo velkoobjemových vaků zajišťujících společně se šnekovým či pneumatickým dopravníkem automatické podávání paliva do kotle. Ve výpočtech se dále uvaţuje jen vyuţití stávajícího skladu bez přístavby. V případě instalace zdroje tepla na pevná paliva je nutné obrátit se na příslušné orgány státní správy s dotazem, je-li moţné v dané lokalitě instalovat zvolený zdroj tepla. Investiční náklady činí přibliţně 1 083 tis. Kč včetně DPH. Po realizaci opatření lze očekávat zvýšení spotřeby tepla (v palivu) na vytápění o 38 GJ/rok vlivem niţší účinnosti přeměny energie v kotli na pelety. Prostá návratnost činí 3,7 let.

11

Orientační údaj, nepředpokládá se instalace zdroje před sníţením tepelné ztráty objektu.

48/83

Energetický audit


4. 4. 7. Opatření I – Instalace fotovoltaických panelů na střeše dětského pavilonu Základní charakteristika: 2  osazení fotovoltaických panelů (článků) o celkové ploše 100,0 m na plochou střechu dětského pavilonu, jiţní orientace  měrné investiční náklady činí přibliţně 110 – 130 tis. Kč/kWp včetně DPH  vyuţití obnovitelného zdroje energie  výnos z prodeje elektřiny Veškerá elektrická energie vyrobená fotovoltaickým systémem (FVS) bude prodávána do rozvodné sítě 12, elektrický výkon tedy nebude vyuţit pro vlastní spotřebu (provoz elektrospotřebičů). Pro výpočet byly pouţity klimatické údaje pro oblast PrahaPísnice (49°59'40"N, 14°28'16"E). Celková plocha panelů umístěných na ploché střeše dětského pavilonu je cca 100 m2, celkový instalovaný výkon je 12,6 kWp. Panely budou orientovány na jih se sklonem 35°. Výpočet byl proveden ve webovém formuláři PVGIS . Průměrné roční mnoţství elektrické energie dodané FVS, tj. odhadovaný potenciál při sklonu panelů 35° a jiţní orientaci resp. odklonu od jiţního směru cca 0° (azimut), činí 11 500 kWh/rok tj. 41,4 GJ/rok. Investiční náklady činí přibliţně 1 638 tisíc Kč včetně DPH, tzn. cca 130 tis.Kč/kWp. Prostá návratnost opatření činí 11,2 let, při ceně vykupované elektrické energie 12,790 Kč/kWh 13 bez DPH.

Technické podmínky a vyvedení el. výkonu se řídí vyhláškou ERÚ č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Prodejní cena elektrické energie do distribuční sítě je dána platným cenovým rozhodnutím ERÚ (nyní Cenové rozhodnutí č. 8/2008 ze dne 18. listopadu 2008). 12

13

Výkupní cena elektřiny z OZE (fotovoltaický systém) platná pro rok 2009.

49/83

Energetický audit


4. 5. Souhrn navrţených opatření V následující tabulce je uveden přehled navrţených opatření a shrnutí realizačních nákladů u jednotlivých navrhovaných opatření. V energetickém auditu se nepředpokládá instalace nového zdroje pro vytápění bez předchozího sníţení potřeby tepla objektu. Tento předpoklad však jiţ zahrnují varianty (definované v následující kapitole) obsahující vhodnou kombinaci těchto opatření. Tabulka 32 Souhrn navrhovaných opatření – označení a popis variant a jejich investiční náklady

navrţené opatření energetický management rekonstrukce a optimalizace osvětlení výměna otvorových výplní zateplení obvodových stěn HP rekonstrukce a zateplení obvod. stěn HP tepelně-technická sanace střechy HP tepelně-technická sanace střechy DP otopná soustava a kotelna na zemní plyn otopná soustava a kotelna na pelety fotovoltaické panely

A B C D1 D2 E F G H I

náklady na úspora úspora prostá realizaci energie nákladů návratnost [tis. Kč/rok] [GJ/rok] [tis. Kč/rok] [roky] 34 7 5,8 5,9 440 43 36,2 12,2 566 141 118,3 5,5 585 27 22,5 26,0 810 52 44,0 18,4 144 49 41,1 3,5 991 52 272,8 3,6 1 083 -38 294,7 3,7 1 638 41 147,1 11,2

Pozn.: Ve všech realizovaných případech bude nutné zpracovat pro přesný návrh projektovou dokumentaci. Opatření nebyla vyčíslena v případě, kdy nebyly známy dostatečně přesné údaje pro charakteristiku výchozího stavu nebo pokud neexistují reference s věrohodnými údaji o investiční a provozní náročnosti daného opatření. Obrázek 10 Spotřeba energie a provozní náklady posuzovaných opatření

50/83

Energetický audit


4. 6. Definování variant Navrţená opatření lze samozřejmě realizovat kaţdé samostatně tak, ţe za dané investice přinesou odpovídající úsporu energie uvedenou v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, ţe některá opatření je smysluplné realizovat současně, resp. v logicky navazujících krocích, či kvůli stávajícímu technickému stavu, budou v následujícím textu sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant a další posouzení energetického auditu budou prováděna pro tyto varianty:  V1 souhrn opatření C + D1 + D2 + E + F (doporučené hodnoty U normy)  V2 souhrn opatření C + D1 + D2 + E + F + G  V3 souhrn opatření C + D1 + D2 + E + F + H

4. 6. 1. Varianta 1 – Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (doporučené hodnoty normy) Po realizaci varianty 1, která se týká rekonstrukce obvodového pláště s dopadem na úsporu tepla na vytápění, budou splněny jak poţadavky normy na součinitele prostupu tepla všech rekonstruovaných částí objektu (nejen poţadované, ale i doporučené hodnoty), tak i průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy, který bude činit 0,45 W/(m2K). Budova tak bude náleţet do klasifikační třídy C – vyhovující (podrobněji C2 - vyhovující poţadované úrovni). Klasifikační ukazatel CI je roven 0,73. Poţadovaný průměrný součinitel prostupu tepla Uem,rq = 0,51 W/(m2K). Budeme-li objekty posuzovat jako samostatné budovy s odlišnou funkcí (můţeme tak uvaţovat vzhledem k rozdílným průměrným teplotám), bude jejich průměrný součinitel tepla obálkou budovy zařazen do rozdílné klasifikační třídou (podrobněji v následující tabulce). Tabulka 33 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy jednotlivých posuzovaných objektů

Budova Dětský pavilon Hospodářský pavilon Celá budova

Průměrný souč. prostupu tepla Uem W/(m2K)] 0,45 0,45 0,45

Klasifikační třída obálky budovy C2 C1 C2

Slovní hodnocení klasifikační třídy Vyhovující poţadované úrovni Vyhovující doporučené úrovni Vyhovující poţadované úrovni

Potřeba tepla na vytápění bude po provedení dílčích opatření C+D+E+F rovna 229 GJ/rok. Úspora energie na vytápění objektu bude tedy oproti stávajícímu stavu (464 GJ/rok) niţší o 50,6 %. Ve výpočtu je zahrnuta výměna oken v hospodářském pavilonu, výměna dveří a oprava oken v dětském pavilonu, sanace střechy na všech objektech, dodatečné zateplení stěn hospodářského pavilonu a rekonstrukce a dodatečné zateplení stěn dětského pavilonu.

4. 6. 2. Varianta 2 – Komplexní stavební rekonstrukce budovy + instalace centrálního zdroje na zemní plyn s vybudováním otopné soustavy Varianta 2 předpokládá přednostní realizaci varianty 1 (opatření C, D, E a F), proto po její realizaci budou tepelně-technické „parametry“ budovy stejné jako v první variantě. Varianta 2 navíc zahrnuje vybudování otopné soustavy a instalaci kotle na zemní plyn včetně regulace (opatření G).

51/83

Energetický audit


4. 6. 3. Varianta 3 – Komplexní stavební rekonstrukce budovy + instalace centrálního zdroje na biomasu s vybudováním otopné soustavy Varianta 3 předpokládá přednostní realizaci varianty 1 (opatření C, D, E a F), proto po její realizaci budou tepelně-technické „parametry“ budovy stejné jako v první variantě. Varianta 3 navíc zahrnuje vybudování otopné soustavy a instalaci kotle na zemní plyn včetně regulace (opatření H).

4. 6. 4. Vyčíslení úspor energie v jednotlivých variantách Ve vyčíslení úspor energie, sníţení emisí a úspor nákladů není v jednotlivých variantách zahrnuta předpokládaná úspora při zavedení energetického managementu, neboť tuto úsporu ovlivňuje celá řada faktorů a není moţné ji zaručit. Zavedení energetického managementu se však doporučuje realizovat jako součást všech variant. Přehled posuzovaných variant uvádí následující tabulka. Tabulka 34 Definování variant

označení varianty

označení opatření

V1

C+D+E+F

V2

V1+G

V3

V1+H

popis opatření komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke sníţení energetické náročnosti budovy (doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla) varianta V1 společně s vybudováním otopné soustavy a kotelny na zemní plyn varianta V1 společně s vybudováním otopné soustavy a kotelny na pelety

Tabulka 35 Investiční náklady na realizaci jednotlivých variant a vyčíslení úspor po realizaci projektu

náklady na úspora úspora Prostá realizaci energie nákladů návratnost [tis.Kč/rok] [GJ/rok] [tis.Kč/rok] [roky]

označení varianty

označení opatření

V1

C, D, E, F (kateg. C2 energetického štítku)

2 545

278

234

10,9

V2

V1+G

3 536

304

366

9,7

V3

V1+H

3 629

260

376

9,7

Obrázek 11 Spotřeba energie a náklady posuzovaných variant (kombinací opatření)

Spotřeba energie a náklady na energii po realizaci jednotlivých variant spotřeba energie v GJ/rok

GJ/rok 800 700

tis. Kč/rok 1 200

provozní náklady v tis. Kč/rok

674 1 000

600 800

500 400

567

396

300

415

371

600

333

400 201

200

191

100 0

0

současný stav

52/83

200

V1

V2

V3

Energetický audit


V následujících tabulkách jsou shrnuty upravené energetické bilance vybraných energeticky úsporných variant, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tisíce Kč/rok včetně DPH). Aby bylo moţné jednotlivé varianty názorně srovnat s reálným stavem, byly ceny energie vztaţeny k cenám za rok 2008.

Tabulka 36 Upravená energetická bilance - energie v GJ/rok

ř. 1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

Ukazatel [GJ/rok] Vstupy paliv a energie Elektrická energie Zemní plyn / dřevěné pelety Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba energie na vytápění a TV vytápění TV Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy

Současný stav 674 674 0 0 674 0 674 76 487 461 26 111

V1

V2

V3

396 396 0

371 137 234

415 137 277

396

371

415

396 37 248 222 26 111

371 12 248 222 26 111

415 56 248 222 26 111

V1

V2

333 333 0 0 333 0 333 32 209 186 22 93

201 115 86 0 201 0 201 4 104 82 22 93

Tabulka 37 Upravená energetická bilance - náklady v tis. Kč/rok včetně DPH

ř. 1 1a 1b 2 3 4 5 6 7 7a 7b 8

Ukazatel [tis. Kč/rok včetně DPH] Vstupy paliv a energie Elektrická energie Zemní plyn / dřevěné pelety Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba energie na vytápění a TV vytápění TV Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy

Současný stav 567 567 0 0 567 0 567 64 410 387 22 93

V3 191 115 76 0 191 0 191 15 83 61 22 93

Poznámka: V posouzeních energetického auditu se vychází z tzv. upravené energetické bilance.

53/83

Energetický audit


5. Ekonomické hodnocení navrţené varianty 5. 1. Metoda hodnocení Pro investiční opatření navrţené v energetickém auditu se pro ekonomické hodnocení projektu stanoví (v souladu s vyhláškou č. 213/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb.) tyto ukazatele: 1. Prostá doba návratnosti investice – doba splacení investice (Ts) Ts = I0 / CF kde:

I0 = investiční náklady CF = roční Cash - Flow projektu

2. Reálná doba návratnosti (výpočtem z diskontovaného Cash – Flow projektu) 3. Čistá současná hodnota (NPV) NPV = nt=1 [CFt/(1 + r)t] – I0 kde:

CFt - Cash - Flow projektu v roce t r - diskont t - hodnocené období (1 aţ n let)

4. Vnitřní výnosové procento (IRR) Pro

I0 - nt=1 [CFt/(1 + r)t] = 0

platí: IRR = r

5. 2. Vyhodnocení variant Ve výpočtech bylo uvaţováno:  diskontní sazba 5,0 %  hodnocení je provedeno včetně 19,0 % DPH  doba hodnocení projektu 15-30 let podle typu opatření V posouzení není uvaţováno:  meziroční růst provozních nákladů (cen energií) č. 213/2001 Sb.  dotace či úvěr, tedy s vlastními investičními prostředky

v souladu

s vyhláškou

Pozn.: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. Rovněž není uvažována cena finančních zdrojů (úroků).

V následující tabulce jsou shrnuty ekonomické ukazatele jednotlivých variant.14

V ekonomickém posouzení není uvaţováno sníţení ceny opatření o částku vyvolanou vlivem zanedbané údrţby, která můţe činit aţ 15 % investičních nákladů. V případě zohlednění (neuvaţování) těchto nákladů by ekonomické parametry projektu byly příznivější. 14

54/83

Energetický audit


Tabulka 38 Investiční náklady a Cash Flow jednotlivých variant bez uvaţování růstu cen energie

ekonomický ukazatel projektu investiční náklady celkem (počáteční) reinvestice do zdroje a otopné soustavy změna nákladů na energii (paliva a energie) změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, atd.) změna ostatních provozních nákladů (opravy, údrţba, pojištění, ...) změna nákladů na emise / odpady změna trţeb (za teplo, elektřinu, vyuţité odpady) provozní náklady (bez odpisů) přínosy projektu celkem (roční Cash Flow) doba hodnocení diskont prostá návratnost reálná návratnost NPV IRR daň z příjmu (včetně sazby a dopadů na úspory)

V1 2 545 0 -234 0

V2 3 536 542 -366 0

V3 3 639 449 -376 0

jednotka tis. Kč tis. Kč tis. Kč/rok tis. Kč/rok

0 0 0 333 234 30 5 10,9 16,1 1 052 8,4 0,0 -

0 0 0 201 366 30 5 9,7 13,5 1 874 9,3 0,0 -

0 0 0 191 376 30 5 9,4 13,0 1 982 9,6 0,0 -

tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok tis. Kč/rok roky % roky roky tis. Kč % % tis. Kč/rok

Poznámka: Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Roční hodnoty znamenají průměr za sledované období. Změna nákladů na opravy a údržbu je zahrnuta ve změně nákladů na energii. Varianty V 2 a V 3 zahrnují reinvestici do nového zdroje po uplynutí doby jeho předpokládané životnosti (uvažováno 15 let). Obrázek 12 Cash-flow doporučené varianty V1

Varianta V1 - bez uvaţování růstu cen paliv a energie 5 000 4 000

tis. Kč

3 000 2 000 1 000 0

-1 000

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

30

-2 000 -3 000

Kumulovaný CF

Kumulovaný diskontovaný CF

55/83

Energetický audit


5. 3. Vyhodnocení variant pro polovinu odpisové doby V § 6 odstavci 5 vyhlášky č. 213/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno, ţe „Energetický audit zpracovávaný pro příspěvkové organizace zřízené správním úřadem navíc stanoví dílčí soubor technických a organizačních opatření ke sníţení spotřeby energie, jejichţ realizaci lze uhradit z uspořených nákladů za nespotřebovaná paliva a energii, za období nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku, zejména energetického hospodářství a budov, podle zvláštního právního předpisu.“ Dle předchozích hodnocení je patrné, ţe opatřením návratným téměř za polovinu odpisové doby je v tomto případě (díky vyšším stávajícím nákladům na elektřinu) realizace energeticky úsporných opatření na stavebních konstrukcích. Ještě kratší návratnost má kombinace předchozího opatření v kombinaci se změnou zdroje vytápění. Obvyklým opatřením s velmi krátkou dobou návratnosti je regulace systému vytápění resp. instalace termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi na otopná tělesa, které však nemohou být v objektu instalovány, protoţe zde není klasická teplovodní otopná soustava. Protoţe v EA uvaţujeme vybudování teplovodní otopné soustavy, mají opatření na výměnu zdroje díky vyšším investičním nákladům delší dobu reálné návratnosti. Financování projektů tzv. metodou EPC (Energy Performance Contracting) představuje metodu, na jejímţ základě poskytovatel energetických sluţeb tzv. firmy ESCO (Energy Service Company) nabízí na klíč komplexní sluţby s cílem sníţit spotřebu energie a náklady na energie v objektu zákazníka, přičemţ hlavním zdrojem splácení energeticky úsporných opatření jsou samotné úspory nákladů na energie dosaţené v průběhu plnění smlouvy mezi dodavatelem a zákazníkem, tzn. ţe zákazník nemusí vynaloţit ţádnou investici v době realizace opatření.

56/83

Energetický audit


6. Environmentální hodnocení navrţené varianty Do environmentálního vyhodnocení jsou započteny emise vznikající jak přímo v místě, tak i mimo budovu (elektřina vyráběná v klasické uhelné elektrárně). K výpočtu emisí znečišťujících látek byly pouţity hodnoty uvedené ve vyhlášce č. 425/2004 Sb. (příloha č. 8, pro emise CO2), kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu, a také pomocí simulačního modelu GEMIS, jehoţ databáze energetických procesů je kaţdoročně aktualizována. V následujících tabulkách jsou shrnuty emise v předmětu auditu v současnosti a dále pak sníţení (redukce) emisí po realizaci jednotlivých variant opatření. Dle sledovaných emisí a jejich vyhodnocení vychází nejlépe varianta 3. Tabulka 39 Emise znečišťujících látek výchozího stavu a v jednotlivých variantách

emise (t/rok) stávající Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

0,02 0,18 0,25 0,07 219,05

V1 0,01 0,10 0,15 0,04 128,78

V2

V3

0,00 0,04 0,08 0,03 57,52

0,25 0,06 0,10 0,03 44,55

Tabulka 40 Redukce emisí znečišťujících látek v jednotlivých variantách

redukce (t/rok) Tuhé látky SO2 NOx CO CO2

stávající 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V1 0,0 0,1 0,1 0,0 90,3

V2

V3

0,0 0,1 0,2 0,0 161,5

-0,2 0,1 0,1 0,0 174,5

Obrázek 13 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaţeno ke stávajícímu stavu = 100 %, u tuhých látek je V3 = 100 %)

57/83

Energetický audit


Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO2/MWhe (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO2/MWhe. Problematická situace by mohla nastat u žádostí o podporu z EU, kde použití vyhláškové hodnoty 1,17 t CO2/MWhe může u zahraničních posuzovatelů projektu vzbudit pochybnosti o serióznosti zpracování projektu (pokud by bylo snížení emisí CO2 hodnotícím kritériem projektu). Zpracování energetického auditu je však vázáno našimi legislativními předpisy, a proto ve výpočtu byla tato vyhláškou daná hodnota použita.

58/83

Energetický audit


7. Závěrečné hodnocení energetického auditora 7. 1. Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Potřeba tepla na vytápění a přípravu TV je kryta zdroji na elektrickou energii, z nichţ většina je nově vyměněna. Tato výměna měla z energetického hlediska minimální vliv na spotřebu energie v budově a došlo jen k malé úspoře nákladů na vytápění. Spotřeba energie přepočtená denostupňovou metodou na normový stav se v roce 2007, tedy po výměně akumulačních kamen, sníţila o 8,5 %. V následujícím roce došlo dokonce k nárůstu spotřeby energie o 4,5 %. Teplota v místnosti je řízena prostorovým termostatem nebo termostatem v jednotlivých akumulačních kamnech. Největším spotřebitelem energie je spotřeba tepla na vytápění na vytápění 75 %, na ohřev vody připadá 5 % a 20 % elektřiny je spotřebováváno na osvětlení, kuchyňské a ostatní elektrospotřebiče. Součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních poţadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni; tyto konstrukce nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN 73 0540-2:2007. Z teoretického výpočtu dle normy vychází největší tepelné ztráty prostupem tepla stěnami hospodářského pavilonu a větráním, které je nutné do výpočtu zahrnout hodnotou odpovídající splnění poţadavků na hygienické minimum čerstvého vzduchu. Měrná spotřeba tepla na vytápění splňuje poţadavek na měrný ukazatel dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., poţadavek na měrnou spotřebu tepla na ohřev vody je také splněn. Posouzení je však pouze orientační (odborný odhad), spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody není samostatně měřena.

7. 2. Vyuţití obnovitelných a jiných alternativních zdrojů energie Tato kapitola je především informativní, je jí téţ naplněn poţadavek vyhlášky č. 425/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náleţitostí energetického auditu. Objekt je zásoben teplem na vytápění a přípravu TV lokálními zdroji tepla a přechod na vyuţití ve větší míře obnovitelných zdrojů energie je z ekonomického a technického hlediska náročná (nutnost vybudování otopné soustavy pro centrální zdroj tepla), ale její návratnost vychází příznivě. Tepelné čerpadlo je obecně vhodné navrhovat u teplovodních otopných systémů s nízkým teplotním spádem (čím menší rozdíl hladin teplot musí tepelné čerpadlo překonávat, tím méně energie spotřebuje). Otopné soustavy vyuţívající tepelné čerpadlo pracují s niţšími teplotami topné vody a s větší otopnou plochou, proto je vhodné navrhovat tepelná čerpadla u stávajících (zateplených) objektů a obecně u objektů s takovou spotřebou energie, aby instalovaný výkon zdroje byl efektivně vyuţit a tím i náklady na uspořenou jednotku energie byly co nejniţší (vzhledem k velikým investičním nákladům). Z důvodu vyšších investičních nákladů nejen na TČ, ale i nutných nákladů na neexistující teplovodní otopnou soustavu není investice do TČ v energetickém auditu posuzována. Kotel na spalování biomasy je v porovnání se stávajícím zásobováním teplem technicky komplikovanější a ekonomicky náročnější, neboť stávající zásobování je oproti kotli na biomasu nenáročné na obsluhu. Pořízení kotle na biomasu si vyţádá nejen počáteční investici, ale i prostor pro ni, dále pak náklady na dovoz paliva (biomasy či pelet), náklady 59/83

Energetický audit


na obsluhu kotle, prostor pro skladování paliva apod. Je však třeba zdůraznit, ţe tento systém zásobení teplem je obecně environmentálně prospěšný a taktéţ skýtá výhody sociální – jedná se o decentralizovaný zdroj, je tedy zvýšena bezpečnost zásobování teplem. Vhodným řešením vyuţití energetického potenciálu biomasy jsou centrální výtopny zásobující teplem na vytápění i ohřev vody větší počet spotřebitelů tepla, u tohoto způsobu vytápění odpadají některé nevýhody vytápění lokálními kotli na biomasu. Instalace kotle na pelety je posouzena v kapitole 4. 4. a jako součást komplexní varianty V3 v kapitole 4. 6. Vyuţití solární energie je pro objekt vhodné jak pro výrobu elektrické energie (fotovoltaika – v současné době je to však neekonomické), tak i pro výrobu tepla pro ohřev teplé uţitkové vody či pro přitápění objektu. Spotřeba tepla na ohřev vody v předmětu energetického auditu je velmi malá a současně v době největšího zisku solární energie není objekt vyuţíván, proto instalace solárních kolektorů zde nebude posouzena. Vyuţití větrné, vodní a geotermální energie v daném případě nepřichází v úvahu (není prostor pro výstavbu turbín(y), není dostupná voda, apod.). Kogenerační jednotka umoţňuje kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Teplo vzniklé při výrobě el. energie je vyuţíváno pro výrobu tepla (na rozdíl od klasických elektráren, ve kterých je toto teplo bez uţitku odváděno do okolí). Tím dochází k úspoře nejen paliva pro výrobu tepla, ale i finančních prostředků na jeho nákup. Charakter provozu by sice teoreticky umoţňoval instalaci podobného zařízení, z hlediska ekonomického se však jedná o velmi náročnou záleţitost, nedostatečný odběr tepla a současně elektrické energie v době vysokého tarifu činí toto opatření ekonomicky nevhodným.

7. 3. Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu a doporučení energetického auditora Na základě výsledků energetického auditu se doporučuje realizovat variantu V1, která zahrnuje následující opatření (podrobnější popis jednotlivých opatření je uveden v kapitole 4 a jejích podkapitolách):  opatření A energetický management  opatření C výměna otvorových výplní za nové se součinitelem prostupu tepla oken a vchodových dveří 1,20 W/(m2K) – 1,70 W/(m2K), dle kapitoly 4  opatření D zateplení obvodových stěn HP 120 mm (opatření D1) a DP 100 mm (opatření D2) tepelné izolace  opatření E zateplení střechy HP 200 mm tepelné izolace  opatření F zateplení střechy DP 220 mm tepelné izolace Doporučená opatření je moţno shrnout v těchto základních bodech:  realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 278 GJ/rok v porovnání s výpočtovým stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a provoz budovy na výpočtové parametry vnitřního prostředí  investiční náklady činí cca 2 545 tis. Kč včetně DPH  roční úspora finančních nákladů představuje cca 234 tis. Kč (při ceně energií z roku 2008)  po realizaci doporučených opatření budou součinitele prostupu tepla jednotlivých rekonstruovaných obvodových konstrukcí splňovat doporučené hodnoty normy ČSN 73 0540:2007

60/83

Energetický audit 


průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy dle ČSN 73 0540:2007 bude 0,45 W/(m2K) a budova Tak bude spadat do klasifikační třídy C – vyhovující (podrobněji: C2 – vyhovující poţadované úrovni)

Z hlediska ekonomického se nejedná o nejlepší variantu, vnitřní výnosové procento IRR = 8,37 % doporučené varianty je vyšší neţ uvaţovaná diskontní sazba 5,0 %. Tato varianta tak přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běţným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby a daná investice je návratná za předpokládanou dobu ţivotnosti opatření. Velmi dobře z ekonomického i environmentálního hlediska dopadla varianta V2, která zahrnuje variantu V1 společně s opatřením G - vybudováním otopné soustavy a plynové kotelny. U této varianty je výnosové procento IRR = 9,33 %. Tato varianta však není doporučena z důvodů nedávné výměny zdroje tepla (akumulačních kamen). Při další výměně zdroje tepla by mělo být přihlédnuto k závěrům tohoto auditu a vybudována otopná soustava s kotelnou na plyn. Nezanedbatelné jsou i další přínosy, např. sníţení emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, zhodnocení stavby a prodlouţení její předpokládané ţivotnosti apod.

7. 4. Výběrová (hodnotící) kritéria pro projekty přijímané v rámci Operačního programu Ţivotní prostředí Následující přehled uvádí vyčíslení kritérií (platných v roce 2009) pro bodové hodnocení ţádosti o dotaci v rámci OPŢP v podoblasti podpory 3.2.1. - Realizace úspor energie:  měrná finanční náročnost sníţení emisí skleníkových plynů činí 31,5 tis. Kč/tCO2.rok  měrná náročnost na úsporu energie je 9,15 tis. Kč/GJ  úspora energie činí 42,3 % stávající spotřeby  dosaţený energetický standard budovy po rekonstrukci 0,88*Uem,N,rq (0,45/0,51) (velikost průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy Uem po rekonstrukci ve vztahu k poţadované hodnotě této veličiny Uem,N,rq stanovené podle ČSN 730540-2)

61/83

Energetický audit


8. Evidenční list energetického auditu Předmět EA Adresa Zadavatel EA Adresa zadavatele Telefon

Mateřská škola Ke Kašně Ke Kašně 344/14, Praha 4, 142 00 Městská část Praha - Libuš Zástupce Petr Mráz, starosta Libušská 35, Praha 4 – Libuš, 142 00 E-mail 261 711 380 Fax 241 727 864 [email protected] Objekt MŠ tvoří Pavilon dětí a hospodářský pavilon, který je připojen k pavilonu dětí spojovací chodbou. Součástí komplexu budov je i bytová jednotka, která je napojena na energie z hospodářského pavilonu a je samostatně přístupná. Celý areál mateřské školky se nachází na Praze 4 – Písnice. Objekt je přístupný z ulice Ke Kašně. Samotná mateřská školka má č.p. 334/14. Je Charakteristika předmětu umístěna na parcele 771/1, 771/4, 769, 768/1, 768/2 v katastrálním území Písnice EA (číslo k.ú. 720984), okres Hlavní město Praha. Objekt obytné budovy (není součástí auditu) je na parcele 770, jeho vlastníkem je městská část Praha - Libuš. Všechny objekty byly vystaveny v roce 1980. Budova z přelomu 70. a 80. let minulého století nebyla zatím výrazně rekonstruována. Došlo pouze k odstranění azbestu z obvodového pláště, výměně části oken a výměně akumulačních kamen. 1. Výchozí stav Potřeba tepla na vytápění je kryta elektrickými akumulačními kamny, příprava teplé vody probíhá v přímotopných elektrických akumulačních ohřívačích Stručný popis decentralizovaně. Největším spotřebitelem energie je vytápění (75%), příprava energetického teplé vody se podílí 5% a 20 % připadá na osvětlení ostatní elektrické spotřebiče. hospodářství (vč. budov) Obvodové konstrukce nesplňují poţadavky na součinitel prostupu tepla uvedené v normě 73 0540-2:2007. Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy je ve stávajícím stavu 0,97 W/(m2.K). Instal. tep. výkon (MW) Instal el. výkon (MW) Vlastní energetický zdroj 0,167 Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd) Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Teplo Nákup (GJ/r) Prodej (GJ/r) Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) Elektřina Nákup (MWh/r) 148 Prodej (MWh/r) z toho přímá technologická Spotřeba paliv a energie (GJ/r) 535 111 spotřeba (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie Spotřebiče energie Nositel energie (kW) (GJ/r) Vytápění 146 (60) 402 el. energie Ohřev vody 21 26 el. energie Ostatní el. spotřebiče 62 107 el. energie Ostatní -

62/83

Energetický audit


2. Energeticky úsporný projekt Doporučuje se realizovat variantu 1.1, zahrnující opatření: – energetický management – výměna otvorových výplní za nové se součinitelem prostupu tepla oken a vchodových dveří 1,2 W/(m2K) – 1,7 W/(m2K) – zateplení obvodových stěn HP 120 mm DP 80 mm tepelné izolace Stručný popis doporučené varianty

– zateplení střechy HP 200 mm tepelné izolace – zateplení střechy DP 220 mm tepelné izolace

Po realizaci doporučených opatření bude průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy 0,45 W/(m2K) (klasifikační třída C2 - vyhovující poţadované úrovni). investiční náklady (tis. Kč)

2 545 z toho technologie (tis Kč) před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady Konečná spotřeba paliv a energie (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ r) (tis.Kč/r) 674 567 396 333 GJ/r MWh/r Potenciál energetických úspor 278 77 Environmentální přínosy Výchozí stav Stav po realizaci Rozdíl Znečišťující látky t/r t/r t/r Tuhé látky 0,016 0,009 0,007 SO2 0,175 0,103 0,072 NOx 0,247 0,145 0,102 CO 0,069 0,041 0,028 CO2 219,050 128,782 90,268 Ekonomická efektivnost Cash - Flow projektu (tis. Kč/rok) 234 Doba hodnocení (roky) 30 Prostá doba návratnosti (roky) 10,9 Diskont (%) 5,0 NPV Reálná doba návratnosti (roky) 16,1 1 052 IRR (%) 8,4 (tis.Kč) Energetický auditor Podpis

Ing. Lucie Stuchlíková

Č. osvědčení Datum

č. 261 ze dne 16. 5. 2007 20.10.2009

63/83

Energetický audit

9. Přílohy 9. 1. Příloha 1 Situace

Zdroj: http://www.mapy.cz/

64/83


Energetický audit


9. 2. Příloha 2 Fotodokumentace Pohled na Jiţní fasádu: dětského pavilonu

Hospodářského pavilonu

Pohled na Severní fasádu: dětského pavilonu


Dětský pavilon


Pohled na Západní:

65/83

Energetický audit


Pohled na dětský pavilon: Severní

Východní

Pohled na Spojovací chodbu: Západní strana chodby

Východní strana z nadhledu

Detail obvodového pláště dětského pavilonu – poruchy a závady

66/83

Energetický audit


Detail obvodového pláště Spojovací chodby – poruchy a závady

Detail obvodového pláště Hospodářského pavilonu – poruchy a závady, skladba

67/83

Energetický audit


Detail výplní otvorů hospodářský pavilon

Detail výplní otvorů dětský pavilon

Střešní plášť Hospodářský pavilon

68/83

Dětský pavilon

Energetický audit


Místnost boilerů

Akumulační kamna

Sušárna s VZT

kuchyň a VZT

69/83

Energetický audit


Denní místnost dětí

Termostatické baterie v umývárně

Termostat umístěný v místnosti

Infrazářič

70/83

Energetický audit


9. 3. Příloha 3 Výstupy výpočtů z programu Teplo 2007 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN 730540-2 (2007) Název konstrukce:

Stěna HP - minerál

Rekapitulace vstupních dat Návrhová vnitřní teplota Ti: Návrhová venkovní teplota Tae: Teplota na vnější straně Te: Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai: Relativní vlhkost v interiéru RHi:

16,0 C -13,0 C -13,0 C 17,0 C 53,7 % (+5,0%)

Skladba konstrukce Číslo

1 2 3 4 5 6 7 8

Název vrstvy

d [m]

Omítka vápenocementová Ţelezobeton 1 Třískocementové desky 1 Omítka vápenocementová Isover Orsil NF StoLevell Uni StoPrep Miral StoMiral K/R

0,020 0,200 0,030 0,030 0,060 0,003 0,0003 0,002

Lambda [W/mK]

0,990 1,430 0,120 0,990 0,046 0,870 0,700 0,870

Mi [-]

19,0 23,0 6,5 19,0 1,5 25,0 30,0 25,0

I. Poţadavek na teplotní faktor (čl. 5.1 v ČSN 730540-2) Poţadavek: f,Rsi,N = f,Rsi,cr + DeltaF = 0,795+0,015 = 0,810 Vypočtená průměrná hodnota: f,Rsi,m = 0,878 Kritický teplotní faktor f,Rsi,cr byl stanoven pro maximální přípustnou vlhkost na vnitřním povrchu 80% (kritérium vyloučení vzniku plísní). Průměrná hodnota fRsi,m (resp. maximální hodnota při hodnocení skladby mimo tepelné mosty a vazby) není nikdy minimální hodnotou ve všech místech konstrukce. Nelze s ní proto prokazovat plnění poţadavku na minimální povrchové teploty zabudované konstrukce včetně tepelných mostů a vazeb. Její převýšení nad poţadavkem naznačuje pouze moţnosti plnění poţadavku v místě tepelného mostu či tepelné vazby.

II. Poţadavek na součinitel prostupu tepla (čl. 5.2 v ČSN 730540-2) Poţadavek: U,N = 0,57 W/m2K Vypočtená hodnota: U = 0,52 W/m2K U < U,N ... POŢADAVEK JE SPLNĚN. Vypočtený součinitel prostupu tepla musí zahrnovat vliv systematických tepelných mostů (např. krokví v zateplené šikmé střeše).

III. Poţadavky na šíření vlhkosti konstrukcí (čl. 6.1 a 6.2 v ČSN 730540-2) Poţadavky:

1. Kondenzace vodní páry nesmí ohrozit funkci konstrukce. 2. Roční mnoţství kondenzátu musí být niţší neţ roční kapacita odparu. 3. Roční mnoţství kondenzátu Mc,a musí být niţší neţ 0,1 kg/m2.rok, nebo 3% plošné hmotnosti materiálu (niţší z hodnot). Vypočtené hodnoty: V kci nedochází při venkovní návrhové teplotě ke kondenzaci. POŢADAVKY JSOU SPLNĚNY.

Teplo 2008, (c) 2007 Svoboda Software

71/83

Energetický audit


VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN 730540-2 (2007) Název konstrukce:

Stěna HP - polystyren


16,0 C -13,0 C -13,0 C 17,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5 6 7 8

Název vrstvy

d [m]

Omítka vápenocementová Ţelezobeton 1 Třískocementové desky 1 Omítka vápenocementová Baumit open lep. stěrka W (ope Baumit open EPS-F Baumit open lep. stěrka W (ope Baumit open struktur. omítka (

0,020 0,200 0,030 0,030 0,002 0,060 0,002 0,003

Lambda [W/mK]

0,990 1,430 0,120 0,990 0,800 0,041 0,800 0,700

Mi [-]

19,0 23,0 6,5 19,0 18,0 10,0 18,0 19,0






72/83

Energetický audit


VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PODLE KRITÉRIÍ ČSN 730540-2 (2007) Název konstrukce:

Stěna HP - polystyren


20,0 C -13,0 C -13,0 C 21,0 C 50,0 % (+5,0%)


1 2 3 4 5 6 7 8

Název vrstvy

d [m]

Omítka vápenocementová Ţelezobeton 1 Třískocementové desky 1 Omítka vápenocementová Baumit open lep. stěrka W (ope Baumit open EPS-F Baumit open lep. stěrka W (ope Baumit open struktur. omítka (

0,020 0,200 0,030 0,030 0,002 0,060 0,002 0,003

Lambda [W/mK]

0,990 1,430 0,120 0,990 0,800 0,041 0,800 0,700

Mi [-]

19,0 23,0 6,5 19,0 18,0 10,0 18,0 19,0






73/83

Energetický audit


9. 4. Příloha 4 Výstupy výpočtů z programu Energie 2008 PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT – stávající stav:

Faktor tvaru budovy A/V:

0,71 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Poloţka

Měrný tok [W/K]

Procento [%]

1 Celkový měrný tok H: z toho: Měrný tok výměnou vzduchu Hv: Měrný tok zeminou Hg: Měrný tok přes nevytápěné prostory Hu: Měrný tok tepelnými mosty Hd,tb: Měrný tok plošnými kcemi Hd,c:

960,591 276,106 93,937 --141,300 449,248

100,0 % 28,7 % 9,8 % 0,0 % 14,7 % 46,8 %

rozložení měrných toků po konstrukcích: Obvodová stěna: Střecha: Podlaha: Otvorová výplň: Zbylé méně významné konstrukce: Měrný tok speciálními konstrukcemi dH:

108,905 158,100 93,937 182,243 -----

11,3 % 16,5 % 9,8 % 19,0 % 0,0 % 0,0 %


1588,312 223,282 135,888 --58,850 1170,292

100,0 % 14,1 % 8,6 % 0,0 % 3,7 % 73,7 %


640,998 276,440 135,888 252,853 -----

40,4 % 17,4 % 8,6 % 15,9 % 0,0 % 0,0 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

2548,902 W/K 2966,0 m3 0,86 W/m3K 63,2 kWh/m3,a

Orientační tepelnou ztrátu objektu lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

2049,5 W/K 2119,0 m2

Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:

0,54 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:

0,97 W/m2K

74/83

Energetický audit


Potřeba tepla na vytápění budovy Měsíc

Q,H,ht[GJ]

Q,int[GJ]

Q,sol[GJ]

Q,gn [GJ]

Eta,H [-]

fH [%]

Q,H,nd[GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

120,743 99,647 83,231 48,950 15,848 5,943 1,968 3,272 12,506 46,414 81,218 108,239

23,475 19,626 20,371 18,525 18,172 17,273 17,849 18,172 18,650 20,306 20,966 23,346

4,422 6,991 10,761 14,438 17,190 16,573 16,584 16,372 11,966 9,126 4,655 3,047

27,898 26,617 31,132 32,963 35,362 33,846 34,432 34,545 30,616 29,432 25,621 26,393

0,781 0,760 0,705 0,587 0,283 0,176 0,057 0,095 0,246 0,601 0,733 0,773

100,0 100,0 100,0 83,1 36,9 0,0 0,0 0,0 29,4 75,0 100,0 100,0

98,955 79,412 61,298 29,585 5,842 ------4,968 28,723 62,429 87,840

Vysvětlivky:

Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q,int jsou vnitřní tepelné zisky, Q,sol jsou solární tepelné zisky, Q,gn jsou celkové tepelné zisky, Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění.

Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková podlahová plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

459,052 GJ 2966,0 m3 834,0 m2 43,0 kWh/(m3.a)

127,514 MWh

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy: 153 kWh/(m2.a) STOP, Energie 2009

75/83

Energetický audit


PŘEHLEDNÉ VÝSLEDKY VÝPOČTU PRO CELÝ OBJEKT – doporučená varianta: Faktor tvaru budovy A/V:

0,71 m2/m3

Rozložení měrných tepelných toků Zóna

Poloţka

Měrný tok [W/K]

Procento [%]


679,766 276,106 93,937 --47,100 284,497

100,0 % 40,6 % 13,8 % 0,0 % 6,9 % 41,9 %


64,062 40,800 93,937 179,635 -----

9,4 % 6,0 % 13,8 % 26,4 % 0,0 % 0,0 %


724,131 223,282 135,888 --58,850 335,981

100,0 % 30,8 % 18,8 % 0,0 % 8,1 % 46,4 %


99,711 83,370 135,888 152,900 -----

13,8 % 11,5 % 18,8 % 21,1 % 0,0 % 0,0 %

Měrný tok budovou a parametry podle starších předpisů Součet celkových měrných tepelných toků jednotlivými zónami Hc: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Tepelná charakteristika budovy podle ČSN 730540 (1994): Spotřeba tepla na vytápění podle STN 730540, Zmena 5 (1997): Poznámka:

1426,037 W/K 2966,0 m3 0,48 W/m3K 35,3 kWh/m3,a

Orientační tepelnou ztrátu objektu lze získat vynásobením součtu měrných toků jednotlivých zón Hc působícím teplotním rozdílem mezi interiérem a exteriérem.

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy Součet měrných tepelných toků prostupem jednotlivými zónami Ht: Plocha obalových konstrukcí budovy:

904,5 W/K 2119,0 m2

Limit odvozený z U,req dílčích konstrukcí... Uem,lim:

0,54 W/m2K

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy U,em:

0,43 W/m2K

76/83

Energetický audit


Potřeba tepla na vytápění budovy Měsíc

Q,H,ht[GJ]

Q,int[GJ]

Q,sol[GJ]

Q,gn [GJ]

Eta,H [-]

fH [%]

Q,H,nd[GJ]

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

68,629 56,966 48,587 30,025 11,752 4,860 1,750 2,814 9,611 28,766 47,380 61,957

23,475 19,626 20,371 18,525 18,172 17,273 17,849 18,172 18,650 20,306 20,966 23,346

4,422 6,991 10,761 14,438 17,190 16,573 16,584 16,372 11,966 9,126 4,655 3,047

27,898 26,617 31,132 32,963 35,362 33,846 34,432 34,545 30,616 29,432 25,621 26,393

0,733 0,706 0,637 0,500 0,231 0,144 0,051 0,081 0,213 0,518 0,674 0,723

100,0 100,0 100,0 77,0 21,6 0,0 0,0 0,0 20,3 75,0 100,0 100,0

48,189 38,168 28,748 13,541 3,588 ------3,095 13,534 30,105 42,873

Vysvětlivky:

Q,H,ht je potřeba tepla na pokrytí tepelné ztráty, Q,int jsou vnitřní tepelné zisky, Q,sol jsou solární tepelné zisky, Q,gn jsou celkové tepelné zisky, Eta,H je stupeň vyuţitelnosti tepelných zisků, fH je část měsíce, v níţ musí být zóna s regulovaným vytápěním vytápěna, a Q,H,nd je potřeba tepla na vytápění.

Potřeba tepla na vytápění za rok Q,H,nd: Objem budovy stanovený z vnějších rozměrů: Celková podlahová plocha budovy: Měrná potřeba tepla na vytápění budovy (na 1 m3):

221,842 GJ 2966,0 m3 834,0 m2 20,8 kWh/(m3.a)

Měrná potřeba tepla na vytápění budovy:

74 kWh/(m2.a)

61,623 MWh

Poznámka: Měrná potřeba tepla je stanovena bez vlivu účinností systémů výroby, distribuce a emise tepla.

STOP, Energie 2009

77/83

Energetický audit


9. 5. Příloha 5 Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stávající stav Identifikační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ)

Mateřská škola Ke Kašně 344/14, Praha 4, 142 00

Katastrální území a katastrální číslo

Písnice, č. kat. 720984

Provozovatel, popř. budoucí provoz.

Hlavní město Praha, svěřená správa MČ Praha Libuš

Vlastník nebo společenství vlastníků Adresa

Hlavní město Praha, svěřená správa MČ Praha Libuš Libušská 35, 142 00 Praha 4 - Libuš

Telefon / E-mail

261 711 380 / [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodţie, římsy, atiky a základy Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy Objemový faktor tvaru budovy A/V Převaţující vnitřní teplota v topném období Θim Venkovní návrhová teplota v zimním období Θe

2 996,0

m3

2 119,0

m2

0,71

m2 / m3

18,8 -13,0

°C °C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Ochlazovaná konstrukce

Plocha

Součinitel prostupu tepla

Poţadovaný (doporučený) součinitel prostupu tepla

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla

Ai

Ui

UN,rq (UN,rc)

bi

HTi = Ai Ui bi

(Ai)

(k.ℓk+j)/Ai

[m2]

[W/(m2K)]

[W/(m2K)]

[-]

320,3 255,0

0,34 0,62

0,30 (0,20) 0,24 (0,16)

1,00 1,00

Dřevěná okna a dveře nová (DP)

99,6

1,40

1,70 (1,20)

1,15

160,4

Dveře původní 1 (DP)

0,72

2,30

1,70 (1,20)

1,15

1,9


3,8

2,30

1,70 (1,20)

1,15

10,1

Plastové dveře nové (DP)

7,56

1,20

1,70 (1,20)

1,15

10,4

Podlaha na zemině (DP)

255,0

3,30

0,45 (0,30)

viz pozn.

93,9

Střecha (HP)

319,0

0,76

0,36 (0,24)

1,00

242,4


217,2

1,80

0,57 (0,38)

1,00

391,0

Obvodová stěna (CH)

139,0

1,80

0,57 (0,38)

1,00

250,2

Střecha (CH)

50,0

0,68

0,36 (0,24)

1,00

34,0

Okna původní 1 (HP)

15,9

2,70

1,70 (1,20)

1,15

48,4


25,1

2,70

2,50 (1,70)

1,15

78,9


3,78

3,50

2,50 (1,70)

1,15

15,2

Dveře původní 1 (HP)

12,1

2,30

2,50 (1,70)

1,15

32,0

Okna původní 3 (CH)

21,6

2,70

2,50 (1,70)

1,15

67,1

Dveře původní 2 (CH)

4,4

2,30

2,50 (1,70)

1,15

11,7

319,0

1,33

0,67 (0,45)

viz pozn.

46,0

Obvodová stěna (DP) Střecha (DP)

Podlaha na zemině (HP)

78/83

(k.ℓk+j)

[W/K] 108,9 158,1

Energetický audit

Podlaha na zemině (CH)


50,0

3,30

0,67 (0,45)

viz pozn.

Tepelné vazby Celkem

89,9 200,1

2 119,1

2 050,5

Konstrukce ve stávajícím stavu nesplňují poţadavky na součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2. Pozn.: Ve výpočtu je uvažován prostup tepla konstrukcemi v kontaktu se zeminou a nevytápěnými prostory přesnějším postupem podle ČSN EN ISO 13 370 a ČSN EN ISO 13 789. Stanovení prostupu tepla obálky budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/K W/(m2K)

2 050,5 0,97

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc

W/(m2K)

0,38

Poţadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq

2

0,51

2

1,11

W/(m K)

Průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu Uem,s

W/(m K)

Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy (Uem ≤ Uem,rq) ve stávajícím stavu není splněn. Klasifikační třídy prostupu tepla obálky hodnocené budovy Uem [W/(m2K)] pro hranice klasifikačních tříd Pro Obecně hodnocenou budovu

Hranice klasifikačních tříd

Klasifikační ukazatel CI pro hranice klasifikačních tříd

A-B B-C

0,3 0,6

0,3.Uem,rq 0,6.Uem,rq

0,15 0,31

(C1 - C2)

(0,75)

(0,75.Uem,rq)

(0,38)

C-D

1,0

Uem,rq

0,51

D-E

1,5

0,5.(Uem,rq + Uem,s)

0,81

E-F

2,0

Uem,s = Uem,rq + 0,6

1,11

F-G

2,5

1,5.Uem,s

1,66

Klasifikace:

E - nehospodárná

Datum vystavení energetického štítku obálky budovy:

20. 10. 2009

Zpracovatel energetického štítku obálky budovy:

PORSENNA o.p.s.

IČ:

271 72 392

Zpracoval:

Ing. Lucie Stuchlíková, energetický č. osvědčeníauditor 261 ze dne 16.5.2007 Podpis:

79/83

Energetický audit


ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Mateřská škola Ke Kašně Ke Kašně 344/14, Praha 4 – Písnice, 142 00

Hodnocení obálky budovy

Celková podlahová plocha Ac = 834,0 m2

stávající

doporučení

Velmi úsporná

CI

A

0,3

B

0,6

0,84

C

1,0

D

1,5

1,77

E

2,0

F

2,5

G Mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem = HT / A ve W/(m2K)

0,97

0,43

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,71 m3/m2 CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Ing. Lucie Stuchlíková energetický auditor č. 261 ze dne 16. 5. 2007

80/83

Energetický audit


9. 6. Příloha 6 Protokol k energetickému štítku a Energetický štítek obálky budovy dle ČSN 73 0540-2:2007 – stav po realizaci opatření Identifikační údaje Druh stavby Adresa (místo, ulice, číslo, PSČ)

Mateřská škola Ke Kašně 344/14, Praha 4, 142 00

Katastrální území a katastrální číslo

Písnice, č. kat. 720984

Provozovatel, popř. budoucí provoz.

Hlavní město Praha, svěřená správa MČ Praha Libuš

Vlastník nebo společenství vlastníků Adresa

Hlavní město Praha, svěřená správa MČ Praha Libuš Libušská 35, 142 00 Praha 4 - Libuš

Telefon / E-mail

261 711 380 / [email protected]

Charakteristika budovy Objem budovy V - vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodţie, římsy, atiky a základy Celková plocha A - součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem budovy Objemový faktor tvaru budovy A/V Převaţující vnitřní teplota v topném období Θim Venkovní návrhová teplota v zimním období Θe

2 996,0

m3

2 119,0

m2

0,71

m2 / m3

18,8 -13,0

°C °C

Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Ochlazovaná konstrukce

Plocha

Součinitel prostupu tepla

Poţadovaný (doporučený) součinitel prostupu tepla

Činitel teplotní redukce

Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla

Ai

Ui

UN,rq (UN,rc)

bi

HTi = Ai Ui bi

(Ai)

(k.ℓk+j)/Ai

2

(k.ℓk+j)

2

[W/(m K)]

[W/(m K)]

[-]

320,3 255,0

0,20 0,16

0,30 (0,20) 0,24 (0,16)

1,00 1,00

64,1 40,8

Dřevěná okna a dveře nová (DP)

99,6

1,40

1,70 (1,20)

1,15

160,4


0,72

1,70

1,70 (1,20)

1,15

1,4

[m ] Obvodová stěna (DP) Střecha (DP)


2

[W/K]

3,8

1,70

1,70 (1,20)

1,15

7,4

Plastové dveře nové (DP)

7,56

1,20

1,70 (1,20)

1,15

10,4

Podlaha na zemině (DP)

255,0

3,30

0,45 (0,30)

viz pozn.

93,9

Střecha (HP)

319,0

0,23

0,36 (0,24)

1,00

73,4


217,2

0,28

0,57 (0,38)

1,00

60,8

Obvodová stěna (CH)

139,0

0,28

0,57 (0,38)

1,00

38,9

Střecha (CH)

50,0

0,20

0,36 (0,24)

1,00

10,0


15,9

1,20

1,70 (1,20)

1,15

21,9


25,1

1,70

2,50 (1,70)

1,15

49,1


3,78

1,70

2,50 (1,70)

1,15

7,4

Dveře původní 1 (HP)

12,1

1,70

2,50 (1,70)

1,15

23,7

Okna původní 3 (CH)

21,6

1,70

2,50 (1,70)

1,15

42,2

Dveře původní 2 (CH)

4,4

1,70

2,50 (1,70)

1,15

8,6

319,0

1,33

0,67 (0,45)

viz pozn.

46,0

Podlaha na zemině (HP)

81/83

Energetický audit

Podlaha na zemině (CH)


50,0

3,30

0,67 (0,45)

viz pozn.

Tepelné vazby Celkem

89,9 106,0

2 119,1

956,2

Konstrukce v navrţeném stavu splňují poţadavky na součinitele prostupu tepla podle ČSN 73 0540-2. Pozn.: Ve výpočtu je uvažován prostup tepla konstrukcemi v kontaktu se zeminou a nevytápěnými prostory přesnějším postupem podle ČSN EN ISO 13 370 a ČSN EN ISO 13 789. Stanovení prostupu tepla obálky budovy Měrná ztráta prostupem tepla HT Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = HT / A

W/K W/(m2K)

956,2 0,43

Doporučený součinitel prostupu tepla Uem,rc

W/(m2K)

0,38

Poţadovaný součinitel prostupu tepla Uem,rq

2

0,51

2

1,11

W/(m K)

Průměrný součinitel prostupu tepla stavebního fondu Uem,s

W/(m K)

Poţadavek na prostup tepla obálkou budovy (Uem ≤ Uem,rq) v navrţeném stavu je splněn. Klasifikační třídy prostupu tepla obálky hodnocené budovy Uem [W/(m2K)] pro hranice klasifikačních tříd Pro Obecně hodnocenou budovu

Hranice klasifikačních tříd

Klasifikační ukazatel CI pro hranice klasifikačních tříd

A-B B-C

0,3 0,6

0,3.Uem,rq 0,6.Uem,rq

0,15 0,31

(C1 - C2)

(0,75)

(0,75.Uem,rq)

(0,38)

C-D

1,0

Uem,rq

0,51

D-E

1,5

0,5.(Uem,rq + Uem,s)

0,81

E-F

2,0

Uem,s = Uem,rq + 0,6

1,11

F-G

2,5

1,5.Uem,s

1,66

Klasifikace:

C - vyhovující (podrobněji: C2 – vyhovující poţadované úrovni)

Datum vystavení energetického štítku obálky budovy:

20. 10. 2009

Zpracovatel energetického štítku obálky budovy:

PORSENNA o.p.s.

IČ:

271 72 392

Zpracoval:

Ing. Lucie Stuchlíková, energetický č. osvědčeníauditor 261 ze dne 16.5.2007 Podpis:

82/83

Energetický audit


ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Mateřská škola Ke Kašně Ke Kašně 344/14, Praha 4 – Písnice, 142 00

Hodnocení obálky budovy

Celková podlahová plocha Ac = 834,0 m2

stávající

doporučení

Velmi úsporná

CI

A

0,3

B

0,6

0,84

C

1,0

D

1,5

E

2,0

F

2,5

G Mimořádně nehospodárná Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem = HT / A ve W/(m2K)

0,43

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem pro A/V = 0,71 m3/m2 CI

0,30

0,60

(0,75)

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,15

0,31

(0,38)

0,51

0,81

1,11

1,66

Platnost štítku do Štítek vypracoval

Ing. Lucie Stuchlíková energetický auditor č. 261 ze dne 16. 5. 2007

83/83

14, PRAHA 4 - PÍSNICE

Recommend Documents