13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví Produkce odvětví kovových konstrukcí a kovodělných výrobků navazuje na tradiční sortiment, využívající tuzemské materiálové zdroje hutní produkce a kvalifikaci pracovníků. Zvyšuje přidanou hodnotu materiálových vstupů na sofistikovanější produkci konstrukcí, strojů a zařízení pro investiční, všeobecné a dopravní strojírenství. Část produkce nachází uplatnění i v elektrotechnickém průmyslu. Výrobní činnost tohoto odvětví je reprezentována produkcí v těchto výrobních oborech: z z z z z z z

28.1 - Kovové konstrukce 28.2 - Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery 28.3 - Parní kotle 28.4 - Kování, lisování a další tváření 28.5 - Povrchová úprava a zušlechťování kovů 28.6 - Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky 28.7 - Ostatní kovové výrobky

Výrazně se na sledovaném odvětví podílí 24,1 % produkce oboru 28.6, zahrnující výrobu nástrojů pro všeobecné strojírenství a automobilový průmysl. I produkce oboru 28.5. nachází uplatnění hlavně v automobilovém průmyslu. Pozitivní je vývoj dodávek ocelových stavebních konstrukcí, vyplývající z realizace velkých investičních akcí (dostavba letiště Ruzyně, hypermarkety, výstavba automobilky TPCA, nadzemní části výstavby metra). Trvale je naopak snižován podíl produkce oboru 28.3, ovlivněný ustrnutím investic do energetiky. Stagnace je zaznamenána i ve výrobním oboru 28.2, kde již proběhl boom výstavby sítě čerpacích stanic na pohonné hmoty, a potřebná modernizace chemického průmyslu se opožďuje. Odvětví kovových konstrukcí a kovodělných výrobků však vykazuje za celé hodnocené období let 2000-2005 příznivé trendy vývoje. Na grafu 13.1 je dokumentován podíl oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005. 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků 18 %

28.6 Výroba železářských výrobků 24 %

28.1 Výroba kov. konstrukcí prefabrikátů 20 %

28.2 Výroba kov. nádrží a kotlů 7%

28.5 Povrch. úprava a zušlechťování kovů 20 %

28.3 Výroba parních kotlů 4% 28.4 Kování, lisování, prášk. metalurgie 7%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 13.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005

220

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Organizace sledovaného odvětví se v roce 2005 podílely na celkovém počtu pracovníků zpracovatelského průmyslu 10,2 %, jejich podíl mezd bez OON činil 9,9 %. Podíl na tržbách celkem byl 6,5 % a na účetní přidané hodnotě 8,1 %. Dynamický vývoj odvětví pokračoval i v roce 2005. Oproti předchozímu roku vzrostly tržby celkem o 12,3 %, účetní přidaná hodnota o 8,0 % a mzdy bez OON o 8,9 %.

13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Z tabulky 13.1 lze pozorovat, že téměř 40 % produkce bylo zajišťováno v malých organizacích, s počtem do 50 pracovníků. Malé organizace zaměstnávaly téměř 50 % všech pracovníků odvětví. Podíl velkých organizací, s počtem nad 1000 pracovníků, je především ovlivněn stagnací produkce oboru 28.3. Oproti předchozímu roku se počet organizací v odvětví zvýšil o 4,6 %. Současně vzrostla na trhu práce nabídka nových pracovních míst, která umožnila zvýšit zaměstnanost. Průměrný počet zaměstnaných osob se oproti předchozímu roku zvýšil o 6,3 %. Ve srovnání s rokem 2004 vzniklo 6 272 nových pracovních míst. Odvětví tak zaměstnávalo 106 502 zaměstnanců. Příznivé trendy se projevily i na mzdovém vývoji. Průměrná měsíční mzda v roce 2005 byla 20 085 Kč. Oproti předchozímu roku se zvýšila o 2,7 %. Celkové mzdové náklady meziročně vzrostly o 9,1 %. K objemově významným producentům v odvětví lze zařadit Alstom Group, MCE Slaný, s.r.o., Vítkovice Hard, a.s., ŠKODA Praha, a.s., Škodaexport Praha, a.s., ČKD Praha, DIZ, a.s., SKANSKA CZ, Tabulka 13.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 28 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

30 885,4 13 908,1 43 119

46 784,7 15 457,1 41 153

74 144,9 21 179,8 52 996

44 662,1 13 192,4 28 834

Více než 1000 9 663,9 1 815,3 4 719

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

40,0 %

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000

Počet zaměstnaných osob


Graf 13.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004

221


PSP Engineering, a.s., Železárny a drátovny Bohumín, a.s., Řetězárna Česká Ves, a.s., ESAB Vamberk, a.s. a FAB, s.r.o. Praha. V oborech 28.4 a 28.5 došlo jak k přímému spoluvlastnictví výrobní základny oborů zahraničními subjekty, tak i k výhodným kooperačním vazbám na odběratele produkce, vlastněných zahraničními majiteli.

13.4. Regionální struktura odvětví Podíly krajů na celkové produkci v odvětví, uvedené v grafu 3, jsou výrazně ovlivněny historickým vývojem, projevujícím se rozdílnou kvalifikací pracovníků v jednotlivých krajích, koncentrací odborného a vysokého školství a dostupností surovinové základny. Největší objem produkce odvětví je v Severomoravském a Jihomoravském kraji. Produkce odvětví významně přispívá ke zvyšování počtu pracovních míst. Za období let 2002-2004 vzrostl počet zaměstnanců v odvětví v Moravskoslezském kraji o 976 osob, v Olomouckém kraji o 1 185 osob. Ústecký kraj vykázal zvýšení počtu zaměstnanců o 603 osob. Vzrůstající zájem o produkci odvětví, zvláště o činnosti zařazené do výrobních oborů 28.4 a 28.5, umožnil zvýšit zaměstnanost ve strukturálně postižených regionech Severozápad a Moravskoslezsko. Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

5

10 %

15

0

5

10

15

0

%

5

10

15

%


Graf 13.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004

13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 13.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenového indexu v letech 2000-2005 je syntetickým ukazatelem, zahrnujícím nejen inflaci, ale i makroekonomické a mikroekonomické vlivy na sledované obory. Hodnocený ukazatel v sobě obsahuje technickou a technologickou úroveň odvětví a jednotlivých 222


oborů, podíl vlastních a výrobních nákladů na vyrobenou produkci, komparativní výhody, devizovou náročnost na nákup materiálů, objemy vývozu a kursové vlivy. Mimo jiné v sobě zahrnuje i obchodní úspěšnost producentů v odvětví a odolnost vůči konkurenci. Lze dovozovat i určitou nepřímou závislost mezi růstem cenového indexu a vývojem komparativních výhod oboru. Z tabulky 13.2 je patrné, že za období let 2000-2005 k největšímu cenovém nárůstu, téměř o 19 %, došlo ve výrobním oboru 28.1. Příznivý je i nárůst ve výrobním oboru 28.3 (17,4 % za období 20002004). Všechny výrobní obory odvětví jsou charakterizovány vysokým podílem materiálových nákladů. Jedním z hlavních faktorů, podílejících se na vývoji cenového indexu, je bezesporu vliv kurzu Kč, zvláště k EUR, do jehož měnových teritorií směřuje převážná část vývozu, respektive je touto měnou oceňována. Tento faktor působí v oborech odvětví i u jednotlivých producentů rozdílně a přímo úměrně s objemem takto realizované produkce. Dynamika cenového vývoje v odvětví 28 mezi léty 2004 a 2005 byla ovlivněna růstem cen základních vstupních materiálů a energií. Ani posilování kurzu Kč k USD nemohlo korigovat růst cen energií, rud železných a neželezných kovů a souvisejících dopravních nákladů. Z uvedené tabulky je patrný cenový vývoj v odvětví mezi léty 2005/2004 indexem 102,4. Cenový vývoj v oboru 28.4 Kování, lisování a další tváření je ovlivněn i snahou o využití výrobních kapacit a lidských zdrojů, mnohdy za cenu práce ve mzdě. I proto je cenový vývoj v tomto oboru za celé sledované období pod průměrem odvětví. Obdobný vývoj lze předpokládat i u oboru 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů, u kterého nejsou indexy cenového vývoje samostatně vykazovány. Výraznou dynamiku vývoje cenového indexu nelze pozorovat ani u oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky, který však úspěšně čelí konkurenci na trhu. Tabulka 13.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2005 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

SKP 28.1 SKP 28.2 SKP 28.3 SKP 28.4 SKP 28.5 SKP 28.6 SKP 28.7

103,2 101,2 102,2 99,3 x 100,9 105,1

98,6 98,9 102,7 98,7 x 101,7 98,8

100,5 98,6 100,3 96,7 x 101,0 99,4

114,7 106,9 111,5 100,7 x 100,5 109,5

101,4 99,9 x 102,4 x 102,3 100,1

SKP 28

102,9

99,4

99,8

109,3

102,4

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

13.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj, sledovaný v základních ekonomických ukazatelích za období let 2000-2005, dokumentovaný v tabulkách 13.3-13.5, vykazuje příznivou dynamiku. Na pozitivním vývoji odvětví se podílely všechny obory. Během celého sledovaného období vzrostly tržby za prodej výrobů a služeb v běžných cenách na 162,6 % výchozího roku. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u oboru 28.4, ve kterém vzrostly tržby na 193,1 %. Tento nárůst byl ovlivněn hlavně vývojem v automobilovém průmyslu. Výrazně nad průměrem odvětví rostly tržby i v oboru 28.6, kde je zaznamenán nárůst na 183,5 % úrovně roku 2000. U tohoto oboru byl i největší meziroční nárůst na 129,4 % předchozího roku. Po určitém útlumu se jeví příznivější vývoj v komoditách dodávek pro energetiku (elektrárna Shen Tou Čína). U oboru 28.3 se meziročně zvýšily tržby o 19,6 %. Nejmenší meziroční nárůst tohoto ukazatele byl u oboru 28.2 a to o 1,1 %. Meziročně v celém odvětví vzrostly tržby za prodej výrobků a služeb o 12,9 %. Dynamika vývoje ukazatele tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se příznivě projevila i na růstu přidané hodnoty. Jak je patrné z tabulky 4, vzrostla za období let 2005/2000 v odvětví přidaná hodnota o 61 % v běžných cenách, respektive o 39,5 % ve stálých cenách. Výrazný nárůst byl za sledované období zaznamenán u oboru 28.6, u kterého činilo zvýšení na 212,8 % hodnoty výchozího roku. Příznivý vývojový trend, daný hlavně výrobou nástrojů a zámků, je pozorován v průběhu téměř celého sledovaného období. Dynamický vývoj hodnoceného ukazatele se 223

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 12.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005

(mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000 27 13 7 8 26 30 29

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

30 14 11 10 28 36 34

402,1 017,3 535,5 092,2 543,1 457,2 173,4

2002 30 15 10 9 32 38 29

2003

2004

727,6 709,2 273,7 203,0 127,1 658,9 769,3

33 939,8 15 051,8 9 604,3 10 039,7 32 379,7 37 887,3 30 481,8

43 421,6 16 479,4 7 059,7 14 699,1 39 840,1 43 313,0 41 328,0

2005* 45 16 8 16 46 56 41

904,1 653,1 442,9 906,5 803,9 028,3 945,2

143 144,8

165 220,8

166 468,8

169 384,4

206 140,9

232 684,0

x 100,0

115,4 115,4

100,8 116,3

101,8 118,3

121,7 144,0

112,9 162,6

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) (mil. Kč) s. c.

253,4 508,6 440,1 755,8 193,4 529,4 464,1

2001

2000

2002

2003

2004

2005*

890,1 772,2 397,5 005,5 860,7 829,5 591,6

30 459,9 15 559,5 10 220,9 9 464,4 31 357,5 37 995,2 29 727,5

33 563,6 15 058,5 9 472,4 10 479,8 31 787,3 37 001,5 30 293,5

39 228,1 15 526,9 6 700,0 14 220,3 36 503,8 39 931,3 36 821,2

39 760,4 15 317,5 7 876,5 15 932,7 40 537,5 50 658,8 36 529,7

143 144,8

162 347,1

164 784,9

167 656,6

188 931,6

206 613,1

x 100,0

113,4 113,4

101,5 115,1

101,7 117,1

112,7 132,0

109,4 144,3

27 13 7 8 26 30 29

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

253,4 508,6 440,1 755,8 193,4 529,4 464,1

2001 29 13 11 10 27 35 33

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 13.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005


28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000 7 4 2 2 10 9 7

(mil. Kč) s. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28 meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

2003

2004

2005*

8 4 2 3 13 16 9

490,9 707,9 422,9 160,8 160,9 448,9 360,4

10 448,9 4 664,1 1 501,7 4 366,1 15 076,6 17 551,3 11 943,8

10 4 2 4 15 21 12

44 534,5

51 809,1

56 425,4

57 752,7

65 552,5

71 988,1

x 100,0

116,3 116,3

108,9 126,7

102,4 129,7

113,5 147,2

109,8 161,6

2000 7 4 2 2 10 9 7

120,7 152,0 535,0 722,5 141,6 930,2 932,5

8 3 3 3 10 13 9

2002 8 298,2 4 312,9 2 316,6 2 881,4 12 172,8 18 050,6 8 392,9

2001 7 3 2 3 9 13 8

902,7 829,3 977,3 124,3 707,8 403,7 502,5

2002 7 3 1 2 11 16 7

2003

2004

355,0 928,9 515,0 523,0 585,8 127,4 953,0

2005*

583,0 956,1 966,8 899,1 077,6 811,4 468,1

7 685,7 4 520,5 1 978,2 3 360,5 12 318,7 14 932,8 8 358,5

9 4 1 4 13 15 9

107,1 963,1 046,0 386,8 946,9 120,8 278,8

8 715,1 5 344,8 1 906,4 4 595,8 13 080,3 18 312,5 10 338,8

44 534,5

49 447,6

51 762,1

53 154,9

57 849,5

62 293,7

x 100,0

111,0 111,0

104,7 116,2

102,7 119,4

108,8 129,9

107,7 139,9

* předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

224

2001 210,1 980,8 129,3 207,4 193,7 960,6 127,2

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

120,7 152,0 535,0 722,5 141,6 930,2 932,5


projevuje i ve vztahu k minulému roku, se zaznamenaným zvýšením o 20,4 %. Pod průměrem odvětví byla tvorba účetní přidané hodnoty dosažena u oboru 28.3. Oproti předchozímu roku je však v běžných cenách i zde patrný nárůst o 67,5 %. U tohoto oboru je nejvýrazněji patrná přímá návaznost vývoje kvalitativních ukazatelů na investiční aktivitu do oblasti energetiky. Konjunktura v odvětví se obráží i na vývoji zaměstnanosti. Mezi léty 2001-2003 sice je zaznamenán pokles zaměstnanosti v odvětví o 2 894 osob, přesto od roku 2000 vzniklo v odvětví 26 617 nových pracovních míst. K největšímu nárůstu o 14 325 zaměstnanců došlo v odvětví 28.6. Příznivá dynamika vývoje se projevuje i mezi léty 2005/2004 zvýšením počtu zaměstnanců o 6 631 osob. Nedostatek zakázek, způsobený ztrátou pozic, se výrazně projevuje na vývoji zaměstnanosti u oborů 28.2 a 28.3, u kterých došlo za sledované období k úbytku 3 569 pracovních míst. Příznivěji se však jeví situace u oboru 28.3, kdy období 2005/2004 je provázeno nárůstem zaměstnanosti o 2 %. Tabulka 13.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2005

(osoby)

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


27 376 12 024 6 845 9 636 33 946 40 060 26 431

26 11 7 9 35 53 25

26 11 5 8 36 50 23

574 882 964 537 078 227 989

26 862 11 236 5 395 8 679 37 895 52 345 23 645

31 379 11 247 4 822 10 001 38 976 47 754 26 640

31 895 10 382 4 918 10 853 43 532 54 385 26 970

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28 meziroční index kumulovaný index

287 980 411 167 567 301 238

156 318

168 951

163 251

166 057

170 819

182 935

x 100,0

108,1 108,1

96,6 104,4

101,7 106,2

102,9 109,3

107,1 117,0

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v odvětví kovodělných výrobků, patrný z grafu 13.4, svědčí o příznivé dynamice vývoje v letech 2000-2005 jak v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty, tak i v ukazateli podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Z uvedených grafů je zřejmé i příznivé postavení odvětví v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Odvětví je charakterizované vysokým podílem nákladů na jednotku produkce. V roce 2000 činil v b.c. podíl 1,19 Kč nákladů celkem na 1 Kč tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. V průběhu sledovaného období došlo v odvětví k zefektivnění produkce a podíl klesl v roce 2005 na 1,15 Kč/1 Kč. Tento příznivější vývoj byl dosažen i při vzrůstajících cenách vstupů a růstu průměrné mzdy. Výrazně pod průměrem odvětví je pozitivní vývoj v oboru 28.6. Pokud v roce 2000 činil podíl v b.c. 1,04 Kč nákladů celkem na 1 Kč tržeb za prodej vlastních výrobků, v roce 2005 byl realizací intenzifikačních opatření v odvětví snížen na 0,95 Kč/1Kč. Nad průměrem odvětví je vývoj v oboru 28.5, s výše uvedeným podílem v roce 2005 1,25 Kč/1Kč, přičemž v roce 2000 činil tento podíl 1,10. V tabulce 13.6 je dokumentován vývoj nákladů celkem v běžných cenách za celé sledované období let 2000-2005.

225

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 120

160

%

%

115

140

110 105

120

100 95

100

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

2000

2001

2002

2003

2004

Počet zaměstnaných osob OKEČ 28

Tržby za VV a S OKEČ 28

Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

2005*

150 %

130

110

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 28 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 13.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2005 Tabulka 13.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2005


28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2002

2003

2004

583,6 365,1 184,5 382,9 409,1 796,8 757,8

35 445,1 19 270,2 11 311,1 11 959,3 35 264,7 41 233,1 34 146,1

37 992,1 16 869,7 12 195,8 12 544,8 33 836,1 39 312,0 34 120,2

46 773,6 20 316,0 9 604,9 16 818,8 41 257,8 43 859,2 47 291,9

169 673,8

183 479,8

188 629,6

186 870,7

225 922,2

268 748,7

x 100,0

108,1 108,1

102,8 111,2

99,1 110,1

120,9 133,2

119,0 158,4

32 665,3 17 574,0 12 521,4 11 341,7 28 893,1 31 820,7 34 857,6

2001 33 18 12 12 30 36 39

2005* 57 18 10 21 60 52 48

589,6 526,3 389,7 038,6 090,0 984,7 129,8


Vývoj osobních nákladů v průběhu celého sledovaného období, uvedený v tabulce 13.7, svědčí o konjunktuře v celém odvětví, s výjimkou oborů 28.2 a 28.3, u kterých se projevuje nedostatek zakázek pro uplatnění vyráběné produkce. Za celé období byl v odvětví zaznamenaný oproti výchozímu roku nárůst o 56,7 %. Výrazný nárůst osobních nákladů o 88,7 %, související s dynamikou vývoje oboru, byl v oboru 28.5. Příznivě lze hodnotit i vývoj v oboru 28.4, u kterého byl, oproti výchozímu roku, zaznamenaný téměř dvojnásobný nárůst.

226

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tabulka 13.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2005


28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 5 236,3 2 494,6 1 730,0 1 819,5 5 831,6 5 462,6 4 977,6

2001

2002

2003

2004

5 2 1 1 6 6 5

5 2 1 1 6 6 5

6 2 1 2 7 6 5

7 3 1 2 8 7 6

634,7 622,6 782,6 924,4 249,3 491,0 273,1

953,5 674,9 762,7 967,5 854,0 567,7 296,6

200,8 788,1 685,5 154,4 257,1 583,8 479,5

279,1 035,5 563,2 683,1 245,5 398,1 597,0

2005* 9 3 1 3 11 8 6

129,0 017,8 693,5 027,5 005,6 377,3 927,4

27 552,2

29 977,7

31 076,9

32 149,2

36 801,5

43 178,1

x 100,0

108,8 108,8

103,7 112,8

103,5 116,7

114,5 133,6

117,3 156,7


12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 je uveden v tabulce 13.8. Produktivita práce z přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé obory, kdy např. produkce oboru 28.3 Parní kotle, je zejména součástí investičních celků. V tomto oboru jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. V souladu se získáním velké zahraniční zakázky se meziročně v běžných cenách zvýšila hodnota sledovaného ukazatele o 64 %. Produktivita práce z přidané hodnoty u oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky, na jejíž výši má vliv strojní vybavení a jeho využití, vykazuje trvalý růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích a efektivním využívání strojního zařízení a lidských zdrojů. Zaznamenaný vývoj produktivity práce během hodnoceného období, v porovnání s vývojem ukazatele podílu osobních nákladů, uvedený v tabulce 13.9, svědčí o příznivém vývoji odvětví kovodělných výrobků. Po proběhlých restrukturalizačních a vlastnických změnách je odvětví stabilizováno a je reálný předpoklad příznivého vývoje i v budoucím období. Vývoj v oboru 28.3 je závislý na dostatku zakázkové náplně. Firmám v tomto oboru se postupně daří získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím získávat i dobré reference. Expanze aktivit ČEZu do zahraničí a potřeba modernizace energetických bloků, očekávaná v tuzemsku, dává příznivý předpoklad vývoje i v tomto tradičním strojírenském oboru. Celé odvětví je charakterizováno využíváním materiálů a surovin, pocházejících převážně z tuzemské produkce a zhodnocuje tuzemské suroviny a polotovary do finálních výrobků. To však neznamená, že je odvětví imunní vůči možným kursovým vlivům a růstu cen surovin na světových trzích. Tyto vlivy jsou následně, spolu s přidanou hodnotou, zahrnuty do cen výrobků a polotovarů a plně se promítají do materiálových nákladů výrobců v odvětví. Přesto, že je odvětví energeticky málo náročné (podíl energií činí přibližně 5 % nákladů), je cena vstupních materiálů ovlivněna i zhmotnělou energií a její cenový vývoj na světových trzích se tak nepřímo promítá do nákladových složek výrobců v odvětví. Rovněž vývoj světových cen surovin a očekávané další posilování koruny zvýší tlaky na zvyšování produktivity práce, nutné k udržení konkurenceschopnosti odvětví. Pozici odvětví podle vývoje podílových ukazatelů v rámci celého zpracovatelského průmyslu výstižně dokumentuje graf 13.5. Stabilitu a perspektivnost oboru, i po proběhlých restrukturalizačních změnách, dosvědčuje poměrně nízký počet proběhlých konkurzů a likvidací v letech 2000-2005. Za hodnocené období proběhlo 719 konkurzů a likvidací, týkajících se 17 387 zaměstnaných osob. Tento vývoj je ale charakterizován sestupným trendem. Za stejné období se naopak o 26 617 zvýšil počet zaměstnaných osob v odvětví. Převážně byly konkurzy a likvidace vyhlášeny u výrobců v oborech 28.1 Kovové konstrukce, 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery a 28.7 Ostatní kovové výrobky.

227

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000 - 2005 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


260,1 345,3 370,3 282,5 298,8 247,9 300,1

312,3 332,3 422,3 349,9 286,6 261,9 361,6

312,3 363,0 388,4 337,5 337,4 359,4 349,9

316,1 419,0 449,1 364,2 347,3 314,2 395,9

333,0 414,7 311,4 436,5 386,8 367,5 448,3

324,7 474,7 511,3 416,7 358,0 388,5 480,3

OKEČ 28

284,9

306,7

345,6

347,8

383,8

393,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

107,6 107,6

112,7 121,3

100,6 122,1

110,3 134,7

102,5 138,1

(tis. Kč/zam.) s.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


260,1 345,3 370,3 282,5 298,8 247,9 300,1

300,6 319,6 401,7 340,8 272,9 251,5 336,9

285,4 332,9 329,8 339,6 307,0 334,7 311,3

286,1 402,3 366,7 387,2 325,1 285,3 353,5

290,2 441,3 216,9 438,6 357,8 316,6 348,3

273,2 514,8 387,6 423,5 300,5 336,7 383,3

OKEČ 28

284,9

292,7

317,1

320,1

338,7

340,5

meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s.c.)

x 100,0

102,7 102,7

108,3 111,3

101,0 112,4

105,8 118,9

100,6 119,5

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka 13.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2005 (–) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000

2001

2002

2003

2004

2005*

0,735 0,601 0,682 0,668 0,575 0,550 0,627

0,686 0,659 0,570 0,600 0,613 0,465 0,578

0,717 0,620 0,761 0,683 0,563 0,364 0,631

0,730 0,592 0,696 0,682 0,551 0,400 0,585

0,697 0,651 1,041 0,615 0,547 0,422 0,552

0,882 0,612 0,673 0,669 0,706 0,397 0,535

0,619

0,579

0,551

0,557

0,561

0,600


105

140 %

%

130

100

120 95

110 90

100

85

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 28 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000

2001

2002

2004

2005*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 28 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 13.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2005

228

2003


13.6. Zahraniční obchod 13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000-2005 v odvětví kovodělných výrobků je charakterizován vysokými tempy růstu vývozu i dovozu. Pozitivně lze hodnotit předstih tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu o 5,2 procentních bodů. Tento vývoj příznivě ovlivnil obchodní bilanci a tím i výsledné kladné saldo zahraničního obchodu. Výsledky zahraničního obchodu v letech 2000-2005 dokumentuje tabulka č. 13.10. Přes určitý pokles vývozu v roce 2002 lze pozorovat příznivou vývojovou dynamiku. Za sledované období vzrostl vývoz o 42 mld. Kč, s nárůstem na 152 % hodnoty roku 2000. Odvětví vykazuje předstih vývozu před dovozem, s rostoucím kladným saldem ze zahraničního obchodu. Během sledovaného období vzrostlo v roce 2005 saldo na 146 % úrovně výchozího roku. Více než polovinu vývozu tvoří produkce oboru 28.7 (spojovací materiály, lana, řetězy, pružiny, elektrody). Obor vykazuje rovněž neustále se zvyšující dovoz (s uplatněním hlavně v automobilovém průmyslu). Přesto se výrazně podílí na tvorbě salda ze zahraničního obchodu 34 %. Příznivý je i vývoj oboru 28.6, hlavně v komoditě vývozů zámků a kování. Významně participuje na výsledku zahraničního obchodu i výroba kovových konstrukcí oboru 28.1. Tabulka 13.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


17 975,6 6 256,2 2 384,9 x x 12 775,8 41 136,1

18 574,6 6 899,7 2 567,6 x x 16 387,7 43 155,9

16 447,5 6 532,4 2 773,5 x x 16 021,6 39 968,8

17 166,3 8 391,8 2 589,2 x x 17 865,5 45 255,3

20 890,7 10 145,3 2 125,7 x x 21 929,9 59 384,5

23 943,2 10 684,8 3 252,2 x x 22 796,5 62 029,8

SKP 28

80 528,6

87 585,5

81 743,8

91 268,1

114 476,1

122 706,5

x

108,8

93,3

111,7

125,4

107,2

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


5 041,6 2 754,3 789,1 x x 14 627,7 28 585,4

5 137,5 2 696,0 588,1 x x 17 252,9 32 827,6

5 056,8 2 833,3 501,5 x x 17 129,7 33 440,0

6 062,4 2 782,9 542,6 x x 19 195,5 36 526,5

7 557,0 3 433,0 370,1 x x 22 478,3 45 372,4

7 380,0 2 858,6 517,3 x x 22 274,5 47 723,2

SKP 28

51 798,1

58 502,1

58 961,3

65 109,9

79 210,8

80 753,6

x

112,9

100,8

110,4

121,7

101,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004


12 934,0 3 501,9 1 595,8 x x -1 851,9 12 550,7

13 437,1 4 203,7 1 979,5 x x -865,2 10 328,3

11 390,7 3 699,1 2 272,0 x x -1 108,1 6 528,8

11 103,9 5 608,9 2 046,6 x x -1 330,0 8 728,8

13 333,7 6 712,3 1 755,6 x x -548,4 14 012,1

16 563,2 7 826,2 2 734,9 x x 522,0 14 306,6

SKP 28

28 730,5

29 083,4

22 782,5

26 158,2

35 265,3

41 952,9

Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ

229


Její podíl na vývozu činí 19,5 %, podíl na tvorbě salda odvětví je největší, neboť činí 39,5 %. Velká dovozní náročnost je vykazovaná v oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky. Je to dáno různorodostí sortimentu tohoto oboru, kdy na trhu je velké množství konkurujících zahraničních osvědčených výrobků. Obor vykázal v roce 2005 podíl 18,6 % na vývozu tohoto odvětví, při kladném saldu. S dalším rozvojem, zejména automobilového a elektrotechnického průmyslu, lze však předpokládat zvyšování dovozů v tomto oboru. Na meziročním nárůstu mezi léty 2005/2004 se rovněž podílely i změny vývozních a dovozních cen. Do cen produkce se spolu s pohybem kurzu CZK vůči EUR a USD promítl v roce 2005 vývoj cen na světovém trhu, zejména pak rostoucí ceny surovin a paliv (např. dle údajů ČSÚ světové ceny kovů meziročně vzrostly o 31,2 %, u ropy Brent o 37,3 %). Růst cen vstupních materiálů a energií však tuzemští výrobci převážně zohlednili v cenách svých výrobků. Příslibem pro budoucí úspěšný vývoj zahraničního obchodu odvětví je poznatek, že po vstupu do EU se výsledky zahraničního obchodu dále zlepšovaly. Země EU jsou rozhodujícími vývozními partnery. Postupné oživování ekonomiky v Německu, v našem největším vývozním teritoriu pro produkci odvětví, se v budoucím období příznivě projeví na vývoji vývozu. 13.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu je dokumentováno v grafu 13.6. Největšími vývozními partnery jsou země EU, přičemž rozhodující odběratelé jsou v Německu, kam směřuje 42 % vývozu a dovozy z tohoto teritoria činí 46 %. Z nejbližších sousedů nezměněný podíl vývozu směřuje na Slovensko, meziročně se zvýšil vývoz do Polska o 2 %. Podíl vývozu oproti předchozímu roku do Rakouska poklesl o 1 %. Vývozní teritoria v roce 2005

Polsko 5% Rakousko 6% Slovensko 14 %

Francie 3%

Nizozemsko 4% V. Británie 4% Belgie 3% Ostatní 24 %

Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2005

Rakousko 6% Slovensko 5% Itálie 6%

Čína 5%

Francie 8% Polsko 4% Japonsko 3% Ostatní 22 %

Německo 46 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 13.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 28

230


13.6.3. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby v odvětví v letech 2000-2005, dokumentovaný v tabulce 13.11, vykazuje celkově příznivé trendy, svědčí o konkurenční schopnosti výrobců v odvětví a jejich prosperitě. Ukazuje se, že čeští výrobci i při silné zahraniční konkurenci výrazněji uplatňují svoji produkci nejen na vývoz, ale i na domácím trhu. Zvláště lze tento trend pozorovat u produkce oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky. Příznivý vývoj sledujeme i u oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky, daný zvýšenou potřebou zámků a kování pro bytovou a občanskou výstavbu. Velmi příznivý nárůst mezi léty 2005/2004 není výrazně ovlivněn cenovým vývojem, a vývoj v oboru 28.1 Kovové konstrukce svědčí o zvýšené investiční aktivitě tuzemských odběratelů. Vývoj v oboru 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery, a zejména v oboru 28.3 Parní kotle, je ovlivněn menší investiční aktivitou do energetiky a chemického průmyslu v ČR i do zahraničí. 13.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 13.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2005 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005*


12 827,8 5 455,1 3 096,9 x x 19 538,5 45 798,6

15 103,5 5 206,8 1 511,3 x x 22 753,4 45 652,6

13 254,7 4 435,5 3 310,6 x x 20 864,9 49 021,7

16 992,4 4 830,3 2 676,5 x x 25 197,0 47 175,9

20 859,5 5 992,2 3 992,5 x x 29 594,6 54 024,0

22 032,8 6 514,2 3 753,3 x x 32 264,2 62 490,0

SKP 28

86 716,9

90 227,5

90 887,5

96 872,2

114 462,9

127 054,4

x 100,0

104,0 104,0

100,7 104,8

106,6 111,7

118,2 132,0

111,0 146,5

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

13.7. Investice Rozvoj výrobní základny u producentů v odvětví kovodělného průmyslu umožňuje i systém investičních pobídek, upravených zákonem č.19/2004 Sb. Podmínky pro získání podpory jsou však pro stávající výrobce ve sledovaném odvětví poměrně tvrdé. Hlavním důvodem nevyužívání investičních pobídek je zřejmě dostatek stávajících výrobních kapacit v odvětví, dosud navíc optimálně nevytížených. Návazně na rozvoj investic v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu (např. TPCA Kolín) však přeneseně budou investiční pobídky využívány v oborech 28.4 Kování, lisování, 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů a 28.1 Kovové konstrukce. Stejný důvod vedl vlastníka nevyužívané části starého průmyslového závodu Škoda Plzeň k revitalizaci formou tzv. brown-field projektu. K programu na podporu inovačních center, s cílem zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost výrobních procesů, bylo v roce 2004 přijato od výrobců v odvětví 10 projektů, s požadavkem na dotaci ve výši 149 mil. Kč. Pozitivním vývojovým tendencím sektoru malých a středních podnikatelů napomáhá postupná realizace opatření Politiky podpory malého a středního podnikání, kterou vláda ČR přijala usnesením vlády č. 1257/2000. Tato politika obsahuje dlouhodobé i střednědobé cíle rozvoje MSP. V odvětví bylo nejvíce využíváno příspěvků na získání certifikátů kvality podle norem řady ISO 9000, ISO 14000 a na zavedení programu EMAS. Účelně byly rovněž v odvětví 28 využívány finanční příspěvky na nová pracovní místa v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností.

231


13.7.1 Přímé zahraniční investice I z vývoje hodnoty realizovaných přímých zahraničních investic v letech 2000-2004, uvedených v tabulce 13.12, lze shledávat výrazné modernizační trendy v odvětví kovodělného průmyslu. V grafu 13.7 lze pozorovat dynamiku vývoje ve srovnání s vývojem v celém zpracovatelském průmyslu (vliv masivních investic do automobilového průmyslu). Kovodělný průmysl se tak zařazuje mezi odvětví s výrazným přílivem zahraničních investic s trvale narůstajícími investičními objemy, přinášejícími nejen nové technologie, ale i nové odbytové možnosti. Při porovnání s rokem 2003 tak došlo ke zvýšení investiční aktivity producentů v odvětví, avšak přímé tuzemské investice v zahraničí nedosahují úrovně předchozích let. S přihlédnutím k vývoji vývozu produkce odvětví, spojeného s tvorbou významného kladného salda ze zahraničního obchodu, lze hodnotit tento vývoj spíše pozitivně (tvorba přidané hodnoty, zisk-daně, zaměstnanost, vliv na tvorbu HDP, know-how atd). Menší investiční aktivita tuzemských výrobců v kovodělném průmyslu v zahraničí je ovlivňována hlavně svou sortimentní skladbou a značnou diverzifikací podnikatelských subjektů. Do budoucna lze vidět prostor pro zahraniční expanzi hlavně u oborů 28.4 Kování, lisování a další tváření a 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů a to do zemí s nižší cenou živé práce. Perspektivu lze vidět rovněž v ustavování účelových sdružení pro realizaci větších investičních celků, hlavně do oblasti energetiky. Ve vazbě na expanzi ČEZu by umožnila realizaci produkce oboru 28.3 do třetích zemí a žádaný rozvoj tohoto oboru. Tabulka 13.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 28

(v mil. CZK)

k 31.12.2000

k 31. 12. 2001

k 31. 12. 2002

k 31. 12. 2003

k 31. 12. 2005

19 586,5 491,0

21 611,2 437,7

25 060,0 516,6

26 901,6 298,2

31 588,3 384,4

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí Pramen: ČNB

170

300

%

%

150

240

130

180

110

120

90

60

2000

2001

2002

2003

2004

2000

2001

2002

2003

2004

Přímé zahraniční investice OKEČ 28

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 28

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 13.7 Tuzemské a zahraniční investice

12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Rozvoj kovodělného průmyslu v letech 2000-2005 zařazuje odvětví mezi významné obory zpracovatelského průmyslu. Přes rozdílnost vývoje jednotlivých oborů, daných značnou diverzifikací produkce, jsou za celé sledované období zaznamenány příznivé výsledky, provázené navíc žádoucí vývozní dynamikou. Meziroční trendy 2005/2000, zaznamenané ve vývoji exportu, svědčí o probíhající konjunktuře v odvětví a dokladují, že vstup ČR do EU znamenal pro odvětví přínos. I přes určitou recesi v zemích EU (15) se převážná část zahraničního obchodu realizuje se zeměmi EU. 232


Ke zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských výrobců přispívá i dlouhodobější příliv zahraničních investic. Odvětví nepřímo participuje i na realizaci velkých investic, zvláště do automobilového průmyslu, přinášející i do kovodělného průmyslu progresivní technologie a zvětšující odbytové možnosti. Vývoj vývozu do zemí EU potvrzuje, že produkce odvětví splňuje certifikační, kvalitativní a cenové podmínky, nutné k úspěšné konkurenční schopnosti, i potřebnou flexibilitu na požadavky odběratelů. Vývoj navíc svědčí o inovační schopnosti producentů odvětví i o využívání a zavádění výsledků výzkumu a technologického vývoje. Tabulka 13.13 dokumentuje, že export tuzemské produkce odvětví do zemí EU činí 37 % vývozu ze zemí CEFTA, s výraznou vývojovou dynamikou. Tabulka 13.13 Vývoj exportu výrobků SKP 28 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004

z CEFTA meziroční index

3 905 643 x

4 846 729 124,1

4 994 461 103,0

5 498 218 110,1

2 149 864 120,4

z toho z ČR meziroční index

1 443 935 x

1 818 549 125,9

1 841 029 101,2

2 033 285 110,4

791 700 116,9

Pramen: EUROSTAT

Příznivě lze odvětví hodnotit i z porovnání, dokumentovaného v tabulce 13.14. Dodávky tuzemských producentů činí téměř 36 % od nově přistoupivších zemí do EU. Rovněž je patrný téměř 5% podíl na dodávkách z vyspělých zemí EU (15). Výrobci v odvětví v letech 2000-2005 prokázali svoji flexibilitu, potřebnou po složitém období majetkových a restrukturalizačních změn. Vývoj odvětví zejména po roce 2002 dokazuje, že produkce odvětví je konkurenceschopná i na vyspělých trzích. Rozvoj odvětví, zvláště v oborech 28.4 a 28.5, byl ovlivněn zahraničními investicemi do automobilového průmyslu, do kterého směřuje značná část produkce. Tabulka 13.14 Vývoj exportu výrobků SKP 28 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 1 3 24 3

213 408 553 483

425 735 084 880

Pramen: EUROSTAT

13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Odvětví nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí a aplikace zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, vycházející z Evropské směrnice IPPC, je producenty naplňována bez výraznějších ekonomických dopadů. Výsledky za období 2005/2004 ukazují, že vývoj cen surovin a energií se zatím výrazně neprojevil na snížení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. V odvětví se může dlouhodoběji projevit vývoj prodeje automobilů a to v obou směrech, zvláště v oborech 28.4 Kování, lisování a další tváření a 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů. Ani silný kurz koruny se na výsledcích zahraničního obchodu odvětví kovodělného průmyslu výrazně neprojevil, naopak aktivním saldem příznivě tlumil zvyšování cen surovin a energií. V nejbližší budoucnosti, vzhledem k výsledkům české ekonomiky, nelze reálně předpokládat oslabování tuzemské měny. Růst světových cen surovin a energií budou nuceni do svých nákladů zahrnovat všichni výrobci. Přesto, že v rámci odvětví působí mnohé společné faktory, vlivem výrobkové diverzifikace se vývoj a perspektiva jednotlivých oborů bude ve střednědobé perspektivě odlišovat. 233


28.1 - Kovové konstrukce Produkce oboru se uplatňuje jako samostatné stavby i jako součást investičních celků. V tuzemsku došlo zvýšením investiční aktivity k nárůstu užití výrobků oboru. V oboru byl ukončen proces harmonizace norem řady ISO a získány další potřebné certifikace, kterými již rozhodující producenti prošli. Po vstupu ČR do EU se obor výrazněji uplatňuje na trzích Unie. I když je síť hypermarketů téměř ukončena, trvá příliv zahraničních investic do dalších průmyslových oborů, jako spotřebitelů ocelových konstrukcí. Předpokládá se modernizace tepelných elektráren a i vývoz má, při oživování zvláště německé ekonomiky, předpoklad dalšího růstu. 28.2 - Nádrže, cisterny a zásobníky Produkty se dodávají buď jako hotové výrobky (kotle ústředního vytápění, topná tělesa) nebo jsou určeny pro kompletaci IC (nádrže, cisterny, zásobníky). Obor jako celek je, zejména v současnosti, poznamenán sníženou investiční aktivitou u rozhodujících odběratelů. Lze však očekávat potřebu modernizace technologií v chemickém průmyslu, což se může projevit na příznivých vývojových trendech oboru. 28.3 - Parní kotle Odbytové předpoklady oboru parních kotlů spočívají v rekonstrukci a modernizaci energetických celků. Zvýšení konkurenceschopnosti vyžaduje vklad do technického rozvoje (spalovací procesy, dokonalejší využití paliv, ekologická kritéria). Vstupem ČR do EU vznikla českým výrobcům v oboru (klasické parní kotle) velká konkurence a nelze předpokládat, že se jim podaří realizovat na tomto trhu dodávku celého IC. Mohou se úspěšně uplatnit jako členové vytvářených dodavatelských sdružení. Na českém trhu se bude jednat o modernizace stávajících tepelných energetických zařízení, respektive o uvažovanou dostavbu JE Temelín. K významným faktorům, ovlivňujícím budoucí vývoj odvětví, lze zařadit časový plán realizace energetického programu ČR, s rozhodujícím dopadem na vývoj a perspektivu výrobního oboru 28.3 Parní kotle, patřícího v nedávné minulosti mezi nosné programy investičního strojírenství. Rovněž uvažované investiční aktivity ČEZu v Rumunsku a Bulharsku mohou dosavadní výsledky uvedeného oboru výrazně ovlivnit. 28.4 - Obor kování, lisování a další tváření Obor zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu strojírenských součástí a dílů. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost strojírenských výrobků. Produkce má výrazně růstový charakter. Další zvýšení konkurenceschopnosti si vyžaduje vklad do další vybavenosti výrobní základny a zabezpečení odpovídající kvalifikace pracovníků. I po vstupu ČR do EU má obor perspektivu jako součást velkých komplexů (Škoda Auto, TPCA, Alstom, Škoda Plzeň, Vítkovice, Karosa), či jejich subdodavatelů. 28.5 - Povrchové zušlechťování kovů Obor představuje v převážné míře dokončující operace při výrobě, které ovlivňují úroveň strojírenských výrobků. Jejich uplatnění je závislé především na vzrůstajících nárocích na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti celé řady výrobků, především ze skupin 28 a 29 (strojírenské spotřební zboží, nástroje aj.). Pro některé strojírenské součásti mechanicky a tepelně namáhané je povrchové zušlechťování kovů rozhodujícím procesem, ovlivňujícím úroveň výrobku a převyšujícím nákladově i časově ostatní výrobní operace. 28.6 - Nožířské a železářské zboží, nástroje V tomto oboru lze do budoucna očekávat vyšší nároky trhu na sortimentní nabídku a její obnovu (některé výrobky podléhají i módním trendům) a proto dochází k obousměrným obchodům. Je úzce spjat s kováním, lisováním a tvářením a povrchovou úpravou kovů. Obor má příznivé předpoklady pro uplatnění své produkce i v budoucím období na tuzemském trhu i na export. 28.7 - Ostatní kovové výrobky Výrobky tohoto oboru mají kompletační charakter pro strojírenství i jiná odvětví (spojovací materiály, řetězy, pružiny, lanka, elektrody) a jsou zabezpečovány tradičními tuzemskými producenty. Obor vykazuje za celé sledované období příznivé výsledky a má výrazné postavení i v celém zpracovatelského průmyslu. Trvale vykazuje příznivou dynamiku vývoje a i ve střednědobém horizontu je předpoklad dalšího rozvoje. 234

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28

Recommend Documents