13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) OKEČ 28 je charakteristická různorodostí svých výrobků, proto se rozvoj a perspektiva jednotlivých oborů v odvětví značně odlišuje. Výrobní činnost odvětví je sledována v těchto 7 oborech: z z z z z z z

28.1 Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů; 28.2 Výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů; 28.3 Výroba parních kotlů; 28.4 Kování, lisování a další tváření kovů; 28.5 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; 28.6 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; 28.7 Výroba ostatních kovových výrobků.

Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do odvětví je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto odvětví. Přes různorodost výrobků odvětví je ale pro všechny obory v odvětví sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem do odvětví jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v odvětví OKEČ 27. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto odvětví je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v dalších odvětvích, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze výroby jednotlivých výrobních podniků, zařazených do odvětví kovovýroby OKEČ 28, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Výrobky oboru OKEČ 28.1 - kovové konstrukce a prefabrikáty jsou typicky kompletačním výrobkem užívaným ve stavebnictví, např. mostové konstrukce a skelety nejrůznějších staveb, ve strojírenství apod. Ve strojírenské výrobě jsou kovové konstrukce důležitou součástí např. investičních celků. Tento obor zahrnuje i instalaci, montáž a opravy kovových konstrukcí. Zahrnuje také např. kovové konstrukce jeřábů, skleníků, hangárů, ploty, kovové regály, dálniční svodidla apod. Vzhledem k velké investiční aktivitě v České republice, kvalifikovaným odborníkům, pracujícím v tomto oboru a úspěšnosti vývozů investičních celků je obor celkově úspěšný. Výrobky oboru OKEČ 28.2 - výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů jsou především kovové nádrže, cisterny, zásobníky a kotle. Vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků má výroba v oboru stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Výrobky oboru OKEČ 28.3 - parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků. Většinou se jedná o subdodávky do těchto investičních celků. V tomto oboru je velká konkurence, výroba těchto výrobků je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch oboru. Obor 28.4 - kování, lisování a další tváření zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí a automobilových dílů. S úspěšným rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků navazujících odvětví. Obor 28.5 - povrchové zušlechťování kovů je, obdobně jako obor 28.4, oborem s podstatným vlivem 165

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků 19 % 28.1 Výroba kov. konstrukcí, prefabrikátů 21 %

28.6 Výroba železářských výrobků 21 %

28.5 Povrch.úprava a zušlechťování kovů 23 %

28.4 Kování, lisování, prášk. metalurgie 5%

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

28.2 Výroba kov. nádrží a kotlů 8% 28.3 Výroba parních kotlů 3%

Graf 13.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007

Obor 28.6 - výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků je oborem, který v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Obor 28.7 - výroba ostatních kovových výrobků zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Obor vykazuje příznivé výsledky. Podíly jednotlivých oborů odvětví na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v roce 2007 jsou patrné z grafu 13.1.

13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je toto odvětví jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Toto odvětví se v roce 2007 řadí na čtvrté místo podílem více než 8,9 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Podíl odvětví 12,7 % na počtu pracovníků představuje oproti předchozímu roku zvýšení o téměř 5,6 %. Velmi významnou roli hraje odvětví OKEČ 28 svým podílem cca 10,9 % na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu.

13.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Tabulka 13.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 28 (mil. Kč, pracovníků) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet pracovníků Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

166

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

37 966,9 15 948,1 35 826

55 590,6 17 976,2 41 979

93 585,5 27 077,9 55 307

55 095,4 5 15 447,5 30 081

více než 1000 721,4 958,3 1 480


Malé organizace s počtem do 49 pracovníků zaměstnávaly 47,2 % všech pracovníků odvětví. Jejich podíl na tržbách za prodej výrobků a služeb v běžných cenách za celé odvětví však byl pouze 22 % a podíl na účetní přidané hodnotě celeho odvětví 43,8 %. Pokud porovnáváme podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006, uvedené v grafu 13.2, pak je zřejmé že v rámci velikostních skupin se, jak na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách, tak na celkové výši účetní přidané hodnoty v běžných cenách a počtu pracovníků odvětví, podílí skupina organizací, které zaměstnávají od 50 do 249 pracovníků. Přesto, že v odvětví jsou velmi úspěšné a velké firmy s počtem 500 a více pracovníků, jako např. ALSTOM Power, s.r.o. ALSTOM Group, ŠKODA JS, a.s., Pramet Tools, s.r.o., FAB, s.r.o., ESAB VAMBERK, s.r.o. a další, v žebříčcích TOP 100 se neumisťují. 40,0 %

35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej VV a S

50 - 249

250 - 999

Účetní přidaná hodnota

více než 1000 Počet pracovníků

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 13.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006

13.4. Hlavní ekonomické ukazatele 13.4.1. Cenový vývoj Tabulka 13.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2007 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

SKP 28

01/00

02/01

03/02

103,2 101,2 102,2 99,3

98,6 98,9 102,7 98,7

100,9 105,1

101,7 98,8

100,5 114,7 98,6 106,9 100,3 111,5 96,7 100,7 nevykazuje se 101,0 100,5 99,4 109,5

102,9

99,4

99,8

04/03

109,3

05/04

06/05

07/06

101,4 99,9 x 102,4

103,6 102,7 x 109,7

103,8 105,8 x 102,1

102,3 100,1

101,0 101,5

102,1 100,3

102,4

102,6

103,0

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Vzhledem k různorodosti výrobků v odvětví je i cenový vývoj jednotlivých výrobků rozdílný, jak ukazuje tabulka 13.2. Z důvodů náročnosti většiny výrob na množství a kvalitu kovů, které se použivají v odvětví pro výrobu konečných výrobků a náročnost na energii, odráží se zvýšení cen základních surovin (kovů) pro výrobu polotovarů pro kovodělný průmysl a nárůst cen energií i v nárůstu cen výrobků jednotlivých oborů odvětví. V dlouhodobém horizontu je patrná velká rozkolísanost cen, takže odhadnout budoucí vývoj není jednoduché. Ceny v sobě obsahují technickou a technologickou úroveň odvětví 167


a jednotlivých oborů, podíl vlastních a výrobních nákladů na vyrobenou produkci, komparativní výhody, devizovou náročnost na nákup materiálů, marži a kursové vlivy. Mimo jiné v sobě zahrnují i obchodní úspěšnost producentů v odvětví a odolnost vůči konkurenci. Většina firem již provedla ve spotřebě energií a nárocích na kvalitu výrobků všechna nutná opatření a cena výrobků v odvětví je srovnatelná s cenami konkurence. Vývoj cen v nejbližším horizontu tedy bude odrážet už jen vývoj cen konkurence. Přesto však jedním z hlavních faktorů, podílejících se na vývoji cenového indexu, je bezesporu vliv kurzu Kč, zvláště k EUR, do jehož měnových teritorií směřuje převážná část vývozu, respektive je touto měnou oceňována. Tento faktor působí v oborech odvětví i u jednotlivých producentů rozdílně a přímo úměrně s objemem takto realizované produkce. Ani posilování kurzu Kč k USD nemůže korigovat růst cen energií, rud železných a neželezných kovů a souvisejících dopravních nákladů. 13.4.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 13.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000 27 13 7 8 26 30 29

2001

253,4 508,6 440,1 755,8 193,4 529,4 464,1

30 14 11 10 28 36 34

402,1 017,3 535,5 092,2 543,1 457,2 173,4

2002 30 15 10 9 32 38 29

727,6 709,2 273,7 203,0 127,1 658,9 769,3

2003 33 15 9 10 32 37 30

939,8 051,8 604,3 039,7 379,7 887,3 481,8

2004 43 16 7 14 39 43 41

2005

421,6 479,4 059,7 699,1 840,1 313,0 328,0

43 665,2 17 449,2 9 344,2 15 311,7 42 631,4 50 151,0 44 605,0

2006 50 20 8 15 52 49 51

442,8 865,2 021,0 579,4 444,4 074,2 533,0

2007* 63 23 10 15 69 63 58

555,7 807,0 142,0 113,5 803,9 672,7 400,0

143 144,8

165 220,8

166 468,8

169 384,4

206 140,9

223 157,7

247 960,0

304 494,8

x

115,4

100,8

101,8

121,7

108,3

111,1

122,8

meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Tabulka 13.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000 7 4 2 2 10 9 7

2001 8 3 3 3 10 13 9

2003 490,9 707,9 422,9 160,8 160,9 448,9 360,4

2004

210,1 980,8 129,3 207,4 193,7 960,6 127,2

8 298,2 4 312,9 2 316,6 2 881,4 12 172,8 18 050,6 8 392,9

8 4 2 3 13 16 9

44 534,5

51 809,1

56 425,4

57 752,7

65 552,5

x

116,3

108,9

102,4

113,5

meziroční index

120,7 152,0 535,0 722,5 141,6 930,2 932,5

2002

10 4 1 4 15 17 11

448,9 664,1 501,7 366,1 076,6 551,3 943,8

2005 10 4 2 4 16 19 13

947,0 893,5 273,2 591,4 018,1 559,7 204,7

2006 12 6 1 4 19 18 15

2007*

358,6 251,9 339,2 723,0 306,6 385,5 043,2

15 830,8 7 213,4 2 686,5 4 453,0 23 951,4 24 256,9 16 319,7

71 487,6

77 408,0

94 711,7

109,1

108,3

122,4

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Dynamika vývoje základních produkčních charakteristik v letech 2000-2007 za odvětví je patrná z tabulky 13.3, 13.4 a 13.5. Růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a růst účetní přidané hodnoty v letech 2000 -2007 se odráží i na vývoji počtu pracovníků. Mezi léty 2001-2003 je sice zaznamenán pokles počtu pracovníků v odvětví o 2 894 osob, přesto od roku 2000 vzniklo v odvětví celkem více než 17 500 nových pracovních míst. Navýšení počtu pracovníků za toto období bylo celkem o 11,2 %. K největšímu nárůstu od roku 2000 (o 13 726 pracovníků) došlo v oboru 28.6 - výroba nožířských výrobků, nástrojů a nářadí, zámků a kování a železářských výrobků. Odráží se zde rostoucí vliv poptávky po nářadí, nástrojích a přípravcích v převážné míře ze strany dynamicky se rozvíjejícího automobilového průmyslu a dodavatelů komponentů. Při sledování vývoje počtu pracovníků v letech 2000 - 2007 podle jednotlivých oborů z tabulky 13.5 je 168


zřejmé, že u oboru 28.3 - parní kotle a oboru 28.4 - kování, lisování a další tváření kovů došlo k markantnímu poklesu počtu pracovníků, způsobeném nedostatkem zakázek a ztrátou pozic na trhu. Tabulka 13.5 Počet pracovníků v letech 2000 - 2007 (pracovníci)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

27 376 12 024 6 845 9 636 33 946 40 060 26 431

26 11 7 9 35 53 25

26 11 5 8 36 50 23

26 11 5 8 37 52 23

31 11 4 10 38 47 26

26 11 5 9 40 52 26

28 11 5 8 41 42 27

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

287 980 411 167 567 301 238

574 882 964 537 078 227 989

862 236 395 679 895 345 645

379 247 822 001 976 754 640

984 102 005 427 138 738 189

2007*

103 635 338 441 610 241 306

27 343 11 485 4 431 7 175 42 724 53 786 26 951

156 318

168 951

163 251

166 057

170 819

171 583

164 674

173 895

x

108,1

96,6

101,7

102,9

100,4

96,0

105,6


Graf 13.3 znázorňuje vývoj základních produkčních charakteristik odvětví v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem v letech 2000-2007. Pokud porovnáme vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. za odvětví a za celý zpracovatelský průmysl od roku 2000, kdy výši těchto tržeb v roce 2000 uvažujeme 100 %, dojdeme k závěru, že tento vývoj je v podstatě obdobný. Trend vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. za odvětví je stále rostoucí, dokonce mezi léty 2005 až 2007 byl nárůst tržeb vyšší než za celý zpracovatelský průmysl. Procentní podíl tržeb za vlastní výrobky a služby v b.c. odvětví z celého zpracovatelského průmyslu v roce 2000 byl ve výši 8,0 %. V roce 2005 byl 8,4 % a v roce 2007 tento podíl již byl 8,9 % (jak je již zmíněno v odstavci 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu). 220

115 %

%

110

190

105

160

100

130 100

95 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Počet pracovníků OKEČ 28 Počet pracovníků ZP

Tržby za VV a S OKEČ 28 Tržby za VV a S ZP

240 %

210 180 150 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 28 Účetní přidaná hodnota ZP * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 13.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2007

169


Při porovnání počtu pracovníků v odvětví a v celém zpracovatelském průmyslu od roku 2000 do roku 2007, kdy počet pracovníků v roce 2000 uvažujeme 100 %, je zřejmé z grafu 3, že vývoj je rozdílný. Od roku 2001 do roku 2004 docházelo v celém zpracovatelském průmyslu k poklesu počtu pracovníků a teprve od roku 2005 zase jejich počet stoupá. V odvětví však po meziročním poklesu 2002/2001 již počet pracovníků stoupá téměř lineárně. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu dosáhl počet pracovníků v roce 2007 téměř hodnoty roku 2000, v odvětví došlo k nárůstu počtu pracovníků v roce 2007 oproti roku 2000 o 11,2 %. Tomuto trendu zvyšování počtu pracovníků v odvětví odpovídá i podíl počtu pracovníků OKEČ 28 na celém zpracovatelském průmyslu. V roce 2000 činil 11,5 %, v roce 2005 činil 12,8 % a v roce 2007 12,7 %. Vzhledem k úspěšnému vývoji navazujících odvětví i přes určitý nedostatek kvalifikovaných profesí, je předpoklad, že se počet pracovníků v odvětví bude ještě dále zvyšovat. Velmi dobře ve prospěch odvětví vychází porovnání vývoje účetní přidané hodnoty odvětví s účetní přidanou hodnotou za celý zpracovatelský průmysl v letech 2000-2006. Pokud porovnáváme vývoj obou hodnot od roju 2007 v procentech, je zjevné, že meziroční nárůsty účetní přidané hodnoty za odvětví byly po celé sledované období vyšší než za zpracovatelský průmysl. V roce 2005 byl nárůst účetní přidané hodnoty u odvětví oproti roku 2000 o 60,3 % a v roce 2007 dokonce o 112,6 %. U zpracovatelského průmyslu byl tento nárůst oproti roku 2000 jen o 39,3 % a v roce 2007 o 81,2 %. Podíl účetní přidané hodnoty za odvětví na celém zpracovatelském průmyslu v roce 2000 činil 9,3 %, v roce 2005 činil již 10,7 % a v roce 2007 10,9 %. I u této produkční charakteristiky je předpoklad dalšího růstu. Tabulka 13.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000

2002

2003

2004

583,6 365,1 184,5 382,9 409,1 796,8 757,8

35 445,1 19 270,2 11 311,1 11 959,3 35 264,7 41 233,1 34 146,1

37 992,1 16 869,7 12 195,8 12 544,8 33 836,1 39 312,0 34 120,2

46 773,6 20 316,0 9 604,9 16 818,8 41 257,8 43 859,2 47 291,9

169 673,8

183 479,8

188 629,6

186 870,7

225 922,2

242 476,6

269 055,4

327 809,0

x

108,1

102,8

99,1

120,9

107,3

111,0

121,8

32 17 12 11 28 31 34

2001

665,3 574,0 521,4 341,7 893,1 820,7 857,6

meziroční index

33 18 12 12 30 36 39

2005 46 20 10 16 45 51 50

487,0 608,1 149,9 975,9 541,5 783,8 930,4

2006 55 23 11 17 55 47 57

009,1 875,0 276,6 831,7 811,8 787,5 463,7

2007* 66 26 13 17 74 63 65

647,4 655,5 862,6 076,4 266,8 993,5 306,8


Přesto, že je odvětví energeticky málo náročné (podíl energií činí přibližně 5 % nákladů), je cena vstupních materiálů ovlivněna i zhmotnělou energií a její cenový vývoj na světových trzích se tak nepřímo promítá do nákladových složek výrobců v odvětví. Rovněž vývoj světových cen surovin a očekávané další posilování koruny má na celkové náklady vliv. Tabulka 13.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2007 (mil. Kč)

2000

2001

2002

2003

2004

2005


5 236,3 2 494,6 1 730,0 1 819,5 5 831,6 5 462,6 4 977,6

5 2 1 1 6 6 5

5 2 1 1 6 6 5

6 2 1 2 7 6 5

7 3 1 2 8 7 6

7 3 1 2 9 8 7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

634,7 622,6 782,6 924,4 249,3 491,0 273,1

953,5 674,9 762,7 967,5 854,0 567,7 296,6

200,8 788,1 685,5 154,4 257,1 583,8 479,5

279,1 035,5 563,2 683,1 245,5 398,1 597,0

084,3 123,8 646,1 654,7 141,4 559,3 014,6

2006 7 3 1 2 10 8 7

803,5 554,3 881,9 757,3 389,5 005,8 896,5

2007* 9 3 1 3 13 9 8

063,2 806,8 845,1 288,3 122,6 822,1 933,2

27 552,2

29 977,7

31 076,9

32 149,2

36 801,5

39 224,2

42 288,8

49 881,3

x

108,8

103,7

103,5

114,5

106,6

107,8

117,9


Dle tabulky 13.6 v období let 2000-2007 vzrostly celkové náklady v b.c. jen o 93,2 %. Při růstu tržeb za vlastní výrobky a služby v b.c. o 112,7 % a účetní přidané hodnoty o shodnou hodnotu (112,7 %) je vývoj celkových nákladů příznivý. Velké meziroční navýšení nákladů 2004/2003 bylo výrazně ovlivněno 170


přípravou na vstup do EU. V dalším období již meziroční nárůst nákladů celkem v b.c. proto není tak vysoký. 13.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2007 je uveden v tabulce 13.8. Produktivita práce z přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé obory, kdy např. produkce oboru 28.3 - parní kotle a jaderné reaktory je většinou součástí investičních celků. V tomto oboru jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Tabulka 13.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2007 (tis. Kč/prac.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*


260,1 345,3 370,3 282,5 298,8 247,9 300,1

312,3 332,3 422,3 349,9 286,6 261,9 361,6

312,3 363,0 388,4 337,5 337,4 359,4 349,9

316,1 419,0 449,1 364,2 347,3 314,2 395,9

333,0 414,7 311,4 436,5 386,8 367,5 448,3

405,7 440,8 454,1 487,1 399,1 370,9 504,2

439,8 537,4 250,9 559,5 464,0 435,3 550,9

579,0 628,1 606,3 620,6 560,6 451,0 605,5

284,9

306,7

345,6

347,8

383,8

416,6

470,1

544,6

x

107,6

112,7

100,6

110,3

108,6

112,8

115,8

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28 meziroční index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Produktivita práce z přidané hodnoty v b.c. u ostatních oborů, na jejíž výši má vliv strojní vybavení, vykazuje většinou trvalý růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích či efektivním využívání strojního zařízení a lidských zdrojů. Efektivní využívání strojního zařízení a lidských zdrojů je nejvíce patrno u oboru 28.4 - kování, lisování a další tváření, kde produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. stoupla meziročně 2007/2006 o 10,9 % při současném poklesu počtu pracovníků. Tabulka 13.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2007 (-) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

OKEČ 28

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007*

0,735 0,601 0,682 0,668 0,575 0,550 0,627

0,686 0,659 0,570 0,600 0,613 0,465 0,578

0,717 0,620 0,761 0,683 0,563 0,364 0,631

0,730 0,592 0,696 0,682 0,551 0,400 0,585

0,697 0,651 1,041 0,615 0,547 0,422 0,552

0,647 0,638 0,724 0,578 0,571 0,438 0,531

0,631 0,569 1,405 0,584 0,538 0,435 0,525

0,573 0,528 0,687 0,738 0,548 0,405 0,547

0,619

0,579

0,551

0,557

0,561

0,549

0,546

0,527


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v tabulce 13.8 v porovnání s vývojem ukazatele podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c., uvedeným v tabulce 13.9, svědčí o příznivém vývoji odvětví. Po proběhlých restrukturalizačních a vlastnických změnách je odvětví stabilizováno a je reálný předpoklad příznivého vývoje i v budoucím období. Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2007 v rámci celého zpracovatelského průmyslu výstižně dokumentuje graf 13.4. Z grafu je patrno, že růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v odvětví v jednotlivých letech ve srovnání s celým zpracovatelským průmyslem, svým růstem téměř kopíruje růstový trend zvyšování produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. Avšak hodnotové srovnání produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v odvětví se zpracovatelským průmyslem napoví, že v odvětví je tento ukazatel daleko nižší. Zatímco ve 171


zpracovatelském průmyslu byla v roce 2007 produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. 637,7 tis. Kč/prac., v odvětví to bylo jen 544,6 tis. Kč/prac. 105

210 %

%

190 170

100 95

150

90

130

85

110

80

90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 28

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 28

Produktivita práce z účetní PH ZP

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet ÚZEI

Graf 13.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2007

Lépe vychází srovnání podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách odvětví a celého zpracovatelského průmyslu. V posledním období dokonce má tento podíl v odvětví, jak je dobře vidět z grafu 13.4, výrazně klesající trend. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v roce 2007 v odvětví ve výši 0,527 se značně přiblížil tomuto podílu v roce 2006 za zpracovatelský průmysl 0,506.

13.5. Zahraniční obchod Obchod s výrobky skupiny SKP 28 se podle vykázaných údajů o zahraničním obchodě vyvíjí příznivě. Dovoz do České republiky se v roce 2007 oproti roku 2006 zvýšil o 16,2 %. U vývozu výrobků došlo k meziročnímu zvýšení jen o 14,6 %. Saldo zahraničního obchodu bylo v roce 2007 kladné, ve výši 47 492,9 mil. Kč. Trend dovozu i vývozu za odvětví je vzrůstající, bez závažných výkyvů v jednotlivých letech 2000 až 2007. Ve srovnání s rokem 2000 se dovoz zvýšil o 103,3 % a vývoz o 89,7 %. Saldo v jednotlivých letech bylo vždy ve prospěch vývozu. 13.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Pokud bychom však sledovali jednotlivé skupiny výrobků, jsou zde v časové řadě od roku 2000 do roku 2007 zjevné výkyvy jak v dovozu, tak vývozu, s výjimkou dovozu výrobků SKP 28.7. Jedním z faktorů výrazně ovlivňujících saldo zahraničního obchodu na straně vývozu i dovozu je vývoj kurzu koruny s dlouhodobou tendencí k posilování. Výrazné posílení koruny (v průměru k USD o 13,9 % a k EUR o 9,5 %) bylo příčinou poklesu hodnoty vývozu v roce 2002, jak je v tabulce 13.10 patrno. Obdobný pokles téměř u všech skupin výrobků SKP 28 jak ve vývozu, tak i dovozu již nebyl v průběhu dalších let zaznamenán. Rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost výrobků SKP 28 se příznivě projevuje na výsledcích vývozu a dovozu. Výjimkou jsou výrobky SKP 28.3, jejichž výroba je závislá na dostatku zakázkové náplně. Firmám v tomto oboru se postupně daří získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím získávat i dobré reference. Je tedy předpoklad i u této skupiny výrobků, že se bude vývoz zvyšovat. Tento předpoklad je potvrzen m.j. též nutností postupné obnovy řady tepelných elektráren v ČR.

172

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tabulka 13.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2007

Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

SKP 28

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

17 975,6 6 256,2 2 384,9 x x 12 775,8 41 136,1

18 574,6 6 899,7 2 567,6 x x 16 387,7 43 155,9

16 447,5 6 532,4 2 773,5 x x 16 021,6 39 968,8

17 166,3 8 391,8 2 589,2 x x 17 865,5 45 255,3

20 890,7 10 145,3 2 125,7 x x 21 929,9 59 384,5

23 914,3 10 708,8 3 263,5 x x 22 760,6 61 563,6

27 755,8 12 693,2 2 323,6 x x 24 080,2 66 444,9

33 273,4 12 743,5 2 522,5 x x 26 422,1 77 822,2

80 528,6

87 585,5

81 743,8

91 268,1

114 476,1

122 210,8

133 297,7

152 783,9

x

108,8

93,3

111,7

125,4

106,8

109,1

114,6

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

SKP 28

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

5 041,6 2 754,3 789,1 x x 14 627,7 28 585,4

5 137,5 2 696,0 588,1 x x 17 252,9 32 827,6

5 056,8 2 833,3 501,5 x x 17 129,7 33 440,0

6 062,4 2 782,9 542,6 x x 19 195,5 36 526,5

7 557,0 3 433,0 370,1 x x 22 478,3 45 372,4

7 410,7 2 877,4 517,1 x x 22 178,2 47 546,6

9 104,4 3 497,0 346,4 x x 22 546,6 55 073,4

11 129,1 3 833,6 328,3 x x 26 294,3 63 705,6

51 798,1

58 502,1

58 961,3

65 109,9

79 210,8

80 530,0

90 567,7

105 291,0

x

112,9

100,8

110,4

121,7

101,7

112,5

116,3

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

2000 28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

SKP 28

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

12 934,0 3 501,9 1 595,8 x x -1 851,9 12 550,7

13 437,1 4 203,7 1 979,5 x x -865,2 10 328,3

11 390,7 3 699,1 2 272,0 x x -1 108,1 6 528,8

11 103,9 5 608,9 2 046,6 x x -1 330,0 8 728,8

13 333,7 6 712,3 1 755,6 x x -548,4 14 012,1

16 503,6 7 831,4 2 746,4 x x 582,4 14 017,0

18 651,4 9 196,2 1 977,2 x x 1 533,6 11 371,5

22 144,3 8 909,9 2 194,2 x x 127,8 14 116,6

28 730,5

29 083,4

22 782,5

26 158,2

35 265,3

41 680,8

42 730,0

47 492,9

Pramen: ČSÚ

13.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused - Německo. Podíly, jak na celkovém dovozu, tak i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění. Podíly vývozu a dovozu v odvětví u všech ostatních zemí nejsou tak velké, nejsou ani dvouciferné, jak je z grafu 13.5 zřejmé.

173

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2007 V. Británie a S. Irsko 5% Polsko Rakousko 5 % 5% Slovensko 9%

Nizozemí 4% Francie 4% Belgie 3% Ostatní 25 %

Německo 40 %

Dovozní teritoria v roce 2007

Rakousko Čína 6 % Itálie 6%

Slovensko 5%

Polsko 5 % Francie 4% V. Británie a S. Irsko 3%

6%

Ostatní 22 % Německo 44 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet

Graf 13.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 28

13.6. Investice Velmi mnoho investičních pobídek v předchozích letech bylo uděleno společnostem, které charakterem výroby spadají pod činnosti odvětví, avšak protože jejich výrobky jsou subdodávkami pro automobilový průmysl, jsou vykazovány jinde. Celkový počet vydaných rozhodnutí o investičních pobídkách pro společnosti, zahrnutých jednoznačně do odvětví, v letech 2001 až 2006 je 27. Průběh roku 2007 zaznamenal vysoký nárůst rozhodnutí o příslibu investičních pobídek, kterých bylo vydáno celkem 13 a která představují celkovou investici 5 048,4 mil. Kč. Je reálný předpoklad, že takto velký počet udělených pobídek v jednom roce oproti předchozím letům se výrazně projeví ve výsledcích odvětví v následujících letech. 13.6.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 13.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 28 (v mil. CZK)

k 1.12.2000

k 1.12.2001

k 1.12.2002

Zahr. investice v ČR

19 586,5

21 611,2

25 060,0

26 901,6

31 588,3

29 353,2

31 453,1

491,0

437,7

516,6

298,2

384,4

250,8

1 545,0

Tuzem. investice v zahraničí Pramen: ČNB

174

k 1.12.2003

k 1.12.2004 k 31.12.2005

k 1.12.2006


Z grafu 13.6, který ukazuje vývoj tuzemských a zahraničních investic do roku 2006, je patrný negativní výkyv od celkového příznivého vývoje jak přímých zahraničních investic, tak především tuzemských investic v zahraničí. Avšak vzhledem k charakteru některých výrobků odvětví, kdy jsou identifikovatelné pouze jako součástky či poddodávky větších strojírenských zařízení a jiných investičních celků, není nutné nahlížet na porovnání tuzemských a zahraničních investic zpracovatelského průmyslu a odvětví příliš pesimisticky, obzváště, když průběh roku 2006 prokázal u obou sledovaných položek opět návrat k pozitivnímu trendu. 650

210 %

%

530

180

410 150

290 120

170

90

50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Přímé zahraniční investice OKEČ 28

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 28

Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 13.6 Tuzemské a zahraniční investice

13.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici, stejně jako výroba strojírenská. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrostla poptávka po kovových komponentech do těchto odvětví. Dalším velkým odběratelem produkce odvětví kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu i když ne vždy vyhrávají v soupeření s betonem. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice se zvýšil i odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Odvětví nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí a podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. Rozvoj odvětví je podporován i formou investičních pobídek pro výrobce s důrazem na užití high technologií. Vznikající a podporovaná technologická centra a jiné formy podpory dále pomáhají zvyšovat kvalitu finálních produktů v odvětví nebo možnost odbytu jak v tuzemsku, tak především na zahraničních trzích. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má proto velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

175

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků - OKEČ 28

Recommend Documents