Český svaz ochránců přírody 59/11 ZO JIHLAVA
CHRÁNILI
PŘÍRODU
Vzpomínky a záznamy ochránců přírody v Jihlavě z let 1958 - 2000
Jihlava, listopad 2003
Úvodem Co víme o těch, kteří se věnovali ochraně přírody v Jihlavě před námi? Nemizí nám pomalu z paměti i naše skutky, které jsme pro ochranu přírody udělali? Mnohdy víme málo i o činnosti svých současníků. Z tohoto důvodu byla v r. 2001 tehdejším o.s. Jihlavští ochránci přírody (nyní ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA) vypsána anketa s dvěma otázkami: 1. Napište svoje vzpomínky na začátky ochrany přírody. 2. Napište svoje zážitky na téma „Příroda mého dětství a mládí“. I když se mnozí z pamětníků neozvali, sešlo se několik příspěvků. Na jejich základě byl sestaven tento sborníček. Dalšími zdroji byly kroniky, zpravodaje ochránců přírody, fotografie a záznamy ZO ČSOP Jihlava a JOP, vzpomínky pamětníků a autora sborníčku. Spisek chce oživit vzpomínky a rozšířit znalosti těch, kteří o této historii mnoho nevědí. Ano, jeho pohled je subjektivní a nemůže zahrnout všechny aktivity. Proto nechť jej čtenář bere jenom jako příspěvek k celé činnosti ochrany přírody v Jihlavě a okolí, která se konala, stále koná a doufejme, že i přes mnohé neúspěchy bude konat i v budoucnosti. Jan Werich říkal, že „boj s lidskou blbostí nemůžeme vyhrát, ale nesmíme v něm nikdy přestat.“ A k tomu se hodí myšlenka profesora Erazima Koháka: „Nic není možné prosazovat
jinak, než přesvědčováním. Jakmile dobro nelze prosadit bez násilí, není možné. Pro začátek radím uvědomělou skromnost…“. A razí heslo: „Nechat taky králíkům“. Možná si čtenáři s údivem povšimnou, že se vztahy v ochraně přírody opakují, jenom „v bleděmodrém“. Dříve stíhala ochranu přírody lhostejnost a „regulovaný zájem“. V zájmu vyšších výnosů se likvidovaly meze, rašeliniště, meliorovaly pozemky… Brali jsme životní prostředí divoké zvěři, ptákům, broukům, likvidovali meze, regulovaly toky… Ráz krajiny, meandry potoků, rašeliniště, přírodní stanoviště se vzácnými rostlinami byly devastovány. Dnes „díky“ podnikatelským aktivitám se tyto odsouzené chyby opakují, navíc přibyla např. neúměrná těžba v lesích, zábory půdy a napětí v ochraně přírody a krajiny je tak ještě větší. Zemědělští podnikatelé a vlastníci pozemků a lesů k nim mnohdy nemají ohledy - opět v zájmu vyšší užitkovosti, či staveb. Výstavba a úpravy komunikací či vodních toků jsou považovány za přednostní, pokud stromy, keře, trávník překážejí, bez problémů mizí. Postavit na každý vršek operátora, nebo obří billboard k silnici, kde je provoz, rovněž není problém. Podobné je to i se záborem zemědělské půdy. Příroda je brána jako „vedlejší záležitost“, překážející novému rozvoji, novým tržním nápadům, takže - pryč s ní. Náhradní výsadba nahrazuje kvalitu prostředí spíš symbolicky, litera zákona je však splněna. Co na tom, že přírodní prostředí tu bylo statisíce let před námi a že je likvidujeme pro své potomky: teď rozhodujeme my! Homo sapiens… Podle básníka spíš Homo consumensis. Klasik říká: to vše už tu bylo. A jiný klasik tvrdí, že chceme-li rozumět přítomnosti, máme poznat minulost. Tak tedy poznávejme… Vzpomínky na „přírodu mého dětství“ zde nenajdete, rozhodli jsme se, uvádět je v našem Zpravodaji ZO ČSOP na pokračování (první byla uveřejněna v č. 2/2003).
Jihlava, listopad 2003
K. H.
2
ZAČÁTKY OCHRANY PŘÍRODY v Jihlavě a okolí SOP a TIS - organizace na ochranu přírody 1958 - 1979
Zdroj: materiál z osobního archivu p. Rudolfa (Rudy) HECHTA /*1920/, člena TISu, později ČSOP a o.s. Jihlavští ochránci přírody Dne 5. září 1958 byl založen Sbor ochrany přírody (SOP) při Společnosti Národního muzea v Praze. 15. listopadu r. 1969 byl na celostátním sjezdu Sbor přeměněn v TIS - Nezávislé sdružení přátel přírody. Do vínku si dal motto: Být svědomím národa ve vztahu člověka k přírodě. Vycházel z ideálů A. Schweitzera, E. T. Setona, M. Tyrše, T. G. Masaryka a A. B. Svojsíka. Soustředil lidi, kteří „přírodu milují, rozumějí jí a hledí jí být ku prospěchu“. Celou jeho historií se táhne poctivé ochranářské úsilí s mravním obsahem: ochrana přírody nemůže být jen výdělečná, nebo zájmová činnost, je to něco víc. Za dobu své existence uskutečnil TIS tisíce členských exkurzí do přírody, stovky ochranářských pracovně i výchovně zaměřených letních táborů, desítky poznávacích pochodů, vydal desetitisíce letáků s informacemi pro návštěvníky přírody a s pokyny pro chataře, vyznačoval přírodní stezky a provozoval četné další formy výchovy členské základny a veřejnosti. Z táborů to byly např. „Tři týdny na srdci přírody“ a „Mezinárodní budovatelský tábor“ pořádaný ve spolupráci s orgány státní správy. Na odborné úrovni zajišťovali členové TISu ochranářské průzkumy na lokalitách určených k těžbě (vyřešení více než 30 celostátních úkolů), průzkum elektrárenských složišť údolních přehrad, území kolem historických objektů i vlastních chráněných území a krasových jevů. Podávali návrhy na ozelenění sídlišť, pro jejichž zpracování nebyly tehdy v republice výzkumné instituce. Zabývali se také návrhy na různé formy oddechu člověka v přírodě (dnes bychom řekli: volnočasové aktivity) včetně vzorových tábořišť a autokempů. Zkoumali i prevenci a nápravu civilizačních chorob a v této souvislosti se starali a propagovali chov huculských koní. V Čs. rozhlasu i přes odpor těch činitelů, kteří o tom rozhodovali, prosadili skoro dvě desítky relací o nebezpečí hromadění škodlivých látek v potravinách (cykly „Mlčící jaro“ a „Nejde jen o přírodní krásy“). V letech 1972-1973 uspořádal TIS první ročník kurzu „Stráže přírody a krajiny“ (SPAK). Mladí lidé, kteří se o ochranu přírody zajímali již od dětských let a obětovali jí spoustu hodin, nakonec nemohli po získání kvalifikace najít začlenění do služeb v hospodářských rezortech, pouze několik národních výborů o ně projevilo neoficielní zájem. Odborně zdatní členové pořádali ve spolupráci se zahraničními organizacemi desítky zahraničních přírodně-ochranářských expedic. Přivezli série fotografických, filmových, geologických, vulkanologických, botanických, farmakologických, entomologických, zoologických, antropologických a etnografických dokumentů, z nichž některé byly světovými unikáty. Napsali řadu cestopisných knih, uspořádali řadu výstav a besed, kde předávali svoje přírodovědecké a ochranářské zkušenosti. Pomohli se založením Saharského národního parku a vietnamského národního parku Tam-dao. Navázali a získali pro republiku mnoho ochranářských kontaktů a přátel (Polsko, Jugoslávie, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Norsko, SSSR aj.). Z podkladů, které jsou k dispozici, vyplývá k činnosti TISu stálý nezájem oficiálních míst. Přípravný výbor TISu se (podle vlastního hodnocení) zmýlil např. v tom, že předpokládal, že všechny složky, zabývající se ochranou životního prostředí na profesionální i dobrovolné úrovni, potáhnou za jeden provaz. Opačná fronta je v moderní civilizaci mocná, tříštit síly znamená ochranu přírody a ŽP oslabovat. Např. v r. 1973, v době normalizace, se TIS marně pokoušel několikrát o souhlas s uspořádáním svého II. sjezdu podle platných stanov. Příslušné orgány mu toto právo odepřely. Organizace byla v podstatě trpěna, ale nikoli oficielně uznávána nebo podporována, ačkoli měla více jak 15 tisíc členů. Ti zajišťovali akce dobrovolně, obětavě, bez nároku na osobní odměnu, podle hesla „Práce pro vlast se neplatí“. Malé ústředí TISu vynakládalo velké úsilí na zachování a rozvíjení jeho
3
činnosti. Proto se snažilo i o spolupráci s tehdejšími správním orgány. Úspěšné byly např. akce ke Dni ptactva (l. duben) nebo akce „Strom republiky“, která přinesla desetitisíce vysázených stromů. K výzvě vlády k ochraně zeleně v r. 1975, která však podobně jako jiné kampaně (např. Dny ochrany přírody) trpěla formálností a určitým politickým alibismem režimu, kdy nenásledovaly činy, připravil TIS konkrétní metodický materiál „Listy o zeleni“. Výstavu fotografií z naší přírody v Národním muzeu shlédlo přes 30 tisíc návštěvníků, úspěšné byly i další výstavy, byl o ně dokonce zájem i v zahraničí. Probíhaly besedy o záchraně chovu huculských koní. Členové TISu dostávali Informace a Depeše, rozmnožovaly se texty rozhlasových přednášek, komentáře k právním předpisům na ochranu přírody, sestavovaly učebnice ochrany přírody, vydávaly obrazové atlásky, stolní kalendáře, mapy chráněných území ČSSR, rozšiřovaly letáky a plakáty… Neprosadilo se však vydávání vlastního časopisu. Podle poznámek Rudy HECHTA (v TISu přezdívka Seňor) a jeho ženy Vlasty (přezdívka Lady) organizuje TIS a jeho v r. 1972 založený HUCUL CLUB na záchranu huculských koní v r. 1976 brigádu na sušení a skladování sena a stavbu ohrady pro huculské koně v kempu na Václavově v Jeseníkách - Malé Morávce. Bylo uskladněno seno, postaveny ohrady pro koně, budován kemp… Zde pomáhal Ruda i jeho žena. V r. 1978 se podobné brigády tamtéž, pořádané HUCUL CLUBEM, zúčastňuje 6 Jihlaváků - Jaroslav a Irena Čudlých, Roman Vyskočil, Karel Klouda, Ruda a Věra Hechtovi. Ruda Hecht obdržel Čestné uznání TISu. V r. 1977 Rudovi Hechtovi např. z HUCUL CLUBU píší (úryvek): …Skoro všichni, tj. koně a lidi, už vás tu znaj - při každém zpívání písně „Já ryl, jen celej den ryl, // abych dřív než večer do svý boudy půjdu spát, // rum v kantýně moh si dát…“ vzpomínají… Koně vás ocenili ale spíš z toho sena, vlastně teprve teď jsme dokrmili zbytek, šetřili jsme ho, bylo moc fajn. l. l. 1977 nám umřel takřka legendární hřebec Echo - moc hodný a charakterní koníček, táta většiny hříbat a vůdce našich huculů… Ale taky se nám narodilo už zase 6 hříbat (i Alfě se narodila holka Ela). Kdybychom tedy počítali i „Alfátko“, tak by koňů bylo 30…“ Poznámka: nejvyšší stav koní byl 105, odchováno 208 hříbat. V r. 1976 zahájil Hucul Club jako první ve střední Evropě pod odborným dohledem hipoterapii. Dnes působí Hucul Club v Praze a v CHKO Kokořínsko. Členy TISu byli samozřejmě i další Jihlaváci, ze známých osobností např. MVDr. Zdeněk Kolář, Miloslav Bartoš, o dalších bohužel nevím. Text novoročenky HUCUL CLUBU z r. 1967: *Velkýzákon* l. Slyš Velký Zákon! Ten ať krok tvůj řídí. Buď bratrem květů, stromů, zvířat, lidí a netkni se jich nešetrnou dlaní, jež z neznalosti někdy krutě ranní!
4. Svůj tábor ukryj, oheň střež jak poklad, však odcházíš-li, zahlaď každý doklad, že tu byl člověk! Koho stopa zradí, ten ztrátou práva nedbalost svou hradí.
2. Buď synem Slunce! Cti je myslí čistou a v jeho světle ber se stezkou jistou. Neb měsíc klam je - právem noci spánek a den chce čin. Slyš, volá jitřní vánek!
5. Měj v úctě vodu! Čím je bez ní země? Jen moudrým pramen hudbou zvoní jemně Kdo chceš ji slyšet, poznat sil svých míru, Změř činem, službou, obětí svou víru.
3. Měj bystré oko, neviděn vše shlédni a tiše kráčej, zvěř jak o poledni! Je hluk tvým zrádcem - hlupák jenom hlučí. Buď strážcem ticha, který za klid ručí!
6. Vše uč se chápat - celičký svět vůkol! Je chránit život posvátný tvůj úkol! Buď bratrem květů, stromů, zvířat, lidí a miluj ty, kdo Zákonem se řídí!
4
Slib Sboru stopařů TISu: „Slibuji na svou čest, že budu provždy důstojným strážcem přírody i všech kulturních a mravních hodnot lidstva.“ Dne 31. prosince 1979 TIS ukončil dobrovolně rozhodnutím předsednictva ÚV TISu svou činnost. Ústřední likvidační komise TISu o tom vydala závěrečnou informaci dne l. dubna 1982. TIS byl k ukončení činnosti v podstatě donucen. Byla založena „shora“ nová organizace Českého svazu ochránců přírody. Z korespondence vyplývá, že v okrese nebyla zřízena funkce okresního konzervátora, nekonečně se táhla jednání kolem připravované CHKO Jihlavské vrchy, práce TISu byla přehlížena. Dopis funkcionáře oblastního výboru potvrzuje, že svazová korespondence byla dokonce pod kontrolou STB. TIS obnovil svou činnost l. ledna 1990. V rámci programu Trvale udržitelného života pro 3. tisíciletí organizuje cyklus besed MILÉNIUM. V r. 1998 pořádá besedy u příležitosti 80 let vzniku Čs. republiky, 180 let založení Národního muzea a 40 let trvání TISu. Jedna z besed měla název „Změny v naší přírodě za uplynulých 40 let“ a uvedla ji předsedkyně TISu RNDr. Ing. Eliška Nováková DrSc. V r. 1999 je to celostátní konference s mezinárodní účastí „Vliv přírody na zdraví člověka“. V r. 2000 oslavuje HUCUL CLUB výročí činnosti 1958 - 2000. Činnost SOPu a TISu byla ve své době velmi záslužná, i když trpěla nepřízní mocných. Členové ji brali vážně a poctivě. Odvedená propagační, osvětová a fyzická práce byla na odborné úrovni a vycházela z obětavosti a nadšení členské základny, které můžeme dnes již jen poděkovat. Má své pevné místo v historii ochrany přírody. Zážitky pamětníků jsou nepochybně na celý život… ***** Vzpomíná RUDA HECHT: Příroda je nedílnou součástí života každého člověka. Měli jsme doma od mládí asi 20 psů, hlavně vlčáky, 3x foxteriéry, lx colii a 2x jezevčíky. Děda choval včely, čmeláky, samičku jestřába. Zapojil jsem se v mládí do myslivosti. Hodně jsem v době dovolených pěšky cestoval. Třeba podél Vltavy, z Českých Budějovic do Davle, po Vysokých Tatrách, z Kriváně až na Popradské pleso. V r. 1937 jsme na kolech ve dvou a se stanem jeli z Jihlavy přes Brno, Břeclav, Trnavu, Povážím do Žiliny a přes Ostravu a Brno domů. V r. 1938 na Podkarpatské Rusi z Jasiny až do Mukačeva po hranicích přes Užhorod, Marmoroš, Solotrinu do slovenských Herlan (známý gejzír). Na motocyklu DKW 250 ccm jsme absolvovali cesty z Jihlavy do Nízkých Tater, Súlovské skály, Vrátnou dolinu, Dobšinské ledové jeskyně, Pohroní, Karpaty a Slovenský ráj. Autem jsme postupně navštívili Děčínsko, Karlovarsko, Český Les, Šumavu, Krkonoše, Adršpašsko, Podyjí, Pálavu - Lednici, Žďársko, Posázaví, Jeseníky, Beskydy. Dvakrát jsme cestovali do Jugoslávie a Rakouských Alp (od Rax Alpe po Salcburk). Na lyžích jsme se proháněli kolem Balatonu a v Nizozemsku. Lodí jsme absolvovali Lužnici, Vltavu a Želivku. Vše se zaměřením především na přírodu. Oheň, voda a les patří do života v přírodě - a to patří k t r a m p s k é m u životu. V r. 1939 vznikla trampská osada (T.O.) Švencířů, postavila chaty na Skorkově u Pilského rybníka, na řece Jihlavě a v Rohozné u rybníka Klechtavec. Založila JLC - Jack London Club. Spolupracovat s TISem začala T.O. od 17. 6. 1974 na základě výzvy v tisku. Po zrušení TISu byl založen ČSOP 11. 9. 1979 příkazem shora. Nedemokratickou cestou byl založen OV (jen Dolní Cerkev měla ZO - RNDr. Ortwin Tauber). Po mých několika urgencích byla založena ZO v Jihlavě (z členů TISu) a uloženo mi vést ji (za ONV s. D. Zvěřinová). Zpočátku jsem dělal předsedu ZO, postupně pokladníka, jednatele, zapisovatele, což jsem však nemohl zvládnout trvale. Funkci předsedy vzal po mě Miroslav Mašát a po něm Ing. Pavel Bukovský. ÚV ČSOP naší ZO nijak nepomáhal, ani finančně, ani ideově a materiálově, takže jsme v prosinci 1991 založili Jihlavské ochránce přírody, občanské sdružení (JOP).
5
ČESKÝ SVAZ OCHRANCŮ PŘÍRODY V JIHLAVĚ 1981 - 1991 Zdroj: Kronika ZO ČSOP Jihlava 1981- 1990
ROK 1981 V dubnu 1981 se konala v tehdejším Domě kultury ROH v Jihlavě (Tolstého 2), zakládající schůze ZO Českého svazu ochránců přírody. Předsedou ZO se stal Rudolf Hecht, místopředsedou RNDr. J. Bečka, CSc., jednatelkou Ing. Jarmila Včelová, pokladníkem Jaroslav Čudlý, ved. propagační komise Karel Holub a předsedkyní revizní komise Dáša Bubíková. Kroniku vedl vzorně výtvarník ZOO Jaromír Vedra, plakáty měli na starost František Dáňa, Ladislav Jančí a J. Vovsík, přednášky Ing. Pavel Bukovský, styk s mládeží Jindřich Tajovský, fotografie Ing. Alois Veselý a kresby Ing. Jan Waisser. Jedna z prvních akcí bylo vyhledávání nepovolených skládek odpadků. Zapojily se tehdy mnohé pionýrské oddíly na školách (škola v ul. Křížové, v Bedřichově aj.).
ROK 1982 V r. 1982 uskutečněna vycházka do Březinových sadů (Heulos), do prostoru budoucí naučné stezky na Vysoký kámen (velká účast), do PR Zaječí skok (vedl RNDr. Ivan Růžička z Muzea Vysočiny) a do údolí řeky Brtnice. Naučné vycházky byly tehdy velmi oblíbené. Z přednášek uvádím např. Krásná neznámá řeka Jihlava (diafilm Ing. Kocourkové z Brna) nebo Příroda a infekční nemoci (RNDr. Zd. Šebek, CSc.). Konaly se buď na sídlišti Březinky (dnes ul. Březinova) nebo v Klubu důchodců (Husova ul.). Články i kresby vycházejí v okresním tisku. Na školy jsou zasílány letáky, např. Buďme lidmi (ochrana bledulí), Krmte ptactvo, návody na zhotovení ptačích budek ap. Spolupracujeme s tehdejším Parkem kultury a oddechu na putovní výstavě „Změny v přírodním prostředí“. Při likvidaci skládky v Březinových sadech (Heulos) odpracováno 110 hodin. Naše aktivní složka T.O. KONDOR vysázela stovky stromků v polesí Horní Dubénky. Propagační komise se scházela na tehdejším odboru kultury MěNV v kině Vysočina ve Fritzově ul., zásluhu na tom měla pracovnice odboru a naše členka p. Milada Ševčíková.
ROK 1983 V r. 1983 přednášeli např. Arnošt Kába z Muzea Vysočiny (750 let od povýšení Jihlavy na město) a Ing. Vladislav Jiroušek ze ZOO v Jihlavě. Vycházku do údolí řeky Brtnice vedli RNDr. Ivan Růžička a RNDr. Hana Málková.
ROK 1984 V r. 1984 přednášejí RNDr. Milan Macháček, Ing. J. Dušák, p. Krédl a p. Evžen Kunst. Na tehdejší VČS odstoupil z předsednictví Ruda Hecht a zvolen byl Miroslav Mašát z odboru kultury ONV (později byl z tohoto místa „odejit“), místopředsedou Ladislav Jančí. Konečně máme i klubovnu v ul. 9. května (dnes Benešova ul.), k dispozici je knihovna. 30. května se konalo Otevírání studánek na Pančavě, jehož se zúčastnilo na 170 zájemců, kulturní program vyplnili žáci ZŠ. V témže roce se uskutečnil dlouho vzpomínaný úspěšný zájezd do CHKO Pálava a na podzim i na Dačicko. 40 brigádnických hodin věnovali členové úklidu PR Zaječí skok. ZO ČSOP v Dolní Cerekvi (RNDr. Ortwin Tauber, Ing. Milan Slavinger a další) má velký podíl na vybudování naučné stezky Čeřínek a pořádá v tomto roce slavnostní Otvírání studánek u Formanské studny, spojené s otevřením naučné stezky.
6
Na zájezd do CHKO Pálava vzpomíná Ladislav J a n č í, tehdy místopředseda ZO ČSOP: „Mezi první akce ZO ČSOP, po výroční členské schůzi, patřil zájezd do CHKO Pálava. Uskutečnil se 5. května 1984. Ráno jsme odjeli do Brna, kde nás již očekával p. Kuks, vedoucí zoologického odd. Moravského muzea, který byl naším průvodcem. První zastávka byla na vodním díle Nové Mlýny. Seznámili jsme se s problematikou díla, současným i budoucím stavem. P. Kuks nás upozorňoval na ráz krajiny a seznamoval s hlasy ptáků, kteří žijí v prostoru vodní nádrže. Pozorovali jsme vodní ptactvo, nad námi přeletěly divoké husy. Odjeli jsme do přírodní rezervace Pavlovské kopce. Tyto kopce se zříceninou hradu Děviček (428 m n/m.) na severním konci dosahují největší výšky na Děvíně (550 m n/m.). Hřeben Děvínu je oddělen soutěskou (klausou). Sousední Tabulová hora je skutečná tabule - rovinaté plató. Na jejím severním svahu se zdvíhá zřícenina Sirotčí hrádek. Zatímco kopce, tvořené hlavně vápencem, jsou zčásti bezlesé, zčásti zalesněné, je jejich okolí přeměněno v úrodná pole, zahrady a vinice. Naše procházka vedla nejprve stezkou po jižním svahu. Viděli jsme řadu chráněných a vzácných rostlin, které na Vysočině nerostou, nebo jen vzácně, např. česnek medvědí, mochna písečná, dymnivka dutá, tařice skalní, večernice aj. Na kvetoucích mahalebkách sedělo množství zlatohlávků. Většina dětí zde také asi poprvé viděla chrousta, dříve dosti hojného i u nás na Vysočině. Kolem nás přeběhla tlupa mufloní zvěře, na skále jsme zahlédli stádo koz bezoárových. Po prohlídce Děviček jsme se vraceli zpět po severní zalesněné straně. Po obědě v Mikulově jsme ještě strávili dvě hodiny v Lednici v zámku a zámeckém parku s tropickým skleníkem. Autobus byl plný, všichni byli spokojeni. Dík patřil zejména p. Kuksovi za jeho fundovaný výklad a ochotu, s níž nás celý úspěšný zájezd provázel.“
ROK 1985 V r. 1985 sázíme stromky na polesí Bradlo (144 hodin), fotodokumentaci vystavujeme pravidelně v kině Dukla, ul. Jana Masaryka (fotografové Ivan Holas a Josef Dufek). Uskutečnil se zájezd do CHKO Žďárské vrchy a na Pernštejn (vedl pracovník odboru kultury Evžen Kunst) a vycházka do PR Zaječí skok. Přednášku „Ke zřízení naučné stezky Pinkoviště“ měl RNDr. Zdeněk Laštovička. Protože mnoho členů bylo pasivních, bylo rozhodnuto o zřízení zájmových sekcí, které měly poskytnout každému možnost realizace jeho zájmu.
ROK 1986 V r. 1986 se stal předsedou ZO Ing. Pavel Bukovský, výbor dále tvořili Ladislav Jančí, Dáša Bubíková, Hana Bukovská, František Dáňa, Ruda Hecht, J. Jonák, Karel Hřeben, Jiří Kurz, Milada Ševčíková, Jaromír Vedra, A. Punčochář a Jiří Svoboda. Přednášky v zasedací místnosti v budově Globus (Žižkova ul.15) měli Ing. J. Dušák (Ochrana lesa) a MVDr. Zdeněk Kolář (Ochranářství a myslivost). Úspěšný zájezd se uskutečnil na zámek v Náměšti nad Oslavou, Dalešickou přehradu a Hadcovou step u Mohelna, na jeho organizaci se podílel Ladislav Jančí. Další zájezd směřoval na Moravský Krumlov, Znojmo a vodní mlýn ve Slupi. S Ing. Vladislavem Jirouškem besedujeme o Kubě očima přírodovědce, s RNDr. Zdeňkem Šebkem o skrytých nebezpečích v přírodě, houbaři vyrážejí do Bradelských lesů v čele s mykologem Muzea Vysočiny Petrem Vampolou. V okolí Hubenova vyvěšujeme 25 ptačích budek.
ROK 1987 V r. 1987 přednáší RNDr. Milan Macháček o ochraně přírody, MVDr. Zdeněk Kolář o přenosných chorobách ze zvířat, Augustin Zadražil o přírodě Kavkazu a v kině Dukla zajišťujeme Ekofilmy. Na okresní konferenci ČSOP jsme obdrželi čestné uznání, Ruda Hecht dostal diplom z ÚV ČSOP. Ladislav Jančí zajistil výstavku známek s přírodní tématikou. Stromky vysazujeme v okolí Javořice. Zdařilý zájezd směřoval tentokrát do skanzenu na Veselém kopci. V ZOO odstraňujeme náletový porost a plevelné rostliny. Evžen Kunst je velmi informovaným průvodcem na zájezdu do České Kanady - na Novobystřicko a zámek Červená Lhota. Dětské kroužky vedou úspěšně Ladislav Jančí a učitelka Hana Kůtová. Zalesňujeme v polesí Rohozná (Lad. Jančí). Bylo přijato 33 nových členů a stav členské základny je ohromující - 208 členů! Ve Vlastivědném sborníku Vysočiny č. VIII/1987
7
vychází z pera RNDr. Ivana Růžičky z Muzea Vysočiny dokumentace rozorávaných mokřadů na Telečsku - za své vzala stanoviště chráněných a vzácných rostlin v okolí Práskoles, Řásné, Doupí, Vanůvku, Řídelova, Lhotky, Olší, Pavlova a dalších obcí. Současně upozorňuje, kde zůstaly zachovány ještě zbytky rašelinišť a vyzývá k záchraně.
ROK 1988 V r. 1988 nám přednáší Ing. Milan Slavinger o přírodě na Kavkazu a Bajkalu a Ing. Vlad. Jiroušek o Maroku a Tunisu. Velký ohlas měla vycházka na trase pinkoviště - Rantířov - Staré Hory v místech bývalého vodního náhonu středověkých havířů, kterou vedl RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc. Vedoucí sekce Rounek Ladislav Vilímek vydal l. číslo zpravodaje ARNIKA (jako zpravodaj OV ČSOP). Zpravodaj informuje mj. o podílu ochránců přírody na péči o zelené plochy na Rounku, na výsadbě stromků, ošetřovaní jilmů, opravě místní vodárny a zvoničky, úpravě studánek a rozborech vody, o instalaci 60 ptačích budek, kategorizaci místní zeleně a dalších pracech v rámci „malé ekologie“. Inspirující je jejich heslo: Zelená pro zeleň - každý člen ČSOP zasadí alespoň l strom! Tato sekce odvedla ve své době díky činorodému zápalu Ladislava Vilímka hodně práce! OV ČSOP, v němž nás zastupují Ruda Hecht a Ing. Pavel Bukovský, konstatuje, že ochránci přírody v okrese odpracovali zdarma více než 2 000 hodin při výsadbě, čištění toků a dalších pracech a skoro 1 500 hodin za úhradu. V září vychází po ročním úsilí l. číslo Zpravodaje ČSOP okresu Jihlava (redaktor Karel Holub). Mj. píše o činnosti ZO ČSOP v Brtnici a v Batelově (tam byla zřejmě nejvíce aktivní ZO, pořádala i dětské tábory). Besedujeme o Mozambiku (RNDr. Ivan Růžička) a o Tádžikistánu a Uzbekistánu (Karel Holub a Ladislav Jančí). Klubovna v ul. 9. května z hygienických důvodu uzavřena, útočiště nalézáme v hotelu Beseda, kterou spravoval tehdy Okresní klub mládeže. Emanuel Tomek zajišťuje zde promítání zapůjčených filmů o ochraně přírody americké a kanadské produkce (národní parky USA, Kanady apod.), dokonce zvlášť pro děti a dospělé (14 představení). Naši činnost podporují finančně Čs. spořitelna a Čs. pojišťovna.
ROK 1989 Od roku 1989 je i z kroniky ZO ČSOP Jihlava poznat, že se „něco děje“. Větší zájem členů o činnost, přibývání nových členů, větší pozornost příslušných státních i politických orgánů. Okresní konference probíhá na úrovni. Pokračuje promítání ekofilmů v Okr. klubu mládeže (Emanuel Tomek) s tématy např. africká rezervace Ngorongoro, ochrana bobrů v Polsku, lužní lesy horního toku Moravy apod. Výstava fotografií k životnímu prostředí v Domě kosmetiky (Masarykovo nám.) má fotograf Pavel Eliáš. Besedujeme v budově Besedy o navržené naučné stezce Pinkoviště (RNDr. Zd. Laštovička, CSc.), o zeleni v našich domovech (Ing. Pavel Kutílek), o chráněných živočiších (RNDr. Aleš Toman), o městské zeleni (Ing. Josef Jelínek), o chráněných rostlinách (RNDr. Josef Zlámalík). Navštívili jsme koncert rockové skupiny s promítáním diapozitivů o původní přírodě Dunaje (protest proti Gabčíkovu). Ing. Vladimír Kožich nám zajistil velkou brigádu na čištění asi 600 m přítoku Jiřínského potoka. Pro Lesní závod polesí Bílý Kámen jsme vyryli a nasvazkovali 8 250 ks sazenic smrčků. RNDr. Aleš Toman z Muzea Vysočiny propaguje vydru říční (Akce Lutra). Byla natočena videokazeta o černých skládkách.Vyšla 3 čísla Zpravodaje (redaktor Karel Holub). Skupina ochránců v čele s Antonínem Stejskalem a Pavlem Mühlhandlem (sekce T.O. KONDOR a turistická společnost H.B.C.) zhotovila podle návodu RNDr. Aleše Tomana na 100 ks plastikových budek pro sovy a rozmísťuje je pomocí plošiny na jaře příštího roku v okolí Vodárenských rybníků, Vysoké a ve vojenském prostoru na Pístově. Tématický zájezd směřuje do údolí řeky Doubravy, houbařskou vycházku vede Petr Vampola z Muzea Vysočiny, brigáda asi 30 ochránců naší ZO čistí les na Rounku a dokumentuje hrubé zásahy armádní techniky do lesního porostu. Sbíráme starý papír (nejlepší výsledek Ruda Hecht 213 kg). Ornitologická sekce s vedoucím RNDr. Alešem Tomanem prokázala v okrese první zahnízdění kormorána velkého, hýla rudého, konipase lučního, bramborníčka černohlavého a dalších. Byla upevňována čapí hnízda a čápi kroužkováni.
8
Okresní konference ČSOP v dubnu konstatovala, že v okrese Jihlava pracuje 14 organizací ČSOP s 481 členem: Jihlava, Dolní Cerekev, Třešť (provedla značení NPR Velký Špičák, měla dva kroužky MOP), Polná, Luka n/J., Batelov, Telč, Dušejov, Nová Říše, Brtnice, Větrný Jeníkov, Stonařov, Kamenice u Jihlavy a Jamné. ZO Jihlava má 250 členů! Oddílů a kroužků mladých ochránců přírody bylo 22. Beseduje Jaroslav Pachr o Balkánu a Petr Štěpán o Itálii a San Marinu.
ROK 1990 V r. 1990 se podařilo získat novou klubovnu ve Starých Horách, ul. Strojírenská 5. Předsedou ZO byl Ing. Pavel Bukovský, místopředsedou Ing. Vladimír Kožich, jednatelkou Ing. Vlasta Bártová, hospodářem Ruda Hecht, vedoucím ornitologické sekce RNDr. Aleš Toman, ochranné mapování Pavel Šikýř, fotografie - Ivan Holas a Josef Dufek, mládež - Hana Kůtová, propagace - Emanuel Tomek, sekce Rounek - Ladislav Vilímek, kronikář - Jaromír Vedra a ve výboru dále pracovali RNDr. Milan Macháček, Karel Holub, Ladislav Jančí a Jiří Kurz. Besedujeme o vodě s ved. odboru ŽP OkÚ Antonínem Dvořáčkem, promítáme si diapozitivy z holandské a jugoslávské přírody. Instalujeme berličky pro dravce a vyvěšujeme pro ně budky, sekce Rounek vysázela na 200 jírovců maďalů a ve Vyskytné n/J. uspořádala výstavu o ochraně životního prostředí. Čistíme meliorační struhy u Luk n /J. a Brtnice, sázíme stromky. Rozšiřujeme Výzvu ke Dni Země k ochraně ŽP. Uskutečnil se zdařilý výlet na řeku Doubravu a zájezd do Rakouska do Sankt Poltenu (Ruda Hecht). Zájezd za přírodou České Kanady vedl Pavel Šikýř. Sekce Margarita (vedoucí Ing. Tomáš Krásenský) pořádá dětský tábor a věnuje se ochraně NPP Janovský potok. V tomto roce končí i spolupráce s Okresním klubem mládeže v bývalém Hotelu Beseda. Zpravodaj vychází čtvrtletně v počtu 500 výtisků jako okresní, spolupracují Horácká kulturní asociace, OKM a Oseva Jihlava, odpovídá Karel Holub a redakční rada. Vyšla brožura „Čeřínek - průvodce po naučné stezce“ - autor RNDr. Ortwin Tauber.
ROK 1991 V r. 1991 pokračují v ZO Ekofilmy (E. Tomek) v klubovně ČSSD, Matky Boží 7. Besedy mají náměty: emise a naše zdraví (MUDr. St.Wasserbauer), Čína (Ing. V. Jiroušek), Vídeň na diapozitivech (J. Dufek). Otvírání studánek v PP Vysoký kámen zajišťuje RNDr. Milena Pravlovská. Na letním táboře v Lovětíně se podílí Hana Kůtová, na příměstském táboru v Jihlavě RNDr. Milan Macháček, na táboře na Jankovském potoce Ing. Tomáš Krásenský. Na úklid v ZOO přišlo 36 pomocníků včetně studentů VŠZ. Vyjíždíme na zájezd Za krásami Podyjí - budoucí národní park Thayatal - Podyjí. Okouzlila nás nedotčená příroda Podyjí, kterou bylo možné ocenit až nyní po zrušení pohraničního pásma. Ruda Hecht a František Dáňa obdrželi u příležitosti 70. narozenin čestný odznak Global 500. Na závěr nutno uvést, že vedle Rudy Hechta, Ing. Pavla Bukovského, Ládi Jančího, Miroslava Mašáta, Ing. Vládi Kožicha, RNDr. Milana Macháčka a dalších odborníků, kteří byli tahouny organizace, odvedli velký kus práce Ladislav Vilímek, Ladislav Kalina, Jaromír Vedra (výtvarník - vedení kroniky), Mirek Čutka (ornitolog), Mgr. Ctirad Drdacký, Ing. František Suchý a další, a řada žen - členek, které chodily na každou pracovní akci, namátkově p. Ž. Kvartová, p. E. Pokorská, p. Pečínková, p. Havlová a další. Dodatečně bych rád za zvláště všestrannou aktivitu ocenil práci zemřelého Ládi Jančího. Připomněl bych také dlouhodobý cyklus článků Doc. Zd. Laštovičky, CSc. v okresním tisku, rozebírající fundovaně ochranu jednotlivých složek životního prostředí.
9
JIHLAVŠTÍ OCHRÁNCI PŘÍRODY občanské sdružení, Jihlava (JOP) 1992 - 2000 Zdroje: Kronika JOP za r. 1992 - 1996, každoroční fotodokumentace - Karel Holub, T.O. KONDOR aj., Zpravodaje JOP, vzpomínky pamětníků.
ROK 1992 Občanské sdružení Jihlavští ochránci přírody bylo založeno na ustavující schůzi dne 16. ledna 1992 v klubovně ČSSD v Jihlavě, ul. Matky Boží 7. Pokud si vzpomínám, předcházela mu schůze v hotelu Beseda, hojně navštívená. Přítomní byli nespokojení s byrokratickým přístupem ÚV ČSOP, s jejich nařízením odvádět 100 % členských příspěvků a s jejich lhostejným „pragocentrickým“ vztahem k ZO. Název organizace navrhl Ing. Pavel Bukovský. Z tehdejší ZO ČSOP přešlo 60 členů, předsedou byl zvolen Ing. Pavel Bukovský. Z původní ZO zůstala sekce Margarita, která se na schůzi 31. 12. 1991 ustavila jako samostatná ZO ČSOP Margarita Jihlava v čele s Ing. Tomášem Krásenským. V r. 1992 pořádala opět dětský tábor na „Jankováku“, pracovní brigády ve Švařci, v klášteře Nová Říše, v Javorníku. NPP Janovský potok se věnuje pravidelně každoročně. A činnost JOPu v ROCE 1992? Např. besedy o Pamíru a Kavkazu, o okolí Jihlavy (Lad. Vilímek), o životě dravců (MVDr. Zdeněk Kolář - učitel, ekolog, myslivec, náš velký příznivec), o zeleném městě (Ing. Josef Jelínek, ved. odboru ŽP, příznivec ochránců), o vlivu geopatogenních zón (Ing. Pavel Bukovský se svými renesančními zájmy), o horních dílech v okolí Šacberku (Mgr. Aristid Franc), o průzkumech ptačí říše (Mirek Čutka), o vodě-přírodě-odpadech (s pracovníky RŽP OkÚ), o Holandsku (RNDr. Milan Macháček, ekolog, cestovatel a příznivec JOP) a Řecku (Mgr. A. Franc). Zúčastnili jsme se besedy o ozónové díře v Rodinné škole. Pro naše přednášky a besedy začal letos i v dalších letech bezplatně sloužit sál v budově Okresního úřadu (zajišťoval Karel Holub). Vyrazili jsme na naučný výlet do PR Roštejnská obora s RNDr. M. Macháčkem, 16 dobrovolníků čistilo les na Rounku, hledali jsme houby s P. Vampolou, zajistili sběr kaštanů pro zvěř. S historií Pfaffenhofského couku nás seznamoval Mgr. A. Franc z Muzea Vysočiny. Velmi úspěšné byly zájezdy na Nové Mlýny-Pouzdřanskou step-Lednici s RNDr. Milanem Macháčkem a po připravované CHKO Javořická vrchovina s tímtéž fundovaným průvodcem. Sekce T.O. KONDOR (ved. J. Čudlý a P. Mühlhandl) zorganizovala mezi ochránci čištění lesa u Ježené, kde vybudovala srub, spojené s opékáním špekáčků. Zajistila akci Ponny Expres, uspořádala „rýžování zlata“ na Brtničce a Country bál ve Velkém Beranově. Sázeli jsme stromky v revíru na Brádle (L. Jančí) a uklízeli v ZOO (M. Bartoš). Čistili jsme pinky na Okrouhlíku (Mgr. A. Franc). Podepsali jsme petici světoznámého oceánologa J. Cousteaua k záchraně Země. V tomto roce byla zrušena dvoumístnostní klubovna ve Starých Horách v obytném domu před Motorpalem pro malé využívání, knihovna věnována ZŠ Havlíčkova ul. Za přispění České pojišťovny vydána 4 čísla Zpravodaje ČSOP, který měl okresní charakter (redaktor K. Holub). Zpravodaje jsou uloženy v archivu ZO ČSOP 59/11 JIHLAVA. Schůzovalo se v kavárně Slávii v Komenského ul., kde jsme měli rezervovaný salónek. Po odstoupení Ing. Bukovského byl předsedou JOP zvolen Karel Holub, místopředsedou Ing. Vladimír Kožich.
10
ROK 1993 Otevřel se celý svět, besed je hodně: o Etiopii, Číně a Iránu (Ing. M. Žáček), o skládkách (Ing. I. Zajonc) o vodě (s pracovníky RŽP OkÚ), o přírodě Kanady (s Ing. Malcem z Tišnova), o generelu zeleně na Jihlavsku (s Ing. J. Jelínkem), o přírodě Skandinávie (s M. Čutkou), o drobných šelmách (s MVDr. Zd. Kolářem). O parametrech nové sušárny jsme besedovali s pracovníky Jihlavských dřevařských závodů. Besedy organizoval Karel Holub. Vydařil se zájezd Záchranná stanice Pavlov-Jakubova huť-Stvořidla (K. Holub), navštívili jsme čističku odpadních vod v Heleníně. Naše delegace (R. Hecht, L. Jančí, Ing. V. Kožich, R. Neubauer) navštívila Přátele přírody v Heidenreichsteinu, na oplátku přijeli rakouští přátelé v říjnu k nám. Pořádali jsme Otvírání studenek - Vysoký kámen (E. Tomek), sázeli stromky v revíru na Bradle (L. Jančí), čistili Pfaffenhofský couk (Sládkova ul.), kde se připravoval záchranný projekt (z něhož nakonec sešlo), jarně uklízeli v ZOO (M. Bartoš). Někteří členové se zúčastnili celostátního sčítání káňat a sčítání čápů bílých. Podepsali jsme Petici Dětí Země za záchranu ozonosféry. T.O. KONDOR uspořádala Country bál ve V. Beranově, prováděla údržbu v NPR Zhejral, starala se o studánku a úklid lesa v okolí srubu u Ježené. Na výroční členskou schůzi přišlo 36 členů. Česká pojišťovna ukončila sponzorování Zpravodaje, takže vyšlo jen jedno číslo.
ROK 1994 Opět řada besed a přednášek v budově OkÚ: o čištění odpadních vod (Ing. V. Pávová), o zvěři polní a lesní (MVDr. Zd. Kolář), o hodnocení údajů o životním prostředí (Ing. M. Žáček) besedovali jsme s Dětmi Země o úložišti (meziskladu) jaderných odpadů (Rodinná škola, ul. Matky Boží), neboť byly vytipovány lokality i na jihlavském okrese. Neobvyklá byla beseda o ochraně přírody v USA se zástupce Mírových sborů USA v tehdejší Vysoké škole zemědělské v Tolstého ul. (Vzpomínám si, že zde padla odpověď, že v Americe vznikají nevládní organizace aktuelně, podle situace k obraně konkrétní lokality. Příklad: nová silnice má vést přes ornitologicky významný mokřad - vznikne iniciativa z okolí na obranu mokřadu. Američanům bylo nutné vysvětlovat, co je to slovo „brigáda“). Čtyři naši členové odjeli na seminář do hornorakouského Gmundu (“Organizace a provádění údržby lesa“) a vrátili se s novými myšlenkami a nápady. U nás byla delegace rakouských přátel (výborný tlumočník Rudolf Neubauer). Čistili jsme Pfaffenhofský couk a jarně i ZOO s dětmi ze ZŠ Rošického ul., sázeli stromky v Dolní Cerekvi (L. Jančí, RNDr. M. Pravlovská), opět jsme se zúčastnili celostátního sčítání čápů bílých. Zprostředkovali jsme (zejm. L. Jančí a R. Neubauer) zájezd rakouských přátel do CHKO Pálava. Tématický zájezd po okrese směřoval v tomto roce do NPR Velký Špičák (vedli Mgr. J. Švarc a Ing. J. Krejčí). Několik zájemců přišlo na exkurzi do spalovny odpadů a.s. Motorpal.Velmi zdařilý po přírodovědné i společenské stránce (tím jsou myšleny zejména projevy a občerstvení) byl ¨zájezd k rakouským přátelům (přírodní park Nordwald-Gross Pertholz 750 ha - zajišťoval hlavně L. Jančí). Na podzim jsme putovali po naučné stezce Čeřínek. Sekce T.O. KONDOR uspořádala opět Country bál, jako každoročně zajistila kosení v rozsáhlém území NPR Zhejral u Klatovce, pomáhala při Ponny Expresu, chránila přírodu v okolí Ježené. Klubovna v kavárně Slávii skončila (zrušení kavárny), přestěhovali jsme se do tehdy málo využívaného Posádkového domu armády ve Vrchlického ul., kde jsme se scházeli bez možností např. mít zde vlastní sbírky apod. S rokem se loučíme posezením v klubovně jeskyňářů Netopýr na Masarykově náměstí. Vyšla 4 čísla Zpravodaje za redakce K. Holuba.
11
Den s Hamletem aneb Dolnocerekvické blues l. Co je to tu za ruch Dolní u Cerekve? Za autem tu auto, cizinec se lekne.
argumenty chabé. 12. Co jsme mohli dělat? Nejste od Grínpísu? Dřív jsme škudlili - teď máme plnou mísu.“
2. Ptá se místního, proč stojí kolos ten tu? „Radioaktivní odpad uložen tu.“
13. „Mísu plnou máte, pryč jsou časy chudé. V žaludku vás bolí. Č í m t o a s i b u d e?
3. „Na rozvodí? V kraji zalesněných strání? Zde by nestavěli ani Indiáni!
14. Pro výplaty tučné a pro sliby z kvítí uniklo vám hlavní: že ta mísa - s v í t í !
4. Čolci v potocích a arnika tu kvete a vy převážíte sem to svinstvo z JETE??
KAHO
5. Krajina tu sladká jak sklenice medu a vy převážíte sem to svinstvo z JEDU??? 6. A co spodní vody? Devastace polí? Teroristé? Požár? Havárky v okolí? 7. Vyhořelé články chladnou léta dlouhá. K havárce však stačí jen sekunda pouhá. 8. „Pane, zavádějící jsou vaše informace. My teď máme práci na tři generace! 9. Vydlážděnou obec, na ní kvítí ranec. A trolejbus jezdí přes celičkou náves.“ 10. „Proběhla tu EIA? Ta netrvá chvíli! A vy jste se tomu ani nebránili!?“ 11. „Bránili. Však Úřad na náš názor dlabe. Rozhodl, že máme
12
ROK 1995 Besedy v tomto roce dostaly aktuelní směr, např. beseda o holandském projektu zeleně (Jiráskova ul. - dálniční přivaděč) s Ing. Václavem Kodetem, Ing. Josefem Jelínkem a Karlem Sochorem z MěÚ správy městské zeleně, dále o chráněné přírodě (s RNDr. Milanem Macháčkem), o radioaktivitě na téma „vše o radonu (s Ing. J. Kosem), o chráněné zvěři a myslivosti (s MVDr. Zdeňkem Kolářem). Zajímavý byl zájezd na přehradu v Nové Říši a budoucí CHÚ Olšanský potok, který vedli Mgr. Jaromír Švarc a Ing. Martina Jandová z OkÚ. Zájezd tehdy zvládl i 90ti letý prof. J. Podzimek. Výlet do oblasti Čeřínku byl motivován výročím 10 let vzniku naučné stezky Čeřínek. Na vycházku do PP Vysoký kámen vedené Mgr J. Švarcem se vydalo 15 zájemců. Zvládnut byl úkol Průzkum a mapování zeleně (Ing. V. Kožich). Ornitologickou vycházku vedli Mirek Čutka a Ing. Marek Dvořák z Muzea Vysočiny. Kosili jsme, čistili a káceli náletové dřeviny v PR Vílanecké rašeliniště. Vinou našeho nepříliš aktivního přístupu k této akci vyšel závěrečný den brigády na sobotu 4. listopadu, kdy již na rašeliniště napadl sníh. Na úklid do ZOO přišly tentokrát i děti ze ZŠ Velký Beranov (uč. Mgr. Ctirad Drdacký). Zapojili jsme se do celostátního sčítání káňat a chocholoušů (v průběhu let se ukázalo, že v Jihlavě jsou patrně chocholouši jen dva - jeden v sídlišti Na dolině, druhý v sídlišti Březinky). Sekce T.O.KONDOR opět pravidelně zajistila údržbu NPR Zhejral podle pokynů AOPK v Havl. Brodě. Na návštěvě v rakouském Heidenreichsteinu byla naše delegace v čele s L. Jančím, který byl současně filatelistou (ochranářsko-filatelistický charakter akcí). Vyšla 2 čísla Zpravodaje Informace mezi členy šíří tzv. úsekáři. Tento systém praktikujeme již více let. V čele JOP jsou místopředsedové, rozhodli jsme se funkci předsedy neobsazovat.
ROK 1996 Opět bohatá činnost. Stručně o besedách: za orangutany na Borneo (Ing. V. Jiroušek), o ochraně přírody (Mgr. J. Švarc, Ing. M. Jandová), myslivost a ochrana přírody (Ing. St. Vorálek), o novém lesním zákoně (Ing. M. Slavinger - hojně navštívena i vlastníky lesů), o škodlivinách v ovzduší, ve vodě a potravinách (RNDr. J. Kos). Na ornitologické vycházce (M. Čutka, P. Hobza) na Vodárenské rybníky pozorujeme 22 druhů ptactva, mj. i motáka pochopa. Obsahem zájezdu po CHÚ okresu jsou Horní Dubénky, Telč, Mrákotín, Práskolesy, Kaliště (vedou Mgr. J. Švarc a Ing. M. Jandová). Zájezd na Středisko ekologické výchovy na Chaloupkách u Kněžic neminul ani naleziště korundu v Pokojovicích, hořeček český u Radonína a PP Pahorek u Vržanova. Výlet na PR Vílanecké rašeliniště vedl opět Mgr. J. Švarc. Ve spolupráci se Střediskem učňovské výchovy v Pávově (p. Rejda) zajišťujeme 70 ptačích budek, z toho 20 dáváme Správě jihlavské zeleně do místních parků. V říjnu kosíme a likvidujeme náletové dřeviny na PP Pahorek u Vržanova (spolupráce s turistickou společností H.B.C.) Vzpomínám, že celý den nám tam tehdy nadával jeden člověk, jakou děláme paseku, nepořádek atd., až z něho vylezlo, že je jedním z vlastníků a náletové břízy používal pro výrobu košťat. Ve spolupráci se ZOO jsme získali grant z MŽP na reprodukční zařízení a dále granty na nákup drobného nářadí a na publikační činnost. Čistili jsme studánky na Pávově (E. Tomek), instalovali 36 ptačích budek a 20 předali Správě městské zeleně, vysadili 15 berliček pro dravce, mapovali ptáky v rámci akce Ptáci pod dráty. Zajímavou zakázkou byla Inventura nepoužívaných zařízení pro MěÚ, kde jsme inventovali pro účely samosprávy různá zapomenutá betonová monstra, sloupy, značení apod. Zde jsme ocenili spolupráci se zástupcem starosty Doc. Zdeňkem Laštovičkou, CSc., který nám vždy fandil a pomáhal. Pro Klub ochrany dravců a sov (KODAS) jsme mapovali hnízdiště sov a dravců, sčítali jsme labutě pro MOS v Přerově, zúčastnili se besedy o rekonstrukci Březinových sadů (Heulos). Při úklidu po zimě v ZOO
13
nám pomáhají děti ze ZŠ Březinova a ZŠ Demlova (30 osob). Zaslali jsme naše stanovisko k rekonstrukci Březinových sadů a negativní stanovisko k výstavbě čerpacích stanic PHM Okružní a v ul. Žižkova (U tanku), oznámili na úřady 5 černých skládek. Podíleli jsme se na instalaci tabulí a značení v CHÚ na Telečsku, Pahorku u Vržanova, Zaječím skoku, Ještěnici, Čeřínku. Sponzorovali jsme chov čápa bílého v ZOO. Pro zájemce byly zajištěny MC kazety s hlasy ptáků, které se prodávaly v Národním muzeu v Praze. Úspěchem bylo, že pod tlakem ekologických organizací došlo k odklonu původní trasy nové komunikace Jihlava-mlékárna - Horní Kosov, a tím k záchraně ornitologicky cenného Panského (Helerova rybníka). Naproti tomu nevyšel náš pokus o záchranu hladem zmrzlých labutí na Třešťském potoce. S ostatními nevládkami v Jihlavě jsme vytvořili společný kalendář akcí Čtyři týdny pro Zemi (RNDr. M. Macháček, pracovník OŽP OkÚ). Sekce T.O. KONDOR opět kosila plochy v NPR Zhejral, což v letošním nepříznivém počasí bylo obzvlášť fyzicky náročné a zajišťovala tradiční akce. Výbor pracoval ve složení: místopředsedové - Ing. V. Kožich, L. Jančí, K. Holub, jednatel a personální věci M. Ševčíková, ornitologie M. Bartoš, nástěnky F. Dáňa, hospodář J. Kurz, styk se Zeleným kruhem - T. Brauner, stanoviska - Ing. F. Suchý, Mgr. Ct. Drdacký, sekce T.O. KONDOR - P. Muhlhandl, J. Čudlý, revizní komise D. Bubíková. Scházeli jsme se v místnosti Domu dětí a mládeže v Brněnské ul. Organizace měla 110 členů, jako bonbónek na výroční členské schůzi byly rozdávány ptačí budky. Loučení s rokem bylo obzvlášť pikantní - v klubovně jeskyňářů Netopýr, kde jsme o půlnoci sestoupili do katakomb, zde si zazpívali a měli zážitky ze svítící chodby, která dodává energii a v níž se zjevuje blíže neurčený duch. Vydána dvě čísla Zpravodaje ZO (red. K. Holub).
ROK 1997 V zimním období např. beseda na OkÚ: novinky v distribuci balené vody (RNDr. Jiří Kos). Zhotovení a instalace 30 berliček pro dravce v okolí Pístova a Vysoké. Oznamujeme orgánům černou skládku U dvora. Naše údržba chráněného území směřuje na Vílanecké rašeliniště, hodně práce dělá křovinořez s Bohoušem Chytalem. Opět úspěšný zájezd měl tentokrát za cíl Záchrannou stanici fauny v Pavlově u Ledče n/S., hydrometeorologickou stanici v Košeticích u Pelhřimova, klášter v Želivu a rozhlednu Pípalka na Křemešníku (vedl Mgr. M. Fryš). Další zájezd byl namířen do NPR Jankovský potok a na Větrnojeníkovsko, kde nás provázel p. starosta M. Vašíček. Obnovili jsme náš dřívější návrh na vyhlášení chráněného území Údolí Brtnice, zaslali jsme naše stanovisko ke stavbě továrny na území Karlova Zámečku u Pávova (významný krajinný prvek - háj, několik stromů s parametry chráněných, leknín bílý aj.). Na podzim jsme uspořádali soutěž pro žáky ZŠ „Znáš přírodu svého okresu“ ve spoluprácí s OŽP OkÚ (věnoval ceny) a ZŠ Havlíčkova ul. (p.uč. H. Kůtová). Sekce T.O. KONDOR sama zhotovila 35 ks tabulí pro CHÚ a instalovala je na 16 chráněných územích okresu. Tradičně kosí NPR Zhejral. Došlo však k politováníhodné události - neznámý pachatel „kondorům“ vypálil jejich srub u Ježené, Policie po vyšetřování případ odložila. Na výroční členské schůzi diskutovali také zástupce starosty města Jihlavy Doc. Zdeněk Laštovička, CSc. a poslanec Dr. Čestmír Hofhanzl.
ROK 1998 Tradiční besedy v zimním období měly na programu např. ochranu chráněných území (RNDr. Milan Macháček), květenu Jihlavska (RNDr. Ivan Růžička, 40 zájemců), přírodu Severní Ameriky (RNDr. I. Růžička, 80 zájemců), Čínu (Ing. M. Žáček, 60 zájemců), kvalitní a nezávadné potraviny, (RNDr. Jiří Kos), o trvale udržitelném životě (RNDr. M. Macháček), o životě skorce vodního (Ivan Kunstmüller). Zmapovali jsme 24 černých skládek a předali dokumentaci městským orgánům. Čtyři velká krmítka (Daniel Stejskal) rozmístěna v ZOO a dalších částek města. V březnu jsme chodili a jezdili na noční vyhledávání sov. Ptačí budky pro nás opět zhotovilo Středisko praktického
14
vyučování v Pávově (ved. P. Rejda). Zpracovali jsme výsledky pozorování ptactva na 24 místech v Jihlavě (M. Bartoš, K. Holub, Ing. V. Kožich, J. Kurz, D. Stejskal, E. Tomek). Bylo přitom zjištěno 90 druhů ptactva, z toho v Březinových sadech (Heulose) hnízdilo na 40 druhů. Lahůdkou byl výlet orla mořského pozorovaného nad jihlavským autobusovým nádražím. Objevili jsme několik lokalit netopýrů. Povodí Moravy jsme adresovali stížnost na kácení pobřežních porostů. Dokumentaci ke 4 černým skládkám jsme předali orgánům samosprávy. Tradiční zájezd směřoval do Rakouska, k naším přátelům do Heidenreichsteinu (L. Jančí, R. Neubauer). Na přehlídce mysliveckých trofejí byla instalována výstava Klubu ochrany dravců a sov o sovách „Královny noci“. Zúčastňujeme se setkání nevládek na středisku Chaloupky. Celostátního setkání nevládních ekologických organizací v Praze se zúčastnili J. Kurz a E. Tomek. Pozorujeme hnízdo čápa černého na Třešťsku. Pomáháme MěÚ se shrabováním listí jírovce maďalu v aleji u Hosova (opatření proti klíněnce jírovcové) a rovněž pro něj provádíme dozor na Naučné hornické stezce na Šacberku. Výbor pracoval ve složení: místopředsedové - M. Bartoš, Ing. V. Kožich, L. Jančí, metodik K. Holub, hospodář J. Kurz, personální věci a kronika - M. Ševčíková, ochrana ptactva - D. Stejskal, ŽP a skládky - M. Rambousek, ekol. výchova - Mgr. Ct. Drdacký, T.O. KONDOR - P. Muhlhandl, Zd. Hlaváček, účast na správních řízeních - Ing. Fr. Suchý, revizní komise - D. Bubíková. Sponzorem v tomto roce byla a.s. TESLA. JOP měl 80 členů.
ROK 1999 V tomto roce získáváme s pomocí „města“ novou klubovnu v Mahenově ul. č. 3, kde působí i Modelcentrum a mateřská školka. Nájemné platíme 8 tis. Kč ročně. Nábytek získán zčásti z vyřazeného fondu OkÚ. Původní plány (zvelebení zahrady, botanický kout) však po zásahů našich sousedů brzy vzaly za své. V klubovně probíhají schůze, dětské soutěže, vedlejší dílny používáme k výrobě tukových krmítek. Máme zde uskladněné i nářadí a pomůcky a vystaveny sbírky přírodnin. Ornitologická sekce (Pavel Hobza, Míla Bartoš, Vojtěch Kodet, Karel Holub, Jaromír Maštera, Tomáš Berka, Daniel Stejskal a Erik Mesarč) smluvně zpracovala ornitologický průzkum 11 lokalit s návrhy na vyhlášení chráněných území (např. Bělokamenský rybník, Bradlo, Panský rybník u Nadějova aj.). Bylo vyvěšeno 65 ptačích budek v oblasti Borovinka- Lesnov (J. Maštera a T. Berka). Proběhlo také sčítání zimujících ptáků na řece Jihlavě (Vojtěch Kodet). Mapovali jsme invazní a agresivní rostliny, výsledky předány státním orgánům ochrany přírody. V březnu pořádáme Vítání jara na Pávově s RNDr. I. Růžičkou. V dubnu kontrolujeme obsazení budek skorců, které jsme instalovali pod mosty na řece Jihlavě od Helenína až po Luka n/J. Pořádáme seminář „Ochrana sov a dravců na Vysočině“, který řídí Láďa Jančí s účastí 40 zájemců. Dvě přírodovědné soutěže pro žáky ZŠ dotuje knižními cenami OkÚ. Zapojujeme se do celostátního sčítání káňat. S úklidem v ZOO nám pomáhají žáci ze ZŠ ve Zhoři. Další ze série úspěšných zájezdů směřoval na Českokrumlovsko a vedl jej Michal Fryš. Zajímavý byl v květnu přírodovědně orientovaný zájezd do CHÚ Kamenná Trouba na Havlíčkobrodsku, kde byl zasvěceným průvodcem ornitolog Ivan Kunstmüller. Tématický zájezd na Mohelnskou hadcovou step vedli Mgr. Jaromír Švarc a Ing. Martina Jandová. Získali jsme grant MŽP Ochrana a sledování sov a dravců. Pro potřeby „města“ provádíme dozor na Naučné hornické stezce na Šacberku. Zajišťujeme značení 3 CHÚ - Roštýnská obora, Štamberk a kamenné moře a Mrhatina. V říjnu odjeli ornitologové na víkendovou expedici na Nové Mlýny, kde je přece jen o něco víc ptactva, než na naší Vysočině. V červnu besedujeme s pracovníky samosprávy na „památné“ schůzi o rekonstrukci jihlavských parků (výklad Ing. M. Novotné z MěÚ), kde jsme si pro značný nesouhlas s kácením a kontroverzní průběh vysloužili nálepku „extremistů a radikálů“. Dvakrát jeli naši zástupci do Prahy na setkání nevládních ekologických organizací, svolané ministrem ŽP Ing. Milošem Kužvartem. Zasíláme dopis poslanci Ing. Jaromíru Schlingovi, aby podpořil novelu zákona o přiznání statutu veřejného činitele vodní a lesní stráži a stráži přírody. Za finanční pomoci MŽP, OkÚ Jihlava a MěÚ Jihlava se podařilo vydat „Příručku jihlavského ochránce přírody“, nejprve ve 400 výtiscích, později další dotisk 800 výtisků. V příručce se podařilo shromáždit informace o způsobech ochrany krajiny, živočichů, o ovzduší, odpadech, vodě, půdě,
15
o naučných stezkách, seznamy a adresáře, jak si stěžovat, je v ní i malý ekologický slovníček a další. Odborně pomohly zejména metodické pokyny z ÚV ČSOP, dále pracovníci OkÚ a botanici. Devítičlenný redakční kolektiv vedl Karel Holub. Dne 7. října se koná první schůzka „mladých ochránců přírody“ (MOP). Přišlo 8 zájemců, z toho dvě dívky ze Ždírce. Kroužek vedou M. Bartoš, K. Holub a H. Matějíčková. Během roku „mopíci“ soutěžili v kvízech, chodili na přírodovědné vycházky, zhotovovali tuková krmítka, shlédli diapozitivy a výstavu kreseb o přírodě, besedovali s Ing. Milanem Slavingerem, dlouholetým ochráncem a výtečným fotografem…
MOPíci A jak jsme si v zimě rozšiřovali obzory? Názvy besed mluví samy za sebe: zdraví a životní prostředí (RNDr. Jiří Kos), ZOO v Japonsku (Ing. Vladislav Jiroušek), Přírodní zajímavosti Walesu (RNDr. Ivan Růžička), Jihlavské dolování a současná péče o městské podzemí (P. Šikýř), O úsporách energie (s Hnutím Duha), Příroda Malorky (RNDr. M. Macháček), Austrálie-Nový Zéland (video - Ing. J. Krejčí), Čína (Přemysl Píza), Vihorlat (E. Tomek, K. Holub), Chráněná území Slovenska (RNDr. M. Macháček). Podali jsme stížnosti na znečišťování vod na Staré plovárně, na kácení v PP Vysoký kámen, na ničení hnízdišť sov u přehrady v Nové Říši a též připomínky k novelám zákonů. Zpravodaji Stráže přírody se stali: M. Bartoš, P. Hobza, K. Holub, L. Jančí, Ing. V. Kožich, Ing. F. Suchý a D. Stejskal. Počet sponzorů se rozšířil: a.s. Tesla, Vodárenská akciová společnost a.s., Jihlavské sklárny Bohemia a IPB Jihlava, která nám věnovala počítač. Vyšla 2 čísla Zpravodaje.
ROK 2000 Dveře na Západ přinášejí náměty besed z celého světa: příroda Norska, příroda Islandu (Mgr. Petr Skřivan), příroda v Irsku (Mgr. P. Charvát), odpadové hospodářství (pracovníci OkÚ RŽP), o rekonstrukci městských parků s pracovníky OŽP MěÚ. Konference neziskových organizací na Jestřábci se zúčastnil K. Holub. Ornitologickou vycházku ke Dni ptactva vedl P. Hobza a k Vítání ptačího zpěvu do Březinových sadů (Heulos) tentýž ornitolog. Na Den Země 22. dubna jsme konali vycházku s botanikem do PP Vysoký kámen. Novinkou byl výlet na kolech (Hubenovská přehrada, Ježená, Hlávkov, Bílý Kámen, Plandry). Naučný zájezd po okrese obsáhl chráněnou přírodu v okolí Hojkova a vedli jej Mgr. J. Švarc a Ing. M. Jandová. Někteří členové se zúčastnili Dne Země na Chaloupkách a ,jako každoročně, jejich dalšího tématického zahraničního zájezdu. Pořádáme opět přírodovědnou soutěž pro žáky ZŠ. Mladí ochránci přírody zhotovovali v klubovně tuková krmítka, krmili ptactvo ve městě na našich krmítkách (Ústřední hřbitov, Dům dětí a mládeže, Domov důchodců, ZOO), chodili na poznávací vycházky, soutěžili v kvízech a hrách a celostátně se zúčastnili soutěže Les ve škole - škola v lese. Zde byli úspěšní v následujícím roce, kdy se umístili na 10. místě v ČR a dva zástupci jeli za odměnu na zájezd do NP Šumava s výjezdem do Bavorského lesa. OkÚ nám v rámci dohody o provádění ekologické výchovy sponzoroval vydávání Zpravodaje a věnoval ceny na soutěž ZŠ. Další dík za sponzorování patří IPB Jihlava a fa Modeta Style s.r.o.
16
Dopis ministra životního prostředí J O P Vážení, těší mne, že si uvědomujete význam zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který mimo jiné umožňuje našemu ministerstvu zabránit neuváženým zásahům do přírodního prostředí. Tento zákon je cenný také tím, že lidská sídla chápe jako nedílnou součást krajiny. Nemenší význam pro ochranu přírody i rozvoj demokratické společnosti má účast občanských sdružení, která zaručuje všem občanům podílet se na správě věcí veřejných. Podpis petice, doporučující poslancům odmítnutí novely zákona č. 114/92 Sb., kterou navrhl pan poslanec Brousek a další, chápu jako výraz zájmu celé organizace o upřímně míněnou a důslednou ochranu přírody a krajiny. Děkuji vám za tento zájem a věřím, že díky lidem smýšlejícím obdobně jako vy se podaří i v budoucnu zabránit pokusům o snížení kvality stávajících právních předpisů na ochranu našeho prostředí. S pozdravem V Praze dne 31. ledna 2000
RNDr. Miloš Kužvart,
v.r.
***************************************************** Občanské sdružení Jihlavští ochránci přírody udělalo za 10 let své existence pro náš zelený poklad opravdu hodně. Tisíce hodin při údržbě a výsadbě, poznávací a výchovná činnost, připomínkování a protesty k zásahům do přírody (také však k právním předpisům) a mnoho dalšího. Nutno říci, že JOPáci zažili „zlatý věk“ životního prostředí, kdy byl jeho ministrem osvícený, tragicky zahynulý Doc. Josef Vavroušek, zavádění nových zákonů o ŽP, jeden z jeho členů pracoval přímo na odboru ŽP OkÚ. Z předchozího textu lze poznat, kdo patřil k tahounům organizace, nechci uvádět jednotlivá jména, abych na někoho nezapomněl. JOP táhlo „zdravé jádro“, parta nezištných nadšenců, jejichž pozice v tržní společnosti rozhodně nebyla lehká.Základní myšlenkou byla konkrétní pomoc a ochrana přírody. JOP po diskusích zvážilo, že ve svazku s ČSOP budou větší možnosti rozvoje a podpory, silnější právní podpora. Došlo k rozdělení JOP. Na schůzi dne 14. listopadu 2001 většina členů odešla z JOP a založila v lednu 2002 novou základní organizaci ČSOP (nyní ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA). V JOP zůstala a pod jeho hlavičkou působí skupina T.O. KONDOR. Spolu s dlouholetými ochránci přírody píší dnes historii ZO ČSOP nová jména: Jaromír Maštera, Tomáš Berka, Vojtěch Kodet, Slavomír Večeřa, Antonín Stejskal, Daniel Stejskal, Pavel Hájek, Ing. Jiří Moravec, Pavel Jelínek, Filip Hruška a další, každý už s určitým odborným zaměřením. Ať se jejich práce daří!
17
Nezbytný závěrečný doplněk Hnutí ochránců přírody samozřejmě není jediné, které má na ochraně přírody zájem. Je nutné se alespoň krátce zmínit o prvních praktických krocích v ochraně přírody. K průkopníkům nepochybně patřilo (a patří) skautské a trampské hnutí. Obě se řídí zásadami soužití s přírodou a její ochrany. Na Jihlavsku se trampské hnutí rozšířilo po I.světové válce, příkladem mohou být vznikající trampské (chatové) osady na řece Brtnici ve dvacátých a třicátých letech minulého století, Švencíři a další táborové osady. Významnou složkou pro výchovu k přírodě je skautské hnutí. V minulosti existovaly také v některých městech okrašlovací spolky. A byly další aktivity. Cituji z knihy Jihlava - město a okolí z r. 1933: „…Městské lesy, od pradávna odborně vedené, jsou z nejkrásnějších na Českomoravské vysočině. Mohutné jedle smíšeny se smrkem chvalně známé jihlavské jakosti nacházejí zde optimum svých růstových podmínek. Skupiny sudetských modřínů zdomácněly a množí se náletem. Rozsáhlé bučiny až 200 leté vykazují úctyhodné dimenze. Bukovému porostu, přirozeným zmlazením pěstovanému, věnovány jsou drátěné ohrady, chránící jej proti zvěři. Rozmanitá květena na humosních lesních stanovištích jest obdivována přírodozpytci. Nevysychající prameny a potůčky hostí pstruhy jako své praobyvatele. K uchování jedinečné bukové mikrofauny prohlásila městská rada část lesa popického za rezervaci. Houštiny s vysokým přírůstkem jsou útulkem srního. Lišky a kuny pečují o to, aby zaječí a králičí hlodavá rodina se příliš nerozmnožila. Nad lesními vrcholky, které jsou mu hnízdištěm, vznáší se jestřáb. Večer pak ze svých podzemních skrýší vylézá jezevec samotář. Drsné klima nedovolí škůdcům z říše hmyzu rozmnožit se v míře lesům nebezpečné. V dutinách stromů nalézá datel, odvěký nepřítel kůrovců, svůj příbytek…“ Autorem těchto básnivých řádků je tehdejší lesní rada Ing. Stanislav Ambrož. I když text může někomu připomenout známé přísloví o tom, že „každá liška chválí svůj ocas“, uvedená fakta jistě nepotřebují můj amatérský komentář… V ochraně přírody je nám znám další spolek, jihlavská turistická společnost H.B.C., fungují odborné skupiny a firmy, které se ochranou zabývají profesionálně apod.
18
Malá úvaha na úplný konec Fakta a vzpomínky na činnost ochránců přírody v Jihlavě se možná zdají suchá a málo záživná. Mají dvojí smysl - jednak připomenout pamětníkům, že ochránci „něco“ pro přírodu vykonali, jednak naznačit mladým (a ještě mladším), že měli také své předchůdce, které devastace přírody trápila a štvala stejně jako dneska je, a že se snažili pro ni něco dělat. Ochránci se vždy soustřeďovali na skutečnou pomoc přírodě a ŽP, ve své činnosti se však nemohli vyhnout společenské situaci. V letech do r. 1989 jsme vždy cítili, že jsme regulováni, řízeni, tlumeni (ostatně - ČSOP si mocní drželi jaksi od těla. Nebyl ani členem Národní fronty, to mu nabídl generální tajemník ÚV KSČ až v r. 1989 - i to o lecčems vypovídá). Chování ústředního orgánu bylo velmi formální. Zaměření časopisu Naší přírodou bylo krotké, spíše naučné, obdivné k přírodě. Kritizovat destrukční zásahy do přírody si dovolila např. pražská NIKA, samozřejmě nedostižný byl tragicky zahynuvší novinář a spisovatel Ing. Josef Velek, jeden ze zakladatelů Brontosaura, redaktor Mladého světa (knihy Jak jsem bránil přírodu, Příběhy pro dvě nohy a další). Přiznejme si, že jsme byli zpočátku spíš milovníci přírody, většinou bez hlubších znalostí. Ty jsme spolu se zkušenostmi získávali postupně. Poznávali jsme, že naše stanoviska a názory nejsou mnohdy příslušnými orgány přijímány, tehdy nastával útlum aktivity. Zaměřovali jsme se proto více na praktickou pomoc, kde jsme viděli konkrétní výsledky, a osvětově-výchovnou činnost. Když jsme někdy „vyrazili k útoku“, zařadily orgány naše názory mezi extrémní a neinformované a rázem došlo ve vzájemném vztahu k napětí. Na druhou stranu nutno říci, že jsme od státních i samosprávních orgánů častokrát získali finanční pomoc určenou pro ekologickou výchovu a potřebné informace, o to byl vzájemný vztah složitější. O životní prostředí se starají příslušné instituce, o zeleň a les příslušné organizace. Na naší obranu lze říci, že ochráncům přírody dávají zákony a předpisy možnost „do toho mluvit“. A kritiku, názory, návrhy a projevy přece nelze vtěsnat do jednotné „úřední šablony“, přicházejí mnohdy v „hrubém podání“, možná i nadsazené. Ale mají velké plus: nejsou motivovány diktátem zisku, tržním či soukromě výhodným zájmem, ale zájmem veřejným, jsou opravdové, od lidí, kterým jde skutečně o přírodu. Mají svůj demokratický význam zvláště v dnešní době, kdy zájem veřejný a obecný je potlačován zájmy lobbystickými a egoistickými. Je samozřejmě snazší rozhodnout bez oponentury, „od stolu“. Jaké pak bude naše prostředí - PVC-železo-betono-asfaltové??? Nejsme proti rozvoji a pokroku, ale ne na úkor přírody. Právě proto, i když máme mnohokrát pochybnosti o své činnosti, si uvědomme, že se kolikrát podařilo změnit trasu silnice, uchránit stromy, zachránit rákosí pro hnízdění vodního ptactva, dohodnout kompromis, že se daří informovat a vychovávat zájemce, že řadu let máme dětský kroužek, vyrůstají následovníci… Jsou to drobné úspěchy všech, kteří chrání přírodu. V ekologické výchově je neopominutelné krajské středisko Chaloupky u Kněžic, samosprávní i krajské orgány mají vstřícný postoj, ekologická výchova pronikla do škol, jsou zde skauti, řada ekologii nakloněných odborníků, ekologicky cítící občané… Zdá se, že v budoucnu budou vznikat ekologické iniciativy vždy v místě, kde jde o zásah do zeleně či krajinného rázu. Zápas o přírodu bude trvat dál. Ona sama si svými klimatickými výkyvy řekne v budoucnu o větší pozornost Člověka -dobyvatele, o větší pokoru, o další opatření (ne levná, spíš čím dál dražší) v zájmu zachování nejen sebe, ale i lidského rodu… Ochránci měli a mají svůj význam v obraně přírodních hodnot, které by jinak pro naše potomky nenávratně zmizely.
19
CHRÁNILI PŘÍRODU (Jihlava a okolí) Sborníček podle podkladů a vzpomínek pamětníků sestavil Karel Holub, člen výboru ČSOP Jihlava. Vydal ČSOP 59/11 ZO JIHLAVA, Hamerníkova 12, 586 01 Jihlava, vlastním nákladem. Vytištěno na recyklovaném papíře. Počet výtisků 50. vyšlo v listopadu 2003. Zdarma. Neprošlo jazykovou úpravou. Titulní strana: Krajina na Vysočině. V popředí PP pahorek u Vržanova (1996)
20
