Střední zemědělská škola Rakovník, Pražská 1222
Agropodnikání 41 – 41 – M / 01
1
1. Úvodní identifikační údaje .................................................................................................. 2 2. Profil absolventa................................................................................................................... 3 2.1. Popis uplatnění absolventa v praxi.................................................................................. 3 2.2. Výčet kompetencí absolventa.......................................................................................... 3 2.2.1. Klíčové kompetence................................................................................................. 3 2.2.2. Odborné kompetence................................................................................................ 4 2.3. Způsob ukončení vzdělávání........................................................................................... 5 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu............................................................ 6 3.1. Popis celkového pojetí vzdělávání .................................................................................. 6 3.2. Organizace výuky............................................................................................................ 6 3.3. Způsob hodnocení žáků................................................................................................... 8 3.4. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání ........................................................................... 9 3.5. Způsob ukončení vzdělávání........................................................................................... 9 3.6. Realizace BOZP a požární prevence............................................................................. 10 4. Učební plán ......................................................................................................................... 11 5. Rozvržení učiva během roku............................................................................................. 12 6. Transformace rámcového vzdělávacího programu do ŠVP........................................... 13 7. Učební osnovy ..................................................................................................................... 16 8. Materiální a personální zajištění .................................................................................... 208 8.1. Materiální zajištění výuky........................................................................................... 208 8.1.1. Výukové prostory................................................................................................. 208 8.1.1.1. Zařízení školy:................................................................................................... 208 8.1.1.2. Externí výukové prostory .................................................................................. 209 8.2. Personální zajištění výuky........................................................................................... 210 9. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP ........................ 211 9.1. Spolupráce při zajišťování praktické výuky žáků ....................................................... 211 9.2. Spolupráce při zajišťování exkurzí, soutěží, společenských akcí ............................... 211 9.3. Spolupráce v rámci evropských projektů ................................................................... 212
1
1. Úvodní identifikační údaje Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy:
Pražská 1222 269 01 Rakovník
Zřizovatel:
Středočeský kraj Zborovská 11 150 21 Praha 5
Název ŠVP:
AGROPODNIKÁNÍ
Kód a název oboru vzdělávání:
41-41-M/01 Agropodnikání
Stupeň poskytovaného vzdělání:
střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka studia:
4 roky
Forma studia:
denní
Jméno ředitele:
Ing. Ladislav Pazák Telefon: 313 251 020 e-mail:
[email protected]
Jméno zástupce ředitele:
Ing. Ivan Kup Telefon: 313 251 019 e-mail:
[email protected]
www stránky:
www.szesrak.cz
Platnost ŠVP:
od 1. září 2009 počínaje 1. ročníkem
2
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 2. Profil absolventa 2.1. Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent se uplatní ve výrobních provozech zemědělské prvovýroby jako zemědělský technik – agronom, zootechnik, mechanizátor, v samostatné podnikatelské činnosti jako farmář nebo jako samostatný podnikatel, ve zpracování a odbytu zemědělské produkce, v plemenářských podnicích, v nákupních a obchodních organizacích jako obchodník se zemědělskými produkty, prodejce služeb pro zemědělství, prodejce techniky, ve šlechtitelských a semenářských podnicích jako plemenář, šlechtitel, v ekonomických útvarech podniků a ve službách pro rozvoj venkova a v ochraně a tvorbě krajiny. Vzhledem k široce a univerzálně koncipovanému učebnímu plánu včetně využití informačních a komunikačních technologií, výuky cizích jazyků, výuky ekonomických předmětů a i vzhledem k tomu, že součástí vzdělávání je příprava k získání řidičského oprávnění skupiny T, B, jsou možnosti uplatnění absolventa i mimo odbornou oblast velmi široké. Po úspěšném absolvování studia na škole je možnost pokračovat v dalším studiu na vyšší odborné nebo vysoké škole. 2.2. Výčet kompetencí absolventa 2.2.1. Klíčové kompetence • Absolvent je schopen učit se, hodnotit své dosažené výsledky a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání. Má pozitivní vztah k zvyšování své kvalifikace, umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace s využitím různých dostupných informačních zdrojů včetně vlastních zkušeností, umí s porozuměním naslouchat mluvenému projevu a pořizovat si vlastní záznam • Absolvent je schopen samostatně řešit běžné pracovní i soukromé problémy, porozumět zadání a stanovit jádro problému, navrhnout varianty řešení, vyhodnotit je a zvolit jednu z variant, ověřit správnost zvoleného postupu. Při řešení problémů a úkolů je schopen práce v týmu. • Absolvent je schopen samostatně se vyjadřovat v písemné i ústní formě, formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle a jazykově správně. Je schopen zpracovávat základní administrativní písemnosti, účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje. Je schopen vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. V oblasti cizojazyčné komunikace absolvent dosahuje jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí v jednom cizím jazyce, přičemž chápe výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, a je tím motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v procesu celoživotního učení. • Absolvent je připraven stanovovat si přiměřené cíle svého osobního rozvoje v oblasti pracovní i zájmové, pečovat o své zdraví a přispívat k vytváření pozitivních mezilidských vztahů, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědom důsledků nezdravého životního stylu a různých závislostí. Je schopen vědomě předcházet konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým lidem 3
• Absolvent uznává hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a řídí se jimi, jedná v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a podporuje hodnoty národní, evropské i světové kultury. Dodržuje zákony, respektuje práva druhých lidí, neuplatňuje jakékoli diskriminační prvky ve svém chování a jednání. Chápe význam životního prostředí a uplatňuje zásady jeho ochrany, chápe hodnotu života vůbec, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život i za život ostatních živých tvorů. Uznává tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. • Absolvent je schopen využívat svých osobnostních i odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce. Má reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách ve svém oboru a o požadavcích zaměstnavatelů, umí získávat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech a využívat v tomto směru služeb specializovaných institucí. Zná práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Rozumí podstatě a principům podnikání, má představu o všech aspektech soukromého podnikání, vyhledává a posuzuje podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí. • Absolvent je schopen funkčně využívat základní matematické dovednosti v různých životních situacích, správně používá a převádí běžné jednotky, umí vytvářet a číst různé formy grafického znázornění, aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i v prostoru, aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných životních situacích. • Absolvent je schopen pracovat s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, s dalšími prostředky komunikačních technologií. Komunikuje prostřednictvím elektronické pošty a získává informace z „otevřených“ zdrojů, zejména z Internetu. Uvědomuje si rozdílnou věrohodnost informací různých informačních zdrojů a k získaným informacím přistupuje kriticky. 2.2.2. Odborné kompetence • V oblasti pěstování rostlin je absolvent schopen: -
navrhovat technologické postupy pro pěstování polních plodin a realizovat je provádět, organizovat a hodnotit základní technologické operace při pěstování rostlin sledovat a vyhodnocovat meteorologické údaje realizovat preventivní opatření proti výskytu chorob a škůdců polních plodin posuzovat stav porostů v různých vývojových fázích a navrhovat vhodná opatření vhodně skladovat materiály a produkty rostlinné produkce
• V oblasti chovu hospodářských zvířat je absolvent schopen: - uplatňovat kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům a chránit zvířata proti týrání a obdobnému nevhodnému zacházení - navrhnout vhodný technologický postup chovu určitého druhu a kategorie zvířat - organizovat a provádět ošetřování, odchov a krmení jednotlivých druhů a kategorií zvířat - posuzovat zdravotní stav zvířat - stanovovat krmné dávky, posuzovat kvalitu krmiv a jejich skladování - dojit a ošetřovat mléko po nadojení • V oblasti využívání zemědělské techniky je absolvent schopen: -
vytvářet technologické linky z disponibilních zdrojů sledovat technický stav a zajišťovat údržbu a opravy techniky minimalizovat znečišťování životního prostředí t technických zdrojů provádět samostatně údržbu motorových vozidel skupiny T, B řídit motorová vozidla skupiny T, B 4
• V oblasti ekologického zemědělství a rozvoje venkova je absolvent schopen: -
při prováděných činnostech dbát na ochranu životního prostředí zakládat a udržovat zeleň ve volné krajině a v intravilánu realizovat pěstování rostlin a chov zvířat v podmínkách ekologického zemědělství vnímat zemědělskou půdu jako zásadní zdroj obživy národa a chránit ji
• V oblasti ekonomických a podnikatelských aktivit ja absolvent schopen: -
řídit úsek zemědělské prvovýroby včetně využívání služeb samostatně vést prvotní evidenci na daném úseku vyhotovovat účetní doklady, vést daňovou evidenci podnikatelů, vést účetnictví zajišťovat nákup surovin a materiálů a prodej zemědělských produktů uplatňovat základní zásady pracovního práva posuzovat ekonomické ukazatele výroby využívat marketingových nástrojů k prezentaci firmy realizovat podnikatelské aktivity v konvenčním a ekologickém zemědělství
• V oblasti BOZP je absolvent schopen: - chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást jakékoliv pracovní aktivity - dodržovat základní právní normy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence - rozpoznat možnost nebezpečí úrazu nebo poškození zdraví a zajistit odstranění závad a možných rizik - uplatňovat v praxi zásady systému péče o zdraví pracujících - poskytnout první pomoc při náhlém onemocnění nebo úrazu a zajistit další nutná opatření v zájmu postiženého • V oblasti udržitelného rozvoje je absolvent schopen: - posoudit význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční a společenské ohodnocení - efektivně hospodařit s finančními prostředky - nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí 2.3. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání se ukončuje vykonáním maturitní zkoušky. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem (Zákon č. 561/2004 Sb. v platném znění). Konkrétní podoba maturitní zkoušky je podrobně popsána v části „Charakteristika školního vzdělávacího programu“.
5
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Popis celkového pojetí vzdělávání Školní vzdělávací program Agropodnikání vychází především z rámcového vzdělávacího programu pro studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání. Vzhledem k tomu, že výuka je organizována tradiční formou vyučovacích hodin a vyučovacích jednotek praktického vyučování, byl východiskem k vytvoření ŠVP i předtím uplatňovaný centrální model studijního oboru Agropodnikání, uplatňovaný na škole dlouhou dobu a postupně dotvořený v rámci pravomocí školy do optimální podoby. ŠVP je co do šíře koncipován v podstatě v souladu s RVP s tím, že některé alternativy nabízené RVP jsou zde zjednodušeny nebo přizpůsobeny možnostem školy a schopnostem žáků. I když byl zachován klasický model výuky, sestávající z jednotlivých vyučovacích hodin v pevném rozvrhu, klade se důraz na mnohé alternativní a dříve méně uplatňované metody a přístupy k vyučovacímu procesu. I v teoretických předmětech – pochopitelně s důrazem na maximální, ale účelné využívání dostupných prostředků didaktické techniky (interaktivní tabule, PC, audiotechnika, vizualizéry, snímací kamery, videotechnika) – se klade důraz na metody, vykazující maximální názornost, doplňování výuky exkurzemi, praktickými cvičeními, terénními praktiky, besedami s odbornou veřejností. Samostatnou složkou vyučovacího procesu je praktická výuka, sloužící k získání jak manuálních, tak intelektuálních dovedností, vymezených v profilu absolventa. Tato část výuky je podrobně popsána dále. Začlenění průřezových témat do výuky je popsáno v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů a vychází z rámcového vzdělávacího programu. Odborné kompetence, deklarované v profilu absolventa, se rozvíjí v odborných předmětech a v praktických cvičeních z odborných předmětů, přičemž některé z nich – práce s prostředky výpočetní techniky a informačních a komunikačních technologií – prolínají celou výukou díky využívání těchto prostředků jak ve výuce odborných i všeobecných předmětů, tak ve výuce praxe. Rozvoj klíčových kompetencí, vymezených rovněž profilem absolventa, je potom dán využíváním takových metod výuky, které kladou důraz na samostatnou práci žáka při vyučování i v rámci přípravy na vyučování, na problémové úlohy a jejich řešení, na samostatné opatřování informací k problému a na zpracovávání písemných záznamů z praxe, exkurzí, besed apod. Na formování klíčových kompetencí žáka má velký vliv praktická složka výuky jak ve stádiu přípravy a organizace, tak ve stádiu samotného průběhu. Nezanedbatelným přínosem pro všestranný rozvoj všech typů žákovských kompetencí je podpora účasti žáků na soutěžích, přehlídkách, olympiádách jak v oblasti všeobecně vzdělávací, tak v oblasti odborné, přičemž nezanedbatelná je i účast na těchto akcích, vycházející z individuálních zájmů jednotlivých žáků v různých oborech lidské činnosti. 3.2. Organizace výuky Teoretická výuka probíhá v kmenových nebo odborných učebnách školy a je organizována formou vyučovacích hodin, začleněných a z časového hlediska rozmístěných v rozvrhu hodin. Teoretické hodiny odborných předmětů jsou doplněny hodinami praktických cvičení. Pokud 6
je to z didaktických nebo organizačních důvodů nutné, pro praktická cvičení se třídy dělí na maximálně 2 skupiny. Dále se třídy dělí vždy na výuku cizích jazyků a výuku práce s počítačem (zde pokud třída nemá výrazně nízký počet žáků a dělení by bylo ekonomicky neefektivní a organizačně zbytečné). Dělení tříd pro teoretickou výuku je patrné z učebního plánu. Na výuku některých předmětů se mohou třídy i spojovat, konkrétně na výuku tělesné výchovy se spojují chlapci ze dvou paralelních tříd a rovněž tak dívky. Obdobné spojování žáků ze dvou tříd je možné i v jiných vyučovacích předmětech. Praktická cvičení z odborných předmětů probíhají v odborných učebnách školy nebo na účelových zařízeních školy, jimiž jsou školní hospodářství a školní botanická zahrada, nebo na externích pracovištích, a to vždy pod vedením učitele a v souladu s učebními osnovami a tématickým plánem. V ŠVP je zařazen jeden integrovaný vyučovací předmět, a to základy společenských věd (ZSV), který integruje látku dříve samostatných vyučovacích předmětů občanská nauka, dějepis, část zeměpisu. Praktická výuka, tj. vyučovací předmět praxe (PRA), se uskutečňuje v těchto formách: a) UČEBNÍ PRAXE aa) rozvrhová – vyučovací jednotka praxe je pevně zakotvena v týdenním rozvrhu hodin a její trvání je zpravidla 2 vyučovací hodiny. Výuka probíhá pod vedením učitele praxe, který má tuto výuku v úvazku, podle osnov předmětu praxe a podle z nich vycházejícího tématického plánu. Třída se dělí na 2 skupiny, každá skupina má svého učitele. Tato forma praxe je zařazena pouze v 1. ročníku. ab) bloková – vyučovací jednotka praxe není zakotvena v rozvrhu hodin, výuka probíhá na základě vyučujícím zpracovaného plánu, schváleného předmětovou komisí. Délka vyučovací jednotky je zpravidla 6 hodin. Výuka probíhá pod vedením učitele praxe, který má tuto výuku v úvazku, podle osnov předmětu praxe a podle z nich vycházejícího tématického plánu. Třída se dělí na 2 skupiny, každá skupina má svého učitele. Tato forma učební praxe je zařazena ve 2. – 4. ročníku. b) PROVOZNÍ PRAXE ba) individuální – každý žák 1. – 4. ročníku studia absolvuje během školního roku 2 týdny (60 hodin) provozní individuální praxe, která probíhá jednak na účelových zařízeních školy, jednak na externích pracovištích institucí, s nimiž má škola uzavřenou smlouvu o konání této praxe. Žáci individuálně absolvují tuto praxi, zatímco pro ostatní třídu probíhá normální výuka dle rozvrhu. Na pracovištích individuální praxe mají žáky na starosti pověření instruktoři z řad zaměstnanců, škola provádí pouze kontrolu. Při uzavírání smlouvy škola stanovuje rámcovou náplň této praxe pro žáky jednotlivých ročníků. bb) hromadná – každá třída v 1. – 3. ročníku studia absolvuje v měsíci květnu až červnu (termín stanoví škola) souvislou provozní praxi v délce 2 týdnů. Každý žák si sám vybere pracoviště a dojedná si vykonání této praxe. Škola pracoviště schválí a uzavře s ním smlouvu o vykonání této praxe pro jednotlivé žáky. Ve smlouvě škola stanoví rámcovou náplň této praxe. Ve stanoveném termínu zde žák vykoná praxi pod dohledem pověřeného instruktora – zaměstnance firmy, škola provádí pouze kontrolu. Po skončení praxe zaměstnavatel žákovi vydá hodnocení.
7
3.3. Způsob hodnocení žáků Hodnocení žáků se uskutečňuje pomocí hodnotící klasifikační stupnice stupni 1 – 5 nebo slovy výborný až nedostatečný. Požadavky, které musí žák splňovat, aby byl hodnocen příslušným klasifikačním stupněm, jsou podrobně popsány ve Školním řádu. Hodnotí se nejen úroveň žákových znalostí a dovedností, ale přihlíží se i k jeho postojům ke školní práci, k jeho aktivitě, plnění zadaných úkolů, iniciativě a svědomitosti. Prověřování znalostí žáků může mít jak formu ústní, tak formu písemnou a to ve všech variantách, jako je u ústní formy klasické zkoušení u tabule přes hodnocené frontální zkoušení, přednes referátů a dalších forem ústního projevu. U písemné formy může jít o celohodinové (nebo i delší) kompozice, opakovací písemné práce a testy. Při písemném prověřování je možno zadávat jak otevřené otázky, tak např. alternativní testy. Kromě faktických znalostí se hodnotí i způsob vyjadřování a vystupování žáka. U písemných prací se hodnotí i grafická stránka psaného projevu. Hodnocení praxe je odlišné podle druhu praxe, tak, jak je popsáno výše. Při učební praxi jsou žáci hodnoceni z hlediska osvojení procvičovaných dovedností a pracovních postupů. Prověřování se děje přímým vykonáváním činností nebo písemnou a ústní formou. Jedním z kritérií hodnocení je i úroveň záznamů o praxi, které žáci pořizují do zvláštního sešitu a předkládají pravidelně ke kontrole. Do hodnocení praktického vyučování se zahrnuje i kázeň žáka, dodržování pokynů vyučujícího a znalosti a dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praxe provozní, a to jak individuální, tak hromadná je hodnocena v první řadě pracovištěm, kde žák praxi vykonává a hodnotitelem je pověřený instruktor, eventuálně vedoucí pracovník. Žák si přináší na pracoviště hodnotící list praxe, kam je mu jednak zaznamenávána docházka a na který instruktor zpracuje stručné hodnocení žáka. K hodnocení žáka v této formě praxe může pochopitelně přispět i škola, která využije poznatků z kontrol provozní praxe. Celková známka z předmětu praxe, kterou má žák na vysvědčení, integruje hodnocení všech forem praxe, které žák během školního roku absolvuje. Frekvence hodnocení žákovských výkonů a výstupů musí být taková, aby poskytla vyučujícímu na konci klasifikačního období věrohodný, objektivní a komplexní obraz o žákovi, umožňující jeho hodnocení známkou, která je akceptovatelná všemi stranami, tzn. odráží hodnocení vyučujícího a žák ji uznává nikoliv jako odměnu nebo trest, ale jako posouzení kvality jeho práce a jako motivační prostředek. Počet zkoušení žáka, počet písemných prací apod. během klasifikačního období se nestanovuje. Hodnocení žáka musí být informováni zákonní zástupci a rodiče a to průkazným způsobem: • • • • • • •
vysvědčením na konci klasifikačního období prostřednictvím studijního průkazu v nedaleké budoucnosti elektronickou cestou s dálkovým přístupem ústní informací na pozvání (z iniciativy školy) ústní informací z jejich iniciativy dopisem, telefonem, e-mailem při pravidelných třídních schůzkách
Specifickými znaky se vyznačuje hodnocení chování žáků. Toto hodnocení je podrobně popsáno ve Školním řádu a platí pro něj v podstatě všechny zásady, platné pro hodnocení prospěchu, pokud je jejich použití možné. Základním posláním a společnou zásadou hodnocení prospěchu a chování žáka je jeho informační a diagnostická funkce. Žák nemá vnímat svoji známku jako trest nebo odměnu, ale
8
jako objektivní, partnerské posouzení jeho školní práce z pohledu jiné osoby (učitele) a má toto hodnocení využít jako motivační faktor pro další studium. Z toho vyplývá, že žák se s učitelským hodnocením své práce musí ztotožnit, musí poznat, že jeho sebehodnocení je s hodnocením učitele v co největším souladu, že je i v souladu s hodnocením třídního kolektivu a že je hodnocen ke svému prospěchu. Na konci klasifikačního období, kterým je pololetí školního roku, se žákovi vydává vysvědčení s hodnocením chování a prospěchu ve všech vyučovacích předmětech. Na konci 1. pololetí může být žákům vydán místo vysvědčení výpis z vysvědčení. 3.4. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Obecné podmínky pro přijímání uchazečů ke studiu jsou vymezeny zákonem 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a prováděcími předpisy včetně rámcového vzdělávacího programu. Uchazeči jsou přijímáni ke studiu v přijímacím řízení, které je organizováno následovně: • přijímací zkoušky se nekonají • jediným rozhodujícím kritériem pro rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uchazeče ke studiu je prospěch ze základní školy • doplňkovými kritérii, která se zohledňují v případě shodného umístění uchazečů v pořadí podle prospěchu ze ZŠ je umístění v soutěžích a olympiádách minimálně v okresním kole a výstupní hodnocení ze ZŠ. Zdravotní způsobilost uchazečů se řídí Nařízením vlády č. 689/2004 Sb. v platném znění O soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. 3.5. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání se ukončuje maturitní zkouškou. Obecné podmínky pro konání maturitní zkoušky jsou popsány v zákoně č. 561/2004 Sb. (školský zákon) v platném znění a v prováděcích předpisech Maturitní zkouška se skládá z části společné a části profilové. SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY probíhá v souladu s platnou legislativou: V roce 2010 a 2011 povinná zkouška
český jazyk a literatura cizí jazyk (ANJ, NEJ) nebo matematika
maximálně 3 nepovinné zkoušky - z centrální nabídky škola garantuje přípravu na zkoušku z občanského a společenskovědního základu, biologie, chemie, dějepisu a zeměpisu V roce 2012 a dalších povinná zkouška český jazyk a literatura cizí jazyk (ANJ, NEJ) matematika nebo občanský a společenskovědní základ maximálně 3 nepovinné zkoušky - z centrální nabídky škola garantuje přípravu na zkoušku z občanského a společenskovědního základu, biologie, chemie, dějepisu a zeměpisu PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY bude od roku 2010 probíhat následovně: Povinná zkouška
praktická zkouška z odborných předmětů zahrnující učivo: IKT, ZAM cv., CHZ cv., PER cv., PRAXE teoretická zkouška z odborných předmětů zahrnující učivo: CHZ, PER teoretická zkouška z ekonomických předmětů zahrnující učivo: EKO, MAM
9
Maximálně 2 nepovinné zkoušky z nabídky:
základy mechanizace biologie a ekologie chemie
Dokladem o ukončení vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. 3.6. Realizace BOZP a požární prevence Na začátku každého pololetí školního roku jsou žáci třídním učitelem proškoleni o obecných zásadách bezpečnosti práce a zásadách požární prevence během pobytu ve škole a při všech akcích organizovaných školou. O tomto proškolení se pořizuje zápis, který žáci podepisují a provede se záznam v TK. Obdobné proškolení absolvují všichni žáci i před odchodem na hlavní prázdniny Při první vyučovací hodině předmětů, které jsou z hlediska BOZP rizikové, jsou žáci proškoleni příslušným vyučujícím (PRA, TEV, praktická cvičení z odb. předmětů), seznámeni s řády odborných učeben a s požárním řádem. V předmětu praxe je první téma v 1. ročníku přímo zaměřeno na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na požární prevenci, první pomoc, zacházení s improvizovanými prostředky PO a zacházení s ručními hasicími přístroji. Všichni žáci absolvování tohoto tématu stvrzují svým podpisem a zaznamenává se v TK. Samozřejmým požadavkem při praktickém vyučování je vybavení žáků pracovním oděvem a obuví a odstranění všech doplňků (šperky, piercing), které by mohly zvyšovat riziko vzniku úrazu. Totéž se týká i výuky tělesné výchovy. Jedenkrát ve školním roce absolvují všechny třídy speciální zaměstnání v trvání 6 hodin, zaměřené na chování a činnost člověka za mimořádných situací, jehož součástí je i praktický nácvik poskytování první pomoci a chování v případě vzniku požáru. Problematika BOZP je i součástí vyžadovaných znalostí a dovedností žáků, které se běžně prověřují, hlavně v praktickém vyučování a jsou začleněny i do témat profilové části maturitní zkoušky. Prevence negativních společenských jevů včetně prevence šikany a drogových a jiných závislostí a výchova ke zdravému životnímu stylu jsou zakotveny ve Školním řádu a v Minimálním programu prevence sociálně patologických jevů, který se každoročně aktualizuje a hodnotí se jeho účinnost.
10
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 4. Učební plán Učební plán pro ŠVP studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání
Předměty
CJL ANJ/NEJ ZSV MAT IKT TEV BIO CHE BCHS ZAM PER CHZ EKO MOV PRA uč.rozvrh uč.bloková individuální provozní MAM OCR VET
Celkem CZJ2 MLV
1. roč. 2. roč. 3.roč. 4. roč. A. Povinné vyučovací předměty a) základní 3 3 3 2 3 1(1) 2 3(1) 3(1) 0 3(1) 3(1) 3(1) 0 0 2 0 2t 2t 0 0 0
31
3 3 3 2 3 2(2) 2 3(1) 3(1) 0 3(1) 3(1) 3(1) 0 2
2t 2t 2t b) výběrové 0 0 0
32
3 3 3 2 2 2(2) 2 0 0 0 2 3(1) 3(1) 4(1) 2
3 3 3 2 2 2(2) 2 0 0 2 0 5(1) 5(1) 4(1) 0
3t 2t 2t
3t 2t 0
1 2 2
2 0 0
33
32
B. Nepovinné vyučovací předměty 2 2 2 2 0 0 2 0
11
Celkem
12 12 12 8 10 7 8 6 6 2 8 14 15 8 4
3 2 2
8 2
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 5. Rozvržení učiva během roku Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku Činnost / ročník
1.
Vyučování podle rozpisu učiva
34 32 32 28
Učební praxe
0
2
3
3
Odborná praxe
2
2
2
0
Lyžařský výcvikový kurz
0
1
0
0
Maturitní zkouška
0
0
0
2
Projektové týdny, exkurze
1
1
1
2
Časová rezerva, výchovně vzdělávací akce
2
2
2
2
Adaptační kurz
1
0
0
0
Celkem týdnů
40 40 40 37
12
2.
3.
4.
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 6. Transformace rámcového vzdělávacího programu do ŠVP Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 41-41-M/01 Agropodnikání Agropodnikání
Škola Kód a název RVP Název ŠVP RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy
Minimální počet hodin za studium týdenních celkový
Vyučovací předmět
ŠVP Počet vyučovacích hodin za studium týdenních celkový
Jazykové vzdělávání český jazyk cizí jazyk
5 10
160 320
Český jazyk a literatura Cizí jazyk
8 12
256 384
Společenskovědní vzdělávání
5
160
Základy společenských věd
5,5
176
Přírodovědné vzdělávání
7
224
Chemie Biologie Biologicko-chemický seminář Základy mechanizace
6 1
192 32
0,5 2
16 64
Matematika
10
320
Matematické vzdělávání
8
256
13
RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Estetické vzdělávání
Vzdělávání pro zdraví
Minimální počet hodin za studium týdenních celkový 5 160
8
256
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura Základy společenských věd Tělesná výchova Základy společenských věd Biologicko-chemický seminář Kurz lyžování
ŠVP Počet vyučovacích hodin za studium týdenních celkový 4 128 2 64 8 0,5
256 16
0,5 x
16
Vzdělávání v informačních technologiích
7
128
Práce na počítači
7
224
Ekonomické vzdělávání
4
128
Biologické vzdělávání
5
160
Ekonomika a podnikání Marketing a management Biologie
8 3 5
256 96 160
Technická zařízení a doprava
6
192
Základy mechanizace Motorová vozidla Praxe učební
1 4 2
32 128 64
Pěstování rostlin a zpracování produktů
9
288
Pěstování rostlin Ochrana rostlin Základy mechanizace Praxe učební
13 2 2,5 3,5
416 64 80 112
Chov zvířat a zpracování produktů
9
288
Chov zvířat
13
416
14
RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy
Minimální počet hodin za studium týdenních celkový
Vyučovací předmět Veterinářství Základy mechanizace Praxe učební
Rozvoj venkova
Disponibilní hodiny Celkem
Biologicko-chemický seminář Chov zvířat Pěstování rostlin
3
96
40 131
1280 4192
15
ŠVP Počet vyučovacích hodin za studium týdenních celkový 2 64 2,5 80 3,5 112
1 1 1
32 32 32
136
4352
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 7. Učební osnovy Název vyučovacího předmětu: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl Předmět český jazyk a literatura tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělávání. Je základem rozvoje většiny klíčových dovedností a schopností, kterými by měl být žák vybaven pro zvládnutí všech vyučovacích předmětů. Kultivuje jazykový projev mladého člověka, přispívá k rozvoji jeho komunikačních dovedností a schopností, ovlivňuje utváření jeho hodnotové orientace a postojů v oblasti umělecké, kulturní, společenské a mezilidské. Předmět vychovává žáka ke kultivovanému jazykovému projevu, podílí se na jeho duševním vývoji. Charakteristika učiva Předmět se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně doplňují a ovlivňují. Jazykové vzdělávání a komunikační výchova učí žáky užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení (v mluvené i písemné podobě). Práce s uměleckým textem v literární výchově kultivuje jazykový projev žáka, formuje jeho estetické vnímání a prohlubuje i jazykové znalosti. Rozvržení učiva do ročníků: • • • •
1. ročník: 1. - 12. téma 2. ročník: 13. - 24. téma 3. ročník: 25. - 35. téma 4. ročník: 36. - 48. téma
Strategie výuky Předmět se vyučuje v 1. až 4. ročníku, prohlubuje a rozšiřuje žákovy vědomosti a dovednosti ze základní školy. V předmětu si žák rozšíří přehled v literární výchově četbou, rozborem a interpretací ukázek z uměleckých děl, získá základní orientaci v literární historii. To ovlivní i žákův projev písemný a mluvený. Budou použity různé aktivizující metody, samostatná práce žáků a prezentace jejich výsledků. Hodnocení výsledků žáků Kromě průběžně zadávaných učitelských textů informačního charakteru jsou v prvních třech ročnících zařazeny povinně dvě písemné práce zásadního charakteru pro zjištění úrovně žákových kompetencí. Ve čtvrtém ročníku následuje pouze jedna v prvním pololetí. V ústním zkoušení se prověřují komunikační kompetence. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět přispívá k rozvoji následujících klíčových kompetencí v těchto oblastech:
16
• kultivované ústní i písemné vyjadřování v českém jazyce v různých komunikačních situacích • používání spisovného jazyka v konkrétních společenských situacích, které to vyžadují • funkční gramotnost, to je čtení, interpretace a hodnocení textu a jejich využívání pro řešení problémů a úkolů různého charakteru • mediální gramotnost, to je kritické sledování mediálních obsahů, jejich hodnocení, rozpoznávání ovlivňovacích technik nebo využívání mediálních obsahů pro rozvoj osobnosti a uspokojování jejích potřeb Žák je veden tak, aby: 1. 2. 3. 4.
toleroval a respektoval odlišné názory druhých, jejich umělecký vkus uplatňoval získané jazykové poznatky v osobním i pracovním životě rozpoznal hodnotné umělecké dílo od braku a kýče byl schopen porozumět demokratickým a humanistickým myšlenkám českých i světových autorů 5. uplatnil schopnost práce s informačními zdroji ve svém zaměstnání 6. celoživotně se vzdělával a byl uplatnitelný na trhu práce
17
Rozpracování učebních osnov ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Ročník Tématický celek 1.
Výstup Žák: 1.Literatura jako • zdůvodní význam umění pro osobnost 1.součást umění člověka • vyhledává kulturní podněty a dovede se v nich orientovat • klasifikuje konkrétní dílo i typickou ukázku z hlediska literárních druhů a žánrů • samostatně vyhledává informace o jednotlivých žánrech • rozezná umělecký text od neuměleckého • vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi 2.Řeč a jazyk • vysvětlí, proč se učí českému jazyku • rozlišuje spisovný jazyk a nespisovné útvary a situace jejich použití • pracuje s běžnými informačními příručkami • poradí sobě i jiným, kde je možné získat jazykové informace • používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů • zpracovává informace samostatně • zaznamenává bibliografické údaje • má přehled o soustavě knihoven a jejich službách
18
Učivo • • • • • •
• • • • •
Struktura literárního díla Literární žánry Próza a poezie Literární interpretace Metody interpretace textu Upevňování učiva, syntéza poznatků, práce s textem
Vztah jazyka a řeči Charakteristika češtiny Komunikace v životě člověka Druhy komunikace Institucionální péče o úroveň dorozumívání • Upevňování učiva, syntéza poznatků • Prohlubování znalostí českého pravopisu a skladby • Práce s textem, získávání informací
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 4.1
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek 3.Nejstarší 3.slovesné 3.projevy
4.Sloh 4.a komunikace
5.Literatura ve 5.středověku
Výstup Žák: • vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem • konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů • zhodnotí význam díla pro dobu, v níž vzniklo, i pro současnost • jasně, srozumitelně a výstižně se vyjadřuje • určí slohové postupy pro konkrétní zadání • samostatně stylizuje projev psaný i mluvený • vědomě užívá ve slohovém projevu tvary slohově neutrální, vhodně vybírá také tvary slohově zabarvené • zpracuje vypravování, dodrží jeho stavbu • volí jazykové prostředky odpovídající vypravování, zvládá využití přímé, nevlastní přímé i polopřímé řeči • rozlišuje literární žánry tohoto období • chápe význam určitých literárních žánrů v historických souvislostech • aplikuje historické souvislosti z dějepisu • popíše regionální souvislosti • zhodnotí význam daného autora i díla pro dobu, v níž tvořil, i pro současnost • na ukázce rozezná odlišnosti v historické podobě jazyka
19
Učivo • • • • •
Umění a kultura Ústní lidová slovesnost Mimoevropské literatury; bible Antická literatura – řecká, římská Upevňování učiva, práce s texty
• • • • • •
O slohu jazykových projevů Slohové útvary Vypravování: znaky, jazyk, výstavba Vypravování v umělecké literatuře Cvičné písemné i ústní práce Čtvrtletní písemná práce – vypravování
• • • • • • • • • • •
Umění a kultura Evropská literatura světská a duchovní Staroslověnské písemnictví Latinské a české písemnictví Latinské období literatury Vznik česky psané literatury Literární památky doby karlovy Předhusitská literatura Jan hus Literatura v době husitských bojů Literatura doby polipanské
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3
PT: 1.3 PT: 1.2 PT: 3.4
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: 6.Jazyk • řídí se zásadami správné výslovnosti • v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu • usiluje o spisovný projev • vyjadřuje se jazykově správně, graficky úhledně 7.Renesance • časově zařadí myšlenkové směry 7.a humanismus a umělecké styly 7.v evropské • dokáže na ukázce promítnutí 7.literatuře společenských událostí do tvorby autorů • přiřadí literární dílo i předložený typický text k příslušnému myšlenkovému a uměleckému stylu • orientuje se v základních dílech evropského a českého výtvarného umění • čte výrazně úryvky z děl a recituje vybranou poezii 8.Humanismus • objasní propojení slovesné literatury 8.a renesance s ostatními druhy umění 8.v Čechách • zná základní autory a jejich díla • dokáže vysvětlit rozdíl mezi renesancí evropskou a českou 9.Slohové útvary • sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary • samostatně zpracuje informace formou zprávy, osobního dopisu • sestaví jednoduchý administrativní dopis • vyjadřuje se výstižně, věcně a jazykově
20
Učivo • • • • • • • • • • • •
Zvuková stránka Spisovná výslovnost Zvuková stránka věty a projevu Grafická stránka Pravidla českého pravopisu Opakování a procvičování pravopisu Umění a kultura Italská renesanční literární tvorba Francouzská renesanční literární tvorba Španělská renesanční literární tvorba Anglická renesanční literární tvorba Práce s textem
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2
PT: 1.3
• Proud národní a latinský • Nauková próza (historická a jazykovědná) • Cestopisy a zábavná próza
PT: 1.3
• Zpráva, oznámení, pozvánka • Dopis osobní, formální, mimojazykové dorozumívání • Práce s textem • Syntéza poznatků • Cvičná práce
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
10.Baroko
11.Klasicismus, 11.osvícenství, 11.preromantis11.mus
2.
Výstup Žák: správně, graficky úhledně • charakterizuje příslušný myšlenkový a umělecký styl • vysvětlí situaci emigrantů • uvede aktuální pedagogické zásady J.A.Komenského • pracuje s textem – zvládá srovnání textu barokního s jeho novodobým zpracováním • zná žánry ústní lidové slovesnosti • dokáže rozpoznat literární souvislosti • charakterizuje a srovnává umělecké směry • objasní promítnutí společenských událostí do tvorby autorů • popíše vývoj literatury v historických a společenských souvislostech
12.Slovní zásoba • používá adekvátní slovní zásobu • nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak • používá správně odbornou terminologii svého oboru • vysvětlí procesy obohacování slovní zásoby 13.Národní • dokáže promítnout společenské událostí ob13.obrození do tvorby autorů • charakterizuje ohlasovou poezii z hlediska tematického, jazykového a kompozičního
21
Učivo • • • • •
Čtvrtletní písemná práce – dopis Umění a kultura Exulantská literatura (j. A. Komenský) Oficiální domácí literatura Literatura lidová a pololidová
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 1.4
• Umění a kultura • Francouzský klasicismus (tragédie, komedie) • Commedia dell´arte, carlo goldoni • Francouzští osvícenci a encyklopedisté • Preromanismus – francie, anglie a německo • Interpretace textu • Členění • Slovní zásoby • Vztahy mezi slovy • Obohacování slovní zásoby • Upevňování a procvičování vědomostí • Prohlubování znalostí českého pravopisu
PT: 1.3
• • • •
PT: 1.3
Periodizace Vědecká a umělecká literatura Vznik českého divadla Česká expedice, první české noviny
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
Výstup Učivo Žák: • objasní funkci spisovného jazyka • Novočeská básnická škola • vyjádří vlastní prožitky k daným • Rukopisy uměleckým dílům • Interpretace textu • vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi • vysvětlí význam divadla v době národního obrození • rozpozná poezii přízvučnou a časoměrnou
• rozliší způsoby, kterými se tvoří česká slova • rozšiřuje vlastní slovní zásobu • chápe význam nově tvořených slov, vhodně je používá • objasní rozdíly mezi slovy motivovanými a nemotivovanými • využívá v grafickém projevu znalosti stavby slova • rozpozná různé způsoby tvoření slov • pozná základová slova u tvořených slov • rozliší zkratky a zkratková slova • zná význam základních zkratek • aplikuje poznatky v písemném projevu 15.Romantismus • rozeznává typické znaky romantického 15.ve světové uměni 15.literatuře • charakterizuje romantického hrdinu • dokáže umělecký směr časově i myšlenkově zařadit 14.Pojmenování 14.nových 14.skutečností
22
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Slova motivovaná a nemotivovaná • Slova příbuzná, stavba slova • Tvoření slov (odvozováním, skládáním, zkracováním) • Sousloví • Upevňování učiva • Procvičování pravopisu
PT: 1.2
• • • • •
PT: 1.2
Umění a kultura Německý romantismus Anglický romantismus Francouzský romantismus Ruský romantismus
Ročník Tématický celek
16.Slohový 16.postup 16popisný
Výstup Žák: • klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů • přiřadí typické ukázky k autorům • hodnotí užité jazykové prostředky romantických děl • čte výrazně úryvky z děl • recituje vybranou poezii • porovná literární, filmové a hudební zpracování některých děl • diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích • objasní rozdíly mezi popisem prostým, odborným a uměleckým, subjektivním a objektivním, dynamickým a statickým • sestaví samostatně popis pracovního postupu, jednoduchý odborný popis • dodržuje pracovní postup při nových činnostech • vyjadřuje se odborně správně o jevech svého oboru • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů • vybírá jazykové prostředky odpovídající stylistickému záměru • rozpozná v uměleckém textu popis • a charakteristiku
23
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Polský romantismus • Analýza textu • Srovnávání literární podoby díla s podobou filmovou, hudební • Syntéza poznatků
• Popis prostý, subjektivní, statický, dynamický • Výstavba popisu • Popis pracovního postupu • Charakteristika • Popis a charakteristika v umělecké literatuře • Cvičné písemné i ústní práce • Čtvrtletní písemná práce – popis
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek 17.Období 17.romanismu 17.a počátky 17.realismu 17.v české 17.literatuře
18.Tvarosloví
Výstup Žák: • hodnotí význam autora pro dobu, v níž tvořil, i pro další generace • rozlišuje lidovou slovesnost a díla jí inspirovaná • čte a recituje vybrané ukázky • diskutuje o filmovém zpracování literární předlohy • dokazuje promítnutí společenských událostí do tvorby autorů • vyhledá popis a charakteristiku v literárním díle • aplikuje zeměpisné a dějepisné poznatky v souvislosti s životními osudy autorů • rozpozná touhu po kráse a spravedlnosti • diskutuje o nedemokratické společnosti 19. století • oceňuje životní postoje autorů v občanském i osobním životě • aplikuje komunikační dovednosti při prezentování svých znalostí • prezentuje regionální souvislosti • užívá pravidelné spisovné tvary obecných slov a nejfrekventovanější tvary nepravidelné • zařazuje běžná slova ke slovním druhům podle základních kritérií • určuje mluvnické kategorie jmen a sloves • aplikuje morfologické znalosti při analýze
24
Učivo • Lidová slovesnost jako inspirace pro dílo K. J. Erbena • Moderní česká poezie – K. H. Mácha • Dramatická tvorba – J. K. Tyl • Stavba divadelní hry a rozbor dramatického textu • K. Havlíček Borovský • B. Němcová • Analýza literárního textu
• Slovní druhy – mluvnické kategorie • Vývojové tendence v tvarosloví současné češtiny • Procvičování pravopisu • Cvičné písemné práce a upevňování učiva
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 1.3
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
19.Evropský 19.kritický 19.realismus a 19.naturalismus
20.Realismus a 20.naturalismus 20.v české 20.literatuře
Výstup Žák: a tvorbě věty • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby • hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka • pracuje s jazykovými příručkami • vysvětlí literární změny • uvede základní rozdíly mezi romantismem a realismem • popíše souvislosti mezi změnami společnosti a jejich odrazem v uměleckých dílech • objasní proměny společenských hodnot • využívá znalostí z dějepisu a ze zeměpisu • orientuje se v základních dílech evropského realismu • rozpozná etické a umělecké hodnoty literárního díla • uplatní znalosti z literární teorie při rozboru textu • vyjádří vlastní prožitky z četby • rozpozná zvláštnosti české a světové realistické tvorby • využívá znalosti zeměpisné, dějepisné • rozliší historické podoby jazyka a nářečí • hodnotí odlišné postavení ženy ve
25
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • • • • •
Umění a kultura Francouzská literatura Ruská literatura Anglická literatura Polská literatura Analýza textu Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
• • • • •
Umění a kultura Historická próza Z. Winter A. Jirásek Venkovská próza
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
21.Májovci, 21.ruchovci, 21lumírovci
22.Funkční styl 22.administra22.tivní a jeho 22.útvary
Výstup Žák: společnosti minulé a dnešní • chápe společenský vývoj a pokrok • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • vysvětlí nadhodnocování některého díla a autora na základě společenských souvislostí • vysvětlí význam minulosti pro pochopení současnosti • nachází v historii poučení • přiřadí dílo a autora k příslušné literární skupině • rozliší poezii a prózu • objasní vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo • vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury • uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti • recituje vybrané básně • používá knihovnické služby • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla • prezentuje regionální souvislosti • používá spisovný jazyk a pravopisné normy v útvarech administrativního stylu • dbá na grafickou úpravu a čitelnost písma • zpracuje jednoduchou žádost • sestaví vlastní životopis jako souvislý text
26
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • • • • •
K. V. Rais, t. Nováková, j. Herben Realistické drama Bratři mrštíkové, l. Stroupežnický, G. Preissová Analýza textu Stavba dramatu Syntéza a upevňování poznatků
• • • • • • • • •
J. Neruda V. Hálek K. Světlá J. Arbes Sv. Čech J. V. Sládek J. Vrchlický Analýza textů Syntéza a upevňování poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
• • • • •
Normy pravopisné Normy úpravy písemností Žádost Životopis (souvislý a strukturovaný) Opakování pravopisu
PT: 1.2 PT: 3.4
Ročník Tématický celek
23.Moderní 23.umělecké 23.směry
24.Jazyk a styl 24.žurnalistiky, 24.mediální 24.komunikace
Výstup Žák: i strukturovaný • vyjadřuje se jasně a srozumitelně • volí vhodný způsob zprostředkování informací
Učivo • • • •
• rozpozná znaky jednotlivých směrů • vyjmenuje představitele výtvarného umění a hudby • zařadí typické ukázky k jednotlivým uměleckým směrům • vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl • objasní život a tvorbu autora ve společenských souvislostech • vyhledá aktuální momenty díla a diskutuje o nich • zdůvodní význam umění pro život člověka • vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem • navazuje kontakt a hovoří s osobami různého věku • vyjadřuje se jasně a srozumitelně • orientuje se v denním tisku • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů • sestaví jednoduché zpravodajství a propagační útvary • připraví interview
27
• • • • • • • • •
Velká písmena Tituly, zkratky, názvy institucí Cvičná písemná práce Čtvrtletní písemná práce – životopis, žádost Umění a kultura Impresionismus, symbolismus, dekadence Francouzští prokletí básníci Česká moderna A. Sova O. Březina, k. Hlaváček J. S. Machar Analýza textu Syntéza poznatků
• • • • • • • • • • •
Zpravodajské útvary Zpráva Zpravodajství Inzerát Oznámení a komuniké Reportáž Komentář, úvodník Interview Fejeton, sloupek Reklama Cvičné písemné práce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 1.3
PT: 1.2. PT: 4.1
Ročník Tématický celek
3.
25.Česká 25.literatura 25.na přelomu 25.19. a 20.stol.
Výstup Žák: • reaguje na dění ve společnosti • vyjadřuje své postoje (neutrální, pozitivní, negativní) • argumentuje a obhajuje svá stanoviska • pořizuje výpisky a záznamy jako podklad pro další zpracování • pracuje samostatně i v týmu • rozliší bulvární prvky ve sdělení od informativních a společensky významných • vysvětlí podstatu mediálního sdělení • najde základní orientační prvky v textu • identifikuje zjednodušení mediálních sdělení • popíše výběr prvků, slov, obrazů, znaků z hlediska záměru autora • popíše roli médií v každodenním životě jednotlivce • kriticky hodnotí možnost svobodného vyjadřování vlastních postojů, ale i odpovědnost za ni • vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů • přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru • popíše vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo • vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů
28
Učivo • • • •
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Média Hromadné sdělovací prostředky Média a společnost Práce s konkrétními médii
• Anarchismus, vitalismus, civilismus, antimilitarismus • V. Dyk, f, gellner, k. Toman, p. Bezruč, • F. Šrámek • Analýza textu • Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: k poslání literatury • uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti • recituje vybrané básně • používá slovník cizích slov k vysvětlení neznámých pojmů • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla 26.Vlastní jména • užívá pravidelné spisovné tvary vlastních 26.v komunikaci jmen a nejfrekventovanější tvary nepravidelné • zvládá skloňování zeměpisných jmen, jmen podniků a výrobků • aplikuje morfologické znalosti při analýze slov • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby • kriticky hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka • pracuje s jazykovými příručkami • využívá znalosti geografické a historické 27.Moderní • rozpozná znaky jednotlivých směrů 27.umělecké • vyjmenuje představitele výtvarného umění 27.směry ve • zařadí typické ukázky k jednotlivým 27.světové uměleckým směrům 27.literatuře • vyjádří vlastní prožitky z daných
29
Učivo
• • • • •
Osobní jména Zeměpisná jména Jména podniků a výrobků Textová cvičení Procvičování pravopisu
• Futurismus, kubismus, dadaismus, surrealismus, expresionismus • G. Apollinaire, a. Breton • V. Majakovskij, s. Jesenin • Analýza textu
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 4.1
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
28.Výpověď 28.a věta
29.Odraz 29.1. světové 29.války 29.v literatuře
Výstup Žák: uměleckých děl • vysvětlí život a tvorbu autora ve společenských souvislostech • vyhledá aktuální momenty díla a diskutuje o nich • zdůvodní význam umění pro život člověka • užívá pravidelné spisovné tvary obecných slov a nejfrekventovanější tvary nepravidelné • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • vysvětlí neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby • hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka • pracuje s jazykovými příručkami • ovládá jazykový rozbor textu • rozliší větu jednočlennou a dvojčlennou • rozpozná jednotlivé zvláštnosti větného členění • aplikuje faktografické znalosti • zdůvodní svůj postup rozboru věty • dokáže časově určit dané období i myšlenkově zařadit • vysvětlí změny životních hodnot pod vlivem vypjatých situací • rozliší humor a satiru v literárním díle • využívá znalosti geografické a historické
30
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Syntéza poznatků
• • • • • • • •
Základní skladební dvojice Rozvíjející větné členy Několikanásobné větné členy Věty jednočlenné Zvláštnosti ve větném členění Nepravidelnosti ve větné stavbě Pořádek slov ve větě Syntéza a procvičení poznatků
PT: 1.2 PT: 4.1
• • • • • •
Francie: r, rolland, h. Barbusse … Německo: e. M. Remarque … Usa: e. Hemingway … Čechy: j. Hašek, legionářská literatura Analýza textu Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů • přiřazuje typické ukázky k autorům • hodnotí užité jazykové prostředky děl • čte výrazně úryvky z děl • porovná literární a filmové zpracování některých děl • diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích • hodnotí význam tvorby autorů 30.Funkční • v textu odliší specifičnost odborného stylu 30.oblast po stránce věcné, jazykové, formální 30.odborná • vyjadřuje se odborně správně v oblasti svého oboru • využívá postupů odborného stylu při studiu odborných předmětů • vysvětlí na ukázce rozdíl mezi textem odborným, uměleckým, publicistickým 31.Česká poezie • vysvětlí podstatu jednotlivých 31.na počátku uměleckých směrů 31.20. století • přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru • objasní vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo • vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury • uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti
31
Učivo
• • • • • •
Členění textu Odstavce Titulky Výklad, referát Stylizační a textová cvičení Čtvrtletní písemná práce – referát
• Proletářská poezie: J. Wolker, J. Hora, • J. Hořejší, J. Seifert • Poetismus a surrealismus: V. Nezval, K.Biebl, • J. Seifert, K. Teige • Analýza textu • Syntéza poznatků
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 4.1
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • rozliší použité umělecké prostředky a jazykové zvláštnosti jednotlivých autorů • recituje vybrané básně • používá slovník cizích slov k vysvětlení neznámých pojmů a cizích slov • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla 32.Stavba • ovládá jazykový rozbor souvětí 32.souvětí • rozliší větu jednoduchou a souvětí • rozpozná poměry mezi větami • zdůvodní svůj postup rozboru souvětí • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • pracuje s jazykovými příručkami • hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka 33.Světová próza • rozpozná zvláštnosti světové tvorby 33.první • nachází rusismy, germanismy, anglicismy 33.poloviny v textu 33.20. století • přenáší myšlenkové poslání textu do současnosti • využívá znalosti dějepisné, zeměpisné • vysvětlí společenský vývoj a pokrok • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • vysvětlí ovlivnění autora společenskopolitickými událostmi • popíše význam minulosti pro pochopení současnosti
32
Učivo
• • • • • •
Věta hlavní a vedlejší Druhy vět vedlejších Poměry mezi větami v souvětí Čárka ve větě jednoduché a v souvětí Cvičení z oblasti větného rozboru Opakování pravopisu
• Francie: S. Exupéry, M. Proust, A. France, • R. Rolland • Anglie: R. Kipling, J. Galsworthy, J. Orwell, • G. B. Shaw • Německo: T. Mann, H. Mann, L. Feuchtwanger • USA: J. Steinbeck, F. S. Fitzgerald, T. Dreiser, • V. Sinclair • Rusko: M. Šolochov, I. Erenburg, I. Babel • Avantgardní moderní próza: F. Kafka, • M. Proust, J. Joyce, V. Woolfová, S.
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 4.1
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
34.Projev 34.mluvený 34.a psaný, 34.mediální 34.výchova
Výstup Žák: • nachází v historii poučení • • • • • • • • • • • • • • • •
Učivo
• vysvětlí pojem jazyková a řečová kultura • vysvětlí význam kultury osobního projevu • pro společenské a pracovní uplatnění • ovládá techniku mluveného slova • rozliší emocionální a emotivní stránku mluveného slova • vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným • projevem srovná účinnost monologu a dialogu • samostatně stylizuje veřejný projev ve vhodných formách • vytváří ústně i písemně projev na dané i zvolené téma vyjadřuje se jasně a srozumitelně dodržuje pravidla správné výslovnosti argumentuje a obhajuje své stanovisko prezentuje sám sebe i naslouchá druhému navazuje kontakt a hovoří s různými osobami zjistí z dostupných zdrojů potřebné informace orientuje se v knize, novinách a časopisech rozliší bulvární prvky ve sdělení od informativních a společensky významných
33
Exupéry Analýza textu Druhy řečnických projevů Druhy řečnických slohových útvarů Příprava a realizace řečnického vystoupení Stylizační a řečnická cvičení Písemná příprava projevu Podání projevu – výslovnost, mimika, gestikulace Výroba časopisu – podklady, zpracování, tisk, elektronická podoba Estetické a funkční normy při tvorbě propagačních materiálů
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
35.Česká próza 35.mezi dvěma 35.válkami 35.a v době 35.okupace
4.
36.České 36.meziválečné 36.drama
Výstup Žák: • objasní podstatu mediálního sdělení • vysvětlí výběr prvků, slov, obrazů, znaků z hlediska záměru autora • objasní roli médií v každodenním životě jednotlivce • rozpozná zvláštnosti české prózy • využívá znalosti dějepisné, zeměpisné • rozliší historické podoby jazyka a nářečí • nachází novotvary v textu • rozliší publicistickou a uměleckou tvorbu autorů • kriticky hodnotí odlišné postavení ženy ve společnosti minulé a dnešní • vysvětlí vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • vysvětlí nadhodnocování některého díla a autora na základě společenských souvislostí • rozpozná zvláštnosti české avantgardní scény • chápe hudební a taneční složku jako nedílnou součást divadelní hry • zdůvodní význam umění pro osobnost člověka • rozpozná etické a umělecké hodnoty dramatického díla
34
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Psychologická próza: J. Havlíček, J. Glazarová, V. Řezáč, L. Klíma, R. Weiner • Tzv. Demokratický proud: K. Čapek, K. Poláček, E. Bass, J. Čapek, • Socialisticko-realistická próza: M. Majerová, M. Pujmanová, I. Olbracht • Imaginativní próza: V. Vančura • Ruralisté a katolicky orientovaná próza: J.Deml, J. Durych, J. Knap • Analýza textu • Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
• Režisérské osobnosti: K. H. Hilar, J. Kvapil • A. Dvořák, O. Fischer, J. Mahen • Osvobozené divadlo, D 34-41 E. F. Buriana • Analýza textu • Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • popíše promítnutí společenských událostí do uměleckého díla • chápe umění jako specifickou výpověď • skutečnosti • rozliší humor a politickou satiru • nachází novotvary • rozliší dramatické žánry • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • aplikuje při návštěvě divadelního představení pravidla společenského chování • vyhledá potřebné informace z kultury prostřednictvím internetu • obhajuje ústně i písemně svůj názor na dílo • dává do kontrastu humor s tíživou situací • nachází v historii poučení 37.Chování a řeč • vysvětlí pojem jazyková a řečová kultura • vysvětlí význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění • ovládá techniku mluveného slova • rozliší emocionální a emotivní stránku mluveného slova • vysvětlí rozdíl mezi psaným a mluveným projevem • srovná účinnost monologu a dialogu • vytváří ústně i písemně projev na dané
35
Učivo
• • • •
Řečové chování a zdvořilost Způsoby komunikace Humor v řeči a řeč humoru Prostředky verbálního humoru
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: i zvolené téma • vysvětlí rozdíl mezi humorem verbálním, neverbálním a satirou • rozdíl dokumentuje na literárních a filmových ukázkách • vyjadřuje se jasně a srozumitelně • dodržuje pravidla správné výslovnosti • argumentuje a obhajuje své stanovisko • prezentuje sám sebe i naslouchá druhému • navazuje kontakt a hovoří s různými osobami • kriticky hodnotí možnost svobodného vyjadřování vlastních postojů, ale i odpovědnost za ni 38.Národní jazyk • vysvětlí rozdíl mezi spisovným 38.a jeho členění a nespisovným jazykem • ve společenských situacích užívá správnou formu jazyka • vysvětlí důležitost ústní lidové slovesnosti pro rozvoj jazyka • rozpozná v populární hudbě inspiraci obecnou češtinou a nářečím • rozpozná některá nářečí • využívá geografické a historické znalosti • vysvětlí výběr prvků, slov, obrazů, znaků z hlediska záměru autora
36
Učivo
• • • • •
Spisovný jazyk a jeho užívání Obecná čeština Nářečí Slang (profesní zájmy) Argot
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2
Ročník Tématický celek •
39.Druhá 39.světová 39.válka ve 39.světové 39.literatuře
•
40.Úvaha, 40.úvahový 40.postup
Výstup Žák: • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla • využívá znalosti dějepisné, zeměpisné • nachází rusismy, germanismy, anglicismy v textu • rozliší rozdílný pohled na válku (západní, východní literatura) • popíše promítnutí společenských událostí do uměleckého díla • objasní umění jako specifickou výpověď o skutečnosti • dává do kontrastu humor s tíživou situací • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • vysvětlí význam minulosti pro pochopení současnosti • obhajuje ústně i písemně svůj názor na dílo • v textu odliší specifičnost úvahového stylu po stránce věcné, jazykové, formální • vysvětlí na ukázce rozdíl v úvahovém postupu v textu odborném, uměleckém a publicistickém • vyjadřuje se výstižně, věcně, jazykově správně a graficky úhledně • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů • vybírá jazykové prostředky odpovídající stylistickému záměru
37
Učivo • Rusko: A. Fadějev, B. Polevoj, M. Šolochov, • V. Někrasov, J. Bondarev • Německo: E. M. Remarque, A. Seghersová • Anglicky píšící autoři: E. Hemingway, Clavell, J. Heller • Francie: P. Boulle • Itálie: A. Moravia • Analýza textu • Syntéza poznatků
• • • •
Znaky a jazyk úvahy Úvaha v uměleckém textu Stylizační cvičení Čtvrtletní písemná práce – úvaha
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 1.3
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
41.Spisovná 41.čeština a její 41.vývojové 41.změny
42.Světová 42.literatura 42.2.poloviny 42.20. století
Výstup Žák: • napíše samostatně úvahu • v textu odliší specifičnost hláskových a tvarových změn ve staré češtině • vysvětlí na ukázce rozdíly mezi slovanskými jazyky • zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů • zařazuje jazyky do indoevropské skupiny • popíše vývoj a změnu významu jednotlivých slov • pracuje s odbornými příručkami • vysvětlí vývoj jazyka a jeho změny v souvislosti s vývojem společnosti • vysvětlí podstatu jednotlivých uměleckých směrů • přiřadí dílo a autora k příslušnému literárnímu směru • popíše vliv společenských událostí a autorových prožitků na jeho dílo • vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů • k poslání literatury • uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti • používá slovník cizích slov k vysvětlení neznámých pojmů • vysvětlí rozdíl mezi sci-fi a fantasy literaturou • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla
38
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • •
Čeština a jazyky příbuzné Indoevropské jazyky Jazyky slovanské Vývoj jazyka
PT: 1.2 PT: 4.1
• • • • • • • •
Existencialismus Neorealismus Beat generation Absurdní literatura Magický realismus Sci-fi a fantasy literatura Další autoři Analýza textu
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
43.Jazyková 43.a stylizační 43.cvičení
Výstup Učivo Žák: • dokáže časově určit dané období i myšlenkově zařadit • vysvětlí změny životních hodnot pod vlivem vypjatých situací • rozliší humor a satiru v literárním díle • využívá se znalosti geografické a historické • klasifikuje ukázky z hlediska literárních druhů a žánrů • přiřadí typické ukázky k autorům • hodnotí užité jazykové prostředky děl • čte výrazně úryvky z děl • porovná literární a filmové zpracování některých děl • diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích • užívá pravidelné spisovné tvary obecných • Styl individuální, subjektivní a objektivní slov a nejfrekventovanější tvary • Funkční stylová diferenciace nepravidelné • Styl umělecké literatury • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • popíše neustálý vývoj jazyka a změny slovní zásoby • hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka • používá jazykové prostředky a způsoby vyjadřování, které odpovídají danému funkčnímu stylu
39
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • pracuje s jazykovými příručkami 44.Česká próza • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla 44.po roce 1945 • popíše promítnutí společenských událostí do uměleckého díla • objasní umění jako specifickou výpověď • skutečnosti • rozliší různé podoby jazyka • nachází novotvary, jazykové zvláštnosti • rozliší prozaické žánry • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • popíše význam minulosti pro pochopení současnosti • nachází v historii poučení • obhajuje ústně i písemně svůj názor na dílo • využívá pro získání přehledu tiskoviny informující o vydávaných knihách 45.Česká poezie • přiřadí dílo a autora 45.2. poloviny • vysvětlí vliv společenských událostí 45.20. století a autorových prožitků na jeho dílo • vystihne a vysvětlí odlišné přístupy autorů k poslání literatury • uvádí příklady uměleckého ztvárnění skutečnosti • vysvětlí užití hovorových výrazů v poezii • recituje vybrané básně • používá slovník cizích slov
40
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • • • • • • • •
Odraz války a doby okupace Židovská tématika Budovatelský román Psychologická próza Historický román Literatura faktu Oficiální literatura Samizdatová a exilová literatura Analýza textu Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
• • • • • • • • • •
F. Hrubín Skupina 42 Skupina kolem časopisu host do domu Skupina kolem časopisu květen Režimní básnící V. Hrabě Exilová a samizdatová poezie; písničkáři Současní publikující autoři Analýza textu Syntéza poznatků
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek
46.Vývoj 46.dramatu 46.a divadelní 46.scény po 46.2.světové 46.válce
47.Pravopis, 47.skladba, 47.morfologie
Výstup Žák: • rozliší žánry poezie • rozpozná etické a umělecké hodnoty díla • vysvětlí popularizaci poezie prostřednictvím písně • pracuje s audiovizuální technikou • zdůvodní význam umění pro osobnost člověka • rozpozná etické a umělecké hodnoty dramatického díla • popíše promítnutí společenských událostí do uměleckého díla • objasní umění jako specifickou výpověď • skutečnosti • rozliší různé podoby jazyka a nářečí • nachází novotvary v divadelní řeči • rozliší dramatické žánry • aplikuje komunikační dovednosti při obhajobě vlastních názorů • dodržuje při návštěvě divadelního představení pravidla společenského chování • obhajuje ústně i písemně svůj názor na dílo • čerpá nové informace z kulturních bulletinů • užívá pravidelné spisovné tvary obecných slova a nejfrekventovanější tvary nepravidelné
41
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• J. Drda, f. Hrubín • Socialistickorealistické drama (stehlík, káňa) • Divadlo satiry – j. Kainar • Tzv. Divadla malých forem (semafor, divadlo járy cimrmana, divadlo na provázku …) • J. Topol, p. Kohout, v. Havel, o. Daněk, • j. Šotola, m. Uhde, …
PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 4.1
• Syntéza poznatků k maturitní zkoušce
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
48.Vývoj české 48.a světové 48.kinemato48.grafie
Výstup Žák: • zařadí běžná slova ke slovním druhům podle základních kritérií • používá morfologické znalosti při analýze slov • aplikuje pravopisné znalosti v písemném projevu • ovládá jazykový rozbor souvětí • rozliší větu jednoduchou a souvětí • rozpozná druhy vět vedlejších a poměry mezi větami v souvětí souřadném • hodnotí jazykové projevy profesionálních uživatelů spisovného jazyka • pracuje s jazykovými příručkami • dokáže film časově i myšlenkově zařadit • přiřadí typické ukázky k autorům • hodnotí užité filmové a jazykové prostředky • porovná literární a filmové zpracování některých děl • diskutuje o vlastních uměleckých zážitcích • hodnotí význam tvorby autorů • chápe význam titulků, hudby jako nedílné součásti filmu • hodnotí práci režiséra, kameramana, herců, autora hudby • vyjmenuje významné světové a české režiséry
42
Učivo
• Vznik a vývoj kinematografie • Významní čeští a světoví režiséři a jejich filmy • Analýza ukázek • Syntéza poznatků
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • orientuje se ve filmových festivalech a filmových oceněních • vybírá si kvalitní filmová představení
Učivo
43
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: ANGLICKÝ JAZYK Pojetí vyučovacího předmětu : Obecný cíl Vzdělávací program je určen pro výuku prvního cizího jazyka s návazností na předchozí studium jazyka na základní škole. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce. Pro dosažení této úrovně cizího jazyka žák musí zvládnout, při hodinové dotaci 3 hod. týdně, tj. asi 400 hodin za celou dobu studia, asi 550 lexikálních jednotek za rok, tj. asi 2200 lexikálních jednotek za 4 roky studia, z toho 20 % odborných výrazů. Cílem předmětu první cizí jazyk je rozšiřovat a prohlubovat jazykové vzdělání, které je propojeno s dalšími všeobecnými i odbornými předměty a zdroji informací, např. internet, televize, tisk, rozhlas. Výuka vede žáky k osvojení a prohloubení komunikativních dovedností tak, aby byli schopni v cizím jazyce řešit komunikační situace každodenního života (ústně i písemně), domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, zpracovat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání, porozumět jednoduchému či adaptovanému uměleckému textu. Všeobecně vzdělávací cíl je zaměřen zejména na znalost reálií a dovednosti sociokulturního chování. Znalost cizího jazyka prohlubuje všeobecné vzdělání žáků, napomáhá jejich lepšímu uplatnění na trhu práce, připravuje je na život v multikulturní Evropě. Charakteristika učiva Obsahem výuky cizího jazyka je systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků obsažených v těchto kategoriích: • • • •
řečové dovednosti (produktivní, receptivní, interaktivní ústní i písemné) jazykové prostředky, jazykové funkce základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření komunikační situace, jazykové reálie.
Žák se dokáže vyjádřit k následujícím tématům: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
osobní údaje, rodina, přátelé, denní program bydlení, dům / byt město / místo, ve kterém žijeme, jeho okolí, orientace ve městě nakupování, obchody, móda počasí jídlo a stravování cestování, turistika lidské tělo, péče o zdraví, zdravý životní styl 44
9. škola, vzdělávání, budoucí povolání 10. volný čas, umění, záliby, sport 11. tradice, svátky, výročí 12. technika, média, věda 13. Česká republika a země příslušné jazykové oblasti 14. aktuální problémy světa, Evropa, Evropská unie 15. svět práce, úřady práce, strukturovaný životopis Žáci si osvojují a upevňují řečové dovednosti v komunikačních situacích všeobecného i odborného zaměření: • • • • • • • •
získávání informací o ubytování a stravování komunikace při nakupování sjednání schůzky, pozvání přítele na oslavu zakoupení jízdenky / letenky, získání informací o cestě zakoupení vstupenky, návštěva kulturní akce vyplnění jednoduchého formuláře popis pracovního postupu správné použití formálního a neformálního jazyka v praxi
Strategie výuky Cizí jazyk se vyučuje v 1. – 4. ročníku 3 hodiny týdně, je rozdělen podle tematických celků. Při výuce se procvičují všechny dovednosti – čtení, poslech, mluvení (monolog, dialog), psaní. Výuka probíhá formou výkladu, problémového vyučování, diskuze, skupinové a párové práce. Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v prostředí, kde se tento jazyk užívá jako mateřský. Součástí výuky je procvičování výslovnosti, slovní zásoby, gramatiky, pravopisu, seznámení s reáliemi zemí studovaného jazyka, i konverzace. Žáci si vedou evropské jazykové portfolio. Rozvržení učiva do ročníků 1. ročník : 2. ročník : 3. ročník : 4. ročník :
témata č. 1,2,4,6,7,9,13 témata č. 1,6,7,8,10,11,15 témata č. 2,4,8,9,10,15 témata č. 5,7,10,12,13,14
Hodnocení výsledků žáků Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, především postupné zdokonalování ústního projevu – hodnotí se srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby, gramatická a stylistická správnost a schopnost komunikace. Žák je ústně zkoušen minimálně dvakrát za pololetí. Písemné testy jsou zaměřeny na průběžné ověřování znalosti slovní zásoby a gramatických jevů, písemné práce většího rozsahu umožňují nácvik dovedností nezbytných pro zvládnutí státní maturity. Přínos předmětu k rozvoji kompetencí a průřezových témat Žáci jsou vedeni k tomu, aby • využívali zeměpisné, hospodářské, dějepisné, společensko-politické a demografické informace o zemích daného jazyka
45
• znali kulturu, respektovali a tolerovali tradice, zvyky a odlišné kulturní hodnoty národů jiných jazykových oblastí • komunikovali v situacích každodenního života • řešili pohotově a jazykově správně obvyklé pracovní situace • pracovali s informacemi a využívali odpovídající zdroje k jejich získávání (internet, slovníky, učebnice, cizojazyčné knihy, tisk a pomůcky) • vcelku porozuměli vyslechnutým delším souvislým projevům a sdělením • dokázali postihnout logickou strukturu sdělení, chápali téma, hlavní myšlenky projevu, důležité podrobnosti, rozlišovali podstatné a nepodstatné informace • rozuměli jednoduchým projevům s odbornou tematikou, dovedli odhadovat význam neznámých výrazů podle kontextu a znalosti tvoření slov • pracovali s odbornou literaturou • zpracovávali jednoduché texty a odborná témata s využitím odborné terminologie • hovořili samostatně • aktivně se účastnili dialogu • efektivně využívali prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě • se uplatnili na trhu práce a přizpůsobili se jeho změnám • aktivně se účastnili diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje, respektovali názory druhých • formulovali své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně • rozvíjeli komunikativní kompetence (prezentace, monolog, referát, diskuse) • dokázali kombinovat znalosti ze všech studovaných předmětů
46
Rozpracování učebních osnov ANGLICKÝ JAZYK Ročník Tématický celek Výstup Žák: 1. 1.1.První setkání • vyslovuje a čte foneticky správně abecedu, základní číslovky • nadiktuje i zapíše telefonní číslo • vyjádří věk osoby • zformuluje stručné informace o sobě • používá správně stylisticky odlišné pozdravy a oslovení • představí sebe i jiné osoby • seznamuje se se svým jazykovým portfoliem 1.2.Rodina • pojmenuje základní barvy • vypráví o své rodině • popisuje vzhled lidí • popisuje vlastnosti lidí • hovoří o povolání členů rodiny 1.3.Denní • hovoří o svém denním programu 1.3 program • doplňovacími otázkami získá informace o denním programu přítele • popíše denní program třetí osoby • zná dny v týdnu • používá předložky času
47
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky 1.1
• • • •
Přítomný čas slovesa to be Osobní zájmena Přivlastňovací zájmena Neurčitý člen
• • • •
Přítomný čas slovesa have got Množné číslo podstatných jmen Určitý člen Přivlastňovací pád
1.1.
• • • • •
Přítomný čas prostý Slovosled anglické věty Rozkazovací způsob ve 2.osobě Osobní zájmena v předmětném tvaru Podstatné jméno ve funkci přídavného jména
3.1.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: 9.Škola • ptá se na čas a umí čas vyjádřit • používá frekvenční příslovce • popíše své aktivity ve škole • zná vyučovací předměty • popíše svůj rozvrh hodin • jednoduše zhodnotí oblíbenost jevů, lidí • tvoří podstatná jména pomocí přípony –er • napíše jednoduchý dopis kamarádovi 2.Byt, dům • popíše byt / dům, jeho části • správně používá předložky místa • vysvětlí současné aktivity členů rodiny • získává informace o vybavení domu / bytu • reaguje na inzerát o pronájmu bytu • hovoří o domově 6.Stravování • objedná si jídlo v restauraci • popíše oblíbenou restauraci • sestaví jednoduchý jídelní lístek • hovoří o oblečení do společnosti • napíše pozvání na večírek • rozlišuje poslechem podobná slova a • homofona 7.Cestování • hovoří o svých schopnostech • dotáže se na schopnosti druhých • vyjádří svou povinnost • vysvětlí zamýšlené budoucí aktivity • domluví si výlet s přáteli • naplánuje výlet
48
Učivo • • • • • • • • • • •
Násobné číslovky Infinitiv -ingový tvar Vlastnosti lidí Vyjádření času Popis zařízení školy a svého studijního oboru Vazba there is / there are Předložky místa Přítomný čas průběhový Počitatelnost podstatných jmen Výrazy some, any, no
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
4.1.
4.1.
• Opakování slovní zásoby • Opakování gramatiky • Zájmena this a that 4.1.
• • • • • •
Modální slovesa can, must, have to Vazba be going to Složeniny se some-, any- a noJeden zápor ve větě Náležitosti soukromého dopisu Česko-anglická interference
Ročník Tématický celek Výstup Žák: • napíše pohlednici z dovolené 4.Nakupování • používá správný typ stupňování přídavných jmen • porovná různé stupně vlastností • vyjádří přání, žádost • vyjádří návrh, nabídku • zvládá základní konverzaci s prodavačem • vysvětlí proč vybral určité zboží 13.Praha, Česká • používá správné tvary slovesa to be republika • popisuje činnosti, které se odehrály • vypráví o svých prázdninových zážitcích • domlouvá v cestovní kanceláři dovolenou • porovná výhody a nevýhody různých typů dovolené • napíše děkovný dopis cestovní kanceláři • orientuje se na plánu Prahy 1.Denní • vypráví o svých denních zážitcích program, • rozlišuje používání prostých a domácí práce průběhových tvarů minulého času • popisuje práce v domácnosti • porovnává své schopnosti / činnosti se schopnostmi / činnostmi ostatních • používá správně předložkové a bezpředložkové vazby • tvoří přídavná jména pomocí přípony -less Opakování • vypráví souvisle příběh / sen • ptá se na cestu (ve městě) • poskytuje informace o cestě 49
Učivo • • • • • •
Moje město, rakovník Stupňování přídavných jmen Srovnávání Budoucí prostý čas Použití zástupného one / ones Kvantifikátory u potravin
• • • •
Minulý čas slovesa to be Minulý prostý čas Nepravidelná slovesa Rozkazovací způsob 1.osoby množného čísla • Řadové číslovky • Pamětihodnosti Prahy a České republiky • • • • • • •
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Minulý průběhový čas Překlad já také. Já také ne. Nepravidelná slovesa Předložky at, in, on Předložky místa Bezpředložkové vazby Vazba slovesa to be s přídavným jménem
• Opakování lexikálních jevů • Opakování gramatických jevů • Předložkové vazby
1.7.
4.1.
1.6.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: • písemně pozve přítele na návštěvu a popíše, jak se k němu dostat • orientuje se na plánu Londýna 2. 1.Člověk • charakterizuje známou osobu 1.(vzhled, • popisuje svůj typický týden 1.povaha, • hovoří o své profesní budoucnosti 1.zájmy) • vybírá vhodné vlastnosti pro určité situace • prezentuje své vlastnosti, schopnosti,zájmy • tvoří přídavná jména pomocí přípony-able 11.Svátky, • porovná vánoční tradice u nás a v Británii tradice • vyjádří datum různými způsoby • vypráví o přípravách oslav a výběru dárků • popíše naše lidové zvyky o Velikonocích • čte článek o Halloweenu v Británii 10.1.Četba, • popíše knihovnu a prodejnu knih knihovny • diskutuje o informacích v knihách, na internetu • hovoří o známém spisovateli • čte a převypráví obsah knihy / úryvku • podrobně popíše práci knihovnice 6.Stravování • objedná jídlo a pití v restauraci • popíše typická česká jídla • čte o britském způsobu stravování • hovoří o svých stravovacích návycích • vysvětlí postup přípravy oblíbeného jídla 10.2.Kultura, • hovoří o vyslechnutém koncertu umění 50
Učivo • • • • • • •
Užití slovesa to get Nepravidelná slovesa Vybrané zajímavosti londýna Přítomný čas - opakování Přivlastňovací zájmena samostatná Tvoření a stupňování příslovcí Přídavná jména po slovesech smyslového vnímání
• • • • • • • • •
Vyjadřování budoucnosti Spojky if, when a while Přehled používání členů Reálie o českých a britských lidových svátcích a tradicích, státní svátky Minulý čas – opakování Příčestí minulé Vztažné věty Číslovky 1000 a výše Letopočty
• • • • • •
Slovosled anglické věty Vztažné věty Trpný rod Vyjadřování množství Nepravidelná slovesa Předpřítomný čas prostý
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky 4.1.
3.1. 3.4.
1.6.
1.6.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: • diskutuje o obrazech, galeriích • popíše obraz a dojmy z něj • porovná divadelní a filmové představení • diskutuje o plusech a záporech televize • plánuje s přítelem kulturní program podle kulturního přehledu, koupí vstupenky 10.3.Literatura • vypráví o životě a díle známého spisovatele • popisuje charaktery hrdinů díla • diskutuje o komunikaci mezi lidmi 8.Životní styl • hodnotí životní styly • popíše svůj životní styl • diskutuje o zdravém životním stylu • navrhuje změny v životě a vysvětluje je • čte odborný text se slovníkem • formuluje pravidla zdravého života 15.Povolání • popisuje různá zaměstnání • hovoří o práci členů své rodiny • vysvětluje své profesní plány • diskutuje o výhodách a nevýhodách vlastního podnikání • vede dialog s úředníkem na úřadu práce 7.Cestování • vypráví o změnách ve svém životě • napíše dopis o svých cestách • diskutuje o různých způsobech trávení dovolené • představí krásná místa naší země • sestaví itinerář cesty v cizině, vysvětlí, 51
Učivo • • • •
Vztažné věty Složeniny se some-, any-, noSloženiny s -body / -one, -thing Nepravidelná slovesa
• Opakování slovní zásoby • Opakování gramatických jevů • Rozšiřování slovní zásoby : antonyma, synonyma • Předpřítomný čas průběhový • Reciproční zájmena • Použití infinitivu • Sloveso should • Vyjadřování změny stavu • Nepravidelná slovesa • Opisné tvary modálních sloves • Intenzifikátory • Zájmeno other • Tvoření podstatných jmen příponou -er • Překlad českého jako • Nepravidelná slovesa • Předpřítomný čas • Zvratná zájmena • Užívání členů u vlastních jmen • Nepřímé otázky • Pamětihodnosti británie
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
1.5.
1.6.
1.7. 3.2.
3.6. 3.7. 1.1.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: kam a proč se chce vypravit 3. 10.Záliby,zájmy • hovoří o tom, co a proč lidé sbírají • diskutuje o prospěšnosti sportu • hodnotí záliby své rodiny a známých • diskutuje o problémech a nebezpečích spojených se zájmovou činností 15.Životopis • hovoří o změnách v povaze člověka • převypráví literární dílo • reaguje na nabídku pracovního místa • napíše svůj životopis 2.Bydlení • popíše své bydliště a jeho okolí • diskutuje o výhodách různých míst pro bydlení • reaguje na inzeráty nabízející pronájem / koupi bytu 8.1.Zdraví • pojmenuje části těla • popíše stručně své zdravotní potíže • diskutuje o činnostech upevňujících zdraví • hovoří o lékařské péči a lékárnách 4.1.Oblékání, • popíše oblečení pro různé příležitosti móda • diskutuje o módě, různých stylech • používá slovní zásobu: oděvy, obuv, barvy, vzory, materiály, doplňky • zvládá konverzaci při nakupování oděvů 8.2.Životní styl • diskutuje o sociálních problémech • hovoří o dojíždění do školy / zaměstnání • čte adaptované literární dílo 4.2.Nakupování • hovoří o výhodách různých typů obchodů 52
Učivo • • • • •
Turisticky atraktivní místa u nás Podmiňovací způsob Podmínková souvětí Vyjadřování účelu Each, every, everybody
• • • • • • • •
Předložkové vazby Opakování lexikálních jevů Opakování gramatických jevů Formální náležitosti obchodního dopisu Předpřítomný čas Překlad už (ne) a ještě (ne) Výrazy both, either, neither Zdůrazňovací zájmena
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3.
PT: 3.3. PT: 3.4. PT: 1.7.
• Předminulý čas • Časová souslednost • Vazba used to • • • •
Infinitiv po too a enough Vyjadřování účelu Vztažné věty Letopočty, desetiletí
• Rozšíření slovní zásoby: technický pokrok, nemoci • Opakování gramatického učiva • Tázací dovětky
PT: 1.4.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: • diskutuje o potřebnosti nakupování a nutnosti recyklace starých výrobků • napíše stížnost na vadné zboží • popíše práci v obchodě 9.Vzdělání • popíše systém vzdělávání v České republice, porovná jej s britským • hovoří o pravidlech chování ve škole • zhodnotí osobnost učitele • diskutuje o sociálních problémech ve škole 4. 7.Cestování • popíše zajímavá místa v Praze • doporučí vybrané pamětihodnosti a vysvětlí svůj výběr • orientuje se na plánu Prahy • vypráví legendu o Praze 10.Literatura • převypráví úryvek textu • napíše stížnost na vadné zboží • čte text o školství v USA 12.Doprava
5.Počasí a podnebí
Učivo • Vyjádření jistoty, možnosti, pravděpodobnosti • Míry a váhy • Číslo podstatných jmen • Vazba předmětu s infinitivem • Slovesa smyslového vnímání • Výraz hardly • Every, all a whole • Tvoření slov příponami • • • •
• Časové a podmínkové věty s odkazem na budoucnost • Gerundium • Složená přídavná jmé • • • • 53
PT: 1.7. PT: 1.4.
PT: 1.6.
Trpný rod Vazba have sth done Psaní velkých písmen Záporné předpony
• Opakování slovní zásoby • Opakování gramatických jevů • Tvoření slov příponou –ful
• diskutuje o různých dopravních prostředcích • hodnotí výhody a nevýhody létání • popíše detaily své cesty do ciziny • hovoří o cestování ve městě • charakterizuje počasí u nás • předpovídá počasí • diskutuje o obtížích způsobených některými extrémy počasí
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.3.
Gerundium Výrazy had better a would rather Přací věty Be supposed to + infinitiv
PT: 1.7.
PT: 2.2.
PT: 2.2.
Ročník Tématický celek Výstup Žák: • hovoří o zemědělství v závislosti na podnebí 13.Spojené • diskutuje o jazycích a dialektech království • popíše české symboly, vlajku, patrony • vysvětlí důležitou událost naší historie • hodnotí rozdíly a podobnosti států 14.Současný svět
Učivo • Přípona -y • • • •
• hovoří o problémech současného světa • obohacuje si slovní zásobu
Minulý podmiňovací způsob Podmínková souvětí Frázová slovesa Desetinná čísla, zlomky, procent
• Opakování gramatických jevů • Opakování slovní zásoby
54
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.1.
PT: 1.4.
PT: 2.3.
Průřezové téma 1.Občan demokratické 1.společnosti
2. Člověk a životní prostředí
3. Člověk a svět práce
4. Informační 4. a komunikační 4. technologie
Tématický okruh 1.1 Osobnost a její rozvoj 1.2 Komunikace 1.3 Společnost 1.4 Stát 1.5 Média 1. 6 Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita 1.7 Právní minimum pro soukromý život 2.1 Biosféra v ekosystémovém pojetí 2.2 Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí 2.3 Možnosti a způsoby řešení enviromentálních problémů a udržitelnosti rozvoje 3.1 Hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce 3.2 Trh práce 3.3 Informace jako kriterium pro rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze 3.4 Písemná a verbální sebeprezentace 3.5 Zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, mzda, zaměstnávání v zahraničí 3.6 Podnikání 3.7 Zaměstnanost – úloha státu 3.8 Práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí 4.1 Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií
55
Zařazení do výuky, odkaz A1 průběžně A 10 A 8, 9, 13 A 10 A 1, 6, 8, 9, 11 A 2, 4, 8, 10, 13 A5 A 5, 12
A 4, 14
A1 A 15 A 15
A 1, 15
A 15 A 15
A 2, 6, 9, 13
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: NĚMECKÝ JAZYK B1 Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl Tento vzdělávací program je určen pro výuku prvního cizího jazyka s návazností na předchozí studium jazyka. Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce. Pro dosažení této cílové úrovně cizího jazyka je počet potřebných lexikálních jednotek 570/rok a 20 % odborného jazyka. Cílem předmětu je doplňovat a prohlubovat jazykové vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty (český jazyk a literatura, matematika, dějepis, zeměpis, obchodní korespondence, veřejná správa, ekonomie, právo …) a zdroji informací (internet, tisk …). Výuka vede žáky k osvojení a prohlubování komunikativních dovedností na takové úrovni, aby byli schopni v cizím jazyce řešit komunikační situace každodenního života ústně i písemně, domluvit se v cizojazyčném prostředí, porozumět pracovním postupům, autentickému ústnímu projevu a jednoduchému uměleckému textu, zpracovat informace ze zahraniční literatury týkající se oboru vzdělávání. Všeobecně vzdělávací cíl je zaměřen zejména na znalost reálií, společenské kultury a dovednosti sociokulturního chování. Znalost cizího jazyka nejen prohlubuje všeobecné vzdělávání žáků a napomáhá jejich lepšímu uplatnění na trhu práce, ale připravuje je na život v multikulturní Evropě. Vzdělávací obsah Obsahem výuky zaměřenému k plnění komunikativního vzdělávacího cíle je systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků obsažených v těchto kategoriích: • řečové dovednosti (produktivní, receptivní, interaktivní, ústní i písemné) • jazykové prostředky a funkce • základní tématické okruhy (všeobecného i odborného zaměření) a komunikační situace Řečové dovednosti se rozvíjejí na základě jazykových prostředků, komunikačních situací a jazykových funkcí, základních tématických okruhů a specifických okruhů z oblasti studovaného oboru. Hlavní náplní a obsahem výuky je tedy nacvičování jak ústního, tak písemného vyjadřování, tzn. práce s texty v mluvené a písemné podobě. Neoddělitelnou součástí uvedených kategorií jsou jazykové reálie. Tématické okruhy se vztahují k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání, k reáliím České republiky i zemí studovaného jazyka, reagují na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události. Žák se dokáže vyjádřit k následujícím tématům: • osobní údaje, rodina, přátelé, společenský styk, denní program • bydlení, dům a byt
56
• • • • • • • • • • • • •
město (místo ve kterém žijeme), orientace ve městě, jeho okolí, doprava obchody a nákupy, móda a oblékání počasí jídlo a stravování cestování, turistika lidské tělo, péče o zdraví, zdravý životní styl, nemoci škola, budoucí povolání, vzdělávání volný čas a jeho organizace – zájmy (sport, kultura …) tradice, svátky a výročí technika, média, věda Česká republika a země příslušné jazykové oblasti Evropa a svět, aktuální problémy světa, Evropská unie zaměstnání a práce, úřady práce, životopis, strukturovaný životopis
V komunikačních situacích si žák osvojuje a upevňuje běžné řečové dovednosti a dovednosti související se studovaným oborem. Patří sem např.: • • • • • • •
získávání informací o možnostech ubytování a stravování nakupování a komunikace v obchodě sjednání schůzky; pozvání přítele na oslavu, zakoupení vstupenky a návštěva kulturní akce vyplnění jednoduchého formuláře; jednání na úřadě; telefonování popis pracovního postupu (např. příprava jídla) objednání jídla v restauraci komunikace u lékaře; představení se; popis cesty; pozvání
Doporučené členění učiva: • • • •
1. ročník: 1. – 7. téma 2. ročník: 8. – 14. téma 3. ročník: 15. – 23. téma 4. ročník: 24. – 29. téma
Strategie výuky Předmět se vyučuje v 1. – 4. ročníku 3 hodiny týdně a je rozdělen podle tématických celků. Při výuce se procvičují všechny čtyři dovednosti – čtení, psaní, mluvení (dialog a monolog) a poslech. Komunikace mezi učitelem a žákem probíhá formou výkladu, problémového a skupinového vyučování, besedy. Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v prostředí, kde společenství tento jazyk užívá jako jazyk mateřský. Součástí těchto hodin je výuka a procvičování gramatiky, výslovnosti, slovní zásoby, pravopisu, reálií zemí studovaného jazyka, konverzace v cizím jazyce na dané téma podle studovaného oboru. Hodnocení výsledků žáků Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, hlavně postupné zdokonalování ústního projevu – srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby, gramatická správnost a schopnost komunikace. Kromě krátkých průběžných testů jsou součástí hodnocení také čtyři písemné práce za rok. Účelem těchto prací je nácvik dovedností, které jsou nezbytné pro zvládnutí maturity. Dále jsou to testy, které umožňují kontrolovat výsledky učení průběžně a ověřovat i znalost jednotlivých prostředků. Žák je ústně zkoušen minimálně dvakrát za pololetí. Ústní projev je hodnocen podle zmíněných kritérií. Kritéria hodnocení 57
Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Každý druh zkoušky má přidělenu různou váhu k výpočtu váženého průměru (např. čtvrtletní písemná práce, ústní zkoušení, testy, referáty – 100 %; krátké opakovací testy, slovíčka, písemné vypracování maturitních témat – 75 %; domácí úkoly, projekty, aktivita v hodině – 50 %). Výsledná známka prospěchu se neurčuje pouze na základě vypočteného průměru, ale je plně v kompetenci vyučujícího, který přihlíží k celkovému přístupu žáka k danému předmětu. Žák musí být z vyučovacího předmětu vyzkoušen ústně nebo prakticky alespoň dvakrát za rok. Po ústním zkoušení vyučující oznamuje žákovi výsledek okamžitě a výsledky hodnocení písemných zkoušek nejpozději do 14 dnů. Písemnou zkoušku, která trvá déle než 25 minut, mohou žáci denního studia konat v jednom dni jen jednou. Nelze-li žáka klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro objektivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená absence), není žák za první pololetí klasifikován a ředitel školy určí náhradní termín. Přínos předmětu k rozvoji kompetencí a průřezových témat Žáci jsou vedeni k tomu, aby • využívali zeměpisné, hospodářské, dějepisné, společensko-politické a demografické informace o zemích daného jazyka • znali kulturu a pravidla společenského chování, respektovali a tolerovali tradice, zvyky a odlišné kulturní hodnoty národů jiných jazykových oblastí • komunikovali v situacích každodenního života a zapojili se do komunikativních činností • řešili pohotově a jazykově správně obvyklé pracovní situace • pracovali s informacemi a využívali odpovídající zdroje k jejich získávání (internet, slovníky, učebnice, cizojazyčné knihy a pomůcky) • rozuměli globálně souvislejším projevům a vyslechnutému sdělení • dokázali postihnout logickou strukturu sdělení, chápali téma, hlavní myšlenky projevu a důležité podrobnosti, rozlišovali podstatné a nepodstatné informace • rozuměli jednoduchým projevům s odbornou tématikou • určili téma textu a vyhledávali hlavní myšlenky • dovedli odhadovat významy neznámých výrazů podle kontextu a znalosti tvoření slov • využívali multimediální výukové programy • pracovali s odbornou literaturou • zpracovávali jednoduché texty na odborná témata s využitím odborné terminologie • hovořili samostatně • aktivně se účastnili dialogu • efektivně využívali prostředků informačních a komunikačních technologií v běžném každodenním životě • se uplatnili na trhu práce a přizpůsobili se jeho změnám • aktivně se účastnili diskusí, formulovali a obhajovali své názory a postoje, respektovali názory druhých • formulovali své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně • rozvíjeli komunikativní kompetence /prezentace, monolog, referáty, anotace, diskuse) dokázali zkombinovat znalosti ze všech studovaných předmětů
58
Rozpracování učebních osnov NĚMECKÝ JAZYK B1 Ročník Tématický celek 1.Osobní údaje
2.Rodina
3.Nákupy, 3.v obchodě
Výstup Žák: • navazuje první kontakty • představuje se, říká něco o sobě • rozumí partnerovi • umí formulovat otázku a odpověď • ústně a písemně informuje o sobě a své rodině (věk, koníčky, vlastnosti …) • umí vyjádřit nesouhlas, odpovědět záporně • užívá základní číslovky při vyjadřování letopočtu, při udávání času a měny • •
4.Jídlo a pití, 4.v restauraci
Učivo
• • • • •
• • • • • •
• • • • formuluje základní obraty potřebné • v obchodě při nákupech • rozšiřuje si slovní zásobu, umí • pojmenovat oddělení v obchodním domě • a různé druhy zboží • • informuje o svých stravovacích návycích • porozumí jednoduchému jídelnímu lístku, • odhadne neznámé výrazy • ovládá terminologii k tématu „jídlo a pití“ objednává si v restauraci, vyjadřuje přání i • nespokojenost • orientuje se v určování času, klade otázky a odpovídá
59
Osobní zájmena Časování sloves v přítomném čase Časování slovesa sein v přítomném čase Pořádek slov ve větě oznamovací Pořádek slov ve větě tázací Silné skloňování podstatných jmen po členu určitém a neurčitém v jednotném čísle Vynechání členu u podstatných jmen Časování slovesa haben v přítomném čase Zápor (nein, nicht, kein) Základní číslovky Předložky se 3. Pádem Předložky se 4. Pádem Skloňování osobních zájmen Pořadí předmětů v německé větě Nepřímý pořádek slov ve větě oznamovací Skloňování tázacích zájmen wer a was Přivlastňovací zájmena Vyjadřování českého „svůj“ Časování sloves se změnou kmenové samohlásky v přítomném čase Rozkazovací způsob Určování času
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 3.4
PT: 1.2
PT: 1.2
Ročník Tématický celek 5.Bydlení
6.Jídlo (nákupy, 6.vaření)
7.Souhrnné 7.opakování
8.Týdenní plán
9.Cestování, 9.dovolená, 9.prázdniny
Výstup Žák: • pojmenovává jednotlivé místnosti, zvládá ústní i písemný popis pokoje – používá při tom správně příslušné předložky • porozumí jednoduchému inzerátu, odhadne zkratky a neznámé výrazy • napíše jednoduchý recept • připraví pohoštění pro přátele • formuluje informaci po telefonu • zvládá výběr a nákup určitého množství potravin • správně uvádí při nákupech míru, hmotnost a množství po číslovkách • umí pracovat s textem • zvládá poslech s porozuměním • umí prakticky použít příslušné mluvnické jevy • vypráví o svých činnostech během celého dne a týdne a popíše svůj všední den • vede rozhovor na dané téma a používá při něm správně časové údaje • získává první informace o SRN, o možnostech a způsobech cestování • hovoří o svých plánech na dovolenou, vede rozhovor na toto téma • používá při tvoření souvětí spojky
60
Učivo • Slabé skloňování podstatných jmen v jednotném čísle • Množné číslo podstatných jmen • Předložky se 3. A 4. Pádem • Vazba es gibt • Skloňování zájmen dieser, jeder (alle) • Způsobová slovesa a sloveso wissen • Označení míry, hmotnosti a množství po číslovkách • Doch v odpovědi na zápornou otázku • Záporná předpona un-
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2
PT: 1.2
• Práce s textem, četba • Poslechová cvičení • Mluvnická opakovací cvičení • Slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými předponami • Zvratná slovesa a jejich časování v přítomném čase • Slovesa typu einladen, unterhalten • Časové údaje • Stupňování přídavných jmen • Stupňování příslovcí • Zeměpisná jména • Souřadné spojky
PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 1.3
Ročník Tématický celek 10.Životopis 10.(škola, 10.povolání)
11.Volný čas, 11.koníčky
Výstup Žák: • poskytne stručnou informaci o své škole, o svých profesních zájmech a plánech do budoucna • napíše svůj životopis • zná potřebné náležitosti při tvorbě životopisu i slovní zásobu • • •
12.U lékaře
• • • •
13.Popis cesty, 13.dopravní 13.prostředky
• • •
Učivo
• Časování slovesa werden v přítomném čase • Préteritum (pravidelných, pomocných, způsobových, nepravidelných sloves a sloves smíšeného časování) • Zájmeno jemand • Zápor niemand, nichts a nie(mals) hovoří o svých zájmech a aktivitách ve • Perfektum (pravidelných, pomocných, svém volném čase (film, hudba, sport …) nepravidelných sloves a sloves smíšeného časování) vede rozhovor na dané téma, ve kterém uplatní i své znalosti perfekta • Přítomný čas sloves zakončených na –ein, - ern napíše krátkou informaci o svých zájmech • Podmět man a es mluví o svých zdravotních problémech • Budoucí čas a nemocech, zamýšlí se nad zdravým • Slovosled ve vedlejší větě životním stylem • Perfektum způsobových sloves a slovesa užívá základní formulace při návštěvě wissen lékaře a potřebné výrazy (v lékárně, • Shoda podmětu a přísudku v ordinaci …) • Sloveso tun umí pojmenovat základní části lidského těla zamýšlí se nad vlivem prostředí na zdraví člověka orientuje se v dopravních prostředcích • Vazby sloves, podstatných a přídavných (vlak, tramvaj, autobus …) jmen kupuje si jízdenku • Zájmenná příslovce zvládne popsat cestu, popř. orientovat se • Vlastní jména osob podle informace mluvčího nebo • Použití wie a als při překladu českého
61
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 3.1 PT: 3.2 PT: 3.5
PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 2.2
PT: 1:2
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: informační tabule 14.Evropa, • podává informaci o svátcích a zvycích 14.svátky v Čechách a ve vybraných zemích 14.a zvyky • rozumí obtížnějším textům s touto tématikou, pracuje se slovníkem 15.Kulturní život • hovoří o svých aktivitách (divadlo, kino, hudba, výstava); vede na dané téma rozhovor • kupuje lístek do kina, divadla • píše pozvánku na kulturní akci 16.Móda, vzhled • popisuje části oblečení a zamýšlí se, co ovlivňuje způsob oblékání • hovoří o svém vztahu k módě • zamýšlí se nad vhodným a nevhodným oblečením při různých příležitostech • popisuje vzhled lidí 17.Člověk • diskutuje o problémech a ochraně 17.a příroda životního prostředí • napíše článek do novin na toto téma + porozumí jednoduššímu textu • hovoří o vztahu k přírodě • zná některé chráněné oblasti, zvířata, rostliny 18.Orientace ve • orientuje se ve městě 18.městě, • zná památky Prahy 18.prohlídka • připraví (písemně) procházku Prahou 18.Prahy • podá informaci cizinci, naváže s ním kontakt
62
Učivo jako • Práce s textem, četba • Poslechová cvičení • • • •
Větný rámec Další typy vedlejších vět Préteritum, perfektum (opakování) Pořádek slov ve větě (opakování)
• Skloňování přídavných jmen po členu určitém a neurčitém • Tázací zájmena • Skloňování podstatných jmen (opakování) • Přivlastňovací zájmena (opakování) • Tázací zájmena (opakování) 7. Neurčitá zájmena 8. Překlad českého ještě ne, už ne 9. Skloňování osobních zájmen (opakování) 10. Neurčitá zájmena (opakování) 11. Možnosti vyjadřování záporu (opakování) • • • • •
Předložky se 3. Pádem Předložky se 4. Pádem Předložky se 3. A 4. Pádem Číslovky – základní, řadové Směrová příslovce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 1.3
PT: 1.2
PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 2.2
PT: 1.2
Ročník Tématický celek 19.Bydlení 19.(poloha, 19.formy 19.bydlení)
Výstup Žák: • vyjadřuje svůj názor na téma „bydlení“ (vesnice, město, dům, byt – výhody, nevýhody) • napíše zamyšlení, jak by chtěl jednou bydlet a proč • využívá svou znalost sloves způsobových
20.Mezilidské • hovoří o mezilidských vztazích 20.vztahy • umí pojmenovat lidské vlastnosti 20. (na návštěvě) • napíše text o svém příteli nebo ideálním partnerovi • pohotově řeší vzniklé situace 21.Souhrnné 21.opakování + 21.četba
22.Sport
• opakuje, upevňuje a s menšími chybami zvládá dosud probranou gramatiku • disponuje základními znalostmi o německých autorech • čte s porozuměním lehčí umělecký text • odhaduje význam neznámých výrazů • napíše osobní dopis (se všemi náležitostmi) • zvládá běžné typy obchodní korespondence • čte s porozuměním text o OH • hovoří o různých druzích sportu a sportovcích, o možnostech sportovního vyžití v místě bydliště a ČR, o významu sportu pro lidské zdraví
63
Učivo • • • • • • • • • • • • • •
Časování sloves v přítomném čase Způsobová slovesa a sloveso wissen Podmět man a es Infinitiv závislý na podstatném jménu a přídavném jménu Infinitiv závislý na slovesu Es jako korelát, použití platz, slelle, ort Ukazovací zájmena Zvratná slovesa Rozkazovací způsob Vespolné zájmeno einander Předložky se 2. Pádem Použití ende, schluss, endlich, schliesslich Četba, němečtí autoři Osobní korespondence
• • • • •
Časové údaje Zájmenná příslovce Nepřímé otázky Přirovnávací způsobové věty Vedlejší věty účinkové
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2
PT: 1.2
PT: 1.2
Ročník Tématický celek
23.Počasí 23.a činnosti 23.s tím spojené
24.Škola, 24.vzdělání
25.Rakousko
26.Švýcarsko 26.a 23.Lichtenštejn23.sko
Výstup Žák: • ovládá potřebnou sportovní terminologii • charakterizuje jednotlivá roční období • pohovoří o činnostech typických pro jednotlivá roční období a oblékání v těchto obdobích • reaguje v problémové situaci • získává i podává informace k různým činnostem v létě, v zimě • napíše zamyšlení o významu vzdělání pro budoucí zaměstnání a pro život • hovoří o svých činnostech během školního roku, typech škol, druzích vzdělání • vede rozhovor o profesních zájmech • disponuje základními znalostmi reálií Rakouska • orientuje se na mapě Rakouska • napíše text o návštěvě Rakouska • ovládá tvoření jmen obyvatel • • • • •
Učivo • • • • • • • • • • • •
Vztažné věty Stupňování přídavných jmen v přísudku Stupňování příslovcí Sloveso tun Porušování větného rámce po wie a als Stupňování přídavných jmen v přívlastku Tvary příslovcí na –(e)stens, -st Použití machen a tun Sloveso werden Určování rodu podstatných jmen Infinitivní konstrukce s zu, um…zu Modální částice
• Jména obyvatel • Přídavná jména odvozená od geografických názvů • Skloňování zeměpisných názvů • Příčestí přítomné a minulé • Zpodstatnělá přídavná jména a příčestí disponuje základními znalostmi reálií 12. Konjunktiv préterita Švýcarska a Lichtenštejnska 13. Opisná forma würde + infinitiv orientuje se na mapě 14. Skloňování přídavných jmen po členu napíše text o návštěvě Švýcarska nulovém pohovoří o zajímavých místech Švýcarska 15. Nulový člen u podstatných jmen čerpá informace z internetu 16. Označení míry, hmotnosti a množství po číslovkách
64
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 3.1
PT: 1.2
PT: 1.2 PT: 4.1
Ročník Tématický celek 27.Německo
28.Česká 28.republika
29.Maturitní 29.opakování
Výstup Žák: • disponuje znalostmi reálií Německa • orientuje se na mapě Německa • napíše text o návštěvě Německa • pohovoří o zajímavých místech v Německu • čerpá informace z internetu • ústně informuje cizince o České republice (vychází ze znalostí reálií) • připraví písemně poznávací trasu Českou republikou pro CK • zvládá s menšími mluvnickými chybami hovořit o daných tématech • reaguje bezprostředně v běžných řečových situacích, vede dialog • vyjadřuje souhlas, nelibost, omluvu, přání, stanovisko • čte s porozuměním, odhaduje význam neznámých slov, popř. pracuje se slovníkem • má základní znalosti reálií U všech tématických okruhů žák zvládá (na úrovni daného ročníku): • četbu se správnou výslovností a porozuměním • řečové situace související s tématickým okruhem • příslušné mluvnické jevy; chápe je
65
Učivo • Vazby sloves, podstatných a přídavných jmen • Zlomky, desetinná čísla a procenta
• • • • •
Trpný rod Vztažné věty Plusquamperfektum Předložky se 2. Pádem Opakování všech probraných mluvnických jevů
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 4.1
PT: 1.2 PT: 1.4
PT: 1.2 PT: 1.4
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: a prakticky používá • napsat souvislý delší i kratší text na dané téma • práci se slovníkem
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Poznámka: Učitel bude pro výuku cizího jazyka používat učebnici, pracovní sešit, autentické materiály, obrazový materiál, učitelské příručky, metodiky a další zdroje informací, vhodné k výuce.
66
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle: Předmět Základy společenských věd je na odborných školách součástí společenskovědního vzdělávání. Pomáhá při začleňování žáka do společnosti a připravuje ho na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Syntetizuje různorodé informace z oblasti politiky, etiky, práva, psychologie, filozofie a učí žáka porozumět současnosti a světu, v němž žije.Vede žáka k aktivitě ve společenském dění, ke slušnému a odpovědnému jednáni, k toleranci názorů a učí ho uvědomovat si vlastní identitu, kriticky a samostatně myslet, nenechat se manipulovat. Charakteristika učiva: Učivo je rozděleno do čtyř ročníků a šesti nosných celků. V prvním, druhém a čtvrtém ročníku je předmětu věnována jedna hodina týdně, ve třetím ročníku dvě hodiny týdně. Rozvržení učiva do ročníků: 1. 2. 3. 4.
ročník: Dějepis ročník: Hospodářský zeměpis světa, ČR v Evropě a světových společenstvích ročník: Člověk v lidském společenství, Člověk jako občan, Kultura, Etika ročník: Člověk a svět, Člověk a právo
Strategie výuky: Výuka předmětu je pro žáky zajímavá, rozvíjí jeho intelektové a komunikační schopnosti a ovlivňuje jeho hodnotovou orientaci. Učitel musí žáka motivovat ke sledování tisku a sdělovacích prostředků, ale také k práci s prameny a literaturou. Vhodné pro zpestření výuky je zařazení besedy s právníky, soudci a pracovníky orgánů státní správy a samosprávy. Hodnocení výsledků: Předmět Základy společenských věd klade důraz na rozvoj komunikativních schopností žáka a proto by při hodnocení mělo být stěžejním ukazatelem ústní zkoušení. Toto zkoušení, které by mělo být minimálně 1x u každého tématického celku, by mělo doplňovat testové a písemné zkoušení. Při hodnocení by měl učitel přihlížet k žákově samostatnosti, schopnosti pracovat s literaturou a hodnotit věcnou správnost při řešení problémového úkolu. Součástí hodnocení by měly být i referáty, zaměřené na rozvoj logického myšlení žáka, komunikačních, prezentačních a organizačních schopností. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Po zvládnutí učiva má žák tyto kompetence: • umí se prezentovat v mluvených a psaných projevech
67
• • • • • • • • • • • • •
ovládá odbornou slovní zásobu z hlediska právní terminologie pracuje s odborným textem a umí ho anotovat je schopen dále se vzdělávat v dané oblasti samostudiem pečuje o své fyzické a duševní zdraví dokáže se adaptovat na měnící se životní a pracovní podmínky dokáže pozitivně řešit osobní konflikty a rozvíjí pozitivní mezilidské vztahy dokáže porozumět zadanému pracovnímu úkolu a samostatně navrhnout způsoby řešení má přehled o možnosti uplatnění v daném oboru zná práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele dokáže získávat informace o pracovních nabídkách je připraven profesně jednat se zaměstnavatelem při získávání pracovního místa je vybaven organizačními a právními schopnostmi při řízení podniku a kolektivu uplatní se v podnikatelských aktivitách
68
Rozpracování učebních osnov ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník Tématický celek 1.
1.Dějepis
Výstup Žák: • objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladu • uvede příklady kulturního přínosu starověkých civilizací • popíše základní revoluční změny v jednotlivých obdobích vývoje • objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci • popíše česko-německé vztahy a jejich změny v průběhu staletí • popíše evropskou koloniální expanzi a rozdělení světa v jejím důsledku, rozpory mezi velmocemi • objasní situaci v Evropě a ve světě před začátkem, v průběhu a po skončení první světové války • charakterizuje první Československou republiku • vysvětlí projevy a důsledky velké hospodářské krize • charakterizuje fašismus a nacismus, ostatní totalitní filosofie • popíše průběh a charakter druhé světové války, válečné zločiny • objasní uspořádání světa po druhé světové válce a důsledky pro ČSR • popíše projevy a důsledky studené války
69
Učivo • • • • •
Člověk v dějinách Pravěk Starověk a středověk Raný novověk Novověk 19.století – velké občanské revoluce v Americe, Francii a v českých zemích • Národní a národnostní hnutí v Evropě • Modernizace společnosti, evropská expanze • Novověk 20.století – vztahy mezi velmocemi, první světová válka • Vývoj ČSR a světa mezi válkami
• Druhá světová válka, čsl. Odboj, válečné zločiny, holocaust • Poválečné uspořádání Evropy a světa • Svět v blocích – supervelmoci a jejich spojenci • Studená válka
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 1.4 PT: 2.1
Ročník Tématický celek
2.
Výstup Žák: • charakterizuje komunistický režim v ČSR v jeho vývoji v závislosti na změnách v komunistickém bloku • popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a jejich integraci • objasní problémy třetího světa po dekolonizaci • popíše rozpad sovětského bloku • orientuje se v historii svého oboru 1.Česká • orientuje se v otázkách podmínek vzniku 1.Republika státu, jeho typů 1.v Evropě • porovnává problémy rozvojových zemí 1.a1světových • popíše konflikty soudobého světa 1.společenstvích a problémy rozvojových zemí • vysvětlí problematiku NATO a OSN diskutuje o problému globalizace a řeší její důsledky
2.Hospodářský 2.zeměpis světa
• orientuje se v otázkách podmínek vzniku státu, jeho typů • porovnává problémy rozvojových zemí • popíše konflikty soudobého světa a problémy rozvojových zemí • vysvětlí problematiku NATO a OSN diskutuje o problému globalizace a řeší její důsledky
70
Učivo • • • •
Počátky integrace Evropy Dekolonizace a rozvoj zemí třetího světa Konec bipolarity Východ – Západ Rozpad sovětského bloku, vznik nových státních celků
• • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Národ a stát Politická mapa světa Typy státu Světové velmoci, vyspělé státy Problémy rozvojových zemí Evropské a světové integrace NATO, OSN Globalizace a její důsledky Oblasti světa Regiony ČR Národ a stát Politická mapa světa Typy státu Světové velmoci, vyspělé státy Problémy rozvojových zemí Evropské a světové integrace NATO, OSN Globalizace a její důsledky Oblasti světa
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.2 PT: 1.1 PT: 1.3 PT: 1.4 PT: 1.4 PT: 3.1
PT: 1.4 PT: 3.1
Ročník Tématický celek
Výstup
Učivo
Žák: 3.
1.Člověk 1.v lidském 1.společenství
• • • • • • •
3.
2.Člověk jako 2.občan
• • • • • • • •
• srovná problémy tradiční a moderní • společnosti • vysvětlí úlohu společenské vrstvy a elity • objasní variabilitu sociálních rolí ve • společnosti • vymezí pojmy sociální nerovnost, majetek • a jeho dělení, způsoby nabývání • ví, kde hledat pomoc při řešení krizové • životní situace • operuje s pojmy komunita, dav, publikum, • veřejnost dovede rozpoznat etnickou a jinou diskriminaci na příkladech • charakterizuje moderní demokracii popíše historický rozvoj české ústavnosti • pracuje s Ústavou ČR • orientuje se v oblasti legislativy • vysvětlí význam většinového volebního • systému a systému poměrného zastoupení • používá správně pojmy aktivní volební • právo, pasivní volební právo, legislativa,novelizace, politická imunita demonstruje příklady porušování Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod na aktuálních problémech objasní význam pluralitního systému a úlohu politické opozice
71
Regiony Mezilidské vztahy Osobnost a její vývoj Sociální role Komunikace Vztah člověka k ŽP Etiketa slušného chování Volba životního partnera, rodina Volný čas, koníčky Společenské vrstvy, nerovnosti Multikulturní soužití
Demokracie a její hodnoty Ideologie a nebezpečí jejího zneužití Politika a veřejné mínění Základní lidská práva Ústava, práva a povinnosti občanů Politické strany, volby Parlament, zákony, poslanci prezident a vláda
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.1 PT: 1.2 PT: 1.3 PT: 2.1 PT: 2.2 PT: 3.4
PT: 1.4 PT: 1.7 PT: 3.7
Ročník Tématický celek 3.
3.Kultura, Etika
4.
1.Člověk a svět
Výstup Žák: • vysvětlí význam, základní normy a principy společenské kultury • uvede základní principy, pravidla a normy kulturního chování a vyjadřování v běžných společenských a pracovních situacích • objasní význam ekologického chování • snaží se o zlepšení životního prostředí • operuje s pojmy etika, mravní hodnota a normy, mravní rozhodování a odpovědnost • tyto pojmy vysvětluje na aktuálních problémech současnosti • popíše kulturní památky a aktivity v regionu • vyhledává vhodné aktuální kulturně společenské a estetické podněty • vymezí rozdíl mezi duchovní a hmotnou kulturou • chápe význam filozofie a její přínos pro současnost • orientuje se v periodizaci dějin lidstva • vysvětluje pojmy idealismus, materialismus, dualismus • umí vysvětlit rozdíly mezi starověkou filozofií, středověkou filozofií a novověkou filozofií • popíše proměny filozofického myšlení
72
Učivo • • • • • •
Kulturní instituce v ČR a v regionu Kultura národností na našem území Kultura bydlení a odívání Lidové umění a tvorba Profesní etika Funkce reklamy ,propagačních předmětů a jejich vliv na životní styl • Ochrana a využívání kulturních hodnot • Etika, základní pojmy a normy • Mravní odpovědnost
• Vznik filozofie a základní filozofické problémy • Proměny filozofického myšlení v dějinách • Význam filozofie v životě člověka • Smysl filozofie pro řešení životních situací • Světová náboženství
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.6 PT: 2.2
PT: 1.6 PT: 2.3 PT: 3.4 PT: 1.5 PT: 3.8 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
4.
Výstup Žák: v dějinách lidstva • demonstruje myšlenky jednotlivých významných filozofů starověku, středověku a novověku • diskutuje o problematice terorismu, extremismu a politického radikalismu • uplatňuje mediální gramotnost při sledování masmédií např. v problematice náboženského hnutí, rasismu atd. • charakterizuje nejvýznamnější světová náboženství 2.Člověk a právo • správně využívá odbornou právní terminologii • orientuje se v problematice legislativy • orientuje se v právních pramenech a normách • analyzuje zdroje právních informací • popíše si postavení občana v demokratické společnosti • orientuje se v problematice soudnictví • aplikuje pojmy vlastnické právo, spoluvlastnictví, právo duševního vlastnictví, odpovědnost za škodu a reklamace v praktických činnostech • pohybuje se v odborné terminologii pracovního práva • umí vypracovat pracovní smlouvu, dohodu o mimopracovních činnostech,
73
Učivo
• • • • • • •
Osobní svobody a práva Trestní právo Soudy a státní zastupitelstva Rodinné právo, manželství Právní vztahy rodiče vs. Děti Občanská práva Pracovní právo, příprava na povolání vlastnické právo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.3 PT: 1.2 PT: 1.7 PT: 3.1 PT: 3.2 PT: 3.3 PT: 3.5 PT: 3.6 PT: 3.7
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: výpověď, dohodu o ukončení pracovního poměru • dovede v problematice pracovního řádu a kázně vymezit svá práva a povinnosti • vysvětlí specifika trestního práva • orientuje se v jednotlivých fázích trestního řízení • chápe význam notářství a advokacie
74
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: MATEMATIKA Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Cílem předmětu matematika je formulovat vztahy a závislosti mezi fyzikálními, ekonomickými, společenskými a dalšími jevy a operovat s nimi. Rozvíjet logické myšlení žáků, prostorovou představivost a schopnost jasně a jednoznačně formulovat myšlenky. Charakteristika učiva Vyučování matematice směřuje k tomu, aby žáci dovedli: • Používat matematický jazyk, symboliku a přesně se vyjadřovat • Efektivně provádět operace s čísly, upravovat výrazy, řešit rovnice a nerovnice a jejich soustavy, provádět diskusi úloh s parametrem, aplikovat funkce při řešení praktických úloh • Určovat metrické vlastnosti geometrických útvarů v rovině a prostoru, převádět jednotky, interpretovat statistické údaje, aplikovat poznatky při řešení úloh z praxe • Převádět slovní text praktických úloh do matematického zápisu, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek, internetu) a přesně je matematicky vyjadřovat. • Používat pomůcky (kalkulačka, rýsovací potřeby, internet, PC, odborná literatura) Rozvržení učiva do ročníků 1. 2. 3. 4.
ročník - 1. – 2. téma ročník - 2. – 5. téma ročník - 5. - 6. téma ročník - 7. – 8. téma
Strategie výuky Předmět se vyučuje v 1 – 4. ročníku a je rozčleněn do 9 tematických celků. Při výuce nejsou zařazena cvičení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Kromě krátkých průběžně zadávaných testů informativního charakteru jsou v každém ročníku zařazeny čtvrtletní kompozice, jejichž výsledek je stěžejním kritériem pro pololetní a závěrečné hodnocení žáků. Ve vhodných částech výuky je zařazeno ústní zkoušení (vysvětlování a definování pojmů, doprovázení výpočtu slovním popisem)
75
Rozpracování učebních osnov MATEMATIKA Ročník Tématický celek 1.
1.Operace 1.s čísly 1.a výrazy
Výstup Žák: • řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu, používá pro výpočet trojčlenku • určí pravdivostní hodnoty složených výroků pomocí pravdivostní tabulky • používá symbolické zápisy pro jednotlivé operace • určí množinu výčtem prvků a charakteristickou vlastností • určí vztahy mezi množinami (rovnost, inkluze) • provádí operace s množinami (průnik, sjednocení, rozdíl, doplněk) • určí, zda dané číslo náleží množině přirozených, celých, racionálních nebo reálných čísel • znázorní čísla na číselné ose • provádí operace s číselnými množinami (součet, rozdíl, součin, podíl) • zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly (průnik a sjednocení) • vysvětlí pojem absolutní hodnota reálného čísla, používá absolutní hodnotu při znázorňování intervalů • definuje pojem mocnina • provádí operace s mocninami a
Učivo • Diagnostika znalostí ze ZŠ • Užití procentového počtu, trojčlenka • Výrok a operace s výroky
• Množiny a operace s množinami
• Číselné obory
• Intervaly jako podmnožiny reálných čísel
• Mocniny s přirozeným, celým a
76
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
2.
2.Funkce a její 2.průběh. 2.Řešení rovnic 2.a nerovnic
Výstup Žák: odmocninami • vysvětlí vzájemné souvislosti mezi mocninami a odmocninami • definuje pojem mnohočlen a lomený výraz • provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahující mocniny a odmocniny • pro úpravu lineárních rovnic používá ekvivalentní úpravy • převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur • pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě • (metoda intervalů) • provede diskusi k řešitelnosti lineární rovnice vzhledem k danému parametru • upraví kvadratickou rovnici na anulovaný tvar a řeší pomocí matematického modelu (rozklad kvadratického trojčlenu nebo diskriminant) • využije komplexní čísla pro řešení kvadratických rovnic se záporným diskriminantem • pro úpravu rovnic používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy • rozliší jednotlivé druhy funkcí • umí načrtnout jejich graf a určit jejich vlastnosti
77
Učivo racionálním exponentem • Odmocniny • Výrazy s proměnnou
• Lineární rovnice a nerovnice • Soustavy lineárních rovnic a nerovnic • Lineární rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou • Vyjádření neznámé ze vzorce • Lineární rovnice s parametrem • Slovní úlohy řešené rovnicemi a nerovnicemi • Kvadratické rovnice a nerovnice • Soustava kvadratické a lineární rovnice • Komplexní čísla a operace s nimi • Iracionální rovnice • Pojem funkce (definiční obor, obor hodnot, graf, vlastnosti a průběh funkce) • Lineární funkce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
3.Goniometrie 3.a 3.trigonometrie
Výstup Žák: • přesně určí definiční obor a obor hodnot jednotlivých funkcí • vysvětlí souvislost mezi exponenciální a logaritmickou funkcí (inverzní funkce) • dokáže vypočítat logaritmus a používat pravidla pro logaritmování výrazů • pro úpravu rovnic používá ekvivalentní a neekvivalentní úpravy • • • • • • • • • •
3.
4.Planimetrie
•
Učivo • • • • •
• • • vysvětlí pojem úhel, orientovaný úhel převádí velikost úhlů ze stupňové míry do • obloukové a naopak • definuje goniometrické funkce ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku • odvodí hodnoty goniometrických funkcí z jednotkové kružnice • vysvětlí periodicitu goniometrických • funkcí, umí načrtnout jejich graf upravuje jednoduché goniometrické výrazy řeší jednoduché goniometrické rovnice • rozpozná kritéria pro použití sinové a kosinové věty • řeší obecný trojúhelník aplikuje postupy na reálné trigonometrické problémy popíše vzájemnou polohu bodů a přímek v • rovině
78
Kvadratická funkce Lineární funkce Exponenciální funkce Logaritmická funkce Logaritmus
Exponenciální rovnice Logaritmická rovnice Obecný, orientovaný úhel Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře Goniometrické funkce ostrého úhlu Goniometrické funkce obecného úhlu, jednotková kružnice Goniometrické funkce Vztahy mezi goniometrickými funkcemi
Goniometrické rovnice Sinová a kosinová věta
Základní metrické pojmy, polohové a metrické vztahy mezi nimi
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
4.
Výstup Žák: • používá základní postupy konstrukce • rozliší, narýsuje a popíše základní rovinné obrazce • určí jejich obvod a obsah • dokáže převádět jednotky délky a obsahu • využije podobnosti při určování vzdálenosti na plánech a mapách a při výpočtu ploch 5.Stereometrie • rozliší, narýsuje a popíše základní prostorová tělesa • určí jejich povrch a objem • dokáže převádět jednotky objemu • určí velikost úsečky a souřadnice jejich bodů 6.Analytická • vysvětlí pojem vektor 6.geometrie • provádí početní opera s vektory (součet a 6.v rovině rozdíl vektorů, násobení vektoru reálným číslem, skalární součin vektorů) • řeší analyticky polohové a metrické vlastnosti bodů a přímek • aplikuje různá analytická vyjádření přímky • charakterizuje jednotlivé kuželosečky a používá jejich rovnice • řeší úlohy o vzájemné poloze přímky a kuželosečky 7.Posloupnosti • určí posloupnost výčtem prvků, 7.a jejich využití rekurentním vzorcem, vzorce pro n-tý člen
79
Učivo • Množiny bodů dané vlastnosti • Rovinné obrazce (trojúhelník, čtyřúhelník, pravidelný n-úhelník, kružnice, kruh a jejich části) • Shodná a podobná zobrazení (měřítko plánu a mapy) • Shodnost a podobnost trojúhelníků • Základní polohové a metrické vlastnosti v prostoru • Prostorová tělesa (hranol, válec, jehlan, kužel, komolý jehlan a kužel, koule a její části) • Kartézská soustava souřadnic • Umístění bodu a úsečky na přímce a v rovině • Vektory • Přímka a její analytické vyjádření • Kuželosečky (kružnice, elipsa, hyperbola, parabola) • Pojem posloupnosti a její využití • Aritmetická posloupnost
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • pochopí a osvojí si a orientuje se v základech správného finančního myšlení • provádí výpočty týkající se základů finanční matematiky 8.Statistika. • vysvětlí statistické pojmy (statistický 8.Kombinatori8. znak, jednotka, soubor, četnost, modus, ka. medián, aritmetický a geometrický 8.Pravděpodobprůměr) 8.nost • čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji • užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací • počítá s faktoriály a kombinačními čísly • určí pravděpodobnost náhodného jevu kombinatorickým způsobem • aplikuje matematické poznatky a postupy v konkrétních úlohách 9.Čtvrtletní 9.písemné práce 9.a jejich rozbor
80
Učivo • Geometrická posloupnost • Základy finanční matematiky (úrok, jednoduché úročení, úvěr, spoření) • Základní statistické pojmy • Zpracování statistických dat, publikace výsledků
• Variace, permutace, kombinace • Pravděpodobnost náhodného a opačného jevu součet pravděpodobností
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Pojetí vyučovacího předmětu: Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle: Cílem vzdělávání v této skupině předmětů je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák dovedl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí internetu. Podstatnou část vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s výpočetní technikou. Charakteristika učiva: V předmětu informační a komunikační technologie je učivo rozpracováno pro dotaci 1 hodinu týdně v prvním ročníku a 2 hodiny týdně ve třetím až čtvrtém ročníku. Lze je rozdělit do několika oblastí, v nichž budou probírány tyto oblasti: • • • • • • • • • • • •
Podrobně seznámení žáka se základními pojmy z ICT Operační systémy Počítačové sítě Síť INTERNET Textové procesory a jejich využití Textové formáty a jejich využití Tabulkové procesory a grafické vyjádření tabulek Databáze Digitalizační technika a její využití Počítačová grafika Prezentace Profesní software a aplikace kompletu řady OFFICE při řešení odborných úloh
Rozdělení tematických celků do ročníků: ročník 1.ročník
Tématický celek Základy ICT Osobní počítač Základy obsluhy osobního počítače Data v počítači
81
hodiny 32
ročník
2.ročník
3.ročník
4. ročník
Tématický celek Základy pořizování textových informaci na počítači Využití systémových aplikací Součinnost aplikací Základní kancelářské aplikace pro pořizování textů Tabulkové procesory Počítačová síť Internet a komunikace Informační a komunikační technologie Operační systém Textové editory Tabulkové procesory Lokální počítačové sítě Internet Komunikace v síti INTERNET Profesní využití počítače Operační systém Textové editory Textové formáty Tabulkové procesory Databáze Lokální počítačové sítě Komunikace v lokální síti Internet Komunikace v síti INTERNET Počítačová grafika Digitalizační technika a její využití Prezentace Profesní využití počítače Textové procesory Tabulkové procesory Databáze Internet (tvorba HTML souborů) Komunikace v síti INTERNET (FTP komunikace) Počítačová grafika Prezentace Digitalizační technika a její využití Profesní využití počítače
hodiny
64
64
64
Výsledky vzdělávání (postojů, hodnotová stupnice a preference) Výuka informačních a komunikačních technologií směřuje k tomu, aby žáci: • • • • • •
měli důvěru ve vlastní schopnosti a dovednosti volili efektivní způsoby zpracování informací, logicky uvažovali a tvořili si vlastní úsudek znalosti získané v IKT aplikovali i v dalších složkách vzdělání zkoumali a hodnotili relevantnost získaných informací pracovali houževnatě a pečlivě získali pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání
82
Strategie výuky: Učitel podle typu probírané látky volí různé vyučovací metody. Vzhledem k náročnosti předmětu je nezastupitelný slovní výklad. Do výuky je rovněž zařazována metoda problémového vyučování, učitel formuluje problém a vhodně volenými otázkami vede žáky k tomu, aby sami na základě svých vědomostí přicházeli k novým pojmům a způsobům řešení. Učitel působí na žáky tak, aby se při potížích během samostatné práce nebáli u něj hledat pomoc a aby chápali neúspěch při řešení úlohy jako cennou zkušenost. Do výuky bývá vhodně zařazována i skupinová výuka, při níž jsou žáci vedeni ke spolupráci při řešení úloh. K žákům se specifickými poruchami učení učitel přistupuje individuálně, případně jsou nabízeny konzultace. Kritéria hodnocení žáků: Hodnocení výsledků je v souladu se klasifikačním řádem a používá následující formy: • • • •
klasickém individuálním zkoušení jednotlivých žáků elektronických testech znalostí souborných pracích z jednotlivých probíraných celků hodnocení ročníkových prací na zadané téma a provedení projektů jednotlivců či skupin žáků
Při hodnocení je kladen velký důraz na práci s informacemi, jejich vyhledávání, shromažďování, třídění, ukládání a archivaci. Přínos vyučovacího předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat: a) Rozvoj klíčových kompetencí Z klíčových kompetencí budou rozvíjeny zejména matematické kompetence, kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, personální a sociální kompetence a kompetence pracovat s informacemi. ICT utváří následující dovednosti: • • • • • • •
správně používat novou odbornou terminologii a začleňovat ji do vlastní komunikace s okolím nejen ve škole, ale i v širší společnosti přicházet s vlastními tvořivými nápady vytvářet tabulky a grafy a vhodně volit způsob prezentace své práce hodnotit vlastní samostatnou práci i práci jiných žáků sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení volit prostředky a způsoby vhodné ke splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve i v jiných předmětech • spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, volit vhodnou formu komunikace • efektivně organizovat čas vymezený pro zadaný úkol • uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost informačních zdrojů b) Průřezová témata 1. Občan ve společnosti 1.1. Žáci jsou vedeni k aktivitě, k diskuzím nad konkrétními úlohami, ke snaze pomoci poradit, podněcovat ostatní, učí se obhajovat svůj názor a respektovat výsledky práce druhých 1.2. Žáci jsou vedeni ke správnému využívání moderních komunikačních prostředků, zpracování a prezentaci projekt ů v souladu se společenskými normami a na základě utvářeného právního povědomí 83
2. Člověk a životní prostředí 2.1. Do výuky jsou zařazovány vhodné úlohy, které dokumentují jednotlivé problémy životního prostředí (otázky energetických zdrojů, ochrana lesů, vliv dopravy na životní prostředí, třídění odpadu apod.) 2.2. Žáci využívají údaje různých statistických výzkumů vztahujících se k životnímu prostředí, a učí tak pracovat s různými typy médii a posuzovat věrohodnost informací 2.3. Osvojují si návyky z oblasti ergonomie a souvisejících vědních oborů, které mají dopad na zdraví jedince a celé společnosti 3. Člověk a práce 3.1. Žáci jsou vedeni k důslednosti, pečlivosti a vytrvalosti. Vhodnou volbou metod a organizačních forem vyučování jsou vedeni ke spolupráci, efektivní dělbě práce, pomoci druhým a ke vhodné komunikaci 3.2. Žáci si vytvářejí reálnou představu o svých schopnostech a dalším možném vzdělávání
84
Rozpracování učebních osnov INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ročník Tématický celek 1.
Výstup Žák: 1.Základy ICT • Rozlišuje kvalitativní a kvantitativní vymezení pojmu informace • Orientuje se v technických prostředcích pro ukládání, přenos a zpracování informací • Je si vědom možností a výhod, ale i rizik a omezení spojených s používáním prostředků IKT 2.Osobní počítač • Vysvětlí základní pojmy z oboru informačních a komunikačních technologii a chápe vztah mezi technickým (HW) a programovým (SW) vybavením • Používá počítač a jeho periferie (obsluhuje
Učivo • • • • •
Teorie informace Historie Pojem informace Přenos informace Technické prostředky pro ukládání, přenos a zpracování informací
• • • •
Hardware a software Operační systém Systém WINDOWS Bezpečnost na počítači
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.1.
PT: 1.1. PT: 2.1. PT: 2.2.
je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál)
3.Základy 3.obsluhy 3.osobního 3.počítače
• Prokáže základní vědomosti o současných operačních systémech • Je si vědom možnosti ohrožení počítače a zná základní pravidla bezpečnosti • Orientuje se v běžném operačním systému, • Má vytvořeny předpoklady učit se používat nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy • Získá základní dovednosti v obsluze počítače
85
• Pravidla bezpečnosti práce a využívání techniky v učebnách • Zapínání a vypínání počítače • Základní prvky uživatelského rozhraní a nastavení pracovního prostředí • Ovládání myší • Ovládání klávesnicí
PT: 1.1 PT: 2.3.
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Vysvětlí pojem algoritmus a jeho vlastnosti • Orientuje se v principech operačního systému, • Pracuje s prostředky správy os, na základní uživatelské úrovni umí nastavit prostředí operačního systému • Používá systém nápovědy 4.Data v počítači • Rozlišuje stěžejní pojmy soubor složka • Zná základní vlastnosti souborů a složek • Umí nastavit a využívat vlastnosti souborů a složek • Zvládá základní operace se souborem a složkou • Umí využívat podpůrné programy pro práci se soubory a složkami 5.Základy • Orientuje se ve způsobu ukládání textu 5.pořizování v počítači 5.textových • Zvládá obsluhu klávesnice a vkládání 5.informaci na speciálních znaků 5.počítači • Rozlišuje znakové sady a umí je využívat • Zvládá pořízení prostého textu a základní operace při jeho úpravách • Umí používat základní software pro pořízení textu • Umí dokumenty ukládat na různá média a opět je otevírat, případně pořizovat kopie
86
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Ovládání hlavního panelu • Organizování pracovní plochy
• • • •
Souborový systém Systém ukládání souborů Základní operace se složkami a soubory Využití programu průzkumník
PT: 1.1
• Znakové sady a jejich kódování • Obsluha klávesnice • Zápis speciálních znaků číselným kódem a pomocí klávesových kombinací • Využití aplikace mapa znaků pro vkládání znaků • Mazání • Kopírování • Přesouvání • Vracení změn • Využití jednoduchých textových editorů (POZNÁMKOVÝ BLOK a WORDPAD)
PT: 1.1 PT: 2.3. PT: 3.1.
Ročník Tématický celek
6.Využití 6.systémových 6.aplikací
7.Součinnost 7.aplikací
8.Základní 8.kancelářské 8.aplikace pro 8.pořizování 8.textů
Výstup Žák: • Umí přenášet části textu z jednoho dokumentu do druhého • Orientuje se v základních systémových aplikacích • Umí zvolit pro daný úkol nejvhodnější softwarový nástroj • Má vytvořeny předpoklady učit se používat nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy • Rozlišuje principy ukládání grafiky a zná jejich přednosti i zápory • Umí volit vhodný typ grafiky pro daný úkol • Rozlišuje základní úpravy a umí vybrat pro daný případ nejvhodnější postup • Chápe obsah pojmu soubor • Využívá možnosti předávání dat mezi jednotlivými aplikacemi, • Používá systém nápovědy • Orientuje se v nabídce základních prostředků pro pořizování textů • Zná přednosti i nevýhody jednotlivých textových editorů • Umí zvolit správný pro danou úlohu nejvhodnější nástroj • Při psaní textu využívá znalostí gramatiky i základů stylistiky
87
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Ukládání a otevírání textů • Jednoduché výpočty (standardní kalkulátor) • Složité výpočty (vědecký kalkulátor) • Používání paměti kalkulátoru • Bitmapová a vektorová grafika • Základní operace s grafikou
PT: 1.1. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
• • • • •
PT: 1.1. PT: 3.1. PT: 3.2.
Kopírování Přesouvání Vkládání ze souborů Kopírování obrazovky Kopírování aktivního okna
• Pořizování krátkého diktovaného textu (POZNÁMKOVÝ BLOK a WORDPAD) • Pořizování krátkého textu z předlohy (POZNÁMKOVÝ BLOK a WORDPAD) • Pořizování rozsáhlejšího diktovaného textu (WORD) • Pořizování rozsáhlejšího textu z předlohy (WORD)
PT: 1.1. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: 9.Tabulkové • Aplikuje vědomosti z matematiky 9.procesory a odborných předmětů při řešení úloh • Dokáže pojmenovat buňky a oblasti, vkládat a odstraňovat řádky a sloupce • Vyhledává a nahrazuje určitý obsah buňky vytváří vzorce pomocí odkazů na buňky a aritmetických operátorů • Vkládá do buněk vzorce pomocí funkcí SUMA, PRŮMĚR, MIN, MAX • Řeší jednoduchou ročníkovou práci na zadané téma • Umí ukládat tabulky na různá média a vytvářet kopie 10.Počítačová • Vysvětlí specifiku práce v síti (v četně 10.síť rizik), využívá základní prostředky počítačové sítě • Rozumí dvěma základním typům lokálních sítí • Chápe přednosti sdílení prostředků a umí je využívat 11.Internet • Používá Internet jako základní otevřený 11.a komunikace informační zdroj a využívá jeho přenosové a komunikační možnosti • Pracuje s běžnými prostředky online • Volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání
88
Učivo • Princip tabulkového procesoru (EXCEL) • Oblasti využití • Základní obsluha • Pohyb v tabulce • Vkládání údajů • Základní operace s daty • Základní funkce • Základní úpravy tabulek • Základy formátování • Ukládání a otevírání tabulek • • • • •
Základní principy lokálních sítí Přístup do sítě Sdílení pevných disků Přenášení dat v lokální síti Využívání dalších sdílených síťových prostředků v lokální síti (tiskárna apod.)
• Základní principy internetu • Hardwarová a softwarová podpora internetu • Základy používání internetu (obsluha prohlížečů webových stránek)
• Bezpečnost na internetu • Základy elektronické pošty (na bázi webových stránek)
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
PT: 1.2. PT: 3.1. PT: 3.2.
PT: 1.2. PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek 2.
12.Informační.a 12.komunikační 12.technologie
13.Operační 13.systém
14.Textové 14.editory
Výstup Žák: • Rozlišuje analogový a digitální způsob ukládání dat • Umí pracovat s informacemi o kapacitě záznamových médií • Umí pracovat s informacemi o typu souboru a dalších detailech • Rozumí komprimovaným formám ukládání informací • Chápe podstatu operačního systému jako základního softwarového prostředku • Orientuje se v nabídce operačních systémů • Je seznám s právní stránkou používání operačního systému na počítači • Zvládá bezpečně obsluhu osobního počítače v grafickém prostředí windows s použitím jak klávesnice tak myši • Používá podpůrný software při základních operácích s daty • Zná hlavní přednost pořizování textu prostřednictvím textových editorů • Umí nastavit pracovní prostředí editoru • Zvládá obsluhu počítače při pořizování textu jak prostřednictvím klávesnice tak i myši • Umí do textu vkládat systémové údaje a oživit text symboly • Umí zapsat některé fragmenty textu v jiné abecedě (např.řecké) nebo písmena dle
89
Učivo • Principy ukládání dat v digitální podobě • Ukládání textů • Kvantifikace úložného prostoru, uložených a přenesených dat • Ukládání obrázků • Zvukové formáty • Formáty videa • Digitalizace analogových záznamů zvuku • Obsluha počítače v prostředí operačního systému WINDOWS • Uživatelské nastavení OS WINDOWS • Operace se složkami a soubory • • • •
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.1. PT: 1.2.
PT: 2.3. PT: 3.1.
(kopírování, přesouvání, mazání, přejmenování, nastavení atributů)
Vyhledávání složek a souborů Využití souborových manažérů Komprimace a dekomprimace souborů Používání datových médií typu flashdisk
• Start programu (přímý start, zprostředkovaný start)
• Úprava vzhledu okna WORDU • Volitelné prvky (panely nástrojů, pravítko, netisknutelné znaky)
• Režim zobrazení • Klávesnice
(přepínání klávesnice, psaní malých a velkých písmen, psaní znaků dolní a horní řady, psaní čísel)
• Psaní textu
(vzhled stránky, vkládání znaků pomocí číselného
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
15.Tabulkové 15.procesory
Výstup Žák: různých národnostních zvyklostí • Rozumí základnímu členění textu a možnostem využití členění • Ovládá základní editační postupy a techniky k tomu potřebné • Vytvořené dokumenty dokáže ukládat na různá média a opětně otevírat • Orientuje se v základních pravidlech grafické úpravy • Ovládá základní postupy pro grafickou úpravu • Rozlišuje jednotlivé datové typy a chápe smysl rozlišování datových typů • Ovládá bezpečně způsoby zápisu jednotlivých datových typů • Zvládá základní techniky potřební pro skupinovou úpravu tabulky • Umí vhodně používat jednotlivé prvky formátování • Umí se řídit základními pravidly pro formátování tabulek
90
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
kódu, datum a čas, symboly, další možnosti, speciální znaky)
• Členění textu • Úpravy textu
(přesun textového kurzoru, jednoduché mazání, vkládání a přepisování textu, označování textu, základní úpravy, vracení úprav)
• Ukládání textu • Otevírání dokumentů • Grafická úprava • • • • • • • • • • • • • • • • •
Datové typy Číselná data Textová data Logické hodnoty Datum a čas Číselné operace a funkce Speciální matematické funkce Statistické funkce Úpravy tabulky Formátování tabulky Označování tabulky Vzhled stránky Číselný formát Písmo Zarovnání Rámečky a pozadí Vlastnosti sloupců a řádků
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
Výstup
Učivo
Žák: 16.Lokální 16:počítačové 16.sítě
17.Internet
• • • •
Orientuje se v topologii lokálních sítí Orientuje se v síťovém softwaru Rozumí výhodám sdílení prostředků Umí prakticky využívat sdílené prostředky při řešení běžných úloh • Umí prakticky využívat komunikační služby lokální sítě • • • • • • •
18.Komunikace 18.v síti 18.INTERNET 19.Profesní 19.využití 19.počítače
• • • •
• • • • • •
Typy počítačových sítí Topologie sítí Technické řešení Síťové operační systémy Sdílení prostředků Používání sdílených prostředků (pevných disků, tiskárny)
• Základní komunikační služby a jejich využívání • Protokoly pro přenos dat Zná historické pozadí vzniku internetu Zná základní princip internetu • Vyhledávací informací na internetu Orientuje se v základních protokolech pro • Ukládání informací z internetu přenos dat • Přenos informací z internetu do Umí používat prohlížeče webových standardních aplikací stránek • Obsluha interaktivních webových stránek Umí nastavit základní vlastnosti • Alternativní prohlížeče webových stránek prohlížeče • Elektronická pošta Zná možnosti zajišťování elektronické • Klientské programy pro elektronickou pošty poštu Umí nastavit a používat klientské programy pro elektronickou poštu Orientuje v základních komunikačních • Komunikační internetové služby (textová komunikace prostřednictvím služeb webu službách na internetu nebo pomocí komunikátorů např. ICQ, hlasová Umí používat klientské programy pro komunikace např.SKYPE apod.) jednotlivé služby Umí využít standardní programové • Využití standardního programové vybavení pro řešení jednoduchých úloh vybavení k řešení úloh z oblasti odborného zaměření Dovede správně zvolit nejvhodnější
91
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.2. PT: 3.1.
PT: 1.2. PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 3.1.
PT: 1.2. PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 3.1.
Ročník Tématický celek
3.
20.Operační 20:systém
21.Textové 21.editory
Výstup Žák: softwarový prostředek pro danou úlohu • Ovládá specifický software pro úlohy z oblasti příslušné odbornosti • Ovládá potřebné úkony pro hromadné operace • Zvládá hromadné operace s využitím tzv.manažérů • Umí provádět běžnou údržbu počítače • Ovládá používání bezpečnostního softwaru a jeho průběžnou aktualizaci • Ovládá zálohování dat na optická média a další manipulace s optickými disky • Rozlišuje optická média a umí zvolit pro daný případ správný typ a druh • Ovládá převody běžných formátů • Dokáže využívat textový editor na vyšší úrovni s využitím specifických funkcí editoru • Drží se důsledně základního pravidla členění textů do odstavců • Ovládá tvorbu dokumentů s různým způsobem rozmístění textu • Umí využívat pro větší přehlednost i estetickou úroveň různé grafické prvky • Ovládá základní pravidla a úkony potřebné pro vytváření vícestránkových dokumentů • Umí využívat pro umístění doplňkových
92
Učivo
• Využití souborových manažérů • Skupinové operace se složkami a soubory • • • • •
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.2.
PT: 2.3. PT: 3.1.
(kopírování, přesouvání, mazání, přejmenování, nastavení atributů)
Převody formátu uložených dat Údržba počítače Bezpečnostní software Používání softwaru pro optická média Převody formátů soborů s využitím služeb na internetu (např. Www.zamzar.com)
• • • • • • •
Spojování dokumentů Orientace a další vlastnosti stránky Vícesloupcové texty Používání tabulátorů Vytváření tabulek v textovém editoru Možnosti využití tabulek Používání grafiky v textu vytváření seznamů s odrážkami • Vytváření seznamů s jednoduchým a víceúrovňovým číslováním • Vícestránkové dokumenty • Využití vlastností odstavců u více stránkových dokumentů
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
22.Textové 22.formáty
23.Tabulkové 23.procesory
Výstup Žák: textů i okraje stránky • Umí využívat členění textu na vyšší textové celky • Umí využívat ke sdílení a tvorbě textu i příslušné služby na internetu • Zná výhody a vlastnosti PDF formátu • Umí používat prohlížeče PDF formátu • Umí převádět výstupy různých aplikací do PDF formátu • Řeší úlohy s využitím goniometrických funkcí • Je schopen vytvořit vzorce pomocí logické funkce KDYŽ vybrání jedné z více hodnot • Ovládá vložení čísla, datumu, času • Umí používat základní operace s hodnotami datum a čas • Umí využívat logické operace • Vytváří různé diagramy a grafy na základě dat v sešitě (sloupcové, spojnicové,
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Využívání záhlaví a zápatí dokumentu • Využití členění dokumentu na oddíly • Vytváření dokumentů prostřednictvím internetových služeb (např. Docs.google.com)
• Podstata PDF formátu • Převod dokumentů do PDF formátu • Převod výstupů dalších softwarových produktů do PDF • • • •
PT: 3.1.
(obrázků, tabulek EXCLEU apod.)
Další textové formáty Goniometrické funkce Logické operace Operace s hodnotami typu DATUM a ČAS • Další funkce • Tisk tabulek • Tvorba základních grafů
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
výsečové grafy, XY)
24.Databáze
• Rozumí pojmu databáze a chápe smysl jejího použití • Dokáže vytvořit vlastní databázi a naplnit ji údaji • Umí využít i jiné datové zdroje pro naplnění databáze 93
• Základní princip databáze a možnosti využití • Vytváření vlastních databází • Naplňování, úpravy a prohlížení databází • Import dat do databáze
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
25.Lokální 25.počítačové 25.sítě
26.Komunikace 26.v lokální síti
27.Internet
28.Komunikace 28.v síti 28.INTERNET 29.Počítačová 29.grafika
Výstup Žák: • Ovládá základní vyhledávací postupy pro získávání informací z databáze • Dokáže vytvořit pro vyhledané údaje výstupní sestavu • Zná charakteristické vlastnosti daného síťového systému • Ovládá všechny potřebné operace nezbytné pro práci v dané síti • Orientuje se i v dalších systémech • Zná podpůrné technické prostředky pro daný typ komunikace • Umí potřebnou techniku instalovat • Umí používat potřebný software • Zná podstatu webových stránek vytvořených na bázi HTML • Dokáže vytvořit webovou stránku zápisem kódu a na stránce využít prvky formátování • Umí využít HTML kód pro vytvoření vícestránkového dokumentů s použitím navigace • Umí provést potřebnou uživatelskou registraci pro danou službu • Umí pracovat na webových stránkách příslušných služeb • Rozlišuje grafické formáty a zná jejich přednosti a nevýhody • Umí pro danou úlohu zvolit vhodný
94
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Vyhledávání údajů • Výstupní sestavy, další možnosti práce s databází • Síťový systém MICROSOFT • Síťový systém NOVELL • Další síťové systémy
PT: 1.2. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
• Další komunikační služby v lokální sítí
PT: 1.2. PT: 2.3. PT: 3.1.
(Posílání zpráv, skupinová komunikace, hlasová a obrazová komunikace apod.)
• Podstata webových stránek • Html soubory • • • • • •
(základní struktura html souborů)
Prostředky pro tvorbu html Základy formátování textů Základy formátování obrázků Tvorba a formátování tabulek Navigační funkce html Využití komunikačních služeb internetových serverů (MICROSOFT LIVE, GOGOLE DOCS apod.)
• Grafické formáty • Bitmapová grafika • Vektorová grafika
PT: 1.2. PT: 2.1. PT: 2.2.
PT: 1.2. PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 3.1. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
4.
Výstup Žák: grafický formát • Umí používat softwarové prostředky pro tvorbu a úpravu obrázků • Zvládá základní operace pro úpravu obrázků 30.Digitalizační • Ovládá bezpečně skener (včetně nastavení 30.technika a její základních parametrů) skener pro 30.využití digitalizaci obrázkových předloh • Umí převádět tištěné textové předlohy do editovatelné podoby • Umí používat softwarové prostředky pro základní práci se zvukem 31.Prezentace • Umí vytvořit prezentaci na zadané téma, při dodržení zadaných parametrů • Dokáže v prezentaci využít i výstupy z jiných aplikací • Umí připravit a aplikovat v prezentaci i zvukový doprovod 32.Profesní • Umí využít standardní programové 32.využití vybavení pro řešení úloh 32.počítače • Dovede správně zvolit nejvhodnější softwarový prostředek pro danou úlohu • Bezpečně ovládá specifický software pro úlohy z oblasti příslušné odbornosti 33.Textové • Dokáže využívat textový editor na vyšší 33.procesory úrovni s využitím specifických funkcí editoru • Umí zpracovat dokumenty obsahující
95
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Animované obrázky • Převody formátů • Základní úpravy obrázků (změna velikosti, oříznutí obrázku, používání filtrů apod.)
• Digitalizace obrázkových předloh (skenování) • Digitalizace textových předloh (OCR software)
• Záznam zvuku v digitální formě • Převody zvuku do digitální podoby • Vytváření kompletních prezentací s využitím objektů z jiných aplikací v prezentacích
PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 2.3. PT: 3.1.
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
(tabulky a grafy z EXCELU, vlastní obrázky apod.)
• Využití zvuku v prezentacích
• Využití standardního programové vybavení k řešení úloh z oblasti odborného zaměření • Využití specifického programové vybavení k řešení úloh z oblasti odborného zaměření • Využívání záhlaví a zápatí dokumentu Využití členění dokumentu na oddíly Používání grafiky v dokumentech • Používání stylů a šablon
PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: nejen text, ale i další specifické objekty •
34.Tabulkové 34.procesory
• • •
35.Databáze
• • • •
36.Internet 36.(tvorba HTML 36.souborů)
• • • •
Učivo
• Vytváření seznamů tabulek,obrázků a dalších grafických prvků u Zvládá pořizování vícestránkových textů vícestránkových dokumentů se všemi obvyklými prvky • Vytváření obsahu u vícestránkových dokumentů • Hromadná korespondence Dokáže využívat tabulkový procesor na • Tabelační funkce vyšší úrovni s využitím specifických • Propojování tabulek funkcí • Propojování listu Dokáže zpracovat i strukturované úlohy • Propojování sešitu s využitím techniky propojování datových • Šablony zdrojů • Využití výstupů v jiných aplikacích Umí pro racionální systém práce využívat u opakovaných výpočtů systému předloh Umí využívat databázových informačních • Vyhledávání informací v databázi formou zdrojů pro vyhledávání potřebných údajů dotazů Dokáže vyhledávání realizovat i formou • Zjišťování informací formou zpracování strukturovaných požadavků dat z databáze Umí využívat databázi i pro ukládání • Databáze s grafickými objekty grafických objektů • Výstupní sestavy a jejich úprava Umí využívat databáze jako zdroj dat i • Součinnost databází s jinými aplikacemi v návaznosti na jiné aplikace Ovládá základní strukturu HTML souborů • Formátování textů Umí vytvořit HTML stránku obsahující • Formátování obrázků text , grafiku a tabulky • Formátování tabulek Umí formátovat text, obrázky a tabulky • Navigační funkce na webové stránce v HTML dokumentů • Navigace u vícestránkových stránek Dokáže najít praktické uplatnění pro • Používání prostředků pro tvorbu HTML
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
(obrázky, grafy, tabulky apod.)
96
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
PT: 1.2. PT: 3.1. PT: 3.2.
Ročník Tématický celek
37.Komunikace 37.v síti 37.INTERNET 37.(FTP 37.komunikace) 38.Počítačová 38.grafika
Výstup Žák: HTML dokumenty • Umí využívat podpůrné prostředky pro tvorbu HTML • Rozumí podstatě FTP serverů • Chápe pojem protokol • Umí pracovat s programy pro přístup na FTP server • Chápe rozdíl mezi dvěma principy vytváření grafiky • Umí využívat základní aplikace pro tvorbu a úpravu obrázků • Umí vytvářet pro web animované obrázky • Ke tvorbě a úpravě obrázků umí využívat služby na internetu
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Vytvoření vlastních webových stránek • FTP servery • FTP protokol pro přenos dat • Používání softwaru pro přenos dat protokolem FTP
PT: 1.2. PT: 2.3. PT: 3.1.
• • • • • •
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
Vytváření bitmapových obrázků Vytváření vektorové grafiky Využití bitmapových editorů Využití editorů pro vektorovou grafiku Vytváření animovaných obrázků Vytváření obrázků prostřednictvím služeb na internetu (např. Www.photoshop.com)
• Umí sestavit základní scénář pro prezentaci • Umí systematicky vytvářet prezentaci • Umí převést hotovou prezentaci do html formátu a výsledek umístit na wbovou stránku 40.Digitalizační • Ovládá obsluhu základních technických 40.technika a její prostředků pro digitalizaci obrázkových 40.využití předloh • Zvládá převod tištěných dokumentů do digitální podoby a jejich následný import v prosté textové nebo analogické podobě do dalších aplikací 39.Prezentace
97
• Vytváření prezentací s ovládacími prvky • Převod prezentací do HTML formátu
PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
• Digitalizace obrázkových předloh (skenování s nastavením parametrů) • Digitální záznam kreslených prvků
PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 2.3. PT: 3.1. PT: 3.2.
(využívání tabletů)
• Digitální fotografie • Digitalizace textových předloh (OCR software)
Ročník Tématický celek
41.Profesní 41.využití 41.počítače
Výstup Žák: • Umí pracovat se speciálním softwarem pro jednotlivá digitalizační zařízení • Umí využít standardní programové vybavení pro řešení složitějších úloh • Dovede správně zvolit nejvhodnější softwarový prostředek pro danou úlohu • Bezpečně ovládá specifický software pro úlohy z oblasti příslušné odbornosti
98
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Využití dalších prostředků pro digitalizaci (webová kamera, vizualizér apod.)
• Využití standardního programové vybavení k řešení úloh z oblasti odborného zaměření • Využití specifického programové vybavení k řešení úloh z oblasti odborného zaměření
PT: 2.1. PT: 2.2. PT: 3.1. PT: 3.2.
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: TĚLESNÁ VÝCHOVA Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Tělesná výchova je součástí povinného vzdělávání a je vytvářena zásadně pro žáky a jejich prospěch. Tělesná výchova je povinná pro všechny dívky a chlapce s výjimkou krátkodobých nebo dlouhodobých úlev navrhovaných a sledovaných lékařem. Je završením povinného pohybového vzdělání a orientuje se na upevnění, doplnění a praktické ověření uceleného systému informací, dovedností, návyků a postojů v životě moderního člověka. Charakteristika učiva Ve svých kompetencích obsahu a metodách bezprostředně navazuje na tělesnou výchovu realizovanou podle učebních osnov vzdělávacích programů pro druhý stupeň základní školy. Respektuje výrazné pohybové a výkonnostní rozdíly dané vývojovými a pohlavními odlišnostmi, dosavadními pohybovými zkušenostmi a zájmy žáků. Umožňuje diferencovat žáky nejen podle pohlaví, ale i podle výkonnosti a zájmu v rámci dané třídy či skupiny. Strategie výuky Osnova nestaví na přesném členění učiva do ročníků, ale na jeho relativně volném výběru podle konkrétní úrovně žáků s ohledem na profil absolventa a podmínek školy. Efektivita výuky vychází z co nejpřísnější diagnostiky a všestranného poznávání žáků, od něhož se odvíjí rozvahy o obsahu, didaktických metodách a formách uplatněných ve výuce. Do výuky je vnášena teorie a praxe didaktických stylů, záměrně jsou uplatňovány činnosti, při nichž žáci vstupují do různých kompetencí. Vyučovací a učební proces jsou založeny na úzké vzájemné spolupráci učitele a žáka, na jejich vzájemném respektu. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům radost z pohybové činnosti. Tělesná výchova je prováděna ve specifických podmínkách tělovýchovných zařízeních a přírody, důraz je kladen na bezpečnost žáků. Pro realizaci tělesné výchovy je důležitá včasná informovanost žáků a jejich rodičů o cílech tělesné výchovy na škole. Hodnocení Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení a vytváření vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je zásadně hodnocen za změnu vlastního výkonu, za zvládnutí konkrétního splnitelného cíle, za zájem o tělesnou výchovu a sport, za aktivitu a vztah k pohybu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Tělesná výchova vytváří podmínky pro vztah žáků ke sportovním tradicím školy, obce, regionu a vede žáky k pravidelnému využívání dostupných sportovišť v dané oblasti (i perspektivně). Vytváří podmínky pro propojování poznatků, dovedností a zkušeností z tělesné výchovy do jiných vzdělávacích oblastí a naopak spojuje pohybové aktivity 99
s dalšími zdravotně preventivními činnostmi v režimu žáků - stravování, pitný režim, hygiena, nestresující klima, ochrana proti škodlivinám. Žák umí samostatně sestavit a využít rozvíjející nebo udržovací kondiční program. Zná základní cvičení pro přípravu organizmu před pohybovou činností a po ukončení pohybové činnosti. Zároveň dovede posoudit, co je jednostranná zátěž při studiu (práci). Zná korekci svalových disbalancí – prevenci. Chápe rozdíly mezi rekreačním a výkonnostním sportem. Adekvátně reaguje na vypjaté situace ve sportu spojené s neočekávanými momenty a zraněním. Zná zásady údržby sportovní výstroje a výzbroje i některých sportovišť. Rozumí sportovní a tělovýchovné terminologii na takové úrovni, že dokáže bez problému sledovat sportovní informace ve sdělovacích prostředcích a literatuře. Umí zorganizovat, řídit a rozhodovat jednoduché soutěže a utkání. Je informován, kde získat informace o sportu, dovede je třídit a vyhodnotit. Dovede poradit v základních otázkách souvisejících s pohybovým režimem a jeho náplní i jiným osobám (rodinný příslušník). Uplatní praktické zásady ochrany přírody při sportovních činnostech. Dokáže spojovat otázky pohybu a zdraví s dalším oblastmi vzdělávání a diskutovat o nich.
100
Rozpracování učebních osnov TĚLESNÁ VÝCHOVA Ročník Tématický celek 1. – 4.
Výstup Žák: • Žák prokáže dovednosti při poskytování první pomoci sobě a jiným
• využívá pohybové činnosti pro svoji všestrannost a zvýšení tělesné zdatnosti • zvládá techniku a estetiku gymnastického cvičení • je schopen sladit pohyb s hudbou
Učivo 1. První pomoc • Zajištění životně důležitých funkcí • Zlomeniny Pozn.: Učivo 'První pomoc' bude zároveň součástí výuky tématu 'Ochrana člověka za mimořádných událostí'. 2. Gymnastika a tance • Akrobacie – kotouly vpřed, vzad, letmo, stoje • Přeskoky – roznožka přes bednu, kozu • Kotoul letmo přes bednu • Hrazda – výmyk • Kladina – chůze, obraty, rovnovážné postoje, seskok • Kruhy – cvičení ve svisu, • Šplh 3. Atletika • Pohybové činnosti :sprint – 60 m, 100 m, • Vytrvalost 1000 m, 1 500 m • Štafeta – 100 m, • Skok – dálka, výška • Vrh koulí – 3 kg, 5 kg
• uplatňuje zásady sportovního tréninku,rozvíjí svalovou sílu, rychlost, obratnost, pohyblivost • dodržuje zásady bezpečnosti při lehké atletice • rozvíjí zdatnost • získá informaci o pravidlech lehké atletiky 4. Pohybové a sportovní hry • má radost ze hry, umí vzájemně si pomáhat, používá pravidla • Hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností – motivační, • vysvětlí význam sportovních her, popíše kontaktní, soutěživé techniku hry, svou roli a funkci ve hře 101
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.4 PT: 3.1
PT: 1.4 PT: 3.1
PT: 1.4 PT: 3.1
PT: 1.4 PT: 3.1
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • aplikuje základní pravidla • vysvětlí specifiku hygieny a bezpečnosti při hře
• objasní význam úpolových sportů pro svoji obranu • orientuje se v současných trendech v bojových umění 102
Učivo • Basketbal – opakování a zdokonalování činností ze základní školy: přechod z obrany do útoku a zpět; přihrávka obouruč a jednoruč; driblink; uvolňování s míčem i bez míče; obsazování hráče s míčem i bez míče; střelba vrchní jednoruč i obouruč z místa a po pohybu. • Volejbal – opakování a zdokonalování činností ze základní školy: odbíjení obouruč vrchem a spodem; spodní a vrchní podání; příjem podání; nahrávka; smeč; jednoblok • Fotbal/nohejbal –útočná kombinace založená na přihrávání; přihrávka obloukem na střední a dlouhou vzdálenost; přihrávka hlavou ve výskoku; stahování a tlumení míče nohou, hlavou, tělem; střelba prvním dotykem; střelba hlavou; pokutový kop; obhazování soupeře; řešení situace jeden proti jednomu, hra • Florbal – opakování a zdokonalování činnosti jednotlivce • Házená – trojtakt, souhra, kombinace, hra • Netradiční hry – frisbee, ringo, softbal,.. 5. Úpoly Přetahy, přetlaky, pády, střehový postoj a odpory, pád odvahy
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.4 PT: 3.1
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • objasní základní bezpečnost a hygienu při úpolech • objasní význam motorických testů pro průběžné sledování zdatnosti, pohyblivosti a stavu pohybového aparátu • rozpozná chybně a správně prováděné činnosti • žák se seberealizuje
• se zdokonalí – naučí základní techniky sjezdového a běžeckého lyžování • aplikuje pravidla pohybu a pobytu na horách • specifika bezpečnosti a hygieny při plavání • začátečnická úroveň opakování a zjišťování úrovně dosažené na základní škole
103
Učivo
7. Testování tělesné zdatnosti • Motorické testy – základní soubor testů pro běžné použití ve školních podmínkách a doma • Testy svalových dysbalancí 8. Výběrové učivo • Podle výběru žáků v dané situaci • Učivo těchto osnov, které rozšiřuje pohybové aktivity – sálová kopaná, florbal atp. 9. Kurzy Lyžování 2. Ročník • Historie lyžování; současné techniky sjezdařského a běžeckého lyžování • Lyžařská výzbroj a výstroj, druhy lyží a současné konstrukce, údržba lyží, mazání • Zásady bezpečnosti a orientace v zimní krajině • Pohybové činnosti • Lyžařská průprava • Běžecký výcvik • Sjezdový výcvik
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.4 PT: 3.1
PT: 1.4 PT 3.1
PT: 1.4 PT: 3.1
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: BIOLOGIE Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle: Předmět napomáhá vzbudit ve studentech zájem o poznání živých organizmů, vztahů mezi nimi a prostředím a pochopení přírodních zákonitostí. Cílem předmětu je seznámit žáky se stavbou a funkcí živých soustav od buňky až po společenstva. Shrnuje poznatky přírodovědných oborů a vytváří tak výchozí znalosti pro další studium odborných předmětů, zejména pěstování rostlin, chovu zvířat, ekologie, veterinářství, zahradnictví či myslivosti. Předmět se podílí na utváření žádoucího vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Charakteristika učiva: Vyučování je členěno do 11 učebních celků. V úvodní části se žáci dozvídají, jaké vědní discipliny biologie zahrnuje. Charakterizují život jako takový a podmínky pro jeho vznik a existenci. Také se seznamují s buňkou, její stavbou a funkcemi. Druhá a třetí část je věnována nebuněčným formám, bakteriím a archeím, které představují nejstarší a nejjednodušší formy života. Zařazena je i výchova k prevenci viróz a bakterióz a zároveň k odpovědnému přístupu ke svému zdraví. Čtvrtý až devátý celek obsahuje základní poznatky o eukaryotních organizmech. Logicky si žák doplňuje předchozí znalosti o živých organizmech od prvoků po savce. Desátý celek objasňuje základní pojmy a zákonitosti genetiky. Závěrečný celek nabízí náměty pro diskusi o vzniku a existenci života. Žáci získávají vědomosti o evolučním vývoji na Zemi, seznamují se s teorií Ch.Darwina. Některá témata jsou nejen objasňována v teoretických hodinách, ale i procvičována při praktických cvičeních. Strategie výuky Předmět se vyučuje v 1. a 2. ročníku, výuka je rozdělena na teoretickou část a cvičení, učivo je rozloženo do deseti tématických celků. Rozvržení učiva: 1. ročník – 1.- 7.téma 2. ročník - 8.-11. téma Při výuce, zejména při cvičeních lze využívat kromě metod výkladových a dialogických i další aktivizační metody, jako jsou pozorování, pokusy, sběr biologického materiálu, práce s mikroskopy, modely, atlasy, klíči apod. Hodnocení výsledků žáků: Žák je hodnocen jednak při ústním zkoušení a dále při písemném prověřování znalostí průběžně ve vyučovacích hodinách. Při zkoušení je kladen důraz zejména na schopnost
104
samostatně a souvisle hovořit k zadané otázce, jasně vyjadřovat své myšlenky a formulovat odpovědi. Hodnocení je doplněno o známky za aktivitu v hodinách, zvládání domácích úkolů, praktických úloh , samostatné získávání informací a jejich zpracování. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Během výuky se u žáků rozvíjejí komunikativní kompetence, a to jak při ústním i písemném prověřování vědomostí, tak při řízených rozhovorech a diskuzích k učebním tématům. Rozvíjet práci s informačními a komunikačními technologiemi bude žák při získávání informací k probíranému učivu a při jejich následném zpracování. Průřezové téma Člověk a životní prostředí je potřeba naplňovat průběžně, je součástí moderní výuky biologických věd.
105
Rozpracování učebních osnov BIOLOGIE Ročník Tématický celek 1.
Výstup Žák: Obecná biologie • vyjmenuje základní vlastnosti živých organizmů • uvede podmínky pro vznik a existenci života • definuje buňku, objasní její stavbu, chemické složení a životní funkce • uvede rozdíly mezi buňkou rostlinnou, bakteriální a živočišnou • popíše funkci buněčných struktur, vysvětlí princip látkového a energetického metabolizmu • vyjmenuje způsoby dělení buňky a chápe jejich podstatu • charakterizuje vir, popíše jeho stavbu a objasní vztah mezi virem a hostitelem • vyjmenuje nebezpečné virózy a způsoby léčby a prevence Biologie bakterií • charakterizuje bakterie a sinice z biologického a ekologického hlediska • vyjmenuje významné skupiny bakterií z hlediska medicíny, průmyslu a zemědělství Biologie archeí • charakterizuje archea • uvede rozdíly mezi archea a bakteria Biologie prvoků
• charakterizuje prvoky z hlediska výskytu, stavby, a významu
106
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Vlastnosti živých organizmů • Podmínky existence života na zemi BUŇKA • Buněčná teorie • Stavba buňky bakteriální, rostlinné a živočišné • Chemické složení buňky • Látkový a energetický metabolismus buňky • Dělení buňky NEBUNĚČNÍ • Charakteristika viru • Virová onemocnění
1.DOMÉNA ŽIVOTA - BACTERIA • Stavba prokaryotních organizmů • Charakteristika bakterií a sinic • Význam bakterií pro zemědělství, průmysl a zdravotnictví 2.DOMÉNA ŽIVOTA – ARCHEA • Porovnání archeí a bakterií Význam archea 3.DOMÉNA ŽIVOTA – EUKARYA ŘÍŠE: PROTOZOA
PT: 1.6 PT: 2.2
Ročník Tématický celek
Biologie chromist Biologie rostlin
Výstup Žák: • popíše způsoby života prvoků • jmenuje nejdůležitější zástupce jednotlivých kmenů • zná prvoky způsobující nebezpečné choroby • vysvětlí, co jsou chromista, • jmenuje významné zástupce • • • • • • •
• •
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Charakteristika prvoků • Významní zástupci
ŘÍŠE: CHROMISTA • Charakteristika chromist • Významní zástupci ŘÍŠE: PLANTAE charakterizuje rostlinnou říši • Anatomie rostlin objasní pojmy autotrofní a heterotrofní organizmus • Pletiva rozdělí rostlinná pletiva podle stavby • Orgány a funkce • Rozmnožování rostlin popíše stavbu a funkci rostlinných orgánů • Rostliny a prostředí – strategie přežití chápe adaptaci rostlin na různé podmínky Taxonomie rostlin Podříše: biliphyta pojedná o nepohlavním a pohlavním Podříše: zelené rostliny rozmnožování rostlin Vývojová větev: zelené řasy pronikne do taxonomie rostlinné říše, • Charakteristika a významní zástupci zařazuje rostliny do hlavních taxonů, Vývojová větev : mechorosty popíše podstatné znaky významných čeledí a jmenuje důležité zástupce • Charakteristika a významní zástupci • Rodozměna určí nejznámější ohrožené druhy Vývojová větev : vyšší rostliny vysvětlí a určí nejznámější invazivní druhy • Charakteristika a zástupci nahosemenných • Charakteristika krytosemenných • Jednoděložné a dvouděložné rostl. • Přehled významných čeledí
107
PT: 2.2
PT: 2.2
Ročník Tématický celek Biologie hub
Biologie živočichů
2
Biologie živočichů
Výstup Žák: • charakterizuje houby, jejich výskyt, stavbu, způsob výživy a rozmnožování • zařadí zástupce hub do systému • objasní mykorrhizu • jmenuje houby parazitické, způsobující škody hospodářské, na majetku,či zdraví zvířat a lidí • chápe význam hub v ekosystému • rozezná jednotlivé typy tkání živočišného těla • popíše stavbu a funkci živočišných orgánů • popíše orgánové soustavy - tělního pokryvu, opěrnou a pohybovou, trávicí, dýchací, vylučovací, oběhovou a rozmnožovací • chápe základní principy činnosti nervové soustavy, vysvětlí problematiku vrozených a získaných reflexů • přiřadí k jednotlivým typům orgánových soustav zástupce z živočišné říše • popíše způsoby rozmnožování živočichů • porovná rozmnožování různých bezobratlých a obratlovců • orientuje se v systému živočišné říše, zná významné kmeny, jejich charakteristické znaky a zástupce • charakterizuje strunatce, obratlovce • popíše činnost orgánových soustav
108
Učivo ŘÍŠE : FUNGI • Charakteristika hub • Rozmnožování hub • Význam a důležití zástupci • Stavba a význam lišejníků
ŘÍŠE : ANIMALIA • Morfologie a anatomie – tkáně, orgány a orgánové soustavy • Fyziologie a rozmnožování živočichů
bezobratlí • Přehled významných kmenů, tříd a zástupců • Bezobratlí a prostředí ŘÍŠE : ANIMALIA strunatci
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.1
PT: 2.1
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: obratlovců • popíše rozmnožování obratlovců • charakterizuje etapu embryonálního a postembryonálního vývoje, porovná s bezobratlými živočichy • vyjmenuje a charakterizuje třídy obratlovců, porovná jejich společné a rozdílné znaky • pozná a zařadí známé zástupce naší fauny do systému • posoudí význam živočicha z hlediska biologického,ekologického a hospodářského Základy genetiky • správně používá základní genetické pojmy • popíše stavbu nukleových kyselin • vysvětlí princip genetického kódu • popíše realizaci genetické informace vznik bílkoviny • popíše stavbu chromozomu • vysvětlí pojem genetika kvalitativních znaků, řeší jednoduché úlohy za použití Mendelových zákonů • vysvětlí dědičnost pohlaví • uvede příklady znaků pohlavně vázaných • vysvětlí princip dědičnosti kvantitativních znaků • objasní pojmy dědivost, proměnlivost • charakterizuje mutace
109
Učivo • Morfologie, anatomie a fyziologie strunatců • Rozmnožování a ontogeneze strunatců • Taxonomie strunatců • Etologie zvířat
DĚDIČNOST A PROMĚNLIVOST • Základní genetické pojmy • Základy molekulární genetiky • Základy cytogeneticky • Genetika mnohobuněčných organizmů • Genetika populací • Genetika člověka • Proměnlivost organizmů
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek Evoluce organizmů
Výstup Žák: • charakterizuje názory o vzniku života na Zemi • vysvětlí proces a zákonitosti vývoje života na Zemi • popíše evoluční stadia rodu Homo
110
Učivo VZNIK A VÝVOJ ŽIVÝCH SOUSTAV • Vznik života na Zemi • Zákony evolučního vývoje • Vznik a vývoj druhů – darwinismus • Antropogeneze
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: CHEMIE Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle: Cílem výuky chemie je poskytnout žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi a umožňuje jim proniknout do dějů, které probíhají v živé a neživé přírodě. Naučit žáky využívat přírodovědné poznatky v profesním a občanském životě. Charakteristika učiva: Vyučování v předmětu chemie směřuje k tomu, aby žáci • pochopili základní pojmy a zákonitosti chemie • pochopili a uměli používat chemické názvosloví • získali přehled o systému prvků a jejich sloučeninách a dovedli je posoudit z hlediska nebezpečnosti a vlivu na zdraví člověka a na životní prostředí • uměli logicky uvažovat a řešit jednoduché zákonitosti chemických jevů • uměli pozorovat a zkoumat přírodu, provádět jednoduché experimenty a dokázali podle pracovních návodů zpracovat a vyhodnotit naměřené výsledky • uměli komunikovat, vyhledávat a interpretovat chemické informace a zaujímat k nim určité stanovisko Rozvržení učiva do ročníků: 1. ročník – 1. – 2. téma 2. ročník – 3. – 4. téma Strategie výuky: Předmět chemie se vyučuje v 1. a 2. ročníku a je rozčleněn do pěti základních tematických celků. Během obou ročníků jsou rovnoměrně zařazovaná praktická laboratorní cvičení, při kterých se žáci dělí na skupiny podle platných předpisů. Cvičení slouží k získání zručnosti při provádění chemických rozborů a k praktickému využití teoretických poznatků. Výběr tematického zaměření praktických činností se řídí potřebami oboru studia a možnostmi školy. Hodnocení výsledků žáků: Do celkového hodnocení žáků je zahrnuto ústní zkoušení, výsledky krátkých testů zaměřených na chemické názvosloví, rovnice a výpočty. Součástí hodnocení je také schopnost aplikace teoretických poznatků při praktických laboratorních cvičeních, zpracování a vyhodnocení získaných údajů.
111
Rozpracování učebních osnov CHEMIE Ročník Tématický celek 1.
1.Obecná 1. 1.chemie
Výstup Žák: • Rozlišuje pojmy těleso, chemická látka a směs • Používá správně pojmy prvek, sloučenina • Dokáže porovnat fyzikální a chemické vlastnosti chemických látek • Popíše metody oddělování složek ze směsí, zná jejich princip a uvede příklady využití těchto metod v praxi • Popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní částice • Vysvětlí podstatu radioaktivity, popíše štěpnou reakci atomových jader a její praktické využití v energetice • Popíše strukturu atomového obalu z hlediska kvantové mechaniky • Vysvětlí obecně platné zákonitosti, které vyplývají z periodické soustavy prvků, rozlišuje správně pojmy prvek a sloučenina • Zná názvy a značky nepřechodných a přechodných prvků • Chápe pojem oxidační číslo a dokáže ho využívat při tvorbě názvů a zapisování vzorců chemických sloučenin • Umí zapsat vzorce a odvozovat názvy anorganických sloučenin
112
Učivo • • • • •
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Diagnostika znalostí a vědomostí ze ZŠ Chemicky čisté látky a jejich sloučeniny Směsi homogenní, heterogenní a koloidní Vlastnosti chemických látek a směsí Oddělování jednotlivých složek ze směsí
• Složení a struktura atomového jádra • Radioaktivita, jaderná energie a její využití, biologické účinky jadrného záření • Složení a struktura atomového obalu • Periodická soustava prvků a její zákonitosti • Vzorce a názvy chemických prvků a sloučenin, oxidační číslo
PT: 2.2
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Umí vysvětlit podstatu chemické vazby, rozlišuje jednotlivé druhy vazby a dokáže je odvodit
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Chemická vazba, druhy chemické vazby, elektronegativita, kovová a koordinačně kovalentní vazba
• Dokáže vysvětlit chemickou reakci, umí ji • Chemické reakce, zápis chemických zapsat chemickou rovnicí a tu dokáže reakcí, faktory ovlivňující chemické vyčíslit, rozlišuje druhy chemických reakce, rozdělení chemických reakcí podle reakcí a chápe jejich principy různých kritérií • Chápe pojmy molární hmotnost, látkové množství a dokáže je vypočítat •
2.Anorganická 2.chemie
• • • • •
Provádí chemické výpočty pomocí látkového množství a trojčlenky, umí připravit roztoky požadovaného složení, aplikuje základní chemické výpočty při řešení praktických úloh Charakterizuje vybrané prvky a jejich sloučeniny Dokáže zhodnotit jejich využití v praxi a běžném životě Dokáže je posoudit z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí Charakterizuje základní druhy průmyslových hnojiv a zná možnosti jejich využití Dokáže posoudit vliv průmyslových hnojiv na životní prostředí a zdraví člověka 113
• Základní chemické veličiny, o Látkové množství, hmotnostní zlomek, molární hmotnost • Základní výpočty z chemických vzorců a rovnic, složení roztoků
• Vodík, kyslík a jejich sloučeniny • Nepřechodné prvky periodické soustavy a jejich významné anorganické sloučeniny • Přechodné prvky periodické soustavy a jejich významné anorganické sloučeniny • Průmyslová hnojiva
PT: 2.2
Ročník Tématický celek
2.
3.Chemie půdy
Výstup Žák: • Umí vypočítat obsah hlavních živin v jednotlivých hnojivech • Uplatňuje poznatky o určitých vlastnostech prvků a o určitých chemických reakcích
• • • • •
4.Organická 4.chemie
• • •
Učivo
• Kvalitativní analytické zkoušky (zkoušky suchou a mokrou cestou), důležité třídy kationtů a aniontů • Kvantitativní analytické zkoušky • (gravimetrie, odměrná a instrumentální analýza) Objasní pojem pevný organický podíl • Složení půdy půdy, huminové kyseliny • Koloidní částice v půdě, jejich rozdělení a funkce Dokáže popsat koloidní půdní částice Zná rozdělení a funkci půdních koloidních • Kyselost půdy částic a jejich význam při zadržování živin • Chemické reakce v půdě v půdě Objasní druhy půdní kyselosti a způsoby jejich odstranění Uvědomuje si význam amfoterních reakcí v půdě Zhodnotí postavení atomu uhlíku • Složení organických sloučenin (vazebné v periodické soustavě prvků vlastnosti atomu uhlíku) • Struktura organických sloučenin, radikály Umí vysvětlit chemickou vazbu atomu uhlíku • Izomerie Charakterizuje vlastnosti a využití alkanů, • Klasifikace a názvosloví uhlovodíků alkenů, alkynů a arenů • Chemické reakce organických sloučenin
114
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.1
Ročník Tématický celek
5.Procvičování 5.a upevňování 5.vědomostí 5.a.poznatků 6.Laboratorní 6.cvičení
Výstup Žák: • Dokáže tvořit vzorce a názvy uhlovodíků • Chápe principy základních organických reakcí (eliminace, adice, substituce) • Zná způsoby zpracování ropy, uvede využití jednotlivých frakcí v průmyslu a běžném životě, • Dokáže je posoudit z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí • Charakterizuje významné deriváty uhlovodíků • Zná způsob jejich výroby a jejich využití v praxi a běžném životě • Uvědomuje si vliv některých derivátů na zdraví člověka a na vliv na životní prostředí • Uvede důležité druhy plastů, jejich použití a následná likvidace
• Zná nebezpečné vlastnosti chemikálií • Zná laboratorní řád platný pro chemickou laboratoř • Zná zásady první pomoci v chemické laboratoři • Umí základní laboratorní techniky
115
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Přírodní zdroje uhlovodíků, jejich zpracování a využití
• • • • • • • • •
Funkční skupiny a deriváty uhlovodíků Halogenderiváty Dusíkaté deriváty Sirné deriváty Kyslíkaté deriváty (alkoholy, fenoly, éthery, aldehydy a ketony) Karboxylové kyseliny Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Heterocyklické sloučeniny Syntetické makromolekulární látky
• Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v chemické laboratoři • Základní laboratorní techniky • Příprava některých anorganických sloučenin • Příprava roztoků o určité koncentraci
PT: 2.2
Ročník Tématický celek
Výstup Učivo Žák: (vážení, filtrace, destilace, srážení, sušení, • Základní analytické metody promývání, titrace) • Kvalitativní a kvantitativní rozbory • Umí připravit roztok o požadované vzorků koncentraci • Výpočty a vyhodnocování výsledků • Umí provádět podle návodu základní kvalitativní a kvantitativní rozbory, vyhodnotit získané výsledky a vyjádřit je v požadované formě
116
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 BIOLOGICKO-CHEMICKÝ SEMINÁŘ Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Cílem výuky předmětu biologicko-chemický seminář je rozvíjet vědomosti a dovednosti z předmětů chemie, biologie, které získali v předchozích ročnících. Zároveň obohatit jejich znalosti dalším učivem, prohloubit a upevnit danou problematiku. Náplň předmětu přispívá k formování žádoucích vztahů žáků k přírodnímu prostředí, k pochopení dějů a vztahů v živé přírodě i v lidském organismu jako nedílné součásti přírodního prostředí. Žáci využívají znalostí z předmětu biologie a chemie v 1. a 2. ročníku. Cílem předmětu je shrnout a rozšířit poznatky biologických a chemických vědních oborů. Charakteristika učiva BIOLOGIE Vyučování biologické části předmětu je rozčleněno do dvou tématických celků. V celku biologie člověka se žák doplní výchozí antropologické poznatky získané na základní škole i v hodinách dějepisu a biologie, na kterých může učitel stavět při probírání látky. Žáci si dotvářejí postoje ke zdravému životnímu stylu a jsou směřováni k celoživotní zodpovědnosti za své zdraví. Zařazena je i výchova k bezpečnému sexuálnímu životu a proti negativním společenským jevům. Učivo ekologie a ochrany přírody pomůže žákům porozumět základním ekologickým souvislostem a zdůvodnit potřebu současné společnosti řešit ekologickou situaci cestou trvale udržitelného rozvoje. CHEMIE Vzdělávání ve vyučovacím předmětu chemie směřuje k tomu, aby žáci • ujasnili si základní pojmy a zákonitosti organické chemie a biochemie • samostatně uměli používat chemické názvosloví • uměli pracovat s chemickými rovnicemi, veličinami a jednotkami a dovedli tyto vědomosti • uplatňovat při řešení praktických úloh • získali nové a prohloubili si již probarné znalosti v oblasti organické chemie • pochopili zákonitosti metabolických dějů v organismech • znali základní charakteristiky jednotlivých organických sloučenin, biochemických jevů • ovládali využití a vlastnosti běžných chemických látek v odborné paxi i v občanském životě a jejich vliv na zdraví člověka a na životní prostředí • uměli aplikovat chemické poznatky v odborné složce vzdělávání i v praxi a občanském životě Strategie výuky: Předmět je vyučován ve 4. ročníku. Je rozdělen na biologickou a chemickou část. Při výuce je možné kromě výkladových a dialogických metod využívat i aktivizační metody, nebo některá
117
témata řešit problémovým způsobem. Výuka klade nároky na využívání pomůcek. Lze využívat obrazy, schémata, modely, videofilmy i internet. Hodnocení žáků: Žáci jsou průběžně hodnoceni při ústním i písemném zkoušení za dosaženou úroveň znalostí, za aktivitu i odborné vyjadřování, za samostatné zpracování zadaných úkolů. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Během výuky si žák rozvíjí komunikativní kompetence, a to jak při ústním, tak písemném prověřování, i při řízených diskusích a rozhovorech k jednotlivým tématům. Rozvíjet práci s komunikačními a informačními technologiemi bude žák při získávání informací k probírané problematice (zejména internet) a při jejich následném zpracování. Personálních kompetencí se dotýká hlavně část týkající se lidského zdraví. Po zvládnutí učiva má žák tyto kompetence: • aplikuje chemické a biologické poznatky v odborné složce vzdělávání a v praxi • vyhledává a využívá informace o chemických o chemických a biologických látkách. Průřezové téma Člověk a životní prostředí je nejvíce realizováno v celku Ekologie a ochrana prostředí.
118
Rozpracování učebních osnov BIOLOGICKO-CHEMICKÝ SEMINÁŘ Ročník Tématický celek 4.
1.Organická 1.chemie
Výstup Žák: • umí vysvětlit vazby mezi uhlíkovými • atomy v organických sloučeninách • zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné • pro strukturu organických sloučenin • charakterizuje alkany, alkeny, alkiny a aromatické uhlovodíky • zapíše organické sloučeniny různými typy • vzorců • chápe principy základních organických • reakcí (adice, eliminace, substituce, • polymerace), aplikuje jejich mechanismus • na konkrétní příklady reakcí • vysvětlí pojem izomerie a uvede jednotlivé • typy • zná způsob zpracování ropy frakční • destilací a uvede využití jednotlivých • frakcí v průmyslu a běžném životě • aplikuje pravidla systematického názvosloví • organické chemie při popisu derivátů, uvede • používané triviální názvy • charakterizuje významné deriváty • uhlovodíků , zná způsob jejich výroby a jejich využití v praxi a běžném životě 119
Učivo • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
ORGANICKÁ CHEMIE Vazebné vlastnosti uhlíku v Organických sloučeninách Struktura organických látek, radikály Reakce organických sloučenin Izomerie Rozdělení a názvosloví uhlovodíků Přírodní zdroje uhlovodíků, jejich Zpracování a využití Funkční skupiny a deriváty uhlovodíků Halogenderiváty Nitroderiváty Aminy Sirné deriváty ( thioly, sulfonové kyseliny) Hydroxyderiváty (alkoholy, fenoly) Aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny Substituční a funkční deriváty Karboxylových kyselin Heterocyklické sloučeniny Plasty, jejich rozdělení a význam Léčiva Detergenty
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.2
Ročník Tématický celek
2.Biochemie
Výstup Žák: • uvědomuje si vliv některých derivátů na • zdraví člověka a na životní prostředí • uvede nejběžnější druhy plastů a jejich • použití, jmenuje významné polymerní • sloučeniny • rozdělí léčiva podle jejich účinku • zná složení detergentů a popíše jejich • účinky na životní prostředí • uvědomuje si vliv některých derivátů na • zdraví člověka a na životní prostředí • uvede nejběžnější druhy plastů a jejich • použití, jmenuje významné polymerní • sloučeniny • rozdělí léčiva podle jejich účinku • zná složení detergentů a popíše jejich • účinky na životní prostředí • charakterizuje biogenní prvky a uvědomuje • si jejich nezastupitelnost • objasní strukturu jednotlivých sloučenin, • jmenuje významné zástupce • uvede rozdělení, funkci a význam • sacharidů, lipidů, bílkovin, vitaminů, • enzymů, hormonů a nukleových kyselin • pro živé organismy • vysvětlí podstatu anabolických a katabolických reakcí • chápe energetiku metabolismu 120
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.2
• • • • • • • • •
BIOCHEMIE Chemické složení živých organismů, Zastoupení jednotlivých prvků a sloučenin Základní funkce organických látek V živém organismu Základní biochemické anabolické a katabolické děje, jejich vzájemné vztahy Metabolismus sacharidů, lipidů, dusíkatých látek, organických kyselin Biosyntéza nukleových kyselin Energetika metabolismu Základy mikrobiochemie
PT: 2.1 PT: 2.2
Ročník Tématický celek
3.Biologie 3.člověka
Výstup Žák: • vysvětlí průběh a význam fotosyntézy a chemosyntézy • popíše glykolýzu, pentozový cyklus • chápe důležitost Krebsova ( citrátového cyklu ), dýchání • umí vysvětlit vznik bílkovin, DNA, RNA • chápe souvislosti metabolismu jednotlivých organických látek • uvede příklady využití biochemických reakcí mikroorganismů v zemědělství a potravinářství (výroba siláží, výroba etanolu, výroba kysaných výrobků) • zná principy jednotlivých druhů kvašení • orientuje se v účincích antibiotik na hospodářská zvířata • využívá znalostí o orgánových soustavách pro pochopení vztahů probíhajících ve vlastním těle • popíše anatomickou stavbu lidského těla • vysvětlí funkce orgánových soustav • uvede zásady správné výživy a zdravého životního stylu • rozdělí původce nemocí, včetně způsobů ochrany a léčby • popíše negativní společenské vlivy a předpokládá možnosti, jak je minimalizovat a jak jim předcházet
121
Učivo • Využití metabolismu některých • Mikroorganismů v zemědělství a potravinářství • Antibiotika v zemědělství
• • • •
Anatomická stavba lidského těla Funkce orgánových soustav člověka Zdraví a nemoc Alkoholismus, kouření, drogy, gamblerství, sexuální promiskuita, pohlavní nemoci
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.6 4.Ekologie 4.a ochrana 4.přírody
• správně používá základní ekologické pojmy • rozliší a charakterizuje biotické a biotické podmínky prostředí • popíše vztahy mezi organismy • objasní stavbu ekosystému • popíše hlavní znaky jednotlivých ekosystémů • roztřídí a popíše tyty ekosystémů na Zemi • objasní základní způsoby ochrany přírody v ČR
122
• • • • • • •
Základní ekologické pojmy Biotické a biotické podmínky prostředí Jedinec, populace, společenstvo Vztahy mezi organismy Stavba, funkce a typy ekosystémů Biomy Ochrana přírody v ČR
PT: 2.2 PT: 2.3
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu ZÁKLADY MECHANIZACE Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle: Cílem předmětu mechanizace je rozvíjet vědomosti a dovednosti získané ve fyzikální složce přírodovědného vzdělání, poskytnout žákům základní znalosti o konstrukci, funkci, seřízení, obsluze, údržbě a optimálním využívání zemědělské techniky. Dále žáci získávají přehled o stavbách používaných v zemědělství. Žáci se učí ovládat potřebnou odbornou terminologii, která se týká mechanizačních prostředků probíraných v navazujících okruzích pěstování rostlin, chov zvířat, zpracování rostlinných a živočišných produktů a praxe. Charakteristika učiva: Vyučování základů mechanizace směřuje k tomu, aby žáci dovedli: • • • • • • • • • •
používat odbornou terminologii a přesně se vyjadřovat rozumět základům technického kreslení popsat konstrukci, funkci, seřízení, obsluhu a údržbu zemědělské mechanizace rozumět vysoké dopravní náročnosti v zemědělství a používání mobilní techniky popsat stavby v zemědělství a jejich využití určovat vazby mezi zemědělskou mechanizací a péčí o životní prostředí zaujímat stanoviska při aplikaci mechanizace v podmínkách pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat, ve službách pro zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu řešit otázky efektivního provozu a využívání zemědělské techniky s ohledem na životní prostředí, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Předmět prohlubuje postoje žáků ve vztahu k životnímu prostředí a na druhé straně vytváří vztah k majetku a jeho udržování. Hlavními tématickými celky jsou : • • • • • •
základy fyziky, témata o konstrukci, částech a složení strojů, doprava a elektřina v zemědělství skupina strojů na zpracování půdy a aplikace látek, stavby stroje a mechanizace v živočišné výrobě poměrně rozsáhlá témata zahrnují stroje v rostlinné výrobě od setí až po sklizeň a doplnění o prvky automatizace
Nedílnou součástí těchto témat jsou odborné exkurze v zemědělské výrobě. Strategie výuky: Předmět se vyučuje v 1., 2. a 3. ročníku a je rozložen do 21. nosných tématických celků.
123
1. ročník 1. - 7. téma 2. ročník 8. - 13. téma 3. ročník 14. - 19. téma Výuka předmětu bude pro žáky zajímavá, neboť v hodinách teorie žáci pod vedením učitele řeší využívání mechanizačních prostředků v konkrétních podmínkách, které přímo nevyzují na předmět praxe. Do tohoto předmětu jsou zařazena základní témata fyziky, poznatky získané výukou jsou směřovány do praktického využití v zemědělství. Na základě řešení konkrétních příkladů odvozují obecná pravidla. K rozšíření rozhledu využijí prostředky výpočetní techniky s použitím internetu v učebně informatiky. Získané a ucelené vědomosti zpracují žáci formou referátů a formou samostatných písemných prací, které následně prezentují v doprovodných cvičeních. Při výuce v 2. ročníku jsou do výuky zařazena cvičení, při kterých je třída dělena do skupin. Cvičení probíhají v odborné učebně a dle probíraných témat částečně na školním hospodářství. V těchto hodinách je využíváno mechanizace vlastní či mechanizace školního statku. Nedílnou součástí jsou odborné exkurze, část individuální praxe, návštěvy tématických výstav a zemědělských soutěží. Hodnocení výsledků žáků: Hodnocení žáků bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva, schopnost aplikovat získané poznatky v praxi. Součástí hodnocení bude samostatnost při navrhování vhodných mechanizačních prostředků s ohledem na ekonomické a ekologické aspekty. Hodnocení je založeno na využití kombinace známek, které žáci získávají z individuálních testů, které jsou zařazeny po probrání příslušných tématických celků. Výsledná známka vychází z minima dvou známek získaných z písemného projevu, dále známek z referátů na zadaná mechanizační témata. Ústní zkoušení je zařazeno jako součást hodnocení žáka minimálně jedenkrát za pololetí. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Učivo daného předmětu vytváří řešení problémů a problémových situací cestou volby vhodných strojů a zařízení. Jejich seřízení podle specifických výrobních podmínek s využitím znalostí principu činnosti stroje. Při základních výpočtech provozního charakteru žáci aplikují základní matematické postupy, při zpracování zadaných úkolů využívají internet, odbornou literaturu s technickou dokumentací. V předmětu základy mechanizace je realizované průřezové téma „Člověk a životní prostředí“ / 1 / tím, že žáci jsou vedeni k využívání zemědělské techniky s ohledem na životní prostředí. Žáci jsou během výuky vedeni k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií . Tak se uplatňuje průřezové téma „Informační a komunikační technologie“ / 2 /, do učiva je zařazeno též průřezové téma „Člověk a svět práce „/ 3 /.
124
Rozpracování učebních osnov ZÁKLADY MECHANIZACE Ročník Tématický celek 1.
1.Mechanika
2.Molekulová 2.fyzika 2.a termika
3.Optika
Výstup Žák: • rozliší druhy pohybu a řeší jednoduché úlohy • určí sily působící na těleso • vypočítá mechanickou práci a výkon • vypočítá energii tělesa • určí výslednici sil působící na těleso • aplikuje Archimédův zákon • vysvětlí změny tlaku v proudící kapalině • umí vyjádřit teplotu • popíše vlastnosti látek • řeší jednoduché úkoly tepelné výměny • vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a její využití v technické praxi • řeší jednoduché příklady tepelné výměny • popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a technické praxi • popíše způsoby šíření mechanického vlnění • umí charakterizovat základní vlastnosti zvuku • chápe negativní vlivy zvuku a zná způsoby ochrany • chápe světelné jevy na rozhraní prostředí • řeší úlohy geometrické optiky • vysvětlí funkci lidského oka , korekci jeho vad
125
Učivo 17. Kinematika /pohyb rovnoměrný, zrychlený, volný pád, rovnoměrný pohyb/ 18. Dynamika 19. Mechanická práce, výkon, energie 20. Mechanika tuhého tělesa 21. Mechanika tekutin
1. 2. 3. 4.
Kinetická teorie látek Teplo a teplota Teplotní roztažnost Struktura látek, přeměny skupenství
• Světlo a jeho šíření /rychlost světla, jevy na rozhraní prostředí, vlnové vlastnosti světla/ • Geometrická optika /zrcadla, čočky, oko/ • Elektromagnetické záření
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.1.
PT: 2.2.
PT: 2.3.
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: 4.Technologický • rozdělí používané materiály 4.základ • určí jednotlivé druhy materiálů charakterizuje vlastnosti materiálů • provede jednoduché technické nákresy, zná kótování a popisování • orientuje se v technických výkresech 5.Části strojů, • charakterizuje jednotlivé části strojů 5.složení • určí význam použití částí na strojích 5.zemědělských • zná různá hlediska rozdělení 5.strojů zemědělských strojů • rozlišuje základní názvosloví při popisu strojů • vysvětlí použití energetických zdrojů v zemědělství • popíše ovládací soustavy u strojů a zařízení 6.Doprava • vysvětlí rozdělení dopravníků 6.v zemědělství • popíše dopravu různých druhů materiálů • na příkladech vysvětlí složení a optimální • použití dopravních prostředků a jejich • výhody a nevýhody z hlediska • ekonomického a ekologického • správně používá základní pojmy pro • BOZP a hygienu práce 7.Elektřina • objasní specifika elektrifikace zemědělství 7.v zemědělství • rozlišuje jednotlivé druhy elektromotorů • vysvětlí význam osvětlení a el. vytápění
126
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.1. PT: 3.2.
• • • •
Konstrukční materiály provozní materiály Stavební materiály Vlastnosti materiálů Technické kreslení
• • • • • • • •
Spoje a spojovací součásti Přenášení otáčivého pohybu Převody Mechanizmy Potrubí Motory Tažné prostředky Ovládací soustavy
PT: 3.3.
• • • • • • •
Druhy dopravníků Doprava kapalin Nemotorové dopravní prostředky Motorové dopravní prostředky Paletizace a zařízení pro manipulaci Dopravní linky Zásady bezpečnosti a hygieny práce v zemědělské dopravě Rozvod elektrického proudu Elektromotory Osvětlení a elektrické vytápění Ochrana před škodami způsobenými
PT: 1.2. PT: 3.4.
• • • •
PT: 1.1. PT: 2.4. PT: 3.5.
Ročník Tématický celek
2.
Výstup Žák: • bezpečně používá el. spotřebiče • poskytne první pomoc při úrazu el.proudem 8.Stroje pro • vysvětlí hlediska pro rozdělení strojů, 8.zpracování • charakterizuje jednotlivé skupiny strojů 8.půdy • podle varianty zpracování půdy provádí popis pluhů • zná teorii orby • rozlišuje a charakterizuje stroje na předseťové zpracování půdy • zařadí stroje na zpracování půdy během vegetace • popíše seřízení strojů • posoudí vhodnost použití strojů, s ohledem na zvolenou technologii pěstování 9.Stroje pro • rozumí rozdělení strojů pro aplikaci látek 9.aplikaci tuhých • charakterizuje složení jednotlivých strojů 9.a kapalných • popíše způsoby seřízení dávky rozmetadel 9.látek a postřikovačů • řeší výpočet výkonnosti rozmetadel a postřikovačů • posoudí vhodnost použití strojů pro aplikaci s ohledem na životní prostředí 10.Stroje pro • charakterizuje specifika okopanin pro 10.sklizeň sklizeň a skladování 10.okopanin • rozlišuje přímou a dělenou sklizeň okopanin a je schopen pro ně navrhnout
127
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• El. Proudem, první pomoc při úrazu el. Proudem • • • • •
Hlediska pro rozdělení strojů Základní zpracování půdy Předseťové zpracování půdy Zpracování půdy během vegetace Seřízení a údržba strojů na zpracování půdy • Bozp se stroji na zpracování půdy
PT: 1.1. PT: 3.6.
• • • • • • •
Rozmetadla tuhých hnojiv Aplikace kapalných hnojiv Postřikovače a rosiče Závlahy Seřízení a údržba rozmetadel a Postřikovačů Ochrana krajiny
PT: 3.7.
• • • •
Technologické zvláštnosti okopanin Sklízeče brambor Posklizňová úprava a skladování brambor Sklízeče řepy a cukrovky
PT: 3.8. PT: 3.9.
Ročník Tématický celek
11.Stavby 11.v živočišné 10.výrobě
12.Mechanizace 12.pro krmení 12.a ošetřování 12.hosp.zvířat
13.Mechanizace 13.pro dojení 13.a chlazení
Výstup Žák: vhodné stroje • charakterizuje složení jednotlivých strojů • vysvětlí činnosti posklizňové úpravy a skladování brambor • sklizeň a zpracování cukrové řepy • správně používá názvosloví jednotlivých • způsobů ustájení zvířat • ovládá základní odbornou terminologii • popisu stájí zvířat – znázorní členění stájí • rozlišuje výhody a nevýhody jednotlivých systémů ustájení • vysvětlí trendy nových staveb • zná činnosti přípravy krmiv, včetně použité mechanizace • rozlišuje jednotlivé způsoby krmení podle druhu zvířat, způsobu ustájení a zvolené technologie, ovládá správné názvosloví použitých strojů • charakterizuje mechanizaci pro krmení, napájení • vysvětlí způsoby odstraňování chlévské mrvy, močůvky, kejdy • popíše a vysvětlí funkci vnitřního členění stájí • popíše princip činnosti dojícího stroje • rozdělí dojící zařízení • popíše jednotlivé části dojících zařízení • charakterizuje jednotlivé typy dojíren
128
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Hlediska rozdělení staveb • Popis základních částí stájí pro zvířata • Výhody a nevýhody stávajících objektů, trendy novostaveb
PT: 3.10.
• • • • • • •
Příprava krmiv Zakládání krmiv – skot Mobilní krmící linky – skot Krmení prasat Krmení drůbeže Napájení Odstraňování chlévské mrvy, močůvky, kejdy • Zábrany, vázání, hrazení
PT: 3.11.
13.mléka • Činnost dojícího stroje • Dojící zařízení – rozdělení a části • Dojírny
PT: 3.12.
Ročník Tématický celek
3.
Výstup Žák: • objasní pojem „dojící robot“
Učivo
14.Mechanizační • objasní specifika mechanizace používané 14.prostředky při produkci vajec 14.pro sběr, • správně používá základní pojmy 14.třídění vajec, mechanizace drobnochovů a netradičních 14.mechanizace chovů 15.Stroje na setí • vysvětlí hlediska pro rozdělení secích 15.a sázení strojů • popíše konstrukci výsevního ústrojí, funkci a seřízení • znázorní postup při setí, charakterizuje • pojmy kolejový řádek, znamenák, používá je při volbě dalších strojů • zvolí nové technologie používaných při setí a sázení • popíše konstrukci sazečů brambor • zařadí sázení do technologickéhopostupu,včetně systému odkameňování 16.Stroje na • vysvětlí hlediska pro rozdělení žacích 16.sklizeň pícnin strojů 14.teorie sečení • popíše konstrukci žacího ústrojí u různých typů sklízečů • vysvětlí činnosti obracečů, shrnovačů, sběracích a senážních vozů a sběracích lisů • zařadí je do technologie sklizně
129
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • • •
Dojící roboty Ošetření mléka po nádoji V drobnochovech a netradičních chovech Způsoby chovu drůbeže Specifika mechanizace drobnochovů a netradičních chovů
• • • • • • •
Rozdělení secich strojů Výsevní ústrojí – konstrukce, funkce Seřízení Teorie setí Secí kombinace, bezorebné setí Sazeče Nové technologie sázení brambor
PT: 3.14.
• • • • • • • •
Žací stroje a mačkače Obraceče a shrnovače Sběrací vozy a senážní vozy Sběrací lisy Sklízecí řezačky Stroje pro konzervaci Objekty pro uložení konzervované Píce
PT: 1.3. PT: 3.15.
PT: 3.13.
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • charakterizuje sklízecí řezačku • vysvětlí pojem konzervace píce • popíše skladovací prostory pro uložení konzervované píce 17.Stroje pro • charakterizuje pojmy přímá a dělená 17.sklizeň sklizeň 17.obilovin • popíše hlavní části a funkce obilního kombajnu • vysvětlí tok obilní hmoty kombajnem • popíše hlavní činnosti posklizňové úpravy a skladování zrna • zvolí vhodné prostředky pro sklizeň slámy a manipulaci s ní 18.Automatizace • vysvětlí pojem automatizace 18.v zemědělství • uvede příklady mechanizace a • automatizace v zemědělství • popíše příklad automatizace v zemědělství 19.Souhrnné • umí využít získané teoretické znalosti, 19.opakování • dovede aplikovat tyto znalosti při výběru 19.učiva ze jednotlivých technologií v praxi 19.základů19. • dovede sestavit odpovídající 19.mechanizace technologické linky s ohledem na životní prostředí a ekonomickou spotřebu energií • umí získané vědomosti použít při základních ekonomických výpočtech
130
Učivo
• • • •
Charakteristika sklizně obilovin Sklízecí mlátičky – rozdělení, popis Třídění, sušení, úpravy a skladování zrna Sklizeň slámy, přepravníky a manipulace
• Podstata automatizace • Současný stav v čr a ve světě • Příklady – navigace gps, krmné automaty, dojící automaty (roboty)
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.4. PT: 3.16.
PT: 2.5. PT: 3.17.
PT: 1.5. PT: 2.6. PT: 3.18.
Náměty pro praktická cvičení 1. Popis strojů – opakování součásti strojů stroje na přípravu půdy stroje pro aplikaci hnojiv a postřiků 2. Sklizeň okopanin postup při sklizni kombinovaný sklízeč brambor technologie posklizňové úpravy 3. Technologie krmení – krmné vozy rozdělení krmných míchacích vozů (KMV) hlavní části 4. Technologie dojení – dojírny součásti dojírny postup práce v dojírně 5. Popis secích strojů konstrukce, funkce a seřízení výsevku typy výsevních ústrojí 6. Popis žacích strojů konstrukce a funkce jednotlivých částí 7. Popis sklízecí mlátičky axiální a tangenciální mláticí ústrojí 8. Procvičení vybraného tématu novodobé stavby, nákup strojů a nových technologií 9. Závěrečné opakování
131
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Vyučovací předmět pěstování rostlin je třeba chápat jako součást celé složky odborného vzdělávání. Výuka vybavuje žáky potřebnými znalostmi a dovednostmi pro pochopení realizace základních technologických postupů při pěstování zemědělských plodin. Učivo vytváří prostor pro aplikaci poznatků získaných v přírodovědné oblasti vzdělávání i v dalších odborných i všeobecných předmětech a umožňuje tak budoucímu odborníkovi řešit problémové situace z pohledu technologického, technického, ekonomického i ekologického. Předmět usiluje o vytváření smyslu pro zodpovědnost, prohloubení morálního a estetického cítění k živým organismům a životnímu prostředí. Přispívá k utváření postojů a hodnotových orientací žáků ke zdravému životnímu stylu. Charakteristika učiva Obsah vyučovacího předmětu má dva základní tématické okruhy. První okruh obecného pěstování rostlin, zaměřený na vztah biotických a biotických složek prostředí, učí žáky hledat a chápat souvislosti mezi procesy a ději propojujícími prostředí a živé soustavy. Druhý učební okruh je orientován na pěstitelské technologie. Žák si nejprve vytváří soustavu obecných technologických operací, které ve čtvrtém ročníku aplikuje konkrétně v jednotlivých technologiích pěstování zemědělských plodin. Opatření jsou navrhována s přihlédnutím k moderním zásadám a postupům pěstitelství při současném respektování legislativních předpisů a podmínek trvale udržitelného rozvoje a ekologického zemědělství. Součástí druhého obsahového okruhu je osvojení poznatků spojených se zpracováním rostlinných produktů a problematika šlechtění a semenářství. Strategie výuky Předmět se vyučuje od 1. do 4. ročníku, výuka je rozdělena na teoretickou část a cvičení, učivo je rozčleněno do 15 nosných tématických celků. Rozvržení učiva do ročníků: • • • •
ročník: 1. – 3. tématický celek ročník: 4. – 7. tématický celek ročník: 8. – 11. tématický celek ročník: 12. – 15. tématický celek
Při výuce je možno využívat kromě metod dialogických a výkladových i další aktivizační metody, při kterých budou rozvíjeny mezipředmětové vazby na učivo biologie a ekologie, chemie, chovu zvířat, základů mechanizace, praxe, ekonomiky a podnikání. Nároky jsou kladeny na využívání pomůcek, modelů, videozáznamů, obrazů, atlasů, odborné literatury a časopisů, legislativní dokumentace, norem a metodik, internetu.
132
Cvičení z pěstování rostlin se realizují v odborné učebně, v laboratoři chemie, v okolním terénu, na botanické zahradě a na pozemcích školního hospodářství. Zde je také možno ověřovat si tak získané poznatky prakticky.Používány jsou i prostředky výpočetní techniky pro získávání aktuálních zemědělských informací. Kontakt se zemědělskou odbornou veřejností umožní žákům vhodně zvolené přednášky, besedy, návštěvy odborných výstav (Zemědělská výstava Hadačka, Výstavy v Lysé nad Labem, Agroobchod Nové Strašecí) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Žák je hodnocen průběžně při ústním zkoušení za dosaženou úroveň znalostí, za aktivitu a odborné vyjadřování během vyučování. Hodnocení doplňují souhrnná písemná prověřování i drobné testy, výsledky samostatné práce žáků, výstupy z praktických cvičení, praktická poznávání druhů kulturních rostlin, osiv, hnojiv a škodlivých činitelů. Při hodnocení je kladen důraz na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, hodnocena je i samostatnost při navrhování vhodných technologických postupů při pěstování rostlin s ohledem na ekologické a ekonomické aspekty. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Během výuky se u žáků rozvíjí komunikativní kompetence, a to jak při ústním tak písemném prověřování vědomostí,tak i při řízených rozhovorech a diskusích k vyučovaným tématům. Žáci mají být schopni srozumitelně formulovat myšlenky, používat odbornou terminologii, obhajovat své názory, vhodně argumentovat , ale zároveň respektovat názory ostatních. Dále jsou žáci schopni využívat ICT při získávání požadovaných informací i při přípravě na vyučování. Během řešení různě náročných úkolů jsou žáci schopni aplikovat základní matematické postupy. Z průřezových témat je nejvíce realizováno téma Člověk a životní prostředí, protože enviromentální otázky a respektován í životního prostředí souvisí s volbou jakéhokoliv technologického postupu při obdělávání půdy, pěstování rostlin, hospodaření v krajině.
133
Rozpracování učebních osnov PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN Ročník Tématický celek 1.
1.Povětrnostní 1.činitelé
1.
2.Půdní činitelé
Výstup Žák: • chápe biologickou podstatu vztahů a procesů mezi organismy a prostředím • odvodí souvislost jednotlivých povětrnostních činitelů se základními vegetačními podmínkami rostlin • objasní zákonitosti vzniku jednotlivých povětrnostních situací a jevů • obsluhuje běžné meteorologické přístroje a vyhodnocuje získané údaje • orientuje se v termínech synoptické meteorologie a dokáže využít informace z předpovědi i v profesním a osobním životě • sestaví místní předpověď počasí na základě stavu a vývoje povětrnostní situace • vyhodnocuje meteorologické a klimatické údaje ve vztahu k pěstovaným rostlinám • odvozuje souvislosti mezi klimatickými a pěstitelskými oblastmi ČR • přiřazuje k jednotlivým pěstitelským oblastem hlavní pěstované plodiny • vyvozuje ze získaných fenologických poznatku vhodná opatření pro zemědělskou praxi • určí základní nerosty a horniny, popíše jejich složení a vliv na půdní vlastnosti
134
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Vztahy mezi organismy a prostředím • Povětrnostní činitelé, jejich měření a hodnocení • Předpovídání počasí • Podnebí a vegetace • Fenologie
• Litosféra, pedosféra • Nerosty a horniny
PT: 2.1 PT: 2.2,
Ročník Tématický celek
3.Osevní 3.postupy
Výstup Žák: • vysvětlí proces vzniku půdy • charakterizujte složení, fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a je schopen posoudit jejich vliv na pěstované rostliny • navrhuje opatření pro zlepšení půdních vlastností a úrodnosti půdy • rozlišuje půdní druhy a půdní typy a dokáže je vhodně zvolit pro pěstované plodiny • navrhuje opatření pro zlepšení půdních vlastností a úrodnosti půdy • provádí jednoduché půdní rozbory • posoudí zařazení půdy do BPEJ a vyhodnotí výsledky kontroly úrodnosti půdy • si uvědomuje důsledky poškození půdy a posuzuje opatření pro ochranu půdního fondu • si osvojí zásady střídání plodin na orné půdě • sestaví různé typy osevních postupů vhodných do určitých pěstitelských oblastí • vyhodnotí a posoudí strukturu osevního postupu • vysvětlí rozdíl mezi klasickým a půdoochranným osevním postupem
135
Učivo • Zvětrávání nerostů a hornin, vznik půd • Složení a vlastnosti půdy • Půdotvorní činitelé a morfogenetické půdní typy • Ochrana půd
• Osevní postup, hon, meziplodina, monokultura, únava půdy • Zásady střídání hlavních polních plodin na orné půdě • Sestavování osevních postupů
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek 2.
4.Výživa rostlin 4.a hnojení
Výstup Žák: • vysvětlí základní zákony výživy rostlin • porovná prvkové a látkové složení rostlin v různých růstových fázích¨ • roztřídí živiny na makrobiogenní, oligobiogenní a mikrobiogenní, uvede formu živin, v jaké je rostlina přijímá • vysvětlí a popíše příjem vody rostlinou • k jednotlivým živinám uvede význam a projevy nevyvážené výživy • popíše fáze kořenového příjmu živin, vysvětlí princip výměnné reakce v půdě • uvede činitele ovlivňující příjem živin kořeny, navrhuje vhodná opatření ke zlepšení efektivity příjmu živin • objasní princip mimokořenové výživy rostlin, její význam a uplatnění v celkové výživě • roztřídí zásobu živin v půdě, vysvětlí, jak jsou vázány kationty a anionty • rozdělí soustavu hnojiv, k jednotlivým skupinám uvede účinky hnojiv na plodiny a na prostředí • vyjmenuje statková hnojiva, uvádí jejich složení, způsob výroby, skladování a použití s ohledem na životní prostředí a efektivitu hnojení • vyjmenuje průmyslová hnojiva, uvádí jejich složení, reakci v půdě a použití s ohledem na formu živiny, životní 136
Učivo • • • • • • • • •
Zákonitosti ve výživě rostlin Prvkové a látkové složení rostlinného těla Rozdělení živin a jejich funkce Příjem vody rostlinou Příjem živin kořeny a listy Obsah živin v půdě Statková hnojiva Průmyslová hnojiva Zásady aplikace hnojiv ekonomická efektivnost hnojení a vliv na životní prostředí
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.7 PT: 2.1
Ročník Tématický celek
2.
Výstup Žák: prostředí a efektivitu hnojení • uvede zásady míchaní hnojiv a vhodné podmínky pro skladování hnojiv • uvede vhodná hnojiva pro alternativní systémy hospodaření a odůvodní jejich použití 5.Zpracování • vysvětlí základní cíle zpracování půdy 5.půdy • rozdělí systém zpracování půdy na základní a předseťové zpracování půdy • navrhuje vhodnou skladbu strojů a nářadí pro klasické zpracování půdy k jednotlivým plodinám • vysvětlí zásady minimalizace ve zpracování půdy • posuzuje přednosti a nevýhody minimalizace zpracování půdy • navrhuje vhodnou skladbu strojů a nářadí pro minimální zpracování půdy • rozdělí pracovní operace předseťového zpracování půdy • navrhuje vhodnou skladbu strojů a nářadí pro předseťové zpracování půdy • navrhuje jednotlivé pracovní operace při zpracování půdy před založením porostů jednotlivých plodin 6. Osivo a sadba • vysvětlí základní pojmy • vysvětlí základní vlastnosti osiva a sadby, navrhuje možnosti jejich ovlivnění
137
Učivo
• Základní pojmy • Základní zpracování půdy – podmítka, orba, speciální druhy orby • Minimalizace zpracování půdy • Předseťové zpracování půdy • Zásady zpracování půdy před založením porostů jednotlivých druhů plodin
• Základní pojmy • Vlastnosti osiva a sadby • Příprava osiva a sadby
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.1
Ročník Tématický celek
3.
Výstup Žák: • vyhodnotí kvalitu osiva a sadby podle výsledků rozborů osiva a sadby • navrhuje vhodné způsoby přípravy osiva a sadby • správně určí základní parametry porostu – hloubka setí, termín setí • vybírá vhodné způsoby založení porostů zemědělských plodin podle technologických požadavků i podle nároků plodin • vypočítá potřebu osiva a sadby 7.Ošetřování • vzhledem ke stavu porostu, přírodním 7.porostů za a půdním podmínkám a zvolené 7.vegetace technologii pěstování navrhuje optimální způsoby ošetřování rostlin během vegetace 8.Plevele • provede rozdělení plevelů podle hospodářské významnosti, podle způsobu rozmnožování a podle šíření • vyjmenuje způsoby regulace plevelů a zdůvodní vhodnost použitého způsobu na konkrétních druzích plevelů • pozná předložené druhy plevelů, roztřídí je do skupin podle nebezpečnosti a obtížnosti hubení 9.Sklizeň plodin • rozlišuje obecné druhy zralosti zemědělských plodin • podle příznaků na pěstovaných rostlinách
138
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Základní parametry porostu – hloubka setí, termín setí • Způsoby zakládání porostů jednotlivých plodin • Výpočet výsevku
• Pracovní operace používané v porostech plodin • Hodnocení kvality jednotlivých pracovních operací • Rozdělení, charakteristika a šíření plevelů v kulturních rostlinách • Způsoby regulace zaplevelení – mechanické, biologické a chemické způsoby
• Stupně zralosti zemědělských plodin • Sklizeň hlavních produktů
PT: 1.3 PT: 1.7 PT: 2.1
Ročník Tématický celek
3.
10.Zelinářství
Výstup Žák: určí stupeň zralosti a stanoví optimální termín a způsob sklizně v závislosti na zvolené technologii • podle získaných produktů navrhuje vhodnou posklizňovou úpravu, podmínky a způsoby skladování produktů • vysvětlí základní způsoby a principy konzervace píce • vybírá možnosti konzervace rostlinných produktů v závislosti na jejich kvalitě a následném využití • uvede základní rozdělení zeleniny • vysvětlí význam zeleniny ve výživě člověka • charakterizuje základní pěstitelské podmínky pro pěstování zeleniny s ohledem na místní region • vyhodnocuje základní klimatické činitele – teplota, srážky, půda, podnebí s ohledem na pěstované druhy zeleniny • vysvětlí na příkladech zásady sestavování zelinářských osevních postupů • rozdělí pěstované druhy zeleniny do jednotlivých skupin podle výsledného produktu • vysvětlí technologii pěstování jednotlivých skupin zeleniny (výživa a hnojení , příprava půdy, založení porost, ošetřování porotu za vegetace, včetně 139
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Sklizeň vedlejších produktů • Konzervace píce
• • • • • • • • •
Rozdělení a význam zeleniny Obecné zásady pěstování zeleniny Košťálová zelenina Kořenová zelenina Cibulová zelenina Plodová zelenina Listová zelenina Ostatní druhy zeleniny Konzervace ovoce a zeleniny
PT: 1.3 PT: 3.6
Ročník Tématický celek
3.
11.Ovocnářství
Výstup Žák: chorob a škůdců, sklizeň) • vyhledá vhodné odrůdy jednotlivých druhů zeleniny vhodných pro místní region • vyhledá vhodné přípravky pro ochranu zeleniny prosti chorobám a škůdcům • popíše technologii konzervace zeleniny • rozdělí pěstované ovocné druhy • vysvětlí význam ovoce ve výživě člověka • vysvětlí postup při zakládání ovocného sadu (včetně sadbového materiálu) • charakterizuje základní klimatické podmínky vhodné pro pěstování ovocných rostlin • vysvětlí základní zásady výživy ovocných rostlin • popíše základní pěstitelské tvary • vysvětlí základní zásady řezu ovocných rostlin • rozpozná hlavní choroby a škůdce ovocných rostlin • na příkladech uvede zásady sklizně a skladování ovoce • prostřednictvím informačních zdrojů vyhledá a navrhne vhodné odrůdy pro místní region, vhodné přípravky na ochranu rostlin • popíše technologii konzervace ovoce
140
Učivo
• • • • • • • •
Rozdělení a význam ovocných rostlin Postup při zakládání ovocného sadu Pěstitelské tvary ovocných rostlin Řez ovocných rostlin Výživa a hnojení ovocných rostlin Choroby a škůdci ovocných rostlin Sklizeň a skladování ovoce Konzervace ovoce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.3 PT: 3.6 PT: 4.1
Ročník Tématický celek 4.
12.Technologie 12.pěstování 12.zemědělských 12.plodin včetně 12.jejich 12.zpracování (obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny, okopaniny, pícniny, siličnaté rostliny)
Výstup Žák: • orientuje se v celkové situaci pěstování jednotlivých druhů rostlin v regionu, ČR i ve světe • uvádí k jednotlivým plodinám hospodářské využití, hlavní a vedlejší produkty • charakterizuje biologické vlastnosti plodin • rozpozná a určí u jednotlivých plodin vývojové fáze • doporučí vhodnou pěstitelskou oblast pro pěstování plodiny vzhledem k jejím nárokům na prostředí • navrhuje vhodné technologické postupy přípravy půdy, pěstování, ošetření a sklizně • k navrhovaným technologiím doporučí vhodnou výživu a ochranářské zákroky • dokáže posoudit výnosový potenciál plodin a zdůvodnit dosažený výnos • vybere vzhledem ke kvalitě produktu nejvhodnější způsob posklizňové úpravy • popíše postup odběru vzorků rostlinného materiálu pro hodnocení jeho vlastností • orientuje se v soustavě česných státních norem používaných při výkupu a proději rostlinných produktů • uvede způsoby a podmínky skladování rostlinných produktů včetně možných skládkových chorob a škůdců zásob 141
Učivo • Hospodářský význam jednotlivých plodin a jejich biologická charakteristika • Nároky plodina na podnebí, půdu a zařazení do osevního postupu • Technologické postupy pro pěstování jednotlivých plodin • Základní a předseťová příprava půdy, hnojení setí či sázení, ošetřování porostů • Plán hnojení a ochrany rostlin • Sklizeň plodin, posklizňová úprava a uskladnění úrody • Hodnocení produktů rostlinné výroby • Uchování a konzervace produktů • Skládkové choroby a škůdci zásob • Zpracování obilovin – výroba mouky, sladu • Zpracování olejnin – získávání oleje • Zpracování brambor – výroba škrobu • Zpracování cukrovky – výroba cukru • Kvasné procesy – výroba piva a lihu
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3 PT: 2.1 PT: 3.2 PT: 3.6 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
4.
Výstup Žák: • vysvětlí principy konzervace rostlinných produktů • popíše technologické postupy a principy při výrobě mouky, sladu, oleje, škrobu, cukru • vysvětlí princip kvasných technologií, popíše výrobu piva, lihu • popíše technologické postupy a principy při výrobě mouky, sladu, oleje, škrobu, cukru • vysvětlí princip kvasných technologií, popíše výrobu piva, lihu 13.Šlechtění • uvede způsoby a podmínky skladování 13.a semenářství rostlinných produktů včetně možných skládkových chorob a škůdců zásob • vysvětlí principy konzervace rostlinných produktů
Učivo
• objasní význam šlechtění rostlin, správně používá základní šlechtitelské pojmy • popíše základní cyklus šlechtitelské práce • vyjmenuje používané šlechtitelské metody a vysvětlí jejich princip • vysvětlí princip a organizaci semenářství • popíše etapy a výsledky uznávacího řízení • Základní pojmy, šlechtitelské metody • Zkoušení šlechtěného materiálu a osiva a sadby povolení nové odrůdy • Semenářství, uznávací řízení 142
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek 4.
14.Zemědělství 14.a krajina
15.Alternativní 15.formy 15.hospodaření
Výstup Žák: • objasní enviromentální problémy zemědělství a vysvětlí principy trvale udržitelného rozvoje venkova • uvádí příklady využitelných energetických zdrojů v zemědělství • navrhne vhodné technologické postupy při pěstování rostlin a chovu zvířat nenarušující životní prostředí • charakterizuje různé typy a funkce krajiny využívané člověkem, uvede krajinotvorné prvky podporující stabilitu krajiny • popíše pásma hygienické ochrany vod a omezení v hospodaření • vysvětlí rozdíly v pěstování rostlin a chovu zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství • uvede hlavní směry alternativního zemědělství • popíše označování produktů ekologického zemědělství • uvede příklady ochranných známek bioproduktů • uvede význam agroturistiky, navrhne pro konkrétní regionální podmínky možnosti podnikání v agroturistice
143
Učivo • Enviromentální problémy zemědělství • Obnovitelné zdroje energie rostlinného a živočišného původu • Ekologie krajiny – funkce, typy, stabilita • Ochrana vod
• Ekologické zemědělství • Označování, kvalita a zpracování bioproduktů • Agroturistika
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.1 PT: 2.2
PT: 1.3 PT: 2.1 PT: 3.2 PT: 3.6
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: CHOV ZVÍŘAT Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Cílem předmětu je poskytnutí znalostí o chovu jednotlivých kategorií hospodářských zvířat a o zpracování a následném využití živočišných produktů. Úkolem je osvojit si základní poznatky o chovu zvířat a jejich aplikace z hlediska ekonomického i ekologického. Žák by měl být schopen uplatnit své znalosti v praxi, být rozhodným a zodpovědným. Předmět u žáka vytváří smysl pro zodpovědnost, prohlubuje vztah k živým organismům a životnímu prostředí. Přispívá k utváření postojů a hodnotových orientací žáků ke zdravému životnímu stylu. Charakteristika učiva Vyučování chovu navazuje na předměty, které již žáci mají osvojeny, a to biologii, chemii, základy mechanizace, informační i komunikační technologii i na všeobecně vzdělávací předměty, na které se při výuce odkazuje a tím je možno více prohlubovat znalosti po odborné stránce. Spolu s předměty pěstování rostlin, ekonomika a podnikání, praxe a ostatními předměty vede ke splnění požadavků na profil absolventa. Obsah vyučovacího předmětu má dva základní tématické okruhy. První okruh všeobecného přehledu, zahrnující anatomii fyziologii zvířat, základní pojmy a zásady výživy a krmení umožní žákovi pochopit souvislosti mezi stavbou a funkcí orgánových soustav. Druhý okruh je zaměřen na chov jednotlivých kategorií hospodářských zvířat a specifika chovu. Jednotlivé technologie jsou probírány tak, aby žák respektoval současné legislativní předpisy, moderní zásady a postupy v chovu zvířat a uplatňoval principy ekologie a vztahu k přírodě. Součástí druhého okruhu je osvojení poznatků spojených se zpracováním živočišných produktů, tato témata jsou zařazována průběžně po probrání jednotlivých kategorií zvířat. Strategie výuky Předmět se vyučuje 4 roky. Teoretická výuka probíhá od 1. do 4. ročníku, součástí předmětu jsou i praktická cvičení. V hodinách je možno kromě běžně používaných metod výuky – výkladu a řízeného rozhovoru – začlenit problémové vyučování, zadávání samostatných prací s odbornou literaturou či pomocí informačních a komunikačních technologií. Výklad je doplňován názornými pomůckami (obrazy, atlasy plemen, diapozitivy, folie na zpětný projektor, modely, videozáznamy, výživářské tabulky, odborné časopisy). V rámci výuky budou organizovány i exkurze. Cvičení z chovu zvířat se realizují v odborné učebně. Hodnocení výsledků žáků Mimo krátké průběžně zadávané testy informativní charakteru, jsou po probrání jednotlivých témat psány prověrky. Každý žák je během pololetí zkoušen ústní formou. Hodnotí se přesné 144
vyjadřování včetně používání odborné terminologie, schopnost posoudit klady a zápory ustájení a použitých technologií v chovu zvířat, dále schopnost zaujmout stanovisko k řešení otázek spojených s jednotlivými chovy a jejich zpracováním a schopnost aplikovat poznatky v praxi. Samostatné práce jsou hodnoceny a taktéž zahrnovány do klasifikace. Hodnocena je také aktivita žáků v hodinách. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět rozvíjí schopnosti žáků v oblasti přesné formulace, verbálního sdělení informace druhé osobě, umění obhájit svůj názor s použitím vhodných argumentů a dovednost využít a zpracovat informace z odborné literatury, médií a informačních cest – internet. Po zvládnutí učiva chovu zvířat žák získá: • komunikativní kompetence (zpracovává či aktivně diskutuje o předložených tématech, např. sestavování krmné dávky pro dojnice a vliv na kvalitu mléka, porovnání technologií výkrmu pro kategorie skotu) • personální kompetence (odhaduje výsledky svého jednání a je schopen přijímat hodnocení svých počinů ze strany druhých lidí, analyzovat a adekvátně na danou situaci reagovat) • sociální kompetence (pracuje v týmu během cvičení) • řeší samostatně běžné pracovní problémy (zadané modelové situace v provozu) Z průřezových témat je realizováno téma Člověk a životní prostředí. U žáka dochází k prohloubení vztahu k přírodě a k živým jedincům, k pochopení významu přírody a životní prostředí pro člověka a společnost. Žák si uvědomuje nebezpečí negativních dopadů na životní prostředí při nesprávné volbě dané technologie nebo při nerespektování legislativních předpisů. Během výuky předmětu využívají žáci informační a komunikační technologie pro získávání podkladů k daným tématům a tím upevňují znalosti nabyté v předmětu IKT.
145
Rozpracování učebních osnov CHOV ZVÍŘAT Ročník Tématický celek 1.
2.
Výstup Žák: 1.Anatomie • objasní a používá anatomické termíny 1.a fyziologie • popíše roviny těla zvířete 1.hospodářských • popíše krajiny těla krávy, prasete koně a 1.zvířat slepice • popíše a stavbu jednotlivých soustav (pohybové, trávící, dýchací, oběhové, mízní, močové, pohlavní, kožní, nervové) • objasní fyziologii jednotlivých sou stav (pohybové, trávící, dýchací, oběhové, mízní, močové, pohlavní, kožní, nervové) • analyzuje spojitosti mezi jednotlivými soustavami • vysvětlí princip funkce žláz s vnitřní sekrecí • charakterizuje jednotlivé smysly a jejich projevy • objasní rozdílnosti tělesné stavby savců a ptáků • provádí anatomickou pitvu zvířat 2.Obecná • Popíše proces domestikace včetně uvedení 2.zootechnika divokých předků • Charakterizuje požadavky na exteriér a dokáže je aplikovat na jednotlivá hospodářská zvířata • Popíše růst a vývin zvířat včetně výpočtu relativního a absolutního přírůstku • Posoudí význam a vyjmenuje typy selekce 146
Učivo • • • • • • • • • • • • •
Základní anatomické názvosloví Pohybová soustava Trávící soustava Dýchací soustava Oběhová soustava Močová soustava Kožní soustava Pohlavní soustava Mléčná žláza Žlázy s vnitřní sekrecí Nervová soustava Smyslové orgány Srovnávací anatomie - savci - ptáci
• • • • • • • •
Původ domácích zvířat Exteriér, morfologické vlastnosti Fyziologické vlastnosti Produkční vlastnosti Plemenářská práce – genetické parametry Kontrola užitkovosti Kontrola dědičnosti Metody plemenitby
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
3.
3.Výživa 3:a krmení
Výstup Žák: a uvede jednotlivé příklady • Charakterizuje metody plemenitby a křížení a na konkrétních příkladech aplikuje • Charakterizuje a uvede znaky pohlavní, chovatelské a tělesné dospělosti • Objasní podstatu kontroly dědičnosti a kontroly užitkovosti • Charakterizuje jednotlivé užitkové vlastnosti a vyjmenuje vnitřní a vnější činitele, které je ovlivňují • Pomocí ukazatelů vysvětlí fyziologické a produkční vlastnosti • Sestrojí laktační křivku, vysvětlí průběh laktace a její dopad na ekonomiku chovu • Orientuje se v evidenci hospodářských zvířat, popíše veškeré náležitosti a vysvětlí způsoby označování zvířat • vysvětlí význam bílkovin, tuků, glycidů, minerálních látek a vitamínů pro výživu zvířat • objasní rozdíly mezi trávením monogastrických a polygastrických zvířat • charakterizuje složení jednotlivých krmiv a uvede jejich využití pro jednotlivá zvířata • rozpozná krmiva a zhodnotí jejich kvalitu • vysvětlí zásady krmení a napájení
147
Učivo • • • • • • • •
Metody selekce Dospělost zvířat Plodnost, reprodukce Produkce mléka Produkce masa Produkce vajec Ostatní užitkové vlastnosti Evidence a označování zvířat
• • • • • • • •
Fyziologie výživy Energetické živiny Neenergetické živiny Přeměna látek a energie Hodnocení krmiv Krmiva pro hospodářská zvířata Úprava, skladování a konzervace krmiv Sestavování krmné normy a krmné dávky • Krmný plán, krmný řád, krmná bilance
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 2.1
Ročník Tématický celek
3.
4.Chov skotu
Výstup Žák: • sestavuje krmnou normu • pomocí aplikovaného programu sestaví krmnou dávku a vysvětlí princip výpočtu • orientuje se v celkové situace v chovu v ČR • charakterizuje jednotlivá významná plemena včetně popisu exteriéru a produkčních vlastností • popíše vnější a vnitřní činitele ovlivňující reprodukci skotu a navrhne opatření pro odstranění negativních aspektů • charakterizuje zásady pro odchov telat a jejich specifika • charakterizuje zásady pro odchov jalovic a zásady připouštění • analyzuje chov mléčných, kombinovaných a masných plemen – jejich využití a technologie chovu • popíše mléko jako potravinu, jeho složení a tvorbu, získávání a uchovávání • navrhne volbu plemene pro daný region • popíše a zhodnotí jednotlivé způsoby výkrmu skotu • charakterizuje ekologické zemědělství a výrobu biopotravin • vysvětlí specifika chovu krav bez tržní produkce mléka • objasní plemenářskou práci v chovu
148
Učivo
• • • • • • • • • • •
Význam chovu Plemena skotu chovaných u nás i ve světě Plemenářská práce Reprodukce v chovu skotu Odchov telat Chov jalovic Chov krav Produkce mléka Výkrm skotu Chov plemenných býků Pastva skotu
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.3, 3.2, 3.6
Ročník Tématický celek
4.
5.Chov prasat
Výstup Žák: včetně chovu plemenných býků, odběru a zamrazování semene • charakterizuje způsoby pastva a odvodí volbu pro konkrétní podmínky • Popíše význam chovu a stavy prasat • Rozdělí plemena dle barevnosti a postavení ucha • Charakterizuje nejvíce užívaná plemena • Vysvětlí princip hybridizačního programu a jeho využití v praxi • Objasní reprodukční vlastnosti prasat • charakterizuje kontrolu dědičnosti a vliv na jatečnou hodnotu • navrhne způsoby zařazení prasnic do chovu - jejich zapouštění, březost a porod • popíše ošetření selat po porodu včetně specifik pro tuto kategorii • charakterizuje chov prasnic • objasní chov plemenných kanců včetně odběru semene a výživy • vysvětlí odchov selat včetně způsobu odstavu • popíše způsoby krmení prasat a vybere vhodnou technologii pro konkrétní podmínky • popíše postup při porážce prasat a následné zpeněžování včetně charakteristiky vepřového masa
149
Učivo
• Význam chovu prasat • Plemena prasat – světová plemena a plemena chovaná v ČR • Hybridizační program • Kontrola reprodukčních znaků v chovu • Jatečná hodnota • Rozmnožování prasat – zapouštění a inseminace • Březost a porod • Ošetřování selat a prasnice po porodu • Chov prasnic • Chov plemenných kanců • Odchov selat • Výroba jatečných prasat • Porážka prasat • Technologie odchovu a výživa prasat • Zpeněžování prasat
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.3 PT: 3.2
Ročník Tématický celek 4.
6.Chov koní
4.
7.Chov ovcí
Výstup Žák: • uvede současné početní stavy koní a obecné využití koní • charakterizuje jednotlivá plemena • objasní a používá pojmy chladnokrevník, teplokrevník a polokrevník • popíše jednotlivá využití koní – tažní koně, rekreační využití, jezdecké soutěže a uvede druhy dostihů • vysvětlí jednotlivé kroky při připouštění koní • charakterizuje průběh březosti a porod • charakterizuje odchov hříbat – odstav, chov ročků, 2-ročků, 3-ročků • popíše čištění koní a péči o kopyta včetně podkování • uvede rozdílnosti v krmení jednotlivých kategorií koní včetně přípravy na dostihovou sezónu • charakterizuje způsoby ustájení společně s využitím pastevního odchovu • objasní výcvik tažných i jezdeckých koní • nastíní možnosti vedoucí k vypěstění zlozvyků • popíše význam chovu ovcí – maso, mléko, vlna • charakterizuje plemena ovcí a rozdělí je podle jejich užitkového zaměření • popíše zapouštění, březost a porod ovcí
150
Učivo • Význam a perspektiva v chovu koní • Plemena koní • Využití koní ke sportu a rekreaci – agroturistika • Rozmnožování – připouštění, březost, porod • Odchov zvířat • Čištění a ošetřování koní • Výživa a krmení • Ustájení koní • Výcvik koní v tahu • Výcvik jezdeckého koně • Zlozvyky koní
• • • • •
Význam a perspektiva v chovu Plemena ovcí Připouštění, březost a porod Krmení a ošetřování Odchov a odstav jehňat
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.2 PT: 3.6
PT: 1.3 PT: 3.6
Ročník Tématický celek
4.
8.Chov koz
9.Chov drůbeže
Výstup Žák: • zdůvodní výběr krmiv pro ovce včetně způsobu krmení • vysvětlí ošetřování ovcí • popíše odchov jehňat včetně způsobu kontroly zdravotního stavu • uvede možnosti pastvy včetně využití míst nedostupných pro techniku a zdůvodní , proč je možno spásat i nízké porosty • popíše typy roun, jejich stříhání a zpeněžování • vysvětlí způsoby výroby mléka a sýrů • charakterizuje výkrm jatečných ovcí včetně technologie • charakterizuje plemena koz a uvede jejich hospodářský význam • popíše zapouštění, březost a porod koz • charakterizuje odchov kůzlat • vysvětlí způsob získávání mléka a jeho zpracování • orientuje se v celkové situaci chovu jednotlivých druhů drůbeže v ČR • určí základní plemena drůbeže a jejich významné vlastnosti a využití v chovu • zhodnotí podmínky odchovu jednotlivých kategorií drůbeže • popíše způsob výkrmu, porážku a výrobu produktů • vysvětlí tvorbu vejce, jednotlivé
151
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• • • •
Pastva Vlnoznalství Ovčí mléko Jatečné ovce
• • • • •
Význam chovu Základní plemena Reprodukce Odchov kůzlat Výroba kozího mléka
PT: 1.3 PT: 3.6
• • • • • • •
Význam chovu hrabavé a vodní drůbeže Líhnutí jednotlivých druhů drůbeže Odchov hrabavé vodní drůbeže Výkrm Tvorba vejce, snáška Technologické zpracování vajec Význam chovu holubů
PT: 1.3
Ročník Tématický celek
4.
Výstup Žák: rozdílnosti mezi vejci – hmotnost, výše snášky, využití • navrhne vhodné technologické postupy při zpracování vajec • orientuje se v plemenech holubů • charakterizuje odchov holubů • popíše význam holubů a jejich využití 10.Chov králíků • orientuje se v celkové situaci v chovu 10.a králíků v ČR 10.kožešinových • charakterizuje základní plemena, jejich 10.zvířat exteriér a využití • vysvětlí způsoby plemenitby, hybridizační program • charakterizuje říji, březost, porod • popíše jednotlivé technologie pro chov králíků a objasní jejich význam • popíše význam masa z hlediska potravinářského a jeho zpracování • charakterizuje jednotlivá plemena kožešinových zvířat • popíše způsoby plemenitba • popíše technologii a význam masožravých zvířat • popíše technologii význam býložravých zvířat • zhodnotí současnou situaci v chovu kožešinových zvířat
152
Učivo
• • • • • • • • •
Plemena králíků Plemenitba Reprodukce Technologie chovu Zpracování králičího masa Plemena kožešinových zvířat Plemenitba kožešinových zvířat Chov masožravých zvířat Chov býložravých zvířat
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.3
Ročník Tématický celek 11.Chov včel
4.
12.Chov 12.ostatních 12.druhů zvířat
13.Chov ryb
Výstup Žák: • navrhne vhodné technologické postupy chovu daného druhu • správně hodnotí výsledky produkce daného chovu • zhodnotí význam a ekonomický přínos jednotlivých druhů • navrhne vhodné technologické postupy chovu zvířat respektující požadavky příslušného druhu a kategorie zvířat • správně hodnotí výsledky produkce daného chovu • zhodnotí význam a ekonomický přínos jednotlivých druhů • vysvětlí význam chovu ryb z hlediska krajiny i výživy člověka • pozná jednotlivé hospodářsky významné druhy ryb • popíše druhy rybníků • zhodnotí ekonomický i ekologický význam rybníkářství
153
Učivo • • • •
Produkty Včelstvo Včelařský rok Včelí pastva
• Chov lovné zvěře • Chov netradičních zvířat – žížal, hlemýžďů, pštrosů
• Hospodářsky důležité ryby • Druhy rybníků • Rybníkářství
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ Pojetí vyučovacího předmětu : Obecné cíle Předmět seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci nebo podnikatelé budou pohybovat. Cílem výuky je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, aby pochopili mechanismus fungování tržní ekonomiky a porozuměli podstatě činnosti a základnímu principu hospodaření podniku. Charakteristika učiva Obsah učiva vychází z následujících okruhů RVP: • Podstata fungování tržní ekonomiky • Podnikání • Podnikové činnosti • Pracovně-právní vztahy a související činnosti • Finanční trh, financování podniku • Daňová soustava • Národní hospodářství a EU Učivo předmětu je rozčleněno do 13 tematických celků. Úvodní dvě témata se věnují základním ekonomickým pojmům a kategoriím a jsou základem pro úspěšné zvládnutí předmětu. Mají sloužit také motivačně. Téma podnikání má přispět k základní orientaci v právních formách podnikání a objasnit postup při založení firmy a informovat o povinnostech podnikatelů vůči státu. V tématu Hospodaření podniku se žáci naučí základním principům hospodaření. Navazující téma je rozšířením znalostí, které souvisí s jednotlivými podnikovými činnostmi. Učivo o daních objasní podstatu daňové soustavy ČR a přispěje k osvojení některých dovedností potřebných při registraci a placení daní. Učivo témat Finanční trh a Bankovnictví má napomoci žákům orientovat se v různých možnostech zhodnocení finančních prostředků a v moderních způsobech platebního styku. Poslední téma je zaměřeno na makroekonomii - v něm si žák osvojí pojmy, které jsou běžnou součástí života dnešní společnosti. Jedná se především o základní ekonomické ukazatele a schopnost posuzovat ekonomickou úroveň státu pomocí těchto ukazatelů. Učivem prolínají informace týkající se EU. Vzhledem k profilu absolventa je však největší důraz kladen na učivo, které patří do oblasti mikroekonomie. Existují vazby na další předměty jako je matematika (ekonomické výpočty), informační technologie ( vyhledávání informací, komunikace, schopnost práce s uživatelskými programy), praxe ( výpočty, specifika v zemědělství), český jazyk (zpracování podnikatelského záměru).
154
Doporučené členění učiva: 3. ročník : 1. - 7. téma 4. ročník : 8. - 13. Téma Vyučování ekonomice směřuje k tomu, aby žáci dovedli: • . orientovat se v ekonomických jevech a používat pojmy, které jsou běžnou součástí života dnešní společnosti • samostatně posuzovat ekonomické ukazatele a zaujímat k nim stanoviska • orientovat se v právní úpravě podnikání a zpracovat jednoduchý podnikatelský projekt • orientovat se v pracovně-právních vztazích , vést osobní agendu a zpracovávat mzdovou agendu, zajišťovat další personální činnosti • zajišťovat zásobovací činnosti a následně prodej zemědělských produktů • dodržovat základní principy hospodárnosti Strategie výuky Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Do výuky jsou zařazena cvičení, součástí výuky je řešení konkrétních praktických příkladů (výpočty mezd, výpočty odpisů, daňové výpočty, kalkulace vlastních nákladů atd.). Praktické úkoly plní žáci v průběhu cvičení a dále tyto úkoly dotvářejí v rámci samostatných domácích prací a společných projektů.
Hodnocení výsledků studentů Studenti jsou průběžně hodnoceni známkami při individuálním zkoušení (prověření správného pochopení a používání ekonomických pojmů, schopnosti uvažování v souvislostech, schopnost domýšlet důsledky...) Znalosti jsou dále ověřovány písemnými testy rovněž hodnocenými známkami. Při hodnocení je důraz kladen především na porozumění učivu, schopnost aplikovat získané poznatky při zpracování žákovského projektu, umění argumentovat, diskutovat o ekonomických otázkách a uvažovat v souvislostech.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí V průběhu studia tohoto obsahového okruhu se student naučí: - rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně, zpracovávat písemný materiál, využívat informací získaných z různých zdrojů, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace - rozvíjet dovednost pracovat v týmu na dosažení společných cílů, nést zodpovědnost za práci vlastní i práci ostatních spolupracovníků - využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi - aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů - získá kompetence k pracovnímu uplatnění
155
V předmětu je zejména realizováno průřezové téma Člověk a svět práce, kdy řešením praktických úkolů a osvojováním si vědomostí z různých ekonomických oblastí student získává lepší možnost při uplatnění na trhu práce. V předmětu jsou realizována i další průřezová témata: téma Informační a komunikační technologie je realizováno např. při vyhledávání různých aktuálních informací, zákonných norem, zpracováním podnikatelského záměru atd. Průřezové téma Občan v demokratické společnosti je realizováno tím, že se žák učí jednat samostatně, zodpovědně a iniciativně ve svém vlastním zájmu i v zájmu veřejném. Žák se učí diskutovat o citlivých a závažných celospolečenských problémech. Průřezové téma Člověk a životní prostředí je uplatňováno okrajově v rámci témat týkajících se životní úrovně.
156
Rozpracování učebních osnov EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ Ročník Tématický celek 3.
Výstup
Učivo
Žák: 1.Ekonomie jako • chápe, čím se zabývá ekonomie. 1.věda • rozliší makro a mikro ekonomii. • vysvětlí úlohu jednotlivých ekonomických subjektů. • orientuje se v jednotlivých ekonomických systémech.
2.Podstata fungování tržní ekonomiky
• používá a aplikuje základní ekonomické pojmy. • na příkladu popíše fungování tržního mechanismu. • posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku. • vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny.
157
• • • •
Předmět ekonomie Rozdělení ekonomické vědy Základní ekonomické subjekty Základní ekonomické otázky a systémy
• Potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň • Výrobní faktory a výroba • Půda-základní výrobní faktor v zemědělství • Hospodářský proces • Zboží, peníze, cena • Trh, tržní subjekty, nabídka poptávka. • Tržní rovnováha • Konkurence • Selhání trhu
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3
PT: 1.4
Ročník Tématický celek 3.Podnikání
4.Hospodaření 4.podniku 4.a zdroje 4.financování 4.podnikatelské 4.činnosti
Výstup
Učivo
Žák: • chápe podstatu podnikání a jeho cíle. • vytvoří podnikatelský záměr. • orientuje se v právních podmínkách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky. • umí posoudit vhodnost konkrétní právní formy pro „svou firmu“ • orientuje se v náležitostech a přílohách žádosti o živnostenské oprávnění. • pracuje s obchodním zákoníkem a vyhledává v živnostenském zákoně potřebné informace. • orientuje se ve způsobech ukončení podnikání. • vyjmenuje základní povinnosti podnikatele vůči státu. • na příkladech vysvětlí náklady a výnosy. • rozliší jednotlivé nákladové druhy. • umí časově rozlišit náklady a výdaje. • vysvětlí podstatu stanovení ceny – rozliší nákladový a marketingový přístup. • umí posoudit reálnost záměru. • vypočte ekonomické ukazatele. • sestaví jednoduchý zakladatelský rozpočet.
158
• • • •
Znaky podnikání Podnikatelský záměr Právní formy podnikání Podnikání dle živnostenského zákona a obchodního zákoníku • Zánik podniku • Podnikání v rámci EU
• • • • • •
Náklady, rozdělení nákladů Kalkulace vlastních nákladů Výsledky výroby, výnosy Výsledek hospodaření Ekonomické ukazatele hospodaření Druhy a způsoby financování podnikuzakladatelský rozpočet
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.7 PT: 3.6
Ročník Tématický celek 5. Majetek podniku
6.Podnikové činnosti
Výstup
Učivo
Žák: • rozliší dlouhodobý a oběžný majetek. • orientuje se v možnostech pořízení dlouhodobého majetku. • orientuje se v možnostech pořízení oběžného majetku. • rozliší druhy dlouhodobého majetku. • chápe princip odpisování dlouhodobého majetku.
• orientuje se struktuře podnikových činností. • charakterizuje průběh výrobních činností. • umí určit optimální výši zásob. • provede jednoduché výpočty spotřeby a velikosti nákupu. • vypočítá zhodnocení investice. • orientuje se v zákonné úpravě mezd a provádí mzdové výpočty a zákonné odvody. • vyhledá informace o nabídkách zaměstnání, rozlišuje a reaguje na ně.
159
• Oběžný majetek • Dlouhodobý majetek • Odpisování dlouhodobého majetku
• • • • •
Podnikové subsystémy Zásobování a logistika Investiční činnost Lidské zdroje v podniku Personální práce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.6
PT: 1.2, 1.5,1.7, 3.4,3.2
Ročník Tématický celek 7.Daňová soustava
4.
8. Finanční trh
Výstup
Učivo
Žák: • orientuje se v soustavě daní, registraci k daním a placení daní. • rozliší princip přímých a nepřímých daní. • zná základní daňové pojmy. • umí zhodnotit daňový systém na makroekonomické a mikroekonomické úrovni.
• zná podstatu finančního trhu a orientuje e v jeho segmentech. • vysvětlí využití cenných papírů a obchodování s nimi. • umí vysvětlit obecné znaky burzy.
160
• Struktura daňové soustavy – přímé a nepřímé daně
• • • • •
Peníze a jejich forma, cenné papíry Peněžní trh Nástroje finančního trhu Subjekty finančního trhu Burza a burzovní obchody
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.4
PT: 1.4
Ročník Tématický celek
Výstup
Učivo
Žák: 9.Bankovnictví a • orientuje se bankovním systému. pojišťovnictví • chápe úlohu centrální banky. • orientuje se v základních bankovních službách. • orientuje se v moderních způsobech platebního styku. • zná základní pojmy v pojišťovnictví. • orientuje se v jednotlivých druzích pojištění. • chápe specifika pojištění v zemědělství. 10.Národní hospodářství a EU
• orientuje se ve struktuře národního hospodářství. • dokáže rozlišit ziskový a neziskový sektor. • srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu. • vysvětlí význam ukazatelů národního hospodářství ve vztahu k oboru. • chápe podstatu „cyklického vývoje hospodářství“. • objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti. • posoudí dopady inflace. • posoudí význam zahraničního obchodu pro ekonomiku státu. • na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního rozpočtu. • chápe důležitost evropské integrace.
161
• • • • • • • •
Bankovní systém Bankovní obchody, vklady, úvěry Bankovní služby Platební styk Historie a význam pojišťovnictví Základní pojmy v pojišťovnictví Druhy pojištění Pojištění zemědělců
• Struktura národního hospodářství • Subjekty národního hospodářství • Činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství • Makroekonomické ukazatele: hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, platební bilance • Hospodářská politika státu a její cíle • Evropská unie
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.4
PT: 1.4
Ročník Tématický celek 11.Účetnictví
12. Právo
Výstup
Učivo
Žák: • chápe podstatu účetnictví. • orientuje se v účetních dokladech. • orientuje se v účtové osnově. • umí sestavit výsledovku a rozvahu.
• umí vysvětlit základní právní pojmy. • orientuje se v právním systému ČR. • rozliší jednotlivé druhy práva.
162
• • • • •
Zákon o účetnictví Náležitosti účetních dokladů Účtová osnova Organizace účetnictví v podniku Účtování na rozvahových a výsledkových účtech • Účtování na kapitálových účtech a účtech dlouhodobých závazků • Rozdělení hospodářského výsledku
• • • • • •
Ústavní právo Občanské právo Obchodní právo Pracovní právo Správní právo Trestní právo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.6
PT: 3.5, 3.7
Ročník Tématický celek 13. Daňová evidence
Výstup
Učivo
Žák: • rozliší rozdíl mezi účetnictvím a daňovou evidencí. • umí vést evidenci příjmů a výdajů. • umí vést evidenci závazků a pohledávek. • dokáže vést evidenci dlouhodobého a oběžného majetku.
163
• • • • • • • •
Předmět a cíl daňové evidence Forma obsah daňové evidence Evidence příjmů a výdajů Obsah a forma evidence pohledávek a závazků Zápočet pohledávek a závazků Evidence dlouhodobého majetku a zásob Mzdová evidence Evidence jízd
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.6
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: MOTOROVÁ VOZIDLA Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Cílem předmětu je připravit žáky k získání řidičských oprávnění skupiny T a B, naučit je ovládat motorová vozidla, správně aplikovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, správně reagovat a řešit dopravní situace. V patřičném rozsahu je seznámit s konstrukcí motorových vozidel, naučit údržbě a využívání motorových vozidel v provozu na pozemních komunikací. Charakteristika učiva Učivo je rozděleno na teoretickou výuku a praktický výcvik.V teoretické části je žák seznámen s teorií jízdy, se základním konstrukčním uspořádáním motorových vozidel, s pravidly provozu na pozemních komunikacích a s dalšími právními normami souvisejícími s provozem na pozemních komunikacích, se zásadami správné údržby motorových vozidel, s vlivy na životní prostředí a zásadami poskytování první pomoci při dopravních nehodách. V praktickém výcviku se žák naučí samostatně, hospodárně a bezpečně ovládat vozidlo za různých provozních podmínek a správně aplikovat pravidla provozu na pozemních komunikacích v konkrétních situacích. Naučí se zjišťovat a odstraňovat jednoduché poruchy a dokáže poskytnout první pomoc zraněné osobě při dopravních nehodách. Předmět navazuje na znalosti získané v předmětu Základy mechanizace a získané znalosti a dovednosti budou uplatněny v předmětu Praxe. Rozvržení učiva do ročníků: 2. ročník: 1.- 4. téma se zaměřením na sk.T 3. ročník: 1.- 4. téma se zaměřením na sk.B Názvy témat jsou shodné ve druhém i třetím ročníku a jsou důsledně převzaty ze zákona č.247/2000 Sb. Liší se v tom, že ve 2.ročníku jsou zaměřena na získání řidičského oprávnění skupiny T a ve 3.ročníku na skupinu B. Strategie výuky Výuka a výcvik je prováděn podle zákona č. 247/2000 Sb., kde jsou stanoveny minimální počty hodin v jednotlivých celcích pro příslušná řidičská oprávnění.Ve výuce jsou využívány interaktivní metody za pomoci dostupných výukových programů doporučených Vládním výborem pro bezpečnost silničního provozu a vlastních videoproduktů konkrétních dopravních situací v místě školy. Hodnocení výsledků V teoretické části jsou výsledky hodnoceny průběžně na základě ústního zkoušení a po ukončení každého celku je zadán test. Při praktickém výcviku se využívá slovní hodnocení
164
s důrazem na správnou aplikaci pravidel provozu na pozemních komunikacích, přiměřenost reakcí a správnost řešení dopravních situací. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Průřezové téma Občan v demokratické společnosti je naplňováno tím, že žák dodržováním zákonů platných při provozu na pozemních komunikacích si uvědomuje význam pravidel a zákonů pro fungování společnosti. Je veden k úctě k zákonu, učí se sebedůvěře, samostatnosti, toleranci, odpovědnosti a ohleduplnosti. Pochopením vlivů motorizace na životní prostředí je žák veden k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu dědictví a k vnímání života jako nejvyšší hodnoty a tím je naplňováno průřezové téma Člověk a životní prostředí. Absolvováním tohoto předmětu žák získá kompetence k pracovnímu uplatnění - je schopen řídit vozidla skupiny T a B a umí je správně ošetřovat. Dále získá kompetence samostatně řešit běžné pracovní a mimopracovní problémy, chápe bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků, podílí se na vytváření bezpečného pracovního prostředí, dbá na používání pracovních nástrojů, pomůcek a technického vybavení odpovídajícího bezpečnostním předpisům.
165
Rozpracování učebních osnov MOTOROVÁ VOZIDLA Ročník Tématický celek 1.Předpisy 1.o provozu 1.vozidel
2.Ovládání 2.a údržba 2.vozidla
Výstup Žák: • chápe ustanovení pravidel provozu na pozemních komunikacích • rozpozná dopravní značky a zná jejich význam • řeší dopravní situace • uvědomuje si občansko a trestně právní odpovědnost řidiče • orientuje se v rozsahu a podmínkách zákonného pojištění motorových vozidel • objasní podmínky provozu vozidel na pozemní komunikaci • popíše a pojmenuje ovládací ústrojí vozidla • vysvětlí základní postupy pro ovládání vozidla • zdůvodní zásady jízdy s vozidlem za různých provozních podmínek • vysvětlí obecné zásady ochrany životního prostředí při provozu motorových vozidel • zdůvodní význam správného uložení nákladu • definuje účel, druhy, činnost, možné poruchy, základní údržbu a jednoduché poruchy u jednotlivých skupin vozidla • rozpozná u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti • popíše zásady preventivní údržby a její 166
Učivo • • • •
zákon č.361 / 2000 Sb. vyhláška č.30 / 2001 Sb. zákon č.168 / 1999 Sb. vybraná ustanovení zákonů č.13 / 1997 Sb., 56 / 2001 Sb., 111 / 1994
• ovládací ústrojí vozidla • základní jízdní úkony • technika jízdy v různých provozních podmínkách • jízda s přívěsem, vlečení vozidel • zásady ochrany životního prostředí při provozu motorových vozidel • uložení a přeprava nákladu • všeobecný popis a uspořádání vozidla • účel, druhy, popis konstrukce, činnost • základní údržba, možné poruchy a jednoduché opravy jednotlivých. skupin • zásady preventivní údržby
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • význam pro bezpečnost a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí • zjistí a odstraní běžné poruchy 3.Teorie řízení a • zdůvodní základní fyzikální zákonitosti 3.zásady jízdy s vozidlem 3.bezpečné • zváží vliv člověka, technického stavu 3.jízdy vozidla a prostředí na bezpečnost jízdy • interpretuje zásady předvídavosti, rozpoznávání a řešení kritických situací • posoudí problematiku vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích 4.Zdravotnická • zdůvodní důležitost prevence dopravních 4.příprava nehod • popíše obecné zásady jednání při dopravní nehodě • rozpozná stavy bezprostředně ohrožující život • vysvětlí zásady první pomoci při jednotlivých poraněních • popíše obsah autolékárničky a vysvětlí způsoby použití 5.Praktický • samostatně ovládá vozidlo 5.výcvik • řeší vzniklé dopravní situace • správně aplikuje pravidla provozu na pozemních komunikacích • vyhledá a odstraní jednoduché poruchy • rozpozná stavy ohrožující život a dokáže
167
Učivo
• základní fyzikální zákonitosti jízdy s motorovým vozidlem • faktory ovlivňující bezpečnost provozu • zásady předvídavosti, rozpoznávání a řešení kritických situací • zvláštnosti jednotlivých účastníků provozu • prevence dopravních nehod • obecné zásady jednání při dopravní nehodě • stavy bezprostředně ohrožující život • zásady první pomoci • výbava a použití lékárničky
• výcvik v řízení • výcvik praktické údržby • praktický výcvik zdravotnické přípravy
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • poskytnout první pomoc zraněné osobně
168
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: PRAXE Pojetí vyučovacího předmětu: Obecný cíl předmětu Cílem předmětu praxe je umožnit žákům ověření teoretických znalostí získaných zejména v odborných předmětech pěstování rostlin, chov zvířat a základy mechanizace, připravit žáky na široké spektrum prací v celé sféře zemědělské prvovýroby, služeb, obchodu a souvisejících odvětví agrárního sektoru. Žáci získají pracovní a morální návyky, jsou připravováni na výkon práce a činnosti kvalifikovaných technických funkcí, práce a činnosti spojené s vedením soukromých farem a jiných podnikatelských subjektů, práce na specializovaných pracovištích včetně obchodní činnosti a řízení větších organizačních struktur. Strategie a formy výuky praxe Předmět se vyučuje v 1. až 4. ročníku. V 1.ročníku je výuka praxe organizována jako rozvrhová, rozdělená převážně na čtyřhodinové učební jednotky, s možností rozšíření výuky až na šestihodinové učební jednotky (podle témat, pracoviště a uvážení vyučujících učitelů praxe). Ve 2. až 4.ročníku je výuka praxe organizována jako bloková – vždy s šestihodinovými učebními jednotkami. Výuka praxe úzce navazuje na předměty biologie a ekologie, pěstování rostlin, chov zvířat a základy mechanizace, souvisí s předměty chemie, matematika, práce s počítačem, ekonomika a podnikání. Praktické vyučování respektuje sezónní charakter výroby v zemědělství a většina témat je odučena v době vegetace (září – listopad, březen – červen). V období vegetačního klidu je praktické vyučování zaměřeno na témata mimo botanickou zahradu a školní hospodářství. Předmět praxe je rozdělen: a) na praxi učební – rozvrhovou, která je volně zařazena do týdenního rozvrhu (celkem ____ hodin v 1.ročníku) b) na praxi učební – blokovou (mimorozvrhovou), kterou žáci vykonávají ve školním roce s ohledem na sezónní práce - většinu na školním hospodářství, nebo na školní botanické zahradě, některé praxe na externích pracovištích (celkem ____hodin ve 2. až 4. ročníku) c) na provozní individuální praxi (probíhá souběžně s teoretickým vyučováním), kterou žáci absolvují jednotlivě nebo ve dvojicích až trojicích na školní botanické zahradě a školním hospodářství, ve školních zemědělských závodech a smluvních pracovištích d) na provozní odbornou praxi v zemědělských podnicích (podnicích služeb pro zemědělství), kterou žáci absolvují ve školním roce obvykle v posledním květnovém a prvním červnovém týdnu roku při přípravě na sklizňové práce a při sklizňových pracích - - senoseče (celkem _____ hodin v 1. až 3.ročníku). 169
Tabulkový přehled rozdělení praxe ve ŠVP Agropodnikání v průběhu školního roku: TÝDNŮ
1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník
teoretické výuky 34 týdnů 32 týdny 31 týden 28 týdnů
blokové praxe --2 týdny 3 týdny 3 týdny
PRAXE UČEBNÍ
Rozvrhová Bloková 68 hodin -------
60 hodin 90 hodin 90 hodin
PRAXE PROVOZNÍ
Individuální Odborná (60 hodin) (60 hodin) (60 hodin) (60 hodin)
60 hodin 60 hodin 60 hodin ---
Charakteristika učiva Výuka předmětu praxe směřuje k tomu, aby žáci: • znali všeobecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, ochrany pracovního a životního prostředí při práci v zemědělství • získali základní pracovní návyky a manuální zručnost, byli schopni provádět údržbu a přípravu jednoduchého nářadí a pracovat s ním • byli schopni provádět základní údržbu strojů (čištění, mazání, konzervaci a uskladnění) • ovládali práci s malou mechanizací, obsluhu traktoru a připojení nářadí a pracovních strojů • uměli ovládat stájovou mechanizaci • obsluhovali stroje na přípravu půdy, secí a sázecí stroje, stroje na ochranu rostlin a hnojení, sklizňové stroje • využívali vhodné metody spojené se zjišťováním výměr, s vytyčováním pozemků, s výpočty objemů a povrchů zemědělských staveb, s vážením na všech druzích vah • uměli ručně a strojně dojit a ošetřit mléko po nadojení a zvládli obsluhu dojícího zařízení • ovládali vedení prvotní evidence, evidenci skladového hospodaření, inventarizací majetku • ovládali sledování, měření a vyhodnocování meteorologických údajů • uměli práce spojené se zjišťováním výměr, vytyčováním pozemků a uměli používat katastrální a hospodářské mapy a pracovat s evidencí půdy • posoudili mikroklima stáje a prostředí pro zvířata, ovládali hygienické a bezpečnostní návyky při ošetřování zvířat a zacházení se zvířaty, ošetřování jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat (skotu, prasat, koní, …) • znali konzervaci objemných krmiv, posuzování krmiv a odběr vzorků • uměli posoudit zdravotní stav zvířat, preventivní a jednoduché léčebné zákroky • ovládali hodnocení jakosti živočišných produktů • ovládali činnosti spojené se zakládáním, ošetřováním a posuzováním porostů • znali technologické postupy a organizaci pracovních činností při pěstování rostlin • ovládali hodnocení jakosti a skladování potřeb a produktů rostlinné produkce • uměli vypracovat základní plány zemědělského podniku (hnojení, ochrany rostlin, …) • uměli využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při zemědělském podnikání a zpracování informací (sběr, uspořádání, vyhodnocení a použití informací) • ovládali řízení malého kolektivu, jednání s lidmi a uměli hodnotit výsledky práce a výkonnost pracovníků, rostlinné a živočišné produkce • měli znalosti o plánování, organizování, kontrole a rozboru ekonomických ukazatelů výroby • ovládali obchodní činnosti a dovednosti při nákupu a prodeji • znali vliv zemědělské činnosti na tvorbu krajiny, uplatňovali estetická hlediska na pracovišti i venkovském prostoru • vytvářeli si smysl pro zodpovědnost a prohlubovali vztah k živým organismům a životnímu prostředí 170
Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni za manuální dovednosti při učební, individuální a odborné praxi, ústním zkoušením a krátkými průběžně zadávanými testy. Při hodnocení žáků bude kladen důraz na hloubku porozumění učiva, schopnost aplikovat poznatky v praxi, přesnost, pečlivost, svědomitost, samostatnost a na dosažené výsledky při plnění praktických úkolů. Přínos předmětu praxe k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat V předmětu praxe jsou realizována všechna průřezová témata: Člověk a životní prostředí, Občan v demokratické společnosti, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie. Po zvládnutí učiva předmětu praxe má žák tyto kompetence: • řešit problémy a problémové situace cestou volby vhodných technologických a pracovních postupů při pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat, • získávat základní informace o výrobním procesu, zpracovávat je formou numerických řešení při provozních výpočtech, • nabývat personální, interpersonální a komunikativní dovednosti při práci na školní botanické zahradě, školním hospodářství a zemědělských podnicích, • rozhodovat a řešit technologické problémy v souladu s ekonomickými aspekty výroby • mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, získávat a vyhodnocovat informace o pracovních nabídkách, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb • učit se poznávat svět a lépe mu rozumět, uvědomovat si odpovědnost člověka za uchování přírodního a životního prostředí, vytvářet úctu k živé i neživé přírodě, • pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií (ICT) a efektivně je využívat jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání, při řešení pracovních úkolů v rámci profese i činnostech, které jsou běžnou součástí jejich osobního a občanského života. Přehled podniků se zajištěnou učební a provozní individuální praxí • • • • • • • • •
Botanická zahrada SZeŠ Rakovník Školní hospodářství SZeŠ Rakovník Národní památník Lidice – růžový sad Agroobchod Nové Strašecí Pekass Senomaty Agentura pro zemědělství a venkov MZe – Rakovník Pozemkový úřad MZe – Rakovník Veterinární služba Rakovník Zemědělské zásobování a nákup Rakovník
Přehled odborných akcí v rámci předmětu praxe • • • • • • •
komplexní péče o zeleň – Botanická zahrada SZeŠ Rakovník jarní práce ve chmelnici – Školní hospodářství SZeŠ Rakovník údržba růžového sadu – památník Lidice asanační práce pro město Rakovník práce pro Lesy ČR a pro CHKO Křivoklátsko péče o zeleň – farská zahrada Rakovník (péče o zeleň – areál Státního zámku Veltrusy)
171
Přehled účasti na odborných exkurzích a výstavách • • • • • • • • • • •
Botanická zahrada Hlavního města Prahy ZOO Praha , ZOO a BZ Plzeň Litoměřice – Tržnice Zahrady Čech, Zahrada Čech Lysá nad Labem – Zemědělec, Náš chov, Květy, Plody PVA Letňany – Agronom Brno – TechAgro, Index Agroobchod Nové Strašecí – předvádění zemědělské techniky Pekass Senomaty – výstava zemědělské a komunální techniky ŠZP Lány – ukázka moderních technologií RV a ŽV ZD Kralovice - ukázka moderních technologií RV a ŽV DAG Kněževes – sklizeň chmele, jarní práce ve chmelnici
Přehled účasti na neškolních projektech • projekt „Hospodářský systém plodin – polní plodiny a polní zeleniny“ • projekt „Systém drobného ovoce“
172
Rozpracování učebních osnov PRAXE Ročník Tématický celek 1.
Výstup Žák: • Seznámí se s pojetím vyučovaného předmětu učební praxe a s jeho organizačními formami (praxe rozvrhová, bloková, terénní ekologické praktikum). • Seznámí se s předpisy týkajících se BOZP a PO při všech organizačních formách praktického vyučování (praxe učební, provozní odborná – individuální, skupinová). • Seznámí se s požárně poplachovými směrnicemi ve škole a s činnostmi při vyhlášení požárního poplachu. • Zná umístění hlavních uzávěrů plynu, vody a elektrické energie • Určuje povrch a objem základních těles • Zná hospodářské výpočty (vzorce) povrchů a objemů zemědělských staveb • Řeší jednoduché úkoly při zjišťování zásob zemědělského podniku • Rozlišuje jednotlivé druhy vah • Zná základní pojmy používané při vážení • Procvičuje manuální dovednosti při seřizování váhy a vlastním vážení • Zvládá praktické výpočty při zjišťování hmotnosti
173
Učivo ÚVODNÍ INSTRUKTÁŽ, BOZP A PO • Pojetí předmětu učební praxe • Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (bozp) • Požární ochrana (po)
VÝPOČTY POVRCHŮ A OBJEMŮ • Skladové prostory zemědělského podniku • Kapacita silážní jámy • Kapacita senážní věže • Kapacita stohu, seníku, … • Kapacita krechtu, sklepa VÁŽENÍ • Druhy vah (kuchyňská, mincíř, přezmenová, decimální, dobytčí, mostní) • Nácvik vážení
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.3
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Řeší jednoduché úkoly při zjišťování hmotnosti • Rozlišuje jednotlivé druhy map (hospodářská, katastrální, …) • Umí zorientovat mapu v terénu • Naučí se používat měřítko mapy k výpočtům plochy • Zvládá převody ploch z mapy do skutečnosti a opačně • Nakreslí plán pozemku podle zadaného měřítka • Určuje a vytyčuje plochy různých obrazců • Měří délky a šířky, vypočítává plochy • Vybírá nejvhodnější metodu při teoretických výpočtech • Zvládá praktické výpočty ploch školních pozemků • Seznámí se s moderními výpočty ploch podle souřadnic a pomocí satelitu • Naučí se základní pojmy – krmný den, celkový přírůstek, průměrný přírůstek • Zvládá výpočty přírůstků u jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat • Využívá znalostí z vážení zvířat • Řeší jednoduché úkoly a výpočty při zjišťování přírůstků • Řeší praktické výpočty s využitím vážního deníku zvířat
174
Učivo
PRÁCE S MAPOU • • • • •
Rozdělení map Orientace mapy v terénu Měřítko mapy Výpočty podle měřítka mapy Nákres podle měřítka mapy
MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ A VÝPOČET PLOCHY • • • •
Vytyčování přímek Měření délek Zjišťování výměry (plochy) Metody výpočtu plochy (trojúhelníková, souřadnicová, planimetrická, Heronův vzorec, GPS, …)
VÝPOČTY PŘÍRŮSTKŮ • • • •
Základní pojmy Cvičné příklady Praktické příklady Evidence přírůstků
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Seznámí se s obsluhou a bezpečnostními předpisy při práci s malou mechanizací • Naučí se technický popis, nastavení, seřízení a údržbu • Vysvětlí způsob startování, rozjíždění, zastavování • Předvede jednotlivé pracovní operace při zpracování půdy a přípravě záhonů (VARI systém) • Předvede jednotlivé pracovní operace při ošetřování trávníků (křovinořez, strunový vyžínač, zahradní sekačka) • Předvede využití malé mechanizace při úklidu a kompostování zahradního odpadu (tráva, listí, větve) – plotostřih, štěpkovač, zahradní foukač, drtič listí • Seznámí se s obsluhou a bezpečnostními předpisy při ovládání stájové mechanizace • Popíše stáj pro chov skotu a prasat • Vymezí rozdíl mezi mobilními a stacionárními linkami • Popíše mechanizaci krmení, napájení a odklizu výkalů • Předvede obsluhu stájové mechanizace • Seznámí se s obsluhou a bezpečnostními předpisy při práci s malotraktorem TZ-4K-10 a TZ-4K-14
175
Učivo MALÁ MECHANIZACE • • • • • • • • •
VARI systém Křovinořez Strunový vyžínač Zahradní sekačka Plotostřih Drtič větví - štěpkovač Zahradní foukač / vysavač Motorový rosič Drtič listí (zahradního odpadu)
STÁJOVÁ MECHANIZACE • Skot • Prasata
MALOTRAKTOR • Obsluha malotraktoru • TZ-4K-10 a TZ-4K-14
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Naučí se technický popis, nastavení, seřízení a údržbu malotraktoru • Vysvětlí způsob startování, rozjíždění, zastavování • Předvede jednotlivé pracovní operace při práci s malotraktorem (přeprava materiálu, zpracování půdy, sklizeň pícnin) • Seznámí se s bezpečnostními předpisy při obsluze traktoru, náplň DTÚ traktoru • Seznámí se s bezpečnostními předpisy při zapojování přívěsu za traktor, náplň DTÚ přívěsu • Předvede připojení vzduchové hadice, hydrauliky, elektrické instalace • Naučí se zapojení přívěsu do automatické hubice • Předvede sklápění přívěsu pomocí hydrauliky • Předvede připojení návěsu (RCW, Sleza) • Předvede připojování nesených strojů pomocí tříbodového závěsu (nesený pluh) • Seznámí se s bezpečnostními předpisy při pracovních operacích při obrábění dřeva a kovu • Určí a charakterizuje jednotlivé pracovní operace • Procvičuje manuální dovednosti při obrábění dřeva a kovu
176
Učivo • Nácvik jízdy s malotraktorem • Nácvik práce s malotraktorem
PŘIPOJOVÁNÍ STROJŮ ZA TRAKTOR • • • • •
Obsluha traktoru Zetor 7011 a Zetor 7745 Připojování přívěsu Připojování návěsu Připojování nesených strojů
OBRÁBĚNÍ DŘEVA A KOVU • Obrábění dřeva • Obrábění kovu
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
2.
Výstup Žák: • Řeší jednoduché úkoly při realizaci výrobku ze dřeva, kovu. • Seznámí se s předpisy týkajících se BOZP a PO při všech organizačních formách praktického vyučování • Naučí se zásady BOZP při zapojování strojů, seřizování, údržbě, obsluze a práci se stroji • Zapojuje stroje do tříbodového závěsu • Naučí se přestavění stroje z přepravní polohy do pracovní polohy a naopak • Naučí se seřízení strojů (seřízení pluhu, dávka hnoje, průmyslového hnojiva, pesticidu, osiva, sadby, …) • Řeší jednoduché úkoly při výpočtech v RV (dávka hnoje, hnojiva, množství živin, výsevek, potřeba osiva, sadby, hnojiva, pesticidu, směnová výkonnost) • Kontroluje technický stav, provádí údržbu strojů • Umí vyměnit poškozené části strojů (výměna nožů pluhu, výměna žabky/nože žacího stroje, trysky, …) • Vyčistí, konzervuje a uloží stroje • Navrhuje vhodnou skladbu strojů a zařízení • pro jednotlivé pracovní technologie (technolog.linka)
177
Učivo
ÚVODNÍ INSTRUKTÁŽ, BOZP A PO • BOZP a PO při práci se stroji a zařízeními v RV • BOZP a PO při práci se stroji a zařízeními v ŽV STROJE NA ZPRACOVÁNÍ PŮDY • • • •
Podmítače a pluhy Nácvik orby, hodnocení orby Smyky, brány, válce Kombinátory, kompaktory
STROJE NA HNOJENÍ • Rozmetadla statkových hnojiv • Rozmetadla průmyslových hnojiv STROJE NA SETÍ A SÁZENÍ • Secí stroj • Sazeč brambor STROJE OŠETŘOVÁNÍ POROSTŮ BĚHEM VEGETACE • Kultivátory, plečky, … • Postřikovače a rosiče STROJE NA SKLIZEŇ PÍCNIN
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Seznámí se s ochranou životního prostředí • Zabezpečuje minimalizaci znečišťování pracovního a životního prostředí • Vysvětlí likvidaci zbytků prostředků na ochranu rostlin (pesticidů) • Omezuje znehodnocování půdy v důsledku používání těžké mechanizace • Sleduje trendy vývoje zemědělské techniky • Seznámí se s bezpečností a ochranou zdraví při chovu zvířat • Dodržuje základní pravidla při vstupu ke zvířatům • Vysvětlí zásady zacházení se zvířaty včetně ochrany zvířat proti týrání • Naučí se ručně a strojně dojit • Dodržuje technologii strojního dojení • Dovede posoudit kvalitu nadojeného mléka • Dodržuje hygienu při získávání a uchování mléka • Rozpozná zánět mléčné žlázy • Objasní léčbu při zánětech mléčné žlázy • Vysvětlí využití mléka od nemocných zvířat • Rozpozná a charakterizuje základní druhy krmiv • Vysvětlí princip výroby krmných směsí
178
Učivo • • • • •
Prstový žací stroj Rotační žací stroj Obraceč píce, shrnovač píce Vysokotlaký lis Sběrací vůz
PŘÍSTUP KE ZVÍŘATŮM, FIXACE, PŘIVAZOVÁNÍ, ODVAZOVÁNÍ, VODĚNÍ ZVÍŘAT, OZNAČOVÁNÍ A EVIDENCE ZVÍŘAT • Zacházení s prasaty, skotem, koňmi, drůbeží • Fixace, přivazování, odvazování a vodění HZ • Označování zvířat • Evidence zvířat RUČNÍ DOJENÍ • Získávání syrového mléka • Ošetřování syrového kravského mléka po nadojení • Nácvik ručního dojení STROJNÍ DOJENÍ • Dojicí zařízení DZ-100 • Normy, veterinární vyhlášky a směrnice
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Naučí se základní pojmy • Orientuje se ve výběru krmiv pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat • Vypočítá potřebu krmiv na krmné období • Řeší jednoduché úkoly při výpočtech v ŽV
Učivo EU • Nácvik strojního dojení, údržba dojícího zařízení OBSLUHA STÁJOVÉ MECHANIZACE - ÚPRAVA KRMIV, KRMENÍ A NAPÁJENÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
• • • • • • • •
Rozdělení krmiv Stroje na úpravu krmiv Krmení a napájení HZ Letní krmné období Zimní krmné období Bilance krmiv Sestavování a hodnocení KD Vedení prvotní evidence krmiv
SLEDOVÁNÍ RŮSTU, VÝVOJE A ZDRAVOTNÍHO STAVU HZ • Posuzování a hodnocení zdravotního stavu hosp.zvířat • Při zařazení do chovu • Selekce zvířat (pozitivní, negativní) • Posuzování stájových technologií z hlediska welfare • Měření a vážení zvířat • Měření triasu • Měření mikroklimatu stájí • DDD činnost (dezinfekce, dezinsekce
179
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup
Učivo
Žák: deratizace) ODBORNÁ EXKURZE / PRAXE • Zahrada Čech Litoměřice (podzim) VÝSTAVA ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY • Moderní technologie RV / ŽV (PEKASS Senomaty, Agroobchod Nové Strašecí, ŠZP Lány, …) • Obsluhuje malou mechanizaci při jednotlivých pracovních činnostech při zemědělských či zahradnických činnostech s dodržením zásad BOZP • Zajišťuje údržbu, seřízení a drobné opravy
3.
• Zná zásady BOZP a PO při všech organizačních formách praktického vyučování • Zná zásady BOZP při obsluze mechanizačních prostředků pro pěstování rostlin a v chovu zvířat • Zná zásady PO v zemědělských objektech • Používá osobní ochranné pracovní prostředky. 180
ODBORNÁ PRAXE VE ŠKOLNÍM ROCE TERÉNNÍ EKOLOGICKÉ PRAKTIKUM -TEP • • • • • • • •
Práce s malou mechanizací Práce v zemědělství (v RV / ŽV) Práce ve skleníku / fóliovníku Práce v zelinářství Práce v ovocnářství – řez, sklizeň Práce v okrasném zahradnictví Zakládání a údržba trávníků Péče o komposty
ÚVODNÍ INSTRUKTÁŽ, BOZP A PO • Zásady BOZP a PO při práci s mechan.prostředky v RV • Zásady BOZP a PO při práci s mechan.prostředky v ŽV • Ochranné pracovní prostředky
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Navrhuje vhodnou organizaci přípravy půdy, setí a sázení, výživy a hnojení, ošetřování porostů a ochrany porostů během vegetace. • Obsluhuje mechanizační prostředky v provozních podmínkách • Kontroluje technický stav používaných strojů, zajišťuje jejich údržbu, seřizování, drobné opravy. • Kontroluje výsledky práce a vyhodnocuje splnění agrotechnických lhůt, parametrů a požadavků. • Rozpozná a definuje nedostatky a navrhne opatření. • Omezuje negativní vlivy mechanizace a chemizace na pracovní a životní prostředí. • Sleduje vývojové trendy zemědělské techniky. • Řeší náročnější úkoly při hospodářských výpočtech • Navrhuje vhodné technologické postupy sklizně a posklizňové úpravy. • Posuzuje konkrétní technologii sklizně. • Rozpozná a definuje nedostatky a navrhne opatření. • Řeší náročnější úkoly při hospodářských výpočtech
181
Učivo ORGANIZACE PRACOVNÍCH OPERACÍ PŘI PĚSTOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN
• Organizace základního zpracování půdy (organizace a hodnocení orby) • Organizace předseťové přípravy půdy, setí a sázení • Organizace výživy a hnojení • Organizace ošetřování a ochrany porostů během vegetace – ochrany rostlin
ORGANIZACE SKLIZNĚ A POSKLIZŇOVÉ ÚPRAVY ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN
• Organizace sklizně pícnin, organizace silážování, senážování a sušení píce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Vysvětlí základní pravidla pro ruční a strojní dojení • Posuzuje podmínky pro získávání a uchování mléka • Posuzuje kvalitu nadojeného mléka • Rozpozná a charakterizuje nemoci vemene a navrhne léčbu • Rozpozná a charakterizuje typy dojíren • Rozpozná a charakterizuje základní druhy krmiv • Vysvětlí princip výroby krmiv a krmných směsí • Vybere krmiva pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat • Sestaví a posoudí krmnou dávku • Vypočítá potřebu krmiv na krmné období • Hodnotí kvalitu krmiv • Pozná říji • Určí termín připuštění • Posuzuje úspěšnost připuštění • Sestaví obrat stáda a připouštěcí plán • Vede prvotní evidenci v RV a ŽV • Vysvětlí způsoby označování a evidence v RV a ŽV • Dělá a vyhodnocuje inventarizaci RV, ŽV a skladového hospodářství • Vede skladovou evidenci s využitím
182
Učivo ORGANIZACE ZÍSKÁVÁNÍ, OŠETŘOVÁNÍ A ZPENĚŽOVÁNÍ MLÉKA
• Organizace dojení, dojírny • Organizace ošetřování mléka po nadojení (uchovávání) • Zpeněžování mléka ORGANIZACE VÝŽIVY A KRMENÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
• • • • •
Výpočet krmné normy Návrh krmiv Výpočet krmné dávky Poznávání krmiv Hodnocení kvality krmiv
ORGANIZACE PLEMENÁŘSKÉ PRÁCE V ŽV • Obrat stáda • Připouštěcí plán • Plemenářská práce v ŽV PRVOTNÍ EVIDENCE V RV • Prvotní evidence v RV • Evidence půdy • Evidence zásob v RV – osiv, hnojiv, pesticidů, …
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: výpočetní techniky. • Umí vytvořit jednoduchý tiskopis dokladu prvotní evidence (Word, Excel) podle vzoru. • Vede prvotní evidenci v počítači ve vytvořených dokladech prvotní evidence. • Využívá jednoduchého programového vybavení pro vedení evidence s využitím informačních a komunikačních technologií (ICT) • Přiřadí druh mzdy vykonávané práci • Orientuje se v zákonné úpravě mezd • Vypočítá mzdu podle podkladů • Vypočítá mzdu podle podkladů s využitím výpočetní techniky • Řeší jednoduché i náročnější hospodářské výpočty s využitím výpočetní techniky • Dovede pro řešení hospodářských výpočtů vytvořit šablony a vzorce pro automatizaci výpočtu při změně údajů v zadání • Vede agronomickou evidenci s pomocí kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Sestaví plány v RV s pomocí kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Orientuje se v použití aplikovaných programů pro RV (agronomický software)
183
Učivo • Evidence strojů a zařízení • Skladová evidence, inventarizace PRVOTNÍ EVIDENCE V ŽV • Prvotní evidence v ŽV • Evidence zvířat • Evidence zásob v ŽV – krmiva, steliva, léčiva, … • Skladová evidence, inventarizace ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ • Odměňování v RV • Odměňování v ŽV VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY V ROSTLINNÉ VÝROBĚ • Hospodářské výpočty v RV • Agronomická evidence (evidence půdy, používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, …) • Plánování v RV (plán rotace plodin v osevním postupu, plán hnojení, plán ochrany rostlin, plán potřeby osiva a sadby,…) • Agronomický software (meteorologická sonda MWS-9, demoverze, aplikované programy, Internet).
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Řeší jednoduché i náročnější hospodářské výpočty s využitím výpočetní techniky • Vede zootechnickou evidenci s pomocí kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Sestaví plány v ŽV s pomocí kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Orientuje se ve využití automatizace a robotizace v zemědělství a zahradnictví
Učivo VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ
• Hospodářské výpočty v ŽV • Zootechnická evidence • Plánování v ŽV (plán produkce statkových hnojiv, plynulý pás zeleného krmení – návrh plodin, termíny sklizně, vyhodnocení a úprava návrhu)
• Aplikované programy • Automatizace a robotizace ODBORNÁ EXKURZE / PRAXE
• Zemědělec a Náš chov Lysá n.L. (podzim) • Tržnice zahrady Čech (jaro) • Polní kázání, Den pole, … VÝSTAVA ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY
4.
• Zná a dodržuje zásady BOZP a PO při všech organizačních formách praktického vyučování • Používá osobní ochranné pracovní prostředky • Rozpozná a upozorní na nedostatky v BOZP a PO
184
• Moderní technologie RV / ŽV • (PEKASS Senomaty, Agroobchod • Nové Strašecí, ŠZP Lány, • DOD ZD Kralovice, …) ÚVODNÍ INSTRUKTÁŽ, BOZP A PO • • • •
Zásady BOZP a PO v RV Zásady BOZP a PO v ŽV Ochranné pracovní prostředky Nedostatky v bezpečnosti práce
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Navrhuje vhodnou organizaci a hodnotí kvalitu přípravy půdy, setí a sázení, výživy a hnojení, ošetřování porostů a ochrany porostů během vegetace. • Obsluhuje mechanizační prostředky v provozních podmínkách • Kontroluje technický stav používaných strojů, zajišťuje jejich údržbu, seřizování, drobné opravy. • Kontroluje výsledky práce a vyhodnocuje splnění agrotechnických lhůt, parametrů a požadavků. • Rozpozná a definuje nedostatky a navrhne opatření. • Omezuje negativní vlivy mechanizace a chemizace na pracovní a životní prostředí. • Sleduje vývojové trendy zemědělské techniky. • Řeší náročnější úkoly při hospodářských výpočtech • Navrhuje vhodné technologické postupy sklizně a posklizňové úpravy. • Posuzuje konkrétní technologii sklizně. • Rozpozná a definuje nedostatky a navrhne opatření. • Řeší náročnější úkoly při hospodářských výpočtech
185
Učivo TECHNOLOGICKÉ LINKY A MECHANIZACE RV PŘI PĚSTOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN
• Technologické linky v RV, mechanizace RV (práce s katalogem strojů, sestavování a hodnocení technologických linek, technologické karty, výpočty, …) • Organizace ZZP, PPP a MZP (druhy a způsoby orby, hodnocení kvality orby, výpočty, …)
• Organizace výživy a hnojení • Organizace ochrany rostlin
ORGANIZACE SKLIZNĚ A POSKLIZŇOVÉ ÚPRAVY ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN
• Organizace sklizně a sušení chmele
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Navrhuje vhodné technologické linky v provozech ŽV (technologie ustájení, krmení, napájení, stlaní, odklizu výkalů, dojení, …) • Posuzuje konkrétní technologie v ŽV • Rozpozná a definuje nedostatky a navrhne opatření • Obsluhuje mechanizační prostředky ŽV v provozních podmínkách • Řeší náročnější úkoly při hospodářských výpočtech • Posuzuje exteriér hospodářských zvířat (skotu, koní, prasat, …) • Určuje krajiny těla • Měří a posuzuje krajiny těla
• Vysvětlí ukazatele charakterizující masnou užitkovost • Zná zásady správného uchování a skladování masa • Uvede příklady masných výrobků • Vypočítá přírůstky u jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat (skot, prasata) • Vysvětlí principy a zásady silážování a senážování • Sestaví linku na dosoušení sena 186
Učivo TECHNOLOGICKÉ LINKY A MECHANIZACE V PROVOZECH ŽV • Technologické linky v ŽV • Stájové technologie • Mechanizace ŽV
HODNOCENÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, MĚŘENÍ ZVÍŘAT • Popis exterieru • Krajiny těla • Praktické měření zvířat • Hodnocení skotu, koní, prasat HODNOCENÍ JATEČNÝCH ZVÍŘAT, TECHNOLOGIE ZPRACOVÁNÍ MASA
• • • • •
Masná užitkovost Zpracování a uchování masa Další masné výrobky Hodnocení jatečných zvířat Zpeněžování masa
SKLADOVÁNÍ A KONZERVACE KRMIV • Silážování a senážování
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Navrhuje, sestavuje pastevní areál • Posuzuje jednotlivé způsoby pastvy • Navrhuje, sestavuje a upravuje krmnou dávku
• • • • • •
Sestaví obrat stáda a připouštěcí plán Pozná říji Určí termín připuštění Posuzuje úspěšnost připuštění Vyhodnotí ukazatele dědičnosti Vyhodnotí ukazatele reprodukce
• Vysvětlí vybavení veterinární lékárničky • Umí poskytnout první pomoc při metabolických poruchách skotu • Vysvětlí způsoby fixace zvířat • Umí změřit TRIAS • Rozpozná základní nemoci zvířat a navrhne léčbu • Umí pojmenovat včelařské nářadí a vysvětlit jeho funkci a požití • Řeší jednoduché i náročnější hospodářské výpočty s využitím výpočetní techniky • Dovede pro řešení hospodářských výpočtů vytvořit šablony a vzorce pro automatizaci výpočtu při změně údajů v zadání • Vede evidenci v RV a ŽV s pomocí
187
Učivo • Sušení, horkovzdušné sušení • Pastva, organizace pastvy • Výpočet krmné normy • Návrh krmiv • Výpočet krmné dávky • Sušina, živiny, vitaminy, … PLEMENÁŘSKÉ PRÁCE V ŽV • Obrat stáda • Připouštěcí plán • Plemenářská práce v ŽV • Kontrola dědičnosti • Reprodukce VETERINÁŘSKÉ PRÁCE V ŽV • • • • • •
Veterinární lékárnička První pomoc při metabolických poruchách Fixace zvířat TRIAS Nemoci zvířat Včelařské pomůcky
VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY V ROSTLINNÉ VÝROBĚ
• • • •
Hospodářské výpočty v RV Agronomická evidence Plánování v RV Agronomický software, aplikované
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Sestaví plány v RV / ŽV s pomocí kancelářských programů (Word, Excel) nebo s pomocí aplikovaných programů. • Orientuje se v použití aplikovaných programů pro RV (agronomický software) a ŽV (zootechnický software). • Orientuje se ve využití automatizace a robotizace v zemědělství a zahradnictví. • Určí pěstované zemědělské a zahradní rostliny • Vyhodnotí hustotu a růstovou fázi porostu • Určí a charakterizuje významné druhy chorob, škůdců a plevelů v porostech kulturních rostlin • Posoudí výživný stav porostu, zapojení, vyrovnanost, polehlost a zdravotní stav • Navrhuje opatření vedoucí ke zlepšení stavu porostu • Rozpozná a odstraní nedostatky v kvalitě při polních a zahradních pracích • Navrhuje vhodné technologické postupy • Efektivně využívá mechanizační prostředky • Určí botanické složení lučního a pastevního porostu • Navrhuje vhodnou organizaci pastvy
188
Učivo programy v RV VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ
• • • •
Hospodářské výpočty v ŽV Zootechnická evidence Plánování v ŽV Zootechnický software, aplikované programy v ŽV
AGROBIOLOGICKÁ KONTROLA POROSTŮ • • • • • • •
Fáze růstu, etapy vývoje Hodnocení výživného stavu Hodnocení zdravotního stavu Hodnocení zaplevelení Návrh opatření Uznávací řízení porostů Založení a vyhodnocení odrůdového pokusu
HODNOCENÍ PASTEVNÍHO POROSTU, ORGANIZACE PASTVY
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • Navrhuje vhodná technická zařízení na pastvě
Učivo
ODBORNÁ EXKURZE / PRAXE • Zemědělec a Náš chov Lysá n.L. • Tržnice zahrady Čech • Polní kázání, Den pole, … VÝSTAVA ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY Moderní technologie RV / ŽV • (PEKASS Senomaty, Agroobchod • Nové Strašecí, ŠZP Lány, • DOD ZD Kralovice, …) PROCVIČOVÁNÍ KOMPLEXNÍCH ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ PER
• Samostatně plánuje, organizuje, realizuje a kontroluje: orbu, předseťovou přípravu, hnojení, setí a sázení, ošetřování porostů PROCVIČOVÁNÍ KOMPLEXNÍCH ODBORNÝCH během vegetace DOVEDNOSTÍ CHZ • Samostatně plánuje a organizuje a realizuje sklizeň plodin a jejich dopravu PROCVIČOVÁNÍ KOMPLEXNÍCH ODBORNÝCH DOVEDNOSTÍ ZAM do skladů • Upevňuje své znalosti a dovednosti formou praktického nácviku, testů, zkoušení, poznávačky a hospodářských výpočtů
189
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: MARKETING A MANAGEMENT Pojetí vyučovacího předmětu : Obecné cíle Předmět seznamuje žáky se základy marketingové koncepce řízení podniku a připravuje je na vykonávání vedoucí funkce. Cílem výuky je rozvíjet systémové myšlení žáků, aby pochopili mechanismus fungování firem v tržním prostředí a roli managementu v procesu řízení podniku.
Charakteristika učiva Obsah učiva vychází z následujících okruhů RVP: - marketing - management - podnikání - podnikové činnosti (prodejní činnost) - financování podniku
Učivo předmětu je rozčleněno do 13 tematických celků. Úvodní dvě témata se věnují základním pojmům a kategoriím a jsou základem úspěšného zvládnutí předmětu. Následující témata se šířeji věnují jednotlivým prvkům marketingového mixu, při výuce jsou žákům předkládány konkrétní příklady z praxe, jejichž řešení žákům pomáhá pochopit vzájemné souvislosti a dopady rozhodnutí na realitu. Téma Základní manažerské funkce se podrobně věnuje jednotlivým funkcím, které management podniku vykonává. V souvislosti s rolí managementu jsou poslední témata věnována financování, investicím. Při probírání jednotlivých témat je kladen důraz na provázání se současnou situací (práce s tiskem, aktuality).Během výuky žáci zpracovávají projekty, které souvisejí s probíraným tématem, např: průzkum trhu (konkurence, cena) u vybraných produktů, přičemž témata jsou individuálně nastavena tak ,aby bylo žákům umožněno vybrat si takovou oblast trhu, která nějak souvisí s jejich zálibami .Vzhledem k profilu absolventa je největší důraz kladen na ty části trhu, které souvisejí se zemědělstvím (např. potravinářský průmysl, zpracovatelský průmysl, trh osiv ,krmiv, ochranné látky, zemědělská technika……). Existují vazby na další předměty jako je matematika (výpočty), informační technologie ( vyhledávání informací na internetu), ekonomika a podnikání (využití teoretických poznatků pro řízení podniku), psychologie ( vedení lidí).
190
Doporučené členění učiva 3. ročník 1.-6. 4. ročník 7.-13.
Vyučování předmětu Marketink a management směřuje k tomu, aby žáci dovedli. - na příkladu ukázat použití nástrojů marketingu v oboru - zpracovat jednoduchý průzkum trhu - určit fázi životního cyklu u konkrétních produktů - určit metodu tvorby ceny - rozpoznat běžné cenové triky a klamavé nabídky - vybrat vhodný reklamní prostředek pro určitý produkt - popsat části procesu řízení - uvést na příkladu metody rozhodování - vytvořit typový příklad organizační struktury firmy - zhodnotit vhodnost a účinnost motivačních nástrojů Strategie výuky Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Do výuky nejsou zařazena cvičení, přesto je součástí výuky řešení konkrétních praktických příkladů (výpočty jednotlivých metod tvorby ceny, bod zvratu) a řešení modelových situací (skupinové a individuální rozhodování, rozdíly při vnímání konkrétní situace, motivace jednotlivce a skupiny). Praktické úkoly plní žáci v průběhu teoretických hodin a dále tyto úkoly dotvářejí v rámci samostatné domácí práce. Upřednostňuje se skupinové vyučování s důrazem na komunikativní dovednosti, které se uplatňují především při interpretaci výsledků řešení. Hodnocení výsledků studentů Studenti jsou průběžně hodnoceni známkami při individuálním zkoušení. Znalosti jsou dále ověřovány písemnými testy rovněž hodnocenými známkami. Další hodnocení souvisí se zpracováním samostatných prací a aktivitou v průběhu výuky. Při hodnocení je důraz kladen především na porozumění učivu, schopnost aplikovat získané poznatky, umění argumentovat, diskutovat o otázkách souvisejících s řízením podniku a vedením lidí. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí V průběhu studia tohoto obsahového okruhu se student naučí: - rozvíjet komunikativní dovednosti, tzn. dovednosti vyjadřovat se ústně, zpracovávat písemný materiál, využívat informací získaných z různých zdrojů, vysvětlovat a znázorňovat konkrétní situace - rozvíjet dovednost pracovat v týmu na dosažení společných cílů, nést zodpovědnost za práci vlastní i práci ostatních spolupracovníků - využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi - aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů - získá kompetence k pracovnímu uplatnění. V předmětu je zejména realizováno průřezové téma Člověk a svět práce, kdy řešením praktických úkolů a osvojováním si vědomostí z různých oblastí student získává lepší možnost při uplatnění na trhu práce.
191
V předmětu jsou realizována i další průřezová témata : téma Informační a komunikační technologie je realizování např. při vyhledávání různých aktuálních informací, zákonných norem atd. Průřezové téma Občan v demokratické společnosti je realizování tím, že se žák učí jednat samostatně, zodpovědně a iniciativně ve svém vlastním zájmu i v zájmu veřejném. Žák se učí diskutovat o citlivých a závažných celospolečenských problémech. Průřezové téma Člověk a životní prostředí je uplatňováno okrajově v rámci témat tykajících se životní úrovně.
192
Rozpracování učebních osnov MARKETING A MANAGEMENT Ročník Tématický celek 3.
1.Marketing
2.Marketingový 2.systém řízení
Výstup
Učivo
Žák: • chápe v čem spočívá podstata marketingové podnikatelské koncepce. • zná specifika marketingu v zemědělství.
• rozliší činitele vnějšího a vnitřního prostředí podniku. • posoudí vliv vnějšího a vnitřního prostředí na fungování podniku. • umí stanovit marketingový cíl a zvolit strategii vhodnou k jeho dosažení. • umí vyhodnotit silné a slabé stránky podniku. • využívá znalosti psychologie nabídky, všímá se vlivů působících na zákazníka a vyhodnocuje chování prodejců.
193
• • • • •
Pojem marketing Podstata marketingu Historický vývoj a význam marketingu Marketing v zemědělství Podnikatelské koncepce
• • • • •
Nástroje marketingového systému řízení Marketingové plánování Vnější činitelé, mikro a makro prostředí Vnitřní činitelé Marketingové cíle a strategie
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.6
PT: 1.4, 1.6, 2.2
Ročník Tématický celek 3.Výrobek
4.Cena
Výstup Žák: • umí vysvětlit podstatu produktu a jeho strukturu. • umí určit fázi životního cyklu konkrétních výrobků • chápe podstatu vývoje a zavádění nových výrobků na trh. • chápe dopad kvality výrobků na dobré jméno firmy a s tím související konkurenceschopnost a postavení na trhu. • • • •
umí vysvětlit význam ceny a cenové cíle. chápe vztah mezi nabídkou a poptávkou. chápe princip elasticity poptávky. posoudí vhodnost použití jednotlivých metod tvorby ceny. • umí vysvětlit, jak se cena liší podle zákazníků, konkurence, místa a období. • rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky
194
Učivo • • • • • •
Definice a klasifikace výrobku Produkt a jeho struktura Životní cyklus výrobku Výrobková politika Základní výrobkové strategie Vývoj a zavádění nových výrobků
• • • • • • • •
Význam ceny Cenové cíle Vztah nabídky a poptávky Metody tvorby cen Pravidla cenových změn Cena průmyslových výrobků Cenové výzkumy Výpočty ceny
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.6
PT: 1.6
Ročník Tématický celek 5.Distribuce
6.Marketingová 6.komunikace
Výstup Žák: • umí rozlišit jednotlivé distribuční kanály. • posoudí vhodnost použití jednotlivých distribučních kanálů pro konkrétní produkty. • chápe význam distribuce na hospodářský výsledek podniku.
• vyjmenuje základní nástroje komunikačního mixu. • využívá marketingové nástroje k prezentaci podniku a nabídce zemědělských produktů a služeb. • chápe podstatu osobního prodeje. • orientuje se ve způsobech komunikace s veřejností. • umí posoudit význam značky a obalu na celkovou pozici výrobku na trhu. • chápou kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku. • umí posoudit vhodnost výběru konkrétní metody rozpočtu komunikačního procesu. • posoudí dopad publicity. • umí na příkladu ukázat vhodné použití
195
Učivo • • • • •
Distribuční kanály Přímý prodej a přímý marketing Systém distribuce Strategie výběru distribuční sítě Skladba sortimentu
• • • • • • • • • •
Základní nástroje komunikačního mixu Osobní prodej Podpora prodeje Práce s veřejností Značka, obal Přímý marketing Rozpočet a komunikační proces Metody rozpočtů Tvorba komunikačního mixu Nákupní připravenost
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.6
PT: 1.2, 1.5, 1.6, 3.1
Ročník Tématický celek
4.
7.Marketingový 7.výzkum
Výstup Žák: nástrojů podpory prodeje. • umí vybrat vhodný reklamní prostředek pro určitý produkt.
• chápe pojem marketingová informační soustava. • umí stanovit jednotlivé fáze procesu rozhodování o nákupu. • umí zohlednit požadavky zákazníka při stanovování marketingových cílů podniku. • získává předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit. • umí zorganizovat průzkum trhu a vyhodnotit výsledky.
196
Učivo
• • • • • • •
Marketingová informační soustava Marketingový výzkum Analýza spotřebitele Proces rozhodování o nákupu Typy nákupního chování Segmentace trhu Analýza konkurence
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.2
Ročník Tématický celek 8.Management
9.Základní 9.manažerské 9.funkce
Výstup Žák: • vysvětlí, čím se management zabývá. • umí posoudit prostředí managementu. • orientuje se v jednotlivých úrovních managementu.
Učivo • Pojem management • Prostředí managementu • Úrovně managementu
• chápe v čem spočívá funkce manažera • umí charakterizovat styly řízení • sestaví pracovní záznamy a evidenci užívanou v jednotlivých úsecích výroby • umí tyto podklady využít pro návrhy běžných organizačních opatření • chápe základní operace personálního řízení • chápe důležitost dodržování stanovených norem a předpisů, které souvisejí se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti • umí při plánování a posuzování určité činnosti posoudit možné náklady, výnosy, zisk • chápe dopad rozhodnutí vedoucího pracovníka na životní prostředí
197
• • • • • • • • • • • •
Plánování Druhy plánů Strategie Organizování Organizační struktury Podniková dokumentace Vedení lidí Motivace Personální činnost Kontrola Rozhodování Problémy a varianty jejich řešení
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.1
Pt: 3.1, 3.6, 2.2, 1.6
Ročník Tématický celek
10.Profil 10.manažera
11.Historický 11.vývoj 11.managementu
Výstup Žák: • chápe dopad rozhodnutí vedoucího pracovníka na sociální prostředí • vytvoří typový příklad organizační struktury firmy • umí posoudit výhody a nevýhody skupinového a individuálního rozhodování v konkrétní situaci • zhodnotí vhodnost a účinnost motivačních nástrojů • umí využít ekonomické informace k řízení provozních úseků • chápe výhody využívání odborných služeb poskytovaných jinými subjekty • chápe vliv osobnosti manažera na styl řídící práce • zná psychologické, sociální a etické aspekty řízení a vedení • chápe význam vzdělání, praxe a povahových vlastností manažera pro vykonávání řídící funkce • chápe důležitost image managera při řízení podniku a při komunikaci s jednotlivými subjekty působícími ve vnějším prostředí • orientuje se v historickém vývoji managementu
198
Učivo
• • • • •
Obecné zásady Styly řídící práce Rizika manažerské práce Vzdělání, praxe, vlastnosti Image manažera
• Vývojové etapy • Hlavní představitelé
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
PT: 1.1, 3.1
Ročník Tématický celek 12.Financování
13.Rozhodování 14.o investicích
Výstup Žák: • zná podstatu finančního trhu a orientuje se v jeho segmentech a subjektech • chápe rozdíl mezi cizími a vlastními zdroji podniku • umí efektivně hospodařit se svými finančními prostředky • orientuje se v obchodně-podnikatelských aktivitách institucí působících na finančním trhu • rozliší jednotlivé druhy investic • chápe dopad rozhodnutí o investování do rozvoje firmy • umí posoudit riziko zadluženosti
199
Učivo • • • •
Cizí zdroje podniku Vlastní zdroje podniku Aktiva, pasiva, ztráta, zisk Možnosti finančního trhu
• Druhy investic • Metody a výpočty
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 3.6
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 Název vyučovacího předmětu: OCHRANA ROSTLIN Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Úkolem předmětu je získat poznatky o ochraně kulturních rostlin před škodlivými činiteli, naučit se rozpoznávat hospodářsky nebezpečné choroby a škůdce a v rámci metod integrované ochrany rostlin vybrat způsob ekonomicky nejefektivnější a nejšetrnější vůči životnímu prostředí. Žáci jsou schopni orientovat se v zákonech a předpisech o ochraně rostlin, uvědomují si toxicitu pesticidů a možnost ohrožení zdraví lidí a poškození životního prostředí. Charakteristika učiva Učivo využívá získaných znalostí z biologie a ekologie, chemie i pěstování rostlin a umožňuje získat ucelený náhled na problematiku integrované ochrany rostlin. V úvodním tématu se žáci naučí používat odbornou terminologii, ve druhém celku získají přehled o metodách v ochraně rostlin a roztřídí pesticidní látky podle několika hledisek. Poslední 2 celky poskytnou přehled a charakteristiku škodlivých činitelů zemědělských plodin. Učivo se ještě doplňuje a rozšiřuje v předmětu pěstování rostlin při seznamování se s technologií pěstování jednotlivých kulturních rostlin. Strategie výuky Vyučování předmětu je organizováno pouze formou teoretických hodin, které jsou postaveny na dialogických a výkladových učebních metodách. Žáci jsou rovněž motivování k autodidaktické práci, je jim poskytnuto dostatečné množství aktuálního materiálu s ochranářskou tématikou – prospekty, odborné časopisy, atlasy škodlivých činitelů, metodiky. Identifikace chorob a škůdců v terénu je realizována s menším počtem žáků při cvičení z předmětu pěstování rostlin. Jsou využívány porosty na botanické zahradě a pozemcích školního hospodářství. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Žáci jsou průběžně hodnoceni za úroveň získaných znalosti, osvojení terminologie a orientaci v odborných materiálech. Významným podílem hodnocení žáků je i poznávání škodlivých činitelů – chorob a škůdců – ať již podle pomůcek nebo živého materiálu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat V rámci předmětu žáci rozvíjejí zejména komunikativní kompetence, vyhledávají a zpracovávají nové informace. Průřezové téma Člověk a životní prostředí se prolíná prakticky celým učivem, otázku šetrného přístupu k přírodě je třeba si pokládat při volbě jakékoli metody integrované ochrany rostlin
200
Rozpracování učebních osnov OCHRANA ROSTLIN Ročník Tématický celek 3.
3.
Výstup Žák: 1.Základy • chápe ochranu rostlin jako součást 1.ochrany rostlin technologií pěstování zemědělských plodin • posoudí současnou potřebu ochranných opatření v zemědělské výrobě a zdůvodní nutnost uplatňování integrované ochrany rostlin s ohledem na životní prostředí • vysvětlí běžné ochranářské pojmy (choroba, škůdce, patogen, prevence, rezistence, imunita, kalamitní výskyt, práh škodlivosti) • popíše obecné fáze průběhu choroby včetně příznaků a projevů na rostlinách • popíše příznaky poškození rostlin škůdci • vyjmenuje abiotické činitele poškozující rostliny • vysvětlí a rozdělí biotické činitele poškozující rostliny • vysvětlí jakými způsoby se přenášejí původci chorob 2.Způsoby • zdůvodní potřebu provádění preventivních 2.ochrany rostlin nepřímých metod OR a uvede konkrétní agrotechnická a šlechtitelská opatření • vyjmenuje metody přímé ochrany rostlin, u každé skupiny uvede výhody a nevýhody použití včetně vlivu na životní prostředí
201
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Význam ochrany rostlin, současná situace a perspektivy • Základní pojmy v ochraně rostlin • Vznik a šíření chorob • Projevy a příznaky onemocnění • Příznaky poškození rostlin škůdci • Abiotičtí činitelů poškozující plodiny • Biotičtí činitelé poškozující rostliny • Způsoby přenosu patogenů
• Nepřímé metody – agrotechnická a šlechtitelská opatření • Přímé metody ochrany rostlin – mechanické, chemické a biologické způsoby ochrany rostlin • Moření osiva a sadby • Rozdělení pesticidů
PT: 1.3 PT: 1.7 PT: 2.1 PT: 4.1
Ročník Tématický celek
3.
3.Choroby 3.rostlin
Výstup Žák: • vysvětlí význam a způsoby moření osiva a sadby • rozdělí pesticidy podle několika hledisek (skupenství, účinek, účinná látka, termín použití, způsob působení, škodlivý činitel) • vysvětlí termín integrovaná ochrana rostlin v její význam • vyjmenuje zásady BOZP v ochraně rostlin • se seznámí s právními předpisy pro aplikaci a manipulaci s pesticidy v podmínkách zemědělské výroby v ČR a zemích EU • vypočítá dávku chemického ochranného prostředku • vyhledává v metodice ochrany rostlin a prostřednictvím informačních technologií vhodné přípravky pro ochranu rostlin • rozdělí choroby rostlin podle původce • uvádí ke každé skupině chorob zástupce hospodářsky významných chorob působících na konkrétních zemědělských plodinách • rozpozná choroby plodina na základě příznaků, fotodokumentace a skutečného stavu v porostu a doporučí vhodnou ochranu
202
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
• Integrovaná ochrana rostlin, ochrana rostlin v ekologickém zemědělství • Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ochraně rostlin • Právní předpisy v ochraně rostlin platné v ČR a EU • Výpočty dávek chemických ochranných prostředků
• Neparazitární choroby a fyziologické poruchy • Virové choroby – charakteristika, šíření, příznaky na konkrétní plodině, možnosti ochrany proti konkrétní chorobě • Bakteriální choroby - charakteristika, šíření, příznaky na konkrétní plodině, možnosti ochrany proti konkrétní chorobě • Houbové choroby - charakteristika, šíření, příznaky na konkrétní plodině, možnosti ochrany proti konkrétní chorobě
PT: 2.1
Ročník Tématický celek 3.
4.Živočišní 4.škůdci
Výstup Žák: • charakterizuje skupiny živočišných škůdců • uvádí ke každé skupině škůdců zástupce hospodářsky významné působící na konkrétních zemědělských plodinách • identifikuje škůdce na základě příznaků poškození na rostlinách i na obrázku, doporučí vhodnou ochranu
203
Učivo • Háďátka, plži, roztoči, hmyz, hlodavci – charakteristika, příznaky poškození a ochrana proti jednotlivým skupinám škůdců
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 2.1
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009
Název vyučovacího předmětu: VETERINÁŘSTVÍ
Pojetí vyučovacího předmětu: Obecné cíle Cílem předmětu je rozšíření znalostí o chovu jednotlivých kategorií hospodářských zvířat. Úkolem je osvojit si zoohygienické poznatky o chovu zvířat a jejich aplikace z hlediska ekonomického i ekologického. Žák by měl být schopen uplatnit své znalosti v praxi, být rozhodným a zodpovědným. Předmět se snaží u žáka vytvářet smysl pro zodpovědnosti a prohlubovat vztah k živým organismům a životnímu prostředí. Přispívá k utváření postojů a hodnotových orientací žáků ke zdravému životnímu stylu. Charakteristika učiva Vyučování veterinářství navazuje na předmět chov zvířat a na předměty, které má žák již osvojeny, a to na biologii a chemii, na které se při výuce odkazuje a tím je možno více prohlubovat znalosti po odborné stránce. V tématech zaměřených hlavně na nemoci hospodářských zvířat získá žák základní přehled o infekčních i neinfekčních onemocněních, jejich původcích a následné léčbě a prevenci. Dále si osvojí zásady zoohygieny v chovech. Strategie výuky Předmět se vyučuje ve třetím ročníku. Během výuky je probráno 6 hlavních tématických celků. Při hodinách je možno mimo běžně používaných metod výuky – výkladu a řízeného rozhovoru, začlenit problémové vyučování, zadávání samostatných prací s odbornou literaturou či pomocí informačních a komunikačních technologií. Žák je motivován k autodidaktické práci, je mu poskytováno dostatečné množství materiálu, prospektů, odborných časopisů i materiálů s legislativou. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou průběžně hodnoceni za úroveň získaných znalostí, osvojení terminologie a orientaci v odborných materiálech. Zvláště se hodnotí hloubka porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi a samostatně pracovat na zadaných úkolech. Významným podílem v hodnocení žáků je orientace v chirurgických pomůckách a nástrojích i poznávání nemocí – správná anamnéza ať podle pomůcek nebo živého materiálu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Předmět rozvíjí schopnosti žáků v oblasti přesné formulace, verbálního sdělení informace druhé osobě a umění využít a zpracovat informace z odborné literatury, médií i informačních cest internetu.
204
Po zvládnutí učiva žák získá: • komunikativní kompetence (aktivně diskutuje, vyjadřuje své myšlenky ústní i písemnou formou) • personální kompetence (odhaduje výsledky svého jednání, je schopen přijímat hodnocení svých počinů ze strany druhých lidí, analyzovat a adekvátně na danou situaci reagovat) • sociální kompetence (pracuje v týmu,nezaujatě hodnotí návrhy druhých) • řeší samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy (zadané modelové situace v provozu) Z průřezových témat je realizováno téma Člověk a životní prostředí. U žáka dochází k prohloubení vztahů k přírodě a živým jedincům, k pochopení významu přírody a životního prostředí pro člověka a společnost. Žák si uvědomuje nebezpečí negativních dopadů na životní prostředí při nesprávné zoohygieně či při enzootickém výskytu jakékoli nemoci a v neposlední řadě při nerespektování legislativních předpisů.
205
Rozpracování učebních osnov VETERINÁŘSTVÍ Ročník Tématický celek 3.
1.Zoohygiena
2.Základy 2.patologie a 2.klinické 2.propedentiky
Výstup Žák: • objasní povinnosti chovatelů • charakterizuje hygienické podmínky pro zdravý a úspěšný chov • zhodnotí konkrétní situaci v chovu a vyvodí opatření • charakterizuje a používá termíny desinfekce, desinsekce, deratizace • charakterizuje termín odstraňování kadaverů a požadavky na kafilerní box • ochraňuje zvířata proti týrání
• • • • • • •
3.Farmakologie
• • •
Učivo • • • • • • • • • •
• objasní termíny zdraví a nemoc • posoudí zdravotní stav zvířat, rozpozná • a charakterizuje důležité nemoci • ošetřuje zvířata, asistuje při veterinárních • zákrocích • fixuje zvířata • popíše kastraci a způsob provedení • vysvětlí termíny atrofie, nekrózy, nádory • popíše hygienické povinnosti při • porážkách připravuje a podává léky • provede anamnézu v chovu • hospodářských zvířat • charakterizuje termíny imunita, vakcinace a vysvětlí jejich využití v praxi 206
Úvod, legislativa Hygiena ovzduší Hygiena půdy, pastvin, výběhů Hygiena vody Hygiena stájí Hygiena přepravy zvířat Hygiena krmiv Alimentární intoxikace Veterinární asanace Hygiena a ošetřování hospodářských zvířat Veterinární profylaxe Zdraví a nemoc Příčiny nemocí Průběh nemoci Jednoduché veterinární zákroky Kastrace První pomoc Porážka a úhyn Charakteristika chorobných procesů Klasifikace nemocí Léky, léčivo, aplikace léků Skupiny léků Veterinární lékárnička
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky PT: 1.7 PT: 2.2
Ročník Tématický celek
Výstup Žák: • dokáže určit expirační dobu léku 4.Nenakažlivé • definuje nemoci – nadmutí, cizí těleso • 4.nemoci v trávícím traktu, otoky vemene, ulehnutí • 4.hospodářských a další • 4.zvířat • • • 5.Nakažlivé • orientuje se v nakažlivých chorobách, • 5.nemoci jejich původcích, příznacích • 5.hospodářských • navrhne léčebná opatření a prevenci při • 5.zvířat nakažlivých nemocích • • charakterizuje katary, zácpy, • • definuje křivici, měknutí kostí • • charakterizuje nakažlivé nemoci – • původce, léčba, prevenci • popíše ektoparazity a endoparazity a navrhuje ochranná opatření při jejich výskytu • charakterizuje koliky, katary, záněty šlach a kloubů • popíše běžně se vyskytují nemoci v drobnochovech a velkochovech • navrhne vhodná opatření při léčbě jednotlivých nemocí 6.Zoonózy • charakterizuje nemoci přenosné na • člověka, navrhuje vhodná opatření • objasní prevenci proti zoonózám
207
Učivo
Průřezová témata, mezipředmětové vztahy, poznámky
Dědičné a vrozené vady Nemoci trávící soustavy Nemoci přeměny látkové Nemoci dýchacího ústrojí Nemoci a poruchy pohlavních ústrojí Ostatní orgánové nemoci Nakažlivé nemoci skotu Nakažlivé nemoci ovcí Nakažlivé nemoci prasat Nakažlivé nemoci koní Nakažlivé nemoci drůbeže Nemoci kožešinových zvířat Nemoci včel a ryb
PT: 1.3
Nemoci přenosné na člověka
PT: 1.3
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 8. Materiální a personální zajištění 8.1. Materiální zajištění výuky 8.1.1. Výukové prostory Výuka probíhá na zařízeních školy a na externích výukových zařízeních: 8.1.1.1. Zařízení školy: a) budova školy s kmenovými a odbornými učebnami b) botanická zahrada SZeŠ Rakovník c) školní hospodářství SZeŠ Rakovník ad a) kmenové učebny jednotlivých tříd jsou vybaveny standardním školním nábytkem. Všechny učebny jsou vybaveny vnitřním TV okruhem, což znamená TV monitor s příslušnými vývody na stěně, umožňujícími připojení videorekordéru, čtecí kamery event. dalších periferních zařízení. Všechny učebny jsou vybaveny zpětným projektorem a odpovídající projekční plochou. Zatím jedna kmenová učebna je vybavena interaktivní tabulí s PC a dataprojektorem, další se budou postupně dle finančních možností dovybavovat. Ostatní didaktickou techniku je do kmenových učeben nutno donášet. Odborné učebny, které jsou k dispozici: • Pěstování rostlin – zpětný projektor, vizualizér, interaktivní tabule, PC, dataprojektor, audiozařízení, videorekordér • Chov zvířat – zpětný projektor, TV monitory, čtecí kamera • Chemie – zařízení standardní chemické laboratoře • Mechanizace + autoškola – TV monitory, čtecí kamera, zpětný projektor • Výpočetní technika – PC, dataprojektor, scanner, webkamera, • Multimediální učebna – PC, vizualizér, video, DVD, dataprojektor, ozvučení ad b) botanická zahrada, založená při škole před 45 lety, slouží jako terénní pracoviště pro studijní obor Agropodnikání od svého vzniku. Vzhledem k tomu, že charakter a celkové pojetí botanické zahrady doznalo v poslední době změn, slouží tento objekt pro výuku vybraných témat předmětu praxe a pro výuku praktických cvičení z předmětů biologie a ekologie, chemie, pěstování rostlin, ochrana rostlin a eventuálně dalších dle zvážení vyučujících. Podrobné pojednání o botanické zahradě včetně fotografií naleznete na www.szesrak.cz. ad c) školní hospodářství – dříve Školní statek – od 1. 4. 2007 sloučen se školou do jednoho subjektu a převeden zcela do doplňkové činnosti je pro studijní obor Agropodnikání hlavní základnou praktické výuky. Realizuje se zde 76 % praktické výuky ve všech jejích formách. Výměra zemědělské půdy, obhospodařované školou je cca 430 ha, z toho 380 ha půdy orné. Ze speciálních plodin se pěstuje chmel na výměře necelých 12 ha. V živočišné výrobě se chová skot v počtu 198 ks, z toho 105 krav, prasata v počtu cca 760 ks ve všech kategoriích a 7 koní. Rozsah činnosti včetně koncentrace hospodářských zvířat je takový, aby umožňoval využít ustajovací kapacitu, která je majetkem Středočeského kraje a kterou škola spravuje, dále aby 208
umožňoval vazbu mezi krmivovou základnou a počtem zvířat a hlavně aby umožňoval žákům pochopit vazby mezi jednotlivými odvětvími v zemědělské výrobě, technologie ustájení, ošetřování zvířat a získávání produktů zemědělské prvovýroby. Školní hospodářství je pro studijní obor Agropodnikání stěžejní učební pomůckou, která umožňuje v praxi ověřovat teoretické poznatky a protože je součástí školy a jeho hlavním posláním je vzdělávací činnost, mohou zde žáci pracovat zcela v souladu s požadavky školy bez jakýchkoli provozních omezení. Podrobné pojednání o školním hospodářství naleznete na www.szesrak.cz. 8.1.1.2. Externí výukové prostory Jedná se převážně o organizace, kde žáci vykonávají část praktické výuky nebo kde absolvují odborné exkurze. Jejich výčet je uveden v další kapitole – Spolupráce se sociálními partnery.
209
8.2. Personální zajištění výuky Přehled o pedagogických pracovnících školy Pracovní a funkční Příjmení, jméno, titul zařazení Pazák Ladislav, Ing. Kup Ivan, Ing Brejcha Ladislav, Ing. Březinová Věra, Mgr. Češpírová Jana, Mgr. Gregorová Jitka, Ing. Hamouz Jaroslav, Mgr. Kačer Vladimír, Ing. Krajčiová Blanka, Ing. Paseková Jana, Ing. Pazdera František, Ing. Pícl Jaroslav, Ing. Pidrman Zdeněk Starec Zdeněk, Ing. Štruncová Alena, Mgr. Truksová Alena, Mgr. Urbanová Jana, Ing
Ř ZŘ U U U U U, ŠMP U U U U, ved.P U Upraxe U, mICT U, VP U U
Délka praxe let 35 22 6 30 22 12 3 15 8 5 16 30 18 27 19 23 17
Odborná kvalifikace
Vyučuje předmětům Další vzdělávání,
Ú - pro předměty O P N EKO,MAT EKO Odb. zem. Před. BIO,PRA,MTH Odb. zem. Před. ZAM,ODP,PRA CJL,NEJ CJL,NEJ CJL, DEJ CJL, ZSV Odb. zem. před. PER,OCR,PRA TEV, OBN TEV,OBN,ZEM Odb. zem. před. CHZ,VET,PRA Odb. zem. Před. PRA,CHE,GPD Odb. zem. Před. PRA,MAT,FYZ Odb. zem. před. PER,PRA,CHM EKO,UCE EKO,UCE,PPŘ Prakt. výcvik Praktický výcvik Odb.před.,MAT MAT, IKT RUJ, ZEM, ANJ ANJ, ZEM MAT, CHE MAT,CHE Odb.zem.před. BIO,PRA,OŽP
specializace FS II UK FS I, PF UK
VP UK
Vysvětlivky 1) Uveďte zkratkou funkční a pracovní zařazení (Ř - ředitel, ZŘ - zást. ředitele, U - učitel, VP - vých. poradce M - mistr odborné výchovy, V - vychovatel, I - instruktor, ...)
Z tabulky vyplývá, že všichni stávající pedagogičtí pracovníci školy jsou plně kvalifikovaní v souladu se Zákonem o pedagogických pracovnících pro předměty, které v daném studijním oboru vyučují. V případě dlouhodobé nepřítomnosti vyučujícího, kterou nelze řešit zastoupením z vlastních řad z důvodu neúnosné a ekonomicky nevýhodné přesčasové práce se řeší zastupování externími učiteli po individuální dohodě s nimi a to v závislosti na délce doby zastupování buď dohodou o práci mimo pracovní poměr nebo smlouvou na zkrácený úvazek. Všichni kmenoví pedagogičtí pracovníci jsou zapojeni do systému trvalého zvyšování kvalifikace v rámci DVPP. Toto vzdělávání je v souladu s plánem DVPP a závisí na nabídce akreditovaných vzdělávacích programů pro učitele. 210
Střední zemědělská škola, Rakovník, Pražská 1222 Adresa školy: Pražská 1222, 269 01 Rakovník Tel.: 313 251 011, fax: 313 512 658, e-mail: sekretariá
[email protected];
[email protected] Školní vzdělávací program AGROPODNIKÁNÍ Studijní obor 41-41-M/01 Agropodnikání Platnost a účinnost ŠVP od 1. září 2009 9. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Škola při realizaci školního vzdělávacího programu spolupracuje s partnery ve 3 rovinách: a) spolupráce při zajišťování praktické výuky žáků b) spolupráce při zajišťování exkurzí, soutěží, společenských akcí c) spolupráce v rámci evropských projektů 9.1. Spolupráce při zajišťování praktické výuky žáků V této oblasti je stanoven program praktické výuky mimo provozy školy, který platí víceméně dlouhodobě na základě smluv s příslušnými partnery. Je třeba připomenout, že převážná část praktické výuky studijního oboru Agropodnikání probíhá na pracovištích školy, tj. na botanické zahradě a školním hospodářství. Ze stálých partnerů v této oblasti jsou to: Národní památkový ústav – státní zámek Veltrusy Pekass Senomaty Agroobchod Nové Strašecí ČSCHDZ MO Rakovník Kromě těchto víceméně stálých pracovišť škola spolupracuje s mnoha dalšími zemědělskými a dalšími subjekty, které nelze konkrétně vyjmenovat, protože se každý rok mění. Je to proto, že žáci si pro svou souvislou dvoutýdenní provozní praxi vybírají pracoviště sami, škola toto pracoviště schvaluje a uzavírá s ním dohodu o praxi. Dále je třeba zmínit, že některé partnerské firmy jsou zařazeny jako poskytovatel exkurzí, ale i některé exkurze probíhají v rámci výuky předmětu praxe. 9.2. Spolupráce při zajišťování exkurzí, soutěží, společenských akcí V oblasti exkurzí je zpracován harmonogram exkurzí pro jednotlivé ročníky studia, který se na návrh předmětových komisí každoročně aktualizuje při zachování základní struktury: 1.ročník Planetárium Praha . Národní muzeum Praha Muzeum Škoda Plzeň 2.ročník Zahrada Čech Litoměřice Pivovar Krušovice Odpadové hospodářství Nové Strašecí Pekass Senomety Praha literárně historická 3.ročník Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Školní podnik ČZU Lány Zemědělská výstava Hadačka 3.ročník Náš chov – výstaviště Lysá n. L. 211
4.ročník Náš chov – výstaviště Lysá n. L. Agroobchod Nové Strašecí Pivovarnické muzeum Plzeň Školní podnik ČZU Lány Škola se velmi angažuje v oblasti organizování soutěží pro žáky ostatních základních a středních škol ve městě Rakovník a v okrese. Jedná se převážně o soutěže přírodovědného charakteru, k jejichž pořádání je převážně využíván areál školní botanické zahrady. Při těchto akcích škola spolupracuje převážně s: • Dům dětí a mládeže Rakovník • Městský úřad Rakovník V oblasti společenských akcí, za něž lze považovat maturitní plesy žáků 4. ročníků studia spolupracuje škola pravidelně s Městským úřadem Rakovník a jím zřizovanou organizací – Kulturním centrem Rakovník. 9.3. Spolupráce v rámci evropských projektů Tato oblast je vyčleněna jako samostatný oddíl, neboť se jedná o oblast zcela novou. Škola se stala oficiálním partnerem projektu, podávaného a realizovaného Krajským památkovým ústavem Praha, jehož název je TERRA DIDACTICA – revitalizace krajiny dolního Povltaví a jeho cílem je vybudovat a užívat v areálu státního zámku Veltrusy vzdělávací centrum, zaměřené na zemědělství, enviromentální výchovu. Jak vyplývá z odstavce 7.1., škola zařadila svoji účast v tomto projektu do stálých pracovišť pro praktickou výuku 3. ročníků studia oboru Agropodnikání s roční dotací: 1. ročník – 3 dny 2. ročník – 3 dny Kromě podílu školy na realizaci tohoto projektu získáme možnost využívat toto vzdělávací centrum po jeho vybudování jednak pro účely výuky praxe i teorie, jednak i pro propagační a jiné obdobné akce.
212