1 Úvod, cíl a metodika

1

Úvod, cíl a metodika

S obchodem ve všech jeho formách přicházíme dennodenně do kontaktu ať už přímo či nepřímo, lze jím totiž nazvat většinu ekonomických vztahů v naší rozvinuté tržní společnosti. Vznik obchodu je záležitostí pradávnou a byl zapříčiněn potřebou a touhou po produktech a službách, které si subjekt nemůže obstarat sám nebo nejsou v jeho blízkém okolí dosažitelné. Dále také rostoucí požadavky a nároky zákazníků na úroveň nutí obchod se intenzivně vyvíjet a přizpůsobovat novým trendům společnosti a také stále se měnící situaci na trhu. V posledním období v důsledku neustále se prohlubující ostré konkurence na trhu roste koncentrace obchodních firem i koncentrace maloobchodní sítě. Její struktura se však mění nejen ve směru k větším organizacím, ale i mezi jednotlivými odvětvími. Firmy zvyšují svůj potenciál, více kooperují oproti zmenšující se skupině soukromých individuálních obchodníků, objevují se fúze společností náležejících doposud mezi přední účastníky retailingového trhu. Rozšíření Evropské unie dává mezinárodním firmám příležitost k novým modifikacím jejich tržní strategie což se ukazuje nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Podíl velkých, zvláště nadnárodních společností, se na vnitřním trhu stále zvyšuje, nicméně i nadále mají pro svoji existenci a prosperitu opodstatnění domácí podniky, zvláště ty, které využívají možnosti kooperačního podnikání a využívají moderní metody v obchodování a provozu, jako velké zahraniční nebo smíšené společnosti. Dosahovanou úroveň vnitřního trhu v roce 2005 bylo možno kvalitativně i kvantitativně označit v historii České republiky za maximální. Podílel se na tom jak maloobchod, tak velkoobchod, výrazně napojený na vnitrounijní obchodování. Z této situace těží samozřejmě spotřebitelská veřejnost, na druhou stranu však silná konkurence vyvíjí obrovský tlak na obchodní i dodavatelské subjekty, které se snaží obstát v daných podmínkách trhu. V důsledku toho čím dál častěji vidíme jak ohrožené malé a střední obchodní subjekty řeší svoji situaci spojením do kooperačních seskupení a snaží se najít a upevnit své vlastní místo působení na trhu. Z laického pohledu by se dalo říci, že je obchodní trh do posledního místa zaplněn, ale opak je pravdou. Paralelně s růstem nominálního disponibilního důchodu domácností, podloženého jak vývojem mezd a platů, tak i zaměstnaností, rostou i výdaje na maloobchodním trhu. Proto z „obchodního světa“ stále přicházejí signály o možnosti vstupu dalších subjektů na maloobchodní trh, anebo o záměrech některých dosavadních

3

společností v další expanzi. Hypermarkety a nadnárodní společnosti se vydávají na tažení střední a východní Evropou a zdejší maloobchodní trhy se začínají stále více podobat těm západoevropským. Povede se jim však na místních zasycených trzích uspět a získat loajalitu zákazníků? A jestli ano, jaké jsou jejich strategie a možnosti rozvoje? Jedním z takto expandujících obchodníků je i společnost Tesco Stores. V této práci se pokusím přispět k zodpovězení otázky jestli by takovýto krok nebyl pro společnost příliš riskantní a zda se jí povede na trhu se zamyšlenými projekty uspět. V první části práce se budu snažit zmapovat situaci na maloobchodním trhu z globálního hlediska, seznámím se s nejúspěšnějšími světovými řetězci a poodhalím jaké jsou trendy vývoje v tomto odvětví. Poté se více zaměřím na oblast střední a východní Evropy a nakonec se budu úzce soustředit na situaci v České republice. Detailnější analýzou vnitřního spotřebitelského trhu a nejúspěšnějších českých řetězců se pokusím popsat situaci na české maloobchodní scéně. Na základě výzkumu se pokusím od krajanů odhadnout momentální „nákupní zvyklosti“ a také odhalit slabá místa Jihomoravského kraje, kde stále nejsou dostatečné možnosti k nákupním aktivitám. Součástí výzkumu bude také otázka jaký typ případné nové obchodní jednotky by rádi uvítali ve svém okolí. Výsledkem mého dotazování bude zjištění konkrétních okresů či okresních měst v Jihomoravském kraji, kde by byla výstavba či přestavba obchodní jednotky obyvateli vítána. Zároveň se také zaměřím na místa kde je trh již nasycen nebo dokonce i přesycen maloobchodními řetězci a pokusím se udělat na základě výsledků vhodná doporučení pro budoucí expanzi řetězce Tesco.

4

2

Teoretická část

2.1 Definice a funkce obchodu Obchod je specifická ekonomická činnost, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje prodej a koupě zboží a poskytnutých služeb za určitou protihodnotu. Do obchodu zařazujeme všechny činnosti spojené s nabídkou a poptávkou uskutečňované mezi prodávajícím a kupujícím, které vedou k realizaci sjednané transakce za předem dohodnutých podmínek. Obchod je zařazen v terciární sféře národního hospodářství a je možno jej chápat v několika základních polohách: jako činnost a jako instituci, tzn. v širším a v užším pojetí. Obchod jako činnost představuje nejobsáhlejší pojetí. Je to činnost zahrnující minimálně nákup a prodej zboží. Obchodní činností se ovšem mohou zabývat i subjekty, jejichž hlavní činností je výroba. Podnik musí nakoupit vstupy od svých dodavatelů, které mění na výstupy, které pak prodává svým odběratelům. Kromě toho představuje obchod i činnosti, při nichž se neobchoduje se zbožím, ale i s informacemi či s energií, s cennými papíry, se službami apod. V případě služeb jde jednak o služby souvisící s prodejem zboží (např. rezervace zboží, úprava velikosti, montáž – uvedení do provozu, pronájem předmětů, doprava zboží do bytu apod.) a jednak o výhradní prodej služeb – prodej bytů, dopravních úkonů, služby osobní, prodej bankovních produktů atd. Obchod v institucionálním pojetí představuje subjekty zabývající se převážně obchodem, přičemž za obchodní instituce v užším slova smyslu jsou považovány ty subjekty, které nakupují fyzické zboží za účelem dalšího prodeje bez jeho podstatnější úpravy.

2.2 Třídění obchodu Obchod můžeme členit podle různých hledisek. 1) podle druhu prodávaného zboží
potraviny


průmyslové zboží vč. stavebnin
ostatní


nepotraviny – spotřební zboží

5

2) podle velikosti prodejní plochy
drobné prodejní jednotky (do 400 m2 prodejní plochy)
supermarkety (400 – 2 500 m2 prodejní plochy)
hypermarkety (nad 2 500 m2)
zvláštní místo zaujímají obchodní centra vybavená kromě obchodů veškerým doplňkovým zařízením včetně prostor pro využití volného času 3) podle způsobu prodeje
samoobslužný
zásilkový
pultový


elektronický
kombinovaný

4) podle způsobu inkasa plateb
hotovostní


úvěrové

5) podle obchodních operací
obchod ve výrobě (odbytový sklad, přímý prodej, řemeslníci)
velkoobchod


obchodní makléř






maloobchod
obchodní zástupce

komisionář zasilatel (speditér) burzy aukce


veletrhy


obchodní cestující 6) podle teritoria
tuzemský (místní, regionální, celostátní)


zahraniční
mezinárodní

7) podle vlastnictví
soukromý
státní


družstevní

2.3 Obchodní kategorie Obchodní kategorií rozumíme druh obchodní činnosti v agregované podobě. Hlavní dvě skupiny představuje členění na obchodní prostředníky a zprostředkovatele. 6

Prostředníci představují obchodní firmy (činnosti), v plném slova smyslu obchodní. Jsou prostředníkem směny mezi prodávajícím a kupujícím z hlediska nabídky zboží, jeho dodání, vyúčtování, z hlediska plné odpovědnosti. Zprostředkovatelé vyhledávají trhy pro nákup nebo prodej a konkrétní partnery pro svého obchodního zákazníka, dojednávají podmínky, které by vyhovovaly oběma subjektům pro jednotlivé obchodní případy, organizují informovanost o zboží a podmínkách prodeje či jeho převedení. Svým způsobem jde o služby pro obchodní činnosti.

2.3.1 Nejvýznamnější prostředníci obchodní činnosti Z obchodních prostředníků jsou nejznámějšími kategoriemi maloobchod a velkoobchod. Podle oblasti působení se vyčleňuje zahraniční obchod (export a import), který má převážně charakter velkoobchodní činnosti a v největším rozsahu používá služeb zprostředkovatelů. Velkoobchod (wholesale) je podnik (případně činnost) nakupující zboží ve velkém od výrobců a ve velkém i prodávající maloobchodníkům, pohostinským zařízením a drobným výrobcům (cukráři, lahůdkáři), a to bez podstatné změny. Velkoobchod zboží většinou skladuje a rozváží odběratelům, vyskytují se však i dodávky traťové bez vlastního skladování a prodej menším odběratelům formou samoobsluhy (Cash and Carry). Do velkoobchodních činností se zahrnuje i stáčení vín a olejů, pražení a balení kávy, balení ovoce apod. Maloobchod (Retail) je podnik (nebo činnost) zahrnující nákup od velkoobchodu nebo od výrobce a jeho prodej bez dalšího zpracování konečnému spotřebiteli. Maloobchod vytváří vhodné seskupení zboží – prodejní sortiment, co do druhů, množství, kvality, cenových poloh, skladováním vytváří pohotovou prodejní zásobu, poskytuje informace o zboží, zajišťuje vhodnou formu prodeje a předává marketingové informace dodavatelům (přání spotřebitelů). Základní tendencí je růst prodejních kapacit při zmenšování počtu jednotek, růst podílu velkých obchodních organizací na úkor individuálních podniků. Velké maloobchodní (lépe retailingové) firmy mají vlastní velkoobchod, často hierarchicky členěný, vlastní dovozní složku případně se skladem, vlastní autodopravu, školící střediska, reklamní a marketingovou složku a zejména velké prodejní jednotky. Často si ještě zřizují společnou nákupní nadstavbu, která zajišťuje co nejlevnější nákup. Obchod ve výrobě představuje převážně prodej svých výrobků přes odbytový sklad pro velkoobchodníky.

7

U spotřebního zboží se rozlišují následující druhy velkoobchodních činností:
dodávkový velkoobchod (skladový)





agenturní – traťový velkoobchod (neskladový) samoobslužný velkoobchod (skladový) regálový velkoobchod (skladový) prodejní sklady

Realizace maloobchodních činností se rozděluje do dvou hlavních skupin:
maloobchod realizovaný v síti prodejen (store retail)
maloobchod realizovaný mimo prodejní síť (non store retail) Maloobchod realizovaný v síti prodejen Maloobchod realizovaný v síti prodejen představuje většinový rozsah maloobchodních činností a po 2. světové válce znamená v ekonomicky vyspělých státech světa 90 % všech maloobchodních tržeb. Existují různá kritéria členění prodejních jednotek. Nejstarším a dodnes nejpoužívanějším členěním je rozdělení na potravinářský a nepotravinářský maloobchod. Potravinářský maloobchod obchoduje převážně potravinami. Běžně se sem však zařazují prodejní jednotky, které mají i značný rozsah „nepotravin“ – zboží denní a občasné poptávky (smíšené prodejny, supermarkety a hypermarkety – samoobslužné obchodní domy). Naopak klasické obchodní domy, i když mají dnes většinou supermarket (v Evropě jde téměř o pravidlo), se vždy řadí do nepotravinářského maloobchodu. Potravinářský maloobchod je tradičně nejvíce koncentrován, má největší průměrné velikosti prodejen, nejmodernější informační a logistické systémy. Důvodem jsou velké objemy zboží, které jím procházejí, zájem o hromadné nákupy, pravidelnost odbytu. Progresivní rozvoj pokračuje navzdory poklesu podílu výdajů za potraviny v souvislosti s růstem životní úrovně. Nepotravinářský maloobchod představuje širokou škálu sortimentů i provozních typů. Neustále se zde vyvíjí nové sortimenty a vznikají nové provozní typy. Po rozvoji sortimentu pro volný čas nastalo období rozvoje výpočetní techniky. Rovněž audiovizuální technika má stále rostoucí trend rozvoje. Dále lze členit prodejní jednotky na specializovaný a nespecializovaný (univerzální) maloobchod. Vývoj ve vyspělých státech doposud jednoznačně směřuje k univerzálním formám maloobchodu a jim odpovídajícím prodejním jednotkám. Užší rozsah sortimentu – specializovaný maloobchod – je typický nejen pro menší prodejny, ale i pro filiálkové firmy.

8

Jiné možné členění zdůrazňuje specifikace sítě stánkového prodeje a tržišť vedle klasické stacionární sítě jednotek maloobchodu. Stánkový prodej je zvláštní formou maloobchodní činnosti, zejména je hlavní náplní prodejních aktivit v tržnicích a na trzích. Tržnice představuje budovu, ve které prodávají jednotliví obchodníci svůj specializovaný sortiment. V Evropě se zde tradičně prodávají čerstvé potraviny a květiny, v přímořských státech mají velký podíl ryby. Stánkový prodej je obecně chápán jako oživení nákupních možností, současně však i jako nekalá soutěž pro ostatní maloobchodníky. Jde hlavně o kvalitu zboží a o možnost reklamací. Na druhé straně je stánkový prodej s ohledem na minimální kapitálovou náročnost vhodný pro začínající obchodníky. V mnoha zemích představuje stánkový prodej, který je převážně v rukou cizinců, specifický problém. Zboží není většinou procleno ani při prodeji zdaněno. Maloobchod realizovaný mimo síť prodejen Maloobchod mimo prodejní síť představuje svým objemem stálou složku maloobchodní činnosti, současně však i potenciální největší rozvoj. Jeho hlavní složky jsou:
prodejní automaty
přímý prodej
přímý marketing, který lze v češtině výstižněji nazvat zásilkový obchod Prodej v automatech představuje ve všech případech doplňkový prodej – často při seskupení několika typů automatů. Funkčně jde o doplňkové stravování (studené a teplé nápoje, cukrovinky a studené přesnídávky) a doplňkový prodej jednoduchého sortimentu. Přímý prodej odvozuje svůj název od „přímého kontaktu“ výrobce se zákazníkem. Prodej realizují prodejci, kteří přicházejí za zákazníkem do bytu a někdy pořádají setkání i více rodin, stále se však snaží zachovat zdání rodinného prostředí. Určité skupině zákazníků tento prodej vyhovuje. Prodejce je adresná osoba, která vyřizuje i reklamace a pravidelně udržuje kontakt – o rodinu pečuje. Přímý marketing označuje různé druhy zásilkového a dodávkového obchodu až do bytu zákazníků, při kterých nabídka přichází za zákazníkem až do bytu, odkud se převážně realizuje i objednávka. Služby maloobchodního charakteru nejsou běžně do maloobchodních prodejů zahrnovány, nebo se vykazují zvlášť, vlastní prodej však nesporně ovlivňují. Patří sem především pronájem automobilů, televizorů apod. a údržba, montáž a opravy zakoupeného zboží a i osobní služby, jako jsou holič, kadeřník, kosmetický salón, cestovní kancelář apod.

9

Maloobchodní síť a její členění Základním materiálním instrumentem obchodního podnikání je provozní jednotka. Jako maloobchodní síť je označován soubor provozních jednotek zaměřených na realizaci zboží konečnému spotřebiteli. Tento soubor má svoji kvalitu danou uspořádáním a vzájemnou provázaností provozních jednotek co do sortimentu, typů i organizace provozu. Na určitém teritoriu tak působí vedle sebe provozní jednotky různých firem a sortimentního zaměření v podmínkách konkurenčního prostředí využívající však i principů kooperace a koordinace svých činností. Z hlediska působení v místě či oblasti lze maloobchodní síť členit na stálou a doplňkovou. Stálá maloobchodní síť funguje v dané lokalitě po celý rok, pravidelně, s konstantní zájmovou oblastí. Doplňková maloobchodní síť je pak tvořena jednotkami používanými pro nabídku při krátkodobém a místním zvýšení poptávky (např. v rekreačních oblastech, při masových akcích apod.). Z hlediska místa působení lze členit maloobchodní síť na síť stacionární s pevným stanovištěm jednotek a ambulantní s jednotkami měnícími své místo působení. Z hlediska typu osídlení, kde maloobchodní síť působí, lze rozlišit maloobchodní síť městskou a síť působící ve venkovských sídelních útvarech. Specifické postavení z hlediska výše uvedeného členění má lokalizace maloobchodních jednotek v nákupních centrech mimo sídelní útvary („na zelené louce“). Provozní typy maloobchodních jednotek Provozní jednotky, ve kterých se realizuje maloobchodní činnost, představují soubor nástrojů obchodní firmy pro realizaci maloobchodní činnosti. Za hlavní typy (druhy) jednotek stálé stacionární maloobchodní sítě se v evropských poměrech všeobecně považují:
specializované prodejny
supermarkety
úzce specializované prodejny
smíšené prodejny
samoobslužné prodejny potravin (superety)







hypermarkety obchodní domy (plnosortimentní) specializované obchodní domy specializované velkoprodejny

Na první pohled je zřejmé, že toto členění není založeno na jediném kritériu (jako např. míra specializace), užívá jako východisko celou řadu znaků uvedených v systemizaci – míru sortimentní specializace, provozní charakter, formu prodeje aj. I samotné označení provozního typu vyjadřuje jednou míru specializace, podruhé akcentuje velikost (např. supermarket, hypermarket, velkoprodejna), jindy zase stavebně technické řešení (obchodní dům).

10

2.4 Retailing Retailing je mezinárodně chápaný maloobchod plně vybavený celým logistickým zázemím a vysoce kvalifikovaným informačním systémem s profesionálním managementem. Růst prodeje spotřebního zboží a koncentrace organizační i provozní vytvořily z tzv. vnitřního obchodu významnou ekonomickou kategorii mezinárodního profilu a významu. Maloobchod dnes poskytuje 7 – 12 % všech pracovních příležitostí v národním hospodářství, vyšší údaje jsou typické pro nejrozvinutější země. Podíl zaměstnanosti v obchodě se obecně stále zvyšuje. Postupně však obchod přestává být ve svém rozvoji tlačen výrobou a naopak sám vtahuje výrobu směrem k prudkému rozvoji oběhu zboží. I v České republice vzrostl podíl a význam obchodu, který spolu se službami doposud stačil absorbovat pracovníky uvolněné zejména z průmyslu a zemědělství. Základem revolučního rozvoje retailingu jsou dva faktory. Jednak se jedná o neustálý růst příjmů obyvatel po druhé světové válce, nejprve ve vysoce průmyslových zemích Severní Ameriky a Evropy, později částečně v Asii a v Latinské Americe. Mnoho lidí má dostatek peněz, aby nakupovalo stále více zboží, je nutný stále větší počet prodejních jednotek, které vycházejí vstříc stále se rozšiřující diverzifikované poptávce. Dalším faktorem je, že proces nákupu a prodeje je stále více určován odběratelem. V prvé řadě konečným zákazníkem – spotřebitelem. Ten má maximální kontakty s maloobchodem. Maloobchod stále ve větší míře určuje, co se bude vyrábět a co se bude tudíž prodávat. V současné době se vztah výroby a maloobchodu výrazně změnil proti první polovině 20. století. Dřívější systém, který dovoloval výrobci – dodavateli stanovit fixní cenu, za kterou lze prodávat finálnímu odběrateli, přestává fungovat. Obchodníci získali kontrolu nad distribučními procesy nejen proto, že rozhodují o konečné ceně zboží, ale také proto, že se individuální prodejny postupně spojují ve stále větší firmy. Nákup ve velkém, racionální rozvoz a uskladnění zboží, rychlé dodávky, progresivní informační technologie, výpočetní technika – to vše je projev existence velkých firem a jejich moderního řízení. Nákup ve velkých prodejnách se vyplácí, protože zabezpečuje kupujícím lepší výběr, šetří čas, umožňuje lepší podmínky nákupu, dobrou kvalitu balení, nižší cenu atd. Aby celou tuto činnost mohly maloobchodní firmy realizovat, budují pochopitelně svůj velkoobchod, svoji dopravu, své zahraniční zastoupení, nakupují zboží ze zahraničí, provozují některé balírny, často i přímo ovlivňují některé výrobní podniky. Velikost obchodních firem a komplexní řešení pohybu zboží, to představuje nový pojem, který se nazývá retailing.

11

2.4.1 Vývojové trendy retailingu Obecně se uznávají tři základní vývojové trendy současného retailingu:
tržní dominance
internacionalizace
diverzifikace Tržní dominance představuje jednak růst velikosti obchodních firem a jejich provozních jednotek (organizační a provozní koncentrace), jednak rozhodující vliv retailingových firem na dodavatele – především na výrobu. Dominance velkých firem se projevuje tím, že pod jedním řízením soustřeďují maloobchod, velkoobchod, sklady i dopravu, a dále se sdružují a budují v různých zemích světa k posílení svého nákupního potenciálu nákupní centrály. Internacionalizace představuje v první etapě internacionalizaci sortimentu zboží i zájmů, vkusu a chuti zákazníků z různých států jako důsledek cestování obyvatelstva, působení televize a dalších sdělovacích prostředků. Toto mezinárodní sjednocování zájmů umožňuje rozšiřování činnosti maloobchodních organizací do zahraničí vyvolané omezenými možnostmi na domácím trhu. Diverzifikace obchodních činností – firem znamená zaměření firem nebo jejich velkých částí (divize, dceřinné společnosti apod.) na určený druh činnosti charakterizovaný sortimentem, cenovou úrovní, způsobem prodeje, velikostí prodejen, rozsahem služeb, zaměřením na zákaznický segment.

2.5 Diverzifikace obchodních firem V rámci stále se prohlubující ostré konkurence na trhu dále roste koncentrace obchodních firem i koncentrace maloobchodní sítě. Její struktura se však mění nejen ve směru k větším organizacím, ale i mezi jednotlivými branžemi. Přitom je významným prvkem i stupeň regulace, který určuje vnější mantinely přirozenému ekonomickému rozvoji. Jednotliví soukromí obchodníci i rodinné firmy postupně odcházejí z pole obchodního podnikání. Obstát v ostré konkurenci charakterizované naplněním trhu z hlediska zboží i forem prezentace prodejních aktivit vyžaduje koncentrovat obchodní činnost i kapitál, nákupem ve velkém i racionalizací distribučních cest (logistikou) snižovat náklady a obstát tak v konkurenci.

12

Integrace firem má různé formy. Jde o spojování firem, o zvyšování jejich potenciálu, o různé formy kooperace. Většinou se v literatuře odlišují 2 skupiny – vysoce integrované obchodní firmy a kooperace oproti zmenšující se skupině soukromých individuálních obchodníků.

2.5.1 Vysoce integrované obchodní firmy Jde o velké obchodní společnosti retailingového typu převážně ve formě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a s velkým počtem provozních jednotek. Tyto firmy představují podnik s jedním vlastníkem a s jedním řízením. Patří sem:
společnosti obchodních domů jako historicky nejstarší firmy (např. Quelle, Globus)
filiálkové společnosti zaměřené převážně na: -

supermarkety (např. Billa, Albert, Tesco)

-

hypermarkety (např. Globus, Tesco, Hypernova)

- specializovaný nepotravinářský sortiment (např. Benetton, Ikea)
zásilkové obchodní domy většinou s řadou přidružených prodejen
spotřební družstva Tyto firmy mají kromě základní maloobchodní sítě i velkoobchodní sklady, vlastní autodopravu, velmi často i vlastní výrobní závody apod. Větší část firem se soustřeďuje na vlastní obchodní činnost a zajišťuje si výrobu značkového zboží u svých výrobních partnerů. Pro vysoce integrované společnosti (používá se pro ně rovněž označení řetězcové – chains) jsou charakteristické tyto znaky: − společnost řídí centrálně odborný management využitím výpočetní techniky − nákup a skladování se zajišťuje centrálně, vedoucí prodejny pouze zajišťuje provoz − firma má společný marketing, včetně reklamy a centrálního řízení cen − firmy prosazují vlastní značkové zboží, i když je samy nevyrábí

2.5.2 Obchodní kooperace Kooperace představuje snahu soukromých vlastníků, resp. menších společností, sdružit se tak, aby bylo možno získat obdobné výhody, jaké poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných podniků. Jde o racionalizaci nákupu (nákup za nízké ceny) a o racionalizaci

13

prodeje spočívající nejen v hledání vhodných typů jednotek a forem provozu, ale z titulu kooperace i ve zvýšení účinnosti sortimentu a přitažlivosti prodejního místa apod. Vertikální kooperace Vertikální kooperace představuje sdružení sledující logistický pohyb zboží; jde o kooperaci na principu dodavatel – odběratel. Je založena především na výhodách při nákupu zboží a jistotě při jeho prodeji. Má tyto čtyři hlavní formy:
nákupní družstva a nákupní svazy
nákupní centrály
dobrovolné řetězce
franchisingové řetězce Horizontální kooperace Horizontální kooperace představuje spolupráci obchodních firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité lokalitě s cílem zvýšit přitažlivost prodejního místa, zvýšit prodej ve své jednotce a snížit náklady. Vyšší výkon a nižší náklady čili vyšší efektivnost – to jsou hnací motory horizontální kooperace. Kooperace v maloobchodě představuje více či méně organizovanou spolupráci v určité lokalitě. Bývá zaměřena na reklamu lokality, na zajištění parkovacích možností, úklidu, úpravy okolí a na zajištění bezpečnosti.

2.6 Flexibilita prodejny – pravidlo „4 Z“ Maloobchodní provozní jednotka je podstatnou součástí retailingové firmy, na jejímž dobrém fungování závisí úspěch firmy. Její specifikum spočívá v tom, že v každém okamžiku svého působení podléhá bezprostředně vlivům svého okolí, kterým se musí přizpůsobovat. Flexibilita jejího řízení podléhá ultrakrátkým časovým intervalům, prakticky hodinovým výkyvům v průběhu dne. Manažer maloobchodního provozu musí reagovat především na tyto vnější vlivy: Obr. 1: Okolí maloobchodní jednotky Centrála obchodní firmy

Dodavatelé

Maloobchodní provozní jednotka

Zdroj: Záboj [2003]

Frekvence zákazníků

14

Region Spádová oblast Konkurence


Dodavatelé – dodávky zboží do prodejny a dodávkový cyklus zboží je různý podle druhů zboží, velikosti dodávky a znamená příjem zboží v nočních i denních hodinách v různých dnech týdne. S rostoucím počtem dodavatelů rostou i nároky na řízení přejímky zboží, kapacitu personálu, příjezdových komunikací i příjmových ramp.
Centrála firmy nebo oblastní manažer prodejen. Centrála ovlivňuje jednotku svojí nákupní politikou, stanovenými pravidly provozu a podmínkami pro tvorbu nákupních podmínek.
Frekvence zákazníků – nepravidelný příliv přicházejících zákazníků do provozu, který zaznamenává významné výkyvy v různých hodinách, v různých dnech týdne, v různých týdnech měsíce i v různých měsících roku. Tento fakt významně působí na změny ve využití kapacity jednotky, na její organizaci práce i na nároky na počet obsluhujících. Se zvýšeným přílivem zákazníků se mění i podmínky nákupu a celá atmosféra jednotky.
Region, spádová oblast a konkurence v bezprostředním okolí. Je to především charakter regionu, hustota jeho osídlení, množství pracovních příležitostí, hustota dopravních spojů v akčním rádiu prodejny, které denně ovlivňují počty zákazníků. Je to ale také činnost sousedních prodejen, konkurentů a místního zastupitelstva, které silně ovlivňují chod prodejen. Na činnost maloobchodního provozu působí jednak uvedení vnější činitelé a jednak vnitřní činitelé – technika a technologie, systém organizace práce, pracovní doba a pracovní režimy, kvalifikace, počet a struktura pracovníků, jejich dělba práce. Zatímco povaha vnějších vlivů je určující i pro řízení provozu maloobchodních jednotek a manažer jim chod jednotky musí stále přizpůsobovat a podle nich provoz regulovat, jsou vnitřní vlivy sekundární a lze je měnit v závislosti na vlivech vnějších. Vedoucí obchodního provozu by měl stále uplatňovat pravidlo 4 Z. Principem pravidla 4 Z je koordinace 4 základních prvků působících na budoucí provoz jednotky, jimiž jsou:
zákazníci, jejich počet a frekvence i pohyb po prodejní ploše
zaměstnanci, jejich počet a pohyb po prodejní ploše
zboží, jeho charakter a doba přísunu na prodejní plochu
zařízení, jeho kapacita a rozmístění na prodejní ploše

15

2.7 Vlastní značky maloobchodu zesilují dominanci V posledních letech se výrazně zvyšuje počet druhů zboží, které velké obchodní firmy prodávají pod svojí vlastní značkou. Podle průzkumů se prokázalo, že existuje přímá závislost mezi velikostí firmy a rozsahem uplatnění vlastních značek. Zboží vlastní značky přináší retailerům dvě výhody. Tou první je posilování image vlastní firmy, zvyšování vazby mezi zákazníkem a firmou obchodníka. Tou druhou je možnost získat větší výnosy. Důvodů pro vyšší marži je několik: V první řadě je to možnost samostatnějšího rozhodování o vhodné ceně, protože zboží stejného označení na trhu u jiné firmy není. Ve druhé řadě výrazně klesají náklady na reklamu. Maloobchod většinou nezadává žádnou nákladnou reklamu, protože jeho značka je prezentována ve vlastní činnosti prodejních jednotek. Třetí je možnost operativně vyhledávat a měnit výrobce, kteří zajistí jak přiměřenou kvalitu, tak dobrou cenu. Zavádění vlastních značek opět zvyšuje dominantní roli obchodu ve vztahu k výrobě. Obchod může výrobu svého značkového zboží zadat různým firmám, přičemž jméno výrobní firmy přestává být pro zákazníka rozhodující. Výrobce se tedy musí snažit dodržet kvalitu a zejména nabízet dobré podmínky cenové, stanovené podmínky balení, přepravy, rychlosti dodávek apod. Role odběratele v celkovém logistickém řetězci se zvyšuje.

2.8 Cena a cíle její tvorby Na cenu se dá pohlížet z mnoha hledisek. Přinejmenším se zdá, že je to suma peněz, kterou musíme zaplatit za zakoupené zboží. Z marketingového hlediska „je cena to, co je účtováno za něco, každá obchodní transakce v naší ekonomice může být považována za výměnu peněz – přičemž peníze jsou cenou za tuto směnu“. Pohled na cenu jako na pouhý obnos peněz, účtovaný za zboží nebo službu, je příliš zjednodušený. Pojem cena má evidentně širší rámec a význam. Za nejlogičtější východisko tvorby cen bývají považovány podnikové cíle, mnoho firem, jak se zdá, však žádné formální cíle nemá. Mnohé firmy mají nepsané nebo intuitivní cíle, které nebyly nikdy zřetelně formulovány nebo analyzovány. Je-li k tomu vedení takové firmy okolnostmi donuceno, přistoupí možná k stanovení určité formy ziskového cíle. Hlubší pohled však může odhalit existenci různých implicitních cílů, jako je udržení podílu na trhu nebo objemu výroby. Je také možné, že podniky s maximalizací zisku jako svým cílem ve skutečnosti zisk nemaximalizují, nýbrž se jím jen uspokojují.

16

Souhrnné podnikové cíle mohou udávat směr cenové politiky. Jedna již klasická studie dvaceti velkých amerických společností odhalila následující hlavní cíle cenové tvorby:
dosáhnout určité cílové návratnosti investic nebo čistého prodeje
udržet nebo zvýšit podíl na trhu
následovat či předcházet konkurenci
maximalizace zisku
stabilizovat ceny

2.8.1 Tvorba maloobchodních cen Téma maloobchodních cen a cenové politiky maloobchodních jednotek je významné především ze dvou důvodů: za prvé je to důležitost maloobchodních cen pro zákazníka, která spočívá v tom, že tyto ceny přímo ovlivňují to, co si může kupující za své peníze nakoupit. Za druhé, poměry v oblasti maloobchodu byly a jsou vnímány jako barometr zdraví ekonomiky. Postupy tvorby cen užívané maloobchodními jednotkami se liší podle typu maloobchodní jednotky, povahy obsluhovaného tržního segmentu, objemu nabízených služeb, jejich velikosti a taktiky cenové tvorby. Maloobchodní firmy prodávají převážně velmi širokou paletu výrobků. Proces cenové tvorby pro jednotlivé druhy výrobků je tak v mnoha případech úzce propojen, přičemž hlavním cílem je ziskovost nabídky výrobků jako celku a nikoli nutně ziskovost jednotlivých výrobků. Z cenových politik, které maloobchodní firmy používají můžeme jmenovat například politiku jednotných nebo proměnlivých cen a cenové řady. Dále se velice často využívá ceny jako psychologického nástroje. Typickým příkladem jsou ceny s lichým číslem, které byli velice populární ještě před několika lety, ty jsou však v současnosti nahrazovány cenami sudými (zaokrouhlenými), které mají za úkol vzbudit u zákazníka představu kvality a prestiže. Je logické, že diskontní obchody a obchodní potravinářské řetězce budou preferovat liché ceny, zatímco obchody s módním zbožím vyšší třídy budou využívat obvykle taktiky sudých cen. Slevy poskytované maloobchodníky Sleva znamená snížení prodejní ceny určitého druhu zboží. Při přípravě rozpočtu maloobchodního podniku je třeba vzít v úvahu všechna snížení prodejních cen. Slevy jsou

17

významným faktorem, se kterým je nutno počítat při výpočtu obchodní přirážky. Často se slevy přijímají jako opatření na podporu prodeje, např. k získání více zákazníků a zvýšení příjmů. Jednou z běžně používaných praktik v maloobchodě jsou cenové srážky či slevy. Všichni maloobchodníci bez ohledu na jejich typ či velikost mají pro využití cenových srážek řadu důvodů. Jedním z mnoha důvodů je například sezónní zboží, které je vždy potřeba na konci sezóny vyprodat, aby uvolnilo místo novým zásobám. Dále jsou to chybné nákupy (kdy může jít o špatné načasování příliš velkého množství zboží) a zbytky a přebytky zastaralých zásob, které jsou prodané pouze při velkých slevách. Poskytování slev představuje nejčastěji využívanou metodu k rozhýbání prodejů zboží v maloobchodě. Slevy nejsou jen nevyhnutelné, ale představují rovněž značně efektivní nástroj maloobchodu, pokud jde o odbyt zboží, které je za dosavadní ceny obtížně prodejné. Se slevami jsou spojeny dvě důležité otázky. První se týká velikosti slev, zatímco druhá se dotýká jejich vhodného načasování. O těchto záměrech se rozhoduje každý prodejce samostatně podle svých dřívějších osvědčených zkušeností.

2.9 Logistika a distribuce Tok spotřebního zboží od výrobce ke spotřebiteli je realizován různými cestami, které odrážejí dělbu práce jak mezi výrobou a obchodem, tak uvnitř samého obchodu (mezi maloobchodem a velkoobchodem). Proces pohybu zboží představuje nejen překonání prostorového oddělení výroby a obchodu, ale spočívá také ve skladovacích, manipulačních, prodejních a dalších fyzických operacích a operacích řídících a organizačních. S řízením fyzického pohybu zboží je nerozlučně spojen pohyb informací. Řízením těchto toků se zabývá disciplína, kterou nazýváme logistika. Logistiku můžeme označit za součást podnikatelské filozofie, a tím je dám i její vztah k marketingu. V cílech logistiky zaznívá totiž nejen důraz na nákladovost a racionalitu toku zboží, ale také důraz na uspokojení požadavků odběratele, resp. následného (odebírajícího) mezičlánku pohybu zboží. Pro sledování distribuce zboží z pohledu marketingového řízení nám poskytuje základní rámec model strategie marketingového mixu. Je známo, že model marketingového mixu zobrazuje proces marketingového řízení jako strategické smísení čtyř základních kontrolovatelných marketingových proměnných, které jsou nutné k dosažení uspokojení poptávky tržních segmentů, na které se podnik chce zaměřit (cílové trhy), za působení interních a externích nekontrolovatelných proměnných.

18

Mezi základní proměnné marketingového mixu, které se často uvádí podle výrazů z anglického jazyka jako „čtyři P“, patří výrobek (product), cena (price), propagace (promotion) a místo (place), které prakticky představuje distribuci. K externím nekontrolovatelným proměnným se řadí takoví činitelé vnějšího prostředí jako je ekonomika, sociálně–kulturní důvody chování kupujícího, konkurence, legislativa a technologie, kdežto nemarketingové činnosti podniku představují interní nekontrolovatelné proměnné.

2.9.1 Popis distribuce a distribuční cesty Zboží, které je výsledkem hospodářské činnosti jednotlivých výrobců, musí být přepraveno – distribuováno ke spotřebiteli, případně k zákazníkovi, z hospodářské sféry. Smyslem distribuce je tedy zajistit přesun zboží od výrobní firmy tak, aby zákazník mohl zakoupit potřebný výrobek v geograficky vhodném místě, ale také v době, množství, ceně a kvalitě, která mu vyhovuje. Distribuce není úzce definovaný obor, ale měla by být spíše považována za komplexní síť interakcí uvnitř distribuční cesty. Podstatou distribuce jsou tedy činnosti, které jsou uskutečňovány mezi jednotlivými články uvnitř distribuční cesty. V následující tabulce jsou za použití interaktivní metody „trh-zákazník“ popsány různé možnosti distribučních cest. Výchozím bodem je rozhodnutí o spotřebě konečného spotřebitele, který kupuje své výrobky v maloobchodě. Přidaná hodnota maloobchodu spočívá ve vytvoření efektivního maloobchodního formátu, v získání tohoto zboží z velkoobchodu nebo přímo od výrobců a konečně v zajištění části expedice zboží ze skladů dodavatele přímo do maloobchodních prodejních jednotek. V případě přímé dodávky výrobci dodávají výrobky přímo do maloobchodních prodejen a existují zde dvě kategorie. V první kategorii výrobci dodávají výrobky do maloobchodních skladů v prodejnách, ale maloobchodníci organizují rozmístění do regálů. Pro tyto výrobce je typická dodávka do těch míst, ve kterých je vysoká koncentrace maloobchodních jednotek. Ve druhé kategorii výrobci řídí i rozmístění zboží v regálech a zásoby v prodejně.

19

Tab. 1: Distribuční cesty DISTRIBUČNÍ ČLÁNEK Distribuční proces

VÝROBCE

VELKOOBCHOD MALOOBCHOD

DODAVATEL LOGISTICKÝCH SLUŽEB

Dodavatel vstupů

Dodavatel surovin

Výrobce

VO nebo výrobce

Výrobce nebo velkoobchod

Přidaná hodnota

Výroba Distribuce

Distribuce Hledání vstupů

Distribuce Hledání vstupů MO formát

Distribuce

VO nebo MO

Maloobchod

Spotřebitel

VO nebo MO

Zákazník

Zdroj: Záboj [2003]

Velkoobchodníci nakupují výrobky od výrobců a pak je znovu prodávají svým vlastním zákazníkům (maloobchodníkům). Obecně existují dvě kategorie systémů velkoobchodník–dodavatel: dodávkový a cash & carry. Dodávkový velkoobchodník dopravuje výrobky do distribučních center nebo maloobchodních prodejen svých zákazníků. U velkoobchodníků cash & carry zákazníci (a někdy i koneční spotřebitelé) přijíždí do distribučních center velkoobchodníka, aby si požadované zboží sami odvezli. Všechny články distribuční cesty jsou odpovědné za jednotlivé etapy distribuce zboží ze závodu výrobce až do prodejní jednotky maloobchodu. Často si maloobchodníci, velkoobchodníci i výrobci pronajímají specializované dodavatele logistických služeb, aby fyzicky zajistili potřebné činnosti jako například dopravu, skladování a třídění zboží.

2.10 Chování zákazníků Celý dosavadní vývoj ukazuje, že globalizace obchodu slouží zákazníkům a je jimi dokonce v podmínkách liberalizace trhu a konkurence objektivně řízena. Dominance zákazníka se projevuje především v tom, že se sám rozhoduje, co chce nakoupit a kde to chce nakoupit. V tržním hospodářství nemá problémy s nedostatečnou nabídkou ze strany obchodu. Stále více se rozhoduje podle kvalitativních aspektů, kde zboží koupí. V úvahu bere především:
možnost vrátit zboží
otevírací dobu
volnost pohybu mezi zbožím
nabídku úvěru a leasingu
možnost bezhotovostních plateb


diskontní nabídky a výprodeje
nadstandardní péči a používání svojí oblíbené značky

20

Analýzou chování se zabývá celý komplex vědeckých disciplín a věda o chování brzy našla uplatnění i v marketingu. Typickými znaky současného marketingu je orientace na spotřebitele s cílem ovládnout trh. Výzkum trhu je proto klíčovým informačním zdrojem a rozumíme jím systém shromažďování a zpracování informací o trhu, orientovaný na cíle a nástroje podnikatelské strategie. Prioritní postavení ve výzkumu trhu má analýza chování spotřebitele, kterou považuje především za soubor reakcí a modelů odpovědí zákazníka na podněty trhu. Tržní ekonomika se vytvořila díky tomu, že výrobce začal vyrábět pro anonymního spotřebitele. Dnes už však spotřebitel přestává být anonymní a je stále více poznáván, pokud jde o hloubku jeho motivačních procesů. Výrobek i cesty jeho prosazení se také stále více orientují na individuální vlastnosti spotřebitelů, které je diferencují do segmentů. Z hlediska výzkumu chování spotřebitele jde o tři základní skupiny analýz:
výzkum spotřebních aktivit a zvyklostí: zkoumáme registrovatelná schémata spotřebního chování
motivační výzkum: zaměřuje se na procesy, které probíhají při rozhodování subjektu
komunikační výzkum: sleduje procesy mezi prodejcem a kupujícím při vzájemném porozumění

21

3

Praktická část

3.1 Síla maloobchodu v globálním měřítku 3.1.1 Nejúspěšnější světové maloobchodní sítě Na začátek je potřeba si udělat zběžnou představu o situaci maloobchodního trhu a trendech jeho vývoje ve světových relacích. Podle studie nazvané „2006 Global Powers of Retailing“ („Globální síla maloobchodu“, 2006), kterou již devět let každoročně publikuje společnost Deloitte Touche Tohmatsu, zaznamenaly maloobchodní řetězce ve fiskálním roce 2004 výrazný růst tržeb i zisku navzdory náročnému obchodnímu prostředí, které lze charakterizovat háklivými spotřebiteli, ostrou cenovou konkurencí a stále složitějším globálním dodavatelským řetězcem. Celosvětový obchodní trh je stále více a více okupován zaběhlými, ale i nově vznikajícími obchodními řetězci ve všech jeho formách, které se snaží prorazit a udržet v této silné konkurenci především rychlou adaptabilitou na měnící se spotřebitelské chování a nabídkou „něčeho navíc“ co konkurence nemá. V následující tabulce je přehled dvaceti nejúspěšnějších maloobchodních řetězců na světě seřazeních podle jejich tržeb za finanční rok 2004. Tab. 2: Nejúspěšnější maloobchodní řetězce na světě Pořadí Společnost

Země původu Tržby (mil. USD)

1

Wal Mart Stores Inc.

US

285.222

2

Carrefour S.A.

FR

89.568

3

The Home Depot Inc.

US

73.094

4

Metro AG

DE

69.781

5

Tesco plc

UK

62.505

6

Kroger

US

56.434

7

Costco Wholesale Corp.

US

47.146

8

Target Corp.

US

45.682

9

Koninklijke Ahold N.V.

NL

44.793

10

Aldi GmbH & Co. oHG

DE

42.906

11

Schwarz Unternehmens Treuhand KG

DE

42.793

22

Pořadí Společnost

Země původu Tržby (mil. USD)

12

Rewe-Zentral AG

DE

42.782

13

ITM Développement International

DE

41.721

14

Albertsons

US

39.897

15

Walgreen Co.

US

37.508

16

Groupe Auchan S.A.

FR

37.373

17

Lowe’s Cos. Inc.

US

36.464

18

AEON Co. Ltd

JP

36.345

19

Safeway. Inc.

US

35.823

20

Sears. Roebuck & Co.

US

35.718

Zdroj: Deloitte, 2006 Global Powers of reatailing [2006]

Z tabulky je patrné, že mezi nejúspěšnější maloobchodní prodejce patří z velké části MO řetězce mající původ v USA (v žebříčku 250 nejúspěšnějších představují 33 procent a jejich tržby tvoří 44,3 procent objemu tržeb 250 nejlepších). Zajímavé je také druhé místo, na kterém se umístila francouzská společnost Carrefour S.A., která v nedávné době opustila český trh. Tato společnost si totiž razí teorii, že v zemích, kde nejsou mezi první trojkou, nemá smysl zůstávat (v České republice byl Carrefour v roce 2005 s tržbami 11 miliard Kč až na místě devátém). Jeho celosvětové tržby (cca 89,5 mil. USD) jsou však třetinové oproti jedničce na americkém trhu síti Wal Mart Stores Inc (285 mil USD). Na relativním zvýšení tržeb evropských maloobchodních řetězců se podílí růst jejich dolarových tržeb a rovněž skutečnost, že jejich působnost je mezinárodní, zatímco strategií řady amerických řetězců je soustředit se výhradně na Spojené státy. Celkové maloobchodní tržby skupiny 250 nejúspěšnějších společností za fiskální rok 2004 činily 2,84 miliardy USD, což je ve srovnání s předchozím rokem o 8,9 procent více. Zdravý růst lze přičíst zejména živé a stabilní globální ekonomice v řadě částí světa.

3.1.2 Globální maloobchodní trendy Výše zmíněná zpráva identifikovala následující hlavní trendy v odvětví:
Růst velikosti a tržní penetrace největších řetězců má značný makroekonomický dopad. Stále intenzivnější konkurence mezi nejvýznamnějšími společnostmi tlačí ceny dolů a dává spotřebitelům požadujícím hodnotu bezprecedentní moc.

23


Fúze a akvizice výrazně zahýbaly umístěním společností za desátým místem. Růst tržeb však většinu společnosti něco stál. Na zisku se silně odrazily náklady na integraci a konverzi a prodejci jen obtížně získávají maximální hodnotu z realizovaných akvizic.
Počet potravinářských společností stále daleko převyšuje ostatní typy maloobchodních prodejců. Téměř šedesát procent z nejlepších 250 maloobchodních řetězců a devět společností z deseti prvních prodává potraviny v různých typech obchodů, mj. provozují supermarkety, hypermarkety/supercentra, diskontní prodejny, sítě prodejen, kde mohou zákazníci nakupovat po splnění určitých přesně stanovených formalit (tzv. cash & carry/warehouse clubs), a sítě obchodů s nepřetržitým provozem, které nabízejí zboží denní potřeby.
Většinu z padesáti nejrychleji rostoucích maloobchodních prodejců lze nalézt v dolní polovině nejúspěšnějších 250 společností. Pouze patnáct společností z padesáti nejrychleji rostoucích prodejců se umístilo v první stovce. Společnost Schwarz Group (Lidl) se svým jedenáctým místem zřejmě brzy pronikne mezi prvních deset, což dokazuje rostoucí význam diskontních prodejen ve sféře maloobchodních řetězců.

3.2 Situace a trendy na středoevropském maloobchodním trhu Maloobchodní tržby ve střední Evropě nepřetržitě rostou a v roce 2005 překročily v šesti vybraných zemích souhrnně odhadovaných 263 mld. USD s průměrným meziročním nárůstem o 7,8 % (dle studie společnosti Deloitte „Maloobchod ve střední Evropě“). Pozice mezi největšími maloobchodními řetězci v regionu přitom upevňují globální hráči, mj. skupiny Metro, Rewe a Tesco Stores, které zosobňují přituhující konkurenční boj velkoplošných a diskontních prodejen. Situace se však v jednotlivých zemích liší. V následující tabulce můžeme pozorovat nárůst maloobchodních tržeb ve zkoumaných zemích, který je velice významný zejména v Rumunsku a Bulharsku, zemích které právě zažívají „boom“ hypermarketů a obchodních center.

24

Tab. 3: Růst maloobchodních tržeb ve vybraných zemích Rok Česko Polsko Maloobchodní tržby (v mld. USD)

Maďarsko

Slovensko

Rumunsko

Bulharsko

2003

21,9

103,2

21,6

10,1

13,3

7,3

2004 2005*

25,5 28,4

118,5 143,8

26,2 28,0

13,0 15,3

26,9 35,9

10,0 11,5

2006*

32,3

153,7

29,6

18,5

41,9

13,5

Nárůst maloobchodních tržeb (v procentech) 2003

3,3

3,6

5,9

4,4

11,2

4,2

2004

3,3

2,5

2,6

4,8

17,6

13,8

2005* 2006*

5,0 5,1

3,7 3,7

1,7 6,6

6,8 8,0

17,5 9,9

11,8 8,7

*) odhad, zdroj: Deloitte, Retail in Central Europe [2006]

Podle studie společností Incoma Research a GfK se maloobchodní trhy střední a východní Evropy neustále více podobají těm západoevropským, i když si ale přece jenom stále uchovávají některá národní specifika. V současné době jsou na maloobchodním středoevropském trhu pozorovatelné tyto následující společné trendy:
spotřebitelé upřednostňují velkoplošné prodejny
maloobchodní tržby neustále rostou
diskonty vytlačují super- a hypermarkety z jejich pozice
města jsou na hranici přesycení


polarizace zákazníků pokračuje

Následná grafika ukazuje hlavní nákupní místa potravin ve sledovaných zemích střední a východní Evropy, ze kterých si lze celkem snadno udělat obrázek o nákupních zvyklostech spotřebitelů v příslušných státech.

25

Graf 1: Hlavní nákupní místo potravin ve sledovaných zemích střední a východní Evropy

Pozn.: Průzkum se v Rusku uskutečnil v Moskvě a Petrohradě, na Ukrajině v Kyjevě. Zdroj: Incoma Research, GfK Praha [2007]

Z výsledků průzkumu je patrné, že nejméně koncentrovaný je maloobchodní trh v Rumunsku a Bulharsku. Zde stále mají významnou pozici malé pultové prodejny, které jsou většinou velmi dobře dostupné, zvláště pro méně movité obyvatelstvo nevlastnící automobil. Naopak je tomu například ve Slovinsku kde to vypadá, že nezávislí malí obchodníci jsou ohroženým druhem. Trhu zde dominuje jedna společnost, řetězec Mercator. Ten volí jako své hlavní nákupní místo polovina domácností. Důvodem tohoto úspěchu je fakt, že Mercator ve Slovinsku provozuje nejen velké hypermarkety, ale i menší prodejny a právě toto rozkročení mu pomáhá udržet si pozici jedničky. Výběr hlavního nákupního místa pro nákup potravin do značné míry předurčuje existující nabídka maloobchodních formátů v dané zemi. Hypermarkety tak podle výzkumu patří k nejoblíbenějším v Česku, Maďarsku, Slovinsku a také v ruských velkoměstech Moskvě a Petrohradu. Co se týče supermarketů, ty mají zase vedoucí postavení v Chorvatsku, v Srbsku a především v Kyjevě. Diskontní prodejny v poslední době začínají nabývat na síle a moci a dosahují velmi vysokých preferencí zvláště v Rusku, Polsku, Česku a v Maďarsku.

26

Česko se v koncentraci trhu nachází na pomezí; jeden z pěti nejvýznamnějších řetězců zde představuje hlavní nákupní místo pro 51 procent domácností. Na Slovensku je podíl pěti největších maloobchodních řetězců vyšší - jeden z nich zde uvádí jako své hlavní nákupní místo tři čtvrtiny domácností. V poslední době si nejvýznamnější řetězce začínají uvědomovat, že se stále rostoucí koncentrací trhu už nebude stačit mít v budoucnu jen jeden prodejní formát. Kdo bude chtít být dlouhodobě jedničkou na trhu, bude muset mít více méně vše. Proto se například donedávna ještě hypermarketové sítě Tesco a Interspar pouštějí do otevírání menších prodejen lépe přístupných pro nemobilní zákazníky.

3.3 Struktura maloobchodního trhu v České republice 3.3.1 Situace na vnitřním spotřebitelském trhu ovlivňující strukturu maloobchodního trhu Pro vnitřní spotřebitelský trh, resp. poptávku domácností má rozhodující význam vývoj peněžních příjmů (důchodů) a jejich užití v domácnostech a v poslední době stále více i úvěrová politika bankovnictví i privátních finančních a obchodních firem provozujících různé formy úvěrového a splátkového prodeje. Trvalým regulátorem je současně vývoj hladiny spotřebitelských cen. Z hlediska celkové ekonomické úrovně je velice důležitý i vývoj zaměstnanosti, v němž se sice projevily dílčí pozitivní prvky, nikoliv však zásadní strukturální, nicméně rovněž neznamenající zásadní ohrožení poptávky na trhu. Z průzkumu, který se zabíral příjmovou a výdajovou situací za rok 2005 (vč. predikce MF pro rok 2006), je zřejmé, že ve zdrojových a výdajových položkách byly realizovány přírůstky, zajišťující vcelku stabilní růst nominálního disponibilního důchodu domácností, podloženého jak vývojem mezd a platů, tak i zaměstnaností. Tím se vytvářely též předpoklady růstu výdajů na maloobchodním trhu. V posledních letech rostly nejprogresivněji především tržby v prodeji textilního a oděvního zboží a obuvi, a to také pod silným vlivem cenově výhodné nabídky. Rovněž v prodeji farmaceutického, zdravotního, kosmetického a drogistického zboží byl nárůst tržeb nad průměrem tržeb za nepotravinářské zboží. Obdobně ve stálých cenách byl mírně vykázán i růst tržeb v maloobchodě nábytkem, elektrospotřebiči a v dalším specializovaném maloobchodě. Pod průměrnou dynamikou tržeb byl maloobchod s knihami a papírnickým zbožím. Struktura maloobchodu podle podílu na tržbách je v následujícím grafu.

27

Graf 2: Členění MO kromě motorových vozidel, opravy výrobků pro osobní potřebu

0,6%

MO v nespecializovaných prodejnách

2,6% MO s potravinami, nápoji a tabák. výrobky ve specializovaných prodejnách MO s farmaceutickým, zdrav., kosmetickým,toalet. a drog. zbožím Ostatní MO s novým zbožím ve specializovaných prodejnách MO s použitým zbožím provozovaný

0,4% 48,8%

34,3% 7,9%

5,4%

MO provozovaný mimo prodejny Opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

Zdroj: Obchod v ČR 2005 [2006]

3.3.2 Česká maloobchodní síť Spotřebitelská a odborná veřejnost hodnotí dosažený stupeň obchodní vybavenosti převážně pozitivně, a to včetně velmi liberálního přístupu k využívání prodejních kapacit z hlediska otvírací (prodejní – provozní) doby. Nicméně monitoring investičních síťových aktivit zachycuje v posledním období i případy, kdy správa a samospráva, resp. různá občanská sdružení mají zásadní námitky k dalším přírůstkům velkých obchodních kapacit (jejich novostaveb) s argumenty životního prostředí, komunikační náročnosti a jejích důsledků apod. Jednorázové statistické šetření maloobchodní sítě za r. 1998 prokázalo, že počet maloobchodních prodejen provozovaných na území ČR, se oproti roku 1989 zvýšil o 132,7 % z 41 188 na 95 852 prodejny, resp. 97 860 prodejních jednotek. Počet specializovaných potravinářských prodejen stoupl sice „pouze“ o 9,8 %, avšak nabídka potravin se během deseti let podstatně rozšířila růstem počtu smíšených prodejen – o 43,8 %. Maloobchodní síť prodejen nepotravinářských typů zahrnovala v roce 1989 okolo 15 tis. prodejen, v roce 1998 byl jejich počet čtyřnásobný, a to přes 61 tis. prodejen. V roce 1989 činila celková prodejní plocha maloobchodních provozoven 3,5 mil. m2, v roce 1998 již více než dvojnásobek. Tato čísla nesporně dokazují, že český maloobchodní trh prošel v uplynulých 15 letech rozsáhlou transformací, především zesílením tržní koncentrace, která od základů změnila strukturu tržních firem, siť prodejen

28

i celou nabídku zboží a služeb. V důsledku těchto rozsáhlých změn došlo k výraznému zvýšení kvality obsluhy a k prudkému nárůstu spokojenosti zákazníků. Tento jev však byl k vidění více v městských oblastech než v oblastech venkovských. Nejmarkantnějším jevem ve strukturách obchodu je bezpochyby nárůst podílu tržeb nadnárodních podniků maloobchodu v roce 2005 až na 78,9 % z celkových tržeb velkých podniků (se 100 a více zaměstnanci). Obdobně je vyšší podíl na přidané hodnotě, naopak nižší u počtu pracovníků, což potvrzuje vyšší produktivitu velkých podniků.

3.3.3

Nejvýznamnější české maloobchodní řetězce

V České republice bylo k 31. 12. 2005 evidováno ve sledovaných velkých společnostech se zahraniční účastí a v družstevních řetězcích ve frekventovaných formátech (hypermarket, supermarket, diskont, OD ap.) přes 1 500 jednotek. Počty velkých prodejen největších obchodních řetězců, které tvoří základní skelet obchodní sítě pro zboží denní potřeby jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 4: Počty a plochy prodejních jednotek MO řetězců v r. 2004 a 2005 Firma, formát Albert Billa

Počet jednotek Prodejní plochy v m2 31. 12. 2004 30. 6. 2005 31. 12. 2005 30. 6. 2004 31. 12. 2004 31. 12. 2005 183 184 241 132 78 137 945 174 961 72 72 76 70 420 70 920 73 890

Carrefour

10

11

11

78 800

88 800

97 800

COOP Diskont

32

33

33

10 567

10 567

11 047

CS Edeka

38

38

38

25 340

25 340

25 340

Delvita

95

95

98

82 317

82 317

82 317

Globus

10

10

10

79 000

79 000

79 000

Hypernova

48

51

53

174 570

197 320

233 043

Interspar

17

19

22

77 900

81 900

97 800

Kaufland

57

57

68

178 900

192 401

230 091

Lidl

98

114

123

66 000

98 000

124 000

Norma

30

31

35

16 447

17 147

20 047

Penny Market

151

151

157

90 530

94 130

97 730

Plus Diskont

117

118

120

67 502

72 452

74 232

Terno supermarket

4

4

2

13 318

13 318

13 318

Tesco hyper. a disk.

19

20

33

135 849

151 349

189 373

6

6

5

8 138

8 138

8 138

76

76

x

44 514

45 747

45 747

Tesco OD Julius Meinl

29

5 74

5 74

x 77

6 450 34 499

6 450 34 499

6 450 35 301

TUTY

294

302

310

61 232

61 232

63 643

Celkem

1436

1471

1 512

1 454 871

1 571 240

1 737 577

Julius Meinl XL TIP (Tempo)

Zdroj: Incoma Research [2006]

Rok 2005 potvrdil, že dominantami maloobchodní sítě byly velkokapacitní hypermarkety, ať již umístěné individuálně nebo v soustředěných obchodních centrech na okraji nebo i uvnitř velkých měst a obklopeny četnými satelitními jednotkami. Výraznými jednotkami obchodních center nebo jako samostatné objekty jsou rovněž jednotky typu hobby-market několika zahraničních firem a značek (OBI, Baumax, Bauhaus, Hornbach, IKEA, Mountfield, Globus – Baumarkt ad.), stovky supermarketů, diskontů a cash&carry velkoobchodů. Z výzkumů vyplývá, že v roce 2005 fungovalo v ČR 192 hypermarketů a 206 obchodních center s plochou nad 5000 m2 ploch s několika tisíci menších obchodních jednotek převážně maloobchodních s velkým podílem prodeje oděvních výrobků. Co do struktury na trhu vzniklo deset nákupních center s více než 100 nájemci a dalších 30 center s 50 a více nájemci. Velmi dynamicky též roste podíl zábavních a stravovacích jednotek v centrech. Dosavadní regionální, resp. městská nevyrovnanost ve vybavenosti nákupními centry opodstatňuje jejich další vznikání. Z hlediska vývoje orientace spotřebitelského zájmu o jednotlivé segmenty obchodní sítě je důležité soustavné zkoumání „hlavního nákupního místa potravin“. Zjištění z roku 2005 potvrzuje zvyšující se zájem o hypermarkety, ale současně i silné zaměření na diskonty v posledním období. Naopak podíl supermarketů klesá. Zájem o malé prodejny se stabilizoval, především specializované prodejny registrují i větší zájem zákazníků. Podle průzkumů nechají Češi nejvíce peněz za maso v řeznictvích. Za hlavní nákupní místo masa je označilo 40 % populace. Obliba řezníků výrazně narůstá už od roku 2003. S odstupem následují hypermarkety, ještě méně lidí nakupuje většinu masa v supermarketech či diskontech. Podobný trend se začíná uplatňovat třeba i u pečiva nebo lahůdek. To dokládají i výsledky ekonomiky maloobchodu v jeho struktuře.

30

Tab. 5: Podíl zájmu o druh jednotky jako hlavního nákupního místa Druh jednotky

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Hypermarket Supermarket

10 27

23 26

25 25

33 24

38 19

34 21

35 20

Diskont

15

15

15

16

19

18

22

Menší prodejny

46

34

33

25

23

25

20

2

2

2

2

2

2

4

Jinde

Zdroj: Obchod v ČR 2005 [2006]

Graf 3: Nákupní místa potravin dle zájmu spotřebitelů (podíl v %) 50 40 Hypermarket Supermarket

30

Diskont Menší prodejny

20

Jinde 10 0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: Obchod v ČR 2005 [2006]

Žebříček největších obchodních firem se v roce 2006 výrazně změnil. Dlouhodobá jednička na trhu společnost Makro Cash & Carry, převážně orientovaná na velkoobchodní podnikání a dodávky malému a středními podnikání - tedy ne zcela srovnatelná s maloobchodními řetězci se propadla až na čtvrté místo. Na první místo postoupila skupina Schwarz zahrnující diskontně zaměřené hypermarkety Kaufland a diskontní prodejny Lidl. O druhou a třetí pozici se dle odhadu tržeb za rok 2006 dělí společnost Ahold CR (s jednotkami Albert a Hypernova) a společnost Tesco Stores ČR. Spolčenost Ahold CR je současně největší maloobchodní firma na trhu (tržby první skupiny Schwarz jsou součtem dvou samostatně operujících společností: Kaufland a Lidl). Společnost Tesco Stores ČR se z původně páté příčky vyhoupla především díky převzetí společností Carrefour a Edeka a uvedení nové linie menších prodejen na trh což jí přineslo zvýšení tržbeb zhruba o 16 miliard korun oproti předešlému roku. Dalších míst dosáhly skupina REWE (na páté pozici), na šestou a sedmou pozici se s téměř shodnými tržbami dostala skupina Tengelmann, zahrnující diskonty Plus-Discount

31

a hobbymarkety OBI a společnost Globus ČR. Osmá je a.s. GECO TABÁK. Další skupina SPAR ČR je na 9. místě a tabulku „deseti“ uzavírá firma Delvita, která se do TOP 10 českých společností dostala po odchodu společnosti Carrefour z českého trhu. Přehled deseti nejúspěšnějších společností s jejich ročními tržbami je v následující tabulce. Tab. 6: Tržby 10 nejúspěšnějších společností s jejich ročními tržbami Tržby v mld. Kč

Skupina – firma

2004

2005

Pořadí na trhu

2006*

2005

2006

Schwarz ČR (Kaufland, Lidl)

31,5

37

43,5

2.

1.

Hold CR, a.s.(Hypernova, Albert)

34,6

36

38,5

3.

2.-3.

21

22,5

38,5

5.

2.-3.

MAKRO Cash&Carry, s.r.o.

38,5

37,5

38,3

1.

4.

REWE ČR (Billa, Penny Market)

22,8

23,2

25,8

4.

5.

Globus, k.s.

18,9

19

20,5

7.

6.

Tengelmann (Plus-Discount, OBI)

18,3

19,4

19,5

6.

7.

GECO TABÁK a.s.

10,9

12,5

14,9

8.

8.

Spar ČR (Spar Česká obchodní, Spar Šumava)

10

11

12,0

9.

9.

Carrefour ČR, s.r.o.

10

11

-

10.

-

-

-

8,8

11.

10.

216,2

229,1

Tesco Stores ČR, a.s. (vč. Carrefour a Edeka)

Helvita CELKEM

261,3

Zdroj: Incoma Research, Moderní obchod [2006]

Celkové tržby TOP10 společností meziročně rostly, mezi lety 2004 – 2005 to bylo cca o 7 %, další rok dokonce o 12 %. Rychleji však rostla prodejní plocha, tudíž se zřejmě poněkud snížila – alespoň dočasně – produktivita prodejních ploch. To lze spojovat jak s otevíráním nových prodejen v méně výhodných lokalitách, tak s rostoucí konkurencí. Zostřování konkurence se dá podle společnosti očekávat i v dalších letech, a to v menších městech. Čeká se, že i do těchto lokalit přijdou hypermarkety, v obcích pod pět tisíc obyvatel by se mohly objevit supermarkety. V roce 2006 se podíl TOP10 firem na trhu vystoupal až na 63 %. Pro srovnání, před 10 lety (v roce 1996) ovládala desítka nejsilnějších řetězců pouhých 15 % trhu rychloobrátkového zboží. Podle Zdeňka Skály z Incomy „se český trh zvolna přibližuje

32

tomu západoevropskému, ale proces koncentrace ještě nekončí, řetězců je zde stále velký počet a je jen otázkou, kdo půjde ke komu“. Z jednoduchého pozorování situace by se dalo usoudit, že maloobchodní trh v České republice a i v dalších nových členských zemích EU se začíná nacházet ve fázi saturace. Výrobci a obchodníci, kteří by na něm chtěli i do budoucna uspět, budou muset dobře chápat potřeby zákazníků a umět předvídat trendy jejich chování.

3.4 Společnost Tesco Stores ČR, a. s. 3.4.1 Historie vzniku maloobchodní sítě Tesco Tesco bylo založeno ve Velké Británii Jackem Cohenem, který za první světové války sloužil u britského královského letectva. Po návratu z války v roce 1919 tehdy jednadvacetiletý Jack nakoupil za 30 liber své odměny za vojenskou službu přebytečné potraviny z válečných zásob a otevřel si malý stánkový prodej ve východní části Londýna. První druh zboží vlastní značky, který Jack uvedl na trh, byl čaj zvaný Tesco Tea. Zde se, v roce 1924, poprvé objevuje jméno, které později převezme do svého názvu celá společnost. Název Tesco vznikl z iniciál jména T. E. Stockwella, který zásoboval firmu čajem, a z počátečních písmen příjmení Jacka COhena. Koncem dvacátých let se Jack namísto stánkového prodeje zaměřil na obchody s otevřenou výlohou a v roce 1929 poprvé zazářil název Tesco nad Logo společnosti zamykatelným obchodem v severní části Londýna. V roce 1932 se Tesco Stores stalo komanditní společností. O dva roky později koupil Jack pozemek v severní části Londýna a postavil zde centrálu a sklad. Potravinový sklad, v němž představil nové myšlenky centrální kontroly zásob, byl první a nejmodernější v celé zemi. V době otevření zajišťoval sklad provoz 50 poboček a v roce 1939 byl tento počet zdvojnásoben. Po vypuknutí druhé světové války Jack zavedl - ještě dříve než vláda - přídělový systém Tesco, který měl každému zaručit rovný přísun omezených potravin. Aby pro svoji síť zajistil dostatek čerstvé zeleniny, koupil Jack tři akry pozemků se skleníky a devět akrů polí a pěstoval na nich okurky, rajčata a ovocné stromy. Nyní na tomto pozemku stojí část administrativních budov britské centrály.

33

Po válce se společnost začala rozvíjet mílovými kroky. Vedle rozvoje služeb ve Velké Británii začala společnost Tesco oslovovat zákazníky i na zahraničních trzích. Do střední Evropy vstoupila v roce 1996, kdy koupila 13 obchodních domů od americké společnosti K-mart v České a Slovenské republice a ve stejném roce otevřela první hypermarket v Maďarsku.

3.4.2 Tesco ve světě Tato maloobchodní síť silně rozšiřuje pole svého působení nejen v Evropě, ale před osmi lety vstoupila i na asijský trh a nyní se v médiích šíří zprávy, že by chtěla rozšířit svou působnost za oceán a to na nejen tak ledajaký trh, ale přímo do kolébky konzumu – Spojených států amerických. V Evropě se obchody této společnost nachází v následujících státech (kromě ČR):
Velká Británie Ve Velké Británii je Tesco největším maloobchodním prodejcem potravin a právě díky tomu se může společnost rozvíjet i na mezinárodním trhu. V roce 2004 bylo ve Velké Británii otevřeno 64 nových obchodů Tesco a celkový počet prodejen se tak zvýšil na 1878. Britské Tesco je největším zaměstnavatelem ve Velké Británii a zaměstnává více než 237 000 pracovníků.
Irsko Na irský trh vstoupilo Tesco v roce 1997 a během několikaletého působení dosáhlo vedoucího postavení na irském trhu. Nyní zde Tesco provozuje 90 obchodů a zaměstnává přibližně 11 000 lidí. V minulých letech zde byla otevřena první čerpací stanice Tesco v Killarney a první hypermarket Tesco v Dublinu.
Slovensko Na Slovensko vstoupilo Tesco v roce 1996 a během 9 let zdejšího působení získalo vedoucí postavení na trhu. V současné době zde Tesco provozuje 5 obchodních domů a 25 hypermarketů. Jen v minulém roce zde bylo otevřeno sedm nových obchodů a ve výstavbě dalších obchodů bude Tesco pokračovat i v následujících letech.
Maďarsko Do Maďarska Tesco vstoupilo v roce 1994 a v současné době patří k vedoucím společnostem na trhu. V současné době zde Tesco provozuje 67 obchodů, kde

34

pracuje více než 13 000 zaměstnanců. V minulém roce zde společnost vedle nových obchodů představila rovněž několik prvních čerpacích stanic Tesco.
Polsko Minulý rok byla v Polsku dokončena akvizice nových prodejen maloobchodní sítě HIT. Navíc byly otevřeny 4 nové obchody a celkový počet hypermarketů a supermarketů tak dosáhl počtu 69. Obchody Tesco v Polsku zaměstnávají 16 000 lidí, více než 50 % distribuce potravin je centralizováno a všechny obchody mají k dispozici produkty Tesco vlastní značky.
Turecko Na turecký trh Tesco vstoupilo v roce 2003 odkoupením lokální maloobchodní sítě Kipa. Tesco zde nyní provozuje 4 moderní hypermarkety ve městě Izmir na západním pobřeží Turecka a jeden obchod ve městě Denizli ve vnitrozemí. V Turecku nyní Tesco zaměstnává více než 1500 lidí. Státy asijského kontinentu na jejichž území Tesco slaví úspěchy:
Japonsko V minulém roce koupilo Tesco v Japonsku síť obchodů C Two-Network, která čítá 78 obchodů situovaných v Tokiu a jeho blízkém okolí. Japonští zákazníci firmy Tesco tak nyní budou moci profitovat nejen z její důkladné znalosti lokálního trhu, ale také z jejích mezinárodních zkušeností.
Malajsie Do Malajsie Tesco vstoupilo v roce 2002. V minulém roce zde byly otevřeny 2 nové obchody a celkový počet prodejen Tesco se tak zvýšil na 5. Jeden z nově otevřených obchodů, hypermarket situovaný ve městě Mitara Damansara, je prvním obchodem Tesco otevřeným na severu této země.
Jižní Korea Do Jižní Koreji vstoupilo Tesco v roce 1999. V minulém roce zde bylo otevřeno 7 nových obchodů Tesco a díky rapidní expanzi se celkový počet prodejen Tesco zvýšil na 28. Tesco v Jižní Koreji týdně obslouží více než dva milióny zákazníků.
Tchai-wan Na tchai-wanský trh Tesco vstoupilo v roce 2000. Od svého vstupu zde společnost otevřela šest obchodů a dvě centra, kterých se však v minulém roce vzdala výměnou za 11 obchodů Carrefour v Česku a 4 na Slovensku.

35


Thajsko Thajsko patří mezi vedoucí země v provozu obchodů Tesco v Asii. V minulém roce zde bylo otevřeno 12 nových hypermarketů, a celkový počet obchodů se tak zvýšil na 64. Tesco, ve kterém měsíčně nakupuje 10 milionů zákazníků, patří k vedoucím maloobchodním řetězcům na trhu a zaměstnává více než 19 000 lidí.

3.4.3 Tesco v České republice Do střední Evropy vstoupilo Tesco již v roce 1994, ale v České republice působí až od roku 1996, kdy odkoupilo od americké společnosti K-mart 13 obchodních domů v ČR a SR. Obchodní domy Tesco nabízí široký sortiment potravinového i nepotravinového zboží včetně módy pro rodinu, textilního zboží, domácí elektroniky, nábytku a sportovních potřeb. Součástí některých z nich jsou i pizzerie – restauranty „Little Caesar“. Obchodní domy Tesco jsou obvykle umístěny ve středu města a zákazník zde může kromě potravin nakoupit i luxusnější textilní a obuvnické výrobky. Zhruba 60 procent prodeje veškerého zboží v hypermarketech i obchodních domech představují potraviny, další sortiment tvoří průmyslové výrobky a textil. Společnost dále začala v roce 1998 expandovat na našem i slovenském trhu s výstavbou nových maloobchodních jednotek zvaných hypermarkety. Mezi první dva otevřené hypermarkety v České republice patří Hypermarket v Praze na Zličíně a Hypermarket Dolní Heršpice v Brně. Hypermarket v Praze na Zličíně byl úspěšně otevřen 28. 10. 1998 a v Brně o několik dnů později. Současná situace je taková, že Tesco prozatím vlastní na našem území 37 hypermarketů, 32 supermarketů, 9 malých hypermarketů a 6 obchodních domů. Většina hypermarketů má otevřeno 24 hodin denně. Čerpací stanice představují další inovativní krok v rozšiřování obchodních aktivit společnosti. Vedle pohonných hmot nabízejí rovněž základní sortiment potravinového a nepotravinového zboží (1000 druhů). V současné době má Tesco 10 čerpacích stanic. Cílem společnosti je otevřít čerpací stanici u každého vlastního většího hypermarketu. Kromě nových hypermarketů s rozlohou kolem 10 000 metrů čtverečních chce dále Tesco expandovat i v oblasti menších prodejen o rozloze kolem 3000 metrů čtverečních. Také plánuje otevřít i obchody a supermarkety o rozloze 300 až 1000 metrů čtverečních, které by měly konkurovat řetězcům Lidl, Penny Market a Kaufland. První obchod tohoto typu byl již otevřen v Mikulově. Tento obchod je pilotním projektem pro střední Evropu. Tesco plánuje otevřít stejné obchody na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. V masivní expanzi hodlá pokračovat i v příštích letech. Po nedávném převzetí prodejen Carrefour prý hodlá koupit příští rok další obchodní řetězec v Česku.

36

3.4.4 Bývalé a současné strategie společnosti Tesco Společnost Tesco se v zemích, kde obsazuje přední příčky v žebříčku nejúspěšnějších společností, snaží jen co nejvíce rozšiřovat pole svojí působnosti. Tak je tomu například i u nás, kde Tesco skupuje obchodní jednotky řetězců, které v Česku neuspěli a z trhu odchází. Před nedávnem to byla například síť 27 prodejen Edeka, jejichž převážná část se nachází v severních Čechách. Dalším takovým případem byl francouzský Carrefour. V roce 2005 oznámil odchod z českého trhu a uzavření dohody se společností Tesco o výměně svých prodejen. Společnosti si prakticky vyměnily obchody v zemích, kde mají hlavní slovo. Transakce v praxi vypadala tak, že se Tesco vzdalo šesti obchodů a dvou center na Tchaj-wanu. K tomu přidalo 57,4 milionu eur, tedy asi 1,7 miliardy korun. Výměnou získalo od Carrefouru 11 obchodů v Česku a čtyři na Slovensku. V prosinci 2005 Evropská komise schválila převzetí jedenácti českých hypermarketů Carrefour Tescem, ale na Slovensku transakce zůstala otevřená. Evropská komise doporučila slovenským antimonopolním orgánům další šetření. V Česku podle komise převod konkurenci nenaruší. Jiná je ale situace u našich sousedů, kde komise upozornila na možné negativní důsledky v Bratislavě, Košicích a Žilině. V oblasti střední Evropy si Tesco od začátku roku 2005 nastavilo novou strategii stát se „širokosortimentním discounterem“, kterou skutečně začalo naplňovat zejména v Česku (od roku 2006 i ve Slovensku). Tesco si takto určilo hlavní konkurenty a to především Kaufland a Lidl, kteří jsou právě v oblasti cenové strategie v ČR a SR velmi úspěšní. Tesco pečlivě monitoruje prodejní ceny obou těchto konkurentů (i jiných řetězců s agresivnější cenovou politikou - jako např. Globus, Penny Market či Plus Discount) a upravuje své prodejní ceny na jejich úroveň tak, aby dosahovalo u všech hlavních výrobků úroveň nejnižší ceny na trhu. K propagaci své nové cenové strategie směrem ke svým zákazníkům používá nově kromě běžných letákových akcí, také srovnávací reklamu (uveřejňovanou často v tisku) nebo nový druh komunikace - Nejnižší cena ve městě (označování některých výrobků). Tato nová strategie se začala již od konce roku 2004 projevovat i směrem k dodavatelům Tesca. Tesco zásadně zvýšilo tlak (a tento tlak stále udržuje i v současnosti) na zvyšování obchodních podmínek s cílem zajistit dostatek zdrojů na financování své strategie. Cílem Tesca, který komunikuje svým dodavatelům, je udržení růstu své marže, i přes snižování cen klíčových produktů. Dále se řetězec Tesco snaží zapůsobit na co nejširší okruh zákazníků nabídkou svých vlastních řad výrobků pod značkou Tesco. Výrobky v atraktivních obalech s barevným logem Tesco nabízejí zákazníkům kvalitu srovnatelnou se značkovými výrobky za cenu až o 20 % nižší. Druhou řadou jsou výrobky značky „Tesco výhodný nákup“, které jsou určeny zejména pro ty zákazníky, pro něž je rozhodující cena. V současné době Tesco

37

nabízí přes 2 700 výrobků vlastní značky, které jsou u zákazníků velmi populární. Tuto strategii vlastních řad výrobků pod značkou maloobchodníka začínají pomalu zavádět i v jiných obchodních firmách.

3.4.5 Základy největších úspěchů společnosti Ve všech svých činnostech Tesco uplatňuje základní poslání společnosti, které spočívá v neustálé snaze poskytnout spotřebitelům nejvyšší hodnoty a získat tak jejich dlouhodobou loajalitu. Vize společnosti je založená na vysoké kvalitě zboží, nízkých cenách výrobků a na neustálém zlepšování poskytovaných služeb. Skladba a uspořádání sortimentu v obchodech Tesco vychází z přání zákazníků a odráží nový životní styl, který klade důraz na zdraví a podporu životního prostředí. I přes mezinárodní působení se společnost snaží maximálně přizpůsobit svému okolí a lokálním podmínkám regionů, ve kterých působí. K tomu pomáhá český management, díky kterému může obchodník lépe porozumět místním zákazníkům a pochopit jejich přání a potřeby. Více než devadesát procent zboží nabízeného v obchodech pochází od českých dodavatelů, kterým je tak umožněn rozvoj díky exportu jejich výrobků do zahraničí prostřednictvím obchodů Tesco. Cílem společnosti je vytvořit dlouhodobé vztahy s obchodními partnery i zaměstnanci. Vrcholové vedení si je vědomo toho, že za všechny úspěchy vděčí především svým zaměstnancům, jejich pracovitosti a tvůrčím nápadům. Proto se jim snaží poskytnout co nejlepší zázemí, inspirativní prostředí motivující k odpovídajícím výkonům a také různé kurzy a školení, které by měli přispět k lepšímu plnění jejich pracovních úkolů i k jejich osobnímu rozvoji. Všichni zaměstnanci, kteří mají chuť rozvíjet svou kariéru, mohou využívat plány osobního rozvoje, které jim pomohou získat dovednosti a znalosti potřebné pro jejich kariérní růst. Dalším z úspěšných projektů společnosti je tréninkový a vzdělávací program Excel určený pro absolventy vysokých škol, ve kterém si čerstvý absolvent vyzkouší práci v obchodě, pozici vedoucího prodejního úseku i manažerský post a získá tak zkušenosti, dovednosti a znalosti potřebné pro nastartování úspěšné manažerské kariéry. Ve většině případů takto zaškolený pracovník na místě zůstává a společnost tak získává zkušeného zaměstnance. Podobný je tomuto projektu ještě program Express, který je však zaměřen na ty, kteří mají ukončené středoškolské vzdělání s maturitou a praxi v maloobchodním sektoru. Za tyto rozvojové projekty jak pro interní tak pro externí kandidáty získalo Tesco na vyhlašování ocenění Credit Suisse Zaměstnavatel roku 2005 titul Personální projekt 2005. Toto ocenění především poukazuje na důležitost rozvoje zaměstnanců pro úspěch

38

firmy.Tesco plánuje v Česku otevřít ještě hodně obchodů různých formátů a jak podotýká ředitelka lidských zdrojů společnosti Radka Pekelská „provoz našich prodejen bychom nikdy nemohli zajistit bez schopných a kvalitních pracovníků“. V anketě agentury pro výzkum veřejného mínění Incoma bylo prostředí hypermarketů Tesco hodnoceno jako nejpříjemnější prostředí pro nákupy a v soutěži obchodník roku 2003 vyhrály titul Hypermarket roku 2003. V soutěži obchodník roku 2004 vyhrálo titul Hypermarket roku 2004 a Obchodník roku 2004. V roce 2006 se společnost Tesco Stores ČR se stala absolutním vítězem ročníku ocenění GE Money Multiservis Obchodník roku 2006. Zároveň získala prvenství v kategorii Hypermarket roku 2006. Tesco se stalo vítězem na základě tří samostatných forem hodnocení: expertního výzkumu společnosti Incoma Research, hlasování veřejnosti a názorů odborníků na problematiku maloobchodu. Tesco neustále činí důležitá strategická rozhodnutí, která poukazují na jejich ambice stát se maloobchodní společností číslo jedna na českém trhu. Jedním z nich, je i další etapa dramatického snižování cen u bezmála jednoho tisíce výrobků. Tímto krokem Tesco reaguje na přání svých zákazníků, kteří ve výzkumech opakovaně potvrdili, že cena je pro ně jedním z nejdůležitějších faktorů při rozhodování o místě nákupu. Nové snížení cen Tesco uvádí pod názvem „Velký jarní sestřih cen“. Za zmínku také jistě stojí služba bezproblémové záruky vracení zboží bez udání důvodu. Tyto kroky jsou jen důkazem oddaného přístupu společnosti k zákazníkům a jistě i jedním z důvodů, proč Tesco v loňském roce vyhrálo nejvyšší ocenění soutěže. Více odlišných obchodních formátů, zavedení nových typů hypermarketů šitých na míru konkrétním lokalitám, nepřetržitý provoz ve většině hypermarketů, jedna z nejširších nabídek sortimentu, několik výrobních řad vlastních výrobků pod značkou Tesco, velký důraz na zaměstnance včetně možnosti jejich osobního růstu a vzdělávání, partnerská spolupráce s dodavateli, český management, manažerský program pro absolventy vysokých škol, úzká spolupráce s místní komunitou, vstřícný přistup k vládním a neziskovým institucím. Toto vše tvoří základ úspěchů společnosti a náležitě bylo oceněno stovkou nezávislých odborníků.

3.4.6 Možnosti rozvoje řetězce v Jihomoravském kraji Že se řetězec Tesco chystá dále expandovat už je dávno známo, nyní se naskýtá otázka, jak se toto bude zamlouvat spotřebitelům. Společnost chce více rozvinou formát menších prodejen, které se lépe umisťují především do odlehlejších oblastí. V Jihomoravském kraji má Tesco celkem tři hypermarkety, jeden obchodní dům a jednu nedávno otevřenou

39

prodejnu malého formátu Tesco Express. První tři jsou situované pouze na území města Brna, poslední v Mikulově. Z následujícího přehledu o počtech prodejen velkých nadnárodních a družstevních potravinářských řetězců na 100 000 obyvatel v jednotlivých krajích ČR je zřejmé, že Jihomoravský kraj je na tom nejhůře. Zde připadalo v roce 2004 na 100 000 obyvatel 8,5 prodejny což je o 2,5 méně než je celorepublikový průměr a polovina ve srovnání s Jihočeským krajem, kde je počet prodejen na 100 000 obyvatel nejvyšší a to 16,9. Tab. 7: Počet prodejen řetězců na 100 tis. obyvatel v jednotlivých krajích Celkem

Na 100 tis. obyvatel

Praha

151

13,0

Středočeský

107

9,4

Jihočeský

106

16,9

Plzeňský

49

8,9

Karlovarský

41

13,5

110

13,4

Liberecký

53

12,4

Královehradecký

56

10,2

Pardubický

53

10,5

Vysočina

62

12,0

Jihomoravský

95

8,5

Olomoucký

58

9,1

Zlínský

52

8,8

Moravskoslezský

107

8,5

Česká republika

1010

10,5

Ústecký

Zdroj: Incoma Research, SOCR, propočty ASPEKT CEG, a.s. [2004]

Vzhledem k popsané situaci si myslím, že otevření jakéhokoliv, ale spíše menšího formátu obchodu, by bylo v tomto kraji přínosné. Pro ověření si mé domněnky a také pro zjištění jak na tom nakupující spoluobčané z Jihomoravského kraje skutečně jsou jsem sestavila krátký dotazník. Ten jsem pomocí emailu rozeslala mezi své přátelé a kamarády ze studií na střední i vysoké škole, rozdala po celé rodině a rodinných známých a vetší část jsem přímo osobně vyplnila s nakupujícími v obchodech po jižní Moravě, kam jsem byla pracovně vysílána seznamovat zákazníky s novým produktem jedné nejmenované společnosti. Lidé, kteří se mnou průzkum provedli osobně, byli většinou více sdílnější ohledně svých nákupních zvyklostí, takže jsem se v důsledku nakonec dozvěděla více informací, než jsem původně měla v záměru.

40

V následujícím přehledu jsou výsledky mého průzkumu, kterého se zúčastnilo 285 osob z nichž 16 nepocházelo z mnou požadovaného Jihomoravského kraje, tudíž jsem je zahrnovala jen do výpočtů otázek č. 1, 2, 5, 6, 7 a 9, které jsou všeobecného rázu. 1. Jste: Student Nezaměstnaný

121 72

42,5 % 25,3 %

Pracující

28

9,8 %

Důchodce

64

22,4 %

93 75

32,6 % 26,3 %

101 16

35,4 % 5,7 %

2. Bydlíte v: Brně Jinde v JMK: město vesnice Mimo JMK

3. Okres ve kterém bydlíte a chodíte nakupovat: Brno Blansko

98 26

36,4 % 9,6 %

Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

44 35 24 42

16,4 % 13,0 % 8,9 % 15,7 %

4. Je ve vašem bydlišti (nejbližším okolí) dostatečná možnost k nákupním aktivitám: Ano Ne Nevím

153 104

56,9 % 38,7 %

12

4,4 %

5. Chodíte jídlo a základní potřeby nakupovat nejraději do: Hypermarketů Supermarketů

122 40

42,8 % 14,0 %

Malých samoobsluh Specializovaných prodejen

10 12

3,5 % 4,3 %

Jinam (nejčastěji diskont) Tam,co je blízko

79 22

27,7 % 7,7 %

41

6. Kupujete rádi čerstvé potraviny a zdravou výživu: Ano Ne

187 59

65,6 % 20,7 %

39

13,7 %

Ano

114

40,0 %

Ne

77

27,0 %

Občas

94

33,0 %

Občas

7. Používáte k nákupům automobil:

8. Uvítali by jste novou jednotku menšího formátu (ne hypermarket) blíže vašeho bydliště? Ano Ne

121 164

42,5 % 57,5 %

9. Preferujete některý z následujících řetězců: Albert

10

3,5 %

Interspar Globus Hypernova Kaufland Makro

30 12 60 42 6

10,5 % 4,2 % 21,0 % 14,7 % 2,1 %

Tesco Jiný (nejčastěji diskonty) Nepreferujete žádný

66 35 24

23,2 % 12,3 % 8,5 %

10. Znáte z vlastní zkušenosti nějakou oblast (okres, město v JMK), kde jsou nákupní možnosti velice omezené? Většina respondentů se shodla na tom, že ve větších městech jako Brno, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo je obchodních jednotek různých formátů dostatek, někde až příliš. Naopak ve venkovských oblastech mezi těmito okresními městy je mnohdy možnost nákupu i základních potravin velice omezená. I když je v nějaké větší obci samoobslužná obchodní jednotka, nakupující si velice často stěžují na úroveň prodeje, personálu i prodávaných výrobků, nemluvě o vyšší ceně.

42

4

Diskuse

Od počátku 90. let dvacátého století vstoupila na český trh řada mezinárodních společností a zahájila více či méně úspěšnou expanzi. V prvním období řetězce přebíraly části obchodní sítě bývalých státních podniků, avšak poměrně záhy začaly vznikat nové prodejny odpovídající západoevropským standardům. Mezinárodní řetězce na český trh přicházely až do roku 2003, kdy zahájil expanzi zatím poslední zahraniční řetězec Lidl. Dnes se dají výhledy českého maloobchodního trhu shrnout do těchto základních trendů. Koncentrace, pomalé ukončování expanze a důraz na kvalitu zákazníka. Méně místa a více konkurence jako první pociťují hypermarkety, jejichž počet sice stále roste, ale nové prodejny mají výrazně menší rozměry, vznikají v méně výnosných lokalitách a narážejí na stále tvrdší konkurenci ostatních řetězců a formátů. Ani diskontní prodejny, jejichž expanze vzhledem k menším rozměrům prodejen stále pokračuje, neporostou neomezeně. Do řady lokalit, kde dominovaly trhu, vstupují menší hypermarkety, které jsou silnou konkurencí. Nejvíce ji pociťují supermarketové řetězce, jejichž rozvoj byl v uplynulých letech nejpomalejší. Pro úspěšné působení na trhu však obchodní firmy potřebují dále růst a zvyšovat svůj tržní podíl, který je v řadě případů daleko za strategickými plány. Způsobem, jak toho docílit, jsou v této nové situaci hlavně fúze a přebírání konkurenčních řetězců a prodejen. Růst těchto velkých obchodních řetězců vyvíjí však stále větší tlak na drobné maloobchodní prodejce, jednotlivé soukromé obchodníky i rodinné firmy, kteří postupně odcházejí z pole obchodního podnikání a hledají jiné možnosti uplatnění. Obstát v ostré konkurenci charakterizované naplněním trhu z hlediska zboží i forem prezentace prodejních aktivit vyžaduje koncentrovat obchodní činnost i kapitál a nákupem ve velkém i racionalizací distribučních cest snižovat náklady. Je zřejmé, že velkokapacitní obchodní jednotky umožňují efektivnější využití technologie, materiálních i lidských zdrojů, což ve svém důsledku vede k vyšší efektivnosti činnosti a konkurenceschopnosti. V důsledku stále vyšší nasycenosti trhu, se budou do budoucna maloobchodní subjekty více zaměřovat na růst efektivity obchodních operací a hospodaření jako celku. Čím dál větší důraz bude kladen na kvalitu sortimentu, poskytovaných služeb a obsluhy. V dnešní době mají zákazníci stále více zkušeností s vysoce kvalitními výrobky a službami, a proto i do budoucna očekávají stálý růst kvality. Tyto požadavky mohou být umocněny také např. zkušenostmi ze zahraničí, nově nastupujícími průmyslovými odvětvími, která nastavují stále vyšší úroveň kvality a proto bude dalším významným cílem firem také zvyšování loajality svých zákazníků.

43

5

Závěr

Aby závěr průzkumu mohl být reprezentativní, je zapotřebí mít více odpovědí respondentů, než jsem měla k dispozici ve své práci. Přesto si však myslím, že získané výsledky jsou dostatečně vypovídající. V některých případech mě dokonce překvapily hodnoty, které byli velice podobné hodnotám ze studií společností Incoma a Deloitte. Co se týče například oblíbenosti formátu prodejní jednotky, na základě průzkumu vedou bezpochyby širokosortimentní hypermarkety. Do nich jezdí nejraději nakupovat 42,8 % dotazovaných nejen z města, ale hlavně i z dále položených obcí. Lidé z venkova většinou preferují nakupování v pár desítek kilometrů vzdáleném městském hypermarketu, než v tamějších samoobslužných prodejnách, které skladbou svého sortimentu a kvalitou poskytovaných služeb za hypermarkety dosti pokulhávají. Výrazný podíl v oblíbenosti si začínají vybojovávat i diskonty. Do nich jezdí rádo nakupovat 27,7 % lidí zvláště zeleninu, ovoce, mléčné výrobky a sladké a slané pochutiny. V případě nákupu masa a masných výrobků jich však hodně dává přednost specializovaným prodejnám, kde mají jistotu, že opravdu kupují kvalitní výrobky z masa a ne moučné náhražky. Ohledně supermarketů byli lidé rozpačití, sice je udávali jako hlavní místo nákupu potravin, nejčastěji však jen proto, že v blízkosti jejich bydliště žádný jiný obchod není a jsou odkázáni právě na něj. Nelíbí se jim sortimentní skladba a výrazně vyšší ceny za některé potraviny (zvláště za zeleninu a ovoce). Jen malému procentu lidí je jedno kde nakupuje, pokaždé zajdou či zajedou někam jinam, prý „podle nálady a podle velikosti nákupu“. V preferenci obchodního řetězce hrálo výraznou roli kde se zrovna který řetězec nachází. V Brně mezi nejoblíbenější patřilo Tesco (ten má také ve městě momentálně nejvíce hypermarketů) a poté Kaufland a Interspar. V méně případech lidé zmiňovali Hypernovu. Naopak tomu bylo například jižně od Brna ve Znojmě a Hodoníně, kde Tesco nemá své obchody a lidé tam nejčastěji navštěvují právě hypermarkety Hypernova či Interspar. Také diskonty nezůstávají pozadu, jejich oblíbenost je všude přibližně stejná, jejich výhodou však je jejich nenáročnost na plochu a proto můžou být umísťovány i v oblastech kam už hyper či supermarkety nemůžou. Jak už jsem párkrát v práci zmínila, lidé žijící v Jihomoravském kraji mimo velká města a navíc nevlastnící automobil jsou mnohdy odkázáni na velice omezené a chudé možnosti nákupu. Třetina dotazovaných pocházela právě z venkovských oblastí, třetina dotazovaných (nemusela to být ta samá) také uvedla, že v jejich okolí nejsou dostatečné možnosti k nákupním aktivitám a skoro polovina by uvítala novou obchodní jednotku menšího formátu v blízkosti svého bydliště.

44

Myslím si, že tato čísla mluví jednoznačně ve prospěch společnosti Tesco. Ta pochopila, že pokud chce na dnešním téměř saturovaném trhu uspět, musí se zaměřit na rozvoj malých formátů prodejen a to především v odlehlejších oblastech menších obcí, které mají kolem 10. tis. obyvatel. Společnost už pár obchodů tohoto formátu v Čechách zprovoznila (po převzetí prodejen Edeka) a v příštích letech plánuje těchto jednotek otevřít desítky. Inspirací společnosti pro výstavbu malých obchodů je již úspěšné fungování malých Tesco Express od roku 1997 ve Velké Británii. V porovnání s hypermarkety kde je k dostání 60 000 položek zboží, by jich bylo v malém Tescu Express zhruba 2 000. Další cestou k uplatnění na trhu by mohlo být také například rozšiřování prodejního sortimentu, a to zejména směrem ke zboží a službám, které zákazníci v hypermarketech nedostanou. Příkladem může být zaměření se na zdravou výživu, BIO produkty a čerstvé potraviny, jejichž poptávka s trendem zdravé životosprávy roste, v kombinaci s osobním a kvalifikovaným přístupem k zákazníkům. Oblíbenost čerstvých potravin a zdravých výživy mi potvrdilo 65,6 % dotazovaných. Nyní se pokusím nastínit pár oblastí, kde bych výstavbu nových jednotek spíše nedoporučovala, a míst, kde si myslím, že by byla vítána. Mezi nevhodné oblasti z důvodu dostatečně saturovaného trhu patří všechna větší města a jejich okolí do vzdálenosti 10 km (Brno, Blansko, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Vyškov, Zlín, Znojmo). Paradoxně by zde však Tesco nakonec mohlo postavit prodejnu menšího formátu a to z důvodu, že v těchto městech zatím žádné zastoupení svojí společnosti nemá. Více bych však doporučovala zaměřit se opravdu přímo na malé obce a maloměsta. I když by se v některých z nich už prodejna nacházela, myslím si, že pro Tesco nebude problém jí svými výrobky konkurovat. Pro tuto možnost vybírám následující místa: Adamov, Hulín, Koryčany, Kuřim, Němčice nad Hanou, Otrokovice, Podivín, Pohořelice, Telč, Židlochovice a dále místa nacházející se v turistických oblastech: Jedovnice, Hustopeče, Valtice, Vranov nad Dyjí. Jako velice výhodná se jeví především lokalita okolo jižních hranic kam přijíždějí do obchodů za levnějším zbožím především Rakušané. V závěru bych chtěla podotknout, že budoucnost působení společnosti Tesco v České republice vidím pozitivně. Nemyslím si, že stále více koncentrovaný trh, který v budoucnu donutí odejít ještě další řetězce, by tuto společnost nějak výrazně negativně ovlivnil. Vzhledem k její již vybudované silné a stabilní pozici, oblíbenosti mezi zákazníky a počtu svých stávajících i plánovaných prodejen bude pokrývat opravdu široké pole spotřebitelského trhu a bude velkým konkurentem mnoha jiných společností. V mnoha zemích světa obchody společnosti Tesco slaví úspěchy a myslím si, že v České republice tomu nebude jinak.

45

6 [1] [2] [3] [4]

[5]

[6]

[7] [8]

[9]

[10] [11]

[12]

[13]

Použitá literatura Odvětvová analýza: Obchodní řetězce. Praha: ASPEKT CEG, 2004. 112 s. PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. & KOL. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přepracované vydání. Praha: Management Press, 2006. 874 s. ISBN 80-7261-059-7 ZÁBOJ, M. Obchodní operace. Brno: B.I.B.S., 2003. 123 s. ISBN 80-86575-93-4 2006 Global Powers of retailing. 2006. Dokument typu pdf. URL Českému maloobchodu loni vládly diskonty [on line]. www.idnes.cz, 1998-2007. URL [cit. 2006-02-01] Češi v loni nejvíc utráceli v síti Schwartz, v Tesku a Aholdu [online]. www.idnes.cz, 1998-2007. URL < http://ekonomika.idnes.cz/cesi-loni-nejvic-utraceli-v-siti-schwarz-v-teskua-aholdu-ped-/ekoakcie.asp?c=A070118_101105_ekoakcie_plz >[cit. 2007-01-18] Obchod v ČR 2005. 2006 Dokument typu doc. URL Q Magazín [on line]. 2000-2004. URL < http://www.qmagazin.cz/index.php?option=com_content&task= view&id=5299&Itemid=78> [cit. 2007-24-5] Retail in Cetral Europe. 2006. Dokument typu pdf. URL Stránky společnosti Tesco Stores ČR, a.s. [on line]. 2005-2007. URL Tesco otevře příští rok malé obchody [on line]. www.novinky.cz, 2003-2006. URL < http://www.novinky.cz/ekonomika/tesco-otevre-pristi-rok-maleobchody_85072_gogq1.html > [cit. 2006-05-11] Top 50 českého obchodu. 2006. Dokument typu pdf. URL Výsledky projektu „Shopping monitor Central &Eastern Europe“ [on line] URL [cit. 2007-09-03]

46