1. Počátky písemnictví. Nejstarší literární památky Charakteristika doby 3.tisíciletí př.n.l. (vznik písma) – 5.století n.l.(rozpad římské říše), období starověku • Počátky nepsaného umění nalézáme v projevech pravěkého člověka závislého na přírodě, bojujícího proti hladu, nemocem a nepřátelům a oslavujícího svá božstva, s jejichž pomocí si vykládá existenci přírodních jevů, člověka a celého vesmíru. Tyto projevy měly nejčastěji podobu veršovaných pokřiků s často opakujícími se slovy, stejnými slabikami a s pravidelným rytmem. Zaříkadla, přísloví, pranostiky, magické a obřadní písně byly doplňovány zpěvem a tancem. • Nejstarší písemné památky byly vytvořeny orientálními kulturami, které zakládaly první státní zřízení (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) v příznivých podmínkách (říční údolí, vhodné klima), kdy v Evropě „vládne pravěk“. Potřebu písemných záznamů vyvolala potřeba správy zemí a s ní spojené vedení administrativních záznamů. Zpočátku byly zaznamenávány úřední, správní a náboženské dokumenty, které byly postupně doplněny o uměleckou literaturu, která vycházela z tradic ústní lidové slovesnosti.
Mezopotámie • •
centrum nejstarších civilizací původně obrázkové písmo, ze kterého se vyvinulo klínové písmo, písmo rozluštil v roce 1802 německý profesor G.F.Grotefendem • hliněné tabulky, dochována knihovna hliněných destiček v Ninive • nositelé první vzdělanosti byli Sumerové Epos o Gilgamešovi – je považován za nejstarší dílo světové literatury (asi 1700 př.n. l.). Hrdinou je bájný král města Uruk a jeho přítel, poločlověk Enkidu, prožívají spolu řadu dobrodružství při cestě za nesmrtelností, Enkidu umírá a Gilgameš se setkává se svým prapředkem, který jediný z lidí získal nesmrtelnost, neboť¨přežil potopu světa. Gilgamešovi se nepodaří vyplnit podmínky k získání nesmrtelnosti, navrací se do Uruku a nesmrtelnost získává svými skutky, spravedlivou vládou a záznamem svých dobrodružství. Části byly přejaty Židy do Starého zákona. Chammurapiho zákoník – nejstarší zapsaný zákoník vytesaný do kamene, poukazuje na sociální rozdělení společnosti a tomuto odpovídající zákony, známé je úsloví „oko za oko, zub za zub“.
Egypt • používají obrázkové písmo – hieroglyfy – rozluštěno v 19.stol.J.F.Champollionem • zápisy jsou na papyru, hliněných destičkách a zdech staveb • převažuje tzv. malé epika – vyprávění, pohádky, přísloví, naučení Vlastní životopis Sinuhetův – krátká autobiografická povídka vysokého královského úředníka, který musel uprchnout ze země, stal se úspěšným vojevůdcem, nový faraón mu udělil milost a umožnil návrat. Věrohodně je zde zachycen život v Egyptě. Ve 20. století dílo přepracoval finský spisovatel Mika Waltari. Kniha mrtvých – soubor náboženských textů ukládaných do hrobů, sloužily jako průvodce duší mrtvých v podsvětí. O dvou bratrech – považováno za nejstarší zaznamenanou pohádku .
1
Indie • • •
nejstarší památky užívají jazyka sanskrt , který je příbuzný s jazyky evropskými, společně tvoří jazykovou skupinu tzv.indoevropských jazyků kultura starověké Indie je výrazně ovlivněna náboženstvím – hinduismem a později buddhismem Védy – náboženské texty, dochovány ve 4 sbírkách, ve kterých Indové velebili své bohy, kteří většinou byli zosobněním přírodních úkazů, dále zde vyjadřovali své představy o světě a vesmíru. Mahábhárata – nejrozsáhlejší hrdinský epos světové literatury. Popisuje bratrovražedný boj mezi vládnoucími rody, je proložen pohádkovými legendami, bajkami, náboženskými a filosofickými texty. Významnou částí je učení Krišny. Rámájana – Oslava života a činů prince Rámy, zamilovaného do krásné Síty, kterou unese vládce démonů a kterou s pomocí opičího prince Hanumana vysvobodí. Doplněno o báje ze života démonů a bohů, náboženská a mravní poučení.
Čína • zvláštní vývoj v důsledku izolovanosti od jiných center kultury • čínské znakové písmo, které se používá dodnes • vliv čínských nábožensko-filosofických směrů – taoismu, konfuciánství Kniha písní – sborník textů lidového původu (milostné, svatební, náboženské, pracovní, aj.), za vydavatele je považován filosof Konfucius – zakladatel čínského náboženství konfuciánství – stanovuje normy pro lidské chování a řízení společnosti. Své učení objasnil v knize Hovory – hovory učitele a jeho žáků, hledá harmonický vztah mezi lidmi, zdůrazňuje podřízenost člověka zájmu společnosti, zodpovědnost, laskavost, úctu ke stáří, panovníkovi a předkům. Lao‘ c – zakladatel taoismu – nabádá člověka ke splynutí s přírodou. Dělení světa na dobro a zlo, které se musí vzájemně prolínat, aby byl svět v rovnováze. Kniha o cestě a ctnosti – 81 krátkých, člověk je bytost přírodní.
Hebrejská literatura • písemnictví Židů • jazyk hebrejština a starší aramejština • návaznost na literaturu z oblast Mezopotámie (Židé odtud ve 4. tisíciletí přišli) Starý zákon = hebrejská bible, základní dílo židovského náboženství (judaismu). Je tvořen několika knihami, které jsou z menší části psány aramejsky a většina hebrejsky. Vznikají v rozmezí tisíce let 12. – 2.století př.n.l.. Je dělen do 3 základních částí – Tóra = Zákon (Pět knih Mojžíšových) – vylíčeno stvoření světa a člověka, příběhy Adama a Evy a jejich dětí, potopa světa, zmatení jazyků při stavbě babylonské věže, vznik národů, osudy jeho potomků, zajetí Židů v Egyptě a jejich vyvedení Mojžíšem, objevuje se zde Desatero a jiná morální, etická a kulturní ustanovení. Knihy proroků – historické spisy o židovských králích Davidovi a Šalamounovi a život a výroky židovských proroků, kteří předpokládají příchod spasitele, Mesiáše. Spisy – soubor židovské lidové slovesnosti, Kniha Job – příběh člověka, který je pronásledován utrpením, ale zůstává spravedlivým a zbožným a Bůh ho nakonec zahrne dobrodiním, několik knih je připisováno samotnému králi Šalamounovi (nejznámější je Píseň písní = svatební píseň), obsahuje i jiné historické spisy. • latinský překlad je ze 4.století (Itala) • staroslověnský překlad je z 9.století (Konstantin a Metoděj) 2
• •
nejstarší český překlad je ze 14.století nejkvalitnější je z konce 16.století – Bible kralická
Řecká literatura 8.stol. – 1.stol.př.n.l., období starověku - antiky • základ literatury římské a později evropských národních literatur, zdroj inspirace, zejména v době renesance, klasicismu, romantismu. Homér – hrdinské eposy. Íllias – popis posledních dnů 10.roku trójské války, zachycuje příběh o Achillovi, který se mstí za smrt přítele Patrola a bojuje s Hektorem, synem trójského krále, na obou stranách zasahují bohové. Odyssea – dobrodružství krále Odyssea po skončení trójské války, desetileté bloudění, v důsledku nepřízně Poseidona, uniká jednookému obru Kyklopovi, kouzelnici Kirké, v závěru se navrací na rodnou Ithaku ke své ženě Penelopé, v převlečení za nuzáka se vypořádá s jejími nápadníky a ujímá se opět vlády. Ezop – bajky – příběhy, kde se zvířata a věci chovají jako lide, v závěru je poučení. • Ve starověkém Řecku jsou položeny základy světového dramatu, které vzniká v Athénách v 5. století př.n.l., vyvinulo se z oslav boha Dionýsa (bůh vína a veselí), sbor pěvců přednášel písně doprovázené tancem, z písní se postupně vyvinulo drama nejprve tragédie, později komedie. • Divadlo se hrálo v amfiteátrech s vynikající akustikou, hráli pouze muži, za pomoci masek vyjadřovali charakter postavy Aischylos – považován za zakladatele řecké tragédie, aby dosáhl větší dramatičnosti přivedl na scénu druhého herce. Oresteia – řecká tragédie, zachycuje pomstu Oresteia, který zabíjí vrahy svého otce, vražda žádá nové potrestání, ale nakonec je osvobozen. Sofokles – uvedl na scénu třetího herce. Král Oidipus – vzor osudové tragédie, hlavní hrdina je pronásledován svým osudem a nepříznivou věštbou, nevědomky zabíjí svého otce a ožení se se svou matkou, čímž přivolá na Théby zkázu, oslepí se a odchází do vyhnanství. Euripidés – zaměřil se na konflikty mezi lidmi, oblíbené jsou příběhy žen, jejichž charakter dokázal dokonale vystihnout. Médea – tragédie ženy, která opustila svou zemi a vůdcem argonautů, Íasonem, odešla do jeho země. Když ji Íason opustí pro jinou ženu, pomstí se mu Médea smrtí jejich dětí i jeho nové ženy a jejího otce. Aristofanes – je nejslavnějším autorem komedií, jeho dílo je spjato s událostmi politického a kulturního života Athén na sklonku 5.stol.př.n.l.. Ptáci – obraz ideální společnosti. Mír, Lysistrata - protiválečné satiry. Herodotos - považován za „otce dějepisu“ skvělý vypravěč, věří v zásahy bohů do života lidstva. Dějiny – historie řecko – perských válek a odlišnosti mezi Asií a Evropou. Thukydides – zakladatel pragmatického dějepisectví, hledal a zachycoval příčiny, průběh a důsledky událostí. Dějiny peloponéské války – konflikt mezi Spartou a Athénami. Démosthenes – nejslavnější řecký řečník, proslul svými útočnými projevy proti Filipu Makedonskému – tzv. filipiky.
3
Římská literatura 3.stol př.n.l. – 5.stol.n.l., období starověku (pozdní antiky) • latinská tvorba • zpočátku většinou nepůvodní, čerpá z řecké literatury Plautus – autor komedií ze všedního života, vytváří lidové hrdiny – kuplíře, zamilované mladíky, vychloubačné vojáky, hrabivé nevěsty, prohnané otroky, kteří zpravidla ovlivní i šťastné rozuzlení. Lišák Pseudolus - otrok přelstí surového otrokáře a pomůže ke štěstí milencům. Komedie o hrnci - otrok ukradne lakotnému pánovi poklad, aby pomohl mladým milencům – inspirace pro Moliera (Lakomec). Z jeho tvorby dále čerpal Shakespeare, Goldoni aj.. Caesar –vojevůdce, historik, autor historické prózy. Zápisky o válce galské – informace o tažení do Galie, které obhajuje, pro větší věrohodnost používá 3.osobu jednotného čísla, podává zprávy o tamějším životě, prostředí a zvycích, vyzdvihuje své zásluhy na vítězství. Zápisky o válce občanské – zachycuje rozpad prvního triumvirátu a své boje s Pompeem, ospravedlňuje své činy. Vergilius – obhajuje vznik císařství a vládu císaře Augusta, který podporoval literaturu. Zpěvy pastýřské – 10 básní opěvujících venkovský způsob života – venkov je ideálem světa bez válek, plný porozumění a krásy. Zpěvy rolnické – naučný spis pro zemědělce a hospodáře, obdiv k venkovu a nezkaženému životu v přírodě. Aeneis – hrdinský epos (vliv Homéra), líčí bloudění trójského hrdiny Aenea, který uprchl z hoří Tróji a hledá nový domov, přichází na Apeninský poloostrov, k ústí řeky Tiber, kde poráží domorodé obyvatelstvo a zakládá novou vlast, jeho potomci, Romulus a Remus, zakládají Řím. Ovidius – považován za nejlepšího římského básníka, který dožil ve vyhnanství daleko od Říma, v oblasti Černého moře. Lásky – milostné básně inspirovaná láskou ke Korině. Listy heroin – milostné dopisy milenek a manželek velkých antických hrdinů. Umění milovat – praktické rady mužům a ženám, jak získat a udržet lásku, obsahuje i všeobecné rady vztahující se ke společenskému chovaní. Proměny – básně inspirované antickými bájemi, příběhy jsou spjaté s motivy proměny (Caesar se mění v kometu, Narcis v květinu, obr Atlas v pohoří, aj.) častým námětem je láska, básně jsou řazeny chronologicky. Kalendář – naučné dílo o římských svátcích, slavnostech, zvycích a obřadech. Žalozpěvy – básně z vyhnanství, vyjadřují smutek, stesk po domově a touhu vrátit se. Tacitus – historik, Germania - o životě Germánů, zmiňuje se o kmeni Bójů a jejich území Bohemia – 1. zmínky o našem území. Petronius – poradce na dvoře císaře Nera. Satirikon – satirický román, dochován ve zlomcích, nejznámější část – Hostina u Trimalchiona – obraz jeho doby, kritika záporných vlastností, obraz omezenosti a povýšenosti zbohatlíků.
Středověká literatura 5.stol.n.l.( rozpad římské říše) – konec 15. stol.( objevení Ameriky), období středověk • základní ideologií středověké Evropy je křesťanství, které ovlivňuje myšlení i umění. Výhradní postavení má církev, školy a knihovny vznikají při klášterech, církevní učení udržuje lid v poslušnosti a odůvodňuje společenské rozdělení (trojí lid – duchovenstvo, páni a poddaní) • nejčastějším námětem v kultuře je křesťanství Latinská tvorba • literatura spjatá s křesťanstvím • základem je Bible – dvě části Starý a Nový zákon. Nový zákon – je psán řecky, z doby 1. – 2.stol n.l., základ křesťanství, skládá se z několika knih, které jsou rozděleny do 4 částí : 4 evangelia – Matoušovo, Markovo, Lukášovo a
4
Janovo – vyprávějí o životě Krista, o jeho učení, o umučení a vzkříšení. Skutky apoštolů – o působení Kristových žáků, o rozvoji křesťanství. Epištoly – 21 listů věřícím, jejichž autory jsou Kristovi žáci – Pavel, Jakub, Petr, Jan, Juda. Apokalypsa – zjevení sv.Jana, obraz konce světa a posledního soudu, předpověď příchodu Krista a božího království. • vznikají legendy – příběhy ze života svatých, jejich zázračné skutky a mučednická smrt. Soubor středověkých legend – Legenda aurea (Zlatá legenda) • náboženská obřadní dramata – tzv.oficia – dramatizace některých výjevů ze života Krista – zvláště události spjaté s dobou Velikonoc a Vánoc. O třech Mariích Literatura v národních jazycích • od 5.století se formují národní jazyky • hrdinský epos – příběh s bohatým dějem, idealizuje hrdinu, který je vzorem středověkého rytíře – statečný, ochoten obětovat život pro krále a pro vlast, věrný, čestný. Eposy jsou inspirací pro fantasy literaturu. Beowulf - 7. -8.stol., Anglie, hlavní hrdina bojuje s vodním netvorem a jinými příšerami, když porazí ohnivého draka, musí podle předpovědi zemřít. Píseň o Rollandovi – 12.stol., Francie, součást tzv.Královského cyklu, zachycuje rytířské hrdinství a statečnost Rollanda, rytíře Karla Velikého, který padne v boji s pohanskými Saracény. Píseň o Cidovi – 12.stol., Španělsko, hlavní hrdina Rodrigo de Vivare – válečník věrný svému králi je falešně obviněn a vyhnán, vyznamenává se v boji s Maury a pomstí zneuctění svých dcer. Píseň o Nibelunzích – 13.stol., Německo, Nibelungové = skřítci, kteří střeží poklad, tento poklad získává hlavní hrdina eposu, Siegfried, je úkladně zavražděn a jeho žena připraví vrahům krutou pomstu. Edda – 13.stol., skandinávský epos, vychází z lidové slovesnosti Vikingů. Slovo o pluku Igorově – 12.stol., Rusko, boje knížete Igora, vládce Kyjevské Rusi, s kočovnými kmeny mongolských Polovců. • rytířské romány – obdoba eposů Alexandreida – 12.stol., v mnoha jazycích, oblíbené vyprávění o skutcích makedonského krále Alexandra Velikého, zobrazen jako ideál středověkého vládce. Bretaňský cyklus – příběhy o rytířích krále Artuše, rytířů kulatého stolu, čaroděje Merlina, hledání sv.grálu, původní autoři keltští Druidové. Tristan a Isolda – keltská lidová pověst o lásce, rytíř Tristan má přivést svému strýci nevěstu, zlatovlasou Isoldu, Tristan a Isolda se do se zamilují poté, co vypijí kouzelný nápoj lásky. Po mnoha útrapách oba umírají. • dvorská lyrika – středověký kult ženy a rytíře, který vystupuje jako její ochránce a opěvuje její krásu, věrnost. Autoři těchto písní ve Francii se nazývají trubadúři, v Německu minnesaengři • měšťanská literatura – komedie, satira, autoři z řad studentů, kritika společnosti a lidských vlastností, oblíbené jsou bajky – Román o Lišákovi - chytrý lišák, který přelstí svého strýce vlka. balada – příběhy o hrdinech, kteří jsou na straně chudých, které chrání před zlovůlí pánů, vznikají zejména ve Skotsku a Anglii, např. o Robinu Hoodovi cestopisy – Marco Polo – Milion – 13.stol. putování po východní Asii a Číně. Cesty pana Mandevilla – 14.stol.- fiktivní spis o cestách do exotických zemí Afriky a Asie. historické texty a kroniky - Kronika Fredegarova - dějiny Franků, zmiňuje se o Sámově říši.
5
2. Česká literatura od nejstarších dob do 15. století Charakteristika doby •
• •
prvním státním útvarem na našem území byla Velkomoravská říše (9. – počátek 10.století). Říše se musela bránit útokům ze strany Francké říše, posilu hledá kníže Rastislav u byzantského císaře Michala III., který r. 863 vysílá na Velkou Moravu poselstvo Konstantina a Metoděje, což je spjato s rozvojem staroslověnského písemnictví po zániku Velkomoravské říše se centrem dění na našem území stává přemyslovské knížectví ve středních a západních Čechách, jehož představitelé hledají oporu u německých knížat, což je spjato s rozvojem latinské tvorby největší rozvoj kultury na našem území je spjat s vládou Karla IV., který zakládá nejstarší středoevropskou universitu (1348), jeho vláda spjata s rozkvětem české literatury
Staroslověnské písemnictví. •
Staroslověnština – nejstarší spisovný slovanský jazyk, vytvořený Konstantinem a Metodějem na základě makedonského nářečí starobulharského jazyka. Postupně se rozšířil z Velké Moravy do ostatních slovanských zemí, kde se dále přizpůsoboval místnímu prostředí • hlaholice – nejstarší slovanské písmo, vytvořené Konstantinem na základě malých písmen řecké abecedy, vyvinula se z ní cyrilice a ta se stala základem pro azbuku, písmo, které používají Rusové, Makedonci, Bulhaři, Ukrajinci aj. Konstantin s Metodějem obhájil před papežem používání staroslověnštiny jako liturgického (bohoslužebného) jazyka vedle latiny a hebrejštiny. Metoděj byl vysvěcen na prvního moravského biskupa a až do své smrti působil v nově zřízeném arcibiskupství se sídlem ne Velehradě. Po jeho smrti byli stoupenci slovanské liturgie donuceni odejít do přemyslovských Čech (Sázavský klášter), na Kyjevskou Rus, do Panonie a na Balkán. Konstantin zůstává v Římě, vstupuje do kláštera a přijímá církevní jméno Cyril. • Staroslověnské písemnictví se pokusil obnovit Karel IV. Ve 14.stol., když založil klášter Na Slovanech (Emauzy) Konstantin – Proglas – předmluva k překladu bible, obhajoba práva národa na srozumitelný jazyk náboženský i kulturní, umělecký. Tvorba obou bratrů : Paterik – vyprávění o církevních otcích. Zákon sudnyj ljudem – soubor práva pro laiky. Nomokánon –soubor právních spisů pro církev. Překlad většiny bible – větší měrou zřejmě dílo Metodějovo. Misál, Breviář – soubory bohoslužebních textů, modliteb, duchovních písní, aj. Tvorba žáků – Panonské legendy – dvě části: Život Konstantinův – obhajoba práva na slovanskou liturgii. Život Metodějův – více historický, zachycuje spory s německými biskupy a události na Velké Moravě do Metodějovy smrti (r. 885). Život sv.Václava – 10. století, prostý styl, napsán krátce po Václavově smrti. Pražské hlaholské zlomky – soubor modliteb.
Latinská tvorba • • •
rozvíjí se od poloviny 10. století pod vlivem západní kultury, zvláště po zřízení pražského biskupství (973) do 11. století se prolíná s literaturou staroslověnskou (centrum Sázavský klášter) od konce 13. století se prolíná s literaturou českou
6
•
vznikají zejména legendy o českých svatých, mají za úkol upevnit křesťanství v zemi a získat slávu v zahraničí Kristiánova legenda (Život a umučení sv.Václava a jeho báby sv.Ludmily) – datována do konce 10. století, zachycuje počátky českého státu, staví se na obranu staroslověnské literatury. Verše o utrpení sv.Vojtěch – 11.stol., o životě posledního Slavníkovce, který se stal druhým pražským biskupem a zemřel při misii v Prusku. Dále vznikají legendy o sv. Ludmile, sv. Prokopovi. • objevují se i první dějepisná díla, zejména kroniky (důraz je kladen na fakta, události jsou chronologicky řazeny) Kosmas - Kronika česká – 12. stol., autor děkan svatovítské kapituly. Kronika zachycuje české dějiny od mýtických počátků až po Kosmovu smrt (1125). Je rozdělena do tří knih, z nichž první pojednává o nejstarších dějinách, druhá končí v roce 1092, třetí líčí autorovu současnost. Vyzdvihuje upevnění křesťanství za vlády Přemyslovců. Čerpá z ústní lidové slovesnosti, z vlastních zkušeností, z písemných pramenů z antiky a středověku. Text je prokládán vtipnými příběhy, úvahami, citacemi z antických autorů. Kronika je psána prózou, je prokládána verši. Kronika je věnována prvnímu a druhému pražskému biskupovi – Dětmar, Vojtěch. Pokračovatelé Kosmovi – dovedli kroniku do konce 12.století - Mnich sázavský, Kanovník vyšehradský, Jarloch, Vincencius. Zbraslavská kronika – 14. stol., má dva autory : opat Ota, Petr Žitavský, i zde je próza prokládána verši. Karel IV. - Vita Caroli – 14.stol., autor zachycuje události ze svého života, používá 1.osobu množného čísla, autobiografii nedopsal sám, po nástupu na císařský trůn panovník končí s psaním a dílo dokončuje někdo z jeho okolí.
Česká literatura • • • • • •
většina českých památek byla určena pro poslech převažují verše tvorba je zlomkovitá autoři jsou anonymní díla mají cizojazyčné předlohy počátky česky psané literatury spadají do 10. -12.stol., kdy se v latinských textech objevují česky psaná poznámky tzv. glosy = vpisky (většinou na okrajích řádků rukopisných textů), které vysvětlují některá slova či slovní spojení, je na nich patrný vliv staroslověnštiny. Nejznámější je glosa v zakládající listině litoměřické kapituly a darování půdy a poddaných. K nejstarším dokladům českého písemnictví patří písně : Hospodine pomiluj, ny - 1. česká duchovní píseň, patrné vlivy staroslověnštiny, někdy je připisována sv.Vojtěchovi, prosba o mír a úrodu, jednoduchá forma Svatý Václav, vévodo české země – 2. česká duchovní píseň, vznikla na přelomu 12. a 13. století, slavnostní a válečná píseň, Václav je zobrazen jako patron české země, rytíř, původně se skládala ze tří slok, které byly doplněny o dalších šest. Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu českých králů. světská rytířská epika – Alexandreis – rytířský veršovaný epos z přelomu 13. a 14.století, oslavující Alexandra Makedonského jako ideálního středověkého panovníka, autor je anonymní, byl inspirován německou a latinskou versí Alexandreidy. Epos se dochoval v 9 zlomcích. Kroniky – Kronika česká tak řečeného Dalimila – počátek 14. století, nejstarší česky psaná kronika, autor je anonymní (patrně nižší šlechtic, vlastenec), kanovníkovi Dalimilovi 7
Meziříčskému přisoudil autorství omylem Václav Hájek z Libočan na konci 16.století. Kronika popisuje české dějiny od nejstarších dob (příchod praotce Čecha) poč. 1311 (korunovace Jana Lucemburského na českého krále).Je psána veršem, není tak historicky věrohodná jako Kosmova kronika, ale pro své vlastenectví a protiněmecké zaměření (pověst o Oldřichovi a Boženě) se stala oblíbenou kronikou v dobách národního ohrožení (po r. 1620). Legendy – Legenda o sv.Prokopu – 14. stol., je přebásněním starší latinské legendy zachycující život sv.Prokopa, opata Sázavského kláštera, je psána prostým, srozumitelným jazykem na způsob kroniky, oslavuje protiněmecký postoj a slovanskou liturgii. Legenda o sv.Kateřině – 14. stol., královská dcera přijme křesťanství a ve snu se zasnoubí s Kristem, odmítne se provdat za pohanského císaře, 50 pohanských učenců obrátí na křesťanskou víru, pro svou víru je umučena. Legenda je psána veršem a pravděpodobně vznikla na přání Karla IV., jehož patronkou byla sv.Kateřina. Zábavná próza – Tristan a Isolda - příběh o osudové lásce . Trojánská kronika – o trójské válce, velmi oblíbený příběh, tato kniha se stala první vytištěnou knihou na našem území, byla vytištěna v polovině 15. stol. v Plzni. Štilfríd a Bruncvík – o získání erbu českých králů. Milion – překlad cestopisu Marca Pola. Drama – Mastičkář – zlomek středověké velikonoční hry, která se odehrává v lidovém prostředí,na tržišti, kde tři Marie kupují mast pro balzamování Kristova těla u podvodného prodavače. Anonymní autor využívá satiry, paroduje biblické události, používá hovorový, místy i vulgární, jazyk. Sociální satira žákovská tvorba – blízká lidovému prostředí. Píseň veselé chudiny – o neutěšených sociálních poměrech a nutnosti žebrat. Podkoní a žák – hospodská hádka a rvačka panského sluhy a studenta o přednostech jejich stavu, ale odhaluje bídu obou. Hradecký rukopis – soubor 3 skladeb sociální satiry, která kritizuje světské i církevní nedostatky soudobé společnosti, obsahuje : Desatero kázánie božie – obraz středověké společnosti, prohřešky všech proti Desateru. Satiry o řemeslnících a konšelích – morální nedostatky ve středověké společnosti a jejím životě, kritizuje nepoctivost, podvody, zištnost a nesvědomitost, hrozí peklem. Bajka o lišce a džbánu – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením). Filosofická próza – Tkadleček – spor mezi Tkadlečkem, učenec, a personifikovaným Neštěstím, příčinou je nevěra jeho milé. Úvaha o svobodě , o síle osudovosti a zla, myšlenkově náročný text, složitý styl. Spor duše s tělem – duše, obviňuje tělo z jejího týraní, neboť je hříšné a duše musí po smrti za jeho hříchy pykat. Alegorie – Nová rada – Smil Flaška z Pardubic – zvířecí alegorie, psána při nástupu Václava IV. na trůn, vystupuje zde jako nový král zvířat, lev, kterému přichází jeho poddaní složit slib věrnosti a zároveň mu radí, jak vládnout. Každé zvíře mu radí podle svých vlastností – sova = moudrost, páv = pýcha, přepych, pes = věrnost, dobré rádce, medvěd = pohodlnost, dobré jídlo, odpočinek,aj.
8
3. Literatura doby husitské Charakteristika doby konec 14. stol. – 15. století • reaguje na aktuální skutečnosti • česká tvorba definitivně vítězí nad tvorbou německou a latinskou • oblíbenými žánry jsou duchovní písně, satiry, kroniky, kázání a traktáty = středověké odborné pojednání na téma náboženství, filosofie i z jiných oborů, postily = sbírka kázání • převládá prostá a srozumitelná forma • slouží k šíření revolučních myšlenek • jedná se spíše o dobu úpadku kultury a vzdělanosti • některé křesťanské památky jsou v této době zničeny • hlavním námětem je kritika stavu církve a snaha o její nápravu podle vzoru bible • zvláštní postavení měla bible. Stala se v této době nejčtenější knihou, prostým lidem sloužila jako čítanka, učencům jako zdroj náboženské argumentace. k této době se navrací řada českých autorů, zejména v době národního obrození F.Palacký obdivuje toto období, idealizuje tuto dobu (věnoval husitství jeden díl svého díla o českých dějinách – Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě ). Husitství je i častým tématem v tvorbě J. K. Tyla, S. Čecha,aj.
Husovi předchůdci poslední třetina 14.století • kazatelé usilující o nápravu společnosti Konrád Waldhauser – německý kazatel, do Čech přichází na pozvání Karla IV., kázal latinsky a německy, vyzýval bohaté k pomoci chudým, Postila studentům. Jan Milíč z Kroměříže – byl notáře Karla IV.a kanovníkem pražské kapituly, z královské kanceláře odešel a vzdal se i církevních hodností, svůj majetek rozdal chudobným a založil tzv. Jeruzalém, kde převychovával lidi z okraje společnosti. Svá kázání vedl v latině a němčině, ale především česky. Důraz kladl na bibli, která je nadřazená všem církevním autoritám. Byl značně radikální a měl značný vliv na chudinu. Knížky o Antikristovi – hledá důvody morálního úpadku společnosti, který nachází v majetku a touze po moci (za Antikrista označil Karla IV., který finančně podporoval církev, čímž podporoval její úpadek, své názory byl nucen odvolat). Matěj z Janova – působil na universitě, zřejmě se podílel na založení Betlémská kaple. Ve svém učení se snažil vysvětlit křesťanství a bibli – Pravidla Starého a Nového zákona. Tomáš Štítný ze Štítného – zchudlý šlechtic z jižních Čech. Je tvůrcem jasného, osobitého výkladového stylu. Píše česky. Jeho díla jsou výchovná a mravoučná. Soudobou vzdělanost zpřístupňoval širokým vrstvám. Knížky šestery o obecných věcech křesťanských – sborník traktátů, o věrouce, o zásadách dokonalého života. Řeči besední – náboženské a filosofické texty, mají formu rozhovoru otce s dětmi o Bohu, stvoření světa aj. Řeči nedělní a sváteční – výklad čtení na neděle a svátky, náhrada kázání, výklad části evangelia.
Období příprav husitského hnutí Jan Hus • narodil se v Husinci u Prachatic, vystudoval artistickou bohosloveckou fakultu, v roce 1400 byl vysvěcen na kněze. Působil jako universitní mistr, po roce 1409 (vydání Dekretu kutnohorského) se stal rektorem university, od roku 1402 kázal,
9
převážně česky,v Betlémské kapli. Odsuzoval prodej odpustků a poukazoval na rozmařilý život církve a na život duchovních i světských pánů, jenž nebyl v souladu s „božím zákonem“Hus byl dán do klatby a nad městem byl vyhlášen interdikt (zákaz konání církevních obřadů – svatby,křty,pohřby). Hus odchází z Prahy a káže lidu pod širým nebem na Kozím hrádku a na hradě Krakovec.V roce 1414 byl vyzván císařem Zikmundem, aby své učení obhájil před církevními hodnostáři na církevním koncilu v Kostnici. Své učení ani přes nátlak neodvolal, trval na své pravdě, a tak byl odsouzen jako kacíř k smrti upálením. Byl upálen 6.7.1415 v Kostnici a jeho popel byl rozprášen do Rýna. Na jeho učení měly názory anglického reformátora Johna Wycliffa, který usiloval o nápravu církve a mravů. Latinské spisy, určené učencům : O církvi – latinský spis, soubor reformních Husových názorů, církev má být společenstvo těch, kteří jsou předurčeni ke spasení, hlavou církve je Kristus,nikoli papež. O šesti bludech - latinský spis, vyslovuje své názory na víru.¨ O pravopise českém – latinský spis, navrhuje zjednodušení českého pravopisu, spřežky (používá je polština) nahradil diakritickými znaménky (čárky, háčky), odstranil tzv.archaismy (stará slova) a počešťoval německá slova. České spisy, určené pro lid : Výklad Viery ,Desatera a Páteře – výklad tří základních modliteb (Věřím v Boha, Desatera a Otčenáše),úvahy o mravním životě. Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, jejich představitelů, jejich obohacování, vybírání poplatků, prodávání církevních úřadů, prodej odpustků, vybírání poplatků za církevní obřady. Postila - výklad svatých čtení nedělních . Dcerka – návod k správnému životu žen a dívek. Listy z Kostnice – otevřené dopisy přátelům a stoupencům jeho učení, formuluje své názory, obhajuje učení.
Literatura v době husitských bojů 15.století Jistebnický kancionál – zpěvník husitských písní duchovních i válečných, např. Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, veliké město pražské Žižkův vojenský řád – vysoké morální požadavky, pro všechny bez rozdílu postavení. Budyšínský rukopis – 3 veršované skladby proti Zikmundovi : Žaloba Koruny české, Porok (= výtka) Koruny české –ostré odmítnutím Zikmunda za českého krále. Hádání Prahy s Kutnou Horou – spor husitské Prahy a katolické Kutné Hory. Vavřinec z Březové Pocházel z vesnice nedaleko Kutné Hory. Husitská kronika –– zachytil události let 1414 až 1421, stojí na straně umírněných pražských husitů. Píseň o vítězství u Domažlic –– latinská báseň oslavující slavné husitské vítězství Petr Chelčický Jihočeský zeman, obhajoval chudobu, odmítal vzdělání, prosazoval myšlenky neodporovat zlu násilím . O trojiem lidu – pojednání, v němž odsuzuje rozdělení společnosti na stavy – tzv. trojí lid - proti němu staví bibli a učení o rovnosti všech lidí před Bohem. O boji duchovním – odmítl i spravedlivou válku, jediným možným bojem je duchovní zápas s ďáblem a snaha o převýchovu. Sieť viery pravé – motiv z evangelií o zázračném rybolovu apoštola Petra, síť je symbol víry, hříšníci (panovníci, papež a jiní duchovní síť trhají) a jsou předurčeni k záhubě. Postila - názory na ideální církev, společnost. Učení Chelčického mělo vliv na vznik nové církve - jednoty bratrské (1457).
10
Václav Šašek z Bířkova – Deník (Krátké a utěšené popsání cesty a putování ) – cestopis o cestě českého poselstva vyslaného králem Jiřím z Poděbrad po západní Evropě (v 19.století inspirace pro A.Jiráska k napsání knihy Z Čech až na konec světa).
4. Renesance a humanismus v Evropě Charakteristika doby počátek 14.století – počátek 17.století • v období pozdního středověku se začal proměňovat pohled na svět, na hodnoty a ideály života. • Vzrůstal i zájem o umění antického Říma • Obliba antiky a hledání nového životního stylu vedly v Itálii ve 14.století ke vzniku nového kulturního a uměleckého slohu, zvaného renesance = znovuzrození, obrození. Epochu renesance chápeme jako kulturní a historické období znovuzrození estetického ideálu a životních měřítek antiky a na tomto ideálu založeného nového renesančního umění, literatury, filosofie, a přírodních věd . • Nástup renesance je charakterizován i rozvojem řemeslné výroby a vznikem prvních manufaktur, velkými námořními objevy, rozšiřováním mezinárodního obchodu, peněžnictví . • Objev knihtisku (1445), o nějž se zasloužil Johanes Gutenberg , a následné zlevnění knih umožnily rozvoj vzdělání a oblibu literatury. Knihy vytištěné do roku 1500 – inkunábule (prvotisky) • Důraz je kladen na světskou stránku života a na lidský rozum, který je považován za měřítko při poznávání světa – víra v lidské schopnosti • Renesanční lidé si váží světa, který je obklopuje, odvracejí se od víry v posmrtný život. • Ve středu zájmu stojí člověk – vznik nové filosofie – humanismu, v jehož zájmu stojí zkoumání člověka, zdůrazňují lidskou důstojnost, schopnosti a vlastnosti, právo na svobodné rozhodování. • Vznikají nové vědní obory, rozvíjí se fyzika, chemie a botanika, rozvoj lékařství umožnila anatomie (veřejné pitvy), výklad světa změnila a agronomie – postupné prosazení heliocentrismu (M.Koperník, G.Bruno, G.Galiley, J.Kepler), vzkvétala i alchymie a astrologie. • Renesanční lidé si velmi vážili umění – nacházeli v něm největší dokonalost. Výtvarné umění – Leonardo da Vinci (malíř, sochař, architekt, vědec, spisovatel), Michelangelo Buonarroti , Raffael Santi, Donatello, Hieronymus Bosch, Albrecht Dürer
Italská literatura Dante Alighieri • Již v dětství se zamiloval do Beatrice de Portinari, která se stala jeho celoživotní láskou a inspirací. • Dante se zúčastnil politického života, hájil měšťanské svobody proti papežovi, byl odsouzen k doživotnímu vyhnanství – žil převážně ve Veroně a Ravenně. Božská komedie – alegorická básnická skladba.100 zpěvů je rozděleno do tří částí :Peklo, Očistec, Ráj.V prvním zpěvu zabloudil básník v temném lese (alegorie světa) a snaží se dostat ne sluncem ozářenou horu (symbol štěstí).V jeho pouti mu brání pardál, lev a vlčice (symboly rozkoše, pýchy a lakoty). Na pomoc mu přichází Vergilius, provází jej peklem a očistcem. Peklo je tvořeno 9 stupňovitými kruhy, dole se trestají těžké hříchy, výše 11
lehké – vítá ho zde Homér. Na dně sídlí Lucifer. Básník se během putování setkává s mnoha přáteli i odpůrci, vladaři i filosofy.Očistec má podobu ostrova s horou. Má sedm pásů očistce, které značí 7 hlavních hříchů. V rajském lese se Danta ujímá Beatrice (symbol nadpozemské dokonalosti, čistoty a pravdy). Vyčítá mu hříchy, Dante uznává své hříchy a je očištěn vodou z říčky Eunoé. V dalších zpěvech prochází 9 sférami blažených.Největší postou je setkání s Bohem, který mu vnáší do duše pocit nejvyšší blaženosti. Sv.Bernard mu vysvětluje učení křesťanství. V eposu najdeme postavy antické – Ovidius i křesťanské – Kain, Mojžíš, archanděl Gabriel, Satan, ale i mnoho Dantových současníků Přemysl Otakar II., Václav II. • Je autorem i děl vědeckých a filosofických. Francisco Petrarca • Studoval práva a teologii v Itálii a ve Francii. Podnikl pro něho řadu cest po Evropě, kterých využil pro pátrání po starých rukopisech a dalších památkách Znal se s Karlem IV., roku 1336 se stal hostem na jeho dvoře v Praze. • Vliv na jeho tvorbu měla láska k mladičké florentinské šlechtičně Lauře, stala se jeho celoživotní inspirací, i když ji spatřil pouze jednou či dvakrát, zemřela za morové epidemie.Verše věnované této dívce ohromily společnost svou vroucností, citlivostí. Po celá století sloužily jako vzor milostné poezie. • Na římském Kapitolu byl korunován za krále básníků. Zpěvník – soubor lyrických básní, které vznikly v rozmezí 30 let autorova života. Jsou psány hovorovou italštinou.Téměř celé dílo tvoří milostné básně, 24 básní je náboženských a politických. Básně jsou věnovány autorově nenaplněné lásce – paní Lauře.Básník obdivuje svou lásku pro její skromnost, ušlechtilost, laskavost, chvílemi ji vnímá jako nadpozemskou bytost, zároveň se soustřeďuje na rysy reálné, opěvuje její fyzickou krásu, roztomilost, cítí se i zraňován jejím odmítáním. Giovanni Boccaccio • Věnoval se diplomacii, ale především literární činnosti. V latinsky psaných spisech poprvé souhrnně zpracoval antickou mytologii a pokusil se o první zeměpisný slovník. Dekameron – cyklus 100 + 1 povídek spojených rámcovým příběhem. Jednotlivé historky vypráví v 10 dnech 7 žen a 3 muži.Pobývají na venkovském sídle, kam roku 1348 uprchli z Florencie před morovou nákazou. Příběhy různých námětů jim poskytují zábavu a krátí čas. Většinu námětů pro své novely převzal autor ze zdrojů latinských, francouzských, italských a z lidové slovesnosti. Z příběhů vyzařuje optimismus, sebevědomí, radost ze života, lásky. Každá z povídek je ukončena pointou s poučením. Italština tohoto díla se stala vzorem spisovného jazyka.
Francouzská literatura Francois Villon • Pocházel z chudé rodiny, jméno získal podle kněze, svého vychovatele. Vystudoval universitu v Paříži, ale vedl nevázaný život, stýkal se s pařížskou spodinou a podsvětím, kradl, dopouští se dokonce zabití, po zmírnění trestu z oběšení na vyhnanství z Paříže po něm mizí všechny stopy. Jeho talent mu zajistil odbiv a přízeň vyšší společnosti – včetně krále – uchránili ho před smrtí. Způsob života se stal trvalou inspirací jeho veršů, vyjádřil dokonale pocity člověka ocitajícího se na kraji společnosti. Pro své provokativní verše bývá řazen po bok prokletých básníků 19.století. Odkaz (Malý testament) – satirické rozloučení s přáteli a Paříží. 12
Závěť (Velký testament) – básně o pomíjivosti a bídě lidského života, o strachu ze smrti, lítostí nad ztraceným mládím, o nespravedlivosti. • Jeho život inspiroval řadu umělců – J.Loukotová: Navzdory básník zpívá, V+W: Balada z hadrů Francois Rabelais • Na přání otce se stal mnichem, hrubé klášterní prostředí a touha po vzdělání ho přivedly k dalšímu studiu a povolání lékaře. K psaní románu ho přiměl nedostatek finančních prostředků Gargantua a Pantagruel - pětidílný román o obrech. Inspirací bylo lidové vypravování. Parodie na středověké rytířské romány, přináší postřehy ze současného života, objevuje se ostrá satira na poměry v církvi, klášterech, školství a soudnictví. Španělská literatura
Španělská literatura Lope de Vega • Získal hodnotné vzdělání, žil hekticky, bouřlivě. Vytvořil bezpočet literárních děl nejrůznějších žánrů. Připisuje se mu na 2000 her, mnohé z nich vytvořil během 24 hodin. Ovčí pramen - zpracovává skutečnou událost, vítěznou vzpouru vesnice, její jméno je názvem hry, proti tyranskému šlechtickému hodnostáři, ten svévolně překazí svatbu, ztýrá ženicha a zneuctí nevěstu, vystoupí dokonce proti králi, vesničané jej zabijí. Při vyšetřování nikdo z vesničanů, i přes mučení, neprozradí jméno vraha, král jim jejich čin promíjí. Miguel de Cervates Saavedra • Odešel do Itálie, kde vstoupil do armády a bojoval proti Turkům, po těžkém zranění mu ochrnula ruka. Při návratu do Španělska byl zajat a prodán do otroctví do Alžíru, jeho pokusy o útěk skončily neúspěšně, a tak se domů vrátil po pěti letech, kdy se jeho příbuzným podařilo sehnat peníze na výkupné. Ani poté se mu příliš nedařilo, ocitl se dokonce ve vězení , byl vyobcován z církve. Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha – dvoudílný román, ve kterém vytvořil tragikomickou postavu ztělesňující rozpory mezi realitou a ideály. Don Quijote, zchudlý šlechtic, podlehne četbě rytířských románů, pomátne se na rozumu. Zapřísáhne se obnovit rytířskou slávu a vydává se do světa za dobrodružstvím. Cestou se dává hospodským pasovat na rytíře. Útočí na větrné mlýny, které považuje za obry, stádo ovcí považuje za nepřátelské vojsko. Jeho přítel, rytíř Carrasco, ho donutí k návratu domů. Klidný život ho ubíjí, steskem po dobrodružství onemocněl a pochopil, jak marné bylo jeho snažení. Zemřel, ale jeho nástupcem se rozhodl stát sluha Sancho.Don Quijote se stal vzorem lidskosti, touhy po lepším světě. • Román se stal inspirací pro mnohé autory – Dostojevskij : Idiot, Dyk : Zmoudření Dona Quijote, Flaubert – Dva písaři
Anglická literatura Geoffrey Chaucer • Dostal se do Itálie, kde poznal dílo průkopníků renesance. Ve své tvorbě se nechal inspirovat hlavně Boccacciovým Dekameronem, jehož obdobou měly být veršované povídky. Canterburské povídky – v díle se střídají vyprávění poutníků, mezi nimiž jsou zastoupeny všechny vrstvy středověké společnosti, směřujících k hrobu světce Tomáše Becketa do Canterbury .Vedle hrdinské povídky se objevují legendy, parodie rytířských románů, frašky. 13
William Shakespeare • * 1564 , †1616 • Jeho životě se ví málo, narodil se ve Stradfordu nad Avonou, v 18 letech se oženil, na konci 16.století odchází do Londýna, kde záhy vyniká jako herec a dramatik. Stává se spolumajitelem jedné z nejlepších divadelních společností.Konec života prožil opět v rodném městě. • Jeho dramatickou tvorbu tvoří 37 her. • Většina komedií má spletitý a leckdy až neuvěřitelný děj, vítězí v nich láska a spravedlnost, hlavní hrdinky, které jsou rázné a cílevědomé představitelky renesančních představ o svobodném člověku. • V historických hrách zpravidla vystupují jako hlavní hrdinové angličtí panovníci, jejichž postavy stvořil podle dobových kronik. • Ve svých tragédiích se snažil zobrazit lidské vášně a city. Jejich hrdinové často představují složitou a často rozporuplnou povahu. • Překladatelé do českého jazyka – J.V.Sládek, M.Hilský Tragédie : Romeo a Julie – příběh nešťastně končící velké lásky vzdorující rodovým svárům. Othello – příběh o nesmyslné žárlivosti a závisti. Macbeth – touha po moci , která se neštítí ani vraždit. Král Lear – příběh o hlouposti, podlosti a neupřímnosti, problematika vztahu otce a dcer. Hamlet – touha pomstít vraždu otce přivádí hlavního hrdinu na pokraj šílenství, díky své nedůvěře a tvrdohlavosti ztrácí přátele a nakonec umírá. Historické hry : Richard III. – zachycení cesty na trůn přes řadu vražd Jindřich IV., Jindřich VI., Král Jan –osudy anglických panovníků Julius Caesar – vztah Caesara a jeho vraha Bruta. Antonius a Kleopatra – příběh o tragickém konci antických milenců, kteří bojovali s Římem. Komedie : Sen noci svatojánské – příběh o rozmarech lásky Zkrocení zlé ženy – o napravení divoké, ješitné, líné a hádavé Kateřiny, kterou změní láska. Večer tříkrálový, Mnoho povyku pro nic, Jak se vám líbí, aj.
14
5. Renesance a humanismus v české literatuře . Charakteristika doby 15. a 16.století • Oslabena moc církve, právo jedince na samostatný výklad bible (zásluha husitů) • První seznámení s myšlenkami humanismu proběhlo za doby vlády Karla IV., který se přátelil s Petrarcou, osobně se s ním setkal v Praze, ale v této době byl nedostatek vzdělanců a v Čechách sílí reformační hnutí, které vyplnilo konec 14. století a století 15. • V humanistické literatuře se objevuje málo originálních děl, většinou se jedná o překlady, popř. přepisy, převládá naučná literatura • Ve 2.polovině 15.století se v české literatuře objevují dvě linie tvorby : a) díla psaná latinsky b) díla psaná česky • u nás se prosadila mravoučnost, která našla svou oporu v činnosti jednoty bratrské Jednota bratrská – křesťanské církevní společenství, vrací se k husitským ideálům rovnosti a bratrství a k názorům Petra Chelčického. Byla založena roku 1458 v Kunvaldu v Orlických horách Řehořem Krajčím. Jednota se postupně stává významnou v oblasti vzdělávání, zakládá tiskárny, vydává kancionály. Jejím nejvýznamnějším počinem v tomto období bylo vydání Kralické bible.V souvislosti s pronásledováním jednoty se přesunuje na Moravu, zde se o její rozkvět v Ivančicích zasloužil zejména Jan Blahoslav.
Latinský proud • Humanismus prosazují zejména studenti a učenci z italských universit • Díla vznikají zejména za vlády Jagellovců • Představiteli jsou zvláště katoličtí šlechtici • Tvorba je určena pro nejvzdělanější vrstvy Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic • Pod vlivem antických autorů psal básně i prózu, v nichž reaguje na problémy tehdejší společnosti, významná je jeho korespondence • Byl proslulý cestovatel a sběratel starých rukopisů Žaloba k svatému Václavu – báseň o českých mravech, velmi kritická až nespravedlivá, autor v ní projevuje velké literární nadání. Dubravius • vlastním jménem Jan Skála z Doubravky • latinsky píšící český humanista • diplomat, biskup olomoucký, Rada zvířat – alegorická veršovaná skladba, soubor humanistických rad panovníkovi, pro Ludvíka Jagellonského Jan Campanus Vodňanský
15
• Významný humanistický básník, reformátor pražské univerzity. • V době po Bílé hoře se marně snažil uchránit Karlovu univerzitu před zrušením. • Jeho život je námětem románu Mistr Kampanus od Zikmunda Wintra. Autor latinských veršů. Svaté ódy – přebásnění starozákonních žalmů, Břetislav – hra z českých dějin. Jan z Rabštejna • První latinský humanista • diplomat ve službách Jiřího z Poděbrad Dialogus – rozhovor 4 šlechticů o nábožensko – politických poměrech za krále Jiřího z Poděbrad. Autor se přimlouvá za smírné vyřešení sporu mezi papežem a králem Jiřím, povzbuzuje k lásce k vlasti a odmítá válku..
Český proud • •
Prosazuje se později Jeho nositeli jsou hlavně měšťané, členové jednoty bratrské, usilující o hospodářský vzestup své vrstvy, kteří využívají literatury jako prostředku v boji Kornel Viktorin ze Všehrd • Přední představitel českého humanismu, autor právnického spisu O práviech, sudiech, deskách české země, knihy devatery. Daniel Adam z Veleslavína • Významný šiřitel humanistické vzdělanosti v českých zemích, skvělý organizátor kulturního života. • Sám napsal jediné původní dílo, Kalendář historický, v němž se snažil nejširším vrstvám čtenářů přiblížit evropské dějiny. Z knih, které vydal, vynikají Kroniky dvě o založení země české – je autorem předmluvy a vícejazyčné slovníky, např. věcně uspořádaný česko-latinsko-řecko-německý slovník. Blahoslav Jan • Český gramatik, historik a překladatel období humanismu • Biskup jednoty bratrské. Tvůrce jejího kulturního programu . Přeložil do češtiny Nový zákon (Nový zákon vnově do češtiny přeložený). Tento překlad se později s novými úpravami stal základem Bible kralické. Blahoslavův jazyk se tak stal základem nové spisovné češtiny. Autor spisu Filipika proti misomusům, v němž obhajoval užitečnost a přímo nutnost vzdělání pro každého člověka.. Historik - O původu jednoty bratrské a řádu v ní Muzikolog - bratrské kancionály, Musika, to jest Knížka zpěvákům…, Bible kralická • překlad z původního jazyka do češtiny pořízený překladateli jednoty bratrské; • 1564 první překlad Nového zákona od Jana Blahoslava, 1588 dokončen překlad Starého zákona, doplněn Blahoslavovým Novým zákonem, s nímž tvoří tzv. šestidílku. • Vrchol českého biblického překladatelského úsilí. • Považována za základ spisovné češtiny. Mikuláš Dačický z Heslova • jeho jménem je spojeno město Kutná Hora, kde strávil téměř celý svůj život.
16
Autor Pamětí zachycujících události od roku 1575 do roku 1626 a vlasteneckých a mravokárných básní Prostopravda. Václav Hájek z Libočan • Autor beletrizované Kroniky české (1541), poutavě psané, avšak plné omylů a výmyslů; kronika přesto platila ještě v 19. století za spolehlivý historický pramen. Shrnul dávné i dobové představy o proměnách č. zemí od příchodu Čechů až do 1526; využívá v ní starší práce (Kosmova a Dalimilova kronika) Jan Amos Komenský • Světovou proslulost zjistily Komenskému především spisy pedagogické – humanistické, většina vzniká v zahraničí a je psána latinsky : Informatorium školy mateřské – dílo určené matkám a chůvám. Jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy v době předškolní a zdůraznil důležitost estetické výchovy (zejména hudební a slovesné) již v tomto útlém věku. Brána jazyků otevřena – jazyková učebnice, ve které zavedl názorný výklad významu jednotlivých slov a vět, aby žák postupně porozuměl nejprve základnímu a jednoduchému a potom složitějšímu. Škola hrou – soubor 8 latinských divadelních her, které měly prohloubit praktické řečové znalosti žactva. Velká didaktika – byla přeložena do všech evropských jazyků. Je přesvědčen, že každý člověk může být výchovou a vzděláním přiveden tak daleko, aby mohl žít důstojným životem. Škola se má proto stát dílnou lidskosti. Pokoušel se učinit z pedagogiky vědní obor a hledal zákony výchovy. Vzdělávací proces rozdělil do 4 stupňů po 6 letech na „školu mateřskou“ – výchova v rodině, „školu obecnou“ – povinnou školní docházku do 12 let, „školu střední“ – latinskou, která by měla být v každém městě, a „školu vysokou“ – univerzitu. Učení musí být názorné a má se při něm užívat příkladů.Vyučování má být snadné, zajímavé a musí sledovat výchovný cíl.Vedle učení je třeba vychovávat a probouzet cit i vůli.Vyučování má postupovat od známého k neznámému a od jednoduchého ke složitějšímu. Vyučování musí být veřejné, přístupné všem dětem a mládeži bez rozdílu původu a pohlaví.Má se dostat každému zdarma. Důraz kladl na výcvik tělesných schopností a řemeslných dovedností. Orbis pictus – čtyřjazyčná učebnice s názornými ilustracemi se stala vzorem výuky cizích jazyků. Byla původně učebnicí latiny, ale později se stala vzorem pro učebnice cizích jazyků. • Vedle spisů pedagogických se Komenský pokoušel shrnout veškeré vědění své doby. Spisy směřující k tomuto cíli označujeme jako díla pansofická (vševědná). Tyto práce souvisejí s jeho úsilím o dorozumění mezi národy a o uchování věčného míru : Všeobecná porada o nápravě věcí lidských - encyklopedie, která je vyvrcholením jeho pansofických snah.
17
6. Barokní literatura v Čechách Charakteristika doby 17. – 18.století • Porážka českých stavů v bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byla pro český národ osudná, vítězní Habsburkové nechali popravit hlavní účastníky odboje, zbavili vzpurnou šlechtu a měšťany majetku, mnohé vypověděli ze země. Obnovené zřízení zemské (1627 pro Čechy, 1628 pro Moravu) – zákon Ferdinanda II., potvrdilo dědičná práva Habsburků na český trůn. Povoleno bylo jediné náboženství, a to katolické. Podstatná část česká protestantské inteligence odmítla přestoupit na katolickou víru a byla nucena odejít do exilu. Vestfálský mír (1648) zklamal naděje českých emigrantů, kteří doufali v návrat do vlasti po ukončení třicetileté války. Nastoupila tak rekatolizace a germanizace, z hlediska národnostního tak nastává tzv. období temna (Jirásek román Temno). • Nositeli kultury a vzdělanosti se stali jezuité (Tovaryšstvo Ježíšovo), což byl církevní řád zaměřený na výchovu mládeže a na badatelskou činnost, který dohlížel na morálku společnosti, byla jim svěřena i cenzura knih. • Baroko u nás bylo spjato s protireformací, proto se projevilo především v umění spjatém s katolickou církví, stavby kostelů, v malířství a sochařství převažují náboženská témata, postavy svatých. • Největší církevní stavbou je Klementinum – areál jezuitské koleje a s ní spojených kostelů Mezi největší evropské stavitele se zařadil český architekt italského původu Giovanni Santini, představitel tzv.barokní gotiky – k jeho dílům patří mj. kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Kryštof a jeho syn Kilián Ignác Dienzenhoferové byli tvůrci vrcholného českého baroka, projektovali řadu staveb mj. chrám sv. Mikuláše na Malé Straně. • V této době mění výrazně svou podobu náměstí, vznikají zde tzv.morové (mariánské) sloupy a většina mostů je opatřena sochou sv.Jana Nepomuckého, který byl svatořečen v této době. sv. Jan, byl umučen jako oběť sporů mezi králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem. • Typický ráz získala i česká vesnice v proudu zvaném lidové baroko (kostely, kapličky, selská stavení, hospodářské dvory), zejména v jižních Čechách např. Holašovice. • Mezi nejvýznamnější sochaře tohoto období patřili Ferdinand Maxmilián Brokoff – autor některých soch na Karlově mostě, Matyáš Bernard Braun – alegorie neřestí a ctností na zámku Kuks a sousoší na Karlově mostě (sv. Luitgarda před Kristem) • České barokní malířství proslavil Karel Škréta, Petr Jan Brandl a portrétista Jan Kupecký. • K nejznámějším hudebním skladatelům patří Adam Michna z Otradovic, Jan Jakub Ryba • Barokní literatura byla poznamenána důsledky třicetileté války. Do emigrace odešla podstatná část učenců, což ovlivnilo literární život u nás. Latinsky psaná díla převýšila českou tvorbu, z níž zmizely odborné spisy a náročnější práce vůbec. Po čase díla v českém jazyce zastupovala jen lidová tvorba – tzv.knížky lidového čtení a texty sloužící náboženské propagandě. • Hrdinou literárního díla byl obvykle světec. V člověku sílil pocit marnosti, množily se úvahy o posmrtném životě. • V době pobělohorské došlo k prvnímu rozdělení české literatury na dvě větve – domácí a exulantskou 18
Domácí literatura • •
Ústřední postavení si udržela nauková literatura. Byla psána většinou latinsky, jejími autory byli jezuité a soustřeďovala se především na oblast historie, filosofie a filologie. Bohuslav Balbín • Historik, teoretik literatury, katolický kněz • Proti poněmčování českého národa, se snažil upozornit na slávu Čech • Jeho dílo je koncipováno jako oslava národní minulosti. Napsal a vydal: Výtah z dějin českých – vlastenecky zaujatý výklad českých dějin, Historické rozmanitosti království českého– objemné dílo je první vlastivědnou encyklopedií českých zemí; tzv. Obranu jazyka českého ( Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého rozprava, v níž se přimlouvá za zachování češtiny a brojí proti užívání němčiny ve státních úřadech a ve státních funkcích. Kniha získala na důležitosti během národního obrození. Bedřich Bridel • Významný básník českého baroka, autor legend, písní a meditativních veršů. Dovedl obratně zacházet s jazykem a využívat lidové poezie. Autor sbírky vánočních písní a koled s notami Jesličky Co Bůh? Člověk? - protiklad pomíjivosti lidské existence a věčnosti a velikosti Boha Legendy Život sv. Jana – prvního v Čechách poustevníka Václav Jan Rosa • purista – usiloval, aby byl český jazyk zbaven cizích slov a básník • Autor latinsky psané mluvnice češtiny Čechořečnost Rukopis česko-latinsko-německého slovníku Thesaurus – většinu převzal J.Jungmann do svého slovníku Michna z Otradovic Adam Václav • český skladatel, básník a varhaník. Dílo: duchovní písně na vlastní české básnické texty - Česká mariánská muzika, Loutna česká, Svatoroční muzika – písně o světcích, z nichž některé písně zlidověly - Chtíc, aby spal – koleda, Pod našima okny – milostná píseň, Hajej, můj andílku - ukolébavka
Pololidová tvorba •
Tvořila přechod mezi literaturou oficiální a ústní lidovou slovesností.Vznikla v prostředí blízkém lidu, často byl znám i autor konkrétního díla. Kramářské (jarmareční) písně. Měly informativní i zábavnou funkci, věnovaly se aktuálním společenským událostem, katastrofám i senzacím.Zpívali je o jarmarcích potulní kramáři za doprovodu flašinetu a ukazovali motivy písně na obrázcích.Na tradici kramářských písní navázali ve 20.století V+W nebo Semafor. Písmácké paměti – zachycovaly formou osobních zápisů zprávy, záznamy veršovaných skladeb, lidové písně, ale i praktické rady pro všední život. František Jan Vavák • Český písmák. Všestranně vzdělaný rychtář, vlastenec, usiloval o hospodářské i kulturní povznesení českého venkova, byl považován za zástupce sedláků, k jejich poučení sepisoval veršované skladby i písně.
19
Sedmidílné Paměti – dobové události a vlastní názory z let 1770–1816. Knížky lidového čtení – přinášely především zábavnou formou převyprávění tradičního dobrodružného příběhu, pověsti nebo legendy. Tiskaři sahali k osvědčeným látkám středověku, jako např. k povídce O Štilfrídovi a Bruncvíkovi,. O Faustovi, oblíbené byly příběhy O Alexandrovi, O Popelce, O Meluzíně. Interludia – mezihry – krátké frašky z lidového prostředí, vkládané původně do delších, převážně náboženských her, později provozované samostatně.Měly jednoduchou zápletku, častými postavami byl nevzdělaný venkovan, neschopný lékař, tématy bývaly např. ženitba, opilství. Byla hrána většinou o svátcích – masopust, učiteli a žáky.
Lidová tvorba •
Typickým znakem byla anonymita a šíření v ústním podání. Stala se inspiračním zdrojem pro literaturu zvláště v době národního obrození. • V době úpadku umělé literatury se lidová tvorba stala hlavní představitelkou slovesné literatury.Vznikala na venkově, žánrově i tématicky byla bohatší než tvorba pololidová. Popisovala každodenní radosti i starosti venkovského člověka, vyjadřovala vztah k životu, lásce a smrti, k přírodě, k práci, k rodině a společnosti i vzdor proti vrchnosti. • K hlavním žánrům v tomto období patří – pohádky, pověsti, písně, proroctví a lidové drama. Pohádky – vyjadřovaly touhu po spravedlnosti – vítězí v nich proto právo a dobro nad křivdou a nespravedlností, prostý člověk nad zlým vládcem. Typickým českým pohádkovým hrdinou je Honza, chytrý a čestný venkovský chlapec, jehož jedinou možností obrany ve světě pánů je hrát mazaného prosťáčka. Pověsti – obsahují ve svém jádře skutečný historický fakt proměněný fantazií vypravěče. V této době byly v podvědomí uloženy národní pověsti – O praotci Čechovi, Pověst blanická, hrdinské – O Žižkovi, místní – vázaly se k založení hradu i legendární – inspirované oficiální literaturou, spojené s poutními místy, kláštery, zázraky. Písně – byly nejhojnějším žánrem, převládaly písně lyrické s pravidelným rýmem a opakujícím se refrénem. Tématy byla láska, smrt, vojna, vztah rodičů a dětí, robota, sociální útlak ze strany vrchnosti. Proroctví – Libušino proroctví, vyjadřovala naději na lepší budoucnost. Lidové drama – zpravidla se zpěvy, navazovalo na náboženské hry, zvláště velikonoční a vánoční. Ztvárňovalo události týkající se ze života na venkově. Od poloviny 17.století se objevilo i loutkové divadlo – V.M.Kopecký – postavičky Kašpárka, Kalupinky a Škrholy.
Exulantská literatura • Uprchlíci z českých zemí se uchylovali do Polska, Německa a na Slovensko. • Spojovala je nekatolická víra a obhajoba předbělohorských poměrů. Pavel Skála ze Zhoře • od roku 1618 žil v Toruni • český kronikář, pobělohorský exulant, autor rukopisné Historie církevní s vylíčením zejména č. dějin první třetiny 17. st. Pavel Stránský ze Zápské Stránky • Od roku 1627 žil v Německu encyklopedický latinský spis O státě českém o předbělohorském českém království, určeného k informování ciziny.
20
Jan Amos Komenský • * 1592, † 1670 • Doznívala jím humanistická tradice, ale byl rovněž spisovatelem barokním. • Tvůrce pedagogického systému (jednota vzájemných vztahů cíle, obsahu, prostředků a podmínek výchovy), autor světově proslulých učebnic latiny. Podle Komenského mají být vychováváni a vzděláváni všichni lidé bez jakéhokoliv rozdílu, vypracoval promyšlený systém prostředků (organizace školního roku, týdne a dne, rozvrh hodin, hromadné vyučování, didaktické a výchovné zásady a metody, školská soustava). • Narodil se v Nivnici na Moravě v českobratrské rodině, vzdělával se na bratrských školách ve Strážnici a Přerově. Jednota bratrská jej poslala na vysokou školu do německého Herbornu. Poslední rok studia strávil na universitě v Heidelbergu .Po návratu , roku 1614, učil v Přerově a později ve Fulneku, kde působil jako bratrský kněz. • Na studiích poznal neutěšený stav české vědy a usiloval o vytvoření programu jejího rozvoje • Roku 1621 narychlo uprchl před španělskými vojáky, ztratil ale přitom část svých rukopisů Za moru mu zemřela jeho žena i děti. Komenský se pak skrýval u různých českobratrských přátel ve východních Čechách, naposledy v Bílé Třemešné v Podkrkonoší. Vlast opustil v roce 1628 po vydání Obnoveného zřízení zemského. Usadil se v polském Lešně. Byl posledním biskupem jednoty bratrské. Jeho pobyt přerušilo pozvání do Anglie. Do Švédska i do Uher byl pozván, aby vytvořil nové učebnice a reformoval školství. Po opětovném návratu do Lešna mu zemřela druhá manželka Zde také při požáru (1658) za švédsko-polské války ztratil velkou část majetku a většinu rukopisů, mezi nimi i nenahraditelný Poklad jazyka českého – thesaurus. Polsko se stalo katolickou zemí , a proto Komenský využil pozvání bohatého holandského kupce a v roce 1656 odjel do Amsterdamu. Magistrát mu udělil čestnou profesuru na vyšším gymnáziu. Zde také zemřel. Je pochován v Naardenu. • Před odchod z vlasti převažovaly spisy náboženské a filosofické, v nichž se snažil nalézt cestu z krize člověka a soudobé společnosti – barokní tvorba : Listové do nebe – spisek, v němž se zamýšlí nad situací chudých, kritizuje současné problémy, ale řeší je smírně. Obsah tvoří 5 fiktivních dopisů Truchlivý – alegorický spis, zamýšlí se nad rozporem rozumu a náboženského citu. Mapa Moravy – až do počátku 18.století poskytovala nejspolehlivější kartografické údaje o této části českého státu. Labyrint světa a ráj srdce – rozsáhlá alegorická skladba zobrazující autorovu pouť světem vykresleným jako město. V první části podrobil celou tehdejší společnost ostré kritice. V druhé části nachází poutník v zoufalství nad stavem lidstva záchranu v návratu do vlastního nitra, tj. k samotě a k náboženskému rozjímání, k čemuž jej vyzval Bůh. Poutník (autor) si jde prohlédnout svět, aby si zvolil vhodné zaměstnání. Na cestě městem (světem) jej doprovází Vševěd Všudybud (symbol lidské zvídavosti. Ke Všudybudovi se připojí druhý průvodce, Mámení (symbol klamu). Nasazuje mu růžové brýle mámení, které zkreslují pohled na svět.Poutník se však nenechá zmást. Město se hemží lidmi. Lidé na sobě mají masky, vyměňují si je, dělají spoustu zbytečných věcí. Ovládá je touha po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě.V zoufalství nad ubohým stavem společnosti chce poutník prchnout ze světa, na výzvu boží se uzavírá v ráji svého srdce.
21
Kšaft umírající matky jednoty bratrské - formou závěti se snažil posílit ostatní příslušníky jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku.Vyjádřil přesvědčení, že jednota bratrská splnila svou historickou úlohu a že její odkaz je dědictvím pro celý národ.
22
7. Evropská literatura v 17. a 18.století Charakteristika doby - baroko konec 16. – 18.století • Tato doba je nazývána zlatým věkem Španělska. Jezuitský řád i inkvizice bojovaly proti kacířům. V první polovině 17.století byla Evropa zcela rozvrácena třicetiletou válkou (1618 – 1648), která lidem přinesla především bídu a utrpení . • Barokní sloh vznikl v katolické Itálii v polovině 16.století jako protiklad renesance, odtud se šířil do celé Evropy ( hlavně katolické ) a do Latinské Ameriky.Jeho název pravděpodobně pochází z portugalského slova barocco = označuje perlu nepravidelných tvarů. • Barokní umění vzniká na základě pocitů člověka, který nedůvěřuje rozumu, odklání se od přírody i světa a uchyluje se do vlastního nitra. • Pro uměleckou tvorbu je lidská bezmocnost vůči pomíjivosti života. Důraz je kladen na duchovnost. Člověk je postaven mezi síly zla a dobra, satana a boha. • Základní tendencí baroka je monumentálnost, dvojznačnost, odrážející konflikty vyvolané reformací a protireformací. • Závěrečné období baroka se někdy nazývá rokoko (18.století). Je pro něj typická orientace na dvorské prostředí. Libuje si v hravosti a dekorativnosti. • Byly budovány hlavně okázalé církevní stavby, ale také zámky doplněné zahradami a parky. Mohutné kopule a okna často přivádějí světlo s cílem udivit. Celkový dojem násobí fresky, které zvětšují prostor, zlacení a různé druhy mramorů. K nejvýznamnějším dílům patří náměstí a kolonáda před chrámem sv.Petra ve Vatikánu. • Pro výtvarné umění je charakteristické zobrazení niterných stavů až extáze, kontrast světla a stínu. P-P.Rubens a Rembrandt van Rijn, • Vrcholu dosáhla i hudba, k nejvýznamnějším skladatelům patří J.S.Bach, A.Vivaldi • I literatura plná extrémů. Spisovatelé si nekladou za cíl poznání skutečnosti, ale hledají jistotu, obracejí se do věčnosti, často k nadpozemským silám a hodnotám.Bůh se vrací jako ten, který vše řídí a je obsažen ve všem, co lidi obklopuje. Barokní literatura se vrací ke středověkým žánrům – k legendě, k duchovní písni, k eposu, využívá alegorické symboliky. Spisovatelé s oblibou používají jazyk plný metafor a slovních hříček. • Významnou roli sehrálo i divadlo, které umožňuje působit na všechny smysly, a to nejen divadelním přednesem, zpěvem a hudbou, ale také scénou, dekoracemi a kostýmy herců. V této době se ustálily základní rysy commedie dell‘arte, specifického italského divadla, který vychází z římské frašky a lidové hry. Jedná se o improvizovanou komedii s předem daným dějem a typizovanými postavami (sluha Harlekýn, komorná Kolombína, starý bohatý a lakomý obchodník Pentalone). Hráli v ní profesionální herci, kteří na základě stručného scénáře improvizovali dialogy plné vtipu a pantomimických žertů. Od 17.století se tento typ komedie rozšířil po celé Evropě a ovlivnil další vývoj veselohry – C.Goldoniho a Moliera.
Italská literatura Torquato Tasso • významný básník , od 1565 ve službách rodiny d’Este ve Ferraře, kde dokončil své hlavní dílo Osvobozený Jeruzalém hrdinský epos o 20 zpěvech, líčí závěr
23
křižáckých válek. Hlavním hrdinou je vůdce vojska, král Godfrid, ústřední zápletku tvoří střetnutí sil nebe a pekla, protože odpůrci křesťanů, Saracéni, jsou spolčeni s pekelnými mocnostmi. Jejich pomocníkem je i krásná kouzelnice Armida, do níž se zamiluje rytíř Rinaldino, který zachrání Armidu před sebevraždou a přivede ji na křesťanskou víru. Autor tvořil své dílo mučen pochybnostmi a jeho pravověrnosti a dal je posoudit inkvizici. Carlo Goldoni • dramatik; původně advokát, od r. 1748 básník benátských divadel, opustil Benátky a stal se vůdčí osobností pařížského divadla. • vytvořil po Molièrově vzoru charakterní veršovanou italskou komedii. Hlavní díla: Sluha dvou pánů, Kavárnička, Mirandolina, Poprask na laguně
Španělská literatura Pedro Calderón de la Barca • největší španělský barokní dramatik. • Jeho dramatická tvorba, již tvoří přes 200 světských her (tzv. comedias) a 80 náboženských dramat, představuje vrchol španělské barokní literatury. Život je sen – filozoficko-psychologické veršované drama. Jsou zde nastoleny otázky smyslu a obsahu života, lidské existence a svobody člověka. Hlavním hrdinou je princ Segismundo, syn polského krále, od narození přikovaný ve věži kvůli královu strachu z proroctví, věštících jeho zločineckou budoucnost. Princi se podaří zvítězit nad temnými stránkami své povahy a král mu nakonec předá vládu. Zalamejský rychtář – drama cti a žárlivosti, příběh venkovského rychtáře Crespa, jehož dceru svedl kapitán královského vojska, ale odmítl se sní oženit. Otec ve funkci soudce odsoudil vojáka k trestu smrti, král dodatečně tento rozsudek schválil, atak se postavil na stranu potupené cti. Veliké divadlo světa – veršovaná filozoficko-náboženská hra, zobrazující pozemský život jako divadelní scénu, jejímž autorem je Bůh.
Anglická literatura John Milton • V letech anglické revoluce (1640 – 1660) se horlivě zúčastnil politického života. Byl tajemníkem vůdce revoluce Oliver Cromwell a jeho mluvčím. Je autorem řady traktátů, které věnoval různým reformám i výchově mládeže, psal i polemiky na obranu revoluce. Po porážce revoluce byl vězněn a po propuštění se uchýlil do ústraní. Jako slepý začal realizovat svůj celoživotní sen – napsat velké básnické dílo. Ztracený ráj – náboženský epos. Východiskem díla je biblické téma vyhnání Evy a Adama z ráje, neboť podlehnou pokušení Ďábla. Tento pád chápe jako počátek dějin lidstva. Ve 12 knihách jsou zachyceny důležité momenty duchovní historie lidstva, která je zobrazena jako střetávání dobra se zlem ve Ráj opět nabytý - Ďábel neúspěšně pokouší Ježíše na poušti.
Německá literatura Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen • Německý spisovatel, vojákem za třicetileté války, přestoupil ke katolicismu, poté správce statku, správce hradu a hostinský, nakonec rychtář v Bádensku. Pod vlivem pikareskního románu napsal světově proslulý barokní román s autobiografickými rysy Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – ztvárnil hrůzy a
24
neštěstí třicetileté války očima mladíka. Chlapec, donucený uprchnout z domova vypleněného vojáky, je vychován zbožným poustevníkem. Ten je vzhledem k jeho naivitě nazve Simplicius Simplicissimus (Nejprostší Prostoduchý). Po poustevníkově smrti prochází Simplicius válčící Evropou, nejprve v podobě blázna, později jako dobrodruh – bojovník a milovník. Pak se znechucen odvrací od světa a rozhoduje se pro návrat k poustevnickému životu.
Charakteristika doby – klasicismus, osvícenství, preromantismus 18.století • K nejvýraznějším změnám došlo ve 2.polovině 18.století v Anglii, která se stala kolébkou průmyslové revoluce.Věda dospěla k novému chápání světa, jejími centry se staly Londýn a Paříž. Vlády, které byla v jednotlivých zemích u moci, měly o rozvoj vědy zájem. • Evropu charakterizuje nové pojetí člověka, kritika poručnické role státu a církve • Osvícenská filosofie šířila víru v moc rozumu a schopnosti člověka
Klasicismus • •
Vrcholu dosáhl v době vlády „krále slunce“ – Ludvíka XIV. Klasicismus měl velmi blízko k racionalistické filozofii, jejímž hlavním představitelem byl Francouz René Descartes. • Klasicismus je reakcí na baroko – jeho mysticismus, víru v boha, zdobnost, vznešenost,citovost, staví proti němu střídmost, rozum, pravdu, vyrovnanost. • Vzorem pro umělce je antické umění. • Architektura usiluje o maximální střídmost a čistotu tvaru – obdélníkový půdorys, trojúhelníkové štíty, obelisky, sloupy.Přísným pravidlům jsou podřizovány parky a zahrady – geometrické tvary, přesnost, souměrnost – tzv.francouzský park. Nejvýznamnější stavbou je zámek ve Versailles • V hudbě zůstává středem zájmu opera, vedle které vzniká řada symfonií, sonát, smyčcových kvartetů – F.J.Hayden, W.A.Mozart, L.van Beethoven • Literatura se řídila přísnými pravidly - logická jasnost, jednoduchost obsahu, přesnost jazykového vyjadřování a dodržování stylu. • Příznačné bylo rozlišování vysokých a nízkých žánrů. Mezi vysoké žánry patřily ódy, eposy, tragédie, pojednávaly o životě vysokých společenských vrstev a svůj děj často čerpaly z antiky. Žánry nízké pojednávaly o životě měšťanstva, vycházely ze soudobého života, patřily k nim komedie, frašky, bajky. • Klasicismus se nejvýrazněji uplatnil v dramatu. Autoři přísně dodržovali Aristotelovu myšlenku jednoty místa, času a děje. Celý příběh se tedy musel odehrávat na jednom místě, musel být dějově jednotný, bez vedlejších motivů, a musel se odehrát zhruba ve 24 hodinách. Pierre Corneille Jeho tragikomedie Cid a komedie Lhář udaly směr francouzského klasicismu. Tragédiemi položil základ klasicistního francouzského dramatu, vycházejícího z aristotelského zákona jednoty místa, času a děje. • Jeho hrdinové jsou silné a svobodné bytosti stojí nad událostmi a nenechávají se ovládat. Konflikty v jeho hrách vyplývají ze střetnutí osobních citů s nadosobními povinnostmi. Cid – napsáno podle španělských pramenů o legendárním hrdinovi boje s Maury. Rodrigo – Cid – zabije hraběte Gormu, otce své milé Chimény, protože urazil jeho otce.Chiména miluje Rodrigo, ale nad jejím citem zvítězí čest rodiny a dívka žádá krále, aby potrestal 25
vraha. Oba hrdinové nesmírně trpí, neboť se vzájemně milují, ale přitom trvají na obhajobě cti. Konflikt končí smírně zásahem krále, protože Rodrigo odčinil svou vinu udatností v boji. Jean Baptiste Racine • Racinovi hrdinové jednají pouze z popudu svých vášní a slabostí. • Ústředními postavami jeho her bývají ženy a středem zájmu osudové lidské vášně, vrhající své nositele do zkázy. • Náměty čerpal z antiky a bible. Alexandr Veliký, Berenika, Ifigenie v Aulidě, Faidra . Faidra – nejznámější hra, v níž zobrazil sílu vášně a její důsledky.Faidra, žena athénského krále Thésea, potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi Hippolytovi.Projeví mu svůj cit v době, kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hippolyt zůstává chladný a odmítavý.Faidra chce podnítit jeho ctižádostivost a navrhuje mu, že se spolu podělí o trůn.Král se však vrací a ušlechtilého Hippolyta obžalovává Faidřina chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky.Král vyžene syna ze země a vyzývá bohy, aby potrestali zločin.Králova žádost se brzy vyplní.Faidra vypije jed a před smrtí se doznává královi, že jej oklamala. Moliére • vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin • Měl se stát notáře, rozhodl se pro divadlo. Vstoupil do kočovné herecké společnosti, s níž řadu let putoval po Francii. Setkal se s herci italské komedie a po jejich vzoru napsal první scénáře a první hru. Společnost, kterou vedl, si získala dobrou pověst. Dostala se i do Paříže a v roce 1658 vystoupila před Ludvíkem XIV. Později se stává ředitelem královského divadla v Paříži. Měl neustále nepříjemnosti s církví a s nepřáteli u královského dvora. Udržel se pouze proto, že mu ochranu poskytoval • Z více než 300 veseloher se dochovalo 32; vysmívá se lidským slabostem a neřestem. Zachycuje postavení žen ve společnosti i v rodině, dokázal mistrně vystihnout mravní cynismus feudálů, náboženské pokrytectví, snahy měšťanů napodobovat šlechtu. Tartuffe – komedie, hra odhalovala pokrytectví a svatouškovství, ostrá kritika církve. Tartuffe, sloužící církevnímu řádu jako donašeč, si získal důvěru měšťana Organa, ovládal ho a nabyl vlivu nad jeho rodinou.Usiloval o jeho ženu, měl si vzít jeho dceru a členové rodiny se jen marně pokoušeli překazit tyto záměry. Orgon zcela podléhá Tartuffovi, dokonce mu připsal i svůj majetek a jen králův zásah zabránil úplnému zničení rodiny. Misantrop – hlavní postavou je vzdělaný a citlivý mladý muž, který naráží nfaleš a pokrytectví a přetvářku vysoké společnosti. Ostatní ho považují za podivína. Společnost z něj učiní nepřítele lidí – tzv.misantropa. Lakomec – inspirováno Plautem – Komedie o hrnci Titulní postava, lichvář Harpagon, je ochoten pro peníze obětovat všechno a ztráta pokladnice pro něj znamená životní tragédii, poloviční šílenství a nenávist k celému lidstvu. Zdravý nemocný – vysmívá se hypochondrii, šarlatánství, pokrytectví lékařů. Jean de La Fontaine V Bajkách – 12 knih se obráží pesimistický pohled na svět
26
Osvícenectví •
Vzniká v západní Evropě v 18.století, zejména v Anglii a Francii. Rozvíjela se technika, průmysl i přírodní vědy, a proto stoupenci tohoto názoru prosazovali svobodu vědeckého bádání. • Navazovali na renesanci, rozvíjel se kult rozumu, šíří se optimismus. • Ve společnosti zavládla víra v neustálý pokrok, důvěra v „osvícený“ rozum, byla prosazována svoboda myšlení a rovnost všech občanů. • Osvícenští spisovatelé byli zároveň vědci, filosofy, historiky, novináři. Charles – Louis Montesquieu [monteskjé] V díle Perské listy káral politický a duchovní život v absolutistické. Jedná se o první osvícenský román, psaný v dopisech, vydaný původně anonymně, vyvolal velkou pozornost. Fiktivní Peršané podnikají cestu za vzděláním do Evropy Autor je záměrně obdařil naivitou, s níž pozorují a popisují tehdejší francouzský život. Denis Diderot [dydro] zakladatel a vydavatel (zčásti společně s d’Alembertem) francouzské Encyclopédie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel – jednalo se o naučný slovník, který obsahoval soubor veškerých znalostí z vědy, umění a techniky. psal i satirické romány – Jeptiška a Jakub Fatalista a jeho pán, ve kterých útočil na soudobé poměry (morálku, pokrytectví a společenské nespravedlnosti.) Voltaire [voltér] • vlastním jménem François-Marie Arouet • Pro své názory pronásledován , někdy nucen žít v exilu (v Anglii; v Ženevě spolupracovník encyklopedistů; bojovník za vítězství rozumu, lidská práva a náboženskou snášenlivost. • Svůj vliv prosazoval i v rozsáhlé korespondenci.. román Candide – o hledání lidského štěstí, Věk Ludvíka XIV. s údaji o hospodářských a kulturních podmínkách, Rozprava o obecných dějinách a o mravech a duchu národů, s myšlenkou pokroku v dějinách.
Anglie Daniel Defoe [dýfou] • Zakladatel anglického románu. Dílo: Robinson Crusoe , Moll Flandersová , Deník morového roku Henry Fielding • Jeho dílo představuje rozsáhlý obraz tehdejšího života v Londýně i na venkově. Dílo: Tom Jones – román, zachycující pestré osudy mladíka, jenž byl jako dítě podstrčen do šlechtické rodiny. Jonathan Swift Nejznámější jeho satirou ve formě alegorie jsou Gulliverovy cesty – čtyřdílný filosofický román s ostrým satirickým zabarvením, napsaný formou fiktivního cestopisu – při plavbách po Tichomoří se Gulliver seznamuje s liliputány, obry a zvířecími, přitom rozumem ovládanými bytostmi.
Preromantismus • •
Vznikl jako reakce na schematický klasicismus i na chladné rozumářské osvícenství. Byl předstupněm romantismu.V literatuře se vedle názvu preromantismus užívá i označení sentimentalismus.
27
•
Autoři kladou důraz na cit, odmítají konvence, příkazy, řád, vracejí se k přírodě, k lidové slovesnosti, k fantazii, k dávnověku. Vzorem jim je venkovský, nezkažený člověk a prostý způsob života. Častými motivy jsou jezera, hřbitovy, noční motivy, trosky hradů, měsíční svit, symbol mnicha, poustevníka, vězně nebo poutníka. Jean Jacques Rousseau [rusó] • vyzvedl negativní vliv vědy a umění na člověka a požadoval návrat k prostému životu svázanému s přírodou - Nové Heloise. Teorie výchovy je určována požadavkem přirozeného rozvíjení mladého člověka: Emil čili o vychování. • Ve své společenské teorii vycházel z přirozené svobody a rovnosti všech lidí, kteří uzavírají společenskou smlouvu, a zakládají tak stát: O společenské smlouvě Johann Wolfgang von Goethe [géte] Mezinárodní úspěch mu přinesl sentimentální román v dopisech Utrpení mladého Werthera , jehož nepřímým důsledkem byla módní vlna sebevražd. Werther odchází na venkov, aby zapomněl na své starosti. Poznává dívku Lottu, zamiluje se do ní, ale ta je zasnoubena s jeho přítelem a provdá se za něj, zoufalý mladík spáchá sebevraždu. Faust – dvoudílná básnická tragédie, druhý díl vyšel až posmrtně. Námětem se stala pověst z 16.století. 1.díl se odehrává v 16.století. Faust prostudoval všechny možné vědy, toužil však po dalším poznání, hledal smysl života. Proto se oddal magii, z černého psa, kterého si přivedl z procházky, se vyklubal Mefistofeles. Uzavřel s ním dohodu, v níž zaprodal svou duši ďáblu pod podmínkou, že mu ukáže věci, které ještě neviděl, a nalezne v nich uspokojení. Mefistofeles Fausta omladil, vodil ho po studentských pitkách, ukázal mu v kouzelném zrcadle obraz Markétky, prosté měšťanské dívky. Faust se do ní okamžitě zamiloval, a ďáblovou pomocí získal její lásku a svedl ji. Markétčina matka zemřela po nápoji, který ji dcera na Faustovu radu podala, bratr Valentin byl v potyčce s Faustem proboden. Faust Markétku opustil, ta v zoufalství zabila své dítě. Faust si uvědomil svou chybu a chtěl, aby Mefistofeles Markétku vysvobodil z vězení. Markétka jeho pomoc odmítla, její duše byla zachráněna. 2.díl ďábel jej zavádí k císařskému dvoru, kde vynálezem papírových peněz pomohl císaři z peněžní tísně, a tak získal jeho důvěru a vděčnost. Poté se spolu s Mefistofelem a umělým člověkem Homunkulem ocitl v mytické době. Prožil klasickou Valpružinu noc, s pomocí věštkyně dostal z podsvětí na svět spartskou královnu Helenu a oženil se s ní. Po smrti svého synáčka Euforiona byl přenesen, Heleniným závojem, do velehor, sestoupil do nížin a pomohl císaři porazit nepřátelské vojsko. Za odměnu dostal část mořského pobřeží. Chtěl tuto půdu zúrodnit a osídlit lidmi, kteří by zde našli nový domov. Zesláblý a slepý, ale pln dalších plánů, zemřel. Tím, že pomáhal lidem, ztratil nad ním ďábel moc a Faustovi duše došla spásy. Friedrich von Schiller [šiler] Loupežníci – drama ze středověku o mstě šlechtického vůdce Karla, mstícího společenské křivdy. Óda na radost – báseň, zhudebnil, Beethoven, hymna EU
28
8. Národní obrození v Čechách Charakteristika doby V 18. a 19.století bylo naše území stále součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie. • Ke změnám pomohla vláda tzv. osvícenských absolutistů, což v případě naší říše , byli Marie Terezie a její syn Josef II. Oba se snažili o přebudování habsburské monarchie tak, aby se vyrovnala vyspělým evropským zemím. Provedli řadu reforem, mezi než patřila všeobecná školská reforma (r. 1774), vydání tzv. tolerančního patentu (r.1781 – svoboda volby náboženské víry), zrušení nevolnictví (r.1781) a omezení cenzury. • Na konci 18.století byl český jazyk v hlubokém úpadku. Němčina byla jazykem nejen úředním, ale mluvilo se jí i ve školách a v běžné komunikaci vyšších vrstev. Češtinu používal pouze venkovský lid a nejchudší městské vrstvy, česká literatura byla zastoupena jen knížkami lidového čtení, jarmarečními písněmi. Spisovná podoba českého jazyka nebyla ustálena vůbec. • Pojem národní obrození označuje složitý historický proces, při němž došlo k zastavení jazykového úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka, ke znovuobnovení české literatury, k položením základů českého novinářství a divadelnictví.
První etapa 70.léta 18.století – počátek 19.století • Cílem bylo zachování existence českého jazyka a vybudování základů svébytné národní literatury. • Zaměření na českou minulost, vyzdvihování její velikosti a slávy.
Jazykověda •
Byly vydávány jazykové obrany, např. F.M.Pelcl vydal v roce 1775 Balbínovu Rozpravu na obranu jazyka slovanského, zvláště českého z roku 1672. • Jazyková obrana = text, který vyzdvihoval slávu Čechů v minulosti, naříkal nad stavem národa a jazyka v současnosti a zároveň protestoval proti bezpráví. Josef Dobrovský • Uměl 12 cizích jazyků, zabýval se matematikou, fyzikou, archeologií a botanikou. Jeho hlavním zájmem byly české dějiny, jazyk a literatura. • Spolutvůrce spisovné normy češtiny, autor dějin českého písemnictví, editor starší české literatury, vydavatel německy psaných časopisů informujících čtenáře o vědeckém, kulturním i náboženském životě v Čechách i na Moravě • Nevěřil v budoucnost českého jazyka, vysoce však oceňoval jeho úroveň v minulosti. Svá díla psal německy nebo latinsky, neboť čeština v jeho době nebyla ještě schopná vědeckého vyjadřování. • Odpůrce pravosti Rukopisu zelenohorského. Německo-český slovník (něm., 2 díly) Zevrubná mluvnice jazyka českého - slova dělí do slovních druhů, vytváří systém vzorů pro skloňování a časování sloves. Základy jazyka staroslověnského (lat.) – základní dílo slavistiky (nauka zkoumající slovanské jazyky)
29
Historie •
Velký rozmachu vědy, která se rozvíjela v osvíceneckých vědeckých společnostech. V Praze vznikla v roce 1774 Soukromá společnost nauk Gelasius Dobner • Vydával staré dokumenty a hodnotil je. Zabýval se zejména kritickým zhodnocením Hájkovy Kroniky české a dokázal její historickou nespolehlivost. František Martin Pelcl • První profesor českého jazyka a literatury na pražské universitě Nová kronika česká – populární 4 dílná kronika, která měla nahradit stále oblíbenou, ale nepřesnou Hájkovu – první pokus o vědecké dílo napsané v době NO v češtině.
Novinářství •
4. února 1719 vyšlo první číslo Pražských poštovských novin. Ty pak vycházely s kratšími přestávkami více než 50 let, většinou dvakrát týdně Václav Matěj Kramerius • Český vydavatel, organizátor národně obrozeneckého snažení Začal vydávat noviny Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Noviny pak řídil až do své smrti. Roku 1789 založil nakladatelství Česká expedice, kde vycházela krásná literatura, která se orientovala na lidového čtenáře a osvětovou práci. Znovu se vydávala díla starších autorů, zejména knížky lidového čtení (rytířské romány, cestopisy)
Divadlo •
Významným činitelem v rozvoji národního sebevědomí bylo divadlo. Jeho centrem v českých zemích byla v 18.století Praha. První stálé divadlo vzniklo adaptací tržnice v Kotcích, na jeho scéně se hrály opery, balet, pantomima a činohra, střídaly se zde zahraniční soubory. V roce 1771 zde zazněla poprvé i čeština, když byla uvedena první hra v češtině – Kníže Honzík, nevzbudila větší ohlas. • Nosticovo divadlo (dnes Stavovské). Večer se zde hrálo pro vznešenější obecenstvo německy, občasná odpolední představení byla hrána česky. • Od roku 1786 se začaly hrát první původní české hry – známou se stala hra Břetislav a Jitka od V.Tháma. • Vlastenci vybudovali v roce 1786 na Koňském trhu (dnes Václavské nám.) proslulé dřevěné divadlo Bouda, které navštívil i císař Josef II. Dostalo do finančních problémů a bylo zbouráno. Pak se hrálo na různých místech Prahy – např. v domě U Hybernů • Skutečně stálou a samostatnou scénu získalo české obecenstvo až v roce 1862 vybudováním Prozatímního divadla. Václav Thám • Dramatik, herec, básník, divadelní kritik, překladatel divadelních her a novinář. Jeho vlastenecké hry, zobrazující výseky z národních dějin, byly velmi oblíbené. Břetislav a Jitka, Vlasta a Šárka, Švédská vojna v Čechách.
Druhá etapa Počátek 19.století – 1830 • Jejím cílem bylo vytvořit základy české vědy a umělecky náročnou literaturu.Vlastenci usilovali o začlenění české kultury do evropského kontextu. • V tomto období se začal uplatňovat preromantismus, propaguje se návrat k přírodě a k dávnověku. Zdrojem inspirace se stává lidová poezie. 30
Jazykověda Josef Jungmann • Byl iniciátorem prvního českého vědeckého časopisu Krok • Svá díla psal česky • Významná byla jeho překladatelská činnost, překládal z francouzštiny (Chateaubriand), angličtiny (Milton) i němčiny (Goethe). Pokoušel se tak dokázat, že čeština je schopná vyrovnat se i s náročným uměleckým textem. Slovník česko-německý (5 dílů) – nejvýznamnější práce, slovní zásobu čerpal ze všech dostupných pramenů : ze starší literatury, z lidové řeči, ze slovanských jazyků, vytvářel nová slova. Slovesnost – učebnice teorie literatury, čítanka s ukázkami z literatury. Historie literatury české – pokus o souhrnný obraz vývoje české literatury. • Inspiroval své přátele k vytváření českého vědeckého názvosloví • Zastánce pravosti Rukopisu královédvorského a zelenohorského.
Rukopisy •
V letech 1817 a 1818 se objevily dva proslulé zlomky větších básnických skladeb, označované podle míst nálezu – Dvora Králové a Zelené Hory u Nepomuku v jižních Čechách. Rukopis královédvorský (RK) – nalezen v kostele ve Dvoře Králové. RK je datován do 13.století. Epické básně čerpají z bájí – např. Záboj a Slavoj, i historie – Oldřich a Boleslav. Jsou vesměs oslavou vítězných bojů nad nepřáteli vlasti. Lyrické písně mají většinou milostný charakter. Rukopis zelenohorský (RZ) – anonymní nález ze Zelené Hory. Obsahoval krátký zlomek o sněmu kmetů a vladyků a další skladbu Libušin soud o dědickém sporu dvou bratří, Chrudoše a Šťáhlava. Je kladen do 9. – 10.století a obsahuje 119 veršů. Dobrovský vyslovil pochybnosti o jejich pravosti. Vědecké důkazů o podvrhu a nepravosti shromáždili v 80.letech 19.století profesoři pražské univerzity – Jaroslav Gebauer,T.G.Masaryk,Otakar Hostinský a Jaroslav Vlček. Rukopisy posílily národní sebevědomí a staly se velkou inspirací pro literární tvorbu – vliv na Máchu, Zeyera, výtvarné umění – Mánes, Myslbek, Aleš a hudbu – Smetana. • Za padělatele Rukopisů jsou považováni Václav Hanka a Josef
Historie František Palacký • Český historik a politik, zakladatel novodobého českého dějepisectví, • zemský historiograf, pověřen sepsáním dějin Království českého, • člen rak. panské sněmovny. • vydavatel edice Archiv český. Autor vrcholného díla NO - Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě - psány původně německy – zachycuje dobu od počátků národních dějin do roku 1526 – nástup Habsburků = konec české samostatnosti, smysl dějin spatřoval ve stálém vztahu s Němci – ať přátelském či nepřátelském, za nejvýznamnější dobu českých dějin považoval husitství, kterému věnoval jeden díl. • Hlasatel austroslavismu - odmítl připojení českých zemí k Německu a vyslovil se pro: federativní uspořádání rak. státu.
Poezie Jan Kollár 31
•
Slovenský evangelický kněz a kazatel, který ve svém díle propagoval ideu slovanské vzájemnosti Slávy dcera – básnická skladba o slovanské minulosti. Osu díla tvoří putování básníka, provázeného Mínou (symbol slovanské vzájemnosti a alegorické představa budoucnosti Slovanů, bohyně Sláva ji věnovala Slovanů jako ochranitelku) a Mílkem (slovanská obdoba Amora) po místech významných pro dějiny Slovanů. Ta jsou symbolizována názvy řek – Sála, Labe, Dunaj, Rýn, Vltava. Nechybí ani obraz slovanského nebe - Léthé ( místo zasloužilých Slovanů) a pekla - Acherón ( místa utrpení nepřátel Slovanů ) . František Ladislav Čelakovský • Český obrozenský básník a překladatel Sběratel folkloru a autor tzv. ohlasové poezie – vzorem je lidová poezie, napodobuje její obsah i formu - Ohlas písní ruských – napodobil ruskou epiku tzv. bylin (básně o bohatýrech), oslavuje hrdinství a sílu, opěvuje vítězství Rusů nad Turky i Napoleonem. Ohlas písní českých – snažil se postihnout ráz českého lidového života, obraz českého venkovského lidu z konce 19.století, převládají v něm skladby lyrické, milostné, žertovné, mnohé z nich zlidověly – Pocestný. K epickým skladbám patří i balada Toman a lesní panna – popisuje střetnutí vášnivé lásky a tajemných přírodních sil. Vychází z pověry, že v noci před sv.Janem Křtitelem mají v lesích a na polích víly a lesní panny nad člověk čarovnou moc.
Třetí etapa 1830 – 1848 • Vedle ojedinělého postoje revolty, jak jej představoval K.H.Mácha, převažoval lidovýchovný ráz. • Toto období bylo dobou romantismu a počátků realismu. • Představitelé : Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben,
Čtvrtá etapa 50.léta 19.století Romantický postoj je postupně nahrazován realistickým zobrazováním skutečnosti a kritickým realismem K.H.Borovského. Představitelé – Božena Němcová, Karel Havlíček Borovský.
32
9. Romantismus ve světové literatuře Charakteristika doby 1. polovina 19. století • Vzniká v době mezi dvěma revolucemi (1789 – velká francouzská a 1848 – revoluční rok v Evropě), které vzbudily velké naděje a touhy po svobodě, obě končí porážkou. Naděje na svobodu, rovnost a bratrství jsou vystřídány napoleonskými válkami, je posílen policejní dozor nad obyvatelstvem, což vede ke zklamání a útěku umělců od reality do světa fantazie. • Název je odvozen od francouzského slova romantique = neskutečný, jako v románu • Prosazuje svobodu jedince, staví do popředí cit, fantasii, vášně, vyzdvihuje idealizovaný středověk • Autoři unikají od přítomnosti a skutečnosti do světa fantazie, do svého nitra a do snu • Hlavní hrdina uskutečňuje vzpouru proti společnosti, která se neumí přizpůsobit. • Hrdina je výjimečný, osamocený, bývá společenský vyvrženec, často se dopouští násilí – loupežník, vrah, kat, žebrák, tulák • Autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou • V dílech převládají city – tragická, platonická láska, nenávist, touha po pomstě • V ruské literatuře se objevuje tzv. zbytečný člověk = člověk, který nenachází smysl života, nudí se, je neschopen činu, opovrhuje okolím
Německo • tzv. poezie modrého květu – modrý květ je symbolem opravdového života, krásy Novalis Zakladatel poezie modrého květu– Modrý květ – nedokončený román, hlavním hrdinou je středověký rytíř hledající modrý květ = smysl života. Hymny noci – básnická sbírka, básně s motivem ztracené lásky, touhy po smrti a oslavou Panny Marie, používá symbolů dne = život a noci = smrt Bratři Grimmové Zabývali se německou lidovou slovesností a mytologií, prosluli jako sběratelé a vydavatelé souboru německých lidových pohádek (Karkulce, Sněhurka, Popelka, aj.)
Anglie George Gordon Byron • Ovlivnil celou evropskou literaturu • Pocházel ze staré aristokratické rodiny, ale jeho otec propil všechen rodinný majetek, • Od dětství kulhal a se svou vadou se nikdy nevyrovnal, žil ve světě knih a svých snů. Věnoval se i sportu - plavání • Většinu života strávil v zahraničí (Řecko, Itálie) • Zemřel na mor, kterým se nakazil, když pomáhal Řekům v boji proti turecké nadvládě Childe Haroldova pouť – moderní epos, autobiografické prvky. Harold je šlechtic, který je zklamán životem a nedokáže se smířit se svým tragickým osudem, putuje Evropou a po Malé Asii, uniká do přírody a ke krásám antiky, zároveň si uvědomuje hrůzy válek, které vše ničí, je deprimován bezprávím, které zažívají porobené národy. Percy Bysshe Shelley Odpoutaný Prométheus – básnické drama, obměna staré antické báje o Hrdinovi, který přinesl lidem oheň, hrdina je vysvobozen přírodou, která zároveň nič tyrana. Mary Shelleyová
33
Frankenstein – první příběh o umělé lidské bytosti, která touží po lásce.Upozorňuje na odpovědnost tvůrce za své dílo. Bram Stoker Dracula – příběh profesora Van Helsinga, který se svými přáteli bojuje proti krvelačnému a charismatickému hraběti – upírovi, který se přestěhuje z Transylvánie do Anglie a jeho obětí se stává dcera Van Helsinga Walter Scott • Sběratel skotských lidových balad • Považován za zakladatele historické povídky a románu. Minulost přibližuje pomocí podrobného a výstižného vylíčení dobové atmosféry Waverley – líčí skotské povstání na konci 18. století Ivanhoe – odehrává se za vlády Richarda I. Lví srdce, v době křížových výprav do Jeruzaléma, který okupují Arabové a úkolem křižáků je osvobodit Svatý hrob (hrob Ježíše). Román je oslavou rytířství a lásky.
Francie Victor Hugo • Ovlivněn dobovou atmosférou, téměř 20 let žije ve vyhnanství, neboť nesouhlasí s Napoleonem III. Autor manifestu romantismu, který nalezneme v předmluvě k jeho historickému dramatu Cromwell. Ve vyhnanství vytvořil cyklus básní Legenda věků – zobrazil vývoj lidstva, vrchol spatřuje v antice, ovlivnil tvorbu J. Vrchlického aj. S. Machara. Chrám Matky boží v Paříži – román, realistické líčení života na dvoře Ludvíka XI., hlavní hrdina – ošklivý, obecně nenáviděný hrbáč Quasimodo, který má ušlechtilou duši, laskavou povahu a milující srdce. Jeho protikladem je kněz Frollo, který jej vychoval. Tragická láska Quasimoda k tanečnici Esmeraldě. Bídníci (Ubožáci) – román, líčí osudy uprchlého vězně Jeana Valjeana, který pomáhá chudým a potřebným, jeho opakem je inspektor Javert, který Valjeana pronásleduje. Valjean se dopustil krádeže chleba, za což byl odsouzen na galeje, odkud uprchl. Při útěku mu pomůže biskup, který ho ochrání před dalším trestem za krádež stříbra, naopak mu stříbrné předměty daruje, čímž probudí ve Valjeanovi jeho lepší já. Valjeana se ujímá malé Kosety, která, když se dozví pravdu o svém vychovateli, ho opouští. Devadesát tři – román, odráží politické poměry na francouzském venkově v době revoluce. Stendhal • Tvoří přechod mezi romantismem a realismem. Jeho hrdinové mají romantický osud vrcholící zpravidla jejich smrtí, nedokáží se začlenit do společnosti, naopak se sní dostávají do konfliktu, jsou nuceni se přizpůsobit, rezignují na své ideály a poté umírají. Červený a černý – psychologický román, červená je symbolem revoluce, odvahy a touhy po lásce, černá symbolizuje církev, pokrytectví a smrt. Hlavní hrdina, Julien, je ochoten udělat cokoli pro svou kariéru, využívá hlavně vztahů se ženami, v závěru začne pohrdat společností, do které se toužil dostat, nenávidí sám sebe, proto odmítne šanci získat milost, je odsouzen k smrti a popraven. Alexander Dumas st. • Autor historických románů, velmi oblíben pro svou schopnost poutavě vylíčit různá dobrodružství, zachytit život na dvoře Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. Tři mušketýři, Hrabě Monte Christo, Muž se železnou maskou.
Rusko Alexandr Sergejevič Puškin 34
•
Ovlivněn ruskými politickými poměry, sympatizoval s děkabristy, kteří chtěli svrhnout cara, byl poslán do vyhnanství na Kavkaz, po návratu žije pod trvalý policejním dohledem, byl vyprovokován k souboji, ve kterém byl těžce zraněn, na následky zranění umírá Evžen Oněgin – veršovaný román, Oněgin je typ zbytečného člověka, přijíždí na venkov, zamiluje se do něj Taťána, on její lásku odmítá, později by ji rád získal, ale Taťána jejiž vdaná, a přes lásku k Oněginovi ho odmítá. Piková dáma – soubor povídek o ruské společnosti, jejím pokrytectví, neschopnosti mladých zapojit se do skutečného života. Michail Jurjevič Lermontov • Dvakrát vypovězen na Kavkaz, obhájce Puškina, po jeho smrti napsal báseň – Na smrt Puškinovu, ve které obžaloval ruskou společnost a cara z vraždy Puškina. Rovněž zahynul na následky zranění v souboji. Démon – básnická poéma, hlavním tématem je myšlenka, že každé zlo se rodí z nedostatku dobra. Démon, symbol zla, chce láskou k Tamaře překonat své prokletí a svou samotu, ale způsobí jen Tamařinu smrt a prodlouží si své prokletí. Hrdina naší doby – příběh zbytečného člověka, šlechtice Pečorina, který marně hledá smysl své existence a není schopen překonat sám sebe.
Polsko Adam Mickiewicz • Jeho tvorba je ovlivněna neustálým bojem Poláků za národní svobodu. Konrád Wallenrod – baladický příběh mladého Litevce, který se stává velmistrem řádu německých rytířů jen proto, aby mohl tento řád zničit a pomstit tak svůj utlačovaný národ. Sám rovněž umírá. Pan Tadeáš – epos o krvavých sporech dvou rodin, které překoná až lásky dvou mladých lidí, Tadeáše a Zošky. Podal obraz polské společnosti v době napoleonských válek.
USA Edgar Allan Poe • Mistr fantastické povídky, zakladatel detektivní novely. Dokázal navodit atmosféru hrůzy, tajemna, využívá symbolů. Havran – básnická skladba, ke které se hlásili mladí autoři na konci 19. století, zejména prokletí básníci. Hlavní tématem je smrt mladé dívky, havran symbolizuje smrt Vraždy v ulici Morgue – detektivní povídka s postavou amatérského detektiva a jeho méně chápavého společníka, vraždí orangutan. Zánik domu Usherů – hororová povídka, obava ze smrti a pohřbení zaživa.
Novoromantismus Konec 19. století – počátek 20. století • Autoři navazují zejména na romantismus, patří mezi nejoblíbenější autory své doby, často jsou považováni za zakladatele triviální literatury Jules Verne • Skutečný průkopník vědecko fantastické literatury, je díla se stala v současnosti skutečností – cesty na Měsíc, ponorky, atomové zbraně, potápění. 20 tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Ukradená vzducholoď Artur Conan Doyle • Považován za zakladatele detektivní povídky, navazuje na Poea, vytváří postavu geniální detektiva Sherlocka Holmese a jeho přítele doktora Watsona, postava
35
Holmese byla natolik oblíben, že jej musel znovu oživit, když jej nechal zemřít v boji s největším nepřítelem Moriarttim. Karel May • Zpracovává tématiku přátelství, věrnosti a lásky, Vinetou, Syn lovce medvědů.
36
10. Romantismus v české literatuře 30. léta – 50. léta 19. století • Objevují se dvě linie 1. Pojetí osvětové, vlastenecká literatura vychovávající Čechy – J.K.Tyl 2. Individuální postoj k tvorbě, záznam pocitů – K.H.Mácha Karel Hynek Mácha • Narozen v Praze v chudé rodině • Po skončení práv nastoupil jako praktikant v Litoměřicích • Znal soudobou romantickou literaturu • Hodně cestoval – Krkonoše, východní Čechy, pěšky Itálie, maloval • Hrál ochotnické divadlo v Kajetánském spolku, kde se seznámil se svou osudovou láskou Lori, kterou nenáviděl, ale nedokázal bez ní žít. Po narození syna Ludvíka se chtěl s Lori oženit, ale zemřel na následky vyčerpání a nachlazení, které si přivodil při pomoci v hašení požáru v Litoměřicích. Jeho svatební den se stal dnem jeho pohřbu. • Do literatury vstupuje německými básněmi ovlivněnými německými preromantiky – Svatý Ivan – zpracovává osudy vyděděnců společnosti, vrahů, loupežníků, poustevníků. Máj – lyricko-epická skladba, děj se odehrává v okolí hradu Bezděz. Vilém je typickou romantickou postavou, je vyřazen z lidské společnosti, z domu je vyhnán otcem, stane se vůdcem loupežníků, mstí se za svedení své milé Jarmily, zabíjí jejího svůdce – svého otce, je odsouzen k trestu smrti. Jarmila ze zoufalství spáchá sebevraždu. Noc před popravou je vyplněna Vilémovým (zároveň autorovým) zamyšlením se nad životem a smrtí. V závěru dochází k ztotožnění autora s Vilémem ve zvolání „Hynku, Viléme, Jarmilo!“. Mácha musel knihu vydat vlastním nákladem, dílo zůstalo jeho současníky nepochopeno, s výjimkou Sabiny, bylo odsouzeno za dovádění pozornosti od vlasteneckých a národních problémů, objevila ho až generace májovců. Obrazy ze života mého – povídkový soubor obsahující povídky s autobiografickými prvky, např. Márinka – tragická láska k chudé dívce, odchází na pěší pouť do Itálie, po návratu se od jejího otce dozvídá, že dívka zemřela. Pouť krkonošská – cestopisná povídka, úvahy o posmrtném životě, v tajemný den se setkává s mnichy, kteří mu odpovídají na jeho otázky vztahující se k lidskému životu, smrti i posmrtnému životu. Kat – zamýšlený čtyřdílný historický cyklus, vznikl pouze 1. díl Křivoklát. Cikáni – inspirace Puškinem, obdiv k nespoutanému životu, cikánským zvykům a svobodě. Karel Sabina • Obdivovatel K.H.Máchy, autor libreta k opeře B. Smetany – Prodaná nevěsta Václav Bolemír Nebeský • Napodoboval Máchovu tvorbu, básník, který přiměl k vlastní tvorbě B. Němcovou Josef Kajetán Tyl • Pocházel z Kutné Hory, svůj život zasvětil divadlu, nejprve působil u kočovné divadelní společnosti, později se stává ředitelem české scény při Stavovském divadle, ale po revolučním roce 1848 má zakázaný pobyt v Praze, navrací se ke své kočovné společnosti, umírá v bídě. • Byl významným novinářem, který se snažil své čtenáře vlastenecky vychovávat, radil jim, jak zvládat různé životní situace, připomínal české dějiny a významné osobnosti. Redigoval časopis Květy. 37
• Propagátor vlastenecké a výchovné funkce literatury. • Navazuje na tradici národního obrození, na tvorbu V. K. Klicpery Povídková tvorba Rozervanec – kritika K.H.Máchy a jeho tvorby, hlavní hrdinové – Karel a Hynek, dvě povahově odlišné postavy. Dekret kutnohorský – historická tématika – posílení významu Čechů na univerzitě, zásluha J.Husa Dramatická tvorba Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka – zachytil starou ševcovskou slavnost a soužití Čechů a Němců. V závěru hry, na ševcovské slavnosti, zazní píseň slepého houslisty, hudbu vytvořil František Škroup, Kde domov můj, která se v roce 1918 stala částí československé státní hymny. Strakonický dudák – báchorka (drama s pohádkovými prvky), příběh Švandy, který se vydává do světa, aby vydělal peníze a získal a uznání, aby se mohl oženit se svou milovanou Dorotkou. V jeho snažení mu pomáhá matka, víla, která mu daruje očarované dudy. Ve světě získává skutečně slávu, na které se přiživí pokrytecký Vocilka, zapomíná však na domov, milovanou Dorotku i své plány. Dorotka s dobrosrdečným Kalafunou se vydávají za Švandou, pomáhají mu v útěku z vězení a zaslouží se o to, aby vystřízlivěl ze své slávy a zachránil si tak život. Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – trilogie z českých dějin, ve které vyzdvihuje význam husitství pro české dějiny. Karel Jaromír Erben • Při studiích se setkal s Fr. Palackým, který mu zajistil místo archiváře města Prahy, vliv na jeho tvorbu má především Fr.L.Čelakovský, po jeho vzoru začal sbírat ústní lidovou slovesnost – České pohádky (Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda), Prostonárodní české písně a říkadla. Vydával starší českou literaturu – Komenský, Hus, kroniky. Lidová slovesnost ho inspirovala k napsání básnické sbírky Kytice – jednotlivé básně nejprve vycházely samostatně, později byly souborně vydány. Základním námětem je provinění a následný trest, nejčastěji zachycuje vztah mezi matkou a dětmi, některé tresty jsou nepřiměřeně kruté – Polednice, Vodník, jindy dostává hrdina šanci na nápravu – Poklad, Záhořovo lože. Sbírku tvoří 12 balada 1 pohádka – Zlatý kolovrat. Božena Němcová • Je již ovlivněna realismem, který se v jejích dílech prolíná s romantismem. Realisticky zachycuje zvyky, mezilidské vztahy, poměry ne venkově, život jednotlivých vrstev společnosti, ale její konce jsou stále romantické – povídky končí smírem, nápravou pohřešků, vítězí dobro – ovlivněna pohádkami, které sbírala, ale i řešení osobních problémů, neboť její život nebyl příliš poklidný a šťastný, proto alespoň o štěstí píše. Babička – povídka, romantické prvky : příběh tragické lásky Viktorky, idealizovaná postava babičky, která má jen dobré vlastnosti, vztahy mezi babičkou a kněžnou. Realistické prvky – líčení života na venkově v průběhu jednoho roku – lidové zvyky. Divá Bára – nebojácná dívka, která se odlišuje od svého okolí, je nenáviděna okolím poté, co pomůže své přítelkyni od nechtěného ženicha ji vesničané zavřou do márnice, která začne hořet. Báru zachrání zamilovaný myslivec. V zámku a v podzámčí – příběh kněžny, která miluje jen sebe sama a svého psíka, nevidí bídu a utrpení ve svém okolí, vše se změní v okamžiku, kdy přežije smrtelnou nemoc .
38
11. Realismus ve světové literatuře 2. polovina 19.století • Typizace postav – na příběhu jednotlivce je zobrazen život určité společenské vrstvy • Hrdina se v průběhu děje vyvíjí, často přechází z jednoho díla do druhého • Autor je vypravěčem příběhu, snaží se objektivně zachytit skutečnost • Autoři si vybírají prostředí středních vrstev společnosti, kritizují nedostatky společnosti – kritický realismus • Zobrazovanému prostředí se přizpůsobují i výrazové umělecké prostředky – hovorová řeč, slang, nářečí • Žánrově nejvíce autorům vyhovuje román
Naturalismus • • •
Krajní směr realismu, používá teorie dědičnosti vlastností, které se částečně mění pod vlivem prostředí a výchovou. Autoři zobrazují život nejnižších společenských vrstev Za hlavního představitele a teoretika je považován E.Zola.
Francie Honoré de Balzac [balzak] • Zprvu píše podprůměrné romány (dobrodružné), neúspěch přičítá špatnému nakladateli. Zakoupil tiskárnu, ve které chtěl vydávat klasiky, ale dostal se dluhů, které splácel svým usilovným psaním.Úmorná práce mu podlomila zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti. • Dílo tvoří více než 40svazkový nedokončený cyklus Lidská komedie - dobový obraz francouzské společnosti, kde jakýkoli cit je považován za slabost a lidské vztahy a mravní hodnoty jsou přepočítávány na peníze. Šagrénová kůže – kouzelná kůže, která splní svému majiteli jakékoli přání, ale postupně se zmenšuje. Eugénie Grandetová – příběh dívky, jejíž štěstí a lásku chce otec obětovat kvůli penězům. Otec Goriot – zachycuje tragiku otcovské lásky schopné obětovat cokoli, aby se dcery dostaly do vznešené společnosti. Goriot, bývalý úspěšný obchodník, nyní žije opuštěný v penzionu. Nevděčné dcery se za něj stydí. O Goriota se stará student Rastignac, který odsuzuje chování dcer, ale pod vlivem uprchlého zločince se mění, vítězí v něm ctižádostivost a touha po kariéře. Goriot umírá v chudobě, sám a opovrhován. Lesk a bída kurtizán – dobrodružné líčení propojení společenských špiček s podsvětím. Gustave Flaubert [flobér] • Svá díla pomalu a pozorně propracovával, stal se mistrem v zobrazování lidských vášní, citových vztahů. • Nemoc a osamění v něm posilovaly pesimistický pohled na svět. Jedinou hodnotu nacházel v umění. Paní Bovaryová - psychologický román, příběh romanticky založené ženy, která nenachází uspokojení ve všedním manželství s venkovským lékařem. Chce poznat opravdovou vášeň, uniknout z hlouposti pokrytectví své doby, touží po vzrušujícím životě. Podniká milostná dobrodružství. Její iluze mizí a končí její sebevraždou – otráví
39
se. Její manžel, který nic netušil, je zlomen její tragédií a ztrátou majetku a zanedlouho rovněž umírá. Bouvard a Pécuchet (Písaři)– nekončeno, pokus zobrazit s humorem a nadsázkou život dvou snílků a vynálezců, kteří se snaží změnit svět k lepšímu, ale jejich pokusy končívají katastroficky. Émile Zola • Hlavní představitel a teoretik naturalismu, román by měl být vystavěný na vědeckém základě, autor by měl nestranně předkládat fakta a charakter postav formovat pouze vlivem prostředí a dědičnosti. • Bojoval za sociální spravedlnost, obzvláště v románovém cyklu Tří měst: Lurdy, Řím a Paříž Rougon-Macquarty (Přírodopis a sociální historie jedné rodiny za druhého císařství) – cyklus 20 experimentálních románů, jejichž postavy jsou determinovány prostředím a dědičností; s přesností přírodovědce vylíčil klima druhého císařství. Jednotlivé romány zachycují různá sociální prostředí Zabiják – líčí zhoubný vliv alkoholu. Hlavní hrdina je těžce zraněn při pádu ze střechy, nemůže se vrátit ke svému povolání, pokrývač, cítí se zbytečným a propadne alkoholu, postupně mu propadá i jeho manželka, přicházejí o veškerý majetek a jednou záchranou je dcera Nana. Nana – volné pokračování románu Zabiják, příběh Nany, která se stala prostitutkou, aby uživila svou rodinu.
Anglie Charles Dickens • Ve svých románech podal obraz anglického života v 19. století, ukázal velkoměstský život v Londýně, útočil na sociální nespravedlnost a na základě vlastních životních zkušeností se často zabýval osudy dětí bez domova a rodiny. • Zle nesl otcovy dluhy a jeho vězení, už ve 12 letech pracoval v továrně. Ve svých 24 letech se ocitá na vrcholu své slávy. Věnoval se i herecké práci v ochotnickém divadle. Známé bylo jeho předčítání příběhů ve formě přednášek. Oliver Twist – román o životě nešťastného sirotka, David Copperfield – román s autobiografickými prvky Kronika Pickwickova klubu – příhody pana Samuela Pickwicka, zakladatele klubu, a jeho tří přátel, kteří se společně odjíždějí z Londýna na venkov poznat život. Prožívají řadu komických a dobrodružných příhod. Idylický obraz „staré dobré Anglie“ se střídá s vylíčením sociální nespravedlnosti, se zachycením podvodů a vyděračství i s kritikou britského soudnictví. Poslední cestu podniká pan Pickwick jen se svým výřečným sluhou. Klub zaniká, dva členové se ožení a pan Pickwick se usazuje v novém domě.
Rusko Nikolaj Vasiljevič Gogol Revizor – komedie o lidské hlouposti, podlézavosti a pokrytectví ruské společnosti. Hlavní hrdina Chlestakov je omylem považován za revizora z Petrohradu, od radních dostává řadu úplatků, aby zamaskovali své prohřešky, Chlestakov úplatky přijímá a rychle odjíždí, neboť má strach z prozrazení, po jeho odjezdu přijíždí pravý revizor a z dopisu, který Chlestakov napsal svému příteli a která si poštmistr přečetl se všichni dozvídají, jak je napálil. Fjodor Michajlovič Dostojevskij • Pracoval na ministerstvu obrany, věnoval se překladatelské činnosti (Balzac), pro účast v pokrokovém hnutí byl odsouzen k smrti, až na popravišti byl omilostněn a 40
převezen do vězení na Sibiř. Tamější pobyt plný utrpení v něm vyvolal ztrátu víry v lepší uspořádání společnosti. Po propuštění odchází do ciziny, kde se věnuje literární práci, po návratu do vlasti se věnuje novinářské činnosti. • Je považován za jednoho ze zakladatelů psychologického románu. Zločin a trest – román, hlavní hrdina je student Raskolnikov, který se rozhodne zavraždit stařenu, zabývají se lichvou, chce tak získat peníze, které potřebuje na studium, stařena všem ubližuje s přesvědčí sám sebe, že pro nikoho nemá cenu a že ji všichni nenávidí. K vraždě se připlete i stařenina sestra, kterou musí Raskolnikov rovněž zabít. Svůj zločin se nepřipouští, není dopade, ale po čase, zásluhou přítelkyně Soni, si uvědomuje hrůznost svého činu a jde se sám udat. Je odsouzen k trestu, který si vykonává na Sibiři, kam ho doprovází i Soňa. • Problematika zločinu a trestu je autorovým oblíbeným tématem. Dochází k názoru, že největším trestem pro člověka je jeho špatné svědomí a doživotní výčitky. Bratři Karamazovi – drama zpracovávající tématiku otcovraždy a následného hledání viníka mezi syny. Jednotliví synové jsou zcela odlišní a každý vyznává jiné ideály, po vraždě otce své názory postupně mění, někteří se uchylují k víře v boha, jiní do svého nitra. Vrahem je nevlastní syn, který chtěl svým činem dokázat neexistenci spravedlnosti a boha. Potrestá jej svědomí a spáchá sebevraždu. Zápisky z mrtvého domů – deníková próza inspirovaná pobytem ve vězení a ve vyhnanství. Lev Nikolajevič Tolstoj • Pocházel ze staré šlechtické rodiny, byl ovlivněn myšlenkami osvícenství, snažil se žít v souladu s přírodou, proto opouští Moskvu a žije na venkově, kde se snaží zlepšit podmínky života nevolníků, snaží se je i vzdělávat. Zabýval se i pedagogikou. Ve svých dílech se zaměřil na vykreslení osobnosti hrdinů, pravdivé zobrazení doby, ve které žili a vliv historických událostí na životy těchto lidí. Vojna a mír – 4 dílný román, ukazuje osudy ruské společnosti na počátku 19. stol. na pozadí evropských dějin. Zabývá se rodinným životem hrdinů románu – rodinou Rostovových, Bolkonských a Pierra Bezuchova, příběhy hrdinů se propojují s jednáním historických postav – Napoleon, car Alexandr, Kutuzov, s vylíčením historických událostí (bitvu u Slavkova, tažení do Ruska, bitva u Borodina, požár Moskvy) a s politickými úvahami. Anna Karenina – psychologický román, osudy hlavní hrdinky, která se tragicky zamiluje do mladého důstojníka, opouští svého manžela, ale nedokáže opustit své dítě. Její milenec ji jen využije, ale nechce se vázat a Annu opouští, ta ztrácí poslední smysl života a spáchá skokem pod vlak sebevraždu.
Polsko Henryk Sienkiewicz • Pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, pobýval v Americe, obdivoval tamější technický pokrok, ale kritizoval společenské poměry. • Získal Nobelovu cenu za literaturu, velký ohlas měly jeho historická díla, která měla sloužit k posílení národního sebevědomí. Quo vadis – román o životě a pronásledováni prvních křesťanů za římského císaře Nera Křižáci – zobrazuje boj Poláků proti řádu německých rytířů a jejich konečnou porážku v bitvě u Grunwaldu v roce 1410 (Žižka)
USA Mark Twain
41
•
Vykonával řadu povolání, především novinář a humorista, procestoval USA, Středomoří, Německo, cesta kolem světa Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna – dětští hrdinové, kritický pohled na Ameriku, hovorový jazyk, čerpá ze zážitků z dětství.
42
43
12. Generace májovců Charakteristika doby 50.-60. léta 19.století • po porážce revoluce 1848 – doba tzv. Bachova absolutismu – „čas za živa pohřbených“, je spojen s četnými policejními opatřeními se snahou zlikvidovat český národní život • Ke kulturním iniciativám, jež se snažily čelit tomuto stavu, se řadí mj. založení deníku Národní listy, vznik Sokola ( tělovýchovná jednota, zakladatelem byl Miroslav Tyrš, Umělecké besedy ( středisko českých umělců, zakladatel Vítězslav Hálek) nebo otevření Prozatímního divadla (1862) a započetí stavby Národního divadla (1868).
Májovci • • • •
•
Mladí spisovatelé se tak veřejně přihlásili ke K.H.Máchovi, v jehož díle spatřovali to, co sami prožívali – rozpor mezi velkými a vznešenými ideály a nemožností je uskutečnit K nejdůležitějším rysům jejich programu patřil odvrat od minulosti k přítomnosti, rozhled po evropské kultuře, snaha o zobrazení skutečnosti, volání po umělecké svobodě, úsilí o sociální rovnost. Mladá literární generace seskupená kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy vystoupila na veřejnost v roce 1858 vydáním almanachu. Ze starších autorů do almanachu přispěli B.Němcová, K.Sabina a K.J.Erben. Byli první velkou literární skupinou druhé poloviny 19.století, která usilovala o modernizaci české literatury. Odmítali se spojovat pouze s domácí kulturou a požadovali větší návaznost na evropskou literaturu, obdivovali nejen Máchu, Němcovou, Havlíčka, ale také Huga, Poea, Mickiewicze. Představitelé : Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Adolf Heyduk, Václav Šolc, Rudolf Mayer, Karolína Světlá, sympatizoval s nimi Jakub Arbes.
Národní listy • • •
deník, založený a vydávaný Juliem Grégrem V dubnu 1941 zastaveny nacisty. K redaktorům patřili např. J. Neruda, V. Hálek, K. a J. Čapkové, V. Dyk.
Jan Neruda • český básník, novinář a prozaik, divadelní, literární a výtvarný kritik • Redaktor deník Národní listy a beletristických časopisů Květy. • Narodil se v Praze v rodině vojenského vysloužilce. Jeho otec si zřídil obchůdek na Malé Straně. Matka si přivydělávala posluhou. Na gymnázium se seznámil s V.Hálkem. Po maturitě vystřídal několik zaměstnání. Rozhodl se pro dráhu spisovatele a novináře. • Známé jsou jeho milostné vztahy, které ovlivnily jeho tvorbu – první láska se jmenovala Anna Holinová, vřelý poměr měl ke K.Světlé, k předčasně zemřelé Kateřině Macháčkové, v pozdním věku k Anně Tiché. Svůj staromládenecký život si zpestřil několika cestami do ciziny – do Paříže, na Balkán, do Egypta, Itálie a severního Německa. Poezie 44
Hřbitovní kvítí – autorova prvotina, která vyprovokovala odmítavou kritiku.Vyjadřuje zklamání ze současného života i literatury, vyjadřuje bolesti a touhy mladého člověka. Protestuje proti nespravedlivému majetkovému rozvrstvení společnosti. Kritika vyvolala 10 letém odmlčení. Knihy veršů – sbírka rozdělena do 3 částí. K nejpůsobivějším patří verše věnované matce, otci a Anně. Objevuje se i sociální tématika Písně kosmické – sbírka postihuje vztah člověka a kosmu, vyjadřuje naději a víru v příznivou budoucnost Díky této sbírce se Neruda stává uznávaným básníkem Balady a romance - Záměrně zaměňuje pojmy balada – užívá ho pro mnohdy humorně laděnou báseň a romance – pro tragicky končící skladbu. Básně dělí do tří oddílů – příběhy s biblickou tématikou, příběhy o mezilidských vztazích a příběhy s českou tématikou. Prosté motivy – sbírka intimních zpovědí stárnoucího básníka, jedná se o jakýsi deník. Podle čtyř ročních období jsou verše rozděleny do čtyř částí, do nichž se promítá běh lidského života. Zpěvy páteční – sbírka vyšla posmrtně zásluhou J.Vrchlického. Básně jsou oslavou národního boje za svobodu, vyjadřuje i jisté obavy o budoucnost národa.
Novinářská činnost •
Psal především povídka a fejetony (drobný žánr umělecké publicistiky, který poutavou a vtipnou formou pojednává o nejrůznějších aktuálních otázkách společenského, kulturního i soukromého života, napsal jich více než 2 000), které vycházela převážně v Národních listech, poté byly vydávány souborně knižně. Všímal si v nich politického života, reagoval na národní události, zabýval se otázkami sociálními a kulturními, ale neopomínal ani zážitky z cest. Žerty hravé i dravé – soubory fejetonů
Próza Arabesky – soubor povídek zachycujících zajímavé lidi z okraje pražské společnosti. Trhani – rozsáhlejší povídka se sociální tématikou. Čerpá ze života dělníků na stavbě železniční trati – trhani = trhači skály. Povídky malostranské – 13 povídek inspirovaných vzpomínkami na rodnou Malou Stranu, na postavy a figurky, které tu prožívaly své každodenní konflikty, osudy humorné a laskavé ( Hastrman), tragické (Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku).
Drama •
Neruda se pokoušel i drama. Dosti úspěšné byly jeho situační komedie např.Prodaná láska. Za zákulisí divadel a že života výrazných hereckých osobností jeho doby jsou Divadelní táčky – soubor úvah a příběhů z divadelního prostředí Vítězslav Hálek • Za svého života oslavován jako největší básník • Přivydělával si jako soukromý učitel v rodině zámožného pražského advokáta Horáčka, jehož dcera Dorotka se stala Hálkovou celoživotní láskou, manželkou a inspirací v tvorbě. • Věnoval se žurnalistice a literatuře. Od založení Národních listů v nich pracoval jako redaktor, psal hlavně fejetony a literární a divadelní kritiky.
45
• •
Byl také společensky činný, působil v Umělecké besedě, redigoval edici původních a přeložených románů Slovanské besedy. S Nerudou vydával v letech 1865 – 1872 časopis Květy. V jeho tvorbě převládá optimismus a snaha harmonizovat vztahy lidí.
Poezie Večerní písně – lyrická sbírka plná optimismu, radostí, napsaná zpěvnou formou. Láska je chápána jako nejvyšší hodnota lidského života, otevírá srdce a spolu s krásou přírody dává člověku pocit jistoty a naplnění. Časté je vyjádření nálady večera a noci. V přírodě – básně, ve kterých zachytil krásu české přírody s jejími barvami, vůněmi i zvuky .Život v přírodě umožňuje uskutečnit lidskou touhu po svobodě a rovnosti. Hálkovy verše byly často zhudebňovány – např. B.Smetanou.
Próza Muzikantská Liduška – příběh nešťastné dívky, která se poté, co byla přinucena k sňatku pro peníze, pomine na rozumu. Na vejminku – příběh o narušených vztazích mezi starým otcem a jeho sobeckými dětmi Poldík rumař – příběh o pískaří, který se obětavě stará o chlapce ženy, kterou kdysi nešťastně miloval.(Rumař je člověk, který odvážel stavební suť).
Drama Král Vukašín – tragédie ze srbských dějin 14.století, obhajoba národní nezávislosti.Touto hrou byla zahájena činnost Prozatímního divadle Karolína Světlá • vlastním jménem Johana Rottová, provdaná Mužáková • Představitelka venkovské i městské prózy. Narodila se v pražské obchodnické rodině Rottových, v níž se jí dostalo německé výchovy. Teprve její domácí učitel a pozdější manžel Petr Mužák ji seznámil s českým prostředím a českou literaturou. Silně na ni zapůsobilo přátelství s B.Němcovou. Umělecké jméno Světlá přijala podle rodiště svého muže – Světlé v Podještědí, kam jezdívala na letní pobyty. • Povídky čerpají z prostředí pražské měšťanské společnosti. Staví kriticky ke světu, ve kterém se narodila a který dobře znala z domova a z jiných měšťanských salonů, pobuřovalo ji mravní pokrytectví této společnosti, nesmyslná výchova dívek. První Češka – hrdinka povídky Jitka se vzepře rodinnému prostředí a své matce, která ji brání ve vzdělání. • Nejdůležitější část prací Světlé tvoří tzv.ještědské prózy. Podle jejího názoru je venkovský lid mravně výš než pražská měšťanská smetánka, a proto se snažila zachytit jeho charakter. Hlavní postavou ještědských próz bývá žena, odhodlaná obětovat vlastní štěstí pro blaho jiných. Vesnický román - vypráví o nešťastném manželství a nenaplněné lásce Antoše Jírovce, který přichází jako čeledín na statek starší ovdovělé rychtářky. Z úcty a vděčnosti se s ní ožení, ale život s žárlivou a sobeckou ženou je pro něj nesnesitelný. Rychtářka umírá a Sylva jí před smrtí slíbí, že se za Antoše nikdy neprovdá, pak odchází pracovat jako ošetřovatelka nemocných do kláštera, zlomený Antoš umírá. Kříž u potoka – hlavní postavou románu je Evička Kantůrčice – ústředním tématem této novely je vliv lásky venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií v Praze podlehne svodům města, ale díky Enefě se nakonec mravně obrodí.
46
Frantina – román o selce, která obětuje svou lásku ve prospěch společnosti. Svého milého, o němž se dozví, že je loupežníkem, v předvečer svatby zabije a sama rovněž spáchá sebevraždu. Adolf Heyduk • Člen okruhu kolem almanachu Máj Hořec a srdečník – sbírka básní inspirovaná přírodou, milostným a rodinným životem Cimbál a husle – sbírka básní inspirovaná slovenskou lidovou poezií Václav Šolc • Nedokončil studia a kočovnou společností putoval po Čechách. Prvosenky – Zobrazil prostředí městské chudiny, oslavoval práci. Rudolf Mayer • Básník sociálního zaměření V poledne – sociální balada, která vyšla v almanachu Máj. V ponurém prostředí kotelny rozvíjí topič svůj monolog – vidí protiklad blahobytu svého „pána“ a vlastní bídu a trpký osud, poznamenaný smrtí dítěte a ženy. Cítí trpkost, ví, že má právě svého pána v moci, neboť by mohl způsobit výbuch ohromného kotle. Nakonec si uvědomuje, že zbavení se jednoho tyrana by svět nezměnilo a ustupuje od osobní pomsty Jakub Arbes • Spisovatel a novinář, tvůrce žánru romaneto = kratší prozaický útvar; základem je fantastický či dobrodružný příběh, ne jehož začátku stojí zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která se odhaluje racionálním postupem a často za pomoci vědeckých poznatků. Autor názvu je J.Neruda. • redaktor Národních listů, dramaturg Prozatímního divadla, novinář a spisovatel. • Byl vůdčí osobností pražské umělecké bohémy, scházející se v pivovaru U Svatého Tomáše (E.Vojan,M.Aleš, L.Stroupežnický, J.S.Machar, A.Sova) Svatý Xaverius – romaneto, vypráví o mladíku Xaveriovi, pro kterého se smyslem života stává rozluštění a pochopení záhady skryté v obraze sv.Xaveria v malostranském chrámu sv.Mikuláše. Xaverius si stanoví cestu k pokladu. Na domnělém místě za Prahou začne kopat, ale zděsí se ohně a přízraku sv.Xaveria. Z místa proto utíká. Příběh vypráví novinář, který se s Xaveriem setkává ve vězení, kam se omylem dostane. Než novinář stihne prokázat Xaveriovu nevinu, mladík ve vězení umírá. Newtonův mozek – romaneto, ve kterém hrdinové díky stroji času mohou podniknout cestu do minulosti, aby v ní objevili nikdy nekončící sled násilí a sociální nespravedlnosti. Štrajchpudlíci – o dělnících v pražských barvírnách prádla. Zajímavou součástí jeho tvorby jsou studie o výjimečných osobnostech – E.A.Poe, K.Sabina aj., které shrnul do knih Nesmrtelní pijani a Záhadné povahy.
47
13. Generace ruchovců a lumírovců 70. – 80. léta 19.století
Ruchovci • •
Označováni též jako škola národní. Kladli důraz na národnostní tematiku, navazovali na myšlenky národního obrození. Snažili se řešit aktuální problémy národní a sociální. • Základ tvoří spisovatelé, kteří r. 1868 vystoupili v almanachu Ruch, vydaného na počest položení základního kamene Národního divadla. Později se sdružovali kolem časopisu Osvěta. • Chtěli vytvořit národní literaturu, podřídili cíle literatury národnímu zápasu, a navázali tak na národní obrození. Obnovují v literatuře historickou tématiku ( doba husitství) a myšlenku slovanské vzájemnosti, vlastenectví a zájem o venkov. • Představitelé : E. Krásnohorská, J. V. Sládek, S. Čech a L. Quis. • Blízko k této skupině měli V. Beneš Třebízský a A.Jirásek. Eliška Krásnohorská • vlastním jménem Alžběta Pechová • autorka lyrických i epických básní inspirovaných lidovou poezií - K slovanskému jihu, próz pro dospívající dívky – Svéhlavička • libretistka oper B. Smetany – Hubička, Čertova stěna, Tajemství, • propagátorka ženského emancipačního hnutí (zakladatelka první dívčí školy v Rakousku Minerva) • překladatelka romantické poezie i prózy – Puškina, Mickiewicze, Byrona, Ladislav Quis • Český prozaik, novinář a překladatel z němčiny • V Knize vzpomínek zachytil národní a kulturní život 50. až 70. let 19. st. v Praze i na venkově. • Vydavatel díla K. H.Borovského, K. J. Erbena, F. L. Čelakovského, J. Nerudy. • Sběratel ústní lidové slovesnosti – Český Honza – přepracované lidové pohádky. Svatopluk Čech • Ovlivněn vlastenecky založeným otcem. 20 let vydával měsíčník Květy, v němž otiskl většinu svých prací. Poezie Husita na Baltu – připomíná světovou slávu a bojovnost husitů Evropa – alegorická báseň, Evropa je název lodi, na níž odjíždějí vězni – revolucionáři – do vyhnanství. Názorové spory mezi nimi vrcholí zkázou lodi. Slávie – alegorická báseň, Slávie je opět název lodi, na které se shromáždí zástupci slovanských národů, semknou se pod vedením Rusa a přemůžou vzbouřenou posádku, čímž zachrání loď. Ve stínu lípy – čtenářsky nejoblíbenější dílo. Obsahuje 7 povídek, vypravěči – představitelé českého venkova, kteří se scházejí pod lipou u hostince a svým vyprávěním si krátí nedělní odpočinek. Próza • vytváří postavu Matěje Broučka – povrchní bojácný a hloupý maloměšťák
48
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – kritika umělců žijící pouze pro umění beze smyslu pro realitu (lumírovci) i společnosti, která vyznává povrchní názory a nechápe umění. Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15.století – román, v němž staví zbabělost a vychytralost svých současníků do protikladu s obětavostí, hrdinstvím a vlastenectvím husitů.
Lumírovci • •
Škola kosmopolitní seskupení kolem časopisu Lumír, který založili J. Neruda a V. Hálek,a redigoval J. V. Sládek. • Prosazovali svobodu umělecké tvorby, usilovali o světovost české literatury (i soustavnými překlady starší i současné světové literatury • Do české literatury uvedli poprvé francouzské symbolisty a prokleté básníky. • Navázali na májovce, byli obviňováni z nedostatku vlasteneckého cítění. • Představitelé : J. Vrchlický,J.V.Sládek a J.Zeyer Josef Václav Sládek • Začínal jako redaktor almanachu Ruch, přiklonil se ke skupině lumírovců, redaktor časopisu Lumír ( řídil ho více než 20 let). • Po maturitě studoval přírodní vědy, současně však studoval i cizí jazyky a literaturu. Studium přerušil odjezdem do Ameriky. V USA působil jako vychovatel, učitel, redaktor krajanského listu i jako dělník na stavbě železnice. Poznal obě strany života v Americe, velkou občanskou svobodu v protikladu s rasovou diskriminací a snahou o vyhlazení původního indiánského obyvatelstva. Po návratu do vlasti pracoval v redakci Národních listů, později se stal profesorem angličtiny. • Zajímal se lidské nitro a mezilidské vztahy, měl schopnost proniknout do dětského vnímání světa, je považován za zakladatele moderní poezie pro mládež Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky. • Překládal z ruštiny, polštiny, angličtiny a španělštiny, nejcennější je přebásnění 33 Shakespearových dramat. Básně – sbírka odráží bolestný zážitek ze smrti ženy po necelém roce manželství, dojmy z Ameriky – osudy indiánských kmenů – báseň – Na hrobech indiánských, Jiskry na moři – vzpomínky na zemřelou manželku, oslava české krajiny. Jaroslav Vrchlický • vlastním jménem Emil Frída • Průkopník moderních uměleckých směrů v české literatuře. • Byl také překladatel z 18 národních literatur • Dětství prožil převážně v Ovčárech u Kolína u svého strýce faráře. Doma i za hranicemi se mu dostalo vysokých poct. Poezie Zlomky epopeje – básnický cyklus epických sbírek inspirovaný V.Hugem (Legenda věků). Snažil se zachytit vývoj lidstva. Tématicky se pravidelně opakuje období starověku a jeho mýtů, antické báje, středověké legendy.Jednotlivé části vznikaly v delším časovém odstupu. Cyklus obsahuje i české náměty – Šárka, Legenda o sv.Prokopu,aj. Selské balady –obraz boje sedláků proti panskému útisku v 15.-18.století – Kozina Drama Práce čerpají především z historických a mytických látek Noc na Karlštejně – historická veselohra z doby vlády Karla IV. Trilogie Hippodamie: – melodrama, čerpá z řeckých mýtů, hudba Z.Fibich 49
Drahomíra – tragédie čerpající z raných českých dějin o rozporu mezi Drahomírou a sv.Ludmilou o výchovu sv.Václava a Václavem a Boleslavem o trůn. Julius Zeyer • Přestavitel novoromantismu • Mnoho cestoval – po Evropě i Orientu. • Rozčarován národní malostí uchyloval se ke zpracování mýtů, bájí a pověstí různých kultur, v nichž nalézal ideály krásy, ušlechtilosti, cti, hrdinství. Poezie Vyšehrad- pět výpravných básní, postavy Libuše a jejích sester, příběh dívčí války. Karolínská epopeja – hrdinské zpěvy o družině Karla Velikého Próza Román o věrném přátelství Amise a Amila – odehrává se ve středověké Francii.Amil zachránil svého přítele Amise – očarovaného valkýrou, kterou si vzal za ženu, musí však zabít své děti. Nezaváhá ani na okamžik, děti opět oživí Panna Marie. Dům U tonoucí hvězdy – vypravěč se setkává v Paříži s umírajícím Slovákem. V domě, kde muž bydlí, poznává další podivínské osoby. Dům shoří, jeho obyvatelé umírají. Drama • látku převážně čerpal z české historie. Sulamit – biblický příběh z dvora krále Šalamouna Radúz a Mahulena – romantická pohádka situovaná do bájné slovenské krajiny, láska je schopná překonat nenávist a smrt. Hudební doprovod J. Suk
50
14. Realismus v české literatuře Charakteristika •
•
Realistický přístup ke skutečnosti se objevuje již na počátku 19. století v díle B. Němcové – Obrazy z okolí Domažlického, kde popisuje regionální život a zvyky prostých venkovanů. Kritický postoj ke světu zaujímá zejména K. H. Borovský kritiku carská samovlády vložil do Obrazů z Rus, kritika habsburské monarchie se objevuje v epigramech, v Tyrolských elegiích. Realistické prvky obsahuje i tvorba májovců – sociální nespravedlnost, život lidí – J. Neruda . Ve druhé polovině 19. století se objevuje požadavek, aby literatura zobrazovala skutečnost věrně a pravdivě. Tento požadavek splnili svojí tvorbou autoři z konce 19. století.
Vědečtí realisté •
Skupina vědců působících na pražské univerzitě a přispívajících do časopisu Atheneum, která začala přehodnocovat stav dosavadních vědeckých oborů. V 80. letech rozpoutali boj o pravost tzv. Rukopisů, ve kterém prokázali jejich nepravost. Iniciovali vydávání Ottova slovníku naučného. Tomáš Garrigue Masaryk – Otázka sociální – kritika marxismu, Rusko a revoluce – nedůvěra v carské Rusko ani v revoluci, Za války a ve válce – vylíčení zahraničního odboje, formování státu. Otakar Hostinský – hudební kritik, Jan Gebauer – jazykovědec.
Realismus v historické próze •
Autoři se snaží věrně zachytit minulost, vycházejí z historických pramenů, často jsou ovlivněni dobou národního obrození – jejich díla mají tendenci idealizovat český národ, zejména dobu husitskou – vliv F. Palackého. Zikmund Winter • Učitel dějepisu v Rakovníku a v Praze • Autor řady odborných publikací o české historii - 14. – 17. století • Vědecká práce v archivech ho inspirovala ve jeho tvorbě, píše převážně povídky Mistr Kampanus – historický román, vypráví o vědci, básníku a rektorovi pražské univerzity Janu Campanu Vodňanském. Objektivně líčí události počátku 17. století stavovské povstání, bitvu na Bílé hoře i popravu českých stavů na Staroměstském náměstí. Hlavní hrdina se marně snaží zachránit univerzitu před nástupem jezuitů, končí sebevraždou. Alois Jirásek • Učitel dějepisu v Litomyšli a v Praze. • Měl malířské nadání – přátelství s M. Alšem • Vytvořil nejucelenější a nejrozsáhlejší obraz českých dějin – od mytických dějin po rok 1848. Ovlivněn Fr. Palackým • Romány mají bohatý děj, podrobně přibližují dobovou atmosféru Prózy s tématikou nejstaršího období dějin Staré pověsti české – inspirován kronikami, zvláště Hájkovou kronikou ze 16. století
51
Prózy doby husitské Mezi proudy – vznik a předpoklady husitství za vlády Václava IV. Proti všem – vrchol husitského hnutí Bratrstvo – doznívání husitství na Slovensku – hnutí bratříků – Jan Jiskra z Brandýsa Husitský král – nedokončeno, osudy a vláda husitské krále Jiřího z Poděbrad Próza z doby pobělohorské Temno – název románu se stal symbolem pro dobu pobělohorskou. Kniha líčí morální a kulturní situaci českého národa době protireformačního útisku ze strany Habsburků, který je představován osobou fanatického jezuity Ant. Koniáše. Psohlavci – zachycuje konec 17. století, Chodové pod vedením Jana Sladkého Koziny usilují o obnovení chodských výsad, zprvu cestou jednání, pak cestou odporu. Odboj je potlačen a Jan Sladký je popraven, před svou smrtí vyzývá na Boží soud největšího nepřítele Chodů, pána Langera, který skutečně po roce umírá – Jiráskova fikce. Próza z doby národního obrození F. L. Věk – pětidílný román, zobrazuje přelom 18. a 19. století, na historickém pozadí zobrazuje osudy dobrušského kupce F.L.Věka (Heka). Sleduje obrozenecký proces v Praze i na venkově. Setkáváme se zde i s řadou dalších historických postav – V.Thám, V.K.Klicpera. vrchol národní hrdosti spatřují Češi v korunovaci nového českého krále – Leopolda. Próza s tématikou revoluce 1848 Filosofská historie – odehrává se v Litomyšli a v Praze, zachycuje život studentů, do nějž výrazně zasáhne revoluce v roce 1848, jejich odvaha a vlastenectví je v kontrastu s chováním ustrašených dospělých, kteří mladé odsuzují za nezodpovědnost a neúctu k autoritám. Drama Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – husitské období Lucerna – vlastenecká tématika, symbol češství – lípa, kterou venkované brání proti panstvu, báchorka – pohádkové bytosti – vodníci
Realismus ve venkovské próze •
Na přelomu 19. a 20. století se hlavním námětem tvorby stává svět vesnice. Autoři řeší otázky generačních sporů, zobrazují postavy toužící po majetku. Často zachycují vztah venkova města, zobrazují venkov podstatně realističtěji. Autoři často zachycují své autobiografické zážitky, popisují prostředí jim blízké, ve kterém vyrůstali nebo, kde žijí, pro větší autentičnost používají místní nářečí. Karel Václav Rais • Pracoval jako učitel, měl hluboký vztah k lidem, měl rád svůj rodný kraj – Podkrkonoší. • Ve svých povídkách zobrazil rozkládající se rodinné vztahy, spory dětí s rodiči, moc peněz, touhu po panském životě a osudy těch, kteří se nemohou bránit – děti a staří lidé. Výminkáři, Rodiče a děti – povídkově soubory, jejichž námětem jsou rodinné spory motivované touhou po bohatství. Klalibův zločin – příběh muže, které tyranizován ženou a tchýní, dopouští se přestupku, je odsouzen, po návratu z vězení pozná, že ho žena nemiluje, a že ani jejich dítě není jeho. V rozrušení zabije svou ženu. Zapadlí vlastenci – oslava národních buditelů na venkově – kněží, učitelé. Teréza Nováková
52
•
Pokračovatelka K. Světlé. Zaměřila se na východní Čechy. Děj soustředila kolem jedné postavy a snažila se o postižení lidových náboženských a myšlenkových proudů. Maloměstský román – životní osudy dcery K.H.Borovského – Zdeňky, která se snaží prospět národu a obětuje své vlastní štěstí. Jiří Šmatlán – osudy tkalce, hledače „boží pravdy“ = spravedlivého světa. Jindřich Šimon Baar • Kněz působící na Chodsku v okolí Domažlic. Tamější život zachytil v románové trilogii : Paní komisarka – pobyt B.Němcové na Domažlicku, Osmačtyřicátníci – rok 1848, Lúsy – spor o obecní lesy = lúsy
Realismus v dramatu •
Je spjat s Národním divadlem. Autoři jsou ovlivněni světovým realismem – Ibsen, Gogol. • Nejčastějším námětem je život venkova a tamější mezilidské a mezigenerační vztahy, které určují peníze. Ladislav Stroupežnický • Dramatik a dramaturg Národního divadla Naši furianti – obraz jihočeské vesnice, kde se vede spor o ponocného, který zasahuje do lásky dvou mladých lidí. Autor zachytil vztahy na vesnici a jednotlivé povahové vlastnosti – nadutost, vychloubačnost – starosta Dubský, životní moudrost – vysloužilý voják. Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová – historické komedie s postavou humanistického bohéma M. Dačického z Heslova Gabriela Preissová • Situovala příběhy svých her na Slovácko, čemuž odpovídá i nářečí Gazdina roba – tragédie venkovské švadleny, která odchází od svého muže l milenci a jde s ním za prací, jejím plány na lepší život se nenaplní, lidé jí opovrhují a ona spáchá sebevraždu. Její pastorkyňa – stará mlynářka Kostelnička zabije novorozené dítě své nevlastní dcery, aby ji zachránila před pohrdání a nenávistí okolí. Vilém a Alois Mrštíkové • Jsou považováni za nejvýznamnější představitele realistického dramatu Maryša – sociální drama – tragédie, v níž je ukázána síla peněz a předsudků tehdejší společnosti. Rodiče donutí dceru Maryšu, aby si vzala Vávru. Otec a matka myslí na peníze místo na Maryšu a její štěstí. Vávra je stárnoucí vdovec se třemi dětmi, Maryšu nemiluje, jde mu jen o věno nevěsty. Maryša se nakonec podřídí přání rodičů, její otec si pak přeci uvědomí, do čeho Maryšu nutí a rozhodne se Vávrovi Maryšino věno nevydat. Po dvou letech se vrací z vojny bývalý Maryšin milý Francek, setkává se s provdanou Maryšou a přemlouvá ji, aby s ním utekla. Maryša ho omítá, bojí se o Francka a poté, co ho Vávra postřelí, rozhodne se k tragickému činu, nasype Vávrovi do kávy jed a otráví ho. Po vraždě se ke všemu přiznává. Rok na vsi – románový cyklus, který se dočkal divadelního zpracování, zachycuje život venkovanů – práce, zvyky, vztahy.
53
15. Moderní umělecké směry ve světové literatuře na přelomu 19. a 20.století Společensko – historická situace • • • •
Konec 19.století je ve znamení velkých změn vedoucích ke katastrofickým představám, chaosu a dezorientaci. Růst sociálních problémů vytvářejí společenské klima plné pesimismu a beznaděje. Každodenní realita je vystavena ostré kritice. Období je spojováno s nejistotou, neklidem, často se mluví o krizi myšlení a kultury vůbec. Společenská situace se odrazila i v literatuře, a to hlavně rozmanitostí stylů, směrů a žánrů.
Umělecké směry •
Jejich hlavním rysem je individualismus, požadavek absolutní osobní svobody tvorby i života, popírání umělecké tradice, někdy až anarchismus.
Impresionismus – směr, který původně označoval výtvarnou orientaci volné skupiny mladých malířů. Název je odvozen od obrazu Clauda Moneta – Imprese vycházejícího slunce.V literatuře jde o zachycení okamžitého, neopakovatelného smyslového vjemu, dojmu, nálady ,mozaiky barev, krajiny v proměnách. Autoři se snaží oslovit všechny čtenářovy smysly. Představitelé : P.Verlaine, F.Šrámek, V.Mrštík, A.Sova Symbolismus – vzniká v opozici vůči „smyslově povrchnímu“ impresionismu a „popisnému“ naturalismu. Základním uměleckým prostředkem se stává nepřímé pojmenování pomocí symbolu, náznaku, obraznosti. Vychází z vnitřního světa tvůrce, z jeho přání, snů. Autoři nechávají čtenáři prostor na fantazijní dotvoření obrazu. Prosazuje se zejména v poezii, která je velmi podmanivá a působivá, často se vyznačuje snahou po dokonalosti. Využívá hudebnosti veršů. Představitelé : P.Verlaine, E. A. Poe, Ch. Baudelaire, J. A. Rimbaud, K. Hlaváček, O. Březina Dekadence – literatura vyjadřující pohrdání společností, měšťanskou morálkou a kulturou, provokativně používá tabuizovaná témata – erotika, morbidita, neuctivý vztah k Bohu, oslava Satana, kult smrti, opovržení životem, únik z reálného světa k mystice, snům. Autoři často usilují o čisté umění, které by vedlo k další umělecké činnosti. Představitelé : Ch. Baudelaire, O. Wilde, J. Karásek ze Lvovic, K. Hlaváček Civilismus – obdiv k technice, modernímu způsobu života, lidské práce, vědy. Využívá nových forem – volné členění textu, prozaizace poezie – volný verš (není ustálen počet slabik ani přízvuk. 54
Představitelé: W. Whitman, S. K. Neumann Prokletí básníci – nepochopeni současnou kritikou a čtenáři. Důvod – odmítali či zesměšňovali dobově platně mravní a náboženské hodnoty a normy. Vedli provokativní bohémský život a snili o ideální a čisté tvorbě. Představitelé : P. Verlaine, Ch. Baudelaire,J. A .Rimbaud
Hlavní představitelé Charles Baudelaire • Francouz • Nesouhlasil s druhým manželstvím své matky, odmítá měšťáckou společnost, vedl bohémský život (alkohol, drogy, milenka tmavé pleti). • Živil se jako kritik a překladatel. Květy zla – hledá krásu v ošklivosti, zobrazil rozpolcenost člověka, ve kterém neustále zápasí dobro a zlo, provokuje svou otevřeností, zamýšlí se nad smyslem umění a společenským postavením umělce. Sbírka vyniká bohatou obrazotvorností, fantazií, smyslovostí, citlivostí. Po vydání byl autor a dva nakladatelé odsouzeni k pokutě za urážku veřejné mravnosti a náboženství. Autor musel 6 básní vyřadit Paul Verlaine • Francouz. • Pod vlivem svého mladého přítele Rimbauda opustil úřednické místo a rodinu, pod jeho vlivem propadl alkoholu, vedl bohémský život. Za postřelení Rimbauda byl na 2 roky uvězněn. Básnické umění – programová báseň, zformoval principy symbolismu (náznakovost, hudebnost). Moudrost – obrací se ke katolictví a dává se na cestu pokání. Saturnské básně– pocity beznaděje, inspirace přírodou, zvukomalebnost. Jean Artur Rimbaud • Francouz. • Geniální dítě. Měl časté spory s matkou,které vedly k jeho útěkům. V Paříži se setkává s Verlainem. Spolu uprchli do Belgie, kde jej Verlaine postřelil. Poté se toulá Evropou, obchoduje se zbraněmi. Propadl alkoholu a drogám. • básnicky tvořil mezi 15. – 19. rokem života. Jeho tvorba je plná obraznosti, metafor, zvuků a barev, je postavena na osobních zážitcích, snech a fantazii. Jeho básně vycházely časopisecky. Iluminace – básnická sbírka, kterou vydal po autorově smrti P.Verlaine. Básně Opilý koráb – symbolický obraz básníka a jeho tvorby, Samohlásky – jednotlivé hlásky jsou spojeny se zvuky, Spáč v úvalu – protiválečná báseň. Oscar Wilde • Angličan. • Mistr společenské konverzace, poutal pozornost svým stylem oblékání i chováním, za své výstřední milostné vztahy byl odsouzen na 2 roky do vězení. Obraz Doriana Graye – jediný román. Příběh mladíka, kterému se vyplní přání a začne za něj stárnout jeho portrét, do kterého se odráží i jeho zlá a krutá povaha. Má obavy z odhalení tajemství svého portrétu, který se rozhodne zničit a tím zabíjí sám sebe. Zachytil vývoj nitra, duše. Úvahy o smyslu života a morálce.
55
Šťastný princ a jiné pohádky – pohádka jako únik před světem plným bezcitnosti a krutosti, často jsou obrazem společnosti, ve která vládne násilí, majetek a krutost, které se jedinec snaží marně změnit, a proto umírá. Ideální manžel, Jak je důležité míti Filipa – komedie postavené a konverzační a situační komice. Balada o žaláři v Readingu – reakce na uvěznění. Edgar Allan Poe • Američan. • Jeho soukromý život byl velmi chaotický, plný neúspěchů, po smrti své milované manželky propadl alkoholu. Je považován za zakladatele detektivní, hororové a fantastické literatury. Vraždy v ulici Morgue – první detektivní povídka, vraždí opice. Zánik domu Usherů – obavy z pohřbení zaživa. Dokázal vyvolat pocit hrůzy a tajemnosti. Havran – báseň, smutný námět – smrt krásné Lenory, dialog truchlícího básníka s havranem (krkavcem) o neodvratnosti smrti a zániku a pomíjivosti krásy a života. Využívá zvukomalebný refrén, připomíná krákání havrana a navozuje smutek. Walt Whitman • Američan. • Dává poezii nový obsah, oslavuje každodenní život, všední věci, využívá zejména volného verše. Průkopník civilismu. Stébla trávy – básně oslavující moderní život, civilizaci, krásu a radosti život, americké prezidenty. Alexandr Alexandrovič Blok • Rus • Představitel symbolismu Verše o krásné dámě – básnická sbírka, opěvuje ženství, lásku k nadpozemské bytosti Dvanáct – poema, obraz historické katastrofy v Rusku, téma občanské války, 12 rudoarmějců vraždí své odpůrce při své cestě zasněženým městem. Alfred Jarry • Francouz • Představitel symbolismu • Žil bohémským životem plným výstředností, výtržností a mystifikace • Autor divadelních her, považován za předchůdce absurdního dramatu Král Ubu – původní název Poláci, vznikl celý „ubuovský“ cyklus plný černého humoru, karikatura omezenosti a hamižné tuposti otce Ubu, který svrhne polského krále a poté zavede v zemi nesmyslnou hrůzovládu. Nadsamec – román, jehož hrdinou je superman André, který najde ve stroji na lásku svůj jediný vhodný protějšek, který svou silou zničí, ale sám při tom zahyne. Poukazuje na nelidskost a odcizení výtvorů moderní kultury.
56
16. Moderní umělecké směry v české literatuře na přelomu 19. a 20. století Společensko – historická situace • • • •
Rozvoj průmyslu přináší migraci obyvatel do měst. Česká společnost konce 19.století prochází řadou přeměn. Stupňuje se národně politický zápas s Vídní a radikalizuje se inteligence a dělníci. Vzrůstá nacionalismus, anarchismus i antisemitismus. Zesílila protičeská persekuce a zatýkání. Po vypuknutí 1. světové války museli čeští vojáci bojovat v rámci rakouské armády proti svým tradičním přátelům. Prohlášením samostatnosti v říjnu roku 1918 byly položeny základy k budování demokratického Československa.
Umělecké skupiny Česká moderna – Manifest České moderny – publikován v časopise Rozhledy, za autory jsou považováni J.S.Machar, F.X.Šalda, podpis připojili další umělci – O.Březina, A.Sova, V.Mrštík, aj. Hlavní programové body : • Rozchod s dřívější generací – lumírovci, ruchovci, realismus. • Ostrá kritika politika mladočechů. • Boj za práva dělníků a žen. • Prosazení všeobecného hlasovacího práva. • V umění prosazení individualismu a uznání kritiky jako umění. • Literatura může být národní a přitom nemusí být vlastenecká – návaznost na Nerudu • Skupina měla jen krátké trvání. Moderní revue – seskupení českých dekadentů, odmítali všechny dosavadní morální a estetická normy, záliba v nechutných tématech, pocit úpadku, opovržení přízemní každodennosti. Vynikající grafická úprava textů. Šéfredaktorem časopisu Moderní revue byl Arnošt Procházka. Představitelé : Jiří Karásek ze Lvovi a Karel Hlaváček. Nový kult – seskupení českých anarchistických buřičů. Spojuje je negativní postoj vůči společnosti, anarchismus, antimilitarismus (odmítání války), sociální cítění, civilismus (obdiv k technice a s tím spojenému způsobu života). Tato generace neodmítá tvorbu starších autorů. Centrum byla vila S.K.Neumanna na Olšanech a časopis Nový kult. Představitelé : S.K.Neumann, F.Šrámek, V.Dyk, F.Gellner, P.Bezruč Almanach na rok 1914 – odmítají Českou modernu, dekadenci a symbolismus, obrací se ke světu moderní civilizace. Autor nemá být individualitou, ale občanem. Představitelé : bratři Čapkové. Hlavní představitelé Josef Svatopluk Machar
57
•
pocházel z Kolína, asi 30 let působil ve Vídni jako úředník, udržoval velmi úzké kontakty s Čechami, spoluautor Manifestu České moderny. Od vzniku ČSR generální inspektor čs.armády .V závěru života se rozchází s T.G.Masarykem pro své krajně pravicové názory, odchází do ústraní. Confiteor I – III – (zpovídám se) – společenské a politická lyrika, odsouzení falešné měšťácké morálky a politiky. Jakási autorova zpověď, ve které převládá nedůvěra ke společenským hodnotám Tritium Vindobona – (Žalozpěvy z Vídně) vliv Ovidia, vyjadřuje lásku k vlasti Zde by měly kvést růže – kritika otrockého postavení žen Magdaléna – veršovaný román. Svědomím věků – básnický cyklus, inspirovaný tvorbou Vrchlického a Huga, prochází dějinami a hledá výjimečné osobnosti, ztělesnění lidského ideálu. Otokar Březina • zasáhla ho smrt obou rodičů • působil jako učitel na Moravě • byl samotář, ale udržoval kontakt s děním v Praze, podepsal Manifest České moderny • jeho básně často připomínají náboženské meditace • byl symbolistou světového významu Tajemné dálky – sbírka, v níž se odráží jeho neradostné dětství, ztráta rodičů, chudoba i nenaplněná milostná touha. Svítání na západě – titul sbírky je tzv.oxymóron = protimluv, západ = práh mezi životem a smrtí, může být svítáním čili vysvobozením z pozemského utrpení. Bolest a smrt jsou prostředky poznání utajené podstaty života. Ruce – ruce lidí = symbol duchovního sbratření, svou prací, krví a smrtí vykupují svět. Antonín Sova • ovlivněn smrtí matky a dalším manželstvím otce • představitel impresionismu a symbolismu, dosáhl evropské úrovně Květy intimních nálad – impresionisticky laděná sbírka přírodní lyriky Z mého kraje – od společnosti uniká do svého rodného kraje, výrazná hudebnost veršů. Zpěvy domova – reakce na 1.světovou válku, láska k vlasti, obavy o osud národa. Karel Hlaváček • pocházel z dělnické rodiny • velmi nadaný sportovec • malíř a ilustrátor pro Moderní revue • předčasná smrt na TBC Sokolské sonety – zdůrazněn pozitivní vztah k životu, zdraví, pravdě Mstivá kantiléna – 12 balad, motiv povstání zchudlých nizozemských geusů. Viktor Dyk • novinář, za vlastenecké projevy vězněn • po válce politická činnost, byl zvolen senátorem • tragická smrt –zahynul v Jaderském moři • básník, prozaik a dramatik • představitel anarchistických buřičů Milá sedmi loupežníků – balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě, vliv romantismu
58
Krysař – novela, čerpá ze staré německé pověsti o krysaři, za osvobození města od krys nedostal zaplaceno, a proto zvukem píšťaly odvedl do propasti všechny obyvatele města – kromě dítěte a blázna = naděje na nový život. Zmoudření dona Quijota – drama, inspirován Cervantesem, don Quijote po prohlédnutí = zmoudřením ztrácí smysl života a umírá. František Gellner • bohémský život, provokatér v životě i umění • redaktor Lidových novin v Brně – ilustrátor, karikaturista, básník, redaktor • po odchodu na frontu v roce 1914 se ztrácí, prohlášen za nezvěstného Po nás atˇpřijde potopa! – výsměšný postoj vůči společnosti, hovorová řeč, otevřenost. Fráňa Šrámek • sblížil se se skupinou okolo S.K.Neumanna, uvězněn za účast na studentských demonstracích • 1.světovou válku prožil na různých frontách • Po válce názorově blízko bratrům Čapkovým • představitel impresionismu i v próze a dramatu a vitalismu Života bído, přec tě mám rád – vliv anarchismu, vojenská témata, slavná báseň Píšou mi psaní – ostře antimilitaristická, odbojná Modrý a rudý - odpor proti válce, báseň Raport – forma vojenského hlášení, paralela umírajícího vojáka a koně. Stříbrný vítr – impresionistický román, příběh dospívání studenta Jeníka, střet se společností, plnou přetvářky a lži. Konflikt čistého mládí a necitelného světa dospělých lze překonat pomocí hlasu „stříbrného větru“ = symbol věčného mládí a naděje. Měsíc nad řekou – impresionistická divadelní hra, ostrý kontrast světa synů a dcer, okouzlení životem a přírodou, zachycení momentální atmosféry. Petr Bezruč • pracoval jako poštovní úředník Slezské písně – básně nejprve vycházely v časopisech. Hlavní téma – obraz národnostního a sociálního útisku slezského lidu, výzva ke vzpouře, autorova autostylizace do barda vymírajícího kmene – báseň Já, báseň Červený květ = symbol vzpoury, srovnává sebe sama s květem kaktusu, nový typ sociální balady – Maryčka Magdonova Stanislav Kostka Neumann • organizátor uměleckého života • vila na Olšanech centrum anarchistických buřičů, vydává jejich časopis Nový kult • spolupracoval s Moderní revue • žil ve Vídni,10 let na Moravě, jeho tvorba je ovlivněna vitalismem a civilismem • 1.sv. válku prožívá na frontě, po válce vstupuje do KSČ • Po 2.sv.válce se jeho tvorba stává vzorem komunistického básníka • Prošel složitým uměleckým vývojem od anarchismu, dekadence a symbolismu přes civilismus a kritický realismus až k proletářské poezii Satanova sláva mezi námi – vliv symbolismu a dekadence, utiskovaný lid nenachází Boha, ale Satana jako symbol vzpoury, síly a radosti Kniha lesů, vod a strání – naturalismus, vitalismus – okouzlení přírodou, radost ze života, parafráze modliteb Nové zpěvy – civilismus, oslava technických vynálezů, velkoměsta, volný verš. Rudé zpěvy – proletářská poezie.
59
Zamořená léta – doba okupace.
17.Téma světové války v české a světové literatuře 1.světová válka • •
způsobila v celé Evropě hluboký společenský a duchovní otřes. Zobrazování válečné tématiky si klade za cíl vylíčit válečné hrůzy a varovat před nimi, řada autorů se po válce angažuje v protiválečném hnutí po skončení válečných hrůz propuká nadšení a radost, což dokládá vlna vitalismu (oslava života).
Odraz 1.světové války v české literatuře legionářská literatura tradiční kronikářský způsob vypravování, rozměrné epopeje, autobiografické prvky, druh literatury faktu. Legionáři byli skuteční účastníci bojů, kteří působili v legiích, zejména na východní frontě. Rudolf Medek • účastník bitvy o Zborova (r.1917) Anabáze – pentalogie, líčí formování legií, boje, bitvu u Zborova, cestu legií přes Sibiř a Vladivostok domů. satirický pohled na válku Jaroslav Hašek • vedl bohémský život • názorově blízko k anarchismu • časté střídání zaměstnání • jeho tvorba je prostoupena velkou mystifikací a recesí • zakladatel Strany mírného pokroku v mezích zákona – parodie na předvolební praktiky politických stran • pracoval v redakci Svět zvířat – vymýšlel nové živočichy • za války přeběhl na ruskou stranu, později působil jako politický pracovní Rudé armády • po návratu do ČR se stáhl do ústraní (Lipnice), kde píše a diktuje své nejvýznamnější dílo Můj obchod se psy , Trampoty pana Tenkráta – předválečné soubory povídek Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky – povídkový soubor, ve kterém se poprvé objevila postava Josefa Švejka Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – humoristický román, přeložen téměř do 60 světových jazyků, osobitá kompozice (uvolněný sled volně řazených epizod, spojnicí je postava Švejka), prvky humoristické epiky (časté Švejkovy monology, dialogy a vyprávění) i soudobé věcné dokumentární prózy (citace vojenských dokumentů, lidových písní, vyhlášek, novinových článků). Švejkovy osudy po odvodu, v průběhu cesty na frontu a do zajetí, Román zůstal nedokončen, neúspěšně se o dokončení pokusil novinář K.Vaněk. Román je obrazem krutosti a nesmyslnosti války se skvěle vypracovanými lidskými typy :Švejk – někdy se jeví jako stoprocentní blb, jindy jako moudrý chytrák, současně mazaný i naivní, směšný i vysmívající se, dokonale realizuje jakýkoli rozkaz, čímž demaskuje jeho absurditu, jeho 60
přehnaná loajalita tudíž neomylně směřuje k destrukci řádu. Další lidové typy : nenažraný a životu zcela odcizený Baloun, hostinský Palivec, Nadřízení – poručík Dub, polní kurát Katz, nadporučík Lukáš – vesměs omezení, ztělesněním hlouposti, nadutosti, kariérismus. Hašek dokonale využívá jazyka - klišé, fráze, sarkasmus, vulgarismy, vojenský slang, germanismy
Odraz 1.světové války ve světové literatuře Erich Maria Remarque • V 18 letech odveden na frontu • Po válce vystřídal řadu zaměstnání – učitel, prodejce náhrobků, automobil. Závodník • Jeho literární úspěch je založen na napínavém ději, dobré charakteristice postav, antimilitaristickém a antifašistickém postoji Na západní frontě klid – zpráva o generaci zničené válkou, záznam osudů skupiny gymnazistů,kteří dobrovolně odcházejí na frontu, procházejí tvrdým výcvikem plným šikany, nastupují do bojů, všichni si uvědomují zrůdnost války, kde proti sobě stojí lidé, kteří se vidí poprvé v okamžiku, kdy se musí zabíjet, Všichni umírají, jako poslední umírá vypravěč příběhu Pavel , který umírá v okamžiku.kdy přichází zpráva, že na západní frontě nastává mír. Cesta zpátky – volné pokračování, návrat domů, pocit vnitřní prázdnoty, ztráta smyslu života a neschopnost žít jako ostatní lidé, kteří nejsou poznamenáni válkou. Tři kamarádi – oslava přátelství a lásky, obraz poválečného Německa a přípravy na další válku. Romain Rolland • Nositel Nobelovy ceny za literaturu Petr a Lucie – novela, shakespearovský motiv tragické lásky mladých lidí, obžaloba války, náhodné setkání dvou mladých přerůstá v lásku, s jejíž pomocí chtějí zapomenout na válku, umírají pod troskami kostela po bombardování Paříže Henri Barbusse Oheň – román, v němž s dokumentární přesností a upřímností vylíčil život vojáků na frontě a v zákopech, nemá ústředního hrdinu, kolektivní hrdina, bojová četa prožívá různá epizody na frontě i o dovolené, hlavní myšlenka – podobná ničivá válka se už nesmí konat Ernest Hemingway • Nositel Nobelovy ceny za literaturu • Za 1.světové války odchází jako dobrovolník k sanitním oddílům na italskou frontu, kde byl těžce zraněn • Pracoval jako novinář v Paříži • Za španělské občanské války pracoval jako dopisovatel v Madridu • 2.světovou válku prožil v Tichomoří a v Anglii, účastnil se vylodění spojenců v Normandii • Po válce žil zejména na Kubě v Havaně • V závěru života trpěl depresemi, které vyústily sebevraždou • Ve své tvorbě hledal pravdu o člověku, kterého zachycoval v mezních situacích, staví je tváří v tvář smrti, aby mohli projevit svou odvahu • Náměty pro svá díla čerpal ze svého života, z prostředí lovu zvěře, boxu, dostihů, býčích zápasů, rybolovu • Člen tzv.ztracené generace, která byla poznamenána válkou a marně se snaží smysluplně žít. Sbohem armádo – autobiografický příběh lásky zraněného amerického vojáka a anglické zdravotní sestry Komu zvoní hrana – příběh se odehrává v době španělské občanské války, intenzivní milostný příběh, který se odehrává během dvou dnů, Američan Robert splní svůj úkol, i když
61
ví, že může zemřít. Ve skupině partyzánů nachází svou lásku Marii. Je smrtelně zraněn a umírá.
2.světová válka • • • • • •
Nejkrvavější válečný konflikt v dějinách lidstva. Ovlivnila politický i umělecký vývoj celé druhé poloviny 20.století a je inspiračním zdrojem dodnes. Bezprostřední reakce : oslava vítězství, boje proti fašismu Umělecky velmi působivé a čtenářsky oblíbené jsou romány z věznic, koncentračních a zajateckých táborů Válka je zobrazována s větším časovým odstupem, kde autoři vyzdvihují vliv války na psychiku člověka Objevují se i satirické pohledy na válku Oblíbená je i dokumentární zpodobení války
Odraz 2.světové války v české literatuře Poezie Josef Čapek - Básně z koncentračního tábora František Hrubín - Hirošima – básnická sbírka,která upozorňuje na nebezpečí nové války Jaroslav Seifert - Přilba hlíny – zážitky z války a z května 1945, Vějíř Boženy Němcová,Světlem oděná,Kamenný most – básnické sbírky, které vznikají za války, pracovává tématiku, která je blízká Čechům –básně o Praze Próza • válka je zobrazována v několika vlnách • 1.vlna – silně autobiografická, dokumentace válečných hrůz či svědectví účastníků • 2.vlna - 0. až 60.léta – zájem autorů o analýzu vnitřního světa hrdinů, • 3.vlna – 70. a 80.léta- odstup válka je zobrazena na pozadí vzpomínek na dětství
1.vlna Jan Drda Němá barikáda – soubor povídek, obrazů bojů na barikádách, doba heydrichiády, Květnové povstání, osvobození, zachycuje hrdinství obyčejných lidí, kteří se ocitají v mezních situacích (Pancéřová pěst, Němá barikáda,Vyšší princip) Julius Fučík • redaktor Rudého práva, literární a divadelní kritik • ortodoxní komunista, podporoval Gottwalda a Stalina – V zemi,kde zítra již znamená včera – reportáž ze SSSR • za ilegální činnost v komunistickém odboji nacisty zatčen a popraven Reportáž psaná na oprátce – jedna z nepolemičtějších knih české literatury. Text je sestaven z motáků, psaných Fučíkem roku 1943 ve vězení gestapa v Praze na Pankráci. Po roce 1945, pro zdůraznění role KSČ , vytvořen kult Fučíka , který se stává vzorem pro mladou generaci Reportáž sloužila jako dokument o nelidskosti fašistů a svědectví o poměrech v nacistickém vězení. Někteří kritici zpochybňovali autentičnost textu a skutečnosti popravy Fučíka.Až v 90.letech vychází úplné vydání – Fučík spolupracoval s gestapem, ale kniha je patrně autentickým dílem, o předchozí úpravy textu se zasloužila Gusta Fučíková v zájmu KSČ.
2.vlna Arnošt Lustig
62
•
pochází z pražské židovské rodiny, v 15 letech musel opustit z rasových důvodů školu, prošel Terezínem, Osvětimí, Buchenwaldem, uprchl z transportu smrti • později pracoval jako reportér a režisér Čs.rozhlasu a reportér Mladého světa, scénárista Čs.státního filmu • 1968 odjel do exilu v Izraeli a posléze v USA • V 90.letech se vrací do ČR • Jeho celoživotním námětem je válka a židovská tématika – základní téma = člověk vytržený z normálního běhu života, ocitá se v mezních situacích, neustále přepracovává starší texty Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – novela inspirovaná skutečnou událostí, roku 1943 nacisté zatkli v Itálii několik bohatých Židů,slíbili jim, že pokud vydají svůj majetek, budou propuštěni, všichni jsou však v Osvětimi zavražděni, krásná Kateřina se v okamžiku po odhalení podvodu rozhodne pro symbolický odpor a zastřelí před plynovou komorou německého důstojníka. Nemilovaná.Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. – tragický příběh terezínské prostitutky Král promluvil, neřekl nic – román o osudech Židů Ladislav Fuks • Téma – válka a její vliv na psychiku lidí, pocity strachu z blížícího se konce, využívá symbolů, hlavní hrdinové jsou svým strachem pronásledováni a trpí deviací Pan Theodor Mundstock – pražský Žid se za války snaží úsporně a systematicky připravit na všechny eventuality života v lágru, trpí schizofrenií – vede hovory se svým fiktivním dvojníkem Munem. Jeho život je ukončen zcela absurdně – umírá pod koly německého auta při přechodu na shromaždiště k odsunu. Autor klade důraz na zachycení vnitřních stavů. Spalovač mrtvol – pan Kopfrkingl, původně solidní zaměstnanec krematoria, vzorný otec a milující manžel, se vlivem nacismu vnitřně zcela změní, stává se udavačem přátel a chladnokrevným vrahem svých nejbližších, nakonec zešílí. Prvky hororu. Film – J.Herz, 1967 Bohumil Hrabal Ostře sledované vlaky – novela, železniční elév Miloš Hrma ve stanici Kostomlaty na konci války ztrácí svůj milostný komplex. Při svém hrdinském činu, vyhodí německý vlak, ztrácí svůj komplex, dokazuje, že je opravdový muž, ale zároveň umírá. Filmově zpracováno, režie J.Menzel, zisk Oskara – 1968 Josef Škvorecký Zbabělci – autobiografické rysy románu, který vzniká v letech 1948-49. Zachycuje poslední dny války, 4. – 11.května 1945, v maloměstě, Kostelci (Náchod), dny jsou zachyceny očima mladíka, Danny Smiřický, autenticky vylíčil antihrdinství – postupně se mění v hrdinství, bezstarostnost členů mladé generace. Do kontrastu staví pseudohrdinství jejich otců. Pravdivě vyjádřil průběh osvobození. Využívá hovorového jazyka. Kniha je veřejně odsouzena, zakázána, vyšla znovu až v roce 1964. Jan Otčenášek Romeo,Julie a tma – baladická milostná novela, z období heydrichiády, tragický příběh dvou mladých lidí - Petra a Židovky Ester, autor klade důraz na psychologie osob, obžaloba fašismu a rasismu.
3.vlna Ota Pavel • vlastním jménem Ota Popper • z pražské židovské rodiny • po válce novinář, sportovní reportér • od roku 1964 těžká duševní choroba
63
Dukla mezi mrakodrapy,Plná bedna šampaňského - reportáže a povídky se sportovní tématikou, důraz neklade na sportovní výkony, ale na lidský charakter, mravní sílu Smrt krásných srnců – hlavní hrdina tatínek Leo Popper, obchodní cestující, který se snaží zajistit dostatek jídla pro své syny, kteří mají nastoupit do transportu, dostatek jídla jim má pomoci překonat tuto dobu, jediné maso, které pro své syny sežene je srnčí, musí zastřelit své milované srnce. Děj se odehrává v krásném okolí Berounky a Buštěhradu. Jak jsem potkal ryby- vzpomínky na dětství, které trávil u Berounky, kde s otcem a převozníkem chytali ryby a jejich snem bylo chytit zlaté úhoře. Vystupuje zde jako „Prdelka“, pro svého tatínka nachytá úhoře jako dárek před jeho odchodem do transportu. • Obě díla zfilmoval Karel Kachyňa • Jeho díla jsou plná vzpomínek na dětství, Berounku a křivoklátské lesy, povídky jsou poetické, s hlubokým vnímáním přírody, lidí a zvířat, využívá jednoduché kompozice, humoru a tragikomičnosti.
Odraz 2.světové válka ve světové literatuře • zachycení krutosti • častá tématika holocaustu • rozbor psychiky • nepatetický pohled zdola ruská literatura • zpočátku dokumentární hledisko, později oslava hrdinství, výjimečnost sovětských vojáků, pompézní bojové scény, Boris Polevoj Příběh opravdového člověka – dokumentární román o letci, který se zřítil a těžce se zranil v boji s Němci, ale silou vůle překoná všechny problémy (jsou mu amputovány obě nohy) a vrací se na frontu , do bojů. Michail Šolochov • změna pohled na válku, historická věrohodnost, nepatetické hrdinství Osud člověka - řidič Andrej Sokolov přežije s vypětím všech sil německé zajetí, uniká a vrací se zpět do boje. Po válce se navrací domů, ale zjišťuje, že nikdo z jeho rodiny nepřežil. Nový smysl života nachází , když se ujímá válečného sirotka Váňušky. americká literatura • pohled shora, nepatetické hrdinství, zaměřena na psychiku lidí (W.Styron), dramatičtější a naturalističtější pohled (N.Mailer), satirický pohled (J.Heller) Norman Mailer Nazí a mrtví – autobiografické zpracování jedné z válečných akcí americké armády na tichomořském ostrově, průzkumná mise, vynikající portrét jednotlivých vojáků, konfrontace jejich života válečného a civilního, degradace všeho lidského, bezmocnost člověka. Joseph Heller Hlava XXII - satirický román, zachycuje absurditu a bezduchou byrokracii, samolibost nadřízených, zbytečné oběti, nesmyslná nařízení a předpisy. Hlava XXII.- je základním vojenským předpisem (voják může být propuštěn z armády, je-li blázen, pozná-li, že je blázen, je vlastně normální, nemůže tedy být propuštěn z armády) – symbol nesmyslnosti války, všeho co postrádá logiku. Proti hlavnímu hrdinovi stojí armáda USA, snaží se uniknout z války, jeho poslední možností je deserce. Mnoho Američanů považuje tuto knihu za znesvěcení, podobně jako seriál M.A.S.H.. William Styron Sophiina volba – román, ve kterém se autor zaměřil na psychiku lidí, kteří válku přežili, nepřežili však hrůzy, které v nich toto období zanechalo. Román má tři roviny – 1.rovina – vypravěč Stingo popisuje vztah mileneckého páru – Sophie a narkomana Nathana, 2.rovina – 64
popis roku 1947, 3.rovina – retrospektivní osudy Sophie. Prožila Osvětim, kde byla donucena k nejhorší volbě, musela rozhodnout, které ze dvou dětí zachrání, druhé tímto rozhodnutím posílá na smrt. Není schopna vyrovnat se svou minulostí, rozhodne se pro poslední volbu – sebevražda. francouzské literatura • romány z věznic a zajateckých táborů Robert Merle Smrt je mým řemeslem – působivá analýza vývoje hlavního hrdiny (Langa) od citlivého chlapce až po nacistického velitele koncentračního tábora, pro něhož hromadné vraždění Židů není problémem etickým, ale technologickým. Portrét zločince Rudolfa Hesse. Pierre Boulle Most přes řeku Kawai – otřesné svědectví o japonském zajateckém táboře
dokumentární zpodobení války • literatura faktu Cornelius Ryan Den D - zobrazení invaze v Normandii Anna Franková Deník – autentické zápisky židovské dívky, která se skrývala v Amsterdamu se svými rodiči, sestrou a známými v improvizovaném úkrytu, za pomoci nizozemských přátel se tak pokoušeli přečkat toto strašné období, deník končí v roce 1944, kdy je rodina odhalena a odvlečena do koncentračního tábora, konce války se Anna nedožije. Winston Churchill 2.světová válka – oceněn Nobelovou cenou za literaturu
65
18. Česká próza mezi světovými válkami Charakteristika a druhová rozrůzněnost • • •
Přetrvává tradice symbolismu – častá témata psychologická a filosofická, vliv modernismu a avantgardy, politická angažovanost autorů. Ve 20. letech převažují menší prozaické žánry. Ve 30. letech se rozvíjí společenský, psychologický a historický román, próza předstihuje poezii.
demokratický proud jeho zástupce spojuje aktivní žurnalistická činnost v Lidových novinách Karel Čapek • nejmladší ze tří dětí, bratr Josef – malíř a spisovatel, sestra Helena autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři • redaktor v Lidových novinách • příležitostný dramaturg Vinohradského divadla • četné cesty do zahraničí – podněty pro cestopisné prózy a fejetony – Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever • zvolen prvním předsedou českého PEN – klubu • ve své vile organizoval přátelské páteční besedy – setkání tzv. pátečníků – uznával a ctil T.G.Masaryka – Hovory s T.G.M. – soubor fiktivních hovorů, vychází ze znalosti myšlenek T.G.M. • na podzim 1938 byl skupinou francouzských spisovatelů navržen na Nobelovu cenu za literaturu • těžce nesl Mnichov, otře kritizoval nacismus a fašismus • umírá o Vánocích v roce 1938
Povídky: •
své první práce napsal spolu s bratrem – Zářivé hlubiny – inspirováno potopením Titaniku Povídky z jedné kapsy.Povídky z druhé kapsy – krátké povídky na kriminální a detektivní náměty, soustředí se na malého prostého člověka. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou logicky vysvětleny.
Romány: Továrna na absolutno – román, varování před zneužitím velkých idejí proti lidem, parodie na politické poměry Německu. Vynález zvláštního karburátoru, jenž uvolňuje absolutno vyvolávající v lidech náboženský fanatismus, který vede k válce všech proti všem – řešením je zničení vynálezu. Krakatit –román s prvky sci – fi. Ing.Prokop objeví třaskavinu nesmírné síly, vynález je mu odcizen, usiluje o jeho znovuzískání, ale vždy naráží na snahu jiných lidí zneužít krakatit ve svůj prospěch. Téměř pohádkový závěr – setkání s Bohem – rozhovor odpovědnost vědce i člověka za své činy. Inspirován Nobelem – vynález dynamitu. Válka s mloky – utopický román – kritika zištnosti, světa peněz, nebezpečí fašismu a rasismu. Mloci jsou využíváni pro lidi, dojde k populační explozi mloků, kteří rozšiřují
66
svá teritoria a zabírají svět lidí, přizpůsobují se novým podmínkám a dostávají se až do Prahy ,i když původně byli vázáni na mořskou vodu. Autor využil neobvyklých postupů, převládají publicistické postupy – zprávy, reportáže, oznámení.
Drama : R.U.R. – alegorie, (Rossum’s Universal Robots) – roboti – uměle vytvořené lidské bytosti, slovo vytvořil bratr Josef – původně určení na pomoc lidem se proti nim vzbouří, vyvraždí svět s výjimkou stavitele robotů Alquista, který jako jediný z lidí pracoval a znal tajemství výroby robotů. Spásou lidstva se stanou dva roboti – Primus a Helena – probudí se v nich cit a lidské emoce – stroj se tím němí na člověka. Bílá nemoc – doktor Galén jako jediný objeví lék proti nebezpečné bílé nemoci, která ohrožuje lidstvo. Hodlá jej vydat jen tehdy, vzdají – li se mocní zbraní a války. Před domem nemocného diktátora Maršála je ušlapán zfanatizovaným davem . Varováním před fašismem. Matka – varování před válkou, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskostí. Fiktivní rozhovor matky a mrtvým manželem a syny, poté co slyší o krutostech a zabíjení dětí posílá i nejmladšího syna Toniho do války.
Tvorba pro děti : Dášeňka čili život štěněte – o prvních měsících štěněte, které autor nafotografoval, a pro které napsal psí pohádky. Devatero pohádek– moderní pohádky o obyčejných lidech – pošťáci, doktoři, loupežníci i nadpřirozených bytostech – víly,vodníci,čarodějové.
Výbory z novinářské tvorby : Zahradníkův rok, Měl jsem psa a kočku, Jak se co dělá – povídky, fejetony, eseje – zabývá se zájmy a zajímavými činnostmi Marsyas čili na okraji literatury – úvahy o literatuře O lidech – lidské povolání, vlastnosti, způsoby chování. Karel Poláček • Narodil se v českožidovské rodině • Rodinné prostředí a maloměsto ovlivnily jeho tvorbu • 1.sv.válku prožil na frontě a v zajetí • Byl zaměstnán jako redaktor – zejména Lidové noviny • Spolupracoval s bratry Čapkovými, spolu s Karlem jsou spoluzakladatelé sloupku • Uplatnil se jako zpravodaj ze soudní síně – Soudničky, • Z rasových důvodů musel za okupace opustil redakci Lidových novin, nesměl publikovat • V roce 1943 přišel do Terezína, pak byl přesunut do Osvětimi, kde umírá. Muži v ofsajdu – humoristický román a vášnivém fotbalovém fandovství pánů Habásků (Viktoria) a slávisty pana Načeradce. Bylo nás pět – očima chlapce (Petra Bajzy) vzpomínky na dětství v Rychnově. Edudant a Francimor – moderní pohádky pro děti Hostinec U Kamenného stolu – usměvavá próza o venkovských lázních a letních hostech. Román vyšel pod jménem ilustrátora Vlastimila Rady. Se žlutou hvězdou – Poláčkův deník, vyšel posmrtně. Eduard Bass
67
• • • •
Spolupracoval jako zpěvák, recitátor a autor písňových textů s kabarety Přispíval do humoristických časopisů. Stává se ředitelem divadélka Rokoko, později kabaretu Červená sedma Pracoval v redakci Lidových novin – reportér, soudničkář, kulturní zpravodaj, divadelní kritik Cirkus Humberto – román z prostředí cirkusu. Oslava houževnatosti a podnikavosti českých lidí. Syn zedníka, Vašek Karas, se díky svému talentu a houževnatosti vypracuje na post ředitele cirkusu. Klabzubova jedenáctka – humoristická moderní pohádka o nejlepším světovém fotbalovém týmu,složeném z 11 synů starého Klabzuby.
Imaginativní próza přestavuje moderní literaturu, která klade důraz na lyričnost, výrazný vliv poetismu. Členové se seskupili kolem sdružení Devětsil. Vladislav Vančura • Vystudoval medicínu, lékařskou praxi provozoval na Zbraslavi • věnoval se literatuře • Za heydrichiády v roce 1942 zatčen a zastřelen v Kobylisích • Pro jeho tvorbu je typický jazyk a skladba. Používá dlouhá a složitá souvětí, která se blíží podobě humanistického jazyka, prolínají se u něj různé jazykové roviny – používá archaismy, ale i slang a hovorové výrazy, vytváří nová slova – neologismy. Spojuje tragiku a komiku. Rozmarné léto – experimentální próza – děj se odehrává ve třech dnech, kdy poklid městečka Krokovy Vary naruší příjezd kouzelníka Arnošta a jeho krásné společnice Anny. Tři přátelé – majitel plovárny Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo se pokoušejí získat Annu, ale jejich dobrodružství končí tragicky, Antonína opouští manželka Kateřina, která se přestěhuje k Arnoštovi, kanovníka přepadne skupinka pobudů a natrhnou mu ucho a majora zpráská sám Arnoštek. Po třech dnech, kdy Arnoštek odjíždí, se vše vrací do starých kolejí, paní Kateřina se vrací k Antonínovi a přátelé vedou své hovory o životě na poloprázdné plovárně. 1968 zfilmováno J.Menzelem Markéta Lazarová – baladický příběh z Mladoboleslavska, líčí příběhy loupeživých rytířů v době středověku. Mikoláš Kozlík se zamiluje do Markéty Lazarové. Druhý milostný příběh prožívá Alexandra, která se zamiluje do Kristiána. Kristián je zabit.Loupežníci jsou dopadeni, Mikoláš a Alexandra skončí na popravišti a Markéta vychovává své a Alexandřino dítě. Příběh je oslavou lásky, svobody, věrnosti, které ničí zrada, zbabělost a krutost. 1967 zfilmováno Fr.Vláčilem, film byl zvolen za nejlepší film 20.století. Kubula a Kuba Kubikula – příběhy medvědáře, medvěda a strašidle Barbuchy, který se odehrává ve vesnici Vařečky a Hrnce. • Věnoval se i dramatu a filmu. Podílel se na filmové tvorbě – Před maturitou,Marijka nevěrnice.
Společenská próza, sociální román Cílem bylo zachytit skutečnost v celé její šíři a rozmanitosti. Patrný vliv kritického realismu. Autoři jsou většinou levicově orientovaní. Ivan Olbracht • syn spisovatele Antala Staška • Věnoval se žurnalistice – Právo lidu, Rudé právo
68
• •
Angažoval se v politice, za svou činnost byl dvakrát vězněn V letech 1931 – 36 pobýval na tehdejší Podkarpatské Rusi, kde našel řadu inspirací pro svou tvorbu. Žalář nejtemnější – psychologický román, hlavní hrdina oslepne. Manželku ničí nesmyslnou žárlivostí, ta se nervově zhroutí a odchází. Zachrání jej návrat na venkov, nachází nový smysl života. Anna proletářka – politická agitka, naivní venkovská dívka přichází sloužit do Prahy a zde se pod vlivem svého přítele Toníka třídně uvědomuje. Stává se levicovou bojovnicí. Zamřížované zrcadlo – Novela o spoluvězních a dozorcích. Nikola Šuhaj loupežník – román odehrávající se v Koločavě na konci 1.sv. války, příběh vojenského zběha Nikoly Šuhaje, který je pronásledovaný četníky, touží po svobodě a po milé Eržice. Okolnosti jej nutí k loupežím, stává se zbojníkem, je nucen skrývat se, na jeho dopadení je vypsána odměna,z radí ho přítel, je zavražděn .Dramaticky přepracoval Milan Uhde pod názvem Balada pro banditu, uváděna v divadle Na provázku v Brně. Golet v údolí – tři povídky o životě zakarpatských židů, (golet = židovská osada). Nejznámější – O smutných očích Hany Karadžičové – hlavní hrdinka odchází do města za prací, zde se zamiluje do odrodilého žida, její rodina ji zapudí a považuje ji za mrtvou. O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – pro děti přepracoval staroindické bajky.
Psychologická próza Zaměření autorů na vykreslení vnitřních stavů, pocitů a zachycení člověka na různé životní situace. Časté je patologické chování. Jaroslav Havlíček • Základním tématem jeho tvorby se stávají osudy vyšinutých jedinců, popisuje degeneraci a rozklad měšťanské společnosti. Petrolejové lampy – po sňatku, dětech a štěstí marně touží hlavní hrdinka Štěpánka, se ze zoufalství provdá za bratrance Pavla, válečného veterána. Brzy se projeví jeho paralýza, manželství je nešťastné. Štěpánka po manželově smrti hospodaří s jeho bratem Janem na statku. Film – 1969 J.Herz Neviditelný - kalkulující hrdina si sňatkem hodlá zajistit skvělou perspektivu, ocitá se však v degenerovaném, fantasmagorickém prostředí ovládaném ideou šíleného strýce o vlastní neviditelnosti. Ztrácí ženu a u syna popuká dědičná duševní nemoc. Ta třetí – příběh muže, který odmítá lásku dvou žen a volí si „tu třetí“ – smrt.
Humoristická próza Zdeněk Jirotka • Důstojník Čs.armády • Od r. 1942 spisovatel z povolání • Po válce působil jako redaktor - Dikobraz • Tvorba je zaměřena humoristická žánr Saturnin – v kuriózních příhodách, které inteligentní sluha s obrovskou fantazií a hravostí přímo ordinuje svému pánovi ,se uplatňuje anglický humor a parodie literárních žánrů – kovbojka, ženský román Profesor biologie na žebříku – soubor povídek.
69
19. Světová próza první poloviny 20.století Nové umělecké směry Vitalismus – reakce na prožitou válku. Umění radovat se z maličkostí. Obraz každodenního života, vřelých vztahů k lidem a věcem. Civilismus – obdiv k vědě a technice, moderní civilizaci, používání volného verše. Dadaismus – negace všech dosavadních hodnot, důraz na absurditu, princip náhodnosti. Surrealismus – staví na obraznosti a fantazii, zachycení proudu představ a pocitů, snů. Kubofuturismus – zachycení skutečnosti z mnoha úhlů pohledů, prolínání časových rovin, důraz na grafickou stránku básně – kaligrafy – básně v podobě obrazů. Existencionalismus – obraz osamoceného a odcizeného jedince, mezních situací, ohrožení, pocitu beznaděje, zoufalství,odporu.
Hlavní představitelé Francie Romain Rolland • Odborným vzděláním historik, skvělý znalec hudby • Vynikající životopisec – Beethoven, Tolstoj, Gándí, Michelangelo Dobrý člověk ještě žije – hlavní hrdina Colas Breugnon – renesanční představa svobodného a šťastného venkovského života. Petr a Lucie – čistý, něžný vztah dvou mladých lidí v protikladu ke krutosti a nesmyslnosti války. Petr se setkává v Lucií před svým odchodem na frontu, chtějí spolu zapomenout na hrůzy války, ale oba zahynou při náletu na Paříž, kdy se na ně zřítí pilíř kostela, kam se ukryjí v době náletu. Antoine de Saint –Exupéry • Letec – podílel se na zavádění leteckých linek v různých koutech světa, pokoušel se i o rekordy ve vytrvalostních letech. Za 2.sv.války byl válečným letcem, nevrátil se z průzkumného letu nad Korsikou, jeho havarované letadlo bylo objeveno v roce 2004. Válečný pilot – tématika života válečných letců. Malý princ – filosofická pohádka, autobiografický příběh pilota, který havaruje s letadlem na Sahaře, setkává se s princem. Malý princ opustil svou planetu, neboť zapochyboval o lásce květiny. Při putování poznává pět planet = pět negativních charakterů, Setkání s liškou,jen láska a přátelství nás mohou zbavit osamocenosti.
Německo Henrich Mann • emigrace do USA, získal čs. občanství zaujímal ostré antimilitaristické stanovisko. Profesor Neřád – satirický román, kritika měšťáctví, nenáviděný profesor hájící přísnou morálku, podlehne kouzlu barové tanečnice, kterou si zjednají jeho studenti, profesor ji zcela podlehne, přichází o zaměstnání, čest a žije na okraji společnosti. Erich Maria Remarque • V 18 letech narukoval jako dobrovolník na frontu • Po válce vystřídal řadu zaměstnání • Po nástupu nacismu byly jeho knihy veřejně páleny, byl zbaven německého občanství a musel emigrovat. Žil střídavě v USA a Švýcarsku. • V jeho tvorbě se často opakují motivy a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.
70
Na západní frontě klid – vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je bývalý gymnasista, později frontový voják Pavel. Po vypuknutí války se Pavel se svými kamarády přihlásil do armády. Po výcviku plném šikany s nimi prodělává zákopové boje na západní frontě. Ze vzpomínek, z úvah nad absurditou vzájemného zabíjení i z poznání opravdového přátelství vzniká obraz životních pocitů, s nimiž se tato generace poznamenaná válkou musela vyrovnávat. V závěru se dovídáme, že Pavel padl jako poslední ze skupinky přátel v říjnu 1918 a v den jeho smrti byl vyhlášen mír – klid na západní frontě. Tři kamarádi – román podává zprávu o lidech, kteří prošli 1.sv.válkou jako vojáci i civilisté a jejichž život byl touto otřesnou zkušeností nadosmrti poničen.Tři přátelé začali podnikat. Zařídili si autoopravnu, nepociťovali téměř žádnou radost ze života. Dřívější hrůzy je neustále pronásledovaly, útěchou jim byla práce a alkohol. Změnu přináší dívka, s kterou se seznámí při automobilových závodech. Dívka však i přes snahu přátel umírá. Zastřelen je i jeden z kamarádů, pro zbývající dva opět svět ztrácí smysl. Noc v Lisabonu – osudy německých utečenců, kteří utíkají před Hitlerem. Nebe nezná vyvolených – román z prostředí automobilových závodníků.
Pražská německá literatura Franz Kafka • Pocity odcizení a izolovanosti – strach z despotického otce, problémy s komunikací, nevyléčitelná nemoc, problematické vztahy se ženami • Většina jeho děl měla být po jeho smrti zničena, ale zachránil je přítel Max Brod, který je po jeho smrti vydal. • Většina děl zůstala nedokončena, děj je fantastický, absurdní, detailní líčení, anonymita postav. Proces – román, jehož hlavní hrdinou je bankovník úředník, Josef K., je v den svých třicátých narozenin obžalován za činy, které nespáchal. Je nechán na svobodě, ale v den svých jednatřicátých narozenin popraven, zastřelen v lomu jako pes. Proměna – příběh Řehoře, který se promění v odporný hmyz, jeho rodina čeká, až zemře, i když ví, že se jedná o jejího syna. Knižně vyšly i jeho dopisy milovaným ženám a rodičům. Dopisy Mileně, Dopisy Felici, Dopisy rodičům. Egon Ervín Kisch • Pražský reportér v německých novinách,d ostal přízvisko – „zuřivý reportér „ • Po nástupu Hitlera zatčen a vězněn Pražský pitaval – příběhy z pražského podsvětí Caři, popi, bolševici, Tajná Čína, Americký ráj – reportáže z cest Tržiště senzací – autobiografický román
Velká Británie Rudyard Kipling • První britský nositel Nobelovy ceny • Inspirací pro jeho tvorbu byly pobyty v Indii, zachycuje vztah Britů k domorodcům, kterým se snaží zejména pomáhat a překonat zaostalost. Kniha džunglí – příběh Mauglího, který vyrůstá v džungli Virginia Woolfová • Pocházela z Londýna, získala velmi dobré domácí vzdělání, dostala se do kontaktu s vědci ,filosofy a spisovateli.
71
•
Žila nekonvenčním způsobem, hájila právo žen na samostatné rozhodování a prosazovala zrovnoprávnění žen s muži. • Její psychické deprese ji přivedly k sebevraždě • Její díla jsou převážně psána technikou proudu vědomí – surrealismus K majáku – hlavní hrdinka je laskavá žena, která starostlivě opatruje svou rodinu, protipólem je její manžel. Orlando – fantastický román o bytosti, která žije 300let střídavě jako muž a žena. Skvrna na zdi – impresionistická novela o skvrně, která vzbuzuje v pozorovatelích různé asociace, jedná se o skvrnu, kterou po sobě zanechal hlemýžď.
USA Ernest Hemingway • V roce 1918 odešel jako dobrovolník na italskou frontu, kde byl těžce zraněn • Po válce pracoval jako novinář v Paříži • Zajímal se o box, dostihy, koridu, lov divoké zvěře, rád cestoval – tématika pro jeho tvorbu • Během španělské občanské války působil jako dopisovatel v Madridu • Za 2.sv.války působil jako dopisovatel v Tichomoří, účastnil se vylodění v Normandii • Po válce žije střídavě na Kubě v Havaně a v USA • Duševní deprese ho dovedly až k sebevraždě • Nositel Nobelovy ceny za literaturu • Jeho hrdiny jsou muži, kteří se nevzdávají naděje a bojují do posledních sil. Zpravidla se ocitají v mezní situaci, zaměřuje se na zobrazení jejich psychiky. Sbohem, armádo – román z 1.sv.války, milostný příběh raněného amerického vojáka a ošetřovatelky Komu zvoní hrana – román ze španělské občanské války, odehrává se ve třech dnech, hlavní hrdina Robert se přidává k partyzánům bojujícím proti fašistům ,je zraněn, své přátele i lásku posílá do bezpečí a sám plní úkol i za cenu ztráty života. Stařec a moře – novely, příběh starce Santiaga, jenž po vyčerpávajícím boji se žraloky přichází o svůj největší úlovek, ale odmítá se vzdát. Zelené pahorky africké – zážitky z lovu divoké zvěře Fiesta – hrdiny jsou členové tzv.ztracené generace, kteří pod vlivem války marně hledají smysl života
72
20. Česká literatura let 1945 – 1968 Charakteristika doby •
Rok 1945 – konec 2. sv. války, nové naděje. Jsou vydávána díla, která nemohla vycházet během okupace (K.Poláček, J.Čapek). Nově vznikají díla zachycující radost z konce války, z míru, ale objevují se i díla zachycující válečné hrůzy. • Rok 1946 – 1. poválečný sjezd českých spisovatelů – spor o orientaci literatury, objevuje se více proudů : 1. Umělci prosazující společensky angažovanou tvorbu, sloužící k budování nového státu, orientace na sociální tématiku, budovatelský román 2. Zastánci individuálního přístupu k tvorbě • Spor vrcholí v roce 1947, kdy mnozí autoři odmítají podřízenost socialistické kultuře a napodobování sovětské tvorby. • Rok 1948 – tzv. Vítězný únor – velká změna, konec rozkvětu poválečné literatury. Ta je omezena jen na proud politické a socialistické literatury, ostatní byly zakázány, mnoho knih se likviduje, někteří autoři byli zakázáni (Jan Skácel) a mnozí odcházejí do exilu (Arnošt Lustig) nebo jsou vězněni (Jan Procházka). • Rok 1949 – na sjezdu spisovatelů zazněla výzva prezidenta K.Gottwalda, aby se literatura stala mluvčím národa a budovatelkou socialismu – socialistický realismus, jediným vzorem se stává sovětská literatura, z našich autorů se vzorem stává tvorba Marie Majerové – Siréna, Havířská balada – zobrazující těžký život horníků a dělnické třídy a pozdní tvorba S.K.Neumanna – Rudé zpěvy, Stalin – obdivující SSSR. Vzniká literatura pro cenzory a politiky, nikoli pro čtenáře. • Rok 1953 – Stalinova smrt znamená začátek politického a kulturního uvolnění, jsou otevřeny hranice na Západ, nastává období rozkvětu literatury. • Srpen 1968 – okupace Československa spřátelenými armádami Varšavské smlouvy, dočasné rozmístění vojsk SSSR na našem území (do roku 1989). Proces normalizace – nový úpadek umění, nová vlna emigrace československých spisovatelů do exilu ( J.Škvorecký), odchod autorů do tzv. samizdatu (L.Vaculík, V. Havel).
Tvorba do roku 1948 • Po válce se nejrychleji rozvíjí poezie, která má možnost rychle reagovat na dění Josef Čapek – Básně z koncentračního tábora – vydáno posmrtně. • Vzniká především poezie oslavující osvoboditele. Častým námětem je Květnové povstání a Rudá armáda. Vladimír Holan – Dík Sovětskému svazu, Rudoarmějci • Objevuje se i poezie reagující na svržení atomových zbraní v Japonsku, vyjadřuje znepokojení a obavy o budoucnost lidstva. František Hrubín – Hirošima. • Formují se umělecké skupiny – Skupina 42 – autoři se inspirují městskou civilizací, moderním uměním, které se stává součástí moderního světa, vliv existencionalismu – Josef Kainar, Ivan Blatný Josef Kainar – je tvorba je protkána ironickým přístupen k člověku i životu. Český sen, Moje blues. Mnohé jeho texty byly zhudebněny pro V. Neckáře. Ivan Blatný – jeho poezie je velmi hravá a plná fantazie a snů. Po roce 1948 se nevrátil z Londýna. Paní Jitřenka. 73
• K válečné tématice se navrací i próza, vzniká jak beletrie, tak i literatura faktu. Jan Drda – Němá barikáda – povídkový soubor, hlavními hrdiny jsou prostí lidé, kteří ve správnou chvíli prokazují statečnost a za správnou věc jsou ochotni položit i svůj život – povídky – Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Pancéřová pěst. Julius Fučík – Reportáž psaná na oprátce – představitel komunistického odboje, byl zatčen, brutálně vyslýchán gestapem a popraven. Svůj pobyt ve vězení zachytil na motáky, které vynášel jeden z dozorců na Pankráci, po válce z motáků vychází kniha, kterou vydává manželka Gusta Fučíková, která text upravila pro komunistickou propagaci, kniha bez zásahů a náležitými komentáři vyšla až po roce 1989. Po válce se postupně obnovuje i dramatická tvorba. Na předválečné období se pokouší navázat V+W, kteří se vracejí z USA a v obnoveném Osvobozeném divadle uvádějí českou premiéru amerického muzikálu Divotvorný hrnec, po roce 1948 se J.Voskovec vrací do USA a J.Werich začíná spolupracovat s M. Horníčkem v Divadle ABC, kde uvádějí starší hry. O obnovení divadelní tvorby se pokouší i E.F.Burian v Divadle 46. První českou poválečnou premiérou byla humorná pohádková hra Jana Drdy – Hrátky s čertem.
Tvorba po roce 1948 •
Poezie je poplatná jako většina oficiální tvorby velmi schématická, oslavuje vedoucí politiky, připomíná důležité výročí a politické svátky, objevuje se budovatelské nadšení, často vycházejí básnické sborníky Práce zpívá, Píseň díků. • Někteří autoři hledají tzv. úniková témata – dětství, slavné osobnosti, české historie, Praha – Jaroslav Seifert – Maminka • V próze převažuje tzv. socialistický realismus – důraz na výchovnou složku, vznikají budovatelské romány, které se zaměřují na podrobný popis pracovního prostředí, řešení výrobních problémů, nadšení mladého kolektivu pro práci, objevují se jen kladné a záporné postavy, které se nevyvíjejí, dějištěm je často pohraničí, které znovu osidlováno – budování průmyslu, kolektivizace venkova, boj s tzv. třídním nepřítelem. Václav Řezáč – Nástup, Bitva – romány o osidlování pohraničí. Jiří Dub – Přísahá a slibuji – budování zdravotnictví v pohraničí. Řada autorů je uvězněna, jiní se pokoušení najít úniková témata. Jiří Marek – Panoptikum města pražského – povídkový soubor z pražského podsvětí. Inspirován soudními archivy, postava rady Vacátka. Vladimír Neff – píše historickou prózu, proslavila jej rodová pentalogie dvou podnikatelských pražských rodin, ve které zachytil vývoj Prahy na přelomu 18. a 19. století – Sňatky z rozumu. Další tvorba – trilogie Královny nemají nohy – doby vlády Rudolfa II. Jan Otčenášek – v novele Romeo, Julie a tma se vrací k válečné tématice, židovská tématika, láska mladých lidí (Petr a Ester) je zničena válkou. Po roce 1968 píše úspěšnou novelu Když v ráji pršelo – problémy mladých lidí, kteří utečou z Prahy na venkov. Nejpatrnější je úpadek divadla, ve kterém se zcela prosazuje socialistický realismus, vzniká tzv. budovatelské drama. Miloslav Stehlík – Nositelé řádu – z Ostravska o budovatelském úsilí havířů.
Tvorba druhé poloviny 50.let •
Poezie ustupuje do pozadí, píší převážně starší autoři – J.Seifert. Noví autoři píší tzv. poezii všedního dne – M.Florian. V Brně se formuje skupina vynikajících autorů, kteří se sdružují kolem čsp. Host do domu – J.Skácel. Miroslav Florian – největší představitel poezie všedního dne, k nejlepším sbírkám patří jeho počáteční tvorba – Modré z nebe. Pozdější nadprodukce způsobila úpadek kvality tvorby . 74
Jan Skácel – představitel brněnské skupiny. Ve své tvorbě se navrací k lidským hodnotám – láska k domovu, k člověku, obiv k českým tradicím. Po roce 1968 má zákaz publikovat, jeho díla vycházejí v samizdatu a v exilu – sbírky Smuténka, Co zbylo z anděla, Talisman. Jeho básně zhudebnil pro skupinu Hradišťan Jiří Pavlica. Václav Hrabě – básník a hudebník obdivující jazz, vystupoval v divadle Reduta, tragicky umírá v mladém věků, vzor mladých lidí, symbol odporu. Jeho básně byly zhudebněny např. Vladimír Mišík. Blues pro bláznivou holku. • Naopak próza zaznamenává velký rozkvět, nastupuje nová generace autorů, kteří tvoří zejména po roce 1968, mnozí odcházejí do exilu nebo publikují v samizdatu. Arnošt Lustig – věnuje se válečné tématice, zejména židovské otázce, jeho díla jsou autobiografická – prošel Terezínem, koncentračním táborem, uprchl z transportu smrti – svá díla neustále přepracovává – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – mladá dívka se dostává do skupiny velmi bohatých Židů, kterým nacisté slibují svobodu za podmínky odevzdání majetku, všichni tuší, že se jedná o léčku, ale nechtějí se vzdát naděje. Nakonec končí v plynové komoře, Kateřina se rozhodne ke gestu odporu a zastřelí jednoho z Němců jako částečný akt pomsty. Nemilovaná – příběh prostitutky v terezínském vetnu.. jeho hrdinové se ocitají v mezních situacích, ale svůj osud odmítají přijmout a pokoušení se alespoň o gesto odporu. Bohumil Hrabal – Jeho díla jsou silně autobiografická, hlavní hrdinové jsou tzv. pábitelé, kteří milují život se všemi jeho radostmi i strastmi. Vystřídal různá zaměstnání (úředník, skladník, pojišťovací agent, balič, kulisák, aj.) V 50.letech vstupuje do literatury, publikoval částečně oficiálně, částečně v samizdatu a exilu. Navázal na J.Haška – hospodské povídačky, zážitky z dětství, okupace, život v Praze a Polabí, znalost obyčejných lidí, záliba v groteskních situacích, povahách a šokujících nápadech. Do literatury vstupuje povídkovým souborem Perlička na dně, následují Pábitelé – lidé milující život, jsou vnitřně čistí, upřímní, navenek obhroublí. Experimentem byla novela Taneční hodiny pro starší a pokročilé – psána jako jedna věta. Ostře sledované vlaky – okupační tématika, hlavní hrdina Miloš Hrma přichází v únoru 1945 do stanice Kostomlaty, vrací se z psychiatrické léčebny, kam se dostal po nedokonané sebevraždě, o níž se pokusil poté, co selhal jako milenec. Protipólem zakomplexovaného mladíka je výpravčí Hubička, právě vyšetřovaný, neboť při noční službě orazítkoval staničními razítky zadeček telegrafistky Zdeničky. Jednou o půlnoci se na stanici objevuje záhadná žena, přináší Hubičkovi potřebnou výbušninu k provedení sabotážní akce, stanicí má projet „ostře sledovaný vlak“, Miloš se s pomocí záhadné ženy zbavuje svého traumatu a zachová se mužně i při pokusu zlikvidovat vlak, při akci ale umírá společně s německým vojákem. Po roce 1968 měl dočasný zákaz publikovat Josef Škvorecký – rodák z Náchoda, milovník jazzu, jeho tvorba je autobiografická – ve svých knihách vystupuje jako Danny Smiřický. Jeho první román mu vynesl zákaz publikovat, po roce 1968 odchází do Kanady, kde se svou ženou Zdenou Salivarovou zakládá exilové nakladatelství 68 Publishers. Zbabělci – o posledních dnech války v Náchodě, vypravěč Danny Smiřický a jeho přátelé z jazzové kapely a jejich statečné chování v porovnání s předstíraným vlastenectvím místní honorace toužící po moci. Vladimír Páral - Tématem próz 60. let je hodnotový konflikt každodennosti a autentického prožitku. Tzv. černá pentalogie – konzumní, zmechanizovaná společnost, honba za majetkem, kariérou a mocí. Veletrh splněných přání – život mladého technika v Ústí nad Labem. Soukromá vichřice – pohled na skupinu 8 pracovníků chemického závodu, kteří mají zautomatizovaný život a pod slovem láska si představují pouhý sex. Katapult – vzpoura proti nudě manželského života, hrdina prožívá 7 milostných vztahů, ale stále není spokojen. Milenci a vrazi – boj o moc a vliv. Profesionální žena – parodie na seriály o nezdolných ženách Rozvoj divadel malých forem – Semafor, Reduta.
75
21. Česká literatura po roce 1968 Charakteristika doby • R.1968 okupace Československa jsou zlomovým datem v životě země i v literatuře. • Politika a oficiální kultura znamenají návrat k tuhému totalitnímu režimu. • Literatura se vyvíjí ve 3 větvích : a) literatura oficiální – její představitelé publikovali ve vysokých nákladech, zpětnou vazbu jim zajišťovala kritika b) literatura samizdatová – domácí proud, množená a šířená vlastními prostředky, cílem bylo zachování kontinuity literárního vývoje. Texty tzv. ideově nevhodné byly strojopisně přepisovány a rozšiřovány mezi čtenáři. c) literatura exilová – literatura vydávaná v zahraničí, byla psána exulanty i autory „domácími“, kteří ve své vlasti nesměli publikovat. Exil měl lepší ekonomické podmínky než samizdat, neomezovala jej cenzura, byl ale bez většího kontaktu s českými čtenáři a děním ve vlasti • Rok 1989 znamená nový rozkvět české literatury. Období je uzavřeno „sametovou listopadovou revolucí v roce 1989
Oficiálně vydávaná próza •
Zhruba do konce roku 1968 vycházejí kvalitní díla z druhé poloviny 60. let, v roce 1970 jsou to již díla ojedinělá. Vydávají se díla, jejichž autoři se ztotožnili s vpádem vojsk Varšavské smlouvy do naší vlasti nebo projevili loajalitu. • Literatura získala přívlastek „ normalizačním “, neboť byla výrazně ovlivněna tzv. „normalizačním proudem“. Je většinou poplatná vládnoucí ideologii, zřídka se objevují kvalitní a hodnotná díla. Spisovatelé žili v poklidu, byli finančně oceňováni, tištěni. • Oblíbenými náměty jsou vztahy mezi mužem a ženou, oslava přírody, návrat do dětství, různá politická výročí i současné politické události. • V 80. letech se mohou pomalu do literatury vracet starší autoři, kteří byli dosud zakázáni – B. Hrabal, J.Seifert Vladimír Páral • původním povoláním inženýr chemie. • Autor sexuálně otevřené literatury a sci-fi. Tvorba po roce 1968 - tzv. bílá pentalogie – vyšly pouze 4 svazky Mladý muž a bílá velryba – touha něco dokázat, prožít lásku, odsouzení lhostejnosti. Radost až do rána – spokojenost s průměrností a socialistickým životem Muka obraznosti – vlastní zkušenosti, inženýr chemik ztroskotává na pracovišti a touží se stát spisovatelem Sci-fi Pokušení od A – ZZ. Romeo a Julie 2300. Válka s mnohozvířetem Země žen Tvorba po roce 1989 - erotická literatura Playgirls I.,II Bohumil Hrabal • Příběhy lidí, často z okraje společnosti. • Vystřídal různá zaměstnání (úředník, skladník, pojišťovací agent, balič, kulisák, aj.) V 50.letech vstupuje do literatury, publikoval částečně oficiálně, částečně v samizdatu a exilu. Navázal na J.Haška – hospodské povídačky, zážitky 76
z dětství, okupace, život v Praze a Polabí, znalost obyčejných lidí, záliba v groteskních situacích, povahách a šokujících nápadech. . • Po roce 1968 měl dočasný zákaz publikovat Příliš hlučná samota – hlavní hrdina je letitý zaměstnanec Sběrných surovin, z hromady odpadu zachraňuje před zlikvidováním vzácné knihy, především filosofické a básnické. Obsluhoval jsem anglického krále - román o věčném smolaři Janu Dítětovi a kuriózních zvratech v jeho životě na pozadí historických událostí 20. – 50.let 20.století Dále píše autobiograficky zabarvené prózy Postřižiny , Městečko, kde se zastavil čas obraz nymburského pivovaru, hlavní postavou je autorův tatínek Francin, správce pivovaru, jeho maminka a strýc Pepin. Něžný barbar - tragikomický příběh autorova přítele, malíře Vladimíra Budníka. Slavnosti sněženek – povídky o lásce k životu, přírodě, lidem, obrázky z Kerska • Spoluautor filmových adaptací vlastních děl (Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Slavnosti sněženek – režie J.Menzl Ota Pavel • Židovský původ, koncentrační tábor • Sportovní reportér a prozaik Autor reportáží a reportážních povídek ze sportovního prostředí - Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syn celerového krále. • Čtenářskou popularitu získaly jeho něžně laděné vzpomínkové příběhy, v nichž zachytil svět svého dětství - Smrt krásných srnců , Jak jsem potkal ryby . Vzpomínky na kraj svého dětství – Berounka a křivoklátské lesy, láska k lidem i zvířatům, tragikomičnost. Vystupuje zde jako „Prdelka“. Radek John • Spisovatel, scenárista a publicista. Původně reportér čsp. Mladý svět. • Spoluautor filmových scénářů (Sněženky a machři, Proč?, Bony a klid) Píše také romány – Memento – poprvé v české literatuře drogová tématika, výpověď drogově závislého mladíka.. Miloslav Švandrlík • Autor desítek knih humoristických povídek, parodií a románů Román - Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky Ladislav Pecháček • Praktický lékař na Chrudimsku, známý především jako filmový scénárista – Dobří holuby se vracejí, Vážení přátelé, ano Amatéři – román, na jehož základě postupně vznikla volná série o básnících Štěpánovi a Kendym – režie Dušan Klein.
Samizdatová a exilová literatura •
Téměř současně se rozvíjí činnost samizdatových nakladatelství. Nakladatelství Ludvíka Vaculíka Edice Petlice, která je jednou z hlavních samizdatových edic. Postupně tu vydal na 400 titulů. Petlici řídil za pomoci bývalých kolegů z Literárních novin (např.Jiří Gruša). Autoři nedostávali honoráře. Vaculík byl v souvislosti s ediční činností pravidelně vyslýchán StB.Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77. • Samizdatu morálně i hmotně pomáhala spolupráce s exilem. • Stejně tak hned od počátku 70.let vznikají na Západě první exilová nakladatelství - 68-Publishers v Torontu - Josef Škvorecký . Vaculík Ludvík • Prozaik a fejetonista. Redaktor Literárních novin.
77
• •
V r. 1973 založil samizdatovou edici Petlice. Autor společensky či politicky zaměřených a kriticky vyhrocených fejetonů : soubory Srpnový rok, Stará dáma se baví • Autor próz s autobiografickou inspirací Český snář - zachycuje prostřednictvím deníkových záznamů, vzpomínek a úvah situaci českého intelektuála - disidenta i obecný obraz československé společnosti konce 70. let. Jak se dělá chlapec - románový deník, záznam partnerské krize stárnoucího muže k podstatně mladší partnerce a úvah o otcovské odpovědnosti. Milan Kundera • Žije ve Francii, od počátku 80. let píše francouzsky; Román Žert – o studentském vtipu, který má fatální následky, svědectví o situaci v letech 1948 – 1965, student je vyloučen ze studií, pokouší se o pomstu, která se opět obrátí proti němu. Nesnesitelná lehkost bytí - problémy emigrace a normalizace u nás, osud dvou dvojic, které jsou ovlivněny dobou, nejsou schopni najít společnou cestu Pavel Kohout Katyně – krásná dívka Lízinka absolvuje školu pro katy, historie dějin popravování; Kde je zakopán pes – vydírání M.Kohouta s požadavkem na půl milionu korun a zvláštní vztahy s policií a StB Josef Škvorecký • Profesor na Toronto University v Kanadě. V r. 1969 emigroval. • Spolu s manželkou, spisovatelkou Z. Salivarovou, založil exilové nakladatelství ’68 Publishers v Torontu. Tvorba po roce 1968 • Postava Dannyho se objevuje v prózách jako autorova stylizace do hlavního hrdiny, kopíruje jeho životní zkušenosti. Konec nylonového věku – období po únoru 1948, Danny je profesorem angličtiny Tankový prapor – vojenská služba v 50.letch Prima sezóna – povídkový soubor, období války a septimán Danny a jeho lásky Příběh inženýra lidských duší – Danny profesor na universitě v Torontu, vzpomínky na okupaci 1968 V 60.letech píše detektivní příběhy – Hříchy pro pátera Knoxe, Nápady čtenáře detektivek
78
22. Světová literatura druhé poloviny 20. století Atmosféra doby • • • •
Vznikají dva nesmiřitelné světové tábory – Západ a Východ mezi nimi pak začíná nová tzv.studené válka. Střídají se období zbrojení a odzbrojování. Oba světy soutěží v oblastech vědy a techniky – dobývání kosmu, medicína Války v různých koncích světa – Vietnam, Korea, Afghánistán, Irák, Jugoslávie Globální problémy – AIDS, drogy, zhoršování životního prostředí, rasové a náboženské rozpory, hladomor, růst zločinnosti. V 80. letech se socialistická soustava rozpadá.
Umělecké směry Postmodernismus •
•
Zaměřen proti dosavadním uměleckým směrům. Navrací se k minulosti.V literatuře se objevuje metoda středověkého palimpsestu – rukopis napsaný na pergamenu nebo papyru přes starší ,ne vždy vymazaný text, texty se překrývají. Mísí se žánry dobrodružné, hrůzostrašné literatury. Kritizována za nepůvodnost, povrchnost Představitelé : U.Eco, M.Kundera
Neorealismus Prosazuje se zejména v italské literatuře, výrazně se projevil i ve filmu.Rozvíjí tradiční postupy, převládá sociální tématika, uplatňuje kritičnost, pohled lidí na okraji společnosti. Hrdinové mají mravní převahu nad bohatými. • Představitelé : A.Moravia, film – V.de Sica, L.Visconti
Existencionalismus Díla se blíží esejům, filosofické závěry, útržkovité popisy, analýzy duševních procesů. Podobají se úvahám, děj se odvíjí od vlastností a charakteru hlavních hrdinů, kteří se cítí odcizeni, jsou v mezních situacích, v ohrožení života, zoufalí, plní odporu a snaží se osvobodit z každodenního života. • Představitelé : J.P.Sarte, A.Camus
Beatnici Hnutí amerických básníků,prozaiků z 50. – 60. let, kteří se svými díly i životními postoji demonstrují nesouhlas s prosperující konzumní společností. Odmítali kariéru úspěšných mladých mužů, hlásili se dobrovolné chudobě živili se prací rukou. Jejich díla vypovídají o pocitech lidí na okraji společnosti, o beznaději, depresi, hledání svobody v alkoholu, v drogách. Záměrně šokují, provokují, vysmívají se obecně uznávaným hodnotám a morálce. Hlásí se k orientální filosofii – zen-buddhismus. • Představitelé :J.Keruac, Ch.Bukowskij.
Magický realismus Objevuje se v zemích se silnou mytologickou tradicí a ústní lidovou slovesností. Prolínají se zde snové a skutečné události, mezi těmito světy není zřetelná hranice. Dochází k napětí mezi fantazií a reálnem, Představitelé : G.Gárcia Marquez,
79
Absurdní literatura Literatura vypovídající o pocitech bezmocnosti osamoceného člověka, který ztrácí schopnost dorozumět se s ostatními lidmi, ohrožovaného mechanismy moderní civilizace a institucemi. Ruší tradiční postupy. Převažují tragické nebo tragikomické situace, objevují se prvky grotesky a černého humoru. V jazyce jsou používány prostředky znesnadňující sdělnost – nesmysly, fráze. Prosazuje se zejména v dramatu. • Představitelé : S.Beckett, E.Ionesco, V.Havel
Sci – fi Obraz budoucnosti, společnosti, člověka, vědy - literatura tzv.vědecko-fantastická. Představitelé : R.Bradbury, S.Lem, A.C.Clark • Fantasy literatura – prvky bájí, pověstí, pohádková atmosféra. Představitelé : J.R.R.Tolkien • Otřesné vize totalitní společnosti. Představitelé : G.Orwell Triviální literatura Literatura určená k zábavě, někdy se jedná o díla s výrazně nízkou uměleckou úrovní, která jsou adresována lidovému čtenáři. Zaměřují se na prózu, která má napínavý děj, postavy jsou rozděleny na kladné a záporné. Příběh obvykle vyúsťuje do závěrečného šťastného rozuzlení – happy endu. Literatura si libuje v hrůzostrašném líčení příhod, často se v nich uplatňuje vypravování o dokonalých mužích – supermanech nebo příběhy z lepší společnosti. Oblíbeným druhem této literatury je literatura detektivní, špionážní, dobrodružná, erotická, romantická, hororová, humoristická. • Představitelé: I.Fleming, A.Christie
Hlavní představitelé světové literatury v druhé poloviny 20.století Umberto Eco • Italský sémiolog, estetik, filozof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny a avantgardy 60. let 20. století. • Studoval středověkou filozofii a literaturu. Stal se redaktorem. Je držitelem řady prestižních ocenění a několika čestných doktorátů.Zabývá se studiem středověké estetiky a kultury Jméno růže – děj se odehrává ve 14. století v období náboženských zápasů. Stařičký mnich sepisuje události, jichž se stal jako 18letý novic svědkem v nejmenovaném italském opatství. Spolu se svým mistrem, narazí při řešení teologických sporů na sérii vražd, které postupně objasní. Odhalování pravdy probíhá pomalu a složitě. Mladík postupně proniká do tajů různých věd a pokouší se vyznat v různých záhadách, které se jim staví do cesty. Klíčem k řešení se stane kniha – neznámý 2. díl Aristotelovy Poetiky, považovaný knihovníkem opatství za nebezpečnou knihu. Požárem a zánikem knihovny a celého opatství příběh hledání pravdy končí. Foucaultovo kyvadlo – dějiny církve a sektářství Baudolino – odehrává se v době křížových výprav Gabriel García Marquez • Kolumbijský spisovatel a novinář píšící španělsky, Nobelova cenu za literaturu • Často je považován za nejdůležitějšího představitele tzv. magického realismu. • Dětství prožil s prarodiči, kteří ovlivnili jeho tvorbu. Dědeček byl plukovníkem, babička pověrčivá žena znalá lidových pověstí.
80
Sto roků samoty - dějiny vzestupu a pádu rodného městečka Maconda, v němž žije 6 generací rodiny Buendiů. Dílo je plné fantastických motivů, které se objevují v místech všedního života.. Čas podle něj neplyne, ale otáčí se dokola. Základními tématy pro něj jsou: láska, smrt, samota a stárnutí. Kronika ohlášené smrti – novela, rekonstrukce vraždy spáchané dvěma bratry, kteří se tak snažili ohájit čest své sestry. Láska za časů cholery Herbert George Wells • Představitel sci-fi. Stroj času - o muži, který se přenesl do vzdálené budoucnosti (do roku 802270), kde se setkal s lidskou rasou biologicky rozštěpenou na dva zcela odlišné a vzájemně nepřátelské poddruhy (obyvatelé povrchu Země, Eloánové, žijí bezpracným životem, neboť je z podzemí zásobuje rasa Morloků, ti si však v noci vybírají mezi Eloány oběti ke svým lidožroutským hostinám). Ostrov doktora Moreaua - popisuje biologické experimenty měnící zvířata v bytosti přibližující se lidem Válka světů - nejslavnější román popisující krvavou invazi mimozemšťanů z Marsu na Zemi (román proslavila zejména rozhlasová dramatizace Orsona Wellese z roku 1938, při jejímž poslechu vypukla panika, protože děj byl považován za skutečnost) Agatha Christie Pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice. Zde získané zkušenosti užila při psaní svých detektivek. • Je světově nejznámější spisovatelka detektivních příběhů a také nejlépe se prodávající autor svého žánru Její divadelní hra Past na myši je vůbec nejdéle hranou divadelní hrou (hraje se od 25.11.1952). • Publikovala celkem přes 80 románů a divadelních her, především šlo o detektivky, v nichž vystupují Hercule Poirot nebo slečna Marplová. Většina spisovatelčina díla byla zfilmována (Vražda v Orient-Expressu , Vraždy podle abecedy , Smrt na Nilu, Deset malých černoušků, Mrtvá v knihovně ). Televize BBC vytvořila televizní a rozhlasové verze většiny případů Hercule Poirota i slečny Marplové Ian Fleming Byl námořní důstojník, novinář, bankovní úředník a za 2.sv. války pobočník šéfa tajné služby. • Naučil se dobře jazyky a po studiu se vrhl na novinářství. Byl dopisovatel v Moskvě, pak odešel pracovat do Šanghaje.. • Přicházel do kontaktu s oddělením MI 6 MI 5. Získal přehled zákulisí špionážní a kontrašpionážní služby. Tyto zážitky byly označeny za jeden z podnětů pro zrod Jamese Bonda. Prvním bondovským románem bylo Casino Royal. Zemřel při korektuře třináctého románu Muž se zlatou zbraní'. Agent 007 se tedy zrodil začátkem 50 let 20. století v době, kdy vrcholila studená válka. To se přeneslo i do prvních románů, v nichž byl hlavním nepřítelem komunismus. Až později se Bond setkal s různými tajnými agenturami, šílenými anarchisty, geniálními vědci a podobně. Michael Crichton Americký spisovatel, scenárista a filmový a televizní producent. 81
Autor celé řady knih zejména se sci-fi tematikou, některé byly úspěšně televizně ztvárněny (Jurský park, Pojídači mrtvých) . Podílel se i na vytvoření úspěšného seriálu Pohotovost . Dobře zužitkoval své vzdělání v oboru medicíny. • Zfilmovaná díla : Kmen Andromeda, Pojídači mrtvých (film Vikingové), Koule, Jurský park, Vycházející slunce John Ronald Reuel Tolkien Byl význačným jazykovědcem a znalcem staré angličtiny a staré norštiny, vytvořil 15 umělých jazyků, z nichž nejznámější je elfština Jeho dílo zahrnuje knihy o historii fiktivního světa Středozemě, v níž se Hobit a Pán prstenů odehrávají. Považován za otce žánru moderní fantasy. • Zážitky z dětství byly později zdrojem inspirace pro jeho knihy. • Jeho tvorbu ovlivňovaly jazyky a mythologie, které studoval (trpasličí jména v Hobitovi byla převzata ze severské mythologie z eposu Edda, některé zápletky převzal ze staroanglické epické básně Beowulf). Vymýšlel příběhy pro pobavení svých dětí. Každé Vánoce pro ně psal dopisy Dědy Mráze a vytvořil tak sérii krátkých příběhů – publikovanou jako Dopisy Děda Mráze . Na naléhání studenta publikoval knihu Hobit, kterou původně napsal jen pro své děti. Kniha si získala také dospělé čtenáře a stala se natolik populární, že nakladatel, požádal Tolkiena o napsání pokračování. To ho podnítilo k vytvoření jeho nejznámějšího díla, kterým se stal výpravný román Pán prstenů. Ačkoliv je Pán prstenů pokračováním Hobita, obrací se spíše na starší publikum, vykresluje atmosféru tajemství starobylé historie světa Středozemě. Mytologie tohoto světa je dále rozvinuta v knize Silmarillion
82
23. Vývoj světového divadla • Žánr založený na jevištním předvádění • Hlavními žánry dramatu jsou : 1. tragédie – hra s vážným obsahem, její hrdina se dostává do konfliktu se silami, které jsou silnější než on a jimž podléhá, často umírá 2. komedie – hra jejímž cílem je pobavit i poučit. 3. opera – dramatický žánr, kde je propojen text s hudbou. 4. opereta – žánr, kde se střídá mluvený a zpívaný text.
Antika 6. – 2.století př.n.l. Řecko • oslavy boha Dionýsa – zpěv, recitace, tance – tzv.dionýsie, lidové slavnosti • nejprve se objevuje tragédie – spojuje mluvené slovo se zpěvem a tancem, významnou roli hrál chór (sbor), herci (výhradně muži) hráli v maskách,námět je obvykle mytologický, přírodní velká divadla – amfiteátry.. • Autoři tragédií : Aischylos, Sofokles, Euripidés • Autor komedií : Aristefanes Aischylos • Pokládán za zakladatele antické tragédie. • Pocházel z urozené rodiny, zúčastnil se slavných bojů Řeků proti Peršanům • Napsal mnoho her, ale v úplnosti se jich zachovalo pouze sedm. Námětově čerpá z mytologie. Orestea – hrdinou je Orestes, který mstí vraždu svého otce. Zabíjí jeho vrahy – matku a jejího milence, za svůj čin je potrestán šílenstvím. Bůh Apollón a Erinye žádají jeho smrt, athénský soud rozhoduje o jeho osvobození. Sofokles • Jeho hrdinové, kteří překračují lidské meze, odsuzuje k pádu, ty, kdo svými činy prokazují úctu k vlasti, rodině a bohům, povznáší. • Na scénu přivádí třetího herce a úlohu sboru omezil na komentování děje. Král Oidipus – přes snahu zvrátit nepříznivou věštbu nakonec hrdina zabije vlastního otce a vezme si za manželku vlastní matku, čímž uvrhne na město zkázu. Antigona – hlavní hrdinka pohřbením svého bratra porušuje příkaz krále Kreonta, dbá však zákonů vyšších božích. Je však potrestána králem a umírá a s ní i její milý, králův syn, ze žalu spáchá sebevraždu i králova žena. Euripidés • Do svých her promítá kritiku společnosti, společenských poměrů, náboženských představ. Tradiční mytologickou látku přibližuje životu, z bájných hrdinů dělá lidi z masa a kostí, jimiž zmítají city a vášně, nechával je rozmlouvat o aktuálních problémech. Titulními postavami jeho prací jsou trpící a obětující se ženy. • K závěrečnému řešení často využíval principu deus ex machina (boží zásah) Médea – hlavní hrdinka pomůže získat zlaté rouno Iásonovi a argonautům, Iason ji však opouští kvůli jiné ženě, kterou Médea otráví a zabíjí i děti, které má s Iásonem. Aristofanes • Nejvýznamnější představitel řecké komedie • Útočil na různé stránky života své obce, zejména její vůdce a podobu vlády. .Za vzor dává minulost, vystupuje proti vzájemným konfliktům řeckých městských států, zasazuje se za mír a pokojný život. 83
Lysistrata – líčí vzpouru žen, které se odmítnou milovat s muži, dokud nezanechají války a nezačnou se pořádně věnovat rodině. Žáby – líčí literární souboj Aischyla s novátorem Euripidem. Řím • Navazují na řeckou komedii a tragédii, postupně se vyvíjí římská komedie. Plautus • Ve většině jeho komedií se objevuje postava otroka, což vedlo k domněnce, že i on sám byl otrokem. • Dějištěm jeho her tvoří řecká města, postavy mají řecká jména a jejich osudy zpracovávají a obměňují řecké předlohy – životní ovzduší je však ryze římské. • Většina her je založena na milostné zápletce, kolem níž se rozvíjejí i komedie charakterů. Komedie o hrnci – odhaluje typ lakomce, předobraz Moliérova Harpagona. Lišák Pseudolus – o prohnaném otrokovi, který přechytračí hloupého pána. • Z jeho her čerpala řada světově uznávaných autorů ( Shakespeara,Goldoni,aj.)
Středověk od 10.století do století 15. •
Středověk usiluje o to, aby antická kulturní tradice byla zapomenuta. Drama jako by ve středověku začínalo úplně od začátku. Od poloviny 10.století se objevuje náboženské drama, které vychází z dramatizace církevních témat a církevních obřadů – pašijové hry a tzv.zázračné hry. Postupně se z něho začíná vydělovat drama světské Pašijové hry – hry, ve kterých je zpracován život Ježíše Krista, zvláště jeho umučení a ukřižování. Oficia – tvořila volnou součást bohoslužeb, hrála se latinsky
Humanismus a renesance 16. – 17.století • • •
Obnovený zájem o antické divadlo. Autoři navazují na Plauta (renesanční komedie). Z prostředí karnevalů se vyvinula commedie dell´arte. Do tohoto období spadá zejména rozvoj tzv. alžbětinského divadla v Anglii a s ním spjatá osoba W.Shakespeara. William Shakespeare • Jeho dramatickou tvorbu tvoří 37 her. • Většina komedií má spletitý a leckdy až neuvěřitelný děj, vítězí v nich láska a spravedlnost, o vítězství se velmi účinně zasazují hlavní hrdinky, které jsou rázné a cílevědomé představitelky renesančních představ o svobodném člověku. • V historických hrách vystupují angličtí panovníci, jejichž postavy stvořil podle dobových kronik. • Ve svých tragédiích se snažil zobrazit lidské vášně a city. Jejich hrdinové jsou sami strůjci svého osudu, jejich činy vyplývají z jejich charakteru, nejsou nositeli idejí, ale často představují složitou a často rozporuplnou povahu. • Překladatelé do českého jazyka – J.V.Sládek, M.Hilský Tragédie : Romeo a Julie – příběh nešťastně končící velké lásky vzdorující rodovým svárům. Othello – příběh o nesmyslné žárlivosti a závisti. Macbeth – touha po moci, která se neštítí ani vraždit. Král Lear – příběh o hlouposti, podlosti a neupřímnosti, problematika vztahu otce a dcer. Hamlet – touha pomstít vraždu otce přivádí hlavního hrdinu na pokraj šílenství, díky své nedůvěře a tvrdohlavosti ztrácí přátele a nakonec umírá. 84
Historické hry : Richard III. – zachycení cesty na trůn přes řadu vražd .Julius Caesar – vztah Caesara a jeho vraha Bruta Komedie : Sen noci svatojánské – příběh o rozmarech lásky Zkrocení zlé ženy – o napravení divoké, ješitné a hádavé Kateřiny, kterou změní láska.
Baroko 17.století • V této době vzniká jeden z hudebně dramatických žánrů – opera. • Rozvíjí se zejména španělské národní drama Pedro Calderón de la Barca • zobrazoval soudobý život, dějiny. Soustředil se na zobrazení psychiky hrdinů. Hrdinové brání svou čest. Zalamejský rychtář - venkovský rychtář odsuzuje k smrti vysoce postaveného muže, který zneuctil jeho dceru. Život je sen – hlavní hrdina dokáže zvítězit nad zlou věštbou i nad sebou samým a svou vůlí překoná své předurčení být zlým.
Klasicismus 17.století •
Rozvoj zejména ve Francii, kde v roce 1680 je založena Comédia Francoise – první evropské národní divadlo působící dodnes. Moliére • Vlastním jménem Jean – Baptiste Poquelin • Divadlu zasvětil celý život, na jevišti také zemřel. • Napsal 33 her, navázal na tradici frašky a italské commedie dell’arte, Škola pro muže, Škola pro ženy – názory na lásku, manželství a výchovu dětí. Tartuffe – kritika náboženského pokrytectví. Lakomec – postava Harpagona, který své peníze miluje víc než své děti, které ho nakonec opouštějí, neboť jim brání ve sňatku z lásky a nutí je do sňatků pro peníze. Zdravý nemocný – výsměch lékařskému šarlatánství i hypochondrii. • Ve svých hrách útočí proti společenským předsudkům a lžím, bezohledně odhaluje přetvářku, straní čistému citu a zdravému rozumu.
Italské národní drama 17. – 18.století •
Pro lidové publikum byla vytvořeny tzv. commedie dell’arte – jejími hlavními znaky byly masky a improvizace. Herci neměli k dispozici psaný text, ale jen stručný scénář s dějovou kostrou a seznamem postav. Vlastní komedii vytvářeli až na jevišti. Zanikla v polovině 18. století, její odkaz je objevuje v cirkuse, v pantomimě, v baletu. Carlo Goldoni • Jeho hrdinové představovali skutečné osoby, které znal z rodných Benátek, představovali střední a lidové společenské vrstvy. S ironií představoval jejich každodenní starosti i vady. Sluha dvou pánů, Poprask na laguně – obrázek ze života rybářské vesnice.
Preromantismus 18. – 19.století Johann Wolfgang Goethe Faust - dva díly, podobenství o lidském údělu. Faustova snaha se pohybuje mezi principy dobra a zla, Hospodin a Mefistofeles uzavírají v prologu sázku o Faustovu duši. 85
Další smlouvu uzavírá Mefistofeles s Faustem, dosáhne-li pocitu uspokojení a klidu, zemře a jeho duše propadne peklu. Ďábel se snaží uspokojit Faustovu smyslnost – mládí, láska ke krásné Markétce, která končí tragicky. Ve druhém díle se snaží Mefisto uspokojit Fausta mocí. Zestárlý a osleplý Faust začne budovat ideální společenství svobodných lidí na odvodněném a zúrodněném pruhu mořského pobřeží. Faust je konečně spokojen, přesto nepropadá peklu, změnil se ze sobce na člověka myslícího na ostatní.
Romantismus 19.století •
Drama se stává okrajovým žánrem
Realismus a naturalismus 19. – 20.století Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852) Revizor – hrdina Chlestakov je omylem považován za inspektora a dovede toho dokonale využít k vlastnímu prospěchu Henrich Ibsen (1818 – 1906) • Norský dramatik. Nora aneb domov loutek – příběh ženy, která se snaží zachránit svého manžela, podepíše směnku manželovým jménem. Po čase manžel její podvod odhalí a vyžene ji, aby mu nezničila kariéru. Georgie Bernard Shaw (1856 – 1950) • Anglický dramatik a nositel Nobelovy ceny Pygmalion – profesor fonetiky vychová z předměstské květinářky dámu.Tato hra se stala předlohou úspěšného muzikálu My Fair Lady. Svatá Jana – historická hra o francouzské národní hrdince.
Moderní avantgardní směry 1.polovina 20.století •
Ve světové dramatické tvorbě se objevují prvky impresionismu, symbolismu, dekadence. Oscar Wilde • Ir, který okouzloval i šokoval londýnskou společnost 90.let 19.století. • Typický představitel dekadence. • Z jeho dramatických prací vynikají společenské komedie s vtipnými zápletkami duchaplnými dialogy. Ideální manžel , Jak je důležité míti Filipa Bertolt Brecht • Německý dramatik • Vytváří koncepci tzv. epického divadla – Jednotlivé postavy přerušují děj a snaží se ho komentovat. Na otevřené scéně dochází ke změnám kulis. Třígrošová opera – příběh legendárního zločince Mackieho Messera. Strach a bída Třetí říše – život nacistického Německa
Světové drama od druhé poloviny 20.století Absurdní drama – absurdita samoty člověka mezi lidmi. Děj je jen ilustrací absurdního postavení odlidštěných jedinců. Samuel Beckett • Nositel Nobelovy ceny. Čekání na Godota - příběh dvou bezdomovců Vladimíra a Estragona, kteří si od setkání s tajemným Godotem slibují změnu svého života. Opakování scén ,nesmyslné dialogy. 86
24. Vývoj českého divadla Středověk •
Počátky spadají do konce 12. století a jsou náboženského původu.V některých klášterech se dramatizovaly latinské texty – zejména Kristova smrt a vzkříšení, výjevy se předváděly v kostele. Postupně se zapojují i světské osoby (učitelé a žáci) zejména ve scéně, kde tři Marie chtějí pomazat tělo Kristovo a později jsou tyto scény vykázány z kostelů do krčem,vzniká tak první staročeská fraška o prodavači mastí Mastičkář – první polovina 14. století.Výstup vytváří věrný obraz středověkého trhu, kde Marie nakupují masti, aby mohly balzamovat Kristovo tělo. Památka se dochovala ve dvou variantách, české a česko – latinské. Autor využívá lidové jazyka, objevují se i vulgarismy..
Drama období humanismu - 15. – 17.století •
•
Divadelní hry byly soustavně uplatňovány ve školském divadle, kde se jednalo o úpravu antických her,o latinskou tvorbu s duchovní tématikou, v mnoha případech se čerpalo z bible. J.A.Komenského – jeho hry měly prohloubit znalost latiny u žáků.Napsal soubor divadelních her – Schola Ludus. V polovině 17. století se objevuje loutkové divadlo – nejprve se hrají cizí náměty např. O Faustovi, později i české.
Barokní drama konce 17.století a 18.století • •
Bohuslav Balbín – základním zdrojem dramatu byly biblické texty, dramata mají být oslavou života a umučení světců, popřípadě oslava významných období církevního roku – Vánoce, Velikonoce. Rozvíjí se lidová hra se zpěvy – tématiku čerpá z velikonočních a vánočních náboženských her, ale zpracovává i dobrodružnou tématiku např. Komedie o turecké vojně, Kratochvilná komedie.
Národní obrození • •
České divadlo se jen obtížně prosazovalo vedle divadla německého a italské opery V Praze bylo stálé divadlo v Kotcích, kde byla uvedena první česká hra, jednalo se o nepříliš zdařilý překlad německé veselohry Kníže Honzík • Roku 1783 zahájilo činnost Nosticovo divadlo, zvané pak Stavovské. Byla zde uvedena světoznámá premiéra Mozartovy opery Don Giovanni, jím samým řízená. Ve Stavovském divadle se hrálo i česky • České hry hrají ochotníci v čele s Josefem Kajetánem Tylem v Kajetánském domě na Malé Straně. Kromě Tyla se k nim hlásil K.H.Mácha.. • Prvním čistě českým divadlem byla od roku 1786 dřevěná Bouda,oficiálně zvaná Vlastenecké divadlo. Navštívil ji i císař Josef II. Kolem Václava Tháma se zde shromáždilo několik autorů, kteří psali historické hry z českých dějin. Hojné byly i překlady z němčiny i z klasiků (Shakespeare, Schiller). Bouda byla roku 1789 z technických důvodů zbourána. • Česky se poté hrálo v klášteře U Hybernů Václav Thám – z jeho her vyšly tiskem jen tři. Velmi oblíbená byla hra Břetislav a Jitka aneb Únos z kláštera, rovněž Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj o Prahu.
87
Matěj Kopecký – majitel kočovného loutkového divadla. Vytváří postavičku Kašpárka a jeho společnice Kalupinky. Z her, které uváděl, patřily k nejoblíbenějším Oldřich a Božena, Doktor Faust, Loupežníci na Chlumu Václav Kliment Klicpera – Rád hrál divadlo se studenty a ochotníky v Hradci i v Praze. Těžiště jeho tvorby je ve veselohrách, kritizujících dobové lidské nedostatky jako lakomství, úřednickou nafoukanost, plané vlastenectví – Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast. Jeho hry jsou vtipné, často využívají zápletek se záměnou osob. Dodnes se hraje parodie rytířské hry – Hadrián z Římsů Josef Kajetán Tyl – Po studiích putoval s kočovnými divadelním společnostmi. Byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle, po porážce revoluce musel Prahu opustil a putoval s kočovnou divadelní společností. Tylovo dramatické dílo mělo od počátku výchovný charakter, bylo zaměřeno na sociální a národní problémy české společnosti, proti prospěchářům, lidem vychytralým a zpátečníkům. Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – téma ševcovské cechovní slavnosti. Hra měla získat národní odrodilce ve scénách z lidového a měšťanského prostředí, je památná tím, že v ní poprvé zazněla píseň hudebního skladatele F.Škroupa na Tylův text – Kde domov můj, která znárodněla a stala se státní hymnou. Paličova dcera – životní příběh Rozárky, dcery venkovského šumaře, který se stal paličem ze zoufalství a msty. Rozárka žije v chudobě, stará se o své osiřelé sourozence a její příkladná ctnost je nakonec odměněna bohatou tetou. Vrcholem jeho tvorby jsou dramatické báchorky (pohádkové hry) . Strakonický dudák – dobrodružný příběh jihočeského dudáka Švandy, který si umíní získat v cizině bohatství hrou na dudy . Návrat do vlasti, k milé Dorotce završují jeho prozření. Ve Švandovi ztělesnil typického českého člověka, talentovaného, citlivého, ale podléhajícího touze po bohatství a slávě v cizině. Jiříkovo vidění – čeledín Jiřík by nejraději žil pohodlně a bez práce. Na soudobé sociální apolitické události reaguje ve svých historických dramatech. Kutnohorští havíři – proces potlačené vzpoury havířů koncem 15.století se stal oslavou kolektivu, který se postavil proti cizáckému panskému útlaku. Ve hře Jan Hus -poukazoval na úsilí Husa dobrat se pravdy.
Drama konce 19.století • •
Roku 1862 bylo otevřeno Prozatímní divadlo (je součástí zadního traktu ND) prvním představením byla historická tragédie ze srbských dějin Král Vukašín od Vítězslava Hálka. Hrály se hry zejména starších autorů, zejména Tylovy, ale i autorů Nerudovy generace, především Hálkova dramatická tvorba – osudová tragédie českého velmože Záviš z Falkenštejna a hry Jana Nerudy – byl autorem několika situačních komedií, psaných podle francouzského vzoru – Ženich z hladu, Prodaná láska.
Národní divadlo •
Roku 1868 byl položen základní kámen Národního divadla.Umělcům, kteří ND vyzdobili se říká generace ND – M.Aleš, Fr.Ženíšek, V.Hynais, J.V.Myslbek. Divadlo bylo dokončeno roku 1881, ale téhož roku vyhořelo. Definitivně bylo otevřeno roku 1883 – divadlo se stalo centrem českého národního života. • Světové úrovně hlavně v této době dosáhla hudební tvorba : B.Smetana – Prodaná nevěsta – libreta – K.Sabina, Hubička, Tajemství,Čertova stěna – E.Krásnohorská, A.Dvořák – Čert a Káča, Rusalka Ladislav Stroupežnický – píše především komedie
88
Zvíkovský rarášek – příběh Mikuláši Dačickém z Heslova, Paní mincmistrová – odehrává se v Kutné Hoře a jejím hrdinou je opět Mikuláš Dačický (obě veselohry propojil O.Vávra a natočil film Cech panen kutnohorských ). Naši furianti – veselohra z jihočeské vesnice. O místo pomocného se uchází krejčík Fiala a vysloužilý voják Bláha, oba mají za sebou jednoho vlivného občana, a tak se spor o ponocného stává sporem mezi vlivnými sedláky Dubským a Buškem, kteří se snaží prosadit svého kandidáta. Ohrožena je i svatba jejich dětí,Václava a Verunky. Zoufalý Václav proto odchází, aby se dal na vojnu. Celá pře končí usmířením Dubského s Buškem, Bláha dostane ponocenství a Václav se ožení s Verunkou. Hra má výrazně realistický charakter pojetím a charakteristikou hrdinů – vesničané,domýšliví furianti.Dále vyniká přesvědčivým zobrazením venkovského života Gabriela Preissová – rodačka z Kutné Hory, většinu života prožila na Slovácku, odkud čerpala náměty pro své hry. Gazdina roba – hrdinka Eva opustí manžela a odchází se svým milým, musí však s ním žít jen jako družka a nakonec spáchá sebevraždu. Její pastorkyňa – životní tragedie schovanky Jenůfy, jejíž nemanželské dítě utopila Jenůfina ochránkyně Kostelnička, aby schovanku uchránila před hanbou.
Drama na přelomu 19. a 20.století Alois a Vilém Mrštíkové – autoři dramatu Maryša, sociální drama, odehrává se v jihočeské vesnici na konci 19.století. Patří k vrcholům realistického dramatu. Maryša, dcera bohatého sedláka Lízala, a Francek, syn domkářky, se mají rádi. Francek je však odveden na vojnu a rodiče přinutí Maryšu k sňatku s mlynářem , vdovcem Vávrou. Maryša se dlouho vzpírá, ale nakonec rodičům podlehne.Manželství není šťastné. Po dvou letech se Francek vrací a chce s Maryšou obnovit vztah, přemlouvá ji k útěku, a když ji začne Vávra bít, Maryša dospěje k rozhodnutí, otráví svého manžela. Alois Jirásek – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč Vývoj divadla silně ovlivnil Fráňa Šrámek svými impresionistickými hrami, ve kterých oslavoval lásku,mládí jako protipólu k měšťanstvu. Měsíc nad řekou – konfrontuje svět dospělých, zmoudřelých, kteří sentimentálně vzpomínají na své mládí a životní sny,se světem jejich dětí, které jsou ještě plny ideálů.Velmi působivě jsou vyjádřeny nálady a citové vztahy jednotlivých hrdinů. Dramata Viktora Dyka mají rysy romantismu, jejich základ tvoří konflikt snu a skutečnosti. K nejvýraznějším dílům českého symbolismu patří hra Zmoudření Dona Quijota – pro tragikomického Cervantesova rytíře je procitnutí z romantického snu ztrátou smyslu života
Drama mezi světovými válkami a za německé okupace Karel Čapek se věnoval s bratrem Josefem dramatické tvorbě od začátku své činnosti. Loupežník - konfrontace výbojného a nezodpovědného mládí se starostivým, ale také sobeckým stářím. R.U.R. – společnost R.U.R. začne vyrábět roboty, kteří z počátečního pomocníka člověka přerostou v jeho protivníka. Konflikt je vystupňován až ke vzpouře Robotů a vyvraždění lidstva, což znamená i zánik Robotů, protože ti neznají tajemství své výroby.Teprve záblesk citu u dvojice Robotů přinášejí naději, že se život obnoví Bílá nemoc – konflikt vojenského diktátora s lidsky cítícím lékařem Galénem, burcuje proti válce, varuje před rozpínavostí fašismu, před nebezpečím, které s sebou přináší zfanatizovaný dav. Matka – hrdinka postupně promlouvá se všemi mrtvými muži, brání poslednímu synovi odejít do války. Otřesena zprávou o bombardování škol a zabíjení malých dětí sama podává nejmladšímu synovi zbraň s výzvou „Jdi!“ Začátky avantgardního divadla jsou spjaty s činností tzv. malých divadel. U zrodu Osvobozeného divadla stál Jiří Frejka a Jindřich Honzl , v roce 1927 přešli pod Osvobozené divadlo Jiří Voskovec a Jan Werich. Jejich představení Vest pocket revue – volný sled scén ovlivněných poetismem a dadaismem, parodují tradiční dramatické 89
postupy, využívají situační i jazykové komiky, 207 repríz, navazovali na tradici improvizovaného herectví. Ve 30. letech přecházejí k politické satiře. Caesar – diktátor (Hitler) je konfrontován s římským lidem. Politická satira byla založena na hře se slovy, intelektuálním humoru. Za zázrak byly označovány forbíny (předscény) – schopnost V+W navazovat bezprostřední kontakt s publikem a reagovat na aktuální společenské a politické události. Osel a stín – do antického města přijíždí na najatém oslu zubař Nejezchleby (W), aby marně vymáhal dluhy od svých pacientů. Oslař Skočdopolis (V)žádá o zaplacení dopravy, ale i příplatek za stín, který v patrném létě vrhá osel. Spor o stín přeroste na tržišti v absurdní proces s politickým pozadím. Kat a blázen – protagonisté Radúzo (V) a Mahuleno (W) jsou představiteli falešných národních mexických hrdinů a legenda o nich má být využita ve prospěch vraždícího šílence, diktátora Carierry. Balada z hadrů – obraz ze života francouzského básníka a rebela F.Villona Rub a líc – hra ze současného velkoměsta, ovládaného koncernem Noel (podle hry byl připraven i scénář pro film Svět patří nám). • Důležitou součástí inscenací byla hudba – od roku 1929 spolupracovali V +W s Jaroslavem Ježkem – ze spoluautorství V +W a Ježka vznikly písně, které zásadně ovlivnily celou další českou moderní písňovou tvorbu.Autorská trojice spolupracovala i s filmem, před odchodem do zahraničí natočili 4 filmové komedie: Pudr a benzín, Peníze nebo život, Hej rup!, Svět patří nám. Do emigrace odcházejí v roce 1938 – v emigraci hráli v různých typech divadel v USA, zásadní byla jejich spolupráce s rozhlasem. Prostřednictvím londýnského rozhlasu byly vysílány jejich tzv.černé čtvrthodinky (cca 2000 pořadů).V roce 1946 obnovili V + W na čas činnost, po roce 1948 Voskovec znovu emigroval a Werich obnovil některé premiéry dřívějšího Osvobozeného divadla v Divadla ABC s Miroslavem Horníčkem jako partnerem. Emil František Burian - vytvořil soubor pro sborovou recitaci voiceband, s nímž uváděl Píseň písní, Máchův Máj,Havlíčkův Křest sv.Vladimíra. V sezóně 1933 až 1934 založil D34 jako společensky angažované divadlo. Jeho dramaturgie vycházela z dramatizací prozaických a básnických děl (Moliére, Shakespeare, Puškin, Goethe, Villon, Mácha, Hašek). Jeho koncepce syntetického divadla – využití všech prvků divadelní struktury i světelné a filmové projekce. V roce 1941 bylo divadlo uzavřeno a E.F.Burian byl uvězněn. Po válce obnovil činnost svého divadla – D 46
Drama v poválečném období •
• • •
K úspěšným poválečným hrám patří poetická pohádka Jana Drdy – Hrátky s čertem – o vítězství vojenského vysloužilce Martina Kabáta nad pekelnými mocnostmi. Pohádkový motiv využil i v další komedii Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert. Po roce 1948 nastává úpadek české dramatické tvorby. Hlavním tématem je výsměch třídnímu nepříteli, budování socialismu, kolektivizace. Miroslav Stehlík – Nositelé řádu. Oživení přinesla polovina 50.let – Pavel Kohout – Taková láska – život studentky, jež si vzala život kvůli zklamání v lásce. František Hrubín – Srpnová neděle. 60. léta jsou zlatou dobou českého dramatu. Obrovský úspěch zaznamenala divadla malých firem : 1955 –Reduta, 1959 – Semafor – (Sedm malých forem – hudební komedie, film, produkce, poezie, pantomima, loutky, výtvarné umění) - Jiří Suchý – hravost, obracení pojmů naruby, důsledný kontakt s diváky a jejich spoluvytváření hry. Autor dramat Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl-tangl. Půvab záměrně antihereckého naivního projevu Jiřího Šlitra. Po smrti 90
Šlitra je od 80.let partnerem Suchého Jitka Molavcová.Mezi další proslulé dvojice patřili autoři „návštěvních dnů“ – Jiří Grossmann a Miloslav Šimek, později umělecká dvojice se Zuzanou Bubínkovou. 1967 - Divadlo Járy Cimrmana – inteligentní mystifikace – Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák – cimrmanologie – fiktivní pseudověda, parodie vážné vědy – paralelní přednášky, recese, záměrné neherectví, humor, absence žen, hry – Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince,Vražda v salonním kupé, Dlouhý, široký a krátkozraký. Autorství na filmových scénářích – Vrchní,prchni, Kulový blesk – L.Smoljak, Obecná škola, Akumulátor, Kolja, Lotrando a Zubejda – Z.Svěrák. • Po roce 1968 dochází k násilnému zásahu do divadelního vývoje – zákazy tvorby, vytlačení autorů do emigrace – Pavel Kohout. Hry byly vydávány samizdatově nebo byly určeny pro čtení nebo soukromé předvádění – bytové divadlo Vlasty Chramostové. Zásadní roli mají malé scény : Studio – Y ,od roku 1963 v Liberci,od roku 1978 v Praze, vůdčí postavou byl Jan Schmidt – Život a smrt K.H.Máchy, vynikající herci – J.Lábus,O.Kaiser,M.Eben. 1967 – Divadlo Na Provázku, Brno, spjato s herci M.Donutilem, I.Bittovou. B.Polívkou, autor M.Uhde – Balada pro banditu, 1974 – Ha – divadlo – Hanácké divadlo v Prostějově, A.Goldflam, Sklep – T.Vorel, T.Hanák, D.Vávra, M.Šteindler • Významným dramatikem druhé poloviny 20.století je Václav Havel –vyučen chemickým laborantem, po vojně pracuje v divadla ABC jako kulisák.V letech 1960 – 69 působí v Divadla Na Zábradlí jako uznávaný autor absurdních her.V době normalizace má zákaz tvorby, stává se disidentem, pracuje jako dělník v trutnovském pivovaru, je signatářem charty 77, odmítá odchod do emigrace, je perzekuován a vezněn. Po roce 1989 se stává vůdčí osobností Občanského fóra, presidentem ČSFR, později ČR.ve svých hrách zachycuje odcizení a odlidštění společnosti. Zahradní slavnost – kariéra Hugo Pludka Audience, Vyrozumění.
91
25. Film – nové umění 20.století • • •
souhrnný pojem pro veškerou kinematografii s jejími technickými, uměleckými, komerčními a společenskými aspekty. Vedle tisku, rozhlasu a televize největší komunikační prostředek s velkým vlivem. Filmová produkce se dělí na filmy hrané, dokumentární, naučné aj.
hraný film • • •
obvykle dlouhometrážní, založený na ztvárnění příběhu herci. Prvním hraným filmem v dějinách kinematografie je anekdotický příběh bratří Lumièrových : Pokropený kropič (1895). První česky hrané snímky natočil r. 1898 J. Kříženecký Dostaveníčko ve mlýnici.
němý film • • •
film bez zvuku, v němž se pro objasnění děje používalo mezititulků (charakteristiky postav, dialogy aj.) s pomocí živého hudebního doprovodu (klavírista, orchestr). Éra němého filmu se datuje cca 1895–1930 tvůrci a herci éry němého filmu: Ch. Chaplin, Frigo, Laurel a Hardy aj.
zvukový film • • •
využívá kromě obrazu také zvuk (dialogy, hudbu, ruchy aj.). Za první zvukový film je považován Jazzový zpěvák 1927 Alana Croslanda . 1930 se zvukový film uplatňuje v celém světě. Vzhledem k jazykové bariéře se ve zvukovém filmu používá dabing nebo podtitulky.
dokumentární film • • •
film, který zaznamenává autentickou skutečnost, vzniklé kvality mají vlastnost nesporného svědectví, argumentu. Nejvýznamnější tvůrci: R. Flaherty, J. Ivens, D. Vertov, A. Resnais, Ch. Marker. U nás: V. Chytilová, O. Sommerová, J. Špáta,
animovaný film • • •
druh kinematografie vytvářející snímky, na nichž se nehybné a zpravidla neživé objekty jeví jako pohybující se a živoucí. Nejobvyklejšími disciplínami animovaného filmu je film kreslený, loutkový. Počátky již před 1. sv. válkou (E. Cohl). O svět. popularitu se zasloužil ve 30. letech především W. Disney. Světová proslulost českého animovaného filmu je spjata se jmény J. Trnky , K. Zemana a H. Týrlové.
Hollywood [holivud] •
od 1910 místní část Los Angeles (USA), filmová metropole USA;
92
• •
první film. tvůrci se zde usadili kol. r. 1910 mj. pro stále slunečné počasí vhodné pro natáčení filmů. Hl. sídlo četných filmových a televizních produkčních spolOscar bronzová soška, kterou uděluje každoročně na jaře od 1927 americká Academie (nejlepší film, režie, scénář, hudba, představitelé hlavních a vedlejších rolí, nejlepší zahraniční film atd.).
filmové festivaly • • •
soutěžní přehlídky filmů. První mez. film. festival se konal v r. 1932 v Benátkách. Další významné mezinárodní film. festivaly se konají např. v Cannes, Berlíně. V Československu se konal první mez. film. festival v r. 1946 v Mariánských Lázních. V současné době se koná v Karlových Varech.
česká kinematografie • první film. projekce v českých zemích se uskutečnila v Karlových Varech 1896. Na jaře 1898 natočil Jan Kříženecký první český film ve spolupráci s hercem Josefem Švábem-Malostranským a producentem Viktorem Ponrepem. • výroba českých filmů začala po skončení 1. sv. války. Uměleckým vrcholem českého němého filmu se stala díla G. Machatého Erotikon . • vzestup animovaného filmu, díky němuž získala č. kinematografie poprvé trvalé mezinárodní renomé (J. Trnka, K. Zeman, B. Pojar). • počátku 60. let vznik tzv. čs. nové vlny, jejíž díla znamenala vrchol čs. filmu J. Menzel, V. Chytilová, J. Hertz. • po r. 1990 bojoval č. film s provinciálním charakterem, výjimku tvoří pouze komerční úspěch J. Svěráka a klasiků bývalé nové vlny (J. Menzel, V. Chytilová). • Na přelomu 80. a 90. let se objevují díla nastupující generace ( J. Hřebejk, P. Zelenka), která vykazují vzestupnou tendenci. Trnka Jiří režisér, animátor a výtvarník. Zakladatel české školy animovaného filmu, spolu s E. Hofmanem a J. Brdečkou založil v r. 1945 studio Bratři v triku. Filmy: Bajaja , Staré pověsti české , Sen noci svatojanské. Významný ilustrátor dětských a pohádkových knih (mj. H. Ch. Andersena, F. Hrubína, J. Karafiáta, J. Wericha). Zeman Karel • scenárista a animátor. Po vzoru francouzského filmu vytvářel filmy kombinující hrané a animované složky, často inspirované romány J. Verna. Filmy: Cesta do pravěku , Vynález zkázy , Baron Prášil , Na kometě , Čarodějův učeň . Lipský Oldřich • režisér; podílel se na založení československé profesionální lední revue. Od 1949 pracoval ve Film. studiu Barrandov (herec, spoluscenárista a asistent režie Filmy: Limonádový Joe , Čtyři vraždy stačí, drahoušku , Jáchyme, hoď ho do stroje , Marečku, podejte mi pero! , Adéla ještě nevečeřela , Tři veteráni . Menzel Jiří • režisér a herec. Představitel tzv. nové vlny čs. filmu v 60. letech, získal úspěch i v zahraničí – 1967 – Oscar – Ostře sledované vlaky. Často se nechává inspirovat tvorbou českých spisovatelů – B. Hrabal, V. Vančura Filmy: Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa , Vesničko má, středisková, Obsluhoval jsem anglického krále. Svěrák Jan
93
•
č. film. režisér. Syn herce a scenáristy Z. Svěráka. Držitel dvou Oscarů – studentského za dokumentární film Ropáci a v r. 1996 za nejlepší zahraniční film Kolja Filmy: Obecná škola , Jízda , Kolja, Tmavomodrý svět Hřebejk Jan • č. film. režisér. Spolupráce se spisovatelem Petrem Šabachem Filmy: Šakalí léta , Pelíšky , Musíme si pomáhat , Pupendo .
americká kinematografie •
k průkopníkům americké kinematografie patřil vynálezce T. A. Edison, který v roce 1896 uspořádal první veřejnou projekci na americkém kontinentě. První významní tvůrci byli D. W. Griffith a Ch. S. Chaplin. Centrum americké kinematografie se přesouvá z východního pobřeží (New York) do Kalifornie a vznikají zde velké produkční spol. (W. Fox, S. Goldwyn).Ve 20. letech vznikají filmy velkých komiků (Chaplin, B. Keaton, H. Lloyd, S. Laurel, O. Hardy). • Pro americkou kinematografii typické dělení filmů do velkých žánrů - western, horor, animovaný film: W. Disney, gangsterský film aj.. • V 60. letech končí tvorba posledních mistrů klasického filmu (A. Hitchcock aj.). Hnutí New Hollywood se pokouší o znovuoživení hraného filmu (F. F. Coppola, M. Scorsese), ale teprve investice v 2. polovině 70. let zajistí am.filmu drtivou komerční převahu ve světové filmové produkci a distribuci (sci-fi: S. Spielberg, G. Lucas). V 80. letech vzniká takzvaný postmoderní film (D. Lynch, Q. Tarantino). Chaplin Charles Spencer • anglický film. herec, scenárista, režisér. Založil v r. 1918 v USA vlastní film. společnost; vytvořil legendární komickou postavu tuláka s hůlkou a buřinkou. Od krátkých grotesek přešel postupně k veselohrám a melodramatům s humanistickým podtextem; patří mezi vrcholné představitele klasického filmu. Filmy: Kid , Poutník , Zlaté opojení, Moderní doba , Diktátor , Světla ramp . Disney Walt [dyzny] • kreslíř a producent; 1922 první pokusy s kreslenými trikovými filmy, tvůrce myšáka Mickeyho, kačera Donalda, psa Pluta a dalších kreslených figur; spoluzakladatel The Walt Disney Co., koncernu pro volný čas: filmy, zábavní park aj.; sídlo: Burbank (USA). Filmy: Sněhurka a sedm trpaslíků , Fantasie. Hitchcock sir Alfred [hičkok] • britský režisér a scenárista. Jeho filmy jsou žánrově mezi psychologickým a kriminálním thrillerem, melodramatem a komedií. Filmy: Okno do dvora , Psycho , Ptáci . Spielberg Steven • americký film. režisér a producent, držitel několika Oscarů Filmy: Čelisti , Blízká setkání třetího druhu, Dobyvatelé ztracené archy , E. T. mimozemšťan, Jurský park, Schindlerův seznam, Zachraňte vojína Ryana, Mnichov 1936 Lucas George • americký film. režisér, producent a scenárista Filmy: Hvězdné války , Hvězdné války I. Tarantino Quentin • americký postmoderní film. režisér, scenárista, producent a herec. Filmy: Pulp Fiction, Jackie Brownová, Kill Bill
94
francouzská kinematografie • •
První filmová projekce se uskutečnila 28. 12. 1895 v Paříži (bratři Lumièrové). V 50.–70. letech mezinárodně úspěšné komerční filmy s L. Venturou, J. Gabinem, J.P. Belmondem, J. Maraisem, A. Delonem, L. de Funèsem aj. Lumière Louis [lymjer] • chemik a průmyslník. Průkopník film. režie, roku 1894 spolu s bratrem vynalezl tzv. kinematograf (přístroj), s nímž 1895 uskutečnil první veřejné filmové projekce. Filmy: Odchod z továrny , Příjezd vlaku .
95