Petr Zahradník respektovaný ekonom komentuje události důležité pro Českou republiku a další vývoj EU
Komentář, str. 12
Ladislav Metelka Klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu odpovídá na otázky kolem globálního oteplování a jeho příčin
Evropan, str. 5
Petra Schurová Dlouholetá předsedkyně splečnosti NE-BE propaguje nizozemskou a vlámskou kulturu u nás.
Kultura, str. 14
číslo 7 / 2007
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
ročník 4
cena 15 Kč
INZERCE
070388_15%_USPORA_Podval_KN.indd1 1
SLOVO
4.6.2007 14:14:21
Portugalsko převzalo štafetu
Téma měsíce v EU: str.3,10,11 Postihy kuřáků Zahraniční dopisovatelé Evropských novin mapují protikuřácké zákony ve Španělsku, Anglii, Itálii, Finsku, Německu, Irsku a Polsku. Dýchatelný vzduch v restauracích a barech si Evropané většinou pochvalují.
Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky Evropská rada pro mne osobně znamenala určitý milník, určitý bod zlomu, bod zvratu, a to velmi pozitivní. Kromě známých informací, že jsme dosáhli velkého úspěchu a že jsme naplnili téměř bez výjimky vládní mandát, jsem si všiml v zásadě tří hlavních momentů. Za prvé: dochází ke generační výměně evropských politiků, politici typu Chirac, ale také Junker, Prodi a další postupně z toho evropského diskurzu a z evropské politické reality odcházejí a přichází nová generace politiků. Ať už v souvislosti s příchodem nových zemí do EU nebo s generačními změnami v jednotlivých zemích. Například Sarkózy ve Francii je určitě typem nového politika. Druhý aspekt: myslím si, že všichni pochopili, že proces evropské integrace musí být budován zespodu, že nemůže být nadekretovaný nějakými ústavami, ústavními smlouvami, že nelze usilovat o nějaký překotný vývoj, že musí jít o vývoj evoluční a hlavně nesmí být odtržen od reality a od toho, co si myslí většina lidí, která ty problémy vidí někde úplně jinde. To si myslím, že bylo velmi důležité. Že se pozastavil proces velmi překotné integrace a současně rozšiřování, což podle mne, není možné souběžně. A třetí věc: svým způsobem se prohlubuje rozdíl mezi zeměmi, které patří spíše k té liberálnější části Evropy, tzn. země anglosaské, skandinávské, velká část nových zemí, které mají zájem na daleko vyšší míře liberalizace, odstraňování bariér, odstraňování překážek pro podnikání, daleko otevřenější a pružnější fungování EU a zeměmi, které patří spíše k té zemědělské části, tzn. země Mediterianu, které patří k tomu tzv. „sacímu“ komandu. (pokračování na straně 8)
INZERCE
Od nové předsedající země v Radě EU se očekává, že dokončí diplomatické úsilí Německa o institucionální reformu EU a na mezivládní konferenci koncem října 2007 připraví tzv. Reformní smlouvu. Významnými agendami budou také problematika imigrantů a klimatické změny. Na snímku je ministerský předseda Portugalska José Socratés s předsedou EK José Manuelem Barrosem. foto: archiv EK
Protikuřácké tendence kouřící Evropy PRAHA – Evropská unie bojuje s kouřením, po kontinentu se šíří zákazy omezující množství dýmu z cigaret. Teprve pár týdnů platí přísná pravidla v celé Velké Británii, vzor Irska by chtěla následovat také Česká republika. Boris Šťastný, poslanec za ODS a syn plicního lékaře, prosazuje zákon, který by se stal bičem na české kuřáky, systém nachází podporu i v řadách opozice. Snahu však podkopává praxe. V České republice už dnes existují města, kde si na kuřáky tvrdě došlápnou, ale i taková, kde porušování zákona strážníci vůbec neřeší. Evropská komise zahájila v letošním roce proces, jehož cílem je výrazné omezení či úplný zákaz kouření ve všech členských státech. „Z hlediska zdraví by pro obyvatelstvo byla nejpřínosnější komplexní protikuřácká politika. A podle důkazů z celého světa je toto opatření
proveditelné a vymahatelné,“ představil svou vizi evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Markos Kyprianu. Ve všech zemích sedmadvacítky existují právní normy, které se snaží omezit škodlivý vliv kouření na zdraví – na uzavřených veřejných
místech, v zaměstnání ani v barech a restauracích si nesmějí zapálit Irové, přísná protikuřácká opatření platí také pro Italy, Švédy, Estonce, Finy a Litevce.
LÉTO 2007 sleva inzerce
35% kontaktujte nás na: tel./fax: 466 611 139 GSM: 777 100 388 e-mail:
[email protected]
(pokračování na straně 3)
Evropské horizonty Zdeňka Velíška
Než začne mezivládní konference
Aktivity německého předsednictví EU se dají shrnout do slov hledání evropské identity. Na červnovém summitu EU ji hlavy států a šéfové vlád definovali na úrovni „nejmenšího společného jmenovatele“. Ve společenství, v němž vládne zákon jednomyslnosti, to ani jinak nešlo. Novou evropskou smlouvu chápou ale i po summitu jedni jako zjednodušení textu odložené ev-
ropské ústavy, zatímco pro druhé je něčím zcela jiným než „pohřbená“ evropská ústava. O identitu Evropské unie, odpovídající jak množství jejích členských zemí, tak podmínkám 21. století, se tedy pravděpodobně na nadcházející mezivládní konferenci svede mnoho slovních potyček. Ale hora ruit! Čas neúprosně běží. Ačkoli si to v každodenním životě neuvědomujeme, svět kolem nás čeká na to, zda Evropa překoná stadium, v němž se zabývá především sama sebou, a zda zaujme s obnovenou vahou a autoritou své místo v globální politice a bude schopna spoluurčovat běh světa, jak od ní očekávají ostatní spolutvůrci dějin lidstva. Dnes už si ale nemůžeme být jisti, zda ti ostatní hráči na scéně globální politiky, a především Spojené státy a Rusko, na to čekají s netrpělivostí nebo spíš s obavou, že do jejich geostrategických plánů bude po zdánlivém překonání své krize mluvit Evropa stejně rozpolcená a stejně nepevná, jakou znají v současné době.
Ať tak či onak, nám samotným by mělo záležet na tom, aby – za prvé – zájmy Evropy (tedy naše zájmy) byly v geostrategických plánech, ať je spřádá kdokoli, nepominutelné; a za druhé, aby jedním z faktorů rozhodujících o budoucích válkách a budoucím míru v globálním světě byla zkušenost Evropy, opřená o důvěrnou znalost jak imperiálních expanzí a totalitních ideologií, tak blahodárného působení míru budovaného na vzájemném propojování demokratických států. Právě to bychom měli mít na paměti, až budeme posuzovat, co je pro nás výhra a co prohra v jednáních mezivládní konference o příští podobě Evropské unie. Protože jedinou výhrou všech může být jen to, že Evropskou unii vybavíme takovými pravomocemi a schopnostmi, aby mohla hájit a prosazovat v aréně globální politiky ty hodnoty, které národům žijícím ve sjednocené Evropě už šest desetiletí zajišťují klid a mír. Ale kolik vlád členských zemí považuje právě tohle za svou prioritu?
2
ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE
EN č. 7 / 2007
Práce v EU láká nejen v létě Eurocentra informují
Naposledy jsme Vás informovali o komunitárním programu Celoživotního učení, Lifelong Learning Programme (dále LLP), který je v gesci ministerstva školství, tělovýchovy a sportu (dále MŠMT). LLP však není jediný program, který MŠMT koordinuje. Letní měsíce bývají dobou dovolených, prázdnin, kdy také mládež vyjíždí do zahraničí za poznáním, dobrodružstvím,…a právě proto se tentokráte budeme věnovat programu určenému mladým, programu Mládež v akci – neformálnímu vzdělávacímu programu Evropské unie.
MLÁDEŽ V AKCI Mládež v akci nabízí výměny mládeže, dobrovolnou službu, podporu místní komunity, zapojení do demokratických projektů, školení a semináře pro pracovníky s mládeží, spolupráci s partnerskými zeměmi EU a další zajímavé aktivity. Cílem tohoto programu je především podporovat a rozvíjet neformální vzdělávání mladých lidí ve věku 13 – 30 let, s důrazem na věkovou skupinu 15 – 28 let. Další důležitou skupinou programu jsou pracovníci s mládeží. Pro programovací období 2007 – 2013, ve kterém byl tento program spuštěn, uvolní Evropská komise 885 milionů Euro. Program Mládež v akci má 5 akcí, my se však zaměříme pouze na jednu z nich, a to na Evropskou dobrovolnou službu. Více informací o dalších akcích programu naleznete na stránkách České národní agentury Mládež, www.youth.cz .
EVROPSKÁ DOBROVOLNÁ SLUŽBA Evropská dobrovolná služba (EDS) podporuje nadnárodní projekty dobrovolné práce mladých lidí a usiluje o rozvoj solidarity a tolerance mezi nimi. Dalším jejím cílem je upevnit sociální soudržnost Evropské unie. Podporuje aktivní občanství a prohlubuje vzájemné porozumění mezi mladými lidmi. Dobrovolníkem se může stát každý člověk ve věku 18 – 30 let. Doba trvání EDS je velice flexibilní, pohybuje se zpravidla mezi 2 – 12 měsíci. Veškeré finanční náklady jsou kryty dobrovolníkům grantem EU, o který si žádá vysílající a hostitelská organizace u své národní agentury Mládež v akci, jehož je Evropská dobrovolná služba součástí. Dobrovolníkům je zajištěno cestovné, ubytování, pojištění, kapesné, všeobecné popříjezdové školení, zaškolení do vlastní činnosti, jazyková příprava apod. Pracovní náplní dobrovolníka jsou aktivity v oblasti ekologie, sociální výpomoci, kultury, ale také práce s mládeží, se seniory apod. Zemí výkonu EDS jsou členské země EU, ESVO (Island, Lichtenštějnsko, Norsko, Švýcarsko), Turecko, ale i Ukrajina, Rusko, Kavkaz a státy bývalé Jugoslávie.
JAK SE STÁT DOBROVOLNÍKEM? Pokud splňujete věkové požadavky, je nutné si nalézt nejprve organizaci, která Vás vyšle. Seznam všech vysílajících organizací je umístěn také na www.youth.cz v sekci „vyhledávání partnerů“. Společně s vysílající organizací kontaktujete vybranou hostitelskou organizace na základě projektu, který byste rád(a) jako dobrovolník vykonával(a). Přehled všech hostitelských organizací je zveřejněn na stránkách www.sosforevs.org. Evropská dobrovolná služba stejně jako ostatní aktivity programu Mládež v akci má svého regionálního koordinátora. Jejich kompletní seznam naleznete také na stránkách www. youth.cz. Koordinátory projektu můžete kontaktovat také na e-mail
[email protected].
ČESKÁ REPUBLIKA - Stále více lidí vyjíždí za prací do zahraničí. Práci v zemích Evropské unie hledají hlavně mladí lidé, a to především z řad studentů. Ti o prázdninách hojně využívají možnosti poznat novou zemi, naučit se cizí jazyk a zároveň si vydělat peníze. Zatímco po vstupu České republiky do Evropské unie vyhledávali Češi práci hlavně ve Velké Británii a Irsku, které jako jedny z mála zemí otevřely svůj pracovní trh i novým členům, v současnosti jsou mezi Čechy nejoblíbenějšími zeměmi, kam vyjíždějí za prací Španělsko, Rakousko, Nizozemí, Itálie a Dánsko. Na evropském portálu pracovní mobility EURES naleznou zájemci o práci v zahraničí jak nabídky volných pracovních míst po celé Evropě, tak i pracovní a životní podmínky v dané oblasti. Šestadvacetiletá Eva Pavelková promovala v roce 2006 na Vysoké škole veterinární v Brně a krátce nato se rozhodla odjet pracovat do Velké Británie. „Důvodů, proč jsem si vybrala Velkou Británii bylo víc. Je to nejbližší anglicky mluvící země, není tam potřeba vízum a
pracovní povolení. Navíc jsem ve Velké Británii byla už předtím, takže jsem ji trochu znala a věděla, co od toho můžu očekávat. Skutečnost ale nakonec byla úplně jiná, než jsem si představovala.“ Hledat práci v zahraničí jde několika způsoby. Na internetovém portálu EURES lze hledat nabídky volných pracovních míst, možné je zde ale i zveřejnění životopisu, který tak bude zpřístupněn případným zaměstnavatelům z celé Evropy. Dalším způsobem, jak najít práci v cizí zemi, je obrátit se s prosbou přímo na místní pracovní úřad nebo hledat v oznámeních o volných pracovních místech v novinách vycházejících v dané zemi. „Práci jsem sehnala přes inzerát v britských veterinárních novinách, které jsem dostala na jedné klinice v Praze,“ říká Eva Pa-
velková, která v současnosti pracuje na veterinární klinice ve městě Ormskirk v blízkosti Liverpoolu již šest měsíců. Pro všechny země Evropy v podstatě platí to samé: náklady na život jsou zde vyšší než v České republice. S jednotlivými zeměmi se náklady liší, drahé je především ubytování a služby, například ve Velké Británii je poměrně drahá doprava. Na druhou stranu nákladným životním podmínkám většinou odpovídají vyšší výdělky než u nás. „Ve Velké Británii se samozřejmě dá vydělat víc než u nás, ale záleží na profesi a místě, kde děláte. Někdy se ani vycestování za prací do Velké Británie finančně nevyplatí. To si jen většina lidí v České republice myslí, že když někdo pracuje v Anglii, vrátí se s miliony v kapse. Realita je bohužel dost jiná,“ doplňuje Eva Pavelková svou zkušenost s prací v zahraničí. Nejvíce nabídek letních sezónních prací se týká sklizní úrody, na kterou místní pracovní síla nestačí.
Velké množství pracovních příležitostí poskytuje také turistický průmysl. Nabízí práci v barech, restauracích, hotelech a v pobřežních střediscích. Tyto práce mají své výhody i nevýhody. Lidé, kteří mají zkušenost s prací v hotelech, si většinou stěžují na dlouhé pracovní doby, které zahrnují i práci o víkendech, a na neadekvátní ubytování a stravu. Mnoho lidí ale v této práci nachází výhody: přátelský tým, příležitost naučit se cizí jazyk, snadno vydělané peníze. Vycestování za prací do zahraničí vyžaduje nezbytnou přípravu. Je dobré opatřit si o dané zemi co nejvíce informací, včetně seznámení se s tamním daňovým systémem a systémem sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky doporučuje všem, kteří se chystají za prací do zahraničí, zajistit si pojištění institucí ve stejné zemi, ve které budou pracovat. Veronika Trestrová
Česko může i v budoucnu zakázat dovoz odpadu BRUSEL, PRAHA - Ministři životního prostředí zemí EU se koncem června dohodli na nové podobě směrnice o odpadech. Ta byla dříve kritizována za roztříštěnost a malou efektivitu. Rada ministrů se snažila vytvořit podmínky pro šetrné a účinné spalování odpadu a také pro obchodování s odpadem po celé unii. Pro novou směrnici se nepočítalo s možností zakázat dovoz odpadu do země. Toho se obávalo s Českou republikou hlavně Dánsko, které mělo strach z nárůstu dovozu německého odpadu. Po dlouhém vyjednávání se však podařilo prosadit podmínku souladu dovozu odpadu s národními plány nakládání s odpady.
Podle návrhu parlamentu z prvního čtení byl do směrnice přidán žebříček pěti priorit nakládání s odpady. Na prvním místě je prevence vytváření odpadu, následuje opětovné použití, dále recyklace, spalování a nakonec ukládání na skládkách. Komise i Rada počítají s určitou flexibilitou při používání této hierarchie priorit. Poměrně volně definovanou oblastí je recyklace. Tu vítají zástupci průmyslu, méně už nevládní organizace, pro které je to spíše krok zpět.
Dalším důležitým tématem jednání ministrů životního prostředí byly normy emisí oxidu uhličitého u aut. Ministři se shodují na nutnosti množství vypouštěných škodlivin snižovat, nemají ale jednotný názor, jak by se toho mělo dosáhnout. Komise chce prosadit nový limit 130 gramů oxidu uhličitého na jeden kilometr, který by nová auta musela plnit od roku 2012. Ministři navíc prosadili jeho další snížení o 10 gramů na kilometr. Není ale jasné, jak snížení rozložit mezi výrobce velkých a malých aut. Návrh tak rozděluje výrobce jako Fiat, Renault od značek Audi, Porsche, Merce-
des a dalších. Právě od výrobců menších aut v Itálii a Francii se ozývají hlasy, že by za snižování emisí měl být odpovědný každý výrobce zvlášť a ne průmysl jako celek. Snižování emisí oxidu uhličitého se týkalo i jednání o budoucí podobě povolenkového systému obchodování s emisemi tohoto plynu v průmyslu. Jak už Evropské noviny informovaly, povolenky by měly být dražší a vztahovaly by se i na leteckou dopravu. Tím ministři životního prostředí potvrdili rozhodnutí ministrů dopravy. Tomáš Fridrich
Beseda AMO: Pochvala pro německé předsednictví PRAHA - Jaké bylo německé předsednictví? Na tuto otázku se pokusili odpovědět účastníci veřejné diskuse s názvem „Looking Back at the German Presidency“, která se konala na konci června v Institutu ekonomických studií v Praze. Všichni zúčastnění se vesměs shodli na tom, že hlavním úspěchem, o který se Německo v době svého předsedání zasloužilo, bylo nalezení kompromisního řešení pro odpůrce a zastánce nové ústavní smlouvy. Akce, kterou pořádala Asociace pro který pracuje s druhou odmocninou mezinárodní otázky (AMO) ze zú- počtu obyvatel jednotlivých zemí častnili například Libor Sečka (mi- a který by byl pro Polsko výhodnějnisterstvo zahraničních věcí) nebo ší. Návrhy Varšavy na přepracováVladimír Handl z Ústavu meziná- ní hlasovacího modelu podpořila rodních vztahů. Nejvýznamnějším z členských států EU jen Česká reúčastníkem diskuse byl ale bezespo- publika. Odpůrcem nové evropské ru německý velvyslanec Helmut El- ústavy byla také Francie. Ta chtěla, fenkämper. Německo při přebírání aby byl v dokumentu zakotven stopotěží předsednictví Evropské unie stav rozšiřování EU a dále usilovala o čekal nelehký úkol. Bylo třeba sjed- přehodnocení přístupových rozhonotit návrhy nové ústavní smlouvy vorů s Tureckem. I přes tyto dohady a nalézt kompromisní řešení pro její bylo nakonec dosaženo kompromiodpůrce i příznivce. Nejproblematič- su a rok 2009 byl určen jako termín, tější bylo jednání s Polskem, které kdy by měla nová smlouva vstoupit hrozilo jednání vetovat. Polsko ne- v platnost. V průběhu svého předbylo spokojené s rozdělením hlasů sedání si Německo připsalo na konpro hlasování v rámci Evropské unie, to i další úspěchy. Na březnovém jak bylo navrženo v původním textu summitu se členské státy dohodly euroústavy. Polský premiér Jaro- na snížení emisí oxidu uhličitého a slaw Kaczyński proto přišel s návr- zvyšování podílu energie z obnovihem jiného systému přepočtu hlasů, telných zdrojů. Ve výsledku by měly
členské země do roku 2020 vyrábět pětinu energie z obnovitelných zdrojů, přičemž normu nemusí plnit každý stát zvlášť, stačí, když ji splní všechny země EU dohromady. Celkové emise oxidu uhličitého by pak měly klesnout o 20 procent oproti roku 1990. Helmut Elfenkämper zdůraznil, jak je důležité, aby Evropa dodržovala úsporné programy ve spotřebě energie. Dalším významným činem bylo také schválení legislativy REACH. Účelem tohoto nařízení je regulace výroby a používání chemických látek a ochrana lidského zdraví a životního prostředí před jejich nežádoucími účinky. Některé z chemických látek, které bylo v posledních letech možné běžně používat a prodávat, se totiž ukázaly jako velmi rizikové.V neposlední řadě se také v období předsedání Německa podařilo schválit výrazně levnější volání ze zahraničí. Velkou zásluhu na všech zmiňovaných úspěších má kancléřka Angela Merkel. Neúspěšný konec měl ale summit s Ruskem, se kterým se stále nezačalo jednat o nové smlouvě o strategickém part-
nerství. Klíčovou roli zde sehrálo opět Polsko. To blokuje smlouvu kvůli zákazu dovozu masa na ruský trh. Napjaté vztahy má Rusko i s dalším členským státem Evropské unie – Estonskem. To pobouřilo Rusko letos v dubnu přemístěním památníku ruským vojákům padlým ve druhé světové válce ze středu Tallinu. Libor Sečka pak poukázal na přínos německého předsednictví pro Českou republiku, především při rozšíření schengenského prostoru, v rámci kterého jsou zrušeny hraniční kontroly i pro nové členské státy. Šestiměsíční mandát po Německu převzalo 1. července Portugalsko. Hlavním cílem jeho předsednictví bude vypracování textu nové ústavní smlouvy. Mezivládní konference o smlouvě by měla začít 23. července. Mezi další plány Portugalska pak patří zaměření pozornosti na Středomoří a Afriku, jedním z důvodů je stále se zvyšující počet ilegálních přistěhovalců z těchto oblastí do států Evropské unie. Veronika Trestrová
3
TÉMA MĚSÍCE
EN č. 7 / 2007
Protikuřácké tendence kouřící Evropy Zákaz kouření v Evropském parlamentu vydržel 43 dní
(pokračování ze strany 1) Po Irsku, Skotsku a Walesu začal platit protikuřácký zákon i v Anglii, od 1. července tak zákaz kouření na vyhrazených místech postihl celou Británii. Zákon na ochranu nekuřáků platí už několik let na Slovensku. V zemi poslanci dokonce prosazovali zákaz prodeje cigaret na internátech a také v domovech důchodců. Diskuse je na Slovensku živá, Úřad veřejného zdravotnictví počítá s omezením nabídky tabákových výrobků, se zákazem prodeje cigaret v automatech a prodejnách potravin. Ostré debaty už zažil také český parlament. V posledních měsících jsou však antikuřácké tendence spojovány s jedinou osobou – je jí poslanec za občanské demokraty, sedmatřicetiletý Boris Šťastný. RATH: ZNEVÝHODNĚNEME KUŘÁCKÉ HOSPODY! „Borisku, pojď s námi na jednu,“ špičkoval Šťastného podle týdeníku Respekt ministr vnitra Ivan Langer. „Borisi, nechceš cigáro?“ ptal se o chvíli později opoziční František Bublan. Na návrh Borise Šťastného, jehož cílem je omezení spotřeby cigaret, česká veřejnost slyší. Většina obyvatel souhlasí s tím, aby kupříkladu v době obědů nebyly popelníky na stole, ohleduplnost vyžadují také na zastávkách MHD. Poslaneckou sněmovnu však Boris Šťastný rozdělil, proti jsou i někteří jeho straničtí kolegové. Vadí jim, že Šťastný prosazuje povinnost stavebně oddělit místo pro kuřáky a nekuřáky v restauracích, v jeho
tendencích vidí zasahování do práv majitelů pohostinství. Jedním z těch, kteří snahu poslance podporují, je bývalý ministr zdravotnictví David Rath. „Jsem zastáncem postupných kroků, kdy se legislativa proti kouření potupně zpřísňuje tak, aby ji společnost stačila vstřebat. V současnosti vidím jako vhodné úplné oddělení nekuřáckých restaurací od kuřáckých s tím, že by ty kuřácké měly být třeba ekonomicky znevýhodněné, například poplatkem, třeba jako provoz hracích automatů,“ netají své představy Rath. A doplňuje, že by kuřácké podniky měly být dobře odvětrávané a nemělo by v nich chybět veřejné varování, podobné upozorněním na krabičkách cigaret. „Zdražování by mělo probíhat co možná nejrychleji na maximální možnou cenu,“ dodal exministr. Podle tuzemských politiků je úplný zákaz kouření nereálný, cigarety dělají společnost téměř polovině Čechů. „Dvě třetiny obyvatel se staví proti kouření. Důležitější je prevence, a to hlavně u mládeže. Myslím si, že více angažovat by se měla veřejnoprávní média – Česká televize a Český rozhlas. To také budu prosazovat,“ slibuje poslanec Jiří Carbol. EUROPOSLANEC ONESTA: NECHCI KUŘÁCKOU IMUNITU Nejen v jednotlivých státech Unie, ale také na územích měst neexistuje jednotná taktika, která by si kladla za cíl odnaučit lidi kouřit. Kupříkladu rozdíl mezi tuzemskými městy – Ostravou a Teplicemi. Nedáv-
ilustrační foto: Miloš Kolesár no na něj upozornily Hospodářské noviny. Na kuřáky v Ostravě zatím omezení dopadlo nejvíce, tamní strážníci jsou ve stíhání „nikotinistů“ jednoznačně nejaktivnější. Za rok a půl řešili dvacet pět tisíc provinění, v třikrát větší Praze přitom jejich kolegové odhalili jen dvacet sedm tisíc přestupků. Opačný extrém panuje v Teplicích, jejichž primátor se hlásí k největším odpůrcům protikuřáckého zákona. „Městská policie tu není od toho, aby buzerovala lidi, ale kvůli obecnímu po-
řádku,“ domnívá se primátor Jaroslav Kubera. „Nějaké přestupky tu samozřejmě byly, rozhodně z toho ale neděláme takový byznys jako v Ostravě.“ Nesouhra panuje na radnicích, o podobě omezování kouření diskutují národní parlamenty, nejasno mají i europoslanci. V jednom se poslanci Evropského parlamentu shodnou – je „nešťastné, neodpustitelné a trapné“ prosazovat protikuřácká opatření v rámci sedmadvacítky, když nedávno Evropský parlament zrušil zákaz kouření ve svých bu-
dovách. Úplný zákaz kouření platil na půdě parlamentu od 1. ledna letošního roku, po pouhých třiačtyřiceti dnech ale vedení sněmovny navrhlo speciální kuřácké zóny. „Nechci, aby ve chvíli, kdy jeden členský stát za druhým prosazuje čím dál tím přísnější protikuřácké zákony, aplikoval Evropský parlament sám na sobě kuřáckou imunitu,“ uvedl místopředseda Evropského parlamentu Gérard Onesta. Jan Štifter s přispěním Evy Kunertové
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Sázíme na pozitivní motivaci
MUDr.Tomáš Julínek MBA, ministr zdravotnictví ČR
Naším úkolem je zajistit ochranu občanů před tabákovým kouřem všude tam, kde by mohli sdílet společný prostor s kuřáky a nemají možnost volby jiného místa (např. zastávka MHD). V tomto smyslu jsou nekuřáci chráněni dostatečně, navíc se v součas-
nosti pracuje na novelizaci příslušné právní normy, která tuto ochranu ještě lépe vymezí. Reforma zdravotnictví je založena na nastavení správných motivací, a to jak plátců, poskytovatelů, tak i konzumentů zdravotní péče. Počí-
tá tedy s pozitivní bonifikací občanů za zdravý životní styl. Záleží tedy na zdravotních pojišťovnách, jak kvalitní a lákavé zdravotní plány dokáží nabídnout např. právě kuřákům. Pozitivní motivace je mnohem efektivnější než trestání a zavá-
ŠPANĚLSKO
dění nerovnosti v zákonem vymezené dostupnosti zdravotní péče, stanovením rozdílných úhrad pacientům podle jejich zdravotního rizika.
POHLED ZA HRANICE
Bez cigarety i do tržnice MADRID- Španělsko je v Evropě považováno za zemi, která si potrpí na dodržování staletých tradic. Přestože se tabák do Evropy dostal z Ameriky prostřednictvím španělských kolonií, dnes se Španělsko, zdá se, k tomuto odkazu moc nehlásí a rádo se zařadilo mezi ty země, které se hlásí k heslu: Moderní je nekouřit. V prosinci roku 2005 byl ve španělském parlamentu ve vzácné shodě všech parlamentních stran přijat tzv. protikuřácký zákon, který začal platit od 1.1. 2006. I když mnoha Španělům se zdá, že je přísný, ve srovnání s jinými evropskými protikuřáckými zákony není striktní a dává prostor alternativám. Na rozdíl od dřívějška, kdy se Španěl nerozloučil s milovanou cigaretou ani po vstupu do banky či obchodu, zákon zakazuje kouřit v uzavřených veřejných místnostech, sportovištích, zábavných centrech, na nádražích nebo letištích. Úplný zákaz kouření platí v provozech, kde se vyrábějí, připravují nebo prodávají potraviny, to znamená i v tržnicích, které jsou mezi španělskými hospodyňkami tak oblíbené. Zcela zakázána je jakákoli reklama tabákových výrobků v tisku, rozhlase a televizi, cigarety nesmí být prodávány osobám mladším 18 let. Zajímavé alternativy nabízí možnost kouření či nekouření v restauracích, barech, vinárnách nebo kavárnách. Restaurace či jiný provoz veřejného stravování,
jehož plocha je větší než 100 m2, musí mít stavebně oddělený provoz zvlášť pro kuřáky a zvlášť pro nekuřáky. Restauracím s plochou menší než 100 m2 zákon dává možnost výběru. Mohou být buď zcela kuřácké nebo zcela nekuřácké, rozhodnutí je plně na majiteli. Ať se rozhodne jakkoli, na viditelném místě musí v souladu se zákonem viset cedulka s informací o tom, zda zařízení je či není kuřácké. I cizince neznalého španělských zvyků ohledně kouření na první pohled upoutají cedulky s nápisy „V této restauraci se smí (případně nesmí) kouřit“. Podle zákona by informační cedule měly být normalizované, ale to už se španělským hostinským asi zdála příliš velká šikana. Přestože zákon stanovuje přísné pokuty za nedodržování jednotlivých zákonných ustanovení, provozovatelé restaurací jsou – jak se zdá
– ochotni dodržovat jen ustanovení rozumná. Cedule sice skutečně všude visí, jsou opravdu na viditelných a nepřehlédnutelných místech, ale jejich výtvarné zpracování je často projevem lidové tvořivosti a do standardizované podoby mají často daleko. Ale kdo by si s tím lámal hlavu za horkých letních večerů. Vždyť návštěvníci tapas barů si stejně vezmou svoji skleničku (sidru na severu Španělska, pohárek sladkého vína malvasía zase na jihu) ven před bar, kde pak vytvářejí štěbetající hloučky, kuřáci i nekuřáci pěkně pospolu. Na volných prostranstvích se totiž kouřit nezakazuje. To platí nejen pro prostory před restauracemi, ale i pro otevřené zastávky MHD, otevřená nádraží či nezastřešené sportovní haly apod. Přestože se ve Španělsku počet kuřáků rok od roku snižuje, kuřáci stále tvoří 30% populace a ročně na následky nemocí spojených s kouřením zemře přes 50 000 lidí. Zda v dalších letech dojde následkem protikuřáckého zákona i ke snížení počtu kuřáků, jak si tvůrci zákona slibují, ukáží statistiky až za nějaký čas. Anna Tkáčová
ilustrační foto: Jan Štifter Více se o protikuřáckých opatřeních v zemích EU a o jejich dopadech dočtete na stranách 10 a 11.
4
PREZENTACE/PUBLICISTIKA
EN č. 7 / 2007
Natura 2000 – Jizerské hory i kostelní věže Soustava evropsky významných lokalit Natura 2000 chrání vybrané rostliny, živočichy a jejich přirozené prostředí – u nás jde například o oblasti horských luk, květnatých bučin, ale i o kostelní věže, kde žijí vzácní netopýři. V tuto chvíli Naturu 2000 v ČR tvoří 38 ptačích oblastí a 863 evropsky významné lokality. Mezi ptačími oblastmi najdeme známá místa jako Třeboňsko, Beskydy, Jizerské hory, Křivoklátsko, Pálavu, Lednické rybníky či vojenské újezdy Boletice, Libavá a Doupovské hory, mezi evropsky významnými lokalitami pak Adršpašsko-teplické skály či orchidejové louky v Bílých Karpatech. Tento seznam není ovšem konečný. Na základě doporučení evropských expertů má ČR za povinnost po projednání s dotčenými ministerstvy, obcemi, vlastníky a správci pozemků doplnit dalších několik desítek cenných míst. Všechny české lokality se po definitivním schválení vládou a Evropskou komisí stanou součástí takzvaného Evropského seznamu. Na územích soustavy Natura 2000 je třeba hospodařit takovým způsobem, který unikátní přírodu neohrozí. To většinou neznamená žádnou podstatnou změnu oproti současnému stavu. Stát navíc podporuje takové činnosti a způsoby hospodaření, které přispějí k zachování stávajících přírodních podmí-
nek, a nebrání rozumnému lesnímu nebo zemědělskému využívání pozemků. Při lesním hospodaření by se měla například při kácení dodržovat určitá vzdálenost od stromů, kde hnízdí vzácní ptáci, na rybnících je potřeba dodržovat určitý vodní režim. Pokud by byl vlastník pozemků přece jen nějakým způsobem omezen, má podle zákona o ochraně přírody a krajiny nárok na vyplacení kompenzace. Natura 2000 také neznamená odstoupení od všech ekonomických a rozvojových záměrů. Jen je třeba důsledně předem vyhodnotit jejich možný dopad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Projekt nebo plán, který pro cenné území představuje závažnou hrozbu, není možné – až na evropskou směrnicí jasně definované výjimky – uskutečnit. Důsledky veškerých zásahů a péče o území jsou bedlivě sledovány, vyhodnocovány a zasílány v pravidelných intervalech Evropské komisi. Jak chráníme svou přírodu v porovnání s jinými evropskými státy se dozvíte v dalším díle tohoto seriálu. Více informací najdete na stránkách http:// www.natura2000.cz. Jakub Kašpar, Ministerstvo životního prostředí ČR
Do soustavy Natura 200 patří např. krkonošské Kotle. Chráněnou rostlinou je i Vstavač osmahlý.
foto: archiv MŽP
EUROBAROMETR 67 Veřejné mínění v zemích Evropské unie Zpráva Eurobarometr popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1.043 občany České republiky v období 13. dubna až 4. května 2007. PODPORA ČLENSTVÍ V EU Zastoupení názoru, že členství v Evropské unii je dobrá věc, v České republice po určitou dobu pozvolna klesalo. Tento negativní trend se v roce 2006 zastavil, avšak na jaře 2007 pokračuje. Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v Evropské unii je dobrá věc, je nyní 46 % ve srovnání s 57 % v průměru EU 27. Na špici žebříčku pozitivního hodnocení členství své země v Evropské unii stojí dlouhodobě Holanďané, Irové, Lucemburčané, Španělé a Belgičané, z nových členských zemí pak Poláci, Rumuni, Slováci a Litevci.
Podle téměř dvou třetin Čechů (61 %) má Česká republika ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však poněkud ubylo (podzim 2006: 66 %). HLAVNÍ VÝSLEDKY EVROP SKÉ INTEGRACE Pro lidi z 12 nových členských zemí je nejkladnějším důsledkem evropské integrace volný pohyb lidí, zboží a služeb v rámci EU (v ČR 73 %). Necelé dvě třetiny vybraly z tohoto seznamu mír mezi členskými státy Evropské unie (61 %), třetina studentské výměnné programy jako je např.
ERASMUS (35 %). Málo Čechů mezi nejkladnější důsledky evropské integrace řadí euro (19 %) a ještě méně jednotnou zemědělskou politiku EU. Ve starých členských zemích se na první příčku žebříčku hlavních výsledků evropské integrace řadí mír mezi členskými státy Evropské unie.
zidenta Klause podporuje většina české veřejnosti i nadále myšlenku ústavy Evropské unie (55 %), tato podpora je ovšem o 11 procentních bodů nižší než odpovídá průměru EU 27.
POSTOJE K VYBRANÝM SKU TEČNOSTEM EVROPSKÉ AGENDY
Pokud jde o budoucnost Evropské unie, jsou jindy dost skeptičtí Češi téměř stejně optimističtí (66 %) jako průměr EU 27 (69 %). Nejoptimističtěji vidí budoucnost Evropské unie Poláci, Slovinci, Dánové a Estonci. V horizontu 50 let česká veřejnost očekává, že EU bude mít svou vlastní armádu (62 %) a díky euru silnější měnu než je dolar (56 %). Zatímco většina občanů EU 27 si myslí, že za dalších 50 let bude EU vedoucí diplomatickou silou na světě a bude mít svého vlastní-
Mnohé sporné body evropské agendy se v ČR potkávají s podporou občanů. Týká se to především společné obranné a bezpečnostní politiky (87 %) i společné zahraniční politiky členských států EU vůči ostatním zemím (68 %). Jen o málo nižší je podpora budoucího rozšiřování EU (64 %) a evropské měnové unie (60 %). Přes poměrně ostré názory pre-
POCITY SPOJENÉ S BUDOUC NOSTÍ EU
ho prezidenta voleného přímo evropskými občany, Češi jsou v tomto ohledu poněkud skeptičtí.
většina Čechů (a s výjimkou ochrany spotřebitele i většina všech občanů EU) preferuje rozhodování na evropské úrovni
EVROPSKÉ KOMPETENCE ZMĚNY KLIMATU Evropská veřejnost by ráda řadu oblastí života společnosti svěřila do kompetence Evropské unie namísto rozhodování na úrovni národních vlád. Největší podporu rozhodování na evropské úrovni v ČR vidíme v „bezpečnostních“ oblastech: v boji proti terorizmu (89 %), boji proti zločinu (78 %) i v obraně a zahraniční politice (72 %). K nim se pojí vědecký a technologický výzkum (79 %). V průměru EU 27 má tak vysokou podporu rozhodování na evropské úrovni jen v oblasti boje proti terorismu. Také v oblastech ochrany životního prostředí, imigrace, ochrany spotřebitele, podpory regionům s ekonomickými problémy a energetiky
V celé Evropské unii jasně převládá názor, že EU by se měla urgentně zabývat globálním oteplováním. V průměru EU 27 tak smýšlí 88 % občanů, v České republice dokonce 91 %. V souladu s tím jsou názory na to, zda by Evropská unie měla zavést nová opatření, aby snížila emise skleníkových plynů nejméně o 20% do roku 2020: v průměru EU 27 takové stanovisko podporuje 89 % občanů, v České republice 93 %. Celé znění zprávy naleznete na internetových stránkách Zastoupení EK http://www.evropska-unie.cz/ art.asp?id=4961
MÉDIA
Erotické video na podporu filmařů uspělo Evropská komise zvolila netradiční způsob podpory filmařů, sklidila však kritiku BRUSEL – Milovníci filmů to budou milovat, tak se nazývá čtyřiačtyřicetivteřinový spot Evropské komise na podporu filmařů, který vzbudil rozhořčení u puritánských členů evropského společenství. Komise se ho rozhodla umístit na celosvětově známý server YouTube se zábavnými videy, aby tak propagovala fond MEDIA určený na podporu distribuce evropských filmů. KOMISE ZABODOVALA U DIVÁKŮ... Šot sestříhaný z erotických scén známých evropských filmů ale nepřijaly všechny členské země s porozuměním. Tradičně katolickému Polsku, které pod vedením bratří Kaczynských podniká represe vůči homosexuálům, se například nelíbí záběr dvojice gayů. Právě kvůli němu přišlo ko-
misi vůbec nejvíc stížností – právě z Polska. Komise si ale nemůže stěžovat na nezájem: jenom za první týden navštívilo stránku www.youtube.com/eutube, kde je spot umístěn, přes sto tisíc lidí. Málokterého diváka ale zajímalo, k čemu sestříhané scény slouží. Spot „Film Lovers Will Love This!“ začíná záběrem mladého páru, který ze sebe strhává šaty a následují střihy na milující se dvojice, jež končí hlasitými orgasmy a pohledem do publika v kině s dvojsmyslným názvem „Let´s come together“. Komise si ale dala pozor na to, aby se spot nedal označit za pornografii a záměrně se vyhýbá intimním partiím snímaných herců. Diváci si tak spíš připomenou filmy, z nichž záběry pochází, například úspěšný francouzský snímek Amélie z Montmartru. Klip je sestříhaný z úspěšných filmů režisérů Jean-
-Pierra Jeuneta, Pedra Almodovara, Bernarda Bertolucciho a Larse von Triera. Kromě internetu se spot objeví i ve všech evropských kinech zapojených do projektu MEDIA, mezi něž patří i většina českých provozovatelů kin. Vystavení kontroverzní reklamy na serveru YouTube se ale vyplatilo: zatímco dosavadní nejpopulárnější video s tematikou Evropské unie, věnované humanitární pomoci unie, si dosud přehrálo 22 tisíc lidí, eroticky laděný spot si za první týden otevřelo 122 tisíc návštěvníků YouTube. Zájem ještě vzrostl poté, co se o netradičním způsobu podpory evropských filmařů začala zajímat ostatní média. ... POLITIKŮM SE ALE KLIP NELÍBÍ Ne všichni evropští představitelé ale souhlasí s takovým způso-
bem propagace unijních fondů. „Je to plýtvání peněz daňových poplatníků. Unie má problém se svým image, ale namíchat 44 vteřin soft porna na internetu není nejlepší způsob, jak to vyřešit,“ řekl britské veřejnoprávní televizi BBC konzervativní europoslanec Chris Heaton-Harris. Mluvčí evropské komise namítl, že klip je složený výhradně ze záběrů filmů, které nasbíraly mezinárodní ceny a odráží svobodu projevu a uměleckou tvořivost, již komise podporuje. Klip vyvolal naprosté zděšení u ultrakatolické Ligy polských rodin, podle níž se komise uchýlila k užívání „nemorálních metod“ na propagování vlastní činnosti. „Evropská komise nemůže ignorovat rozvoj, kterým v uplynulých letech prošel internet a bude užívat všech dostupných prostředků, aby komunikovala se všemi
obyvateli Evropské unie,“ připomněl polský deník Gazeta Wyborcza prohlášení evropské komisařky pro komunikaci Margot Wallström ke spuštění „evropské sekce“ na serveru YouTube. Komentátor listu Tadeusz Sobolewski ale záměr Evropské komise i jeho provedení obhajuje: „Spojení kina a erotiky, propojení filmu se sexem, je staré jako kino samo. Tornatore ve svém „Kinu Paradiso“ předvedl kino jako místo pro sex. Ve Felliniho „Městu žen“ se objevuje vize kina jako monstrózního lože, s diváky onanujícími pod křesla,“ upozorňuje novinář. „Pravdou je, že fascinace kinem má erotický podklad a v evropském kině vždycky panovala mnohem větší svoboda než třeba v Hollywoodu.“ Klip Evropské komise je podle Sobolewského provokativní, ale nikdo si nepoložil otázku, zda by
získal takovou pozornost, kdyby byl založen na scénách „bolesti“ nebo „lásky“. „Vydávání peněz na takový způsob propagace evropských fondů vyvolalo protesty konzervativního anglického europoslance, Ligy polských rodin a jednoho našeho deníku. Nikdo se ale neptá: kdo je za těmito lidmi?“ stěžuje si komentátor. Je jednoduché říci, že spot na podporu filmařů je vulgární, ale ve skutečnosti to je obyčejná snaha o cenzuru, míní redaktor Gazety Wyborczy.
Jan Potůček autor je redaktorem týdeníku Reflex
5
EVROPAN
EN č. 7 / 2007
„Čekají nás častější suchá období a je na nás, zda se na ně začneme připravovat,“ říká klimatolog Ladislav Metelka Změny klimatu jsou jedním ze současných velkých témat Evropské unie. Evropský parlament založil dočasný výbor pro změny klimatu, velmi aktivně se v této problematice angažuje komisař Stavros Dimas. Toto téma se také dostalo na i pořad posledního jednání skupiny G8 v Německu. Mnozí bijí na poplach, jiní zase tvrdí, že globální oteplování je pouze módní téma, které může být zneužito při oklešťování svobod. Abychom se vyhnuli reakcím na různá politická prohlášení a zůstali u strohých vědeckých faktů, navštívila jsem renomovaného klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Ladislava Metelku, Dr., v jeho kanceláři v Hradci Králové.
Co je to vlastně globální oteplování? Už podle názvu je zřejmé, že jde o postupné zvyšování teplot v celosvětovém průměru. Podle současných dostupných poznatků do značné míry souvisí se zvyšováním koncentrací skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého, ale částečně také metanu, některých oxidů dusíku, případně některých freonů. Dá se hovořit o novém, módním tématu? Teorie souvislosti globálního oteplování a růstu koncentrace skleníkových plynů není ničím novým, její zrod sahá do přelomu 19. a 20. století. A už v 60. a 70. letech minulého století se hovořilo o tom, že s rostoucími koncentracemi CO2 by měla růst také globální teplota. Za několik desítek let se nasbírala další data, která ji stále lépe dokládají, takže dnes je platnost této teorie už velice dobře prokázána. Proto z klimatologického hlediska to zdaleka není módní téma. Může mít oteplování i jiné příčiny? Hovoří se i o jiných příčinách, jednou ze skupin jsou příčiny astronomické, které souvisejí buď se změnou zemské dráhy kolem Slunce nebo se změnami sklonu zemské osy, dále se změnami sluneční aktivity a podobně. První dvě příčiny se ale projevují v horizontech desetitisíců až statisíců let, jde o velice pomalé změny a rozhodně by samy o sobě nedokázaly způsobit takové oteplení, jaké bylo napozorováno během posledního století. Ani změny sluneční aktivity nelze nijak vážně vinit z výrazného oteplení v posledním století. Na družicích se už 35 let měří příkon slunečního záření k Zemi a za tu dobu nebyl zaznamenán žádný jeho výrazný nárůst. Přesto se za těch 35 let poměrně významně oteplilo. Jsou na příčiny mezi klimatology různé názory? Většina klimatologů má ten názor, že hlavní, i když možná ne jedinou, příčinou globálního oteplování je zvyšování koncentrací skleníkových plynů. Jsou i klimatologové, kteří hledají vysvětlení v astronomických faktorech, ale nevím o tom, že by někdo došel k nějakým průkazným závěrům, pokud jde o změny teploty za posledních asi 100 let. Jakou měrou se na tak velkých kosmických změnách může podílet člověk? Člověk už dokázal změnit chování klimatického systému před několika desítkami let tím, že začal vypouštět freony do atmosféry. Mělo to za následek poškozování ozonové vrstvy v globálním měřítku. Problém oxidu uhličitého je ve svém průběhu a možných důsledcích nesrovnatelně větší a významnější. V předindustriální době byla koncentrace CO2 okolo 280 ppm (částice CO2 v milionu molekul vzduchu), v současné době už jsme na 380 ppm. Jednou z indicií, které teorii o vlivu člověka podporují, jsou takzvané toky uhlíku mezi atmosférou, biosférou, oceánem a podobně. Už jsme prokazatelně schopni vytvořit efekt, který je na úrovni kolem deseti procent poměrně silných přírodních procesů a to je poměrně dost. Druhou indicií jsou pomalu se měnící poměry mezi množstvím izotopu uhlíku 13 a uhlíku 12 v oxidu uhličitém, který je obsažen v atmosféře. Tyto indicie vážně dokládají, že hlavním zdrojem koncentrací CO2 je spalování fosilních paliv. Bez spalování fosilních paliv tady existovala poměrně dobře rozložená rovnováha mezi produkcí CO2 a jeho odstraňováním z atmosféry. Potom stačí malinko přidat na stranu zdrojů a koncentrace už začne růst.
Některé volně sdružené platformy tvořené vědci různých oborů (většinou ne klimatologů) se vyjadřují k problémům globálního oteplování jinak než mezivládní panel OSN ke klimatickým změnám (IPCC). Kdo je v tomto panelu zastoupen? Tento panel založily společně OSN a Světová meteorologická organizace a základem jeho obsazení jsou lidé, kteří pracují v národních klimatologických službách, učí meteorologii a klimatologii na univerzitách a podobně. Jsou to lidé, kteří jsou vysláni do tohoto panelu svými domovskými státy, takže to jsou renomovaní klimatologové, kteří mají za sebou publikační činnost a v oboru pracují delší dobu. Co nového obsahuje poslední zpráva IPCC z letošního roku? Letos vychází v několika etapách už 4.zpráva IPCC. V principu nepřinesla nic nového, ale upřesnila řadu odhadů, které už byly formulovány ve 3. zprávě z roku 2001, a dodala další důkazy. Je s podivem, že 3. zpráva prošla u veřejnosti skoro bez povšimnutí a kolem 4. zprávy se začaly dít takové věci, jaké se nyní dějí. Dnes už dokonce mnoho lidí ví, co znamená graf zvaný „hokejka“, podle kterého dramaticky rostou teploty v průběhu tisíciletí až od poloviny minulého století. Je obsažen i v poslední zprávě IPCC? Ve 3. zprávě IPCC byl tento graf pojmenovaný jako „hokejkový graf“. Ve 4. zprávě je grafů s podobným průběhem asi dvanáct, jen se tomu už neříká hokejka. Z toho někteří usuzují, že ten původní hokejkový graf byl nesprávný, ale není to tak docela pravda. Vznikl totiž na základě studie, která je dodnes trochu sporná z hlediska výběru dat. Dvanáct nových grafů je z nových dat, na základě jiné metodiky zpracování, a přesto tam něco jako hokejka vyšlo také. To znamená stagnace nebo mírný pokles teplot od roku 1000 nebo 1200 až zhruba do konce 19. století a potom ve 20. století poměrně prudký růst teploty. V poslední době se tato tematika dostala na jednání EU, G8 a na další mezinárodní fóra. Nabývají tato fakta u politiků až nyní strašidelnějších obrysů? Možná si politici až teď začínají uvědomovat, co jim už ty předcházející zprávy IPCC chtěly říct. Bohužel se politická scéna hrozným způsobem polarizovala. Na jednu stranu vystoupili klimaskeptici a na druhou stranu pak ti, kterým já říkám klimaalarmisté. Ti říkají, že je potřeba něco dělat hned, ať to stojí, co to stojí. Já jen doufám, že nakonec budou politická rozhodnutí odpovídat zlaté střední cestě. To znamená ani žádný alarm, že nám zbývá několik posledních let do nezvratných změn klimatu, ale na druhé straně by nebylo dobré situaci podceňovat, jako že se vůbec nic neděje. Určitě je potřeba, aby se nad tím politici zamysleli a začali připravovat půdu pro nějaká opatření, jak snížit emise hlavně CO2, abychom situaci dále nezhoršovali. Klimatický systém má poměrně velkou setrvačnost a klimatické změny, které jsou nastartovány, budou probíhat přinejmenším několik desítek let, takže je více než pravděpodobné, že se poměrně významným změnám klimatu v budoucnosti nevyhneme. A jde o to, připravit podmínky ekonomické, technologické, technické, ale i společenské a politické na to, aby lidstvo dokázalo na tyto změny reagovat a aby se jim dokázalo přizpůsobit.
Ladislav Metelka (*1958) je vedoucím oddělení klimatologie na pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové. Vystudoval meteorologii a klimatologii na matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze a tamtéž dokončil postgraduální doktorské studium. Profesní zaměření: empirické nelineární modelování procesů v klimatickém systému, variabilita a změny klimatu, využití systémů umělé inteligence v meteorologii a klimatologii. Na fotografii ukazuje tzv. hokejkový graf v poslední zprávě panelu IPCC. foto: autorka
změny přijdou, nebo jestli je lepší se na ty případné změny včas připravit. Například ve střední Evropě se v souvislosti s klimatickými změnami dá čekat vyšší frekvence sušších období. A teď se dají vyšlechtit různé odrůdy zemědělských plodin, které jsou odolnější vůči suchu. Můžeme s tím počkat, až sucho přijde (ale šlechtění je práce na spoustu let), a nebo už teď začít připravovat takové odrůdy. O tom se právě nyní vedou největší spory. Jedni tvrdí, že všechno vyřeší neviditelná ruka trhu a že není potřeba dělat skoro nic, že řešení se nabídne samo, až ta situace přijde. Já osobně s tím moc nesouhlasím, myslím si, že je levnější být včas připraven.
tickém systému. Zpracováváme naměřená data a snažíme se z nich vyvodit určité závěry o tom, jak se chová klimatický systém v České republice. Jak se vyvíjel v minulosti, jak souvisí se změnami, které jsou pozorovány například v severním Atlantiku a podobně. Nyní máme odsouhlasený nový několikaletý projekt, který se zabývá dopady změn klimatu. Budeme v něm využívat předpovědní model Aladin, který byl vyvinut ve francouzské meteorologické službě Meteo-France i ve spolupráci s našimi odborníky, modely německé meteorologické služby a budeme si vyměňovat data s řadou kolegů z dalších evropských zemí.
Co doporučuje shrnutí pro politiky z panelu IPCC?
Klimatologie, to je takový běh na dlouhou trať, nevadí vám, že se potvrzení nebo vyvrácení některých prognóz ani nedozvíte?
V tomto shrnutí je hlavně konstatování daného stavu a hlavní doporučení se týká snížení nebo alespoň zastavení nárůstu emisí skleníkových plynů. Dále je tam ochrana deštných pralesů a ochrana oceánů – to jsou prostředí, která na sebe vážou značné množství CO2 a mohou pomoci při snižování koncentrací, ale jinak jsou tam různá řešení pouze naznačena. To se týká například využití energeticky šetrnějších technologií, využívání obnovitelných zdrojů energie a je tam zmíněna i jaderná energetika.
No, co se dá dělat. Prognózy k roku 2100 už nikdo z nás nepotvrdí. Klimatologové jsou ale na tuto záležitost zvyklí. Pokud jde o naměřená data, žijeme z toho, co naměřily tři generace před námi. A to, co měříme teď, plně využijí generace klimatologů, které přijdou po nás. Až oni budou mít naměřená data třeba do roku 2030, potom budou lépe než my vědět, jak vypadal rok 2007 v kontextu dlouhodobého vývoje.
S tou máme u nás trochu problém, vědci ji propagují, ale je tu proti ní i silná nechuť... V tom já vidím jistou nekonzistenci v názorech některých lidí, kteří na jednu stranu chtějí zachraňovat klimatický systém, okamžitě snižovat emise CO2, a přitom jsou zásadně proti jaderné energetice. Mluvil jsem o tom s řadou klimatologů a oni si uvědomují, že jaderná energetika je v současné době jediná věc, kterou máme technicky zvládnutou a která by umožnila výrazně snížit emise CO2 v takové míře, v jaké to u nás nedokážou ani obnovitelné zdroje, pro které nejsou v ČR příliš dobré podmínky. Takže si můžeme vybrat, buď těžit a pálit uhlí, nebo přejít pomalu na jaderné elektrárny.
Může mít klimatolog nějaký sen, co by chtěl zjistit, objevit, dosáhnout? Já mám jen takové přání, dělat klimatologii poctivě, jak to jen jde, a odolat všem politickým a neodborným tlakům, které se občas přivalí na klimatology z různých stran, ať už to jsou tlaky od klimaskeptiků nebo klimaalarmistů. Aby člověk zůstal čistě u odborných záležitostí a nenechal se ani na chviličku zviklat těmi neodbornými vlivy na jednu nebo na druhou stranu. Nezkrácený rozhovor s pasážemi o mezinárodních aspektech globálního oteplování si můžete přečíst na www.evropskenoviny.cz
Čím se zabýváte v klimatologii konkrétně vy? Co by se stalo, kdyby se nedělalo nic? Kdybychom nedělali nic, tak by samozřejmě nějaké tlaky na přizpůsobení vyplynuly ze situace, ale jde o to, jestli má smysl s tímto čekat, až nějaké výrazné
Kromě toho, že tady v ČHMÚ v Hradci Králové spravujeme síť pozorovacích stanic na území východních Čech, máme také malé oddělení aplikovaného výzkumu, kde se zabýváme modelováním procesů v klima-
S Ladislavem Metelkou hovořila Zuzana Nováková
6 Měsíc v Evropské unii
Portugalsko převzalo 1. července od Německa štafetu předsedající země EU. Splněnou prioritou německého předsednictví bylo vyvést Unii z patu, v němž se ocitla po zamítnutí evropské ústavní smlouvy referendy ve Francii a Nizozemsku. Důležitým krokem bylo setkání nejvyšších představitelů EU při oslavách padesátého výročí podpisu Římských smluv, Berlínská deklarace kromě úspěchů evropské integrace stanovila rok 2009 jako termín, kdy začne platit nová smlouva EU. Portugalsko jako nová předsedající země musí dokončit mezivládní konferenci, během které se bude jednat o textu nové smlouvy, chce také pokročit ve vnějších evropských vztazích – hlavně k Africe a Středozemí. Dánsko příští rok otevře svůj pracovní trh, a to i pro nově přistoupivší Rumunsko a Bulharsko. Po rozšíření EU v roce 2004 své trhy otevřelo pouze Švédsko, Irsko a Velká Británie, ostatní země uplatnily přechodná opatření ve třech etapách – dva, tři a dva roky, během kterých se budou trhy postupně otevírat (tento systém se nevztahuje na Maltu a Kypr). Většina členských států otevřela svůj trh v průběhu první nebo na začátku druhé etapy. Češi tak například mohou pracovat ještě ve Finsku, Portugalsku, Řecku, Španělsku nebo Itálii, letos v únoru rozhodlo o otevření svého pracovního trhu také Nizozemsko. Od července si mohou všichni obyvatelé EU vybrat svého dodavatele elektřiny a zemního plynu. Do 1.7. musí také dojít k právnímu oddělení velkých a středně velkých distribučních společností. Lidé v deseti členských zemích si mohli své dodavatele vybírat už před tímto datem, v České republice například od 1. ledna 2006. V jiných zemích naopak platí výjimky a volný výběr dodavatelů energií se odsouvá o několik let – jde o Řecko, Portugalsko, Kypr, Lotyšsko a Estonsko. Evropská komise si od vytvoření vnitřního trhu s energiemi slibuje pokles cen pro velké i malé odběratele. Na tvorbu ceny mají podle EK stále značný vliv bývalé státní monopoly. Začátkem července představila Komise novou iniciativu, která má podpořit práva spotřebitelů energie, tzv. Evropskou chartu práv spotřebitelů energie. Evropský technologický institut bude mít rozpočet 308,7 milionu eur. Dohodli se na tom ministři pro konkurenceschopnost. S myšlenkou vytvořit Evropský technologický institut přišel původně předseda Evropské komise José Manuel Barroso v souvislosti s obnovenou Lisabonskou strategií. Institut by měl podpořit tzv. evropský trojúhelník znalostí (výzkum, vzdělání, transfer technologií) a propojit soukromý a veřejný sektor – akademické instituce a soukromé firmy. Přijme-li Rada a Evropský parlament konečné rozhodnutí, bude správní rada jmenována v roce 2008 a samotný institut začne fungovat v roce 2009. Evropská komise kritizuje Bulharsko a Rumunsko za nedostatečnou reformu soudního systému, nedostatečné potírání organizovaného zločinu a úplatkářství. Podle Komise nejsou zlepšení v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci dostatečná. V Bulharsku bylo nedávno zavražděno několik politiků z místních úřadů, zatím však nedošlo k žádným obviněním ani k soudnímu stíhání. V případě Rumunska se Komise obává politické nestability, která následuje po neúspěšném pokusu o odvolání prezidenta Traiana Basescu. EK získala pravomoc pozastavit finanční dotace, které plynou do Rumunska (1,7 miliard eur) a Bulharska (661 milion eur), pokud by tyto dvě země neprokazovaly dostatečnou snahu o zlepšení. Evropská komise zabránila nízkonákladové letecké společnosti Ryanair, aby převzala bývalé státní irské aerolinie Aer Lingus. Fúze by podle Komise zlikvidovala konkurenci a omezila možnost spotřebitelské volby. Spojená firma by totiž pokrývala asi 80% linek z nebo do Dublinu a žádná další společnost by tak neměla víc než 5% podíl. Také irský premiér Bertie Ahern i výkonný ředitel společnosti Aer Lingus Dermot Mannion se postavili proti nabídce Ryanairu ve výši 1,48 miliard eur. Ryanair se chce proti rozhodnutí EK odvolat. Do Irska nebo z Irska létá 14 milionů lidí ročně. Italský plynový gigant Eni a ruský Gazprom se dohodli na spolupráci při výstavbě nového plynovodu, kterým vzrostou dodávky ruského plynu na evropský trh. Nový plynovod „Jižní proud“ má vést Černým mořem do Bulharska, do Unie přivede ročně 30 milionů kubických metrů plynu. Podle EU je ale dohoda důkazem rostoucí závislosti sedmadvacítky na ruském plynu a je opakem evropských snah „mluvit jedním hlasem“ v zahraničních vztazích v oblasti energetiky, jsou tu i obavy ze zneužití závislosti EU na ruském plynu pro politické účely. „Jižní proud“ se má začít budovat příští rok, dokončen by měl být v roce 2011. V současnosti Rusko pokrývá přes 40% unijní spotřeby plynu. Evropský parlament schválil směrnici, která zajišťuje transparentnější poskytování veřejných zakázek a zjednodušuje napadení zakázek, které byly uděleny v rozporu se zákonem, došlo při nich ke korupci nebo k upřednostnění národních firem.Veřejné zakázky jsou klíčovým prvkem vnitřního trhu – tvoří asi pětinu evropských výdajů. Procedurální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a nedostatek mechanismů, kterých by firmy mohly využít ke zpochybnění podmínek výběrového řízení, podniky odrazuje od účasti ve veřejných soutěžích, hlavně v zahraničí. Komise proto loni v květnu navrhla směrnici, která harmonizuje národní postupy a zavádí nová práva pro firmy, které byly ve výběrovém řízení neúspěšné.
EVROPSKÁ UNIE
EN č. 7 / 2007
Smlouva o reformě posune EU vpřed Čelní představitelé členských států sedmadvacítky se dohodly na reformě evropských institucí. Unie tak bude od roku 2014 fungovat podle nového hlasovacího systému. Evropskou ústavní smlouvu, již pohřbila neúspěšná referenda ve Francii a v Nizozemsku, po pěti letech vyjednávání nahradí „Smlouva o reformě“ německé kancléřky Angely Merkel. „Je důležité, že jsme se pohnuli z místa. Dali jsme se do pohybu a máme detailní mandát pro mezivládní konferenci,“ řekla Merkel. Polsko chtělo před začátkem vrcholné schůzky dohodu vetovat, protože se mu nelíbily změny v hlasovacím systému: podle Varšavy dvojí většina v Radě zvýhodní velké země jako například Německo. Nakonec to byli právě předsedající Němci, kteří Poláky přesvědčili – Angela Merkel pohrozila prezidentu Lechu Kaczyńskemu, že mezivládní konference by mohla proběhnout bez nich (Polsko by se pak mohlo připojit až k dohodě, které by mezivládní konference dosáhla). Nakonec se hlavy států EU dohodly, že se rozšíří stávající hlasovací systém a právě Polsko nebo Španělsko tak získají relativně vyso-
Vydobytým ústupkem je post „vysokého zástupce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“, který bude zároveň i místopředsedou Evropské komise a vlastně se tak spojí úřad Vysokého představitele pro zahraniční politiku Javiera Solany a eurokomisařky pro vnější vztahy Benity ký počet hlasů v porovnání s největšími Ferrero-Waldner. Pro ostrovní království členskými zeměmi. „Pokud bychom nemě- navíc nebude právně závazná Charta záli novou smlouvu, nemohli bychom se vy- kladních práv (podle Britů by totiž mohla rovnat s rozšiřováním,“ řekl předseda Ev- ohrozit jejich pracovní právo). ropské komise José Manuel Barroso, „to, Smlouva zavádí také post prezidenta EU, že jsme dnes dosáhli dohody, je největší který bude volen na dva a půl roku (maxiúspěch z pohledu rozšiřování, zejména málně na pět let) místo současného půlpro Chorvatsko.“ ročního rotujícího předsednictví. Mění Česká vláda byla rozhodnuta Poláky pod- se i složení Parlamentu a Komise v rozšípořit, aby se nedostali do izolace. Chtěla řené Unii – napříště bude mít jen 17 místaké vrátit některé pravomoci EU na ná- to 27 komisařů, unijní kompetence burodní úroveň a nesouhlasila ani se zavá- dou striktněji odděleny od národních a děním symbolů EU jako je ústava, prezi- posílí role národních parlamentů. Nová dent nebo evropský ministr zahraničí. smlouva nebude mít „ústavní“ charakter Proti němu se stavěla i Velká Británie. a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně, z textu zmizel (na návrh Francie) i jeden z hlavních cílů EU - svobodná konkurence. Zmínky o ní jsou ale na mnoha jiných místech ve smlouvách. Hlasovací systém s dvojitou většinou stojí na souhlasu 55% členských států, které zastupují 65% obyvatel EU a zvýhodňuje tak větší členské země. Systém začne fungovat až od roku 2014, do té doby se bude hlasovat podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy Unie. Do roku 2017 budou členské země mít na výběr ze dvou možností hlasování. Mezivládní konference začne ve druhé půli července připravovat návrh nové smlouvy, dokončit by ho měla do konce roku. V červnu 2009 proběhnou volby do Evropského parlamentu a do té doby by mělo text ratifikovat všech 27 členských foto: archiv Evropské komise zemí.
První výplaty z „Globalizačního fondu“ Evropská komise schválila první odškodnění pro ty, kteří přišli o zaměstnání v důsledku globalizace. První peníze z kontroverzního Globalizačního fondu EU dostanou bývalí zaměstnanci dodavatelských firem francouzských automobilek Peugeot-Citroën a Renault. Rada Evropské unie rozhodla o vzniku fondu, který má odškodňovat zaměstnance evropských firem za to, že přišli o práci kvůli globalizaci, v prosinci 2005. O rok později návrh posvětil Evropský parlament. Nápad vytvořit takový fond se zrodil z neúspěšných referend o evropské ústavní smlouvě v Nizozemsku a ve Francii před dvěma lety – především Francouzi se bouřili proti příliš liberální rétorice Evropské unie, která prosazuje otevřený jednotný trh bez překážek. I proto je pro Francii důležité, že z nové reformní smlouvy, kterou koncem června schválil bruselský summit EU, tato formulace vypadla. Peníze z Globalizačního fondu dostanou společnosti, které prokáží, že musely propustit nejméně 1000 zaměstnanců v důsledku významných strukturálních změn v mezinárodním obchodě, které přerušily ekonomickou činnost buď kvůli přesunu výroby do zemí za hranicemi Unie, poklesu tržního podílu EU nebo záplavě dovozů do sedmadvacítky. Až dosud nebyla z fondu odškodněna ani jedna firma a roční rozpočet 500 milionů eur tak zůstával nevyužitý. Bývalí zaměstnanci francouzských dodavatelů společností Peugeot-Citroën a Renault dostanou 2,6 a 1,3 milionu eur, tedy až uvolnění peněz schválí Evropský parlament a členské státy – to by mohlo trvat tři nebo čtyři měsíce. „Odpověděli jsme na skutečné potřeby na evropské úrovni v případech, kdy automobilový sektor pocítil stinné stránky globalizace. Nový fond slouží jako nástroj solidarity, který poskytuje pomoc, když je jí zapotřebí,“ řekl eurokomisař pro sociální otázky a rovné příležitosti Vladimír Špidla. Naproti tomu Sdružení podnikatelů považuje fond za omyl. „Tento fond může vytvářet dojem, že jsme schopni ochránit Evropu před zbytkem
foto: Zuzana Nováková světa, což není pravda,“ uvedla asociace evropských obchodních a průmyslových komor Eurochambers. Na rozhodnutí Komise už čekají další žadatelé o podporu, například telekomunikační firmy z Finska nebo některé maltské textilky.
Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel
EN č. 7 / 2007
7
PREZENTACE
ČSOB Pojišťovna zavedla tři nové balíčky úrazového pojištění
ČSOB Pojišťovna zavedla tři nové balíčky úrazového pojištění, které poskytují rozsáhlou finanční ochranu pro případ úrazu, trvalých následků úrazu nebo smrti následkem úrazu. Sjednat je lze jednoduše po telefonu na bezplatné infolince. Pro všechny balíčky platí, že zahrnují až čtyřnásobné progresivní plnění, výplatu pojistného plnění již od 1 % poškození těla a výplatu denního odškodného už od 15. dne léčby. Konkrétní výše pojistného plnění přitom závisí na dohodnuté pojistné částce, která je u balíčku Pohoda stanovena na 200 000 Kč, u balíčku Dítě, určeného pro děti do 13 let, na 300 000 Kč a u pojištění Komfort dokonce na 400 000 Kč. V případě léčení úrazu, které potrvá alespoň 15 dní, vyplatí ČSOB Pojišťovna počínaje 15. dnem za každý den dohodnutou částku (100 nebo 200 Kč denně), která se navíc až do 28. dne léčby zvyšuje na dvojnásobek. Výplata denního odškodného za dobu léčení přitom není závislá na době pracovní neschopnosti. Pokud by si například někdo zlomil ruku a chodil do práce se sádrou, dostával by sjednanou částku po 70 dní. Pojištění pro případ trvalých následků způsobených úrazem zajišťuje výplatu pojistného plnění už od 1 % poškození těla. Například klient, který by si vyrazil zub, by tak s balíčkem Komfort obdržel 4000 Kč. Navíc automatické progresivní plnění zaručuje, že čím vážnější budou trvalé následky úrazu, tím více peněz klient od ČSOB Pojišťovny
dostane. Do 25 % poškození bude vyplacen jednonásobek, do 50 % dvojnásobek, do 75 % trojnásobek a nad 75 % čtyřnásobek pojistné částky. V případě balíčku Komfort to znamená, že klient může obdržet až 4 x 400 000, tedy 1,6 milionu Kč. Každý, kdo si v době od 11. července do 11. září objedná balíček Pohoda nebo Komfort na bezplatné infolince 800 100 777, bude mít první měsíc pojištění zdarma a kromě toho získá i možnost získat balíček pro své dítě na celý rok zdarma. Více informací lze získat na http://www.csobpoj. cz/produkty/pojisteni-osob/urazove-balicky. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. Přední světová ratingová agentura S&P zvýšila v prosinci 2006 dlouhodobý úvěrový rating a rating finanční síly ČSOB Pojišťovny na stupeň BBB+ a přidělila mu pozitivní výhled.
Obyvatelé a návštìvníci Brna mohou nyní projíždìt okolo výstavištì a do západních èástí mìsta výraznì bezpeènìji a rychleji. Konsorcium vedené spoleèností Skanska DS nyní pøedává do užívání novou mimoúrovòovou køižovatku Hlinky, jejíž souèástí je mimo jiné 300 metrù dlouhý silnièní tunel, zjednodušení tramvajové i trolejbusové dopravy a plynulejší výjezdy z veletržního areálu. Projekt pamatoval také na bezpeènost chodcù a cyklistù, pro které zde byly vybudovány bezbariérové pøechody a vyznaèeny „pruhy“ pro cyklisty.
www.skanska.cz www.skanska-hlinky.cz
Hlinky_280x204_BW_01.indd 1
28.6.2007 10:50:35
8
PUBLICISTIKA
EN č. 7 / 2007
INZERCE
SLOVO Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky (pokračování ze strany 1) To nasává evropské dotace, speciálně do zemědělství, a přeje si tento stav petrifikovat, a proto se snaží nejrůznějšími překážkami, bariérami, protekcionismem a omezováním volného pohybu zboží, služeb a všeho ostatního tento stav zachovat. Myslím si, že i na Evropské radě bylo toto rozdělení evidentní a myslím si, že bylo patrné i při názoru na budoucí institucionální uspořádání EU. Pokud se týká konkrétních věcí, které byly v mandátu pro mezivládní konferenci schváleny, a které by moh-
ly zajímat naši veřejnost, tak se jedná o několik principů: Je posílena role národních parlamentů, tedy i českého parlamentu tak, aby nemohly být některé kompetence bez vůle národních parlamentů přesunovány na unijní úroveň. Prosadili jsme náš návrh oboustranné flexibility. To znamená na jedné straně mohou být kompetence přenášeny na unijní úroveň, na druhé straně, díky principu subsidiarity, mohou být některé kompetence vraceny zpět na národní úroveň. Myslím si, že je posílena role národních zemí a národních parlamentů v otázce veřejných služeb, tzn. sociálních, penzijních, zdravotních a jiných systémů. To jsou všechno věci, které mají konkrétní dopad na občany i v ČR, a já je vnímám velmi pozitivně.
Biopaliva z jiného úhlu Více než třicet skupin z celého světa požaduje zastavení evropského hladu po biopalivech. Uvádějí to ve společném tiskovém prohlášení z konce června. Varují, že produkce biopaliv pro celou EU zrychlí klimatické změny, zničí biodiverzitu a vykoření místní společenství. K projektům EU, které mají těmto důsledkům zabránit, jsou signatáři prohlášení skeptičtí. V březnu se hlavy členských států EU dohodly na desetiprocentním podílu biopaliv do roku 2020. Komise dala najevo, že očekává naplnění tohoto podílu hlavně z palmového oleje, sóji a cukrové třtiny ze zemí jižně od rovníku. Na uspokojení poptávky po biopalivech by v zamýšleném množství musela EU věnovat polovinu své zemědělské půdy, proto bude muset velkou část biopaliv nebo jejich příměsí dovážet. Už nyní mnoho zemí navyšuje plochy monokultur a kácí
deštné pralesy, například v jihovýchodní Asii. Indonésie plánuje zvýšit výměru ploch pro palmu olejnou, aby uspokojila zvyšující se poptávku. Velká část tohoto rozšiřování půjde na úkor lesů, rašelinišť a kmenových území. V Evropě se při pěstování plodin pro biopaliva vypustí do prostředí velké množství dusičnanů jako důsledek nárůstu používání hnojiv. Spotřeba paliv v České republice vzrostla od roku 2000 více než o třicet procent. Poptávka po pa-
livech tedy i do budoucna zřejmě poroste včetně poptávky po biopalivech. Už v současnosti Česko dosáhlo maxima osetých ploch řepkou olejkou, ze které se vyrábí metylester řepkového oleje. Biopaliva se začnou do pohonných hmot přimíchávat od prvního září. Lidé se také obávají zdražování potravin, protože se obecně zvýší poptávka po obilninách a olejninách. Snaha o větší podíl biopaliv kvůli lepšímu dopadu na životní prostředí je tak poměrně sporná. Pokud zlepšení životního prostředí v EU bude znamenat další kácení lesů v Asii a jižní Americe, je na místě zamyslet se nad přínosy a ztrátami biopaliv v evropském benzínu. Tomáš Fridrich
CO NA TO EUROPOSLANCI Co by mělo zvýšit důvěru v digitální prostředí v EU? Zpráva o důvěře spotřebitelů v digitálním prostředí, na které jsem pracovala s odborníky v uplynulých měsících a kterou v červnu odhlasoval Evropský parlament, upozorňuje na příčiny nízké důvěry spotřebitelů (ti neznají odlišné právo v sousední zemi, bojí se případných reklamací přes hranice a už vůbec nevěří složitým smlouvám na internetu) vůči přeshraničním online obchodům - jen 6 % spotřebitelů takto nakupuje. Dále třetina spotřebitelů nedostane zboží objednané přes internet kvůli občanství, místu pobytu či původu platební karty. Proto navrhujeme moZuzana Roithová dernizaci spotřebitelské europoslankyně legislativy pro digitální
prostředí, aby podnikatelé i spotřebitelé měli jednoznačná a snadno vymahatelná pravidla a také vyšší ochranu (např. pro nákup turistických služeb přes internet). Obchodníci ocení elektronickou fakturaci. Doporučujeme dobrovolné sjednocení smluvních podmínek a obchodníci, kteří budou dodržovat dobrovolné standardy získají logo Evropské značky důvěry. Navrhuji Evropskou chartu uživatelských práv. Ta vyjasní, co vše internetoví uživatelé mohou či nesmí dělat s koupeným digitálním obsahem (digitální hudbou, filmy apod.). Žádáme Komisi, aby spustila na internetu bezplatný elektronický kurz o právech a povinnostech pro spotřebitele a živnostníky. Navrhujeme celoevropský systém rychlého varování před podvodnými aktivitami na internetu, jehož součástí bude i kampaň proti prodávaným padělaným lékům online. Více o Zprávě se čtenáři dozvědí na www.roithova.cz/digitalrights.
european marketing & media house
VE HVĚZDÁCH NÁS NENAJDETE Komplexní é, mediální, marketingov , produkční vydavatelské služby a promotion se na nové adre
EUROPEAN MARKETING & MEDIA HOUSE 533 53 Pardubice - Semtín centrální produkce tel. 466 611 139 www.emmh.eu inzerat EM&MH 138x275mm.indd 1
6/15/07 10:30:06 AM
ANKETA
Vadí vám, že mezi oficiální symboly EU už nebude patřit vlajka EU?
Vratislav Kulhánek předseda dozorčí rady Škoda Auto
Ivan Štampach religionista
V podstatě mi to nevadí, neboť vlajka EU už má své místo v povědomí většiny lidí a nepochybně bude používána jako hlavní symbol EU i nadále. Na vlajku Evropské unie jsem aspoň tak hrdý jako na českou. Jsem, ať to je či není právně definováno, evropským občanem přinejmenším stejně silně jako českým. Nepokládám „národní“ státy a jejich takzvané národní zájmy za nic prioritního. Pluralita Evropy nezačíná a nekončí umělými, ve válkách vybojovanými hranicemi. Vlajka EU vyjadřuje ducha Evropy. Obavy z tohoto symbolu údajného evropského „superstátu“ ukazují, kde se cítí doma jejich autoři. V evropských duchovních, kulturních a sociálních hodnotách a tradicích zcela jistě ne. Vlajku Evropské unie snad poprvé nezakotvovala až navržená a ve dvou zemích neschválená ústavní smlouva. Existuje přece už jistou dobu a bude bez ohledu na současné dohody existovat dál. Evropské instituce modrou vlajku s věncem žlutých hvězd přece používají a dále budou používat. Myslím, že se tento bod uměle vyjmul z dokumentu přijatého na nedávném jednání v Německu, a že se zbavil souvislosti, že totiž nebylo jasně řečeno, co se mění a co zůstává. Přitom se na jiné mnohem dramatičtější změny v nedávné dohodě neupozorňuje, např. na to, že na návrh francouzského „pravicového“ prezidenta byla z budoucího textu vyjmuta ochrana volného trhu jako úkol evropských institucí.
Jiřina Šiklová socioložka a publicistka
Jiří Grygar astrofyzik
Ano, pokud se nebude používat vlajka EU, tak to bude škoda.Je to symbol, který má mírové barvy i symbol, který neuráží a já se domnívám, že bychom jako Evropané měli nějak vyjadřovat svoji sounáležitost. Současný způsob vyvěšování vlajky EU vedle vlajky státu považuji za správný a přála bych si, aby to bylo zachováno.
Nemohu říci, že mi to přímo vadí, protože je zřejmé, že to vyřazení vlajky je součástí složitého kompromisu. Spíš je mi to líto, podobně jako je mi velmi líto, že vlajka EU nevlaje vedle české vlajky např. na Pražském hradě. Jakoby se někdo styděl za to, že jsme plnoprávnou součástí EU.
9
PUBLICISTIKA
EN č. 7 / 2007
Satelitní městečka se líbí i nelíbí Boj o tzv. satelitní městečka probíhá všude na světě. Nelíbí se zejména sociologům, také architekti k nim přistupují s výhradami. Nicméně, jedni je zatracují, druzí chválí. Amerika si je po válce doslova vysnila, dnes k nim přistupuje rezervovaně; Evropané o nich naopak nesnili, dostali je a naučili se přísně diferencovat. V Česku je situace obdobná.
Přesto lze pozorovat jisté rozdíly. Podle nejnovějších údajů českých realitních kanceláří je v zahraničí zcela běžné, že města podporují výstavbu mimo centra, na předměstích, existují zde nejrůznější dotace. Zpráva hovoří i o rozdílech sociálního charakteru: v zahraničí žije v těchto lokalitách především střední vrstva – učitelé, lékaři, kteří si nechrání své soukromí tolik, jako české rodiny. Lidé jsou zvyklí více se setkávat a komunikovat. I tyto skutečnosti se musejí zohlednit v architektonických plánech bytových areálů. POKLES ZÁJMU O SATELITY Stejně jako v Americe a Evropě, lze pozorovat i v Čechách pokles zájmu o bydlení v satelitních městečkách. Důvodů je mnoho. „V nedůsledně připravených satelitech není infrastruktura, vázne zásobování, chybí školy a školky,“ uvádí zpráva českých realitních kanceláří. Přesto architekti a developeři jejich výstavbu nezavrhují a doporučují několik příkladných satelitních městeček, kde se daří tyto problémy eliminovat. I když se české satelity nedají počtem srovnávat se satelity v Americe či západní Evropě, problémy jsou
podobné. Důležitý je podle názoru odborníků vhodný projekt a pečlivý výběr lokality. „Nedůsledností stavitelů pak opravdu dochází k obtížnému vytváření sociálních vazeb, k bezpohlavní unifikovanosti a umělé zábavě spojené s blízkými supermarkety,“ uvádějí. Potvrzuje to i profesní organizace amerických architektů AIA, která satelitní městečka rovněž nezavrhuje, ale hovoří o tom, že by se měla zásadně změnit. Klade důraz na životní prostředí a apeluje na malebnost a rozmanitost krajiny. „Domky dohromady s bytovými domy, mezi tím parky, hřiště a další veřejné
prostory. A do města pěkně autobusem…,“ píše se mimo jiné v memorandu AIA. NOVODOBÍ MOVITÍ Podle realitních odborníků, kteří se účastnili debaty na toto téma v Praze, ovlivňuje budoucí úspěch satelitů několik aspektů. Podle Arnošta Hejduka, ředitele společnosti Rooney&Bennett, nejsou satelitní městečka sama o sobě problémem, který jsme vymysleli v Čechách. „Je to problém celé východní Evropy, kde se mezi odborníky hovoří o zadržené dezurbanizaci. Příčiny je třeba hledat už v poválečném období, kdy se jednotlivé země po válce zotavovaly z poměrně velké bídy. Tím, jak se postupně zvyšovala ekonomická úroveň těchto zemí, souběžně vznikaly územní plány a přiměřeně k tlaku investorů se společnost postupně připravovala na pozvolné rozšiřování měst.“ U nás tato kontinuita podle Hejduka nenastala. Po roce 1989 došlo k situaci, kdy mnoho lidí získalo finanční prostředky velmi rychle. V západní společnosti by tyto prostředky jejich vlastník pravděpodobně uložil nebo použil na další investice. Naši „novodobí movití“ ovšem v touze po něčem vlastním začali sta-
vět rodinné domy, vily, haciendy. Sen konečně vlastnit něco svého vedl velmi často k rychlé a nepromyšlené výstavbě bez intelektuální přípravy. Hovoříme o tzv. principu restitučního urbanismu, kdy se nejprve staví, a dodatečně, v rámci dobrých sousedských vztahů, se stavba zadá do územního plánu.
hlavním architektem satelitu Nový Jenštejn a zakládá si na výjimečnosti tohoto projektu: „Většina domů, které se staví kolem Prahy, je jakýmsi retrostylem, tedy kombinací něčeho, co považujeme za současnou architekturu. Z vlastní zkušenosti vím, že správný satelit by měl působit jako samostatné městečko s různými typy domů (ne jen variace na jeden typ) a s hlavními i vedlejšími ulicemi. Lidé se tu lépe orientují, lépe se tu cítí. Osvědčily se nám řadové domky. Jeden každý dům sdružuje několik bytů a nejen díky rozměru takových staveb je areál celkově zajímavě urbanizovaný,“ vysvětluje svou představu úspěšného satelitu architekt. Zkušenosti ukazují, že pro kvalitní projekt satelitu jsou nejdůležitější možnosti sociálních vztahů, které novým ulicím dávají skutečný život. „Pokud je výstavba rozvolněná, pak se tu lidé cítí odtrženi, opuštěni. Mají sice více soukromí, klidu, ale neutvářejí se tu sociální vztahy. Jsou to projekty samozřejmě i neekologické a neekonomické, zabírají mnoho prostoru, atd. Výzkumy navíc ukazují, že čím je domek nižší, tím jsou v dané lokalitě lepší sociální vztahy. To jsou všechno aspekty, které musí dobrý architekt vzít v potaz. V případě naší poslední práce - Nového Jenštejna, nám šlo především o dialog se starou zástavbou (ve které mimochodem sám žiji). Gotické jádro starého Jenštejna přímo vybízí k maximální urbanistické citlivosti při projektování nového rezidenčního komplexu,“ dodává Hlaváček. Konkrétně v Novém Jenštejně tak vzniklo pět různých typů rodinných domů, které přinášejí různorodost a v další fázi projektu se počítá s realizací náměstí, které bude zahrnovat objekty pro služby, školku a komunitní centrum. Jde tak o jeden z mála příkladů mezi satelity, kdy nový projekt obohatí starou zástavbu o kvalitní zázemí a občanskou vybavenost. Netřeba dodávat, že právě na těchto místech se setkávají a poznávají starousedlíci s novými sousedy.
O ČEM SE HOVOŘÍ
OTÁZKY A ODPOVĚDI
Debaty se účastnili také architekti, kteří znají stavbu satelitních městeček z denní praxe. Petr Hlaváček je
V debatě zazněly i otázky typu: Mají ale vůbec architekti možnost výrazně ovlivnit podobu bu-
doucích staveb? Není všeurčující především rozpočet a verdikt developera? Docent Ladislav Tichý, architekt komplexu rodinných domů Dolní Břežany, tvrdí, že je to individuální: „Projektant je zadavatelem vybrán, objednán a zaplacen. Pracuje pro zadavatele podle jeho požadavků a podle svých představ a schopností. Inteligentní zadavatel pochopí dobrou radu a ocení dobré řešení. Například v Dolních Břežanech se to, podle mého soudu, podařilo. Satelitní městečko má podle našeho pojetí 38 000 m 2 zelených a vodních ploch, kombinovaných s jakýmsi náměstím s devíti obytnými domy, dvadvaceti řadovými domy a domem pro hotel s výhledem do rozlehlého parku. Nejde vlastně o klasický anonymní satelit, ale o zcela novou obytnou čtvrť spíše městského charakteru.“ Podobně originálně řešené příměstské bydlení má šanci zastavit trend, ve kterém stále více lidí satelitní městečka opouští a vyhledává bydlení sice mimo velká města, ale ne v rodinných domech, ale v bytových domech, nových i panelových. BEZ ZÁVĚRU O tom, jak se bude dále vyvíjet trh, a zda má Česká republika zájem kopírovat neblahé zkušenosti ostatních států, se neodvážil nikdo spekulovat. Jako důležitá se jeví změna od rozsáhlých unifikovaných areálů k bytovým čtvrtím s ulicemi a zelení, které by vznikaly během několika let a postupně tak vytvářely příjemné prostředí, se kterým se lze identifikovat.
Ilustrační studie satelitních městeček Jenštejn a Břežany.
Vlastimil Růžička
10
TÉMA MĚSÍCE V EU
EN č. 7 / 2007
Anglie: Pohozený nedopalek za 50 liber NEWCASTLE - Poslední kuřácká výspa britských ostrovů Anglie si od 1. července zvyká na zákon, který zakazuje milovníkům této drogy užívat si svou pochoutku na veřejných prostranstvích. Zatímco na Walesu, Skotsku a Severním Irsku tento zákon již platil dříve, Angličané se mu začali disciplinovaně přizpůsobovat až od začátku letních prázdnin. Hostince i bary jsou však plné stejně jako dříve a hosté si rychle zvykli na kouření mimo interiér. Nové podmínky dávají návštěvě hospody úplně jiný rozměr - kuřáci se scházejí venku, kde pro ně personál připravil popelníky a lidé živě konverzují. „Lehce se s někým seznámím a popovídám, když si jdu zakouřit ven, stává se z toho společenská záležitost,“ vnímá nový rozměr protikuřáckého zákona Jaroslav Kupča z Frýdku-Místku, který nyní žije v Newcastlu v severovýchodní Anglii. I ostatní lidé v hospodě se raději baví o zákazu kouření mezi sebou spíše než o čerstvé snaze teroristů zaútočit na několika místech britských ostrovů. Někteří hosté si však nezvykli hned a podle letitého zvyku si jeden z nich v rušné hospodě The Forth v centru Newcastlu začal u stolu zapalovat cigaretu. „Tady ale nemůžete kouřit, musíte ven jako všichni ostatní, máme nový zákon,“ přispěchala s úsměvem na rtech k mírně podroušenému hostu zástupkyně manažera Kathrin Howe. Hned třetí den platnosti nové legisla-
tivy však musela ukázat i méně přívětivou tvář. Host měl nemístné připomínky k jejímu upozornění a dočkal se reakce, která by v tuzemských podmínkách způsobila asi skutečný incident - sebrala mu ze stolu již zaplacené pivo a přes bouřlivé protesty jej nekompromisně vykázala. „Máme dobré kontakty na místní policii, takže kdybychom měli nějaký problém, byli by tady velmi rychle. Lidé ale chodí kouřit ven, tohle se nám tady stává úplně výjimečně. Sama jsem si tady po 1. červenci málem sama zapálila,“ říká s pochopením sedmadvacetiletá Kathrin, která pracuje v The Forth tři roky. Personál pohostinských zařízení se začal na nový zákon připravovat s předstihem a v The Forth proto rozšířili nabídku. „Koupili jsme nový automat na kávu, myslíme si že by to mohlo přitáhnout hosty, kteří sem dříve nechodili. Například před týdnem jsme tady měli ve stejný den méně zákazníků než dnes. Prostředí teď tady působí daleko čistěji než předtím, asi to lidi láká navštívit hospodu,“ zamýšlí se barmanka z
ilustrační foto: Petr Podhorský Newcastlu. „Když jsme tady měli dříve narváno hlavně v pátek a sobotu, nedalo se tu dýchat. Sama si taky dám cigaretu, ale z toho kouře mě bolela hlava, teď je tu daleko příjemněji,“ myslí si Kathrin Howe. Ne vždy však nové restrikce najdou pochopení. „Kouřil jsem
před hospodou a nedopalek jsem místo do popelníku hodil na zem. Dostal jsem od policie 50 liber pokuty,“ postěžoval si postarší host hostince Three Bulls Heads a zapadl zpátky ke svému stolu. Petr Podhorský
Itálie: Nadšení ochladlo ŘÍM - V Itálii vstoupil zákaz kouření ve všech veřejných uzavřených prostorách v platnost 10. ledna 2005. Po prvním roce všechna sdružení bojující proti zlozvyku kouření jásala. Počet kuřáků klesl ze 13 na 11 milionů a zákaz se striktně dodržoval v restauracích i na pracovištích. Uběhl další rok. Podle posledních statistik a důvěryhodných průzkumů, situace už není zdaleka tak růžová. Naopak, horší se. Počet kuřáků opět stoupl o celý milion. Zejména ale kouří více mladí lidé. A kouří i 41% lékařů. Kromě toho se v tomto roce zvýšil počet cigaret, které průměrně vykouří každý kuřák denně, ze 13 na 14. Kde hledat příčiny? Sdružení bojující proti kouření poukazují zejména na absenci seriózních
kampaní proti kouření a na nezájem rodinných lékařů. Mnozí soudí, že politici nemají velký zájem na tom, aby kuřáků ubývalo. Itálie je největším evropským vývozcem tabáku (pěstování tabáku je důležitým sektorem zemědělství nejméně čtyř italských oblastí) a 74% ceny balíčku cigaret tvoří daně, které inkasuje stát. Zapomíná se přitom na to, že léčit kuřáky stojí stát každoročně 7 až 20 miliard eur.
Dnes se zákaz kouření dodržuje přísně v restauracích, ale už méně přísně na pracovištích. Na tom se podepisuje ve značné míře arogance vyšších funkcionářů, kteří rozhodně nechodí kouřit před budovu jako ostatní zaměstnanci. Mohou si to dovolit, protože člověk pověřený dozorem na respektování zákona o zákazu kouření na každém pracovišti (a který je za svou funkci placen) si nedovolí napomenout nadřízeného. Platí to i pro italské politiky, kteří svého času přísný zákon schválili. Podle zákona by měl kuřák brát ohled na děti a těhotné ženy i na otevřeném prostranství, ale to
už málokdo ví. Přesto nutno říci, že díky přísnému zákonu kuřáci jsou ohleduplnější a nekuřáci se naučili domáhat svého práva. Nadšení z nového zákona proti kouření ochladlo ale také z dalšího důvodu. Lidé si uvědomili, že eliminace pasivního kouření anebo skoncování s cigaretou je neochrání před znečištěným ovzduším ve velkoměstech. Ovzduší italských metropolí je nedýchatelné, překračuje všechny stanovené limity po většinu roku, ale politici přechází situaci mlčením. Vědunka Lunardi
Finsko: S cigaretou ani na balkón HELSINKY - Nový protikuřácký zákon zhoršil vztahy mezi zaměstnanci restaurací a jejich zákazníky. kuřáckou kabinu, k jejímuž postavení potřebuDříve si mohli zaměstnanci chodit o přestávkách zakouřit, avšak nyní zakázali někteří zaměstnavatelé jí nejdříve požádat o povolení, ale jen méně než kuřácké pauzy úplně, a to zejména ve velkých řetězcích stravovacích zařízení. dvě procenta z nich tak hodlá učinit, a tak nový protikuřácký zákon vyžene kouřící strávníky na A pokud je v některé restauraci přestávka na cigare- daného zákona do praxe, kdy zákazník kouřit ještě ulici. tu ještě povolena, pak ovšem zaměstnavatel strhává smí, ale zaměstnanec již ne. Zařízení, co toto povo- Nový zákon se ale také týká balkónů, což vzbuza každou deset minut, i kdyby trvala jen minuty tři, lují, však nesmí mít větší rozlohu než 50 metrů čtve- zuje mezi kuřáky a jejich zdravěji žijícími protějšzejména proto, že se zaměstnanec musí pokaždé pře- rečních. ky nesrovnalosti a přestavování vícepatrových vléknout z uniformy do civilu. Podle nového zákona, který vstoupil začátkem červ- domů. Kouř se totiž nesmí dostat ve vícepodlažSituace se vyhrotila se změnou zákona hlavně v re- na v platnost, musí být každá restaurace zcela neku- ních domech z jednoho patra do druhého. Přesto stauracích, jež využívají dvouleté lhůty na zavedení řácká. Restaurační zařízení mohou vybudovat tzv. však tento zákon podporuje 77 procent Finů.
Není se potřeba bát, že by před restauracemi stály zástupy kouřících Seveřanů. Jak ukazují zkušenosti ze Švédska a Norska, kde tento zákon již před několika lety vstoupil v platnost, na čerstvém vzduchu si před restaurací pojímající 200 - 300 hostů pokuřuje v jednu chvíli 3 až 5 kuřáků. Pokuřování venku nesmí obtěžovat okolí, což v centru v hustě zastavěné oblasti s vysokým počtem obyvatel s jednou restaurací vedle druhé může způsobovat problémy. Kouř se nesmí dostat ventilací do vnitřních prostor jak restaurace, tak například bytových jednotek nad ní. Jana Arhio
Německo: Využijte wellness trend! BERLÍN - Žhavé téma v současném Německu. V jiných evropských státech již zákaz kouření platí a úspěšně byl převeden i do oblasti gastronomie, kde nedošlo ke snížení obratu, ale naopak k jednoznačnému nárůstu. Němci se snaží zatím od jiných států převzít jejich již získané zkušenosti a připojit se k „Nekuřácké Evropě.“ K tomuto jim svoje názory, zkušenosti a rady poskytuje na svých internetových stránkách Stephan Pelzl, šéfredaktor časopisu „Erfolgreiche Gastromie heute“: Proč se máte již dnes připravovat na zákaz kouření a ochranu nekuřáků v oblasti gastronomie? Proč jako gastronom nemáte čekat až uvedený zákaz nabude platnosti, ale máte reagovat již teď? 1. Mezi hosty je daleko více nekuřáků než-li kuřáků. Podle statistického úřadu ve Wiesbadenu je 72,6 % obyvatel nekuřáky. Mezi nimi je potenciál budoucích zákazníků daleko vyšší než mezi kuřáky. Už jste se někdy zamysleli nad tím, že někteří hosté se vaší restauraci úmyslně vyhýbají právě proto, že jsou nekuřáci? Že jdou tedy ke konkurenci, protože se jim tam lépe dýchá? S rozšířeným nekuřáckým prostorem ve vašem lokálu anebo dokonce se zákazem kouření vůbec neztratíte hosty, naopak přibude dalších. Rodiny s dětmi anebo osoby, které vychovávají děti ve vlastní péči, tyto skupiny nesmíme jako veliký po-
tenciál budoucích zákazníků podceňovat. Přijdou k vám s dětmi anebo dokonce nemluvňaty pouze tehdy, pokud bude u vás vzduch čistý, bez cigaretového zápachu. 2. Hosté – kuřáci se snáze přizpůsobí než-li nekuřáci. Kuřáci chodí do restaurací, i když tam platí zákaz kouření, naopak nekuřáci se těm, kde se může kouřit neomezeně, raději vyhýbají. Pokud k vám přijdou hosté ve skupině, většinou pak rozhodují nekuřáci, do jakých prostor si tato skupina sedne. Pokud nemáte alespoň nekuřácké prostory, riskujete, že celá skupina odejde a vybere si raději jiný lokál. 3. Využívejte současného bio- a wellness trendu. To je možné, jen pokud budete zároveň dbát i na zdravý vzduch. Bez toho nemá zdravý životní styl,což je v současnosti trend mnoha lidí, žádný smysl. Nekuřácké prostory by měly být viditelné ve vaší kampani a reklamě zdravého životního stylu. Má to být plus pro váš servis. Reklama Nekuřáci vítáni by měla být u
ilustrační foto: Petr Podhorský vstupu do vaší restaurace na viditelném místě. Již při rezervaci musíte nabídnout zákazníkům nekuřácké prostory. Pokud se rozhodnete pro úplně nekuřácký lokál, potom se nezapomeňte zaregistrovat na inter-
netových stránkách a také u místních nekuřáckých spolků. Tak se vaše zákaznické řady rychleji rozšíří. Jana Lochmanová
11
TÉMA MĚSÍCE V EU
EN č. 7 / 2007
Irsko: Poklesl prodej cigaret DUBLIN - Je to již více než tři roky, kdy Irská republika jako první země v Evropě zavedla velmi striktní zákaz kouření na všech uzavřených veřejných místech. Úspěch tohoto opatření se stal vzorem i pro další země EU, které zákaz kouření již zavedly anebo jeho zavedení zvažují. V Irsku byl zákaz kouření zaváděn primárně jako ochrana zaměstnanců, hlavním cílem nového zákona o veřejném zdraví - Public Health (Tobacco) Acts - je, aby nikdo nemusel pracovat v nezdravém prostředí.
Počínaje 29. březnem 2004 začal ve všech barech, restauracích, nemocnicích, továrnách, obchodech i kancelářích platit přísný zákaz kouření. Od svého uvedení se nesetkal s výrazným
ilustrační foto: Petr Podhorský
porušováním také díky tomu, že se jeho dodržování hodně kontrolovalo. Široká veřejnost i zaměstnavatelé byli předem důkladně informováni o smyslu zákazu a o tom, co by jeho porušování znamenalo a jak by se trestalo. Byla zřízena informační telefonická linka, kam lze mj. i nahlašovat porušení zákazu. Nahlášené přestupky se již od začátku přísně kontrolovaly a například provozovateli restauračního zařízení může hrozit pokuta ve výši až 3 tisíce eur. Přijetí zákona je v drtivé většině pozitivně hodnoceno jak nekuřáky, tak i kuřáky. Negativní ohlasy byly zpočátku slyšet z řad majitelů restauračních zařízení, kteří tvrdili, že k pivu prostě cigareta patří anebo majitelů spedičních firem, kteří oponovali, že bude velmi těžké a omezující kontrolovat a nutit dodržovat zákaz např. řidiče kamionů. Nicméně průzkumy prováděné po prvních devíti měsících platnosti zákona ukázaly, že 98% respondentů z řad kuřáků i nekuřáků souhlasí s tvrzením, že pracují ve zdravějším prostředí a 96% dotazovaných věří, že přijetí zákona zakazujícího kouření bylo úspěšné. Např. v loňském třetím roce účinnosti zákazu bylo vykonáno 32 000 inspekcí a bylo zjištěno pouhých 35 případů porušení zákazu – většina v restauračních zařízeních a barech.
V současnosti se rovnice - ochrana zaměstnance = zákaz kouření na pracovišti - stala něčím samozřejmým a nikdo se již nad zákazem kouření nepozastavuje, a ani se nediskutuje o tom, že by to mělo být nějak jinak. Sami kuřáci si např. pochvalují, jak je příjemné, když člověk přijde z hospody a není načichlý štiplavým cigaretovým kouřem. Jediní postižení byli výrobci tabáku, kterým došlo k poklesu prodeje cigaret. Došlo také k poklesu objemu alkoholických nápojů konzumovaných v barech a irských „pubech“, neboť konzumace se přenesla mimo tyto podniky. Ovšem tento pokles je připisován spíše velmi rychle rostoucím cenám alkoholických nápojů než zákazu kouření samotného. Velmi pozitivní je také zjištění plynoucí z nedávného průzkumu, že čtvrtina kuřáků si dokonce nyní méně zapálí i doma. Na základě irského vzoru se inspirovali i země v okolí – např. v Anglii (jako poslední zemi ve Velké Británii) začíná platit zákaz kouření v barech a restauracích právě nyní, a to od 1.července tohoto roku. Evropský moderní trend směřuje k podobnému modelu jako v Irsku – zákaz kouření v interiéru a uzavřených prostorech. Naďa Píšová
Polsko: Přísné návrhy jsou v parlamentu VARŠAVA - Pokuta 100 zlotých (t.j. asi 750 korun) za kouření na zakázaném místě a 20 tis. zl. (asi 150 tis. korun) za prodej cigaret tam, kde to není povoleno – tak zní některé antinikotinové návrhy, o kterých debatuje polský parlament. Ještě v tomto roce může polská poslanecká sněmovna schválit zákony o úplném zákazu kouření tabáku na veřejných prostranstvích. Pokud si zakouříte na úřadě, v restauraci, baru, či automobilu - vlastně všude, kromě vlastního domu, vězení nebo psychiatrické léčebny - porušíte zákon. Návrh restriktivního zákona spustil celonárodní diskusi, ve které vyvolává nejvíce kontroverze myšlenka rozšířit oblasti, které budou podléhat tomuto zákazu. Veřejný ochránce práv Janusz Kochanowski zastává názor, že zavedení zákazu kouření ve vzdálenosti méně než 10 metrů od vchodu do pracoviště ale také v soukromých vozidlech je téměř diskriminace, protože je to podle něho „vstup vlády do sféry, která by neměla být omezována žádnými předpisy“, a pokuta 20 tisíc zlotých pro osobu, která i přes zákaz povolí na svém území kouření tabákových výrobků, „je neúměrně vysoká“. Dodává také, že zavedení zákona, jenž je prakticky nemožné vykonávat, bude zesměšňovat vládu. Nedávno se v této souvislosti vyjádřil premiér Jarosław Kaczyński, který sám již 27 let nekouří
a kouření považuje za nezdravé, že také nesouhlasí s tak radikálním omezením svobody, jaké navrhuje antinikotinový zákon. „Demokracie není na to, aby lidem tak radikálně odebrala veškerou svobodu,“ dodal premiér. Jiný názor na to mají poslanci ze strany Právo a spravedlnost, kteří tento zákon prosazují v poslanecké sněmovně. Poslanec Tadeusz Cymański, který je jedním z iniciátorů zavedení restriktivního zákona, nedávno v rozhovoru pro jeden polský deník prohlásil: „Úspěchem bude už to, pokud díky tomuto zákonu přestane kouřit třeba jen tisíc osob. Tyto osoby budou muset odejít několik desítek metrů od pracoviště, aby si zakouřily, a možná si také jednoho dne uvědomí, že se jim už nechce.“ Cymański si je vědom toho, že nejtěžší bitva v poslanecké sněmovně se bude týkat přesvědčování o navrhovaném postihu řidičů, osob kouřících v kavárnách a hospodách a také v tzv. oblasti bez kouře, což znamená na čerstvém vzduchu. Nicméně si myslí, že tento boj má význam. Jaroslaw Orzel
ilustrační foto: Pavel Farkaš
Evropský gurmán
Španělskou papriku suší slunce i kouř z dubového dříví Španělští conquistadores nikdy nenašli to skutečné zlaté El Dorado, zato pro Evropu objevili do té doby neznámé plodiny. Když se v tomto vydání Evropských novin věnujeme škodlivosti kouření, tak bychom jistě odpustili Kolumbovým námořníkům, kdyby zapomněli přivézt z Nového světa tabák s návykovým nikotinem. Ale představte si, jak by dnes třeba chutnala evropská kuchyně bez brambor, fazolí, rajských jablíček, kukuřice, tykve, vanilky, kakaa, nového koření, slunečnice, dýně, burských oříšků… A hlavně papriky neboli aztécky chile, zvané kdysi také španělský pepř. Dva druhy španělské papriky se spolu se španělským šafránem právem dostaly na seznam lahůdek, které si chrání Evropská unie značkou kvality
PDO (chráněné označení původu). Ostatně ve Španělsku se snad koření nejvíce v celé Evropě, mohou za to nejen objevitelské koráby naložené kořením z Indie, Tichomoří a Ameriky, ale také sedm set let trvající nadvláda Maurů a jejich arabské „spletení“ chutí slaných se sladkými. Dědictvím Maurů je také rýže, dnes se z asi 750 tisíc tun rýže vypěstované ve Španělsku prakticky nic nevyveze… To víte, národní kuchyni tady vévodí rýžová paella. A kvůli vydatnému používání oslnivě žlutého šafránu a ohnivě červené papriky mně vždy tradiční hispánská kuchyně připomínala žlutočervenou vlajku Španělského království. Paprika se v Jižní a Střední Americe pěstovala už tisíce let před příchodem Španělů, svědčí o tom tře-
ba nálezy ze starých peruánských hrobek. Lékař Kolumbovy výpravy psal, že axi (indiánský název pro papriku) je mnohem ostřejší než pepř, domorodci se bez ní neobejdou a palčivou papriku pojídají tak běžně jako Evropané třeba sladká jablka. Pro královnu Isabellu byla paprika ovšem příliš ostrá. Pěstovat ji ale začali už v 16.století mniši v klášteře Monasterio de Yuste v oblasti Extremadura. „Španělský pepř“ pak posílali také svým bratřím do ostatních klášterů a brzy paprika dobyla celý Iberský poloostrov. Mezi produkty chráněnými Evropskou unií je mleté koření Pimentón de Murcia z autonomní oblasti Murcie na jihovýchodě Španělska už delší dobu, papriku Pimentón de la Vera z oblasti Ex-
tremadura u hranic s Portugalskem zapsali do rejstříku v červnu letošního roku. Paprika z Murcie je vyráběna z drobnějších, kulatých plodů Nora, které jsou přirozeně sušeny přímo na žhavém španělském slunci a pak semlety mezi kamennými mlýnskými koly. Je proslulá svou sladkou chutí a výraznou vůní s lehkým ovocným aroma, má ohnivě červenou barvu ještě svítivější než maďarská paprika. Nejlépe se proto hodí do studené kuchyně na saláty nebo spolu s česnekem do majonézy k pečeným bramborám, artyčokům a lilku, dodá barvu a chuť také studené polévce gaspacho, dušené zelenině menestra nebo vyhlášeným murcijským zeleninovým plackám. Paprika z kraje La Vera z odrůd Ocales a Bola má zase uzenou,
pronikavou chuť a vůni. Kdysi tady mniši sušili paprikové lusky nad ohněm z dubového dříví, aby získaly kouřové aroma. Poté byly sedmkrát semlety. Tento postup se dodržuje dodnes. Uzená paprika je výborná na pečené maso, zejména na ryby a grilované kukuřičné klasy, přidává do vynikajících španělských sýrů a nechybí v paelle. Ostatně dědictvím Maurů je také pěstování rýže, dnes se jí sklízí ročně až 800 tisíc tun a prakticky žádná se nevyváží. Rýžová paella je totiž skutečně národním pokrmem Španělů. Recept na paellu dávat nebudu, ostatně žádný otrocky napsaný prý ani neexistuje. Když se totiž sejde sto španělských kuchařů, tak uvaří sto různých paell. Takže nabídnu recept na jednoduchou,
ale výtečnou polévku Sopa de Ajo z Kastilie, což je oblast mezi Murcií a Extremadurou. Takže můžeme použít podle chuti oba druhy španělské papriky. Na olivovém oleji osmahneme dohněda větší množství na plátky nakrájeného česneku, pak přidáme na kostky nakrájenou španělskou šunku serrano nebo jinou sušenou šunku. Opečeme a do tuku rychle zasmahneme mletou papriku. Zalijeme vývarem a pár minut povaříme. Vyklepneme do polévky podle počtu jedlíků vejce tak, aby zůstala celá. Když bílek ztuhne, tak polévku dáme na talíře a posypeme posekanými zelenými bylinkami. Jíme s krajíčky bagety opečenými na olivovém oleji, s červeným španělským vínem a hlavně s dobrými přáteli. Vlastimil Novák
12
PUBLICISTIKA
EN č. 7 / 2007
Původ kvalitního vína je evropský PRAHA - Evropská komise přijala po více než roční debatě návrhy na rozsáhlou reformu společné organizace trhu s vínem. S její prezentací přijel do Prahy zástupce Evropské komise, právní poradce výboru pro zemědělství, Oliver Sitar. V prostorách Zastoupení Evropské komise v ČR Evropského domu se sešli na začátku července novináři i lidé z praxe, kterých se reforma bezprostředně týká, aby vyslechli prezentaci a diskutovali o jejím obsahu. „Více než roční příprava jistě prospěla k tomu, že pozitiva převažují. Praktické kroky komise a dopad na český trh jsou však i nadále poněkud zahaleny,“ zaznělo v závěrečném hodnocení. ROZUMĚT VÍNU Mariann Fischer Boel, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, věnovala přípravě reformy opravdu náležitou péči. Podle materiálů, které předložila, předcházelo návrhům intenzivní sledování vinařských oblastí, celá řada rozhovorů o tom, jak lze vinařskému odvětví EU pomoci a dostat jej opět na špičku. „V současnosti příliš plýtváme penězi - více než třetinu našeho rozpočtu vynaložíme na zbavování se nadbytečného vína, namísto toho, abychom pracovali na zvyšování naší konkurenceschopnosti a propagovali naše vína. Jsem přesvědčena, že můj návrh oživí evropské vinařství a umožní nám zaujmout místo největšího a nejlep-
šího výrobce vína na světě ,“ prohlásila Boel. Pravdou je, že původ vína je evropský a v Evropě by měl i nadále zůstat. Vinice zde tvoří nejkrásnější krajiny a vinařství představuje základ společenského a hospodářského života mnoha regionů. Přes všechny výhody, kterých Evropa požívá, nefunguje toto odvětví tak, jak by mělo. Spotřeba vína výrazně klesá, místní výrobci přicházejí o značný podíl na trhu ve prospěch dynamických výrobců z „nového světa“, kteří dokáží odhadnout měnící se chutě spotřebitelů. „Evropská unie disponuje finančními prostředky určenými na pomoc vinařům a reforma podporuje jejich pozitivní využití. Je třeba, abychom zvýšili konkurenceschopnost našich producentů vína, odstranili zbytečné překážky, zlepšili kvalitu, nasměrovali více peněz do propagace evropských vín, chránili životní prostředí v našich vinařských regionech a ulehčili orientaci našich spotřebitelů pomocí jasnějšího označování vín,“ dodává Boel. HLAVNÍ CÍLE REFORMY Jako hlavní cíle reformy označuje Boel zvýšení konkurenceschopnos-
ti producentů vína v EU, posílení věhlasu jakostního vína z EU jako nejlepšího na světě, získání zpět někdejších odbytišť a zajištění nových trhů v EU a ve světě. Podstatné je podle komisařky najít a vytvořit pro víno režim, který funguje na zákla-
NEJVĚTŠÍ PRODUCENTI EVROPSKÉ UNIE Za posledních pět let vyprodukovala EU v průměru 185 milionů hektolitrů vína ročně, což představuje 15,6 miliard eur. Bulharsko a Rumunsko (členy EU od ledna 2007) produkují přibližně 2 a 5 milionů hl. Největším producentem je Francie s průměrnou hodnotou 53 milionů hl., neboli 28,6 % celkové produkce EU. Vzhledem k jakosti grands crus představuje téměř polovinu hodnoty celkové produkce vína v EU (7,4 miliardy eur). Na druhém místě je Itálie s produkcí přibližně 50 milionů hl. (27,2 % celkové produkce EU) v hodnotě 4 miliardy eur (25,2 % hodnoty celkové produkce EU). Třetím největším producentem je Španělsko s 45 miliony hl. (24,7 %) ročně, avšak z hlediska hodnoty je návratnost omezená (1,2 miliardy eur, tj. 7,8 %). Německá produkce vína má stejnou hodnotu jako produkce španělská, a to navzdory nižším množstvím (přibližně 10 milionů hl.). Portugalsko produkuje 7,2 milionu hl., tento objem však představuje téměř 1 miliardu eur ročně vzhledem k vysoké hodnotě vín, jako je např. portské. Na dalším místě jsou Maďarsko (4,5 milionu hl / 146 milionů eur), Řecko (3,8 milionu hl / 50 milionů eur) a Rakousko (2,5 milionu hl / 440 milionů eur). Na dalších místech jsou menší producentské země jako Slovinsko (850 000 hl), Česká Republika (500 000 hl), Slovensko (400 000 hl), Kypr (267 000 hl), Lucembursko (140 000 hl) a Malta (73 000 hl). Zdroj: Evropská komise
dě jasných, jednoduchých a účinných pravidel a přispívá k rovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Režim, jenž by uchoval nejlepší tradice produkce vína v EU, posílil sociální strukturu četných venkovských oblastí a zajistil v nich ochranu životního prostředí. Důležitá je rovněž propagace, na níž přechází poměrně významná část rozpočtu - a sice 10 %. To vše na společnou organizaci trhu s vínem i na nové propagační projekty mimo EU. Tyto prostředky budou přidělovány prostřednictvím národních finančních rámců. Existují zde i rozšířené propagační projekty využívající prostředky na rozvoj venkova určené pro sdružení producentů, která zavádějí systémy jakosti. NUTNOST FINANCÍ O nutnosti financí jistě nepochybuje žádný vinař. Nicméně využití prostředků se bude řídit jistými pravidly, přičemž každý členský stát bude mít možnost využít svého národního rámce podle svých preferencí
k financování opatření ze stanoveného seznamu. Ten mimo jiné obsahuje: režim restrukturalizace/přeměny vinic; podporu na uvádění vín EU na trhy ve třetích zemích a na jejich propagaci; nová opatření k řešení krizí jako například živelní pojištění a administrativní náklady na vytvoření vzájemného fondu specifického pro odvětví ; a podporu sklizně v zeleném stavu. „Řada opatření, která jsou součástí nařízení o rozvoji venkova a jsou začleněna do programů přijatých členskými státy, by mohla mít význam pro odvětví vína, neboť by mohla být výraznou podporou a přínosem pro pěstitele révy, zpracovatele a obchodníky,“ podotýká Oliver Sitar, který prezentuje návrh reformy. Opatření, o kterých mluví, se týkají zvláště podpory zahájení činnosti mladých zemědělců; investic do technických zařízení a zlepšení v oblasti uvádění na trh; odborné přípravy; informační a propagační podpory organizací producentů po vstupu do programu jakosti; agro-
-environmentálních opatření na krytí dodatečných nákladů a zisku ušlého při obstarávání a udržování vinohradnické půdy/kulturní krajiny; podpory předčasného odchodu do důchodu: udělí se zemědělcům, kteří se rozhodnou definitivně ukončit veškerou zemědělskou činnost za účelem převodu hospodářství jiným zemědělcům. „Proces plánování rozvoje venkova na období let 2007-2013 již probíhá, a proto bude převod finančních prostředků nezbytný a tyto prostředky budou vyčleněny pro vinařské oblasti. Po přechodném období bude převedený rozpočet představovat přibližně jednu třetinu rozpočtu společné organizace trhu a členské státy jej budou sdílet podle stejného klíče jako v případě národních finančních rámců,“ dodává na závěr Oliver Sitar a nechává prostor pro diskusi, na které chybí ti nejpovolanější, zástupci příslušného ministerstva a českých podnikatelských svazů vinařů. text a fotoc: Vlastimil Růžička
Komentář
Nejen summit hýbal děním v EU Je již obvyklé, že summit EU na úrovni Evropské rady představuje tu nejvýznamnější událost příslušného období v evropském integračním dění, neboť předmětem summitu obvykle bývá zaměření se na klíčové události, které minulost, přítomnost a budoucnost EU provázejí. Ještě silněji tato teze platí pro případ červnového summitu v roce 2007, který završil německé předsednictví EU. Lze pravděpodobně konstatovat, že toto předsednictví bylo jedním z nejlépe zvládnutých a nejefektivněji vykonaných předsednictví za poslední dobu, během níž se řešila velmi důležitá témata praktického charakteru (roaming, energetika, platební systémy apod.). Nad těmito tématy však vysoce čnělo nosné téma, jež právě Německo před necelým rokem vrátilo a oživilo: téma institucionální reformy a rozhodovacího procesu EU, doposavad ztělesňované pokusem o schválení Ústavy pro Evropu.
Výsledkem summitu se stala dohoda o reformě institucí EU, jež by měla být především předmětem Mezivládní konference, která by do konce roku 2007 měla nastínit podobu reformované smlouv y. Při podrobném čtení závěrů summitu se pozorný čtenář neubrání reminiscenci staré 10 let, kdy podobné poslání – reforma institucionálního a rozhodovacího rámce EU – existovalo v podmínkách tehdejších 15 členských zemí. Nicméně dosažené kompromisy se ukázaly jako nedostatečné v situaci, kdy členských zemí je 27, a brzy zřejmě i 30. Pokud bude reformovaná dohoda – již nenesoucí, díky trouble-makerům typu Polska, České republiky, Británie, ale i Španělska či Nizozemska, pojmenování ústava – ratifikována, vstoupila by v platnost v červnu 2009 (tedy v závěru českého předsednictví v Radě EU; čímž dostáváme do vínku téma nejv yšší důležitosti).
Za tématy nosnými, danými agendou summitu EU, nelze zmínit dvě záležitosti ryze pragmatické – mezi mnoha dalšími, které červen přinesl. Tím prvním je evergreen, který však v průběhu května nabral negativních kontur v absolutním i relativním smyslu z pohledu České republiky – je jím schvalování Národního strategického referenčního rámce; nejenom, že v dříve uváděných termínech přelomu května a června nebyl tento strategický dokument pro Českou republiku schválen, ale ve stejném čase došlo k jeho schválení v 10 dalších zemích, včetně například Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska či Slovinska. Přestože na konci května jsme tedy ještě mohli udržovat poslední známky optimismu, teď na počátku července nad naší situací již opravdu visí velký, červený varovný vykřičník. Druhá událost, která se bude nesporně vyvíjet v dalším období, spočívá v návrhu některých poslanců Evropského parlamentu, aby došlo ke
změně posuzování inflačního kritéria rozhodného pro kvalifikaci země do euro-zóny. Europoslanci argumentují, že inflační kritérium (stejně jako všechna ostatní) vychází ze zastaralých a již překonaných východisek počátku 90. let. Otázkou v této souvislosti je, co je korektnější: měnit pravidla hry v jejím průběhu – baltské země již s ohledem na právě toto kriterium musely vstup do euro-zóny odložit; anebo lpět a dodržovat pravidla, která se v čase stávají stále méně smysluplná?
Petr Zahradník ekonom
13
INZERCE
EN č. 7 / 2007
PUBLIC RELATIONS REKLAMA MARKETING MÉDIA Nabízíme komplexní servis služeb v oblasti integrovaných marketingových komunikací, public relations, reklamy a výzkumu trhu.
Specializujeme se zejména na Vztahy s médii Krizovou komunikaci Mediální monitoring Mediální analýzy Výzkumy trhu Promotion Sponzoring Poradenství v oblasti PR EURO P.R. s.r.o. European Marketing & Media House 533 53 Pardubice - Semtín GSM
+420 777 100 388 +420 466 611 139 FAX +420 466 611 139 TEL.
E-MAIL WEB
[email protected] http://www.europr.cz/
Statutární město Pardubice městský obvod Pardubice V Úřad městského obvodu Pardubice V
#:%#(2%05",)# 0!2$5")#%
-%:).2/$.¦3/54¥i% 6%6e%342!../34)
vyhlašuje dne 10.7. 2007 v souladu s ustanovením § 7 záko-
b) datum a místo narození
na č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných
c) státní příslušnost
celků ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)
d) místo trvalého pobytu, číslo telefonu
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ Č. 2/2007
e) číslo občanského průkazu nebo číslo dokladu o povolení k pobytu, jde-li o cizího státního občana
na pozici pracovníka stavebního úřadu
f) datum a podpis
Místo výkonu práce: Úřad městského obvodu
k přihlášce je nutno připojit tyto doklady:
Pardubice V, Češkova 22, 530 02 Pardubice
a) životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních
Platové zařazení: 9. platová třída
zaměstnáních a o odborných znalostech a dovednostech
Předpokládaný termín nástupu: dle dohody
týkajících se správních činností (strukturovaný životopis)
Pracovní poměr na dobu neurčitou.
b) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce
Charakteristika vykonávané činnosti:
c) ověřená kopie dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání
- zajištění kompletního výkonu státní správy a další čin-
d) podepsané prohlášení uchazeče v následujícím
nosti na úseku stavebního zákona bez územního rozho-
znění:
dování,
Poskytnutím svých osobních údajů v rozsahu pod-
Požadavky na uchazeče:
kladů pro přihlášku do výběrového řízení dávám, ve
vzdělání středoškolské (oblast stavební)
smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních
příjemné vystupování, komunikativnost
údajů, souhlas k jejich zpracování.
praxe ve státní správě výhodou
Jméno a příjmení
znalost práce na PC (MS Office), psaní na stroji
Datum narození
ochota přizpůsobit pracovní dobu potřebám úřadu
Vlastnoruční podpis
III.
SRPEN $/34)(/6¢:6/$)e4¥ 0!2$5")#%
$$* $*$ $*$0
řidičský průkaz sk. B s aktivní praxí
POPRVÂV¡2
FOTO*IÑÆ"ÅLOHLAV
Město Pardubice
zkoušky zvláštní odborné způsobilosti výhodou
Lhůta pro podání přihlášky:
Výběrového řízení se mohou zúčastnit uchazeči,
Přihlášku s přílohami doručte do 10.8. 2007 buď osobně
kteří:
na podatelnu úřadu – Pardubice, Češkova 22, (do 14 hodin)
I.
nebo poštou (rozhoduje podací razítko pošty nebo podatel-
Splňují předpoklady pro vznik pracovního poměru úřed-
ny úřadu) na adresu:
níka ve smyslu ustanovení § 4 odst.1 zákona, tj. úřední-
Úřad městského obvodu Pardubice V
kem se může stát fyzická osoba, která:
k rukám tajemníka úřadu
- je státním občanem České republiky, popřípadě fyzická
Češkova 22
osoba, která je cizím státním občanem a má v České repub-
530 02 Pardubice
lice trvalý pobyt - dosáhla věku 18 let
Uzavřenou obálku označte číslem a názvem výběrového
- je způsobilá k právním úkonům
řízení.
- je bezúhonná ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 zákona
Případné dotazy na tel.: 736504301
- ovládá jednací jazyk II.
V Pardubicích dne 10.7. 2007
uchazeč podá písemnou přihlášku, která musí obsahovat
WWWPARDUBICERACECOURSECZ
tyto náležitosti:
Mgr. Jiří Šmaha
a) jméno, příjmení
tajemník Úřadu městského obvodu Pardubice V
14
KULTURA
EN č. 7 / 2007
Tipy Evropských novin
Představujeme kulturní instituty zemí EU v Praze
Maďarské kulturní středisko zve na vystoupení skupiny Zurgó v rámci festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou. Skupina vznikla v roce 1993, jejím cílem je poznávání a šíření hudby moldavského maďarského etnika Csángó, která v jejich interpretaci zaznívá na tradičních hudebních nástrojích. 23. července v 17.30. www.folkoveprazdniny.cz
NE-BE znamená Nizozemsko a Belgie
České centrum Praha a Velvyslanectví Nizozemského království zvou na výstavu holandské výtvarnice Leny Aardse a českého grafického designéra Alana Záruby s názvem River of Life. Výstava bude otevřena do 3. srpna. ČC, Rytířská 31, Praha 1. Goethe-Institut zve na mezinárodní studentský filmový festival do Karlových Varů. Fresh Film Fest představí film Ulricha Köhlera V pondělí přijdou okna. Vypráví o lékařce, která na několik dní utíká od rodiny na venkov, kde si pod vlivem setkání se stárnoucí tenisovou hvězdou uvědomuje svou nespokojenost a bezmocnost se svým současným životem. Co ji čeká? Rozvod? Další stěhování? Sebevražda? Festival probíhá od 22. srpna. www. freshfilmfest.net Rakouský umělec Markus Huemer od ledna vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze. Dva z jeho studentů se nyní poprvé prezentují na samostatné výstavě pod názvem Jak vysvětlit videoart šnekům. Další výstava se zaobírá cestami k evropským menšinám. Pod názvem Neznámí Evropané představují Klajpedští Němci, Lužičtí Srbové, Degeši a Černomořští Němci své dějiny – dějiny, které skoro nikdo nezná. Fotografie Kurta Kaindla jsou doplněny texty dalšího Rakušana, Karla-Markuse Gauße. Obě výstavy jsou otevřeny do 31. srpna. Rakouské kulturní fórum, Jungmannovo nám. 18, Praha 1. Polský institut nabízí výstavu Nejlepší z nejmladších. Ve spolupráci se sdružením Mezinárodní trienále grafiky Krakov se na ní představí absolventi polských uměleckých vysokých škol z let 2005 – 2007. Expozici můžete navštívit až do až do 14. září. Malé náměstí 1 (vchod z Karlovy ul. 27), Praha 1. V Českém muzeu výtvarných umění můžete navštívit výstavu Čtyři španělští malíři. Představí se vám Ánchel Charris, Gonzalo Sicre, Joël Mestre a Santi Tena. Všichni si jsou blízcí používáním figurativních metod malby – někteří ve stopách amerického realismu (E. Hopper) a evropské „nové věcnosti“ 20. a 30. let, jiní sahají až k surrealizující metafoře. Všichni se, jako řada českých umělců, vracejí k předmětnosti jako inspirujícímu zdroji obrazové vize. Výstava potrvá do 23. září. Husova 19-21, Praha 1. Pavel Farkaš
Evropský film v Novém Jičíně Druhý ročník filmového festivalu Filmale 2007 v Novém Jičíně byl letos věnován evropskému filmu. Letošní dramaturgie propagovala takzvané „artové“ snímky, ale i českou kinematografii se zvláštní sekcí dětského filmu. Pokud by si někdo myslel, že na snímky většinou oceňované filmovými kritiky a sbírající ceny na zahraničních přehlídkách laická veřejnost nepřijde, je na omylu. Zájem o jednotlivé projekce a zvláštní lektorské úvody předčil všechna očekávání. A to nejen na specialitky jako byl digitální dokument Toyen Jana Němce se Zuzanou Stivínovou a Janem Budařem v hlavních rolích nebo film …a bude hůř (Petr Nikolaev), který není uváděn z různých důvodů v kinech a multiplexech. Celý festival byl totiž koncipován tak, aby jím žilo celé město. A novojičínští i návštěvníci z jiných měst republiky (od Českého Těšína až po Zlín) se rozhodně nenechali zahanbit. Nejen na mega akcích typu Karlových Varů jsou vidět baťůžkáři, které kromě samotných filmů zajímají i doprovodné akce. Promítalo se na šesti místech, vedle klasických kinosálů se projekce odehrávaly i v kavárně, letním kině, stylovém filmovém klubu či na Masarykově náměstí. Filmy byly uváděny na formátech 35 mm, 16 mm a DVD. Všechno bylo speciálně upraveno pro diváka včetně technické kvality projekcí a občerstvovacího komfortu. Největší ohlas mezi diváky zaznamenaly: finský snímek Světla v soumraku Aki Kaurismäkiho, Tristan Shandy britského režiséra Michaela Winterbottoma a rusko-německý film Zajatci mlhy talentovaného režiséra Artema Antonova. Poprvé nabídlo Filmale i doprovodný program. Zaručenými taháky byly ostravská diva, exotická zpěvačka Vladivojna La Chia se svou skupinou Banana a irský soubor The Walls. Úspěch zaznamenala i výstava černobílých „hororových“ fotografií Davida Mužíka nazvaná Hodina mezi psem a vlkem v kavárně Stará Pošta. Pavel Plohák
Nizozemsko nepatří mezi země, které mají v Praze vlastní kamenný kulturní institut. Zhruba před deseti lety se ovšem začalo formovat seskupení lidí se zájmem o nizozemskou a vlámskou kulturu, které si klade za cíl takovou kulturní instituci suplovat. A z něho před osmi lety vznikla společnost Ne-Be. „Bylo nás sedm,“ vzpomíná na její počátky dlouholetá předsedkyně společnosti Petra Schürová, „většinou překladatelé a tlumočníci, kteří se rozhodli, že je lepší být přáteli než konkurenty a – a to hlavně - dělat něco sobě i jiným pro radost.“ Od května 1999, kdy jste vznikli oficiálně, se vaše členská základna dost rozšířila. Koho najdeme mezi členy spolku Ne-Be? Jsou to například studenti nizozemštiny, obchodníci, Nizozemci a Belgičané žijící v ČR i v zahraničí či příznivci kultury těchto zemí, ať už z jakýchkoliv důvodů. Dokonce se s námi scházejí i pedagogové, kteří nás, zakládající členy spolku, učili koncem 60. let a naše mladší kolegy ještě nedávno na filosofické fakultě UK, tedy doc. Krijtová a prof. Janota. Mezi naše další čestné členy patří např. architekt Bořek Šípek a zpěvák Jaroslav Hutka, kteří byli v Nizozemsku v emigraci, Walter Moens, představitel nového Vlámského zastoupení v Praze, nebo paní Rita Kyliánová, maminka proslulého choreografa Jiřího Kyliána žijícího v Nizozemsku a další. Sdružení má stabilně přes stovku členů, pro které čtyřikrát ročně vydáváte 30 stránkový časopis mapující dění na vlámské a nizozemské kulturní scéně... Čtenáři v něm najdou pozvánky na přednášky, výstavy a koncerty, stejně jako reportáže z dění našeho sdružení nebo zahraničních výletů našich členů. Přináší také stručný výtah z obsahu prestižních nizozemských časopisů Ons Erfdeel, zpravodaje Orde van den Prince a AHOJe, časopisu spolku přátel Česka a Slovenska. Náš bulletin vychází dvojjazyčně a od letošního roku také v elektronické podobě. Aktivity vedení Ne-Be jsou založeny na ochotě dělat něco pro komunitu zadarmo a ve svém volném čase. To jsou dnes poměrně vzácné vlastnosti. Je mezi vámi stále ještě to počáteční nadšení pro dobrou věc? Určitě. Všichni sice máme svá zaměstnání a činnost spolku pěstujeme jako dobrovol-
nou aktivitu, ale dozvídáme se od členů, že mají o akce zájem, a to potěší a povzbudí. Samozřejmě máme chronický nedostatek financí, takže všechno si zařizujeme sami. Na druhou stranu jsme si dokázali prošlapat cestičky na ambasády, které nám příležitostně vyjdou vstříc jednorázovým příspěvkem, například na zařízení knihovny nebo na zaplacení cest umělců do České republiky. Knihovna s pěti sty svazky funguje na půdě Nizozemské ambasády na Praze 6 jako členská výhoda, co dále můžete zájemcům o kulturu Nizozemska a Vlámska nabídnout? Pořádáme literární večery, už třikrát se nám podařilo zorganizovat návštěvu nizozemského spisovatele a jeho autorské čtení v Praze, Brně a Olomouci; naposledy tady byl Arthur Japin, kterému vyšla kniha Nádherná vada v překladu Olgy Krijtové. Velký ohlas zaznamenává také čtení z nových překladů v nizozemštině a češtině ve skvělém přednesu Rudolfa Pellara a jiných zkušených recitátorů, přednášky dr. Handlové z Národní galerie, odbornice na holandské a vlámské malířské mistry či přednášky o středověkém umění našeho kolegy Pieta Schepense. Měli jsme i přednášku Oldřicha Kulhánka (autora bankovek) o jeho spolupráci s belgickými a nizozemskými výtvarníky v době, kdy tady nemohl vystavovat a uspořádali jsme také příjemné odpoledne s paní Ritou Kyliánovou a jejím vyprávěním. Několikrát jsme se sešli s Jaroslavem Hutkou a pořádáme také výlety - byli jsme v Drážďanech na výstavě Jana Van Eycka, na Kuksu, v Troji... cíl výletu pokaždé souvisí s předmětem našeho zájmu. Všechny naše akce probíhají v obou jazycích – zajišťujeme tlumočení – naším členem tedy nemusí být jen ten, kdo umí nizozemsky nebo česky. A jaké má společnost plány do budoucna? Předpoklá-
Dlouholetá předsedkyně společnosti Ne-Be Petra Schürová: Snažíme se suplovat přítomnost nizozemského a vlámského kulturního institutu u nás. foto: Pavel Farkaš dám, že na kamenný institut po vzoru větších zemí ani nepomýšlíte...
Můžete nastínit něco z nejbližšího programu?
Stačila by nám jedna malá místnost, ale s tou by automaticky př išly nák lady, které nejsme schopni pokr ýt. Jistě se budeme ucházet o nějaký grant, ale zatím se musíme spokojit se současný m stavem, kdy každý př ispívá něčím. Doufáme, že vždy najdeme nějakou spř ízněnou duši, jakou je třeba Jednota tlumočníků a přek ladatelů, která nám v ychází vstř íc s poskytnutím prostoru pro přednášky. Do budoucna bychom rádi program udrželi aspoň tak, jak běží ny ní, s tím, že chceme v íce oslov it mladé lidí. V současnosti máme ve spolku dva velice aktiv ní studenty nederlandistiky, kteř í nám hodně pomáhají. Jelikož stále v ycházejí přek lady literatur y v češtině, chtěli bychom ještě aktiv něji pracovat na zmíněných předčítáních. Máme ale i zajímavou v ideotéku, díky které se dá př iprav it hezký program - už jsme uspořádali projekci pořadu Joosta Zwagermana – rozhovor s A ian Hirsi A li a s dokumentem T hea van Gogha.
Na konec září chystáme přednášku prof. Vilmotse z univerzity Diepenbeek Hasselt, velkého propagátora nizozemštiny, který má pro Ne-Be připravenou přednášku o kultuře belgického piva. S dalším nápadem přišel belgický finančník žijící v Praze Bessel Kok, rovněž člen Ne-Be. Jeho přítelkyni, nizozemské herečce Sylvii Kristel, která ztvárnila hlavní roli v řadě erotických filmů Emanuela ze 70. let, právě v yšla autobiografická kniha. Rádi bychom s touto zajímavou dámou uspořádali večer nad její knihou, případně filmem. A le především chceme pokračovat v aktivitách, které se osvědčily a o něž mají zájem nejen naši členové, ale i veřejnost. Také doufáme ve stále dobrou a úspěšnou spolupráci s oběma ambasádami – dosud nám jsou obě ambasády nakloněny. O aktualitách, členství, knihovně atd. Ne-Be se zájemci mohou dozvědět více na internetov ých stránkách www.sweb.cz/ne-be.
Pavel Farkaš
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel:JanDoležal.Ředitelkavydavatelství:JarmilaKudláčková.Ředitelzpravodajstvíakomunikace:MilošSpáčil.Šéfredaktorka:PhDr.ZuzanaNováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Veronika Trestrová, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160 e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890 Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 4, číslo 7, vychází 20. 7. 2007 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
15
SUMMARY
EN č. 7 / 2007
Anti-smoking tendencies of smoking Europe
Word
Smoking ban in European Parliament lasted 43 days
Mirek Topolánek
PRAGUE – European Union fights with smoking, bans limiting amount of cigarette smoke spread over the continent. In the whole Great Britain, strict rules have been in force only a few weeks. Also the Czech Republic would like to follow the example of Ireland. Boris Šťastný, ODS parliament member and a son of a lung doctor, promotes a law, which would become a scourge for Czech smokers. The system finds support also in the opposition lines. This year, the European Commission started a process, whose aim is to markedly limit or totally ban smoking in all member countries. „In terms of public health, a complex anti-smoking policy would be the best. And according to evidence from all over the world, such precaution is feasible and enforceable,“ European Commissioner for Health and Consumer Protection, Markos Kyprianu, introduced his vision. In all 27 member countries, there are legal norms, which try to limit the influence of smoking on health - Irishmen cannot smoke in closed public places, at work, or in bars, strict anti-smoking precautions are also in Italy, Sweden, Estonia, Finland and Lithuania. After Ireland, Scotland and Wales, the anti-smoking law came into force in England; on July 1st, the ban of smoking on assigned places struck the whole Britain. The Protection of Non-Smokers Law is in force for several years in Slovakia.
Also the Czech parliament has experienced tough debates. However, in the last few months, anti-smoking tendencies are connected with only one person - ODS parliament member, 37-years old Boris Šťastný. The Czech public likes his proposal, whose aim is to limit the consumption of cigarettes. For example, most citizens agree that there should be no ashtrays on tables during lunchtime and they also demand discretion at public transport stations. However, Boris Šťastný has divided the chamber of deputies, some of his party colleagues are also against. They are bothered that Šťastný promotes an obligation to divide constructively places for smokers and non-smokers in restaurants. They see an interference with rights of restaurant owners in his tendencies. According to home politicians, the full ban of smoking is not realistic, almost one half of Czechs use cigarettes. „Two thirds of citizens stand against smo-
Prime Minister of the Czech Republic
king. Prevention is more important, especially with the youth. I think that public service media - Czech Television and Czech Radio - should engage more. I will promote this,“ promises parliament member Jiří Carbol. There are dissents in town halls, national parliaments discuss the form of smoking limitations, and also Euro-MPs are not clear about it. There is one thing European Parliament members agree on - it is „unlucky, un forgivable and embarrasing“ to promote anti-smoking measures within the frame of 27 member countries, when the European Parliament has recently cancelled the ban of smoking in its buildings. A total ban of smoking on parliamentary ground was in force from 1st January this year. However, after only 43 days, chamber leadership suggested special smoking zones. „At this moment when one member state after another enforces more and more strict anti-smoking laws, I do not want the European Parliament to adopt smoking immunity for itself,“ said Gérard Onesta, Vice-President of the European Parliament. Jan Štifter and Eva Kunertová
„We can expect dry periods and it is up to us whether we get ready for them,“ says climatologist Ladislav Metelka Today, climate changes are one of big topics in the European Union. The European Parliament has established a temporary Committee for Climate Changes, it is addressed by the Committee of the Regions, and the commissioner Stavros Dimas is very actively engaged in this problem. Global warming was also a part of the last G8 talks in Germany. The European Newspaper interviewed a renowned climatologist Ladislav Metelka from the Czech Hydrometeorological Institute. What really is the global warming? As the term suggests, average global temperatures are gradually increasing. According to current available knowledge, it is to a large extent connected with increasing concentrations of greenhouse gases, mainly carbon dioxide, but partly also methane, some nitrogen oxides, possibly some freons. Are there different opinions about the causes? Most climatologists think that the main, but maybe not the only cause of the global warming, is represented by increased concentrations of greenhouse gases. But there are climatologists, who search explanation in astronomic factors, but I haven’t heard about anyone coming to some evidentiary conclusions, when talking about temperature changes in the last 100 years. To what degree can man be responsible for such big cosmic changes? Man already managed to change the behaviour of the climate system several tens of years ago, when he started letting freons out into atmosphere. It resulted into damage of the ozone layer in the global measure. The problem of carbon dioxide, in its progress and possible consequences, can be much larger and more important. In the pre-industrial days, concentration of CO2 was some 280 ppm (CO2 particles in a million of air molecules), today we are at 380 ppm. The theory about the influence of man is supported by a predictor, so-called flows of carbon between atmosphere, biosphere, ocean, etc. We are demonstrably capable of making an effect, which levels 10 per cent of relatively strong natural processes, which is pretty much. Second predictor is the slowly changing proportion between the amount of carbon isotope 13 and 12 in carbon dioxide, which is present in atmosphere. These predictors really prove that burning of fossil fuels
is the main source of CO2 concentrations. Without the burning of fossil fuels, there would be a relatively good balance between CO2 production and its removal from atmosphere. Then, it is enough to add something to the list of sources and the concentration starts to grow. Some loosely united platforms formed by scientists of various professions (mostly no climatologists) express their opinions on global warming differently than the Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Who is represented in this UN panel? This panel was jointly established by UN and the World Meteorological Organization, and it is basically filled with people working in national climatological services, teach meteorology and climatology at universities, etc. These people are sent to this panel by their home states. They are renowned climatologists with lots of publishing activities and have been working in this area for a long time. What is new in this year’s last IPCC report?
RNDr.Ladislav Metelka,Dr. (born 1958), Head of the Department of Climatology at the Czech Hydrometeorological Institute division in Hradec Králové, showing so-called hockey stick graph in the last IPCC report. in the 4th report, but they are no longer called the hockey stick. Account on that, some people think that the original hockey stick graph was incorrect, but this is not really true. It was based on a study, which is still a little controversial when speaking about the choice of data. The twelve new graphs are from new data, based on a new method of processing, and still there is something like a hockey stick. This means stagnation or mild drop of temperatures from 1,000 or 1,200 up to the end of the 19th century, and then relatively rapid increase of temperatures in the 20th century.
politicians have to think about it and start preparing ground for some measures, especially how to reduce CO2 emissions, so that the situation does not get worse. The climatic system has a relatively high inertia, and started climate changes will be going on for at least several decades. So, it is more than probable that we cannot avoid some climate changes in the future. The thing is to prepare economic, technological, technical, but also social and political conditions, so that mankind could react to these changes and adapt to them. What would happen if we did nothing?
This year, already the 4th IPCC report is published in several stages. In principle, it did not bring anything new, but it specified a lot of estimations formulated in the 3rd report from 2001, and it added further evidence. It is astonishing that the 3rd report was not almost noticed by the public, and there are such things going on around the 4th report today. Today, many people even know what the so-called „hockey stick graph“ means, that it shows how dramatically temperatures have been rising in the last millennium only since the mid20th century. Is it included in the last IPCC report? In the 3rd IPCC report, this graph was named the „hockey stick graph“. There are maybe twelve graphs with a similar shape
Recently, these problems have been discussed by EU, G8 and other international forums. Until now, politicians have not seen the ghostly outlines of these facts? Maybe politicians started to realize what all the previous IPCC reports tried to tell them. Unfortunately, the political scene got very polarized. On one hand, there are climate sceptics, and on the other people I call climate alarmists. They say it is necessary to do something now, cost what it may. I hope that in the end political decisions will correspond with the golden mean. This means no alarm that we have only few last years left before irreversible climate changes, but on the other hand, it would not be best to underestimate the situation and act like there is nothing going on. For sure,
If we did nothing, some pressure on adaptation would naturally result from the situation. But the question is whether it is better to wait for some major changes to come, or get ready for them in time. For example, in the central Europe, we can expect higher frequency of dry periods. And now we can breed various cultivars of farming products, which are more resistant to drought. We can wait for the drought to come (but breeding is a task for many years), or start preparing such cultivars today. This topic is mostly discussed these days. Ones say that everything will be solved by the invisible market hand and we have to do almost nothing, because the solution will show when the situation occurs. Personally, I do not agree with this. I think that being ready in time is cheaper. Zuzana Nováková
For me, the European Council was a certain milestone, a breakpoint, a transition point, and it was very positive. In addition to already known information that we achieved a huge success, that almost without exceptions we carried out the government mandate, I basically noticed three main moments. Firstly: There is a generation change of European politicians going on. Politicians like Chirac, but also Junker, Prodi and others, are gradually leaving this European discourse and the European political reality, and they are replaced by a new generation of politicians. Whether with new countries joining the EU or with generation changes in individual countries. For example, Sarkózy in France definitely is a new type of politician. The second aspect: I think that everybody realized that the process of European integration must be built from the bottom, that it cannot be dictated by some constitutions or constitutional agreements, that we cannot strive for some hurried development. It must be an evolutionary development and, above all, it cannot be separated from reality and from what the majority of people, who see problems somewhere else, think. I think this was highly important, that the process of very hurried integration and enlargement at the same time was stopped. In my opinion, this is not possible concurrently. And the third thing: In a way, a contrast between countries belonging to the more liberal part of Europe, i.e. Anglo-Saxon countries, Scandinavian countries, majority of new members, who are interested in higher level of liberalization, removal of barriers, elimination of business obstructions, more open and flexible functioning of EU, and countries belonging to the more agricultural part, i.e. Mediterranean countries, which belong to the so-called „sucking“ squad. They draw European subsidies, especially for agriculture, and wish to petrify this state. They try to retain this state, using various obstacles, barriers, protectionism and restricting free movement of goods, services and everything else. I think this division was evident even at the European Council, and I think it was apparent during talks about future institutionary organization of EU. As for concrete things, which were passed in the mandate for intergovernmental conference and which could be interesting to our public, there are several principles: A position of national parliaments, including the Czech parliament, is stronger, so that some competences cannot be moved to the Union level without the will of national parliaments. We pushed through our proposal of reciprocal flexibility. This means that on one hand, competences can be transferred to the Union level; on the other hand, thanks to the principle of subsidiarity, some competences can be brought back to the national level. I think that the position of national countries and national parliaments is stronger in public service area, i.e. social, retirement, health and other systems. These are things, which have a real impact on citizens also in the Czech Republic, and I see them very positively.
16
070324_INZ_15%_USPORA_KRAJSKE_N.1 1
INZERCE
EN č. 7 / 2007
17.5.2007 9:22:15