07. Národní obrození Osvícenectví v české literatuře České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím. osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a Rousseau. osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti. tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus. osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání
Národní obrození společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let) snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské. Josefínské reformy staly se předpokladem pro vznik národního obrození 1781 zrušení nevolnictví vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie) zrušení jezuitského řádu založení královské akademie věd spisovným jazykem se stala němčina
Úkoly národního obrození
vytvořit novočeský spisovný jazyk vytvořit českou národní vědu zavést spisovný jazyk mezi lid vytvořit novočeskou literaturu
Fáze národního obrození 1. fáze - od 70. let 18. st. do počátku 19. st. 2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st. 3. fáze - vyvrcholení obrozeneckých snah 30. (romantismus) – 50.léta 19.století
1. fáze – obranná, defenzivní
cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk vzorem byla veleslavínská čeština byl zde zájem o českou kulturu a dějiny čeština upadala, většina obyvatel mluvila německy, česky se mluvilo jen na venkově obrození se věnovali tyto skupiny : jazykovědci, historici, divadelníci
Jazykověda vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma Josef Dobrovský (1753 - 1825) jazykovědec a literární historik narodil se v maďarských Ďarmotech po studiích na teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska zabýval se studiem nejstarších dějin měl skeptický pohled na možnosti česky psané literatury nedával se unášet vlasteneckými vášněmi nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění psal německy a latinsky, ale myslel česky usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy započal první etapu NO Zev r ubn á mluv n i ce č ešt in y
vědecká mluvnice byla zde návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice příliš nevěřil ke znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka ustálil zde jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes
Zá kl ad y jaz yk a st a ro slov ěn sk éh o
1. vědecká mluvnice staroslověnštiny staroslověnština byla jazykem našich prvních literárních památek Dě jin y č e sk é ř e či a l i t e rat ur y
zachytil zde dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury měl přísně kritický vztah k faktům (byl osvícenec) oslavuje zde český jazyk v době veleslavínské Ně m e c ko – č e sk ý s lo v ník
má 3 díly
Historie vznik Královské české společnosti nauk (1774) vznik Českého muzea (1818) vznik Matice české (1831)
Gelasius Dobner propagátor kritické metody dějepisectví (přesně kdy, kdo, co a jak?) kritik Hájkovy Kroniky České psal latinsky nebo německy František Martin Pelcl první profesor českého jazyka na pražské univerzitě na sklonku života psal česky průběhem života dospěl od kritického pohledu na budoucnost českého národa v pohled pozitivní Nov á k ro ni ka – měla nahradit Hájkovu kroniku pravdivějším vylíčením české minulosti
Básnictví Václav Thám policejní úředník později se dává k divadlu putuje po českém venkově. seskupuje kolem sebe skupinu básníků napsal padesát divadelních her Bá sn ě v ř e či v áz an é – almanach, který vydala skupina básníků, které organizoval. Obsahuje
hlavně básně starších autorů, překlady z cizí poezie. Snažil se dokázat, že i před staletími existovala česká poezie divadelní hry Bř et is lav a J it ka Vl a st a a Š á rk a
Antonín Jaroslav Puchmajer kněz při studiu se seznamuje s J.Dobrovským seskupuje okolo sebe skupinu básníků - “První novočeská básnická škola“ autor mluvnice ruštiny a pomáhal Dobrovskému s jeho slovníkem němčiny S eb ra né b ás ně a z p ě v y – pět almanachů Nov é b ásn ě – tři almanachy Ó da na Ja na Ţiţ ku M luv nice j az yk a c ik á ns ké ho
hantýrce – mluva zlodějů
Divadlo snaha zajistit pravidelné představení úkolem bylo vychovat české herce, vytvořit české hry divadlo mělo vliv na národní uvědomování lidu dopoledne se hrály české hra a odpoledne německé
První scény:
od r.1738 - v Kotcích, německá opera a činohra, české lidové a pololidové hry do 1771 hráli jen německy. První česká hra ,,Kníže Honzík“ od r.1783 - Stavovské (kamenné, Nosticovo) divadlo česky jen výjimečně
První české divadlo
1786 - tzv.Bouda, „vlastenecké dovadlo“ na Václavském náměstí toto divadlo organizoval Václav Thám psal většinu her pro toto divadlo, ale kvalita těchto her nebyla valná divadlo se stalo centrem Národního obrození 1789 – vyhořelo
Repertoár:
překlady klasiků (Molliere, Shakespeare, Schiller) veselohry: Petr Šedivý: - Masné krámy a Pražští sládci vlastenecké: Václav Thám - Břetislav a Jitka)
Novinářství Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808) novinář a překladatel založil nakladatelství Česká expedice založil Krameriovy královské české vlastenecké noviny (dříve: Schönfeldské Pražské noviny, poté Pražské poštovské noviny) upravoval starší díla pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic)
2. fáze – útočná, ofenzivní
vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby je zde historismus (rehabilitace husitsví a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky) výchova k vlastenectví pokud o seznámení se světovou literaturou všeslovanská myšlenka Literatura vědecká Jozef Jungmann (1773 – 1847) narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého řemeslníka studoval filozofii v Praze při studiích na něm působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra po studiích působil Jungmann jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze soustředil kolem sebe pražskou vlasteneckou společnost začínal jako básník Puchmajerovy družiny Sl ov e sno st
napsal ji po vládním nařízení, které umožnilo vyučovat v češtině. měla být teorií literatury a zároveň slohovou čítankou pro gymnázia s ukázkami z literatury,jak cizí, tak domácí Hi sto ri e li t e r at u r y če sk é
po Dobrovského Dějinách je druhým pokusem o souhrnný obraz vývoje české literatury jedná se o vylíčení politických a kulturních poměrů, stavu jazyka a literatury Na rozdíl od Dobrovského, který viděl těžiště české literatury ve starších dobách, Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy literatury Sl ov ní k č es ko - ně me c k ý
má pět dílů Jungmann čerpal ze všech dostupných pramenů (ze starší i novější literatury, z lidových řeči a z jiných slovanských jazyků) zařadil sem také své novotvary
Záp is k y
nebylo určeno pro veřejnost podávají svědectví o Jungmannových názorech, které ve své době nemohl projevit Roz m louv aní o j az yc e č es k ém
kulturní program obrozenecké generace zachytil zde obraz nízké úrovně češtiny počátku 19. století vyjádřil zde, že znakem příslušnosti k národu je užívání jeho vlastního jazyka na základě tohoto díla vznikl první český časopis Krok (záměr vytvořit první českou encyklopedii)
O ld ři ch a Boţ en a
1. česká romance
Pavel Josef Šafařík (1765 – 1861) slovenský spisovatel, který psal česky byl evangelíkem narodil se ve slovenském Kobeliavu nejdříve působil jako profesor v Novém sadu v Uhrách, ale cítil se nespokojený jelikož toužil po vlasti později pracoval jako univerzitní knihovník v Praze i když žil v poloviční nouzi a strádání, odmítl nabídku stát se profesorem na moskevské univerzitě vzdal se také nabízeného místa na univerzitě ve Vratislavi ve prospěch Čelakovského proslul ve slavistice a v archeologii v roce 1848 pronesl památnou řeč na Slovanském sletu, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy rakouské říše Sl ov an s ké st a r oţ it no st i – vylíčil zde nejstarší dějiny slovanských národů a to až do konce 1.
tisíciletí. Ukázal, to že i Slované patří ke spolutvůrcům evropské kultury Dě jin y s lov a ns k ého j az yk a a lit e r atu r y v e v še ch ná ř e čí ch – v tomto díle slovanské
národy považoval za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí. František Palacký (1798 – 1876) narodil se ve valašských Hodslavicích jako pětadvacetiletý vzdělaný muž přišel do Prahy sňatkem dosáhl hmotného zabezpečení a vlivného postavení v národní společnosti sympatizoval jak s Dobrovským, tak s Jungmannem Dě jin y n ár odu Č es k é ho v Če ch á ch i na M orav ě
mají pět dílů nejdříve byly psány německy, dokončeny byly v českém jazyce vykládá zde dějiny do roku 1526 dějiny zde vykládá jako zápas němectví a slovanství (princip feudální proti principu demokratickému, vyzdvihuje dobu husitskou) tímto dílem inspiroval Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka
Ruk opi s y
měly dokázat starobytnost naší kultury měli posílit národní sebevědomí inspirovali Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa jejich nepravost byla definitivně prokázána až v 80. letech 19. století a to Janem Gebauerem, T. G. Masarykem, Jaroslav Gollem, Otakarem Hostinckým a Jaroslavem Vlčkem
Autoři podvrhů Václav Hanka (1761 – 1861) knihovník a archivář Českého muzea byl vydavatelem staročeských památek a slovanských lidových písní ve vlastní tvorbě byl podprůměrným básníkem Josef Linda (1789 – 1834) byl novinář a talentovaný spisovatel žil ve stálé bídě a nedostatku Zá ře n ad poh an st v e m – čerpal z Hájkovy kroniky Ruk opi s k r álo v édv o r sk ý
byl nalezen u Hradce Králové jeho děj je kladený do 13 století obsahuje epické (Záboj a Slavoj, Čestmír, čerpající z mýtických dějin, Oldřich a Boleslav, Jaroslav, čerpající z historických dějin), lyrickoepické a lyrické básně oslavuje především vítězství nad nepřáteli vlasti byl přijat s velkým nadšením, dosáhl úspěchu i v cizině Ruk opi s z e le noho r s k ý
byl nalezen u Zelené Hory je kladen do 9. století obsahoval krátký zlomek básně o staročeském sněmu a skladbu Libušin soud o dědickém sporu dvou bratří – Chrudoše a Šťáhlava Literatura Umělecká Jan Kolár (1793 – 1852) slovenský spisovatel narodil se v Mošovcích na středním Slovensku dva roky jako student strávil v saské Janě, ale tento pobyt ho velice ovlivnil vytvořil myšlenku slovenské vzájemnosti sblížil se s Jungmannem, Palackým a Šafaříkem psal česky Sl áv y d c er a
rozšířené vydání prvotiny Básně Mína (jeho milá) zde splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva a provází básníka po slovanské pravlasti skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů nazvaných podle řek protékajících slovanským územím – Sála, Labe, Dunaj, Léthé a Acheron kritika germanizace, vyzdvihování slovanských národů Ná rod ni e z pi ev an k y – sbírka lidové slovesnosti
Divadlo
Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859) narodil se v Chlumci nad Cidlinou působil jako profesor v Hradci Králové a v Praze psal hry rytířské a historické a pohádky Dílo - veselohry Rohov í n čt v e r roh ý, D iv ot v orn ý k lob ouk , H ad ri án z Ří msů Zlí j el en – kritika špatných lidských vlastností
Jan Nepomuk Štěpánek autor veseloher a frašek Če ch a N ěm e c
Lidová slovesnost první zprávy o ústní lidové slovesnosti u nás - 14.stol. pobělohorské období - úpadek literatury v češtině - rozvoj úst.lidové slovesnosti a pololidová tvorba základem jsou životní zkušenosti prostého člověka druhy: lyrika, epika, drama, próza předává si ji lid na venkově i ve městech předávají se pohádky, pověsti, průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla, v jiných zemích i hrdinské eposy
pohádky
lidový optimismus, realistické vztahy
pověsti
motivy proroctví
lyrika
vztah k přírodě, práci, lásce hlavně: průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla
eposy
v Rusku, Francii (Píseň o Rolandovi)
pověsti
výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života zobrazují různá období lidských dějin
balady
lyricko-epická báseň s pochmurným dějem rychlého spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením.
loutkové divadlo
17.st. - Matěj Kopecký
Ústní lidová slovesnost
největší lit. hodnoty té doby sociální písně - dochovala se jen malá část satira - Ti sedláci ubozí
Bl ani c ká pov ěs t
lidová hra se zpěvy - pol.18.stol. evropská zvláštnost Hra o sv.Dorotě
Sběratelé ústní lidové slovesnosti František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852) sběratel lidové slovesnosti narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze zabýval se studiem slovanských jazyků a lidovou slovesností pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil stal se vychovatelem a učitelem 1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi poslední léta před smrtí žil v Praze,kde také zemřel M udrosl ov í ná rod ů sl ov an sk ého v p ř ís lov í ch
obohacení poezie umělými lidovými písněmi jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu O hl as pí sn í ru s k ých
látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín). používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky) básně zobrazují život ruského lidu ve šťastných i smutných okamžicích používá rusizmů O hl as pí sn í č es k ýc h
na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů: T oman a l es ní p ann a
Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a v něm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po
cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně. Lit er atu r a Po dk r kono šs k á P atr né l i st y n ep a t r n ých os ob
napadá soudobé malicherné poměry české, zejména literární společnosti
3. fáze – vyvrcholení (romantismus) znaky má stejné jako světový romantismus a také na něj navazuje Zástupci
Josef Kajetán Tyl Karel Havlíček Borovský Božena Němcová Karel Jaromír Erben
Kolár a Čelakovský patří ještě do českého preromantismu