07. Národní obrození. Fáze národního obrození

07. Národní obrození Osvícenectví v české literatuře  České národní obrození je vyvoláno novým myšlenkovým proudem, osvícenstvím.  osvícenectví se k nám rozšířilo z Francie, kde ho prosazovali takzvaní encyklopedisté, autoři naučného slovníku „Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel“ Denis Diderot a D’Alambert, ale i Voltaire a Rousseau.  osvícenství se vyznačuje snahou o postupnou likvidaci feudálního systému a reformu společnosti.  tohoto cíle chce dosáhnout pomocí rozumu a vědy a překonat tak náboženskou ideologii a absolutismus.  osvícenské ideje zasáhly i panovníky, reformy prováděla Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku, osamostatnila školství od církve a umožnila i prostým dětem získávat vzdělání

Národní obrození společenské a národní hnutí od konce 18. st. (70. léta) do počátku 19. st. (1/2 30. let) snaha odčinit spáchané křivdy na českém národě v době pobělohorské. Josefínské reformy  staly se předpokladem pro vznik národního obrození  1781 zrušení nevolnictví  vydání tolerančního patentu (svoboda vyznání) - mnoho emigrantů se mohlo vrátit  zavedení povinné školní docházky (škola přístupná i pro chudé – zavedla jeho matka Marie Terezie)  zrušení jezuitského řádu  založení královské akademie věd  spisovným jazykem se stala němčina

Úkoly národního obrození    

vytvořit novočeský spisovný jazyk vytvořit českou národní vědu zavést spisovný jazyk mezi lid vytvořit novočeskou literaturu

Fáze národního obrození 1. fáze - od 70. let 18. st. do počátku 19. st. 2. fáze - od počátku 19. st. do konce 20. let 19. st. 3. fáze - vyvrcholení obrozeneckých snah 30. (romantismus) – 50.léta 19.století

1. fáze – obranná, defenzivní     

cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk vzorem byla veleslavínská čeština byl zde zájem o českou kulturu a dějiny čeština upadala, většina obyvatel mluvila německy, česky se mluvilo jen na venkově obrození se věnovali tyto skupiny : jazykovědci, historici, divadelníci

Jazykověda vydána byla Balbínova obrana českého jazyka a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma Josef Dobrovský (1753 - 1825)  jazykovědec a literární historik  narodil se v maďarských Ďarmotech  po studiích na teologické fakultě se stal načas ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem v šlechtických rodinách a nakonec vědcem  absolvoval studijní cesty do Ruska a Švédska  zabýval se studiem nejstarších dějin  měl skeptický pohled na možnosti česky psané literatury  nedával se unášet vlasteneckými vášněmi  nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění  psal německy a latinsky, ale myslel česky  usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy  započal první etapu NO Zev r ubn á mluv n i ce č ešt in y

   

vědecká mluvnice byla zde návaznost na humanistickou češtinu Kralické mluvnice příliš nevěřil ke znovuzrození češtiny jako spisovného a literárního jazyka ustálil zde jazykovou normu a analogickou opravu pravopisu, který platí dodnes

Zá kl ad y jaz yk a st a ro slov ěn sk éh o

 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny  staroslověnština byla jazykem našich prvních literárních památek Dě jin y č e sk é ř e či a l i t e rat ur y

 zachytil zde dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury  měl přísně kritický vztah k faktům (byl osvícenec)  oslavuje zde český jazyk v době veleslavínské Ně m e c ko – č e sk ý s lo v ník

 má 3 díly

Historie  vznik Královské české společnosti nauk (1774)  vznik Českého muzea (1818)  vznik Matice české (1831)

Gelasius Dobner  propagátor kritické metody dějepisectví (přesně kdy, kdo, co a jak?)  kritik Hájkovy Kroniky České  psal latinsky nebo německy František Martin Pelcl  první profesor českého jazyka na pražské univerzitě  na sklonku života psal česky  průběhem života dospěl od kritického pohledu na budoucnost českého národa v pohled pozitivní Nov á k ro ni ka – měla nahradit Hájkovu kroniku pravdivějším vylíčením české minulosti

Básnictví Václav Thám  policejní úředník  později se dává k divadlu  putuje po českém venkově.  seskupuje kolem sebe skupinu básníků  napsal padesát divadelních her Bá sn ě v ř e či v áz an é – almanach, který vydala skupina básníků, které organizoval. Obsahuje

hlavně básně starších autorů, překlady z cizí poezie. Snažil se dokázat, že i před staletími existovala česká poezie divadelní hry Bř et is lav a J it ka Vl a st a a Š á rk a

Antonín Jaroslav Puchmajer  kněz  při studiu se seznamuje s J.Dobrovským  seskupuje okolo sebe skupinu básníků - “První novočeská básnická škola“  autor mluvnice ruštiny a pomáhal Dobrovskému s jeho slovníkem němčiny S eb ra né b ás ně a z p ě v y – pět almanachů Nov é b ásn ě – tři almanachy Ó da na Ja na Ţiţ ku M luv nice j az yk a c ik á ns ké ho

hantýrce – mluva zlodějů

Divadlo  snaha zajistit pravidelné představení  úkolem bylo vychovat české herce, vytvořit české hry  divadlo mělo vliv na národní uvědomování lidu  dopoledne se hrály české hra a odpoledne německé

První scény:

 od r.1738 - v Kotcích, německá opera a činohra, české lidové a pololidové hry do 1771 hráli jen německy. První česká hra ,,Kníže Honzík“  od r.1783 - Stavovské (kamenné, Nosticovo) divadlo  česky jen výjimečně

První české divadlo      

1786 - tzv.Bouda, „vlastenecké dovadlo“ na Václavském náměstí toto divadlo organizoval Václav Thám psal většinu her pro toto divadlo, ale kvalita těchto her nebyla valná divadlo se stalo centrem Národního obrození 1789 – vyhořelo

Repertoár:

 překlady klasiků (Molliere, Shakespeare, Schiller)  veselohry: Petr Šedivý: - Masné krámy a Pražští sládci  vlastenecké: Václav Thám - Břetislav a Jitka)

Novinářství Václav Matěj Kramerius (1753 – 1808)  novinář a překladatel  založil nakladatelství Česká expedice  založil Krameriovy královské české vlastenecké noviny (dříve: Schönfeldské Pražské noviny, poté Pražské poštovské noviny)  upravoval starší díla pro lidové čtenáře (Mandevillův cestopis, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic)

2. fáze – útočná, ofenzivní    

vliv napoleonských válek a národně-obrozeneckých hnutí v Evropě byl vypracován 1. novodobý český národně kulturní program rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby je zde historismus (rehabilitace husitsví a veleslavínské doby) a slovanský humanismus (propagace slovanské myšlenky)  výchova k vlastenectví  pokud o seznámení se světovou literaturou  všeslovanská myšlenka Literatura vědecká Jozef Jungmann (1773 – 1847)  narodil se v Hudlicích u Berouna jako syn chudého řemeslníka  studoval filozofii v Praze  při studiích na něm působil vlastenecký profesor Stanislav Vydra  po studiích působil Jungmann jako profesor na gymnáziu v Litoměřicích, později v Praze  soustředil kolem sebe pražskou vlasteneckou společnost  začínal jako básník Puchmajerovy družiny Sl ov e sno st

 napsal ji po vládním nařízení, které umožnilo vyučovat v češtině.  měla být teorií literatury a zároveň slohovou čítankou pro gymnázia s ukázkami z literatury,jak cizí, tak domácí Hi sto ri e li t e r at u r y če sk é

 po Dobrovského Dějinách je druhým pokusem o souhrnný obraz vývoje české literatury  jedná se o vylíčení politických a kulturních poměrů, stavu jazyka a literatury  Na rozdíl od Dobrovského, který viděl těžiště české literatury ve starších dobách, Jungmann chápe obrození jako začátek nové epochy literatury Sl ov ní k č es ko - ně me c k ý

 má pět dílů  Jungmann čerpal ze všech dostupných pramenů (ze starší i novější literatury, z lidových řeči a z jiných slovanských jazyků)  zařadil sem také své novotvary

Záp is k y

 nebylo určeno pro veřejnost  podávají svědectví o Jungmannových názorech, které ve své době nemohl projevit Roz m louv aní o j az yc e č es k ém

   

kulturní program obrozenecké generace zachytil zde obraz nízké úrovně češtiny počátku 19. století vyjádřil zde, že znakem příslušnosti k národu je užívání jeho vlastního jazyka na základě tohoto díla vznikl první český časopis Krok (záměr vytvořit první českou encyklopedii)

O ld ři ch a Boţ en a

 1. česká romance

Pavel Josef Šafařík (1765 – 1861)  slovenský spisovatel, který psal česky  byl evangelíkem  narodil se ve slovenském Kobeliavu  nejdříve působil jako profesor v Novém sadu v Uhrách, ale cítil se nespokojený jelikož toužil po vlasti  později pracoval jako univerzitní knihovník v Praze  i když žil v poloviční nouzi a strádání, odmítl nabídku stát se profesorem na moskevské univerzitě  vzdal se také nabízeného místa na univerzitě ve Vratislavi ve prospěch Čelakovského  proslul ve slavistice a v archeologii  v roce 1848 pronesl památnou řeč na Slovanském sletu, v níž se dovolával svobody pro slovanské národy rakouské říše Sl ov an s ké st a r oţ it no st i – vylíčil zde nejstarší dějiny slovanských národů a to až do konce 1.

tisíciletí. Ukázal, to že i Slované patří ke spolutvůrcům evropské kultury Dě jin y s lov a ns k ého j az yk a a lit e r atu r y v e v še ch ná ř e čí ch – v tomto díle slovanské

národy považoval za jeden národ, slovanské jazyky za nářečí. František Palacký (1798 – 1876)  narodil se ve valašských Hodslavicích  jako pětadvacetiletý vzdělaný muž přišel do Prahy  sňatkem dosáhl hmotného zabezpečení a vlivného postavení v národní společnosti  sympatizoval jak s Dobrovským, tak s Jungmannem Dě jin y n ár odu Č es k é ho v Če ch á ch i na M orav ě

   

mají pět dílů nejdříve byly psány německy, dokončeny byly v českém jazyce vykládá zde dějiny do roku 1526 dějiny zde vykládá jako zápas němectví a slovanství (princip feudální proti principu demokratickému, vyzdvihuje dobu husitskou)  tímto dílem inspiroval Smetanu, Jiráska, Alše, Myslbeka

Ruk opi s y

   

měly dokázat starobytnost naší kultury měli posílit národní sebevědomí inspirovali Zeyera, Smetanu, Alše, Mánesa jejich nepravost byla definitivně prokázána až v 80. letech 19. století a to Janem Gebauerem, T. G. Masarykem, Jaroslav Gollem, Otakarem Hostinckým a Jaroslavem Vlčkem

Autoři podvrhů Václav Hanka (1761 – 1861)  knihovník a archivář Českého muzea  byl vydavatelem staročeských památek a slovanských lidových písní  ve vlastní tvorbě byl podprůměrným básníkem Josef Linda (1789 – 1834)  byl novinář a talentovaný spisovatel  žil ve stálé bídě a nedostatku Zá ře n ad poh an st v e m – čerpal z Hájkovy kroniky Ruk opi s k r álo v édv o r sk ý

 byl nalezen u Hradce Králové  jeho děj je kladený do 13 století  obsahuje epické (Záboj a Slavoj, Čestmír, čerpající z mýtických dějin, Oldřich a Boleslav, Jaroslav, čerpající z historických dějin), lyrickoepické a lyrické básně  oslavuje především vítězství nad nepřáteli vlasti  byl přijat s velkým nadšením, dosáhl úspěchu i v cizině Ruk opi s z e le noho r s k ý

 byl nalezen u Zelené Hory  je kladen do 9. století  obsahoval krátký zlomek básně o staročeském sněmu a skladbu Libušin soud o dědickém sporu dvou bratří – Chrudoše a Šťáhlava Literatura Umělecká Jan Kolár (1793 – 1852)  slovenský spisovatel  narodil se v Mošovcích na středním Slovensku  dva roky jako student strávil v saské Janě, ale tento pobyt ho velice ovlivnil  vytvořil myšlenku slovenské vzájemnosti  sblížil se s Jungmannem, Palackým a Šafaříkem  psal česky Sl áv y d c er a

 rozšířené vydání prvotiny Básně  Mína (jeho milá) zde splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva a provází básníka po slovanské pravlasti  skladba obsahuje Předzpěv a 5 zpěvů nazvaných podle řek protékajících slovanským územím – Sála, Labe, Dunaj, Léthé a Acheron  kritika germanizace, vyzdvihování slovanských národů Ná rod ni e z pi ev an k y – sbírka lidové slovesnosti

Divadlo

Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859)  narodil se v Chlumci nad Cidlinou  působil jako profesor v Hradci Králové a v Praze  psal hry rytířské a historické a pohádky Dílo - veselohry Rohov í n čt v e r roh ý, D iv ot v orn ý k lob ouk , H ad ri án z Ří msů Zlí j el en – kritika špatných lidských vlastností

Jan Nepomuk Štěpánek  autor veseloher a frašek Če ch a N ěm e c

Lidová slovesnost  první zprávy o ústní lidové slovesnosti u nás - 14.stol.  pobělohorské období - úpadek literatury v češtině - rozvoj úst.lidové slovesnosti a pololidová tvorba  základem jsou životní zkušenosti prostého člověka  druhy: lyrika, epika, drama, próza  předává si ji lid na venkově i ve městech  předávají se pohádky, pověsti, průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla, v jiných zemích i hrdinské eposy

pohádky

 lidový optimismus, realistické vztahy

pověsti

 motivy proroctví

lyrika

 vztah k přírodě, práci, lásce  hlavně: průpovědi, přísloví, hádanky, říkadla

eposy

 v Rusku, Francii (Píseň o Rolandovi)

pověsti

 výhledy do budoucna spojené s očekáváním lepšího života  zobrazují různá období lidských dějin

balady

 lyricko-epická báseň s pochmurným dějem rychlého spádu, stručnými dialogy a tragickým zakončením.

loutkové divadlo

 17.st. - Matěj Kopecký

Ústní lidová slovesnost   

největší lit. hodnoty té doby sociální písně - dochovala se jen malá část satira - Ti sedláci ubozí

Bl ani c ká pov ěs t

 lidová hra se zpěvy - pol.18.stol.  evropská zvláštnost  Hra o sv.Dorotě

Sběratelé ústní lidové slovesnosti František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)  sběratel lidové slovesnosti  narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře  studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté filozofii v Praze  zabýval se studiem slovanských jazyků a lidovou slovesností  pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií  poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil  stal se vychovatelem a učitelem  1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela  zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa  poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi  poslední léta před smrtí žil v Praze,kde také zemřel M udrosl ov í ná rod ů sl ov an sk ého v p ř ís lov í ch

 obohacení poezie umělými lidovými písněmi  jedná se o tzv. ohlasovou poezii - cítění lidu O hl as pí sn í ru s k ých

 látku k tomuto dílu sbíral z ruských bylin, některé básně ale vytvořil podle vlastních představ v duchu lidové slovesnosti  dílo začíná i končí epickými básněmi, které mají povahu dávných bohatýrských zpěvů (začátek Ilja Muromec, konec Ilja Volžanín).  používá zde jména typických ruských hrdinů, jak je znal z bylin, ale jejich povahu často změnil nebo jim připsal jiné činy  některým básním dal i časovou politickou náplň (Velká panychida, která vypráví o bitvě před Moskvou za Napoleonských tažení do Ruska a o slavnosti za padlé bojovníky)  básně zobrazují život ruského lidu ve šťastných i smutných okamžicích  používá rusizmů O hl as pí sn í č es k ýc h

 na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života  Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let  odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním  nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů: T oman a l es ní p ann a

 Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a v něm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po

cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá koně. Lit er atu r a Po dk r kono šs k á P atr né l i st y n ep a t r n ých os ob

 napadá soudobé malicherné poměry české, zejména literární společnosti

3. fáze – vyvrcholení (romantismus) znaky má stejné jako světový romantismus a také na něj navazuje Zástupci    

Josef Kajetán Tyl Karel Havlíček Borovský Božena Němcová Karel Jaromír Erben

Kolár a Čelakovský patří ještě do českého preromantismu