Prodej naturálního obilí se uskuteční ve dnech 5. – 9. listopadu od 9 do 17 hodin v Chocnějovicích. Cena 350,- Kč/q včetně pytlů, k dispozici je pšenice, ječmen, šrotování + 40 Kč/q, platba v hotovosti při odběru. Nájemné za půdu budeme vyplácet poštovní poukázkou na přelomu listopadu a prosince 2012. V Jivině probíhá prodej krocanů, objednávky pan Mauric 606 856 127, 62,- Kč/ kg živé váhy. Do vyprodání zásob. Poslední letošní prodej brojlerů se uskuteční v drůbežárně v Loukově dne 14.11.2012. Cena je již několik let 30,- Kč/kg živé váhy, kuřata lze dokrmit doma až do hmotnosti 4 kg. Kupte si naše kuře a nesponzorujte supermarkety. Fotografie z výstavby bioplynové stanice a další informace jsou k dispozici na www.zdloukovec.cz. Podzimní setkání důchodců se uskuteční v Jivině dne 22.11.2012 od 17.00 hod, těšíme se na setkání s Vámi. Všem členům, kteří měli zasetou krmnou řepu na Loukovecku se tímto omlouváme za špatně vyměřené dílky. Došlo k chybě při výpočtu výměry. Přidělené dílky dosahovaly pouze 60-i% dané výměry. Pokud někdo z členů požaduje částečné vrácení platby za krmnou řepu, bude mu vyplacena na pokladně družstva. V opačném případě bude o tuto částku ponížena úhrada za krmnou řepu v roce 2013. Žádáme členy a zaměstnance, kteří budou požadovat změnu ve výměře brambor nebo krmné řepy pro příští rok, aby svůj požadavek nahlásili nejpozději do 20. ledna 2013 u paní Vytvarové 326 789 400. Po tomto datu budou požadavky zpracovány a vytištěny složenky.
Bioplynová stanice pracuje bezchybně dle předpokladů. Zpracovává kukuřičnou siláž a chlévskou mrvu skotu z farmy. Měsíčně vyrobí 500 MW elektřiny, z toho 480 MW na prodej. Odpadní teplo vytápí areál ŽV, pro další hledáme využití. Ročně vyrobíme 18.000m3 digestátu v hodnotě přes 2 mil. Kč. 1
Úvodem Vážené družstevnice a družstevníci, dovolte mi, abych Vás srdečně pozdravil úvodem druhého vydání našeho družstevního Zpravodaje v tomto roce. Předně v krátkosti shrnu situaci českého zemědělství a posléze Vás seznámím s aktuální situací družstva. Dále se potom dočtete informace o našem hospodaření z jednotlivých úseků. V zemědělství Evropy je situace velmi složitá a kolísavá a zemědělskou výrobu téměř nelze plánovat. Ceny vstupů i komodit jsou jako na houpačce a k výrobě i zemědělskému obchodu je třeba přistupovat velmi obezřetně. Zásadními problémy, které dnes v rámci společného trhu unie jako zemědělci máme je především nerovná dotační politika v jednotlivých státech, celková nerentabilnost živočišné výroby a naprosto nepřiměřená marže supermarketů, které bohatnou na úkor zemědělců a zpracovatelů. Tržní ceny zemědělských komodit ovlivňují ceny výrobků na pultech obchodů jen zanedbatelně a to i přes to, že obchodníci tvrdí opak. České zemědělství je pod obrovským tlakem silných finančních korporací, které se snaží převzít kontrolu nad českou půdou. Bohužel i zde, stejně jako v jiných zničených odvětvích českého hospodářství, přichází naše republika o pracovní místa a místní lidé o práci. Chod našeho družstva se po několika letech investiční výstavby pomalu vrací do normálu. Snažíme se stabilizovat provoz a zdá se, že letošní rok nám v tom pomůže. Počasí naší lokalitě poměrně přálo a vyhnuly se nám jak silné holomrazy z počátku roku, tak i značná sucha v jeho průběhu. Díky tomu jsme sklidili ne snad rekordní, ale jinak velice slušné objemy produkce, které nám pomohou při stávajících cenách uhradit část závazků vzniklých během výstavby. Rovněž tak dostavba bioplynové stanice a její uvedení do provozu nám umožňuje věnovat se opět běžným věcem včetně družstevního zpravodaje. Blíží se konec roku a já věřím, že nás čeká poměrně slušný výsledek hospodaření. Z toho loňského vyplácelo družstvo dividendu, kterou si dosud můžete vyzvednout na pokladně. I v letošním roce, ač vyčerpáni výstavbou bioplynové stanice, jsme ještě dokázali vybudovat vlastní sušičku zrnin v Jivině a zrealizovat projekt Ozelenění farmy Chocnějovice, na který jsme získali dotaci od Středočeského kraje. Tuto zeleň jsme vysázeli na hranici naší farmy za účelem snížení prašnosti a hlučnosti živočišné výroby. Naše práce a letošní hospodaření našeho družstva bylo oceněno na krajských dožínkách v Lysé nad Labem titulem Zemědělský hospodář Středočeského kraje roku 2012 a pohárem od pana ministra (viz. foto na první stránce). Jsem rád, že mnozí z Vás tam byli a zúčastnili se okamžiku předávání ceny. Rovněž tak děkuji těm z Vás, kteří jste nás navštívili na bioplynové stanici v Chocnějovicích, kde jsme z jara uspořádali Den otevřených dveří pro širokou veřejnost. Chtěli jsme tak demonstrovat, že zařízení bioplynové stanice je zcela bezpečné, bez hluku a bez zápachu. Dnes je již zcela jasné, že naše bioplynová stanice patří mezi špičkové stavby svého druhu u nás. Poměrně úspěšné pěstování kukuřice v několika posledních letech nám i letos umožnilo nechat dozrát 150 hektarů této plodiny na zrno. Kukuřice spolu s cukrovou řepou a částí sklizené pšenice nám zajistí finanční tržby i v prvním pololetí příštího roku. Věřím, že i novou úrodu pro rok 2013 jsme založili kvalitně a že díky znalostem, zkušenostem a nasazení našich pracovníků budeme dál dobře a úspěšně hospodařit na české půdě. Musíme se hodně snažit, abychom prosperovali, ochránili tak majetek Vás, našich členů a uhájili 70 trvalých pracovních míst, která dnes poskytujeme. Bohužel tlaky na rozbití středních a velkých zemědělských firem především ve východní Evropě sílí. I našemu družstvu krátí v letošním roce dotace, je to informace čerstvá, ale dle odhadů bychom měli přijít zhruba o 1,5 mil. Kč jen proto, že nejsme malá farma. S tím vším úzce souvisí i chování našich členů samotných. V letošním roce jsme zaznamenali zvýšený výskyt krádeží, především balíků slámy a sena přímo z polí a luk a dále pak kukuřičných palic. Je těžko pochopitelné, že někteří lidé se stále domnívají, že si mohou beztrestně brát, co jim nepatří. Možná, že si to někteří naši členové neuvědomují, ale těmito skutky dochází k hrubému porušení stanov družstva, což je jednoznačný důvod k vyloučení člena! Celá tato situace bude projednána v představenstvu družstva a od příštího roku nekompromisně řešena. Všichni bychom se měli podílet na ostraze družstevního majetku a k jeho poškozování či zcizování nebýt lhostejní. Uvědomme si, že se jedná o náš majetek, který některé z nás zároveň i živí, což není v dnešní složité době zanedbatelné. Tolik slovo úvodem, a těm z Vás, s kterými se již letos nesetkám, přeji pevné zdraví a klidné prožití Vánoc. Ing. Josef Lojda, předseda družstva 2
Ekonomika Pětiletý přehled vybraných nákladů za devět měsíců ( vždy k 30.09. ) v Kč NÁKLADY
2008
Nakoupená hnojiva Nafta Přípr. ochrany rostlin Nakoupená krmiva Náhradní díly Oprava strojů Náklady celkem
6 098 892 6 528 486 6 604 778 11 405 162 1 464 896 1 762 650 119 843 953
2009
2010
10 160 271 5 126 703 7 199 822 9 782 369 1 258 666 1 778 367 86 367 583
7 629 037 5 969 088 6 806 039 10 919 997 1 380 483 1 617 244 86 767 503
2011
2012
8 897 477 7 379 344 6 379 108 12 479 671 1 419 592 2 103 380 97 860 149
10 635 267 8 454 389 6 614 687 13 632 621 1 747 964 2 768 533 107 275 900
Pětiletý přehled vybraných výnosů za devět měsíců ( vždy k 30.09. ) v Kč VÝNOSY
2008
Obiloviny Olejniny Cukrovka Mléko Zvířata Elektřina Výnosy celkem
12 493 529 10 982 445 0 21 573 443 13 503 506 0 92 544 863
2009
2010
18 594 478 6 329 550 1 111 576 15 031 738 11 693 120 0 78 941 450
17 038 733 9 229 328 416 763 19 546 190 12 998 648 0 73 814 076
2011
2012
18 022 711 9 192 017 3 951 081 23 880 108 14 183 775 0 91 997 513
21 758 120 13 875 447 3 340 206 19 679 302 17 520 986 16 175 247 114 194 180
Pětiletý přehled vybraných ukazatelů za devět měsíců ( vždy k 30.09. ) v tis. Kč UKAZATEL
2008
Aktiva Dlouhodobý majetek Družstevní pozemky Obchodní závazky Bankovní úvěry
187 556 106 547 7 840 28 323 58 653
2009
2010
202 955 120 599 7 849 26 075 55 104
182 500 119 262 8 327 26 577 41 707
2011
2012
261 176 178 354 9 218 47 390 95 782
258 139 188 583 10 437 23 684 94 196
Přehled výnosů plodin ze sklizně 2012
Ječmen ozimý Řepka ozimá Pšenice ozimá Kukuřice Pšenice jarní Hořčice Triticale
btto netto btto netto btto netto btto netto btto netto btto netto btto netto
Zemědělské družstvo Sever Loukovec - výsledky žní 2012 Loukovec Jivina t ha Ø t ha Ø 257,20 35,21 7,30 330,10 56,56 5,84 246,91 35,21 7,01 316,90 56,56 5,60 561,30 156,33 3,59 606,00 193,28 3,14 539,80 156,33 3,45 582,80 193,28 3,02 3 073,70 442,53 6,95 3 410,00 577,77 5,90 2 920,02 442,53 6,60 3 239,50 577,77 5,61 probíhá sklizeň probíhá sklizeň 0,00 0,00 0,00 92,40 29,02 3,18 0,00 0,00 0,00 87,78 29,02 3,02 59,20 43,25 1,37 0,00 0,00 0,00 55,65 43,25 1,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 16,30 2,57 6,34 0,00 0,00 0,00 15,49 2,57 0,00
t 587,30 563,81 1 167,30 1 122,60 6 483,70 6 159,52
podnik ha 91,77 91,77 349,61 349,61 1 020,30 1 020,30
Ø 6,40 6,14 3,34 3,21 6,35 6,04
92,40 87,78 59,20 55,65 16,30 15,49
29,02 29,02 43,25 43,25 2,57 2,57
3,18 3,02 1,37 1,29 6,34 6,03
Představenstvo družstva schválilo na svém zasedání dne 12.09.2012 výplatu ročních prémií pro pracující členy a zaměstnance a to postupně ve výplatách za měsíce říjen až prosinec 2012 v plné výši. 3
Rostlinná výroba Vážení družstevníci, V tomto čísle družstevního zpravodaje Vás seznámím s děním na úseku rostlinné výroby od počátku května do konce září. V květnu začíná pro úsek rostlinné výroby velmi nesnadný úkol. A tím je výroba kvalitních objemných krmiv pro potřeby živočišné výroby .Pro výrobu objemných krmiv pěstujeme vojtěškotravní směsku na výrobu senáže , dále pak hrách jako krycí plodinu pro nově založený porost směsky také na senáž, kukuřici na siláž a šrotované vlhké zrno a trvalé travní porosty na výrobu sena a senáže. Pícniny sklízíme v optimální růstové fázi s ohledem na optimální obsah živin a stravitelnost. Při sklizni sledujeme předpovědi a vývoj počasí tak, abychom sklízeli za příznivých podmínek. V letošním roce jsme vyrobili 27000 q vojtěškové senáže, 7000 q hrachové senáže, 8000 q travní senáže, 4000 q sena, 125000 q kukuřičné siláže(2/3 pro potřeby bioplynové stanice), 3550 q šrotovaného mokrého zrna a 21000 q slámy krmné a stelivové. Kvalita krmiv je podle rozborů dobrá až výborná. U kukuřičné siláže, vzhledem ke krátké době od naskladnění, nebyly ještě provedené rozbory. Pšenici ozimou a jarní, triticale, a ječmen ozimý jsme v květnu přihnojili dusíkatým hnojivem LAD v dávce 1,5 q/ha pro zlepšení kvality sklízeného zrna . V době kvetení došlo k ošetření fungicidními přípravky na ochranu proti houbovým chorobám. Použili jsme kombinaci různých přípravků a účinných látek tak, aby došlo k zasažení co největšího spektra škodlivých organizmů. Nedostatek srážek v únoru až květnu se negativně projevil na lehčích půdách od Bílé Hlíny až po Novou Ves. Odnože zaschly a obilí bylo řídké a nízké. Přibližně čtrnáct dnů před očekávanou sklizní jsme celou výměru ječmene -kvůli zeleným rostlinám v kolejových řádcích-, 200 ha částečně polehlé pšenice a celou výměru řepky desikovali glyfosátem pro usnadnění sklizně a snížení ztrát .Hořčici jsme desikovali týden před sklizní přípravkem Reglone. Kukuřice byla na začátku července na základě signalizace z rostlinolékařské správy ošetřena proti zavíječi kukuřičnému přípravkem Integro. Na části výměry cukrovky, zejména na pozemcích Záhumení a U dvora , nebyla dostatečně zvládnutá herbicidní ochrana proti plevelům a tyto pozemky byly zaplevelené merlíkem a lebedou. V druhé polovině července a v srpnu byly příznivé podmínky pro rozvoj houbové choroby cerkosporiozy v cukrovce a proto jsme celou výměru ošetřili přípravkem Eminent. Bohužel tyto podmínky trvaly dále a tak muselo dojít na 100 ha k opakovanému ošetření, tentokrát přípravkem Bumper Super. Průběh počasí v letošním roce způsobil urychlení vegetace pěstovaných plodin a tím časný nástup do žní. Naše družstvo postavilo a uvedlo do provozu před žněmi sušičku zrnin. I přes počáteční problémy provozu jsme sušičku využili a zrno sklidili včas a v dobré kvalitě. Žně začaly 9.7.2012 sklizní ječmene ozimého, pokračovaly řepkou 19 – 25.7., pšenicí od 27.7., hořčicí 8.8. a končily 12.8.2012. Po sklizené řepce jsme na půdu aplikovali biologický přípravek Contans sloužící k hubení hlízenky a takto ošetřené pozemky podmítli. Při sklizni obilí jsme slámu z 370 ha rozdrtili a rozfoukali po poli a ze 770 ha jsme slámu lisovali a sváželi z polí. Sklidili jsme 2900 ks kulatých balíků, 4000 ks hranatých balíků a 300 q volně ložené slámy, z toho jsou 2/3 slámy uložené ve stohu na Loukovci u OMD a na Chocnějovicích v areálu ŽV a 1/3 uložená v nově zastřešených stodolách na Bílé Hlíně a Jivině a ve stodolách v Kozmicích a Chocnějovicích. Po sklizni slámy jsme na vybrané pozemky aplikovali digestát z bioplynové stanice – 330 ha, cukrovarské výpalky - 470 ha a šámu – 43 ha. Všechny sklizené pozemky jsme podmítli. Současně se sklizní a posklizňovými pracemi počínáme pracovat na příští úrodě. 5.8. začínáme orat pole pro setí řepky a 12.8. sejeme první hektary. Setí řepky končíme 19.8. Zaseli jsme 393 ha : liniová odrůda hybridní odrůda
LADOGA 60 ha ROHAN 81 ha SHERPA 43 ha DK EXTORM 57 ha PR45D03 144 ha ALIAS 8 ha 4
Pro setí řepky jsme měli zapůjčenou bezorební sečku Horsch Focus s přihnojením pod patu (uložení hnojiva do půdy pod osivo) a zaseli jsme 45 ha. Ostatní řepku, celkem 348 ha, jsme zaseli do zorané a připravené půdy. Celou výměru řepky jsme do 3 dnů po zasetí ošetřili herbicidy proti dvouděložným plevelům kombinací přípravků Butisan Duo a Reactor, nebo Rapsan a Reactor. Po vzejití jsme likvidovali výdrol obilovin přípravkem Fusilade a v době, kdy rostliny řepky dorostly do stádia 4 – 6 listů, aplikovali jsme fungicidní přípravky s regulačním účinkem pro zpomalení růstu listů a posílení růstu kořenů .Použili jsme přípravky Caryx,Toprex a Ornament. Teplé počasí v srpnu urychlilo dozrávání kukuřice na siláž a proto v posledním týdnu zahajujeme sklizeň, která probíhala s krátkými přestávkami do 20.9. Sklidili jsme na siláž 250 ha kukuřice – 147000q v zelené hmotě. Průměrný výnos dosáhl 580 q/ha a tím jsme naplnili silážní jámy na Bílé Hlíně, v Loukovci, v Chocnějovicích a 5 vaků v Kozmicích .Poté následovala sklizeň 24 ha kukuřice na šrotované mokré zrno kde jsme sklidili 3550q zrna a dosáhli průměrného výnosu 148 q z hektaru. Na polích nám zůstalo 150 ha kukuřice na zrno, kterou budeme sklízet v říjnu. Harmonogram cukrovaru Tereos TTD v Dobrovicích nám předepisoval dodávku 17.9. a proto jsme 10 září začali cukrovku vyorávat. Sklidili jsme 24 hektarů a do cukrovaru dodali 14200q cukrovky s cukernatostí 16,5 % . V září jsme pokračovali v práci na založení porostů ječmene ozimého, triticale a pšenice ozimé. Pro ječmen jsme celou výměru zorali, připravili kompaktorem a zaseli 94 hektarů odrůdy Vendy .Triticale jsme zaseli bezorebně 60 hektarů odrůdy Agostino do dvakrát podmítlé půdy. Část pšenice, 80 hektarů, jsme zaseli bezorebně a zbývajících 920 hektarů sejeme do zorané půdy .Na konci září máme zaseto 435 hektarů odrůdy Elly, Matylda, Herman a Sultan. Zaseté pozemky průběžně ošetřujeme herbicidy proti plevelům. V srpnu a v září jsme vyhnojili hnojem 200 hektarů, 120 hektarů šámou, 20 hektarů kompostem a zmulčovali jsme okraje pozemků. Toto jsou ve zkratce hlavní práce na úseku rostlinné výroby ,mimoto provádíme různé opravy strojů, zařízení, práce pro živočišnou výrobu od kydání hnoje u telat po převážení krmiv a odpadů a mnoho dalších prací. Za nasazený výkon během těchto tří měsíců, za včasné a kvalitní provedení prací patří všem pracovníkům rostlinné výroby poděkování. Stanislav Altman, hlavní agronom
5
Živočišná výroba Vážení družstevníci ! Živočišná výroba v našem družstvu, ale i v celé republice se nachází ve složité situaci. Nízké výkupní ceny živočišných komodit na jedné straně a na straně druhé vysoké ceny nakupovaných krmiv ohrožují rentabilitu výroby v některých případech i existenci výroby samotné. Zdravotní stav našich krav se pomalu zlepšuje. Podstatně lepší kvalita bílkovinných senáží sklizených v roce 2012 poskytla možnost koncem léta sestavit kvalitní vyváženou krmnou dávku podle našich představ a potřeb dojnic. Byl zakoupen drtič slámy, který umí vytvořit odpovídající délku řezanky krmné slámy, aby se mohla zařadit do krmné dávky tolik potřebná vláknina a zvířatům to znemožnilo separaci jednotlivých složek krmné dávky. Tím se vytvoří homogenní krmná dávka pro všechny dojnice a sníží se riziko vzniku acidóz bachoru a navýší a stabilizují se tím i mléčné složky. Nadále jsou do krmné dávky zakomponovány ,,vyvazovače mykotoxinů'', které eliminují zatížení organismu krav mykotoxiny, jež jsou dle provedených rozborů obsaženy ve zkrmované kukuřičné siláži sklizené v roce 2011. Rovněž byla v měsíci srpnu provedena korekce a přeléčení paznehtů a nohy byly několikrát ošetřeny koupelí, což přispělo ke zlepšení zdravotního stavu končetin. Sucho a neúroda v Americe, velké zvýšení výkupních cen obilí, kukuřice a dalších rostlinných komodit v ČR i Evropě, způsobilo během roku obrovský nárůst ceny nakupovaných krmiv, zejména řepkového a sojového šrotu, které jsou pro sestavení kvalitní krmné dávky v podstatě nenahraditelné. Pro představu: průměrná cena sojového extrahovaného šrotu byla v roce 2011 kolem 800 Kč za 1q, v září 2012 se jeho cena pohybuje kolem 1350-1400 Kč za 1 q. Musím podotknout, že do konce roku 2012 máme smluvní cenu sojového šrotu 800 Kč. Jaká ale bude úroveň cen těchto komodit v příštím roce, těžko odhadnout. Obdobně vzrostla cena řepkového šrotu z 500 Kč na současných 750 Kč za 1 q. Podobný nárůst cen je i u ostatních krmných surovin. Vzrůstající cenu energií, vody a pohonných hmot známe z rodinných rozpočtů. Rovněž cena služeb a náhradních dílů plíživě roste. Rostoucí cenu léků řešíme nákupem léčiv od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., která distribuuje léčiva pro chovatele přímo, bez vysokých marží dealerů a překupníků léčiv. Odchov telat a mladého dobytka probíhá bez větších problémů. Výkrm býků rovněž. Reprodukční ukazatele odchovu jalovic jsou v porovnání s výsledky v ČR na průměru. Reprodukční ukazatele u krav dobré nejsou. Očekávám však, že jejich zlepšení přijde následně, po zlepšení zdravotního stavu, stavu končetin a vytvoření kvalitní a vyrovnané krmné dávky. Mléčnou užitkovost krav se přes všechny problémy podařilo udržet i přestože negativními dopady minulého období byly nejvíce postiženy krávy s nejvyšší užitkovostí. Užitkovost našeho stáda je v roce 2012 dle kontroly užitkovosti 8862 litrů na kus a je těsně pod hranicí průměrné užitkovosti holštýnského stáda v ČR. Výkupní cena mléka 8,50 Kč za litr v prosinci 2011 během roku 2012 postupně klesala a v měsíci srpnu 2012 se zastavila cca na sedmi korunách za litr prodaného mléka. Předpoklad postupného nárůstu výkupní ceny mléka ve druhém pololetí letošního roku, který sliboval ustálení výkupní ceny mléka na osmi korunách, se zatím nenaplňuje. K podstatnému snížení tržby za mléko oproti loňskému roku dochází díky nižší výkupní ceně mléka i nižšímu stavu krav. Cena hovězího masa se díky poptávce a vývozu mírně oživila. Maso býků prodáváme za 46,- Kč a maso krav za 32 Kč za kilogram. Rentabilita výroby drůbežího masa je zcela závislá na cenách krmných směsí, které tvoří více než 60% nákladů na výrobu a rovněž na výkupních cenách drůbežího masa. Zvýšení cen krmných směsí zvedlo náklady na výrobu kilogramu kuřecího masa až o 3 Kč. Již před tímto zdražením krmných směsí, jsme diskutovali o hranici rentability výroby. Výkupní cena drůbežího masa se při tom od začátku roku zvýšila jen o korunu, z 22,50 na 23,50Kč za kilogram. S napětím očekáváme slibované navýšení výkupní ceny. Průměrná čistá porážková hmotnost brojlerů v roce 2012 je při 36,5 dnech výkrmu 2,09 kg a spotřeba směsi je 1,79 kg na výrobu 1 kg masa. Je to v našich podmínkách naprosto úžasný výsledek, kterého dosahujeme i přestože se občas potýkáme s kvalitou nakupovaných jednodenních kuřat. Vzhledem k velmi dobrým výrobním výsledkům při výkrmu brojlerů by mne velice mrzelo, kdyby došlo k zvažovanému přerušení výroby v zimním období a nebo dokonce zrušení výkrmu brojlerových kuřat. V posledních dvou turnusech překročila tržba z prodeje kuřecího masa 2 mil. Kč za turnus a čistá porážková hmotnost v posledním výkrmovém turnusu dosáhla 2,5 kg ve 39 dnech výkrmu.
A na závěr zamyšlení. Velmi mě zneklidňuje současný pohled na živočišnou výrobu obecně. Nárůst cen rostlinných komodit přináší vysoké tržby z hektaru zemědělské půdy a tím je živočišná výroba mnohdy vnímána z pohledu ekonomiky jako zatěžující faktor pro zemědělský podnik, či soukromého zemědělce. Řada zemědělců chov skotu či jiných zvířat již opustila. Rovněž z pohledu dotační politiky je živočišná výroba znevýhodněna. Dotace jsou rozdělovány na výměru zemědělské půdy a chov zvířat, až na drobné výjimky, není podporován, jak tomu je v jiných zemích. Ale vzpomeňme na dobu, kdy pravidelné tržby za mléko a maso byly stabilizujícím faktorem pro ekonomiku zemědělského podniku. Rovněž chlévská mrva, kterou hospodářská zvířata produkují je nenahraditelným zdrojem humusu v půdě, jež velkou měrou rozhoduje o úrodnosti zemědělské půdy. A asi nemá smysl polemizovat o tom, jaké množství živin odčerpávají rostliny, které jsou vyšlechtěny k extrémním výnosům a jak dlouho bude půda poskytovat tuto úrodnost, bez dodání organické hmoty zpět do půdy. Zbývá tedy otázka. Bude za pár let chov skotu a dalších zvířat součástí našeho zemědělství ? Ivan Kolomazník, hlavní zootechnik
6
