MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví
Dotované mléko ve školách Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Iva Hrnčiříková, PhD.
Pavla Němcová Animátor sportovních aktivit
Brno, 2011
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu pouţitých zdrojů.
……………………… V Brně dne 1.5.2011
podpis
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Ing. Ivě Hrnčiříkové, PhD. za cenné rady, ochotu, připomínky, trpělivost a hlavně za čas věnovaný odbornému vedení této bakalářské práce Děkuji také svým blízkým za podporu, kterou mi po celou dobu psaní práce poskytovali.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................... 6 1 MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY VE VÝŢIVĚ ČLOVĚKA .... 8 1.1 CHEMICKÉ SLOŢENÍ KRAVSKÉHO MLÉKA ....................................................... 9 1.2 SLOŢENÍ MLÉKA OSTATNÍCH ZVÍŘAT ............................................................. 12 1.3 ALTERNATIVNÍ ZDROJE – „NÁHRAŢKY“ MLÉKA ........................................... 12
2 POZITIVA A NEGATIVA MLÉKA .................................................. 14 2.1 PROČ MLÉKO PÍT? .......................................................................................... 14 2.2 PROČ MLÉKO NEPÍT? ...................................................................................... 15
3 PROČ POTŘEBUJÍ MLÉKO ZEJMÉNA DĚTI? ........................ 18 3.1 MLÉKO A OSTEOPORÓZA ................................................................................ 19 3.2 MLÉKO A SÝRY V PREVENCI ZUBNÍHO KAZU ................................................. 21 3.3 MLÉKO ZAHLEŇUJE ........................................................................................ 22 3.4 VLIV MLÉKA NA NADVÁHU A OBEZITU ........................................................... 23
4 PODPORA SPOTŘEBY ŠKOLNÍHO MLÉKA ............................ 25 4.1 HISTORIE PROJEKTU ŠKOLNÍ MLÉKO ............................................................ 25 4.2 NAŘÍZENÍ VLÁDY ............................................................................................ 26 4.3 ZÁKLADNÍ INFORMACE ................................................................................... 27 4.3.1 PŘÍJEMCI PODPORY ........................................................................................ 27 4.3.2 DRUHY PODPOR ............................................................................................. 27 4.3.3 DOTOVANÉ PRODUKTY .................................................................................. 28 4.3.4 KDO MŮŢE DODÁVAT PODPOROVANÉ MLÉČNÉ VÝROBKY.............................. 29 4.4 POSKYTNUTÍ PODPORY ................................................................................... 29 4.4.1 JAK PODAT ŢÁDOST O POSKYTNUTÍ PODPORY ................................................ 29 4.4.2 SOUČÁSTI ŢÁDOSTI ........................................................................................ 30 4.4.3 SAZBA PODPORY............................................................................................ 30 4.5 FIRMY REALIZUJÍCÍ PROJEKT ŠKOLNÍ MLÉKO .............................................. 32
5 POČET ŠKOL V ČR S NÁROKEM NA DOTACE ...................... 34 5.1 VYUŢITÍ DOTACÍ ŠKOLAMI V JEDNOTLIVÝCH ŠKOLNÍCH LETECH ................ 35 5.2 ADMINISTRACE PROJEKTU ŠKOLNÍ MLÉKO ................................................... 36 5.3 PŘÍNOS AUTOMATŮ ......................................................................................... 37 5.3.1 AUTOMAT FIRMY COME – AUTOMATY S.R.O. ............................................... 38 5.3.2 AUTOMAT FIREM FILIP NT S.R.O. A ITOMAT S.R.O ...................................... 39
6 DISKUSE ....................................................................................................... 40 6.1 HODNOCENÍ PROJEKTU MINISTERSTVEM ZEMĚDĚLSTVÍ Z 15.12.2010 ........ 40 6.2 DĚTI OBĚTMI MLÉČNÉ VÁLKY ........................................................................ 42 6.3 MOJE HODNOCENÍ PROJEKTU A VIZE DO BUDOUCNA .................................... 42
7 ZÁVĚR ........................................................................................................... 44 SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK ............................................................................ 45 SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ ............................................................................ 45 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ............................................................................ 46 RESUMÉ................................................................................................................. 50
Úvod Mléko je prastarou potravinou. Před pěti tisíci lety, v mladší době kamenné, kdy se naší předkové usadili, začali pěstovat rostliny a chovat zvířata, začali i dojit. Tehdy slouţilo mnoho zvířat jako zdroj mléka: skot, ovce, kozy, velbloudi, muly, lamy, koně, buvoli, sobi. [5] V dnešním světě je nejvyuţívanější mléko kravské, ale některá další mléka si zachovala svoji důleţitost a význam dodnes. „O významu mléka v lidské výţivě není pochyb. Mateřské mléko je první výţivou narozeného dítěte a je pro něj biologicky nejdokonalejší potravinu, kterou můţe na začátku svého ţivota dostávat. Tato potravina obsahuje nejen dostatečné mnoţství biologicky aktivních látek, které zajišťují přirozený růst a vývoj narozeného dítěte v prvních šesti měsících ţivota, ale obsahuje i dostatečné mnoţství tekutiny, kdy tak není nutné jinou sloţku výţivy dodávat.“ [7, str. 64] Mléko není nezbytné pouze pro kojence. Také pro děti i dospělé je významným zdrojem bílkovin a hlavně vápníku. Svoji důleţitou roli hraje hlavně pro rostoucí a dospívající organismus dětí, protoţe zajišťuje vyváţený poměr všech potřebných ţivin. Cílem této bakalářské práce je poukázat právě na důleţitost mléka ve výţivě lidského pokolení, a to především dospívajícího organismu dětí. Část práce bude věnovaná sloţení mléka a jeho vlivu na lidský organismus. Druhá část se bude týkat projektu Školní mléko, který dnes funguje v mateřských, základních i středních školách. Mojí snahou bude tento projekt podrobněji popsat a také zhodnotit za pomoci dostupných statistických údajů. Část mojí práce bude také věnována zhodnocení realizace a podmínek projektu a jeho vizím do budoucnosti.
6
„Krávy jsou naše přítelkyně. Dávají nám jídlo a sílu… také hladká pleť a pocit štěstí od nich pochází.“
Siddhártha Gautama – Buddha (500 př. n. l.)
¨
[1, str. 128]
7
1 Mléko a mléčné výrobky ve výţivě člověka „Mléko je jednou ze základních sloţek výţivy člověka. V tomto směru mělo mléko prvořadý význam jiţ v počátcích civilizace a s vývojem lidské společnosti tento význam ještě stoupá. Ke stavbě těla a k zajištění ţivotních funkcí organismu potřebuje člověk přísun všech hlavních sloţek potravy. Právě mléko obsahuje všechny tyto důleţité látky: bílkoviny, cukry, tuky, ale i vitamíny, minerální látky a stopové prvky. Přitom jsou tyto látky v mléce obsaţeny ve vyváţeném poměru, mají vysokou biologickou hodnotu a jsou snadno vstřebatelné.“ [16, str. 8] Mléko je nejlepší zdroj bílkovin pro děti i pro dospělé. Je nejvhodnějším jídlem, které se svým sloţením blíţí k dokonalosti. Ale díky dobré chuti a pocitu spokojenosti i uklidnění se jeho spotřeba přehání. V mléku je třeba spatřovat pokrm, nikoliv nápoj, slouţící k zahnání ţízně, jak se u spousty lidí děje. [1] „Výţivnou hodnotu nemá jen čerstvé mléko, mlékárensky neošetřené. I kdyţ se průmyslovou výrobou konzumních mlék a mléčných výrobků v některých případech výţivné hodnoty sniţují, jinde se zase v důsledku biologické transformace a větší koncentrace ţivných látek ve srovnání s původním mlékem naopak zvyšují.“ [16, str. 8] „Lze tedy dospět k jednoznačnému závěru, ţe výroba mléka je významným odvětvím zemědělství, které ve spojení s mlékárenským průmyslem zajišťuje mimořádně důleţitý úkol – zásobovat obyvatelstvo kvalitním konzumním mlékem a mléčnými výrobky, jakoţto základem racionální výţivy moderního člověka.“ [16, str. 10] „Společenský význam produkce mléka a jeho zpracování pro lidskou výţivu musí být tedy rozhodující při hodnocení tohoto významného odvětví zemědělské výroby. Mléko a mléčné výrobky jsou lehce stravitelné, zatěţují
8
minimálně látkovou výměnu lidského organismu a přitom při trávení spotřebují jen malé mnoţství trávicích enzymů.“ [16, str. 10] „Společenský význam mléka a mléčných výrobků je zvýšen tím, ţe jejich poslání nekončí jen výţivou zdravých lidí. Jsou nezbytnou sloţkou výţivy kojenců a dětí, ale mají také mimořádně důleţité poslání i ve výţivě starých lidí a při léčbě, dietě a v rekonvalescenci nemocných. Moderní doba tento význam mléka ještě zvyšuje, protoţe se zvyšuje počet civilizačních nemocí, vyvolaných zhoršením ţivotního prostředí. Zde právě mléko a mléčné výrobky přispívají k zneškodňování jedovatých látek a poskytují obyvatelům ze zamořených oblastí ţivotního prostředí přirozenou biologickou ochranu.“ [16, str. 10-11]
1.1 Chemické sloţení kravského mléka „Mléko je velmi sloţitý systém, v němţ se jednotlivé sloţky různě uplatňují a ovlivňují tak jeho fyzikální a nutriční hodnotu.“ [16, str.126] Mléko se tvoří v mléčné ţláze z krve a mízy. Laktační období trvá asi 300 dní. [17] K tvorbě 1 litru mléka je zapotřebí, aby vemenem proteklo aţ 400 litrů krve. [15] Mléko obsahuje ideální poměr všech potřebných ţivin. Z 87,5 % je tvořeno vodou, zbývající 12,5 % tvoří sušina, která zahrnuje mléčný cukr (4,7 %), mléčný tuk (3,8 %), mléčné bílkoviny (3,2 %), minerální látky (0,7 %) a zbývající vitamíny, enzymy a mikroorganismy. [17] Sloţky mléka: a) Laktóza - mléčný cukr – 4,7 % Hlavním sacharidem v mléce je laktóza – disacharid, sloţený z glukózy a galaktózy, který není v jiných potravinách neţ v mléčných obsaţen. Vyuţitelná
9
energie z 1 g laktózy je 16,7 kJ. [8] Laktóza podporuje resorpci vápníku a je ţivnou látkou pro bakterie mléčného kvašení. [17] b) Mléčný tuk – 3,8 % Mléčný tuk je významným nositelem energie v mléku – jeho energetická hodnota je 37,7 kJ na 1 g. [16] Mléčný tuk je v mléku rozptýlen ve formě emulze tukových kuliček, které se usazují na povrchu jako smetana. [17] 98-99 % mléčných lipidů tvoří triglyceriny nasycených a nenasycených mastných kyselin (lecitin, kefalin). 0,2-1,0 % tvoří steroly (cholesterol, lanosterol) a zbytek obsaţených mléčných lipidů uţ je pouze ve stopách – volné mastné kyseliny, vosky, vitamín A, karoteny, vitamín E, D, K. [16] c) Mléčné bílkoviny – 3,2 % (z toho 2,7 % kasein) Mléko obsahuje řadu bílkovinných látek různého sloţení a vlastností. Pro snadnost, s jakou lze kasein z mléka izolovat, se pro účely praxe bílkoviny nejčastěji dělí na dvě skupiny – kasein a bílkoviny mléčného séra. Obě sloţky se liší v chemických, fyzikálních, nutričních i technologických hodnotách a vlastnostech. [16] Nejdůleţitější a nejobsáhlejší bílkovinou v mléce je kasein, který ovlivňuje bílou barvu mléka a jeho slizkost. [17] Mléčné
bílkoviny
patří
spolu
s bílkovinami
vajec
k biologicky
nejcennějším, neboť obsahují nejúplnější komplex exogenních esenciálních aminokyselin pro lidskou výţivu – fenylalanin, izoleucin, leucin, lyzin, metionin, treonin, tryptofan, valin. Nedostatek esenciálních aminokyselin ve výţivě vede k těţkému poškození organismu a onemocnění, neboť tělo si je samo nedovede vyrobit. Významné jsou však i některé neesenciální aminokyseliny mléka, jako glutamová, která např. příznivě ovlivňuje růst a zasahuje do procesů látkové výměny a nervového systému. Mléčné bílkoviny celkově urychlují látkovou výměnu a sniţují hladinu cholesterolu v krvi. Vhodně doplňují, ale i zvyšují nutriční hodnotu rostlinných bílkovin a jsou lehce stravitelné. Energetická hodnota 1 g bílkovin je 16,7 kJ. Jejich význam však není v přívodu energie jako
10
důleţitého zdroje, ale především ve výše jmenovaných nutričních přednostech. [16] d) Minerální látky - 0,7 % Celkový obsah minerálních látek v mléku je relativně stálý. [16] Minerálními látkami obsaţenými v mléce ve větším mnoţství jsou vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor. [17] Mléko obsahuje také velký počet stopových prvků, jejichţ hlavní význam je v aktivaci enzymů. [16] Obsah hlavních minerálních látek v mléce je uveden v tab. 1 TAB. 1: OBSAH HLAVNÍCH MINERÁLNÍCH LÁTEK V MLÉCE [7, STR. 16] Prvek
Obsah v mléce [g/l] Průměrná hodnota Interval
Ca - vápník
1,21
0,90-1,40
P - fosfor
0,95
0,70-1,20
K - draslík
1,50
1,00-2,00
Na - sodík
0,47
0,30-0,70
Cl - chlór
1,03
0,80-1,40
Mg - hořčík
0,12
0,05-0,24
S - síra
0,32
0,20-0,40
e) Vitamíny, enzymy a mikroorganismy „Vitamíny
B-komplexu,
C
a
K
jsou
převáţně
produkovány
mikroorganismy v trávícím ústrojí dojnice. Dojnice je schopna přeměnit karoteny z rostlin na vitamín A, coţ lidský organismus nedovede.“ [16, str. 149] Mléko dále obsahuje enzymy, ochranné látky a některé znečišťující látky (soli těţkých kovů a pesticidy). Mléko obsahuje mikroorganismy tzv. mikroflóru, která se vyuţívá při výrobě mléčných výrobků. [17]
11
1.2 Sloţení mléka ostatních zvířat Protoţe se mléko ostatních druhů zvířat svým sloţením někdy podstatně liší, je uvedena tabulka (tab. 2), která porovnává sloţení mléka kravského s mléky ostatních zvířat a umoţňuje tak přehlednější porovnání. TAB. 2: SLOŢENÍ MLÉKA NEJEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT [12, STR. 417] bílkoviny z toho kasein %
laktóza
popel (minerály)
2,7
4,7
0,7
2,0
1,2
6,4
0,4
7,2
6,5
4,5
4,3
0,8
14,2
4,9
4,3
3,3
3,9
1,4
prasnice
19,0
6,9
5,9
-
4,3
0,9
fena
21,1
8,6
7,1
4,0
4,1
1,9
sušina
tuk
kráva
12,5
3,5
3,5
klisna
10,5
1,3
ovce
18,5
koza
druh
Z tabulky vyplývá, ţe mléko klisny má v porovnání s mlékem kravským zhruba jen 1/3 tuku (1,3 %), méně bílkovin (2 %) a více cukru (6,4 %), kozí mléko je tučnější (5 – 6 %), rovněţ tak ovčí mléko (7 - 9 %), které má i více bílkovin (5 - 6,5 %). Mléko domácí prasnice má 6,9 % tuku a kolem 6 % bílkovin, mléko divoké prasnice (bachyně) má více neţ 9 % tuku. Pro zajímavost je uvedena ještě informace, ţe savci ţijící ve studené vodě mají mléko s výrazně vyšším obsahem tuku (velryba 43 %, delfín aţ 48 %). [12]
1.3 Alternativní zdroje – „náhraţky“ mléka Na tomto místě jsou uvedeny nejčastější alternativy kravského mléka a to nápoje, připomínající mléko svojí barvou pouţívané jako náhraţky mléka například ve veganské a vegetariánské kuchyni. Tyto náhraţky neobsahují
12
laktózu, tudíţ nezpůsobují alergie. Prakticky bez výjimky se jedná o nápoje na bázi sóji, rýţe a kukuřice. [3] „Rýţová, kukuřičná, sójová (ale i jiná rostlinná) náhradní mléka jsou dnes dostatečně obohacována vápníkem, takţe většinou mohou být vzata na milost coby plnohodnotné náhrady kravského mléka. Pozor ale na čistě přírodní rýţi, kukuřici či sóju, ty podle odborníků neobsahují vápník prakticky vůbec.“ [24] „V poslední době se stále častěji setkáváme se zájmem o mléka náhradní, tj. rostlinná. Japonci a Číňané například jiţ stovky let holdují sójovému mléku, snadno stravitelnému, jen zřídka vyvolávajícímu alergie a přitom velmi bohatému na vitaminy a minerály. Konzumenti někdy sójovému mléku vytýkají poněkud nevýraznou chuť, nicméně koupit ho lze i obohacené o nejrůznější příchutě – od čokolády po vanilku. Pediatři doporučují sójové mléko jiţ pro děti starší jednoho roku. Má-li však tvořit základní sloţku jejich výţivy, pak je třeba doplnit je například ovocnými a zeleninovými šťávami pro získání vitaminů A a C, kterých se sójovému mléku nedostává. Sójové mléko lze střídat s rostlinnými mléky dalšími. Výrobci je dnes získávají z ořechů, obilnin, luštěnin apod. Rýţové je výtečné pro potenciální alergiky, ovesné díky vysokému obsahu vitaminu B a zinku pro rekonvalescenty, pohankové prospívá cévám, srdci, bývá vhodné pro alergiky na kravské mléko či lidi s bezlepkovou dietou. Fanouškové rostlinného mléka dnes mají moţnost koupit si i speciální přístroj na jeho domácí výrobu.“ [24] V tabulce 3 je uvedena energetická hodnota a obsah jednotlivých ţivin v různých druzích mlék. TAB. 3: POROVNÁNÍ KRAVSKÉHO MLÉKA S JEHO ALTERNATIVAMI [24]
kravské mléko
energetická hodnota 270 kJ
sójové mléko
204 kJ
2,3 g
3,6 g
5,9 g
sušené mléko
1990 kJ
24 g
6g
59 g
druh mléka
3,5 - 3,9 g
obsah bílkovin 3,1 - 3,8 g
obsah sacharidů 4,7 g
obsah tuku
13
2 Pozitiva a negativa mléka Nikdo z odborné veřejnosti nemůţe popřít, ţe v zásadě kaţdý druh potraviny nebo potravinového výrobku lze charakterizovat jak pozitivními, tak současně i negativními vlastnostmi. Mléko a mléčné produkty jsou velmi oblíbené a konzumované ve velkém mnoţství. Tato tradice byla vytvořena dlouholetou výchovou přesvědčující, ţe „mléko – základ zdraví“. Prodej mléka a mléčných výrobků je postaven na výzkumu, jehoţ závěrem je „nenahraditelnost“ mléčných bílkovin a vápníku. Vychází se z demagogicky překrouceného faktu, ţe člověk je savec, pro kterého je mléko základní výţivou. Námitky v tom smyslu, ţe ţádný dospělý savec nepije mléko, tím méně pak cizího druhu, jsou umlčeny další polopravdou, ţe „právě v tom, ţe je člověk schopen vyuţívat celou řadu potravinových zdrojů, spočívá jeho schopnost přeţít“. [3]
2.1 Proč mléko pít? Jak uţ bylo zmíněno výše, „v mléce najdeme vše potřebné pro zdravý ţivot – plnohodnotné ţivočišné bílkoviny, lehce stravitelný tuk, mléčný cukr, ale také řadu důleţitých minerálních látek, zejména vápník a fosfor. Mléko je také zdrojem některých vitamínů a stopových prvků, které podporují správnou funkci metabolismu a jsou proto důleţité pro ochranu zdraví člověka.“ [18, str. 4] „Na rozdíl od vitamínů, které jsou organického původu a některé si organismus dokáţe vytvořit sám, je vápník původu anorganického a člověk ho musí přijímat z potravy. Vápník obsaţený v mléce má mimořádné a nezastupitelné postavení. Ostatní důleţité minerální látky můţe organismus získávat z masa a rostlinné potravy, dostačující mnoţství vápníku však z jiných potravin získat neumí.“ [18, str. 4]
14
Vápník je po uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku v lidském těle zastoupen nejvíce. Zajišťuje normální funkce nervové soustavy, uplatňuje se při vedení vzruchů. Umoţňuje správnou funkci převodního systému srdce a je nezbytný v procesu sráţení krve. Poruchy rovnováhy vápníku mohou usnadňovat vznik epileptických křečí. Vápník má úzký vztah k vitamínu D. Dostatek mléka a mléčných výrobků i rozumné slunění zajišťují jeho uspokojivý přívod. [4] Obsah vápníku v mléce je vysoký (cca 1200 mg/l) a pokrývá denní spotřebu dospělého člověka. Vápník obsaţený v mléce je snadno dostupný a vyuţitelný. [18, str. 4] Dostatečný příjem vápníku v období do ukončení tělesného vývoje je nezbytnou a nutnou podmínkou sníţení rizika vzniku stařecké osteoporózy. Nedostatek vápníku je společně s nedostatkem účinné formy vitamínu D příčinou osteoporózy. Také se vápník povaţuje za ochránce před rakovinou střevního traktu a zdůrazňuje se jeho vysoká potřeba pro vývoj kostí a zubů. Vápník přispívá ke sníţení zvýšeného krevního tlaku, sniţuje hladinu cholesterolu a společně s hořčíkem zajišťuje kvalitu kůţe. Na druhé straně je přebytek vápníku také rizikový. Z nadbytku vápníku se tvoří podkoţní „kalcifikace“, především v případě, kdy chybí vitamín D a potřebné hormony. Dokonce se mohou tvořit ledvinové kameny. [3]
2.2 Proč mléko nepít? Rostoucí počet lékařských autorit zabývajících se výţivou je rezolutně proti mléku. Prohlašují naopak, ţe mléko podporuje vznik nemocí jako jsou průjmy, astma, arthritidy, anémie, dokonce i srdeční choroby. Poukazují na rostoucí mnoţství lékařských důkazů, včetně klinických zkušeností, které potvrzují toto tvrzení. [11]
15
Zde jsou závěry odborníků zabývajících se studiem mléka: 1) Mnoho lidí trpí nediagnostikovanou mléčnou intolerancí - mléko jim škodí1. [11] 2) Enzym xantin oxidáza obsaţený v kravském mléce zaviňuje srdeční problémy. Přesněji, škodí homogenizované mléko2; z takto neupraveného mléka dokáţí ledviny xantin oxidázu odfiltrovat. [11] 3) Mléčná bílkovina je příčinou značné části bolesti hlavy, přesněji tyramin, který vzniká z bílkovin při zrání sýrů. [11] 4) Lidé s mléčnou stravou nejsou schopni vstřebat všechny výţivové látky ze stravy tak dobře, jak je tomu u lidí bez mléka, coţ vede k problémům jako je chronická únava, křeče svalů, zácpa aj. Mléko a mléčné produkty mají schopnost neutralizovat kyselinu solnou v ţaludku, coţ způsobuje obtíţnější práci a zhoršenou činnost ţláz, které se vyčerpávají nadměrnou produkcí HCl. [11] 5) Jedna z převaţujících bílkovin mléka – kasein, působí zdravotní potíţe usazuje se a hromadí ve střevech, plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Zvyšuje tvorbu hlenu, provokuje astma a zhoršuje stav při zánětu průdušek, vedlejších dutin nosních a dutin čelních. Často stojí za problémy střev, včetně chronické zácpy. Často se také podílí na tvorbě ekzémů a vysoký obsah kaseinu v mléce přetěţuje játra. [11]
1
Nesnášenlivost mléka tzv. laktózová intolerance postihuje především a hlavně africkou a asijskou
populaci. Citliví na mléko jsou především příslušníci krevních skupin 0 a A. Problém nesnášenlivosti laktózy narůstá i v případě, ţe se jiţ v dětství přestane mléko konzumovat. Moţné náhradní (alternativní) zdroje mléka jsou speciální sójová mléka určená výhradně kojencům, rýţové mléko, mandlové mléko a mléko kozí. [3, str. 174] 2
Proces homogenizace rozbije bílkoviny a tuk mléka na velice jemné částečky, které se rozptýlí
ve stejnorodé (homogenní) tekutině. Tento proces zabraňuje oddělení smetany od mléka, ale zároveň způsobuje, ţe ledviny nejsou schopny tak malé částečky odfiltrovat a ty se pak společně s xantin oxidázou dostávají do krevního řečiště, kde páchají nedozírné škody. [25]
16
6) Mléko způsobuje alergii. Jeho konzumací oslabené ţaludeční šťávy nedokáţí dobře strávit bílkoviny. Částečně strávené bílkoviny v krvi vytvářejí agresivní kyselé prostředí, dráţdí tkáně, vyvolávají vyráţky a jiné alergické reakce. Tím, ţe mléko dráţdí tkáně oslabuje i odolnost organismu vůči dalším alergenům. [11] 7) Mléko nás neochrání před osteoporózou. Kombinovaný příjem bílkoviny a kalcia mléčných výrobků vede k vylučování kalcia. Odborné práce z celého světa dokládají, ţe přípravky kalcia, které doporučuje medicína ještě zhoršují situaci a vedou k zesílení vylučování kalcia při bílkovinné stravě. K vyplavování kalcia vede i přemíra fosfátů v potravě, obsaţených nejvíce v coca-cole, limonádách, uzeninách, konzervách a v mase. [11]
Uvedená negativa mléka nejsou typická pro kaţdého jedince. Mléko, a nejen to, působí na různé lidi jinak, takţe se dá jen těţko zobecnit pro koho je vhodné a pro koho ne. Ale jedno je jisté. V našich podmínkách trpní mléčnou intolerancí, coţ je nejčastější problém s mlékem, cca 10 % populace, takţe zde zbývá pořád 90 % obyvatel, kterým by mléko nemělo činit výraznější potíţe, proto je povaţováno spíše za kladnou potravinu. [29]
17
3 Proč potřebují mléko zejména děti? Výţiva dětí je jedním z nejpodstatnějších vazebných mechanismů na vnější prostředí, proto má velký význam především v období růstu a vývoje. K ovlivnění tělesného a duševního vývoje dítěte je důleţité období od početí aţ po pubertu. Nedostatek některých ţivin nebo naopak jejich nadbytek můţe dlouhodobě poznamenat zdravotní stav dítěte, jeho tělesný i duševní vývoj. Důleţité je mnoţství jednotlivých součástí potravy u dětí. Doporučené dávky energetické hodnoty potravy pro 7 - 9 leté děti se pohybují mezi 1950 – 2050 kCal (8155 – 8573 kJ) denně, z čehoţ bílkoviny mají tvořit asi 12 – 13 %, sacharidy 50 – 55 % a tuky by neměly přesahovat 30 %. [4] „Mléko a mléčné výrobky hrají důleţitou roli ve výţivě dětského organismu, především jako zdroj vápníku. Vápník
je hlavním stavebním
materiálem kostí a zubů. Zodpovídá za jejich tvorbu, za jejich tvrdost a pevnost, a jejich udrţování. Tvorba zubů a kostní hmoty probíhá zejména během dětství a dospívání. Nedostatek vápníku u dětí se můţe projevit poruchami růstu. Jeho nedostatek v mládí vyvolává v pozdějším věku velmi váţné onemocnění, tzv. osteoporózu – řídnutí kostí. To má za následek jejich zvýšenou lámavost. Proto je velmi důleţité, aby byl vápník podáván v dostatečném mnoţství zejména dětem. Doporučená dávka vápníku činí podle věku dítěte 800 – 1200 mg/den.“ [18, str. 4] „Diskuse o mléce nízkotučném či plnotučném, slazeném či neslazeném, ochuceném či neochuceném není u dětí tak důleţitá, jako potřeba, aby kaţdé dítě konzumovalo mléko nebo vhodné mléčné výrobky podle chuti.“ [18, str. 5] „Děti by měly denně sníst cca 3 porce mléka a mléčných výrobků. Jedna porce je např. 250 ml mléka nebo 150 ml jogurtu nebo 50 g tvarohu nebo sýra. Vhodné jsou zejména zakysané mléčné výrobky, které obsahují velmi prospěšnou mikroflóru, která příznivě ovlivňuje mikroflóru zaţívacího traktu a různými
18
mechanismy
přispívá
k
prevenci
civilizačních
chorob
(nádorových
a
kardiovaskulárních nemocí).“ [18, str. 5]
3.1 Mléko a osteoporóza Osteoporóza je charakterizována ztrátou hmoty a hustoty kostí. Typicky se vyskytuje u ţen po přechodu a můţe končit i zlomeninou kosti. Je několik důvodů výskytu osteoporózy z nichţ největší příčinou je fakt, ţe stárnoucí tělo není schopno vyuţívat vitamín D, coţ znesnadňuje vstřebávání vápníku v potravě. [10] „Vstřebávání vápníku s věkem klesá, proto zvýšený přísun vápníku v pozdějším věku jiţ nedokáţe kompenzovat jeho nedostatečný přísun v dětství. Proto je třeba dbát na prevenci osteoporózy od dětského věku, i kdyţ se nemoc projevuje aţ ve středním a vyšším věku..“ [18, str. 4] „V kosti neustále probíhají tři děje: kost se tvoří, odbourává a přetváří. Na těchto aktivitách se podílejí osteoklasty, coţ jsou buňky odbourávající kostní hmotu, a osteoblasty, buňky, které kost tvoří. Během dětství převládají osteoblasty, proto dochází k tvorbě kosti. Mezi 25 a 30 rokem dochází k vyrovnání obou typů buněk a kost se udrţuje na konstantní úrovni. Okolo čtyřicítky (zvláště u ţen v menopauze) převyšuje počet osteoklastů počet osteoblastů a dochází ke ztenčování kosti.“ [10, str. 216 - 217] „Podle údajů Kliniky dorostového a dětského lékařství v Praze je však přísun vápníku u našich dětí stále nedostatečný. Přibývá osteoporózy, osteomalacie (měknutí kostí) a jejich negativních projevů. V České republice je podle odhadu cca 850 000 pacientů s osteoporózou, tj. 7 – 8 % z celkového počtu obyvatelstva.“ [18, str. 4] Existují důkazy, ţe vápník v potravě můţe zpomalit ztrátu kostní hmoty u dospělých ţen. V rámci rozsáhlé studie, prováděné na ţenách ve 12 zemích světa, zjistili lékaři přímou souvislost mezi vysokou spotřebou vápníku a nízkým
19
rizikem vzniku osteoporózy. Finské ţeny, konzumující 1300 mg vápníku denně, mají nejniţší počet zlomenin kostí, oproti tomu Japonky, s nejniţší spotřebou vápníku 400 mg, měly počet zlomenin nejvyšší. [10] Mléko a mléčné výrobky jsou nejvhodnějším zdrojem vápníku pro děti. Bohaté na vápník jsou i jiné potraviny (brokolice, tofu – sójový tvaroh, kapusta, konzervovaný losos i s kostmi, sardinky), ale dítě by místo dvou šálků mléka muselo sníst 4 - 6 šálků zeleniny, aby dosáhlo stejného příjmu vápníku. Zelenina navíc obsahuje fytáty, které vstřebávání vápníku sniţují. [10] „Mléko
obsahuje
asi
120 mg Ca/100g
a
jogurty
průměrně
140 mg Ca/100g, tvrdé sýry 135 – 894 mg Ca/100g. Ideální kombinací k pokrytí celodenní potřeby vápníku je sklenice mléka, kysaný mléčný výrobek a plátek tvrdého sýra.“ [6, str. 36 ] Varování: Nadměrný příjem vápníku – nad 2000 mg můţe způsobovat zácpu a zvyšovat riziko vzniku infekce močových cest a tvorbu kamenů. [10] Následující tabulky se snaţí názorně informovat o doporučeném denním mnoţství mléka (tab. 4), o podílu vápníku v jednotlivých potravinách (tab. 5) a o doporučené dávce vápníku pro různé věkové kategorie na den (tab. 6).
TAB. 4.: DOPORUČENÉ DENNÍ MNOŢSTVÍ MLÉKA [6, STR. 36] věková kategorie mnoţství mléka malé děti
2 šálky
dospívající
3 šálky
dospělí
2 šálky
věková kategorie těhotné nebo kojící ţeny těhotné nebo dospívající dívky ţeny po menopauze
20
mnoţství mléka 3 šálky 4 šálky 3 šálky
TAB. 5: PODÍL VÁPNÍKU V JEDNOTLIVÝCH POTRAVINÁCH [6, STR. 37] Výrobek [100g]
Podíl vápníku [mg]
Výrobek [100g]
Podíl vápníku [mg]
kravské mléko
117
hermelín
428
kozí mléko
156
niva
618
acidofilní mléko
118
bílý jogurt
178
podmáslí
116
ovocný jogurt
150
kefír
118
jemný tvaroh
438
ţervé
316
měkký tvaroh
58
TAB. 6: DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA VÁPNÍKU PRO OBYVATELE [6, STR. 37] Věková kategorie
Vápník [mg]
Věková kategorie
Vápník [mg]
kojenci
67
děti 11-14 let
1100
batolata
62
dospívající 15-18 let
1200
děti 3-6 let
900
dospělí 19-59 let
1000
děti 7-10 let
1000
dospělí 60 a více let
1000
3.2 Mléko a sýry v prevenci zubního kazu Zubní kaz je patologickým procesem, vznikající místní demineralizací zubů. Společně s parodontózou jsou nejčastějšími onemocněními ústní dutiny. Příčinami jsou špatná hygiena, bakteriální infekce, nesprávná výţiva a hormonální dysbalance. Bakterie se mnoţí na zubech obzvláště na zubním plaku. Pokud plak není odstraněn, rostoucí mikroorganismy produkují kyseliny štěpením cukrů a škrobů, a poškozují zubní sklovinu. [8]
21
Mléko
a
mléčné
produkty
představují
z hlediska
zdraví
zubů
nepostradatelnou součást stravy především dětské populace, v období těhotenství a laktace. Mléko obsahuje nejen laktózu, ale i vápník, fosfor a kasein, které sniţují kariogenní3 potenciál laktózy. „Mléčná bílkovina kaseinfosfopeptid je sloučenina známá tím, ţe sniţuje výskyt zubního kazu. Stabilizuje amorfní fosforečnan vápenatý z tvrdých zubních tkání, který je během demineralizace ze zubu uvolňován. Společně s ním se pevně váţe k zubnímu plaku, čímţ zajišťuje značnou zásobu vápníku uvnitř plaku, podporuje remineralizaci skloviny a zvyšuje její odolnost vůči působení kyselin.“ [6, str. 37 - 38] „Některé sýry mohou sníţit riziko vzniku zubního kazu (cheddar, ementál, brie, gouda, mozzarella, roquefort).“ [8, str. 47] „Jsou tedy díky výsledkům mnoha studií povaţovány za kariostatické4 potraviny. Tento efekt sýrů je dán díky vápníku, fosforu, fluoru a bílkovinám způsobujících mineralizaci zubní skloviny, texturou některých tvrdých sýrů zajišťujících potřebu ţvýkání. Dále sýry stimulují salivaci5 a zvyšují koncentraci vápníku v zubním plaku.“ [6, str. 37 - 38]
3.3 Mléko zahleňuje Podle některých lidí mléko vytváří hlen, který se usazuje na sliznicích a sniţuje tak jejich průchodnost a způsobuje poruchy látkové výměny. Hlen by měl být také zodpovědný za špatné trávení, protoţe se usazuje ve střevech. Lidé, kteří nepijí mléko zkrátka tvrdí, ţe se hlen roznese po celém organismu a má tak vliv na většinu onemocnění. [2] „Odborné
studie dokazují, ţe vliv mléka na
tvorbu hlenu
je spíše
psychického rázu. Ve výzkumu bylo podáváno sojové mléko, které má obdobné vlastnosti jako mléko kravské. Lidé, kteří věřili, ţe mléko zahleňuje, častěji popisovali příznaky jako povlak v ústech, nadměrné slinění či těţké 3
kariogenní – tvořící zubní kaz [30] kariostatické – netvořící zubní kaz [30] 5 salivace – slinění, tvorba slin [30] 4
22
polykání. Objektivní výsledky to však nepotvrdily. Pravděpodobně za tento pocit
můţe emulze, která se vytvoří ze slin a mléka, jak kravského, tak
sojového.“ [2, str. 27 - 28] Na základě předchozího textu je patrné, ţe konzumace mléka nemá vliv na produkci hlenu v dutině ústní. V této části trávicího traktu jde spíše o
subjektivní
pocit
způsobený konzistencí emulze mléka a slin. Studie
6
provedené in vitro a na potkanech dokazují, ţe mléko zvyšuje produkci hlenu v ţaludku. Tento vliv mléka na ţaludeční sliznici je povaţován za moţnou prevenci vzniku ţaludečních vředů. Na toto téma však nebyly provedeny ţádné výzkumy, proto vliv mléka na střevní sliznici nelze jednoznačně určit. [2]
3.4 Vliv mléka na nadváhu a obezitu Varovné hlasy naznačují, ţe způsob výţivy v posledních letech vede k nárůstu dětské obezity. Počet dětí s nadváhou ve věku 4-5 let se v posledních deseti letech zdvojnásobil. [4] „První informace o moţném vlivu vápníku na tělesnou hmotnost pocházejí ze studií na zvířatech. Studií sledujících vztah mezi příjmem vápníku a redukcí tělesné hmotnosti je celá řada. V některých pracích byl sledován vztah mezi příjmem mléčných výrobků a vznikem metabolického syndromu, kdy zvýšený příjem mléčných výrobků koreloval nejen se sníţeným rizikem metabolického syndromu, ale také se sníţenou hodnotou obvodu pasu a hypertenzí. Další studie poukázala na moţnou příznivou roli vápníku a vitaminu D v redukci rizika vzniku diabetes mellitus 2. typu.“ [7, str. 45]
6
in vitro je odborný termín, pouţívaný v medicíně, biologii a dalších příbuzných oborech pracujících s organizmy a jejich částmi v umělých podmínkách laboratoře, který se z latiny překládá jako „ve skle“, „ve zkumavce“ [23]
23
V tenkém střevě dochází ke styku vápníku s tukem za vzniku nerozpustných mýdel. Stolicí se tak vylučuje zvýšené mnoţství tuků. Krátkodobě zvýšený dietní příjem vápníku vede díky zvýšenému vylučování tuků stolicí k úbytku vstřebané energie o 350 kJ/den. [7] „Vápník má také vliv na hladinu krevních tuků - při zvýšeném příjmu vápníku dochází ke sníţení hladiny LDL7 („zlého“) cholesterolu a k zvýšení hladiny HDL8 („hodného“) cholesterolu.“ [7, str. 45]
7
LDL cholesterol (je vázán na lipoproteiny o nízké hustotě – v angličtině se jim říká „Low Density Lipoproteins“) způsobuje usazování nadbytečného cholesterolu v cévních stěnách, kde tvoří sklerotické pláty - cévy ztrácejí pruţnost a zuţuje se prostor pro průtok krve. [22] 8
HDL cholesterol (je přenášen na lipoproteinech o vysoké hustotě – anglicky se jim říká „High Density Lipoproteins“) má naopak ochrannou funkci, neboť krev zbavuje nadbytečného cholesterolu (odvádí ho zpět do jater, kde je metabolizován). [22]
24
4 Podpora spotřeby školního mléka „Školní mléko dej si denně, zdraví, síla už je v ceně.“ Z údajů Ministerstva zemědělství ČR vyplývá, ţe po roce 1989 došlo k velice prudkému poklesu spotřeby mléka a mléčných výrobků na osobu z cca 256 kg/rok na nynějších 195 kg/rok, přičemţ dle dostupných informací průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků v zemích evropského společenství se pohybuje kolem 300 kg/rok na osobu. [9]
4.1 Historie projektu Školní mléko „Obecně prospěšná společnost Laktea byla zaloţena 26. srpna 1996. Jako svůj cíl si firma dala realizovat v masovém měřítku projekt Školní mléko a podpořit tak zdravou výţivu a zdravý vývoj školní mládeţe. Laktea přišla v polovině devadesátých let s ideou vzkřísit zapomenutý program Školní mléko. Důvody byly jasné: upozorňování lékařů na katastrofální nedostatek vápníku ve výţivě dětí a mládeţe, který v pozdějším věku působí váţné zdravotní problémy, zejména s osteoporózou.“ [19] „Začátky nebyly jednoduché. Laktea hledala a získávala sponzory, nejrůznějšími informačními kanály šířila osvětu a propagovala zdravou výţivu dětí a mládeţe, organizovala celostátní i mezinárodní konference, soutěţe pro děti, lobovala za prosazení státních dotací a postupně zapojovala do projektu Školní mléko stále více škol.“ [19] „V září 1999 vstoupil do projektu stát a začal dotovat školní mléko pro ţáky prvních a druhých tříd, v září 2000 se dotace rozšířila i na ţáky třetích tříd a od ledna 2001 pak i na ţáky čtvrtých tříd. Od 6. 3. 2001 měli nárok na dotované
25
mléko a mléčné výrobky všichni ţáci plnící povinnou školní docházku. Zpočátku měly děti nárok na dvě krabičky dotovaného mléka týdně. Od září 2004 si dotované mléko a mléčné výrobky mohli kupovat ţáci všech tříd základních škol kaţdý vyučovací den, tedy pětkrát týdně. V souvislosti se vstupem naší země do EU se totiţ dotace zvýšily - část prostředků šla z rozpočtu Ministerstva zemědělství, druhá část pak z prostředků EU. Česká republika tak patřila mezi 64 zemí světa, které rozvíjejí program Školní mléko, dotovaný jak jednotlivými státy, tak fondy Evropské unie.“ [19]
4.2 Nařízení vlády „V srpnu 2008 rozhodla vláda ČR, ţe dotace z národních zdrojů nebudou na školní mléko a mléčné výrobky nadále poskytovány. Tím došlo k výrazné změně především v cenách výrobků, avšak díky dotacím EU a podpoře výrobců se podařilo o.p.s. Laktea nabídnout v září 2008 ţákům příznivou cenu. Navíc nárok na dotované mléko a jogurty kaţdý vyučovací den měli nejenom ţáci základních škol, ale nově i mateřských a středních škol.“ [19]
„Nařízení vlády č. 238/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 205/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obnovilo pro školní rok 2009/2010 národní podporu a rozšířilo sortiment mléčných výrobků s nárokem na národní podporu o další výrobky (ostatní kysané mléčné výrobky – ostatní ochucené jogurty, ostatní ochucená kysaná mléka, ostatní sýry, smetanový krém atd.).“ [18, str. 6] Tímto nařízením vlády ČR se vrací národní dotace pro mléčné produkty do škol. Od 1. 9. 2009 mají děti, ţáci i studenti nárok na 1 dotovaný mléčný výrobek (ochucená i neochucená mléka, ochucené jogurty, ochucená kysaná mléka, sýry, smetanový krém atd.). kaţdý vyučovací den nebo 5 výrobků za týden. [32]
26
„Ve školním roce 2008/2009 bylo do programu „Podpora spotřeby školního mléka” zapojeno šest mlékárenských subjektů, dodávajících mléčné výrobky do cca 2100 škol. Dvě mlékárny prováděly ve školách pro děti atraktivnější způsob distribuce mléčných výrobků – distribuci z mléčných automatů.“ [18, str. 6]
4.3 Základní informace Kapitola o základních informacích seznamuje o základních pravidlech, která musí být dodrţena pro moţnost čerpání dotací na školní mléko. Zahrnuje příjemce podpory, druhy podpor, dotované produkty a vymezuje moţné prodejce.
4.3.1 Příjemci podpory „Konečnými příjemci podpory jsou ţáci, kteří pravidelně navštěvují školy, které patří do jedné z těchto kategorií – mateřské školy/jiná předškolní zařízení, základní a střední školy nacházející se na území ČR a zapsané ve školském rejstříku. Ţáci mají nárok na podporované mléčné výrobky ve všech dnech, kdy probíhá školní výuka. Ţáci nemají na podporované mléčné výrobky nárok během pobytů v prázdninových táborech.“ [18, str. 8 ]
4.3.2 Druhy podpor V České
republice
jsou od roku 2004 na mléko a vybrané mléčné
výrobky poskytovány 2 druhy podpor: 1. evropská podpora – z finančních zdrojů Evropských společenství 2. národní podpora – z finančních zdrojů České republiky. [18]
27
4.3.3 Dotované produkty „Maximální
subvencované9
mnoţství
je
mnoţství
zpracovatelsky
upraveného mléka nebo mléčného výrobku přepočteného na ekvivalentní objem mléka na ţáka na vyučovací den, na které je poskytnuta podpora.“ [18, str. 8] „Aby nedošlo k překročení tohoto maximálního subvencovaného mnoţství jsou pro jednotlivé mléčné výrobky stanoveny objemové nebo hmotnostní limity. Nabídka dotovaných mléčných výrobků je přesně daná včetně cen ve Sbírce zákonů a nesmí přesáhnout objemové a hmotnostní limity“: [18, str. 9] 1. zpracovatelsky upravené mléko nebo kysaná mléka - 250 ml; 2. jogurt - 150 g; 3. ochucené a neochucené čerstvé a tavené sýry včetně tvarohů 80 - g; 4. ochucené a neochucené sýry ostatní - 30 g; 5. smetanový krém - 80 g. [20]
„U jednotlivých výrobků musí být uvedeno: - název výrobku; - označení výrobce; - charakteristika výrobku zahrnující zejména základní pouţité suroviny, přísady, základní pomocné přísady včetně případné ochucující sloţky, u které bude uveden podíl přidaného cukru v procentech; - údaje o fyzikálních a chemických vlastnostech výrobku, které musejí být v souladu s poţadavky stanovenými zákonem o potravinách a vyhláškou, doloţené protokolem vydaným akreditovanou laboratoří; - popis balení včetně charakteristiky pouţitého obalu (kaţdý výrobek musí být jednotlivě balen v obalu označeném nápisem „školní program”, coţ znamená, ţe tento výrobek není určen pro prodej v maloobchodní síti běţným spotřebitelům); - způsob distribuce včetně podmínek skladování.“ [18, str. 14] 9
subvencované – státem podporované [28, str. 757]
28
4.3.4 Kdo můţe dodávat podporované mléčné výrobky „PMV (podporované mléčné výrobky) můţe do škol příp. zařízení školního stravování dodávat pouze subjekt schválený Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF). O schválení pro dodávání PMV můţe v České republice poţádat: - dodavatel (výrobce, obchodník), který PMV dodává do škol příp. do zařízení školního stravování; - škola, tj. právnická osoba vykonávající činnost školy; - zřizovatel školy nebo zařízení školního stravování v rámci své působnosti; - subjekt, který jménem jedné nebo více škol nebo zařízení školního stravování nebo jejich zřizovatelů dodává PMV.“ [18, str. 10]
4.4 Poskytnutí podpory „Ţádost
o
poskytnutí
podpory
a
národní
podpory
lze
podat
za období: - od 1. ledna do 31. března kalendářního roku; - od 1. dubna do 30. června kalendářního roku; - od 1. září do 31. prosince kalendářního roku.“ [18, str. 23]
4.4.1 Jak podat ţádost o poskytnutí podpory „Poţádat o poskytnutí podpory a národní podpory je moţné písemně na formuláři SZIF. Správně vyplněná ţádost musí být podána nejpozději do posledního dne třetího měsíce po uplynutí období, na které se vztahuje. Například za období leden aţ březen lze podat ţádost do 30. června. Jestliţe je
29
tato časová lhůta překročena o méně neţ dva měsíce, podpora se vyplatí, ale krátí se: - o 5 % v případě překročení lhůty o méně neţ měsíc; - o 10 % v ostatních případech.“ [18, str. 23]
„Ţadatel o podpory je povinen zasílat SZIF do dvacátého dne kaţdého kalendářního měsíce na formuláři SZIF hlášení o dodávkách PMV do škol za předcházející měsíc, a to v listinné i elektronické podobě.“ [18, str. 24]
4.4.2 Součásti ţádosti „Součástí ţádosti o poskytnutí podpory a národní podpory musí být: - celkový přehled jednotlivých druhů dodávaných PMV za příslušné období a jejich mnoţství, včetně ceny kaţdého dodávaného PMV, počtu ţáků v jednotlivých školách, pro které
je ţádáno o poskytnutí podpory a
národní podpory, a počtu vyučovacích dnů v jednotlivých školách v příslušném období, a to v listinné i elektronické podobě; - doklady (faktury) o skutečně dodaném mnoţství jednotlivých PMV do škol, případně zařízení školního stravování, v průběhu příslušného období, které byly uhrazeny ke dni podání ţádosti o podpory SZIF; - seznam faktur, které byly předloţeny jako součást ţádosti o poskytnutí podpory a národní podpory za příslušné období.“ [18, str. 24 - 25]
4.4.3 Sazba podpory Seznam PMV rozdělených podle kategorií a sazby podpory pro jednotlivé PMV jsou uvedeny v tab. 7. Sazby národní podpory pro jednotlivé PMV stanovuje Ministerstvo zemědělství ČR. V tab. 8 je uvedena výše dotací z EU.
30
„Jestliţe jsou dodaná mnoţství PMV vyjádřena v litrech, k převodu na kilogramy se pouţije koeficient 1,03.“ [18, str. 28]
TAB. 7: SAZBY PODPORY PRO JEDNOTLIVÉ PMV PRO ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 [20]
Výrobek
sazba národní podpory v Kč/ks objem/hmotnost z mléčných 1 balení běţná distribuce automatů
mléko neochucené tepelně ošetřené mléko ochucené čokoládou nebo ovocnou šťávou
250 ml
3,20
4,30
250 ml
2,80
3,90
mléko ochucené ostatní
250 ml
4,00
5,10
jogurty ochucené
150 g
3,40
4,50
jogurty neochucené
150 g
4,20
5,30
250 ml
3,90
5,00
250 ml
5,00
6,10
30 g
4,20
5,30
80 g
5,40
6,50
80 g
4,00
5,10
výrobky na bázi kysaného mléka s ovocem výrobky na bázi kysaného mléka ostatní čerstvé a tavené sýry ochucené čerstvé a tavené sýry neochucené smetanový krém
Vyšší národní dotace na podporované mléčné výrobky při distribuci z mléčných automatů jsou z důvodu vyšší pořizovací ceny automatu a také protoţe jsou pro tuto formu distribuce mléka vyšší provozní náklady (pronájem místa, elektřina, údrţba atd.). [34]
31
TAB. 8: PODPORA Z EU [18, STR. 34]
Mléčný výrobek
kategorie objem/hmotnost sazba podpory mléčných výrobků 1 ks balení
tepelně ošetřené mléko tepelně ošetřené mléko ochucené ochucená a neochucená kysaná mléka s nejméně 90% mléka ochucená a neochucená kysaná mléka s nejméně 75% mléka čerstvé a tavené sýry sýr Grana Padano a sýr Parmigiano Reggiano sýry obsahující nejvýše 10% nemléčných látek
Ia)
250 ml
18,15€ /100 kg
Ib)
250 ml
18,15€ /100 kg
Ic)
250 ml
18,15€ /100 kg
II
150 ml
16,34€ /100 kg
III
80 g
54,45€ /100 kg
IV
80 g
163,14€ /100 kg
V
80 g
138,85€ /100 kg
„Přepočet částky podpory EU na koruny se provádí na základě reprezentativního přepočítávacího kurzu platného první den prvního měsíce příslušného období, na které se ţádost o poskytnutí podpory vztahuje.“ [18, str. 28]
4.5 Firmy realizující projekt Školní mléko Jiţ zmíněná firma Laktea, o.p.s. (administrující dodávky PMV do škol, případně zařízení školního stravování, firmám Madeta a.s. a Bohušovická mlékárna a.s.) není jedinou firmou, která se zabývá dotovaným mlékem do škol. Jak jiţ bylo zmíněné výše, v České republice je celkem 6 mlékáren zabývajících se výrobou Školního mléka. [18] V tab. 9 jsou uvedeny všechny mlékárny v ČR zabývající se dotovaným mlékem s konkrétní nabídkou produktů.
32
Název mlékárny
Polotučné mléko ochucené
Polotučné mléko neochucené
Jogurt ochucený ovocný
Jogurt ochucený ostatní
Kysané mléko ochucené
Čerstvé a tavené sýry
Smetanový krém
TAB. 9: MLÉKÁRNY DODÁVAJÍCÍ PMV [18, STR. 37]
Mlékárna Hlinsko s.r.o.
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
Bohušovická mlékárna, a.s.
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
Madeta a.s.
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ano
Polabské mlékárny a.s.
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
Ekomilk s.r.o.
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ne
Mlékárna Kunín a.s.
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ne
Z tabulky je patrné, ţe nejširší nabídku dotovaných mléčných produktů má Bohušovická mlékárna, a. s., Madeta a.s. a
Polabské mlékárny a.s. Naopak
nejméně mléčných výrobků nabízí Ekomilk s.r.o.
V tab. 10 jsou uvedeny dotované výrobky pro děti, ţáky a studenty firmy Laktea (zastupující Bohušovickou mlékárnu, a. s. a Madetu a.s.) s platností od 1. 9. 2010 včetně cen. TAB. 10: NABÍDKA DOTOVANÝCH VÝROBKŮ FIRMY LAKTEA [19] výrobek
mnoţství
cena
výrobek
mnoţství
cena
neochucené mléko ochucené mléko
250 ml
3 Kč 4 Kč
tvarohový krém
80 g
3,50 Kč
školní jogurt
150 g
250 ml
5 Kč
smetanový krém
80 g
80 g
3,50 Kč
3 - 4 Kč jogurtové mléko 4 Kč
ţervé Lipánek
33
5 Počet škol v ČR s nárokem na dotace Také si kladete otázku kolik je v České republice celkem škol a neznáte na ni odpověď? Následující tabulka (tab. 11) Vám ráda tuto otázku zodpoví. Pro výraznější porovnání je uvedena tab. 12 část následující tab. 13, aby byl zdůrazněn nezájem škol o mléčné dotace. TAB. 11: POČET ŠKOL V ČR [26] typ školy
počet škol
datum poslední aktualizace
mateřské školy
4719
25. června 2010
základní školy
4159
11. února 2011
střední školy
1467
24. února 2011
celkem škol
10 345
24. února 2011
TAB. 12: POČET ŠKOL ČERPAJÍCÍCH „MLÉČNÉ“ DOTACE [21] počet zapojených
školní rok
škol (průměr)
2004/2005
2 696
2005/2006
2 515
2006/2007
2 572
2007/2008
2 644
2008/2009
2 111
2009/2010
2 927
průměr
2 577
Dotované mléko vyuţívá v průměru jen 2 577 škol, tzn. pouze 24,9 % z celkového počtu mateřských, základních a středních škol v České republice.
34
5.1 Vyuţití dotací školami v jednotlivých školních letech Ačkoliv projekt Školní mléko funguje uţ od roku 1996, potřebné informace o tom v jak velkém mnoţství byl projekt ve svých počátcích vyuţíván10 nejsou dostupné. Podrobné údaje o čerpání dotovaného mléka se objevují teprve pro období září aţ prosinec 1999 na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Pro lepší přehlednost je vytvořena tabulka (tab. 13) čerpající právě z údajů SZIF, kde je vidět proměnlivost čerpání dotací v jednotlivých letech. Jedná se o průměrné hodnoty v průběhu celého příslušného školního roku. TAB. 13: MLÉČNÉ VÝROBKY V PROGRAMU „PODPORA SPOTŘEBY ŠKOLNÍHO MLÉKA“ [21]
období
počet počet počet nárok na nárok na zapojených zapojených dodaných národní podporu škol dětí balení podporu z EU (Kč) (průměr) (průměr) celkem (ks) (Kč)
Září aţ prosinec 1999
3 016
?
2 875 000
9 000 000
-
Rok 2000
2 882
?
9 694 000 29 000 000
-
Rok 2001
2 911
?
10 443 000 29 600 000
-
Šk. rok 2001/02
3 024
?
22 854 000 62 500 000
-
Šk. rok 2002/03
3 115
?
23 170 000 63 300 000
-
Šk. rok 2003/04
2 777
?
20 802 000 55 000 000 2 600 000
Šk. rok 2004/05
2 696
628 418
18 433 343 32 814 299 22 251 939
Šk. rok 2005/06
2 515
566 451
14 969 812 30 377 062 14 775 245
Šk. rok 2006/07
2 572
588 619
18 421 220 42 469 001 14 929 162
Šk. rok 2007/08
2 644
598 493
17 496 738 46 135 155 15 889 602
Šk. rok 2008/09
2 111
480 741
6 773 144
Šk. rok 2009/10
2 927
560 740
13 817 928 44 935 828 12 088 593
10
-
8 101 844
Od roku 1996 se dotace soustředily především na první a druhé třídy základních škol. Aţ od září 2004 si dotované mléko a mléčné výrobky mohli kupovat ţáci všech tříd základních škol kaţdý vyučovací den, tedy pětkrát týdně.
35
Z uvedené tabulky po příslušných početních úkonech vyplývá, ţe za celou dobu co fungují dotace z EU (tedy od roku 2004) připadá na jednoho zapojeného ţáka do projektu průměrně 26,3 balení dotovaného mléčného výrobku za celý školní rok. (Přitom školní rok bez víkendových dní, prázdnin a státních svátků trvá kolem 180 dní, tzn. nárok kaţdého dítěte na 180 mléčných dotovaných výrobků za rok). Jednotlivě na školy to vychází průměrně 5 815 balení dotovaných mléčných výrobků na rok pro celou zapojenou školu. Od srpna 2008 zrušila vláda ČR dotace z národních zdrojů na školní mléko a mléčné výrobky. Nárok na dotované mléko a jogurty kaţdý vyučovací den měli nejenom ţáci základních škol, ale nově i mateřských a středních škol. Přesto se počet škol ani ţáků čerpajících dotace nijak nezvýšil. Důvodem je pravděpodobně velká agenda se zaznamenáváním kdo, kdy a kolik mléka odebral a zda dodrţel předepsané mnoţství vztahující se na dotace. [19]
5.2 Administrace projektu Školní mléko Jedním z hlavních důvodů, proč se školy nechtějí zapojit do projektu, je přemíra papírování. Administrace projektu Školní mléko je v rámci běţného chodu školského zařízení velmi náročná a zatěţující. Škola je při čerpání dotace povinna evidovat, kdy si jaké dítě vzalo kolik mléka a zda někdo nečerpal dotaci nad rámec jemu určený. [32] Ve škole musí být člověk, který se bude o zásobování mléka starat. Je nutné dělat objednávky do jednotlivých firem s konkrétními poţadavky na dodání vybraných produktů a to je samozřejmě práce navíc. [19] Ještě z dob, kdy jsem byla já na základní škole mám v ţivé paměti, jak paní v bufetu musela přesně psát, který ţák si jaký den vyzvedl mléko a během 10-ti minutové přestávky nestihla prodávat další produkty ze svého sortimentu (bagety, brambůrky, zmrzliny…), na kterých by vydělala peníze do vlastní kapsy.
36
Celková organizace projektu byla spíš přítěţí, a tak jsme si levného mléka neuţívali dlouho... A právě proto se při rozšíření dotací i na mateřské a střední školy, objevila na scéně firma, která dopraví mléko k ţákům a ještě na sebe převezme všechny starosti spojené s jeho distribucí. Ve svých důsledcích pro školu zadarmo. [14] Jedná se vlastně o dvě firmy, které realizují prodej dotovaného školního mléka pomocí chlazených automatů. Automat – přesněji řečeno výdejní zařízení – je českým patentem. Bylo vyvinuto téměř na objednávku, aby zbavilo školy starostí. [14] První z firem se jmenuje COME – automaty s.r.o. a s nápojovými automaty přišla jako první. Aţ od roku 2008 se objevily firmy FILIP nt s.r.o. a itomat s.r.o., které nabízejí podobné sluţby jako COME – automaty s.r.o. Autoři projektu předpokládají, ţe kaţdá škola má zájem umoţnit dětem čerpat jejich nárok, a tak nabízejí jednoduché řešení, pro školu nezatěţující. [32] Rozdíl mezi těmito dvěma firmami je snad jen v tom, ţe zatímco v případě realizace projektu firmou COME – automaty s.r.o. disponují děti tzv. mléčnými kreditkami, které jsou vydávány ve škole zdarma a které mohou rodiče svému dítěti bezhotovostním způsobem nabít libovolnou částkou. Firmy FILIP nt s.r.o. a itomat s.r.o. realizují prodej mléka z automatu pomocí čipů, které se dají dobíjet bezhotovostně, ale také u pověřené osoby ve škole. Čip si kaţdé dítě koupí za vratnou zálohu 200 Kč a škola se musí zavázat k minimálnímu odběru čipů v počtu 300 ks. [27] [32]
5.3 Přínos automatů 1. Automat je chlazený, teplota uvnitř automatu se pohybuje v rozmezí 4 – 8 °C. Výrobky jsou v něm bezpečně uskladněny jako ve Vaší ledničce a k ţákům se dostává čerstvé mléko se všemi hodnotnými enzymy a vitamíny. 2. Automat vydává výrobky sám, není třeba ţádného pracovníka ze školy, který by se věnoval ruční distribuci.
37
3. Všechny automaty v České republice jsou mezi sebou on-line propojeny a eviduje se veškerý výdej pro potřeby SZIF, nároky na dotované výrobky a stav kreditu. [27] 4. „Počítač zabudovaný v automatu uţ sám potom na dálku firmu informuje, čím je třeba automat doplnit a jestli všechno funguje tak, jak má. [18] Škole tedy odpadá velká agenda s vyplňováním formulářů pro SZIF (škola vyplňuje pouze dvakrát ročně roční hlášení). Jediné poţadavky kladeny na školu jsou technické, a to ţe si škola zajistí k automatu přípojku elektrické energie a vody a také si musí určit pracovníka ve škole, který bude vydávat mléčné kreditky a čipy ţákům a v případě čipů je dobíjet za hotové. [32]
5.3.1 Automat firmy COME – automaty s.r.o. Firma COME – automaty s.r.o. spolupracuje s Mlékárnou Kunín a.s., která dodává do automatů mléčné výrobky (pouze mléko – neochucené nebo ochucené (vanilka, jahoda, kakao, káva – bez kofeinu)). V automatech jsou kromě mléčných výrobků nabízeny i další produkty, např. ovoce z projektu Ovoce do škol, cereální tyčinky Nutrend, pšeničné vločky ČokoMixx a ovocné svačinky Genuss Plus. Výhodou této firmy je, ţe se mléčné kreditky dají dobíjet pomocí SMS. [27] Obr. 1 názorně představuje výdejní automat firmy COME – automaty s.r.o.
obr. 1: Výdejní automat firmy COME – automaty s.r.o. [27]
38
„Automat navíc sám dokáţe sledovat lhůtu trvanlivosti jednotlivých výrobků a v případě jejího uplynutí výrobek nevydá. Tak je moţno garantovat, ţe jsou v automatech jen čerstvé výrobky.“ [27]
5.3.2 Automat firem FILIP nt s.r.o. a itomat s.r.o „Automat je nápojové a jídelní zařízení, které je vybaveno počítačovým programem. Výdejní zařízení je trojdílné (viz obr. 2). V 1. části jsou dotované mléčné výrobky, ve 2. části nápoje (9 druhů dţusů s vitamíny) a ve 3. části jsou ostatní nedotované produkty (cereální výrobky, oplatky, školní bagety, obloţené housky – máslo, sýr, zelenina, šunka - případně další po individuální dohodě se školou). Počítačový program zajišťuje bezhotovostní odběr veškerých produktů prostřednictvím čipů. Automat vyţaduje přípojku k internetu.“ [32]
obr. 2: Výdejní automat firem FILIP nt s.r.o. a itomat s.r.o. [32]
39
6 Diskuse Následující
kapitola
má
za
úkol
zhodnotit
probíhající
projekt
Ministerstvem zemědělství a mnou, jako nezávislým, ale nyní zasvěceným pozorovatelem, který se pokusí i o vizi do budoucnosti. Přiloţen je zde také článek zabývající se sloţením Školního mléka původně otištěný v Lidových novinách.
6.1 Hodnocení projektu Ministerstvem zemědělství z 15.12.2010 „Mezi školami v České republice je o program Školní mléko veliký zájem. Do projektu se zapojilo bezmála tři tisíce škol. Oproti předcházejícímu školnímu roku výrazně narostl počet škol zapojených do programu, a s tím se zvýšily i dodávky mléka a mléčných výrobků do škol. Při meziročním hodnocení školního roku 2009/2010 a školního roku 2008/2009 je patrný nárůst jak v zapojení škol do programu (o 38,7 %), tak i ve vyšších dodávkách mléka a mléčných výrobků do škol (o 104%).“ [31] Konkrétní čísla jsou uvedena v tab. 14.
TAB. 14: SROVNÁNÍ POSLEDNÍCH DVOU LET PROJEKTU DOTOVANÉHO MLÉKA [21] období
počet zapojených škol
dodaných výrobků v tis. ks
školní rok 2008/2009
2 111
6 773
školní rok 2009/2010
2 927
13 818
40
TAB. 15: PŘEHLED DODÁVEK MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ DO ŠKOL [31] počty dodaných balení v ks
leden – říjen 2009
leden – říjen 2010
571 862
977 984
5 067 391
6 622 419
jogurty ochucené ovocné
209 124
534 441
jogurty ochucené ostatní
15 217
160 185
366
105 535
420 761
2 426 598
-
26 052
6 284 721
10 853 214
polotučné mléko neochucené polotučné mléko ochucené
čerstvé a tavené sýry smetanový krém kysané mléko CELKEM
„Rostoucí zájem o program školního mléka ze strany škol i mateřských školek pokračoval i v dalším období, coţ dokládá hodnocení za leden aţ říjen 2010 v porovnání s lednem aţ říjnem 2009. Zvýšilo se zapojení škol do programu o 41 % na průměr zapojených škol 2 877. Dodávky podporovaných mléčných výrobků do škol se zvýšily o 72,7 % na 10 853 214 ks (za období leden aţ říjen). (tab. 15) „Čísla jasně vypovídají o úspěšnosti tohoto projektu. Pro producenty mléka je to vítaná doplňková cesta prodeje jejich výrobků, pro děti moţnost sáhnout po zdravém a čerstvém mléčném výrobku, kdykoliv dostanou chuť,“ ohodnotil výsledky projektu tehdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa.“ [31] „Vedle posílení zdraví dětí, které je bezesporu největším přínosem, vede program Školní mléko navíc i k dalšímu nezanedbatelnému efektu – výchově budoucích spotřebitelů mléka. A právě to má pro naše zemědělství a mlékárenský průmysl ten největší význam. Milióny čtvrtlitrových balení mléka se na celkové spotřebě výrazně neprojeví, ale dnešní vklad do výchovy spotřebitele, byť třeba ne právě ekonomicky výhodný, přinese své ovoce v budoucnu.“ [33]
41
6.2 Děti obětmi mléčné války „Proč mají děti pykat za to, ţe si Ministerstvo zemědělství neumí poradit s mléčnými přebytky? Akce Školní mléko řeší moţná potíţe producentů, avšak je přímým útokem na zdraví malých dětí. Odborníci se přou, zda je mléko pro dětský organismus nezbytné, nepotřebné, či dokonce škodlivé. V jednom jsou ale zajedno: plnotučné11, oslazené a obarvené mléko, které úřady školáčkům servírují, jim bezesporu neprospívá – stejně jako nejrůznější limonády. Školy se tváří, ţe mléčnými svačinami řeší pitný reţim. To je nesmysl. Mléko je výţiva, nikoliv nápoj. Ředitelé by udělali daleko lépe, kdyby na chodbách instalovali automaty na vodu. Jenţe ţádná vodařská lobby, jeţ by chtěla udat své přebytky, neexistuje. Takţe děti mají smůlu? Nejhorší je, ţe sponzoři lákají nic netušící školáky na dárky, aby tučného mléka s cukrem a barvivy vypily co nejvíce. Zvláštní způsob, jak si stát představuje výchovu školáků: místo aby je chránil, nutí jim nezdravé výrobky a podbízí se jak cenou, tak reklamou. Tak děti doplácejí na problémy dospělých.“ [13, str. 7]
6.3 Moje hodnocení projektu a vize do budoucna Ano. Odběr mléka školami se zvyšuje, ale jsou zmiňovaná čísla opravdu tak výrazná? Projekt dotovaného mléka stále vyuţívá jen necelá čtvrtina všech škol v republice (24,9 %). (V případě základních škol se jedná průměrně o 61,8 % škol.) Není to málo, kdyţ je to tak výhodné? Při hlubším prostudování podmínek není překvapivé, ţe školy tento projekt nerealizují. Většina škol povaţuje tyto dotace za „zbytečně náročné“ a není se jim co divit. Projekt dotovaného mléka 11
Dnes je do škol dodávané mléko polotučné. Slazené a barvené je však i nadále.
42
nerealizuje v mém rodném městě Třebíči jediná základní ani střední škola. A to jich máme celkem 17… Svůj podíl má jistě také neatraktivita mléka pro studenty středních škol. Na otázku, proč největší střední škola v Třebíči nevyuţívá tyto dotace, mi ředitel školy odpověděl: „Mléko? Kdyby teklo z automatu pivo, tak moţná, ale mléko?“ Ani poznámka o sloţení dotovaných výrobků, o kterém není nikde psáno, není k přehlíţení. Proč jsou tyto informace nedostupné? Kolik asi takové 250 ml jahodové mléko v krabičce obsahuje cukru? A jsou tato dotovaná mléka opravdu tak zdravá jak se píše? To je otázka k zamyšlení. Dle mého názoru je projekt smysluplný, ale své „mouchy“ jistě má, hlavně v organizaci. Jsem zvědavá, jestli aţ se za dva roky dostanu do zaměstnání bude organizace projektu jiná nebo vše zůstane při starém. Těţko předvídat, jak se bude tento projekt vyvíjet dál, ale nebudu se tajit svojí obavou o fungování Školního mléka nadále. Pokud se školy neuchýlí k řešení situace pomocí výdejních automatů, které v mnohém ulehčí práci, mám strach, aby tento projekt za 2 roky byl ještě aktuální.
43
7 Závěr „Program podpory potřeby školního mléka běţí v ČR od roku 1999 a celosvětově je do něj zapojeno cca 80 zemí. Podpora distribuce mléka ze strany EU existuje v různých obměnách jiţ více neţ 30 let. Ve školním roce 2008/2009 bylo ve školách v 25 členských státech distribuováno přes 300 tisíc tun mléka (včetně výrobků z něj), přičemţ Společenství přispělo cca 55 mil. EUR.„[31] Cílem této bakalářské práce bylo shrnout dostupné informace o mléce. Jedním z hlavních záměrů bylo zabývat se sloţením mléka a jeho vlivem na lidský, především dětský, organismus. Předmětem dalších stran se stal projekt Školní mléko v České republice, který je realizovaný jiţ od roku 199612. V práci jsou jednoduše a přehledně sepsány podmínky k udělení dotací a tím k realizaci projektu ve školách. Pro ucelený přehled byly pouţity konkrétní statistiky čerpání „mléčných dotací“ školami, které jsou dostupné na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu. Mojí snahou v této práci bylo najít důvody, proč se školy zapojují do projektu v tak malém mnoţství. Dle mého názoru je číslo 26,3 balení dotovaných výrobků na zapojeného ţáka za školní rok ţalostně malé číslo, ačkoliv se Ministerstvo zemědělství tváří spokojeně...
12
1996-1999 projekt probíhal bez dotací, aţ od roku 1999 se na jeho dotaci podílí stát
44
Seznam pouţitých tabulek tab. 1: Obsah hlavních minerálních látek v mléce [7, str. 16] tab. 2: Sloţení mléka nejen hospodářských zvířat [12, str. 417] tab. 3: Porovnání kravského mléka s jeho alternativami [24] tab. 4.: Doporučené denní mnoţství mléka [6, str. 36] tab. 5: Podíl vápníku v jednotlivých potravinách [6, str. 37] tab. 6: Doporučená denní dávka vápníku pro obyvatele [6, str. 37] tab. 7: Sazby podpory pro jednotlivé PMV pro školní rok 2009/2010 [20] tab. 8: Podpora z EU [18, str. 34] tab. 9: Mlékárny dodávající PMV [18, str. 37] tab. 10: Nabídka dotovaných výrobků firmy Laktea [19] tab. 11: Počet škol v ČR [26] tab. 12: Počet škol čerpajících „mléčné“ dotace [21] tab. 13: Mléčné výrobky v programu „Podpora spotřeby Školního mléka“ [21] tab. 14: Srovnání posledních dvou let projektu dotovaného mléka [21] tab. 15: Přehled dodávek mléka a mléčných výrobků do škol [31]
Seznam pouţitých obrázků obr. 1: Výdejní automat firmy COME – automaty s.r.o. [27] obr. 2: Výdejní automat firem FILIP nt s.r.o. a itomat s.r.o. [32]
45
Seznam pouţité literatury [1] BIELER, Henry G. Jídlo - tvůj nejlepší lék. Český Těšín : Gallant, 1990. 142 s. [2] FAJKUSOVÁ, Kristýna. Je mléko vhodné a zdravé pro dospělého člověka? [Bakalářská práce] Brno: LF MU, 2009. 73 s. [3] FOŘT, Petr. Moderní výživa pro děti. Praha : Metramedia, 2000. 240 s. ISBN 80-238-5498-4. [4] FRAŇKOVÁ, Slávka; ODEHNAL, Jiří; PAŘÍZKOVÁ, Jana. Výživa a vývoj osobnosti dítěte. Praha : HZ Editio spol. s. r. o., 2000. 198 s. ISBN 80-86009-327. [5] KOLAŘÍKOVÁ, Jana. Potraviny a výživa 1.díl : Učebnice pro střední odborná učiliště. Probulov : Vydavatelství Orlík, 1994. 162 s. [6] KUČERA, Jiří. Význam mléka a mléčných výrobků ve výživě [Bakalářská práce] Brno : FSpS MU, 2008. 67 s. [7] KUČERA, Jiří. Mléko a mléčné výrobky ve stravě dětí základních škol. [Diplomová práce] Brno: FSpS MU, 2010. 85 s. [8] LINHARTOVÁ, Libuše. Zdraví, sílu najdeš v sýru! [Bakalářská práce] Brno: LF MU, 2007, 59 s. [9] MATOUŠEK, Jiří. Současné legislativní poţadavky na komoditu mléko. Agrární www portál [online]. 18.5.2000, [cit. 2011-03-21]. Dostupný z WWW:
.
46
[10] MINDELL, Earl. Jídlo jako lék. Frýdek-Místek : Alpress, s. r. o., 1996. 364 s. ISBN 80-85975-55-6. [11] ROZHOŇOVÁ, Ilona. Mléko - pít či nepít? [online]. 2007-01-25 [cit. 201011-26]. Mléko - pít či nepít?. Dostupné z WWW: . [12] SOVA, Zdeněk a kolektiv. Fyziologie hospodářských zvířat. Praha : Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1981. 512 s. [13] SCHMARCZ, Martin. Děti obětmi mléčné války. Mlékařské listy Zpravodaj. 1999, 55, s. 7. [14] ŠTEFFLOVÁ, Jaroslava. Školní mléko bez starostí. Učitelské noviny. 44/2009, s. 16-17. [15] ŠVARCBERK, Jaroslav. Příručka pro dojiče. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1977. 223 s. [16] TEPLÝ, Miloš a kolektiv. Mléko a jeho produkce k průmyslovému zpracování. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1979. 376 s. [17] Potraviny a výživa [online]. 2008-01-01 [cit. 2010-11-26]. Výuka předmětu Potraviny a výţiva uţitím ICT. Dostupné z WWW: . [18] SZIF. Podpora spotřeby školního mléka : Příručka pro žadatele o podpory, školy i rodiče. Praha: SZIF - Státní zemědělský intervenční fond, 2010. 46 s. [19] Školní mléko / Laktea o.p.s. [online]. 1996-08-26 [cit. 2010-11-26]. Školní mléko. Dostupné z WWW: .
47
[20] Zákony na webu [online]. 2009-07-20 [cit. 2010-12-02]. Zákony na webu: Sbírka zákonů. Dostupné z WWW: . [21] SZIF.CZ Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2004-2010 [cit. 201011-26]. Podpora spotřeby školního mléka. Dostupné z WWW: <www.szif.cz>. [22] Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. Cholesterol - Wikipedie. Dostupné z WWW: . [23] Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. In vitro - Wikipedie. Dostupné z WWW: . [24] PPL racio & bio potraviny [online]. 2006 [cit. 2011-03-10]. Kravské mléko a jeho alternativy. Dostupné z WWW: . [25] Vitarian.cz [online]. 2003-12-23 [cit. 2010-11-26]. Mléčné výrobky I. Dostupné z WW:. [26] Quattro cz [online]. 2002-2011 [cit. 2011-02-28]. Databáze škol. Dostupné z WWW: . [27] Happy snack [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Podporujeme zdravou výţivu. Dostupné z WWW: . [28] Nový akademický slovník cizích slov. 1. vydání. Český Těšín : Akademie věd České republiky, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. [29] Potřebují děti mléko?. Zpravodaje OHS Svitavy [online]. 1/2001 [cit. 201103-21]. Dostupný z WWW: .
48
[30] ABZ.cz: Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/. [31] Zájem o program Školní mléko se razantně zvýšil. Tiskové zprávy Ministerstva zemědělství [online]. 15.12.2010, [cit. 2011-03-23]. Dostupný z WWW:. [32] Mléko do škol [online]. 2009 [cit. 2010-10-15]. Mléko do škol. Dostupné z WWW: <www.mlekodoskol.cz>. [33] Se školním mlékem na Zemi ţivitelce. Mlékárenské listy - Zpravodaj. 2004, 86, s. 33. [34] emailová odpověď ze dne 28.3.2011 od Ing. Boţeny Salamánkové ze SZIF, referentka oddělení podpory spotřeby mléčných výrobků
49
Resumé Bakalářská práce na téma Dotované mléko ve školách popisuje důleţitost mléka pro dětský organismus. První část se zabývá sloţením mléka. Mléko a mléčné výrobky jsou dokonalou potravinou obsahující bílkoviny, vápník, laktózu, minerální látky, vitamíny a jiné sloţky. Dále práce řeší vliv mléka na lidský organismus, jeho klady a zápory. Druhá část je zaměřena na projekt dotovaného mléka do škol, podmínkami realizace projektu a následně vyuţíváním tohoto dotovaného programu v České republice. V práci nechybí ani zhodnocení projektu Školní mléko a moje vize do budoucnosti. Práce je teoreticky zaměřená. Hlavním cílem bylo poukázat na důleţitost mléka ve výţivě. Za pomoci statistických údajů práce přibliţuje a hodnotí probíhající projekt Školní mléko.
Bachelor thesis Subsidised milk at schools describing the importance of milk for the child's body. The first part deals with the composition of milk. Milk and dairy products are a perfect food that contains protein, calcium, lactose, minerals, vitamins and other components. Work also addresses the effect of milk on the human body, its positives and cons. The second part focuses on a project subsidized school milk and the conditions of the project and then utilization subsidized program in Czech Republic. In the work don't missing evaluation of school milk project and my vision for the future. The work is theoretically based. The main aim was to highlight the importance of milk in the nutrition. With the help of statistical data the paper outlines and assesses the ongoing project of school milk.
50
