ING. ARCH. MIRIAM BLAŽKOVÁ
DOTČENÉ ORGÁNY V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ
ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁN VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ REGULAČNÍ PLÁN ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (dále jen rozhodnutí o umístění stavby) rozhodnutí o změně využití území rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (dále jen rozhodnutí o změně stavby) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků rozhodnutí o ochranném pásmu ÚZEMNÍ SOUHLAS VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA
Stav k 1.1.2007
III. VYDÁNÍ
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE
BRNO 2007
3
OBSAH strana Úvodní slovo ……………………………….………..………………………………………………...………..
7
OBECNÁ ČÁST Dotčené orgány (DO) - pojem ……………………………………………………………… ……………..…
9
Koordinované stanovisko, koordinované závazné stanovisko …..……………………… ………………
10
Nástroje územního plánování ..………………………………..…...…………………………………….……
15
Územně plánovací podklady ..………………………………....……………….……………………….
15
Politika územního rozvoje ..………………………………..…..………………………………………...
16
Územně plánovací dokumentace …………………………...……………..……………………………
16
Územní rozhodnutí ………………………………………………………………………………………..
19
Územní souhlas ..………………………………..……….………………………..……….……………..
19
Veřejnoprávní smlouva …………………...……………………..………………………………………..
19
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci .…..………………....….……..
19
Ochrana veřejných zájmů a součinnost správních orgánů …..………………....…..…….......................
20
Posuzování vlivů na životní prostředí ………….………….……………..…………..……..……….………
20
Řešení rozporů ve stanoviscích DO …………………….………….…..……………………..…….………
20
DO V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Zásady územního rozvoje ……………………………….……………...………………………..…...………
27
Územní plán (vymezení zastavěného území) ……...…………………………………………..…….….…
57
Regulační plán ………………………………………………………………………..…...……..……………
89
Rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (územní souhlas, veřejnoprávní smlouva) Rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (územní souhlas, veřejnoprávní smlouva) Rozhodnutí o ochranném pásmu …………………………...……………..…………….…………..………
121
Rozhodnutí o změně využití území (územní souhlas, veřejnoprávní smlouva) ………..……..…..……
165
Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků ……...…………………..………...………………....….…
203
5
OBECNÁ ČÁST DOTČENÉ ORGÁNY V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „SZ“ zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále jen „SŘ“ podle vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Dotčené orgány (dále jen „DO“)
§ 4 SZ
Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s DO chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány, jimž zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů, jsou zejména v oblastech: 01 ochrana životního prostředí,
13 doprava drážní,
02 ochrana přírody a krajiny,
14 doprava letecká,
03 ochrana vod,
15 doprava vodní,
04 ochrana ovzduší,
16 energetika,
05 ochrana zemědělského půdního fondu,
17 využívání jaderné energie a ionizujícího záření,
06 ochrana lesa,
18 obrana státu,
07 ochrana ložisek nerostných surovin,
19 civilní ochrana,
08 odpadové hospodářství,
20 požární ochrana,
09 ochrana veřejného zdraví,
21 pozemkové úpravy, (jen u ÚPD)
10 veterinární péče,
22 elektronické komunikace, (u ÚPD ne)
11 památková péče,
23 bezpečnost státu, (u ÚPD ne)
12 doprava na pozemních komunikacích,
24 bezpečnost práce. (u ÚPD ne)
Pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, DO vydávají stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Průlomovou úpravu představují nové principy součinnosti s DO ve vazbě na nový správní řád. Podle něj jsou DO správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska, které není samostatným rozhodnutím ve správním řízení (nestanoví-li tyto zvláštní právní předpisy jinak) a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Tato nová koncepce v komunikaci s DO vyplývá i z principu, který je zakotven v § 149 správního řádu, tj. využívání institutu závazného stanoviska jako podkladového stanoviska pro finální rozhodování správních úřadů. Správní orgány, které jsou příslušné k vydání závazného stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou dotčenými orgány ve smyslu ustanovení § 136 správního řádu. K naplnění záměru přispívá i tzv. změnový zákon (zákon č. 186/2006 Sb.), který pro potřebnou implementaci nového stavebního zákona novelizuje 51 souvisících zákonů. Mezi novými principy součinnosti dotčených orgánů je princip kontinuity, podle kterého jsou dotčené orgány vázány svým stanoviskem vydaným v předchozích etapách a mohou je měnit pouze při změně podmínek v území. DO mají právo podat podnět k zahájení přezkumného řízení (§ 136 odst. 4 SŘ) a mohou kontrolovat podmínky, které stanovily ve svých stanoviscích nebo závazných stanoviscích, a to v případě, že byly zahrnuty do výrokové části rozhodnutí nebo opatření obecné povahy (územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území) vydaného podle stavebního zákona (§ 4 odst. 5 SZ). 9
Postavení DO mají územní samosprávné celky, jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu. § 136 odst. 2 SŘ Obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jako „úřady územního plánování“, jsou DO v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydávají územní rozhodnutí; jsou DO v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území. Tuto působnost vykonávají jako působnost přenesenou. Krajské úřady, také v přenesené působnosti, jsou DO v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností; jsou DO v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí
KOORDINOVANÉ STANOVISKO, KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO
§ 4 odst. 6 SZ
V návaznosti na institut závazného stanoviska upravil nový stavební zákon v ustanovení § 4 odst. 6 koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící k racionalizaci a zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního zákona. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko je úkon učiněný DO příslušným na základě několika zvláštních zákonů k téže věci. Může být vydáno k podkladu, který je vyžadován pro příslušné řízení. Jako podklad pro koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko, které slouží k provázání všech uplatňovaných požadavků k dané věci, jsou jednotlivá podmiňující stanoviska nebo závazná stanoviska. Vydávání koordinovaných stanovisek i koordinovaných závazných stanovisek připadá v úvahu u všech správních orgánů s působností DO, tzn. jak u orgánů výkonné moci, ať už se jedná o ministerstva nebo jiné správní úřady, tak u orgánů územní samosprávy, tj. u orgánů obcí a u orgánů krajů (při výkonu přenesené působnosti). U každého správního orgánu je postup při vydávání koordinovaného závazného stanoviska determinován jeho charakterem a organizační strukturou. Koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko se vydává na základě žádosti (§ 4 odst. 2 SŘ). Nevede se řízení. Zákonná lhůta pro vydání není stanovena; dle § 6 odst. 1 SŘ musí být věc vyřízena v přiměřené lhůtě, přičemž obecná přiměřená lhůta činí 30 dnů + prodloužení při místním šetření. Vydání koordinovaného stanovisek nebo koordinovaného závazného stanoviska zajišťuje „příslušný koordinátor“, což může být organizační složka nebo příslušný útvar pověřený k této činnosti podle vnitřního předpisu (organizačního řádu). V následujících 4 tabulkách je uveden přehled dotčených orgánů při pořizování územně plánovací dokumentace – zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a při územním řízení. Z těchto tabulek je přehledné, kdy by mohlo být použito koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko.
10
11
12
13
14
NÁSTROJE ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Základními nástroji územního plánování jsou: územně plánovací podklady: územně analytické podklady, územní studie, politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace: zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, vymezení zastavěného území, územní rozhodnutí: rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“), rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území (dále jen „rozhodnutí o změně stavby“), rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, rozhodnutí o ochranném pásmu, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva, územní opatření o stavební uzávěře, územní opatření o asanaci území.
Územně plánovací podklady Územně analytické podklady Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (dále jen „rozbor udržitelného rozvoje území“). § 26 odst. 1 SZ
Územně analytické podklady se pořizují pro území kraje a obce s rozšířenou působností pro její správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. § 27 odst. 1 SZ
Územní studie
§ 30 SZ
Územní studie obdobnou funkci, jakou plnily urbanistická studie, územní generel nebo územní prognóza, pořizované podle zákona č. 50/1976 Sb. Územní studií lze navrhovat, prověřovat a posuzovat jakékoliv změny v území bez formálních náležitostí, které jsou vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace. Územní studie bude zpravidla pořizována pro ověření možností využití řešeného území (např. zastavitelné nebo přestavbové plochy, části nezastavěného území z hlediska komplexního řešení krajiny), pro prověření územních podmínek ochrany hodnot území nebo pro prověření řešení vybraných problémů (dopravního řešení, technické infrastruktury, umístění občanské vybavenosti, zeleně, územního systému ekologické stability apod.). Pořizovatel pořizuje územní studii z vlastního nebo jiného podnětu. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatelem územní studie může být úřad územního plánování, a to nejen pro území své obce, ale na žádost obce ve svém správním obvodu i pro její území. Obecní úřady ostatních obcí mohou pořizovat územní studii, jen pokud zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Pořizovatelem může být i krajský úřad a ministerstvo v rozsahu potřebném pro pořizování politiky územního rozvoje. Pro území vojenských újezdů pořizuje územní studii újezdní úřad a v případě potřeby ji projedná Ministerstvo obrany. Územní studie se vždy pořizuje v přenesené působnosti. 15
Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje (PÚR) je nový celostátní nástroj územního plánování, který pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji v souladu s novým stavebním zákonem. PÚR určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. V PÚR se rovněž vymezují oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a dále stejně významné oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy a koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy se stanovují kritéria a podmínky pro rozhodování o možnostech změn v jejich využití. V souladu s novým stavebním zákonem je PÚR základním podkladovým a závazným materiálem pro pořizování územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území: Ministerstvo pro místní rozvoj posoudí návrh zásad územního rozvoje z hlediska souladu s PÚR; § 38 odst. 2 SZ
Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména s PÚR; § 40 odst. 1 písm. a) SZ
Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zda-li nejsou v rozporu s PÚR; § 41 odst. 2 SZ
Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska souladu s PÚR; § 51 odst. 2 písm. b) SZ
Pořizovatel přezkoumá soulad návrhu územního plánu s PÚR; § 53 odst. 4 písm. a) SZ
Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s PÚR; § 54 odst. 2 SZ
Obec je povinna uvést do souladu územní plán s PÚR; § 54 odst. 5 SZ
Kraj je povinen uvést do souladu regulační plán s PÚR. § 71 odst. 4 SZ
Vztah Politiky územního rozvoje k dotčeným orgánům: Návrh PÚR zasílá Ministerstvo pro místní rozvoj ministerstvům, jiným ústředním správním úřadům a krajům, které mohou uplatnit svá stanoviska do 90 dnů po obdržení návrhu PÚR (§ 33 odst. 3 SZ). Tyto obesílané instituce svými stanovisky plní postavení dotčených orgánů. Tento proces proběhne nejdříve do 2 let ode dne nabytí účinnosti nového stavebního zákona (§ 186 SZ) a posléze každé 4 roky (§ 35 SZ). V rámci kraje projednává návrh PÚR i rada kraje, která uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu PÚR (§ 7 odst. 3 písm. a) SZ, též v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, § 136 odst. 2).
Územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Součinnost pořizovatele s DO v jednotlivých etapách pořizování:
Zásady územního rozvoje 1. návrh
§ 37 odst. 1, § 39 odst. 1, 2, 5 SZ
Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad územního rozvoje jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání. K veřejnému projednání přizve krajský úřad jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen "dotčené obce") a zástupce veřejnosti. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a sou16
časně musí vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám obce v řešeném území a obcí sousedící a zástupců veřejnosti. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení PÚR, se nepřihlíží. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. 2. aktualizace vydaných zásad územního rozvoje
§ 42 odst. 1 SZ
Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.
Územní plán 1. zadání ÚP
§ 47 odst. 2 SZ
Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu. K požadavkům dotčených orgánů, krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí uplatněných po uvedené lhůtě se nepřihlíží. 2. koncept ÚP – pokud se zpracovává, jinak je nepovinné
§ 47 odst. 3 SZ
Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do 15 dnů ode dne veřejného projednání. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. 3. návrh ÚP
§ 50 odst. 2 SZ
Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožní uvedeným orgánům nahlížet do návrhu územního plánu. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí. 4. řízení o ÚP
§ 52 odst. 1, 3, 4 SZ
O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání své stanovisko k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu územního plánu, posoudí se a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. 5. vyhodnocování ÚP a jeho změny
§ 55 odst. 1 SZ
Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. 17
Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí, nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní o požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Vymezení zastavěného území
§ 59 odst. 3, 4, § 60 odst. 4 SZ
Není-li vydán územní plán, může obec požádat o pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování. Vymezení zastavěného území se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Úřad územního plánování do 60 dnů od obdržení žádosti a příslušných mapových podkladů navrhne vymezení zastavěného území a svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska do 30 dnů ode dne místního šetření, jinak se k nim nepřihlíží. Dojde-li na základě řízení ke změně návrhu, projedná úřad územního plánování tuto změnu s dotčenou obcí a dotčenými orgány na místním šetření; konání místního šetření oznámí nejméně 15 dnů předem. O projednání sepíše zápis, ve kterém dotčené orgány mohou uplatnit svá stanoviska; k později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu, který toto zastavěné území převzal. Vymezení zastavěného území nelze změnit v přezkumném řízení podle správního řádu.
Regulační plán (dále jen „RP“) Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu v zastavěném území územní rozhodnutí a může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Regulační plán se vydává se z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu. A. Pořízení RP z podnětu 1. návrh zadání RP
§ 64 odst. 2, 3, § 73 odst. 1 SZ
Pořizovatel zašle návrh zadání dotčeným orgánům. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah zadání vyplývající z právních předpisů. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží. Při posouzení vlivů RP na životní prostředí zašle pořizovatel oznámení záměru k vyjádření dotčeným orgánům spolu s návrhem zadání. 2. návrh RP
§ 65 odst. 2 SZ
Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu RP jednotlivě dotčeným orgánům a obci, pro niž regulační plán pořizuje, a to nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Po tuto dobu umožní dotčeným orgánům nahlížet do návrhu RP. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis (z.č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP), nebo doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis, zajistí pořizovatel též příslušné rozhodnutí. B. Pořízení RP na žádost
§ 66 odst. 3, § 67 odst. 1, 6, § 71 odst. 2 SZ
K žádosti žadatel připojí stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, včetně stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud záměr řešený RP toto posouzení vyžaduje a návrh RP upravený na základě stanovisek dotčených orgánů. O návrhu RP projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro niž se RP pořizuje, které pořizovatel vyrozumí o jeho konání jednotlivě nejméně 30 dnů předem. Stanoviska dotčených orgánů k němu lze uplatnit nejpozději při veřejném projednání; k později uplatněným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
18
Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu RP, koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů a obce, pro jejíž území je RP pořizován. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. Při změně RP se postupuje přiměřeně jak uvedeno výše.
Územní rozhodnutí
§ 76 odst. 1, § 77 odst. 1, § 78 odst. 3, § 86 odst. 2 b), § 87 odst. 1, § 89 odst. 1 § 95 odst. 1, SZ
Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí. Stavební úřad může rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení. Územním rozhodnutím je rozhodnutí o: - umístění stavby, - změně využití území, - změně stavby, - dělení nebo scelování pozemků, - ochranném pásmu. Žádost o vydání ÚR obsahuje m.j. rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejde-li o koordinované závazné stanovisko vydané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání, je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě; konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dnů předem. Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení dotčeným orgánům jednotlivě. Závazná stanoviska dotčených orgánů musí být uplatněna nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží.
Územní souhlas
§ 96 odst. 1 SZ
Místo územního rozhodnutí (o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby, v některých případech o dělení nebo scelování pozemků) může stavební úřad vydat územní souhlas. Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.
Veřejnoprávní smlouva
§ 78 odst. 3 SZ
Se souhlasem dotčeného orgánu stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu, která nahradí územního rozhodnutí o umístění stavby, o změně využití území a o změně stavby) rozhodnutí, a to za podmínek podle § 161 až 168 správního řádu.
Územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území
§ 98 odst. 2 SZ
Územní opatření o stavební uzávěře i o asanaci území se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území se písemně projednává s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne obdržení návrhu. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. S dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, musí být návrh územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území dohodnut. 19
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ Tato problematika je ve stavebním zákoně ošetřena zejména v § 175 odst. 1 a 2. V územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska. Vymezená území oznámí pořizovatelům územně analytických podkladů a stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí. Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra mohou v územích vymezených podle odst. 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby. Náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 písm. c), odst. 2, § 36 odst. 1, § 37 odst. 5, § 40 odst. 2 písm. c), § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 50 odst. 4, § 53 odst. 5 písm. c), § 55 odst. 1, § 65 odst. 1 písm. b), § 66 odst. 3 písm. a), § 72, § 73 odst. 4, 5, § 74, § 75, § 91 odst. 1, 3 SZ
Součástí politiky územního rozvoje, stejně tak jako územně plánovací dokumentace, je její vyhodnocení z hlediska vlivu na udržitelný rozvoj, včetně vyhodnocení vlivu na životní prostředí, které je prováděno postupem podle stavebního zákona. Pořizování regulačního plánu se spojuje s postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad. V tomto případě se postupuje podle zvláštního právního předpisu a stavebního zákona. Územní řízení se spojuje s vybranými postupy při posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu11) v případě, že příslušným úřadem je krajský úřad a varianty řešení záměru z hlediska umístění se nezpracovávají. V tomto případě se postupuje podle zákona upravujícího posuzování vlivů na životní prostředí a tohoto zákona. Zcela novým prvkem je úprava možného spojení územního řízení s posuzováním vlivu na životní prostředí v zákonem stanovených případech a nové prvky obsahuje i požadavek na výrok územního rozhodnutí, jeho platnost a možnosti změny nebo zrušení územního rozhodnutí. Zcela nová je působnost krajského úřadu jako dotčeného orgánu v územním řízení, které se dotýká více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, a v případech, kdy záměry vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí [§ 7 odst. 1 písm. c) a d)]. __________________________________ 11)
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
ŘEŠENÍ ROZPORŮ VE STANOVISCÍCH DOTČENÝCH ORGÁNŮ Orgány územního plánování a stavební úřady projednávají protichůdná stanoviska nebo protichůdná závazná stanoviska DO. Dojde-li k rozporu mezi příslušnými orgány podle tohoto zákona a DO, jakož i mezi DO navzájem, postupuje se podle správního řádu. § 4 odst. 7 SZ Při řešení rozporů týkajících se řešení otázky, jež je předmětem rozhodování, se postupuje přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost s tím, že v případě bezvýslednosti dohodovacího řízení musí být zpráva o jeho průběhu spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů ústředním správním úřadem, na jehož návrh bylo dohodovací řízení zahájeno, bez zbytečného odkladu předložena k řešení vládě. Ustanovení § 133 odst. 6 platí obdobně. § 136 odst. 6 SŘ Z uvedených ustanovení vyplývá, že rozpory mohou být řešeny v těchto úrovních: 1. Dohoda na úrovni SÚ, který vede řízení. 2. Nedojde-li k dohodě, řeší rozpor dohodou nadřízené orgány . 3. Nedojde-li ani tady k dohodě, předkládá se rozpor vládě, přičemž musí být zpráva o průběhu dohodovacího řízení spolu s návrhy jednotlivých ústředních správních úřadů předložena příslušným ministerstvem. Samostatnou problematiku představuje řešení rozporů v případě vydávání koordinovaného závazného stanoviska. Ustanovení § 4 odst. 6 stavebního zákona předpokládá situaci, kdy koordinované stanovisko nebo koordinované závazné stanovisko nelze vydat, a to v případě, jsou-li požadavky na ochranu dotčených veřejných zájmů v rozporu. Rozpor může nastat jednak meritorní – zásadní z hlediska souhlasu nebo nesouhlasu se záměrem, nebo podmíněný – vyplývající z podmínek stanovených příslušným dotčeným orgánem 20
podle zvláštního zákona. Rozpory bude řešit starosta jako vedoucí obecního úřadu a ředitel krajského úřadu jako jeho vedoucí. Při řešení rozporů je možná volba 3 postupů, přičemž volba některého z těchto postupů bude záviset od charakteru rozporu v konkrétním případě: 1. Vydání samostatných závazných stanovisek podle jednotlivých zvláštních zákonů. 2. Vydání koordinovaného závazného stanoviska „nerozporných“ veřejných zájmů + zvlášť „rozporné“ závazné stanovisko. 3. Vydání „negativního“ koordinovaného závazného stanoviska.
21
