Dotazník z výzkumné studie "Career Guidance in Europe's Public Employment Services" (2005)

Institut trhu práce – podpůrný systém služeb zaměstnanosti

Dotazník z výzkumné studie "Career Guidance in Europe's Public Employment Services" (2005) 1. Poradenské služby 1.1

Dopište druhy aktivit na Vašem ÚP, které lze považovat za služba profesního poradenství:1 - sběr a inovace informací o vzdělávací nabídce, trhu práce, profesích, zaměstnavatelích .... - poskytování těchto informací ... žákům, studentům, jejich rodičům, uchazečům o zaměstnání, zájemcům o zaměstnání, zaměstnavatelům ... - individuální konzultace / poradenství ... pro ... - skupinové poradenství ... pro ... - sestavování individuálních akčních plánů vedoucích k získání zaměstnání - testování profesních zájmů - poskytování poradenských služeb u zaměstnavatelů - pomoc zaměstnavatelům při výběru zaměstnanců - spolupráce s výchovnými poradci Při každém úřadu práce (v ČR je 78 úřadů práce) je zřízen útvar poradenství, který má široký záběr svých činností. Zejména se jedná o pomoc klientům při jejich osobních a sociálních problémech souvisejících s nezaměstnaností nebo jinými těžkostmi při vstupu na trh práce. Součástí poradenské činnosti bývají i psychologická vyšetření. Poradci podávají také informace např. o záležitostech hmotného zabezpečení, o možnostech zaměstnání v zahraničí či naopak o možnostech zaměstnávání cizinců v ČR apod. Útvar poradenství bývá často spojený s útvarem rekvalifikací, protože v případech změny povolání jsou často poskytovány poradenské služby. Poradenský útvar úzce spolupracuje také s dalšími útvary úřadu práce - především s útvarem zprostředkování a s útvarem analýz trhu práce. Rovněž realizuje tzv. Job kluby (=forma skupinového poradenství) zaměřené zejména na nácvik dovedností k efektivnímu vyhledávání zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných nebo jinak obtížně umístitelných občanů na trhu práce. Poradenské služby mohou mít různou formu - od základních rad a informací až po odborné speciální poradenství zaměřené na řešení složitých problémů, které se mohou člověku na jeho profesní dráze přihodit. Patří sem také psychologická vyšetření, jejichž cílem je poznat schopnosti a vlastnosti klienta, jeho osobnostní předpoklady pro vykonávání určitého povolání či pro úspěšné absolvování určitého druhu vzdělávání.

1

Profesní poradenství jsou služby asistence osobám jakéhokoliv věku a v jakékoliv životní situaci, kdy se rozhodují o práci, vzdělání a výcviku a kdy řeší potíže při zvládání. kariéry. Služba může být poskytována individuálně, nebo skupinově, prezenčně, nebo distančně. Zahrnuje pracovní umístění, informace o nabídkách práce, posuzovací a sebe-posuzovací nástroje, poradenské rozhovory, profesní vzdělávání a programy profesního vedení (postupu), programy hledání práce a tranzitní programy. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 1/12


Některé poradenské služby poskytuje úřad práce speciálně pro určité skupiny mládeže nebo dospělých, které jsou proti většině ostatních nějak znevýhodněni. Jsou to např. čerství absolventi škol, lidé bez vzdělání, uprchlíci ze zahraničí, občané propuštění z vězení, zdravotně postižení, starší lidé, občané s nízkým sociokulturním zázemím apod. Poradenství je poskytováno též v některých otázkách právních či v problémech souvisejících se zahájením soukromého podnikání. Dále pracuje při každém poradenském útvaru tzv. Informační a poradenské středisko (IPS), které je zaměřeno speciálně na volbu povolání a to především pro mládež. Jeho cílem je umožnit klientům, zejména dětem základních a středních škol, využívat samostatně maximum informací, které potřebují pro svá rozhodování týkající se vzdělávací cesty a volby povolání. Jsou zde k dispozici různé tištěné materiály, počítačové programy i videoklipy profesí. Současně je přítomen i poradce, takže klient má možnost kombinovat samoobslužné využívání informací s využitím poradenských služeb a samozřejmě i s pomocí při ovládání zmíněných počítačových či audiovizuálních médií. V IPS úřadu práce probíhají rovněž pravidelné akce skupinového poradenství pro žáky vycházející ze základních škol. Mnoho informací, např. o nabídce volných pracovních míst nebo o vzdělávací nabídce, lze nalézt také vyvěšené na chodbách úřadu práce. Systém poradenství k volbě povolání se buduje již více než 10 let a k poradenské práci na IPS byli speciálně vyškoleni pracovníci úřadů práce – většinou vysokoškolsky vzdělaní odborníci (pedagogové, sociální pracovníci, psychologové a pracovníci z dalších příbuzných oborů). Přínos IPS pro mládež volící povolání a příslušné vzdělávací cesty je pozitivně hodnocen nejen pro komplexní vybavení, ale i proto, že poradenství a informace o profesích a povoláních, jejich nárocích a potřebách a o reálné situaci na trhu práce (=oblasti pracovního uplatnění, požadavky zaměstnavatelů, hospodářská struktura regionu, vývojové trendy na trhu práce, aktuální nároky profesí, atd) podávají lidé se zkušenosti, kteří mají přímou vazbu na praxi a jsou u přímo u zdrojů potřebných informací. Původní okruh klientů využívajících vybavení a odborných služeb IPS se postupně rozšířil i o kategorii „dospělých“, tj. lidí v produktivním věku s potřebou aktivního zapojení na trh práce. K nim patří nejen evidovaní uchazeči o zaměstnání, ale i mnoho klientů z řad veřejnosti, kteří řeší otázku svého dalšího vzdělávání nebo svého dalšího pracovního uplatnění. V těchto případech poskytují potřebné služby také poradci z úseku rekvalifikací. Nabídka služeb a informačních médií IPS je každoročně prezentována na vzdělávacích veletrzích. Stále významnějším poradenským subjektem se stávají bilančně diagnostická pracoviště. Realizují komplexně pojatý poradenský proces („bilanční diagnostiku“), který s využitím odborných psychodiagnostických metod směřuje k optimálnímu využití potenciálu člověka pro plánování jeho profesní a vzdělávací dráhy. Kromě kvalifikace, schopností a zájmů klienta jsou při tom zohledňovány i jeho potřeby, cíle, osobní zázemí a zdravotní stav. Při úřadech práce existuje celkem 15 bilančně diagnostických pracovišť, a dále tuto síť dotváří 32 externích pracovišť, která mají pověření k uzavírání smluv s jednotlivými úřady práce a poskytují klientům úřadů práce bilančně-diagnostické služby v plném rozsahu. . Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 2/12


1.2

Popište změny, které v posledních pěti letech ovlivnily přístupy a modely profesního poradenství: Rozšířila se síť externích bilančně diagnostických pracovišť (z 23 na 32 institucí).

1.3

Došlo během posledních dvou let ke zvýšení/snížení služeb profesního poradenství na vašem ÚP? Jak vypadal/á tento trend? Čemu jej připisujete? Nikoliv

1.4

Byl v posledních pěti letech trend snížit dotace službám profesního poradenství? Uveďte konkrétní příklady, je-li to možné. Jaké jsou důvody pro tuto změnu? Jaký to mělo vliv na Vaši práci? Financování poradenských služeb se realizuje z kapitoly aktivní politika zaměstnanosti, resp. z tzv.Centrální podpory systému poradenství. Finanční prostředky se navýšily pouze v souladu s navýšením DPH (19%).

1.5

Jaké poradenské služby by si váš ÚP přál rozšířit? Individuální poradenská činnost se zaměstnavateli a doprovodné služby klientům. Brání nám nedostatek personálu – „tabulková místa „.

1.6

Jak je uspořádán prostor pro poskytování informací a poradenství ve vašem ÚP? Nastaly v posledních pěti letech nějaké změny? Pokud ano, jak to ovlivnilo práci s klienty? viz 1.1.

1.7

Poskytujete jako součást profesního poradenství i samoobslužné služby? Napište příklad takové služby, změny a inovace (používání výpočetní techniky web, Call centrum). viz 1.1. a 1.8.

1.8

Uveďte seznam hlavních nástrojů, které váš úřad používá při profesním poradenství. TIŠTĚNÁ MÉDIA a) Informace ze sféry vzdělávání V této oblasti existuje mnoho různých příruček, některé obsahují celostátní informace, jiné jsou zaměřeny regionálně. Atlas školství. Jedná se o soubor sešitových publikací členěných podle jednotlivých krajů. Vychází z databáze škol aktualizované v rámci úřadů práce pro potřeby modulu Volba povolání informačního systému OK práce. Tyto údaje jsou doplněné o vlastní prezentace škol včetně fotografií a o inzeráty podnikatelských subjektů a zaměstnavatelů souvisejících s problematikou školství. Kromě podrobných údajů o jednotlivých školách a jejich vzdělávací nabídce jsou zde také informace o regionálním trhu práce a kontakty na IPS úřadů práce. Atlasy školství jsou k dispozici v IPS úřadů práce a jsou jimi vybavovány i všechny základní školy v počtech odpovídajících cca 5-7 žáků na 1 výtisk. Regionální příručky úřadů práce. Jedná se o brožury tištěné z modulu volba povolání systému OK Práce. Poradce v úřadu práce zde může sestavit brožuru podle své potřeby, s různou strukturou i s různou mírou podrobnosti. V minulosti tyto brožury vydávaly všechny úřady práce, nyní již jen některé, protože se čím dál více využívají Atlasy škol, které obsahují podobné informace. Informační příručky Kam na školu. Jedná se o komplexní celorepublikové publikace umožňující vyhledávání podle oborů i podle škol (podle krajů a bývalých okresů). Obsahují základní informace. Jsou každoročně vydávané Národním ústavem odborného vzdělávání ve formě dvou samostatných publikací: Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 3/12


pro žáky základních a zvláštních škol je určená příručka o středním školství (včetně speciálních škol a nástavbových oborů pro absolventy SOU), pro žáky středních škol je určená příručka o vyšších odborných školách. Publikace programu SET. Opět se jedná se o soubor krajově členěných brožur. Kromě základních údajů obsahují i informace o podmínkách přijímacích zkoušek, o možnostech pro zdravotně postižené, o dopravní dostupnosti školy apod.. Součástí jsou i různá doporučení, jak vybírat školu. Vydavatelem je Ústav pro informace ve vzdělávání. Propagační letáky a brožurky vydávané některými školami. b) Informace ze sféry práce Charakteristiky povolání. Jedná se o šestistránkové materiály s jednotnou strukturou pro všechna povolání (pracovní činnosti, pracovní prostředky, negativní vlivy pracovního prostředí, hlavní oblasti znalostí a dovedností, nežádoucí zdravotní poruchy, žádoucí vlastnosti a schopnosti, potřebné vzdělání, možnosti dalšího vzdělávání, příbuzná povolání.) Letáky povolání. Nacházejí se opět v IPS úřadů práce, jsou stručnější variantou charakteristik povolání, mají obdobnou strukturu, ale stručnější obsah soustředěný na dvou stranách jednoho listu a je možné si je odnést nebo nechat okopírovat a v klidu si je doma pročíst. Charakteristiky zájmových oblastí volby povolání. Svět práce je zde rozdělen do padesáti oblastí členěných podle druhu pracoviště a charakteru práce. Jsou to pětistránkové materiály s jednotnou strukturou opět umístěné v IPS. Nabídky volných pracovních míst. Jsou na vývěsních arších v úřadech práce. Tyto informace neslouží jen pro vlastní hledání zaměstnání, ale lze si na jejich základě také vytvářet obrázek o poptávce zaměstnavatelů o pracovníky jednotlivých povolání, což může být také jedním z kritérií volby zaměstnání. Bulletin IPS aktual. Vychází z půlroční periodicitou, jsou jím vybaveny IPS, a obsahuje především informace o aktuálních poměrech na trhu práce, o vývoji poptávky zaměstnavatelů po jednotlivých povoláních, o vhodných informačních a jiných zdrojích týkajících se poradenství i další aktuality ze světa práce. c) Další média Kalendář Cesta za povoláním. Publikace mající formu kalendáře, který zábavným způsobem vede děti k přemýšlení o různých aspektech volby povolání. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti MPSV a Národní informační středisko pro poradenství prostřednictvím nakladatelství P.F. Art. Kalendáře jsou k dispozici v IPS úřadů práce a jsou jimi vybavovány i všechny základní školy v počtech umožňujících pro každého žáka samostatný výtisk. Typové klientské listy pro práci s informacemi. Popisující práci s informacemi pro jednotlivé typy klientů. U každého typu klienta rozebírají, jaké informace potřebuje zjistit, a poté popisují, kde a jak tyto informace může získat, včetně způsobů využívání konkrétních informačních zdrojů. ELEKTRONICKÁ A DALŠÍ AUDIOVIZUÁLNÍ MÉDIA a) Informace ze sféry vzdělávání Modul volba povolání systému OK práce. V úřadech práce je provozován informační systém s názvem OK práce, který zpracovává informace pro všechny oblasti činností úřadů práce. Má mnoho navzájem propojených modulů, z nichž každý zahrnuje určitou oblast. Jedním z nich je modul volba povolání. Obsahuje poměrně podrobné informace o jednotlivých středních a vyšších školách i o jejich vzdělávací nabídce, nejen o tom, jaké obory se na příslušných školách vyučují a aktuálně otevírají, ale i např. jaká je forma studia (denní, večerní, externí apod.), zda a jaké se platí školné, jaký je požadovaný prospěch uchazeče o studium, kolik se loni na příslušný obor hlásilo dětí, kolik z nich bylo přijato a kolik se plánuje přijmout letos, vhodnost pro zdravotně postižené apod.). Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím společnosti OK system. Databáze středních škol vycházející z každoročních sběrů dat prostřednictvím úřadů práce. Databáze, která primárně slouží pro modul volba povolání systému OK práce a pro zpracovávání Atlasu školství, je umístěna na webových stránkách úřadu práce Chomutov, který její internetovou podobu připravuje. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 4/12


Program BKOV zaměřený na informace o vzdělávací nabídce vysokých škol, program Studium v zahraničí zaměřený na vysoké školství v zemích EU, na Slovensku, v příhraničních oblastech Polska, vč. dvojjazyčných slovníky a glosáře. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím Ústavu profesního poradenství Obchodně podnikatelské fakulty Karviná Slezské univerzity v Opavě. Databáze oborů středních a vyšších škol s údaji o vzdělávací nabídce zpracovávaná Národním ústavem odborného vzdělávání na stránkách www.nuov.cz. Umožňuje výběry podle kritérií. Poskytuje i obsahy učebních dokumentů většiny oborů vzdělání, takže na rozdíl od ostatních informačních zdrojů umožňuje udělat si představu o jednotlivých vyučovacích předmětech. Síť škol a školských zařízení. Jedná se o internetovou databázi obsahující základní informace o všech školách v ČR včetně výčtu vyučovaných oborů a s vazbami na webové stránky těchto škol. Je zde možnost vyhledávat podle různých kritérií. Zpracovatelem je Ústav pro informace ve vzdělávání, na jehož webových stránkách (www.uiv.cz) lze databázi nalézt. Na těchto stránkách je umístěn také vyhledávač SET 2003, který je internetovou verzí výše uvedených publikací programu SET. Databáze dalšího vzdělávání DAT na stránkách www.eu-dat.cz obsahující vzdělávací nabídku kursů nejširšího spektra vzdělávacích organizací. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím společnosti Trexima. Program M-servis zaměřený na studium jazyků v zahraničí, na mezinárodní jazykové zkoušky; na možnosti práce au-pair v ČR i v zahraničí, obsahuje databáze vzdělávání v Evropě. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím sdružení Consilio (sdružení vysokoškolského poradenství pro Moravu a Slezsko). Různé webové servery s databázemi škol (např. www.scio.cz, www.vzdelani.cz, pro vysoké školy pak především www.vysokeskoly.cz aj.). Webové stránky Akademické informační agentury www.aia.cz týkající se zejména možností studia v zahraničí Webové stránky jednotlivých škol soustředěné v různých internetových vyhledávačích (např. sekce vzdělávání na www.seznam.cz). b) Informace ze sféry práce Integrovaný systém typových pozic (ISTP). Je nejkomplexnějším a nejpodrobnějším informačním systémem o povoláních (typové pozice jsou podrobněji členěná povolání). ISTP má dvě základní části. Jednu část tvoří tzv. kartotéka typových pozic, druhou část tzv. analýza individuálního potenciálu a analýza způsobilosti. Kartotéka typových pozic představuje jednak kompletní soustavu povolání jednak obsahuje velmi podrobné informace o jednotlivých povoláních včetně kvalifikačních, osobnostních a zdravotních požadavků. Analýza individuálního potenciálu posuzuje podle zadaných údajů uživatele jeho způsobilost pro vykonávání jednotlivých typových pozic. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím společnosti Trexima. Program Průvodce světem povolání. Jeho těžiště tvoří jednak výběrové postupy pro volbu povolání jednak informace o jednotlivých povoláních. Výběrové postupy zahrnují dotazník zájmů a výběry podle mnoha kritérií (např. charakter práce, druh pracoviště, souvislost s vyučovacími předměty, pracovní oblečení aj.). Informace o povoláních jsou představovány textovými popisy jednotlivých povolání, fotografiemi hlavních pracovních činností, u některých povolání i mluvenými dialogy. S pomocí tohoto programu si také lze napsat životopis a připravit se na pohovor u zaměstnavatele. Informační systém OK práce. Jak již bylo uvedeno, tento systém má mnoho navzájem propojených modulů, z nichž každý zahrnuje určitou oblast. Mezi tyto moduly patří také modul monitoring, do něhož pracovníci úřadu práce vkládají informace o významných zaměstnavatelských organizacích regionu, a modul volná místa, který zahrnuje nabídku volných pracovních míst. Zde platí, co již bylo uvedeno u nabídky volných míst v tištěné formě - že tyto informace nevypovídají jen o aktuálních volných místech, ale lze si na jejich základě také vytvářet obrázek o poptávce zaměstnavatelů o pracovníky jednotlivých povolání i o perspektivě velkých podniků i celých odvětví v příslušném regionu.

Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 5/12


Videoklipy o povoláních. Jedná se o cca 10 až 12 minutové filmy, které slovem i obrazem seznamují s příslušným povoláním. Divák může shlédnout hlavní pracovní činnosti přímo v pracovním prostředí, vidí v akci používané pracovní prostředky, má možnost udělat si představu o "atmosféře" pracoviště. Současně vyslechne potřebný slovní doprovod informující o aspektech daného povolání, které kamerou nelze zachytit, např. jaké jsou požadavky na vykonavatele povolání. Zajišťuje Správa služeb zaměstnanosti prostřednictvím firmy Studio AAS Petr Adam. Výstupy z analýz trhu práce – Informační systém absolventů (ISA). Lze je nalézt na webových stránkách zejména Národního ústavu odborného vzdělávání (www.nuov.cz), Ústavu pro informace ve vzdělávání (www.uiv.cz). Webové servery s nabídkou zaměstnání. Odrážejí jednak nabídku volných míst evidovanou v úřadech práce (stránky úřadů práce www.uradprace.cz, stránky MPSV www.mpsv.cz) a nabídku práce inzerovanou na stránkách personálních agentur a dalších soukromých serverů (např. www.jobs.cz, www.prace.cz, www.jobatlas.cz a řada dalších). I z těchto informací je možné si vytvářet obrázek o poptávce zaměstnavatelů o pracovníky jednotlivých povolání. c) Diagnostické prostředky Program pro profesní diagnostiku COMDI, který analyzuje u klienta jeho zájmy, znalosti, osobnostní i kvalifikační předpoklady. Do systému může klient vstoupit v IPS, jeho data jsou pak zpracována v centrální kartotéce systému a výsledek, kterým jsou graficky znázorněné předpoklady klienta pro určité směry profesní orientace, je zpět dodán klientovi. Zajišťuje Republikové centrum vzdělávání Chotěboř. Shufriedův test (AIST). Umožňuje diagnostiku zájmů a předpokladů klienta a zařadí ho do určité skupiny odpovídající tzv. Hollandovu členění. Jeho aplikace probíhá nikoliv v IPS, ale v kanceláři poradce nebo psychologa úřadu práce. Testová baterie pro psychology, běžné psychodiagnostické testy osobnosti, zájmů, schopností a kompetencí + jednotný strukturovaný test DIAROS pro využití při bilančním hodnocení d) Další média Internetové stránky pro podporu výchovy k volbě povolání na ZŠ a úvodu do světa práce na SŠ, které byly vyvinuty v rámci regionálního projektu PHARE START. Obsahují jednak didakticky zpracovaná jednotlivá témata zaměřená na rozhodování o volbě povolání a na vstup na trh práce, jednak propojení těchto témat s relevantními zdroji informací. Ke stránkám jejichž stávající adresa www.startnatrhprace.cz se bude v brzké době z důvodu změny serveru měnit, bude vstup ze stránek Správa služeb zaměstnanosti (www.ssz.mpsv.cz) a ze stránek KVALITA Národního ústavu odborného vzdělávání (www.nuov.cz), který bude zajišťovat jejich správu, aktualizaci a inovace.

1.9

Jaké jsou hlavní inovace a iniciativy, které byly zavedeny ve službách profesního poradenství na vašem úřadě v posledních dvou letech? Zpracován vzdělávací modul pro pracovníky (psychology) poskytující bilančně diagnostické služby

1.10

Jaké hlavní potíže a problémy řešíte v souvislosti s profesním poradenstvím? Jak jsou řešeny? Napětí vyvolané snahou pomoci plnit kariérní cíle klientů a časovými možnostmi poradců.

1.11

Popište detailně klíčový vývoj v institucionální organizaci vašeho úřadu, který zahrnoval nebo ovlivnil profesní poradenství. Co motivovalo takový vývoj? Jaký to mělo efekt na podobu (výkon) služby? Částečně decentralizace (převod kompetencí na kraje) – poradenské služby neovlivněny Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 6/12


1.12

Popište vazbu mezi různými regionálními a místními úřady ve smyslu organizace a provedení služeb profesního poradenství. Jak velkou mají lokální úřady autonomii a do jaké míry se očekává, že budou konformní s národními standardy? Existuje koherentní síť pracovišť úřadů práce? Jaké strategie k tomu byly použity? Několikrát ročně se pravidelně setkávají poradci PES na celorepublikových pracovních schůzkách spolu se zástupci odb.42, operativně dle potřeby, kromě toho mají i pracovní setkání na regionálních úrovních. V rámci centrální podpory systému poradenství dostávají poradci aktualizované informačně-poradenské pomůcky od odb.42 a průběžně jsme v osobním kontaktu.

1.3

Jaká je role ÚP ve vztahu k informacím na trhu práce? Vytváří např. váš ÚP statistiky stavu na trhu práce? Využíváte tyto statistiky při službách klientům? Jakou formu tyto statistiky mají? Jak jsou vytvářeny? V jaké formě jsou uzpůsobeny účelům profesního poradenství? Jak by mohly být zlepšeny? Čtvrtletní a měsíční statistické výkazy.

1.14

Zahrnujete do kariérového poradenství také evropskou dimenzi, projekty pro zjednodušení evropské mobility? Zaměstnáváte poradce na problematiku EURES? Na každém z pověřených 14ti úřadů práce pracuje EURES poradce, na každém ze 78 úřadů práce je zaškolený pracovník.

1.15

Jaké jsou hlavní problémy a výzvy, se kterými jste se setkali v souvislosti s "European Employment Guidelines", který má přímý vztah ke službám profesního poradenství? Např. pro nezaměstnané je důležitá včasná identifikace jejich potřeb a poradenství, asistence při hledání práce, vytváření osobního plánu, umístění mladých lidí do šesti měsíců, zdůrazňování aktivace, zjednodušení participace žen na trhu práce. ???

2. Kvalita 2.1

Máte vyvinuty standardy ve vztahu ke profesnímu poradenství? Pokud ano, jaký je jejich obsah a jak jsou používány? nikoliv

2.2.

Jakým způsobem hodnotíte efektivitu vaší práce? Jak je kvalita ověřována? Vyřazení z evidence ÚP, zjišťování spokojenosti klientů (pouze v případě poskytnutí bilančně diagnostických služeb)

2.3.

Proběhlo v posledních dvou letech ohodnocení kvality profesního poradenství? Jaké byly hlavní závěry? Jaké oblasti profesního poradenství byly navrženy na zlepšení? Proběhlo v posledních dvou letech ohodnocení kvality profesního poradenství? Jaké byly hlavní závěry? Jaké oblasti profesního poradenství byly navrženy na zlepšení?

3. Zaměstnanci a zdroje 3.1

Kolik vašich zaměstnanců se v posledním roce zabývalo na celý nebo částečný úvazek profesním poradenstvím? Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 7/12


V odboru 42 MPSV se plně věnují metodice a koncepci, včetně zajišťování aktualizovaných pracovních pomůcek a udržování kontaktu s poradci úřadů práce 3 pracovníci. Na 78 úřadech práce v ČR je, dle velikosti příslušného ÚP, 3 – 10 poradců, kteří se věnují na plný úvazek poradenské činnosti. 3.2

Pokud je to možné uveďte pohlaví a věk těchto zaměstnanců. V odboru 42 to jsou dvě ženy ( 50 a 56 let) a jeden muž (56 let), seznam poradenských pracovníků ÚP je možno dodat, ale bez udání věku.

3.3

Jaký je podíl zaměstnanců a klientů v profesním poradenství? Objevují se v souvislosti s tímto poměrem nějaké otázky? Jak s nimi váš úřad nakládá? Výrazný nepoměr (mnoho klientů, málo poradců)

3.4

Existuje fluktuace zaměstnanců v profesním poradenství? Pokud ano, uveďte příklady a důvody těchto fluktuací. Mobilita poradců je nízká, práce je baví, pokud odcházejí, tak za vyšším výdělkem.

3.5

Popište, jak jsou různé aspekty profesního poradenství distribuovány mezi zaměstnance vašeho ÚP. Mají zaměstnanci, kteří jsou zahrnuti do kariér. poradenství odlišné pracovní role a zodpovědnost? Pokud ano, na jaké aktivity se zaměřují (poradenství, příprava na zaměstnání)? Poskytují zaměstnanci profesního poradenství služby související s pracovním umístěním, ovlivňují oprávněnost pro nezaměstnanost a/nebo pro získání podpory v nezaměstnanosti? Pokud ano, vznikají v souvislosti s tím nějaké problémy? Částečně viz 1.1., na ÚP mají někdy poradenské funkce kumulované (např.administrativa se zajišťováním rekvalifikací).

3.6

Existuje na vašem úřadě profesní poradenství formou "one-stop shop", kde je kumulováno více služeb dohromady? Pokud ano, jaký je poměr mezi poskytováním takovéto služby a dalších služeb? Ovlivnilo takové sloučení služeb některé problémy, se kterými se potýkají vaši zaměstnanci? S novým zákonem o zaměstnanosti ano.

3.7

Jaké procento vašich zaměstnanců, kteří se zabývají profesním poradenstvím má specializaci (kvalifikaci) pro tuto činnost? Uveďte detaily této kvalifikace. Všichni poradci mají vysokoškolské, případně středoškolské vzdělání humanitního typu a navíc absolvovali odborné vzdělávací moduly PES.

3.8

Poskytli jste v průběhu posledních dvou let nějakou kvalifikaci při náboru zaměstnanců do profesního poradenství? Uveďte příklady. Ne.

3.9

Jaké možnosti školení ("in-service training") mají zaměstnanci profesního poradenství. Uveďte příklady, témata, získané kompetence, způsoby školení. Viz 3.7. – jedná se o moduly: vedoucí JOB klubu, skupinové poradenství, Bilanční diagnostika, právní minimum, volba povolání apod.

3.10

Jaké další školení (vzdělávání) by potřebovali poradenství a které zatím nebyly realizovány?

pracovníci

profesního

Průběžné, celoživotní vzdělávání Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 8/12


3.11

Které ze školení pro profesní poradce, které bylo realizováno národním, by podle Vás mohlo být příkladem dobré praxe, a mohlo by být použito jako příklad pro partnery (kolegy) z jiných zemí? Uveďte příklady. ??

4. Klienti 4.1

Jaké jsou hlavní kategorie klientů, kterým poskytujete profesní poradenství? Pokud jsou některé služby omezeny na určité kategorie, uveďte příklady. Kategorie klientů by mohly být: nezaměstnaný, dlouhodobě nezaměstnaný, současný a nedávný absolvent, předčasně opustivší školu a vyloučený ze školy, zaměstnaní dospělí hodlající změnit zaměstnání, lidé s postižením, ženy vracející se práce, starší pracující, migranti, apod.). Viz 1.1. – jedná se převážně o evidované uchazeče o zaměstnání, ale služby jsou přístupné zdarma i široké veřejnosti (záleží na časových možnostech poradce).

4.2

Jsou kategorie klientů, ke kterým je horší přístup, než k jiným? Proč to tak je? Marginální skupiny

4.3

Do jaké míry jsou klienti, kteří se nechtějí vrátit zpět do práce, výzvou pro poradce profesního poradenství? Pokud ano, jaké strategie byly využity při kontaktování (práci) těchto klientů? Konkrétně pro poradce PES to problém není, existují motivační kurzy a poradci pracují většinou jen s motivovanými klienty.

4.4

Uveďte strategie, které jste vytvořili pro propagaci vašich služeb klientům nebo pro přiblížení se specifickým skupinám. -

4.5

Uveďte příklady specifických přístupů poradenství pro přiblížení se potřebám specifických kategorií klientů. Bilanční diagnostika se postupně a přirozeně vyčlenila z poradenských služeb, jakožto jedna ze specializovaných činností s cílem zorientovat a zaměřit klienta na takovou vzdělávací nebo pracovní a kariérovou cestu, která je pro něho optimální, ekonomicky a společensky přijatelná, při které zažije úspěch a která mu umožní postupně odstraňovat bariéry při dosahování svých záměrů v oblasti zaměstnání a zaměstnanosti. Toto vše ale vyžaduje od klienta nutnou dávku adaptability a flexibility. A proto je třeba, aby každý měl možnost dostatečně se orientovat nejen v současné situaci na trhu práce, ale aby měl též možnost dostatečně se orientovat sám v sobě, tzn. ve svých schopnostech a dovednostech, zájmech, zdravotním stavu a z něj vyplývajícího zbytkového pracovního potenciálu, ve svých ambicích a samozřejmě i ve své motivaci pro výkon té které profese. Takovou objektivní analýzu je však člověk jen stěží schopen vykonávat sám. Je zapotřebí, aby mu byla poskytnuta komplexní služba, která jej v této nelehké situaci pomůže nasměrovat k optimálnímu řešení jeho konkrétní situace. Absolvování bilanční diagnostiky aktivizuje klienta pro pracovní a společenské zařazení a přetváří ho postupně z pasivního příjemce sociálních dávek na aktivního Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 9/12


činitele trhu práce. Pochopitelně, že tato služba je efektivní pouze v případě motivovaného klienta. Pro efektivitu bilanční diagnostiky musí klient plnit následující požadavky:

Aktivní přístup jedince ke spolupráci s příslušnými odborníky při hledání konkrétního řešení aktuální situace. Zpracování a postupné plnění dílčích cílů navrženého individuálního akčního plánu. Orientace na reálnou optimální variantu řešení situace, která odpovídá jak potřebám klienta, tak také očekávaným požadavkům trhu práce.

Pro určení základní jednotné metodiky bilančně-diagnostického hodnocení je nutné rozdělit klientelu služeb zaměstnanosti do několika základních skupin. Z dosavadní poradenské praxe služeb zaměstnanosti se ukazuje, že dle potřeb a individuálních možností jednotlivých úřadů práce, lze takových skupin definovat pět: 1. Skupina osob, dlouhodobě nezaměstnaných, které z různých důvodů velice obtížně hledají (nebo již přestali hledat) svůj návrat do pracovního procesu. Sem patří i jednotlivci s nutností resocializace a získání patřičné motivace pro aktivity vedoucí k znovuzačlenění do pracovního procesu (tato činnost může být před vstupním procesem nebo i součástí Job klubových aktivit). 2. Skupina osob s různými handicapy, kdy je zapotřebí v rámci ucelené rehabilitace posoudit jejich pracovní potenciál v návaznosti na ergoterapeutickou péči (ZPS), případně v návaznosti na poradensko terapeutickou péči (poruchy komunikace nebo patologické změny). 3. Skupina osob, která vyžaduje posouzení bilanční diagnostikou s ohledem na změnu kvalifikace (=posouzení vhodnosti pro konkrétní rekvalifikaci). 4. Skupina osob, které budou vybíráni pro nejvhodnější pracovní pozice pro různé organizace na základě požadavků zaměstnavatelů z řad uchazečů o zaměstnání. 5. Skupina osob, které se zajímají o svou kariérovou dráhu, ať již při své prvé volbě povolání, či v případě dalšího profesního vzdělávání k získání nové, kvalitativně vyšší kvalifikace pro své uplatnění na trhu práce. Je třeba znovu upozornit na to, že ve výše uvedených příkladech se vždy jedná pouze o tu skupinu klientů úřadů práce, která chce a může pracovat, která spolupracuje se službami zaměstnanosti a u které z různých důvodů nebyly dostatečně účinné jiné formy poradenské pomoci. Bilanční diagnostika je ve své podstatě náročná specializovaná poradenská činnost vedoucí k další orientaci klienta pro jeho profesní orientaci, vyplývající z hodnocení (bilancování) jeho dosavadního vzdělání, osobních a pracovních zkušeností na straně jedné a představ o dalším profesním růstu, ovlivňovaném reálnými možnostmi na trhu práce. Bilanční diagnostika je ve své podstatě dlouhodobý poradenský proces, kterému předchází komplexní zhodnocení schopností a možností člověka vzhledem k jeho perspektivnímu uplatnění v životě. Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 10/12


4.6

Máte k dispozici statistiky využití služeb profesního poraenství? -

5. Kontakty s dalšími poskytovateli profesního poradenství 5.1

S jakými dalšími poskytovateli služeb profesního poradenství váš ÚP spolupracuje? Viz příloha „ Organizace poskytující podporu profesnímu poradenství“

5.2

Jakou formu má tato spolupráce? Dtto

5.3

Jaké faktory a trendy ovlivnily podobu spolupráce vašeho ÚP s jinými poskytovateli profesního poradenství? Žádné významné

5.4

Využívá váš ÚP pro některé své služby jiné poskytovatele (zadává část svých služeb jiným poskytovatelům)? Jestli ano, které a komu? Jaké otázky se v souvislosti s tímto objevily? Ano, jedná se o instituce poskytující tzv. návazné odborné poradenské služby (není možné poskytovat v rámci PES) a o externí instituce poskytující poradenské služby za úhradu (v souladu se zákonem o zaměstnanosti).

6. Nedostatky a budoucí vývoj 6.1

Jaké jsou hlavní nedostatky v oblasti celoživotního vzdělávání a profesního vývoje v oblasti služeb vašeho ÚP? Podnikáte nějaké kroky pro zlepšení v této oblasti. Jaká jiná zlepšení byste ještě mohli podniknout? Poradenské služby PES věnují maximální pozornost celoživotnímu vzdělávání a kariérnímu rozvoji.

6.2

Jaké další specifické kroky byste chtěli v oblasti poskytování služeb profesního poradenství podniknout a které ještě nebyly výše zmíněny? ???

6.3

Co byste navrhovali a doporučovali v oblasti profesního poradenství do budoucna? Bylo by vhodné, aby existoval vládou podporovaný systém profesního (kariérového) poradenství, který by byl přístupný co největšímu počtu občanů (nezaměstnaných, ale i zaměstnanců) a který by nějakým způsobem motivoval také zaměstnavatele k využívání těchto služeb. A dále: Trvale aktualizovat a rozšiřovat stávající informačně-poradenská média pro volbu a změnu povolání , což přepokládá průběžné monitorování jejich používání v praxi. Vypracovat jednotné a závazné směrnice pro poskytování odborných poradenských služeb na úřadech práce a zároveň vymezit kompetence a oblasti spolupráce mezi sférou školství a zaměstnanosti. V zájmu komplexního přístupu ke klientům vytvářet na dalších úřadech práce Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 11/12


(případně mimo ÚP) střediska „bilanční diagnostiky“ pro určité spádové oblasti, kde by fungovalo psychologické poradenství jako jistá autonomní jednotka, která by se pohybovala v intencích jednoznačných pravidel a individuálně by napomáhala rozšiřovat možnosti občanů na trhu práce, ale také by zároveň zabezpečovala potřeby zaměstnavatelů. Již několik let je v popředí pozornosti nezaměstnanost absolventů škol. Stále častěji se ukazuje, že se již nejedná o jev související pouze s přechodem ze školy do praxe, ale o strukturální nezaměstnanost – tedy, že v určitých oborech, povoláních či profesních směrech se tento problém projevuje mnohem výrazněji, než v jiných. Spolu se zvýšenou pozorností tomuto jevu se objevují i názory na nutnost řešení – především ovlivňováním výuky na školách tak, aby školy více otevíraly obory, jejichž absolventi nacházejí relativně snadněji uplatnění na trhu práce. Najít vhodné nástroje k tomuto účelu však není snadné. Aplikace jakýchkoliv nátlakových opatření na školy by znamenala necitlivé zasahování do autonomie škol. Z tohoto pohledu se poradenství k volbě povolání jeví jako nenásilný nástroj vnášení požadavků trhu práce do školské sféry, protože jeho vliv na formování vzdělávací poptávky je zřejmý. Vhodným ovlivňováním vzdělávací poptávky je možno nepřímo ovlivňovat i vzdělávací nabídku. Poradenství pro volbu povolání je nástroj naprosto demokratický, nic nenařizuje, nezakazuje ani neomezuje, pouze doporučuje s tím, že konečné rozhodnutí vždy ponechává na klientovi. Je to nástroj také plně odpovídající aktivní politice zaměstnanosti.

Národní vzdělávací fond, o.p.s., Středisko podpory poradenských služeb, Opletalova 25, 110 00 Praha 1, Tel.: (+420) 224 500 588, Fax: (+420) 224 500 501, e-mail: [email protected], http://www.nvf.cz 12/12

Dotazník z výzkumné studie "Career Guidance in Europe's Public Employment Services" (2005)

Recommend Documents