Doplňující aktivity zaměřené na podporu rozvoje vnímavosti dětí vůči přírodě

Les ve škole uvádí...



Doplňující aktivity



zaměřené na podporu rozvoje vnímavosti dětí vůči přírodě Tyto aktivity byly ověřeny pro verzi programu postaveném na Cornellově cyklu, která probíhala uvnitř a na které se ukázalo, jak je nesmírně důle­ žité, aby Cornellův cyklus probíhal v  přírodním prostředí. Protože tyto akti­vity nejsou dostupné v českém jazyce, ale zároveň jsou použitelné pro učení venku, rozhodli jsme se je vám dát k dispozici. Jsou opět rozděle­né podle jednotlivých fází Cornellova cyklu a ověřené pro skupinu cca 20 žá­ ků, kterou vedli dva lektoři.

Generálním partnerem programu je společnost IKEA Česká republika, s. r. o. Tento materiál vznikl za finanční podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Generálním partnerem Sdružení TEREZA je společnost KPMG Česká republika, s. r. o. Hlavním partnerem Sdružení TEREZA je společnost Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. a partnerem jsou společnosti Unilever ČR, s. r. o., YASHICA, s. r. o. a Kofola, a. s.

Vzbuzení nadšení (Awaken Enthusiasm)

Jaké jsem zvíře (20 min) Cíl aktivity – žáci: â aktivně přemýšlí o lese a mají chuť zabývat se lesem; â zopakují si nebo doplní základní informace o běžných lesních zvířatech. Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli: â Do hry se zapojí celá skupina a je vidět, že ji to baví. â Každý žák ví, co byl za zvíře a čím je toto zvíře typické. Doporučeno pro: 1. stupeň

Pomůcky: obrázky lesních zvířat na kartičkách (20 ks), kolíčky

Popis aktivity: Řekneme žákům, že se nyní proměníme v lesní zvířata – k tomu nám poslouží kartičky. Na kartičce je z jedné strany obrázek a z druhé základní údaje o zvířeti (kde žije, čím se živí, typický znak, jaké vydává zvuky apod.). Poté připneme každému kartičku na záda, takže nikdo neví, ve které zvíře se právě pro­ měnil. Úkolem každého je zjistit pomocí uzavřených otázek (ano/ne), co je zač. Uvedeme žákům příklady otázek, na které je dobré se ptát: Mám peří? Mám srst? Živím se masem? Živím se rostlinami? Vydávám nějaké zvuky? Je to zpěv? Je to vrčení? Je to pískání? Žiju ve vodě? Žiju na suchu? Žiju na stromě? Bydlím v noře? Bydlím v hnízdě? Spím zimním spánkem? Jsem velký jako myš? Jsem menší/větší než myš? Mám pruhy? Jsem hnědý? Žeru borůvky? Žeru oříšky? Mám hodně mláďat? Potřebuji hodně místa? Při hře se volně pohybujeme po místnosti a můžeme se ptát kohokoliv, kdo nám zrovna přijde do cesty. Dotyčný odpovídá na základě obrázku, vlastních vědomostí nebo informací na kartičce. Žáci, kteří již zjistili, co jsou zač, se dále pohybují po místnosti, odpovídají na otázky těm, kteří ještě nevědí a napo­ dobují své zvíře (pohybem, zvukem). Zvířata, která se mohou objevit na kartičkách: jelen lesní (evropský) ještěrka obecná ježek západní kos černý srnec obecný mlok skvrnitý liška obecná včela medonosná jezevec lesní ropucha obecná rys ostrovid čmelák zemní veverka obecná sojka obecná myšice lesní mravenec lesní prase divoké datel černý kuna lesní chrobák lesní Reflexe: Necháme nějaký čas na hádání, potom se sejdeme v kruhu a společně si odhalíme všechny kartičky. Můžeme se žáků ptát: Objevilo se tu nějaké zvíře, které jste neznali? Jaká informace vám pomohla odhalit, co jste zač? Podle čeho jste zvíře poznali? Viděli jste tohle zvíře někdy naživo v lese?

Obrázky na následujících stranách, prosím, oboustranně vytiskněte a rozstříhejte podle čerchované čáry.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

2

Chrobák velký

Jelen lesní

Kde bydlí? V lese mezi borůvčím, na cestách a všude tam kde má pro sebe a larvy dostatek potravy. Občas vysedávají na čerstvě uříznutých pařezech stromů.

Kde bydlí? V houštinách, křoví a mlází.

Čím se živí? Živí se trusem zvířat, tlejícími zbytky, houbami a nepohrdne ani mršinami.

Čím se živí? Pouze rostlinami. Hlavně trávou a bylinami, kůrou, mladými větvičkami, bukvicemi, žaludy, kaštany i jablky. Jaké vydává zvuky? Troubení jelena v říji.

Zajímavost… Má černé krovky lesknoucí se do modra, takže vypadá jako kovový.

Zajímavost… Každý rok shazují samci jelena parohy. Samici se říká laň a mláděti kolouch.

Datel černý

Jezevec lesní

Kde bydlí? V dutině, která má hranatý tvar a datlové si ji nejčastěji vytesávají až 8 m nad zemí hlavně ve kmenech buků.

Kde bydlí? Na skrytých místech si vyhrabává dlou­ hé a propletené chodby. Na nej­vzdá­ lenějším konci má prostorný brloh.

Čím se živí? Dřevokaznými škůdci, mravenci, brouky nebo jejich larvami, které pomocí svého skvěle tvarovaného dlátového zobáku vytesává ze živého i mrtvého dřeva. Zajímavost… Datel umí výborně šplhat a je velmi plachý.

Čím se živí? Různým hmyzem, sbírá slimáky, žáby, mršiny a tuto stravu doplňuje lesními plody, kořínky a houbami. Zajímavost… Brloh vystýlá mechem a kapradím, které dopravuje do nory pozpátku, „nacpané“ pod břichem. Často se do obydlené jezevčí nory nastěhuje liška, ale čistotného původního nájemníka po čase vypudí svou nepořádností.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

5

Ještěrka obecná

Prase divoké

Kde bydlí? Většinou zalézá do opuštěných nor savců (např. hrabošů), pod kořeny stromů a do různých skulinek.

Kde bydlí? Staré listnaté lesy s bohatým podrostem a s dostatkem příležitostí k bahenním „koupelím“.

Čím se živí? Menším hmyzem (mouchy, brouci), také pavouky, červy, plži a pozemními korýši (svinky).

Čím se živí? Je typický všežravec. Požírá trávu, hlízy, ořechy, různé bobule, mršiny, kořeny, odpadky, hmyz, malé plazy. Často navštěvuje pole, zvláště kukuřičná.

Zajímavost… Je-li ještěrka napadena, odlomí svůj ocas, aby odlákala nepřítele. Po nějaké době jí ocas opět doroste.

Zajímavost… Prase divoké je žije zejména v noci, den tráví většinou odpočinkem.

Ježek západní

Kos černý

Kde bydlí? V hnízdě vystlaném trávou a umístěném na méně dostupných místech, např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů

Kde bydlí? V hlubokém hnízdě, které vypadá jako miska vybudovaná ze suchých stébel a kořínků slepených hlínou ve vidlici větví stromů a keřů.

Čím se živí? Je všežravec. Nejradši má žížaly, stonožky a střevlíky a hmyz vůbec. Nepohrdne ani slimákem, žábou, mladým ptákem, ptačím vejcem nebo různými plody.

Čím se živí? Živí se hlavně hmyzem, žížalami nebo plži, a drobnými lesními plody (jahody, borůvky a podobně).

Zajímavost… Je čilý zejména v noci. Od října do března spí zimním spánkem.

Zajímavost… Kos umí napodobovat hlasy jiných ptáků a dokonce i některé zvuky přístrojů.

Kuna lesní

Mlok skvrnitý

Kde bydlí? V pelíšku, který si buduje v dutých stromech, v opuštěných hnízdech veverek, vran a dravců.

Kde bydlí? Louky nebo pole v blízkosti potoků, jezírek nebo studánek. Přes den se ukrývá pod listy, kmeny stromů, větvemi, v dírách v zemi nebo pod kameny.

Čím se živí? Ptáky do velikosti holuba, menšími hlodavci a veverkami. V nouzi dá zavděk i ovoci, jahodám, jeřabinám apod.

Čím se živí? Žížalami, stonožkami, drobným hmyzem, pavouky, červy a slimáky.

Zajímavost… Kunám rostou chlupy i na chodidlech. Jsou k tomu, aby kuna neuklouzla při pobíhání na zledovatělých větvích.

Zajímavost… Jsou jedovatí a upozorňují na to ochranným zbarvením.

Liška obecná

Mravenec lesní

Kde bydlí? V noře pod zemí. Má jednu hlavní a několik nor náhradních, kam uteče před nebezpečím.

Kde bydlí? Ve velkých kupovitých hnízdech z jehličí, kousků kůry, klacíků a hlíny na okrajích jehličnatých lesů.

Čím se živí? Mláďaty zajíců, srnek či další zvěře nebo i nějakou uloupenou drůbeží. Hlavní podíl ale tvoří většinou myši a hraboši.

Čím se živí? Jako všežravec se živí hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů a semeny.

Zajímavost… Liška loví hlavně slabá a někdy i nemocná zvířata. Pomáhá tak v lese udržet zdravé a silné jedince jiných zvířat.

Zajímavost… Mravenci jsou mimořádně užitečný druh hmyzu, který čistí les a hubí velké množství škůdců.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

9

Myšice lesní

Sojka obecná

Kde bydlí? V hnízdě v kořenech stromů, mezi kameny, v dutinách stromů či ptačích budkách.

Kde bydlí? V hnízdě z větviček vystlaném trávou nebo mechem, které je ve větvích nebo vysoko na keři.

Čím se živí? Žere žaludy, bukvice, ořechy a další semena stromů. Především na jaře si přilepšuje i hmyzem nebo jinými bezobratlými lesními živočichy.

Čím se živí? Je všežravec. Na podzim pojídá žaludy, oříšky, bobule, obilí, plody, v létě hmyz, ptačí vejce, ještěrky, žáby, rejsky a myši.

Zajímavost… Je aktivní především v noci, jak naznačují i její velké oči.

Zajímavost… Sojky patří k velice ostražitým strážcům lesa. Svým křikem na nás upozorní celý les.

Rys ostrovid

Srnec obecný

Kde bydlí? V houštinách, skalních doupatech nebo pod vývraty.

Kde bydlí? Na pasekách a v lesnatých porostech. Zejména v zimě i na otevřeném prostranství, jako je např. pole.

Čím se živí? Je masožravec. Loví hlavně srnce, muflony či kamzíky. Drobné hlodavce a zajíce, příležitostně pak jídelníček doplňují ptáci, obojživelníci a hmyz. Zajímavost… Při lovu mu pomáhá jemný čich, schopnost skákat až 5 m daleko a velice ostrý zrak.

Čím se živí? Listy a větvičkami dřevin, různými trávami a bylinami a zemědělskými plodinami. Jaké vydává zvuky? Srnci vydávají zvuk podobný štěkání. Zajímavost… Pod ocáskem mají bílou skvrnu, které se říká zrcátko, a tím si srnky předávají signál o blížícím se nebezpečí.

Veverka obecná

Čmelák zemní

Kde bydlí? V hnízdě, které má v dutině stromu, někdy na tlusté větvi.

Kde bydlí? V hnízdě z vosku asi 1,5 metru pod zemí.

Čím se živí? Semeny a pupeny jehličnatých i listnatých stromů, dále hmyzem, houbami nebo ptačími vejci.

Čím se živí? Čmelák sbírá sladký nektar z kvetoucích rostlin, které mají dlouhé uzounké květy (například jetel).

Zajímavost… Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů nebo ji zahrabává do země. Když na zásoby zapomene, vyroste z nastřádaných semen strom.

Zajímavost… Čmeláci jsou schopni na svých nohách za letu unést až polovinu své váhy.

Včela medonosná

Ropucha obecná

Kde bydlí? V hnízdech postavených z vosku v podobě pláství s chodbičkami. Plástve jsou ve vrstvách vedle sebe.

Kde bydlí? V zemních dírách, pod pařezy, pod listím či v norách krtků nebo hlodavců.

Čím se živí? Živí se pylem a nektarem z květů.

Čím se živí? Žížalami, pavouky, svinkami, mravenci, brouky aj. Velcí jedinci dokážou spolknout i mládě myši.

Zajímavost… Včely si povídají pomocí zvláštního včelího tance.

Zajímavost… Nejprve žije jako pulec ve vodě, potom se přemění v žábu a může žít i na souši. Je to obojživelník.

Pyramida zˇivota (20 min) Cíl aktivity – žáci: â aktivně přemýšlí o lese a mají chuť zabývat se lesem; â prostřednictvím pyramidy z vlastních těl (případně krabic) vysvětlí, že aby mohli žít v lese predátoři, musí být býložravci, aby mohli žít v lese býložravci, musí být v lese rostliny, a aby mohly růst rostliny, musí být v půdě živiny, voda a musí svítit slunce. Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli: â Ž  áci vytvoří z vlastních těl (krabic) lesní potravní pyramidu, která bude stabilní a vysvětlí, kdo a v jakém patře lesní pyramidy se objevuje. Doporučeno pro: 1. stupeň

Pomůcky: žíněnky, kopie karty Lesní pyramidy a projektor (interaktivní tabule), malé papírky, tužky

Popis aktivity: Rozdáme prázdné kartičky a vyzveme žáky, aby si vybrali nějaké zvíře nebo rostlinu z českého lesa a na­ psali to na kartičku. Když mají všichni napsáno, kartičky vybereme. Poté řekneme žákům, že v přírodě, a tedy i v lese, to chodí tak, že všechno musí mít pevný základ, aby bylo na čem stavět a ekosystém (les) byl silný a hned tak něco s ním neotřáslo. Můžeme si to představit v podobě pyramidy. Ty egyptské už stojí tisíce let a stále drží, něco na tom asi bude. My si zkusíme vy­ tvořit lesní pyramidu života z vlastních těl. Než začneme stavět, položíme několik po sobě následujících otázek: „Odkud bere naše planeta Země energii, z jakého zdroje?“ (necháme žáky odpovídat, dokud na to nepřijdou). Poté, co se ozve odpověď: „Ze slunce!“, zeptáme se: „Která forma života, kdo první přímo využívá tuto energii?“ a opět necháme žá­ ky odpovídat. Jakmile zazní odpověď: „Rostliny!“, ptáme se dál: „Takže co bude základem pro naši py­ra­ midu?“. Společně se dobereme s žáky k tomu, že to budou rostliny a poprosíme všechny rostliny (urču­jící je to, co napsali na kartičku), aby se shromáždily. Rostliny budou tvořit základnu lesní pyramidy, pro­tože všichni živočichové na nich přímo či nepřímo potravně závisí. Všechny rostliny se spustí na všechny čtyři do řady jeden vedle druhého. Poté čteme zvířata, která jsou na kartičkách, a žáci říkají, zda se jedná o býložravce či masožravce. Všichni býložravci si stoupnou do řady vedle sebe za klečící rostliny. Masožravci pak utvoří třetí řadu za býložravci. Je velmi pravděpodobné, že většina dětí napíše na lístek nějaké zvíře a spíše predátora jako je vlk či liška, nežli nějakou rostlinu. Vysvětlíme, jak se pyramida staví, a necháme žáky, aby to zkusili. V základu klečí nejsilnější jedinci (např. 4), tři další jim opatrně kleknou na záda a poslední dva se vyhoupnou na záda těm ve druhém patře. Je potřeba to zkusit vícekrát a zkoušet to někde, kde se nemůžeme o nic zranit, když se pyramida sesype. Je možné, že žákům pyramida sestavit nepůjde, pokud se budou řídit lístečky, na které si napsali rostliny a živočichy. Proto se žáků zeptáme: „Podívejte se na to, kolik je nás ve které řadě. Myslíte, že by takhle šla postavit pyramida, kdyby v základu bylo málo kamenů a nahoře hodně? Co a jak musíme změnit, aby se nám podařilo postavit pevnou pyramidu, kterou nic nezboří?“ Je jasné, že někteří predátoři a možná i býložravci budou muset změnit svou roli a stát se rostlinou. Proto vyzveme žáky, aby se zkusili dohodnout sami a pyramidu přeorganizovat tak, aby šla postavit. Je dobré dětem poradit, aby větší z nich dělaly rostliny, protože ty nesou celou pyramidu. Poté promítne­ me plakát, na němž je nakreslený příklad lesní potravní pyramidy (karta Lesní pyramida) a  předem připravené (černobílé) kopie Lesní pyramidy rozdáme též skupinkám dětí. Pokud si děti samy neví rady, lektor jim samozřejmě s organizací pyramidy pomůže. metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

13

Když jsme domluveni, pokusíme se na žíněnce postavit pyramidu z vlastních těl. Pokud je žáků hod­ ně, postavíme dvě menší pyramidy na stejném principu.

Reflexe: Jakmile pyramida stojí, ptáme se: Co by se stalo, kdybych odstranil tento „kámen“ z pyramidy? (U pyramidy z těl to neudělá, ale pokud máme pyramidu z krabic, lektor jednu opravdu odstraní.) Pyramidu „rozebereme“ a v kruhu se pak ptáme: Jaké události nebo zásahy mohou lesní pyramidu života narušit? Poznámka: Obrázek Lesní pyramidy (černobíle) na následující straně, prosím, vytiskněte a rozdejte skupinám žáků. Obrázek pyramidy v barvě promítněte zároveň na interaktivní tabulu nebo projektorem na zeď.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

14

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

16

Lesní seznamka (20 min) Cíl aktivity – žáci: â aktivně přemýšlejí o lese a mají chuť se lesem zabývat (stromy); â zjistí o svých spolužácích zajímavé informace a jsou naladěni na povídání o lese a o přírodě.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli: â V  šichni žáci se aktivně zapojili do průzkumu, ptali se na zadané otázky a výsledky ankety alespoň částečně sdíleli. Pomůcky: PL Lesní seznamka, tužka a podložka pro každého

Popis aktivity: Rozdáme žákům vytištěný anketní dotazník a  vysvětlíme úkol. Dotazník začíná větou: „Najdi někoho, kdo…“ a potom je v něm uvedeno několik tvrzení (PL Lesní seznamka). Úkolem je najít ke každému tvr­ zení alespoň jednoho člověka, o němž to platí (a zapsat si jeho jméno). Během dotazování se volně po­ hybujeme po třídě. Každý žák má svůj dotazník (ale ve všech jsou stejná tvrzení), takže probíhá anketa „každý s každým“. Dotazování by mělo probíhat tak, aby se každý zeptal co nejvíce lidí, zároveň aby se s nikým nezdržoval příliš dlouho. Na dotazování vymezíme čas 10–15 minut. Reflexe: Na závěr se zeptáme, jestli má skupina chuť společně sdílet svá zjištění či jestli jsou ochotni zveřejnit výsledky ankety. Pokud ano, můžeme položit otázky statistické, např.: Kolik lidí z této skupiny spalo někdy pod širým nebem? Další otázky, na které se můžeme žáků ptát: Zjistili jste během průzkumu něco překvapivého? Pokud ano, co to bylo? Ptali jste se naslepo, nebo jste už předem tušili, kdo by mohl na otázku odpovědět kladně? Poznámka: Na následující stránce najdete anketní dotazník PL Lesní seznamka. Vytiskněte jej na A4 papír a rozstřihněte, prosím, podle naznačené čerchované čáry.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

17

Najdi někoho, kdo… …každý den posedí chvilku v klidu a pozoruje přírodu (les). …někdy napsal dopis politikovi ohledně ekologického (environ­ mentálního) problému. …viděl na vlastní oči nějaký ohrožený druh živočicha nebo rostli­ ny (+ uvést o jaký druh šlo). …někdy spal v přírodě (v lese) pod širým nebem (V jakém ročním období?). …někdy spal v přírodě (v lese) ve stanu (V jakém ročním obdo­ bí?). …někdy pomohl zraněnému zvířeti či rostlině. …se chce podělit o nějaký zajímavý, podnětný zážitek/zkušenost s přírodou (lesem). Stručně přibliž ostatním, o co šlo. …má oblíbené nějaké lesní zvíře/rostlinu (které?). …v případě, že by měl možnost se proměnit v nějaké zvíře, vybral by si nějaké lesní (které?). …dokáže zarecitovat báseň, zazpívat píseň nebo říci krátký pří­ běh o lese. …se někdy ztratil v lese (opravdu hodně zabloudil). …má nějakého koníčka, oblíbenou činnost, která je spojená s lesem (jakou?). …zasadil vlastníma rukama strom. …zažil bouřku v lese. …viděl na vlastní oči živého jezevce (nebo jiné ne tak běžné lesní zvíře). …dokáže vyjmenovat alespoň deset druhů stromů/bylin/hub/li­ šejníků/lesních zvířat. …ochutnal med přímo od lesních včel. …rád leží na zádech a dívá se nahoru do korun stromů. …umí napodobit houkání sovy. …pozná alespoň tři druhy ptáků podle jejich zpěvu (a případně je dokáže napodobit). Najdi někoho, kdo… …každý den posedí chvilku v klidu a pozoruje přírodu (les). …někdy napsal dopis politikovi ohledně ekologického (environ­ mentálního) problému. …viděl na vlastní oči nějaký ohrožený druh živočicha nebo rostli­ ny (+ uvést o jaký druh šlo). …někdy spal v přírodě (v lese) pod širým nebem (V jakém ročním období?). …někdy spal v přírodě (v lese) ve stanu (V jakém ročním obdo­ bí?). …někdy pomohl zraněnému zvířeti či rostlině. …se chce podělit o nějaký zajímavý, podnětný zážitek/zkušenost s přírodou (lesem). Stručně přibliž ostatním, o co šlo. …má oblíbené nějaké lesní zvíře/rostlinu (které?). …v případě, že by měl možnost se proměnit v nějaké zvíře, vybral by si nějaké lesní (které?). …dokáže zarecitovat báseň, zazpívat píseň nebo říci krátký pří­ běh o lese. …se někdy ztratil v lese (opravdu hodně zabloudil). …má nějakého koníčka, oblíbenou činnost, která je spojená s lesem (jakou?). …zasadil vlastníma rukama strom. …zažil bouřku v lese. …viděl na vlastní oči živého jezevce (nebo jiné ne tak běžné lesní zvíře). …dokáže vyjmenovat alespoň deset druhů stromů/bylin/hub/li­ šejníků/lesních zvířat. …ochutnal med přímo od lesních včel. …rád leží na zádech a dívá se nahoru do korun stromů. …umí napodobit houkání sovy. …pozná alespoň tři druhy ptáků podle jejich zpěvu (a případně je dokáže napodobit).

Zaměření pozornosti (Focus Attention)

Kousky lesa (30 min) Cíl aktivity – žáci: â zkoumají lesní přírodniny více smysly; â popíší na třech příkladech souvislost mezi lesem a lesní přírodninou a souvislost s vlastním životem.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli: â Žák odpověděl formou volného psaní na otázky u všech tří částí aktivity. Doporučeno pro: 1. stupeň

Pomůcky: pytlíčky s různými přírodninami, vůně borovice, pásky na oči, papír a tužka

Popis aktivity: Žáci sedí v kruhu na zemi. Řekneme žákům, že teď se podíváme na les více zblízka, pomocí vlastních smyslů. Prozkoumáme kousky lesa, lesní vůně a zvuky, které můžeme v lese zaslechnout. Rozdáme žákům pásky na zavázání očí a plátěné pytlíčky, ve kterých jsou lesní přírodniny. Vyzveme žáky, aby si pytlíček položili před sebe a zavázali si oči. Jejich úkolem bude si vybrat z pytlíčku jeden kousek lesa, který jim bude po hmatu příjemný, a důkladně si ho hmatem prozkoumat (můžou si před­ mět i např. přiložit na tvář nebo se s ním jinak „pomazlit“). Důležité je, aby během aktivity nikdo nemlu­ vil a každý měl klid na zkoumání svého předmětu. Potom si rozvážeme oči, každý dostane papír a tužku a jeho úkolem bude odpovědět na následují­ cí otázky ohledně předmětu, který si vybral: Na jakém místě v lese a v jaké situaci jsem se s tímto kouskem lesa setkal/-a já? Odpověď budeme psát metodou volného psaní. Poté, co žáci dopíší, poprosíme je, aby si znovu zavázali oči a každému žákovi dáme do ruky nádob­ ku s vůní borovice. Po očichání si sundají šátek a zkusí písemně odpovědět na otázku Co se mi vybaví, když cítí tuto vůni? Odpověď na otázku opět zpracují volným psaním. Do třetice budeme zkoumat les sluchem. Naposledy poprosíme žáky, aby si zavázali oči, a vyzveme je, aby dobře poslouchali, zvuk nijak nekomentovali a byli po celou dobu potichu. Mají za úkol přemýšlet, kdy a v jaké situaci takový zvuk při pobytu v lese sami slyšeli. Několikrát zlomíme větvičku, zašus­ tíme větví se suchými listy a zaťukáme kameny o sebe. Potom si žáci mohou rozvázat oči a poprosíme je, aby si odpověď na otázku zapsali volným psaním. Reflexe: Poprosíme žáky, jestli by se někdo nepodělil o některý svůj zápis. Pokud nikdo takový není, nevadí, pře­ jdeme k další aktivitě. Metodická poznámka VOLNÉ PSANÍ – píši dvě minuty nepřetržitě v celých větách, nevracím se, neškrtám, neopravuji chyby, pokud mě nenapadá nic k tématu, píši i pomocné věty, ale snažím se vrátit k otázce, text nebudu muset zveřejňovat, je pouze pro mne.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

19

Přímá zkušenost (Direct Experience)

Tajemní tvorové (20 min) Cíl aktivity – žáci: â (na základě vyprávění) nakreslí vlastní představu o podobě lesních rozkladačů a tuto představu porovnají se skutečností; â jednou větou popíší roli rozkladačů v lese.

Jak poznáme, že jsme cíle dosáhli: â Žák si na základě vyprávění nakreslí podobu zvířete, které si představuje, a napíše, co zvíře dělá. Doporučeno pro: 1. stupeň

Pomůcky: karta Příběh o tajemných tvorech, pastelky, papíry, podložky pro každého, šňůra na prádlo, kolíčky

Popis aktivity: Přečteme si příběh o tajemných tvorech (karta Příběh o tajemných tvorech). V textu je popsán způsob jejich života a jen zlehka naznačeno, jak vypadají. Žáci pravděpodobně neuhodnou, o jaké tvory se jedná, to ale nevadí. Jejich úkolem bude zvíře nakreslit tak, jak si ho na základě vyprávění představují. Každý kreslí svůj obrázek. Pod obrázek napíší jednou větou, co jejich tvor v lese dělá, čím se zabývá a jaký je jeho úkol. Poté pověsíme v místnosti provaz nebo šňůru na prádlo a z hotových obrázků si vytvoříme galerii (připneme obrázky pomocí kolíčků na prádlo). Nakonec prozradíme, o jaké tvory šlo, a ukážeme skutečné obrázky. Tajemnými tvory v této aktivitě budou různí lesní rozkladači (bakterie, houby, chvostoskok a žížala).

Reflexe: Zeptáme se žáků, na jaké místo v pyramidě by patřili rozkladači. Volnou debatou dojdeme s žáky k tomu, že lesní ekosystém je složitější nežli pyramida.

metodika – doplňUJÍCÍ aktivity 

20

Příběh o tajemných tvorech

V lese žije kromě těch běžně známých také spousta tajemných tvorů, o nichž lidé obyčejně moc nepře­ mýšlejí. Slušelo by se tedy, abychom si o  nich ně­co pověděli. Dobře poslouchejte a  přemýšlejte, jestli vám někoho ne­při­po­mínají… Tihle tajemní tvorové mají hodně společného s půdou, s hlínou. Žijí totiž na jejím povrchu nebo pod zemí. Někteří umí vyšplhat i o něco výš, třeba na trouch­nivý pařez nebo do výšky vzrostlé kopřivy, vět­ šinou se ale drží při zemi. Jejich těla mohou mít roztodivné tvary a  velikosti. Někdo je úzký a  protáhlý, další je jako kulička, někdo má tělo pokryté štětinkami, jiný hladkým krunýřem, někteří tajemní tvorové jsou podobní brou­ kům, ale mnozí mají tělo z husté sítě tenoučkých vláken. Můžou mít desítky nožiček nebo třeba jen šest a dokonce jsou i beznozí. Většina z  tajemných tvorů by se nám vešla do dlaně, některých jen pár, jiných třeba milion. Řadu tajemných tvorů nikdy nikdo neviděl, mnozí z nich jsou totiž tak prťaví, že je možné je vypátrat pouze pomocí lupy či mi­kro­sko­pu. A teď vám ještě nastíním, čím se tajemní tvorové zabývají. Mají totiž v lese velmi důležité zaměstnání. Přechroustávají spadané listí, jehličí a podobné kousky toho, co zbude z rostlin. Nezůstávají pouze u zelené stravy, ale zpracovávají také mrtvolky živočichů a je jim celkem jedno, zda jde o velkou srnku nebo malého chro­báka. Mezi tajemnými tvory jsou i  takoví, kterým strašně chutná staré dřevo, kůra, šišky a klacky. Zkrátka tajemní tvorové se živí tím, co ostatním nechutná nebo to neumějí strávit, a tak si toho nevší­ mají. Nebýt našich tajemných tvorů, byl by les za chvíli zcela zasypán hromadami listí a jehličí, pařezy by se nerozpadaly a všude by ležela mrtvá těla lesních zvířat. Nejdůležitější na tom všem je, že to, co zase vyjde z těl tajemných tvorů ven, je plné živin a dobrých věcí, ze kterých mohou růst lesní stromy a byliny. Poslední věc, kterou vám o tajemných tvorech řeknu je to, že jste se určitě s některým z nich někdy setkali. Tak co? Víte už teď, o  kom je řeč? Ne ne, neodpovídejte nahlas. Vezměte si papír a  svou odpověď zkus­te povědět obrázkem. Vůbec nevadí, jestli jste neuhodli, kdo tajemní tvorové jsou. Zajisté si je ale nějak představujete: jak asi vypadají? Během vyprávění se vám určitě v hlavě začaly vynořovat nějaké obrázky s podobou tajemných tvorů. Zkuste tyhle představy přenést na papír…

LES VE ŠKOLE UVÁDÍ... Doplňující aktivity Autoři: Bc. Barbora Landová, Mgr. Jana Kindlmannová, aktivity vycházejí z metodiky Josepha Cornella; Ilustrace a grafická úprava: MgA. Jana Štěpánová, RedGreenBlue, Petra Stoklasová; Vydalo © Sdružení TEREZA, Praha 2012