PROJEKT NA PODPORU ROZVOJE ROMSKÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

PROJEKT NA PODPORU ROZVOJE ROMSKÝCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA 1.září 2003 - 30.června 2006

31. července 2006

Mgr. Lenka Felcmanová koordinátorka projektu

Obsah: 1. Obecné informace……………………………………………………………......... 3 2. Cíle Projektu ……………………………………………………………………..…4 3. Neziskové informace zapojené v Projektu ………………………………………… 5 4. Harmonogram Projektu……………………………………………………………. 6 5. Rok jedna………………………………………………………………………….. 7 5.1. Vzdělávání………………………………………………………………......... 7 6. Rok dva…………………………………………………………………………… 10 6.1. Vzdělávání…………………………………………………………………… 10 6.2. Rozvojový projekt……………………………………………………………. 13 7. Rok tři………………………………………………………………………………16 7.1. Vzdělávání…………………………………………………………………….16 7.2. Strategické plánování…………………………………………………………16 7.3. Ostatní…………………………………………………………………………19 8. Mentoring………………………………………………………………………….20 9. Výsledky…………………………………………………………………………. 21 9.1 Hodnocení naplňování cílů Projektu…………………………………………. 21 9.2 NNO a Projekt……………………………………………………………….. 22 9.2.1 Charita Kojetín…………………………………………………………..26 9.2.2 Jekhetani Luma – Společný svět, Kněžmost…………………………….29 9.2.3 Liberecké romské sdružení………………………………………………32 9.2.4 Liga, Bruntál……………………………………………………………..34 9.2.5 Rozvoj, Ústí nad Orlicí…………………………………………………..37 9.2.6 Svaz Rómů v Břeclavi…………………………………………………..39 9.2.7 Vzájemné soužití, Ostrava………………………………………………41 9.3 NNO a EU…………………………………………………………………… 46 10. Závěr…………………………………………………………………………….. 47

1. Obecné informace Projekt na podporu rozvoje romských neziskových organizací (dále jen Projekt) podporuje iniciativy, které napomáhají rozvoji romské národnostní menšiny a přispívají k lepšímu pochopení této menšiny ze strany majoritní společnosti. Je zaměřen na vytvoření vhodných podmínek pro integraci romského etnika a má přispět k vytváření multikulturní občanské společnosti bez vzájemných předsudků. Klade důraz na budování profesionality romských neziskových organizací a na vytváření partnerství mezi místními organizacemi (státními i nestátními). Projekt je financován Nadací Open Society Fund Praha. Projekt je koncipován jako tříletý a je určen pro sedm vybraných nevládních neziskových organizací (dále jen NNO).

2. Cíle Projektu Hlavními cíly tohoto Projektu jsou tyto: • zapojování vybraných nevládních neziskových organizací do komunitního rozvoje dané lokality • podpora spolupráce NNO s místními úřady a organizacemi, vytváření jejich trvalého partnerství • rozvoj těchto organizací, jejich podpora a pomoc při budování profesionality • finanční podpora organizací • pomoc při vytváření dlouhodobé strategie organizace, včetně mapování různých finančních zdrojů a jejich efektivní využívání • vytváření partnerství organizací, jejich spolupráce a vzájemné předávání zkušeností • rozvoj vybraných organizací, jejich podpora a spolupráce s nimi • budování profesionality organizace

3. Neziskové informace zapojené v Projektu V srpnu 2003 bylo do Projektu vybráno 7 NNO: • Charita Kojetín • Jekhetani Luma – Společný svět, Mladá Boleslav • Liberecké romské sdružení • Liga, Bruntál • Rozvoj, Ústí nad Orlicí • Svaz Rómů v Břeclavi • Vzájemné soužití, Ostrava Všechny vybrané organizace Projekt řádně ukončily.

4. Harmonogram Projektu Rok jedna (srpen 2003 – červen 2004) Během prvního roku trvání Projektu byl proveden výběr partnerských NNO. Poté došlo k určení a realizaci konkrétních školících a konzultačních aktivit pro zástupce vybraných NNO, a to formou seminářů a tréninků zaměřených na problematiku neziskového sektoru a projektového managementu. Smyslem tohoto vzdělávacího programu bylo získat informace využitelné pro zkvalitnění vnitřního i vnějšího prostředí NNO. V závěru prvního roku došlo v každé NNO k vytvoření rozvojového projektu zaměřeného na podporu romské menšiny a jejího rozvoje s ohledem na region, ve kterém ta která organizace působí. Rozvojové projekty měly napomoci s řešením aktuálních problémů v komunitě. Rok dva (červenec 2004 – červen 2005) Ve druhém roce došlo v každé NNO k realizaci a evaluaci rozvojového projektu. Dále pokračovalo vzdělávání pracovníků NNO, formou seminářů, tréninků a konzultací. Harmonogram vzdělávání byl vytvořen na základě individuálních požadavků každé NNO. Rok tři (červenec 2005 – červen 2006) V závěrečné fázi Projektu bylo předmětem podpory a spolupráce vytvoření kvalitního strategického plánu pro další aktivity partnerské organizace. V této etapě se předpokládalo alespoň částečné čerpání zdrojů Evropské unie. Opět pokračovalo vzdělávání, formou seminářů a konzultací, na základě individuálních potřeb každé NNO. Celé tři roky v partnerských NNO probíhal mentoring a pravidelné konzultace, jejichž úkolem bylo pomoci implementovat získané znalosti a dovednosti do běžné činnosti každé organizace, pomáhat s řešením dlouhodobých i momentálních problémů a s budováním stabilního zázemí neziskové organizace.

5. Rok jedna V červenci 2003 bylo vyhlášeno výběrové řízení o zařazení do Projektu na podporu rozvoje romských neziskových organizací pro zájemce z řad nevládních neziskových organizací. 20. srpna 2003 byla uzávěrka těchto přihlášek. V září proběhl první telefonický a osobní kontakt mezi koordinátorkou Projektu a zástupci vybraných NNO. Byla provedena podrobná analýza potřeb každé organizace. Na základě dokumentů (výroční zpráva, organizační řád, projekty, …), rozhovorů, SWOT analýzy a pozorování byly definovány potřeby v organizacích a stanoveny postupy pro rozvoj každé z nich: byla formulována témata seminářů a tréninků, zaměřených na problematiku neziskového sektoru, managementu, projektové a strategické plánování, fundraising, evaluace, multietnického soužití. Vzhledem k tomu, že potřeby organizací byly v této fázi převážně totožné, školící aktivity se uskutečnily pro zástupce NNO stejné (s individuálním přístupem lektorů). Koordinátorka Projektu navázala spolupráci s každou NNO v Projektu a po celou dobu trvání Projektu pomáhala při pravidelném mentoringu implementovat poznatky získané na seminářích do běžného chodu NNO. V roce jedna byla každá organizace finančně podpořena Nadací OSF částkou 10.000 Kč, která sloužila k pokrytí administrativních výdajů a komunikace souvisejících s Projektem a k budování profesionality organizace. V závěru roku jedna se uskutečnila slavnostní večeře pro zástupce partnerských NNO. Cílem 1. etapy Projektu bylo získat potřebné znalosti a dovednosti k efektivním procesům v NNO. Ty se odrazily v kvalitním zpracování rozvojového projektu.

5.1 Vzdělávání V rámci vzdělávacího plánu se uskutečnilo 8 kurzů v celkové časové dotaci 111h na jednoho účastníka (podmínkou další spolupráce byla 90% účast za každou NNO). V době od září 2003 do června 2004 proběhlo pro každou NNO 8 seminářů – 6 třídenních a 2 dvoudenní (třídenní semináře a jeden dvoudenní byly pro všechny NNO společné, na jeden dvoudenní se zástupci NNO rozdělili na 2 skupinky podle regionů). Třídenních seminářů se zúčastnilo z každé NNO po 2-4 zástupcích, dvoudenních seminářů po 3-5 zástupcích. Realizované semináře: Kdo jsem? Já jsem já, my jsme my Já a já (vnitřní komunikace) Já a my (vnější komunikace) Já a projekty Já a management I. Já a management II.

Já a stát Kdo jsem? - účastníci představili sami sebe a své NNO, získali základy prezentačních dovedností, povědomí o neziskovém sektoru obecně a o současných a budoucích možnostech financování z Evropské unie Já jsem já, my jsme my - účastníci trénovali obranu proti různým formám diskriminace, seznámili se s mechanismem vzniku předsudků Já a já (vnitřní komunikace) - účastníci se učili orientovat v procesu změny a v pracovním životě, uvědomovat si své silné i slabé stránky, příležitosti a ohrožení a snažit se s nimi pracovat, vědět, co nás při vnímání, rozhodování a zpracovávání podnětů ovlivňuje Já a my (vnější komunikace) - účastníci se učili orientovat se v procesu komunikace směrem ven z organizace, umět spoluvytvářet dobrou image organizace, uvědomit si svou roli v týmu a to, že každý člen či zaměstnanec je nedílnou součástí týmu a poznat svou roli v konfliktu a nastínit způsoby jejich řešení konfliktů Já a projekty - účastníci se učili vyhledávat finanční zdroje, napsat kvalitní projekt a logický rámec Já a management I. - účastníci se seznamovali se základy personalistiky a práci s dobrovolníky Já a management II. - účastníci se seznamovali s evaluačními technikami, fundraisingem a strategickým plánováním Já a stát - účastníci se dozvěděli, jak dělat PR a jak využívat fondy Evropské unie. Seminářů se zúčastnilo celkem 158 účastníků (v průměru 18 na jednom semináři), lektorovalo 14 lektorů. Semináře trvaly celkem 24 dní, lektoři odlektorovali 121,5 hodin. Každá NNO obdržela po ukončení vzdělávacího cyklu prvního roku osvědčení s vyjmenovanými semináři, kterých se její zástupci zúčastnili. Také každý účastník, který absolvoval aspoň tři semináře, dostal osvědčení o absolvování v příslušné časové dotaci – tato osvědčení dostalo 20 zástupců NNO (viz tabulka). organizace

počet osvědčení

Jekhetani Luma

2

Rozvoj

4

Vzájemné soužití

3

Liga za lidská práva, práva dětí a mládeže

4

Svaz Romů v Břeclavi

2

Liberecké romské sdružení

2

Charita Kojetín

3

celkem

20

Na seminářích a při mentoringu zástupci NNO pracovali na budování své profesionality. Získávali vědomosti a osvojovali si dovednosti, které vedly ke zlepšení komunikace a navázání spolupráce s místními úřady a organizacemi, vytváření jejich partnerství.

6. Rok dva V tomto roce byl hlavním tématem rozvojový projekt. Každá NNO si dále v Projektu vytvořila požadavky na své vzdělávání a asistenci na druhý rok Projektu a na základě této poptávky byly sestaveny individuální vzdělávací plán, skládající se ze společných seminářů a individuálních konzultací.

6.1 Vzdělávání Vzdělávání pracovníků jednotlivých NNO bylo sestaveno na základě individuálních požadavků každé NNO. Tyto „žádosti o asistenci“ NNO sestavovaly v závěru prvního roku účasti v Projektu, na konci května 2004 jako součást zadání rozvojových projektů. Během druhého roku byl prostor pro upřesnění či změnu potřeb tak, aby realizovaná podpora co nejvíce odpovídala potřebách té které NNO. Vrcholový management Na základě poptávky po vzdělávacích aktivitám pro výkonné ředitele NNO byl vytvořen cyklus 4 seminářů se souhrnným názvem Vrcholový management. tvorba plánů a hodnocení, organizační struktura vztahy s veřejností firemní fundraising personalistika Tyto semináře jsou zaměřeny prakticky, vychází z toho, že každý účastník semináře má s daným tématem velkou osobní zkušenost. Účastníci jsou lektory vedeni k tomu, aby se své zkušenosti učili sdílet, a aby se dokázali poučit a inspirovat zkušenostmi jiných. Přidanou hodnotou seminářů Vrcholového managementu je to, že jsou společné pro výkonné ředitele všech NNO v Projektu, tzn. setkávají se na nich výkonní ředitelé všech 13 organizací – došlo k „meziročníkovému“ propojení, což díky vzniku dalších neformálních vazeb všem rozšiřuje množství potenciálních partnerů do budoucna. Tvorba plánů a hodnocení, organizační struktura Účastníci se seznámili napříč ročníky, dělali si test, mají-li šéfovské schopnosti a vyměnili si efektivní pracovní postupy při řešení různých situací (úspěšný audit v organizaci, možnost pracovního uplatnění pro dlouhodobě nezaměstnané, zařazení NNO do rozpočtu města, přidělení bytu a mediální kampaň). Dále se pracovalo s druhy smluv, vyměňovaly se zkušenosti se organizačními strukturami v NNO, variantami rozvoje NNO, uspořádáním sbírky. Podrobně se věnovali plánování, zejména Gantovu diagramu jako vhodné plánovací metodě. Vztahy s veřejností Účastníci se seznamovali s procesem přípravy zprávy pro média, jak vybrat nejvhodnější médium pro zprávu, jak vytvořit nejvhodnější formu zprávy pro televizi, rozhlas a tisk, jak fungují zpravodajské redakce a média. Učili se připravit rozhovor s novinářem (včetně tiskové konference) a podávat zprávy novinářům (formou soundbites), jak „odbýt“ nepříjemnou otázku tak, aby vyzněla dobře, trénovali verbální i neverbální komunikaci. Na závěr se zabývali tiskovou zprávou – jak a kdy ji napsat a předat novináři.

Firemní fundraising Účastníci se seznamovali s firemním fundraisingem a samofinancováním organizace. Učili se komunikovat s firemními dárci a zjišťovat, co mohou nabídnout tak, aby to přinášelo organizaci zisky. Probírali se metody samofinancování a finanční udržitelnost organizace a zkoumali připravenost organizace k samofinancování. Personalistika Účastníci se seznamovali s personalistikou – co je to personální řízení a personalistika, jak definovat pracovní pozici, jak poznat a najít vhodného zaměstnance (metody jeho výběru), hodnocení, motivování, odměňování a vzdělávání zaměstnanců, zaměstnanecké výhody. Odborné konzultace Odborné konzultace byly sestavovány na základě individuálních požadavků každé NNO tak, jak byly popsány v projektu Asistence (interní projekt). Jednalo se o pět základních oblastí podpory: Lidské zdroje, Fundraising, Vztahy s veřejností, Legislativa a předpisy a Management. NNO v projektu Asistence předložily své požadavky na další vzdělávání, jeho formu, časovou dotaci a očekávaný výstup. Harmonogram těchto konzultací byl operativně upravován, vždy podle potřeb té které organizace. Jako efektivní způsob se ukázalo to, že konzultant vedl pracovníky k mailové korespondenci. Odborné konzultace zajišťovalo celkem 16 odborných konzultantů.

Legislativa a

Lidské

předpisy

zdroje

Fundraising

Vztahy

s

veřejností

Manažerské

celkem

dovednosti

Charita Kojetín

2

0

3

0

0

5

Jekhetani Luma-Společný svět,

2

6

5

2

3

18

Liberecké romské sdružení

2

0

1

1

4

8

Liga za lidská práva, práva dětí a

2

1

1

2

0

6

Rozvoj, Ústí nad Orlicí

0

0

3

2

0

5

Svaz Romů v Břeclavi

2

3

1

0

2

8

Vzájemné soužití, Ostrava

1

0

1

0

2

4

celkem

11

11

15

7

11

54

Kněžmost

mládeže, Bruntál

Výstupy odborných konzultací: Charita Kojetín Legislativa a předpisy: - doplnění vnitřních předpisů o personální plán, postup při vyřizování stížností ze strany pracovníků organizace, organizační řád Fundraising: - intenzivnější oslovování dárců Jekhetani Luma-Společný svět, Kněžmost Fundraising:

- sehnání několika drobných sponzorských darů - zdarma materiál na orientační tabule, některé služby spojené se správou PC, část nábytku do kanceláře Legislativa a předpisy: - zavedení vnitřních předpisů organizace (změna stanov, pravidla hospodaření, apod.) Management: - pomoc s řešením situací, kdy hrozila naprostá stagnace sdružení Vztahy s veřejností: - vytvoření loga a hlavičkového papíru, podkladu pro vizitky Lidské zdroje: - dva lidé z organizace se naučili uživatelsky pracovat s počítačem - vytvoření modelu spolupráce předávání některých klientů Liberecké romské sdružení Management: - vytvořen model středního managementu pro organizaci - napsána žádost o udělení akreditace - napsán úspěšný projekt na financování středního managementu Vztahy s veřejností: - nové možnosti práce s veřejností vycházející z činnosti organizace - články v regionálním tisku, šoty v regionálních televizích a rádiích a v celostátní stanici ČR Praha Fundraising: - kontaktování firem se žádostí o sponzorskou podporu – vytvoření loga organizace zdarma Legislativa a předpisy: - plán živonostenských oprávnění - změna stanov - vytvoření vnitřních předpisů organizace Liga, Bruntál Fundraising: - plán finančního plánování a finančních cílů - kvalitní příprava na Burzu Filantropie vedla k získání finančních prostředků a příslib spolupráce (zakázky, zaměstnávání lidí) od významné firmy Legislativa a předpisy: - vnitřní předpisy Lidské zdroje: - podrobná orientace v zákoníku práce Vztahy s veřejností: - informační materiály, webové stránky Rozvoj, Ústí nad Orlicí Fundraising: - návrh nové struktury financování organizace, přehodnocení stávajícího systému Vztahy s veřejností: - vytvoření nových propagačních materiálů Svaz Romů v Břeclavi Lidské zdroje: - vytvoření inzerátů na jednotlivé pracovní pozice

- vytvoření pracovní náplně personalisty Fundraising: - tvorba fundraisingového týmu Legislativa a předpisy: - manuál pro tvorbu vnitřních předpisů Management: - vytvoření jasného organizačního a účetního manuálu Vzájemné soužití, Ostrava Management: - vytvoření deklarací komunitních center Fundraising: - vytvoření vzorových dopisů firmám a podnikatelům se žádostí o finanční a materiální dary - vytvoření fundraisingového týmu Legislativa a předpisy: - vytvoření vnitřních předpisů, např. o výběru hotovosti z pokladny - správné a efektivní vedení porad a vytváření zápisu z nich Semináře V tomto roce byly realizovány dva semináře: Evropská unie a projekty Vyjednávání a etiketa - Evropská unie a projekty (toto téma se týkalo fondů Evropské unie a možností jejich konkrétním využití pro naše neziskové organizace). - Vyjednávání a etiketa (účastníci se učili procesu efektivního vyjednávání, společenskému chování na slavnostních a oficiálních příležitostech) Seminářů se zúčastnilo celkem 23 účastníků, lektorovali 3 lektoři. Semináře trvaly celkem 6 dní, lektoři odlektorovali 30 hodin.

6.2 Rozvojový projekt V době duben – květen 2004 vytvářela každá NNO na základě zadání rozvojový projekt, který je zaměřený na podporu romské menšiny a jejího rozvoje s ohledem na region, ve kterém ta která organizace působí. Rozvojový projekt by měl napomoci s řešením aktuálních problémů v komunitě. Všechny rozvojové projekty byly Nadací OSF Praha podpořeny a jejich realizace proběhla podle harmonogramu. NNO v Projektu

název projektu

zaměření

Charita Kojetín

Občanská poradna

Cílem projektu je snížit zadluženost romských rodin v Kojetíně a jeho okolí za pomoci bezplatného poradenství. V blízkosti lokality, kde v současné době žije asi 200 Romů, bude otevřena občanská poradna. Uživatelé poradny budou moci za asistence pracovníků poradny snižovat své dluhy pomocí splátkových

kalendářů, zlepšit svou schopnost hospodařit s finančními prostředky a získat dovednosti potřebné k vyřizování sociálních dávek a hledání zaměstnání. Svaz Romů v Břeclavi

Zdravá žena

Informovat o zdravém stylu života, odbourat nedůvěru mezi pacientem a lékařem, odbourat stud u žen a dívek před lékařem.

Liberecké romské sdružení

Děti, pojďte do školy!

Přípravná třída pro děti ze sociálně vyloučené komunity – výchovně vzdělávací.

Jekhetani Luma – Společný

Občanská

svět, Kněžmost

Mladá Boleslav

poradna

Poskytování

sociálně-právního

poradenství

prostřednictvím

terénní sociální práce v komunitách ohrožených sociálním vyloučením a v poradně.

Vzájemné soužití, Ostrava

Picasso

Vytvoření nových pracovních příležitostí pro romskou mládež a zvyšování kvalifikace romské mládeže

Rozvoj

Romské dny

Projekt Romské dny je masivní, pozitivní kampaň, do které jsou zapojené střední školy ze zúčastněných měst (krátkodobý školní projekt), zastupitelé zúčastněných měst, část romské komunity (místní hudebníci) a široká veřejnost.

Liga za lidská práva, práva dětí a mládeže, Krnov

Dříč

Rekvalifikace a tvorba pracovních příležitostí pro Romy, asistence podporovaného zaměstnávání.

V srpnu a září 2005 byl proveden nezávislý monitoring rozvojových projektů Miroslavem Konečným, který je shrnut v závěrečné zprávě. Hodnotitel se zaměřil (kromě zhodnocení rozvojových projektů) i na efektivitu a dopad aktivit v rámci Projektu na jednotlivé NNO. Hodnocení jednotlivých projektů romských organizací a) Tématické zaměření projektu, zhodnocení přínosu pro organizaci: o Všechny realizované projekty jsou pro organizace inovativní. Žádná organizace se před začátkem projektu systematicky nevěnovala aktivitám, na které byla žádána podpora od OSF. o Zaměstnanci čtyřech organizací si v rámci projektu rozšířili své kvalifikace, což přispívá k další profesionalizaci organizací. o Projekty šesti organizací propojily terénní práci s aktivitami projektu. Toto propojení umožňuje cíleněji oslovit potenciální klienty z romské komunity. b) Schopnost organizace realizovat projekt v konkrétním prostředí: o Organizace flexibilně reagují na změny, které mohou zásadním způsobem ohrozit realizaci projektů. Projekty jsou upravovány podle aktuálních možností tak, aby nedocházelo k odklonu od původního cíle projektu. o Velkým pozitivem je rychlé hledání východisek z obtížných situací. Přes nepředvídatelné komplikace, zejména při jednání s veřejnou správou a soukromým

sektorem, jsou organizace schopny rychle najít řešení, které koresponduje s původním harmonogramem projektu. c) Udržitelnost projektu a jeho výsledků po jeho ukončení: o Pět organizací pokračuje v další realizaci aktivit, které vznikly díky podpoře OSF. Aktivity uskutečňované za podpory OSF se organizacím natolik osvědčily, že v jejich realizaci pokračují i po ukončení finanční podpory od OSF. o Organizace jsou schopny získávat finance na pokrytí vlastních potřeb. Pouze jedna organizace (Ústí nad Orlicí) je nucena omezit svou činnost pro nedostatek financí. o U pěti organizací ze sedmi tvoří projekt součást portfolia služeb poskytovaných cílové skupině.

7. Rok tři Hlavním tématem roku tři bylo strategické plánování.

7.1 Vzdělávání Na základě poptávky po vzdělávacích aktivitách pro výkonné ředitele NNO byl vytvořen cyklus 4 seminářů. Tyto semináře byly zaměřeny velmi prakticky, vycházely z toho, že každý účastník semináře má s daným tématem velkou osobní zkušenost. Účastníci byli lektory vedeni k tomu, aby se své zkušenosti učili sdílet, a aby se dokázali poučit a inspirovat zkušenostmi jiných. V tomto roce měly být realizovány čtyři semináře (Personalistika pro pokročilé se pro předchozí odhlášení 12 účastníků ze 17 neuskutečnila): Jak se ubránit manipulaci Marketing NNO v praxi Personalistika pro pokročilé Firemní kultura Jak se ubránit manipulaci - toto téma se týkalo rozpoznání manipulace jejímu bránění se Marketing NNO v praxi - účastníci se učili efektivně nabízet své služby, zajistit jejich prodej, sestavit marketingový plán Firemní kultura - obsahem semináře bylo jak prezentovat svou činnost, jak zviditelnit organizaci, co všechno firemní kultura je, jak zajistit důvěryhodnost NNO Seminářů se zúčastnilo celkem 32 účastníků, lektorovali 4 lektoři. Semináře trvaly celkem 9 dní, lektoři odlektorovali 45 hodin.

7.2 Strategické plánování Na základě Projektu Asistence byly definovány potřeby jednotlivých NNO vedoucí k realizaci strategického plánování. Koordinátorka zajistila a uzavřela smlouvu s odborníky, kteří spolu s týmem té které NNO pracovali na strategickém plánu rozvoje organizace a jejich služeb pro dalších 3-5 let s cílem vytvořit kvalitní, použitelné a používané strategické plány zapojených organizací. Celkem bylo uzavřeno 6 smluv na dobu září 2005 – červen 2006 a 1 smlouva na dobu leden – červen 2006 (Rozvoj). Ve všech organizacích byl proces strategického plánování úspěšném zahájení ukončen. Evaluace procesu strategického plánování z července 2006 Co dalšího Vám, kromě strategického plánu, proces strategického plánování přinesl? - Ujasnili jsme si, bez kterých věcí se to do předu prostě nepohne - Proces strategického plánování nám také přinesl zlepšení systému komunikace mezi zaměstnanci. Velmi cenná je také skutečnost, že všichni zaměstnanci znají poslání

-

-

-

občanského sdružení, logo organizace a všichni a dokáží obecně mluvit o aktivitách organizace a to i o těch, kterými se přímo nezabývají. Proces strategického plánování (kromě strategického plánu) přinesl: metody jak plánovat a realizovat strategický plán do budoucna a navázali jsme dobrý vztah s konzultantem. Pomohl nám s překladem projektu na Nizozemské velvyslanectví pro Občanskou poradnu, který byl schválen s účinností od 1.7.2006 do 30.6.2007. Konečně si psaní projektů, které dříve psal jeden člověk, rozdělili tři lidé! setkávali jsme se s velmi příjemnou osobou /přívětivá,chytrá,milá…/ dotyčná osoba nám pomohla i v jiných oblastech pomáhala nám s konkrétními problémy přímo v naší organizaci Uvědomili jsme si, že administrace sdružení s větším finančním obratem vyžaduje maximálně profesionální přístup, odborně vyškolené zaměstnance a hlavně dobrou účetní. Možnost společně na něčem dost důležitým spolupracovat – spolupráci.

Co jste se během procesu naučili? - Udržet naše aktivity „na uzdě“, abychom nakonec nedělali všechno a nic. Je třeba držet se své vize/plánu. - Naučili jsme se důsledně dodržovat zásadu osobní odpovědnosti za plnění úkolu. Pravidelné tématické porady, porady jednotlivých programových sekcí organizace, pravidelné porady vedení. Přesněji a pečlivěji jsme rozdělili zodpovědnosti a kompetence na jednotlivé vedoucí a další pracovníky. - Během procesu jsme se naučili pracovat se SWOT analýzou a přemýšlet o činnosti organizace v budoucnosti. - Podívat se na programy organizace z nadhledem, zaměřit se konečně taky na něco, čím si vyděláme peníze. - že vše se musí dělat podle konkrétních kroků-nejdříve nutné a pak další co můžou počkat - že musíme být pružní - máme být na úrovni podnikatelské - mít správné kontakty - Alespoň částečně dodržovat to, co jsem si předsevzali/naplánovali. - Strategicky plánovat a otevřeně hovořit nejen o problémech. Jakou novou silnou stránku Vaší organizace jste objevili? - Dynamičnost. Umíme reagovat na změny velmi pružně a efektivně. - Naší silnou stránkou je, že jsme vytvořili programy, které si na sebe vydělávají a dokonce i vytváří zisky, které efektivně využíváme v dalších sociálních programech a projektech. - Jako silnou stránku organizace jsme objevili : nerezignovat na neúspěchy a schopnost řešit krizové situace. - Vyloženě novou dobrou stránku asi ne, ale snad jsme ty dobré rozvinuly. - dobré vztahy /máme konkrétní osoby na určitých místech/ - můžeme pracovat i bez toho, že nezískáme dotaci - Silnou stránku vidíme ve vytvořeném /vzniklém/ českoromském týmu. Co bude třeba ve Vaší organizaci změnit? - Je pro nás nutné zajistit dostatek lidí pro činnosti organizace - Je nutné, abychom zkvalitnili personální politiku, abychom uměli lépe motivovat zaměstnance k dalšímu profesnímu růstu, případně lépe vybírali nové zaměstnance.

-

V naši organizaci se musí změnit propagace a PR, musí se navázat spolupráce s velkými sponzory. Práci s dobrovolníky – nebylo na ně moc času ke škodě všem, způsob řízení obecně. od základů – směr, pracovníky Administraci projektů, vedení účetnictví. Vyjasnit si kompetence a pravomoce.

Čím byl pro Vás užitečný konzultant? - Nejvíce pro tzv. aha efekt - Náš konzultant jednoznačně byl osobou, která velmi citlivě nastavovala zrcadlo, které jsme byli ochotni přijmout kriticky a vyvodit z toho obrazu důsledky, které vedly k profesionalizaci našeho sdružení. Při konzultacích se vždy podařilo drobné problémy, potíže a nedostatky v práci managementu organizace vyřešit. - Konzultant byl pro nás motivačním prvkem, předal nám hodně svých zkušeností, pomohl s anglickým překladem projektu pro Nizozemské velvyslanectví. Naučili jsme se spoustu nových věcí a získali nové informace. - Přinesl pohled na mnohé vnitřní záležitosti zvenku, upozornil na nedostatky, které jsme nějak neviděli nebo si je nepřipouštěli, silnou osobní podporou ve slabších chvílích. - pomohl mám se zorientovat, pohovorem jsme přišli na to jak by to mělo být, co by se dalo zlepšit - Je to charismatický chlap, který umí dobře poradit. - Pomáhal nám s vytvářením strateg. plánu,byl nezávislá osoba,která vždy poskytla nezávislý pohled na určitou věc. Uvědomili jme si slabé stránky organizace. Prostřednictvím konzultanta jsme si uvědomili priority organizace, ale i zaměstnanců. Co byste příště udělali jinak? - Bez zapojení všech lidí bychom plán ani nezačínali - Setkávali bychom se častěji, protože při konzultacích jsme pojmenovali a vyjmenovali všechny možné věci – oblasti, které nás nějakým způsobem tíží, které nám „neklapou“ přesně tak jak bychom chtěli. Až v rámci konzultace jsme nacházeli potřebná řešení. - Nic. - Kdyby to šlo, tak bychom si na plán udělali více času. - začali bychom hned s vnitřními pravidly , vnitřními procesy organizace - osoby –pracovníci /určité vzdělání/ - Zadali bychom vedení administrativy paní, která to opravdu umí. Porovnání očekávání od strategického plánování z léta 2005 a výsledků v červenci 2006 - V rámci SP byl splněn cíl „Definování základních potřeb organizace“, vzhledem k nedostatku aktivních lidí se nám nepodařilo nastavit motivační prvky pro lidi v organizaci - Očekávali jsme, že nám strategické plánování dá jasný plán který povede k lepšímu řízení organizace, vytvoření kontrolních mechanismů a transparentnosti našich činností. Plán, se kterým se ztotožní všichni klíčoví zaměstnanci a hlavně správní rada občanského sdružení. Toto očekávání bylo naplněno. - Očekávali jsme také, že díky strategickému plánování se nám zvýší firemní kultura. Chtěli jsme, aby se zvýšila prestiž naší organizace, ale také, aby zaměstnanci našeho o.s. byli hrdí na to, že pracují právě pro ně. Toto očekávání se zatím nenaplnilo, protože k tomu je potřeba více času.

-

-

Naše organizace porovnávala výsledek strategického plánování s projektem Asistence a očekávání se shoduje s výsledkem. Je zpracován strategický plán organizace na 2 roky. Konečný plán by měl splnit všechna očekávání a dokonce je překonat hlavně v míře praktické využitelnosti. máme to co jsme chtěli-+navíc str.plán

7.3 Ostatní Brožura Na podzim 2005 koordinátorka Projektu vytvořila na základě informací z NNO dvojjazyčnou publikaci obsahující informace o Projektu a jednotlivých rozvojových projektech partnerských NNO. Tato brožura byla použita jako prezentační materiál zapojených organizacím. Jejím obsahem jsou informace o organizacích, rozvojových projektech a zkušenostech výsledcích z rozvojových projektů. Část brožury je věnována srovnávacím tabulkách o vývoji zapojených organizací od roku 2003 (zohledňující finance, zaměstnance, úvazky a dobrovolníky).

8. Mentoring Po celou dobu trvání Projektu, tj. 3 roky, probíhal pravidelný mentoring v každé NNO. Koordinátorka Projektu dle potřeby navštěvovala NNO a realizovala mentoring podle jejich požadavků, ať plánovaných, na sebe navazujících nebo nahodilých, podle aktuální potřeby. Koordinátorka byla průběžně v telefonickém i e-mailovém kontaktu. Koordinátorka každý měsíc trávila 1-3 dny v partnerských NNO, podle jejich potřeby. Frekvence návštěv se v průběhu 3 let snižovala a vedla k postupnému osamostatňování jednotlivých NNO. • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Témata těchto návštěv byla: rozhovory vedoucí k implementaci informací získaných na seminářích do chodu organizace pomoc při řešení potíží organizace facilitace porad zefektivňování práce uvnitř organizace pozitivní motivace zaměstnanců a dobrovolníků analýza komunity jednání se zástupci státní správy konzultace činnosti projekty personalistika (smlouvy, pracovní náplně, rozdělení kompetencí) interní materiály (např. organizační řád, provozní řád, metodika práce) PR materiály rozvojový projekt vzdělávání finanční zdroje práce s klienty supervize strategické plánování fondy EU

V období leden až červen 2004 byl mentorem Mgr. Václav Šneberger, který též průběžně navštěvoval všechny NNO. K telefonickému a e-mailovém kontaktu docházelo neustále, dle potřeb té které NNO. Součástí mentorské práce bylo i předávání a přeposílání informací, které jsou pro činnost NNO důležité a rozvíjejí ji. NNO v Projektu dostaly knihy a odborné publikace vztahující se k managementu neziskového sektoru, např. - Šálek, M.,Feřtek, T., Novináři nejsou zlí - Kažminski, T., Projektové a strategické plánování - Príručka podnikania neziskových organizácií - Čepelka, O., Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie - Průvodce fondy EU pro neziskové organizace - Jak se stát dobrým manažerem v NNO Supervizi a podporu při mentoringu pod obu projektu poskytovala ing. Lucie Tlamichová, v období květen-červen 2006 ing. Marie Kalinová.

9. Výsledky 9.1 Hodnocení naplňování cílů Projektu a) zapojení organizace do problematiky romské komunity v místě působnosti: o Rozvojové projekty vycházely ze znalosti potřeb romské komunity v místě působnosti organizací a propojovaly služby poskytované Romům. o V rámci realizace projektu byla posílena pozice organizací v komunitě. V průběhu projektu organizace získaly nové klienty z romské komunity. o Během doby trvání Projektu nedocházelo k významným konfliktům s Romy. Naopak při realizaci některých projektů vyvstaly komplikace s veřejnou správou a soukromým sektorem. b) vytváření partnerství organizací v rámci projektu SbS: Během spolupráce se SbS docházelo mezi organizacemi i k vytváření partnerství. Organizace oceňovaly možnost výměny know–how při vzájemném setkávání, myšlenku vzájemného projektového partnerství ale nevidí příliš reálně z důvodů značných vzdáleností mezi organizacemi. Naopak díky rozdílné regionální působnosti organizací se navzájem necítí jako konkurenti a je tedy možná výměna rad a zkušeností mezi nimi. Vzájemná spolupráce je patrná mezi organizacemi z Bruntálu a Ostravy, která působí ve stejném regionu. Pracovníci čtyřech organizací navštívili jinou organizaci z programu SbS za účelem výměny know–how. c) rozvoj organizace a budování její profesionality: + Celkový přínos podpory ze strany SbS byl hodnocen velmi pozitivně. + Osobní i profesní přístup konzultantů věnujících se organizacím byly silným prvkem ve spolupráci se SbS. + Lektorská úroveň přednášejících je hodnocena jako velmi dobrá + Koordinátorka programu SbS přistupuje k organizacím se zájmem, s odbornými znalostmi, lidsky a dokáže pracovníky pozitivně motivovat v těžkých chvílích. + Organizace si uvědomují důležitost informací získaných v rámci školení SbS a za pomoci metodiků SbS se je snaží aplikovat do vlastních organizací. + U pěti organizací existují týmy placených zaměstnanců, kteří se věnují chodu a rozvoji organizace. + Kromě jedné organizace došlo v průběhu projektu k posílení cash-flow organizací, k posílení stability a udržení poskytovaných služeb. + Organizace pracují na doplnění vnitřních dokumentů a uvědomují si jejich důležitost. d) pomoc při vytváření dlouhodobé strategie organizace: + Více než polovina organizací si uvědomuje význam fundraisingových plánů a pracuje na jejich vytvoření.

strategických

a

+ Kladně je hodnocena snaha konzultantů pomoci organizacím při plánování a vytváření důležitých dokumentů. + Organizace si uvědomují důležitou roli, kterou v jejich vývoji SbS sehrálo. Některé organizace si nedovedou představit, kde by bez pomoci SbS byly.

9.2 NNO a Projekt Z průběžných i závěrečných evaluací vyplývalo, že účastníci vzdělávací cyklus hodnotí velmi kladně, získávané informace považují za důležité a potřebné pro rozvoj a úspěšnou práci svých organizací a budování své profesionality. Zaměstnanci oceňují vzájemná setkávání na seminářích, výměnu informací a zkušeností, sdílení problémů. Kladně hodnotí přinášení nových úhlů pohledu ostatních účastníků seminářů do své práce. Jednotlivé organizace mezi sebou navázaly kontakty, vyměňují si informace a zkušenosti. Někteří se navštěvují a začínají spolupracovat u některých typů akcí (např. pořádání volnočasových aktivit). Navzájem se zvou na pořádané akce. Dotazník z července 2006 u příležitosti ukončení Projektu Byly vaše představy a očekávání, které jste měli, když jste v létě roku 2003 do Projektu posílali přihlášku, naplněny? - Ano (2x) - Částečně, nepodařilo se nám vytvořit dostatečnou základnu lidí - Ano, dokonce byly překonány! - Byly naplněny naše očekávání,protože jsme hlouběji pronikly do potřeb organizace. - Ne. - Jsme nadmíru spokojeni, naše představy byly několikanásobně převýšeny. Považujeme projekt, do něhož jsme byly zařazeni za vzorový, protože si myslíme, že takto nastavený projekt, může pomoci romskému neziskovému sektoru přežít v podmínkách nového a náročného systému financování, který nás čeká v blízké budoucnosti (standardizace sociálních služeb, evropské fondy, samofinancování, certifikace atd.). Co vás v rámci Projektu překvapilo? - Ochota a vlídnost organizátorky projektu. Její spolupráce, vstřícnost a příkladný přístup ke všem účastníkům seminářů. Perfektní výběr jednotlivých témat i lektorů. - Toho bylo hodně, asi nejvíc to, jak takový projekt může výrazně pomoci organizaci se posunout někam jinam – oproti jiným. - výběr přednášejících, byli to opravdu profesionálové na svých místech, přednášeli v jazyce srozumitelném, dali nám více než předpokládali sami. - Příliš náročné dny na seminářích – délka vzdělávacích bloků. - Profesionální výběr lektorů. - Překvapilo – to není z našeho pohledu správné slovo. Spíš udivilo a „vzalo nám řeč“ velmi profesionální připravenost jednotlivých akcí projektu a jejich vysoká kvalita. Jaké aktivity Projektu byly pro vás nejpřínosnější? - Velice těžko se dá vyčlenit 3 aktivity z celého projektu, protože vše co bylo vybráno navazovalo na sebe a každý seminář něco přinesl. Mám dojem jako by to byl jeden celek. Celé to období jsem se zúčastňovala Projektu a vnímám to jako celek. Pro organizaci je velkým přínosem Strategický plán. - Školení na téma akreditace - Konzultant pro strategické plánování - Možnost zažádat o finance na rozvojový projekt - Mentoring, Rozvojový projekt, Strategické plánování - přednáška o firemní kultuře, manipulace /nejen mé ale i ostatních/, strategický plán /zhotovení/ - Vzdělávání, konzultace s dalšími účastníky. - Možnost využívat konzultanty při psaní projektu,nebo při vytváření strategického plánu. - Možnost vybrat si témata školení. - Individuální přístup koordinátora, lektorů a konzultanta, ovlivňování koordinátora při vypracovávání rozvojového projektu, strategické plánován, výměna zkušeností s jinými NNO zařazenými do projektu.

Jaké aktivity Projektu pro vás naopak nebyly přínosné vůbec nebo málo? - Pro naši organizaci bylo přínosem vše. - Nelze jednoznačně označit některé aktivity za nepřínosné, všechny něco přinesly - Přínosné bylo všechno. - Seminář o čerpání z evropských fondů. - Některé semináře byly málo přínosné, jelikož jsme se např. v dané problematice již školili na různých úrovňových stupních. To ovšem nemá vliv na kvalitu školení. Jakou jednu věc, kterou jste v rámci Projektu dostávali, budete postrádat nejvíce? - Určitě to vedení organizátorky, její pomoc při získávání potřebných informaci, kontakty a zkušeností . - Možnost konzultace (po mailu) - Možnost konzultací s Lenkou Felcmanovou a Václavem Šnebergerem dle potřeby prakticky kdykoli!!! - informace ,kontakt s lidmi, pomoc při řešení problému, … - Možnost setkávat se s zástupci jednotlivých organizací, kteří byli účastníky v programu na rozvoj neziskových organizací. - Cilevědomá práce koordinátora a konzultanta směřující k růstu naší organizace. Jaká jedna věc byla v rámci Projektu pro vás úplně nejtěžší? - Nejtěžší byla pro mě únava. - Účastnit se víkendových setkání - Najít si na všechno čas a donutit se dělat to, co nás nejméně bavilo - dokud nám nedošlo, že to je právě to, co nejvíce potřebujeme :-) - najít schopné lidi pro práci v organizaci - najít nového předsedu pro organizaci - Fyzicky náročná doba strávená při dlouhých seminářích. - otevřít oči nad nedostatky naší organizace - Otevření se někomu mimo naší organizaci. Jak vám vyhovovala časová, personální a organizační struktura Projektu? Co byste potřebovali jinak? - Celkem mě to vyhovovalo. Byla jsem spokojená. - Vše nám vyhovovalo, až na víkendová setkání, kterých jsme se z nedostatku lidí a jejich volného času nemohli účastnit - Přivítali bychom více individuálních odborných konzultací – tématicky zaměřených - jako byla tvorba vnitřních předpisů apod. – na úkor společných školení! - vyhovovala nám - bylo to akorát, dobře rozvrženo - Udělat zásadně kratší bloky seminářů, dát větší prostor individuálním konzultacím. - V zásadě nemáme výhrady. Pouze páteční začátky školení se občas hůř stíhaly. Myslíme, že je to hlavně tím, že školení byla výhradně víkendovou záležitostí, proto byla snaha v pátek zajistit ještě maximálně možné množství práce a pak teprve odjet na školení. V čem konkrétně vidíte ve vaší organizaci oproti roku 2003 posun? Co se ve vaší organizaci změnilo? - Posun v organizaci nastal skutečně v poskytování služeb pro uživatele, v zavádění Standardů, v komunikaci mezi zaměstnanci a plánování do budoucna. - Nyní jsme organizací v pravém slova smyslu, v roce 2003 jsme byla „pouze“parta nadšenců - Myslím, že jsme získali potřebné informace a dovednosti k provozování organizace. - Bez projektu by to vše trvalo jistě mnohem déle, „porod“ by byl bolestivější, a možná, že bychom neustáli krize. No a určitě bychom nezískali tolik dobrých kontaktů, tipů, zkušeností. - vidím to vše z jiného úhlu pohledu - snažíme se dát do kupy všechny potřebné materiály pro organizaci - přístup k poskytování služeb /pokud chce pomoc od nás přijde sám-nikoho nenutíme/ - Uvědomili jsme se, že řízení i malé organizace vyžaduje důsledné dodržování všech pravidel managementu. - Změna organizační struktury organizace - Vytvoření vnitřních předpisů - Zkvalitnění řízení organizace - V roce 2003 měla Liga půl úvazku zaměstnance a roční rozpočet 300 000,-Kč. V roce 2006 měla Liga 43 zaměstnanců a její roční rozpočet byl 10 000 000,-Kč. Liga zcela zaměnila organizační strukturu, změnila částečně své poslání. Liga je v současné době jistotou stálých příjmů pro mnoho osob, které v minulosti byly zcela závislé na sociálních dávkách.

Co jste ve vaší organizaci začali v oblasti managementu během posledních 3 let dělat jinak? Jaké to má dopady, k čemu to vede? - V oblasti managementu a fundraisingu jsme se vzdělávali.Došlo k vytvoření Strategického plánu a zlepšil se PR organizace. - Změnili jsme způsob práce s lidmi, oproti minulým letům, jednotlivý pracovníci mají více odpovědnosti a s tím související volnosti - Vzhledem k tomu, že jsem do projektu vstoupili téměř po založení naší organizace, tak se změnilo skoro vše a pouze k dobrému. Nechceme za každou cenu zaměstnávat Romy, ale odborníky. Vše vede k jedinému – k profesionalizaci. - Pokračujeme dál stále,jen se rozšířil obzor. - Snažili jsme se uspořádat jednotlivé role, ale zatím se nám to příliš nepodařilo. - Byla změněna organizační struktura, která vede ke zkvalitnění řízení organizace - Rozdělení pravomocí a povinností, kompetencí a zodpovědností na nižší management, pravidelné porady, zápisy z porad, sekční rozdělení. Směřujeme k tomu, abychom byli profesionální organizací, která má za sebou viditelný kus práce. Daní za tuto profesionalitu je určitá změna vztahů mezi zaměstnanci, které už nejsou tak přátelské, ale spíše účelové směřující k vyšším pracovním výkonům. V rámci Projektu u vás došlo k „nastartování“ procesu vzdělávání v oblasti managementu. Budete v něm pokračovat dál? Pokud ano, kolik financí na něj vyčleníte a z jakých prostředků jej budete hradit? - Ve vzdělávání určitě budeme pokračovat protože ACHO nám poskytuje bezplatné vzdělávání v této oblasti. - V rámci Globálního grantu máme na školení projektových manažerů vyčleněno 80.000,-- Pokračovat budeme, ale zatím není jisté, jak, kromě průběžného samostudia (a ředitelka snad udělá v září státnice mj. z řízení lidských zdrojů a managementu ☺) - Ano-pokračovat se bude (projekty) - V oblasti managementu se naši vedoucí a ředitelé budou nadále zdokonalovat. - Od září 2006 budou navštěvovat pravidelné semináře v této oblasti v rámci IQ Ostrava, který povede ke zdokonalení řízení organizace.Dále povede ke zkvalitnění poskytovaných sociálních služeb občanů v rámci zavedení schváleného nového zákona o poskytování sociálních služeb. OPRLZ, Magistrát města Ostravy, MŠMT, MPSV-Úřad vlády, cca 100 000,-Kč - Budeme pokračovat ve vzdělávání naší organizace v managementu. Byli jsme zařazeni do projektu Půvab managementu pořádaného pod záštitou Olomouckého kraje. Jakým organizacím byste účast v Projektu doporučili (není nutné jmenovat, stačí typ té organizace)? Proč? - Určitě bych to doporučila proromským organizacím, protože získají hodně informací o romské komunitě, její historii, kultuře a způsobech života. - o.s. Bez rozdílu, o.s. Romipen - Začínajícím, které tuší, že profesionalizace je nutná, pokud chtějí opravdu pomáhat měnit sociální situaci klientů. - malým /začínajícím/organizacím,protože neví co je potřeba ke kladnému chodu organizace /právní předpisy,ekonomické, …,/. - Fungujícím malým organizacím, které již mají obrat cca 1 milion Kč/ročně. - Začínajícím neziskových organizacím, kteří chtějí kvalitně poskytovat své služby a působit na veřejnosti již od začátku jako profesionální organizace. - Rozhodně romské organizace, které jsou vedeny alespoň osobou se středoškolským vzděláním. Představujete si nějak další spolupráci, ať už v rámci vašich „spolužáků“ nebo se Step by Step ČR? Pokud ano, jak? Jaké by měli mít podle vás role jednotliví spolupracující? - V tomto období nevím jak, ale určitě budu v kontaktu s jednotlivými účastníky Projektu. - Rádi bychom využívali databáze školitelů a odborníků. Máme prostředky na vzdělávání a školení a potřebovali bychom doporučení a kontakty na odborníky, které bychom mohli na školení pozvat. - Doufáme, že s některými spolužáky a se Step by Step zrealizujeme více společných projektů. Václav Šneberger.je nyní supervizorem v dalším projektu, Společné soužití Litvínov nás vzalo jako partnera… - Ano, předávání dalších informací /na projektech,pomoc při psaní…/, poskytování školení na dané témata /kurzy,školení,rekvalifikace/-objednávka / u Step by Step/…. - Zatím ne. - Step by Step- konzultace, nabídky seminářů, workshopů - Liga Bruntál- společné projekty na zlepšení zaměstnanosti Romů

-

Domnívám se, že profesionalizace každé organizace je nekonečný proces. Zcela určitě bychom uvítali, kdybychom dostali od Step by step další nabídku vzdělávání. Jsme ochotni přispět k tomu, abychom získali finanční prostředky na vzdělávání z grantu EU, nebo bychom se finančně spolupodíleli na nákladech našeho vzdělávání.

9.2.1 Charita, Kojetín Charita Kojetín vznikla v roce 1999 jako účelově zařízení Římskokatolické církve.V současné době provozuje tato zařízení: Klub romských dětí a žen, Azylový dům pro matky s dětmi v tísni, Denní stacionář pro seniory, Občanskou poradnu a Charitní ošetřovatelskou službu. Organizace má 18 stálých zaměstnanců. Našim cílem je pomoci lidem nacházejícím se v nepříznivé životní situaci tuto situaci řešit, rozvíjet jejich soběstačnost a umožnit jim tak zůstat rovnocennými členy společnosti. Charita Kojetín působí v regionu města Kojetína a okolních obcí. Jde o region s vysokou nezaměstnanosti a relativně početnou romskou komunitou ohroženou chudobou a sociálním vyloučením. Charita Kojetín se snaží na tuto situaci reagovat a nabízet své služby potřebným. Akce jsou určené pro děti Klubu tj. dětí ZŠ a jejích rodiče. O prázdninách mají možnost všechny dětí, které jsou doma. Nejsou určená pouze pro romskou komunitu. Jsou pro sociálně slabé rodiny. Široká veřejnost se do akcí zapojuje málo. Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2003

2004

2005

2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků:

20 15 zaměstnanci

10

dobrovolníci 5 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

50%

rok tři

67%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? V městě Kojetíně žije asi 650 obyvatel romského původu tj. 10% celkového počtu obyvatel. Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? Romové jsou aktivní uživatele služeb Charity Kojetín. Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? Ze zkušenosti 6- leté práce s danou komunitou vidíme jako největší problém zadluženost rodin. Svědčí o tom nejenom zkušenost terénních pracovníků, kteří v komunitě působí,ale i anketa, která byla realizovaná v roce 2004. Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? Na to, aby částečně byl problém vyřešen mělo by se pokračovat v činnosti Občanské poradny, která reagovala a řešila hlavní důvody zadluženosti. Jaké kroky již byly podniknuty? V roce 2004 díky příspěvku nadace Open Society Fond Praha byla zřízená Občanská poradna, která reagovala na tento problém a řešila hlavní důvody zadluženosti rodin. Prostřednictvím splátkových kalendářů, působení terénních pracovníků v rodinách kde poskytovali poradenství,vedli ženy k plánovaným výdajům na domácnost, k hospodárnému vaření , kontrolovali docházku dětí do školy,kontaktovali uživatele do Občanské poradny. Občanská poradna nabídla romským obyvatelům osvojit si schopnost žádat o sociální dávky,informovala je v této souvislosti o jejich právech a povinnostech, pomáhala při vyplňování formulářů, žádosti, odvolání , v případě potřeby poskytovala doprovod na úřadech, pomáhala kontaktovat se ze zaměstnavateli.Zájemcům o práci poskytla vzdělávání v dovednostech potřebných při hledání zaměstnání – psaní žádosti,životopisu,kontaktu s potencionálními zaměstnavateli. Co se dosud nepodařilo v našem městě je problém lichvy a rychlé půjčky. Je obtížné získat od postižených dostatečně informace a dosáhnout podání trestného oznámení.Svou roli tu hraje strach a vyhrůžky. V této souvislosti vidíme možné východisko pouze v dlouhodobé spolupráci s rodinami, v získání jejich důvěry a za spolupráce s místní policií. Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Určitě se za poslední 3 roky situace v lokalitě zlepšila ve vzdělávání. Celkem úspěšně ukončilo učební obory 7 dětí a 1 středoškolák což v Kojetíně za 40 let nešly romské děti do učení.. Zlepšila se komunikace v rodinách, postavení dětí a žen v rodině, uplatnil se rozpočet v rodinách. Za to se zhoršily vztahy a soužití sousedů v lokalitě.Vládne nevšímavost a neohleduplnost v dané lokalitě.

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? Spolupracujeme s Městským úřadem v Kojetíně, které přispívá finančně na provoz charitních zařízení. Organizace je zapojená do komunitního plánování. Spolupracujeme s krajskou romskou koordinátorkou – výměna informaci, konzultace. Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. Spolupracujeme s některými institucemi a organizacemi zabývajícími se práci s cílovými skupinami, kterým jsou určený naše služby Charita Přerov, Šternberk,Vsetín, Valašské Meziříčí, Olomouc, ACHO, Fond ohrožených dětí, Liga za ochranu lidských práv, Step by step, Základní školy v Kojetíně. Jakou formou spolupráce? Formou výměny informaci a zkušenosti, konzultaci, seminářů, odborného kolegia pro minority. Jak často? Semináře- 4x do roka, kolegium 1x čtvrtletně, konzultace dle potřeby. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Vzájemná komunikace je na dobré úrovni. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Celkem dobře, s Městem Kojetín by to mohlo být lepší. Finanční zdroje organizace v roce 2006 Předpokládané zdroje: MPSV – 1 965 660 Kč,Krajský úřad – 1 049 170 Kč,-

Městské a Obecní úřady – 670 000 Kč,Anonymní dárci – 42 500 Kč,Nadace – 288 864 Kč,Jednotlivci – 82 995 Kč,Sbírky – 37 8700 Kč,Zdravotní pojišťovny – 816 000 Kč,Služby klientů – 291 238 Kč,Prodané zboží – 19 000 Kč,Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) ne Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký? ne

9.2.2 Jekhetani Luma – Společný svět, Kněžmost Organizace poskytuje komplex sociálních služeb Romům z Mladoboleslavska prostřednictvím projektů zaměřených na podporu při hledání a udržení si zaměstnání a na zvyšování sociálních kompetencí obecně (projekty Pracovní agentura LUMA – Globální grant, a Komplexní podpora dlouhodobě nezaměstnaných Romů na Mladoboleslavsku – RVZRK a KÚ Středočeského kraje). Monitoruje sociální situaci osob ze sociálně vyloučených lokalit. Plánuje například poskytování poradenství pro cizince a pro osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody a provozování nízkoprahového klubu pro mládež. Aktivně se zapojuje do procesu komunitního plánování sociálních služeb v obci, podařilo se jí například prosadit program organizace do střednědobého plánu obce jako jednu z priorit. Aktivity jsou určeny pro: - Dospělé - Široká veřejnost činnost výrazně podporuje tím, že po celý rok lidé nosí oblečení, kočárky, hračky, sportovní potřeby, knihy, potřeby pro domácnost atd. do naší sbírky – věci jsou dále distribuovány klientům. - Zejména pro Romy a další osoby ze sociálně vyloučených lokalit. Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 1000000 800000 600000 rozpočet

400000 200000 0 2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 5 4 3 zaměstnanci 2

dobrovolníci

1 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

67%

rok tři

0%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? Žádný Rom není v organizaci zaměstnán, 3 jsou členové sdružení, z toho jeden na pozici zástupce ředitelky. Někteří z klientů pomáhají nárazově rovnat oblečení a dary ze sbírky, a dále s některými pochůzkami (na poštu, nákupy apod.) Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? Nedostupnost normálního bydlení (nahrávající kšeftařům z byty a ubytováním) a ztížená pozice Romů při hledání zaměstnání – díky předsudkům mnoha zaměstnavatelů a nízkému či chybějícímu vzdělání Romů. Zcela zde chybí program pro mládež (nemůžeme sehnat prostory pro klub). Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? Využití potenciálu procesu Komunitního plánování sociálních služeb, tedy: A/ provedení monitoringu situace a potřeb všech věkových kategorií Romů, B/ vytvoření projektů reagujících na výsledky monitoringu C/ prosazení projektů do strategického plánu města = získání politické podpory D/ realizace projektů Jaké kroky již byly podniknuty? Na náš podnět byl založen Poradní sbor primátora města pro záležitosti etnických menšin, který však nemá téměř žádné kompetence a vypadá to, že nesplní naše očekávání. Aktivně se zapojujeme do komunitního plánování, ředitelka působí jako vedoucí jedné pracovní skupiny. Podařilo se již prosadit některé programy naší organizace do střednědobého plánu obce. Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) K tomu nemám žádná čísla, ale obecně mám pocit, že jednak přibylo lidí s tolerantním postojem k menšinám a zároveň i těch opačně smýšlejících.

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? O jaký druh spolupráce se jedná? (finanční účast, aktivní participace na činnosti, společné pořádání akcí apod.) Spolupracujeme s Úřadem práce – pomoc při hledání zaměstnání Magistrátem města Mladá Boleslav – vedení města: pomoc při řešení krizových (např. bytových) situací konkrétních klientů Sociální odbor: vše potřebné v kompetenci odboru, ve věcech klientů organizace Okresní soud v MB– umožňujeme vykonat alternativní trest Policie ČR – monitoring přestupků a trestných činů s rasistickým podtextem Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. 1. NNO Společné soužití Litvínov (pozn. koordinátorky Projektu: tato NNO absolvovala Projekt na podporu rozvoje romských neziskových organizací v roce 2005) Jakou formou spolupráce? Partnerství v projektu na podporu zaměstnanosti, dle vzoru naší Pracovní agentury LUMA, Dále: konzultace z oblasti sociálního poradenství (my od nich) Jak často? Průběžně, dle potřeby Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Na výborné Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Přínosná pro obě strany 2. Fokus Mladá Boleslav Jakou formou spolupráce? Předávání klientů, stáže (my u nich) Jak často? Průběžně, dle potřeby Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Dobrá Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci?

Přínosná pro obě strany 3. Probační a mediační služba Mladá Boleslav Jakou formou spolupráce? Umožnění vykonání alternativního trestu u nás Jak často? Průběžně, dle potřeby Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Dobrá Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Přínosná pro obě strany A několik dalších. Finanční zdroje v roce 2006 Rada vlády pro záležitosti romské komunity (MPSV) Krajský úřad středočeského kraje Nadace rozvoje občanské společnosti Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký? Globální grant Jste žadatelé nebo partneři? žadatelé i partneři Čím se projekt zabývá: Podpora zaměstnanosti Romů S kým na nich spolupracujete: Úřad práce v Mladé Boleslavi Společné soužití Litvínov (tam jsme partnerem) V jaké výši je rozpočet: Cca 649.000,- Kč – Pracovní agentura LUMA Co se vám v rámci těchto projektů už podařilo: Vybudovat funkční pracovní agenturu, pomoci získat zaměstnání pro 20 klientů Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký?

Ne bezprostředně.

9.2.3 Liberecké romské sdružení - Terénní sociální práce, přípravná třída, volnočasové aktivity. Cílem je reagovat na životní změny sociálně vyloučených osob, zejména Romů, a provázet Romy těmito negativními změnami ve společnosti tak, aby se vyrovnávali propasti, které je dělí od života vedeného běžným způsobem. Akce jsou zaměřeny na romskou populaci s důrazem na propojení romské a neromské populace. Naše aktivity jsou určeny předškolním dětem, dětem školního věku, mládeži a dospělým. Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 2000000 1500000 1000000

rozpočet

500000 0 2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 10 8 6 zaměstnanci 4

dobrovolníci

2 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

0%

rok tři

0%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? 5.000 osob včetně dětí (město má celkem 100.000 obyvatel) Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? Jsme romské občanské sdružení, Romové jsou vedoucími aktivit a organizace je také řízena Romy

Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? Problém bytový Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? Je nutné najít způsob, jak poskytovat finanční prostředky na investice. LRS se pokouší koupit nemovitost k vytvoření sociálních bytů pro klienty terénních pracovníků Jaké kroky již byly podniknuty? Máme již finanční prostředky na nákup nemovitosti (omezeně) Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Zlepšení je pouze v dílčích věcech, ovšem komplexně se situace zhoršuje

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? Výrazně spolupracujeme s městem Liberec, a to zejména při společném pořádání akcí. Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. Krajský úřad Libereckého kraje o. s. Bez rozdílu Střední odborná škola sociálně – právní s. r. o. o. s. Romipen Jakou formou spolupráce? Krajský úřad nám výrazně podporuje aktivity formou dotačních řízení. S ostatními organizacemi na jednotlivých projektech (přípravná třída, terénní práce, vzdělávací aktivity) Jak často? Celoročně Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Zejména elektronicky (e-mail) Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Velmi kladně a pro obě strany přínosně Finanční zdroje organizace v roce 2006 organizace se nevyjádřila Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) Pokud ano, tak na jakých: Získali jsme Globální grant (NROS) Jste žadatelé nebo partneři? žadatelé Čím se projekt zabývá: Posílením kapacity S kým na nich spolupracujete: Nemáme partnera V jaké výši je rozpočet: 396.000,-- Kč Co se vám v rámci těchto projektů už podařilo: Máme vytvořený projektový tým – jeden projektový manažer v každém programu (sociální, volnočasový, vzdělávací, kulturní) Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký? Čekáme na vyhlášení podmínek na příští programovací období. Chceme se zaměřit na bydlení a vzdělávání.

9.2.4 Liga, Bruntál V současné době stojí činnost Ligy na třech pilířích. Stavby Liga, Zelená dílna a Sociální sekce. Přičemž všechny sekce důsledně naplňují naše poslání. „Hledáme příležitosti pro dlouhodobě nezaměstnané a snažíme se je, i mladou generaci vyprovokovat, aby vzali osud do vlastních rukou“. Každý náš program, projekt i sebemenší akce je určena všem bez rozdílu národnosti. Naše činnost je určena pro všechny věkové kategorie, mimo seniory. Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 12000000 10000000 8000000 6000000

rozpočet

4000000 2000000 0 2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

zaměstnanci dobrovolníci

2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

100%

rok tři

100%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? organizace se nevyjádřila Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? V naší organizaci pracují Romové jak v nejvyšším managementu, středním, ale i jako řadoví zaměstnanci. Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny?

Neustálá migrace nových Romů, kteří opouštějí svá bydliště z důvodů osobních, dluhů a konfliktů. My ani obec nemáme absolutně žádný vliv na současnou migraci. Ze strany majitelů objektů se jedná o novodobé podnikání a využívání sociální politiky. Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? Dokud nebudeme mít vliv na to, kdo lokalitu bude obývat, nebudeme schopni systémové řešit dané problémy. V současné době se snažíme pouze minimalizovat vzniklé problémy. Jaké kroky již byly podniknuty? Využíváme na úklid a údržbu lokality práci občanů vykonávající alternativní tresty. Zaměstnáváme občany z této lokality, kteří jsou alespoň do malé míry schopni zapojit se do kolektivu pracujících. Motivujeme mladou generaci k tomu, aby na sobě profesně pracovala a byla vzorem pro další. Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Ne

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? O jaký druh spolupráce se jedná? (finanční účast, aktivní participace na činnosti, společné pořádání akcí apod.) Velmi úzce spolupracujeme s Městským úřadem, Úřadem práce v Bruntále, Základní školou na Rýmařovské ulici v Bruntále. Jedná se o spolupráci nejen finanční, ale zejména aktivní při realizování našich různých projektů. Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. DROM, Vzájemné soužití, Jekhetane, Sdružení vidnavských Romů, Jakou formou spolupráce? Jsme partnery projektu Mikrobus, jehož nositelem je DROM Brno. Zajišťujeme kontaktní místo pro sociálního zdravotního pomocníka – projekt, na kterém spolupracujeme také s DROMem Brno. Vzájemné soužití je sdružení, se kterým spolupracujeme na akcích zejména pro děti (dětské tábory). Určitou pomoc a poradenství poskytujeme občanskému Sdružení vidnavských Romů, Jekhetane nám poskytuje supervizi na nízkoprahové zařízení. Jak často? Jedná se o spolupráci pravidelnou v průměru jedenkrát za měsíc se scházíme se zástupci z uvedených organizací. Při realizaci projektu Zdravotního sociálního pomocníka jsme v každodenním kontaktu. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Komunikujeme na různých úrovních středních i vyšších manažerů. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Ze zkušeností si myslíme, že nejlepší spolupráce je neformální, kdy nás nespojuje žádný projekt, nebo rozpočet. Ideální jsou přirozené partnerské vztahy, které vychází ze skutečných potřeb a ne z požadavků donorů. Finanční zdroje v roce 2006 organizace se nevyjádřila Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) Pokud ano, tak na jakých: Zdravotní sociální pomocník – kontaktní místo pro DROM Brno Rozvojové partnerství – Mikrobus – partner projektu, nositelem je DROM Brno Jste žadatelé nebo partneři? Viz. výše Čím se projekty zabývají: Zdravotní sociální pomocník – zdravotní osvěta, asistenční pomoc, doprovod k lékaři, zajištění očkování Mikrobus – pracovní agentura specializující se na zaměstnávání osob dlouhodobě nezaměstnaných a jinak sociálně exkludovaných S kým na nich spolupracujete: Úřad práce v Bruntále, Město Bruntál, obvodní a odborní lékaři, asistenti a vedení základních škol, zaměstnavatelé regionu

V jaké výši je rozpočet: Mikrobus – celkový rozpočet je 7 mil. Kč, podíl pro partnera – 1,7 mil. Kč na období financování celého projektu. Zdravotní sociální pomocník – celkový rozpočet je20 mil. Kč. Co se vám v rámci těchto projektů už podařilo: Zajistit základní lékařskou péči 56 lidem z lokality Dlouhá, v níž žije převážná většina Romů. Zajistit povinné očkování pro všechny děti v lokalitě. Zaměstnat 8 osob z řad dlouhodobě nezaměstnaných. Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký? Momentálně připravujeme projekt do SROP – 3. výzva v Moravskoslezském kraji.

9.2.5 Rozvoj, Ústí nad Orlicí V současné době je sdružení Rozvoj ve fázi spánku a nabírání nových sil k realizaci strategického plánu. Akce byly a budou určeny především pro děti a mládež a to převážně z romské komunity. Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 1400000 1200000 1000000 800000 rozpočet

600000 400000 200000 0 2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 7 6 5 4

zaměstnanci

3

dobrovolníci

2 1 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

17%

rok tři

67%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? organizace se nevyjádřila Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? Zatím moc ne. Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? Vzdělávání, nezaměstnanost, kriminalita. Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? Větší pole působnosti ve vzdělávání nejmladší generace romské populace.

Jaké kroky již byly podniknuty? organizace se nevyjádřila Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Málo.

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? O jaký druh spolupráce se jedná? (finanční účast, aktivní participace na činnosti, společné pořádání akcí apod.) Ne Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. V současné době spolupracujeme pouze s Probační a mediační službou. Jakou formou spolupráce? Bývalí terénní sociální pracovníci, kteří působili pod záštitou Rozvoje vykonávají obdobnou činnost pro metodickým vedením ze strany Probační a mediační služby. Jak často? 4 hodiny týdně. Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? Na velmi dobré. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Velmi dobře. Finanční zdroje v roce 2006 žádné Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) Ne

9.2.6 Svaz Rómů v Břeclavi -volnočasové aktivity, zaměstnávání, rekvalifikace, sociální práce Akce jsou určeny pro: -předškolní věk -mládež od 6let do 18 let -rodiny s dětmi,starší /od 19 let výše/ Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 1600000 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0

rozpočet

2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 16 14 12 10 zaměstnanci

8 6 4

dobrovolníci

2 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 88% rok dva

83%

rok tři

100%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? Celkem je v okrese Břeclav 1250 Rómů /5%/ Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? -při akcích aktivně -jinak pasivně Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? -bytová situace

-sociální -nezaměstnanost -záškoláctví Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? -ukázat na 2-3 mladých rodinách ,že to jde žít na nějaké úrovni, dát jim byt, zaměstnání a po jed n rok s nimi spolupracovat, tím by se ukázalo ostatním Rómům, jak by se měli zapojit do společnosti. Jaké kroky již byly podniknuty? Práce v rodinách /pohovory s rodiči/, jednání na úřadě /starosta, místostarostové, vedoucí odborů, jednání ve školách a institucích/. Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Ano, trochu se zlepšila,ale chce to více spolupráce s rodinami.

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? Ano, město hradí inkaso, nájem je zdarma. Dostáváme také finanční dotace. Organizujeme společné akce. Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. -romské organizace z jiných měst /Hodonín,Brno/ -neromské organizace /charita Břeclav, DDM Břeclav,Echo morávia/ Forma spolupráce -společné akce -pomoc při psaní projektů-partneři Jak často Po celý rok-naplánované akce Na jaké úrovni je vzájemná komunikace Je na dobré úrovni Jak hodnotíte spolupráci? Hodnotím naší spolupráci velmi dobře. Finanční zdroje v roce 2006 organizace se nevyjádřila Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) Ne. Chystáte se v brzké době projekt do ESF podat? Pokud ano, jaký? -bude se jednat hlavně na platy pro pracovníky organizace-terénní práci +sociální

9.2.7 Vzájemné soužití, Ostrava Současná činnost: • Komunitní práce (dle typologie sociálních služeb Centra denních služeb) • Poradenství • Kontaktní práce – jak ve formě terénní práce, tak i stacionárně • Raná péče • Podporované zaměstnávání Komunitní práce (dle typologie sociálních služeb Centra denních služeb) Základní služby: výchovné vzdělávací a aktivizační služby, komunitní organizování, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktů se společenským prostředím, poskytování informací, participace na řešení vlastních problémů, posilování koheze komunity, odstraňování nepřátelských postojů mezi romským a neromským obyvatelstvem Tyto činnosti jsou realizovány sociálními pracovníky metodou komunitní sociální práce. o Pravidelná společná setkání obyvatel – 1 x měsíčně pravidelná setkání reagující na aktuální potřeby obyvatel komunit. Cílem je aktivizace, identifikace problémů, participace na řešení vlastních problémů a aktivitách komunity (pomoc ke svépomoci), hodnocení služeb poskytovaných denními/komunitními centry a posilování pocitu sounáležitosti místního společenství o Podporování komunitních iniciativ – pomoc při vyjednávání s místní samosprávou, zplnomocňování, poradenství, organizační podpora na zajištění aktivit místních obyvatel o Podpora ke svépomoci – aktivizace a podpora akcí zlepšujících životní prostředí komunit (úklid, údržba lokalit, budování dětských hřišť) o Předávání spoluodpovědnosti – mládeži a aktivním členům komunit je předávána spoluzodpovědnost za stav a provoz v komunitních centrech. Jsou podporováni na účasti na rozhodování, participace na aktivitách komunitních center o Vydávání informačních zpravodajů – o aktivitách komunitních center a dění v komunitě. Tyto zpravodaje vydávají sami členové komunity za podpory sociálního pracovníka o Zaměstnávání lidí z komunity – zaměstnávání místních obyvatel má výrazný vliv na rozvoj komunity, je výrazem naděje a ovlivňuje sebevědomí místních lidí o Organizování a vyjednávání s představiteli místní samosprávy (Úřad městského obvodu Slezská Ostrava, Magistrát města Ostravy) o Setkávání romských a neromských obyvatel – podpora multikulturního soužití o Obhajování práv a zájmů komunit – členové komunit a pracovníci Vzájemného soužití jednají s institucemi s cílem zlepšit životní podmínky v lokalitách (Kancelář ombudsmana, Stavební policie MMO, Krajskou hygienickou stanicí) o Rozvoj vědomí o občanských a politických právech – rozvoj kompetencí obyvatel lokalit při jejich prosazování (stížnosti, petice, demonstrace) o Vyjednávání a mediace – při střetech mezi jednotlivými členy komunit, zájmovými skupinami a komunitami navzájem Poradenství Základní služby: poskytnutí informací, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, materiální humanitární pomoc, doprovázení klientů na jednání na úřadech a institucích o Bezplatné sociálně právní poradenství o Oblasti sociálně právního poradenství – sociální problematika, bydlení (nejčastěji dluhy na službách s užíváním bytu spojených, popř. soudní vystěhování), lidská práva,

o o o o o o o o o o

pracovně a občansko-právní vztahy, rodiny a mezilidské vztahy, oběti násilí, trestných činů, oběti lichvy a lidé s vysokými dluhy. Poskytování právního poradenství Informační kampaň o antidiskriminačním zákonu Doprovázení klientů – jednání s úřady Spolupráce a vyjednávání – s institucemi v zájmu klienta Řešení tzv. systémových chyb a vzájemného nedorozumění a upozorňování na nedostatky legislativy Ovlivňování a rozvoj kvality poskytování sociálních služeb Materiální humanitární pomoc (oblečení, dětské pleny, nábytek) Depistáže Právní poradenství a jeho zprostředkování u spolupracujících organizací Poskytování sociálního poradenství v terénu

Kontaktní práce (dle typologie sociálních služeb Terénní programy pro marginální sociální skupiny a sociálně vyloučené komunity) Základní služby: speciální poradenství, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby, pomoc při prosazování práv a zájmů Kontaktní práce v terénu – je realizována terénními sociálními pracovníky v jednotlivých lokalitách (primárně Hrušov a Muglinov, Liščina, Přívoz a Zárubek) – vyhledávání, navazování a udržování trvalého kontaktu s rodinami, dětmi a neorganizovanou mládeží a mládeží ohroženou delikvencí, která nevyužívá běžných způsobů pomoci - poradenství především v oblasti zneužívání návykových látek , sexuality, ochrany práv, mezilidských vztahů - motivace dětí a mládeže k účasti na výchovných, vzdělávacích a aktivizačních programech - poskytování materiální humanitární pomoc - sociálně právní poradenství - umožnění odpracování trestu obecně prospěšných prací - poskytování intervencí obětem lichvářství (interešů), jejich depistáž a spolupráce s Policií ČR (tzv. policejní asistence) Stacionární kontaktní péče – je realizována zaměstnanci a dobrovolníky jednotlivých komunitních center (dle typologie sociálních služeb Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) – výchovné, vzdělávací a aktivizační programy pro děti a mládež realizované v rámci činností jednotlivých komunitních center – prevence sociálně – patologických jevů – rozvíjení sociálních kompetencí a prosazování svých práv a zájmů prostřednictvím organizování setkání s vrstevníky, představiteli státních institucí a samosprávy – vzdělávací akce – participace dětí a mládeže na vytváření aktivit a programů v komunitních centrech – přebírání zodpovědnosti za jednotlivé aktivity, spolurozhodování – setkávání s dobrovolníky – studenty VŠ, vzájemné poznávání se, bourání předsudků a naplňování principů multikulturalismu… Raná péče Základní služby: speciální poradenství, výchovné, vzdělávací a aktivizační služby zaměřené na rodiny s dětmi o Sociálně výchovná centra pro děti od 3 do 7 let ze sociálně handicapujícího prostředí a jejich rodiče v komunitních centrech

o Rodinné poradenství o Vyhodnocování potřeb jednotlivých rodin a následná péče o Podpora rodin (především matek) ve stimulaci optimálního rozvoje dětí v orientaci v hodnotovém systému majoritní společnosti a požadavcích současného vzdělávacího systému (pravidelné setkávání učitelek s matkami a jejich dětmi předškolního věku s cílem naučit matky učit se s dětmi) Podporované zaměstnávání Základní služby: vzdělávací, výchovné a aktivizační služby, poradenství osobám dlouhodobě nezaměstnaným a obtížně umístitelným na trhu práce o zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných Romů – cílem je rozvíjení pracovních a sociálních dovedností, odbourávání izolace a pocitu apatie.V první fázi aktivní obyvatelé z řad komunity pracují jako dobrovolníci k denních/komunitních centrech, později mají možnost získat pracovní místo v o.s. Vzájemné soužití na základě transparentního výběrového řízení o zvyšování kvalifikace a pracovních dovedností Romů o aktivity směřující k uplatnění na pracovním trhu – posilování a aktivizace uživatelů této služby k nezávislosti na o.s. Vzájemné soužití, rozvoj jejich dovedností, schopností udržet si práci a nebýt příliš dlouho závislý na podporovaném pracovním místě (školení, rekvalifikační kurzy) o nabídka zaměstnání osobě se změněnou pracovní schopností (ZTP) Cíle:  Podílet se svou činností na zlepšení vztahů mezi romskou a ne-romskou populací, přispět k eliminaci nepřátelských postojů a zažitých negativních předsudků mezi nimi. Všestranně pomoci Romům k jejich integraci do společnosti. Nalézat a podporovat vznik platforem, kde dochází k vzájemným aktivitám a setkáním obou populací.  Pomoc lidem postiženým záplavami z lokality v Ostravě- Hrušově v roce 1997.  Vytvářet tvůrčí a volnočasové aktivity pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněného prostředí s cílem rozvoje jejich osobnosti.  Pomáhat potřebným občanům, kteří se z jakýchkoliv důvodů ocitli v obtížných životních situacích (hmotná a sociální nouze).  Provádět sociální práci a sociologické průzkumy v romské komunitě. Cílové skupiny: • rizikové skupiny dětí a mládeže-věk od 6 do 26 let, • senioři, • osoby se zdravotním postižením, • osoby v nepříznivé sociální situaci, • příslušníci národnostních menšin, • romská komunita (specifické problémy), • osoby, ohrožené drogami nebo na drogách závislé, • uprchlíci, cizinci, • krajané, • obyvatelé venkova, • jiné – osoby s trestem obecně prospěšných prací, oběti lichvářských praktik.

Vývoj organizace 2003-2006 Finance: 16000000 14000000 12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0

rozpočet

2003 2004 2005 2006

Počet zaměstnanců a dobrovolníků: 60 50 40 zaměstnanci

30

dobrovolníci

20 10 0 2003 2004 2005 2006

Účast na seminářích projektu rok jedna 100% rok dva

50%

rok tři

100%

Aktuální situace romské komunity v lokalitě Jak velké je zastoupení romské menšiny v lokalitě s ohledem na celkovou skladbu obyvatelstva? Celkem je v okrese Břeclav 1250 Rómů /5%/ Jak se Romové zapojují do činnosti organizace? Především se zapojují do různých činností sdružení jako dobrovolní pracovníci, vedou různé kroužky v nízkoprahových zařízeních např. kroužek vaření,šití,sportovní,nebo se zapojují do plánovacích procesů,účastní se mnoha školení atd. Jaký je podle Vašeho názoru největší problém v lokalitě týkající se romské menšiny? nezaměstnanost a problematika bydlení Jaké kroky ke zlepšení situace by měly být podniknuty? Co by jste rádi podnikli, aby výše uvedený problém byl (alespoň částečně) vyřešen? zvýšení vzdělání, kvalifikace, získat více sociálních bytů pro lidi, kteří se ocitli bez přístřeší

Jaké kroky již byly podniknuty? V nízkoprahových zařízeních probíhá doučování zaměstnanců a dobrovolníků ,kteří se připravují na přijímací řízení na SŠ. V přípravném řízení je spolupráce s OKD, bude se jednat o objekty /byty/ na Liščině,které budou nabídnuty lidem, kteří si je za náklady ,které poskytne OKD opraví ,ale povinností pak nájemníků bude si je v opraveném stavu udržet. Zlepšila se za poslední 3 roky situace v lokalitě? (soužití, tolerance, zaměstnanost, vzdělávání, ...) Podařilo se nám rozšířit řady dobrovolníků ,kteří absolvovali několik školení , někteří z nich prošli rekvalifikačním kurzem pořádaným ÚP. Na akce sdružení jsou pravidelně pozívání zástupci majority, kteří bydlí přímo v lokalitách ve kterých naše sdružení provozuje komunitní centra. Zástupci majority se začali také zapojovat do realizace některých aktivit komunitních center, např. příprava divadelního přestavení Legenda o králi Adarovi. V tomto roce se nám podařilo zaměstnat 13 Romů a 3 Neromy

Dotazník z července 2006 ke konci Projektu Spolupracujete při své činnosti se státní správou? S kým? MMO, úřady městských obvodů,ÚP, Úřad veřejného ochránce práv, Policie ČR Uveďte další organizace, se kterými spolupracujete. Liga lidských práv, IQ Roma servis, azylové domy a jiní poskytovatelé soc. služeb, Renarkon, další Jakou formou spolupráce? finanční účast,společné pořádání akcí Na jaké úrovni je vzájemná komunikace? na velmi dobré úrovni Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? jako dobrou Finanční zdroje v roce 2006 organizace se nevyjádřila Účast na projektech Evropské unie (SROP, OPRLZ, Equal, Globální grant, …) OPRLZ, jako žadatelé

9.3 NNO a EU NNO zapojené v Projektu jsou vyhledávanými partnery pro subjekty, které podávali projekty do Evropského sociálního fondu (SROP, OPRLZ, EQUAL). NNO se na evropských projektech podílí jako partneři nebo jako žadatelé. NNO žádají o podporu ESF dál, ať už jako žadatelé (po nabytí zkušeností z realizace projektu z pozice partnera) nebo jako partneři.

Charita Kojetín Jekhetani Luma –Společný svět, Kněžmost Liberecké romské sdružení Liga, Bruntál Rozvoj, Ústí nad Orlicí Svaz Rómů v Břeclavi Vzájemné soužití, Ostrava celkem

žadatel partner celkem 0 0 0 1 1 2 1 0 1 0 2 2 0 0 0 0 0 0 1 0 1 3 3 6

10. Závěr Toto kolo Projektu na podporu rozvoje romských neziskových organizací bylo replikováno z kole prvního, které bylo realizováno v letech 2002-2005. Druhé kolo vycházelo ze zkušeností kola prvního a bylo také financováno Nadací Open Society Fund Praha. Během trvání Projektu projevily i další NNO zájem o účast v případných dalších kolech Projektu na podporu rozvoje romských neziskových organizací, např. o.s. SK Roma Plzeň, o.s. Leccos, o.s. Komunitní centrum Chánov a romská koordinátorka z Magistrátu Hlavního města Prahy, Romenstudio Mikulov. S některými z organizací zapojených v Projektu Step by Step ČR spolupracuje při realizaci i jiných projektů. Dochází tedy k propojování a návaznosti na další aktivity participujících organizací. V průběhu Projektu se ukázalo, že původní motivace – finance získané v rámci Projektu, pro mnohé NNO zůstala stále tou nejdůležitější. Nefinanční podpora, jako vzdělávání, konzultace a podpora udržitelnosti jejich NNO, nebyla pro některé motivujícím prvkem. Nicméně některé z NNO v Projektu si v jeho průběhu uvědomili důležitost vzdělávání a podpory lidských zdrojů v organizaci, priority si uměli stanovit tak, aby nabídku podpory z Projektu využili a zužitkovali co nejefektivněji. Největší překážkou stability NNO zapojených v Projektu byl vstup ČR do EU a z toho vyplývající změna financování některých typů projektů (např. práce s dětmi). Od některých organizací vzešla poptávka po pokračování Projektu – NNO si uvědomují hodnotu vzdělávání a chtějí na své profesionalizaci nadále pracovat. Systém, který tento Projekt nastavil a realizoval se osvědčil a je přenositelný i do jiných NNO.

Úplný závěr (citace z dotazníku k hodnocení Projektu na podporu rozvoje romských neziskových organizací – Liga Bruntál): „Jsme si vědomi, že do nás bylo investováno velké množství energie, finančních prostředků atd. Výše jmenované osobnosti mají velký podíl vlivu na našich úspěších v současné době, ale i budoucnosti. Naše současné i budoucí aktivity pozitivně ovlivňují osudy několika desítek lidí a to má větší cenu než tisíc díků, které tímto vyslovujeme. Získané znalosti a dovednosti budeme využívat k dalšímu růstu naší organizace a k určitému „zvednutí“ romské komunity, se kterou pracujeme.“