Západočeská univerzita v Plzni – Univerzita třetího věku – ak. rok 2015/2016 Úvod do zahraničních vztahů starověkého Egypta – druhá polovina 2. tisíciletí III. Svět amarnského archivu a ramessovské období (19. dynastie) Petra Maříková Vlčková 03.05.2016 DOPLNĚK: tři cizí ženy Thutmose III.: Pohřeb (skalní hrobka) ve Wádí (Gabánnat el-) Qurůd, JZ od Údolí králů (obr. 1): objev: 1916 – vykraden zloději X bylo možné částečně rekonstruovat výbavu: kanopy (12), šperky (pokrývky paruk a čelenky, náhrdelníky, náramky, prsteny, sandály, Au návleky na prsty), kamenné a kovové (Cu, Ag) nádoby, zrcadla apod. Význam: 3 méně významné královské manželky (hemet-nesut, členky harému?) Thutmose III. se semitskými jmény: Menhet, Menwi a Merti. Žili asi v královském paláci v Gurobu (vstup do Fajjúmské oázy). Pohřeb: krátce po smrti Hatšepsut Vztahy Egypta a Předního východu v amarnském období(po smrti Achnatona) a v závěru 18. dynastie: Obr. 2 Tutanchaton / Tutanchaton: Dědic královské rodiny 18. dynastie. Manželka: Anchesenpaaton / Anchesenamon Rezidenční město: Memfida, následně návrat do Théb Zahraniční politika: Vojenská výprava do Núbie, oprava a výstavba chrámů v Núbii (Soleb, Faras), změna hlavních správních center: nově to jsou Faras a Soleb. Minimálně 1 vojenská výprava do Syropalestiny: znovunastolení eg. moci= reliéfní vyobrazení z chrámu milionů let na Z břehu v Thébách. Velitel: asi Horemheb Tell el-Amarna / Achetaton a diplomacie: především v tzv. centrálním městě: administrativní centrum celé říše = dům záznamů (Obr. 4). Výkopce: William M. Flinders Petrie „Okno zjevování se“: na mostě spojujícím královský rituální a soukromý palác: způsob prezentace královské moci, odměňování hodnostářů, přijímání cizích vyslanců, vysílání a přijímání vojenských jednotek apod. Amarnský archiv: (Obr. 3, 5). 382 tabulek a fragmentů: muzea – Berlín, Londýn, Paříž, Káhira, New York, ... Jazyk: akkadština (periferní akkadština) + 2 texty chetitsky a 1 churritsky. Rozmanitost textů: dopisy, lexikální seznamy, bilingvní seznamy, sylabáře, literární skladby. Datace: polovina 14. st. - Amenhotep III. – Amenhotep IV.-Achnaton – Smenchkare(?) a Tutanchamon(?) = asi 27 let 2 typy korespondence: Tzv. královská korespondence: Arzawa, Chatti, Mitanni, Alašíja, Asýrie a Babylonie. Tzv. vazalská korespondence: oblast Syropalestiny Všechny zaujaté strany si byly vědomy svého postavení – ustálení diplomatického protokolu Různé typy oslovení: „můj bratře“ X „mé slunce, můj pane“ Přijímání cizích princezen jako stvrzení vztahů mezi Egyptem a okolními zeměmi. Výměna darů: zlato, sochy. Aje: sňatek s Anchesenamon (královna známá z chetitské korespondence). Krátká vláda: 4 roky. Udržování kontaktů a vazaly a hlavními královstvími. 1
Horemheb: vojenská kariéra (A-III, Achnaton; generál: Achnaton, Smenchkare, Tut, Aje). Doba vlády: 15 let. Zahraniční politika: Vojenská výprava do Núbie: inspekční cesta; vedl výpravu Tuta; Syropalestina: vedl vojenské výpravy již za Achnatona a Tuta: konfrontace s Chetity, zajištění loajality vazalů (především Amurru a Kadeše): možná rok 16: výprava z Byblu do Karchemiše. Bez mužského dědice: nástupcem se stává generál Pramese = Ramesse I. = zakladatel 19. dynastie. RAMESSOVCI – 19.-20. DYNASTIE: 19. dynastie: 1295-1186 BC: Ramesse I., Seti I., Ramesse II., Merenptah, pozdní 19. Dynastie (Amenmesse, Seti II., Siptah, královna Tausret, ) 20. dynastie: 1186-1069 BC: Setnacht, Ramesse III.-XI. Vztahy Egypta a Núbie v ramessovském období (19. dynastie): Núbie je stále součástí egyptské říše a je spravována způsobem popsaným v části zabývající se 18. dynastií (přednáška 05.04.2016). Núbie je pacifikována, tj. není známo tolik vojenských akcí jako v předchozím období. Ramesse I.: 2. RV: vztyčena stéla v Buhénu (2. katarakt) Ramesse II.: Intenzivní těžba zlata. Stavba nových chrámů a rozšiřování stávajících: Bét el-Wálí, Gerf Hussein, Wádí es-Sebua, Derr a Napata (Gebel Barkal). Abú Simbel: chrámy zasvěcené R-II, Nefertari Merenptah: potlačení revolty v Kuši (Horní Núbie) v 5. RV: souvislost s útokem libyjských kmenů Vztahy Egypta a Libye v ramessovském období (19. dynastie): „předehra“ Seti I.: 4./5. RV: trestná výprava proti libyjským kmenům: neklid v regionu a ohrožení Z hranice. Výstavba pevností a opevněných měst podél SZ pobřeží Egypta X relativně málo informací: např. Záwíjet Umm el-Racham (cca 20 000 m2): cca 20 km Z od Marsy Matrúh na pobřeží Středozemního moře. Objeveno: Masivní obvodová zeď ze sušených cihel – délka 140m. Jeden vchod věžovitého typu. Zástavba: kamenný chrám, série skladovacích prostor, guvernérova rezidence (včetně soukromé kaple). Posádka: cca 500 vojáků. Zakladatel: Ramesse II. (po smrti: opuštěna). Hlavní boje: Merenptah – v rámci bojů s libyjskými kmeny (Libu) v 5. RV. jsou zmíněny kmeny, které se následně objevují v tzv. mořských národech (viz příslušné místo v historickém přehledu) – tzv. Vítězná stéla krále Merenptaha Vztahy Egypta a Předního východu v ramessovském období (19. dynastie): Eg. dominium pevné X ne tak dominantní postavení v rámci Předního východu: dědictví amarnského období. Problematické vztahy s Chetitskou říší. Snaha o znovuopevnění V hranice Egypta a zabezpečení suchozemské stezky z V delty do Levanty – Horovy cesty. Syropalestina: pokračování Horových cest – tzv. královská cesta Doložená intenzivní těžba (Seti I.) měděné rudy v oblasti Timny (J Izrael), Serábit elChádimu (Sinaj) – reakce dobití Kypru Chetity: zdroj měděné rudy pro V Středomoří Ramesse I.: vyslal Setiho I. (spoluvládce, rok 1/2) na trestnou výpravu proti beduínům Šasu-bedu (S Sinaj) a do S Palestiny a J Libanon
2
Seti I.: 5./6. RV: znovuzískání oblasti Amurru (Z Sýrie): primární zájem – oblast kolem Kadeše: boje s Chetity. Amurru: za Achnatona spadla do sféry vlivu Chetitů. Dočasný zisk: Amurru a Kadeš X záhy se vrací zpět pod vládu Chetitů (Muvatalli) Horovy cesty v 19. dynastii: Obr. 5. Používány jsou všechny pevnosti vybudované na sklonku MK (viz přednáška o SIP, 22.03.2016). Pevností systém (Obr. 6: Seti I. překonává Horovy cesty na reliéfu z Karnaku): hlavní ramessovské pevnosti: Tell elHebua (Tjaru): SV delta, Harúba: SV Sinaj, Tell el-Maschúta (Wádí Tumílát), Tell el-Borg (Příbytek lva, Obr. 7): SV Sinaj: dobře prozkoumaná – brána s jezdeckou scénou Ramesse II. Pevnost zvaná Migdol Setiho I. (Menmaatre): poblíž pevnostního systému Tjaru: věnec menších pevností v okolí. Zmíněn při popisu exodu v bibli. Ramesse II.: 67 let vlády. Rozsáhlý stavební program: záznam úspěchů jeho vlády: Karnak, Luxor, Abydos, Abů Simbel, Ramesseum apod. Výpravy: Obr. 10. 4. RV (c. 1276): do Amurru (přes Tyr a Byblos). 5. RV (c. 1275): snaha redukovat vliv Chetitů a znovudobýt Kadeš: bitva o Kadeš. Cca 900 km armáda překonala za cca 30 dní. Několik sborů eg. armády: Amon, Re, Sutech a Ptah – postupovalo odděleně. Záměrná dezinformace Ramesse II. o poloze chetitské armády (2 beduíni Šasu). Příchod ke Kadeši a chycení 2 chetitských zvědů a odhalení lži beduínů. Příchod chetitské armády: početní převaha: Chetité: celkem 45 000 mužů (pod vedením generála Chattušila, budoucího Chattušila III.); Egypťané: 20-25 000 mužů. Chetitská armáda útočí na eg. tábor a přicházející Reovu divizi. Bojiště: cca 11 000 Egypťanů, kteří jsou stmeleni odvahou Ramesse II. + příchod posil od S, od pobřeží. Odražení útoku chetitského jezdectva. Příchod Ptahovy a Sutechovy divize. Následující den: několik potyček. Patová situace: Egypťané mají více jízdy X Chetité více pěších vojáků. BITVA DOPADLA NEROZHODNĚ. Dlouhodobý vítěz: Chetité. Uzavřeno dočasné příměří: R-II nedokázal dobít Kadeš a Chetité ovládají S Sýrii a provincii Amurru. Po Kadeši: neklid v J Levantě a v Zajordánsku: vznik samostatných států Moab a Edom. 3. výprava v 6./7. RV proti rebelii v Palestině (Moab, Edom), dobytí Kummudi (provincie Upe). 4. výprava v 8./9. RV: zisk přístavů Akra (S Palestina), Tyr, Sidon, Byblos, měst Irqata a Simyra (Libanon) a Tunip (Sýrie) – tj. dočasně vliv na oblast Kadeše a S Amurru. Chetité nereaguji kvůli vnějším a vnitřním problémům jejich říše: spory Muršiliho III. (původním jménem Urchi-tešub) a Chattušiliho III. 5. výprava v 10. RV: vítězné tažení do Sýrie, město Tunip 16.-18.RV: nárůst nepřátelství mezi Egyptem a říší Chatti: mocenské boje mezi Muršillim III. (Urchi-Tešub) a Chattušilem III.: Urchi-tešub utíká do Egypta a získává asyl. 21. RV: uzavření mírové smlouvy mezi Egyptem a říší Chatti. 1259 BC: uzavření smlouvy inicioval Chattušili III.: nárůst hrozby ze strany Asýrie. Body: Uzavření trvalého míru; Vzájemné respektování území; Vzájemná vojenská pomoc; Vzájemná pomoc při vnitřních problémech – povstání; Vzájemná extradice uprchlíků; Zajištění královského následnictví v Chatii; Seznam egyptských a chetitských božstev, která dohlížela nad
3
přípravou smlouvy; Kletby tomu, kdo ji poruší; Požehnání všem, co ji dodrží; Popis chetitské královské pečetě. Stabilizace situace podpořila vzájemnou a častou korespondenci (Chattušili III. a jeho žena královna Puduchepa), výměnu darů, diplomatické sňatky, královské návštěvy a další formy kontaktů mezi královskými rodinami Egypta a Chatti. 36. RV: návštěva chetitského korunního prince Hišmi-šarumi v Egyptě. Možná: 40. RV: samotný Chattušili III. do Egypta. Chetitská královská svatba: 33./34. RV: chetitská princezna, dcera Chattušiliho III. a královny Puduchepy a sestra budoucího chetitského krále Tutchalíji IV. se stala velkou královskou manželkou Maathorneferure (Ta, jež vidí Hora, neviditelná krása Rea). Původní chetitské jméno není známo. Sňatek: dokončení mírového procesu započatého uzavřením mírové smlouvy v roce 21. Vyobrazení: tzv. stéla sňatku. 2. chetitský královský sňatek: 40./45. RV Merenptah: 13. syn R-II., cca 1213-1203 BC. Hranice: Egypt X Chatti: na spojnici Byblos – Damašek. Pomoc Chatti (lodě s obilím): neúroda a hladomory. 5. RV: výprava do Palestiny: zničení měst Aškelonu, Gezeru a Janoamu: tzv. Izraelská stéla/ Vítězná stéla krále Merenptaha. Obr. 11. Popis bojů s libyjskými kmeny a jejich spojenci – mořskými národy. Poslední 3 řádky: boje v Kanaánu: nejstarší zmínka o Izraeli – země (kmene) Izraelitů (y-s-ra-il). Jeden ze 4 starověkých dokladů pro toto označení: stéla krále Meši z Moabu, stéla z Tel Danu, tzv. monolit z Kurchu. Nález: 1896 v Thébách Williamem M. Flinders Petriem: vysoká přes 3 m Boje s libyjskými kmeny: 5. RV.: boje s libyjskými kmeny (kmeny Libu) a jejich spojenci – Mešveš, Ekweš, Šekeleš a Tereš: následně jsou tyto kmeny označeny jako příslušníci tzv. mořských národů. Boje trvaly celý měsíc. Pobito 6000 lib. vojáků, 9000 zajato. Jiholibyjské kmeny: podnítily revoltu v Núbii X rychle potlačena. Závěr 19. dynastie: Období politického neklidu a ekonomického úpadku: boje mezi různými větvemi královské rodiny: Amenmesse (původ neznámý) X Seti II. (syn a dědic Merenptaha). Seti II.: uklidnění situace. Siptah (syn Setiho II.) a jeho matka královna Tausret. Samostatná vláda Tausret – za pomoci syrského kancléře Báje (Obr. 9). Žádné doklady vojenských aktivit v Kanaánu X Egypt ovládá Kanaán. Jména panovníků na lokalitách v Kanaánu a doklady těžby mědi Serábit el-Chádimu a Timně. Kontrolní otázky: Jak vypadal svět mezinárodní diplomacie v amarnské době? Jak se vyvíjely vzájemné kontakty mezi Egyptem a říší Chatti v době vlády Ramesse II.? Bárta, M.: Sinuhetův útěk z Egypta. Egypt a Syropalestina v době Abrahámově. SetOut 1999. Baines, J. – Málek, J.: Svět starověkého Egypta. Praha: Knižní klub 1996. Maříková Vlčková, P. (ed.): Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha: Libri 2009. Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB Art 2003. Trigger, B.G. – Kemp, B.J. – O’Connor, D.O. – Lloyd, A.B.: Starověký Egypt. Dějiny společnosti. Praha: Vox Globator 2004. Verner, M. – Bareš, L. – Vachala, B.: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri 2007. (mapa a jednotlivá hesla). 4
Více na: http://petra-marikova-vlckova.webnode.cz/
Srovnávací chronologie největších států druhé poloviny 2. tisíciletí Datace 1500 1450 1400
Mitanni Parrattarna
Babylonie
Asýrie
Chetité
Egypt Amenhotep I Thutmose III Amenhotep III
Aššur-uballit I
Achnaton
Artatama I KadašmanEnlil I
1350
Tušratta Burnaburiáš II Šattivaza
Šuppiluliuma I Muršili II
Kirigalzu II 1300
Adad-nárárí I Muvatalli I ELAM
1250
Kadašman-Enlil II
Salmanasar I
Kaštiliaš IV
TukultíNinurta I
Untaš-Napiriša
1200
Muvatalli II
Ramesse II
Chattušili III Tutchalija IV Šuppililiuma II
Merenptah
Šutruk-Nahhunte Kutir-Nahhunte 1150
Ramesse III Šilhak-Inšušinak Aššur-réša-iši I
Nabukadnezar I 1100
Tiglatpilesar I
1. Situační plánek oblasti thébského masívu, J od Údolí králů.
5
2. Obchodní kontakty Egypta Nové říši.
3. Svět amarnského archivu 4. Tell el-Amarna, centrální město s rezidenčními a administrativními budovami. Dům záznamů označen kroužkem
6
5. Příklad jedné z tabulek amarnského archivu
5. Horovy cesty s pevností Tell el-Borg a migdolem Setiho I.
6. Horovy cesty na scéně Setiho I. s vyznačením pevností
8. Plán bitvy u Kadeše (Ramesse II.)
7. Rekonstrukce vstupní brány do pevnosti Tell Borg
9. Reliéf zobrazující klečícího kancléře Báje.
7
10. Přední východ za vlády Ramessovců.
11. Vítězná stéla panovníka Merenptaha
8
