DOPADY DOTAČNÍ POLITIKY ČR NA SOUČASNÝ STAV VÝZKUMNÉ SFÉRY - POSTAVENÍ VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ Prof. Ing. Miroslav Václavík, CSc., generální ředitel a předseda představenstva VÚTS, a.s. Liberec a ředitel Centra rozvoje strojírenského výzkumu při VÚTS Liberec.
Strojírenské fórum 2015 11. - 12. března 2015
DOTAČNÍ POLITIKA ČR VE VaVaI A REFORMA 2008 Reforma systému VaVaI (27. 3. 2008): „Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“
Reforma nastavila základní prvky systému podpory VaVaI, už po roce začala být dílčími kroky postupně rušena, aniž by byla nahrazena jiným systémem.
Reforma přijata za předpokladu nárůstu státní podpory VaVaI o cca 2,5 mld. Kč/r (realita je o řád nižší), ale stát stále přijímal nové závazky.
Po sedmi letech je důsledkem zadlužení VaVaI: o stát nemá na závazky, které přijal (deficit cca 5 mld. Kč/r) – např. na závazek udržitelnosti činnosti 48 center OP VaVpI vůči EU, o vnitřní zadlužení VaV – mírně rostou výdaje na vysoké školy, zachovány jsou výdaje AV ČR a snižovány jsou výdaje na výzkumné organizace a podniky aplikovaného VaV (deficit cca 10 mld. Kč/r).
Reforma 2008 – plán a skutečnost (mil. Kč/r) 32500 31500
skutečnost*
30500
Reforma 2008
29500 28500 27500 26500 25500 24500 23500 22500 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Graf 1. Reforma 2008 – plán a skutečnost (mil. Kč/r) Zdroj: Reforma 2008, státní rozpočet ČR 2008 – 2015, střednědobý výhled 2016 - 2017.
TŘI PILÍŘE DOTAČNÍ POLITIKY ČR VE VaVaI
Podpora VaVaI ze státního rozpočtu – institucionální a účelové dotace.
Podpora VaVaI ze státního rozpočtu
29 000 mil. Kč 26 118 mil. Kč
26 106 mil. Kč
27 000 mil. Kč 25 421 mil. Kč
25 000 mil. Kč
26 635 mil. Kč
26 620 mil. Kč 25 869 mil. Kč
23 520 mil. Kč
23 000 mil. Kč 22 030 mil. Kč
21 000 mil. Kč 19 000 mil. Kč 18 179 mil. Kč
17 000 mil. Kč 15 000 mil. Kč 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Graf 2. Vývoj celkových nákladů na VaV ze SR v jednotlivých letech Zdroj: Státní rozpočet ČR.
2
Prostředky z fondů EU (85 % EU + 15 % SR VaVaI) - OP VaVpI (Výzkum a vývoj pro inovace), OP PI (Podnikání a inovace), OP VK (Vzdělávání pro konkurenceschopnost), OP PK (Praha – konkurenceschopnost).
Podpora VaVaI fondů EU 16 000 mil. Kč 14 000 mil. Kč
13 961 mil. Kč 12 060 mil. Kč
12 000 mil. Kč 10 000 mil. Kč 8 000 mil. Kč
7 976 mil. Kč
7 563 mil. Kč
6 000 mil. Kč 4 000 mil. Kč
4 008 mil. Kč
3 570 mil. Kč
3 001 mil. Kč
2 000 mil. Kč mil. Kč
mil. Kč 2006
2007
125 mil. Kč 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Graf 3: Finanční prostředky na financování programů u EU Zdroj: Státní rozpočet ČR.
3
Daňové úlevy (tzv. nepřímá podpora VaV), zejm. odečet nákladů na VaV od základu daně z příjmů (cca 2 mld. Kč/r).
Celkově jsou výdaje na VaV v relaci k HDP v ČR nízké.
0,87%
1,05%
2,88%
2,75%
Celkové výdaje na Vav v % HDP
0,76%
1,25%
1,33%
1,64%
1,49%
1,85%
1,77%
1,94%
2,24%
3,37%
3,78%
0,42%
0,52%
0,62%
0,68%
0,67%
0,76%
0,57%
0,68%
0,83%
0,93%
0,87% 3,09%
2,77%
0,56% 3,39%
0,93%
0,95%
Výdaje na VaVaI v ČR a jiných zemích
Podíl veřejných výdajů v % HDP
Graf 4.: Výdaje na VaVaI v ČR a jiných zemích Zdroj: EUROSTAT, OECD MSTI 2013/1
4
PODPORA VaVaI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU – INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA
Podle zákona č. 130/2002 Sb. je založena na hodnocení výsledků výzkumných organizací.
Neustále se mění způsob výpočtu dotace za výsledky (daný tzv. Metodikou) a to v neprospěch aplikovaného průmyslového VaV.
Např. pro podporu v roce 2012 došlo změnou způsobu hodnocení beze změny výsledků k poklesu bodového hodnocení VÚTS Liberec o 51,4 % (!), u jiných organizací k nárůstu až o 96 %.
Od r. 2013 se výsledky aplikovaného VaV už vůbec nehodnotí (s výjimkou patentů a odrůd) a peníze se rozdělují podle účelové podpory.
Účelová podpora aplikovaného průmyslového VaV stále klesá (viz dále) a tak klesá i institucionální podpora.
Z 9,5 mld. Kč/r institucionální podpory na rozvoj VO je tak pro VO v působnosti MPO určeno pouze 150 mil. Kč/r.
5
PROPORCE INSTITUCIONÁLNÍ PODPORY VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ
Stejně zásadním problémem jako způsob výpočtu dotace za výsledky je poměr výsledků základního a aplikovaného výzkumu.
Do r. 2013 byl poměr 85 : 15 ve prospěch základního výzkumu, nyní je cca 82,5 : 17,5.
ČR je země, jejíž ekonomika je nejvíce na světě závislá na průmyslu a exportu, ale dlouhodobě preferuje podporu základního výzkumu (!). Výdaje na základní a aplikovaný VaV ve vyspělých zemích
100% aplikovaný výzkum a vývoj 23% základní výzkum
75% 69%
76%
79%
87% 50% 77% 25% 31%
24%
21%
USA
Jap.
13% 0% Rusko
Korea
EU‐27
Graf 5.: Výdaje na základní a aplikovaný VaV ve vyspělých zemích Zdroj: Status Implementation Report – Key Enabling Technologies, European Commission, July 2013
Důsledkem je nadprodukce průměrných a podprůměrných článků (v citovanosti mezi 10 % nejlepších patří k nejhorším v Evropě).
VO aplikovaného průmyslového VaV jsou tak nuceny k psaní článků – je ekonomicky mnohem výhodnější napsat špatný článek než vymyslet dobrou technologii.
6
PODPORA VaVaI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU – ÚČELOVÁ PODPORA
Výrazně klesá účelová podpora aplikovaného průmyslového VaV.
TA ČR ale nepodporuje jen aplikovaný průmyslový VaV, ale i výzkum pro státní správu (program BETA), společenskovědní výzkum (program OMEGA) atd.
Z prostředků MPO je cca 11 % podpory určeno pro VŠ a AV, z prostředků TA ČR je to již cca 55 %.
Reálná podpora aplikovaného průmyslového VaV TA ČR je okolo 25 % jejího rozpočtu = za pouhé tři roky 2012 – 2015 tak státní podpora aplikovaného průmyslového VaV klesla na méně než třetinu. Účelová podpora aplikovaného VaV MPO a TA ČR (mil. Kč/r)
6000
5000
4000
3000
2000
1000
0 2010
2011
2012
MPO
2013
TA ČR
2014
2015
celkem
Graf 6.: Účelová podpora aplikovaného VaV MPO a TA ČR (mil. Kč/r) Zdroj: Státní rozpočet ČR.
7
SMĚROVÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU NA LÉTA 2014 – 2020
Z OP VaVpI vybudováno 39 regionálních (aplikačních) center za cca 21 mld. Kč a 9 center excelence (center základního výzkumu), z toho 5 velkých center na 50 mil. EURO, rovněž za cca 21 mld. Kč.
U všech těchto 48 center se ČR zavázala EU zajistit jejich udržitelnost – vedle prostředků z Národních programů udržitelnosti I a II (2,5 mld. Kč/r) se počítá s jejich podporou z OP VVV (Výzkum, vývoj vzdělávání) 2014 – 2020.
Předběžný harmonogram výzev OP VVV ale dominantně (výlučně?) počítá jen s podporou excelence a excelentních center základního výzkumu, nikoliv s podporu regionálních aplikačních center.
Jde o další ilustraci dopadů dotační politiky ČR na aplikovaný průmyslový VaV. Předběžný harmonogram výzev OP VVV PODPOROVANÉ AKTIVITY
DRUH VÝZVY
VYHLÁŠENÍ VÝZVY
kolová
1.7.2015
průběžná
29.4.2015
průběžná
1.6.2015
průběžná
7.7.2015
Výzkumné infrastruktury, centra excelence a excelentní výzkumné týmy
budování či modernizace infrastruktury; rozvoj kapacit výzkumných týmů; projekty špičkového VaV; vytváření strategických partnerství; mezinárodní spolupráce (včetně dodávek částí infrastruktur či výzkumných zařízení);
Výzkumné infrastruktury, centra excelence a excelentní výzkumné týmy
budování či modernizace infrastruktury; rozvoj kapacit výzkumných týmů; projekty špičkového VaV; vytváření strategických partnerství; mezinárodní spolupráce (včetně dodávek částí infrastruktur či výzkumných zařízení);
Výzkumné infrastruktury
Výzkumné infrastruktury, centra excelence a excelentní výzkumné týmy
budování či modernizace infrastruktury; rozvoj kapacit výzkumných týmů; projekty špičkového VaV; vytváření strategických partnerství; mezinárodní spolupráce (včetně dodávek částí infrastruktur či výzkumných zařízení);
Zdroj: Aktuální informace o OP VVV, MŠMT ČR
8
ZÁVĚR
Ke třetímu pilíři - nástroj daňového zvýhodnění výzkumu a vývoje je standardním prvkem podpory, který využívá řada vyspělých zemí již od 80. let minulého století (v ČR od r. 2005). V současné době se ale v ČR dochází ke značným rozporům mezi podnikatelskými subjekty, finančními úřady a soudy, což silně omezuje využití tohoto nástroje.
Třetí část systému VaVaI – inovace v současné době není v ČR z národních zdrojů státem podporována prakticky vůbec, k její podpoře slouží evropské zdroje (OP PI 2007 – 2013, OP PIK 2014 – 20020). Co bude dále, až evropské peníze vyschnou, nikdo netuší.
Z uvedených údajů a příkladů jasně vyplývá, že dopady dotační politiky ČR na aplikovaný průmyslový výzkum, vývoj a inovace včetně strojírenství, na výzkumné organizace a podniky v této oblasti a na konkurenceschopnost a ekonomiku ČR lze bez nadsázky označit jako likvidační. Abychom zcela nepropadli pesimismu, je třeba zmínit i některá pozitiva. Je třeba ocenit snahu MPO o podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, zejména ve strojírenství. Program APLIKACE v rámci OP PIK a národní program TRIO, pokud vše dopadne dobře, by mohly nahradit program TIP, který lze jednoznačně označit jako dosud nejlepší program podpory aplikovaného výzkumu a vývoje. Je třeba přivítat snahu úřadu místopředsedy vlády pana Bělobrádka o nastolení snad optimálního institucionálního a legislativního prostředí. Že se bude jednat o tvrdý překážkový závod pochybovat nelze. Doufám, že k dalšímu nárůstu entropie již nedojde. Byl zde vypracován podklad k diskusi k budování center aplikovaného výzkumu. Materiál je v současné době připraven k podrobnějšímu projednávání a mohl by být dobrým základem.
Na závěr uvedu pro ilustraci některé údaje naší výzkumné organizace VÚTS Liberec, resp. jeho Centra rozvoje strojírenského výzkumu:
Výnosy
rok 2013 [%]
rok 2014 [%]
tržby ze zakázkového výzkumu
47
45
NPU I a institucionální podpora
21
43
účelová podpora
32
12 !
9
