Domov pro seniory SKALICE, příspěvková organizace. Náš svět. informace z Domova pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, Hostěradice

Domov pro seniory SKALICE, příspěvková organizace

Náš svět informace z Domova pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice III. ročník

červen 2014

Obsah:_________________________________strana Úvod

3

Společenská kronika

4

Informace vedení Domova

5

Co se událo?

6-7

Fotky z dění v DpS

8–9

Jak nám chutná aneb ….

10

Příspěvek uživatele

11 - 12

Rybářská povídka

12 - 13

Z pera kuchaře

14

Vtipy

15

Rady pro zdraví Závěr

16 - 18 19

2

Úvod Vážení čtenáři, čas plyne jako voda a Vy právě držíte v rukou červnové vydání informačníku Náš svět. Na tom by ani nebylo nic až tak zvláštního, ale vězte, že tímto číslem již začínáme třetí ročník vydávání tohoto měsíčníku! Při té příležitosti jsme si pro Vás připravili novou rubriku. Po pranostikách v prvním ročníku a radách pro zahrádkáře v druhém, Vám přinášíme „Rady pro zdraví“. Věřím, že si každý v nabídce dobrého čtení vybere a pokud máte nějaké nápady, co Vám v našem informačníku chybí, co byste popřípadě chtěli vylepšit, Vaše náměty rádi uvítáme. Přejeme Vám příjemné a pohodové čtení, třeba u dobré kávičky 

3

Společenská kronika V měsíci červnu oslaví své životní jubileum 3.6. paní Růžena Součková 6.6. paní Dagmar Dobešová 6.6. paní Soňa Küffelová 13.6. paní Antonie Vespalcová 22.6. paní Anna Brychtová 24.6. paní Zdeňka Holčapková 29.6. paní Ludmila Peruthová

Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a životní pohody! Přivítali jsme mezi námi nové uživatele: Paní Hedvika Grásgruberová

Rozloučili jsme se : Paní Františka Hejlková 4

Informace vedení Domova Dobrý den, Schůzky vedení s našimi uživateli se již stali tradicí, proto Vás tímto srdečně zvu na naše další společné setkání, které se uskuteční ve čtvrtek 26.6.2014 v 13.30hodin v jídelně pavilonu A. Přeji příjemné letní dny a těším se na naše setkání. Ing. Romana Hušková, ředitelka

5

Co se událo??? Maškarní bál v Tavíkovicích Po delší době nás opět slunce pohladilo svými paprsky. (Mimo jiné v těchto dnech 23.-24.5. probíhaly Volby do Evropského parlamentu.) Páteční odpoledne, dne 23. května 2014 jsme přijaly pozvání do obce Tavíkovice. Domov u lesa Tavíkovice, p.o pořádal v prostorách sálu Obecního domu Maškarní bál. Po našem příjezdu již byla zábava v plném proudu. Vstup na bál byl v maskách a ta nejhezčí maska byla vyhodnocena závěrem. Naše uživatelky si vybraly různobarevné kloboučky. Zatančily si, vyhrály v tombole, setkaly se se svými přáteli a ochutnaly nabídnuté pohoštění. K poslechu i tanci hrála místní kapela a milé taneční vystoupení předvedly mažoretky z Višňové.

Divadelní představení ve Višňovém Byla neděle 25. 5. 2014, krásný slunečný den. V nedaleké obci Višňové sehrál divadelní spolek Návrat o.s. krásnou divadelní hru Aloise Dostála s názvem „OD STARÉHO K MLADÉMU POSVÍCENÍ“. Veselohra z venkovského života se místním ochotníkům velmi 6

zdařila. Naši uživatelé měli rezervovány místa v 1. řadě kinosálu. Paní režisérka Marie Machová diváky mile přivítala a nabídla všem divákům ochutnávku posvícenských koláčků. Byly výborné. Ochotníkům se představení vydařilo a rádi se s našimi uživateli vyfotili na památku. Přejeme divadelnímu spolku do dalších let mnoho úspěchů, spokojené diváky a vždy vyprodaný sál.

Jarní koncert manželů Procházkových Ve čtvrtek, dne 29. 5. 2014 upořádal náš Domov Jarní koncert manželů Procházkových. Již od rána se obloha zahalila do šedivých mraků a téměř bez ustání pršelo. Nezbývalo, než-li přesunout plánovaný koncert z prostor zámeckého parku do sálu hlavní jídelny. Po přivítání hostů z Domova s pečovatelskou službou (DPS) Prosiměřice a DPS Miroslav následovala prohlídka areálu Domova. Manželé Procházkovi našim uživatelům i všem příchozím zahráli a zazpívali lidové písně v Kyjovských krojích. Publikum zpívalo, někteří tancovali, závěrem proběhlo veselé slosování tomboly. V budově Zámku byla možnost zakoupení občerstvení, drobných dárkových předmětů a květin. Děkujeme manželům za krásný hudební zážitek. 7

Fotky z dění v DpS rehabilitace

ergoterapie

muzikoterapie

8

zahradní terapie

canisterapie

vycházky do parku

volby do evropského parlamentu

9

Jak nám chutná aneb Stravování nejen očima uživatele… Strava je nezbytnou součástí života každého z nás. V rodinách se vaří různě a každý rod má při vaření své zvyky a tradice. Někdo se řídí recepturou, jiný zase zkouší experimentovat. Jeden uznává koření, druhý třeba bylinky… Nenajdeme 2 kuchaře, aby totéž jídlo uvařili a ochutili stejně. A zavděčit se „mlsným jazýčkům“ je opravdu těžké. Co jednomu chutná, druhému „nevoní“. Jen málo lidí dokáže ocenit práci jiného, často je snazší kritizovat, nežli poděkovat. V kuchyni našeho Domova pracuje 5 kuchařek, které denně připravují na 120 porcí (pro uživatele, personál a cizí strávníky). Jejich práce je velmi náročná, nelehká a mnohdy i nevděčná. S vařením začínají paní kuchařky už brzy ráno. Vše se musí stihnout. V létě se přitom teploty v kuchyni pohybují kolem 30°C. Hotové jídlo je potřeba rozdělit do kontejnerů na budovy, naplnit jídlonosiče, vydat jídlo personálu a uživatelům v hlavní jídelně. A nádobí neubývá! Po obědové pauze už následuje příprava večeře. Každý den, celý měsíc, 365 dní v roce…

Slovy našeho uživatele /příspěvek ze dne 22. 5. 2014/: „Dobrou chuť!“ – „ Děkuji“ Těm, kteří nedojdou do jídelny, nosí na pokoj jídlo pečovatelky. Vždy a všechny řeknou hlasitě: „Dobrou chuť“. Odpovíme: „Děkuji“. Když se zamyslím nad těmito slovy, uvědomuji si, že tu chuť připravil někdo jiný a naše „Děkuji“ nepatří jen těm, kdo stravu donesli, ale hlavně těm, kteří tu chuť do jídla vložili. Za celou dobu, co jsem zde ve Skalici, jsem vždy obdivoval tu „Dobrou chuť“. Nepřišel jsem z horší do lepší kuchyně. Moje maminka, tchyně i manželka byly výborné kuchařky. Setkal jsem se se stravou v nemocnici v Ivančicích, ve Znojmě, v LDN a také ve třech domovech a myslím si, že kdyby byla uspořádána soutěž v rámci kraje, naše děvčata z kuchyně by se vracela z vyhodnocení se zlatými medailemi na prsou. Není to pochlebování, ale uznání za umění připravit i obyčejnou stravu chutnou.

Za to vám, milé kuchařky, patří náš “DÍK“. J.S. Děkujeme našim kuchařkám a přejeme do dalších let spokojené strávníky a samá výtečná jídla. 10

Příspěvek uživatele J.S ze dne 30. 5. 2014 Vzpomínka na zážitek z vojny Z toho velikého koláče života a štěstí si každý ukrojí takový kus, na kolik je mu dopřáno sil a jaké jsou jeho možnosti. Je to nespravedlivé, ale je to tak. Presenční službu na vojně jsem končil v Brně na Kraví hoře. V té době bylo nařízeno cvičení na Libavě za přítomnosti sovětských okupačních vojsk. Naše útvary měly předepsány množství vojáků a tak se stalo, že v kasárnách zůstalo malé množství mužstva. Přesto jsme museli zajišťovat strážní službu ve věznici na Špilberku a v muničním skladě v Medlánkách. Jako četař aspirant jsem chodil v té době každý třetí den jako velitel stráže. Rozdělení stráží se konalo na cvičišti v kasárnách. První a druhá rota dodávaly do stráže každá 6 strážných. Před jedním rozdělením jsem čekal na příchod dozorčí roty, která přiváděla určené vojáky do stráže. K mému překvapení dovedl dozorčí 2. roty také cikána, který se staral o 4 vojáky. (V té době byl nedostatek masa a tak velitelství útvaru rozhodlo, že zbytky jídla využijeme k vykrmení vepřů. Chodili jsme často na brigády do JZD a od nich útvar dostával zdarma krmivo i selata. Ten vojáček – cikán Janko Kováč – se pečlivě staral o vepře. Byl z východního Slovenska, měl výcvik beze zbraně. Když ho dozorčí přiváděl, nesl pušku jako hrábě. Nikdy z ní nevystřelil.) Já jsem se obrátil na důstojníka, který prováděl rozdělení stráží. Ten mě odmítl, že je málo mužstva a tak jsme odjeli s nákladním autem do Medlánek vystřídat stávající stráž. Po převzetí strážnice jsem určil první směnu. Každý strážný obdržel 3 ostré náboje, dal si je do pušky a šli jsme je vystřídat. Po příchodu ze stráže mi každý vrátil 3 ostré a já je schoval v trezoru. Když jsem chystal třetí směnu, musel nastoupit i Janko Kováč. Třásl se jako osika, byl bledý a nemluvil. Jemu jsem vložil do pušky jen 2 náboje. Jako posledního jsem ho zavedl do „ muničáku“ č. 1, asi 180 m od strážnice. Jednotlivé sklady byly ohrazeny drátěným plotem 4 m vysokým s jednou bránou pro vozidla a jednou brankou pro strážného. Branku jsem zamkl a každý strážný měl uvnitř telefon. Už byla úplná tma, když se objevilo auto s dozorčím posádky. Byl to mladý poručík, asi nedávno vyřazený. Byl arogantní, vše na strážnici řádně zkontroloval. Poté mě vyzval, abych s ním šel zkontrolovat strážné. První kontrola byla v „muničáku“ č. 1, kde střežil sklad Janko Kováč. Když jsme přišli asi 10 m před branku, ozvalo se: „Stoj, lebo strelím!!“ Zůstali jsme stát. Soudruh poručík přede mnou a bylo ticho. Soudruh poručík zakřičel: „Proč se mne nezeptáte na heslo?“ Heslo bylo: „JEŽEK“, (ale Janko si je stejně nezapamatoval.) Bylo chvíli ticho a tak udělal soudruh poručík krok k brance a Janko vykřikl: „Stoj!“ a vyšla rána. Poručík lehl na břicho do strouhy vedle cesty, kudy odtékala voda od hydrantu u strážnice. Viděl jsem, jak bláto vystříklo. Soudruh poručík mě po chvíli požádal, abych strážníka odzbrojil. Já jsem byl jen přikrčený na cestě. Zavolal jsem: „Jano, to jsem JÁ, velitel stráže“ 11

a vtom vyšla druhá rána. Věděl jsem, že víc nábojů Janko nemá, a tak jsem šel, odemkl branku, vzal od něj pušku a pomohl mu na zem, protože seděl na větvi stromu. Na poručíka byl směšný pohled, když se zablácený postavil. Na strážnici chtěl telefon, že zavolá eskortu a Janka odveze do věznice. Snažil jsem se ho uklidnit a zabránit mu v jeho rozhodnutí. Řekl jsem mu, že když to nahlásí, že uškodí vyšším velitelům a ti se zase pomstí nám, že posílají do stráže vojáky beze zbraní. Dal si říct, ale ptal se mě, proč jsem si nelehl na zem, když volal: „Stoj,lebo strelím“. Řekl jsem, že když Janka nezatkne, povím mu. (Dal jsem totiž Jankovi do pušky jen 2 náboje – a to cvičné.) Soudruh poručík se odjel převléct a my jsme v radosti čekali na vystřídání. V kasárnách se rychle rozkřiklo, jak Janko střílel. Po čase jsem zjistil, že mám na stole cigarety a že mám stále naleštěné všechny boty. Asi za týden mě velitel roty oznámil, že mě má přivést na velitelství útvaru, ať se řádně obléknu. Když jsme tam přišli, bylo mi divné, že na chodbě nikdo není. K mému údivu se otevřely dveře a soudruh plukovník řekl, abychom šli dál. Vyzval nás, ať si sedneme kolem dlouhého stolu. Tvářil se dobrácky a obrátil se na mě, jestli vím, že v naší armádě byli zrušeni „pucfleci“ již dříve a já to znovu zavádím. „ Mám zjištěno, že Janko Kováč Vám čistí boty a obstarává cigarety a oplatky. Jak to bylo doopravdy v Medlánkách?“ Řekl jsem všechno podle pravdy, soudruh plukovník se smál a mohl jsem jít. Jankovi jsem řekl, že mu zakazuji čistit boty, ale on neuposlechl rozkazu a měl za to pokutu. Když jsem odcházel do civilu, šel jsem se rozloučit. Janko mi dal krabičku cigaret a já mu na prsa připevnil odznak výtečného pluku a oba jsme slzeli…

DĚKUJEME UŽIVATELI ZA PŘÍSPĚVEK

Rybářská povídka XIX. Mušov – Útok vosy Byl pátek a manžel se rozhodl vzít si dovolenou s tím, že vyrazíme chytat na Mušov. Honzík nás ujistil, že o půl páté ráno bude v pohodě vstávat – takže jede taky a Jakuba jsme se ani ptát nemuseli. Ten si objednal nové pruty i s navijáky a už se moc těšil, jak je na Mušově vyzkouší. Po půl hodince jízdy jsme byli na místě. V srpnu už je po ránu celkem zima, a tak jsme se museli i přiobléknout. U vody celkem foukalo, Honzíkovi byla 12

zima a tak se schoulil na hodinku ještě v autě a podřimoval. My jsme zatím zakrmili a nahodili pruty. Ryby vůbec, ale vůbec nebraly a my věděli, že tento lov nebude asi úspěšný. Já jsem se šla podívat po okolních lovných místech a cestou jsem natrefila na „babky“. Pár jsem si jich utrhla a schovala do dlaně. Když jsem se vrátila na místo, kde jsme chytali, hodila jsem nějaké po Honzíkovi, který už mezitím vylezl z auta. Okamžitě začal sondovat, kde jsem je natrhala a mazal si pro další. Za chvíli už na břehu probíhala bitva. Protože ryby pořád nebraly, pobavili jsme se alespoň touto činností. Nakonec jedna z kuliček přistála manželovi ve vlasech a bylo po srandě, chvíli mi trvalo, než jsem bodlák z vlasů vysoukala a tím bojová hra skončila. Dali jsme si malou svačinku a dál se věnovali lovu. Signalizátory záběru stále tvrdohlavě mlčely. Já jsem si po svačince otevřela ovocné pivo v plechovce, které jsem pomalu popíjela – a pak se to stalo… Seděla jsem si pohodlně v rybářském křesílku a rozhodla jsem se to pivo dopít. Stoupla jsem si a vzala plechovku do ruky, přiložila k ústům a napila se. Najednou jsem v puse ucítila něco, co v pivu nemělo být. První myšlenka byla, že je v pivu asi kousek ovocné sraženiny, jazykem jsem lok „poválela“ v ústech a pak to přišlo. Ucítila jsem něco jako štípnutí a rázem jsem obsah pusy vyplivla na zem. V trávě jsem uviděla vosu a najednou mi bylo vše jasné. Během pár minut mi jazyk pořádně otekl, nemohla jsem polykat a taky to dost bolelo. Bolest vystřelovala až k uchu. Jediné co jsem v tu chvíli mohla dělat, bylo namočit kapesník a přiložit si studený obklad. Po chvíli už jsem nemohla ani mluvit a tak jsme se rozhodli jet okamžitě domů. Kosmickou rychlostí jsme vše sbalili a chystali se odjet. Manžel si zrovna oblékal tričko, když najednou spustil kupu nadávek. Jedna vosa mu totiž vlezla do rukávu a dvakrát ho taky štípla. Okamžitě jsme nasedli a uháněli z tohoto nebezpečného místa pryč. Během cesty domů jsem si pořád chladila krk až k pravému uchu, jazyk jsem měla jako zdřevěnělý. Když jsme dorazili domů, zvažovali jsme cestu na pohotovost, ale mně se zdálo, že můj stav se nijak nezhoršuje, a tak jsem zůstala doma. Zapnula jsem počítač a hledala jak postupovat, když Vás štípne vosa do jazyka. Nic moc jsem se nedočetla a tak jsem jazyk potřela octem a vzala si Dithiaden. Z lednice jsem vytáhla plechovku piva (ne že bych na něj měla chuť), ale zabalila jsem ji do kapesníku a přiložila na krk, tímto způsobem jsem si udělal obklad, protože jsme neměli v lednici udělaný led. Bylo poledne a já jsem si lehla v obýváku na gauč a asi na čtyři hodiny jsem usnula. Když jsem se vzbudila, bylo mi už lépe. Jazyk mě bolel ještě i večer, ale druhý den ráno už jsem byla úplně v pořádku. Příště už budu na ryby vozit i skleničku. To abych viděla, jestli tam neplave, co nemá. Případně jen pivo nebo jiné pití v uzavíratelné láhvi! J.R. 13

Z pera kuchaře Červen - to jsou jahody

Sezóna jahod je tu. Ať už si je natrháte na zahrádce, nebo koupíte na trhu, v kuchyni z nich vytvoříte skvělé dezerty pro horké letní dny. Jahody jsou navíc bohaté na vitamin C.

Nepečený jahodový dort Potřebujete: 500 g jahod, 3 balíčky dětských piškotů, 3 kelímky zakysané smetany, 3 lžíce cukru, červená želatina (např. Dr. Oetker), máslo na vymazání formy a kokos na vysypání formy Postup: Ve velké míse smíchejte piškoty, zakysané smetany a cukr. Nechte chvilku odležet, piškoty krásně změknou. Mezitím si vymažte formu (nejlépe kruhovou o průměru cca 26 cm) máslem a vysypte kokosovou moučkou. Piškoty namačkejte do formy a navrch naskládejte podélně rozkrájené jahody. Podle návodu si připravte želatinu (červenou) a nalijte na ovoce. Takto připravený dort přikryjeme potravinovou fólii a dáme vychladit. Je ideální pro horké letní dny. 14

VTIPY "Mami, víš kolik zubní pasty je v jedné tubě?" "Nevím." "Já už to vím: od gauče až k televizi." Ptá se Pepíček paní učitelky: "Mohu být potrestán za něco, co jsem neudělal?" Učitelka: "To v žádném případě!" Pepíček: "Tak to je dobře. Já jsem totiž neudělal domácí úkol!" Děti jsou na přírodovědné procházce a pan učitel na kraji lesa uvidí ohryzaný strom a říká: "Děti, kdo myslíte, že to udělal?" A na to Pepíček: "Já nechci žalovat, pane profesore, ale určitě to byl někdo z béčka!" Přiběhne Pepíček k benzínové pumpě s kanystrem: "Deset litrů benzínu, honem!" "Co je, hoří snad?" "Jo, naše škola. Ale nějak to uhasíná." Přijde Pepíček domů a říká mamince:Maminko,já už umím počítat do 15.Maminka na to: "Tak ukaž." "Jeden, dva, tři, čtyři, šest, sedm, osm, devět, deset, jedenáct, třináct, čtrnáct a patnáct." "A kde jsi Pepíčku nechal pětku a dvanáctku?" "Pětku jsem dostal do žákovské knížky a dvanáctku jsem vypil za rohem." Pepíček přijde domů ze školy a chlubí se, že konečně dostal roli v třídním divadelním kroužku. Tatínek se ptá, jakou, a Pepíček povídá: "No, hraju pána, který je už dvacet let ženatý." "No, když na sobě budeš pracovat, jistě brzy dostaneš roli, která také něco říká." "Mamíííííí, mamíííííííí, mě opuchl prst!" "A jak jsi to poznal, Pepíčku?" "Nevejde se mi do nosu." "Pepíčku, pročpak jsi přišel pozdě do školy?" "Protože jedna paní ztratila tisícikorunu." "A tys jí pomáhal hledat, viď?" "Ne!!! Stál jsem na bankovce a čekal, až odejde." 15

Rady pro zdraví: NABANÁNUJTE SE!

Nikdy nedávejte banán do chladničky!!! Banán obsahuje tři přírodní cukry - cukrózu, fruktózu a glukózu kombinovanou s vlákninou. Banán dává okamžitou podpůrnou dávku energie. Banán dokáže také pomoci překonat podstatné množství chorob a nežádoucích stavů, tvořící tak prvek, který by měl být přidaný do naší stravy. Deprese: Podle výzkumů mezi lidmi trpícími depresí velká část z nich se cítí výrazně lépe po požití banánu. To je proto, že banán obsahuje tryptophan, druh proteinu, který tělo přemění na serotonin, a ten uvolňuje relaxační prvek a zlepšuje náladu a celkově vás činí šťastnější. Pro menstruační syndromy: Zapomeňte na tabletky nabanánujte se. Vitamín B6, který se v banánu nachází, vám zreguluje hladinu glukózy v krvi, což kladně účinkuje na vaši náladu.. Anémie : Vysoký obsah železa v banánech dokáže stimulovat hemoglobin v krvi a pomáhá v případě anémie. Krevní tlak: Toto jedinečné tropické ovoce má extrémně vysoký obsah potasia a přitom nízký obsah soli, a to dělá banán perfektním nástrojem v boji proti 16

vysokému krevnímu tlaku. Navíc, US Food and Drug Administration právě povolila banánovému průmyslu, aby mohl oficiálně vyhlašovat schopnosti tohoto ovoce na snižování rizik vysokého krevního tlaku a infarktu.

Trávení: Vysoký obsah vlákniny v stravě tvořený banány pomáhá upravit činnost trávicího traktu do normálu a pomáhá překonat problémy bez použití laxativ. Kocovina: Jeden z nejrychleji zabírajících způsobů odstranění poopicových stavů je udělat si banánovo mléčný šejk oslazený medem. Banán utiší žaludek a s pomocí medu vybuduje nazpět zničenou hladinu cukru v těle, zatímco mléko utiší a znovu zavodní váš systém. Pálení na srdci: Banány mají účinek jako přírodní antacid v těle, takže pokud máte problémy s pálením na srdci, snězte banán na úlevu. Ranní bolesti: pár kousků banánu mezi jídly pomáhá udržet hladinu cukru v rovnováze a odstraňuje ranní bolesti. Komáří bodnutí : Předtím než sáhnete pro krém na ošetření bolestivého vpichu po komárech, zkuste potřít bolestivé místo vnitřkem z banánové slupky. Velké množství lidí zjistilo, že banán je neuvěřitelně účinný ve snížení pálení a podrážděnosti pokožky. Nervy: Banány mají vysoký obsah B vitamínů, které tiší nervový systém. Nadváha: Práce pod tlakem? Studie psychologie dokázala, že práce pod tlakem často vede k přecpávání 17

se uklidňujícími doplňky jako je čokoláda nebo čipsy. Při průzkumu hospitalizovaných pacientů vědci zjistili, že nejobéznější byly skupiny osob, pracující v práci pod vysokým tlakem. Podle závěrečné zprávy, abychom dokázali vyloučit požívání jídla vzniklé panikou, potřebujeme kontrolovat naši hladinu cukru v těle. Kus banánu s vysokým podílem uhlohydrátů požitý každé dvě hodiny vám pomůže udržet tuto hladinu. Žaludeční vředy: Banán je používaný jako dietní jídlo při zažívacích problémech pro svou hladkou texturu a jemnost. Je to jediné ovoce, které může být používané bez bolestí i v chronických případech. Banán dokáže neutralizovat nadměrnou kyselinu a snižuje podráždění tím, že jemně obalí stěny žaludku. Kontrola teploty: banán je uznávaný jako chladící ovoce, které dokáže snížit obě, jak tělesnou tak i emociální teplotu nastávajících maminek. Kouření a používání tabáku: Banány dokážou pomoci lidem, kteří se pokouší přestat kouřit. Vitamíny B6, B12 obsažené v banánech - potasium a magnézium pomáhají tělu dostat se z nikotýnového absťáku. Stres: V banánu životně důležitý minerál, pomáhající normalizovat srdeční rytmus, pomáhá dodávat kyslík do mozku a reguluje naši tělesnou hladinu vody. Když jsme ve stresu, náš metabolický poměr se zvyšuje, a tak snižuje naši hladinu potasia. To může být vyvážené nazpět s pomocí vysoko potasiového "nabanánění" . Infarkt: Banány jako součást pravidelné stravy mohou snížit riziko infarktu až o 40%! Bradavice: Vezměte kus banánové slupky a přiložte na bradavici žlutou stranou ven. Zlehka připevněte slupku náplastí. Chcete mít vaše boty rychle lesklé? Vemte slupku od banánu a vnitřní stranou přetřete svoje boty ... nakonec zlehka přeleštěte suchou látkou. Neuvěritelné ovoce !!!

18

Uzávěrka příštího čísla časopisu je 30.6.2014. Časopis vydává: kolektiv zaměstnanců DPS, kontakt: tel.: 515 339 157, e-mail: [email protected] Příspěvky můžete zasílat na email: [email protected]

19

20