Domov pro seniory SKALICE, příspěvková organizace
Náš svět informace z Domova pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice II. ročník
duben 2014
Obsah:_________________________________strana Úvod
3
Společenská kronika
4
Informace vedení Domova
5
Co se událo?
6-8
Fotky z dění v DpS
9 - 10
Příspěvek uživatele
11 - 12
Velikonoce
13 – 15
Rybářská povídka
16
Dejte si zelí
17 - 18
Z pera kuchaře
19 - 20
Vtipy Práce na zahradě Závěr
21 22 - 23 23 2
Úvod Duben je čtvrtý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Před přechodem do gregoriánského kalendáře to byl druhý měsíc v roce. Slovo pochází ze slova dub. První dubnový den se nazývá apríl. Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi. Co se týká počasí – to aprílové je nestálé a proměnlivé. - 21. dubna je letos Velikonoční pondělí. - 22. dubna se slaví den Země. - 24. dubna oslaví svátek Jiří, zde si neodpustíme jednu pranostiku „Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.“ A nesmíme zapomenout na ČARODĚJNICE – 30. dubna. Čeká nás Filipojakubská noc neboli pálení čarodějnic. Přejeme Vám krásný duben plný zážitků.
3
Společenská kronika V měsíci dubnu oslaví své životní jubileum 2.4. paní Marie Povolná 4.4. paní Kristina Krejčí 5.4. paní Marie Kalášková 15.4. paní Marie Veselá 19.4. paní Marie Palečková 28.4. paní Františka Hejlková 28.4. paní Liana Rösselová 30.4. paní Naděžda Komendová
Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a životní pohody! Přivítali jsme mezi námi nové uživatele: Pan Jaromír Ludvík Paní Anna Husáková Paní Marie Nesnídalová Rozloučili jsme se : Pan Antonín Holler Paní Anna Bucherová Paní Anna Husáková 4
Informace vedení Domova 17. března 2014 proběhlo sezení vedení Domova s uživateli. Uživatelé byli seznámeni s událostmi, které proběhly od začátku roku 2014 a novými plány Domova na rok 2014. Byly předány informace, týkající se možnosti návštěvy lékařky v zařízení, ale i možnosti zúčastnit se připravovaných akcí a různých volnočasových aktivit v letošním roce, s jehož plánem byli uživatelé také seznámeni. Jakýkoliv návrh a podnět, ze strany uživatelů, je vítán. Důležité informace pro uživatele jsou vyvěšeny na nástěnkách jednotlivých oddělení a současně jsou tyto informace předávány uživatelům pracovnicemi oddělení. S přáním příjemného dne Ing. Romana Hušková
Poděkování děkujeme uživateli J.S. za pozornost pro každého zaměstnance. 5
Co se událo??? Dětský maškarní ples v Sokolovně ve Skalici V neděli dne 2. 3. 2014 využili naši uživatelé milého pozvání navštívit dětský maškarní ples v budově Sokolovny ve Skalici. První březnový víkend sluneční paprsky příjemně hřály. Maškarní ples pořádala místní mateřská a základní škola. Dětské oči zářily štěstím, pestré kostýmy pohádkových postav, zvířátek, princezen a bojovníků byly dokonalé. Ples zahájili krásným tanečním vystoupením žáci želetické základní školy. Všechny přítomné děti si v maskách zasoutěžily, zařádily při hudbě a došlo i na tombolu. Naši uživatelé si odnesli dárečky pro štěstí a spolu jsme se téměř jarní procházkou vrátili zpět do zařízení.
6
Prodejní výstava velikonočních kraslic Dne 6. 3. 2014 proběhla v našem zařízení prodejní výstava velikonočních kraslic. Kraslice vyrobila paní Marie Blahová z Morašic. Již loni nás zasvětila do techniky ručního malování této velikonoční nádhery. Pomocí nahřátého vosku (barevných voskových pastelí) a upraveného husího či kachního pírka přenáší (s velkou dávkou šikovnosti, trpělivosti a preciznosti) tekutý vosk na předem vyfouknutá, barevná vejce. Zastřiženou špičkou pírka pak vytvoří na vejci požadované kytičky, kolečka, tečky a tvary. Kraslice všech barev – slepičí, husí i pštrosí velikosti jsme mohli prohlížet i zakoupit na památku. Vždyť co nevidět jsou tu VELIKONOCE!
7
Návštěva obchodního domu BAUMAX ve Znojmě Ve středu 19. 3. 2014 slavili svůj svátek Josefové a Josefky. V obchodním domě Baumax ve Znojmě neměli o zákazníky nouzi. Vždyť za 2 dny začíná jaro a obchodníci se předhání v široké nabídce letniček, balkónových květin, trvalek nebo okrasných keřů. V Baumaxu si snad každý zákazník musí vybrat. I dnes se kromě jiného prodávaly květiny. A že bylo z čeho vybírat! Naši uživatelé neskrývali obdiv z vysokých regálů a polic plných zboží. Tolik lidí s nákupními vozíky, boxy s nářadím, zahradní nábytek, keramika, květiny živé i umělé… Na tisíc druhů rozličného zboží. Po chvíli jsme vezli plný vozík i my. Před zpáteční cestou nás potěšilo lahodné kafíčko z automatu. Zakoupenými květinami ozdobíme areál, pokoje a truhlíky našeho Domova. 8
Fotky z dění v DpS slavíme narozeniny
bazální stimulace
zahradní terapie
výzdoba zařízení
údržba parku
reborn terapie
9
jarní procházky
posezení v parku
četba-Náš svět
počítačový koutek
nácvik chůze
aktivizace
bon appetit
10
Příspěvek uživatele J.S. ze dne 3. 3. 2014 VZPOMÍNKA NA VOJNU V padesátých letech minulého století jsem si představoval, že dokončím presenční vojenskou službu v Brně. Byl jsem už v té době ženatý a čekali jsme narození prvního potomka. Domů jsem to měl hodinku vlakem a tak jsem byl doma velmi často. A jak se tak stává, když pohoda se zdá příjemná, přijde událost, která vše zhatí. Útvar mě odvolal jako instruktora do Opavy. Ve škole pro záložní důstojníky jsem měl vykonávat funkci zástupce velitele čety, kterým byl aktivní důstojník v hodnosti kapitána. Velitelem školy byl podplukovník. Škola měla tři roty a každá rota měla jen dvě čety. Od různých útvarů sem bylo dodáno celkem šest četařů aspirantů jako pomocníků velitelů čet. Můj velitel čety byl velmi často nemocen, musel jsem vykonávat práci za něho. Těch 24 nováčků v četě jsem dokonale poznal, nepoužíval jsem drezúru, choval jsem se k nim kamarádsky. Nic jsem jim neodpustil a cítil jsem , že mě přesto mají vcelku rádi. Každý nácvik musel být proveden ovšem dokonale a pak jsem si často sedl s četou na kraji lesa, vykládali jsme si příhody ze života, bavili se o filmu a vzpomínali na domov. V Opavě bylo krásné divadlo, a když jsme pro ně vykonali nějaké brigády ve sklepě a skladech, dostali jsme 2 volné vstupenky na všechna představení. Já jsem to využíval nejméně jednou týdně. Jednou jsem se vracel z divadla s kamarádem pěšky do kasáren. Nejeli jsme „električkou“ (která byla úzkokolejná, měla jen jednu kolej s výhybkami na některých zastávkách, aby se mohla vyhnout s protijedoucí soupravou). Když jsme přicházeli ke kasárnám, najednou se z úkrytu vyhrnulo 20 vojáků, dotáhli mě na silnici na koleje električky, kde jsem dostal“ hobla“. A jak jsem ležel na zádech, uviděl jsem, že ležím před električkou, která stále čekala. Vtom z ní vyskočil řidič a nadával, co si to dovolujeme. Jeden z vojáků ho odtlačoval a ten přitom zavrávoral. Začal křičet a my jsme se rozběhli do kasáren ( asi 25 m vzdálených od místa činu). Řidič električky se vrátil do depa. Nechal se vystřídat a hlásil na vedení podniku, že je zraněný na ruce. Dopravní podnik to nahlásil na posádku a začalo 11
vyšetřování a postihy. Důvodem této akce byl telegram, že se mi narodil syn. Velitel školy dostal důtku, četař - kamarád, který měl službu u útvaru a já jsme dostali zaražené vycházky a dovolenky na půl roku. Bylo mi vytýkáno velitelem školy, že jsem moc kamarádský k mužstvu a to ovlivnilo tuto příhodu. Shodou okolností byly pořízeny velitelem divize prověrky. Přijeli velitel posádky a z divize nějaký plukovník s ruským„poraděnkem“ (sovětský důstojník). Prověrky se měla zúčastnit i četa na posádkovém cvičišti. K mému zděšení byla vybrána moje četa a tak jsem si myslel, že to dovrší moje těžkosti. Jako téma byl určen útok pěšího družstva. Když jsme stáli před začátkem v hloučku, tak jsem řekl klukům, že když mě dostali do této situace, musí do toho dát všechno. Dostali jsme úkol, že nás napadl nepřátelský kulomet a že ho máme zničit. Vydal jsem rozkaz všem těm družstvům: zalehnout v rojnici, že budeme pokračovat přískoky na střílející nepřátelský kulomet. Po několika metrech přískokem a plížením vykřikl: „poraděnko:“Zakopat! Vydal jsem rozkaz udělat okop pro ležícího střelce a vojáci vytáhli ruční lopatky a začali pracovat. Přestože jsme byli na tvrdé cestě a kluci dřeli jako lvi, po půl hodině měl každý okop udělaný. Při palbě našeho kulometu jsme začali přískoky postupovat na nepřátelský kulomet. Asi po padesáti metrech vykřikl „poraděnko“:“ Konec a vztyk!“ Svolal velitele čet do půlkruhu a začal zkoušet vojáky ze základních předpisů. Po chvíli zavolal velitele školy a poděkoval mu za dobrou práci s útvarem. Pozval si celou skupinu a my zůstali s velitelem školy mlčky stát a čekali na další rozkazy. No skončilo to tak, že velitel posádky odvolal tresty a veliteli školy poděkoval za dobré výsledky. Já dostal dovolenku na 4 dny, abych se mohl podívat na syna. Když jsem jel vlakem na dovolenku, uvědomil jsem si, že i tmavé mraky často prorazí sluníčko. J.S.
Děkujeme našemu uživateli za příjemné chvíle strávené čtením jeho úsměvných příhod „nejen“ z mládí. 12
Velikonoce Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů a podle jejich pojetí se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Svůj původ mají s největší pravděpodobností v pohanských tradicích a oslavách jara, ačkoli si jejich počátky mnohé společnosti vykládají různě.
Podle katolické tradice jsou Velikonoce vyvrcholením 40denního postního období. Jejich termín je pohyblivý a určuje se podle prvního jarního úplňku, jelikož slunce a měsíc měly od pradávna rozhodující vliv na určování času. Velikonoce připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Mohou tedy proběhnout kdykoli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Vlastním svátečním velikonočním dnům předchází šest postních týdnů a každá ze šesti nedělí má své jméno podle dříve udržovaných specifických rituálů příchodu jara: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná neděle. Také jednotlivé dny pašijového (svatého) týdne mají svá pojmenování. Zatímco na Modré pondělí bylo v minulosti zvykem neuklízet, o Žlutém úterý se muselo výhradně uklízet. Na Škaredou středu, kdy Jidáš zradil Ježíše, pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Lidé by se ten den neměli mračit, aby jim to nezůstalo po zbytek roku. Pomlázka Pomlázka je svazek různého počtu vrbových proutků spletených tradičním způsobem a ozdobených barevnými pentlemi. Její počátky sahají minimálně do středověku, kdy se o ní zmiňuje pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomlazovat a šlehání dívek má symbolizovat předání svěžesti mladých jarních prutů. V Česku a na Slovensku má pomlázka mnoho jmenných 13
ekvivalentů podle regionální závislosti: dynovačka, binovačka, hodovačka, karabáč, koleda, mrskačka, šlehačka, šmerkust, tatar, žíla a mnoho dalších. Podle historika a publicisty Vlastimila Vondrušky jde o typický příklad toho, jak se pod nánosem křesťanství uchovaly ozvěny pohanských rituálů a symbolů. Ve středověku její užívání prý církevní preláti odsuzovali jako pohanství. Teprve když se jim to nepodařilo, snažili se celé věci dát křesťanský smysl. A tak se podle něj rozšířila doktrína, že na Velikonoce šlehá muž ženu proto, aby ji potrestal, že je hříšná a aby nemyslela na necudnosti. "Středověká a renesanční pomlázka byla zábava výhradně dospělých a byla značně nemravná. Tehdy totiž prosté ženy nenosily spodní prádlo. Chlapci jim vyhrnovali suknice, šlehali je a vyváděli s nimi i jiné kousky."
Zelený čtvrtek je spojován s Kristovou poslední večeří. Jelikož se tento den traduje, že zvony odletěly do Říma, jejich zvuk na vesnicích nahradily hrkačky, jimiž obvykle malí chlapci zaháněli Jidáše. Na Zelený čtvrtek by se měly jíst pouze zelené pokrmy. Velký pátek připomíná ukřižování Krista a ten den by se měl držet největší půst. Bílá sobota se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení a Boží hod velikonoční přináší velké hodování po dnech hladovění. Tradičními velikonočními pokrmy jsou jidáše, mazance a velikonoční beránci. Původ sahá daleko za křesťanství Všechny výklady Velikonoc spojuje společné téma smrti a zrodu nového života, v jejich původu se však názory rozcházejí. Jejich počátky však s největší pravděpodobností sahají do pohanských dob, kdy lidé oslavovali příchod jara a plodnosti, což při tehdejším způsobu obživy znamenalo klíčovou životní otázku. Plodnost a nový život symbolizují vajíčka.
14
Jako nábožensky organizovaná tradice se však Velikonoce poprvé objevily u Židů, kteří slaví svátky Pesach k uctění Boží pomoci při vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Z tohoto pojetí pochází například beránek coby symbol Velikonoc. Každá izraelská rodina obětovala mladého berana a jeho krví se potřely veřeje domu na znamení ochrany. Uchránění, případně ušetření, je překlad hebrejského slova pesach. Pomlázky a jiné velikonoční rekvizity mají původ v době dávno před Kristem. Skutečností je, že Ježíš Kristus měl zemřít kolem roku 30 právě v blízkosti svátku Pesach. Tuto událost si křesťané připomínají údajně od 6. století oslavou Velikonoc, které fakticky začínají nedělní bohoslužbou na počest Ježíšova vzkříšení o Velké noci a trvají padesát dní až do Letnic slavností Seslání Ducha svatého na apoštoly. Tradice Velikonoce se pojí s řadou tradic, z nichž některé jsou již dávno zapomenuté a jiné se uchovaly dodnes. V české tradici se vžilo jako klíčový den oslav Velikonoc pondělí po Božím hodu velikonočním, které se označuje jako Červené pondělí. Podle zvyků muži pomocí pomlázek, tatarů či žil šlehají ženy, aby neuschly. Ty je mohou na oplátku polévat vodou (k tomuto účelu dříve v některých oblastech sloužil následující den, takzvané odplatné úterý, kdy děvčata oplácela pomlázkou hochům). Dívky obvykle hochy obdarovávají zdobenými vajíčky. Toto pojetí má podle psychoanalytiků jednoznačný sexuální podtext. Ať už se jedná o jakékoli pojetí Velikonoc, vždy jsou spojené s vítáním jara. Toto roční období se lidé snažili odpradávna přenést různými způsoby i do svých domovů, například v podobě obilí zasazeného v miskách a talířích. Zvykem bývalo také nosit do kostela vrbové a lískové proutky a pučící jívové větve - kočičky - které si lidé ozdobené a posvěcené vystavovali doma za svatými obrázky. Zdroj: internet 15
Rybářská povídka XVII. Hustopeče 2013 II. 18. srpna 2013 týden po našem úspěšném lovu jsme se vrátili na stejné místo i s Honzíkem. Nejdřív jsme si mysleli, že se vydáme na Mušov, ale zvítězily Hustopeče. Chtěli jsme, aby si i Honzík pořádně zachytal, protože už dlouho nebyl na rybách – zběhl nám totiž k fotbalu Usadili jsme se na pěkném místě, částečně zastíněném stromy, kam jsme se vešli všichni čtyři. Během chviličky jsme vše nachystali k lovu a šlo se na věc. Ryby nebrali až tolik jako před týdnem, ale i tak jsme měli několik kaprů na kontě. Já jsem chytala na jednu udici na těžko a na druhou jsem navázala splávek. Nakonec jsem podstatnou část ryb chytila právě na splávek. Když Honzík viděl, že na splávek se dá chytit více ryb, chtěl svoji udici taky převázat, to se mi nechtělo a tak spokojená s tím co jsem do té chvíle chytla, jsem mu svoji udici dala. Dál už jsem chytala jen na jednu. Opět jsme tahali samé kapry do 40cm, ale to nám nevadilo. Tentokrát nepřišel ani žádný amur. Podstatné ale bylo, že syn si hezky zachytal. Chytil šest kaprů, což v porovnání s manželem (ten nechytil nic) byl úspěch. Já měla na kontě pět kapříků a Jakub, ten to ani nestíhal počítat. Chytali jsme do oběda, pak jsme museli spěchat domů, protože manžel ještě musel do práce. Hustopeče nás tedy opět nezklamaly, rádi se sem budeme vracet… Jana Rolinková 16
Zázračný lék proti chřipce i rakovině: Dejte si zelí! Vepřová pečeně má minimálně jednu zdravotní výhodu: obvykle k ní bývá zelí. A to je kolikrát lepší, než celá lékárna! Kysané zelí je vlastně terapeutický zázrak. Umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu. Na talíři tak máte účinný lék proti chřipkám, nachlazení a virózám.
Zelný salát proti chřipce Bioaktivní obsah v podobě bakterií mléčného kvašení aktivizuje imunitní systém v boji proti virům a bakteriím, posiluje organismus proti infekcím. Důvodem jsou izotiokyanáty - látky, které vznikají procesem kvašení a chrání tělo před rakovinou. Šťávu z kysaného zelí proto nevylévejte, ale pijte ji, protože je velmi zdravá. Navíc výrazně zrychlí váš krok... Již 200 g kysaného zelí pokryje naši denní potřebu vitaminu C. Lepší verzí než teplé zelí je salát za syrova (cibule, kmín, sůl a cukr nebo sladidlo), který se hodí jako zimní příloha doslova ke všem slaným jídlům. Můžete ho dělat jak z kysaného zelí, tak z rovnou z hlávky - také bude zdravý, ale o účinek láku méně. Na izotiokyanáty je bohaté nejenom zelí, ale veškerá košťálová zelenina, jako je brokolice, růžičková kapusta, květák nebo kapusta. Zelí? Jedině za syrova Už tři porce zelí (nebo také syrové brokolice) za měsíc dokáží snížit riziko nádoru v močovém měchýři téměř o 40 %, zjistili američtí vědci z Ústavu pro výzkum rakoviny v Roswell Parku z Buffala ve státě New York. Všichni, kdo jedli alespoň tento minimální objem příslušné zeleniny, snížili riziko rakoviny o 40 %. Protirakovinný účinek je však mnohem vyšší u nekuřáků. Přesto bylo mezi kuřáky, kteří jedli tři porce syrové košťálové zeleniny za měsíc, o 73 % nádorů méně, než mezi kuřáky, kteří nesnědli ani toto minimální množství. Pozor, výhody se vztahují jen na syrovou zeleninu, neboť vaření snižuje blahodárné účinky izotiokyanátů o 60 až 90 %.
17
Naše zelí je nejlepší! To však neplatí pro zelí. Oblíbená česká lahůdka - zelí - se stává doslova lékem až poté, co projde procesem kysání. Právě během něj v zelí vzniknou izothiokyanáty, které kromě měchýře účinně chrání před vznikem rakoviny jater, plic, tlustého střeva a prsu. Američtí odborníci si všimli u polských imigrantek, že u nich po pobytu v USA během několika generací prudce vzrůstá počet případů karcinomu prsu, před nímž je dosud chránila domácí strava bohatá na kysané zelí. Důležité je, aby kysané zelí dostávaly dívky v období dospívání. Pak jsou chráněny i v dospělosti. Vědci z univerzity v Michiganu ale tvrdí, že stejným způsobem se mohou chránit i starší ženy. Zelí zachránilo Řím Během výstavby Velké čínské zdi dostávali stavební dělníci nasolené zelí s rýží, aby byli zdraví a silní. Když Mongolové později dobyli Čínu, převzali používání nasoleného zelí jako potraviny vhodné pro dlouhé cestování. A když se mongolské hordy ve 13. století dostaly na svých cestách až do Maďarska, přinesly s sebou do Evropy i používání nasoleného zelí. To se pak stalo jednou ze základních potravin ve východní Evropě a v Německu. Uchování zelných hlávek nasolením už znali staří Římané. Historik Plinius o něm kdysi napsal, že zelí uchránilo Řím po mnohá staletí před rukama felčarů. Při objevných cestách po světových mořích se dávní mořeplavci chránili požíváním kysaného zelí před obávanými kurdějemi. Zelí proti depresi Díky činnosti bakterií mléčného kvašení je obsah vitaminu C v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém. Působí také proti depresím, protože obsah vitamínů skupiny B je dobrý pro nervovou soustavu. V kysaném zelí najdeme také vitamin K a z prospěšných prvků třeba draslík, železo, vápník, zinek, hořčík, fluor a enzymy. Podporuje i látkovou výměnu a má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Kysané zelí rovněž podporuje tvorbu krve a hormonů. Snižuje také krevní tlak a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Jinými slovy naběháte se, ale stojí to za to! Zaslala: Jiřina Binderová
18
Z pera kuchaře JIDÁŠE 2 žloutky, 1 lžíce pískového cukru, citron, 120 g másla nebo rostlinného tuku, 30 g droždí, 80 g medu, 500 g hladké mouky, 250 ml mléka, špetka soli Vytvoříme si kvásek: Ve 100 ml vlažného mléka rozmícháme droždí s jednou lžící cukru a lžící mouky, necháme to přikryté ubrouskem kynout 5-10 minut. Změklý tuk utřeme se žloutky a medem do pěny. Postupně vmícháme prosátou mouku, zbylé mléko, kvásek, nastrouhanou citronovou kůru a sůl. Vypracujeme těsto a necháme ho 40 – 60 min kynout. Z těsta oddělujeme kousky a vyválíme z nich válečky, které stočíme do tvaru spirály. Klademe je na tukem vymazaný plech a necháme ještě 15 min kynout. Jidáše vložíme do předehřáté trouby na 200°C a pečeme 20 minut dozlatova. Ještě horké jidáše potřeme medem.
VELIKONOČNÍ NÁDIVKA 500 g vařeného masa (vepřové, telecí), 250 g vařeného uzeného masa, 250 ml vývaru z uzeného masa, 7 vajec, 50 g másla, 7 rohlíků (nebo 1 celá veka), miska nasekaných kopřivových listů, miska jarních zelených bylinek podle chuti, sůl, pepř, máslo na vymazání zapékací nádoby Postup: Rohlíky nakrájíme na kostičky a zvlhčíme je vývarem z uzeného masa. Oddělíme vaječné žloutky od bílků. Žloutky utřeme se změklým máslem a se solí. Přidáme vařené a na kostky nakrájené maso. K masu přidáme zvlhčené pečivo, osolíme, opepříme a přidáme hrst nasekaných spařených kopřiv. K tomu drobně pokrájené jarní bylinky (mladá cibulka, špenátové listy, medvědí česnek, openec), promícháme a přidáme ušlehaný sníh z bílků. Zapékací nádobu vymažeme máslem a nádivkovou směs rozetřeme po celé ploše. V předehřáté troubě na 180 °C zapékáme cca 30 minut. J.R. 19
Kokosové řezy Na těsto: 2 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, 2 hrnky polohr. mouky, 1 hrnek mléka, ½ hrnku oleje, 1 kypřící prášek Na posypání: ½ hrnku moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 1 hrnek kokosu Na závěr: 1 smetana ke šlehání ( 33%), 1 smetana na vaření (12%) Všechny ingredience na těsto smícháme a nalejeme na plech, vyložený pečícím papírem. Smícháme přísady na posypání a nasypeme na nalité těsto. Pečeme v předehřáté troubě při 170°C asi 25 minut. Na závěr upečené řezy, ještě horké polijeme smetanou, kterou nešleháme, jen necháme vsáknout. Dáme odležet do chladu a pak nakrájíme.
Dobrou chuť přeje Věra Jakubcová
Čarodějnický recept: Děsivé prsty...na slano... POTŘEBNÉ PŘÍSADY: 400 g polohrubé mouky, 200 g tuku (Hera), 200 g strouhaného sýra (eidam), 250ml šlehačky, sůl, mandle POSTUP PŘÍPRAVY: 1) do mouky nastrouháme sýr a tuk 2) přilijeme šlehačku, osolíme a zaděláme těsto 3) dáme do chladničky odpočinout alespoň na 2 hodiny (já dávám odpočinout přes noc 4) vyválet na pomoučněném vále, vykrajovat (vyvalovat ) tvary (kdo chce, může potřít vajíčkem, ale není to nutné) 5) ve středně teplé troubě pečeme na střední poloze dorůžova. Z těsta vyválejte žížalky o něco slabší, protože při pečení trochu nabydou. Mandle oloupat a napůlit (pomůže horká voda). Stříkačkou nabrat kečup a na každou žížalku dát malou kapku. Potom na kapku kečupu přimáčkněte opatrně půlku mandle, tak aby se kečup trochu rozplácl a olemoval okraj mandle. Koncem vidličky na každou žížalku udělejte rýhy (naznačit opravdové klouby) Nakonec rozmíchat trochu červené potravinářské barvy v trošce vody a druhý konec prstu malinko namočit. Není to nutné, ale má to lepší efekt J.R. 20
Velikonoční vtipy Pepíček přijde ze školy a ptá se: „Mami, nejsou dneska náhodou Velikonoce?” „Ne, ty budou až za dva týdny. Proč se ptáš?” „No, že jsem si vykoledoval pětku…” „Tak co sis letos o Velikonocích vykoledoval, Filípku?” zajímá se babička. Vnouček na to: „Pořádnej průšvih.” O Velikonocích u Doležalových: „Rychle, pojď se podívat, mámo. Je tu synek toho zazobaného podnikatele z vedlejšího vchodu. Má s sebou samošlehací pomlázku a venku náklaďák s kontejnerem a velkou rukou na nadílku!” Stará babička se vykloní z okna a křičí na hochy před domem: „Hoši, mně už sluch moc neslouží. To se tak řehtáte nějakému fóru, nebo s sebou máte řehtačky?” Jednoho dne maminka vaří a Pepíček se ptá: „Co to děláš?“ „Šlehám“ „Aha, a proč pořád něco děláš?“ „Protože se blíží Velikonoce.“.Za týden říká maminka Pepíčkovi „Pepíčku dneska jsou Velikonoce tak musíš jít vyšlehat holky od vás ze třídy“ „A mami půjčíš mi mixér?“ "Tak už nevím, čím bych ještě udělala manželovi na Velikonoce radost," svěřuje se jedna přítelkyně druhé. "A co kdybys mu zkusila utéct?" Velikonoční řidič je viditelně ve veselejší náladě a už ho zastavuje policejní hlídka. K autu přijde mladá policistka a spustí: "Tak si vystupte, pane řidiči, co ta pomlázka za volantem?" "Jé, promiňte, slečno," usmál se řidič, "já nevěděl, že chcete taky vyšupat... Zdroj: internet 21
Práce na zahradě – duben Počasí v dubnu bývá nestálé a ne vždy příznivé pro venkovní pěstování květin a zeleniny, neboť většina z nich začíná svůj růst od kořenů, a proto je odkázána na půdní teplotu. I rané zeleniny vysazujeme na záhony, až když půda dosáhne teploty +10 ºC. Ve skleníku nebo v pařeništi již pozorujeme vývoj mladých rostlinek, jarní květy na okrasných záhonech probarvily zimně zšedlou zem. Užijme si je, protože práce na zahradě nás tento měsíc čeká poměrně hodně. Stromy a keře * Dokončíme průklest jabloní a hrušní. Rány po řezu ošetříme stromovým balzámem. Právě v dubnu je nejlépe řezat peckoviny, abychom se vyvarovali klejotoku (v teplejších oblastech jsme prořezávali již v březnu). * Ošetříme stromy, které přes zimu poškodili hlodavci nebo mráz. * Staré, nemocné a uschlé stromy vykopeme, čímž si ušetříme namáhavou práci s dolováním pařezů. * Vysazujeme nové ovocné stromy. Nezapomeneme na hluboký řez hned po výsadbě. * V místech okapu koruny, kde strom nejvíce přijímá živiny, přihnojíme ovocné stromy Cereritem nebo jinými kombinovanými hnojivy. Zapravíme je motyčkou do země alespoň 10 cm hluboko. Hnojení ke kmenu nebo rozhození na povrch nemá smysl. * V dubnu rozkvetou meruňky, broskvoně, hrušně, švestky a třešně. Sledujeme jejich zdravotní stav, preventivně postřikujeme. Také dobře vidíme, jak se ujaly roubované části, kde je ještě po zimě potřeba něco dokončit, kupříkladu řez bujnějších a málo plodných jádrovin. Pouze v teplejších oblastech jsme řez provedli o měsíc dříve.
Okrasná zahrada * Dokončíme úklid zahrady, odstraníme odumřelé větve, výhony, pozůstatky po zimních krytech – slámu a chvojí. * Přesazujeme nebo vysazujeme jehličiny. * Trávník vyhrabeme a ošetříme vertikutátorem, aby mohl dobře nasávat vodu a tvořit nové výhonky. Koncem měsíce můžeme poprvé posekat okrasný trávník. Jakmile půda dosáhne asi + 10 °C, trávník pohnojíme. 22
* Nastává období, kdy zahrada vyžaduje velké množství vláhy. Jestliže málo prší, musíme tedy pilně zalévat. * Jarní cibulnaté květiny pestře zdobí okrasné zahrádky a předzahrádky. Úžasně vypadají i v trávníku. * Trvalek začínají vystrkovat první výhonky. Můžeme začít plánovat, co chceme obnovit i kam vysadit nové rostliny. * Ve skleníku nebo doma na okenních parapetech předpěstujeme ze semínek sadbu afrikánů, hledíků, aster, cínií, salvií a dalších letniček. * Muškáty nařízkujeme a zasadíme do menších květináčů. Až se rozrostou, přesadíme je. * Na skalce doplňujeme po zimě proschlá místa o nové druhy alpínek. * Rostliny na zahradu vysazujeme za teplejšího a hlavně podmračeného dne, kdy jim nehrozí ani sluneční úpal, ani polámání silným větrem. * Před opožděnými přízemní mrazíky chráníme čerstvě vysazené rostliny, že je na noc zakryjeme fólií.
Užitková zahrada * Dokončíme úpravu zeleninových záhonů a rozhodíme na ně Cererit a zapravíme do půdy (nejlépe do hloubky, v níž se budou vyskytovat kořeny pěstovaných zelenin. V opačném případě zůstanou živiny nevyužité). * Za příznivého počasí sejeme mrkev, petržel, rannou ředkvičku i salát. * Starší jahodníky čistíme od zaschlých a nemocných listů, půdu vápníme. Koncem měsíce vysazujeme nové jahodníky. * Vysazujeme cibuli sazečku i sazenice ranného salátu. * Koncem měsíce sázíme předklíčené brambory. * Předpěstováváme sadbou košťálovin, celeru, pečujeme o sazenice rajčat a paprik. Klíčící rostlinky potřebují dostatek světla, aby netáhly a nezeslabovaly se. Rostlince zaštípneme kořínek, čímž podpoříme jeho rozvětvení, a vložíme ji do otvoru. * Vyklíčené rostlinky je nutné jednou až dvakrát přepichovat, aby dostatečně zesílily. * Začínáme chytat dešťovou vodu do připravených nádob. * Začíná nekonečný boj s plevelem, likvidujeme ho hned, jak se objeví, je to snazší, než když se rozroste a utiskuje zeleninu. Text a foto: NAŠE HOBBY Zdroj: internet
Uzávěrka příštího čísla časopisu je 30.4.2014. Časopis vydává: kolektiv zaměstnanců DPS, kontakt: tel.: 515 339 157, e-mail:
[email protected] Příspěvky můžete zasílat na email:
[email protected] 23
24
25
