Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů)

Domácnosti a sociální dávky v letech 1996 - 2000 (analýza statistik rodinných účtů)

Tomáš Sirovátka Robert Jahoda, Pavel Kofroň

VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno listopad 2002

Obsah 1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie 1.2 Základní hlediska analýzy 1.3 Data 1.4 Metodické poznámky

3 3 4 5 7

2. Domácnosti celkem podle výše příjmů: decilové skupiny 2.1 Cíle analýzy 2.2 Složení domácností podle decilových skupin 2.3 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin 2.4 Vývoj reálné výše sociálních příjmů domácností na člena 2.5 Přínos sociálních příjmů k celkovým příjmům domácností 2.6 Cílenost sociálních dávek 2.7 Odvody na sociální pojištění a dané v relaci se sociálními dávkami 2.8 Závěry

8 8 8 9 9 11 12 13 13

3. Analýza vývoje sociálních příjmů domácností zaměstnanců v letech 1996 - 2000 3.1 Cíl analýzy 3.2 Složení domácností podle decilových skupin 3.3 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin 3.4 Vývoj sociálních příjmů 3.5 Vývoj jednotlivých sociálních dávek 3.6 Pseudo – Lorenzovy křivky 3.7 Analýza modelů 3.8 Závěry

15 15 15 16 18 19 24 26 28

4. Příjmy (a vydání) vybraných typů domácností 4.1 Příjmy průměrných domácností 4.2 Příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi 4.3 Příjmy domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi 4.4 Porovnání výše příjmů domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi a průměrných domácností 4.5 Vydání

29 29 31 34

5. Celkové zhodnocení 5.1 Domácnosti a jejich celkové příjmy 5.2 Reálná výše sociálních dávek 5.3 Cílenost sociálních dávek 5.4 Celkové dopady sociálních dávek

43 43 45 47 48

6. Doporučení a diskuse

53

Literatura

56

2

38 41

1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie Tato studie je jedním z výstupů projektu „Redistribuce v sociální politice“. Jejím cílem je zhodnotit obecnější a dlouhodobější trendy v redistribuci prostřednictvím dávek sociálního zabezpečení v České republice v letech 1996-2000. Předložená analýza ponechává stranou makroekonomickou dimenzi redistribuce. Ta je totiž předmětem jiných analýz [např. Hiršl 2001] a krom toho makroekonomická hlediska jsou trvale významná a sledovaná, mj. i Ministerstvem financí při koncipování státního rozpočtu (ten je dokonce klíčovým bodem i v otázce důvěry Parlamentu vládě). Je ovšem třeba vycházet z předpokladu, že rozsah prostředků, jež jsou využity na redistribuci v rámci opatření sociální politiky, má dlouhodobě vymezené mantinely. Ty jsou dány (krom politických programů) zejména ekonomickými možnostmi. Proto patří k trvalým požadavkům na koncipování dávkových systémů balancování jejich sociální a ekonomické efektivnosti. Hodnocení dopadů sociálních dávek na obyvatelstvo je přitom užitečnou zpětnou vazbou, jež může pomoci zhodnotit, nakolik se reálné účinky sociálních dávek přibližují záměrům, jež byly sledovány a nakolik dávky plní své důležité funkce sociální ochrany. Období let 1996-2000 je pro zhodnocení dopadů sociálních dávek zajímavé z několika důvodů. Jednak došlo v tomto období dvakrát ke změně vlády (po dvou letech vlády koalice pravicových stran nastoupila na konci roku 1997 „úřednická“ vláda a v polovině roku 1998 pak menšinová vláda sociální demokracie). Za druhé v letech 1997-1999 došlo k hospodářskému poklesu. Krom toho vnější nerovnováha (bilance zahraničního obchodu) vyvolala v roce 1997 restrikce vládních výdajů (tzv. „balíčky“) směřované mimo jiné k omezení výše sociálních dávek a k omezení nároku na ně. Na druhé straně bylo pak ale nutné novými dávkami více kompenzovat růst životních nákladů při deregulaci cen nájemného a energií (a také „bublinový efekt“ sociálních dávek spočívá v tom, že jejich omezení v jedné oblasti zpravidla vyvolá růst nároků na ně v oblasti jiné). Krom toho míra nezaměstnanosti narostla mezi lety 1996-1999 z 3,5 na 9,4%, zvláště pak míra dlouhodobé nezaměstnanosti skoro na 5%, což v tomto období vyvolalo narůst příjemců dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti (ten narostl v letech 1996-2000 z 280 na 450 tisíc), a také nárůst počtu předčasných důchodů (z 24 tis. v roce 1997 na 55-58 tisíc v letech 1998 – 2000). Pak také lze dovodit, že na jedné straně narostly požadavky na systém sociálních dávek v tom smyslu, že rostl potenciální a reálný okruh příjemců některých typů dávek. Naproti tomu makroekonomická hlediska diktovala nutnost zadržet růst výdajů. Jinou otázkou je, jaký byl vliv politických preferencí v této oblasti. Došlo sice k omezením řady dávek, především v souvislosti s komplexem úsporných opatření v roce 1997. Ty byly jednak dočasné (změna pravidel valorizace důchodů a životního minima, respektive posun závazné hranice z 5 na 10 procent růstu spotřebitelských cen, omezení rozsahu nároku na přídavek na dítě), jednak trvalejší (snížení výše podpory v nezaměstnanosti, omezení navýšení sociálního příplatku pro zvýhodnění rodin, jež podporují studující děti). Od roku 1998 byly sníženy výměry hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti z 60,50 (70) % na 50,40 (60) % pro prvé a druhé tři měsíce trvání nezaměstnanosti (rekvalifikaci). Uvedená opatření se dotkla v podstatě celé populace příjemců nejrůznějších sociálních dávek. Na druhé straně v souvislostí s kompenzací rostoucích nákladů na bydlení v důsledku postupného uvolňování jeho cen byly přechodně v letech 1997-2000 uplatněny nové dávky (příspěvky na energie a na nájemné) a upraven v polovině roku 1998 příspěvek na bydlení (rozšířením nároku posunutím koeficientu z 1,4 na 1,6násobku životního minima). Bylo též zvyšováno životní minimum, a to zejména v částce určené na potřeby domácnosti. Zmíněná opatření měla význam zejména pro domácnosti s nízkými příjmy. V roce 1999 pak

3

došlo ke zvýšení do té doby reálně se snižujícího výpočtového stropu dávky v nemoci a došlo ke zvýšení stropu hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti. Z těchto opatření naopak mohly profitovat spíše střední a vyšší příjmové skupiny. V této studii se pokoušíme ukázat souhrnný reálný dopad vývoje v letech 1996-2000 na sociální a celkové příjmy domácností. Klademe si otázku, jak byly sociální dávky alokovány do různých skupin populace a jak ovlivnily jejich příjmovou situaci (a potažmo spotřební možnosti). Na základě této analýzy posuzujeme roli systému sociálních dávek zejména z hlediska sociální ochrany příjmů a životního standardu domácností s nízkými příjmy. Druhým hlediskem analýzy je pro nás posouzení celkového „profilu“ redistribuce sociálními dávkami, tedy jejich rozložení mezi sociálními skupinami či typy domácností (a jejich „přínos“ k celkovým příjmům domácností). 1.2 Základní hlediska analýzy Analýza role sociálních dávek v domácnostech je provedena z těchto hledisek: a) časové hledisko: jde o změny v redistribuci v letech 1996 – 2000 (toto období je mimochodem konzistentní z toho důvodu, že od roku 1996 je v platnosti nový zákon o státní sociální podpoře a nový důchodový zákon), b) typy domácností: zaměřujeme se v zájmu spolehlivosti výsledků na domácnosti, jež reprezentují větší skupiny populace: na domácnosti celkem (reprezentuje je koncept „průměrné domácnosti”), domácnosti zaměstnanců, domácnosti důchodců, rodiny s dětmi a s minimálními příjmy a dále na úplné čisté rodiny s dětmi a na neúplné čisté rodiny s dětmi ve vybraných typech domácností, c) hledisko výše příjmů domácností: zejména jde o decilové rozložení příjmů domácností celkem a domácností zaměstnanců, d) hledisko jednotlivých typů sociálních transferů. Kombinace těchto hledisek navozují jistá omezení v tom ohledu, že četnost pozorování je při třídění pro jednotlivé typy někdy nízká - proto byly v zájmu spolehlivosti výsledků preferovány při analýze spíše četnější typy domácností, a vedle toho agregovány některé typy dávek do skupin. Jinak by mohlo docházet k významným zkreslením s ohledem na malé zastoupení typu domácnosti a typu dávky ve zkoumaném výběrovém souboru. Je třeba podotknout, že „průměrná domácnost“ je statistickou konstrukcí a nevystihuje reálný typ domácnosti. Pro nás je spíše celkovým úvodním rámcem, v němž je možno ukázat dopad sociálních dávek do domácností jako celku (pak jej specifikujeme podle typů domácností) a vedle toho poskytuje určitý srovnávací rámec pro různé typy domácností (podobně se při zjišťování příjmové chudoby příjmy domácností bere v úvahu průměr příjmů za všechny domácnosti). Vedle analýzy na empirických datech doplňujeme analýzu na modelových případech určitých typů domácností a určitých úrovní příjmu, abychom přesněji identifikovali „čistý” dopad redistribuce při modelovém uplatnění existujících nároků v logice sociálního systému bez zkreslení, jež s sebou nesou empirická data (jde typicky o neúplnost informace, nadužívání nebo naopak nevyužívání nároků na dávky, časové posuny při posuzování příjmů, jež zakládají nárok na dávky atp.). Opíráme se metodicky o postup analýzy dopadů dávek, jenž byl už dříve uplatněn [srovnej Sirovátka 2000 s využitím konceptu Mitchell 1991 a Mitchell, Gruen 1995, Deleeck 1992 aj.]. Dopady dávek a redistribuce dávkami v populaci jsou v tomto pojetí závislé na: a) „potřebě“ dávek a redistribuce (jde o kontext vývoje reálné výše jiných zdrojů příjmu), b) „nárocích“ na dávky a jejich realizaci domácnostmi (jde rozsah nároků na dávky definovaný v legislativě sociálního zabezpečení a využívání těchto nároků),

4

c) reálné úrovni - „štědrosti“ dávek (ta je posuzovaná podle reálné výše dávek nebo jejich podílu na celkových čistých peněžních příjmech domácností), d) cílenosti dávek (rozložení dávek u různých typů domácností). V návaznosti na tato hlediska nás pak zajímá výsledný dopad dávek, tedy význam sociálních dávek pro příjmovou situaci domácností, zejména jejich význam pro domácnosti s nízkými příjmy. 1.3 Data Při analýze dopadů sociálních dávek v domácnostech vycházíme ze zdroje, jenž je k tomuto účelu dosažitelný a umožňuje srovnání různých typů domácností v daném období: je jím statistika rodinných účtů, jež sleduje (podle údajů v roce 2000) příjmy a výdaje základního souboru 1 800 domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných a 700 domácností důchodců a vedle toho doplňkový soubor 400 domácností s dětmi a s minimálními příjmy, a to ve čtvrtletních intervalech. Data byla využita následujícím způsobem: - pracovali jsme s publikovanými statistikami Českého statistického úřadu (Statistiky rodinných účtů - SRÚ) a dalšími na ně navazujícími rozbory, jež ČSÚ zpracovává, - ve spolupráci s ČSÚ (oddělením rodinných účtů) byly z dat SRÚ zpracovány některé speciální výstupy pro srovnání, jež z běžně publikovaných dat nejsou možná. Krom toho jsme využili i jiných významnějších analýz, jež provádějí další subjekty, například jde o řadu publikací ČSÚ, dále Vybrané ukazatele životní úrovně (zpracovává odbor příjmové politiky MPSV ČR), Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (MPSV ČR) ap. Vedle toho jsme k doplnění empirických dat a znázornění některých zjištění využili příjmové modely. Námi využitý zdroj informací (SRÚ) má jednu hlavní nevýhodu: domácnosti jsou zde vybrány na základě kvótního výběru, což má ten důsledek, že výběrový soubor není přesným modelem základního souboru domácností v tom smyslu, že neodráží přesně například příjmové rozložení domácností. Zejména jsou pak podreprezentovány domácnosti na spodním a na horním konci příjmového rozložení. ČSÚ řeší problém „převážením“ výsledků podle struktury domácností s Mikrocenzu, nicméně stále zůstávají rozdíly například podle velikosti: méně jsou zastoupeny vícečlenné domácnosti (vícegenerační domácnosti) i proto, že u nich hraje negativní roli náročnost vedení zápisů. Pro porovnání těchto zkreslení předkládáme tabulky, jež srovnávají domácnosti celkem a domácnosti ekonomicky aktivních (přednosta domácnosti je zaměstnaný či nezaměstnaný) podle příjmů vztažených k násobkům životního minima na datech z Mikrocenzu 1996 (ten považujeme s ohledem na princip náhodného výběru a s ohledem na rozsah souboru za lépe vyhovující požadavku reprezentativity dat) a ze Statistiky rodinných účtů 1996. T a b u l k a 1.1 Srovnání Mikrocenzus 1996 a Statistika rodinných účtů 1996: Domácnosti celkem v pásmech podle vztahu příjmů před transfery a ŽM (v %) příjem/ŽM

do 1,0 1,0 – 3,0 3,0 a více celkem

Mikrocenzus domácnosti členové 38,2 29,2 46,3 55,9 15,5 14,9 100,0 100,0

5

rodinné účty domácnosti 33,5 51,6 14,9 100,0

členové 23,1 63,4 13,5 100,0

Srovnání dat za domácnosti celkem ukazuje, že posun není až tak výrazný, na druhé straně je zřejmé, že rodinné účty zachycují podstatně méně ekonomicky aktivních osob s příjmem do životního minima. Z dat usuzujeme, že pravděpodobně je to kompenzováno o něco vyšším podílem domácností důchodců s nižšími příjmy v souboru rodinných účtů než v datech Mikrocenzu. T a b u l k a 1.2 Srovnání Mikrocenzus 1996 a Statistika rodinných účtů 1996: Domácnosti ekonomicky aktivních v pásmech podle vztahu příjmů před transfery a ŽM (v %) příjem/ŽM do 1,0 1,0 – 3,0 3,0 a vice celkem

Mikrocenzus domácnosti členové 14,6 15,8 64,0 66,5 21,4 17,7 100,0 100,0

rodinné účty domácnosti 5,6 73,2 21,2 100,0

členové 6,6 77,0 16,4 100,0

Výhodou dat z rodinných účtů je ovšem (v porovnání s jinými zdroji) poměrně spolehlivá informace o příjmech a výdajích domácností, možnost časového srovnání a přesné definice dat. Základní soubor domácností je doplněn menším výběrovým souborem (cca 400 domácností) s dětmi a s nízkými příjmy (jde o domácnosti s dětmi do 1,4násobku životního minima), což je z hlediska sledování dopadů sociálních dávek významná možnost - a také menší podíl domácností s nízkými příjmy v celém souboru je tím do určité míry kompenzován. Soubor domácností, o jehož analýzu se opíráme, neodráží tedy věrně příjmové rozložení, a tedy ani rozložení různých složek příjmů napříč populací. Je však oproti jiným zdrojům vcelku spolehlivý ve dvou ohledech: podává obraz o složení příjmů a roli sociálních transferů pro specificky definované sociální kategorie domácností (podle počtu členů, počtu dětí, výše příjmu ap.). Za druhé, i když přijmeme předpoklad o zkreslení příjmového rozložení, může analýza rodinných účtů podat informace o vývojových trendech v tomto rozložení a o změnách v rozsahu, incidenci a dopadu jednotlivých složek příjmů včetně sociálních transferů v populaci, což je hlavním smyslem této analýzy. Příjmy a výdaje sledujeme ve shodě s převažujícím způsobem prezentace Českým statistickým úřadem především podle příjmů a výdajů na jednoho člena domácnosti. Tento způsob má určitou nevýhodu v tom, že za prvé nepřesně zohledňuje „úspory v důsledku množství” (ty lépe vystihuje měření příjmů a výdajů podle konceptu „spotřební jednotky”, kdy se přednosta domácnosti započítá například koeficientem 1,0, další dospělá osoba koeficientem 0,7, děti koeficientem 0,5, případně mohou být využity jiné stupnice s odlišným nastavením „ekvivalenční škály”). Krom toho toto měření nevztahuje sociální dávky zcela přesně k těm členům domácnosti, kteří jsou oprávněni je přijímat. Přesto toto hledisko podržujeme jako hlavní analytický postup, neboť potřebná data jsou dostupná za dané období především ze strany ČSÚ v takovéto struktuře a jde nám především o porovnání trendu v těchto letech (navíc nebyla zatím u nás průkazně definována reálná pružnost ekvivalenční škály, kterou by bylo vhodné k takové analýze využít). Uvádíme ale také porovnání, jaký vliv má na celkové a sociální příjmy použití ekvivalenční škály OECD pro vybrané typy domácností (domácnosti celkem a domácnosti s dětmi a s minimálními příjmy). Toto porovnání je vhodné, protože ČSÚ postupně přechází na využití této ekvivalenční škály a při dalších analýzách na primárních datech bude třeba je preferovat.

6

Dále uvádíme v některých případech dávky přepočtené na osobu v domácnosti, která je „typickým příjemcem daného typu dávky” (například děti, ekonomicky aktivní). Konečně též uvádíme počty domácností, jež jsou příjemcem určitých typů dávek. 1.4 Metodické poznámky V roce 1999 došlo v důsledku přizpůsobení mezinárodním statistikám ke změnám metodiky sledování některých položek SRÚ. Příjmy Do příjmů nebyly už nadále zařazeny příjmy z vybraných úspor, půjček, úvěrů a výpůjček. (Ty představovaly v roce 1998 například kolem 1 %, v roce 1998 pak skoro 3 % čistých peněžních příjmů domácností zaměstnanců). To pak znamená, že například od roku 1999 se v důsledku této metodické změny mírně zvyšuje podíl sociálních příjmů v celkových příjmech domácností (pokud například u zaměstnanců činí sociální příjmy něco přes 10% čistých peněžních příjmů, pak tato metodická změna znamená navýšení podílu sociálních příjmů na čistých peněžních příjmech asi o 0,3%). Pro možnost provedení časových srovnání výše čistých peněžních příjmů a relace sociálních příjmů k celkovým čistým peněžním příjmům domácností jsme proto provedli ve spolupráci s ČSÚ (odd. SRÚ) za roky 1996-1998 zpětně přepočet příjmů podle metodiky 1999. Od roku 1999 ČSÚ zpracovává decilové skupiny pro domácnosti celkem. Do té doby byly sledovány domácnosti zaměstnanců. Proto byly také dopracovány decilové skupiny pro zaměstnance za roky 1999 a 2000. Výdaje Peněžní výdaje byly od roku 1999 nově seskupeny do kategorií, jež odpovídají mezinárodní klasifikaci. Z toho důvodu nelze porovnávat jednotlivé položky v letech 1996-8 a v letech 1999 a 2000 (například byla změna i v položkách výdajů na potraviny a na bydlení). Porovnání dopadu metodiky přepočtem struktury výdajů domácností bylo provedeno MPSV ČR (MPSV 2001, Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně) na datech roku 1998 a odkazujeme na tento pramen. Navíc od roku 1999 výdaje nezahrnují půjčky a splátky úvěrů (podobně jako příjmy nezahrnují příjmy z půjček). Tyto výdaje činily necelá 3 procenta čistých peněžních vydání. Uvádíme v příloze pro informaci pouze vývoj struktury hrubých peněžních vydání, jenž může přes uvedená omezení naznačit vývojový trend mezi lety 1996-1998 a pak v období let 1999 a 2000, tato dvě období nejsou však navzájem zcela srovnatelná (týká se tabulky 37 a 38 v příloze) a srovnáváme jen vybrané srovnatelné položky (konkrétně bydlení).

7

2. Domácností celkem podle výše příjmů: decilové skupiny 2.1 Cíle analýzy Účelem této kapitoly je poskytnout celkový vstupní pohled na základní trend ve vývoji sociálních dávek z hlediska domácností v letech 1996-2000 v jejich reálném objemu, cílenosti a přínosu pro příjmovou situaci domácností. K tomuto záměru volíme analýzu pro domácnosti celkem. Tato analýza dává s ohledem na dostatečnou velikost zkoumaného souboru možnost analyzovat roli sociálních dávek v závislosti na příjmové situaci domácnosti (a to pro decilové skupiny podle příjmu na jednoho člena domácnosti). Vyšli jsme z analýzy ČSÚ za roky 1999 a 2000, podle stejné metodiky byla provedena podobná analýza za rok 1996. 2.2 Složení domácností podle decilových skupin Průměrná zpravodajská domácnost (zahrnuty jsou všechny domácnosti - tedy ekonomicky aktivní i neaktivní včetně důchodců) měla v roce 2000 v průměru 2,5 členů, z toho 1,2 ekonomicky aktivních členů, 0,7 nezaopatřených dětí, 0,5 nepracujících důchodců. Průměry jsou sice poněkud zavádějícím statistickým údajem, nicméně umožňují v tomto případě nahlédnout, jaké jsou hlavní rozdíly ve složení domácností v jednotlivých příjmových decilech. Složením se od uvedených průměrů nejvíce odlišuje první a druhý decil příjmového rozložení a pak i osmý až desátý decil příjmového rozložení. Především je v nejnižších dvou decilech příjmového rozložení v průměru vyšší počet členů celkem (3,9 a 3,1), především v důsledku nadprůměrného počtu nezaopatřených dětí (2,0 a 1,3), v domácnostech prvního decilu pak je v průměru podstatně méně nepracujících důchodců (0,1). Počet ekonomicky aktivních se v těchto domácnostech neodlišuje od průměru. Jde tedy převážně o domácnosti ekonomicky aktivních s nezaopatřenými dětmi. V třetím až pátém decilu příjmového rozložení je oproti průměru nižší počet ekonomicky aktivních členů (tedy méně než jeden), v podstatě průměrný je počet nezaopatřených dětí a hlavní odlišností je pak nadprůměrný počet nepracujících důchodců (blíží se jedné). Jde tedy jednak o domácnosti s nezaopatřenými dětmi, ale současně je zde i vyšší podíl domácností důchodců. Šestý a sedmý decil příjmového rozložení jsou „přechodné“ - stojí svým složením uprostřed mezi těmito domácnostmi třetího až pátého decilu a domácnostmi osmého až desátého decilu, které se vyznačují hlavně vyšším počtem ekonomicky aktivních členů a současně nižším počtem dětí i nepracujících důchodců. Ve dvaceti procentech domácností s nejnižšími příjmy tak jednoznačně převažují děti (podíl dětí v domácnostech prvých dvou decilech příjmového rozložení se blíží padesáti procentům celkového počtu dětí), nepracující důchodci v těchto domácnostech tvoří jen asi 7 procent celkového počtu nepracujících důchodců. Rozdíly ve složení domácností s různou úrovní příjmů se v období let 1996-2000 prohloubily. Zejména poněkud narostl podíl dětí a poklesl podíl důchodců v nejnižších decilech příjmového rozložení. T a b u l k a 2.1 Domácnosti celkem v roce 1996 (průměrné počty členů) decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,66 1,22 1,78 0,26 3,17

2 2,89 1,01 1,12 0,59 2,53

3 2,47 0,77 0,75 0,86 2,14

4 2,32 0,72 0,59 0,97 2,02

8

5 2,37 0,87 0,71 0,75 2,09

6 2,33 1,01 0,63 0,64 2,06

7 2,38 1,25 0,63 0,47 2,12

8 2,40 1,61 0,54 0,22 2,16

9 2,18 1,74 0,30 0,09 1,94

10 průměr 1,92 2,49 1,70 1,19 0,16 0,72 0,06 0,49 1,70 2,19

T a b u l k a 2.2 Domácnosti celkem v roce 2000 (průměrné počty členů) decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,91 1,28 1,99 0,13 2,72

2 3,08 1,17 1,26 0,39 2,29

3 2,41 0,78 0,74 0,80 1,90

4 2,36 0,76 0,61 0,92 1,87

5 2,28 0,76 0,55 0,88 1,84

6 2,34 1,03 0,62 0,61 1,86

7 2,22 1,10 0,51 0,54 1,80

8 2,34 1,57 0,45 0,27 1,90

9 2,07 1,64 0,27 0,10 1,73

10 průměr 1,84 2,48 1,63 1,17 0,13 0,71 0,06 0,47 1,58 1,95

2.3 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Reálné „tržní“ příjmy (hrubé peněžní příjmy minus sociální příjmy) u domácností celkem v daném období v podstatě stagnovaly. Růst je přitom zaznamenán v prvním až čtvrtém decilu a v šestém decilu, zatímco v pátém decilu a v sedmém až desátém decilu naopak reálné „tržní“ příjmy poklesly. T a b u l k a 2.3 Vývoj reálných „tržních příjmů“ na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 108 101

2 100 113 111

3 100 100 112

4 100 122 111

5 100 95 92

6 100 97 108

7 100 102 99

8 100 102 101

9 100 98 102

10 medián 100 100 93 96 99 100

vážený průměr 100 99 101

Přínos z růstu reálných mezd u domácností celkem byl pravděpodobně tlumen dopadem růstu nezaměstnanosti a růstem počtu ekonomicky neaktivních členů. Růst počtu plných starobních důchodců včetně předčasných se v našem souboru projevil zřejmě vyšším počtem „nových“ důchodců (s vyššími důchody). Růst reálných „tržních“ příjmů v prvém až čtvrtém decilu je možné pokládat za pozitivní jev, zejména pokud bereme v úvahu růst nezaměstnanosti v letech 1996-2000. Musíme ovšem připomenout, že z hlediska struktury výběrového souboru Statistiky rodinných účtů jsou právě domácnosti nezaměstnaných s ohledem na kvótní výběr poddimenzovány. Na růst tržních příjmů domácností s nízkými příjmy mohla působit mimo jiné opakovaná zvýšení minimálních mezd, jež probíhala od roku 1998. Nerovnosti v příjmech vyjádřené decilovým poměrem (D9/D1) se v daném období u čistých peněžních příjmů na jednoho člena celkově mírně zvýšily - je to více vlivem sociálních transferů (růstem celkového objemu důchodů a nemocenského, jež jdou spíše k vyšším příjmovým skupinám a poklesem dávek na dítě, jež jdou k nižším příjmovým skupinám - pokud příjmy jsou rozpočítány na člena domácnosti). Nerovnost v „tržních“ příjmech se naopak u domácností celkem spíše snížila. T a b u l k a 2.4 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 101 101

2 100 102 103

3 100 104 106

4 100 104 106

5 100 103 106

6 100 102 105

7 100 102 105

8 100 102 105

9 100 99 104

10 medián 100 100 97 103 103 105

vážený průměr 100 100 103

2.4 Vývoj reálné výše sociálních příjmů domácností na člena ČSÚ evidoval v roce 1996-1998 celkem 11 různých typů sociálních příjmů domácností. V roce 1999 tento počet zredukoval na 8, když podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství byly zařazeny pod nemocenskou dávku. Rovněž dávky sociální potřebnosti byly přiřazeny pod ostatní dávky sociální péče.

9

Pro další analýzu se tento počet dávek zdál být příliš velký, neboť snižoval spolehlivost dat při třídění domácností do 10 skupin podle příjmů a ještě sledování detailů rozložení jednotlivých, i méně důležitých dávek. Proto byly jednotlivé typy dávek sloučeny do čtyř základních. Složení čtyř „nových“ dávek ukazuje následující tabulka. S c h é m a Agregace původních dávek na nové „nová“ dávka důchody

původní dávky důchody nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti sociální příplatek rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti ostatní dávky sociální péče

nemocenské dávky na dítě

ostatní dávky

Sloučení původních sociálních dávek do čtyř nových kategorií sledovalo tyto cíle: • zjednodušení další analýzy – sledován je tak vývoj tří základních dávek. Kategorie „ostatní dávky“ není pro svou vnitřní nesourodost a relativní nevýznamnost dále analyzována, některé dávky navíc byly z hlediska statistiky zcela nevýznamné • sjednotit metodiku v letech 1996-98 u nemocenské s metodikou, kterou zavedl ČSÚ v roce 1999 • přídavky na děti a sociální příplatek lze považovat za dávku s podobným účelem. Obě plynou rodinám s dětmi a obě jsou testovány vůči životnímu minimu. Rozdíl je v tom, že mají jinak nastaveny koeficienty výpočtu výše dávky a příjmový strop pro pobírání dávky (přídavky na děti jsou do 3-násobku ŽM a sociální příplatek do 1,6-násobku). Technicky lze ovšem tyto dvě dávky sloučit v jednu. Sociální příjmy přijímané domácnostmi celkově reálně v daném období vzrostly (asi o 6 %). Jejich růst tak převýšil reálný růst „tržních“ příjmů domácností. K růstu došlo zejména mezi léty 1998-2000 v roce 1998 naopak k mírnému poklesu. Růst sociálních příjmů celkem je přitom zaznamenán zejména u pátého a pak u sedmého až desátého decilu příjmového rozložení, zatímco v prvním až čtvrtém decilu reálně vyplácené sociální dávky celkově poklesly. T a b u l k a 2.5 Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 82 96

2 100 78 83

3 100 109 98

4 100 82 99

5 100 115 126

6 100 109 98

7 100 100 123

8 100 94 123

9 100 107 118

10 medián vážený průměr 100 100 100 141 112 98 135 112 106

Celkový růst sociálních příjmů je způsoben růstem celkových vyplacených částek na důchody. U těch je růst zaznamenán opět u pátého a pak sedmého až desátého decilu příjmového rozložení, zatímco v prvním až čtvrtém decilu reálně vyplácené důchodové dávky poklesly. Důchodové dávky, jak ukazuje graf 1 v příloze ke kapitole 2, se přitom kumulují zejména třetím až pátém decilu příjmového rozložení. I když růst reálné výše starobních důchodů pouze následoval růst průměrných mezd, růst celkového objemu příjmů z mezd, které přišly do domácností, nebyl takový jako růst celkového objemu příjmů z důchodů (patrně vlivem rostoucí nezaměstnanosti v daném období).

10

T a b u l k a 2.6 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 51 57

2 100 65 66

3 100 122 101

4 100 78 99

5 100 124 129

6 100 120 99

7 100 106 138

8 100 114 145

9 100 144 123

10 medián vážený průměr 100 100 100 161 122 104 128 115 106

Celkově vyplacené nemocenské dávky v tomto období rovněž mírně narostly. V roce 1998 byl přitom zaznamenán zlom: zatímco do tohoto roku poklesly nemocenské dávky dost výrazně (v důsledku vlivu dlouho fixovaného nízkého stropu nemocenské dávky), po zvýšení stropu nemocenských dávek (v roce 1999) narostl jejich reálný objem přijatý domácnostmi v roce 2000 oproti roku 1998 asi o 36%. Růst je zaznamenán zejména u prvého, druhého, čtvrtého, pátého decilu a také devátého a desátého decilu, zatímco u třetího a pak u šestého až osmého decilu došlo k poklesu. Rozložení nemocenských dávek má zhruba tvar relativně plochého U (více je jich vypláceno ve spodních a v horních decilech příjmového rozložení než ve středních decilech). Je to ovšem vysvětleno do značné míry vyšším podílem důchodců, kteří nemocenské dávky samozřejmě nepobírají, právě v středních příjmových skupinách. T a b u l k a 2.7 Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 82 113

2 100 108 121

3 100 53 90

4 100 119 162

5 100 58 125

6 100 52 93

7 100 85 68

8 100 71 95

9 100 66 143

10 medián vážený průměr 100 100 100 66 54 73 144 106 109

Celkově vyplacené dávky na dítě (přídavek na dítě a sociální příplatek) reálně v druhé polovině devadesátých let poklesly (asi o 15 procent). Trend poklesu se přitom v roce 1998 obrátil, v roce 1999 došlo k mírnému nárůstu, v roce 2000 nedošlo ke změně reálného objemu dávek na dítě. Za celé období 1996-2000 reálně poklesl objem dávek na dítě vyplacený domácnostem o 15%. Zaznamenali jsme tento pokles u všech příjmových skupin, jen s výjimkou nejnižšího příjmového decilu, kde dávky vyplacené na dítě stagnovaly, u středních a vyšších příjmových skupin je však jejich reálný pokles dost výrazný. Dávky na dítě jsou výrazně kumulovány do prvého a druhého decilu rozložení příjmů a tato kumulace se mezi lety 1996 - 2000 zvýraznila (viz graf 3 v příloze ke kapitole 2). T a b u l k a 2.8 Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena vůči 1996 (v %) 1996 1998 2000

1 100 87 100

2 100 85 95

3 100 61 75

4 100 83 72

5 100 59 63

6 100 51 70

7 100 43 58

8 100 20 48

9 100 52 31

10 medián vážený průměr 100 100 100 107 55 75 55 66 85

2.5 Přínos sociálních příjmů k celkovým příjmům domácností V důsledku rozdílného vývoje sociálních příjmů a „tržních“ příjmů (sociální příjmy u nižších příjmových skupin spíše poklesly a tržní příjmy naopak spíše narostly, zatímco u vyšších příjmových skupin tomu bylo naopak) narostl v letech 1996-2000 přínos sociálních příjmů k celkovým příjmům domácností, a to spíš ve vyšších příjmových skupinách populace, zatímco v nižších příjmových skupinách přínos sociálních příjmů k čistým peněžním příjmům domácností poklesl. Nicméně, jejich přínos v nejnižších příjmových skupinách (1. a 2. decil) je asi přes 25 % čistého peněžního příjmu domácnosti, v nižších středních skupinách (3.-5. decil) kulminuje - je kolem 40%, ve vyšších středních (6. a 7. decil) klesá na 30 a 25%, a u nejvyšších skupin rychle klesá na 15, 9 a 7%. Zatímco v prvém decilu příjmového rozložení dominují dávky na dítě a „ostatní“ dávky, ve všech ostatních decilových skupinách tvoří 11

jednoznačně převládající složku sociálních příjmů důchody, s vyšším podílem dávek na dítě ve druhém decilu a nemocenských dávek v osmém až desátém decilu příjmového rozložení. T a b u l k a 2.9 Podíl sociálních dávek na čistých peněžních příjmech v roce 1996 (v %)

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

29,1

31,7

42,5

46,0

35,8

32,2

22,4

13,0

8,0

medián vážený průměr 5,4 33,9 23,5

7,9 3,4 10,6 7,3

20,4 2,2 5,5 3,7

33,7 2,7 3,8 2,3

40,3 1,4 2,8 1,5

30,4 1,9 2,5 1,0

26,3 2,7 2,1 1,2

17,2 2,9 1,6 0,7

8,1 3,1 1,1 0,8

4,6 2,2 0,4 0,8

3,9 1,3 0,1 0,1

28,3 2,3 2,3 1,1

16,9 2,3 2,6 1,7

T a b u l k a 2.10 Podíl sociálních dávek na čistých peněžních příjmech v roce 2000 (v %)

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

27,9

25,5

39,2

43,2

42,7

29,9

26,2

15,3

9,2

medián vážený průměr 7,1 36,1 24,2

4,4 3,8 10,5 9,1

13,1 2,5 5,1 4,8

32,2 2,3 2,7 2,1

37,7 2,1 1,9 1,4

37,2 2,2 1,5 1,8

24,7 2,4 1,4 1,5

22,5 1,9 0,9 0,9

11,2 2,8 0,5 0,8

5,5 3,1 0,1 0,5

4,9 1,8 0,1 0,4

30,7 2,3 1,4 1,6

17,5 2,5 2,2 2,1

2.6 Cílenost sociálních dávek Cílenost dávek je vyjádřena „Pseudo-Lorenzovými křivkami“ (grafy 4 - 7 v příloze). Je zjevné, že rozložení specifických dávek do příjmových skupin je ovlivněno jednak kumulací příjemců určitého typu dávky do daných příjmových skupin, jednak cíleností a redistributivním účinkem dávek. Proto pak důchody jsou kumulovány spíše ve prospěch středních příjmových skupin z hlediska příjemců, ale jejich redistributivní účinek přitom eliminuje do určité míry váhu vyššího počtu důchodců ve středních a vyšších příjmových skupinách ve prospěch nižších příjmových skupin a pokud jde o objem vyplacených dávek, vliv kumulace příjemců se tak stírá. Naopak účinek redistribuce dávek na dítě (cílenost podle příjmů) spíše ještě prohlubuje jejich cílenost vyplývající z kumulace dětí v nižších příjmových skupinách. Cílenost dávek na dítě se v letech 1996-2000 prohloubila. Změna v cílenosti dávek je především důsledkem změny v počtech příjemců různých typů v jednotlivých příjmových skupinách a do určité míry i důsledkem změny reálné výše dávek. Pokud jde o důchody, jejich příjemci bylo v roce 2000 asi 38 % domácností a jejich počet se jen mírně snížil mezi lety 1996-2000. Je zjevný určitý pokles počtu příjemců důchodů v prvých čtyřech decilech příjmového rozložení a jejich navýšení v horních čtyřech decilech. To je důsledek jistého posilování váhy zásluhové složky důchodu u nových důchodů. Poklesl ale podíl domácností, jež jsou příjemci dávek na dítě (přídavku na dítě a sociálního příplatku): ze 42 % na 34 % domácností. Pokles je zanedbatelný v prvých dvou decilech příjmového rozložení, je ještě mírný v čtvrtém a třetím decilu, ale dost patrný v pátém až sedmém decilu a výrazný ve vyšších decilech příjmového rozložení. Je to důsledek okolnosti, že přece jen vývoj reálné hodnoty životního minima, od něhož se odvozují dávky na dítě (zejména to platí o složce životního minima vztažené k potřebám osob-dětí), zaostával za vývojem průměrných mezd i za vývojem důchodů. To se týká především částky životního minima na osobní potřeby dítěte, od které se odvozuje výše dávek na dítě.

12

T a b u l k a 2.11 Dávky na dítě 1996 - domácnosti celkem (v %) podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 19,4 33,9 81,9

2 14,3 17,2 60,9

3 10,0 11,2 42,2

4 8,8 8,5 37,2

5 10,1 8,3 42,9

6 9,8 7,1 41,6

7 10,2 6,2 43,2

8 9,0 4,9 38,2

9 5,3 2,1 22,5

10 celkem medián 3,1 100 10,0 0,6 100 7,7 13,2 42,4 42,2

T a b u l k a 2.12 Dávky na dítě 2000 - domácnosti celkem (v %) podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 24,6 42,7 88,4

2 19,6 20,6 71,0

3 11,3 9,7 40,8

4 9,3 7,3 33,6

5 8,5 6,0 30,8

6 9,8 5,9 35,2

7 8,1 4,0 29,1

8 6,0 2,7 21,7

9 1,9 0,7 6,9

10 celkem medián 0,9 100 9,1 0,4 100 5,9 3,1 36,1 33,0

Důchody se poněkud přesunuly k středním a k vyšším příjmovým skupinám, respektive jejich vyplacený objem v těchto skupinách narostl. To má patrně více důvodů. Jednak rostla výše nových starobních důchodů, [srovnej MPSV 2001, Statistická] a souvisí to do určité míry i s vyšším počtem předčasných důchodů v porovnání s dřívějšími lety. Tyto byly do určité míry vyvolány hrozbou rizika nezaměstnanosti. Krom toho také valorizace důchodů byla relativně na vyšší úrovni ve srovnání s životním minimem (sledovala růst průměrných mezd), byla též posilována zásluhová složka důchodů, a tak došlo k posunu důchodců i dávek na důchody k středním a vyšším k skupinám příjmového rozložení, zejména pokud příjmy jsou rozpočteny na člena domácnosti (děti mají v tom případě ve výpočtu stejnou váhu jako dospělí). 2.7 Odvody na sociální pojištění a daně v relaci se sociálními dávkami U domácností celkem se v daném období mírně zlepšila relace mezi odvody občanů státu (daně a sociální pojištění) a vyplácené dávky. Je to důsledkem celkového vývoje v oblasti sociálních dávek (růst hodnoty vyplacených důchodových dávek), daňová progrese se totiž příliš neměnila. Tato relace se zlepšila v šestém až desátém decilu a pak i v prvém decilu, zatímco došlo k jejímu zhoršení ve druhém až pátém decilu (zřejmě v důsledku omezení dávek na dítě). Třeba podotknout, že se tak mírně zlepšil nepříznivý trend z let 1989 -1996. T a b u l k a 2.12 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami 19962000 (v %) decil 1996 1998 2000

1 2 3 4 5 6 7 206,9 213,5 335,6 368,5 233,4 198,1 121,2 162,5 150,7 359,4 255,5 293,4 245,9 123,3 220,5 168,2 298,0 339,5 350,8 186,2 159,9

8 59,9 57,5 79,2

9 33,3 36,5 39,0

10 medián vážený průměr 21,1 214,6 126,0 33,7 268,6 129,7 30,8 254,3 140,1

2.8 Závěry Jako základní trendy, jež charakterizují vývoj sociálních příjmů u domácností celkem identifikujeme: - tempo růstu sociálních příjmů převýšilo růst „tržních“ příjmů domácností, a to v důsledku nárůstu celkového objemu důchodových dávek a nemocenských dávek; - dávky na děti reálně poklesly, a to ve všech decilech příjmového rozložení; - přínos sociálních příjmů k čistým peněžním příjmům domácností se zvýšil spíš ve vyšších decilových skupinách, zatímco v nižších příjmových skupinách poklesl (vlivem změny ve váze jednotlivých typů sociálních dávek ve prospěch důchodů a v neprospěch dávek na dítě);

13

-

cílenost dávek na děti se v důsledku jejich výraznějšího reálného poklesu ve středních a vyšších příjmových skupinách zvýšila; pro domácnosti se zlepšila celkově relace mezi odvody na sociální pojištění a daněmi jež platí státu, oproti příjmům ze sociálních dávek (je to ovšem vlivem vyššího objemu vyplácených důchodů a v souvislosti s tím roste deficit důchodového účtu, takže to nelze považovat za pozitivní trend).

14

3. Analýza vývoje sociálních příjmů domácností zaměstnanců v letech 1996-2000 3.1 Cíl analýzy Jednou z nejvíce statisticky zastoupených skupin v populaci jsou domácnosti zaměstnanců. Zároveň jsou tyto domácnosti příjemci většiny sociálních dávek (mimo důchodových dávek a podpory v nezaměstnanosti). Kromě toho tato skupina tvoří nejvíce zdrojů (daně a sociální pojištění) ve veřejných rozpočtech, ze kterých jsou tyto dávky vypláceny. Proto má svůj význam zabývat se touto specifickou skupinou a analyzovat změny v počtu příjemců jednotlivých sociálních dávek a jejich výši. Protože ČSÚ začal konstruovat i domácnosti celkem až od roku 1999, dalším důvodem, proč analyzovat domácnosti zaměstnanců, je možnost získat vzájemné srovnání dat mezi roky 1996-2000. Pro tuto analýzu jsou použity dvě základní metody. První je analýza Statistik rodinných účtů za domácnosti zaměstnanců, které zpracoval ČSÚ. Pro tyto účely bylo v letech 1996-2000 vybráno 1400-1800 domácností zaměstnanců tak, aby v čele domácnosti stála osoba v pracovním poměru. Od roku 1999 však ČSÚ přešel na publikování pouze za domácnosti celkem a navíc byla změněna metodika započítávání příjmů. Data za domácnosti zaměstnanců v letech 1996-2000 byla proto ČSÚ zpracována jednotnou metodikou pro účely tohoto projektu. Druhou základní metodou, která je použita, je analýza určitých modelových situací. Na dvou modelových domácnostech (úplná rodina se dvěma dětmi a rodina samoživitelky se dvěma dětmi) je modelově ukázána změna ve výši a cílenosti dávek, se zohledněním vlivu mzdového vývoje mezi roky 1996-2000. Konkrétně se opět zabýváme nárokem na jednotlivé sociální dávky, jejich výší a hlavně pak změnou v těchto ukazatelích v roce 2000 oproti roku 1996. Předpokládáme zde, že tyto dvě modelové rodiny určitým způsobem reprezentují domácnosti zaměstnanců. Jako podkladová statistika pro tyto modely slouží publikace ČSÚ: Mzdová diferenciace zaměstnanců v roce 1996 a v roce 2000. U statistik mzdové diferenciace zaměstnanců je určitým problémem skutečnost, že decilové mzdy se počítají pouze ze zaměstnanců, kteří odpracovali 1 700 hodin a více za rok. Jsou to tedy zaměstnanci, kteří odpracovali většinu roku. S rostoucí nezaměstnaností konce druhé poloviny devadesátých letech pak tyto decilové mzdy nereprezentují všechny zaměstnance, ale pouze ty, kteří pracovali téměř celý rok. Ač není analýza SRÚ s modely plně srovnatelná, lze z vlivu růstu nezaměstnanosti na reálná data vyvodit následující závěr. I když pozice modelu z hlediska úrovně mezd zůstala stejná (např. pořád třetí decilová skupina), ve SRÚ by se tato rodina pravděpodobně posunula do vyšších decilových skupin. To proto, že tato konkrétní rodina nebyla zasažena nezaměstnaností, jak se tomu stalo u reálných domácností. Model, který by v sobě obsahoval i tuto variantu, by musel být mnohem robustnější. Základní tabulky a grafy jsou uvedeny přímo v textu. Pro bližší pohled a lepší orientaci čtenáře doporučujeme otevřít přílohy k této kapitole (č.3). Odvolávky na konkrétní tabulky a grafy se v textu nacházejí. 3.2. Složení domácností podle decilových skupin Průměrná domácnost zaměstnanců měla kolem 2,8 členů, z nichž 1,7 jich bylo ekonomicky aktivních, dítě bylo průměrně jedno. Zbytek do 2,8 tvoří ekonomicky neaktivní dospělí, kde určitou skupinou jsou důchodci a matky na mateřské dovolené. Zatímco rozmístění ekonomicky aktivních v decilových skupinách příjmů je celkem rovnoměrné, děti se převážně nacházejí v rodinách s nižším příjmem (viz tabulka 14 a graf 6 v přílohách). Kolem 55 % všech dětí se nachází v rodinách prvních 3 decilových skupin. 15

V oficiálně publikovaných datech (které jsou podle jiné metodiky - ta však podle našich zjištění nemá vliv na rozložení dětí do decilových skupin) je tento poměr pro děti do 5 let ještě výraznější. V rodinách prvních 3 decilových skupin se v roce 1996 nachází 67 % dětí do 5 let. Můžeme tedy obecně říci, že rodiny s dětmi mají nižší příjem na člena domácnosti než rodiny bez dětí (tento závěr není nijak překvapující a nevypovídá spolehlivě o životní úrovni rodin s nižšími příjmy na člena domácnosti). Tato skutečnost je ještě silnější u rodin s malými dětmi, kde jeden z rodičů zůstává na mateřské dovolené a příjem domácnosti na člena se tak ještě víc snižuje. Podrobnější pohled do statistik pak ukazuje, že příjmové rozdíly na člena domácnosti nejsou ani tak dány rozdílem mzdy ekonomicky aktivních osob jako spíš rozdílným počtem osob v domácnosti. V roce 1996 byly čisté peněžní příjmy na osobu nacházející se v 2. decilové skupině téměř o 60 % nižší než u osoby nacházející se v 9. decilové skupině. Tento rozdíl se v čistých peněžních příjmech na ekonomicky aktivního člena sníží na necelých 20%. Z celkového počtu domácností jich kolem 80 % bylo příjemcem nějakého sociálního příjmu. T a b u l k a 3.1 Příjemci sociálních dávek [tabulka 4] celkem domácnosti příjemci soc. příjmů z toho důchody z toho nemocenské z toho dávky na dítě

1 399 1 213 182 872 833

1996 100,0 % 86,7 %

100,0 % 15,0 % 71,9 % 68,7 %

1 788 1 473 249 977 890

2000 100,0 % 82,4 %

100,0 % 16,9 % 66,3 % 60,4 %

Mezi roky 1996-2000 došlo ke snížení počtu příjemců sociálních dávek z 87 % na 82,4 % všech domácností. Tento pokles byl vyvolán snížením počtu nároků u dávky na dítě a poklesem počtu osob čerpajících nemocenské dávky. Vývoj základních ekonomických ukazatelů (inflace, nezaměstnanost, příjmy, ŽM) Na porovnání sociálních příjmů má velký vliv inflace. Proto se jako vhodné jeví porovnávat velikost nominálních, ale i reálných příjmů. T a b u l k a 3.2 Vývoj základních ekonomických ukazatelů v ČR rok 1996 1997 1998 1999 2000 *

inflace 8,8 % 8,5 % 10,7 % 2,1 % 3,9 %

nezaměstnanost k 31.12. 3,52 % 5,23 % 7,48 % 9,37 % 8,78 %

mzdy nominální reálný růst mzda 9 676 8,8 % 10 691 1,8 % 11 693 -1,2 % 12 655 6,0 % 13 491 2,6 %

ŽM*(2+2) nominální nominální ŽM růst 8 460 7,9 % 9 570 13,1 % 10 470 9,4 % 10 470 0,0 % 11 160 6,6 %

ŽM / nominální mzda 87,4 % 89,5 % 89,5 % 82,7 % 82,7 %

životní minimum čtyřčlenné domácnosti (2 děti ve věku 10-15 let) k 1.7. příslušného roku

Zdroj: ČSÚ – Analýza cenového vývoje, vývoje příjmů a spotřebních vydání domácností v 90. letech.; Státní závěrečné účty ČR 1996-2000

3.3. Příjmy domácností celkem podle decilových skupin V analýze významu (přínosu) sociálních příjmů pro domácnosti sledujeme vývoj průměrných sociálních příjmů a průměrných čistých peněžních příjmů na člena domácnosti. (tabulka č. 3.3). Tato tabulka naznačuje, že v letech 1996-2000 se průměrné reálné peněžní příjmy příliš nezměnily. Totéž platí i u jednotlivých decilových skupin. Na čistých peněžních příjmech se největší měrou podílejí „tržní“ příjmy (hrubé peněžní minus sociální). Jak ukazuje 16

tabulka 7 (přílohy), reálně tyto příjmy v roce 2000 oproti 1996 stagnují. Na mírném reálném růstu čistých peněžních příjmů se proto podílí růst sociálních příjmů (viz. tabulka č. 3.3). T a b u l k a 3.3 Vývoj průměrných čistých peněžních příjmů a sociálních příjmů [tabulka5] rok 1996 1997 1998 1999 2000

průměrné čisté peněžní příjmy nominálně reálně změna proti 1996 66 522 66 522 72 282 66 619 +0,1 % 79 496 66 186 -0,5 % 84 712 69 078 +3,8 % 86 804 68 127 +2,4 %

průměrné sociální příjmy nominálně reálně změna proti 1996 7 207 7 207 7 935 7 313 +1,5 % 8 198 6 825 -5,3 % 9 129 7 445 +3,3 % 10 093 7 921 +9,9 %

Poměr uvedených dvou veličin udává, jaká je závislost domácností na sociálních příjmech (blíže viz tabulka 6 v přílohách). Z uvedené tabulky plyne, že sociální příjmy představují pro průměrného člena domácnosti dlouhodobě asi 11 % jeho čistých peněžních příjmů. Tyto podíly se výrazně liší v jednotlivých decilových skupinách. Zatímco u prvního decilu znamenají sociální příjmy téměř 26 % jejich čistých peněžních příjmů, u desátého decilu je to necelých 7 % (viz tabulka č. 3.7). T a b u l k a 3.4 Vývoj podílu průměrných sociálních příjmů na čistých peněžních příjmech [tabulka 6]

1996 1997 1998 1999 2000

průměrné sociální příjmy 10,8 % 11,0 % 10,3 % 10,8 % 11,6 %

důchody

nemocenské

3,2 % 3,8 % 4,2 % 4,2 % 3,9 %

dávky na dítě

2,9 % 2,5 % 2,0 % 2,1 % 3,0 %

3,0 % 2,7 % 2,2 % 2,3 % 2,4 %

ostatní sociální příjmy 1,8 % 2,0 % 1,9 % 2,1 % 2,3 %

Z tabulky 3.4 vyplývá, že i když podíl průměrných sociálních příjmů na čistých peněžních příjmech mezi roky 1996-1999 stagnuje mezi 10-11 %, existuje zde určitá vnitřní dynamika. Roste podíl důchodů (z 3,2 % na 4,2 %) a klesá podíl ostatních dávek (hlavně nemocenské a dávek na dítě). Naproti tomu v roce 2000 dochází k podstatnému růstu podílu sociálních příjmů na celkových čistých peněžních příjmech na 11,6 %. Toto zvýšení je dáno do velké míry růstem významu nemocenské (o tom bude pojednáno později). Uvedenou skutečnost dále potvrzuje následující tabulka 3.5 vývoje rozkladu sociálních příjmů na jednotlivé dávky. T a b u l k a 3.5 Rozklad průměrných sociálních příjmů na člena na jednotlivé sociální dávky [tabulka 6] sociální příjmy důchody nemocenská dávky na dítě ostatní sociální příjmy

1996 100 % 29,1 % 26,5 % 27,4 % 17,0 %

1997 100 % 34,7 % 23,1 % 24,2 % 18,0 %

17

1998 100 % 40,5 % 19,7 % 21,1 % 18,7 %

1999 100 % 38,7 % 19,9 % 21,5 % 19,9 %

2000 100 % 33,7 % 26,0 % 20,7 % 19,6 %

3.4. Vývoj sociálních příjmů Tabulky 6 a 7 v příloze dále ukazují jaký je podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních příjmech. Toto rozdělení pro rok 1999 a průměrné veličiny je zachycen i v následující tabulce č. 3.6. T a b u l k a 3.6 Absolutní a relativní částky na člena domácnosti v roce 1999 čisté peněžní příjmy sociální příjmy

100,0 % 10,8 %

84 712 9 129 3 530 1 820 1 961 1 818

100,0 % 38,7 % 19,9 % 21,5 % 19,9 %

důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

Největší díl sociálních příjmů připadá na důchody (40 %), další tři skupiny sociálních dávek mají přibližně po 20 %. Konkrétní rozložení sociálních příjmů a jejich „váha“ na čistých peněžních příjmech opět závisí do značné míry na tom, v které decilové skupině se daný člen domácnosti nachází. Následující tabulka pak udává relativní hodnoty pro první a desátý decil v roce 1999. T a b u l k a 3.7 Relativní částky na člena domácnosti v prvním a desátém decilu v roce 1999 čisté peněžní příjmy sociální příjmy

první decil 100,0 % 25,6 % 100,0 % 6,6 % 9,2 % 43,9 % 40,3 %

desátý decil 100,0 % 6,7 % 100,0 % 83,5 % 11,2 % 1,3 % 4,0 %

důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

Rozložení sociálních příjmů je u obou decilů výrazně jiné. V prvním decilu většinu dávek (přes 80 %) představují dávky na dítě a ostatní dávky. U desátého největší objem dávek (taktéž přes 80 %) představují důchody. Nominální a reálný vývoj sociálních příjmů na člena Nominální a reálný vývoj peněžních příjmů, sociálních příjmů a jejich rozložení ukazují tabulky 6 a 7 v příloze. Z následujícího grafu plyne, že rozložení výše sociálních příjmů na člena domácnosti má přibližně tvar písmene U. Trend v roce 1996 je méně výrazný, zatímco v roce 2000 se rozdíl prohloubil. Z tabulky 3.7 plyne, že u domácnosti nacházející se v první decilové skupině tvoří kolem 80 % dávky na dítě a ostatní (taktéž testované) dávky. Naopak k domácnosti, která je v poslední decilové skupině, velkou část sociálních příjmů tvoří důchody a jiné dávky se téměř nevyskytují. Domácnosti, které se nacházejí ve středu rozložení, mají testované dávky již nízké, ale jejich důchody na člena nedosahují ještě takové výše jako ve vyšších decilech. Tuto skutečnost dále dokumentují grafy 3.2 a 3.3. U domácností nejvyšších decilových skupin od roku 1996 objem důchodů do roku 2000 narostl.

18

G r a f 3.1 Vývoj ročních nominálních sociálních příjmů na člena domácnosti 14 000 13 000 12 000 11 000 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

1996 1998 2000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Následující tabulka 3.8 ukazuje vývoj (absolutní a relativní oproti roku 1996) některých kategorií průměrných sociálních příjmů. T a b u l k a 3.8 Vývoj průměrných sociálních příjmů na člena domácnosti rok 1996 1997 1998 1999 2000

nominální celkem 7 207 7 935 8 198 9 129 10 093

100.0 % 110,1 % 113,8 % 126,7 % 140,0 %

reálný celkem 7 207 7 313 6 825 7 445 7 921

100,0 % 101,5 % 94,7 % 103,3 % 109,9 %

nominální celkem bez důchodů 5 111 100,0 % 5 182 101,4 % 4 882 95,5 % 5 599 109,5 % 6 695 131,0 %

reálný celkem bez důchodů 5 111 100,0 % 4 776 93,4 % 4 064 79,7 % 4 567 89,4 % 5 254 102,8 %

Zatímco průměrné nominální sociální příjmy každoročně rostly (v roce 2000 byly oproti roku 1996 vyšší o 40 %), reálný vývoj byl složitější. Mezi roky 1996-1997 reálně sociální příjmy spíše stagnovaly. V roce 1998 došlo dokonce k reálnému propadu průměrných sociálních příjmů. Tato skutečnost byla zapříčiněna souborem úsporných opatření („balíčky“). Opatření byla přijata v roce 1997, jejich dopad se však naplno projevil až v roce 1998, kdy došlo k poklesu reálných sociálních dávek. Tento pokles je ještě více markantní u průměrných reálných sociálních příjmů bez důchodů na člena domácnosti. Jejich reálná výše poklesla v roce 1997 oproti 1996 o 6,6 %, následující rok o dalších 13,7 %. U reálných sociálních příjmů došlo až v roce 1999 a 2000 k jejich opětovnému růstu vlivem skončení úsporných opatření a opatřeními u nemocenské. Přesto jsou reálné dávky bez důchodů v roce 2000 oproti roku 1996 vyšší o necelá 3 % (reálná mzda za stejnou dobu vzrostla o více než 9 %). Na uvedeném růstu průměrných reálných dávek o 10 % se proto velkou měrou podílejí právě důchody (o 27 %), které přišly do domácností zaměstnanců. 3.5. Vývoj jednotlivých sociálních dávek V následující části se zaměříme na jednotlivé sociální dávky (kromě kategorie ostatních sociálních příjmů, které v sobě komprimují více nesourodých dávek).

19

Vývoj důchodů Pouze 13 % domácností zaměstnanců bylo v roce 1996 příjemci důchodů. V roce 2000 jich bylo 13,9 %, rozsah tedy zůstal víceméně nezměněn. I přes nízký rozsah příjemců dosahuje objem vyplacených důchodů největší část (30-40 %) z celkových sociálních příjmů. Jak plyne z tabulky 4 v přílohách, 62 % příjemců důchodů v roce 1996 a 65 % v roce 1999 se nachází v 6-10 decilu, tedy v 50 % domácností s nejvyšším příjmem na člena domácnosti. Statistika rodinných účtů za zaměstnance vypovídá, že příjemci důchodů se nacházejí v této kategorii spíše ve vyšších příjmových skupinách. V tomto typu domácností žije totiž malý počet důchodců. Pokud se důchodce v domácnosti vyskytne, lze předpokládat, že se jedná o domácnost, kde aspoň jeden člen pracuje. Jedná se totiž převážně o domácnosti, které jsou v přechodu mezi ekonomickou aktivitou a důchodem. Tyto domácnosti mají málo členů - děti jsou již samostatné - a proto mají i vyšší příjem na člena domácnosti. Z předcházejícího odstavce nelze proto činit závěry pro domácnosti důchodců obecně. T a b u l k a 3.9 Vývoj objemu důchodů v domácnostech zaměstnanců rok 1996 1997 1998 1999 2000

nominální důchody 2 096 2 753 3 316 3 530 3 398

100 % 131 % 158 % 168 % 162 %

reálné důchody 2 096 2 537 2 761 2 878 2 667

100 % 121 % 132 % 137 % 127 %

Tabulka 3.8 a 3.9 ukazuje, že zatímco reálné sociální příjmy bez důchodů na člena domácnosti od roku 1996 do 1999 poklesly o 10 %, reálný objem důchodů se v té době zvýšil o 37 %. Tento vývoj jen mírně ovlivnil rostoucí počet příjemců důchodů, z 13 % v roce 1996 na 14 % v roce 1999. Je možné tento reálný růst vysvětlit indexací starobních důchodů, která je navázána na velikost inflace a mzdový vývoj. Ve sledovaném období byly důchody opakovaně indexovány s ohledem na růst cen a mezd a byla posílena zásluhová složka. Naproti tomu životní minimum reálně kleslo. Krom toho, v domácnostech zaměstnanců je vyšší podíl nově přiznaných důchodů, jež jsou v průměru vyšší než důchody celkem. Na druhou stranu v roce 2000 dochází k poklesu objemu jak reálných, tak nominálních důchodů. Další pohled do tabulky 7 v příloze naznačuje, že reálná změna objemu důchodů v jednotlivých decilových skupinách byla značně rozdílná od reálné změny průměrného objemu důchodů. Nelze proto vysledovat žádný posun ke zvýšení nebo snížení cílenosti. Jak již bylo výše popsáno, rozdělení sociálních příjmů na člena domácnosti má ve společnosti tvar U-křivky. Zatímco průměrně se důchody podílely 30-40 % na sociálních příjmech domácností zaměstnanců, u jednotlivých decilů je tento poměr značně odlišný. T a b u l k a 3.10 Podíl důchodů na sociálních příjmech na člena domácnosti v letech 1996-2000 decil podíl

1 3-8 %

3 15-23 %

medián 35-50 %

20

8 52-73 %

10 70-85 %

G r a f 3.2 Nominální vývoj důchodů na člena domácnosti 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0

1996 1998 2000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

G r a f 3.3 Vývoj nominálních sociálních příjmů bez důchodů na člena domácnosti 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000

1996 1998 2000

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tabulka 3.10 a srovnání předcházejících grafů s grafem 3.1 za všechny sociální příjmy naznačují, že větší roli hrají důchody pro domácnosti nacházející se ve vyšších decilových skupinách. Zároveň ukazují cílenost ostatních skupin sociálních příjmů (kromě důchodů) k nižším skupinám příjmů. Vývoj nemocenské V roce 1996 bylo 62 % domácností z výběrového souboru příjemci nemocenské. Do roku 2000 tento podíl poklesl na 56 % (srovnej tabulku 4 v příloze). Jedná se tak o dávky, které byly domácnostmi nejvíce čerpány. I přes velký rozsah příjemců dosahuje v letech 1996-2000 podíl nemocenské na sociálních příjmech 20-27 %. Tento podíl mezi roky 1996-99 klesal, změnou výše stropu vyplácené dávky (v roce 1999) pak opět vzrostl, což se projevilo v roce 2000 (viz tabulka 6 v příloze). Rozvržení příjemců nemocenské do jednotlivých decilových skupin je více méně rovnoměrné (to odpovídá zjištění, že i rozdělení ekonomicky aktivních osob je rovnoměrné) (viz tabulka 1 v příloze). Jednotlivé skupiny mají od 8-12 % příjemců.

21

G r a f 3.4 Rozvržení příjemců nemocenské do jednotlivých decilových skupin 13,0% 12,0% 11,0% 1996

10,0%

1998 2000

9,0% 8,0% 7,0% 6,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zajímavé je zjištění, jak jsou příjemci rozloženi do jednotlivých decilových skupin. V ideálním případě by na každou decilovou skupinu připadlo 10 % z celkových příjemců (tj. celkem 100 %). Reálně velmi mírně převažuje tendence, že v nižších decilových skupinách se nachází kolem 10 % příjemců nemocenské, ve středních pak nad 10 % a ve vyšších pod 10 % příjemců nemocenské. Pro toto zjištění existují dvě možná vysvětlení: • jak bylo uvedeno výše, rodiny s dětmi se obecně nacházejí v nižších decilových skupinách. Rodiny s malými dětmi pak v nejnižších decilových skupinách. Pokud je dítě nemocné, obvykle s ním zůstává jeden z rodičů doma a pobírá nemocenskou. U malých dětí ovšem bývá jeden rodič doma na mateřské či rodičovské dovolené a v případě nemoci dítěte nepobírá nemocenskou. Proto rodiny s dětmi (malými dětmi) čerpají méně nemocenskou a rodiny se středními příjmy (kde jsou případné děti odrostlé a není s nimi nikdo na mateřské, rodičovské dovolené) nemocenskou čerpají více. • v důsledku stropu nemocenské dávky je její čerpání ekonomicky méně výhodné pro zaměstnance s vyššími příjmy. V případě krátkodobé nemoci tito zaměstnanci raději využívají dovolené. To by vysvětlovalo nižší podíl čerpání u domácností, které se nacházejí ve vyšších decilových skupinách. Vlivem zvýšení stropu ( výpočtového základu pro) nemocenských dávek v roce 2000 se však podíl domácností, které čerpají nemocenskou, ve vyšších decilových skupinách zvedl. T a b u l k a 3.11 Vývoj průměrně vyplacených dávek v nemocenské na člena domácnosti [tabulka 5 a 6] rok 1996 1997 1998 1999 2000

nominální nemocenská 1 913 1 834 1 618 1 820 2 625

100 % 96 % 85 % 95 % 137 %

reálná nemocenská 1 913 1 690 1 347 1 484 2 060

100 % 88 % 70 % 78 % 108 %

Výše průměrné nemocenské dávky na člena domácnosti je jediná sociální dávka, u které byl do roku 1999 oproti roku 1996 zaznamenán jak reálný, tak nominální pokles. Tento trend se ovšem rokem 2000 obrátil po zvýšení maxima výpočtového základu. Podíl nemocenské u průměrné domácnosti na sociálních příjmech je 20-27 %, u jednotlivých decilových skupin je tento poměr značně rozdílný. Rozdíl je částečně dán počty

22

příjemců, které jsou o něco vyšší u domácností, které se nacházejí ve středních decilových skupinách podle (příjmu na osobu). T a b u l k a 3.12 Podíl nemocenské na sociálních příjmech na člena domácnosti v letech 1996-1999 decil podíl

1 9-17 %

3 21-28 %

medián 27-35 %

8 21-40 %

10 10-25 %

Nemocenská jako sociální příjem je velmi významná pro skupinu domácností, která se nachází ve středu výběrového souboru (domácnosti kolem mediánu). Pro tyto skupiny představuje nemocenská kolem 30 % všech sociálních příjmů. Naopak menší význam hraje pro domácnosti s nižším a vyšším příjmem (pro které ale větší význam spočívá v dávkách na dítě a v důchodech). Pro analýzu rozložení nemocenské mezi jednotlivé decilové skupiny byl zvolen přepočet na jednoho ekonomicky aktivního člena. Toto je zachyceno v tabulce 13 v příloze. Z této tabulky plyne zajímavá skutečnost. I když je výše nemocenské závislá na výši příjmu, u vyšších decilových skupin výše nemocenské na ekonomicky aktivního člena klesá, pravděpodobně v důsledku nižší nemocnosti. Vývoj dávek na dítě V roce 1996 pobíralo 60 % domácností z výběrového souboru dávky na dítě. V roce 2000 tento podíl poklesl na 50 % (po propadu z roku 1998 dokonce na 44 %). Po nemocenské dávce jsou tyto dávky nejvíce čerpané. Velký pokles podílu domácností, které mají na tyto dávky nárok, se dá vysvětlit dvěma způsoby: • Růst výše životního minima pro rodiny s dětmi, zejména jeho složka na osobní potřeby dítěte postupně zaostává za růstem mezd. Tabulka č. 3.2 vývoje základních ekonomických ukazatelů ukazuje, že zatímco životní minimum čtyřčlenné rodiny v roce 1996 představovalo 87,4 % průměrné měsíční mzdy, v roce 1999 tento poměr poklesl na 82,7 %. Z toho tedy plyne, že mzdy ve zkoumaném období rostly rychleji než životní minimum. Jelikož však nároky na dávky dětem jsou testovány vůči životnímu minimu a odvozeny hlavně od složky na osobní potřeby dítěte, při mzdovém vývoji to znamená, že domácnosti „unikají“ z nároků na tyto dávky. • Téměř celá devadesátá léta klesala porodnost. To znamená, že počet dětí v rodinách se snižuje, a tím se snižuje i průměrné životní minimum rodin. Pokles počtu dětí není ale příliš v SRÚ zaznamenán, protože skladba domácností se v rodinných účtech zachovává podle kvót určených Mikrocenzem 1996. Nutno poznamenat, že pokles nároků na dávky na děti nebyl v letech 1996-99 ve všech decilových skupinách rovnoměrný. Zatímco u rodin, které se nacházejí v 1.-3. decilu domácností, nebyl pokles zaznamenán, u rodin ve 4. decilu a výše došlo k poklesu participace na těchto dávkách. Míru participace na dávkách na děti ukazuje následující tabulka. T a b u l k a 3.13 Podíl rodin čerpajících dávky na dítě, k celkovému počtu rodin, které se nacházejí ve stejné decilové skupině [tabulka 15] decil 1996 1997 1998 1999 2000

1

3 96,4 % 97,8 % 95,6 % 97,8 % 97,2 %

5 87,9 % 89,0 % 85,4 % 83,5 % 86,1 %

7 72,9 % 69,9 % 51,1 % 57,2 % 63,1 %

23

9 43,2 % 32,8 % 8,1 % 16,5 % 24,6 %

18,6 % 6,7 % 4,3 % 3,6 % 2,8 %

Z tabulek a grafů v příloze [tabulka 15 a graf 7 až 11] zároveň plyne, že většina příjemců dávek na dítě se soustředí do nižších decilových skupin. V roce 1996 se v 1.-3. decilové skupině nacházelo 47,3 % všech příjemců dávek na dítě, kteří pobrali 64,7 % všech vyplacených dávek. V roce 2000 to bylo dokonce 55,6 % všech příjemců a pobrali 73,0 % všech vyplacených dávek. T a b u l k a 3.14 Vývoj průměrných dávek na dítě [tabulka 5 a 6] rok 1996 1997 1998 1999 2000

nominální dávky na dítě 1 973 1 920 1 726 1 961 2 088

reálné dávky na dítě 1 973 1 770 1 437 1 599 1 639

100 % 97 % 87 % 99 % 106 %

100 % 90 % 73 % 81 % 83 %

Nominální výše dávek na dítě poklesla v roce 1997 a 1998 vlivem přijaté legislativy („balíčky“). V roce 1999 se vrátila na stejnou úroveň roku 1996. V roce 2000 dále rostla. Přesto se jedná o jedinou dávku, jejíž reálná výše poklesla. Uvedenou skutečnost potvrzují i makroekonomická data (viz. tabulka 3.15). T a b u l k a 3.15 Nominální vývoj dávek na dítě vyplacených ze státního rozpočtu rok dávky v mld. Kč

1996

1997 18,4

1998 18,7

1999 17,8

2000 18,8

18,9

Zdroj: Státní závěrečné účty ČR

Zatímco reálný pokles průměrné dávky na dítě byl v roce 1999 oproti 1996 téměř 20 %, v jednotlivých decilových skupinách již situace byla značně odlišná. Jak naznačuje následující tabulka, pokles se dotkl hlavně rodin, nacházejících se ve vyšších decilových skupinách. T a b u l k a 3.16 Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena domácnosti vůči 1996 decil 1996 1998 2000

1

3 100 % 86 % 100 %

5 100 % 78 % 81 %

7 100 % 57 % 70 %

9 100 % 20 % 43 %

100 % 46 % 21 %

Podíl dávek na dítě na celkových sociálních příjmech se u průměrné domácnosti pohyboval od 21 % do 27 %. U různých decilových skupin je tento poměr ovšem odlišný. T a b u l k a 3.17 Podíl dávek na dítě na sociálních příjmech na člena domácnosti v letech 1996-2000 decil podíl

1 42 – 48 %

3 29 – 38 %

medián 12 – 22 %

8 2–5%

10 1%

Tabulka 13 v příloze je očištěná od možných změn ve struktuře domácností a ukazuje vývoj nominálních a reálných dávek na dítě na jedno dítě. Pokles reálné výše v nižších prvních decilových skupinách je mírnější než ve vyšších decilových skupinách. 3.6. Pseudo-Lorenzovy křivky Pro grafickou prezentaci rozložení sociálních příjmů se používají tzv. pseudoLorenzovy křivky. Ty zároveň slouží k prezentaci cílenosti sociálních příjmů. Na osu x se 24

nanášejí příslušné kvantily domácností seřazeny vzestupně podle jejich příjmu. Zde se použije příjem na člena domácnosti. O něm předpokládáme, že je schopen seřadit domácnosti od „nejchudších“ k „nejbohatším“. Stejně tedy, jako když se konstruuje klasická Lorenzova křivka. Na osu y ovšem nevynášíme odpovídající podíl příjmů, ale odpovídající podíl sociálních dávek, které plynou tomu kterému kvantilu domácností. Tato křivka je pak konfrontována s přímkou rovného rozložení, kdy by každý člen společnosti dostal stejný díl sociálních dávek. Pokud se daná křivka nachází celá pod přímkou rovnoměrného rozložení, dostává „chudší“ část společnosti méně sociálních dávek než „bohatší“ část. A naopak. Pokud přímku aspoň jednou protíná, je zhodnocení složitější. Tak jako lze u Lorenzovy křivky spočítat Giniho koeficient (obsah plochy pod Lorenzovou křivkou ku obsahu pod křivkou rovnoměrného rozložení), lze stejným způsobem u pseudo-Lorenzovy křivky spočítat i „pseudo-Giniho“ koeficient. Pseudo-Gini se tak rovná obsahu plochy pod pseudo-Lorenzovou křivkou ku obsahu plochy pod křivkou rovnoměrného rozložení. Pseudo-Gini může nabývat hodnot od -1 do +1. Hodnoty blízké +1 (resp. -1) znamenají, že většinu dávek dostávají nejbohatší (resp. nejchudší) členové společnosti. Čím nižší je pseudo-Giniho koeficient, tím větší cílenosti směrem k chudým je dosaženo. Hodnoty blízké nule indikují rovnoměrné rozložení (v případě protnutí křivky rovnoměrného rozložení to nemusí být pravda!). Odpovídající podíly sociálních dávek za jednotlivé decily jsou obsaženy v tabulce 11 v příloze. Kumulativní podíly a odpovídající pseudo-Giniho koeficienty pak v příloze v tabulce 12. G r a f Vývoj pseudo-Lorenzových křivek za sociální příjmy celkem [graf 1 v příloze ke kapitole 3] Jak naznačuje graf a vývoj pseudo-Giniho koeficientů, v letech 1997, 1998 došlo k určitému snížení cílenosti celkových sociálních příjmů. Dopad vládních opatření („balíčků“) se dotýkal hlavně testovaných dávek, jejichž podíl na celkových dávkách klesl. Naproti tomu podíl netestovaných důchodů vzrostl, ty jdou převážně do vyšších decilových skupin. Uvedená čísla však napovídají, že změna nebyla nijak výrazná. V roce 1999 a 2000 došlo k návratu cílenosti ke stavu v roce 1996. G r a f Vývoj pseudo-Lorenzových křivek za důchody [graf 2] Vývoj křivek nenaznačuje, že by došlo k nějaké změně cílenosti ve vyplácených důchodech. Objem důchodů roste více méně rovnoměrně pro všechny decilové skupiny. G r a f Vývoj pseudo-Lorenzových křivek za nemocenskou [graf 3] Podoba křivek pro nemocenskou naznačuje, že větší než odpovídající (poměrně) díl nemocenské dostávají domácnosti nacházející se ve středních decilových skupinách G r a f Vývoj pseudo-Lorenzových křivek za dávky na dítě [graf 4] Z uvedených křivek jasně plyne, že došlo ke zvýšení cílenosti těchto dávek směrem k domácnostem, které se nacházejí v první a druhé decilové skupině. Nasvědčuje tomu i vzrůstající pseudo-Giniho koeficient. Jak bylo popsáno v předcházející subkapitole, nebyl tento vývoj způsoben růstem reálné dávky u nízkopříjmových domácností, ale spíše poklesem

25

reálné dávky u domácností nacházejících se ve středních a vyšších decilových skupinách. Tomu nasvědčuje i stagnace objemu nominálně vyplácených dávek ze státního rozpočtu. Analýza pomocí pseudo-Lorenzových křivek ukazuje, že rozložení jednotlivých sociálních dávek je ve společnosti různé. Zatímco celkové sociální příjmy jsou v podmínkách ČR mírně progresivní, důchody jsou v případě domácností zaměstnanců regresivní (jejich objem ale málo významný) a dávky na dítě výrazně progresivní. Nemocenskou nelze jednoznačně prezentovat, jedná se spíš o proporcionální dávky s větším důrazem na domácnosti se středním příjmem (podle decilového rozložení). Vývoj pseudo-Lorenzových křivek za roky 1996-2000 pro jednotlivé sociální příjmy nenaznačuje radikální změnu sociální politiky v cílenosti. Jediná dávka, u které lze interpretovat růst cílenosti směrem k nízkopříjmovým poplatníkům, jsou dávky na dítě. Podobné pseudo-Lorenzovy křivky byly využity v analýze OECD (Förster, Pellizzari 2000). Uvedení autoři sestrojili pseudo-Lorenzovy křivky pro přídavky na děti. Tyto křivky byly sestrojeny pro domácnosti ve věku 18-64 (tento koncept je relativně blízký našemu pojetí domácností zaměstnanců). Pro porovnání graf č. 5 v příloze ukazuje tyto křivky v 6 zemích skupiny OECD. Ze srovnání je zřejmé, že cílenost dávek na dítě v ČR je dost podobná cílenosti přídavků na dítě ve Francii, kde je ze sledovaných zemí cílenost nejvýraznější. 3.7 Analýza modelů Analýza modelů ukazuje, jakou roli hrají sociální dávky pro vybrané typy domácností a jak se jejich význam mění v čase. Význam modelů spočívá ve skutečnosti, že případné sociální příjmy nejsou zkresleny v důsledku různých faktorů. K tomu dochází u statistik rodinných účtů, kde sociální příjmy jsou počítány jako průměrné za několik domácností. Statistiky neodkazují na vývoj konkrétní domácnosti, ale na vývoj sociálních příjmů průměrné domácnosti nacházející se v příslušné decilové skupině. Pro modely jsme vybrali dva základní typy domácností. Jde jednak o úplnou rodinu se dvěma dětmi (7+12 let), druhým případem je pak rodina samoživitelky, opět s dvěma dětmi (7+12 let). Na těchto dvou rodinách se snažíme ukázat jaké výše dosáhly sociální dávky (přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a dávky sociální potřebnosti) v roce 1996 a 2000 pro různé hladiny příjmů. Za hladiny příjmů jsme zvolili 1., 2., …, 9. příjmový decil podle mzdové diferenciace mezd zaměstnanců v roce 1996 a 2000. Více k logice výpočtů je uvedeno v příloze v části věnované metodice a v příslušných tabulkách č. 17 až č. 26. Nejvýznamnějším sociálním příjmem (a od čtvrtého příjmového decilu také jediným) jsou u úplné rodiny přídavky na děti. Na ostatní sociální dávky mají nárok pouze rodiny, které se nacházely v prvním nebo druhém příjmovém decilu. Dávky sociální potřebnosti se v modelu úplné rodiny nevyskytují vůbec (z důvodů existence dvou příjmů). Jak dále plyne z tabulky č. 3.18, u úplné rodiny došlo ve všech úrovních příjmů k reálnému poklesu sociálních příjmů mezi roky 1996-2000. Tento pokles je dán dvěmi skutečnostmi: • došlo k reálnému růstu mezd ve všech příjmových úrovních. Tento růst měl za následek omezení nároků na většinu sociálních příjmů ze strany domácností. Uvedená skutečnost je poměrně dobře patrná u přídavků na děti a sociálního příplatku. Na sociální příplatek měly v roce 1996 nárok rodiny v prvních třech úrovních příjmů, v roce 2000 už jenom v prvních dvou. V případě přídavků na děti měla v roce 2000 modelová rodina v devátém příjmovém decilu příjem vyšší než trojnásobek životního minima, a proto už na tuto dávku nárok neměla. • došlo k reálnému poklesu jednotlivých sociálních dávek. Tento pokles je nejvíce patrný u sociálního příplatku, kde vlivem reálného růstu mezd došlo dokonce k nominálnímu poklesu této dávky. Největší vliv na reálný pokles sociálních příjmů pak mají přídavky na děti, na které mají nárok téměř všechny modelové rodiny. Zde ve všech úrovních příjmů došlo

26

k reálnému poklesu dávky. Určitou výjimkou byl příspěvek na bydlení, který však uvedený trend reálného poklesu sociálních příjmů nemohl zvrátit. T a b u l k a 3.18 Srovnání modelových nominálních sociálních příjmů pro úplnou rodinu (nominální hodnoty) [tabulky 17 - 26] příjmový decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9

přídavky na děti 1996 2000 955 1 089 955 1 089 955 1 089 955 1 089 955 545 477 545 477 545 477 545 477 0

sociální příplatek příspěvek na bydlení 1996 2000 1996 2000 791 673 192 443 397 142 0 94 70 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

sociální celkem reálná změna 1996 2000 1 937 2 204 -10,7 % 1 351 1 325 -23,1 % 1 024 1 089 -16,6 % 955 1 089 -10,5 % 955 545 -55,2 % 477 545 -10,5 % 477 545 -10,5 % 477 545 -10,5 % 477 0 -100,0 %

Popsané skutečnosti pro úplnou rodinu jsou snad ještě zřetelnější u rodiny samoživitelky se dvěma dětmi. U přídavků na děti a sociálního příplatku lze vlivem rostoucího reálného příjmu pozorovat pokles nároků na dávky a hlavně reálné snížení dávek. Vlivem parametrické změny v konstrukci příspěvku na bydlení došlo naopak k reálnému nárůstu této dávky. Tyto protichůdné trendy mají za následek reálnou stagnaci (resp. mírný pokles) sociálních příjmů celkem u prvních tří úrovní příjmů. I v tomto modelu ale rostoucí příjem ze zaměstnání znamená reálný pokles celkových sociálních příjmů. T a b u l k a 3.19 Srovnání modelových sociálních příjmů pro rodinu samoživitelky příjmový decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9

přídavky na děti 1996 2000 1 091 1 245 1 091 1 245 1 091 1 245 1 091 1 089 955 1 089 955 1 089 955 1 089 955 1 089 477 545

sociální příplatek příspěvek na bydlení 1996 2000 1996 2000 1 343 1 532 449 960 1 306 1 332 430 835 1 086 1 061 320 665 873 854 213 535 700 595 127 373 455 308 4 193 166 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

sociální celkem reálná změna 1996 2000 2 882 3 736 +1,7 % 2 827 3 411 -5,3 % 2 497 2 971 -6,6 % 2 177 2 479 -10,6 % 1 782 2 058 -9,3 % 1 413 1 590 -11,7 % 1 120 1 089 -23,7 % 955 1 089 -10,5 % 477 545 -10,5 %

Z uvedených modelů se dá dovodit, že sociální dávky SSP jsou silně cíleny k nízkopříjmovým domácnostem, kde chybí nějaký tržní příjem. V našem modelu se jedná o rodinu samoživitelky s nízkým příjmem, eventuelně o úplnou rodinu, kde alespoň jeden dospělý je bez příjmu.

27

T a b u l k a 3.20 Mezní míra zdanění příjmový decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9

mezní míra zdanění úplné rodiny 1996 2000 53,1 % 43,6 % 46,6 % 25,6 % 25,6 % 27,8 % 27,8 % 30,0 % 32,2 %

53,3 % 53,3 % 25,6 % 25,6 % 27,8 % 27,8 % 27,8 % 30,0 % 32,2 %

mezní míra zdanění samoživitelky 1996 2000 25,6 % 25,6 % 61,8 % 61,4 % 61,8 % 61,4 % 61,8 % 61,4 % 61,8 % 61,4 % 61,8 % 61,4 % 49,7 % 25,6 % 30,0 % 30,0 % 30,0 % 30,0 %

Tabulka 3.20 prezentuje mezní míru zdanění (MMZ). Ta je počítána jako relativní ztráta, kterou utrpí domácnost, pokud se jí hrubý příjem zvedne o jednotku. Domácnost utrpí ztrátu z titulu vyšších daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění a z titulu nižších sociálních dávek. MMZ tedy kalkuluje jak s daňovým, tak se sociálním systémem. V tabulce č. 3.20 jsou sice mezní míry zdanění vždy pod hodnotou 100 %, existují ovšem hodnoty příjmů, kdy MMZ může překročit 100 %. V tomto případě by dodatečný pracovní příjem vedl k nižším čistým peněžním příjmům. Tato situace by mohla v případě úplné rodiny v roce 1996 nastat u úrovně příjmu mezi 4. a 5. decilem a 8. a 9. decilem. Zde od určité výše příjmu dochází k poklesu výše přídavků na děti. Překročení uvedené výše pracovních příjmů má za následek snížení čistých peněžních příjmů. U úplné rodiny je patrné, že v prvních dvou decilových příjmech je mezní míra zdanění blízká 50 % (a je tedy poměrně velká). U třetího decilového příjmu nastává zlom, kdy v roce 2000 již nemá domácnost nárok na sociální příplatek, a proto o něj nemůže přijít (jako v roce 1996). Její mezní míra zdanění je proto nižší než v roce 1996. U samoživitelky tabulka ukazuje vysokou MMZ, což může působit značně demotivačně. Je to dáno velkou závislostí sociálních příjmů, které jsou testovány (sociální příplatek a příspěvek na bydlení), na pracovním příjmu. 3.8 Závěry • složení domácností v jednotlivých decilech výrazně ovlivňuje sociální příjmy; • důchody jsou dávkou, u které byl v domácnostech zaměstnanců zaregistrován růst reálně vyplaceného objemu domácnostem (vliv nezaměstnanosti, indexace důchodů a úpravy relativní výše složek při výpočtu), není to však v těchto domácnostech významná dávka; • u nemocenské lze jasně oddělit trend let 1996-1999, který spočíval ve snižování reálné dávky a rok 2000 prudký nárůst reálné hodnoty; • převážná většina dávek na dítě se rozděluje v nejnižších decilových skupinách, které jsou tvořeny domácnostmi s dětmi; • cílenost byla prokazatelně zvýšena u dávek na dítě, v důsledku toho, že reálná výše průměrné dávky klesla, ale v nejnižších decilových skupinách zůstala zachována; • došlo tedy ke zvýšení cílenosti poskytování sociálních dávek do nízkopříjmových domácností, hlavně tam, kde chybí alespoň jeden tržní příjem; • zároveň u těchto domácností zůstala zachována nebo mírně poklesla štědrost celkových sociálních příjmů.

28

4. Příjmy (a vydání) vybraných typů domácností 4.1 Příjmy průměrných domácností Složení domácností V ČR bylo v roce 1996 podle zjištění Mikrocenzu 3,822 mil.hospodařících domácností, z toho bylo 21,9 % domácností jednotlivců, 36,5 % domácností dospělých bez dětí a 41,6 % domácností s dětmi. Mezi těmito pak 36 % úplných domácností s dětmi (13,5 % s jedním dítětem, 17,0 % se dvěma dětmi, 5,5 % se třemi a více dětmi). A konečně 5,6 % neúplných domácností s dětmi (3,5 % s jedním dítětem, 1,9 % se dvěma dětmi a 0,2 % se třemi a více dětmi). V celku domácností výběrového souboru bylo 21,0 % domácností důchodců, 64,9 % domácností zaměstnanců, 11,7 % domácností samostatně výdělečně činných, 1,6 % domácností nezaměstnaných a 0,8 % ostatních domácností. V období 1996-2000 se „průměrná domácnost“ příliš nezměnila, mj. i s ohledem na kvótní výběr, na němž je statistika SRÚ založena. Rok 2000 zaznamenal změnu oproti roku 1999 pouze u počtu ekonomicky aktivních členů, který poklesl na úroveň 1,17. Složení domácností v letech 1996 a 2000 (průměrná domácnost) rok - průměrný počet členů na domácnost - ekonomicky aktivní - nezaopatřené děti - důchodci

1996 2,49 1,19 0,72 0,49

2000 2,49 1,17 0,71 0,47

Celkové hrubé a čisté příjmy Hrubé peněžní příjmy tvoří příjmy z pracovní činnosti, sociální příjmy a jiné příjmy (dary od příbuzných, výnosy z prodeje akcií a obligací apod.). Z důvodu časové srovnatelnosti řady nezahrnují tyto příjmy bezhotovostní (spotřební) půjčky, půjčky na dům a byt, výpůjčky a vrácené půjčky. Hrubé peněžní příjmy zaznamenaly v letech 1996 až 2000 mírný nárůst, a to o 2%. Naopak daně z příjmů se snížily, v roce 2000 byly o 6 % nižší než v roce 1996. Jedním z pozitivních rysů vývoje je tedy snížení daňového zatížení průměrných domácností. T a b u l k a 4.1 Celkové hrubé a čisté příjmy průměrných domácností, reálné rok hrubé peněžní příjmy zdrav. a soc. pojištění daň z příjmů DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 75 474 6 544 5 329 7,1 67 190 63 601 3 589 94,7 14 969 22,3

index 1,00 1,00 1,00

1997 1,01 0,99 1,00 7,0 1,01 1,02 0,95 95,0 1,00 22,1

1,00 1,00 1,00 1,00

1998 0,99 0,96 0,94 6,7 1,00 1,00 1,01 94,6 0,98 21,9

1999 1,02 0,97 0,92 6,4 1,04 1,04 1,03 94,7 1,03 22,2

2000 76 765 6 306 4 985 6,5 68 764 65 474 3 289 95,2 15 827 23,0

index 1,02 0,96 0,94 1,02 1,03 0,92 1,06

Čisté peněžní příjmy zahrnují hrubé peněžní příjmy po odečtení částek na zdravotní a sociální zabezpečení a záloh na daň z příjmů. Čisté peněžní příjmy tvoří takřka 95% celkových čistých příjmů. Jestliže čisté peněžní příjmy a celkové čisté příjmy mírně narostly, naturální příjmy průměrných domácností poklesly. Sociální příjmy se ve sledovaném období 29

reálně zvýšily, více než celkové čisté peněžní příjmy. Tento nárůst je zaznamenán v letech 1999 a 2000, do té doby sociální příjmy reálně mírně poklesly (v důsledku poklesu v roce 1998). Hrubé peněžní příjmy a celkové čisté příjmy průměrných domácností důchodců vzrostly mezi roky 1996 a 2000 reálně více, než je tomu u průměrných domácností. Naturální příjmy také zaznamenaly nárůst. V roce 2000 tento nárůst činil téměř 7%. Sociální příjmy naproti tomu narostly o 9% v porovnání s rokem 1996, tedy více než rostly sociální příjmy domácností celkem. V následující tabulce není uvedena daň z příjmů a zdravotní a sociální pojištění, které v daném souboru domácnosti důchodců tvoří zanedbatelnou položku. T a b u l k a 4.2 Celkové čisté příjmy průměrných domácností (důchodci), reálné rok hrubé peněžní příjmy celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 55 066 57 893 54 820 3 073 94,7 51 294 88,6

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,07 1,06 1,07 0,92 95,4 1,07 89,1

1998 1,05 1,05 1,05 0,97 95,1 1,06 89,7

1999 1,09 1,09 1,09 1,09 94,7 1,10 89,2

2000 59 298 62 282 58 992 3 289 94,7 55 912 89,8

index 1,08 1,08 1,08 1,07 1,09

Sociální příjmy Nejdůležitější položkou sociálních příjmů průměrných domácností jsou důchody, které tvoří více jak 70% všech příjmů. Ostatní položky nedosahují jednotlivě ani 10% celkového objemu. Ve sledovaném období zaznamenáváme z hlediska jednotlivých položek reálný nárůst vyplacených důchodů, nemocenského, dávek v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku a naopak pokles přídavků na děti a sociálního příplatku. T a b u l k a 4.3 Sociální příjmy průměrných domácností, reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

1996 index podíl v % 1,00 100,0 1,00 71,9 1,00 9,9 1,00 8,6 1,00 4,4 1,00 1,3 1,00 2,5 1,00 0,6 1,00 0,7

1997 index 1,00 1,03 0,87 0,94 1,06 0,98 0,81 1,33 0,98

1998 index 0,98 1,04 0,73 0,77 1,03 1,02 0,67 1,89 0,81

1999 index 1,03 1,07 0,80 0,85 1,11 1,40 0,81 2,31 1,11

2000 index podíl v % 1,06 100,0 1,06 72,2 1,10 10,2 0,86 7,0 1,07 4,5 1,48 1,9 0,80 1,9 2,58 1,5 1,11 0,7

Vývoj reálné výše jednotlivých dávek v příjmech průměrné domácnosti odpovídá do značné míry vývoji výdajů, které jsou uvedeny v příloze č. 4 (tabulka 4). Příjmy podle spotřebních jednotek Výhodou porovnání celkových čistých a sociálních příjmů podle spotřebních jednotek (jež značí pomocí koeficientů váhu jednotlivých členů domácnosti podle věku a postavení v domácnosti) je možnost porovnat příjmy jednotlivých typů domácností při eliminaci jejich sociální a demografické struktury na spotřebu (předpokládá se úspora z množství). V současné době se používá několik druhů spotřebních jednotek, pro naše účely bylo použito spotřebních jednotek podle OECD, první dospělá osoba v domácnosti má hodnotu 1,0, další osoba nad 13 let 0,7, a dítě mladší třinácti let 0,5. V tomto porovnání je

30

příjem průměrných domácností na SJ vyšší koeficientem 1,28 v porovnání s příjmem na osobu. Příslušná tabulka 6 je uvedena v příloze číslo 4. 4.2 Příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi Složení domácností Tato část se zabývá příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi. Úplné čisté rodiny tvoří 82,2 % a neúplné čisté rodiny 12 % těchto domácností. Tabulky v příloze obsahují přehledy příjmů rodin s nezaopatřenými dětmi (tj. děti, které jsou předškolního nebo školního věku a děti starší, a které se soustavně připravují na budoucí povolání nebo nejsou schopny si zajistit vlastní obživu a nepobírají vzhledem ke svému věku invalidní důchod). Pro analýzu struktury příjmů (celkových, sociálních) domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi, byly domácnosti rozčleněny na úplné čisté rodiny, neúplné čisté rodiny a domácnosti důchodců. Struktura příjmů byla sledována podle příjmových zdrojů příjmy ze závislé činnosti, naturální a v podrobném členění i sociální dávky. Složení domácností v letech 1996 a 2000 (domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi) rok - průměrný počet členů na domácnost - průměrný počet členů úplných čistých rodin - průměrný počet členů neúplných čistých rodin

1996 3,60 3,75 2,37

2000 3,57 3,74 2,36

- ekonomicky aktivní - ekonomicky aktivní u úplných čistých rodin - ekonomicky aktivní u neúplných čistých rodin

1,72 1,77 1,00

1,64 1,70 0,99

- nezaopatřené děti - nezaopatřené děti u úplných čistých rodin - nezaopatřené děti u neúplných čistých rodin

1,66 1,75 1,36

1,64 1,73 1,34

Ve sledovaném období se nezměnil počet členů domácností, ale měnila se jejich struktura: o něco klesl počet ekonomicky aktivních členů a mírně klesl počet dětí. Celkové hrubé a čisté příjmy Hrubé peněžní příjmy domácností zaměstnanců zaznamenaly v celém období poměrně mírný narůst (na tuto skutečnost má pravděpodobně vliv snížení počtu ekonomicky aktivních osob a patrně i nárůst nezaměstnanosti). Výše daní z příjmů se snížila, což lze interpretovat jako pokles daňového zatížení, i podíl daní z příjmů na hrubých peněžních příjmech měl klesající tendenci. T a b u l k a 4.4 Celkové hrubé a čisté příjmy (rodiny s dětmi celkem), reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 69 457 5 606 7 185 8,1 59 944 56 666 3 278 94,5 6 501 10,8

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,00 1,00 1,00 8,1 1,00 1,00 0,99 94,6 0,98 10,6

31

1998 1,00 1,00 1,01 8,1 1,00 1,00 1,01 94,6 0,86 9,4

1999 1,03 0,96 1,02 7,5 1,04 1,04 1,08 94,3 0,99 10,3

2000 70 829 5 363 7 210 7,6 62 012 58 256 3 756 93,9 6 842 11,0

index 1,02 0,96 1,00 1,03 1,03 1,15 1,05

Od roku 1996 došlo u domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi k mírnému nárůstu čistých peněžních příjmů i celkových čistých příjmů, výjimkou je rok 2000, kdy došlo k jejich poklesu. Naturální příjmy narostly mezi lety 1998 a 2000 o 18 %, jedná se však o malou položku celkových čistých příjmů, jejíž podíl je přibližně na úrovni 5 %. Sociální příjmy však zaznamenaly po poklesu v roce 1997 a zejména v roce 1998 nárůst v roce 1999 téměř na hodnotu roku 1996 a v roce 2000 už byly reálně o 5 % vyšší v porovnání s rokem 1996. Podobně celkové hrubé peněžní příjmy úplných čistých rodin vzrostly reálně v roce 2000 oproti roku 1996 o 3 %. Daň z příjmu se snížila o 3 %, odvody na zdravotní a sociální pojištění se však zvýšily. V průběhu sledovaného období klesl i podíl daně z příjmu na hrubých peněžních příjmech. Celkové čisté příjmy úplných čistých rodin se zvýšily, největší měrou se o to „zasloužily“ naturální příjmy. Menší tempo růstu měly peněžní příjmy, jejichž podíl na celkových čistých příjmech poklesl. Sociální příjmy však zaznamenaly po poklesu v roce 1997 a zejména v roce 1998 nárůst v roce 1999 a v roce 2000 už byly reálně o 3 % vyšší než v roce 1996. Tabulka 4.5 Celkové hrubé a čisté příjmy (úplné čisté rodiny), reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 68 839 5 667 7 197 8,2 59 167 55 975 3 192 94,6 6 192 10,5

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,00 1,00 1,00 8,2 1,00 1,00 1,00 94,6 0,98 10,3

1998 1,00 1,00 1,01 8,3 1,00 0,99 1,04 94,4 0,84 8,8

1999 1,02 0,95 1,02 7,7 1,03 1,02 1,10 94,2 0,97 9,8

2000 70 570 5 506 7 305 7,8 61 514 57 760 3 754 93,9 6 382 10,4

index 1,03 0,97 1,02 1,04 1,03 1,18 1,03

Hrubé peněžní příjmy neúplných rodin vzrostly v letech 1997 – 1999 více, než tomu bylo u úplných čistých rodin. Rok 2000 však znamenal pokles tempa růstu. Úroveň daně Tabulka 4.6 Celkové hrubé a čisté příjmy (neúplné čisté rodiny), reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 67 113 4 170 5 945 6,2 61 353 56 998 4 355 92,9 9 038 14,7

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,00 0,97 0,99 6,0 1,00 1,00 0,98 93,0 0,99 14,7

1998 1,04 0,99 1,02 6,0 1,04 1,04 1,05 92,8 0,95 13,5

1999 1,07 0,94 1,06 5,5 1,09 1,08 1,21 92,1 0,98 13,2

2000 67 791 3 723 6 008 5,5 63 077 58 060 5 018 92,0 8 211 13,0

index 1,01 0,89 1,01 1,03 1,02 1,15 0,91

z příjmu se snižuje již od roku 1997. Výdaje na zdravotní a sociální pojištění však naproti tomu vzrostly, největší reálný nárůst měly v roce 1999, a to o 6 %. Stejně tak jako u úplných čistých rodin poklesl podíl daně z příjmu na hrubých peněžních příjmech. Celkové čisté příjmy se zvýšily nejvíce v roce 1999, v roce 2000 se snížily, podobně tomu bylo i u čistých peněžních příjmů a naturálních příjmů. Sociální příjmy výrazně poklesly v posledním sledovaném roce, a to o 9 %.

32

Sociální příjmy Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi na rozdíl od celkových čistých příjmů zaznamenaly pokles do roku 1998, tento trend se však v roce 1999 po odeznění „balíčků“ obrátil. Nejvýznamnějšími složkami sociálních příjmů těchto domácností jsou přídavky na děti spolu se sociálním příplatkem (v roce 1996 tvořily tyto dvě dávky třetinu všech sociálních příjmů). Ve sledovaném období se reálné hodnoty i podíl jednotlivých složek sociálních příjmů vyvíjely nerovnoměrně. K výraznému nárůstu došlo u podpory v nezaměstnanosti (ale stále se jedná jen o 4 % sociálních příjmů těchto domácností), u důchodů a u „ostatních“ dávek státní sociální podpory (mimo jiné byl v roce 1998 upraven příspěvek na bydlení ve smyslu rozšíření nároků). Rovněž reálně se (po poklesu do roku 1998) zvýšily dávky nemocenského pojištění, a to o 10 %. Mírně narostly příjmy z rodičovského příspěvku. T a b u l k a 4.7 Sociální příjmy rodin s dětmi, reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče 1

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 12,2 1,00 24,0 1,00 31,4 1,00 16,0 1,00 4,3 1,00 8,7 1,00 1,6 1,00 1,9

1997 index 0,98 1,16 0,92 0,93 1,07 1,05 0,78 1,56 0,82

1998 index 0,86 1,26 0,69 0,77 1,02 0,99 0,63 2,07 0,50

1999 index 0,99 1,45 0,80 0,85 1,09 1,31 0,77 2,36 0,94

2000 index podíl (%) 1,05 100,0 1,32 15,3 1,10 25,1 0,87 25,9 1,07 16,3 1,43 5,8 0,76 6,3 2,45 3,7 0,91 1,6

„nemocenské“ zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Naproti tomu příjmy z přídavků na děti a ze sociálního příplatku výrazně poklesly, přičemž největší pokles byl zaznamenán v roce 1998, a pak se reálný objem těchto dávek zvýšil, ale nedosahuje v roce 2000 stále reálné hodnoty roku 1996 ani hodnoty roku 1997. U sociálních příjmů úplných čistých rodin je možno zaznamenat v podstatě obdobné trendy, jako je tomu u rodin s dětmi celkem. Sociální příjmy neúplných čistých rodin klesaly od roku 1996 do roku 1998. Po mírném nárůstu v roce 1999 nastal v roce 2000 opět pokles, největší pokles zaznamenaly příjmy z důchodů, pravděpodobnou příčinou je snížení průměrného počtu osob pobírajících důchod v těchto domácnostech z 0,25 (rok 1999) na 0,14 (rok 2000 ). T a b u l k a 4.8 Sociální příjmy úplných čistých rodin, reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 8,0 1,00 23,8 1,00 32,5 1,00 19,4 1,00 3,9 1,00 8,6 1,00 1,8 1,00 1,9

33

1997 index 0,98 1,13 0,95 0,93 1,11 1,16 0,77 1,31 0,81

1998 index 0,84 0,99 0,72 0,77 1,03 1,07 0,61 1,75 0,41

1999 index 0,97 1,17 0,85 0,85 1,12 1,46 0,78 1,87 0,86

2000 index podíl (%) 1,03 100,0 1,17 9,1 1,17 27,1 0,86 27,0 1,10 20,7 1,50 5,7 0,73 6,0 1,98 3,5 0,49 0,9

Tabulka 4.9 Sociální příjmy neúplných čistých rodin, reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče 1

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 25,0 1,00 18,4 1,00 34,2 1,00 0,02 1,00 7,1 1,00 13,0 1,00 0,0 1,00 2,2

1997 index 0,99 1,38 0,82 0,96 0,00 0,64 0,77 167,00 0,29

1998 index 0,95 1,54 0,65 0,80 52,03 0,72 0,69 133,00 0,37

1999 2000 index index podíl (%) 0,98 0,91 100,0 1,59 0,85 23,4 0,47 0,87 17,6 0,88 0,92 34,5 0,00 10,99 0,3 0,90 1,20 9,4 0,72 0,88 12,6 179,00 147,00 1,8 0,82 0,18 0,4

„nemocenské“ zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Rozdílný vývoj sociálních příjmů úplných čistých rodin a neúplných čistých rodin je vysvětlitelný tím, že u neúplných čistých rodin mají větší váhu dávky státní sociální podpory, jejichž reálná výše ovšem klesla. 4.3 Příjmy domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Složení domácností Domácnosti s minimálními příjmy zahrnují domácnosti s dětmi, jejichž čistý peněžní příjem nepřekročil 1,4násobek životního minima. U domácností důchodců sledovaných v letech 1996 až 1998 je to do 1,5násobku životního minima. Úplné čisté rodiny tvořily 55,8 % rodin s dětmi, neúplné čisté rodiny mají velký podíl, a to 43,0 %. Celkově došlo v celém období k mírnému zvýšení počtu osob ekonomicky aktivních a k mírnému poklesu počtu dětí v úplných čistých rodinách a naopak zvýšení v neúplných čistých rodinách. Zásadní je ovšem rozdíl složení těchto domácností oproti domácnostem zaměstnanců: mají jednak nižší počet ekonomicky aktivních členů, jednak vyšší počet dětí. A hlavně je vysoký podíl neúplných domácností. Složení domácností v letech 1996 a 2000 (dom. s minim. příjmy a nezaopatřenými dětmi) rok

1996

2000

- průměrný počet členů na domácnost - průměrný počet členů úplných čistých rodin - průměrný počet členů neúplných čistých rodin

3,71 4,34 2,88

3,73 4,33 2,84

- ekonomicky aktivní - ekonomicky aktivní u úplných čistých rodin - ekonomicky aktivní u neúplných čistých rodin

0,95 1,22 0,60

1,01 1,27 0,62

- nezaopatřené děti - nezaopatřené děti u úplných čistých rodin - nezaopatřené děti u neúplných čistých rodin

2,13 2,34 1,88

2,12 2,32 1,84

Celkové hrubé a čisté příjmy Hrubé peněžní příjmy domácností s minimálními příjmy vzrostly výrazněji již v roce 1997, jejich úroveň se udržela přibližně na stejné výši až do roku 2000. Daň z příjmů se v roce 1999 výrazně snížila, opětovný vzestup zaznamenala v roce 2000, ale již nedosáhla

34

T a b u l k a 4.10 Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy, reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 31 566 797 2 207 2,5 31 835 28 562 3 273 89,7 11 069 34,8

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,04 1,20 1,04 2,9 1,04 1,04 1,06 89,5 1,00 33,5

1998 1,04 1,03 1,00 2,5 1,06 1,05 1,21 88,3 1,00 32,7

1999 1,05 0,89 0,96 2,1 1,08 1,06 1,22 88,4 1,04 33,6

2000 33 400 752 2 147 2,3 34 442 30 502 3 940 88,6 11 260 32,7

index 1,06 0,94 0,97 1,08 1,07 1,20 1,02

úrovně roku 1996. Podíl daně z příjmů na celkových hrubých peněžních příjmech se snížil, nejnižší byl tento podíl v 1999, kdy dosáhl úrovně 2,1 %. Celkové čisté příjmy domácností s dětmi a s minimálními příjmy narostly ve sledovaném období více než u domácností zaměstnanců s dětmi (je v nich ovšem o něco vyšší počet ekonomicky aktivních než tomu bylo v roce 1996). Ještě více narostly jejich naturální příjmy, zatímco sociální příjmy se zvýšily méně. Příjmy úplných čistých rodin jsou mírně pod úrovní hodnot „rodiny s dětmi celkem“. Podíl čistých peněžních příjmů na celkových čistých příjmech zůstává v průběhu let T a b u l k a 4.11 Celkové hrubé a čisté příjmy (úplné čisté rodiny), reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 31 833 993 2 564 3,1 31 264 28 276 2 988 90,4 9 652 30,9

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,05 1,15 1,02 3,4 1,04 1,04 1,02 90,7 0,99 29,4

1998 1,05 1,01 0,99 3,0 1,07 1,05 1,20 89,2 0,95 27,5

1999 1,05 0,88 0,96 2,6 1,08 1,06 1,19 89,4 1,00 28,7

2000 33 661 917 2 440 2,7 33 655 30 304 3 351 90,0 9 574 28,4

index 1,06 0,92 0,95 1,08 1,07 1,12 0,99

vyrovnaný, když rostly výrazněji naturální příjmy a sociální naopak mírně klesly. Neúplné čisté rodiny mají nižší celkové hrubé peněžní příjmy než úplné čisté rodiny, naopak celkové čisté příjmy jsou vyšší. Výrazně vyšší jsou i naturální příjmy. Daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění mají klesající tendenci, zřetelnější je tento jev u daní. Naopak sociální příjmy ve sledovaném období u neúplných rodin s dětmi a minimálními příjmy reálně vzrostly, největší nárůst lze zaznamenat v roce 1999.

35

T a b u l k a 4.12 Celkové hrubé a čisté příjmy (neúplné čisté rodiny), reálné rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav a soc. pojištění DP/HPP (%) celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 31 010 419 1 534 1,4 32 942 29 057 3 885 88,2 13 579 41,2

index 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 1,03 1,15 0,97 1,5 1,03 1,03 1,02 88,3 1,07 42,9

1998 1,03 1,07 0,98 1,4 1,06 1,04 1,21 86,9 1,09 42,7

1999 1,05 0,88 0,92 1,1 1,09 1,06 1,29 86,0 1,12 42,5

2000 32 838 388 1504 1,2 36 197 30 946 5 251 85,5 14 869 41,1

index 1,06 0,93 0,98 1,10 1,07 1,35 1,09

Údaje za domácnosti důchodců s minimálními příjmy jsou uvedeny pouze za roky 1996 - 1998, od roku 1999 nejsou tato data samostatně sledována s ohledem na malý rozsah souboru. Většinu celkových čistých příjmů tvoří samozřejmě starobní důchody (přibližně 90%). Naturální příjmy jsou výrazně nižší, než je tomu u ostatních domácností s minimálními příjmy, je to dáno mimo jiné tím, že tyto příjmy jsou obvykle vytvářeny v souvislosti se zaměstnáním, krom toho úroveň aktivit s věkem klesá. T a b u l k a 4.13 Celkové hrubé a čisté příjmy (domácnosti důchodců), reálné rok hrubé peněžní příjmy celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy CPP/CCP (%) sociální příjmy SP/CCP (%)

1996 41 102 43 424 40 841 2 583 94,1 38 896 89,6

index 1,00 1,00 1,00 1,00

1997 41 957 43 636 41 664 1 971 95,5 39 700 91,0

1,00

index 1,02 1,00 1,02 0,76 1,01

1998 43 251 45 446 42 960 2 485 94,5 41 071 90,4

index 1,05 1,05 1,05 0,96 1,06

CPP – čisté peněžní příjmy, CCP – celkové čisté příjmy, SP – sociální příjmy

Sociální příjmy Sociální příjmy tvoří celou jednu třetinu celkových příjmů rodin s minimálními příjmy. Největší část sociálních příjmů zahrnují přídavky na děti, které tvoří přibližně jednu čtvrtinu všech sociálních příjmů, dále je to sociální příplatek a rodičovský příspěvek. Podíl přídavků na děti však od roku 1996 mírně klesá, naopak vzrůstá podíl ostatních dávek státní sociální podpory. Přelomový je rok 1998, kdy většina příjmů zůstává oproti roku 1997 zhruba stejná nebo se dokonce i mírně snižuje, jedinou zvyšující se položkou byly důchody a ostatní dávky státní sociální podpory. Nicméně, výkyv v reálném objemu sociálních příjmů v roce 1998 nebyl tak výrazný jako u domácností zaměstnanců. I když poklesly reálně přídavky na děti a rodičovský příspěvek, jiné dávky narostly (dávky sociální péče, „ostatní dávky“ SSP, důchody, nemocenské a celkově byl tak objem sociálních dávek v celém období stabilizovaný.

36

T a b u l k a 4.14 Sociální příjmy domácností minimálními příjmy, reálné rok sociální příjmy celkem důchody nemocenské1 přídavky na děti - výchovné rodičovský příspěvek ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče 1

1996 index podíl v % 1,00 100,0 1,00 5,9 1,00 5,5 1,00 28,1 1,00 22,7 1,00 6,6 1,00 22,5 1,00 3,1 1,00 5,6

1997 index 1,00 0,86 1,25 1,00 0,98 1,13 1,04 0,92 0,79

1998 index 1,00 1,52 1,13 0,86 0,82 1,37 1,00 1,03 1,25

1999 index 1,04 1,60 1,05 0,96 0,76 1,80 1,01 1,17 1,32

2000 index podíl v % 1,02 100,0 0,95 8,5 1,30 6,1 1,12 26,6 0,90 16,5 1,30 11,5 0,98 21,6 0,81 2,5 1,19 6,6

„nemocenské“ zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

T a b u l k a 4.15 Sociální příjmy (úplné čisté rodiny), reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče 1

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 4,9 1,00 7,3 1,00 29,5 1,00 28,7 1,00 4,9 1,00 20,4 1,00 2,1 1,00 2,2

1997 index 0,99 0,91 1,18 0,99 0,95 1,18 1,00 1,11 0,67

1998 index 0,95 1,60 1,11 0,87 0,76 1,48 0,95 1,43 1,02

1999 index 1,00 1,92 0,84 0,95 0,76 1,97 0,94 1,88 0,86

2000 index podíl (%) 0,99 100,0 1,51 7,6 1,17 8,6 0,95 28,2 0,80 23,1 1,74 8,7 0,93 19,2 1,23 2,6 0,95 2,1

„nemocenské“ zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Sociální příjmy úplných čistých rodin v podstatě kopírují vývojové trendy sociálních příjmů rodin s dětmi celkem. Sociální příjmy neúplných čistých rodin jsou výrazně vyšší, než je tomu u úplných rodin a také ve sledovaném období výrazněji narostly. Na datech jsou u těchto rodin vidět výchylky způsobené nižší četností, a proto je nutné na ně pohlížet s určitou rezervou. Ve struktuře sociálních příjmů těchto domácnost hrají výraznější roli především (vedle přídavků na děti, sociálního příplatku a ostatních dávek státní sociální podpory) ostatní dávky sociální péče, které zahrnují mj. zejména dávky vyplácené z titulu sociální potřebnosti. Pro sociální příjmy neúplných čistých rodin platí, že mají vyšší podíl sociálního příplatku a ostatních dávek státní sociální podpory. Výrazně se u těchto domácností snížil rodičovský příspěvek a podpora v nezaměstnanosti. T a b u l k a 4.16 Sociální příjmy (neúplné čisté rodiny), reálné rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče 1

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 5,7 1,00 3,3 1,00 26,9 1,00 15,3 1,00 9,0 1,00 25,6 1,00 4,3 1,00 9,8

1997 index 1,07 1,00 1,43 1,05 1,03 1,17 1,16 0,69 0,98

1998 index 1,09 1,81 1,19 0,85 0,97 1,34 1,09 0,80 1,43

1999 index 1,12 1,35 1,14 0,97 0,79 1,71 1,12 0,63 1,55

2000 index podíl (%) 1,09 100,0 1,64 8,6 0,91 2,8 1,01 24,7 0,56 7,8 1,91 15,5 1,09 25,4 0,53 2,1 1,47 13,2

„nemocenské“ zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

37

U domácností důchodců s minimálními příjmy tvoří důchody více než 99 % celkových sociálních příjmů, jejich reálná výše se ve sledovaném období zvýšila, podobně jako u průměrných domácností důchodců. Podíl ostatních dávek je nevýznamný. T a b u l k a 4.17 Sociální příjmy domácností důchodců s min.příjmy, reálné rok sociální příjmy důchody ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek dávky sociální potřebnosti ostatní dávky sociální péče

1996 index podíl (%) 1,00 100,0 1,00 99,2 1,00 0,4 1,00 0,0 1,00 0,2 1,00 0,2

1997 index podíl (%) 1,02 100,0 1,02 99,5 1,30 0,5 0,07 0,0 0,36 0,0 0,09 0,0

1998 index podíl (%) 1,06 100,0 1,05 99,0 2,08 0,7 0,00 0,0 0,64 0,1 0,81 0,2

Příjmy podle spotřebních jednotek Příjmy domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi jsou vytvořeny obdobně jako je tomu u průměrných domácností. Porovnání ukázalo (viz tabulka 26 v příloze 4), že příjmy na spotřební jednotku jsou v tomto případě vyšší (koeficientem 1,44), než je příjem na osobu, což je samozřejmě vlivem vyššího počtu dětí v těchto domácnostech, jenž je při přepočtu na spotřební jednotku částečně eliminován. 4.4 Porovnání výše příjmů domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi a průměrných domácností Účelem tohoto srovnání je posoudit relativní příjmovou pozici domácností s dětmi a s minimálními příjmy s průměrnou domácností („průměrný standard“). Pozice takového průměrného standardu bývá využívána jako jedno z hledisek posuzování chudoby. T a b u l k a 4.18 Porovnání výše čistých příjmů, reálné rok

1996 1997 1998 minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi celkové čisté příjmy 31 835 67 190 0,47 33 177 67 953 0,49 33 826 67 022 0,50 čisté peněžní příjmy 28 562 63 601 0,45 29 695 64 558 0,46 29 875 63 386 0,47 naturální příjmy 3 273 3 589 0,91 3 482 3 395 1,03 3 951 3 636 1,09 rok 1999 2000 minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi celkové čisté příjmy 34 317 69 554 0,49 34 442 68 764 0,50 čisté peněžní příjmy 30 330 65 866 0,46 30 502 65 474 0,47 naturální příjmy 3 987 3 688 1,08 3 940 3 289 1,20 index Pi= příjmy dom. s minim. příjmy / příjmy prům. dom.

Srovnání celkových čistých příjmů domácností s minimálními příjmy a průměrných domácností ukazuje, že celkový čistý příjem na člena domácnosti je u prvně zmiňovaných domácností stabilně poloviční. Lze ukázat, že se tyto domácnosti pohybují v průměru v polovině průměrného příjmu (část z nich je tedy pod tímto standardem).

38

T a b u l k a 4.19 Porovnání výše čistých příjmů, reálné (průměr na domácnost) rok celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy rok celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy

1996 1997 1998 minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi 118 108 167 303 0,71 127 068 169 204 0,75 123 465 167 555 0,74 105 965 158 366 0,67 113 732 160 749 0,71 109 044 158 466 0,69 12 143 8 937 1,36 13 336 8 455 1,58 14 422 9 089 1,59 1999 2000 minim.p. prům.dom. index Pi minim.p. prům.dom. index Pi 126 288 173 191 0,73 128 469 171 222 0,75 111 616 164 007 0,68 113 772 163 031 0,70 14 671 9 184 1,60 14 696 8 190 1,79

index Pi= příjmy dom. s minim. příjmy / příjmy prům. dom

Jestliže porovnáme tyto příjmy podle průměru na domácnost a rok, pak dospějeme k tomu, že čisté příjmy domácností s minimálními příjmy tvoří více než 70 % příjmů průměrných domácností. Je to dáno především tím, že domácnosti s minimálními příjmy mají větší počet členů na domácnost, průměrně o 1,2 osoby. Srovnání celkových čistých příjmů domácností s minimálními příjmy s průměrem všech domácností podle příjmu na spotřební jednotku ukazuje, že se domácnosti s minimálními příjmy pohybují asi o 5 % nad průměrným příjmem na spotřební jednotku, tedy jejich příjmová pozice proti průměru je lepší, než je tomu podle příjmu na osobu. Mezi lety 1996-2000 se tato pozice mírně zlepšila. T a b u l k a 4.20 Porovnání výše celkových čistých a sociálních příjmů průměrných domácností a domácností s minimálními příjmy (spotřební jednotky) rok

1996 1997 prům. dom. min. dom. index prům. dom. min. dom. celkové čisté příjmy 87 337 46 159 0,53 88 758 48 577 sociální příjmy 19 310 15 939 0,83 19 360 16 105 rok 1999 index 2000 celkové čisté příjmy 89 030 49 417 0,56 88 018 49 596 sociální příjmy 19 788 16 606 0,84 20 258 16 214

1998 index prům. dom. min. dom. index 0,55 88 399 48 469 0,55 0,83 18 961 15 911 0,84 index 0,56 0,80

index = příjmy dom. s minim. příjmy / příjmy prům. dom.

Tabulka 4.21 obsahuje srovnání čistých příjmů domácností s minimálními příjmy a domácností zaměstnanců. Rozdíly nejsou tak znatelné jako v předcházejícím porovnání, protože počet členů na domácnost u domácností s minimálními příjmy je jen o 0,14 osob víc než u domácností zaměstnanců. Zde příjmy domácností s minimálními příjmy dosahují necelých 60 % čistých příjmů průměrných domácností. Nárůst tohoto podílu u celkových čistých příjmů (a čistých peněžních příjmů) lze zaznamenat v roce 1997, v dalších letech se udržuje na přibližně stejné úrovni, naopak podíl naturálních příjmů vzrostl nejvíce v roce 1998, následující vývoj znamenal pokles až o 12% v roce 2000.

39

T a b u l k a 4.21 Porovnání výše čistých příjmů, reálné (průměr na domácnost) rok celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy rok celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy

minim.p. 118 108 105 965 12 143 1999 minim.p. 126 288 111 616 14 671

1996 1997 1998 zaměstn. index Pi minim.p. zaměstn. index Pi minim.p. zaměstn. index Pi 215 798 0,55 127 068 214 914 0,59 123 465 214 413 0,58 203 998 0,52 113 732 203 314 0,56 109 044 202 560 0,54 11 801 1,03 13 336 11 601 1,15 14 422 11 854 1,22 2000 zaměstn. index Pi minim.p. zaměstn. index Pi 222 266 0,57 128 469 221 383 0,58 209 637 0,53 113 772 207 974 0,55 12 629 1,16 14 696 13 409 1,10

index Pi= příjmy dom. s minim. příjmy / příjmy prům. dom

Relace sociálních příjmů domácností s minimálními příjmy k průměrným domácnostem ve sledovaném období reálně poklesla. Zajímavé je porovnání sociálních příjmů, které ukazuje, že struktura jejich příjmů je zcela specifická, velkou roli u domácností s minimálními příjmy hraje (kromě přídavků na děti) rodičovský příspěvek a také sociální příplatek. T a b u l k a 4.22 Porovnání výše sociálních příjmů, reálné rok

1996 1997 1998 minim.p. prům.dom. index Ps minim.p. prům.dom. index Ps minim.p. prům.dom. index Ps sociální příjmy 11 069 14 969 0,74 11 024 15 008 0,73 11 049 14 698 0,75 důchody 658 10 763 0,06 559 11 077 0,05 1 001 11 220 0,09 přídavky na děti 3 111 1 282 2,43 3 079 1 208 2,55 2 674 992 2,7 rodičovský příspěvek 2 508 666 3,77 2 444 704 3,47 2 067 686 3,01 sociální příplatek 2 488 381 6,53 2 567 309 8,31 2 487 256 9,71 rok 1999 2000 minim.p. prům.dom. index Ps minim.p. prům.dom. index Ps sociální příjmy 11 532 15 460 0,75 11 260 15 827 0,71 důchody 1 051 11 540 0,09 954 11 430 0,08 přídavky na děti 2 972 1 087 2,73 2 997 1 107 2,71 rodičovský příspěvek 1 906 738 2,58 1 863 715 2,61 sociální příplatek 2 521 308 8,19 2 431 305 7,97 index Ps = soc. příjmy dom. s minim. příjmy / soc. příjmy prům. dom.

T a b u l k a 4.23 Porovnání výše sociálních příjmů, reálné (průměr na domácnost) rok sociální příjmy důchody přídavky na děti rodičovský příspěvek sociální příplatek rok sociální příjmy důchody přídavky na děti rodičovský říspěvek sociální příplatek

minim. 41 066 2 441 11 542

1996 prům. index Ps 37 273 1,10 26 800 0,09 3 192 3,62

minim. 42 222 2 141 11 793

1997 prům. index Ps 37 370 1,13 27 582 0,08 3 008 3,92

minim. 40 329 3 654 9 760

1998 prům. index Ps 36 745 1,10 28 050 0,13 2 480 3,94

9 305

1 658

5,61

9 361

1 753

5,34

7 545

1715

4,40

9 230 1999 minim. 42 438 3 868 10 937 7 014 9 277

949

9,73

9 832 2000 minim. 42 000 3 558 11 179 6 949 9 068

769

12,78

9 078

640

14,18

prům. index Ps 38 495 1,10 28 735 0,13 2 707 4,04 1 838 3,82 767 12,10

40

prům. index Ps 39 409 1,07 28 461 0,13 2 756 4,06 1 780 3,90 759 11,94

T a b u l k a 4.24 Porovnání výše sociálních příjmů, reálné (průměr na domácnost) rok

1996 minim. zaměstn. index Ps sociální příjmy 41 066 23 404 1,75 důchody 2 441 2 858 0,85 přídavky na děti 11 542 7 344 1,57 rodičovský příspěvek 9 305 3 751 2,48 sociální příplatek 9 230 2 034 4,54 rok 1999 minim. zaměstn. index Ps sociální příjmy 42 438 22 900 1,85 důchody 3 868 4 111 0,94 přídavky na děti 10 937 6 166 1,77 rodičovský příspěvek 7 014 4 064 1,73 sociální příplatek 9 277 1 560 5,95

1997 1998 minim. zaměstn. index Ps minim. zaměstn. index Ps 42 222 22 844 1,85 40 329 20 095 2,01 2 141 3 319 0,65 3 654 3 583 1,02 11 793 6 803 1,73 9 760 5 639 1,73 9 361 4 017 2,33 7 545 3 794 1,99 9 832 1 582 6,22 9 078 1 267 7,17 2000 minim. zaměstn. index Ps 42 000 24 427 1,72 3 558 3 735 0,95 11 179 6 318 1,77 6 949 3 976 1,75 9 068 1 538 5,89

Celková výše sociálních příjmů domácností s minimálními příjmy ve sledovaném období relativně poklesla. Porovnání sociálních příjmů ukazuje, že struktura jejich příjmů je zcela specifická, velkou roli u domácností s minimálními příjmy hraje (kromě přídavků na děti) rodičovský příspěvek a také sociální příplatek. 4. 5 Vydání V části týkající se peněžních vydání jsou uvedena jednotlivá hrubá peněžní vydání obdobně tak, jak jsou rozčleněna v SRÚ, některé odlišnosti (uvedené v poznámkách pod tabulkami v příloze ke kapitole 4) jsou dány změnou zatřídění položek v roce 1999 a 2000. Sledujeme zde nominální výdaje na jednotlivé položky a vyjadřujeme jejich podíl na celkových výdajích příslušného typu domácnosti. Jak bylo vysvětleno v kapitole 1, není obsah položek v letech 1996-1998 a vedle toho z let 1999-2000 identický. Srovnání proto vypovídá jen o hrubé tendenci vývoje struktury výdajů. Hrubá peněžní vydání průměrných domácností Nejvýznamnějšími položkami ve struktuře vydání průměrných rodin jsou výdaje na bydlení a na potraviny, dále pak jsou to výdaje na dopravu, kulturu, rekreaci a sport. Vývoj nákladů na bydlení si zasluhuje s ohledem na jejich důležitost a vzrůstající tendenci větší pozornost v detailu. Hlavní podíl v této struktuře mají výdaje na elektřinu a topení. Největší nárůst ovšem zaznamenalo nájemné spolu s komunálními službami. T a b u l k a 4.25 Hrubá peněžní vydání na nájem, komunální služby, elektřinu, topení a paliva (reálné) rok hrubá peněžní vydání nájemné a komunální služby elektřina, ústřední topení, paliva nájemné/hrubá peněžní vydání (%) elektřina/hrubá peněžní vydání (%)

1996 1,00 1,00 1,00 3,4 6,0

1997 1,03 1,12 1,10 3,7 6,4

1998 1,00 1,26 1,26 4,2 7,5

1999 1,02 1,38 1,35 4,6 8,0

2000 1,00 1,40 1,38 4,7 8,3

Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi jsou zhruba poloviční oproti domácnostem zaměstnanců. Převážnou část hrubých peněžních vydání domácností s minimálními příjmy zahrnují výdaje na potraviny a na bydlení, které

41

tvoří přibližně jednu třetinu resp. jednu pětinu celkových vydání, výrazně více než u průměrných domácností. Nejvyšší částí nákladů na bydlení jsou náklady na elektřinu topení a paliva, jež narostly více než u průměrných domácností a tvoří téměř 60 % všech výdajů na bydlení. Zatímco nárůst podílu nájemného na celkových hrubých peněžních vydání je celkem mírný, vývoj podílu výdajů na elektřinu, topení a paliva je jednoznačně vyšší, což je dáno především zvýšením cen dodávek elektrické energie. T a b u l k a 4.26 Hrubá peněžní vydání na nájem, komunální služby, elektřinu, topení a paliva (reálné) rok hrubá peněžní vydání nájemné a komunální služby elektřina, ústřední topení, paliva nájemné/hrubá peněžní vydání (%) elektřina/hrubá peněžní vydání (%)

1996 1,00 1,00 1,00 6,2 8,9

42

1997 1,05 0,99 1,07 5,9 9,0

1998 1,05 1,05 1,28 6,2 10,9

1999 1,01 1,10 1,40 6,8 12,4

2000 1,03 1,14 1,41 6,9 12,2

5. Celkové zhodnocení 5.1 Domácnosti a jejich celkové příjmy „Potřeba” redistribuce je určena zejména úrovní jiných příjmů domácností (z nich hlavní jsou pracovní příjmy) a vedle toho i změnami ve struktuře domácností (počet dětí, aktivních a neaktivních členů). Indikátorem „potřeb redistribuce” jsou pro nás z toho důvodu především změny reálné výše pracovních (případně „tržních”) příjmů domácností, zejména pak u domácností s nízkými příjmy. Vedle toho si všímáme vývoje skladby těchto domácností (jde o počty ekonomicky aktivních a neaktivních členů). Čisté peněžní příjmy domácností celkem na jednoho člena se reálně zvýšily o 3%, celkové čisté příjmy domácností s dětmi a s minimálními příjmy však reálně narostly více (asi o 7%). Narostly u nich na rozdíl od průměrných domácností výrazně i naturální příjmy (reálný růst naturálních příjmů je možné sledovat také u domácností zaměstnanců s dětmi). Čisté peněžní příjmy domácností zaměstnanců narostly asi o 2 % (přičemž v roce 2000 došlo oproti roku 1999 k poklesu). I když docházelo v tomto období na jedné straně k růstu reálných mezd, další vlivy jako nezaměstnanost i růst počtu ekonomicky neaktivních snižovaly celkový objem pracovních příjmů domácnostem. Reálný růst celkového objemu čistých peněžních příjmů pro domácnosti nebyl vyvolán ani tak růstem pracovních (tržních) příjmů zaměstnanců, jako spíš růstem sociálních příjmů (u domácností celkem například sociální příjmy narostly o 6%, u domácností zaměstnanců o 5%). Naopak u domácností s minimálními příjmy narostly pracovní příjmy reálně až o 6 % a sociální příjmy jen o 2%. Vývoj v oblasti naturálních příjmů u rodin s dětmi může mj. signalizovat zvýšenou potřebu doplnění příjmů domácností v důsledku růstu životních nákladů (bydlení). Diferenciace tržních příjmů se přitom v daném období jen mírně zvyšovala, jak ukazuje decilový poměr (D9/D1) a jak je vidět z decilového rozložení těchto příjmů v domácnostech zaměstnanců, reálné hrubé i čisté tržní příjmy poklesly v prvním decilu domácností zaměstnanců, druhý až čtvrtý decil v podstatě držely v daném období stabilní reálný tržní příjem, vyšší decilové skupiny pak získaly více, konkrétně získal pátý až osmý decil příjmového rozložení. Decilový poměr (D9/D1) u čistých peněžních příjmů se mezi lety 1996 -2000 mírně snížil, což bylo mimo jiné vlivem nivelizujícího vlivu sociálních transferů na příjmy. Mezi lety 1996 až 2000 zůstala zachována odlišná skladba domácností podle jejich příjmového rozložení. Domácnosti zaměstnanců v prvním (a do jisté míry ve druhém) decilu jsou charakterizovány vyšším počtem dětí (mají jich více než dvojnásobek oproti ostatním domácnostem). Počet ekonomicky aktivních členů je v domácnostech zaměstnanců s nízkými příjmy vyšší než v domácnostech v třetím až sedmém decilu. Jde v případě nejnižších příjmových decilů zejména o mladé domácnosti s dětmi a s nízkými příjmy. Počet dětí klesá přitom postupně v jednotlivých decilech příjmového rozložení, počet ekonomicky aktivních členů domácností je spíše stabilní či mírně roste. Totéž platí pro domácnosti celkem. Domácnosti v třetím až sedmém decilu se přitom vyznačují vyšším počtem neaktivních důchodců než ostatní domácnosti, zatímco pro domácnosti v osmém až desátém decilu je charakteristický vyšší počet ekonomicky aktivních a nízký počet nepracujících důchodců. Některé rozdíly, které tento vzorec skladby domácností charakterizují, jako je kumulace domácností s dětmi ve skupinách s nízkými příjmy a domácností s vysokým počtem ekonomicky aktivních členů ve skupinách s vysokými příjmy, se v letech 1996-2000 zvýraznily. Narostl například průměrný počet dětí v domácnostech v prvním, ale i v druhém decilu: domácnosti s dětmi poněkud „zchudly”. Také mírně narostl počet ostatních členů (neaktivní členové, např. členové pobírající rodičovský příspěvek) a nepracujících důchodců (patrně vlivem růstu počtů předčasných důchodů) ve středu příjmového rozložení. Tyto okolnosti zřejmě ovlivnily určitý nárůst požadavků na sociálních transfery adresované dětem

43

v prvních dvou decilech příjmového rozložení a také zesílily potřebu důchodových transferů pro domácnosti ve středu příjmového rozložení. Charakterizovaný vývoj znamená, že potřeba sociálních transferů v nízkém příjmovém pásmu objektivně narostla. Vyplynula totiž z výpadku pracovních příjmů domácností v důsledku růstu nezaměstnanosti, růstu počtu důchodců (předčasných důchodců) a také v důsledku růstu mzdových diferencí. Mzdy narostly za dané období reálně asi o 9%. Vývoj reálných „tržních” příjmů domácností tomu ale neodpovídal - patrně v důsledku snížení počtů zaměstnaných členů domácností. Důležitou okolností, jež zatížila v sledovaném období rozpočty domácností, byl růst cen energií a nájemného, jenž zrychlil v letech 1998 až 2000, a výrazně předstihl celkový růst životních nákladů [srovnej ČSÚ 2000]. Podíl výdajů na bydlení byl vyšší na konci devadesátých let u domácností s dětmi a s minimálními příjmy než u průměrných domácností (skoro 20 % hrubých peněžních vydání) a v domácnostech důchodců (skoro 24 % hrubých peněžních vydání). Údaje o příjmech domácností nemusí proto zachycovat zcela adekvátně změnu materiální situace domácností. Při uvolnění regulovaných cen byly přechodně uplatněny nové sociální dávky kompenzující růst zmíněných výdajů - příspěvek na nájemné a příspěvek na energie, ty byly však postupně snižovány a eliminovány. Pro domácnosti, jejichž příjem nepřekračuje životní minimum, nebývaly obvykle uplatněny, neboť se (pokud byly poskytovány) započítávaly do výše životního minima. U domácností s dětmi a s minimálními příjmy se pak v daném období zvýšily naturální příjmy - reálně asi o 20%. Mohla to být mimo jiné reakce na nepříznivý dopad jejich spotřebních možností (u průměrných domácností naopak naturální příjmy spíše reálně poklesly). Je rozdíl mezi reálnými změnami příjmové situace domácností a změnami jejich struktury na jedné straně a „nároky” na sociální dávky, jak je vymezuje legislativa sociálního zabezpečení na straně druhé. „Nároky” na dávky jsou totiž vedle změn ve složení domácností a distribuci jiných příjmů ovlivněny též vývojem „přísnosti” podmínek (zvláště legislativním vymezením poskytování dávek - jde o například o reálnou výši životního minima, podmínky nároků na předčasný starobní důchod atd.) a současně jde o reálné možnosti využití dávek, resp. o jejich dostupnost. Nevyužívání dávek je podle některých zjištění patrně významné u příjmově testovaných dávek: například MPSV ČR [1999, příloha k přehledové zprávě MPSV, tab. 22] uvádí v roce 1999 asi 72 % domácností s dětmi a s minimálními příjmy (tj. do 1,4 ŽM) ve výběrovém souboru statistiky rodinných účtů, které pobírají sociální příplatek. Teoreticky by jej měly ovšem pobírat všechny tyto domácnosti. Toto se vcelku shoduje i s jinými odhady [srovnej Sirovátka 2000]. K faktorům, které způsobují nevyužívání dávek, [srovnej zvláště Mareš 2001]. V celém období se životní minimum „opticky“ reálně zvýšilo o 5 až 13 % v závislosti na typu domácnosti (tj. při prostém přepočtu podle indexu spotřebitelských cen), pokud ale zohledníme růst cen nákladů na bydlení ve složce životního minima určené na bydlení, pak reálně pokleslo ŽM asi o 7%. Zejména pro nárok na dávky na děti hraje roli pomalejší vývoj reálné výše složky životního minima na dítě (reálně jeho výše v daném období poklesla), jež samozřejmě zaostala v relaci k růstu průměrných mezd (jeho indexace byla prováděna především s prioritním důrazem na složku společných nákladů domácnosti). Protože nejen dávky sociální péče, ale i ostatní dávky, jako jsou dávky státní sociální podpory, jsou vztaženy k životnímu minimu, projevuje se pak dlouhodobě tendence ke snížení rozsahu nároku na více typů sociálních dávek. Například je vidět ve statistice rodinných účtů i nižší počet domácností, jež jsou příjemci příjmově testovaných dávek. A tak zatímco mezi lety 1996-2000 podle statistiky rodinných účtů objem specifických dávek poskytovaných domácnostem se zvýšil (důchodové dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky nemocenské), poklesl objem přídavků na děti a sociálního příplatku.

44

Růst nezaměstnanosti (zejména dlouhodobé nezaměstnanosti) a počtu předčasných důchodů, diferenciace pracovních příjmů, pokles či stagnace objemu reálných pracovních příjmů u domácností zaměstnanců v nízkém pásmu příjmů, změny v životních nákladech zvláště pro domácnosti s nejnižšími příjmy zvyšovaly patrně požadavky domácností na dávky („potřeby” dávek) z pohledu domácností. Růst rozsahu nároků na dávky byl však o něco pomalejší. 5.2 Reálná výše sociálních dávek Reálná výše dávek na člena domácnosti a také reálná výše dávek na jednoho člena domácností, jež je poživatelem příslušných dávek, jsou indikací „štědrosti” sociálních dávek. Reálný růst či pokles objemu sociálních dávek může být totiž způsoben změnou počtu příjemců stejně jako změnou výše dávek. Vedle toho je důležitou indikací i podíl sociálních dávek na celkových příjmech domácností. Reálná výše sociálních dávek na člena domácnosti v domácnostech celkem v letech 1996-2000 narostla o 6 procent. Rozdílný byl však vývoj v různých příjmových skupinách populace a podobně byl rozdílný i vývoj podle jednotlivých typů dávek. Sociální dávky celkem totiž reálně poklesly u prvého až čtvrtého decilu příjmového rozložení, zatímco narostly u pátého (u pátého decilu velmi výrazně) až desátého decilu. Růst celkového objemu sociálních dávek domácnostem byl - s ohledem na největší váhu důchodů v sociálních příjmech domácností (pro domácnosti celkem představují celkem přes 70 % sociálních dávek) - způsoben nárůstem objemu důchodů (o 6%). Ty reálně narostly u pátého až desátého decilu, zatímco u prvých dvou decilů poklesly, u třetího a čtvrtého decilu stagnovaly. Na rozdíl od důchodů, reálná výše nemocenské dávky (zahrnuje i dávku v mateřství) klesala až do roku 1999 (asi o 20%) - v celém pásmu příjmových skupin. Po zvýšení stropu výpočtového základu v září 1999 se však trend obrátil a v roce 2000 reálná výše nemocenských dávek domácnostem narostla skoro 50 % a reálně objem nemocenského převýšil svým objemem o 9 % úroveň roku 1996. Naproti tomu výrazně poklesl reálný objem dávek na dítě (přídavku na dítě a sociálního příplatku - asi o 15%) s jedinou výjimkou - jejich výše se udržela na úrovni roku 1996 v prvém decilu příjmového rozložení. Výrazný byl pokles dávek na dítě v třetím až desátém příjmovém decilu. V důsledku uvedeného vývoje v reálném objemu sociálních dávek se podíl sociálních dávek na celkových příjmech domácností celkově mírně zvýšil (z 23,5 % na 24,2 % čistých peněžních příjmů průměrných domácností), což se projevilo (s výjimkou šestého) zejména v pátém až desátém decilu příjmového rozložení, zatímco podíl sociálních dávek na celkových peněžních příjmech domácností v nízkém příjmovém pásmu poklesl. V současnosti je tento podíl nejvyšší v pátém, čtvrtém a třetím decilu (jde zejména o efekt důchodů a částečně nemocenských dávek). Vývoj sociálních dávek v domácnostech zaměstnanců byl podobný: reálná výše sociálních dávek celkem v daném období narostla v daném období o 10 % (nejvíce v roce 2000, po přechodném poklesu v roce 1998). Nárůst byl vyšší v prvém a desátém decilu příjmového rozložení. Výrazně narostl objem důchodů přijímaných v domácnostech zaměstnanců (asi o 27%) - o důvodech jsme se již zmiňovali. Reálná výše nemocenské domácnostem zaměstnanců narostla asi o 8%. Růst byl přitom výraznější v prvém až čtvrtém decilu příjmového rozložení (větší rozsah nemocnosti) a v osmém až desátém decilu (vliv zvýšení stropu nemocenské). V pátém až sedmém decilu reálná výše nemocenské poklesla. Lze to interpretovat mimo jiné jako důsledek tlaků na pracovní docházku. Dávky na dítě se v jejich reálné výši udržely jen v prvém decilu příjmového rozložení, ve čtvrtém a vyšších decilech výrazně klesaly.

45

Sledujeme-li ovšem dávky vyplacené na jedno dítě, pak jejich reálná výše poklesla v celém příjmovém pásmu včetně prvého decilu. To znamená, že nárůst reálného objemu dávek vyplácených do prvého decilu příjmového rozložení vyplývá z vyšší koncentrace domácností s dětmi v tomto decilu (a tedy z posunu ve struktuře nízkopříjmových domácností - do nich se dostalo o něco více dětí, než jich tam bylo dříve). V pátém a vyšších decilech příjmového rozložení je ovšem pokles objemu dávek na dítě velmi markantní. Podíl sociálních příjmů na celkových čistých peněžních příjmech domácností tak u domácností celkem i u domácností zaměstnanců v důsledku vlivu důchodů mírně narostl, když se zvýšila obecně právě váha důchodů a klesla váha dávek na dítě. Celkově narostla role sociálních příjmů na celkových příjmech domácností v prvém decilu, stabilní byla v druhém až čtvrtém decilu a klesala v ostatních (vyšších) decilech s výjimkou desátého decilu. V domácnostech zaměstnanců mají čtyři zde analyzované skupiny dávek - důchody, nemocenské, dávky na děti a kategorie „ostatní dávky“ dost vyrovnanou roli. V období let 1996-2000 narostla váha důchodů a kategorie „ostatních“ dávek (zvláště vlivem růstu hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, příspěvku na bydlení a dalších dávek ), udržela se role nemocenské dávky a poklesla váha dávek na dítě. Přitom jsou váhy jednotlivých dávek velmi diferencované podle příjmových skupin: v prvém decilu příjmového rozložení domácností zaměstnanců víc než 80 procent dávek představují dávky na dítě a ostatní dávky, v pátém decilu „dominují“ dávky důchodové (31%) a nemocenské (31% ), v desátém decilu naopak přes 70% představují důchodové dávky. Celkově se reálně přínos sociálních dávek pro čisté domácnosti zaměstnanců s dětmi udržel, poklesl však pro domácnosti se 2 a více dětmi a pro neúplné domácnosti k úrovni roku 1996. Zvláštní pozornost zaslouží domácnosti s dětmi a s minimálními příjmy. Sociální dávky u domácností s minimálními příjmy vzrostly v daném období reálně o 2%. Reálně u nich narostly do roku 1999 zejména příjmy z důchodů (dopad rostoucího počtu předčasných důchodů), ale pak se snížily na původní úroveň, narostly naopak příjmy z dávek nemocenské, dávek na dítě a „ostatních dávek státní sociální podpory“ (hlavně důsledek zvýšení limitu příjmu pro nárok na příspěvek na bydlení v polovině roku 1998). Nezvýšil se reálně objem přijatých dávek v nezaměstnanosti - patrně v důsledku růstu podílu dlouhodobé nezaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti je poskytována jen 6 měsíců) a také v důsledku snížení výše podpory v nezaměstnanosti. Spíše proto narostl u těchto domácností podíl ostatních dávek (dávky sociální péče). Dávky na děti zpočátku reálně klesaly (v důsledku vlivu „balíčků“ v roce 1998), v roce 1999 se však vrátily na jejich reálnou hodnotu. Pro úplné čisté domácnosti s dětmi s minimálními příjmy jsou dávky státní sociální podpory hlavní ochranou před příjmovou nedostatečností (tvoří 80 % sociálních příjmů těchto domácností, zatímco podpora v nezaměstnanosti jen 3% a ostatní dávky sociální péče pouhá 2%). Významnější jsou dávky sociální péče u neúplných domácností s minimálními příjmy, kde činily asi 13 % sociálních příjmů v roce 2000, avšak stále jsou též u této kategorie domácností dávky státní sociální podpory jednoznačně rozhodujícím nástrojem eliminace příjmové nedostatečnosti. Přínos sociálních dávek k celkovým příjmům těchto domácností ve sledovaném období poklesl, udržel se však na původní úrovni u domácností se třemi a více dětmi a u neúplných domácností. Dost podobný byl v letech 1996-2000 vývoj sociálních příjmů u průměrných domácností (sociální příjmy reálně narostly o 6 %). Na tomto růstu se nejvíc podílel vliv růstu nemocenské dávky v roce 2000 (zvýšení stropů pro výpočet dávky od r. 1999), vliv podpory v nezaměstnanosti (kombinovaný vliv růstu nezaměstnanosti do roku 1999 a zvýšení stropu dávky v nezaměstnanosti od roku 1999) a ostatních dávek státní sociální podpory (vliv zvýšení příspěvku na bydlení v polovině roku 1998). Naopak klesala u průměrných domácností výše dávek na dítě.

46

5.3 Cílenost sociálních dávek Význačným rysem cílenosti sociálních dávek je od roku 1996 kritérium příjmů domácnosti (ve srovnání se životním minimem). To znamená současně i přímou závislost vývoje na vývoji pracovních příjmů domácností. Z hlediska cílenosti sociálních dávek je proto zajímavé sledovat vedle domácností celkem specifické trendy u domácností zaměstnanců (kde jsou hlavním zdrojem příjmů domácnosti pracovní příjmy). Zajímavá je též cílenost dávek na domácnosti s dětmi a minimálními příjmy. Je třeba konstatovat, že cílenost nemocenských dávek je vcelku neutrální, zatímco důchody v celkové tendenci jsou cíleny spíše ke středním, případně i vyšším příjmovým skupinám (jen kolem 30 % objemu důchodů je v domácnostech zaměstnanců vypláceno do prvé poloviny příjmového rozložení) a naopak dávky určené dětem jsou cíleny do nízkých příjmových skupin (přes 80 % do prvé poloviny příjmového rozložení, u zaměstnanců přes 90%). V letech 1996-2000 byl v souhrnu zachován dost podobný objem sociálních dávek domácnostem. Na jedné straně došlo sice ke vzniku dalších nároků a nových oprávnění (vyšší počet nezaměstnaných, vyšší počet předčasných důchodců, více příjemců dávek sociální péče), na druhé straně se snížil počet příjemců jiných dávek (zejména dávek na dítě). Jestliže klesá reálný objem příjmově testovaných dávek (jež jsou navázány na životní minimum), pak důležitou roli pro zachování ochrany před příjmovou nedostatečností by měla sehrát cílenost sociálních dávek. Reálná výše sociálních dávek celkem, a také jejich podíl na celkových příjmech u domácností s nejnižšími příjmy (například prvý decil) se snížily. Podobně se snížila také cílenost sociálních dávek jako celku: prvé čtyři decily příjmového rozložení relativně ztratily, zatímco ostatní decily získávaly, nejvíce pátý decil. Tento vývoj byl důsledkem rostoucí váhy důchodů, jejichž váha se zvýšila ve vyšších příjmových pásmech a zůstává nejvyšší i v pásmech středního příjmu, nemocenské dávky zůstávají rozloženy vcelku „neutrálně”. Naproti tomu narostla cílenost dávek na dítě vyplácených nízkým příjmovým skupinám. Do prvých dvou decilů příjmového rozložení je vypláceno v roce 2000 skoro dvě třetiny těchto dávek, zatímco v roce 1996 to byla „pouze´“ polovina objemu těchto dávek. Cílenost dávek státní sociální podpory v průběhu let 1996 - 2000 tedy narostla. Nejvíce je to patrné u sociálního příplatku, u přídavku na dítě (viz grafy v příloze) a také u ostatních dávek státní sociální podpory (viz analýza sociálních dávek u domácností s minimálními příjmy). Od roku 1998 se zvýšila i cílenost podpory v nezaměstnanosti (její výše byla totiž v tomto roce snížena). Postupně (zejména je to vidět v roce 1998, ale i v roce 1999) ztratily v procesech redistribuce sociálními dávkami střední příjmové decily: zvláště např. třetí až sedmý příjmový decil, zatímco první dva decily a horní tři příjmové decily mírně získaly, s ohledem na původní úroveň redistribuce v roce 1996. Je to hlavně důsledek skutečnosti, že klesají nároky středních příjmových skupin na dávky SSP (ve vyšších příjmových skupinách ani předtím nebyly vysoké), zatímco objem důchodů se zvyšoval spíš ve středních a vyšších příjmových pásmech (růstem počtu důchodců a změnami ve „výpočtové formuli“). V domácnostech zaměstnanců se zvýšila cílenost sociálních příjmů do prvého, čtvrtého, šestého a desátého decilu. Je to důsledek růstu cílenosti důchodů do těchto decilů, v případě prvého decilu též důsledek rostoucí cílenosti dávek na dítě. Podíl dávek na dítě zůstal stabilní v druhém a třetím decilu, zatímco jejich cílenost do vyšších decilů poklesla. Skutečně se tedy cílenost některých dávek (jde hlavně o dávky na dítě) zvyšuje. Tento efekt nespočívá však v přerozdělení dávek ve prospěch nižších příjmových skupin, ale spíše v omezování nároků středních a vyšších skupin příjmu. To je dáno vývojem příjmů z mezd v relaci k vývoji částky životního minima na osobní potřeby dítěte.

47

Podíl domácností, jež ve výběrovém souboru SRÚ jsou příjemci některého typu důchodů, se nezměnil (je kolem 38%). Snížil se však počet domácností, jež přijímají dávky na dítě ze 42 na 36%, u domácností zaměstnanců ze 60 na 50% (dvě třetiny domácností, jež tyto dávky přijímají, jsou přitom v prvých třech decilech příjmového rozložení). T a b u l k a 5.1 Vývoj podílu domácností, které jsou příjemcem příslušné sociální dávky (v %)

sociální příjmy důchody nemocenské podpora v nezaměstnanosti přídavky na děti sociální příplatek rodičovský příspěvek ostatní dávky SSP jiné sociální dávky

domácnosti celkem 1996 2000 90,4 84,7 38,7 37,9 42,4 37,5 2,4 6,2 42,4 36,1 21,5 10,8 8,4 10,2 16,9 15,8 4,2 4,3

zaměstnanci 1996 86,8 13,0 62,3 3,4 59,6 29,4 11,5 21,0 3,5

2000 82,5 13,9 54,6 8,8 49,9 13,4 13,6 18,9 3,5

Pak tedy pro průměrné domácnosti představují důchody a nemocenské dávky přes 80 % jejich sociálních příjmů, přídavky na děti asi 7%, ostatní dávky do 5 % sociálních příjmů. Pro domácnosti s minimálními příjmy jsou pak nejvýznamnějšími sociálními dávkami přídavky na děti (27%) a sociální příplatek (22%), rodičovský příspěvek (17%) a ostatní dávky státní sociální podpory (12%). Důchody a nemocenské reprezentují pro ně jen 14 procent jejich sociálních příjmů. Podíl všech dávek SSP na jejich sociálních příjmech však od roku 1996 o něco oslabil. Nejvíce cílené nejsou u domácností s nízkými příjmy ani tak dávky sociální péče, ale spíše sociální příplatek (má přímou vazbu na jiné příjmy domácností) pak rodičovský příspěvek (rodiny, které jej přijímají, se v důsledku absence jednoho pracovního příjmu v domácnosti dostávají v podstatě automaticky mezi skupiny s nízkými příjmy) a také přídavky na děti a kategorie „ostatní dávky” státní sociální podpory. Z uvedených dávek profituje zejména první a druhý decil příjmového rozložení. Graf 5 v příloze ke kapitole 3 dobře ukazuje, jak výjimečná je v ČR cílenost dávek určených dětem i v mezinárodním srovnání. Také příjmový modelový propočet pro úplné a neúplné domácnosti se dvěma dětmi ukazuje tento efekt cílenosti a současně pokles dávek rodinám s dětmi ve sledovaném období: pro prvý decil mzdového rozložení („běžné“) dávky ze systému státní sociální podpory činily v roce 1996 přes 16% čistého peněžního příjmu domácnosti úplné a 36% příjmu domácnosti neúplné. V pátém decilu to pak bylo jen už 6 % a 18% . V roce 2000 došlo k posunu (zúžením nároků): odpovídající hodnoty byly v prvém decilu sice ještě 14 % (úplné rodiny s dětmi) a 35 % (neúplné rodiny s dětmi), v pátém decilu ale pouze 2,5 a 16 % čistého peněžního příjmu domácnosti. Tedy cílenost dávek se zvyšuje při současném poklesu podílu těchto dávek na příjmech domácností. 5.4 Celkové dopady sociálních dávek Celkové dopady systému sociálních dávek na domácnosti jsou důsledkem: - vlivu změn ve strukturách domácností, - vývoje jejich pracovních a pracovní příjmy nahrazujících příjmů, - posunů v definicích „nároků” na dávky, - změn v reálné výši sociálních dávek, - změn v cílenosti dávek. 48

Postavení domácností s nízkými příjmy Stojí za povšimnutí, že v období let 1996-2000 byl růst reálných čistých příjmů (resp. jejich objemu) v podstatě podobný u průměrných domácností i u domácností s minimálními příjmy. A tak se relace reálných příjmů domácností s minimálními příjmy k průměrným domácnostem nezhoršila (spíše mírně zlepšila) ani se nezhoršil decilový poměr čistých peněžních příjmů (D9/D1). Za tímto celkovým výsledkem se skrývá několik trendů - nižších příjmových skupin se příliš nedotkl pokles výše sociálních dávek, zatímco pro střední a vyšší skupiny došlo k omezení nároků na dávky vztažené k dětem co do objemu a výše. Též došlo k růstu pracovních příjmů domácností s nízkými příjmy (alespoň u těch, jež zachycuje výběrový soubor rodinných účtů). V těchto domácnostech totiž (na rozdíl od ostatních domácností) poklesl počet důchodců. Protikladný byl přitom vývoj v oblasti dávek na dítě (výrazná redistributivní tendence směrem k nízkým příjmům). Relativně příznivou situaci domácností s nízkými příjmy a pozitivní dopad sociálních transferů na domácnosti s nízkými příjmy je však nutno brát s určitou výhradou ve dvou ohledech. Za prvé dochází ke zvyšování životních nákladů na bydlení. To dopadá více na domácnosti s minimálními příjmy než na domácnosti s průměrnými příjmy, takže jejich reálná materiální situace se tím zhoršuje. Za druhé je třeba připomenout, že pásmo domácností s minimálními příjmy zahrnuje domácnosti až do 1,4 životního minima, a tedy údaj statistiky rodinných účtů o jejich průměrném příjmu poněkud zakrývá tu skutečnost, že mnohé z těchto domácností jsou samozřejmě na nižší úrovni příjmu, než je průměr pro dané pásmo příjmů. Ostatně skutečnost, že bylo u nás v průběhu roku 2000 podle statistik MPSV ČR [MPSV 2001, Statistická] zaregistrováno bezmála půl milionu domácností jako poživatelé opakovaných dávek sociální péče z titulu nedostatečnosti jejich příjmu (je to odhadem asi 13 % počtu domácností) naznačuje, že ve skutečnosti bude značný počet domácností s příjmy na nižší úrovni, než je průměr pro pásmo do 1,4 ŽM vypočtený z dat SRÚ. Je však nutno vzít naproti tomu v úvahu okolnost, že se může naopak projevit v rozpočtech těchto domácností tzv. úspora z množství. Pokud použijeme pro přepočet jejich příjmů spotřební jednotku (odhad SJ pro tento typ domácností provedl ČSÚ), pak relace celkových čistých příjmů i sociálních příjmů na spotřební jednotku k obdobným příjmům příjmu na osobu je 1,44, zatímco pro průměrné domácnosti je tato relace 1,28. A tak relace průměrného příjmu domácností s minimálními příjmy k příjmu průměrné domácnosti v přepočtu na spotřební jednotku je 0,56. Krom toho mezinárodní srovnání vybraných položek čistých výdajů domácností ukazuje, že přes rozdílný poměr některých hlavních položek, jako jsou potraviny a bydlení (v T a b u l k a 5.2 Čisté výdaje v hrubé struktuře (ČR a průměr za EU) (v %)

potraviny bydlení mezisoučet oblečení,obuv zařízení domácnosti jiné položky celkem

ČR domácnosti celkem 24 17 41 6 6 47 100

EU domácnosti celkem 19 25 44 7 7 42 100

ČR domácnosti s min.příjmy 31 22 53 6 5 36 100

Pramen: Eurostat 2001, ČSÚ 2001 (potraviny zahrnují alkohol a tabák. výrobky)

49

EU první kvartil příjmů 25 29 54 6 6 34 100

ČR je vyšší podíl u prvé z nich, v zemích EU je naopak vyšší podíl u druhé z nich) jsou poměry zhruba dosti podobné a spotřební situace domácností s nízkými příjmy u nás se nezdá být zvláště horší. V ČR je sice odstup v podílu na součet položek na bydlení a potraviny mezi průměrnými domácnostmi a domácnostmi s nízkými příjmy o něco větší, nejde však až tak o zásadní diferenci. Eliminace potenciální chudoby I když funkce systému sociálních transferů jsou dost široké (srovnej např. Barr 1993, Atkinson 1995), účinek sociálních transferů bývá sledován zejména jako jejich dopad na eliminaci potenciální chudoby. V tom případě je pak zjišťován rozsah chudoby před transfery a rozsah chudoby po transferech. Porovnání údajů z Mikrocenzu 1996 a SRÚ 1996, jež jsme provedli na datech o příjmové nedostatečnosti měřené životním minimem před transfery, potvrzuje vcelku sdílený předpoklad analytiků, že pro takový typ analýzy nejsou rodinné účty příliš vhodné. Konkrétně v datech dochází ke zkreslením příjmového rozložení i rozsahu chudoby před transfery (podle Mikrocenzu například bylo před využitím sociálních dávek v roce 1996 celkem 29,2 % chudých osob podle hranice příjmu dané životním minimem, podle SRÚ pak 33,5%, u domácností ekonomicky aktivních je vidět ještě výraznější zkreslení: podle zjištění Mikrocenzu bylo v roce 1996 před sociálními transfery celkem 15,8 % osob pod úrovní životního minima, podle SRÚ však jen 5,2 %). Po transferech je pak podle Mikrocenzu jen 2,7 % chudých domácností celkem a 2,6 osob ekonomicky aktivních, podle dat SRÚ nenalézáme dokonce téměř žádné. Vedle vlivu kvótního výběru hraje patrně svou roli i proces „učení”: domácnosti sledující rodinné účty se patrně postupně orientují v nárocích na sociální dávky, vedle toho se učí i lépe hospodařit s finančními prostředky. Nicméně, provedli jsme srovnání dopadu sociálních transferů na posun v počtech „chudých” domácností v letech 1996 a 1999 (kdy nezaměstnanost byla v ČR na nejvyšší úrovni), abychom zachytili (s plným vědomím neúplnosti dat o domácnostech v nízkém příjmovém pásmu) trend vývoje v účinnosti sociálních dávek na eliminaci potenciální příjmové chudoby. Příjmovou nedostatečnost jsme v tomto případě měřili podle relace příjmů domácnosti k životnímu minimu - to z toho důvodu, že nároky na sociální dávky jsou tímto způsobem definovány. Z porovnání situace v roce 1996 a 1999 podle dat SRÚ je patrné, že přes značný nárůst nezaměstnanosti mezi těmito lety nevzrostl rozsah potenciální chudoby (to lze sledovat jak u domácností celkem, tak u domácností ekonomicky aktivních). Dokonce se zdá, že rozsah potenciální chudoby mírně poklesl jak u domácností celkem (z 33,5 na 31,6 % populace), tak u ekonomicky aktivní populace (z 5,6 na 5,2 % populace). I když toto zjištění není spolehlivým obrazem potenciální a reálné chudoby s ohledem na již zmíněné zkreslení výběrového souboru, můžeme uzavřít, že u domácností, jež byly zařazeny do výběrového souboru (složení je velmi podobné), byla potenciální příjmová nedostatečnost eliminována (a je v podstatě zcela zanedbatelná). S ohledem na to lze říci, že systém sociálních dávek vcelku účinně plnil - v případě domácností, kde byl dobře využíván, jako je tomu v případě souboru domácností Statistiky rodinných účtů - funkci ochrany před příjmovou nedostatečností (podle hranice chudoby vymezené životním minimem).

50

T a b u l k a 5.3 SRÚ - Domácnosti úhrnem - rozdělení podle vztahu čistých příjmů po transferech a ŽM v roce 1999 příjem/ŽM do 0,9 0,9 - 1,0 do ŽM 1,0 - 1,1 1,1 - 1,3 1,3 - 1,4 1,4 - 1,6 1,6 - 1,8 1,8 - 2,0 2,0 - 2,2 2,2 - 2,5 2,5 - 3,0 3,0 a více celkem

počet domácností 1 2

% 0,04 0,08 0,12

členů 4 8

% 0,06 0,12 0,19

6 35 56 184 330 382 355 338 358 540 2586

0,23 1,35 2,15 7,13 12,76 14,78 13,72 13,06 13,82 20,87 100,00

26 111 173 509 809 904 842 925 898 1230 6438

0,40 1,72 2,69 7,91 12,56 14,05 13,07 14,37 13,95 19,10 100,00

Jde přitom o kombinovaný efekt více dávek. Největší význam měly vedle důchodů (včetně předčasných důchodů) a dávek v nezaměstnanosti příjmově testované dávky státní sociální podpory, které přebírají roli kompenzace nízkých příjmů, i když jejich objem v souhrnu reálně poklesl. Jejich nejvýznačnější charakteristikou je totiž vysoká cílenost k domácnostem s nízkými příjmy. Ostatní dávky, včetně dávek sociální péče, hrály spíš roli doplňkovou. Dávky SSP se tak jeví jako ne výrazně nákladná (náklady na ně v relaci k HDP mají spíš mírně klesající tendenci), ale přitom vcelku účinná záchranná sociální síť. Jejich celková reálná výše strmě klesá s růstem příjmu domácnosti a celkové výdaje na ně klesají rovněž. Od roku 1996, kdy byly tyto dávky zavedeny na principu testování příjmů, okruh k nim oprávněných domácností v důsledku vývoje životního minima a výše mezd poklesl. Přínos těchto dávek k eliminaci příjmové nedostatečnosti byl však stabilně v daném období značný. Pobídky k práci Konstrukce sociálního příplatku a příspěvku na bydlení je dostatečně sofistikovaná, aby působila motivačně: sociální dávky nejsou při růstu příjmu odňaty naráz, ale jen postupně. Přesto vznikají v důsledku koincidence příjmově testovaných dávek a daňového systému (a odvodů na sociální pojištění z mezd) situace relativně vysoké mezní míry zdanění. Výpočty na modelu úplné a neúplné domácnosti ukazují, že mezní míra zdanění se v případě úplné rodiny pohybuje přes 50 % u prvního a druhého decilu mzdového rozložení, pak klesá pod 30%. V neúplné domácnosti je sice mezní míra daně v prvním příjmovém decilu velmi nízká, naproti tomu roste v druhém decilu až šestém decilu mezd přes 60 % a až u sedmého decilu mzdového rozložení se výrazněji snižuje. Únosnost mandatorních výdajů Z hlediska vývoje výdajů v systému sociálních dávek byl nejvýznamnějším trendem v daném období reálný nárůst výdajů na důchody. Z hlediska statistiky rodinných účtů se tento efekt projevil rovněž, i když důchody nepředběhly vývoj mezd. V důsledku růstu počtu důchodců (vliv nezaměstnanosti a předčasných důchodů) došlo tak k růstu podílu výdajů na

51

důchody na HDP. To způsobovalo, zejména v období hospodářského útlumu, významné tlaky na státní rozpočet. Současně reálně narůstaly výdaje na nezaměstnanost a na sociální pomoc. Oblastmi úspor byly oproti tomu dvě oblasti: do roku 1999 nemocenské dávky a nejen v roce 1998, ale následně v roce 1999 a 2000 - vyplynuly úspory ze zaostávání výše životního minima ke mzdám (omezení okruhu příjemců dávek státní sociální podpory). Přesto zůstal systém sociálních dávek i v této době vcelku relativně účinným z hlediska eliminace příjmové nedostatečnosti. Vcelku neznamenala přitom zhoršená situace v oblasti nezaměstnanosti výrazně nadměrné zvýšení výdajů na sociální dávky, krom již zmiňovaného růstu předčasných důchodů. Zpřísnění podmínek na předčasné důchody bylo proto racionálním opatřením, jež pomůže alespoň přechodně snížit tlaky v důchodovém systému. Problémy Analýza ukazuje na tyto problémy: Cílenost některých dávek SSP (zejména jde o dávky určené dětem a příspěvek na bydlení) je velice příkrá směrem k nízkopříjmovým domácnostem a tato příkrost se zvyšuje při současném snižování celkové výše dávek, zejména v důsledku vazby těchto dávek na životní minimum (částku na osobní potřeby dítěte). Systém působí nivelizujícím způsobem na příjmy ekonomicky aktivní populace v dosti širokém příjmovém pásmu. To je do jisté míry v rozporu se zásluhovým principem (ten patří ovšem k podstatnými cílům společenské transformace) a může působit demotivačně. Mezní míra zdanění je v některých specifických případech skutečně dost vysoká, což je důsledek koincidence příjmově-testovaných dávek s daňovým systémem. Krom toho lze předpokládat, že dávky na dítě takto ztrácejí některé své další funkce. S ohledem na růst životních nákladů v oblasti bydlení příjmová nedostatečnost pravděpodobně narůstá více, než je patrné z údajů o příjmech (signálem o tom může být mimo jiné růst naturálních příjmů u domácností s dětmi). Náklady na bydlení kompenzuje příspěvek na bydlení. Ten však nezohledňuje nijak skutečné náklady na bydlení. Proto bylo nutné s deregulací cen zavádět i další příjmově testované dávky vztažené k bydlení. Ty byly postupně omezovány, ale váha nákladů na bydlení v zatížení domácností s nízkými příjmy dále roste. Jak ukazují některé analýzy [MPSV 2001, Vývoj], životní náklady neúplných rodin zaměstnanců, rodin zaměstnanců v nízkém příjmovém pásmu a důchodců v nízkém příjmovém pásmu (do 1,2 životního minima) rostou rychleji než u ostatních typů domácností. Příspěvek na bydlení sice sehrává účinnou roli při doplňování nízkých příjmů, jeho cílenost „podle potřeb“ (s přihlédnutím k nákladům na bydlení) není však zcela jistá. Podobně jako dávky na dítě spíš kompenzuje nízké pracovní příjmy, a to v docela širokém pásmu nízkých příjmů.

52

6. Doporučení a diskuse Na základě výsledků analýzy lze vést úvahu o celkovém vlivu systému sociálních dávek v domácnostech. Úvaha může být vedena ve dvou rovinách: v obecnější rovině cílů, jež mají být sociálními dávkami sledovány, a v rovině instrumentální (jak těchto cílů dosáhnout). První rovina je východiskem pro druhou rovinu a je proto významnější. Je ovšem více spojena s oblastí „politických rozhodnutí” v tom smyslu, že vychází z hodnotových orientací, ideologie, politických priorit a preferencí. Není proto vhodné v návrzích předkládat volbu priorit a cílů. Chceme spíš diskutovat význam zjištění a možné přístupy k problémům systému dávek, jejich přednosti i úskalí. Na základě analýzy lze konstatovat, že opatření, jež zpřísnila podmínky pro předčasné starobní důchody a také opatření, jež zvýšila úroveň nemocenské dávky pro střední a vyšší příjmové skupiny, byla s ohledem na zjištěné vývojové trendy na místě. (Ponecháváme stranou složitější otázku rekonstrukce důchodového systému). Hodnocení vývoje v oblasti příjmově testovaných dávek SSP domácnostem zaměstnanců ukázalo, že systém i v období růstu nezaměstnanosti dokázal - a to bez nadměrného zvyšování mandatorních výdajů - zachytit a kompenzovat pro větší část potenciálně ohrožené populace problém příjmové nedostatečnosti. Je to hlavně důsledkem vysoké míry jeho cílenosti. Potvrzuje se též, že bylo racionálním rozhodnutím zvyšovat celkovou reálnou hodnotu životního minima, a to především v jeho složce na společné potřeby domácnosti. Na druhé straně výsledky analýzy naznačují, že v této oblasti bude třeba některé problémy spojené s příjmovou nedostatečností dále řešit. Otázka cílů Politické subjekty se odlišují v definování cílů, které očekávají od systému sociálních dávek. Politické subjekty na pravé straně politického spektra obvykle přijímají „užší” definice těchto cílů, zatímco strany levicové inklinují k jejich „širšímu” pojetí. Sociální politika v zemích Evropské unie sleduje obvykle cílů více [srovnej Barr 1993, Atkinson 1995]. Z hlediska těch, které jsou relevantní pro ekonomicky aktivní populaci, lze vedle základního (a minimálního) cíle eliminace chudoby podle Atkinsona [1995: 225] citovat i další cíle: a) rozložení příjmů v průběhu životního cyklu podle potřeb lidí, b) zajištění bezpečí proti událostem jako je nemoc, invalidita, nezaměstnanost a osamělost (když v jejich důsledku dochází ke ztrátě příjmu, nikoliv nezbytně k chudobě), c) redistribuce k těm, na nichž jsou závislí jiní lidé, zvláště děti (s tím může být někdy spojován i pronatalitní cíl), d) redistribuce s přihlédnutím k pohlaví/rodu a podpoře osobní nezávislosti. Všechny tyto cíle hrají jistě svou roli při hodnocení přínosů systému sociálních dávek. V případě dávek směřovaných k rodině (ať příjmově testovaných nebo netestovaných) se jedná zejména o poslední dvě hlediska. Nutno podotknout, že populační efekt dávek je nejistý (populační chování je složitou otázkou - je důsledkem dosti širokého komplexu faktorů). Na druhé straně mají dávky určené dětem jistý „symbolický” význam: nemohou sice příliš vyvážit „cenu příležitosti dítěte”, pokud ji rodiče posuzují z hlediska výdělkových a spotřebních možností, vyjadřují však jistým způsobem vztah společenské, respektive politické reprezentace k rodinám s dětmi. Uvedená hlediska otevírají proto otázku o dostatečnosti reálné výše dávek na děti, případně o dostatečnosti těchto dávek v neúplných či jinak znevýhodněných rodinách.

53

Podobně souvisí s předloženými hledisky otázka po dostatečnosti reálné výše životního minima v kontextu růstu životních nákladů (bydlení) pro domácnosti s nízkými příjmy. Otázka instrumentů Otázka instrumentů souvisí zejména s uspořádáním relací a návaznostmi mezi jednotlivými druhy sociálních dávek a se způsobem jejich cílenosti. Systém příjmově testovaných dávek je výrazně cílený a jeho cílenost vzroste, kdykoliv za růstem mezd a jiných příjmů zaostává růst životního minima nebo některé jeho složky. Nemusí pak vždy platit, že cílenost je spolehlivou zárukou účinnosti sociálních dávek pro eliminaci materiální deprivace. V našich podmínkách je opakovaně otevírán spor o „plošných” versus „cílených” dávkách na děti, jenž zde nebudeme posuzovat. Avšak je možno říci, že takzvané „plošné” dávky mohou být také cílené, tedy podle jiných kritérií, než je příjem, ale přitom také vhodně zvolených. Není nutné otevírat obecnou diskusi o výhodách a nevýhodách „kategorických” a příjmově testovaných dávek (k tomu srovnej např. Atkinson, cit.op., Oppenheim 1994, Sirovátka 2000). Diskuse sice neposkytuje jednoznačnou odpověď, vede však k jisté opatrnosti při využívání principu testování příjmů a k úvaze o jeho kombinaci s dalšími hledisky poskytování dávek. Populace je diferencována podle mnoha dimenzí a je účelné posuzovat podle konkrétních okolností, které z nich a v jaké kombinaci jsou nejvhodnější k zajištění alokace dávek. Možností je samozřejmě více, například pro dávky určené dětem bývají využívány: podle počtu dětí, pořadí dítěte, věku dítěte, úplnosti rodiny, pracovní aktivity členů rodiny, význam hraje přitom též definice „dítěte”. Naznačenou varietu kombinací kritérií cílenosti lze sledovat na příkladech dávkových systémů zemí EU a nakonec je patrná i na našem systému dávek na děti. Vodítkem pro úvahy o cílenosti z hlediska cíle eliminace příjmové chudoby je mimo jiné výskyt materiální deprivace v odpovídajících kategoriích populace. Protože jsou děti koncentrovány především v skupinách s nízkými příjmy (zejména při přepočtu příjmů na jednoho člena domácnosti), jsou i dávky určené dětem, až na jejich malou část, dost dobře cílené též podle příjmového hlediska, a to dokonce ještě než dojde k testování příjmů. Úvahy o způsobu cílenosti by měly vzít v potaz i další problémy systému sociálních dávek. Některé analýzy ukázaly problém nedokonalé informace a selhávání v cílenosti (nevyužíváním dávek). Krom toho je patrný i problém pracovních pobídek v důsledku mezní míry zdanění a nivelizujícího efektu příjmově testovaných dávek. Za aktuální proto považujeme diskusi o koncipování dávek pro děti a dalších příjmově testovaných dávek : a) není sice nutné zásadně řešit otázku nakolik mají být přídavky na děti „plošné” či „testované”, bylo by ale vhodné posoudit relaci mezi přídavkem na dítě a sociálním příplatkem a hlavně míru „společné” cílenosti obou dávek. Ty se totiž jeví ve svém spojení až příliš redistributivní (nivelizující). Má to mimo jiné negativní dopady na pobídky. Tyto dvě dávky spolu především „kompenzují” nízké pracovní příjmy rodin s dětmi. To bylo účelem státního vyrovnávacího příspěvku už v prvních letech transformace, kdy došlo jednorázově k inflačnímu nárazu a poklesu reálných příjmů populace - s citelným dopadem do širšího pásma domácností s nízkými příjmy. Tuto funkci pak převzal (a s dost velkým důrazem) sociální příplatek, jenž jde dnes v podstatě „proti“ efektu pracovních příjmů z mezd a zasahuje přitom relativně široké příjmové pásmo. b) příspěvek na bydlení má rovněž charakter spíše „kompenzace nízkého příjmu,” a to v pásmu až do 1,6 ŽM. Přitom nezohledňuje reálné náklady na bydlení. Domníváme se,

54

že by způsob jeho zacílení měl být zvažován vzhledem k doznění jiných kompenzací růstu nákladů na bydlení. c) měly by být ve větší míře uplatněny finanční pracovní stimuly (například zvýhodnění typu „working families tax credit”, „back to work bonus”), jež by vylepšily úroveň životního minima pro zaměstnané dospělé v rodinách s dětmi a s nízkým příjmem. (Jiným tématem je zlepšení individuální práce s rodinami, které mají nízké příjmy). Výsledky analýzy za období 1996-2000 a navazující doporučení potvrzují svým způsobem i některé dřívější specificky zaměřené analýzy a také naše doporučení jsou do určité míry v souladu s nimi. Například bylo už dříve doporučeno mj. revidovat oprávněnost dvou základních funkcí životního minima (ochrana před hmotnou nouzí a vedle toho funkce kritéria nároku většiny dávek státní sociální podpory), bylo také už navrženo pouze částečné započítávání nízkých pracovních příjmů do rozhodných nároků na dávku sociální péče (z titulu sociální potřebnosti), srovnej zejména [Vavrečková, Michalička, Severová 1999]. Další výzkumné otázky K dalšímu zkoumání se nabízejí tyto otázky : - je žádoucí dále analyzovat vztahy daňového a dávkového systému a sledovat „sekundární” efekty systému dávek - je žádoucí dále analyzovat postavení domácností s nízkou úrovní příjmů a ukázat přitom jak roli příjmů, tak i jiných zdrojů materiální deprivace, případně sociálního vyloučení - je žádoucí dále analyzovat reálnou roli různých sociálních dávek ve vztahu k jejich dopadu na situaci domácností s nedostatečným příjmem.

55

Literatura Atkinson, A.B.: 1995. Incomes and the Welfare State. Cambridge: Cambridge University Press.P Barr, N.: 1993. The Economics of the Welfare State. (2. vyd.) London: Weidenfeld and Nicolson. ČSÚ 2000. Analýza cenového vývoje, vývoje příjmů a spotřebních vydání domácností. Praha: ČSÚ. Deleeck, H., Van den Bosch, de Lauthouwer, L.: 1992. Poverty and the Adequacy of Social Security in the EC. A Comparative Analysis. Aldershot: Avebury. Eurostat 2000. Living Conditions in Europe. EC: Luxembourg. Forster, M.F., Pelizzari, M.: 2000. Trends and Driving Factors in Income Distribution and Poverty in the OECD Area. Labour Market and Social Policy Occasional Papers No 42, Paris: OECD. Hiršl, M.: 2001. O vývoji sociální situace v roce 2000. Nepublikovaný materiál. Praha: MPSV ČR. Mareš, P.: 2001. Nevyužívání sociálních dávek. Výzkumná zpráva. Praha: VÚPSV. Mitchell, D. 1991. Income Transfers in Ten Welfare States. Aldershot: Avebury. Mitchell, D., Gruen, F.: 1995. The Role of Targeting in Rethinking Social Security. In: Social Security Tomorrow: Permanence and Change. ISSA: Geneva. MPSV ČR 2000. Životní úroveň a příjmy domácností v letech 1989-1999, materiál MPSV, webové stránky MPSV (scripts). MPSV ČR 2001. Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí. Praha: MPSV ČR. MPSV ČR 2001. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1990 2000. Praha: MPSV ČR, Odbor příjmové politiky. Oppenheim, C.: 1994. The Welfare State: Putting the Record Straight. London: CPAG Ltd. Sirovátka, T.: 2000. Sociální politika na prahu 21. století: efektivnost, selhávání, legitimita. Brno: Masarykova univerzita. Vavrečková, J., Michalička, L., Severová, S.: 1999. Postavení domácností s minimálními příjmy a jejich sociální ochrana. Studie k ochranným funkcím životního minima. Praha: VÚPSV (výzkumná zpráva).

56

Přílohy ke

kapitole č. 2

Metodické poznámky Metodická poznámka. K jednotlivým tabulkám jsou pro lepší srovnání dopočítány údaje za medián a vážený aritmetický průměr. Medián je spočítán jako prostý průměr pátého a šestého decilu. Vážený průměr je konstruován jako průměr všech decilů, kde váhou je počet členů v domácnosti. Spočítaný vážený aritmetický průměr se může u některých statistik mírně lišit od toho, co oficiálně uvádí ČSÚ nebo s čím je počítáno v jiné části této zprávy. Tato skutečnost je dána tím, že vážený aritmetický průměr je zpětně počítán z agregovaných veličin a ne z primárních dat. Tento „nedostatek“ však nezpůsobuje významnější distorze při analýzách. Základní data ze SRÚ jsou prezentována v tabulkách 1-4. Tabulka 2 rekapituluje základní údaje z tabulky 1. Jednotlivé sociální příjmy jsou zde sloučeny do čtyř základních. Uvedené sloučené sociální příjmy na celou průměrnou rodinu, která se nachází v decilu příslušného příjmového rozložení, jsou spočítány v tabulce 3. Počty rodin, které se nacházejí v jednotlivých decilech rozložení, jsou uvedeny v tabulce 4. Co je podstatnější, ČSÚ zde zároveň vyčíslil, kolik z těchto rodin pobíralo jednotlivé sociální dávky, což je graficky zachyceno v grafu 1 až 3. Tabulky 1 až 4 reprezentují základní data, ze kterých se v dalších analýzách vycházelo. Tabulka 5 a 6 ukazuje základní analýzy provedené na datech. Jsou jimi: * nominální a reálný vývoj jednotlivých sociálních příjmů, čistých peněžních příjmů a pracovních příjmů na člena domácnosti * podíl jednotlivých sociálních dávek na čistých příjmech kapitole ač.na2 celkových sociálních dávkách v letech 1996-2000. Následující tabulka 7 rozvíjí předcházející tabulku, když ukazuje vývoj reálných veličin na jednoho člena domácnosti vůči roku 1996. Tabulka 8 (resp. 9) prezentuje vývoj podílu decilových sociálních dávek na člena domácnosti vůči průměrným (resp. mediánovým) sociálním dávkám. Čisté peněžní příjmy a pracovní příjmy na jednoho ekonomicky aktivního člena domácnosti v jednotlivých decilových skupinách jsou obsaženy v tabulce 10. Je zde taktéž spočítán decilový poměr. Z tabulky 3 je v tabulce 11 spočítán podíl jednotlivých sociálních příjmů, které připadají na celé příslušné decilové skupiny. Kumulativní podíly jsou pak spočítány v tabulce 12. Na tu navazují grafy 4 až 7, kde je graficky znázorněn průběh pseudo-Lorenzových křivek. Tabulka 13 uvádí vývoj dvou specifických dávek (nemocenské a na dítě) na jednoho aktivního člena nebo na jedno nezaopatřené dítě. Tabulka 14 rekapituluje rozdělení nezaopatřených dětí a nepracujících důchodců do jednotlivých decilových skupin. Jako taková slouží jako pomocná tabulka pro graf 8 a 9. Zcela specifické ukazatele jsou v tabulce 15 spočítány pro dávky na děti a nemocenskou. Zdrojová data pro výpočty tvoří tabulky 3 a 4. Uvedené výpočty jsou prezentovány v grafu 10 až 15. Na závěr tabulkových analýz je v tabulce 16 spočítán vývoj vztahů mezi daňovými odvody a sociálními dávkami na jednoho poplatníka, což je graficky prezentováno v grafu 16.

Seznam tabulek a grafů ke kapitole č. 2 Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Graf 1 Graf 2 Graf 3

Základní data Agregované sociální příjmy Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost Příjemci sociálních dávek Pseudeo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody Pseudeo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou Pseudeo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě

Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10

Nominální a reálný vývoj základních veličin Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 Podíl decilových dávek vůči průměrným Podíl decilových dávek vůči mediánovým Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního

Tabulka 11 Tabulka 12 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7

Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě

Tabulka 13

Výše dvou dávek na specifické základy

Tabulka 14 Graf 8 Graf 9

Distribuce nezaopatřených dětí a nepracujících důchodců do jednotlivých decilových skupin Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců

Tabulka 15 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15

Distribuce dávek na dítě a důchodů (+jiné) Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1996 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1998 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 2000 Distribuce důchodů a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1996 Distribuce důchodů a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1998 Distribuce důchodů a rodin tyto dávky pobírajících v roce 2000

Tabulka 16 Graf 16

Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 1996-2000

strana 1 z 13

Tabulka 1 Základní data

rok 1996 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,66 1,22 1,78 0,26 3,17

2 2,89 1,01 1,12 0,59 2,53

3 2,47 0,77 0,75 0,86 2,14

4 2,32 0,72 0,59 0,97 2,02

5 2,37 0,87 0,71 0,75 2,09

6 2,33 1,01 0,63 0,64 2,06

7 2,38 1,25 0,63 0,47 2,12

8 2,40 1,61 0,54 0,22 2,16

9 2,18 1,74 0,30 0,09 1,94

10 1,92 1,70 0,16 0,06 1,70

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

41 361 1 707 3 400 36 254

51 747 2 587 4 111 45 049

55 516 2 503 3 732 49 281

59 697 2 744 3 880 53 073

65 812 3 763 4 992 57 057

71 494 4 328 5 662 61 504

80 207 5 546 6 978 67 683

94 412 7 754 9 142 77 516

115 094 10 572 11 791 92 731

163 372 17 028 16 288 130 056

medián 68 653 4 046 5 327 59 281

váž. průměr 75 488 5 330 6 545 63 614

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

10 564 2 858 1 235 2 455 2 097 364 1 384 105 66

14 302 9 180 981 1 910 1 184 320 561 99 67

20 927 16 586 1 335 1 498 692 155 376 202 83

24 408 21 376 743 1 176 373 269 334 52 85

20 431 17 367 1 067 1 330 293 121 120 64 69

19 788 16 145 1 641 1 156 379 181 107 116 63

15 175 11 610 1 996 1 010 176 202 76 55 50

10 114 6 297 2 371 747 128 148 96 44 283

7 448 4 281 2 074 324 249 63 71 110 276

7 045 5 100 1 685 133 36 41 1 39 10

20 110 16 756 1 354 1 243 336 151 114 90 66

14 968 10 762 1 482 1 282 666 202 381 91 103

24,92 11,90 7,21 4,91 21,93

strana 2 z 13

Tabulka 1 Základní data rok 1997 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1 3,97 1,39 2,04 0,08 3,43

2 3,17 1,26 1,31 0,39 2,83

3 2,54 0,84 0,81 0,79 2,22

4 2,35 0,71 0,59 0,99 2,03

5 2,35 0,87 0,61 0,81 2,06

6 2,20 0,83 0,56 0,77 1,92

7 2,39 1,34 0,59 0,42 2,14

8 2,33 1,58 0,47 0,25 2,09

9 2,12 1,67 0,30 0,11 1,88

10 1,85 1,65 0,13 0,06 1,64

45 998 2 106 3 939 39 953 -1 9 565 9 566 1 009 1 344 2 808 2 333 465 1 333 211 62

58 308 3 145 4 811 50 352 0 12 064 12 064 6 420 1 280 2 126 1 408 226 423 77 104

63 815 3 294 4 604 55 917 2 21 276 21 274 17 142 912 1 603 613 294 280 293 139

67 409 3 163 4 141 60 105 0 28 418 28 418 25 089 1 310 1 058 547 165 104 60 85

73 577 4 032 5 267 64 279 1 24 319 24 318 21 184 964 1 136 290 243 115 115 272

79 287 4 560 5 644 69 083 1 25 791 25 790 22 925 1 272 942 261 112 54 181 44

90 063 6 247 7 678 76 138 0 15 988 15 988 12 719 1 729 874 150 204 96 117 99

105 810 8 646 10 034 87 130 0 11 252 11 252 8 376 1 871 474 238 97 64 84 48

126 709 11 372 12 380 102 958 -1 9 127 9 128 6 437 1 966 279 164 79 48 50 104

176 180 17 606 17 199 141 375 0 8 997 8 997 6 984 1 559 96 127 12 0 56 163

25,28 12,14 7,41 4,67 22,24

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

medián 76 432 4 296 5 456 66 681

váž. průměr 82 788 5 755 7 002 70 031

25 054 22 055 1 118 1 039 276 178 85 148 158

16 280 12 016 1 401 1 311 764 214 335 131 108

strana 3 z 13

Tabulka 1 Základní data rok 1998 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,93 1,38 1,95 0,11 3,43

2 3,11 1,22 1,29 0,40 2,76

3 2,40 0,73 0,66 0,95 2,08

4 2,51 0,90 0,74 0,77 2,21

5 2,32 0,81 0,59 0,88 2,04

6 2,25 0,92 0,54 0,72 1,98

7 2,24 1,28 0,49 0,42 1,99

8 2,25 1,58 0,40 0,21 2,01

9 2,14 1,67 0,32 0,13 1,93

10 1,82 1,59 0,13 0,09 1,60

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

50 376 2 167 4 256 43 952

63 996 3 426 5 423 55 148

68 962 3 163 4 426 61 374

75 552 3 958 5 401 66 193

80 165 4 132 5 500 70 532

86 187 4 589 5 985 75 613

98 011 6 554 8 181 83 275

114 534 9 131 10 787 94 616

136 118 12 495 13 824 109 799

187 021 17 890 17 497 151 634

medián 83 176 4 361 5 743 73 073

váž. průměr 89 733 6 051 7 528 76 154

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

10 437 1 760 1 221 2 679 2 441 586 1 343 324 84

13 335 7 214 1 269 2 135 1 513 387 381 268 169

27 277 24 212 852 1 253 508 167 116 102 66

23 909 20 124 1 061 1 344 650 231 154 210 136

28 265 25 777 740 986 325 174 38 121 103

26 003 23 284 1 017 735 421 171 40 248 87

18 169 14 760 2 033 536 279 184 31 281 65

11 443 8 648 2 010 178 321 56 27 154 49

9 606 7 397 1 646 205 55 110 43 134 16

11 925 9 870 1 336 104 134 80 68 100 233

27 134 24 531 879 861 373 173 39 185 95

17 655 13 479 1 301 1 190 823 248 306 207 100

24,97 12,08 7,11 4,68 22,03

strana 4 z 13

Tabulka 1 Základní data

rok 1999 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,91 1,26 1,97 0,12 2,72

2 3,15 1,24 1,33 0,33 2,31

3 2,43 0,82 0,72 0,79 1,91

4 2,44 0,80 0,66 0,89 1,92

5 2,22 0,73 0,49 0,96 1,80

6 2,26 0,97 0,58 0,64 1,83

7 2,19 1,17 0,48 0,49 1,78

8 2,33 1,54 0,47 0,26 1,88

9 2,08 1,68 0,25 0,11 1,73

10 1,88 1,62 0,16 0,07 1,60

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

50 719 1 813 4 082 44 824

65 884 3 297 5 568 57 019

72 824 3 488 5 254 64 082

77 994 3 512 5 080 69 402

82 543 3 502 4 914 74 127

91 205 4 851 6 569 79 785

102 280 6 202 8 078 88 000

121 173 9 414 11 388 100 371

144 613 12 559 14 222 117 832

204 585 18 854 18 804 166 927

medián 86 874 4 177 5 742 76 956

váž. průměr 94 585 6 040 7 777 80 768

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

11 753 1 872 1 085 2 976 2 686 859 1 692 460 123

13 322 6 260 1 553 2 258 1 756 500 524 281 190

24 919 20 477 1 319 1 577 676 383 144 263 80

28 135 24 326 842 1 368 801 174 131 255 238

33 882 30 838 1 063 1 051 251 293 58 90 238

24 912 21 405 1 473 929 321 179 111 358 136

21 856 19 128 1 467 564 211 102 12 131 241

13 756 10 424 2 098 459 236 245 2 232 60

10 724 7 632 2 433 145 132 137 19 188 38

11 112 9 050 1 482 123 180 111 29 115 22

29 397 26 122 1 268 990 286 236 85 224 187

18 954 14 144 1 448 1 333 906 347 379 257 140

24,89 11,83 7,11 4,66 19,48

strana 5 z 13

Tabulka 1 Základní data rok 2000 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1 3,91 1,28 1,99 0,13 2,72

2 3,08 1,17 1,26 0,39 2,29

3 2,41 0,78 0,74 0,80 1,90

4 2,36 0,76 0,61 0,92 1,87

5 2,28 0,76 0,55 0,88 1,84

6 2,34 1,03 0,62 0,61 1,86

7 2,22 1,10 0,51 0,54 1,80

8 2,34 1,57 0,45 0,27 1,90

9 2,07 1,64 0,27 0,10 1,73

10 1,84 1,63 0,13 0,06 1,58

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

52 496 1 838 4 051 46 607

68 162 3 402 5 573 59 187

75 344 3 588 5 173 66 583

80 742 3 779 5 329 71 634

86 090 3 951 5 394 76 745

95 625 5 716 7 513 82 396

105 504 6 482 8 386 90 636

124 021 9 009 11 028 103 984

151 230 13 655 15 138 122 437

209 761 19 838 19 570 170 353

medián 90 858 4 834 6 454 79 571

váž. průměr 97 819 6 352 8 036 83 431

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

12 986 2 066 1 781 3 131 2 655 1 080 1 756 421 96

15 092 7 762 1 509 2 430 1 865 559 566 180 221

26 110 21 409 1 523 1 595 831 368 200 157 27

30 921 27 012 1 529 1 297 432 157 91 207 196

32 780 28 566 1 699 1 108 310 326 63 486 222

24 632 20 333 1 949 1 090 488 200 33 328 211

23 776 20 430 1 722 783 359 147 23 258 54

15 865 11 633 2 874 499 213 193 20 312 121

11 238 6 694 3 769 135 54 90 20 400 76

12 145 8 348 3 086 91 123 45 3 201 248

28 706 24 450 1 824 1 099 399 263 48 407 217

20 163 14 561 2 067 1 411 911 381 389 300 145

24,85 11,72 7,13 4,70 19,49

strana 6 z 13

Tabulka 2 Agregované sociální příjmy rok 1996 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 10 564 2 858 1 235 3 839 2 632

2 14 302 9 180 981 2 471 1 670

3 20 927 16 586 1 335 1 874 1 132

DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 9 566 1 009 1 344 4 141 3 072

2 12 064 6 420 1 280 2 549 1 815

3 21 274 17 142 912 1 883 1 337

4 24 408 21 376 743 1 510 779

5 20 431 17 367 1 067 1 450 547

6 19 788 16 145 1 641 1 263 739

7 15 175 11 610 1 996 1 086 483

8 10 114 6 297 2 371 843 603

9 7 448 4 281 2 074 395 698

10 7 045 5 100 1 685 134 126

medián 20 110 16 756 1 354 1 357 643

váž. průměr 14 968 10 762 1 482 1 662 1 061

5 24 318 21 184 964 1 251 919

6 25 790 22 925 1 272 996 597

7 15 988 12 719 1 729 970 570

8 11 252 8 376 1 871 538 467

9 9 128 6 437 1 966 327 398

10 8 997 6 984 1 559 96 358

25 054 22 055 1 118 1 124 758

16 280 12 016 1 401 1 646 1 218

5 28 265 25 777 740 1 024 724

6 26 003 23 284 1 017 775 927

7 18 169 14 760 2 033 567 809

8 11 443 8 648 2 010 205 580

9 9 606 7 397 1 646 248 315

10 11 925 9 870 1 336 172 547

27 134 24 531 879 900 826

17 655 13 479 1 301 1 497 1 378

rok 1997 4 28 418 25 089 1 310 1 162 857

rok 1998 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 10 437 1 760 1 221 4 022 3 434

2 13 335 7 214 1 269 2 516 2 336

3 27 277 24 212 852 1 369 844

4 23 909 20 124 1 061 1 498 1 226

strana 7 z 13

Tabulka 2 Agregované sociální příjmy rok 1999 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 11 753 1 872 1 085 4 668 4 128

2 13 322 6 260 1 553 2 782 2 727

3 24 919 20 477 1 319 1 721 1 402

DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 12 986 2 066 1 781 4 887 4 252

2 15 092 7 762 1 509 2 996 2 825

3 26 110 21 409 1 523 1 795 1 383

4 28 135 24 326 842 1 499 1 468

5 33 882 30 838 1 063 1 109 872

6 24 912 21 405 1 473 1 040 994

7 21 856 19 128 1 467 576 685

8 13 756 10 424 2 098 461 773

9 10 724 7 632 2 433 164 495

10 11 112 9 050 1 482 152 428

medián 29 397 26 122 1 268 1 075 933

5 32 780 28 566 1 699 1 171 1 344

6 24 632 20 333 1 949 1 123 1 227

7 23 776 20 430 1 722 806 818

8 15 865 11 633 2 874 519 839

9 11 238 6 694 3 769 155 620

10 12 145 8 348 3 086 94 617

28 706 24 450 1 824 1 147 1 286

váž. průměr 18 954 14 144 1 448 1 713 1 649

rok 2000 4 30 921 27 012 1 529 1 388 992

20 163 14 561 2 067 1 800 1 736

strana 8 z 13

Tabulka 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost rok 1996 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 38 664 10 460 4 520 14 051 9 633

2 41 333 26 530 2 835 7 141 4 826

3 51 690 40 967 3 297 4 629 2 796

4 56 627 49 592 1 724 3 503 1 807

5 48 421 41 160 2 529 3 437 1 296

6 46 106 37 618 3 824 2 943 1 722

7 36 117 27 632 4 750 2 585 1 150

8 24 274 15 113 5 690 2 023 1 447

9 16 237 9 333 4 521 861 1 522

10 13 526 9 792 3 235 257 242

medián 47 264 39 389 3 176 3 190 1 509

váž. průměr 37 299 26 820 3 693 4 143 2 644

5 57 094 49 736 2 263 2 937 2 158

6 56 860 50 543 2 804 2 196 1 316

7 38 270 30 445 4 139 2 322 1 364

8 26 195 19 500 4 356 1 252 1 087

9 19 338 13 637 4 165 693 843

10 16 689 12 955 2 892 178 664

56 977 50 140 2 534 2 567 1 737

41 154 30 373 3 541 4 161 3 079

5 65 658 59 879 1 719 2 379 1 682

6 58 507 52 389 2 288 1 744 2 086

7 40 756 33 109 4 560 1 272 1 815

8 25 691 19 416 4 513 460 1 302

9 20 530 15 809 3 518 530 673

10 21 707 17 966 2 432 313 996

62 083 56 134 2 004 2 061 1 884

44 091 33 661 3 249 3 738 3 442

rok 1997 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 37 963 4 004 5 334 16 434 12 191

2 38 242 20 351 4 058 8 080 5 753

3 53 978 43 494 2 314 4 778 3 392

4 66 905 59 068 3 084 2 736 2 018

rok 1998 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 41 014 6 916 4 798 15 805 13 495

2 41 510 22 456 3 950 7 832 7 272

3 65 529 58 166 2 047 3 289 2 028

4 60 007 50 507 2 663 3 760 3 077

strana 9 z 13

Tabulka 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost rok 1999 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 45 954 7 320 4 242 18 252 16 140

2 41 964 19 719 4 892 8 763 8 590

3 60 553 49 759 3 205 4 182 3 407

4 68 649 59 355 2 054 3 658 3 582

5 75 218 68 460 2 360 2 462 1 936

6 56 301 48 375 3 329 2 350 2 246

7 47 865 41 890 3 213 1 261 1 500

8 32 051 24 288 4 888 1 074 1 801

9 22 306 15 875 5 061 341 1 030

10 20 891 17 014 2 786 286 805

medián 65 760 58 418 2 844 2 406 2 091

váž. průměr 47 175 35 206 3 603 4 263 4 104

5 74 738 65 130 3 874 2 670 3 064

6 57 639 47 579 4 561 2 628 2 871

7 52 783 45 355 3 823 1 789 1 816

8 37 124 27 221 6 725 1 214 1 963

9 23 263 13 857 7 802 321 1 283

10 22 347 15 360 5 678 173 1 135

66 189 56 355 4 217 2 649 2 968

50 105 36 183 5 135 4 473 4 313

rok 2000 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 50 775 8 078 6 964 19 108 16 625

2 46 483 23 907 4 648 9 228 8 701

3 62 925 51 596 3 670 4 326 3 333

4 72 974 63 748 3 608 3 276 2 341

strana 10 z 13

Tabulka 4 Příjemci sociálních dávek a relativní četnosti rok 1996 DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 259 256 49 133 212

3 258 256 110 107 157

4 258 253 150 85 109

celkem 5

258 252 162 62 96

6 259 252 144 85 111

7 257 244 130 98 107

8 259 239 99 121 112

9 259 213 64 138 99

258 194 44 141 58

10 258 172 48 125 34

rok 1997 DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 254 248 19 141 237

3 253 242 75 110 176

4 255 247 136 83 115

celkem 5

254 245 161 59 81

6 253 246 146 65 96

7 254 245 149 69 80

8 254 219 99 91 93

9 253 188 65 117 67

253 170 58 118 33

10 255 152 56 107 12

rok 1998 DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 256 249 29 129 230

3 257 245 73 104 167

4 256 246 158 59 88

2 538 2 202 964 960 990 0

celkem 5

255 239 131 69 98

2 583 2 331 1 000 1 095 1 095 0

6 257 247 159 63 73

7 256 233 142 65 66

8 255 213 96 101 53

9 257 172 58 111 19

255 165 56 106 18

10 256 137 63 91 6

2 560 2 146 # 965 898 818 0

strana 11 z 13

Tabulka 4 Příjemci sociálních dávek a relativní četnosti rok 1999 DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 257 248 28 124 229

3 260 252 65 114 188

4 259 246 139 72 104

celkem 5

259 244 147 61 96

6 259 253 177 55 73

7 259 237 131 86 76

8 258 210 113 85 54

9 258 192 72 115 41

259 166 52 122 16

10 259 153 55 108 11

rok 2000 DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 319 310 36 176 282

3 317 314 93 115 225

4 319 309 177 82 130

celkem 5

318 308 192 80 107

2 587 2 201 979 942 888 0

6 318 307 198 86 98

7 318 295 149 110 112

8 320 270 148 91 93

9 318 245 91 146 69

318 202 56 158 22

10 318 197 64 149 10

3 183 2 757 1 204 1 193 1 148 0

strana 12 z 13

Tabulka 4 Příjemci sociálních dávek a relativní četnosti Relativní a relativní kumulativní počet u příjemců důchodů

0 0 0 0 0

4,90% 3,01% 2,99%

11,00% 7,56% 7,72%

15,00% 16,37% 14,70%

16,20% 13,58% 15,95%

14,40% 16,48% 16,45%

13,00% 14,72% 12,38%

9,90% 9,95% 12,29%

6,40% 6,01% 7,56%

4,40% 5,80% 4,65%

4,80% 6,53% 5,32%

1 996 1 998 2 000

1 0,1 4,90% 3,01% 2,99%

2 0,2 15,90% 10,57% 10,71%

3 0,3 30,90% 26,94% 25,42%

4 0,4 47,10% 40,52% 41,36%

5 0,5 61,50% 56,99% 57,81%

6 0,6 74,50% 71,71% 70,18%

7 0,7 84,40% 81,66% 82,48%

8 0,8 90,80% 87,67% 90,03%

9 0,9 95,20% 93,47% 94,68%

10 1 100% 100% 100%

1 996 1 998 2 000

Relativní a relativní kumulativní počet u příjemců nemocenské

0 0 0 0 0

12,15% 14,37% 14,75%

9,77% 11,58% 9,64%

7,76% 6,57% 6,87%

5,66% 7,68% 6,71%

7,76% 7,02% 7,21%

8,95% 7,24% 9,22%

11,05% 11,25% 7,63%

12,60% 12,36% 12,24%

12,88% 11,80% 13,24%

11,42% 10,13% 12,49%

1 996 1 998 2 000

1 0,1 12,15% 14,37% 14,75%

2 0,2 21,92% 25,95% 24,39%

3 0,3 29,68% 32,52% 31,27%

4 0,4 35,34% 40,20% 37,97%

5 0,5 43,11% 47,22% 45,18%

6 0,6 52,05% 54,45% 54,40%

7 0,7 63,11% 65,70% 62,03%

8 0,8 75,71% 78,06% 74,27%

9 0,9 88,58% 89,87% 87,51%

10 1 100% 100% 100%

1 996 1 998 2 000

Relativní a relativní kumulativní počet u příjemců dávek na dítě

0 0 0 0 0

19,36% 28,12% 24,56%

14,34% 20,42% 19,60%

9,95% 10,76% 11,32%

8,77% 11,98% 9,32%

10,14% 8,92% 8,54%

9,77% 8,07% 9,76%

10,23% 6,48% 8,10%

9,04% 2,32% 6,01%

5,30% 2,20% 1,92%

3,11% 0,73% 0,87%

1 996 1 998 2 000

1 0,1 19,36% 28,12% 24,56%

2 0,2 33,70% 48,53% 44,16%

3 0,3 43,65% 59,29% 55,49%

4 0,4 52,42% 71,27% 64,81%

5 0,5 62,56% 80,20% 73,34%

6 0,6 72,33% 88,26% 83,10%

7 0,7 82,56% 94,74% 91,20%

8 0,8 91,60% 97,07% 97,21%

9 0,9 96,89% 99,27% 99,13%

10 1 100% 100% 100%

1 996 1 998 2 000

Graf 1 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody (a relativní četnosti) 20%

100%

18%

90%

16%

80%

14%

70%

12%

60%

1996 1998 2000

10%

50%

8%

40%

rovn. 1996 1998 2000

6%

30%

4%

20%

2%

10%

0%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 2 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou (a relativní četnosti)

20%

100%

18%

90%

16%

80%

14%

70%

12%

60%

10%

50%

1996 1998 2000 rovn.

8%

40%

1996p 1998p 2000p

6%

30%

4%

20%

2%

10%

0%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 3 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě (a relativní četnosti) 28%

100%

90% 24% 80%

20%

70%

60%

1996 1998 2000

50%

rovn. 1996 1998 2000

16%

12% 40%

30%

8%

20% 4% 10%

0%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

strana 1 z 9

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj čistých peněžních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 36 254 39 953 43 952 44 824 46 607

2 45 049 50 352 55 148 57 019 59 187

3 49 281 55 917 61 374 64 082 66 583

1996 1997 1998 1999 2000

1 36 254 36 823 36 593 36 552 36 579

2 45 049 46 407 45 915 46 496 46 452

3 49 281 51 536 51 098 52 256 52 257

4 53 073 60 105 66 193 69 402 71 634

5 57 057 64 279 70 532 74 127 76 745

6 61 504 69 083 75 613 79 785 82 396

7 67 683 76 138 83 275 88 000 90 636

8 77 516 87 130 94 616 100 371 103 984

9 92 731 102 958 109 799 117 832 122 437

10 130 056 141 375 151 634 166 927 170 353

medián 59 281 66 681 73 073 76 956 79 571

váž. pr. 63 614 70 031 76 304 80 768 83 431

8 77 516 80 304 78 775 81 847 81 611

9 92 731 94 892 91 416 96 086 96 094

10 130 056 130 300 126 246 136 120 133 700

59 281 61 457 60 838 62 754 62 450

63 614 64 545 63 528 65 862 65 480

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

Reálný vývoj čistých peněžních příjmů 4 53 073 55 396 55 111 56 594 56 221

5 57 057 59 243 58 723 60 447 60 233

6 61 504 63 671 62 953 65 061 64 668

7 67 683 70 173 69 333 71 760 71 135

Nominální vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 1996 1997 1998 1999 2000

1 30 797 36 432 39 939 38 966 39 510

1996 1997 1998 1999 2000

1 30 797 33 578 33 252 31 775 31 009

2 37 445 46 244 50 661 52 562 53 070

3 34 589 42 541 41 685 47 905 49 234

4 35 289 38 991 51 643 49 859 49 821

5 45 381 49 259 51 900 48 661 53 310

6 51 706 53 497 60 184 66 293 70 993

7 65 032 74 075 79 842 80 424 81 728

8 84 298 94 558 103 091 107 417 108 156

9 107 646 117 581 126 512 133 889 139 992

10 156 327 167 183 175 096 193 473 197 616

48 544 51 378 56 042 57 477 62 152

60 521 66 650 72 265 75 632 77 656

9 107 646 108 370 105 331 109 180 109 871

10 156 327 154 086 145 780 157 767 155 097

48 544 47 353 46 659 46 870 48 779

60 521 61 429 60 166 61 674 60 948

Reálný vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 2 37 445 42 621 42 179 42 862 41 651

3 34 589 39 208 34 706 39 064 38 641

4 35 289 35 936 42 997 40 657 39 102

5 45 381 45 400 43 211 39 681 41 840

6 51 706 49 306 50 108 54 059 55 718

7 65 032 68 272 66 474 65 582 64 143

8 84 298 87 150 85 831 87 593 84 885

strana 2 z 9

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj sociálních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 10 564 9 566 10 437 11 753 12 986

2 14 302 12 064 13 335 13 322 15 092

3 20 927 21 274 27 277 24 919 26 110

1996 1997 1998 1999 2000

1 10 564 8 817 8 690 9 584 10 192

2 14 302 11 119 11 102 10 863 11 845

3 20 927 19 607 22 710 20 320 20 492

4 24 408 28 418 23 909 28 135 30 921

5 20 431 24 318 28 265 33 882 32 780

6 19 788 25 790 26 003 24 912 24 632

7 15 175 15 988 18 169 21 856 23 776

8 10 114 11 252 11 443 13 756 15 865

9 7 448 9 128 9 606 10 724 11 238

10 7 045 8 997 11 925 11 112 12 145

medián 20 110 25 054 27 134 29 397 28 706

váž. pr. 14 968 16 280 17 655 18 954 20 163

7 15 175 14 735 15 127 17 822 18 660

8 10 114 10 371 9 527 11 217 12 451

9 7 448 8 413 7 998 8 745 8 820

10 7 045 8 292 9 928 9 061 9 532

20 110 23 091 22 591 23 972 22 530

14 968 15 005 14 699 15 456 15 825

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

Reálný vývoj sociálních příjmů 4 24 408 26 192 19 906 22 943 24 268

5 20 431 22 413 23 533 27 629 25 727

6 19 788 23 770 21 649 20 314 19 332

Nominální vývoj důchodů 1996 1997 1998 1999 2000

1 2 858 1 009 1 760 1 872 2 066

2 9 180 6 420 7 214 6 260 7 762

3 16 586 17 142 24 212 20 477 21 409

1996 1997 1998 1999 2000

1 2 858 930 1 465 1 527 1 621

2 9 180 5 917 6 006 5 105 6 092

3 16 586 15 799 20 158 16 698 16 803

4 21 376 25 089 20 124 24 326 27 012

5 17 367 21 184 25 777 30 838 28 566

6 16 145 22 925 23 284 21 405 20 333

7 11 610 12 719 14 760 19 128 20 430

8 6 297 8 376 8 648 10 424 11 633

9 4 281 6 437 7 397 7 632 6 694

10 5 100 6 984 9 870 9 050 8 348

16 756 22 055 24 531 26 122 24 450

10 762 12 016 13 479 14 144 14 561

7 11 610 11 723 12 289 15 598 16 034

8 6 297 7 720 7 200 8 500 9 130

9 4 281 5 933 6 159 6 224 5 254

10 5 100 6 437 8 218 7 380 6 552

16 756 20 327 20 423 21 301 19 189

10 762 11 074 11 222 11 534 11 428

Reálný vývoj důchodů 4 21 376 23 124 16 755 19 837 21 200

5 17 367 19 524 21 461 25 147 22 420

6 16 145 21 129 19 386 17 455 15 958

strana 3 z 9

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj nemocenské 2

1996 1997 1998 1999 2000

1 1 235 1 344 1 221 1 085 1 781

2

1996 1997 1998 1999 2000

1 1 235 1 239 1 017 885 1 398

981 1 280 1 269 1 553 1 509

3 1 335 912 852 1 319 1 523

4 743 1 310 1 061 842 1 529

5 1 067 964 740 1 063 1 699

6 1 641 1 272 1 017 1 473 1 949

7 1 996 1 729 2 033 1 467 1 722

8 2 371 1 871 2 010 2 098 2 874

9 2 074 1 966 1 646 2 433 3 769

10 1 685 1 559 1 336 1 482 3 086

medián 1 354 1 118 879 1 268 1 824

váž. pr. 1 482 1 401 1 301 1 448 2 067

7 1 996 1 594 1 693 1 196 1 351

8 2 371 1 724 1 673 1 711 2 256

9 2 074 1 812 1 370 1 984 2 958

10 1 685 1 437 1 112 1 208 2 422

1 354 1 030 731 1 034 1 432

1 482 1 291 1 083 1 180 1 622

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

Reálný vývoj nemocenské 981 1 180 1 057 1 266 1 184

3 1 335 841 709 1 076 1 195

4 743 1 207 883 687 1 200

5 1 067 888 616 867 1 333

6 1 641 1 172 847 1 201 1 530

Nominální vývoj dávek na dítě 1996 1997 1998 1999 2000

1 3 839 4 141 4 022 4 668 4 887

2 2 471 2 549 2 516 2 782 2 996

3 1 874 1 883 1 369 1 721 1 795

1996 1997 1998 1999 2000

1 3 839 3 817 3 349 3 807 3 836

2 2 471 2 349 2 095 2 269 2 351

3 1 874 1 735 1 140 1 403 1 409

4 1 510 1 162 1 498 1 499 1 388

5 1 450 1 251 1 024 1 109 1 171

6 1 263 996 775 1 040 1 123

7 1 086 970 567 576 806

8

7 1 086 894 472 470 633

8

9 843 538 205 461 519

10 395 327 248 164 155

134 96 172 152 94

1 357 1 124 900 1 075 1 147

1 662 1 646 1 497 1 713 1 800

134 88 143 124 74

1 357 1 035 749 876 900

1 662 1 517 1 246 1 397 1 413

Reálný vývoj dávek na dítě 4 1 510 1 071 1 247 1 222 1 089

5 1 450 1 153 853 904 919

6 1 263 918 645 848 881

9 843 496 171 376 407

10 395 301 206 134 122

strana 4 z 9

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1996 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 29,1% 7,9% 3,4% 10,6% 7,3%

2 31,7% 20,4% 2,2% 5,5% 3,7%

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 27,1% 11,7% 36,3% 24,9%

2 100,0% 64,2% 6,9% 17,3% 11,7%

3 42,5% 33,7% 2,7% 3,8% 2,3%

4 46,0% 40,3% 1,4% 2,8% 1,5%

5 35,8% 30,4% 1,9% 2,5% 1,0%

6 32,2% 26,3% 2,7% 2,1% 1,2%

7 22,4% 17,2% 2,9% 1,6% 0,7%

8 13,0% 8,1% 3,1% 1,1% 0,8%

9 8,0% 4,6% 2,2% 0,4% 0,8%

10 5,4% 3,9% 1,3% 0,1% 0,1%

medián 33,9% 28,3% 2,3% 2,3% 1,1%

váž. pr. 23,5% 16,9% 2,3% 2,6% 1,7%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1996 3 100,0% 79,3% 6,4% 9,0% 5,4%

4 100,0% 87,6% 3,0% 6,2% 3,2%

5 100,0% 85,0% 5,2% 7,1% 2,7%

6 100,0% 81,6% 8,3% 6,4% 3,7%

7 100,0% 76,5% 13,2% 7,2% 3,2%

8 100,0% 62,3% 23,4% 8,3% 6,0%

9 100,0% 57,5% 27,8% 5,3% 9,4%

10 100,0% 72,4% 23,9% 1,9% 1,8%

100,0% 83,3% 6,7% 6,7% 3,2%

100,0% 71,9% 9,9% 11,1% 7,1%

8 12,9% 9,6% 2,1% 0,6% 0,5%

9 8,9% 6,3% 1,9% 0,3% 0,4%

10 6,4% 4,9% 1,1% 0,1% 0,3%

37,6% 33,1% 1,7% 1,7% 1,1%

23,2% 17,2% 2,0% 2,4% 1,7%

9 100,0% 70,5% 21,5% 3,6% 4,4%

10 100,0% 77,6% 17,3% 1,1% 4,0%

100,0% 88,0% 4,5% 4,5% 3,0%

100,0% 73,8% 8,6% 10,1% 7,5%

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1997 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 23,9% 2,5% 3,4% 10,4% 7,7%

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 10,5% 14,0% 43,3% 32,1%

2 24,0% 12,8% 2,5% 5,1% 3,6%

3 38,0% 30,7% 1,6% 3,4% 2,4%

4 47,3% 41,7% 2,2% 1,9% 1,4%

5 37,8% 33,0% 1,5% 1,9% 1,4%

6 37,3% 33,2% 1,8% 1,4% 0,9%

7 21,0% 16,7% 2,3% 1,3% 0,7%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1997 2 100,0% 53,2% 10,6% 21,1% 15,0%

3 100,0% 80,6% 4,3% 8,9% 6,3%

4 100,0% 88,3% 4,6% 4,1% 3,0%

5 100,0% 87,1% 4,0% 5,1% 3,8%

6 100,0% 88,9% 4,9% 3,9% 2,3%

7 100,0% 79,6% 10,8% 6,1% 3,6%

8 100,0% 74,4% 16,6% 4,8% 4,2%

strana 5 z 9

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1998 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 23,7% 4,0% 2,8% 9,2% 7,8%

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 16,9% 11,7% 38,5% 32,9%

2 24,2% 13,1% 2,3% 4,6% 4,2%

3 44,4% 39,4% 1,4% 2,2% 1,4%

4 36,1% 30,4% 1,6% 2,3% 1,9%

5 40,1% 36,5% 1,0% 1,5% 1,0%

6 34,4% 30,8% 1,3% 1,0% 1,2%

7 21,8% 17,7% 2,4% 0,7% 1,0%

9 8,7% 6,7% 1,5% 0,2% 0,3%

10 7,9% 6,5% 0,9% 0,1% 0,4%

medián 37,1% 33,6% 1,2% 1,2% 1,1%

váž. pr. 23,1% 17,7% 1,7% 2,0% 1,8%

8 100,0% 75,6% 17,6% 1,8% 5,1%

9 100,0% 77,0% 17,1% 2,6% 3,3%

10 100,0% 82,8% 11,2% 1,4% 4,6%

100,0% 90,4% 3,2% 3,3% 3,0%

100,0% 76,3% 7,4% 8,5% 7,8%

8 13,7% 10,4% 2,1% 0,5% 0,8%

9 9,1% 6,5% 2,1% 0,1% 0,4%

10 6,7% 5,4% 0,9% 0,1% 0,3%

38,2% 33,9% 1,6% 1,4% 1,2%

23,5% 17,5% 1,8% 2,1% 2,0%

9 100,0% 71,2% 22,7% 1,5% 4,6%

10 100,0% 81,4% 13,3% 1,4% 3,9%

100,0% 88,9% 4,3% 3,7% 3,2%

100,0% 74,6% 7,6% 9,0% 8,7%

8 12,1% 9,1% 2,1% 0,2% 0,6%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1998 2 100,0% 54,1% 9,5% 18,9% 17,5%

3 100,0% 88,8% 3,1% 5,0% 3,1%

4 100,0% 84,2% 4,4% 6,3% 5,1%

5 100,0% 91,2% 2,6% 3,6% 2,6%

6 100,0% 89,5% 3,9% 3,0% 3,6%

7 100,0% 81,2% 11,2% 3,1% 4,5%

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1999 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 26,2% 4,2% 2,4% 10,4% 9,2%

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 15,9% 9,2% 39,7% 35,1%

2 23,4% 11,0% 2,7% 4,9% 4,8%

3 38,9% 32,0% 2,1% 2,7% 2,2%

4 40,5% 35,1% 1,2% 2,2% 2,1%

5 45,7% 41,6% 1,4% 1,5% 1,2%

6 31,2% 26,8% 1,8% 1,3% 1,2%

7 24,8% 21,7% 1,7% 0,7% 0,8%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1999 2 100,0% 47,0% 11,7% 20,9% 20,5%

3 100,0% 82,2% 5,3% 6,9% 5,6%

4 100,0% 86,5% 3,0% 5,3% 5,2%

5 100,0% 91,0% 3,1% 3,3% 2,6%

6 100,0% 85,9% 5,9% 4,2% 4,0%

7 100,0% 87,5% 6,7% 2,6% 3,1%

8 100,0% 75,8% 15,3% 3,4% 5,6%

strana 6 z 9

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 2000 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 27,9% 4,4% 3,8% 10,5% 9,1%

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 15,9% 13,7% 37,6% 32,7%

2 25,5% 13,1% 2,5% 5,1% 4,8%

3 39,2% 32,2% 2,3% 2,7% 2,1%

4 43,2% 37,7% 2,1% 1,9% 1,4%

5 42,7% 37,2% 2,2% 1,5% 1,8%

6 29,9% 24,7% 2,4% 1,4% 1,5%

7 26,2% 22,5% 1,9% 0,9% 0,9%

8 15,3% 11,2% 2,8% 0,5% 0,8%

9 9,2% 5,5% 3,1% 0,1% 0,5%

10 7,1% 4,9% 1,8% 0,1% 0,4%

medián 36,1% 30,7% 2,3% 1,4% 1,6%

váž. pr. 24,2% 17,5% 2,5% 2,2% 2,1%

9 100,0% 59,6% 33,5% 1,4% 5,5%

10 100,0% 68,7% 25,4% 0,8% 5,1%

100,0% 85,2% 6,4% 4,0% 4,5%

100,0% 72,2% 10,2% 8,9% 8,6%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 2000 2 100,0% 51,4% 10,0% 19,9% 18,7%

3 100,0% 82,0% 5,8% 6,9% 5,3%

4 100,0% 87,4% 4,9% 4,5% 3,2%

5 100,0% 87,1% 5,2% 3,6% 4,1%

6 100,0% 82,5% 7,9% 4,6% 5,0%

7 100,0% 85,9% 7,2% 3,4% 3,4%

8 100,0% 73,3% 18,1% 3,3% 5,3%

strana 7 z 9

Tabulka 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 102% 101% 101% 101%

1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 109% 108% 103% 101%

2 100% 103% 102% 103% 103%

3 100% 105% 104% 106% 106%

4 100% 104% 104% 107% 106%

5 100% 104% 103% 106% 106%

6 100% 104% 102% 106% 105%

7 100% 104% 102% 106% 105%

8 100% 104% 102% 106% 105%

9 100% 102% 99% 104% 104%

10 100% 100% 97% 105% 103%

medián 100% 104% 103% 106% 105%

váž. pr. 100% 101% 100% 104% 103%

Vývoj reálných "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) na jednoho člena vůči 1996 2 100% 114% 113% 114% 111%

3 100% 113% 100% 113% 112%

4 100% 102% 122% 115% 111%

5 100% 100% 95% 87% 92%

6 100% 95% 97% 105% 108%

7 100% 105% 102% 101% 99%

8 100% 103% 102% 104% 101%

9 100% 101% 98% 101% 102%

10 100% 99% 93% 101% 99%

100% 98% 96% 97% 100%

100% 102% 99% 102% 101%

8 100% 103% 94% 111% 123%

9 100% 113% 107% 117% 118%

10 100% 118% 141% 129% 135%

100% 115% 112% 119% 112%

100% 100% 98% 103% 106%

8 100% 123% 114% 135% 145%

9 100% 139% 144% 145% 123%

10 100% 126% 161% 145% 128%

100% 121% 122% 127% 115%

100% 103% 104% 107% 106%

Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 83% 82% 91% 96%

2 100% 78% 78% 76% 83%

1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 33% 51% 53% 57%

2 100% 64% 65% 56% 66%

3 100% 94% 109% 97% 98%

4 100% 107% 82% 94% 99%

5 100% 110% 115% 135% 126%

6 100% 120% 109% 103% 98%

7 100% 97% 100% 117% 123%

Vývoj reálných důchodů na jednoho člena vůči 1996 3 100% 95% 122% 101% 101%

4 100% 108% 78% 93% 99%

5 100% 112% 124% 145% 129%

6 100% 131% 120% 108% 99%

7 100% 101% 106% 134% 138%

strana 8 z 9

Tabulka 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 100% 82% 72% 113%

2 100% 120% 108% 129% 121%

1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 99% 87% 99% 100%

2 100% 95% 85% 92% 95%

3 100% 63% 53% 81% 90%

4 100% 162% 119% 92% 162%

5 100% 83% 58% 81% 125%

6 100% 71% 52% 73% 93%

7 100% 80% 85% 60% 68%

8 100% 73% 71% 72% 95%

9 100% 87% 66% 96% 143%

10 100% 85% 66% 72% 144%

medián 100% 76% 54% 76% 106%

váž. pr. 100% 87% 73% 80% 109%

8 100% 59% 20% 45% 48%

9 100% 76% 52% 34% 31%

10 100% 66% 107% 92% 55%

100% 76% 55% 65% 66%

100% 91% 75% 84% 85%

Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena vůči 1996 3 100% 93% 61% 75% 75%

4 100% 71% 83% 81% 72%

5 100% 80% 59% 62% 63%

6 100% 73% 51% 67% 70%

7 100% 82% 43% 43% 58%

strana 9 z 9

Tabulka 8 Podíl decilových dávek vůči průměrným Podíl decilových sociálních příjmů na jednoho člena vůči průměrným 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 71% 59% 59% 62% 64%

96% 74% 76% 70% 75%

3 140% 131% 154% 131% 129%

4 163% 175% 135% 148% 153%

5 137% 149% 160% 179% 163%

6 132% 158% 147% 131% 122%

7 101% 98% 103% 115% 118%

8

9 68% 69% 65% 73% 79%

50% 56% 54% 57% 56%

10 47% 55% 68% 59% 60%

medián 134% 154% 154% 155% 142%

váž. pr. 100% 100% 100% 100% 100%

10 47% 58% 73% 64% 57%

156% 184% 182% 185% 168%

100% 100% 100% 100% 100%

10 114% 111% 103% 102% 149%

91% 80% 68% 88% 88%

100% 100% 100% 100% 100%

82% 68% 60% 63% 64%

100% 100% 100% 100% 100%

Podíl decilových důchodů na jednoho člena vůči průměrným 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 27% 8% 13% 13% 14%

85% 53% 54% 44% 53%

3 154% 143% 180% 145% 147%

4 199% 209% 149% 172% 186%

5 161% 176% 191% 218% 196%

6 150% 191% 173% 151% 140%

7 108% 106% 110% 135% 140%

8

9 59% 70% 64% 74% 80%

40% 54% 55% 54% 46%

Podíl decilové nemocenské na jednoho člena vůči průměrným 1

2

1996 1997 1998 1999 2000

83% 96% 94% 75% 86%

66% 91% 98% 107% 73%

1996 1997 1998 1999 2000

1 231% 252% 269% 273% 271%

2 149% 155% 168% 162% 166%

3

4 90% 65% 65% 91% 74%

5 50% 94% 82% 58% 74%

72% 69% 57% 73% 82%

6 111% 91% 78% 102% 94%

7 135% 123% 156% 101% 83%

8 160% 134% 155% 145% 139%

9 140% 140% 127% 168% 182%

Podíl decilových dávek na dítě na jednoho člena vůči průměrným 3 113% 114% 91% 100% 100%

4 91% 71% 100% 88% 77%

5

6 87% 76% 68% 65% 65%

7 76% 61% 52% 61% 62%

8 65% 59% 38% 34% 45%

9 51% 33% 14% 27% 29%

10 24% 20% 17% 10% 9%

8% 6% 11% 9% 5%

strana 1 z 1

Tabulka 9 Podíl decilových dávek vůči mediánovým Podíl decilových sociálních příjmů na jednoho člena vůči mediánu 1996 1997 1998 1999 2000

1 53% 38% 38% 40% 45%

2 71% 48% 49% 45% 53%

3 104% 85% 101% 85% 91%

4 121% 113% 88% 96% 108%

5 102% 97% 104% 115% 114%

6 98% 103% 96% 85% 86%

7 75% 64% 67% 74% 83%

8 50% 45% 42% 47% 55%

9 37% 36% 35% 36% 39%

10 35% 36% 44% 38% 42%

medián 100% 100% 100% 100% 100%

váž. pr. 74% 65% 65% 64% 70%

10 30% 32% 40% 35% 34%

100% 100% 100% 100% 100%

64% 54% 55% 54% 60%

10 124% 139% 152% 117% 169%

100% 100% 100% 100% 100%

109% 125% 148% 114% 113%

10 10% 9% 19% 14% 8%

100% 100% 100% 100% 100%

123% 146% 166% 159% 157%

Podíl decilových důchodů na jednoho člena vůči mediánu 1 17% 5% 7% 7% 8%

2 55% 29% 29% 24% 32%

3 99% 78% 99% 78% 88%

1

2

3

4

1996 1997 1998 1999 2000

91% 120% 139% 86% 98%

72% 114% 144% 122% 83%

99% 82% 97% 104% 83%

55% 117% 121% 66% 84%

1996 1997 1998 1999 2000

1 283% 369% 447% 434% 426%

2 182% 227% 280% 259% 261%

1996 1997 1998 1999 2000

4 128% 114% 82% 93% 110%

5 104% 96% 105% 118% 117%

6 96% 104% 95% 82% 83%

7 69% 58% 60% 73% 84%

8 38% 38% 35% 40% 48%

9 26% 29% 30% 29% 27%

Podíl decilové nemocenské na jednoho člena vůči mediánu 5 79% 86% 84% 84% 93%

6 121% 114% 116% 116% 107%

7 147% 155% 231% 116% 94%

8 175% 167% 229% 165% 158%

9 153% 176% 187% 192% 207%

Podíl decilových dávek na dítě na jednoho člena vůči mediánu 3 138% 168% 152% 160% 156%

4 111% 103% 167% 140% 121%

5 107% 111% 114% 103% 102%

6

7 93% 89% 86% 97% 98%

8 80% 86% 63% 54% 70%

9 62% 48% 23% 43% 45%

29% 29% 28% 15% 14%

Tabulka 10 Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního Čisté peněžní příjmy na celou rodinu 1996 1997 1998 1999 2000

1 132 690 158 554 172 718 175 262 182 233

2 130 192 159 614 171 667 179 610 182 296

3 121 724 141 876 147 441 155 719 160 465

4 123 129 141 507 166 131 169 341 169 056

5 135 225 150 916 163 843 164 562 174 979

6 143 304 152 309 170 129 180 314 192 807

7 161 086 182 252 186 797 192 720 201 212

8 186 038 202 844 212 426 233 864 243 323

9 202 154 218 124 234 668 245 091 253 445

10 249 708 262 237 276 021 313 823 313 450

2000/1996

1,373

1,400

1,318

1,373

1,294

1,345

1,249

1,308

1,254

1,255

1996 1997 1998 1999 2000

1 112 717 144 581 156 948 152 357 154 484

2 108 216 146 592 157 700 165 570 163 456

3 85 435 107 937 100 142 116 409 118 654

4 81 870 91 798 129 614 121 656 117 578

5 107 553 115 652 120 561 108 027 121 547

6 120 475 117 946 135 414 149 822 166 124

7 154 776 177 313 179 097 176 129 181 436

8 202 315 220 137 231 453 250 282 253 085

9 234 668 249 104 270 388 278 489 289 783

10 300 148 310 108 318 729 363 729 363 613

2000/1996

1,371

1,510

1,389

1,436

1,130

1,379

1,172

1,251

1,235

1,211

"9/1" 1,52 1,38 1,36 1,40 1,39

"1/medián" 95,3% 104,6% 103,4% 101,6% 99,1%

"9/1" 2,08 1,72 1,72 1,83 1,88

"1/medián" 98,9% 123,8% 122,6% 118,2% 107,4%

"9/1" 1,07 1,15 1,12 1,05 1,09

"1/medián" 73,2% 63,9% 64,6% 67,6% 68,2%

"Tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na celou rodinu

Čisté peněžní příjmy na ekonomicky aktivního 1996 1997 1998 1999 2000

1 108 762 114 067 125 158 139 097 142 370

2 128 903 126 678 140 711 144 847 155 809

3 158 083 168 900 201 975 189 902 205 724

4 171 013 199 306 184 591 211 676 222 442

5 155 431 173 467 202 275 225 427 230 235

6 141 885 183 505 184 923 185 891 187 191

7 128 868 136 009 145 935 164 718 182 920

8 115 552 128 382 134 447 151 860 154 983

9 116 180 130 613 140 520 145 887 154 539

10 146 887 158 931 173 598 193 718 192 300

2000/1996

1,309

1,209

1,301

1,301

1,481

1,319

1,419

1,341

1,330

1,309

Tabulka 10 Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního

"Tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na ekonomicky aktivního 1996 1997 1998 1999 2000

1 92 391 104 015 113 730 120 918 120 691

2 107 145 116 343 129 262 133 524 139 706

3 110 954 128 497 137 180 141 962 152 120

4 113 709 129 293 144 015 152 070 154 707

5 123 624 132 933 148 841 147 983 159 930

6 119 282 142 104 147 189 154 456 161 285

7 123 821 132 323 139 919 150 537 164 942

8 125 662 139 327 146 489 162 521 161 201

9 134 867 149 164 161 909 165 767 176 697

10 176 558 187 944 200 459 224 524 223 076

"9/1" 1,46 1,43 1,42 1,37 1,46

2000/1996

1,306

1,304

1,371

1,361

1,294

1,352

1,332

1,283

1,310

1,263

9 12,8% 12,3% 12,3% 12,2% 12,2%

10 15,8% 14,8% 14,5% 15,6% 15,1%

suma 100% 100% 100% 100% 100%

10 19,9% 18,4% 17,7% 19,3% 18,8%

suma 100% 100% 100% 100% 100%

Čisté peněžní příjmy na celou rodinu (distribuce) 1 1996 1997 1998 1999 2000

8,4% 9,0% 9,1% 8,7% 8,8%

2 8,2% 9,0% 9,0% 8,9% 8,8%

3 7,7% 8,0% 7,8% 7,7% 7,7%

4 7,8% 8,0% 8,7% 8,4% 8,2%

5 8,5% 8,5% 8,6% 8,2% 8,4%

6 9,0% 8,6% 8,9% 9,0% 9,3%

7 10,2% 10,3% 9,8% 9,6% 9,7%

8 11,7% 11,5% 11,2% 11,6% 11,7%

Pracovní příjmy (hrubé peněžní minus soci minus sociální) na celou rodinu (distribuce) 1 1996 1997 1998 1999 2000

7,5% 8,6% 8,7% 8,1% 8,0%

2 7,2% 8,7% 8,8% 8,8% 8,5%

3 5,7% 6,4% 5,6% 6,2% 6,1%

4 5,4% 5,5% 7,2% 6,5% 6,1%

5 7,1% 6,9% 6,7% 5,7% 6,3%

6 8,0% 7,0% 7,5% 8,0% 8,6%

7 10,3% 10,5% 9,9% 9,4% 9,4%

8 13,4% 13,1% 12,9% 13,3% 13,1%

9 15,6% 14,8% 15,0% 14,8% 15,0%

"1/medián" 76,1% 75,6% 76,8% 80,0% 75,1%

strana 1 z 2

Tabulka 11 Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny

Podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 1996 1997 1998 1999 2000

1 10,4% 9,2% 9,3% 9,7% 10,1%

2 11,1% 9,3% 9,4% 8,9% 9,3%

3 13,9% 13,1% 14,9% 12,8% 12,6%

1996 1997 1998 1999 2000

1 3,9% 1,3% 2,1% 2,1% 2,2%

2 9,9% 6,7% 6,7% 5,6% 6,6%

3 15,3% 14,3% 17,3% 14,1% 14,3%

1996 1997 1998 1999 2000

1 12,2% 15,1% 14,8% 11,8% 13,6%

2 7,7% 11,5% 12,2% 13,6% 9,1%

3 8,9% 6,5% 6,3% 8,9% 7,1%

1996 1997 1998 1999 2000

1 33,9% 39,5% 42,3% 42,8% 42,7%

2 17,2% 19,4% 21,0% 20,6% 20,6%

4 15,2% 16,3% 13,6% 14,6% 14,6%

5 13,0% 13,9% 14,9% 15,9% 14,9%

6 12,4% 13,8% 13,3% 11,9% 11,5%

7 9,7% 9,3% 9,2% 10,1% 10,5%

8 6,5% 6,4% 5,8% 6,8% 7,4%

9 4,4% 4,7% 4,7% 4,7% 4,6%

10 3,6% 4,1% 4,9% 4,4% 4,5%

suma 100% 100% 100% 100% 100%

medián 12,7% 13,8% 14,1% 13,9% 13,2%

9 3,5% 4,5% 4,7% 4,5% 3,8%

10 3,7% 4,3% 5,3% 4,8% 4,2%

100% 100% 100% 100% 100%

14,7% 16,5% 16,7% 16,6% 15,6%

9 12,2% 11,8% 10,8% 14,0% 15,2%

10 8,8% 8,2% 7,5% 7,7% 11,1%

100% 100% 100% 100% 100%

8,6% 7,2% 6,2% 7,9% 8,2%

10 0,6% 0,4% 0,8% 0,7% 0,4%

100% 100% 100% 100% 100%

7,7% 6,2% 5,5% 5,6% 5,9%

Podíl decilových důchodů na celkových důchodech 4 18,5% 19,4% 15,0% 16,9% 17,6%

5 15,3% 16,4% 17,8% 19,4% 18,0%

6 14,0% 16,6% 15,6% 13,7% 13,1%

7 10,3% 10,0% 9,8% 11,9% 12,5%

8 5,6% 6,4% 5,8% 6,9% 7,5%

Podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 4 4,7% 8,7% 8,2% 5,7% 7,0%

5 6,8% 6,4% 5,3% 6,5% 7,5%

6 10,4% 7,9% 7,0% 9,2% 8,9%

7 12,9% 11,7% 14,0% 8,9% 7,4%

8 15,4% 12,3% 13,9% 13,6% 13,1%

Podíl decilových dávek na dítě na celkových dávkách na dítě 3 11,2% 11,5% 8,8% 9,8% 9,7%

4 8,5% 6,6% 10,1% 8,6% 7,3%

5 8,3% 7,1% 6,4% 5,8% 6,0%

6 7,1% 5,3% 4,7% 5,5% 5,9%

7 6,2% 5,6% 3,4% 3,0% 4,0%

8 4,9% 3,0% 1,2% 2,5% 2,7%

9 2,1% 1,7% 1,4% 0,8% 0,7%

strana 2 z 2

Tabulka 12 Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Kumulativní podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 0 1996 1997 1998 1999 2000

0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10% 10,4% 9,2% 9,3% 9,7% 10,1%

20% 21,4% 18,5% 18,7% 18,6% 19,4%

30% 35,3% 31,6% 33,6% 31,5% 32,0%

40% 50,5% 47,9% 47,2% 46,0% 46,5%

50% 63,5% 61,8% 62,1% 62,0% 61,4%

60% 75,8% 75,6% 75,3% 73,9% 73,0%

70% 85,5% 84,9% 84,6% 84,0% 83,5%

80% 92,0% 91,2% 90,4% 90,8% 90,9%

90% 96,4% 95,9% 95,1% 95,6% 95,5%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Gini -0,16 -0,13 -0,13 -0,12 -0,12

Kumulativní podíl decilových důchodů na celkových důchodech 0 1996 1997 1998 1999 2000

0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10% 3,9% 1,3% 2,1% 2,1% 2,2%

2

3

4

5

6

7

8

9

20% 13,8% 8,0% 8,7% 7,7% 8,8%

30% 29,1% 22,3% 26,0% 21,8% 23,1%

40% 47,6% 41,8% 41,0% 38,7% 40,7%

50% 62,9% 58,2% 58,8% 58,1% 58,7%

60% 76,9% 74,8% 74,4% 71,9% 71,9%

70% 87,2% 84,8% 84,2% 83,8% 84,4%

80% 92,9% 91,2% 90,0% 90,7% 91,9%

90% 96,3% 95,7% 94,7% 95,2% 95,8%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Gini -0,12 -0,06 -0,06 -0,04 -0,06

Kumulativní podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 0 1996 1997 1998 1999 2000

0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10% 12,2% 15,1% 14,8% 11,8% 13,6%

20% 19,9% 26,5% 26,9% 25,4% 22,6%

30% 28,8% 33,1% 33,2% 34,2% 29,8%

40% 33,5% 41,8% 41,4% 39,9% 36,8%

50% 40,4% 48,2% 46,7% 46,5% 44,3%

60% 50,7% 56,1% 53,8% 55,7% 53,2%

70% 63,6% 67,8% 67,8% 64,7% 60,7%

80% 79,0% 80,1% 81,7% 78,2% 73,8%

90% 91,2% 91,8% 92,5% 92,3% 88,9%

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10% 33,9% 39,5% 42,3% 42,8% 42,7%

20% 51,2% 58,9% 63,2% 63,4% 63,3%

30% 62,3% 70,4% 72,0% 73,2% 73,0%

40% 70,8% 77,0% 82,1% 81,8% 80,3%

50% 79,1% 84,0% 88,4% 87,5% 86,3%

60% 86,2% 89,3% 93,1% 93,1% 92,2%

70% 92,4% 94,9% 96,5% 96,0% 96,2%

80% 97,3% 97,9% 97,7% 98,5% 98,9%

90% 99,4% 99,6% 99,2% 99,3% 99,6%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Gini 0,06 -0,02 -0,02 0,00 0,05

Kumulativní podíl decilových dávek na dítě na celkových dávkách na dítě 0 1996 1997 1998 1999 2000

0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100,0%

Gini -0,45 -0,52 -0,57 -0,57 -0,57

Graf 4 Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy

100%

90% 80%

70%

60% 50%

40%

30%

20% 10%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1998 2000

Graf 5 Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1998 2000

Graf 6 Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou 100%

90% 80%

70%

60% 50%

40%

30%

20% 10%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1998 2000

Graf 7 Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě

100%

90% 80%

70%

60% 50%

40%

30%

20% 10%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1998 2000

strana 1 z 2

Tabulka 13 Výše dvou dávek na specifické základy Nominální výše nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena 1996 1997 1998 1999 2000

1 3 705 3 837 3 477 3 367 5 440

1996 1997 1998 1999 2000

1 7 894 8 056 8 105 9 265 9 602

2 2 807 3 220 3 238 3 945 3 972

3 4 282 2 755 2 804 3 909 4 706

4 2 394 4 344 2 959 2 568 4 748

5 2 907 2 601 2 122 3 233 5 097

6 3 786 3 379 2 487 3 432 4 428

7 3 800 3 089 3 563 2 746 3 475

8 3 534 2 757 2 856 3 174 4 284

9 2 598 2 494 2 107 3 012 4 757

10 1 903 1 753 1 530 1 720 3 484

9 2 870 2 309 1 656 1 364 1 188

10 1 608 1 370 2 408 1 786 1 330

Nominální výše rodinných dávek na jedno nezaopatřené dítě 2 6 376 6 168 6 071 6 589 7 324

3 6 172 5 898 4 983 5 808 5 846

4 5 938 4 637 5 081 5 542 5 370

5 4 840 4 815 4 032 5 024 4 854

6 4 671 3 921 3 229 4 052 4 238

7 4 103 3 935 2 596 2 628 3 508

8 3 747 2 665 1 151 2 285 2 699

Reálná výše nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena oproti 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 3 705 3 537 2 895 2 746 4 270

2 2 807 2 968 2 696 3 217 3 118

1996 1997 1998 1999 2000

1 7 894 7 425 6 748 7 555 7 536

2 6 376 5 685 5 055 5 373 5 748

3 4 282 2 539 2 334 3 187 3 693

4 2 394 4 004 2 463 2 094 3 726

5 2 907 2 398 1 767 2 636 4 000

6 3 786 3 114 2 071 2 799 3 475

7 3 800 2 847 2 966 2 239 2 728

8 3 534 2 541 2 378 2 588 3 362

9 2 598 2 299 1 754 2 456 3 734

10 1 903 1 615 1 273 1 402 2 734

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

10 1 608 1 262 2 005 1 456 1 044

1997 1998 1999 2000

Inflace 8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

Reálná výše dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě oproti 1996 3 6 172 5 436 4 149 4 736 4 588

4 5 938 4 274 4 230 4 519 4 215

5 4 840 4 438 3 357 4 097 3 810

6 4 671 3 614 2 689 3 305 3 326

7 4 103 3 627 2 161 2 143 2 754

8 3 747 2 456 958 1 864 2 118

9 2 870 2 128 1 379 1 113 933

strana 2 z 2

Tabulka 14 Distribuce nezaopatřených dětí a nepracujících důchodců do jednotlivých decilových skupin Nezaopatřené děti - rok 1996 DECIL srovnání distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 24,7% 24,7%

2 20,0% 15,5% 40,2%

3 30,0% 10,4% 50,6%

4 40,0% 8,2% 58,8%

5 50,0% 9,8% 68,7%

6 60,0% 8,7% 77,4%

7 70,0% 8,7% 86,1%

8 80,0% 7,5% 93,6%

9 90,0% 4,2% 97,8%

10 100,0% 2,2% 100%

medián

6 7,6% 81,2%

7 6,9% 88,0%

8 5,6% 93,7%

9 4,5% 98,2%

10 1,8% 100%

7,9%

6 8,7% 81,2%

7 7,2% 88,3%

8 6,3% 94,7%

9 3,8% 98,5%

10 1,8% 100%

8,2%

7 9,6% 92,5%

8 4,5% 96,9%

9 1,8% 98,8%

10 1,2% 100%

14,2%

7 9,0% 90,8%

8 4,5% 95,3%

9 2,8% 98,1%

10 1,9% 100%

17,1%

7 11,5% 90,9%

8 5,7% 96,6%

9 2,1% 98,7%

10 1,3% 100%

15,9%

9,3%

Nezaopatřené děti - rok 1998 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 27,4% 27,4%

2 18,1% 45,6%

DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 28,0% 28,0%

2 17,7% 45,7%

DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 5,3% 5,3%

2 12,0% 17,3%

DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 2,4% 2,4%

2 8,5% 10,9%

3 9,3% 54,9%

4 10,4% 65,3%

5 8,3% 73,6%

Nezaopatřené děti - rok 2000 3 10,4% 56,1%

4 8,6% 64,7%

5 7,7% 72,4%

Nepracující důchodci - rok 1996 3 17,5% 34,8%

4 19,8% 54,6%

5 15,3% 69,9%

6 13,0% 82,9%

Nepracující důchodci - rok 1998 3 20,3% 31,2%

4 16,5% 47,6%

5 18,8% 66,5%

6 15,4% 81,8%

Nepracující důchodci - rok 2000 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 2,8% 2,8%

2 8,3% 11,1%

3 17,0% 28,1%

4 19,6% 47,7%

5 18,7% 66,4%

6 13,0% 79,4%

Graf 8 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí 100,0%

90,0%

80,0%

70,0%

60,0%

50,0%

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srovn. 1996 1998 2000

Graf 9 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců 100,0%

90,0%

80,0%

70,0%

60,0%

50,0%

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srovn. 1996 1998 2000

strana 3 z 5

Tabulka 15 Distribuce dávek na dítě a důchodů

Dávky na dítě 1996 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají dávky na dítě na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách

1 19,4% 33,9% 81,9%

2 14,3% 17,2% 60,9%

3 10,0% 11,2% 42,2%

Podíl dávek na dítě vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených dávkách na dítě

4 8,8% 8,5% 37,2%

5 10,1% 8,3% 42,9%

6 9,8% 7,1% 41,6%

7 10,2% 6,2% 43,2%

8 9,0% 4,9% 38,2%

9 5,3% 2,1% 22,5%

10 3,1% 0,6% 13,2%

celkem 100% 100% 42,4%

medián 10,0% 7,7% 42,2%

8 2,3% 1,2% 7,4%

9 2,2% 1,4% 7,1%

10 0,7% 0,8% 2,3%

100% 100% 32,0%

8,5% 5,5% 27,1%

8 6,0% 2,7% 21,7%

9 1,9% 0,7% 6,9%

10 0,9% 0,4% 3,1%

100% 100% 36,1%

9,1% 5,9% 33,0%

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají dávky na dítě na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají

Dávky na dítě 1998 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 28,1% 42,3% 89,8%

2 20,4% 21,0% 65,0%

3 10,8% 8,8% 34,4%

4 12,0% 10,1% 38,4%

5 8,9% 6,4% 28,4%

podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 24,6% 42,7% 88,4%

2 19,6% 20,6% 71,0%

3 11,3% 9,7% 40,8%

4 9,3% 7,3% 33,6%

5 8,5% 6,0% 30,8%

6 8,1% 4,7% 25,8%

7 6,5% 3,4% 20,8%

Dávky na dítě 2000 6 9,8% 5,9% 35,2%

7 8,1% 4,0% 29,1%

strana 4 z 5

Tabulka 15 Distribuce dávek na dítě a důchodů

Důchody 1996 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají důchody na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách

1 4,9% 3,9% 18,9%

2 11,0% 9,9% 42,6%

3 15,0% 15,3% 58,1%

Podíl důchodů vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených důchodech

4 16,2% 18,5% 62,8%

5 14,4% 15,3% 55,6%

6 13,0% 14,0% 50,6%

7 9,9% 10,3% 38,2%

8 6,4% 5,6% 24,7%

9 4,4% 3,5% 17,1%

10 4,8% 3,7% 18,6%

suma 100% 100% 38,7%

medián 13,7% 14,7% 53,1%

7 9,9% 9,8% 37,6%

8 6,0% 5,8% 22,6%

9 5,8% 4,7% 22,0%

10 6,5% 5,3% 24,6%

100% 100% 37,7%

15,6% 16,7% 58,7%

7 12,3% 12,5% 46,3%

8 7,6% 7,5% 28,6%

9 4,7% 3,8% 17,6%

10 5,3% 4,2% 20,1%

100% 100% 37,8%

14,4% 15,6% 54,6%

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají důchody na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají

Důchody 1998 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 3,0% 2,1% 11,3%

2 7,6% 6,7% 28,4%

3 16,4% 17,3% 61,7%

4 13,6% 15,0% 51,4%

5 16,5% 17,8% 61,9%

podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 3,0% 2,2% 11,3%

2 7,7% 6,6% 29,3%

3 14,7% 14,3% 55,5%

4 15,9% 17,6% 60,4%

5 16,4% 18,0% 62,3%

6 14,7% 15,6% 55,5%

Důchody 2000 6 12,4% 13,1% 46,9%

Graf 10 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1996 45,0%

30,0%

40,0% 25,0% 35,0%

30,0%

20,0%

25,0% 15,0% 20,0%

15,0%

10,0%

10,0% 5,0% 5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

podíl rodin

podíl dávek - pravá osa

Graf 11 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1998 30,0%

45,0%

40,0% 25,0% 35,0%

20,0%

30,0%

25,0% 15,0%

10,0%

20,0%

podíl rodin

15,0%

podíl dávek pravá osa

10,0% 5,0% 5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 12 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 2000 30,0%

45,0%

40,0% 25,0% 35,0%

20,0%

30,0%

25,0% 15,0%

10,0%

20,0%

podíl rodin

15,0%

podíl dávek pravá osa

10,0% 5,0% 5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 13 Distribuce důchodů a rodin tuto dávku pobírajících v roce 1996 20,0%

20,0%

18,0%

18,0%

16,0%

16,0%

14,0%

14,0%

12,0%

12,0%

10,0%

10,0%

8,0%

8,0%

podíl rodin

6,0%

6,0%

podíl důchodů

4,0%

4,0%

2,0%

2,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 14 Distribuce důchodů a rodin tuto dávku pobírajících v roce 1998 20,0%

20,0%

18,0%

18,0%

16,0%

16,0%

14,0%

14,0%

12,0%

12,0%

10,0%

10,0%

8,0%

8,0%

podíl rodin

6,0%

6,0%

podíl důchodů

4,0%

4,0%

2,0%

2,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 15 Distribuce důchodů a rodin tuto dávku pobírajících v roce 2000 20,0%

20,0%

18,0%

18,0%

16,0%

16,0%

14,0%

14,0%

12,0%

12,0%

10,0%

10,0%

8,0%

8,0%

podíl rodin

6,0%

6,0%

podíl důchodů

4,0%

4,0%

2,0%

2,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

strana 1 z 2

Tabulka 16 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami

Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami - 1996 decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 707 3 400 5 107 10 564 206,9%

2 2 587 4 111 6 698 14 302 213,5%

3 2 503 3 732 6 235 20 927 335,6%

4 2 744 3 880 6 624 24 408 368,5%

5 3 763 4 992 8 755 20 431 233,4%

6 4 328 5 662 9 990 19 788 198,1%

7 5 546 6 978 12 524 15 175 121,2%

8 7 754 9 142 16 896 10 114 59,9%

9 10 572 11 791 22 363 7 448 33,3%

10 17 028 16 288 33 316 7 045 21,1%

medián 4 046 5 327 9 373 20 110 214,6%

váž. pr. 5 330 6 545 11 875 14 968 126,0%

9 12 495 13 824 26 319 9 606 36,5%

10 17 890 17 497 35 387 11 925 33,7%

4 361 5 743 10 103 27 134 268,6%

6 070 7 546 13 616 17 655 129,7%

9 13 655 15 138 28 793 11 238 39,0%

10 19 838 19 570 39 408 12 145 30,8%

4 834 6 454 11 287 28 706 254,3%

6 352 8 036 14 388 20 163 140,1%

Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami - 1998 decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 2 167 4 256 6 423 10 437 162,5%

2 3 426 5 423 8 849 13 335 150,7%

3 3 163 4 426 7 589 27 277 359,4%

4 3 958 5 401 9 359 23 909 255,5%

5 4 132 5 500 9 632 28 265 293,4%

6 4 589 5 985 10 574 26 003 245,9%

7 6 554 8 181 14 735 18 169 123,3%

8 9 131 10 787 19 918 11 443 57,5%

Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami - 2000 decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 838 4 051 5 889 12 986 220,5%

2 3 402 5 573 8 975 15 092 168,2%

3 3 588 5 173 8 761 26 110 298,0%

4 3 779 5 329 9 108 30 921 339,5%

5 3 951 5 394 9 345 32 780 350,8%

6 5 716 7 513 13 229 24 632 186,2%

7 6 482 8 386 14 868 23 776 159,9%

8 9 009 11 028 20 037 15 865 79,2%

Graf 16 Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 1996-2000 400,0%

350,0%

300,0%

250,0% 1996 1998 2000

200,0%

150,0%

100,0%

50,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Přílohy ke

kapitole č. 3

Metodické poznámky Metodická poznámka. K jednotlivým tabulkám jsou pro lepší srovnání dopočítány údaje za medián a vážený aritmetický průměr. Medián je spočítán jako prostý průměr pátého a šestého decilu. Vážený průměr je konstruován jako průměr všech decilů, kde váhou je počet členů v domácnosti. Spočítaný vážený aritmetický průměr se může u některých statistik mírně lišit od toho, co oficiálně uvádí ČSÚ nebo s čím je počítáno v jiné části této zprávy. Tato skutečnost je dána tím, že vážený aritmetický průměr je zpětně počítán z agregovaných veličin a ne z primárních dat. Tento „nedostatek“ však nezpůsobuje významnější distorze při analýzách. Způsob konstrukce jednotlivých tabulek. Základní data ze SRÚ jsou prezentována v tabulkách 1-4. Data byla ČSÚ pro všechny roky upravena dle jedné metodiky z roku 1999. Tabulka 2 rekapituluje základní údaje z tabulky 1. Jednotlivé sociální příjmy jsou zde sloučeny do čtyř základních. Uvedené sloučené sociální příjmy na celou průměrnou rodinu, která se nachází v decilu příslušného příjmového rozložení, jsou spočítány v tabulce 3. Počty rodin, které se nacházejí v jednotlivých decilech rozložení, jsou uvedeny v tabulce 4. Co je podstatnější, ČSÚ zde zároveň vyčíslil, kolik z těchto rodin pobíralo jednotlivé sociální dávky. Tabulky 1 až 4 reprezentují základní data, ze kterých se v dalších analýzách vycházelo. Tabulka 5 a 6 ukazuje základní analýzy provedené na datech. Jsou jimi: * nominální a reálný vývoj jednotlivých sociálních příjmů, čistých peněžních příjmů a pracovních příjmů na člena domácnosti * podíl jednotlivých sociálních dávek na čistých příjmech a na celkových sociálních dávkách v letech 1996-2000. Následující tabulka 7 rozvíjí předcházející tabulku, když ukazuje vývoj reálných veličin na jednoho člena domácnosti vůči roku 1996. Tabulka 8 (resp. 9) prezentuje vývoj podílu decilových sociálních dávek na člena domácnosti vůči průměrným (resp. mediánovým) sociálním dávkám. Čisté peněžní příjmy a pracovní příjmy na jednoho ekonomicky aktivního člena domácnosti v jednotlivých decilových skupinách jsou obsaženy v tabulce 10. Je zde taktéž spočítán decilový poměr. Z tabulky 3 je v tabulce 11 spočítán podíl jednotlivých sociálních příjmů, které připadají na celé příslušné decilové skupiny. Kumulativní podíly jsou pak spočítány v tabulce 12. Na tu navazují grafy 1 až 5, kde je graficky znázorněn průběh pseudo-Lorenzových křivek. Tabulka 13 uvádí vývoj dvou specifických dávek (nemocenské a na dítě) na jednoho aktivního člena nebo na jedno nezaopatřené dítě. Tabulka 14 rekapituluje rozdělení nezaopatřených dětí do jednotlivých decilových skupin. Jako taková slouží jako pomocná tabulka pro graf 6. Zcela specifické ukazatele jsou v tabulce 15 spočítány pro dávky na děti. Zdrojová data pro výpočty tvoří tabulky 3 a 4. Uvedené výpočty jsou prezentovány v grafech 7-11. Na závěr tabulkových analýz je v tabulce 16 spočítán vývoj vztahů mezi daňovými odvody a sociálními dávkami na jednoho poplatníka, což je graficky prezentováno v grafu 12. Způsob konstrukce modelů. Pro modely jsou klíčové mzdy, které reprezentují příslušné decily zaměstnanců podle mzdové diferenciace. Ty byly získány z analýz mzdové diferenciace a konzultacemi s ČSÚ. Pracovali jsme se dvěma modely, kdy v prvním byla úplná rodina s dvěmi celými měsíčními mzdami (neuvažovali jsme o možné mzdové diskriminaci žen). Pro zjednodušení jsme předpokládali, že obě dvě ekonomicky aktivní osoby nosí domů stejnou mzdu (tedy obě dvě osoby nosí mzdu na úrovni 1. decilu, 2. decilu, …, 9. decilu). U samoživitelky jsme počítali pouze s jedním platem. Po očistění hrubých pracovních příjmů o sociální a zdravotní pojištění a o daně (pro zjednodušení jsme předpokládaly, že odečitatelné položky na obě děti si uplatní jeden z ekonomicky aktivních v domácnosti). Tím jsme dostali čisté pracovní příjmy, z nichž se dají (s použitím životního minima) spočítat jednotlivé sociální dávky.

Seznam tabulek a grafů ke kapitole č. 3 Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4

Základní data Agregované sociální příjmy Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost Příjemci sociálních dávek

Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10

Nominální a reálný vývoj základních veličin Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 Podíl decilových dávek vůči průměrným Podíl decilových dávek vůči mediánovým Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního

Tabulka 11 Tabulka 12 Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5

Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě (dle Förster-Pellizzari)

Tabulka 13

Výše dvou dávek na specifické základy

Tabulka 14 Graf 6

Distribuce nezaopatřených dětí do jednotlivých decilových skupin Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí

Tabulka 15 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11

Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1996 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1997 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1998 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1999 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 2000

Tabulka 16 Graf 12

Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 1996-2000

Tabulka 17 Tabulka 18 Tabulka 19 Tabulka 20 Tabulka 21 Tabulka 22 Tabulka 23 Tabulka 24 Tabulka 25 Tabulka 26

Úvodní data k modelu Modelové dávky a 1. decilový příjem Modelové dávky a 2. decilový příjem Modelové dávky a 3. decilový příjem Modelové dávky a 4. decilový příjem Modelové dávky a 5. decilový příjem Modelové dávky a 6. decilový příjem Modelové dávky a 7. decilový příjem Modelové dávky a 8. decilový příjem Modelové dávky a 9. decilový příjem

strana 1 z 9

Tabulka 1 Základní data

rok 1996 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí důchodců spotřebních jednotek

1 4,01 1,43 2,11 0,02 3,49

2 3,65 1,56 1,76 0,04 3,24

3 3,37 1,65 1,46 0,09 3,06

4 3,37 1,77 1,47 0,05 3,08

5 2,99 1,71 1,11 0,09 2,75

6 2,68 1,73 0,81 0,11 2,44

7 2,51 1,79 0,61 0,08 2,26

8 2,24 1,77 0,36 0,07 2,00

9 1,99 1,73 0,19 0,05 1,76

10 1,81 1,67 0,10 0,04 1,59

1997 1998 1999

Inflace 8,50% 10,70% 2,10%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

41 795 1 935 3 824 36 035

53 675 3 362 5 374 44 938

61 009 4 181 6 216 50 613

69 194 5 280 7 290 56 624

76 679 6 213 8 078 62 388

85 516 7 293 9 111 69 112

97 114 8 851 10 333 77 930

113 369 11 396 12 542 89 431

131 625 13 534 14 353 103 738

183 863 21 001 19 313 143 549

medián 81 098 6 753 8 595 65 750

váž. průměr 82 221 7 083 8 616 66 522

sociální příjmy důchody nemocenské podpora při ošetřevání člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti jiné sociální příjmy

8 657 316 1 358

7 347 699 1 386

7 181 1 428 1 704

5 950 1 288 1 601

6 864 2 155 2 171

6 601 2 499 2 542

7 712 2 919 2 991

7 341 3 993 2 443

7 550 4 669 1 979

6 316 4 589 1 600

6 733 2 327 2 357

7 207 2 096 1 913

2 662 2 343 379 1 469 74

2 356 1 681 291 745 151

2 065 902 296 503 218

2 006 434 208 267 138

1 611 305 266 132 161

1 090 159 184 65 56

824 166 210 123 72

358 262 72 29 77

213 85 47 77 130

79 0 22 0 17

1 351 232 225 99 109

1 543 788 223 430 116

55

38

65

10

63

7

407

107

350

17

35

98

28,62

strana 2 z 9

Tabulka 1 Základní data

rok 1997 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí důchodců spotřebních jednotek

1 4,09 1,39 2,17 0,02 3,51

2 3,55 1,53 1,66 0,06 3,16

3 3,50 1,63 1,61 0,05 3,18

4 3,33 1,75 1,36 0,06 3,03

5 3,09 1,71 1,20 0,11 2,82

6 2,78 1,88 0,78 0,07 2,54

7 2,40 1,76 0,53 0,07 2,16

8 2,07 1,64 0,30 0,12 1,85

9 1,97 1,68 0,19 0,06 1,74

10 1,86 1,70 0,10 0,06 1,63

1997 1998 1999

Inflace 8,50% 10,70% 2,10%

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

45 422 2 180 4 144 39 098

58 095 3 653 5 789 48 653

66 730 4 720 6 855 55 155

75 096 5 814 7 803 61 480

83 812 6 868 8 814 68 129

95 496 8 499 10 456 76 541

109 409 10 430 11 933 87 047

122 985 11 521 12 902 98 562

143 372 14 867 15 492 113 013

192 588 21 533 20 262 150 792

medián 89 654 7 684 9 635 72 335

váž. průměr 89 331 7 713 9 336 72 282

sociální příjmy důchody nemocenské podpora při ošetřevání člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti jiné sociální příjmy

9 500 405 1 520

7 524 870 1 341

7 488 1 086 1 618

7 045 2 087 1 881

7 675 2 842 2 006

6 485 2 579 2 291

6 273 2 824 2 291

9 781 6 912 2 217

8 546 6 039 2 074

9 748 7 728 1 544

7 080 2 711 2 149

7 935 2 753 1 834

2 882 2 625 418 1 382 192

2 479 1 887 272 473 109

2 372 1 054 396 446 351

1 817 710 267 136 140

1 495 358 261 166 231

933 168 249 64 139

543 280 132 111 92

319 159 71 37 46

153 103 39 46 91

71 0 18 0 90

1 214 263 255 115 185

1 555 917 245 365 162

76

92

165

7

317

62

0

21

0

297

190

104

28,64

strana 3 z 9

Tabulka 1 Základní data

rok 1998 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí důchodců spotřebních jednotek ekonomicky neaktivních dosp.

1 4,04 1,40 2,08 0,03 3,50 0,56

2 3,66 1,57 1,74 0,06 3,28 0,35

3 3,41 1,68 1,55 0,02 3,10 0,18

4 3,24 1,67 1,32 0,11 2,97 0,25

5 3,02 1,78 1,06 0,06 2,75 0,18

6 2,52 1,74 0,61 0,09 2,27 0,17

7 2,31 1,78 0,41 0,05 2,08 0,12

8 2,23 1,69 0,42 0,11 2,02 0,12

9 1,92 1,62 0,20 0,07 1,70 0,10

10 1,75 1,57 0,09 0,09 1,53 0,09

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

50 553 2 350 4 682 43 521

64 136 3 920 6 417 53 799

75 128 5 425 7 882 61 822

84 351 6 683 8 993 68 675

93 202 7 456 9 832 75 914

106 167 9 342 11 538 85 287

119 882 11 043 12 990 95 849

134 019 13 133 14 482 106 404

154 767 16 023 16 784 121 961

210 460 22 812 21 490 166 158

sociální příjmy důchody nemocenské podpora při ošetřevání člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti jiné sociální příjmy

10 010 779 1 344

8 442 1 332 1 448

6 491 1 114 1 359

7 003 2 868 1 248

6 303 2 484 1 490

7 372 3 651 2 294

6 776 3 098 2 866

8 588 6 285 1 797

9 772 7 611 1 520

13 144 11 193 1 282

2 841 2 614 511 1 442 393

2 429 1 748 511 492 351

2 253 946 306 163 271

1 699 740 197 69 132

1 143 653 180 44 298

503 366 161 8 349

196 292 48 37 187

219 83 126 31 30

98 138 95 62 241

87 9 62 65 0

86

131

79

49

10

38

51

19

7

446

28,10 16,50 9,48 0,69 25,20 2,12

1997 1998 1999

Inflace 8,50% 10,70% 2,10%

medián 99 685 8 399 10 685 80 601

váž. průměr 98 174 8 382 10 296 79 496

6 838 3 068 1 892 0

8 198 3 316 1 618 0

0 823 510 171 26 324 0 24

0 1 408 947 258 319 248 0 83

strana 4 z 9

Tabulka 1 Základní data

rok 1999 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí důchodců spotřebních jednotek ekonomicky neaktivních dosp.

1 4,06 1,27 2,12

2 3,53 1,51 1,66

3 3,34 1,60 1,47

4 3,20 1,66 1,26

5 2,86 1,70 0,98

6 2,68 1,77 0,73

7 2,39 1,74 0,51

8 2,18 1,73 0,32

9 1,93 1,66 0,19

10 1,76 1,52 0,16

2,80 0,67

2,53 0,36

2,43 0,27

2,40 0,28

2,20 0,18

2,10 0,18

1,93 0,14

1,80 0,13

1,64 0,08

1,52 0,08

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

50 814 1961 4545 44 309

66 200 3807 6599 55 794

76 760 5125 7977 63 659

86 826 6167 9017 71 642

97 282 7297 10204 79 781

111 414 9251 11733 90 429

127 213 11347 13803 102 063

143 560 13678 15515 114 368

169 096 17485 18670 132 942

232 055 23660 22646 185 749

sociální příjmy důchody nemocenské podpora při ošetřevání člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti jiné sociální příjmy

11 353 745 1047

8 694 682 1563

8 439 1958 2080

8 354 3148 1425

7 865 3124 2368

8 788 5240 2060

7 638 4187 2223

8 695 5319 2510

9 462 7143 2100

12 367 10326 1385

3139 2866 935 1842 600

2517 2220 522 617 332

2260 1107 329 200 298

2047 766 335 122 386

1392 329 219 98 229

745 263 151 5 263

515 282 213 3 159

191 140 220 22 259

45 17 62 0 36

141 230 114 19 145

180

242

209

126

106

62

55

35

58

7

27,93

1997 1998 1999

Inflace 8,50% 10,70% 2,10%

medián 104 348 8 274 10 968 85 105

váž. průměr 103 931 8 458 10 762 84 712

8 327 4 182 2 214 0

9 129 3 530 1 820 0

0 1 068 296 185 51 246 0 84

0 1 564 1 027 363 397 303 0 125

strana 5 z 9

Tabulka 1 Základní data

rok 2000 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí důchodců osob obírajících důchod spotřebních jednotek ekonomicky neaktivních dosp.

1 4,02 1,30 2,13

2 3,62 1,49 1,71

3 3,37 1,58 1,52

4 3,26 1,69 1,31

5 2,93 1,66 1,05

6 2,67 1,65 0,76

7 2,47 1,77 0,52

8 2,11 1,69 0,30

9 1,90 1,61 0,19

10 1,76 1,56 0,13

1997 1998 1999

Inflace 8,50% 10,70% 2,10%

0,01 2,77 0,59

0,05 2,60 0,42

0,07 2,47 0,27

0,10 2,43 0,26

0,09 2,23 0,22

0,17 2,09 0,26

0,11 1,98 0,18

0,06 1,76 0,12

0,07 1,61 0,10

0,05 1,52 0,07

hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy

52 304 1 975 4 511 45 818

68 140 3 908 6 661 57 571

80 536 5 661 8 410 66 465

90 308 6 585 9 431 74 292

100 748 7 952 10 635 82 161

112 803 9 215 11 780 91 808

128 472 10 935 13 418 104 119

149 223 14 703 16 377 118 143

170 826 16 777 18 346 135 703

237 055 25 248 23 660 188 147

medián 106 776 8 584 11 208 86 985

váž. průměr 106 478 8 711 10 962 86 804

Sociální příjmy důchody nemocenské podpora při ošetřevání člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti jiné sociální příjmy

12 530 365 2 148

9 784 1 041 1 717

8 568 1 775 2 399

8 994 2 664 2 689

8 007 2 492 2 463

10 443 5 715 2 741

9 962 5 442 3 096

8 354 4 306 3 305

11 484 7 054 3 773

13 819 9 733 3 279

9 225 4 104 2 602

10 093 3 398 2 625

3 304 2 940 1 240 1 953 489

2 844 2 373 617 675 240

2 425 1 090 355 245 215

1 973 479 338 73 590

1 527 611 228 24 378

946 479 138 33 389

515 228 154 2 374

172 38 71 17 417

76 0 80 3 294

96 182 52 0 186

1 237 545 183 29 384

1 677 1 056 403 411 367

91

277

64

188

284

2

151

28

204

291

143

155

28,11

strana 6 z 9

Tabulka 2 Agregované sociální příjmy rok 1996 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 8 657 316 1 358 4 131 2 852

2 7 347 699 1 386 3 101 2 161

3 7 181 1 428 1 704 2 568 1 481

4 5 950 1 288 1 601 2 273 788

5 6 864 2 155 2 171 1 743 795

6 6 601 2 499 2 542 1 155 405

7 7 712 2 919 2 991 947 855

8 7 341 3 993 2 443 387 518

9 7 550 4 669 1 979 290 612

10 6 316 4 589 1 600 79 48

medián 6 733 2 327 2 357 1 449 600

váž. průměr 7 207 2 096 1 913 1 973 1 224

5 7 675 2 842 2 006 1 661 1 166

6 6 485 2 579 2 291 997 618

7 6 273 2 824 2 291 654 504

8 9 781 6 912 2 217 356 296

9 8 546 6 039 2 074 199 234

10 9 748 7 728 1 544 71 405

7 080 2 711 2 149 1 329 892

7 935 2 753 1 834 1 920 1 428

5 6 303 2 484 1 490 1 187 1 142

6 7 372 3 651 2 294 511 916

7 6 776 3 098 2 866 233 579

8 8 588 6 285 1 797 250 256

9 9 772 7 611 1 520 160 481

10 13 144 11 193 1 282 152 517

6 838 3 068 1 892 849 1 029

8 198 3 316 1 618 1 726 1 537

rok 1997 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 9 500 405 1 520 4 264 3 311

2 7 524 870 1 341 2 952 2 361

3 7 488 1 086 1 618 2 818 1 966

4 7 045 2 087 1 881 1 953 1 124

rok 1998 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 10 010 779 1 344 4 283 3 604

2 8 442 1 332 1 448 2 921 2 741

3 6 491 1 114 1 359 2 416 1 602

4 7 003 2 868 1 248 1 768 1 119

strana 7 z 9

Tabulka 2 Agregované sociální příjmy rok 1999 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 11 353 745 1 047 4 981 4 581

2 8 694 682 1 563 3 133 3 316

3 8 439 1 958 2 080 2 460 1 942

4 8 354 3 148 1 425 2 169 1 612

5 7 865 3 124 2 368 1 490 884

6 8 788 5 240 2 060 750 738

7 7 638 4 187 2 223 518 709

8 8 695 5 319 2 510 213 654

9 9 462 7 143 2 100 45 174

10 12 367 10 326 1 385 160 496

medián 8 327 4 182 2 214 1 120 811

váž. průměr 9 129 3 530 1 820 1 961 1 818

5 8 007 2 492 2 463 1 551 1 501

6 10 443 5 715 2 741 979 1 008

7 9 962 5 442 3 096 517 907

8 8 354 4 306 3 305 189 554

9 11 484 7 054 3 773 79 578

10 13 819 9 733 3 279 96 711

9 225 4 104 2 602 1 265 1 255

10 093 3 398 2 625 2 088 1 981

rok 2000 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 12 530 365 2 148 5 257 4 760

2 9 784 1 041 1 717 3 519 3 507

3 8 568 1 775 2 399 2 670 1 724

4 8 994 2 664 2 689 2 046 1 595

strana 8 z 9

Tabulka 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost rok 1996 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 34 715 1 267 5 446 16 565 11 437

2 26 817 2 551 5 059 11 319 7 888

3 24 200 4 812 5 742 8 654 4 991

4 20 052 4 341 5 395 7 660 2 656

5 20 523 6 443 6 491 5 212 2 377

6 17 691 6 697 6 813 3 095 1 085

7 19 357 7 327 7 507 2 377 2 146

8 16 444 8 944 5 472 867 1 160

9 15 025 9 291 3 938 577 1 218

10 11 432 8 306 2 896 143 87

medián 19 107 6 570 6 652 4 153 1 731

váž. průměr 20 625 5 998 5 476 5 647 3 504

5 23 702 8 777 6 195 5 130 3 601

6 18 035 7 172 6 371 2 773 1 719

7 15 083 6 790 5 509 1 572 1 212

8 20 276 14 329 4 596 738 614

9 16 839 11 899 4 087 392 461

10 18 144 14 384 2 874 132 754

20 869 7 975 6 283 3 951 2 660

22 727 7 884 5 253 5 500 4 089

5 19 047 7 506 4 503 3 587 3 451

6 18 565 9 194 5 777 1 287 2 307

7 15 645 7 153 6 617 538 1 337

8 19 119 13 992 4 001 557 570

9 18 765 14 615 2 919 307 924

10 23 026 19 608 2 246 266 906

18 806 8 350 5 140 2 437 2 879

23 034 9 318 4 547 4 851 4 318

rok 1997 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 38 838 1 656 6 214 17 432 13 536

2 26 691 3 086 4 757 10 472 8 376

3 26 208 3 801 5 663 9 863 6 881

4 23 449 6 947 6 261 6 500 3 741

rok 1998 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 40 482 3 150 5 435 17 321 14 575

2 30 872 4 871 5 295 10 682 10 024

3 22 126 3 797 4 633 8 236 5 461

4 22 696 9 295 4 045 5 730 3 627

strana 9 z 9

Tabulka 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost rok 1999 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 46 095 3 023 4 251 20 224 18 597

2 30 689 2 407 5 516 11 060 11 706

3 28 188 6 539 6 946 8 216 6 487

4 26 732 10 074 4 559 6 941 5 158

5 22 495 8 934 6 773 4 261 2 527

6 23 551 14 044 5 520 2 009 1 978

7 18 254 10 007 5 313 1 238 1 696

8 18 955 11 594 5 472 463 1 425

9 18 262 13 786 4 054 86 336

10 21 765 18 173 2 437 281 874

medián 23 023 11 489 6 146 3 135 2 253

váž. průměr 25 499 9 858 5 084 5 478 5 078

5 23 461 7 302 7 217 4 544 4 398

6 27 883 15 259 7 318 2 614 2 691

7 24 606 13 442 7 647 1 277 2 240

8 17 627 9 086 6 974 399 1 169

9 21 820 13 403 7 169 150 1 098

10 24 321 17 130 5 771 169 1 251

25 672 11 280 7 268 3 579 3 545

28 370 9 552 7 380 5 869 5 569

rok 2000 DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 50 371 1 467 8 635 21 133 19 135

2 35 418 3 768 6 216 12 739 12 695

3 28 874 5 982 8 085 8 998 5 810

4 29 320 8 685 8 766 6 670 5 200

strana 1 z 10

Tabulka 4 Příjemci sociálních dávek DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 140 139 6 89 135

3 139 138 12 93 135

4 141 133 17 92 124

5 140 134 14 96 123

6 140 130 21 91 102

7 140 124 19 96 81

8 139 114 20 89 60

9 140 106 24 77 37

140 103 23 80 26

10 140 92 26 69 10

135 82 29 60 9

10 137 89 33 62 5

138 79 27 57 6

10 137 70 38 47 2

1 399 1 213 182 872 833 0

rok 1997 2 136 135 6 83 133

3 137 128 12 77 123

4 136 128 12 91 121

5 137 128 16 75 111

6 136 129 21 81 95

7 137 109 20 74 68

8 136 100 16 80 46

9 137 95 34 66 20

1 364 1 123 199 749 731 0

rok 1998 DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 136 134 10 77 130

3 137 129 10 76 121

4 137 129 9 75 117

5 137 125 20 71 95

6 137 113 17 67 70

7 137 101 18 74 32

8 136 92 14 76 11

9 137 92 28 63 13

1 369 1 064 191 683 597 0

strana 2 z 10

Tabulka 4 Příjemci sociálních dávek rok 1999 DECIL celkem sociální příjmy nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 138 136 74 135

3 139 134 74 127

4 139 127 79 116

celkem 5

139 129 68 105

6 138 120 85 79

7 141 107 80 46

8 139 97 70 23

9 139 91 71 12

139 78 62 5

10 139 87 61 5

179 116 31 94 5

10 179 117 39 91 6

1 390 1 106 724 653 0

rok 2000 DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1

2 177 176 7 117 172

3 180 176 13 82 168

4 180 173 17 97 155

5 177 166 25 111 130

6 179 159 19 106 113

7 179 146 39 90 81

8 179 132 35 94 44

9 179 112 24 95 16

1 788 1 473 249 977 890 0

strana 3 z 10

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj čistých peněžních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 36 035 39 098 43 521 44 309 45 818

2 44 938 48 653 53 799 55 794 57 571

3 50 613 55 155 61 822 63 659 66 465

4 56 624 61 480 68 675 71 642 74 292

5 62 388 68 129 75 914 79 781 82 161

6 69 112 76 541 85 287 90 429 91 808

7 77 930 87 047 95 849 102 063 104 119

8 89 431 98 562 106 404 114 368 118 143

9 103 738 113 013 121 961 132 942 135 703

10 143 549 150 792 166 158 185 749 188 147

medián 65 750 72 335 80 601 85 105 86 985

váž. pr. 66 522 72 282 79 496 84 712 86 804

8 89 431 90 841 88 589 93 261 92 723

9 103 738 104 159 101 542 108 407 106 505

10 143 549 138 979 138 339 151 469 147 665

65 750 66 668 67 106 69 399 68 269

66 522 66 619 66 186 69 078 68 127

9 124 075 134 826 144 995 159 634 159 342

10 177 547 182 840 197 316 219 688 223 236

74 365 82 574 92 847 96 021 97 551

75 015 81 397 89 976 94 802 96 385

9 124 075 124 264 120 719 130 174 125 058

10 177 547 168 516 164 280 179 145 175 205

74 365 76 105 77 302 78 300 76 562

75 015 75 020 74 911 77 306 75 647

Reálný vývoj čistých peněžních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 36 035 36 035 36 234 36 132 35 960

2 44 938 44 841 44 792 45 497 45 184

3 50 613 50 834 51 471 51 910 52 164

4 56 624 56 664 57 177 58 421 58 307

5 62 388 62 792 63 204 65 057 64 483

6 69 112 70 545 71 008 73 741 72 055

7 77 930 80 228 79 801 83 227 81 717

Nominální vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 1996 1997 1998 1999 2000

1 33 138 35 922 40 543 39 461 39 774

2 46 328 50 571 55 694 57 506 58 356

3 53 828 59 242 68 637 68 320 71 968

4 63 244 68 051 77 348 78 472 81 314

5 69 815 76 137 86 899 89 416 92 741

6 78 915 89 011 98 795 102 626 102 360

7 89 402 103 136 113 106 119 576 118 510

8 106 028 113 204 125 431 134 865 140 869

Reálný vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 1996 1997 1998 1999 2000

1 33 138 33 108 33 755 32 178 31 216

2 46 328 46 609 46 369 46 893 45 800

3 53 828 54 601 57 145 55 712 56 483

4 63 244 62 720 64 398 63 990 63 819

5 69 815 70 172 72 350 72 914 72 787

6 78 915 82 038 82 254 83 686 80 336

7 89 402 95 056 94 169 97 508 93 011

8 106 028 104 335 104 431 109 976 110 560

Inflace ### ### ### ###

### ### ### ###

strana 4 z 10

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj sociálních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 8 657 9 500 10 010 11 353 12 530

2 7 347 7 524 8 442 8 694 9 784

3 7 181 7 488 6 491 8 439 8 568

4 5 950 7 045 7 003 8 354 8 994

5 6 864 7 675 6 303 7 865 8 007

6 6 601 6 485 7 372 8 788 10 443

7 7 712 6 273 6 776 7 638 9 962

8 7 341 9 781 8 588 8 695 8 354

9 7 550 8 546 9 772 9 462 11 484

10 6 316 9 748 13 144 12 367 13 819

medián 6 733 7 080 6 838 8 327 9 225

váž. pr. 7 207 7 935 8 198 9 129 10 093

7 7 712 5 782 5 642 6 228 7 819

8 7 341 9 015 7 150 7 090 6 557

9 7 550 7 876 8 136 7 716 9 013

10 6 316 8 984 10 943 10 084 10 846

6 733 6 525 5 693 6 790 7 240

7 207 7 313 6 825 7 445 7 921

7 2 919 2 824 3 098 4 187 5 442

8 3 993 6 912 6 285 5 319 4 306

9 4 669 6 039 7 611 7 143 7 054

10 4 589 7 728 11 193 10 326 9 733

2 327 2 711 3 068 4 182 4 104

2 096 2 753 3 316 3 530 3 398

7 2 919 2 603 2 579 3 414 4 271

8 3 993 6 371 5 233 4 337 3 380

9 4 669 5 566 6 337 5 825 5 536

10 4 589 7 123 9 319 8 420 7 639

2 327 2 498 2 554 3 410 3 221

2 096 2 537 2 761 2 878 2 667

Reálný vývoj sociálních příjmů 1996 1997 1998 1999 2000

1 8 657 8 756 8 334 9 258 9 834

2 7 347 6 935 7 029 7 089 7 679

3 7 181 6 901 5 404 6 882 6 725

4 5 950 6 493 5 831 6 812 7 059

5 6 864 7 074 5 248 6 414 6 284

6 6 601 5 977 6 138 7 166 8 196

Nominální vývoj důchodů 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 316 405 779 745 365

699 870 1 332 682 1 041

3 1 428 1 086 1 114 1 958 1 775

4 1 288 2 087 2 868 3 148 2 664

5 2 155 2 842 2 484 3 124 2 492

6 2 499 2 579 3 651 5 240 5 715

Reálný vývoj důchodů 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 316 373 649 607 286

699 802 1 109 556 817

3 1 428 1 001 927 1 596 1 393

4 1 288 1 924 2 388 2 567 2 091

5 2 155 2 619 2 068 2 547 1 956

6 2 499 2 377 3 040 4 273 4 485

Inflace ### ### ### ###

### ### ### ###

strana 5 z 10

Tabulka 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin Nominální vývoj nemocenské 1996 1997 1998 1999 2000

1 1 358 1 520 1 344 1 047 2 148

2 1 386 1 341 1 448 1 563 1 717

3 1 704 1 618 1 359 2 080 2 399

4 1 601 1 881 1 248 1 425 2 689

5 2 171 2 006 1 490 2 368 2 463

6 2 542 2 291 2 294 2 060 2 741

7 2 991 2 291 2 866 2 223 3 096

8 2 443 2 217 1 797 2 510 3 305

9 1 979 2 074 1 520 2 100 3 773

10 1 600 1 544 1 282 1 385 3 279

medián 2 357 2 149 1 892 2 214 2 602

váž. pr. 1 913 1 834 1 618 1 820 2 625

7 2 991 2 112 2 386 1 813 2 430

8 2 443 2 043 1 496 2 047 2 594

9 1 979 1 912 1 266 1 713 2 961

10 1 600 1 423 1 067 1 129 2 573

2 357 1 980 1 575 1 805 2 042

1 913 1 690 1 347 1 484 2 060

7

8

9

10 79 71 152 160 96

1 449 1 329 849 1 120 1 265

1 973 1 920 1 726 1 961 2 088

79 65 127 130 75

1 449 1 225 707 913 993

1 973 1 770 1 437 1 599 1 639

Reálný vývoj nemocenské 1996 1997 1998 1999 2000

1 1 358 1 401 1 119 854 1 686

2 1 386 1 236 1 206 1 274 1 348

3 1 704 1 491 1 131 1 696 1 883

4 1 601 1 734 1 039 1 162 2 110

5 2 171 1 849 1 241 1 931 1 933

6 2 542 2 112 1 910 1 680 2 151

Nominální vývoj dávek na dítě 1996 1997 1998 1999 2000

1 4 131 4 264 4 283 4 981 5 257

2 3 101 2 952 2 921 3 133 3 519

3 2 568 2 818 2 416 2 460 2 670

4 2 273 1 953 1 768 2 169 2 046

5 1 743 1 661 1 187 1 490 1 551

6 1 155 997 511 750 979

947 654 233 518 517

387 356 250 213 189

290 199 160 45 79

Reálný vývoj dávek na dítě 1996 1997 1998 1999 2000

1 4 131 3 930 3 566 4 062 4 126

2 3 101 2 721 2 432 2 555 2 762

3 2 568 2 597 2 011 2 006 2 096

4 2 273 1 800 1 472 1 769 1 606

5 1 743 1 531 988 1 215 1 217

6 1 155 919 425 611 768

7

8 947 603 194 423 406

9 387 328 208 173 148

10 290 183 133 36 62

Inflace ### ### ### ###

### ### ### ###

strana 1 z 3

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 24,0% 0,9% 3,8% 11,5% 7,9%

2 16,3% 1,6% 3,1% 6,9% 4,8%

3 14,2% 2,8% 3,4% 5,1% 2,9%

4 10,5% 2,3% 2,8% 4,0% 1,4%

5 11,0% 3,5% 3,5% 2,8% 1,3%

6 9,6% 3,6% 3,7% 1,7% 0,6%

7 9,9% 3,7% 3,8% 1,2% 1,1%

8 8,2% 4,5% 2,7% 0,4% 0,6%

9 7,3% 4,5% 1,9% 0,3% 0,6%

10 4,4% 3,2% 1,1% 0,1% 0,0%

medián 10,2% 3,5% 3,6% 2,2% 0,9%

váž. pr. 10,8% 3,2% 2,9% 3,0% 1,8%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1996 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 3,7% 15,7% 47,7% 32,9%

2 100,0% 9,5% 18,9% 42,2% 29,4%

3 100,0% 19,9% 23,7% 35,8% 20,6%

4 100,0% 21,6% 26,9% 38,2% 13,2%

5 100,0% 31,4% 31,6% 25,4% 11,6%

6 100,0% 37,9% 38,5% 17,5% 6,1%

7 100,0% 37,9% 38,8% 12,3% 11,1%

8 100,0% 54,4% 33,3% 5,3% 7,1%

9 100,0% 61,8% 26,2% 3,8% 8,1%

10 100,0% 72,7% 25,3% 1,3% 0,8%

100,0% 34,6% 35,0% 21,5% 8,9%

100,0% 29,1% 26,5% 27,4% 17,0%

8 9,9% 7,0% 2,2% 0,4% 0,3%

9 7,6% 5,3% 1,8% 0,2% 0,2%

10 6,5% 5,1% 1,0% 0,0% 0,3%

9,8% 3,7% 3,0% 1,8% 1,2%

11,0% 3,8% 2,5% 2,7% 2,0%

9 100,0% 70,7% 24,3% 2,3% 2,7%

10 100,0% 79,3% 15,8% 0,7% 4,2%

100,0% 38,3% 30,3% 18,8% 12,6%

100,0% 34,7% 23,1% 24,2% 18,0%

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1997 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 24,3% 1,0% 3,9% 10,9% 8,5%

2 15,5% 1,8% 2,8% 6,1% 4,9%

3 13,6% 2,0% 2,9% 5,1% 3,6%

4 11,5% 3,4% 3,1% 3,2% 1,8%

5 11,3% 4,2% 2,9% 2,4% 1,7%

6 8,5% 3,4% 3,0% 1,3% 0,8%

7 7,2% 3,2% 2,6% 0,8% 0,6%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1997 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 4,3% 16,0% 44,9% 34,9%

2 100,0% 11,6% 17,8% 39,2% 31,4%

3 100,0% 14,5% 21,6% 37,6% 26,3%

4 100,0% 29,6% 26,7% 27,7% 16,0%

5 100,0% 37,0% 26,1% 21,6% 15,2%

6 100,0% 39,8% 35,3% 15,4% 9,5%

7 100,0% 45,0% 36,5% 10,4% 8,0%

8 100,0% 70,7% 22,7% 3,6% 3,0%

strana 2 z 3

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1998 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 23,0% 1,8% 3,1% 9,8% 8,3%

2 15,7% 2,5% 2,7% 5,4% 5,1%

3 10,5% 1,8% 2,2% 3,9% 2,6%

4 10,2% 4,2% 1,8% 2,6% 1,6%

5 8,3% 3,3% 2,0% 1,6% 1,5%

6 8,6% 4,3% 2,7% 0,6% 1,1%

7 7,1% 3,2% 3,0% 0,2% 0,6%

8 8,1% 5,9% 1,7% 0,2% 0,2%

9 8,0% 6,2% 1,2% 0,1% 0,4%

10 7,9% 6,7% 0,8% 0,1% 0,3%

medián 8,5% 3,8% 2,3% 1,1% 1,3%

váž. pr. 10,3% 4,2% 2,0% 2,2% 1,9%

8 100,0% 73,2% 20,9% 2,9% 3,0%

9 100,0% 77,9% 15,6% 1,6% 4,9%

10 100,0% 85,2% 9,8% 1,2% 3,9%

100,0% 44,9% 27,7% 12,4% 15,0%

100,0% 40,5% 19,7% 21,1% 18,7%

8 7,6% 4,7% 2,2% 0,2% 0,6%

9 7,1% 5,4% 1,6% 0,0% 0,1%

10 6,7% 5,6% 0,7% 0,1% 0,3%

9,8% 4,9% 2,6% 1,3% 1,0%

10,8% 4,2% 2,1% 2,3% 2,1%

9 100,0% 75,5% 22,2% 0,5% 1,8%

10 100,0% 83,5% 11,2% 1,3% 4,0%

100,0% 50,2% 26,6% 13,4% 9,7%

100,0% 38,7% 19,9% 21,5% 19,9%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1998 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 7,8% 13,4% 42,8% 36,0%

2 100,0% 15,8% 17,2% 34,6% 32,5%

3 100,0% 17,2% 20,9% 37,2% 24,7%

4 100,0% 41,0% 17,8% 25,2% 16,0%

5 100,0% 39,4% 23,6% 18,8% 18,1%

6 100,0% 49,5% 31,1% 6,9% 12,4%

7 100,0% 45,7% 42,3% 3,4% 8,5%

Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1999 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 25,6% 1,7% 2,4% 11,2% 10,3%

2 15,6% 1,2% 2,8% 5,6% 5,9%

3 13,3% 3,1% 3,3% 3,9% 3,1%

4 11,7% 4,4% 2,0% 3,0% 2,2%

5 9,9% 3,9% 3,0% 1,9% 1,1%

6 9,7% 5,8% 2,3% 0,8% 0,8%

7 7,5% 4,1% 2,2% 0,5% 0,7%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1999 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 6,6% 9,2% 43,9% 40,3%

2 100,0% 7,8% 18,0% 36,0% 38,1%

3 100,0% 23,2% 24,6% 29,1% 23,0%

4 100,0% 37,7% 17,1% 26,0% 19,3%

5 100,0% 39,7% 30,1% 18,9% 11,2%

6 100,0% 59,6% 23,4% 8,5% 8,4%

7 100,0% 54,8% 29,1% 6,8% 9,3%

8 100,0% 61,2% 28,9% 2,4% 7,5%

strana 3 z 3

Tabulka 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu Podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 2000 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

27,3% 0,8% 4,7% 11,5% 10,4%

17,0% 1,8% 3,0% 6,1% 6,1%

12,9% 2,7% 3,6% 4,0% 2,6%

12,1% 3,6% 3,6% 2,8% 2,1%

9,7% 3,0% 3,0% 1,9% 1,8%

11,4% 6,2% 3,0% 1,1% 1,1%

9,6% 5,2% 3,0% 0,5% 0,9%

7,1% 3,6% 2,8% 0,2% 0,5%

8,5% 5,2% 2,8% 0,1% 0,4%

7,3% 5,2% 1,7% 0,1% 0,4%

10,6% 4,7% 3,0% 1,5% 1,4%

11,6% 3,9% 3,0% 2,4% 2,3%

9 100,0% 61,4% 32,9% 0,7% 5,0%

10 100,0% 70,4% 23,7% 0,7% 5,1%

100,0% 44,5% 28,2% 13,7% 13,6%

100,0% 33,7% 26,0% 20,7% 19,6%

Podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 2000 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 100,0% 2,9% 17,1% 42,0% 38,0%

2 100,0% 10,6% 17,5% 36,0% 35,8%

3 100,0% 20,7% 28,0% 31,2% 20,1%

4 100,0% 29,6% 29,9% 22,7% 17,7%

5 100,0% 31,1% 30,8% 19,4% 18,7%

6 100,0% 54,7% 26,2% 9,4% 9,7%

7 100,0% 54,6% 31,1% 5,2% 9,1%

8 100,0% 51,5% 39,6% 2,3% 6,6%

strana 1 z 2

Tabulka 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996

1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 100% 101% 100% 100%

2 100% 100% 100% 101% 101%

3 100% 100% 102% 103% 103%

4 100% 100% 101% 103% 103%

5 100% 101% 101% 104% 103%

6 100% 102% 103% 107% 104%

7 100% 103% 102% 107% 105%

8 100% 102% 99% 104% 104%

9 100% 100% 98% 105% 103%

10 100% 97% 96% 106% 103%

medián 100% 101% 102% 106% 104%

váž. pr. 100% 100% 99% 104% 102%

Vývoj reálných "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 100% 102% 97% 94%

2 100% 101% 100% 101% 99%

3 100% 101% 106% 103% 105%

4 100% 99% 102% 101% 101%

5 100% 101% 104% 104% 104%

6 100% 104% 104% 106% 102%

7 100% 106% 105% 109% 104%

8 100% 98% 98% 104% 104%

9 100% 100% 97% 105% 101%

10 100% 95% 93% 101% 99%

100% 102% 104% 105% 103%

100% 100% 100% 103% 101%

9 100% 104% 108% 102% 119%

10 100% 142% 173% 160% 172%

100% 97% 85% 101% 108%

100% 101% 95% 103% 110%

Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 101% 96% 107% 114%

2 100% 94% 96% 96% 105%

3 100% 96% 75% 96% 94%

4 100% 109% 98% 114% 119%

5 100% 103% 76% 93% 92%

6 100% 91% 93% 109% 124%

7 100% 75% 73% 81% 101%

8 100% 123% 97% 97% 89%

strana 2 z 2

Tabulka 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena vůči 1996 1997 1998 1999 2000

1 118% 205% 192% 91%

2 115% 159% 80% 117%

3 70% 65% 112% 98%

4 149% 185% 199% 162%

5 122% 96% 118% 91%

6

7

95% 122% 171% 179%

89% 88% 117% 146%

8 160% 131% 109% 85%

9 119% 136% 125% 119%

10 155% 203% 183% 166%

medián 107% 110% 147% 138%

váž. pr. 121% 132% 137% 127%

8 100% 84% 61% 84% 106%

9 100% 97% 64% 87% 150%

10 100% 89% 67% 71% 161%

100% 84% 67% 77% 87%

100% 88% 70% 78% 108%

8 100% 85% 54% 45% 38%

9 100% 63% 46% 13% 21%

10 100% 83% 160% 165% 95%

100% 85% 49% 63% 69%

100% 90% 73% 81% 83%

Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 103% 82% 63% 124%

2 100% 89% 87% 92% 97%

3 100% 88% 66% 100% 110%

4 100% 108% 65% 73% 132%

5 100% 85% 57% 89% 89%

6 100% 83% 75% 66% 85%

7 100% 71% 80% 61% 81%

Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena vůči 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 100% 95% 86% 98% 100%

2 100% 88% 78% 82% 89%

3 100% 101% 78% 78% 82%

4 100% 79% 65% 78% 71%

5 100% 88% 57% 70% 70%

6 100% 80% 37% 53% 67%

7 100% 64% 20% 45% 43%

strana 1 z 5

Tabulka 8 Podíl decilových dávek vůči průměrným Podíl decilových sociálních příjmů na jednoho člena vůči průměrným 1996 1997 1998 1999 2000

1 120% 120% 122% 124% 124%

2 102% 95% 103% 95% 97%

3 100% 94% 79% 92% 85%

4

5 83% 89% 85% 92% 89%

6 95% 97% 77% 86% 79%

92% 82% 90% 96% 103%

7 107% 79% 83% 84% 99%

8 102% 123% 105% 95% 83%

9 105% 108% 119% 104% 114%

10 88% 123% 160% 135% 137%

medián 93% 89% 83% 91% 91%

váž. pr. 100% 100% 100% 100% 100%

10 219% 281% 338% 293% 286%

111% 98% 92% 118% 121%

100% 100% 100% 100% 100%

10 84% 84% 79% 76% 125%

123% 117% 117% 122% 99%

100% 100% 100% 100% 100%

73% 69% 49% 57% 61%

100% 100% 100% 100% 100%

Podíl decilových důchodů na jednoho člena vůči průměrným 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 15% 15% 23% 21% 11%

3 33% 32% 40% 19% 31%

4 68% 39% 34% 55% 52%

61% 76% 86% 89% 78%

5 103% 103% 75% 89% 73%

6 119% 94% 110% 148% 168%

7 139% 103% 93% 119% 160%

8 191% 251% 190% 151% 127%

9 223% 219% 230% 202% 208%

Podíl decilové nemocenské na jednoho člena vůči průměrným 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 71% 83% 83% 58% 82%

72% 73% 89% 86% 65%

3

4

89% 88% 84% 114% 91%

84% 103% 77% 78% 102%

5 113% 109% 92% 130% 94%

6 133% 125% 142% 113% 104%

7 156% 125% 177% 122% 118%

8 128% 121% 111% 138% 126%

9 103% 113% 94% 115% 144%

Podíl decilových dávek na dítě na jednoho člena vůči průměrným 1996 1997 1998 1999 2000

1 209% 222% 248% 254% 252%

2 157% 154% 169% 160% 169%

3 130% 147% 140% 125% 128%

4 115% 102% 102% 111% 98%

5

6 88% 86% 69% 76% 74%

7 59% 52% 30% 38% 47%

8 48% 34% 13% 26% 25%

9 20% 19% 14% 11% 9%

10 15% 10% 9% 2% 4%

4% 4% 9% 8% 5%

strana 2 z 5

Tabulka9 Podíl decilových dávek vůči průměrným Podíl decilových sociálních příjmů na jednoho člena vůči mediánu 1996 1997 1998 1999 2000

1 129% 134% 146% 136% 136%

2 109% 106% 123% 104% 106%

3 107% 106% 95% 101% 93%

4 88% 100% 102% 100% 97%

5 102% 108% 92% 94% 87%

6 98% 92% 108% 106% 113%

7 115% 89% 99% 92% 108%

8 109% 138% 126% 104% 91%

9 112% 121% 143% 114% 124%

10 94% 138% 192% 149% 150%

medián 100% 100% 100% 100% 100%

váž. pr. 107% 112% 120% 110% 109%

9 201% 223% 248% 171% 172%

10 197% 285% 365% 247% 237%

100% 100% 100% 100% 100%

90% 102% 108% 84% 83%

10 68% 72% 68% 63% 126%

100% 100% 100% 100% 100%

81% 85% 86% 82% 101%

100% 100% 100% 100% 100%

136% 144% 203% 175% 165%

Podíl decilových důchodů na jednoho člena vůči mediánu 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 14% 15% 25% 18% 9%

3 30% 32% 43% 16% 25%

4 61% 40% 36% 47% 43%

5 55% 77% 93% 75% 65%

93% 105% 81% 75% 61%

6 107% 95% 119% 125% 139%

7 125% 104% 101% 100% 133%

8 172% 255% 205% 127% 105%

Podíl decilové nemocenské na jednoho člena vůči mediánu 1 1996 1997 1998 1999 2000

2 58% 71% 71% 47% 83%

3 59% 62% 77% 71% 66%

72% 75% 72% 94% 92%

4

5

68% 88% 66% 64% 103%

92% 93% 79% 107% 95%

6 108% 107% 121% 93% 105%

7 127% 107% 151% 100% 119%

8 104% 103% 95% 113% 127%

9 84% 97% 80% 95% 145%

Podíl decilových dávek na dítě na jednoho člena vůči mediánu 1996 1997 1998 1999 2000

1 285% 321% 504% 445% 416%

2 214% 222% 344% 280% 278%

3 177% 212% 285% 220% 211%

4 157% 147% 208% 194% 162%

5 120% 125% 140% 133% 123%

6

7 80% 75% 60% 67% 77%

8 65% 49% 27% 46% 41%

9 27% 27% 29% 19% 15%

10 20% 15% 19% 4% 6%

5% 5% 18% 14% 8%

Tabulka 10 Podíl decilových dávek vůči průměrným

strana 3 z 5

Čisté peněžní příjmy na celou rodinu 1996 1997 1998 1999 2000

1 144 500 159 842 176 004 179 894 184 188

2 164 024 172 594 196 739 196 952 208 407

3 170 566 193 043 210 736 212 620 223 987

4 190 823 204 634 222 567 229 255 242 192

5 186 540 210 398 229 404 228 174 240 732

6 185 220 212 862 214 774 242 351 245 127

7 195 604 209 297 221 298 243 930 257 174

8 200 325 204 318 236 885 249 322 249 282

9 206 439 222 677 234 200 256 577 257 836

10 259 824 280 671 291 080 326 918 331 139

2000/1996

1,275

1,271

1,313

1,269

1,291

1,323

1,315

1,244

1,249

1,274

1996 1997 1998 1999 2000

1 132 883 146 858 163 961 160 210 159 891

2 169 097 179 398 203 669 202 996 211 249

3 181 400 207 347 233 967 228 190 242 532

4 213 132 226 506 250 675 251 111 265 084

5 208 747 235 129 262 600 255 730 271 731

6 211 492 247 542 248 790 275 038 273 301

7 224 399 247 981 261 142 285 786 292 720

8 237 503 234 671 279 244 294 007 297 234

9 246 909 265 657 278 432 308 094 302 750

10 321 360 340 323 345 663 386 652 392 895

2000/1996

1,203

1,249

1,337

1,244

1,302

1,292

1,304

1,251

1,226

1,223

1996 1997 1998 1999 2000

1 101 049 114 994 125 717 141 648 141 683

2 105 143 112 806 125 312 130 432 139 870

3 103 373 118 431 125 438 132 887 141 764

4 107 810 116 934 133 274 138 106 143 309

5 109 088 123 040 128 879 134 220 145 019

6 107 064 113 225 123 433 136 921 148 562

7 109 276 118 919 124 325 140 190 145 296

8 113 178 124 584 140 169 144 117 147 504

9 119 329 132 546 144 568 154 565 160 146

10 155 583 165 101 185 401 215 078 212 268

2000/1996

1,402

1,330

1,371

1,329

1,329

1,388

1,330

1,303

1,342

1,364

1996 1997 1998 1999 2000

1 92 925 105 653 117 115 126 150 122 993

2 108 396 117 253 129 726 134 434 141 778

3 109 940 127 207 139 266 142 619 153 501

4 120 414 129 432 150 105 151 271 156 854

5 122 074 137 502 147 528 150 430 163 693

6 122 250 131 671 142 983 155 389 165 637

7 125 363 140 899 146 709 164 245 165 378

8 134 182 143 092 165 233 169 946 175 878

9 142 722 158 129 171 872 185 599 188 043

10 192 431 200 190 220 168 254 376 251 856

2000/1996

1,324

1,308

1,396

1,303

1,341

1,355

1,319

1,311

1,318

1,309

"9/1" 1,43 1,39 1,33 1,43 1,40

"1/medián" 77,7% 75,5% 79,2% 76,5% 75,8%

"9/1" 1,86 1,81 1,70 1,92 1,89

"1/medián" 63,2% 60,9% 64,1% 60,4% 58,7%

"9/1" 1,18 1,15 1,15 1,09 1,13

"1/medián" 93,5% 97,3% 99,7% 104,5% 96,5%

"9/1" 1,54 1,50 1,47 1,47 1,53

"1/medián" 76,1% 78,5% 80,6% 82,5% 74,7%

"Tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na celou rodinu

Čisté peněžní příjmy na ekonomicky aktivního

"Tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na ekonomicky aktivního

Tabulka 10 Podíl decilových dávek vůči průměrným

strana 4 z 5

Čisté peněžní příjmy na celou rodinu (distribuce) 1 1996 1997 1998 1999 2000

7,6% 7,7% 7,9% 7,6% 7,5%

2 8,6% 8,3% 8,8% 8,3% 8,5%

3 9,0% 9,3% 9,4% 9,0% 9,2%

4 10,0% 9,9% 10,0% 9,7% 9,9%

5 9,8% 10,2% 10,3% 9,6% 9,9%

6 9,7% 10,3% 9,6% 10,2% 10,0%

7 10,3% 10,1% 9,9% 10,3% 10,5%

8 10,5% 9,9% 10,6% 10,5% 10,2%

9 10,8% 10,8% 10,5% 10,8% 10,6%

10 13,6% 13,6% 13,0% 13,8% 13,6%

suma 100% 100% 100% 100% 100%

9 11,5% 11,4% 11,0% 11,6% 11,2%

10 15,0% 14,6% 13,7% 14,6% 14,5%

100% 100% 100% 100% 100%

"Tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na celou rodinu (distribuce) 1 1996 1997 1998 1999 2000

6,2% 6,3% 6,5% 6,1% 5,9%

2 7,9% 7,7% 8,1% 7,7% 7,8%

3 8,4% 8,9% 9,3% 8,6% 9,0%

4 9,9% 9,7% 9,9% 9,5% 9,8%

5 9,7% 10,1% 10,4% 9,7% 10,0%

6 9,9% 10,6% 9,8% 10,4% 10,1%

7 10,5% 10,6% 10,3% 10,8% 10,8%

8 11,1% 10,1% 11,0% 11,1% 11,0%

Tabulka 11 Podíl decilových dávek vůči průměrným

strana 5 z 5

Podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 1996 1997 1998 1999 2000

1 16,8% 17,1% 17,6% 18,1% 17,8%

2 13,0% 11,7% 13,4% 12,0% 12,5%

3 11,7% 11,5% 9,6% 11,1% 10,2%

4 9,7% 10,3% 9,9% 10,5% 10,3%

5 10,0% 10,4% 8,3% 8,8% 8,3%

6 8,6% 7,9% 8,1% 9,2% 9,8%

7 9,4% 6,6% 6,8% 7,2% 8,7%

8 8,0% 8,9% 8,3% 7,4% 6,2%

9 7,3% 7,4% 8,1% 7,2% 7,7%

10 5,5% 8,0% 10,0% 8,5% 8,6%

suma 100% 100% 100% 100% 100%

medián 9,3% 9,2% 8,2% 9,0% 9,0%

9 15,5% 15,1% 15,7% 14,0% 14,0%

10 13,8% 18,2% 21,0% 18,4% 17,9%

100% 100% 100% 100% 100%

11,0% 10,1% 9,0% 11,7% 11,8%

9 7,2% 7,8% 6,4% 8,0% 9,7%

10 5,3% 5,5% 4,9% 4,8% 7,8%

100% 100% 100% 100% 100%

12,1% 12,0% 11,3% 12,1% 9,8%

10 0,3% 0,2% 0,5% 0,5% 0,3%

100% 100% 100% 100% 100%

7,4% 7,2% 5,0% 5,7% 6,1%

Podíl decilových důchodů na celkových důchodech 1996 1997 1998 1999 2000

1 2,1% 2,1% 3,4% 3,1% 1,5%

2 4,3% 3,9% 5,2% 2,4% 3,9%

3 8,0% 4,8% 4,1% 6,6% 6,3%

4 7,2% 8,8% 10,0% 10,2% 9,1%

5 10,7% 11,1% 8,1% 9,1% 7,6%

6 11,2% 9,1% 9,9% 14,2% 16,0%

7 12,2% 8,6% 7,7% 10,2% 14,1%

8 14,9% 18,2% 15,0% 11,8% 9,5%

Podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 1996 1997 1998 1999 2000

1 9,9% 11,8% 12,0% 8,4% 11,7%

2 9,2% 9,1% 11,6% 10,9% 8,4%

3 10,5% 10,8% 10,2% 13,7% 11,0%

4 9,9% 11,9% 8,9% 9,0% 11,9%

5 11,9% 11,8% 9,9% 13,3% 9,8%

6 12,4% 12,1% 12,7% 10,9% 9,9%

7 13,7% 10,5% 14,6% 10,5% 10,4%

8 10,0% 8,7% 8,8% 10,8% 9,4%

Podíl decilových dávek na dítě na celkových rodinných dávkách 1996 1997 1998 1999 2000

1 29,3% 31,7% 35,7% 36,9% 36,0%

2 20,0% 19,0% 22,0% 20,2% 21,7%

3 15,3% 17,9% 17,0% 15,0% 15,3%

4 13,6% 11,8% 11,8% 12,7% 11,4%

5 9,2% 9,3% 7,4% 7,8% 7,7%

6 5,5% 5,0% 2,7% 3,7% 4,5%

7 4,2% 2,9% 1,1% 2,3% 2,2%

8 1,5% 1,3% 1,1% 0,8% 0,7%

9 1,0% 0,7% 0,6% 0,2% 0,3%

strana 1 z 4

Tabulka 12 Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Kumulativní podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech srovnání 1996 1997 1998 1999 2000

0 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 16,8% 17,1% 17,6% 18,1% 17,8%

2 20,0% 29,8% 28,8% 31,0% 30,1% 30,2%

srovnání 1996 1997 1998 1999 2000

0 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 2,1% 2,1% 3,4% 3,1% 1,5%

2 20,0% 6,4% 6,0% 8,6% 5,5% 5,5%

srovnání 1996 1997 1998 1999 2000

0 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 9,9% 11,8% 12,0% 8,4% 11,7%

2 20,0% 19,2% 20,9% 23,6% 19,2% 20,1%

srovnání 1996 1997 1998 1999 2000

0 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 29,3% 31,7% 35,7% 36,9% 36,0%

2 20,0% 49,4% 50,7% 57,7% 57,1% 57,7%

3 30,0% 41,6% 40,4% 40,6% 41,2% 40,4%

4 40,0% 51,3% 50,7% 50,4% 51,7% 50,8%

5 50,0% 61,2% 61,1% 58,7% 60,5% 59,0%

6 60,0% 69,8% 69,0% 66,8% 69,7% 68,8%

7 70,0% 79,2% 75,7% 73,6% 76,9% 77,5%

8 80,0% 87,2% 84,6% 81,9% 84,3% 83,7%

9 90,0% 94,5% 92,0% 90,0% 91,5% 91,4%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Gini -0,16 -0,14 -0,12 -0,15 -0,14

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

0,23 0,29 0,28 0,25 0,26

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

-0,05 -0,08 -0,09 -0,06 -0,04

Kumulativní podíl decilových důchodů na celkových důchodech 3 30,0% 14,4% 10,8% 12,7% 12,1% 11,7%

4 40,0% 21,6% 19,6% 22,7% 22,4% 20,8%

5 50,0% 32,4% 30,8% 30,7% 31,4% 28,5%

6 60,0% 43,5% 39,9% 40,6% 45,7% 44,5%

7 70,0% 55,7% 48,5% 48,3% 55,8% 58,5%

8 80,0% 70,7% 66,7% 63,3% 67,6% 68,0%

9 90,0% 86,2% 81,8% 79,0% 81,6% 82,1%

Kumulativní podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 3 30,0% 29,7% 31,7% 33,8% 32,9% 31,1%

4 40,0% 39,5% 43,6% 42,7% 41,8% 43,0%

5 50,0% 51,4% 55,4% 52,6% 55,2% 52,7%

6 60,0% 63,8% 67,5% 65,3% 66,0% 62,7%

7 70,0% 77,5% 78,0% 79,8% 76,5% 73,0%

8 80,0% 87,5% 86,7% 88,6% 87,2% 82,5%

9 90,0% 94,7% 94,5% 95,1% 95,2% 92,2%

Kumulativní podíl decilových dávek na dítě na celkových rodinných dávkách 3 30,0% 64,7% 68,7% 74,7% 72,1% 73,0%

4 40,0% 78,3% 80,5% 86,5% 84,8% 84,4%

5 50,0% 87,5% 89,8% 93,9% 92,6% 92,1%

6 60,0% 93,0% 94,8% 96,6% 96,2% 96,6%

7 70,0% 97,2% 97,7% 97,7% 98,5% 98,8%

8 80,0% 98,7% 99,0% 98,8% 99,3% 99,5%

9 90,0% 99,7% 99,8% 99,5% 99,5% 99,7%

10 100% 100% 100% 100% 100% 100%

-0,50 -0,53 -0,58 -0,57 -0,58

Graf 1 Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1997 1998 1999 2000

Graf 2 Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1997 1998 1999 2000

Graf 3 Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1997 1998 1999 2000

Graf 4 Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě

100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

srov 1996 1997 1998 1999 2000

Graf 5 Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě (dle Förster-Pellizzari)

strana 3 z 4

Tabulka 13 Výše dvou dávek na specifické základy Nominální výše nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena 1996 1997 1998 1999 2000

1 3 808 4 471 3 882 3 347 6 642

2 3 243 3 109 3 373 3 653 4 172

3 3 480 3 474 2 757 4 341 5 117

4 3 048 3 578 2 422 2 746 5 187

5 3 796 3 623 2 530 3 984 4 347

6 3 938 3 389 3 320 3 119 4 435

7 4 194 3 130 3 717 3 053 4 320

8 3 092 2 802 2 367 3 163 4 126

9 2 276 2 432 1 802 2 442 4 453

10 1 734 1 691 1 430 1 603 3 699

medián 3 867 3 506 2 925 3 551 4 391

8 2 408 2 460 1 325 1 448 1 329

9 3 037 2 064 1 536 454 790

10 1 430 1 322 2 959 1 758 1 300

4 258 3 915 2 747 3 550 3 884

Nominální výše dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě 1996 1997 1998 1999 2000

1 7 851 8 033 8 327 9 540 9 922

2 6 431 6 308 6 139 6 663 7 450

3 5 928 6 126 5 313 5 589 5 920

4 5 211 4 780 4 341 5 508 5 092

5 4 695 4 275 3 384 4 348 4 328

6 3 821 3 555 2 110 2 752 3 439

7 3 897 2 967 1 312 2 428 2 456

Reálná výše nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena oproti 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 3 808 4 120 3 232 2 729 5 213

2 3 243 2 866 2 808 2 979 3 274

3 3 480 3 202 2 296 3 540 4 016

4 3 048 3 297 2 016 2 240 4 071

5 3 796 3 339 2 106 3 249 3 412

6 3 938 3 124 2 764 2 543 3 481

7 4 194 2 885 3 095 2 490 3 391

8 3 092 2 583 1 971 2 579 3 239

9 2 276 2 242 1 500 1 991 3 495

10 1 734 1 558 1 191 1 307 2 903

Inflace 3 867 3 231 2 435 2 896 3 447

10 1 430 1 218 2 463 1 433 1 020

4 258 3 608 2 287 2 895 3 048

1997 1998 1999 2000

8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

Reálná výše dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě oproti 1996 1996 1997 1998 1999 2000

1 7 851 7 404 6 933 7 779 7 787

2 6 431 5 814 5 111 5 433 5 847

3 5 928 5 646 4 424 4 558 4 646

4 5 211 4 405 3 614 4 492 3 996

5 4 695 3 940 2 817 3 546 3 397

6 3 821 3 276 1 756 2 244 2 699

7 3 897 2 735 1 092 1 980 1 927

8 2 408 2 267 1 103 1 181 1 043

9 3 037 1 902 1 279 370 620

Inflace 1997 1998 1999 2000

8,50% 10,70% 2,10% 3,90%

strana 4 z 4

Tabulka 14 Distribuce nezaopatřených dětí do jednotlivých decilových skupin rok 1996 DECIL srovnání distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 21,1% 21,1%

2 20,0% 17,6% 38,8%

3 30,0% 14,6% 53,4%

4 40,0% 14,7% 68,1%

5 50,0% 11,1% 79,3%

6 60,0% 8,1% 87,4%

7 70,0% 6,1% 93,5%

8 80,0% 3,6% 97,1%

9 90,0% 1,9% 99,0%

10 100,0% 1,0% 100%

medián

5 12,1% 80,8%

6 7,9% 88,7%

7 5,4% 94,0%

8 3,0% 97,1%

9 1,9% 99,0%

10 1,0% 100%

9,9%

5 11,2% 81,8%

6 6,4% 88,2%

7 4,3% 92,5%

8 4,4% 96,9%

9 2,1% 99,1%

10 0,9% 100%

8,4%

5 10,4% 79,7%

6 7,8% 87,4%

7 5,4% 92,9%

8 3,4% 96,3%

9 2,0% 98,3%

10 1,7% 100%

8,6%

5 10,9% 80,2%

6 7,9% 88,1%

7 5,4% 93,6%

8 3,1% 96,7%

9 2,0% 98,6%

10 1,4% 100%

9,1%

9,6%

rok 1997 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 21,9% 21,9%

2 16,8% 38,7%

3 16,3% 54,9%

4 13,7% 68,7%

rok 1998 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 21,9% 21,9%

2 18,4% 40,3%

3 16,4% 56,6%

4 13,9% 70,6%

rok 1999 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 22,6% 22,6%

2 17,7% 40,2%

3 15,6% 55,9%

4 13,4% 69,3%

rok 2000 DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 22,1% 22,1%

2 17,8% 39,9%

3 15,8% 55,7%

4 13,6% 69,3%

Graf 6 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí 100,0%

90,0%

80,0%

70,0%

60,0%

srovn. 1996

50,0%

1997 1998 1999

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

2000

strana 2 z 5

Tabulka 15 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírající dávky na dítě 1996 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají dávky na dítě na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách

1 16,2% 29,3% 96,4%

2 16,2% 20,0% 97,1%

3 14,9% 15,3% 87,9%

Podíl dávek na dítě vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených dávkách na dítě

4 14,8% 13,6% 87,9%

5 12,2% 9,2% 72,9%

6 9,7% 5,5% 57,9%

7 7,2% 4,2% 43,2%

8 4,4% 1,5% 26,4%

9 3,1% 1,0% 18,6%

10 1,2% 0,3% 7,1%

suma 100% 100% 59,5%

medián 11,0% 7,4% 65,4%

8 2,7% 1,3% 14,6%

9 1,2% 0,7% 6,7%

10 0,7% 0,2% 3,6%

100% 100% 53,6%

11,1% 7,2% 59,7%

8 2,2% 1,1% 9,5%

9 1,0% 0,6% 4,3%

10 0,3% 0,5% 1,5%

100% 100% 43,6%

8,5% 5,0% 37,2%

8 1,8% 0,8% 8,6%

9 0,8% 0,2% 3,6%

10 0,8% 0,5% 3,6%

100% 100% 47,0%

9,6% 5,7% 44,8%

8 1,8% 0,7% 8,9%

9 0,6% 0,3% 2,8%

10 0,7% 0,3% 3,4%

100% 100% 49,8%

10,9% 0,0% #REF!

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají dávky na dítě na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají

dávky na dítě 1997 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 18,2% 31,7% 97,8%

2 16,8% 19,0% 89,8%

3 16,6% 17,9% 89,0%

4 15,2% 11,8% 81,0%

5 13,0% 9,3% 69,9%

podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 21,8% 35,7% 95,6%

2 20,3% 22,0% 88,3%

3 19,6% 17,0% 85,4%

4 15,9% 11,8% 69,3%

5 11,7% 7,4% 51,1%

6 9,3% 5,0% 49,6%

7 6,3% 2,9% 33,8%

dávky na dítě 1998 6 5,4% 2,7% 23,4%

7 1,8% 1,1% 8,1%

dávky na dítě 1999 podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 20,7% 36,9% 97,8%

2 19,4% 20,2% 91,4%

3 17,8% 15,0% 83,5%

4 16,1% 12,7% 75,5%

5 12,1% 7,8% 57,2%

podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 19,3% 36,0% 97,2%

2 18,9% 21,7% 93,3%

3 17,4% 15,3% 86,1%

4 14,6% 11,4% 73,4%

5 12,7% 7,7% 63,1%

6 7,0% 3,7% 32,6%

7 3,5% 2,3% 16,5%

dávky na dítě 2000 6 9,1% 4,5% 45,3%

7 4,9% 2,2% 24,6%

Graf 7 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1996

40,0%

40,0%

35,0%

35,0%

30,0%

30,0%

25,0%

25,0%

20,0%

20,0% podíl rodin

15,0%

15,0%

10,0%

10,0%

5,0%

5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

podíl dávek

Graf 8 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1997

40,0%

35,0%

35,0%

30,0%

30,0% 25,0% 25,0% 20,0% 20,0% 15,0% 15,0%

podíl rodin podíl dávek

10,0% 10,0%

5,0%

5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf 9 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1998

40,0%

40,0%

35,0%

35,0%

30,0%

30,0%

25,0%

25,0%

20,0%

20,0% podíl rodin

15,0%

15,0%

10,0%

10,0%

5,0%

5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

podíl dávek

Graf 10 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 1999

40,0%

40,0%

35,0%

35,0%

30,0%

30,0%

25,0%

25,0%

20,0%

20,0% podíl rodin

15,0%

15,0%

10,0%

10,0%

5,0%

5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

podíl dávek

Graf 11 Distribuce dávek na dítě a rodin tyto dávky pobírajících v roce 2000

40,0%

40,0%

35,0%

35,0%

30,0%

30,0%

25,0%

25,0%

20,0%

20,0% podíl rodin

15,0%

15,0%

10,0%

10,0%

5,0%

5,0%

0,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

podíl dávek

strana 3 z 4

Tabulka 16 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami 1996 daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 935 3 824 5 759 8 657 150,3%

2 3 362 5 374 8 736 7 347 84,1%

3 4 181 6 216 10 397 7 181 69,1%

4 5 280 7 290 12 570 5 950 47,3%

5 6 213 8 078 14 291 6 864 48,0%

6 7 293 9 111 16 404 6 601 40,2%

7 8 851 10 333 19 184 7 712 40,2%

8 11 396 12 542 23 938 7 341 30,7%

9 13 534 14 353 27 887 7 550 27,1%

10 21 001 19 313 40 314 6 316 15,7%

medián 6 753 8 595 15 348 6 733 43,9%

váž. průměr 7 083 8 616 15 699 7 207 45,9%

5 6 868 8 814 15 682 7 675 48,9%

6 8 499 10 456 18 955 6 485 34,2%

7 10 430 11 933 22 363 6 273 28,1%

8 11 521 12 902 24 423 9 781 40,0%

9 14 867 15 492 30 359 8 546 28,1%

10 21 533 20 262 41 795 9 748 23,3%

7 684 9 635 17 319 7 080 40,9%

7 713 9 336 17 049 7 935 46,5%

5 7 456 9 832 17 288 6 303 36,5%

6 9 342 11 538 20 880 7 372 35,3%

7 11 043 12 990 24 033 6 776 28,2%

8 13 133 14 482 27 615 8 588 31,1%

9 16 023 16 784 32 807 9 772 29,8%

10 22 812 21 490 44 302 13 144 29,7%

8 399 10 685 19 084 6 838 35,8%

8 382 10 296 18 678 8 198 43,9%

5 7 297 10 204 17 501 7 865 44,9%

6 9 251 11 733 20 984 8 788 41,9%

7 11 347 13 803 25 150 7 638 30,4%

8 13 678 15 515 29 192 8 695 29,8%

9 17 485 18 670 36 155 9 462 26,2%

10 23 660 22 646 46 306 12 367 26,7%

8 274 10 968 19 242 8 327 43,3%

8 458 10 762 19 220 9 129 47,5%

5 7 952 10 635 18 587 8 007 43,1%

6 9 215 11 780 20 995 10 443 49,7%

7 10 935 13 418 24 353 9 962 40,9%

8 14 703 16 377 31 080 8 354 26,9%

9 16 777 18 346 35 123 11 484 32,7%

10 25 248 23 660 48 908 13 819 28,3%

8 584 11 208 19 791 9 225 46,6%

8 711 10 962 19 674 10 093 51,3%

1997 daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 2 180 4 144 6 324 9 500 150,2%

2 3 653 5 789 9 442 7 524 79,7%

3 4 720 6 855 11 575 7 488 64,7%

daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 2 350 4 682 7 032 10 010 142,3%

2 3 920 6 417 10 337 8 442 81,7%

3 5 425 7 882 13 307 6 491 48,8%

4 5 814 7 803 13 617 7 045 51,7%

1998 4 6 683 8 993 15 676 7 003 44,7%

1999 daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 961 4 545 6 505 11 353 174,5%

2 3 807 6 599 10 406 8 694 83,5%

3 5 125 7 977 13 101 8 439 64,4%

daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 975 4 511 6 486 12 530 193,2%

2 3 908 6 661 10 569 9 784 92,6%

3 5 661 8 410 14 071 8 568 60,9%

4 6 167 9 017 15 183 8 354 55,0%

2000 4 6 585 9 431 16 016 8 994 56,2%

Graf 12 Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 1996-2000 200,0%

180,0%

160,0%

140,0%

120,0%

1996 1997 1998

100,0%

1999 2000

80,0%

60,0%

40,0%

20,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tabulka 17 Úvodní data k modelu

1996 dítě dítě dítě dítě dospělý

životní minimum na osobu do 6 let 1 410 od 6 do 10let 1 560 od 10 do 15 let 1 850 od 15 do 26 let 2 030 1 920

životní minimum na domácnost 1 člená 970 2 člená 1 270 3 člená 1 570 4 člená 1 570

Životní minimum dětí Životní minimum rodiny 2 dospělí a 2 děti (7+12) Životní minimum samoživitelky a 2 dětí (7+12)

3 410 8 820 6 900

2000 dítě dítě dítě dítě dospělý

životní minimum na osobu do 6 let 1 600 od 6 do 10let 1 780 od 10 do 15 let 2 110 od 15 do 26 let 2 390 2 190

životní minimum na domácnost 1 člená 1 580 2 člená 2 060 3 člená 2 560 4 člená 2 560

životní minimum dětí životní minimum rodiny 2 dospělí a 2 děti (7+12) životní minimum samoživitelky a 2 dětí (7+12)

Decil 1 2 3 4 5 6 7 8 9 prům. mz

1996

decilové mzdy 2000 5 980 7 953 7 076 9 541 7 986 10 771 8 872 11 923 9 770 13 100 10 788 14 408 11 986 16 039 13 731 18 413 16 750 23 046 11 069

3 890 10 830 8 640

koeficient druhého dospělého

1

15 187

daňový systém 0 7001 12001 17001 47000

1996 7000 12000 17000 47000

0,15 0,2 0,25 0,32 0,4

1050 2050 3300 12900

0 8501 17001 26000

2000 8500 17000 26000

0,15 0,2 0,25 0,32

1275 2975 5225

Tabulka 18 Modelové dávky a 1. decilový příjem

1. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

11 960 5 980

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 1 495 580 9 885 8 820 1,12 955 791 192 0 748 125 5 108 6 900 0,74 1 091 1 343 449 0

SZP

čisté peněžní příjmy 11 822 7 990

sociální dávky celkem 1 937 2 882

čisté peněžní příjmy 15 447 10 628

sociální dávky celkem 2 204 3 736

1. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

15 906 7 953

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 1 988 675 13 243 10 830 1,22 1 089 673 443 0 994 67 6 892 8 640 0,80 1 245 1 532 960 0

SZP

Tabulka 19 Modelové dávky a 2. decilový příjem

2. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

14 152 7 076

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 1 769 867 11 516 8 820 1,31 955 397 0 0 885 269 5 923 6 900 0,86 1 091 1 306 430 0

SZP

čisté peněžní příjmy 12 867 8 750

sociální dávky celkem 1 351 2 827

čisté peněžní příjmy 16 930 11 484

sociální dávky celkem 1 325 3 411

2. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

19 082 9 541

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 385 1092 15 605 10 830 1,44 1 089 142 94 0 1 193 276 8 073 8 640 0,93 1 245 1 332 835 0

SZP

Tabulka 20 Modelové dávky a 3. decilový příjem

3. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

15 972 7 986

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 1 997 1106 12 869 8 820 1,46 955 70 0 0 998 388 6 600 6 900 0,96 1 091 1 086 320 0

SZP

čisté peněžní příjmy 13 894 9 097

sociální dávky celkem 1 024 2 497

čisté peněžní příjmy 18 524 11 959

sociální dávky celkem 1 089 2 971

3. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

21 542 10 771

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 693 1414 17 435 10 830 1,61 1 089 0 0 0 1 346 437 8 987 8 640 1,04 1 245 1 061 665 0

SZP

Tabulka 21 Modelové dávky a 4. decilový příjem

4. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

17 744 8 872

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 218 1339 14 187 8 820 1,61 955 0 0 0 1 109 504 7 259 6 900 1,05 1 091 873 213 0

SZP

čisté peněžní příjmy 15 142 9 435

sociální dávky celkem 955 2 177

čisté peněžní příjmy 20 238 12 323

sociální dávky celkem 1 089 2 479

4. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

23 846 11 923

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 981 1717 19 148 10 830 1,77 1 089 0 0 0 1 490 588 9 844 8 640 1,14 1 089 854 535 0

SZP

Tabulka 22 Modelové dávky a 5. decilový příjem

5. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

19 540 9 770

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 443 1575 15 523 8 820 1,76 955 0 0 0 1 221 622 7 926 6 900 1,15 955 700 127 0

SZP

čisté peněžní příjmy 16 478 9 708

sociální dávky celkem 955 1 782

čisté peněžní příjmy 21 441 12 777

sociální dávky celkem 545 2 058

5. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

26 200 13 100

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 3 275 2028 20 897 10 830 1,93 545 0 0 0 1 638 743 10 720 8 640 1,24 1 089 595 373 0

SZP

Tabulka 23 Modelové dávky a 6. decilový příjem

6. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

21 576 10 788

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 697 1854 17 025 8 820 1,93 477 0 0 0 1 349 756 8 684 6 900 1,26 955 455 4 0

SZP

čisté peněžní příjmy 17 503 10 096

sociální dávky celkem 477 1 413

čisté peněžní příjmy 23 330 13 283

sociální dávky celkem 545 1 590

6. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

28 816 14 408

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 3 602 2429 22 785 10 830 2,10 545 0 0 0 1 801 915 11 692 8 640 1,35 1 089 308 193 0

SZP

Tabulka 24 Modelové dávky a 7. decilový příjem

7. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

23 972 11 986

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 2 997 2221 18 755 8 820 2,13 477 0 0 0 1 498 913 9 575 6 900 1,39 955 166 0 0

SZP

čisté peněžní příjmy 19 232 10 695

sociální dávky celkem 477 1 120

čisté peněžní příjmy 25 684 13 995

sociální dávky celkem 545 1 089

7. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

32 078 16 039

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 4 010 2928 25 140 10 830 2,32 545 0 0 0 2 005 1129 12 906 8 640 1,49 1 089 0 0 0

SZP

Tabulka 25 Modelové dávky a 8. decilový příjem

8. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

27 462 13 731

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 3 433 2786 21 243 8 820 2,41 477 0 0 0 1 716 1173 10 842 6 900 1,57 955 0 0 0

SZP

čisté peněžní příjmy 21 721 11 797

sociální dávky celkem 477 955

čisté peněžní příjmy 29 057 15 705

sociální dávky celkem 545 1 089

8. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

36 826 18 413

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 4 603 3711 28 512 10 830 2,63 545 0 0 0 2 302 1495 14 616 8 640 1,69 1 089 0 0 0

SZP

Tabulka 26 Modelové dávky a 9. decilový příjem

9. decilový příjem v roce 1996 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

33 500 16 750

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 4 188 3865 25 447 8 820 2,89 477 0 0 0 2 094 1701 12 955 6 900 1,88 477 0 0 0

SZP

čisté peněžní příjmy 25 925 13 432

sociální dávky celkem 477 477

čisté peněžní příjmy 34 986 18 404

sociální dávky celkem

9. decilový příjem v roce 2000 pracovní příjem úplná rodina samoživitelka

46 092 23 046

dávky čistý přídavky na sociální příspěvek životní sociální poměr daně pracovní dítě příplatek na bydlení minimum potřebnosti příjem 5 762 5345 34 986 10 830 3,23 0 0 0 0 2 881 2306 17 859 8 640 2,07 545 0 0 0

SZP

0 545

Přílohy ke kapitole č. 4

Seznam příloh ke kapitole č. 4 Průměrné domácnosti Tabulka 1

Celkové čisté příjmy průměrných domácností ( nominální ) Tabulka 2

Celkové čisté příjmy průměrných domácností - důchodci ( nominální ) Tabulka 3

Sociální příjmy příjmy průměrných domácností ( nominální ) Tabulka 4

Sociální příjmy průměrných domácností ( reálné ) Tabulka 5

Celkové čisté a sociální příjmy průměrných domácností podle spotřebních jednotek Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi Tabulka 6

Celkové hrubé a čisté příjmy domácností zaměstnanců

( nominální )

Tabulka 7

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny ( nominální ) Tabulka 8

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny ( nominální ) Tabulka 9

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců

( nominální )

Tabulka 10

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců

( reálné )

Tabulka 11

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny

( nominální )

Tabulka 12

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny

( reálné )

Tabulka 13

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny

( nominální )

Tabulka 14

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny

( reálné )

Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Tabulka 15

Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy

( nominální )

Tabulka 16

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny Tabulka 17

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny Tabulka 18

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - důchodci Tabulka 19

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy

( nominální )

Tabulka 20

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy

( reálné )

Tabulka 21

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny

( nominální )

Tabulka 22

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny

( reálné )

Tabulka 23

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny

( nominální )

Tabulka 24

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny

( reálné )

Tabulka 25

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - důchodci

( nominální )

Tabulka 26

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy podle spotřebních jednotek Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi ( úplné a neúplné čisté rodiny ) Tabulka 27

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 1996 ( nominální ) Tabulka 28

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 1996 podíl v % ( nominální ) Tabulka 29

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 ( nominální ) Tabulka 30

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 podíl v % Tabulka 31

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 ( reálné ) Tabulka 32

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 1996 ( nominální ) Tabulka 33

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 1996 ( nominální ) Tabulka 34

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 ( nominální ) Tabulka 35

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 - podíl v % Tabulka 36

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 ( reálné ) Vydání Tabulka 37

Hrubá peněžní vydání průměrných domácností ( nominální ) Tabulka 38

Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy ( nominální ) Tabulka 39

Hrubá peněžní vydání průměrných domácností na nájem ( reálné ) Tabulka 40

Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy na nájem ( reálné )

Sociální transfery a životní minimum Tabulka 41

Sociální transfery v letech 1996 -2000 Tabulka 42

Vývoj částek životního minima 1996 - 2000, v Kč/měsíc ( nominální ) Tabulka 43

Vývoj částek životního minima 1996 - 2000, v Kč/měsíc ( reálné ) Tabulka 44

Výše částek životního minima pro vybrané typy rodin

Průměrné domácnosti

Tabulka 1

Celkové čisté příjmy průměrných domácností rok hrubé peněžní příjmy

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

75 474

82 805

89 709

94 558

97 807

daň z příjmu

5 329

5 758

6 048

6 040

6 351

zdrav. a soc. pojištění

6 544

7 003

7 526

7 777

8 034

celkové čisté příjmy

67 190

73 728

80 502

85 294

87 613

čisté peněžní příjmy

63 601

70 044

76 135

80 771

83 422

naturální příjmy

3 589

3 684

4 367

4 523

4 191

sociální příjmy

14 969

16 283

17 654

18 959

20 165

Tabulka 2

Celkové čisté příjmy průměrných domácností - důchodci ( nominální ) rok

1996

1997

1998

1999

2000

55 066

63 935

69 754

73 844

75 553

241

344

317

352

363

5

9

5

2

26

celkové čisté příjmy

57 893

66 884

73 004

77 604

79 354

čisté peněžní příjmy

hrubé peněžní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění

54 820

63 820

69 432

73 490

75 163

naturální příjmy

3 073

3 064

3 572

4 114

4 191

sociální příjmy

51 294

59 567

65 510

69 219

71 239

Tabulka 3

Sociální příjmy příjmy průměrných domácností rok

1996

1997

( nominální ) 1998

1999

2000

sociální příjmy celkem

14 969

16 283

17 654

18 958

20 165

důchody

10 763

12 018

13 477

14 151

14 563

nemocenské1

1 481

1 401

1 301

1 448

2 067

přídavky na děti - výchovné

1 282

1 311

1 192

1 333

1 410

rodičovský příspěvek

666

764

824

905

911

ostatní dávky státní soc. podpory

202

214

247

347

381

sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti

381 91

335 131

307 207

378 258

389 299

ostatní dávky sociální péče 103 110 100 140 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

145

Tabulka 4

Sociální příjmy průměrných domácností rok

( reálné )

1996

index

podíl v %

1997

index

podíl v %

1998

index

podíl v %

sociální příjmy

14 969

1,00

100,0

15 008

1,00

100,0

14 698

0,98

100,0

důchody

10 763

1,00

71,9

11 077

1,03

73,8

11 220

1,04

76,3

nemocenské1

1 481

1,00

9,9

1 291

0,87

8,6

1 083

0,73

7,4

přídavky na děti

1 282

1,00

8,6

1 208

0,94

8,0

992

0,77

6,7

rodičovský příspěvek

666

1,00

4,4

704

1,06

4,7

686

1,03

4,7

ostatní dávky státní sociální podpory

202

1,00

1,3

197

0,98

1,3

206

1,02

1,4

sociální příplatek

381

1,00

2,5

309

0,81

2,1

256

0,67

1,7

podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

91 103

1,00 1,00

0,6 0,7

121 101

1,33 0,98

0,8 0,7

172 83

1,89 0,81

1,2 0,6

1999

index

podíl v %

2000

index

podíl v %

sociální příjmy

15 460

1,03

100,0

15 827

1,06

100,0

důchody

11 540

1,07

74,6

11 430

1,06

72,2

rok

nemocenské1

1 181

0,80

7,6

1 622

1,10

10,2

přídavky na děti

1 087

0,85

7,0

1 107

0,86

7,0

rodičovský příspěvek

738

1,11

4,8

715

1,07

4,5

ostatní dávky státní sociální podpory

283

1,40

1,8

299

1,48

1,9

sociální příplatek

308

0,81

2,0

305

0,80

1,9

podpora v nezaměstnanosti

210

2,31

1,4

235

2,58

1,5

1,11

0,7

ostatní dávky sociální péče 114 1,11 0,7 114 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

Tabulka 5

Celkové čisté a sociální příjmy průměrných domácností podle spotřebních jednotek rok

1996

1997

1998

1999

2000

celkové čisté příjmy

87 337

88 758

88 399

89 030

88 018

sociální příjmy

19 310

19 360

18 961

19 788

20 258

Celkové čisté a sociální příjmy průměrných domácností na osobu rok

1996

1997

1998

1999

2000

celkové čisté příjmy

67 703

68 804

68 526

69 554

68 764

sociální příjmy

14 969

15 008

14 698

15 460

15 827

1,29

1,29

1,29

1,28

1,28

1,29

1,29

1,29

1,28

1,28

SJ / osoba

( reálné )

( reálné )

Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi

Tabulka 6

Celkové hrubé a čisté příjmy domácností zaměstnanců rok hrubé peněžní příjmy

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

69 457

75 321

83 458

87 576

90 245

daň z příjmu

5 606

6 070

6 760

6 577

6 833

zdrav. a soc. pojištění

7 185

7 805

8 737

8 989

9 187

celkové čisté příjmy

59 944

64 952

71 938

76 348

79 011

čisté peněžní příjmy

56 666

61 446

67 961

72 010

74 225

naturální příjmy

3 278

3 506

3 977

4 338

4 786

sociální příjmy

6 501

6 904

6 742

7 866

8 718

Tabulka 7

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny rok

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

68 839

74 366

82 394

85 915

89 915

daň z příjmu

5 667

6 124

6 822

6 621

7 015

zdrav. a soc. pojištění

7 197

7 793

8 761

8 992

9 307

celkové čisté příjmy

59 167

63 919

70 810

74 607

78 376

čisté peněžní příjmy

hrubé peněžní příjmy

55 975

60 449

66 811

70 302

73 593

naturální příjmy

3 192

3 470

3 999

4 305

4 783

sociální příjmy

6 192

6 607

6 219

7 340

8 132

Tabulka 8

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny ( nominální ) rok

1996

1997

1998

1999

2000

67 113

72 664

83 545

87 998

86 373

daň z příjmu

4 170

4 389

4 973

4 797

4 744

zdrav. a soc. pojištění

5 945

6 407

7 260

7 697

7 655

celkové čisté příjmy

61 353

66 505

76 821

81 955

80 368

čisté peněžní příjmy

56 998

61 868

71 312

75 504

73 975

naturální příjmy

4 355

4 637

5 509

6 451

6 393

sociální příjmy

9 038

9 745

10 364

10 847

10 462

hrubé peněžní příjmy

Tabulka 9

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců

( nominální )

rok

1996

1997

1998

1999

2000

sociální příjmy

6 501

6 904

6 742

7 866

8 718

794

1 003

1 202

1 412

1 333

nemocenské

1 557

1 553

1 290

1 520

2 192

přídavky na děti

2 040

2 056

1 892

2 118

2 255

rodičovský příspěvek

1 042

1 214

1 273

1 396

1 419

278

316

329

445

505

důchody 1

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

565

478

425

536

549

podpora v nezaměstnanosti

104

176

259

300

325

ostatní dávky sociální péče 121 108 72 140 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

141

Tabulka 10

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců

( reálné )

rok

1996

index

podíl (%)

1997

index

podíl (%)

1998

index

podíl (%)

sociální příjmy

6 501

1,00

100,0

6 363

0,98

100,0

5 613

0,86

100,0

794

1,00

12,2

924

1,16

14,5

1 001

1,26

17,8

nemocenské

1 557

1,00

24,0

1 431

0,92

22,5

1 074

0,69

19,1

přídavky na děti

2 040

1,00

31,4

1 895

0,93

29,8

1 575

0,77

28,1

rodičovský příspěvek

1 042

1,00

16,0

1 119

1,07

17,6

1 060

1,02

18,9

ostatní dávky státní sociální podpory

278

1,00

4,3

291

1,05

4,6

274

0,99

4,9

sociální příplatek

565

1,00

8,7

441

0,78

6,9

354

0,63

6,3

podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

104 121

1,00 1,00

1,6 1,9

162 100

1,56 0,82

2,5 1,6

216 60

2,07 0,50

3,8 1,1

rok

1999

index

podíl (%)

2000

index

podíl (%)

sociální příjmy

6 414

0,99

100,0

6 842

1,05

100,0

důchody 1

důchody

1 151

1,45

18,0

1 046

1,32

15,3

nemocenské1

1 240

0,80

19,3

1 720

1,10

25,1

přídavky na děti

1 727

0,85

26,9

1 770

0,87

25,9

rodičovský příspěvek

1 138

1,09

17,7

1 114

1,07

16,3

ostatní dávky státní sociální podpory

363

1,31

5,7

396

1,43

5,8

sociální příplatek

437

0,77

6,8

431

0,76

6,3

podpora v nezaměstnanosti

245

2,36

3,8

255

2,45

3,7

0,91

1,6

ostatní dávky sociální péče 114 0,94 1,8 111 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

Tabulka 11

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny

( nominální )

rok

1996

1997

1998

1999

2000

sociální příjmy

6 192

6 607

6 219

7 340

8 132

496

607

591

712

738

nemocenské

1 476

1 518

1 282

1 545

2 203

přídavky na děti

2 014

2 027

1 856

2 097

2 194

rodičovský příspěvek

1 199

1 439

1 488

1 653

1 681

244

306

315

436

466

důchody 1

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

530

443

389

510

490

podpora v nezaměstnanosti

114

162

239

262

287

ostatní dávky sociální péče 119 105 59 125 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

74

Tabulka 12

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - úplné č. rodiny

( reálné )

rok

1996

index

podíl (%)

1997

index

podíl (%)

1998

index

podíl (%)

sociální příjmy

6 192

1,00

100,0

6 090

0,98

100,0

5 178

0,84

100,0

496

1,00

8,0

559

1,13

9,2

492

0,99

9,5

nemocenské

1 476

1,00

23,8

1 399

0,95

23,0

1 067

0,72

20,7

přídavky na děti

2 014

1,00

32,5

1 868

0,93

30,7

1 545

0,77

29,8

rodičovský příspěvek

1 199

1,00

19,4

1 326

1,11

21,8

1 239

1,03

23,9

ostatní dávky státní sociální podpory

244

1,00

3,9

282

1,16

4,6

262

1,07

5,1

sociální příplatek

530

1,00

8,6

408

0,77

6,7

324

0,61

6,3

podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

114 119

1,00 1,00

1,8 1,9

149 97

1,31 0,81

2,5 1,6

199 49

1,75 0,41

3,8 0,9

rok

1999

index

podíl (%)

2000

index

podíl (%)

sociální příjmy

5 986

0,97

100,0

6 382

1,03

100,0

důchody 1

důchody

581

1,17

9,7

579

1,17

9,1

nemocenské1

1 260

0,85

21,0

1 729

1,17

27,1

přídavky na děti

1 710

0,85

28,6

1 722

0,86

27,0

rodičovský příspěvek

1 348

1,12

22,5

1 319

1,10

20,7

ostatní dávky státní sociální podpory

356

1,46

5,9

366

1,50

5,7

sociální příplatek

416

0,78

7,0

385

0,73

6,0

podpora v nezaměstnanosti

214

1,87

3,6

225

1,98

3,5

0,49

0,9

ostatní dávky sociální péče 102 0,86 1,7 58 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

Tabulka 13

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny rok

1996

( nominální )

1997

1998

1999

2000

sociální příjmy

9 038

9 745

10 364

10 847

10 462

důchody

2 262

3 379

4 177

4 406

2 445

nemocenské

1 665

1 481

1 299

951

1 839

přídavky na děti

3 090

3 212

2 976

3 322

3 610

2

0

125

0

28

646

448

561

713

984

1

rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti

1 173

982

978

1 033

1 322

0

181

160

220

187

ostatní dávky sociální péče 200 62 88 202 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

46

Tabulka 14

Sociální příjmy příjmy domácností zaměstnanců - neúplné č. rodiny

( reálné )

rok

1996

index

podíl (%)

1997

index

podíl (%)

1998

index

podíl (%)

sociální příjmy

9 038

1,00

100,0

8 982

0,99

100,0

8 629

0,95

100,0

důchody

2 262

1,00

25,0

3 114

1,38

34,7

3 478

1,54

40,3

nemocenské1

1 665

1,00

18,4

1 365

0,82

15,2

1 081

0,65

12,5

přídavky na děti

3 090

1,00

34,2

2 960

0,96

33,0

2 478

0,80

28,7

2

1,00

0,02

0

0,00

0,0

104

52,03

1,2

646

1,00

7,1

413

0,64

4,6

467

0,72

5,4

rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory

Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi ostatní dávky sociální péče

200

1,00

2,2

57

0,29

0,6

rok

1999

index

podíl (%)

2000

index

podíl (%)

sociální příjmy

8 845

0,98

100,0

8 211

0,91

100,0

důchody

3 593

1,59

40,6

1 919

0,85

23,4

776

0,47

8,8

1 443

0,87

17,6

2 709

0,88

30,6

2 833

0,92

34,5

0

0,00

0,0

22

10,99

0,3

ostatní dávky státní sociální podpory

581

0,90

6,6

772

1,20

9,4

sociální příplatek

842

0,72

9,5

1 038

0,88

12,6

podpora v nezaměstnanosti

179

179,00

2,0

147

147,00

1,8

0,18

0,4

nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek

ostatní dávky sociální péče 165 0,82 1,9 36 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

814

0,69

9,4

133 73

133,00 0,37

1,5 0,9

Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi

Tabulka 15

Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy rok

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

31 566

35 744

39 522

40 647

42 556

797

1 036

984

865

958

zdrav. a soc. pojištění

2 207

2 489

2 654

2 588

2 735

celkové čisté příjmy

31 835

35 997

40 630

42 083

43 883

čisté peněžní příjmy

28 562

32 219

35 884

37 194

38 863

3 273

3 778

4 746

4 889

5 020

hrubé peněžní příjmy daň z příjmu

naturální příjmy

Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Tabulka 16

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu

1996

1997

1998

1999

2000

31 833

36 144

40 013

41 005

42 888

993

1 243

1 199

1 070

1 168

zdrav. a soc. pojištění

2 564

2 848

3 064

3 023

3 109

celkové čisté příjmy

31 264

35 362

40 065

41 272

42 881

čisté peněžní příjmy

28 276

32 053

35 750

36 913

38 611

2 988

3 309

4 315

4 359

4 270

naturální příjmy Tabulka 17

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny rok hrubé peněžní příjmy daň z příjmu

1996

1997

1998

1999

2000

31 010

34 648

38 474

39 859

41 839

419

523

539

454

494

zdrav. a soc. pojištění

1 534

1 622

1 812

1 725

1 916

celkové čisté příjmy

32 942

36 816

41 759

43 835

46 119

čisté peněžní příjmy

29 057

32 503

36 123

37 681

39 429

3 885

4 313

5 636

6 154

6 690

naturální příjmy Tabulka 18

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - důchodci rok

1996

1997

1998

celkové čisté příjmy

43 424

47 344

54 586

čisté peněžní příjmy

40 841

45 205

51 601

2 583

2 139

2 985

naturální příjmy

Tabulka 19

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy rok

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

11 069

12 051

13 271

14 141

14 347

658

611

1 202

1 289

1 215

614

832

835

683

882

přídavky na děti - výchovné

3 111

3 365

3 212

3 645

3 818

rodičovský příspěvek

2 508

2 671

2 483

2 337

2 374

728

893

1 201

1 604

1 656

2 488

2 806

2 987

3 091

3 098

341

342

420

489

359

sociální příjmy celkem důchody 1

nemocenské

ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti

ostatní dávky sociální péče 621 531 931 1 004 945 "nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

1

Tabulka 20 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy rok

( reálné )

1996

index

podíl v %

1997

index

podíl v %

1998

index

podíl v %

11 069

1,00

100,0

11 107

1,00

100,0

11 049

1,00

100,0

658

1,00

5,9

563

0,86

5,0

1 001

1,52

9,1

614

1,00

5,5

767

1,25

6,9

694

1,13

6,3

přídavky na děti - výchovné

3 111

1,00

28,1

3 101

1,00

27,9

2 674

0,86

24,2

rodičovský příspěvek

2 508

1,00

22,7

2 462

0,98

22,2

2 067

0,82

18,7

728

1,00

6,6

823

1,13

7,4

1 000

1,37

9,1

2 488

1,00

22,5

2 586

1,04

23,3

2 487

1,00

22,5

341 621

1,00 1,00

3,1 5,6

315 490

0,92 0,79

2,8 4,4

350 775

1,03 1,25

3,2 7,0

1999

index

podíl v %

2000

index

podíl v %

11 532

1,04

100,0

11 260

1,02

100,0

sociální příjmy celkem důchody 1

nemocenské

ostatní dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče rok sociální příjmy celkem důchody

1 051

1,60

9,1

954

0,95

8,5

557

1,05

4,8

692

1,30

6,1

přídavky na děti - výchovné

2 972

0,96

25,8

2 997

1,12

26,6

rodičovský příspěvek

1 906

0,76

16,5

1 863

0,90

16,5

ostatní dávky státní soc. podpory

1 308

1,80

11,3

1 300

1,30

11,5

sociální příplatek

nemocenské1

2 521

1,01

21,9

2 431

0,98

21,6

podpora v nezaměstnanosti

399

1,17

3,5

282

0,81

2,5

ostatní dávky sociální péče

819

1,32

7,1

742

1,19

6,6

1

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka 21

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny

( nominální )

rok

1996

1997

1998

1999

2000

sociální příjmy

9 652

10 405

11 022

11 826

12 199

477

470

914

1 124

922

700

894

929

725

1 044

přídavky na děti

2 845

3 044

2 962

3 297

3 441

rodičovský příspěvek

2 770

2 848

2 527

2 566

2 823

476

611

847

1 151

1 058

důchody 1

nemocenské

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

1 969

2 142

2 236

2 272

2 337

podpora v nezaměstnanosti

203

244

348

468

319

ostatní dávky sociální péče

212

152

259

224

256

1

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka 22 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny

( reálné )

rok

1996

index

podíl (%)

1997

index

podíl (%)

1998

index

podíl (%)

sociální příjmy

9 652

1,00

100,0

9 590

0,99

100,0

9 176

0,95

100,0

důchody

477

1,00

4,9

433

0,91

4,5

761

1,60

8,3

nemocenské1

700

1,00

7,3

824

1,18

8,6

774

1,11

8,4

přídavky na děti

2 845

1,00

29,5

2 806

0,99

29,3

2 466

0,87

26,9

rodičovský příspěvek

2 770

1,00

28,7

2 625

0,95

27,4

2 104

0,76

22,9

476

1,00

4,9

563

1,18

5,9

705

1,48

7,7

1 969

1,00

20,4

1 974

1,00

20,6

1 862

0,95

20,3

203 212

1,00 1,00

2,1 2,2

225 141

1,11 0,67

2,3 1,50

290 216

1,43 1,02

3,2 2,4

rok

1999

index

podíl (%)

2000

index

podíl (%)

sociální příjmy

9 644

1,00

100,0

9 574

0,99

100,0

důchody

917

1,92

9,5

724

1,51

7,6

nemocenské1

591

0,84

6,1

819

1,17

8,6

přídavky na děti

2 689

0,95

27,9

2 701

0,95

28,2

rodičovský příspěvek

2 092

0,76

21,7

2 216

0,80

23,1

939

1,97

9,7

830

1,74

8,7

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

1 853

0,94

19,2

1 834

0,93

19,2

podpora v nezaměstnanosti

382

1,88

4,0

250

1,23

2,6

ostatní dávky sociální péče

183

0,86

2,0

201

0,95

2,1

1

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka 23

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny rok sociální příjmy

( nominální )

1996

1997

1998

1999

2000

13 579

15 805

17 847

18 618

18 945

důchody

779

847

1 697

1 294

1 625

nemocenské

453

704

648

634

522

přídavky na děti

3 656

4 149

3 739

4 368

4 688

rodičovský příspěvek

2 082

2 330

2 420

2 011

1 475

ostatní dávky státní sociální podpory

1 207

1 530

1 946

2 529

2 933

sociální příplatek

3 482

4 386

4 548

4 802

4 813

podpora v nezaměstnanosti

588

443

566

455

394

ostatní dávky sociální péče

1 332

1 416

2 283

2 525

2 496

1

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka 24

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny rok

( reálné )

1996

index

podíl (%)

1997

index

podíl (%)

1998

index

podíl (%)

13 579

1,00

100,0

14 567

1,07

100,0

14 859

1,09

100,0

779

1,00

5,7

781

1,00

5,4

1 413

1,81

9,5

453

1,00

3,3

649

1,43

4,5

540

1,19

3,6

přídavky na děti

3 656

1,00

26,9

3 824

1,05

26,2

3 113

0,85

21,0

rodičovský příspěvek

2 082

1,00

15,3

2 148

1,03

14,7

2 015

0,97

13,6

ostatní dávky státní sociální podpory

1 207

1,00

9,0

1 410

1,17

9,7

1 620

1,34

10,9

sociální příplatek

3 482

1,00

25,6

4 042

1,16

27,8

3 786

1,09

25,5

podpora v nezaměstnanosti ostatní dávky sociální péče

588 1 332

1,00 1,00

4,3 9,8

408 1 305

0,69 0,98

2,8 9,0

471 1 901

0,80 1,43

3,2 12,8

rok

1999

index

podíl (%)

2000

index

podíl (%)

15 182

1,12

100,0

14 869

1,09

100,0

sociální příjmy důchody 1

nemocenské

sociální příjmy důchody

1 055

1,35

6,9

1 275

1,64

8,6

517

1,14

3,4

410

0,91

2,8

přídavky na děti

3 562

0,97

23,5

3 679

1,01

24,7

rodičovský příspěvek

1 640

0,79

10,8

1 158

0,56

7,8

ostatní dávky státní sociální podpory

2 062

1,71

13,6

2 302

1,91

15,5

sociální příplatek

nemocenské1

3 916

1,12

25,8

3 778

1,09

25,4

podpora v nezaměstnanosti

371

0,63

2,4

309

0,53

2,1

ostatní dávky sociální péče

2 059

1,55

13,6

1 959

1,47

13,2

1

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka 25

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - důchodci ( nominální ) rok

1996

1997

1998

sociální příjmy

38 896

43 074

49 331

důchody

38 599

42 842

48 857

140

197

349

sociální příplatek

14

1

0

dávky sociální potřebnosti

66

26

51

ostatní dávky sociální péče

77

8

74

ostatní dávky státní sociální podpory

Tabulka 26

Celkové čisté a sociální příjmy domácností s minimálními příjmy podle spotřebních jednotek rok

1996

1997

1998

1999

2000

celkové čisté příjmy

46 159

48 577

48 469

49 417

49 596

sociální příjmy celkem

15 939

16 105

15 911

16 606

16 214

Celkové čisté a sociální příjmy domácností s minimálními příjmy na osobu rok

1996

1997

1998

1999

( reálné ) 2000

celkové čisté příjmy

32 055

33 501

34 364

34 317

34 442

sociální příjmy celkem

11 069

11 107

11 049

11 532

11 260

1,44

1,45

1,41

1,44

1,44

1,44

1,45

1,44

1,44

1,44

SJ / osoba

( reálné )

Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi

Tabulka 27

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 1996 ( nominální ) úplné čisté rodiny z toho celkem

1 dítě 1 ek. akt.

sociální příjmy důchody nemocenské

neúplné č. rodiny z toho 2 děti

2 ek. akt.

1 ek. akt.

2 ek. akt.

celkem

3 děti

1 dítě

6 192

10 765

4 065

11 351

4 470

7 552

9 038

7 685

496

870

380

1 321

331

378

2 262

1 471

1 476

919

2 076

1 431

1 384

1 184

1 665

1 973

přídavky na děti

2 014

1 270

1 067

2 230

2 127

3 123

3 090

2 493

rodičovský příspěvek

1 199

6 393

106

4 308

89

876

2

0

ostatní dávky státní sociální podpory

244

416

115

460

136

488

646

657

sociální příplatek

530

473

110

951

270

1 346

1 173

784

podpora v nezaměstnanosti

114

200

32

198

120

121

0

0

ostatní dávky sociální péče

119

224

179

452

13

36

200

307

Tabulka 28

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 1996 - podíl v % ( nominální ) úplné čisté rodiny z toho celkem

1 dítě 1 ek. akt.

sociální příjmy důchody nemocenské

neúplné č. rodiny z toho 2 děti

2 ek. akt.

1 ek. akt.

2 ek. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

8,0

8,1

9,3

11,6

7,4

5,0

25,0

19,1

23,8

8,5

51,1

12,6

31,0

15,7

18,4

25,7

přídavky na děti

32,5

11,8

26,2

19,6

47,6

41,4

34,2

32,4

rodičovský příspěvek

19,4

59,4

2,6

38,0

2,0

11,6

0,0

0,0

ostatní dávky státní sociální podpory

3,9

3,9

2,8

4,1

3,0

6,5

7,1

8,5

sociální příplatek

8,6

4,4

2,7

8,4

6,0

17,8

13,0

10,2

podpora v nezaměstnanosti

1,8

1,9

0,8

1,7

2,7

1,6

0,0

0,0

ostatní dávky sociální péče

1,9

2,1

4,4

4,0

0,3

0,5

2,2

4,0

Tabulka 29

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 ( nominální ) úplné čisté rodiny z toho celkem

1 dítě 1 ek. akt.

sociální příjmy důchody nemocenské

neúplné č. rodiny z toho 2 děti

2 ek. akt.

1 ek. akt.

2 ek. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

8 132

14 195

6 417

11 773

5 382

9 650

10 462

8 677

738

2 417

656

446

452

779

2 445

1 892

2 203

1 841

3 959

1 365

1 806

1 831

1 839

2 335

přídavky na děti

2 194

1 486

1 000

2 425

2 334

3 509

3 610

2 646

rodičovský příspěvek

1 681

6 505

196

5 319

170

1 306

28

1

ostatní dávky státní sociální podpory

466

684

248

573

280

865

984

882

sociální příplatek

490

583

28

897

172

1 099

1 322

749

podpora v nezaměstnanosti

287

357

314

571

161

150

187

161

ostatní dávky sociální péče

74

322

17

176

7

111

46

11

Tabulka 30

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 - podíl v % úplné čisté rodiny z toho celkem

1 dítě 1 ek. akt.

sociální příjmy důchody nemocenské

neúplné č. rodiny z toho 2 děti

2 ek. akt.

1 ek. akt.

2 ek. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

9,1

17,0

10,2

3,8

8,4

8,1

23,4

21,8

27,1

13,0

61,7

11,6

33,6

19,0

17,6

26,9

přídavky na děti

27,0

10,5

15,6

20,6

43,4

36,4

34,5

30,5

rodičovský příspěvek

20,7

45,8

3,1

45,2

3,2

13,5

0,3

0,0

ostatní dávky státní sociální podpory

5,7

4,8

3,9

4,9

5,2

9,0

9,4

10,2

sociální příplatek

6,0

4,1

0,4

7,6

3,2

11,4

12,6

8,6

podpora v nezaměstnanosti

3,5

2,5

4,9

4,9

3,0

1,6

1,8

1,9

ostatní dávky sociální péče

0,9

2,3

0,3

1,5

0,1

1,2

0,4

0,1

Tabulka 31

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v roce 2000 ( reálné ) úplné čisté rodiny z toho celkem

1 dítě 1 ek. akt.

sociální příjmy

neúplné č. rodiny z toho 2 děti

2 ek. akt.

1 ek. akt.

2 ek. akt.

celkem

3 děti

1 dítě

6 382

11 141

5 036

9 240

4 224

7 574

8 211

6 810

579

1 897

515

350

355

611

1 919

1 485

1 729

1 445

3 107

1 071

1 417

1 437

1 443

1 833

přídavky na děti

1 722

1 166

785

1 903

1 832

2 754

2 833

2 077

rodičovský příspěvek

1 319

5 106

154

4 175

133

1 025

22

1

ostatní dávky státní sociální podpory

366

537

195

450

220

679

772

692

sociální příplatek

385

458

22

704

135

863

1 038

588

podpora v nezaměstnanosti

225

280

246

448

126

118

147

126

ostatní dávky sociální péče

58

253

13

138

5

87

36

9

důchody nemocenské

Tabulka 32

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 1996 ( nominální ) úplné čisté rodiny

neúplné

z toho celkem sociální příjmy

2 děti

čisté rodiny

3 děti

9 652

8 716

9 833

13 579

důchody

477

424

658

779

nemocenské

700

612

550

453

přídavky na děti

2 845

2 521

3 266

3 656

rodičovský příspěvek

2 770

3 109

1 919

2 082

476

330

549

1 207

1 969

1 259

2 611

3 482

podpora v nezaměstnanosti

203

299

97

588

ostatní dávky sociální péče

212

162

183

1 332

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

Tabulka 33

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 1996 - podíl v % úplné čisté rodiny

neúplné

z toho celkem sociální příjmy

2 děti

čisté 3 děti

rodiny

100,0

100,0

100,0

100,0

důchody

4,9

4,9

6,7

5,7

nemocenské

7,3

7,0

5,6

3,3

přídavky na děti

29,5

28,9

33,2

26,9

rodičovský příspěvek

28,7

35,7

19,5

15,3

4,9

3,8

5,6

8,9

20,4

14,4

26,6

25,6

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti

2,1

3,4

1,0

4,3

ostatní dávky sociální péče

2,2

1,9

1,9

9,8

Tabulka 34

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 ( nominální )

celkem sociální příjmy důchody nemocenské

1 dítě

úplné čisté rodiny

neúplné čisté rodiny

z toho

z toho

2 děti celkem

1 ekon. akt. 2 ekon. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

2 děti

12 199

12 221

11 037

12 620

7 130

13 437

18 945

19 944

17 660

922

2 585

627

634

0

1 101

1 625

3 440

904

1 044

2 038

1 017

742

1 582

860

522

593

542

přídavky na děti

3 441

1 777

3 044

3 066

2 979

4 010

4 688

3 308

4 846

rodičovský příspěvek

2 823

3 760

3 217

4 734

298

2 232

1 475

2 373

1 064

ostatní dávky státní sociální podpory

1 058

608

818

941

495

1 348

2 933

3 277

2 956

sociální příplatek

2 337

621

1 712

1 833

1 399

3 200

4 813

3 305

5 041

podpora v nezaměstnanosti

319

662

323

312

358

302

394

869

191

ostatní dávky sociální péče

256

170

278

358

19

384

2 496

2 779

2 116

Tabulka 35

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 - podíl v %

celkem sociální příjmy

1 dítě

úplné čisté rodiny

neúplné čisté rodiny

z toho

z toho

2 děti celkem

1 ekon. akt. 2 ekon. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

2 děti

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

důchody

7,6

21,2

5,7

5,0

0,0

8,2

8,6

17,2

5,1

nemocenské

8,6

16,7

9,2

5,9

22,2

6,4

2,8

3,0

3,1

přídavky na děti

28,2

14,5

27,6

24,3

41,8

29,8

24,7

16,6

27,4

rodičovský příspěvek

23,1

30,8

29,1

37,5

4,2

16,6

7,8

11,9

6,0

8,7

5,0

7,4

7,5

6,9

10,0

15,5

16,4

16,7

19,2

5,1

15,5

14,5

19,6

23,8

25,4

16,6

28,5

podpora v nezaměstnanosti

2,6

5,4

2,9

2,5

5,0

2,2

2,1

4,4

1,1

ostatní dávky sociální péče

2,1

1,4

2,5

2,8

0,3

2,9

13,2

13,9

12,0

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

Tabulka 36

Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy v roce 2000 ( reálné)

celkem sociální příjmy

1 dítě

úplné čisté rodiny

neúplné čisté rodiny

z toho

z toho

2 děti celkem

1 ekon. akt. 2 ekon. akt.

3 děti

celkem

1 dítě

2 děti

9 574

9 592

8 662

9 905

5 596

10 546

14 869

15 653

13 861

důchody

724

2 029

492

498

0

864

1 275

2 700

710

nemocenské

819

1 600

798

582

1 242

675

410

465

425

přídavky na děti

2 701

1 395

2 389

2 406

2 338

3 147

3 679

2 596

3 803

rodičovský příspěvek

2 216

2 951

2 525

3 716

234

1 752

1 158

1 862

835

830

477

642

739

389

1 058

2 302

2 572

2 320

1 834

487

1 344

1 439

1 098

2 512

3 778

2 594

3 956

podpora v nezaměstnanosti

250

520

254

245

281

237

309

682

150

ostatní dávky sociální péče

201

133

218

281

15

301

1 959

2 181

1 661

ostatní dávky státní sociální podpory sociální příplatek

Hrubá peněžní vydání

Tabulka 37

Hrubá peněžní vydání průměrných domácností rok

( nominální )

1996 rodiny

1997 podíl v %

rodiny

1998 podíl v %

rodiny

s dětmi

s dětmi

s dětmi

celkem

celkem

celkem

podíl v %

hrubá peněžní vydání

73 826

100,0

82 363

100,0

88 864

100,0

výživa

17 481

23,7

18 757

22,8

19 847

22,3

alkoholické nápoje, tabák

2 219

3,0

2 379

2,9

2 587

2,9

odívání a obuv

5 261

7,1

5 418

6,6

5 367

6,0

bydlení, voda, energie, paliva

9 096

12,3

11 545

14,0

14 623

16,5

bytové zařízení, provoz domácnosti

5 845

7,9

6 508

7,9

6 560

7,4

doprava

7 430

10,1

8 110

9,8

8 208

9,2

rekreace, kultura, vzdělání a sport

6 313

8,6

7 236

8,8

7 427

8,4

osobní potřeby, léčebná péče

3 216

4,4

3 656

4,4

3 921

4,4

daň z příjmů

5 329

7,2

5 758

7,0

6 048

6,8

zdravotní a sociální pojištění

6 544

8,9

7 003

8,5

7 526

8,5

ostatní daně, pojištění a platby1

5 092

6,9

5 993

7,3

6 750

7,6

1

zahrnuje pojištění, půjčky, splátky úvěrů, jiné platby

rok

1999 rodiny

2000 podíl v %

rodiny

s dětmi

s dětmi

celkem

celkem

podíl v %

hrubá peněžní vydání

92 026

100,0

94 010

100,0

potraviny a nealkoholické nápoje

16 647

18,1

16 928

18,0

alkoholické nápoje, tabák

2 425

2,6

2 385

2,5

odívání a obuv

4 997

5,4

4 909

5,2

12 546

13,6

13 463

14,3

5 512

6,0

5 272

5,6

bydlení, voda, energie, paliva bytové zařízení, provoz domácnosti zdravotnictví

1 121

1,2

1 192

1,3

doprava

8 134

8,8

7 774

8,3

pošty a telekomunikace

1 806

2,0

2 556

2,7

rekreace, kultura a sport

8 108

8,8

7 899

8,4

367

0,4

406

0,4

stravovací a ubytovací služby

3 443

3,7

3 788

4,0

ostatní zboží a služby

6 591

7,2

6 443

6,9

daň z příjmů

6 040

6,6

6 351

6,8

7 777

8,5

8 034

8,5

6 514

7,1

6 610

7,0

vzdělání

zdravotní a sociální pojištění vydání neklasifikovaná jako spotřební 1

2

zahrnuje pořízení a rekonstrukce domu, bytu, vydání jinde neuvedená

Tabulka 38

Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy ( nominální ) rok

1996 rodiny

1997 podíl v %

rodiny

1998 podíl v %

rodiny

s dětmi

s dětmi

s dětmi

celkem

celkem

celkem

podíl v %

hrubá peněžní vydání

33 014

100,0

37 567

100,0

41 554

100,0

výživa

10 912

33,1

11 776

31,3

12 547

30,2

995

3,0

1 094

2,9

1 126

2,7

alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv

2 375

7,2

2 571

6,8

2 594

6,2

bydlení, voda, energie, paliva

5 331

16,1

6 204

16,5

7 901

19,0

bytové zařízení, provoz domácnosti

2 109

6,4

2 307

6,1

2 495

6,0

doprava

2 191

6,6

2 710

7,2

3 105

7,5

rekreace, kultura, vzdělání a sport

2 391

7,2

2 892

7,7

3 287

7,9

osobní potřeby, léčebná péče

1 637

5,0

1 935

5,2

2 188

5,3

797

2,4

1 036

2,8

984

2,4

2 207

6,7

2 489

6,6

2 654

6,4

2 069

6,3

2 553

6,8

2 673

6,4

daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění 1

ostatní daně, pojištění a platby 1

zahrnuje pojištění, půjčky, splátky úvěrů, jiné platby

rok

1999 rodiny

2000 podíl v %

rodiny

s dětmi

s dětmi

celkem

celkem

podíl v %

hrubá peněžní vydání

41 079

100,0

43 152

100,0

potraviny a nealkoholické nápoje

10 919

26,6

11 292

26,2

alkoholické nápoje, tabák

1 012

2,5

959

2,2

odívání a obuv

2 353

5,7

2 373

5,5

bydlení, voda, energie, paliva

8 092

19,7

8 559

19,8

bytové zařízení, provoz domácnosti

1 853

4,5

1 942

4,5

438

1,1

461

1,1

doprava

2 396

5,8

2 823

6,5

pošty a telekomunikace

1 056

2,6

1 348

3,1

rekreace, kultura a sport

3 086

7,5

3 269

7,6

313

0,8

304

0,7

stravovací a ubytovací služby

2 051

5,0

2 080

4,8

ostatní zboží a služby

3 126

7,6

3 058

7,1

865

2,1

958

2,2

2 588

6,3

2 735

6,3

932

2,3

989

2,3

zdravotnictví

vzdělání

daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění vydání neklasifikovaná jako spotřební 2 1

zahrnuje pořízení a rekonstrukce domu, bytu, vydání jinde neuvedená

Tabulka 39

Hrubá peněžní vydání na nájemné, komunální služby a elektřinu, topení, paliva průměrných domácností ( reálné ) rok

1996

1997

1998

1999

2000

73 826

75 912

73 984

75 044

73 784

nájemné a komunální služby

2 477

2 782

3 132

3 423

3 472

elektřina, ústřední topení, paliva

4 434

4 861

5 578

5 990

6 105

nájemné/hrubá pen. vydání (%)

3,4

3,7

4,2

4,6

4,7

elektřina/hrubá pen. vydání (%)

6,0

6,4

7,5

8,0

8,3

hrubá peněžní vydání

Tabulka 40

Hrubá peněžní vydání na nájemné, komunální služby a elektřinu, topení, paliva domácností s minimálními příjmy ( reálné ) rok

1996

1997

1998

1999

2000

33 014

34 625

34 596

33 207

33 868

nájemné a komunální služby

2 053

2 039

2 151

2 251

2 344

elektřina, ústřední topení, paliva

2 937

3 131

3 763

4 110

4 136

nájemné/hrubá pen. vydání (%)

6,2

5,9

6,2

6,8

6,9

elektřina/hrubá pen. vydání (%)

8,9

9,0

10,9

12,4

12,2

hrubá peněžní vydání

Sociální transfery a životní minimum

Tabulka 41

Sociální transfery v letech 1996 -2000 v mil.Kč rok

1996

1997

1998

1999

sociální transfery celkem 179 175 204 927 222 061 240 240 z toho: důchody 123 437 146 404 161 935 173 444 dávky nemocenského pojištění 20 410 19 794 18 533 19 287 dávky státní sociální podpory 28 319 29 237 29 637 31 300 dávky sociální péče 4 175 5 195 6 644 9 268 ostatní sociální dávky 728 877 1 118 1 232 pasivní politika zaměstnanosti 2 106 3 420 4 194 5 709 podíl výdajů na HDP v % 12,48 13,32 13,70 14,72 zdroj: MPSV 2001, Základní parametry očekávaného vývoje sociálních transferů do roku 2003

2000 259 957 182 191 27 205 31 855 11 600 1 426 5 680 15,22

index 97/96 index 98/96 index 99/96 index 00/96 1,14 1,19 0,97 1,03 1,24 1,20 1,62

1,24 1,31 0,91 1,05 1,59 1,54 1,99

1,34 1,41 0,94 1,11 2,22 1,69 2,71

1,45 1,48 1,33 1,12 2,78 1,96 2,70

Tabulka 42

Vývoj částek životního minima 1996 - 2000

(v Kč/měsíc)

nominální

účinnost od 1.1.1996

1.10.1996

1.7.1997

1.4.1998

1.4.2000

měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let

1 320

1 410

1 480

1 560

1 600

dítě od 6 do 10 let

1 460

1 560

1 640

1 730

1 780

dítě od 10 do 15 let

1 730

1 850

1 940

2 050

2 110

dítě od 15 do 26 let

1 900

2 030

2 130

2 250

2 310

1 800

1 920

2 020

2 130

2 190

(nezaopatřené) pro ostatní občany

měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb pro jednotlivce pro dvoučlennou domácnost

860

970

1 020

1 300

1 580

1 130

1 270

1 330

1 700

2 060

pro tří nebo čtyřčlennou domácnost

1 400

1 570

1 650

2 110

2 560

pro pěti a vícečlennou domácnost

1 580

1 770

1 860

2 370

2 870

Tabulka 43

Vývoj částek životního minima 1996 - 2000 reálné (průměr na měsíc - konstruovaný podle hodnot ŽM v jednotlivých měsících roku) 1996

2000

měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let

1 343

1 248

dítě od 6 do 10 let

1 485

1 388

dítě od 10 do 15 let

1 760

1 644

dítě od 15 do 26 let

1 933

1 801

(nezaopatřené) pro ostatní občany

1 830

1 707

částka k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce pro dvoučlennou domácnost

1

888

827

1 165

1 079

pro tří nebo čtyřčlennou domácnost

1 443

1 341

pro pěti a vícečlennou domácnost

1 628

1 503

1

podle vývoje indexu nákladů na bydlení

Vývoj částek životního minima 1996, 2000 (průměr na měsíc)

nominální

1996

2000

měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let

1 343

1 590

dítě od 6 do 10 let

1 485

1 768

dítě od 10 do 15 let

1 760

2 095

dítě od 15 do 26 let

1 933

2 295

(nezaopatřené) pro ostatní občany

1 830

2 175

částka k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce

888

1 510

pro dvoučlennou domácnost

1 165

1 970

pro tří nebo čtyřčlennou domácnost

1 443

2 448

pro pěti a vícečlennou domácnost

1 628

2 745

Tabulka 44

Výše částek životního minima pro vybrané typy rodin 1. jednočlenná domácnost

1996 osoba domácnost celkem

index

2000

index

1 830

1,00

1 707

0,93

888

1,00

827

0,93

2 718

1,00

2 534

0,93

2. dvoučlenná domácnost, muž a žena

1996

index

2000

index

muž a žena

3 660

1,00

3 414

0,93

domácnost

1 165

1,00

1 079

0,93

celkem

4 825

1,00

4 493

0,93

3. muž, žena, dvě děti: 5 a 9 let

1996

index

2000

index

muž a žena

3 660

1,00

3 414

0,93

dítě 5 let

1 343

1,00

1 248

0,93

dítě 9 let

1 485

1,00

1 388

0,93

domácnost

1 443

1,00

1 341

0,93

celkem

7 931

1,00

7 391

0,93

4. muž, žena, dvě děti: 17 a 22 let

1996

index

2000

index

muž a žena

3 660

1,00

3 414

0,93

dítě 17 let

1 933

1,00

1 801

0,93

dítě 22 let

1 933

1,00

1 801

0,93

domácnost

1 443

1,00

1 341

0,93

celkem

8 969

1,00

8 357

0,93

5. žena, dvě děti: 12 a 16 let

1996

index

2000

index

žena

1 830

1,00

1 707

0,93

dítě 12 let

1 760

1,00

1 644

0,93

dítě 16 let

1 933

1,00

1 801

0,93

domácnost

1 443

1,00

1 341

0,93

celkem

6 966

1,00

6 493

0,93