Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomiky a managementu zdravotních a sociálních služeb
Domácí ošetřovatelská péče v České republice Bakalářská práce
Autor:
Dana Machačná
Obor:
Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb
Vedoucí práce:
Praha
MUDr. Andrea Suchánková
Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 26. dubna 2013 ……………………… Dana Machačná
Poděkování: Děkuji MUDr. Andree Suchánkové za odborné vedení bakalářské práce. Dále děkuji za cenné rady, připomínky a podněty zaměstnancům Domácí zdravotní sluţby Bc. Martiny Kebrdlové, kde byl výzkum proveden.
Anotace Práce je věnována domácí ošetřovatelské péči v České republice. Podává informace o konceptu domácí péče a domácí hospitalizace včetně finanční analýzy a porovnání České republiky s jinými státy. Základní potřeby nemocného jsou uspokojovány individuálním přístupem ke kaţdému jedinci. Domácí péče je zaměřena zejména na udrţení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nemocně nevyléčitelného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.
Klíčová slova Domácí zdravotní péče, indikace, metodika, pacient, klient, senior, agentura, hospitalizace
Annotation The work is devoted to nursing home care in the Czech Republic. It provides information about the concept of home care and home hospitalization, including financial analysis and comparison of Czech Republic with other countries. The basic needs of the patient are met an individual approach to each individual. Home care is focused on maintaining and promoting health, restoration of health and the development of self-sufficiency, alleviating suffering incurable ill person and ensuring a peaceful death and dying.
Key words Home care, indication, methodics, patient, client, senior, agency ,hospitalization
Obsah
Contents ÚVOD ..................................................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 10 1
FILOZOFIE OBORU DOMÁCÍ PÉČE ................................................................................... 11
1.1
Počátky domácí zdravotní péče v České republice ............................................................................... 12
1.2
Domácí péče v období 18. a 19. století ................................................................................................ 13
1.3
Sociální péče po vzniku samostatného Československa ....................................................................... 13
1.4
Sociální péče po roce 1945 ................................................................................................................. 14
1.5
Období sociálních služeb po roce 1989................................................................................................ 14
2
TERMINOLOGIE A ROZSAH DOMÁCÍ PÉČE A JEJÍ DRUHY ........................................ 17
2.1
Běžně používané termíny péče ........................................................................................................... 18
2.2
Určení a přidělování domácí péče ....................................................................................................... 18
2.3
Formy a poslání domácí péče.............................................................................................................. 19
2.3.1
Akutní domácí péče ............................................................................................................................ 19
2.3.2
Dlouhodobá domácí péče .................................................................................................................. 19
2.3.3
Preventivní domácí péče .................................................................................................................... 19
2.3.4
Hospicová péče................................................................................................................................... 20
2.3.5
Domácí péče „ad hoc“ (jednorázová) ................................................................................................. 20
2.4
Koncepce domácí péče ....................................................................................................................... 21
2.5
Zdravotní péče v domácím prostředí .................................................................................................. 23
2.6
Zdravotní péče v lékařských zařízeních ............................................................................................... 23
2.7
Sociální péče ...................................................................................................................................... 25
2.8
Pečovatelská služba............................................................................................................................ 26
3
OSTATNÍ DRUHY PÉČE SOUVISEJÍCÍ S DOMÁCÍ PÉČÍ ................................................ 27
3.1
Primární péče ..................................................................................................................................... 27
3.2
Komunitní péče .................................................................................................................................. 27
3.3
Komplexní domácí péče...................................................................................................................... 28
4
DOMÁCÍ PÉČE V JINÝCH ZEMÍCH A JEJÍ POROVNÁNÍ S PÉČÍ U NÁS ...................... 29
4.1
Historie domácí péče ve světě ............................................................................................................ 29
4.2
Obnovení myšlenky komplexní domácí péče....................................................................................... 30
4.3
Současnost domácí péče ve světě ....................................................................................................... 30
4.4
Porovnání zdravotní péče ................................................................................................................... 32
4.5
Financování zdravotní péče v různých zemích ..................................................................................... 33
5
METODIKA VYKAZOVÁNÍ DOMÁCÍ PÉČE ...................................................................... 36
5.1
Výkony domácí zdravotní péče ........................................................................................................... 36
PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 43 6
AGENTURA DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE......................................................................... 44
6.1
Organizační struktura v podniku ......................................................................................................... 45
6.2
Formy péče, kterou poskytují ............................................................................................................. 45
6.2.1
Zdravotní služby ................................................................................................................................. 46
6.2.2
Služby pro rodinu a domácnost .......................................................................................................... 47
6.3
Statistické zhodnocení........................................................................................................................ 48
6.3.1
Věk pacientů ....................................................................................................................................... 48
6.3.2
Indikace .............................................................................................................................................. 49
6.3.3
Roční výkazy o činnosti zdravotnického zařízení ................................................................................ 51
6.3.4
Číselník výkonů ................................................................................................................................... 54
7
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ DOMÁCÍ PÉČE DO ROKU 2011 .......................................... 56
8
EKONOMICKÉ PARAMETRY ............................................................................................... 58
8.1
Náklady na zdravotní péči .................................................................................................................. 58
8.2
Úhrada domácí péče o nemocné......................................................................................................... 59
ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 61 SEZNAM LITERATURY .................................................................................................................. 62 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................ 65 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK........................................................................ 66 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................................................ 67 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 68
Úvod Koncem 20. století a počátkem 21. století došlo ve světě k mnoha proměnám. Týkají se zejména nabídky pracovních příleţitostí (práce v cizině) a moţného cestování prakticky po celém světě. Tato skutečnost a zrychlení pracovního úsilí v naší republice přináší i v lidské společnosti negativní výsledky. Jde o rozšíření civilizačních chorob a díky pracovní vytíţenosti lidí v produktivním věku i o omezenou moţnost starat se o nemocné a práce neschopné spoluobčany, eventuálně o své blízké či rodinné příslušníky. Tento fakt postihuje nejen naše starší spoluobčany, ale bohuţel i novorozence a malé děti. Skutečnost lze ověřit v denním tisku nebo přímo spatřit ve svém okolí. O postiţené děti se převáţně starají jejich matky, avšak existují případy, kdy matčina celodenní láskyplná péče o jejího potomka nestačí, a je tedy nutná odborná lékařská pomoc. O postiţené je nutno se postarat jak po stránce biologické a psychické, tak i po stránce odborné a lékařské, aby došlo minimálně ke stabilizaci, eventuálně ke zlepšení, zdravotního stavu pacienta. Je potřebné a účelné, aby o pacienta bylo pečováno komplexně, coţ je velice náročná práce pro ošetřující osobu, kterou bývá v mnoha případech vyškolená zdravotní sestra. Pro naše starší spoluobčany, kteří nejsou schopni se sami o sebe postarat, je nutné zajistit nejnutnější věci denní potřeby (úklid, stravování, lékařská pomoc apod.), coţ zajišťují pracovníci sociálních sluţeb. Při zhoršujících se zdravotních stavech je nutné umístit pacienty v takovém sociálním ústavu, kde by jim bylo umoţněno důstojné doţití. Současná praxe v České republice ukazuje nedostatek zdravotnických zařízení zabezpečujících odbornou lékařskou pomoc, jak pro občany dětského věku, produktivního věku, tak zvláště pro naše seniory. Proto roste snaha o rozšíření odborné domácí péče, kde zdravotním pracovníkům mohou pomáhat příslušníci rodiny eventuálně jejich blízcí. Tento způsob má téţ i ekonomické výhody, tedy zmírnění nákladů pro zajištění zdravotního stavu všech spoluobčanů. Moje bakalářská práce bude rozdělena na 2 hlavní části – teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu okrajově věnovat historii a terminologii. Hlavní bodem bude indikace domácí zdravotní péče a její metodika vykazování.
8
Pro praktickou část jsem si vybrala agenturu Bc. Martiny Kebrdlové. Budu se Vám snaţit přiblíţit její strukturu, zaměstnance, pacienty a sluţby, které nabízí. Zhodnotím rozvoj domácí zdravotní péče v posledním desetiletí. Dále chci porovnat jednotlivé pojišťovny jejich náklady a moţnosti poskytující pacientovi a jeho rodině.
9
Teoretická část
10
1 Filozofie oboru domácí péče V teoretické části rozeberu jednotlivé body související s domácí zdravotní péčí od historie aţ po současnost. Zaměřím se na terminologii uţívanou v tomto odvětví, jednotlivé formy domácí péče, její koncept a ostatní druhy, které s ní souvisí. Domácí péče (dále DP) se stala nedílnou součástí obyvatel různých zemí. Při dnešním uspěchaném a náročném ţivotním stylu se nemohou lidé starat o své blízké jako v minulosti. Čím dál více se obracejí na ústavy poskytující domácí zdravotní a sociální péči, především pro starší generaci. Chceme-li rozpoznat problém zadané bakalářské práce, musíme v prvé řadě řešit otázku z pohledu vývoje a vytváření sociálních sluţeb v České republice, a to jak se zaměřením na péči o postiţené a nemocné občany dětského věku, tak i o staré a nemocné seniory. Řešení problematiky zdravotně postiţených a sociálně znevýhodněných jedinců eventuálně i celých skupin obyvatelstva, je nedílnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné české společnosti. (Černá 2002, 62) Z historie je známo, ţe na jedné straně byli lidé ctěni a milováni, a naopak na druhé straně jimi společnost opovrhovala. Přístup lidí k nemocným a starým spoluobčanům je dán výchovou. Jejich názory se utvářejí v průběhu ţivota. Většina obyvatelstva s nemocnými a starými lidmi cítí a miluje je, ale jsou i tací, kteří je zatracují a nemají pro ně porozumění, neboť je dráţdí například svým zevnějškem, pomalostí a svou, podle nich, zdánlivou nebo opravdovou neschopností. (Haškovcová 1990, 17) Demokratická společnost uznává a respektuje skutečnost, ţe všichni lidé mají stejná práva a povinnosti. Ne vţdy však máme na zřeteli postiţené či sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Koncepce přiloţených lidských práv se objevila jiţ v 17. století jako výraz odpovědi na tehdejší sociální otřesy a rozvrat modernizace v Evropě. V tomto období vyuţívala ve společnosti tato práva pouze vybraná skupina lidí – vyšší šlechta. (Vernerová 2002) Opravdová změna myšlení související s právy a nároky jednotlivců se začala objevovat aţ v 19. století a na počátku 20. století. (Pavelková 2007)
11
Doba, která u nás nastala po sametové revoluci v roce 1989, je stále ještě krátká k tomu, abychom se naučili správně vyuţívat ochranu lidských práv v průběhu svého běţného ţivota. Přispívají k tomu hluboké změny v sociální problematice a v péči o zdravotně postiţené děti a seniory. Změny přispívají k rozvoji a dostupnosti sítě sociálních sluţeb1 v závislosti na individuálních potřebách jejich uţivatelů. Měly téţ preventivně působit proti vzniku chudoby, a naopak zvyšovat kvalitu ţivota obyvatel ve společnosti2. (Klimeš 1990) Demokratická společnost by měla uznávat a respektovat skutečnost, ţe všichni občané mají stejné nároky a práva. Rovněţ by měla zajišťovat co nejlepší podmínky pro ţivot a veškeré sociální zabezpečení, které si nejsou sami z různých důvodů schopni zajistit. (Kroupová 2002, 30 - 31)
1.1 Počátky domácí zdravotní péče v České republice První zmínky o různých formách domácí péče o pacienty na našem území se objevují počátkem 12. století. Byla poskytována pomocí různých řeholních řádů, například Řádu svatého ducha, Johanitek, Alţbětinek, Milosrdných bratří apod. Svoji činnost poskytovali v klášterech nebo přímo v domácnostech. (Jarošová 2006) Významnou postavou českého ošetřovatelství byla Aneţka Přemyslovna, která byla zakladatelkou mnoha klášterů a špitálů. V roce 1223 zaloţila Laické bratrstvo špitální, ze kterého byl nejznámější řád Kříţovníků s červenou hvězdou. Tento řád za vlády Karla IV. v českých zemích spravoval 60 špitálů. (Lemon 1996) V průběhu 13. století měly členky církevních řádů sluţby ve špitálech zakázané, a proto svoji činnost začaly vykonávat pod dohledem místních farářů. V této době to byli například Diakonky. (Jarošová 2006)
1
) http://www.mpsv.cz/cs/9
12
1.2 Domácí péče v období 18. a 19. století V této době došlo v sociální sféře ke zlepšení péče o nemocné z niţších vrstev. Bylo to zvláště za vlády císařovny a arcivévodkyně Marie Terezie – vládla v letech 1740 - 1780. Ta v době osvícenského absolutismu dala pokyn k výstavbě různých útulků a k zakládání spolků pro ochranu a pomoc postiţeným a potřebným. Začala se projevovat charitativní a odborná péče o pacienty. V době Národního obrození se začali objevovat intelektuálové, kteří se snaţili podporovat sociální a odbornou péči pro všechny obyvatele bez rozdílu z jakého prostředí pocházejí. Byly to například známé české spisovatelky Karolína Světlá a Eliška Krásnohorská, které v roce 1874 zaloţily v Praze první ošetřovatelskou školu. (Misconiová 1993)
1.3 Sociální péče po vzniku samostatného Československa Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 došlo k radikálním změnám. V roce 1919 vznikl za významné pomoci Alice Masarykové Československý červený kříţ, jehoţ se stala první předsedkyní. Byla to dcera tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka. Pozvala americké zdravotníky, kterými se české ošetřovatelství nechalo inspirovat. Bylo zjištěno, ţe vzdělávání zdravotních sester je nevyhovující, a proto Československý červený kříţ ve spolupráci s městem Prahou a Ústřední sociální pojišťovnou zaloţil při Státním zdravotním ústavu Masarykovu školu zdravotní a sociální péče. Od roku 1921 se začal problematice stáří věnovat profesor Rudolf Eiselt, který je povaţován za otce klinické geriatrie. Zaloţil Ústav pro nemoci stáří a v roce 1929 vznikla první Klinika nemocí ve stáří na světě. (Haškovcová 1990, 177 - 179) V období mezi oběma světovými válkami proběhl sjezd diplomovaných sester, na kterém byly formulovány 3 základní oblasti sociálně zdravotní péče – ošetřovatelská, sociální, lidovýchovná. Bohuţel 2. světová válka přerušila stav vybudovaného sociálního systému. (Jarošová 2006)
13
1.4 Sociální péče po roce 1945 Po 2. světové válce dochází k postupnému oţivení sociální politiky. Začaly pomáhat charitativní organizace a spolky a vlivem státu došlo k tvorbě rovnostářské společnosti. Československý červený kříţ působil v sociální a zdravotní oblasti tím, ţe vzdělával ošetřovatelky a samaritánky. Podle vládního usnesení č. 219/1948 Sb., ošetřovatelskou a zdravotní sluţbu v rodinách zajišťují a organizují Ústavy národního zdraví, vznikající při Okresních národních výborech. Rokem 1948 ztrácí Československý červený kříţ svoji samostatnost a nezávislost a stává se součástí Národní fronty. (Horecký, Vítová a kol. 2010, 23) V 50. letech 20. století, dochází ke změnám, které mají zajistit pomoc starým osobám, osobám se změněnou pracovní schopností a všem, kteří potřebují pomoc od státu. Stát totiţ převzal fondy sociálního, důchodového, nemocenského a úrazového pojištění, a tím se sociální péče stala závislou na státních úřadech. (Matoušek 2007, 24 - 28) V 60. letech 20. století dochází k rozvoji gerontologie a geriatrie. „Gerontologie je proces stárnutí, která se opírá o biologické, medicínské, psychologické a sociální poznatky. Její součástí je geriatrie, která se zabývá chorobami stáří a jejich léčením,“ citováno z Horecký, Vítová a kol. 2010, 24. V 70. letech 20. století sociální zabezpečení začíná spadat pod Ministerstvo práce a sociálních věcí a částečně pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti. Tímto se pečovatelská sluţba stává důleţitou a společensky významnou. Do té doby nebyl platnou právní úpravou poskytnut téměř ţádný prostor pro rozvoj sociálních sluţeb. (Matoušek 2007, 29)
1.5 Období sociálních služeb po roce 1989 Po sametové revoluci v roce 1989 nastaly v naší republice radikální změny ve všech oblastech ţivota, tedy i v oblasti sociálních a zdravotních sluţeb. Problematika zdravotně postiţených a sociálně slabých jednotlivců i skupin obyvatelstva se stala neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné společnosti. (Černá 2002, 61)
14
Docházelo k různým reformám. Ve zdravotnictví začal probíhat i privatizační projekt části
socialistického
zdravotnictví
do
soukromých
společností,
čímţ
došlo
ke
konkurenceschopnosti jednotlivých zařízení. Rovněţ otevřením státních hranic došlo ke spolupráci a výměně názorů a zkušeností mezi jednotlivými státy Evropy. V říjnu 1991 se ve francouzském Štrasburku konal první evropský Kongres domácí péče, kterého se zúčastnili i zástupci naší země. Kongres se stal odrazovým můstkem k propagaci domácí péče v České republice. V roce 1996 se konal První světový kongres domácí péče a Asociace domácí péče české republiky se stala jednou ze zakládajících organizací Světové organizace domácí a hospicové péče se sídlem ve Washingtonu. Charakteristickým rysem oblasti sociálních sluţeb je rozšiřování nabídky a vytváření nových typů a forem obsluhy potřebných spoluobčanů. Začíná fungovat pomoc nestátních neziskových organizací, církví a občanských sdruţení. (Matoušek 2007, 30 - 38) Tím vznikla potřeba právní úpravy a reformy sociálních sluţeb. K tomu dopomohl například Česko - britský projekt Podpora ministerstva práce a sociálních věcí. Mezníkem tohoto projektu byla „Bílá kniha v sociálních sluţbách“3. Měla za cíl vytvořit v naší republice jasnou a pevnou platformu a strategickou základnu. Dlouho očekávané změny přinesl Zákon o sociálních sluţbách č. 108/2006 Sb.
4
Ten však byl ve znění pozdějších předpisů upraven
zákonem č. 206/2009 Sb. 5 Ministerstvo práce a sociálních věcí se snaţí zajišťovat sociální sluţby díky dokumentu „Priority rozvoje sociálních sluţeb pro období 2009-2012“6. Snaţí se zde vymezit trendy, na které by měla být upřena pozornost. Hlavní cíle jsou: -
Podpora rozvoje sluţeb sociální prevence
-
Transformace sluţeb sociální péče
-
Vzdělávání a profesní rozvoj odborných pracovníků
3
) http://www.mpsv.cz/files/clanky/736/bilakniha.pdf ) http://www.mpsv.cz/cs/7334 5 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7373/206-2009sb.pdf 6 ) http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf 4
15
-
Sociální sluţby v kontextu evropské sociální politiky Transformace pobytových sociálních sluţeb v České republice vychází z hlavních
priorit „Národního rozvojového plánu pro období 2007 - 2013“7 a „Národního strategického referenčního rámce 2007 - 2013“8. Strategické dokumenty a „Lisabonská strategie“ 9, jsou označovány za program reforem a úzce navazují na „Integrační program pro programovací období 2007 - 2013“ 10.
7
) http://www.struktualni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=45fc8d6d-7007-4bc9-8f17-d172dl12e2fa0 ) http://www.struktualni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=5a5a7a80-ae4c-48e2a-add9-0719b2872d7a 9 ) http://cs.wikipedia.org/wiki/Lisabonska_strategie 10 ) http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/programove_obdobi_2007_-_2013 8
16
2 Terminologie a rozsah domácí péče a její druhy11 Nárok na poskytování domácí péče má kaţdý občan České republiky, kterému ošetřující lékař po zhodnocení jeho celkového zdravotního stavu a poměrům jeho sociálního prostředí rozhodne o poskytování domácí péče. Díky civilizaci a současným ţivotním podmínkám včetně zvyšování průměrného věku se péče rozšiřuje. Úkolem společnosti je zajistit pro pacienta a jeho rodinu takové podmínky pro zajištění domácí péče, které odpovídají moţnostem systému zdravotní a sociální péče. Musíme zajistit takové podmínky, aby pacient byl spokojený jak po stránce poskytované zdravotní péče, tak s prostředím, ve kterém se nachází a tím mu byl poskytnut poklidný průběh jeho ţivota odpovídající jeho zdravotnímu stavu. (Misconiová 1998) Od domácí péče pacient očekává zlepšení svého psychického stavu a zvýšení pozornosti o jeho aktuální zdravotní stav. Jedná se o vysoce kvalifikovanou a odbornou péči, která umoţňuje zkrátit pacientův pobyt v lůţkovém zdravotnickém zařízení na nezbytně potřebnou dobu. Pro praktické lékaře včetně pediatrických má tento způsob výhodu v tom, ţe ve spolupráci s agenturami domácí péče mohou poskytovat širší rozsah zdravotní péče, neţ kdyby byl pacient hospitalizován. Dalším pozitivem je eliminace nákaz, které vznikají v souvislosti s pobytem pacientů ve zdravotnickém zařízení. Agentury domácí péče jsou vybaveny různými přístroji a pomůckami, které zjišťují diagnostiku pacienta a pomáhají zvyšovat komfort poskytované zdravotní péče. Pacientům jsou poskytovány různé zdravotní pomůcky, např. speciálně upravená lůţka, tonometry, fonendoskopy, teploměry, glukometry, rektální rourky, cévky, elektroodsávačka apod. K běţným potřebným pomůckám pro správné a hygienické provádění zdravotních a pečovatelských úkonů patří např. injekční stříkačky a jehly, nůţky, peány, pinzety a sterilní i nesterilní obvazový materiál. 12 Důleţitou
skutečností
zdravotnické
agentury
je
poskytování
a
vzdělávání
zdravotnických pracovníků, kteří jsou připravováni na spolehlivé řešení zdravotních a sociálních potřeb pacienta, a tím v mnoha případech mohou nahradit odborného lékaře.
11 12
) celá kapitola zpracování dle: http://www.domaci-pece.info/ ) http://www.domaci-pece.info/koncepce -domaci-pece0 17
2.1 Běžně používané termíny péče HOME CARE - jedná se o mezinárodně uţívaný výraz pro domácí zdravotní péči HOME HELP – je mezinárodně uţívaný výraz pro domácí pomoc COMPREHENSIVE HOME CARE – je komplexní domácí péče. Jde o systém individuální péče, ve kterém jsou integrovány zdravotní, sociální i laické formy péče MULTDISCIPLINÁRNÍ TÝM – jedná se o profesionály zaměřené na oblast zdravotnictví, sociální péče a pomoc laické veřejnosti INTERDISCIPLINÁRNÍ
SPOLUPRÁCE
–
výraz
znamenající
mezioborovou
spolupráci HORIZONTÁLNÍ MANAGEMENT – jde o tým spolupracovníků, ve kterém má kaţdý jeho člen osobní odpovědnost za kvalitu a rozsah daného úkolu
2.2 Určení a přidělování domácí péče Domácí péče je určena všem občanům České republiky, u kterých dojde ke změně jejich zdravotního stavu a nelze ho zvládnout laickou péčí jejich nejbliţší rodiny, eventuálně dalších příbuzných. Zajištění provádí ošetřující lékař na základě svého odborného posouzení, a to vyplněním poukazu na vyšetření/ošetření DP13, ve kterém musí být vyplněn kód poţadovaného ošetření včetně počtu v jednom dni a frekvence v týdnu. Domácí péče přichází v úvahu například při zjištění nevyléčitelné choroby u novorozence, či při zjištění, ţe při operačním zákroku v lůţkovém zdravotním zařízení není pobyt pacienta nutný, ale potřebuje zajistit návazné poskytování odborné zdravotní péče. Domácí péče je tedy poskytována všem věkovým kategoriím, tj. dětem, lidem v produktivním věku i seniorům. Indikována je zejména u pacientů, kteří jsou plně nebo částečně závislí na pomoci druhé osoby a u nichţ je nutné zajistit pokračování dlouhodobé následné péče nebo
13
) VZP-06dp/2009
18
doléčení z důvodu chronického i akutního onemocnění. Důleţité je vytvářet u pacienta svěţí duševní a kladný psychický stav.
2.3 Formy a poslání domácí péče Posláním domácí péče je zajistit v rámci primární péče ve vlastním sociálním prostředí takový rozsah a kvalitu potřebné zdravotní péče, aby prospívala ke zlepšení stavu pacienta. Ta však je z lékařské stránky rozdílná podle druhu a váţnosti onemocnění. V České republice je indikována a poskytována v šesti základních formách.
2.3.1 Akutní domácí péče Tato domácí péče je specializovaná péče pacientů určená po jejich pooperačním a poúrazovém stavu. Je určena především pacientům s kardiovaskulárním a neurologickým onemocněním. Specifické jsou děti, u kterých dochází k mnohem rychlejší rekonvalescenci neţ u ostatních věkových kategorií. U klientů je prováděna zejména léčba bolesti, odborné ošetření poranění, průběţná rehabilitace a zajištění dietního a pitného reţimu. Péče je časově omezená v rozsahu dnů a týdnů.
2.3.2 Dlouhodobá domácí péče Dlouhodobá domácí péče je určena pro chronicky nemocné pacienty, u kterých jejich zdravotní stav vyţaduje dlouhodobou a pravidelnou domácí péči kvalifikovaného personálu. Sem patří klienti po mozkových příhodách, s roztroušenou sklerózou, komplikovanou cukrovkou a pacienti s úplným i částečným ochrnutím. Jde o tzv. integrovanou formu domácí péče všeobecně nazývanou komplexní, která je poskytována po dobu několika měsíců i let.
2.3.3 Preventivní domácí péče Preventivní domácí péče je určena pro klienty, kterým ošetřující lékař doporučí v pravidelných intervalech preventivní monitorování jejich zdravotního a duševního stavu. Pracovníci domácí péče provádějí kontrolu a měření fyziologických funkcí pacienta a v případě zhoršení jeho zdravotního stavu informují ošetřujícího lékaře. Tato forma péče není u nás příliš rozšířena. Byla by vhodná pro pacienty rizikových skupin, jako jsou například senioři. 19
2.3.4 Hospicová péče Tento druh péče je velice náročný pro všechny členy týmu i rodinné příslušníky a příbuzné nemocného pacienta. Spadají sem pacienti, u nichţ ošetřující lékař předpokládá brzké ukončení jejich ţivota. Umírání má však několik stádií a je ovlivňováno kvalitou ţivota pacienta a jeho blízkých. Pracovníci domácí péče se snaţí svými odbornými znalostmi zajistit emocionální podporu pacienta a zmírnit utrpení jeho i blízké rodiny. Pomoc je indikována obvykle s maximální frekvencí 3 x denně 7 dní v týdnu. Posláním domácí hospicové péče je zmírnit fyzické a psychické utrpení umírajícího a jeho blízkých. Pacientovi jsou podávána léčiva způsobující tlumení bolesti, pomůcky spojené s příjmem tekutin a ţivin, který bývá řešen pomocí zavedení monogastrické sondy. Přívod kyslíku je zajišťován prostřednictvím oxygenoterapie. Efekt této činnosti je v polidštění nejtěţších chvil v ţivotě kaţdého člověka.
2.3.5 Domácí péče „ad hoc“ (jednorázová) Tento způsob domácí péče je indikován všude tam, kde není třeba pravidelné domácí péče, například z důvodu časové vytíţenosti praktických lékařů a sester, kteří nemohou pravidelně navštěvovat pacienty. Většinou se jedná o jednorázové výkony, např. odběry krve a moče či jednorázovou injekční aplikaci.
20
2.4 Koncepce domácí péče Domácí péče je rozdělena na zdravotní a sociální péči, je řízena právními předpisy souvisejícími s touto péčí. Domácí zdravotní péče je poskytována víceoborovým týmem pracovníků, kteří poskytují odbornou a specializovanou péči a laickou pomoc. Její rozsah je dán aktuálním stavem pacienta a jeho sociálním prostředím. Tým je sloţen ze zkušených pracovníků s dlouholetou praxí – jsou to lékaři, sestry, rehabilitační pracovníci, psychologové, logopedové, sociální pracovníci a další. Tým je koordinován dispečinkem agendy domácí péče. Koordinátorka dispečinku je schopná okamţitě zajistit v přímém kontaktu s pracovníky v terénu zahájení změny nebo rozšíření péče u konkrétního pacienta. Kaţdý pacient má právo na stálého manaţera. Jedná se převáţně o sestru, rehabilitačního pracovníka či jiného člena týmu, který odpovídá za kvalitu a dostupnost domácí péče. Tento pracovník je ve stálém kontaktu s pacientem a dle indikace ošetřujícího lékaře odpovídá za harmonogram a organizaci poskytovaných sluţeb. Ze zdravotního pojištění je zdravotními pojišťovnami poskytována úhrada za výkony, které naordinoval ošetřující lékař a mají charakter zdravotní péče. Jedná se o odborné výkony prováděné kvalifikovanými zdravotními pracovníky. Jejich výčet je uveden v „Seznamu diagnostických a terapeutických výkonů“, a to včetně bodových hodnot. Setkáváme se s různými formami zdravotní péče, např. péče ošetřovatelská – provádí všeobecná zdravotní sestra, dětská sestra, porodní asistentka, sestra se specializací v oboru. Další je péče rehabilitační. Tuto péči provádějí fyzioterapeuti, ergoterapeuti a
pracovníci různých
medicínských odborů – jako je praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost a ambulantní specialisté – kliničtí psychologové, logopedové a další. 14 Domácí sociální péče je poskytována pečovatelskou sluţbou státní správy a samosprávy. Je určena pro těţce zdravotně postiţené občany, kteří sami nejsou schopni si obstarat nutné domácí práce a věci ţivotní potřeby. Pečovatelská sluţba je dle platných
14
) http://www.domaci_pece.info/system-domaci-pece-informace-pro-klienty http://www.domacipecehk/cz/domaci_zdravotni_pece http://www.domacipecehk/cz/domaci_socialni_pece
21
právních norem poskytována za úhradu pacienta. Státní správa i samospráva pro poskytování sluţeb pouţívá své smluvně zajištěné pracovníky a svá sociální zařízení. Sociální potřeby pacienta stanoví sociální pracovník, který určí v jakém rozsahu bude pečovatelská sluţba poskytována. V rámci sociálních sluţeb jsou nejčastěji poskytovány následující úkony:
-
Pomoc při přesunu na vozík, lůţko a WC
-
Pomoc při oblékání
-
Donáška léků, jídla a pití
-
Příprava a zajištění snídaně, svačiny, oběda a večeře
-
Pomoc při osobní hygieně – masáţ, pedikúra, úprava vlasů
-
Zajištění hygieny prostředí
-
Práce spojené s udrţováním chodu domácnosti – praní, ţehlení
-
Doprovod na vyšetření, nákupy a nutné pochůzky Činnost spojená s celkovou koupelí pacienta, včetně mytí vlasů, je na rozdíl od výše
uvedených úkonů poskytována pacientovi bezplatně.
22
2.5 Zdravotní péče v domácím prostředí Jedná se o pacienty v pooperačním a poúrazovém stavu, péči o starší občany, seniory po kardiovaskulárním a neurologické onemocnění. Domácí zdravotní péče nahrazuje pobyt na nemocničním lůţkovém oddělení. Výhodou je rychleji se zlepšující psychický stav pacienta, šetření nákladů spojených s léčbou a zamezení moţnosti rizika získání nemocničních nákaz. Poúrazovou péči lze aplikovat u pacientů, u kterých je zachováno jejich vědomí, nehrozí závaţné komplikace onemocnění. Provádí se léčba bolesti, odborné ošetření ran a zajištění hygienického, dietního a pitného reţimu. Tímto způsobem lze léčit např. onemocnění gastroenterologické, metabolické, onkologické, psychické, neurologické
a onemocnění
centrální nervové soustavy. Ke splnění řádné zdravotní a sociální péče výše uvedených příkladů nestačí pouze pomoc rodiny a blízkých. Péče musí být dobře organizována za účasti spolupráce vysoké odborné kvality sester, lékařů, rehabilitačních pracovníků a v odpovědné práci pomocného zdravotního personálu. V mnoha případech tento způsob léčby umoţňuje rychlejší návrat do zaměstnání či vrácení se do normálního běţného ţivota.
2.6 Zdravotní péče v lékařských zařízeních15 Zde se starají o závaţná nebo částečně nevyléčitelná onemocnění, která nelze zvládnout v domácím prostředí. Takové případy se řeší ústavní péčí částečně přizpůsobenou domácí péči. Je poskytována jednak v ústavech pro mládeţ, kam jsou zařazovány děti od 3 let věku do skončení povinné školní docházky, eventuálně do ukončení přípravy na povolání, maximálně do 26 let věku, tak i v ústavech pro dospělé.
15
) Zpracováno na základě: http://www.infoposet.cz/tisk.phd?idm=legislativa-idc=1031327763
23
V rámci ústavní péče pro mládež existují tyto druhy zařízení: -
Ústav pro tělesně postiţenou mládeţ
-
Ústav pro tělesně postiţenou mládeţ s přidruţeným mentálním postiţením
-
Ústav pro tělesně postiţenou mládeţ s více vadami
-
Ústav pro mentálně postiţenou mládeţ
V rámci ústavu pro dospělé existují tyto typy zařízení: -
Ústav pro tělesně postiţené občany
-
Ústav pro tělesně postiţené s přidruţeným mentálním zařízením
-
Ústav pro tělesně postiţené s více vadami
-
Ústav pro smyslově postiţené
-
Ústav pro mentálně postiţené
-
Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany
-
Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty
24
2.7 Sociální péče16 Jedná se o péči, kterou stát zajišťuje svým občanům. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku potřebují pomoc cizí osoby. Sociální péče zahrnuje: -
Péči o rodinu a děti
-
Péči o těţce zdravotně postiţené občany
-
Péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
-
Péči o občany společensky nepřizpůsobitelné
-
Péči o staré občany Rozsah poskytované sociální péče je obsaţen v zákoně č. 100/1988 Sb. a jeho
dodatcích a novelizacích. Jsou v něm uvedeny například peněţité a věcné dávky, pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, péče v ostatních sociálních zařízení, pečovatelská sluţba, stravování, kulturní a rekreační péče. Na sociální péči stát poskytuje příspěvky na úhradu nákladů za sluţby. V těchto případech však má právo kontrolovat hospodaření s poskytnutými příspěvky a poţadovat jejich vyúčtování. Příspěvky musí být pouţity na činnost, pro kterou byly poskytnuty. Státní orgány mají právo sledovat úroveň poskytovaných sluţeb a dodrţování nezbytných zdravotnických a hygienických podmínek. Za sociální péči se povaţuje téţ ústavní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních pacientům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni obejít se bez cizí pomoci. Toto řeší nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb. a zákon č. 307/1993 Sb. Do sociální péče patří téţ sociální poradenství, které je poskytováno osobám v nepříznivé sociální situaci. Poskytované informace přispívají k řešení jejich situace. Základní poradenství je součástí všech druhů sociálních sluţeb. Zahrnuje téţ poradny
16
) http://www.mpsv.cz/cs/9
25
občanské, manţelské a rodinné, pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně právní poradenství pro osoby se zdravotním postiţením a seniory. Klienti ji vyuţívají bezplatně. Součástí je téţ rehabilitace. Jedná se o soubor specifických činností, zaměřujících se na nácvik potřebných dovedností pacienta se zdravotním postiţením, které směřují k dosaţení jeho samostatnosti a soběstačnosti.
2.8 Pečovatelská služba Pečovatelská sluţba se poskytuje občanům v jejich domácnostech nebo ústavech. Pomoc a ošetření pacienta v jeho domácnosti poskytuje rodina – manţel, manţelka, rodiče, děti. Tato činnost je prováděna za úhradu a to určenou peněţní částkou, kterou poskytuje stát opatrovateli nebo pacientovi. Pokud sociální poměry nedovolují tento způsob péče, je vyţívána ústavní péče s pečovatelskou sluţbou. Tu zajišťují obce nebo okresní úřady ve svých územních obvodech prostřednictvím odborných a dobrovolných pracovníků pečovatelské sluţby. Rovněţ zde jsou potřebné úkony prováděny za úhradu. Stanovuje je vyhláška 4. zákona č. 182/1991 Sb. v rozsahu platného znění. Lze konstatovat, ţe v současné době došlo ke zvýšení počtu zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní a sociální péči. Skutečností ale je, ţe péči nehradí stát, ale platbu musí provádět sám pacient. Převáţnou část úkonů hradí zčásti pojišťovna, ale některé úkony, zdravotní pomůcky a potřeby, si musí pacient hradit sám.
26
3 Ostatní druhy péče související s domácí péčí Mezi ostatní druhy můţeme zařadit péči primární, komunitní a komplexní. Hlavním rozdílem mezi nimi je způsob indikace, délka léčby a četnost výkonů.
3.1 Primární péče Jedná se o soubor zdravotních, sociálních a laických činností poskytovaných klientovi v rámci komunity v první linii kontaktu. Tento soubor souvisí s podporou ochrany zdraví, prevencí onemocnění, vyšetřováním, rehabilitací a sociálními sluţbami. Po dlouhou dobu byla poskytována soukromými či rodinnými lékaři. V rámci socializace našeho státu se však jednalo o budování společných pracovišť, kde vznikly výhody soustředění specializací na jednom místě. Postupně se však zjistilo ţe pracoviště jsou od mnohých občanů vzdálená. Při transformaci našeho zdravotnictví v roce 1990 se dospělo k názoru, ţe specialisté poskytují sluţby, které by mohli zajišťovat praktičtí lékaři primární péče. Poskytovatelé primární zdravotní péče jsou praktičtí lékaři, ambulantní gynekologové, stomatologové, agentury komplexní domácí péče, lékařské sluţby první pomoci a lékařská pohotovostní sluţba. (Misconiová 1998)
3.2 Komunitní péče Tento druh péče bývá často zaměňován s primární péčí. Rozdíl je však v tom, ţe se nejedná o poskytování péče praktickým lékařem při prvním kontaktu s nemocným, ale ţe jde o spektrum zdravotnických a sociálních sluţeb zajištěnou určitou komunitou. Znamená to tedy, ţe primární zdravotní péče přechází do komunitních zdravotních zařízení. (Jarošová, Krátká 2008) Součástí komunitní péče se stává primární, sekundární i terciální péče včetně prevence. (Hanzlíková 2007) Komunitní sestra je všeobecná zdravotní sestra, která vykonává svoji činnost podle vyhlášky č. 424/2004 Sb. § 48. Tento paragraf vyjadřuje, ţe pokud všeobecná zdravotní sestra jejíţ specifikace je § 49 - 59, můţe po získání specializované způsobilosti vykonávat činnost 27
bez odborného dohledu. 17 Tuto kvalifikaci lze získat ve specializovaných kurzech, které jsou součástí veřejného zdravotnictví. (Krátká 2008)
3.3 Komplexní domácí péče Jedná se o vysoce humánní, kvalitní, efektivní, ekonomickou, maximálně dostupnou integrovanou formu péče poskytovanou individuálně pacientovi v jeho vlastním sociálním prostředí s podporou komunity a s respektem k lidským právům. (Misconiová 1998) Komplexní domácí péčí se rozumí poskytování péče léčebně - preventivní, ošetřovatelské, rehabilitační, psychoterapeutické a sociální včetně laické pomoci. (Konopásek 2004) „Dle Světové zdravotnické organizace (WHO), je zdraví definováno jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody,“ uvedla pí Misconiová v roce 1993. Tyto tři poloţky tvoří komplex. Je všeobecně známo, ţe člověk který je nemocný tělem má většinou poškozenou i duši. Psychický, fyzický stav a vlastní sociální prostředí spolu úzce souvisí a navzájem se ovlivňují. Nemocný, kterému je sdělena nepříznivá diagnóza, v domácím prostředí ji přijme podstatně lépe neţ v nemocničním zařízení. Filozofie komplexní domácí péče je podmíněna principem pevné vazby a interakce lidské bytosti se svým vlastním sociálním prostředím a akceptem na individuální vnímání kvality ţivota lidské bytosti. Forma je poskytována aktivitou lékařů, sester, dobrovolných odborníků, ale i aktivitou samotného pacienta, jeho rodiny a blízkých. Cílem je posílit zodpovědnost pacienta za jeho zdravotní stav a zároveň posílit spoluodpovědnost pečujících na kvalitě péče, kterou poskytují. (Misconiová 1998) 18
17
) http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/kapitola/0001-09-2009-0400 http://legislativa.mzcr.cz/Pages/36-zdravotnicke_povoleni-a-odbornavychova.html-on-line(cit2010-16-2) 18 ) http://www.domaci_pece.info/system-domaci-pece-informace-pro_klienty
28
4 Domácí péče v jiných zemích a její porovnání s péčí u nás Domácí péče v zahraničí je mnohem více ţádaná neţ u nás. Přisuzuje se tomu rozvoj v zahraničním lékařství. I kdyţ kvalita lékařské péče v České republice neustále stoupá, stále zaostává oproti jiným státům – např. Holandsko, Skandinávie, atd.
4.1 Historie domácí péče ve světě Moderní koncept domácí péče v Evropě jak jej známe dnes byl zahájen v roce 1859. Za jeho zakladatele je povaţován anglický byznysman a filantrop William Rathbon z Liverpoolu, který na základní myšlenku domácí péče přišel v době, kdy jeho ţena umírala na rakovinu. Neměl však zdravotnické vzdělání, a proto se spojil s anglickou ošetřovatelkou Florence Nightingaleovou, která své zkušenosti získala v Krymské válce, kde se zasadila o reformování zdravotnické péče, nemocniční hygienu a vzdělávání zdravotnického personálu. Spolu pak zaloţili první školu pro sestry, které poskytovaly ošetřovatelskou péči nemocným lidem. Rozvoj domácí péče v Evropě probíhal v 19. století, ale v průběhu 20. století byla díky probíhajícím světovým válkám potlačována do ústraní. V té době byla orientována pouze na péči o seniory. Jinak tomu bylo pouze v Nizozemsku, kde se domácí péče zabývala všemi věkovými kategoriemi. (Misconiová 2008) V roce 1885 byla ve Spojených státech ve městech New York, Buffalo, Bostona Philadelphia zaloţena organizace sester, které pomáhaly chudým, opuštěným a nemocným lidem. Domácí péče v některých státech Afriky a Asie je vnímána pouze jako běţná kaţdodenní péče o zdraví jedince a jeho rodiny. Jedná se jen o státy civilizované. 19
19
) http://www.historiedomacipece-a/cit2011-20-017 http://www.domaci_pece.info/historie-domaci_pece http://www.domaci-pece.info/historie-domaci_pece-cit2011-20-01
29
4.2 Obnovení myšlenky komplexní domácí péče Návratu k myšlence domácí péče v Evropě dochází počátkem 70. let 20. století, a to zejména ve vyspělých kapitalistických státech jako je Anglie, Belgie, Dánsko, Francie, Finsko, Itálie, Lucembursko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko. Vlády těchto zemí prostřednictvím svých expertů hledají východisko k řešení problémů domácí péče, neboť dochází ke stárnutí populace a zvyšování počtu osob závislých na pomoci druhých. Je konstatováno, ţe bude nutné na tuto činnost třeba zvyšovat finanční částku ze státních rozpočtů. Významným mezníkem byl rok 1977 kdy, WHO uspořádala v Almatě konferenci. Zde Světová zdravotnická organizace vyhlásila program „Zdraví pro všechny do roku 2000“. Tento dokument ukazuje preference v primární péči a řeší úsporu nákladů na zdravotní péči do budoucna. (Misconiová 2008) V Evropě došlo na rozdělení domácí péče na 2 formy: severní a jiţní. Severní forma je orientována na servis přicházející od státu a vládních či soukromých organizací a účast rodiny a blízkých tuto péči doplňují. Jiţní forma naopak podporuje domácí péči o pacienta sepětím všech členů rodiny a blízkých a stát tento servis pouze doplňuje.
4.3 Současnost domácí péče ve světě Současná domácí péče je v průměru poměrně na vysoké úrovni, ale nemá jednotný vývoj. Důsledkem je rozmanitost různých pojetí a strategií jak domácí péči financovat a organizovat. Je veliký rozdíl v míře odpovědnosti a podpoře primární péče jednotlivými organizacemi. Z historického pohledu je zdravotní a sociální péče spojována s primární péčí v rámci rodiny pacienta nebo za přispění státní, dobrovolnické či církevní instituce. Ve většině zemí západní Evropy není domácí péče vymezena pouze na sloţku ošetřovatelskou. Ve vzájemné propojenosti v agenturách pracují všeobecné sestry, praktičtí lékaři, sociální pracovníci, psychologové, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, logopedové a téţ techničtí pracovníci, kteří mají na starosti úpravy a údrţby bytů a pacientů tak, aby se zvýšila bezpečnost jejich pohybu. V tomto směru je nejvyspělejší zemí Nizozemsko, kde je dostatečný počet potřebných zařízení a kde je zaměstnáno nejvíce lidí, kteří dbají o péči 30
pacientů. Proto se zde zkracuje doba hospitalizace v lůţkových zařízeních a přenáší se do zařízení zdravotní a sociální péče, která jsou z ekonomického hlediska pro stát výhodná. (Sklenčková - agentura domácí péče, Eshuis a Meijer - domácí péče) Ve Spojených státech je poskytován celý systém zdravotnictví včetně domácí péče zaloţen na jiných základech. Pacienti jsou v lůţkových zařízeních včetně pooperačních stavů hospitalizováni jen na krátkou dobu a brzy jsou propouštěni do domácí péče. Proto agentury dávají přednost registrovaným sestrám s vysokoškolským vzděláním, které jsou schopné samy rozhodovat náročné situace i v diagnosticko - terapeutických činnostech. Financování je zajišťováno z 80% organizací Medicare, kterou zaloţila americká vláda v roce 1965 a zbytek ze soukromého pojištění, které hradí charitativní organizace či přímo pacient. (Hanson Domácí péče ve Spojených státech) V Africe a Asii je domácí péče zkvalitňována a podporována kontinentální populací a je financována převáţně z projektů mezinárodní pomoci. Předmětem péče je převáţně hygiena stravování, péče o dítě, prevence Aids, plánované rodičovství a podobné aktivity. Nejedná se však o celé kontinenty, neboť zvláště v Africe existují území, která nemají se zdravotní a sociální péčí a s celkovým zdravotnictvím nic společného. Aby se situace i zde vylepšila, vstupují do těchto oblastí charitativní organizace, které u tamních obyvatel vzbuzují nároky na záchranu jejich zdraví a na celkový sociální způsob jejich ţivota. (Misconiová historie domácí péče) Jiná situace je i v Austrálii a Japonsku. Zde se setkáváme s domácí péčí, která je určitou variací k institucionální hospitalizaci. Tyto země si mohou takový komfort dovolit, protoţe mají zabezpečené podmínky materiální, profesionální i finanční, aby mohly takovou péči poskytovat. Bohuţel i tento stav nemusí být dokonalý. Zdravotní pojištění v těchto zemích je dobrovolné, a nemusí se tak dostat na všechny pacienty, kteří potřebují ústavní ošetření. (Misconiová - historie domácí péče) V ostatních zemích jako Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Slovensko a Česká republika, byl systém zdravotní a sociální péče zaváděn prakticky aţ po roce 1990. Není zde diametrální rozdíl mezi návštěvní sluţbou a domácí péčí. Důvodem je například nestabilní ekonomická situace, pomalý postup transformace zdravotní péče a styl ţivota. Péče je zde hrazena z daňových odvodů, nebo přímo úhradou klienta a pacient v této formě je pouze pasivním odběratelem. Jako příklad uvedeme Slovensko, kde první změny v primární péči o 31
pacienta se začaly odehrávat aţ v roce 1994. Zrušily se geriatrické sestry a dětské a ţenské sestry pracující v terénu. Změnu provedla organizace ADOS – Domácí ošetřovatelská starostlivost, která byla zaloţena v roce 1995. Během roku vzniklo prvních 10 ošetřujících agentur a v roce 2010 jich bylo jiţ 174 a kromě toho bylo ustaveno 632 sesterských míst k zabezpečení zdravotní a sociální péče. (Cibulková – Vlastná historia ošetrovatelskej starostlivosti na Slovensku)
4.4 Porovnání zdravotní péče Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky vydává podklady o poskytování zdravotní a sociální péče, z kterých je vidět rozdíl této činnosti jednotlivých států světa. Informace jsou podávány podle různých kritérií například: a) Podle počtu pracovníků v produktivním věku pracuje v této činnosti v průměru 1,5% populace. Nejniţší počet je například v České republice a na Slovensku, kde podíl pracovníků dosahuje 0,3% celkové pracovní síly. Naopak například v Německu, Španělsku a Austrálii se pohybuje okolo 1%, v Nizozemsku, Dánsku, Japonsku a Spojených státech okolo 1,5%. Nejvyšší pak je v Norsku a to 2% a ve Švédsku skoro 3%. b) Podle počtu uţivatelů ústavní péče je například v Austrálii, Japonsku, Německu, Nizozemsku, Švýcarsku a České republice vyuţívá 2 - 2,5% populace, na Slovensku např. 9%. Naproti tomu domácí péče vyuţívá v Austrálii 2% populace, v Norsku, Japonsku a Lucembursku okolo 5%, na Novém Zélandě 8%, v Německu 13%, v Nizozemsku 15%, ve Švýcarsku 20%, na Slovensku 33% a v České republice 39%. c) Podíl pracovníků domácí péče pro dlouhodobě nemocné se ve Švýcarsku, České republice, Nizozemsku, Dánsku, Německu pohybuje okolo 27%, v Maďarsku, Lucembursku a Austrálii okolo 37%, na Slovensku okolo 50% a v Japonsku 60%. d) Je prokázáno, ţe v oboru zdravotní a sociální péče pracují převáţně ţeny. Např. v Německu a Japonsku tvoří ţeny 87% pracovníků, ve Spojených státech a na Slovensku 90%, na Novém Zélandě a v Kanadě 92%, v Norsku 94% a v Dánsku dokonce přes 96%.
32
e) Profesní struktura pracovníků poskytujících zdravotní a sociální péči je ve sledovaných zemích různá. Např. na Novém Zélandě tvoří zdravotní sestry 12% zdravotníků, v Japonsku, Itálii, Velké Británii a Austrálii okolo 20%, v Německu, České republice, v Nizozemsku a Dánsku okolo 40%, ve Finsku a Spojených státech okolo 50%, ve Švýcarsku 60%, na Slovensku 70% a v Maďarsku dokonce 85%. f) Ze statistik lze téţ vyčíst kolik % pracovníků zabezpečujících zdravotní a sociální péči pracuje na částečný úvazek. V Japonsku je to neuvěřitelných 84% pracovníků, v ČR, Norsku a Švýcarsku okolo 50%, v Nizozemsku a Spojených státech 43%. Vyuţívání částečných úvazků je častější spíše u méně kvalifikovaných pracovníků, kteří poskytují převáţně sociální péči neţ u zdravotních sester. g) V mnoha zemích hraje důleţitou roli z důvodu nedostatku pracovníků poskytujících zdravotní a sociální péči faktor zaměstnání migrantů. Nejmenšího počtu jich vyuţívají Japonci. Ve Spojených státech je to téměř kaţdý čtvrtý pracovník. Průměrně se pohybuje počet migračních pracovníků mezi 30 - 40%. Výjimkou je Itálie, kde počet dosahuje aţ 70% a to převáţně z Moldavska. U migračních pracovníků hraje velkou roli odkud pocházejí, jazyková blízkost a ekonomická úroveň přijímají země včetně platových podmínek. Převáţně jsou vyuţívány v sociální péči a ve zdravotní péči zastávají pozice, které neodpovídají úrovni jejich kvalifikace v zemi původu.
4.5 Financování zdravotní péče v různých zemích Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky vydal v druhé polovině roku 2012 informace o financování zdravotní a sociální péče ve 25 zemích světa. Bylo zjištěno, ţe náklady představují v průměru 1,5% hrubého domácího produktu. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje v Nizozemsku a ve Švédsku, a to 3,5%. Ve Skandinávských zemích - Norsko, Finsko a Dánsko a ve Švýcarsku dosahuje 1,6 1,7% HDP. Naopak nejniţší výdaje mají země jiţní a východní Evropy spolu s ekonomicky méně vyspělými zeměmi, jako je Mexiko a Korea. V České republice se podíl výdajů dlouhodobě pohybuje okolo 0,2% HDP. Potřebná zdravotní a sociální péče je převáţně financována z veřejných zdrojů. Výjimkou ve formě pojištění je Švýcarsko, kde 60% všech výdajů tvoří soukromé výdaje. V Portugalsku je to 45%, v Německu a ve Španělsku zhruba 33
30%, ve Spojených státech a Japonsku okolo 7%. V České republice je role soukromého pojištění v současnosti zanedbatelná, avšak lze předpokládat, ţe situace se bude vylepšovat a soukromé výdaje budou narůstat.
70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Švýcarsko Portugalsko Německo Španělsko
USA
Japonsko
Graf 1 Financování zdravotní péče
Do budoucna je nezbytně nutné neustále zkvalitňovat jak domácí tak ústavní zdravotní a sociální péči obyvatelstva ve světě. Je proto nutné: -
V rámci narůstajících civilizačních chorob a zvyšování průměrného věku obyvatelstva zvyšovat počet ústavních zařízení
-
Zvyšovat profesionalizace a odbornost pracovníků poskytujících potřebnou péči
-
Podporovat pomoc dobrovolných pracovníků, kteří jsou klíčovou součástí provádění zdravotní a sociální péče
-
Zvýšit financování sluţeb za účelem nákupu potřebných zdravotních pomůcek a finančního vyrovnávání pracovníků poskytujících tyto sluţby. Tuto cestu by měly zajišťovat vláda všech zemí
34
-
Podporovat soukromé pojištění, které by zajišťovalo dokonalejší péči o zdraví obyvatelstva
-
Zkvalitňovat úroveň domácí péče pacientů v místě jeho bydliště, a tím mu vytvářet lepší psychické podmínky a zároveň finančně šetřit na jeho léčení a uzdravení Závěrem lze konstatovat, ţe v Evropě je nejkvalitnější zdravotní a sociální péče
v Nizozemsku a ve Skandinávských zemích. Velice slušně jsou na tom ve Spojených státech a v Japonsku. Naopak Česká republika patří k podprůměrným zemím, a proto je velice potřebné u nás tyto sluţby vylepšovat a zkvalitňovat. 20
20
) http://www.uzis.cz
35
5 Metodika vykazování domácí péče21 5.1 Výkony domácí zdravotní péče Výkony odbornosti 925 – domácí zdravotní péče – vykazují jen zdravotnická zařízení, která poskytují domácí zdravotní péči a tento druh péče mají uvedený v rozsahu platné registrace zdravotnického zařízení. Výkony mohou být vykázány pouze na základě písemné indikace praktickým lékařem nebo nejdéle do 14 dní po ukončení hospitalizace – ošetřujícím lékařem při hospitalizaci Kódy jednotlivých výkonů: Kód 06311 – zavedení, ukončení domácí zdravotní péče, administrativní činnost sestry v domácí zdravotní péči. Definice výkonu: jedná se o první či poslední návštěvu u pacienta a její administrativní zpracování. Na základě indikace u lékaře dochází ke komplexnímu posouzení stavu pacienta v jeho vlastním sociálním prostředí, následuje administrativní zpracování všech dat a informací do dokumentace pacienta. Poté se vyplní potřebné formuláře a smlouvy mezi agenturou a klientem Výkon začíná: na základě dokumentace, formulářů a sběru informací a dat ve spolupráci s klientem popřípadě s rodinou klienta, dochází k písemnému záznamu rodinné anamnézy, výsledky vyhodnocení příslušných vyšetření, subjektivní i objektivní informací pro zavedení, obnovení či ukončení domácí péče Obsah výkonů A) Zahájení domácí zdravotní péče – na základě analýzy dostupných informací a anamnézy je poskytovatelem domácí péče zpracována základní hypotéza formou krátkodobého plánu, kde je uveden seznam plánovaných výkonů a k tomu se automaticky přiřazují
kódy.
Poté musí zprávu
praktický lékař schválit či
poupravit a podepsat. Dochází tedy ke schválení navrhovaného plánu, přiřazení
21
) zpracováno dle: Misconiová, http://www.domaci-pece.info/ Informace z VZP
36
kódů jejich frekvence a časové omezení. Platnost indikace domácí zdravotní péče na formulář „06“ je omezena na maximální dobu, kterou určí aktuální právní normy. Pokud není indikace uvedena na formuláři tzv: „06“, není dle metodiky Všeobecné zdravotní pojišťovny přípustná Výkon končí – zaznamenáním do dokumentace klienta, prověřením formy domácí péče, kterou poskytuje zdravotnický pracovník či ukončením smluvního stavu s ošetřujícím lékařem či mezi agenturou a klientem Během poskytování péče můţe dojít i ke změně rozsahu indikace vţdy, pokud ji vyţaduje stav pacienta a lékař písemně potvrdí prodlouţení nebo obnovení indikace. Formulář o indikaci, jejím obnovení či ukončení musí být vţdy součástí kompletní dokumentace klienta a to jak u agentury domácí péče, tak i v kopii u indikujícího lékaře (praktického či jiného ošetřujícího lékaře). B) Ukončení domácí zdravotní péče – dochází tak po zhodnocení aktuálního stavu pacienta praktickým či ošetřujícím lékařem, který konstatuje, ţe zdravotní stav pacienta je
kompenzován natolik, ţe další domácí péče jiţ není nutná.
K ukončení také dochází, pokud si to nadále nepřeje rodina klienta, nebo dojde-li k jeho úmrtí. Musí se provést záznam do dokumentace klienta. 1. Výkon číslo 06313 - Ošetřovací návštěva – domácí péče- TYP I. 40 bodů, časový rozsah je 30 minut Tento druh péče je zejména pro klienty, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby pro částečnou imobilitu, dezorientaci, inkontinenci a specifickou náročnost DZP. Výkon je plně hrazený zdravotními pojišťovnami. Výkon provádí všeobecná, dětská či ţenská sestra. Frekvence je maximálně 3x denně. Obsah a rozsah výkonu: vyšetření stavu klienta zdravotní sestrou, sledování fyziologických funkcí, monitoring klienta, odběr biologického materiálu, prevence koţních lézí a jejich lokální ošetření, poranění, ran, aplikace inhalační a léčebné terapie, injekční podání léčiv, aplikace parenterální indikované léčby pro zajištění hydratace, energetických nápojů a léčby bolesti, dohled nad průběhem infuzní terapie, doplnění léčiv, nácvik aplikace 37
inzulínu, edukace klienta k udrţení, či pomoc při sebeobsluţnosti a soběstačnosti pacienta, ošetřovatelská rehabilitace, aktivace klienta, komplexní hygienická péče, sestavení dietního a pitného reţimu pacienta, klysma, výplach, cévkování, ošetření stomií, zácvik rodinných příslušníků ke zvládnutí jednoduchého ošetření. Výkon je ukončen zapsáním do dokumentace klienta a předáním informací k praktickému lékaři. Pokud je jakákoliv patologická změna či reakce - okamţitě hlášení lékaři. 2. Výkon číslo 06315 - Ošetřovací návštěva –domácí péče-TYP II. 59 bodů, časový rozsah je 45 minut. Obsah, rozsah i ukončení výkonu tohoto typu je stejný jako u Ošetřovací návštěvy typu I. 3. Výkon číslo 06317 - Ošetřovací návštěva-domácí péče-TYP III. 79 bodů, časový rozsah je 60 minut. Komplexní ošetřovatelskou diagnózou stanovíme priority ošetřovatelské péče. Obsah, rozsah i ukončení výkonu tohoto typu je stejný jako u Ošetřovací návštěvy typu I. a typu II. 4. Výkon číslo 06318 - Ošetřovatelská návštěva-domácí péče-typ IV. 20 bodů, časový rozsah je 15 minut. Obsah, rozsah i ukončení výkonu tohoto typu je stejný jako u Ošetřovací návštěvy typu I.,II.,III. Součástí těchto čtyř typů ošetřovacích návštěv (dále jen ON) je vţdy stejný soubor výkonů, protoţe se jedná o tzv. agregát činnosti. V plné kompetenci ho má ošetřující lékař, po dohodě s agenturou domácí péče a má za úkol stanovit časový rozsah návštěvy u konkrétního klienta a samozřejmě musí odpovídat aktuálnímu zdravotnímu stavu nemocného. Rozdíl mezi těmito čtyřmi typy výkonů je pouze v časovém rozsahu 15 - 30 - 45 - 60 minut.
38
5. Výkon – dohled nad průběhem parenterální terapie - spadá pod Ošetřovací návštěvu typ III. časový rozsah je 60 minut. Zde zdravotní sestra vykonává dohled nad průběhem naordinované parenterální terapie, sleduje celkový stav pacienta a jeho fyziologické funkce. Z průběhu je pořízen písemný záznam. Výkon je ukončen záznamem do dokumentace o aplikované formě terapie a jejím průběhu. 6. Výkon - edukace a reedukace pacienta k udržení, či navození schopnosti sebeobsluhy a soběstačnosti, aktivace klienta, ošetřovatelská rehabilitace kondiční a dechová cvičení spadá pod Ošetřovací návštěvy typ I., II., III., IV. Na počátku výkonu je důleţité zjistit aktuální ošetřovatelskou anamnézu, stanovit ošetřovatelskou diagnózu a připravit potřebné pomůcky a prostředí. Provádí se nácvik aktivního či pasivního výkonu klienta, edukace klienta, nácvik soběstačnosti v oblasti osobní hygieny, dietního a pitného reţimu, oblékání, mobility, verbální i neverbální komunikace eventuálně edukace rodinných příslušníků. Výkon je ukončen záznamem do dokumentace klienta a předáním informací lékaři. Optimální materiálové vybavení ordinuje vţdy aktuálně ošetřující lékař klienta. Jedná se o tyto výkony: -
Číslo 06323 - odběr biologického materiálu
-
Číslo 06325 - aplikace naordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace
-
Číslo 06327 - ošetření stomií
-
Číslo 06329 - lokální ošetření
-
Číslo 06331 - klysma, výplachy, cévkování, laváţe, ošetření permanentních katetrů
-
Číslo 06333 - aplikace inhalační a léčebné terapie, eventuálně další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv Tyto napsané výkony jsou kalkulovány průměrnými materiálovými náklady pro
provedení jednoho agregovaného výkonu.
39
7. Výkon – číslo 06319 - fyzická asistence při poskytování domácí péče. 24 bodů za každou intervenci, časový rozsah je 30 minut. Praktický lékař či ošetřující lékař zhodnotí aktuální fyzickou náročnost ošetřovatelské péče. Výkon začíná přípravou pomůcek, dohodou jakým způsobem bude výkon prováděn a informováním klienta. Výkon je ukončen záznamem do dokumentace. 8. Výkon číslo 06321 - vyšetření stavu klienta sestrou ve vlastním sociálním prostředí, 8 bodů za každou intervenci, frekvence je omezena na jedenkrát za týden. Zde se vyšetřuje glykémie - glukometrem a registruje EKG křivka sestrou v domácí péči. Zajistí se vhodná poloha pacienta, provedou se ordinovaná vyšetření, informování a edukace klienta. Nakonec je nutno vše zapsat do dokumentace, předat informaci lékaři. 9. Výkon číslo – 06323 - Odběr biologického materiálu 15 bodů za každou intervenci V tomto výkonu se provádí odběr kapilární krve, odběr ţilní krve a odběr ostatního biologického materiálu. Na začátku je nutné seznámit pacienta s důvodem a způsobem provedení výkonu. Poté se odebere biologický materiál (krev, moč, stolice, sekret, bakteriální flóra a další). Nakonec se vše zapíše do dokumentace a odebraný materiál se předá do laboratoře k analýze a určení výsledků. V případě patologických změn, okamţitě uvědomit lékaři. 10. Výkon číslo - 06325 - aplikace ordinované parenterální terapie po písemném pověření ošetřujícím lékařem pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti. 21 bodů za každou intervenci Aplikování léčiva injekční pumpou. Musí se zajistit správná poloha pacienta, zkontrolovat fyziologické funkce a poté naordinovat parenterální terapii. Na závěr se zaznamenává vše do dokumentace včetně průběhu podání.
40
11. Výkon číslo – 06327 – Ošetření stomií 23 bodů za každou intervenci Je to ošetření pacienta s vývodem, např. kolostomie a gastrostomie. Pacient je před ošetřením oznámen s jeho postupy. V případě léčby dítěte musí být se vším seznámeni rodiče pacienta. Zajistí se poloha pacienta, odkryje se a očistí stomie a připevní se nová kompenzační pomůcka. Vše se zaznamenává do dokumentace. 12. Výkon číslo – 06329 – Lokální ošetření 21 bodů za každou intervence Spadá sem běţný převaz poranění či koţní léze pacienta. Rána se musí vyčistit a sterilně zavázat, aby nedošlo k jejímu zhoršení. Její aktuální stav a léčba se zaznamená do dokumentace. 13. Výkon číslo – 06331 – Klysma, výplachy, cévkování, ošetření permanentních katetrů 22 bodů za každou intervenci S tímto zákrokem se seznamuje nejen pacient, ale i jeho rodina, aby v případě potřeby mohla zasáhnout sama. Dokumentaci klienta u sebe nosí pouze zdravotní sestra či lékař. Při jejich další návštěvě musí rodina informovat lékaře, v případě pomoci pacientovi. 14. Výkon číslo – 06333 – Aplikace inhalační a léčebné terapie 5 bodů za každou intervenci Zdravotní sestra aplikuje pacientovi, např. předepsanou inhalační léčbu či injekce, UV záření, atd. Ošetřující zaznamená vše do dokumentace, aby v případě špatné reakce pacienta mohl lékař indikaci změnit.
41
15. Výkon číslo – 06335 – Nácvik a zaučování aplikace insulinu 7 bodů za každou intervenci Odborný dohled můţe navštívit klienta maximálně 30x za 14 dní. Pacient po tomto proškolení musí být schopen si insulin aplikovat sám. V případě neschopnosti pacienta (např. z důvodu vysokého věku) musí být proškolena rodina, případně ten, kdo se o něj stará a bude mu nadále insulin aplikovat.
42
Praktická část
43
6 Agentura domácí zdravotní péče Pro praktickou část této bakalářské práce jsem zařadila popis konkrétního zařízení – Domácí zdravotní péče Bc. Martina Kebrdlová. Toto zařízení jsem si vybrala na základě dostatečných informací a velice příjemného a ochotného přístupu paní Bc. Kebrdlové. Budu zde analyzovat toto zařízení, jeho provoz, péči kterou poskytují včetně finančních nákladů. Jak jsem jiţ zmínila v úvodu pro praktickou část, zvolila jsem si domácí zdravotní péči, která vystupuje pod názvem Domácí zdravotní péče Bc. Martiny Kebrdlová. Jejich sídlem je poliklinika Vršovice, ulice Ukrajinská 900/11, Praha 10. Firma byla zaloţena 28. 8. 2007, kdy byla zaregistrována a od té doby je vedena jako nestátní zdravotnické zařízení. Registrace se provádí na Magistrátu hlavního města Prahy. Pro klienty je tu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Komplexní ošetřovatelskou a zdravotní péči provádějí zdravotní sestry s registrací (dle zákona č. 96/2004 Sb.), které mají bohaté zkušenosti a k pacientům velice milý, lidský přístup a pochopení. Zdravotní péči poskytují většinou na základě předpisu od praktického lékaře a je hrazena ze zdravotního pojištění. Spolupracují s: -
Všeobecnou zdravotní pojišťovnou
-
Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR
-
Českou průmyslovou pojišťovnou
-
Oborovou zdravotní pojišťovnou
-
Zdravotní pojišťovnou MÉDIA
-
Vojenskou zdravotní pojišťovnou Péči poskytují klientům všech věkových kategorií od novorozenců po seniory s různými
typy onemocnění, stavy po úrazech, operacích, s handicapem, zabývají se také prevencí, edukací klienta i jeho rodinných příslušníků.
44
6.1 Organizační struktura v podniku Vedoucí pracovník Bc. Martina Kebrdlová
Zdravotní sestra s registrací
Pečovatelka
Zdravotní sestra s registrací
Pečovatelka
Zdravotní sestra s registrací Graf 2 Personální struktura podniku
V čele zdravotnického zařízení stojí Bc. Martina Kebrdlová, jakoţto vedoucí i odpovědný pracovník. Celková počet zaměstnanců není příliš rozsáhlý, ale i tak zvládají velký objem pacientů. Paní Kebrdlové jsou podřízeny tří zdravotní sestry s registrací a dvě pečovatelky, které mají na starost veškerou sociální sluţbu pro pacienty. Tato sluţba je poskytována za úhradu klienta. K 1. 2. 2013 byl aktuální stav 45 – 50 pacientů ve věku 70 – 80 let.
6.2 Formy péče, kterou poskytují 1) Preventivní domácí péče: dle indikace lékaře, sledování zdravotního stavu, monitorace fyziologických funkcí, výţivových parametrů, odběry krve, edukace pacienta o zdravotním ţivotním stylu, atd. 2) Domácí hospitalizace: dle indikace lékaře, specializovaná péče o klienty po operacích, úrazech a řadě dalších onemocnění, převazy, péče o stomie všeho druhu, aplikace
45
léků, injekcí, léčba bolesti, ošetřovatelská rehabilitace, nácvik stoje, chůze dechové cvičení, apod. 3) Dlouhodobá domácí péče: dle ordinace lékaře, péče o chronické pacienty, spektrum ošetřovatelské péče je široké: péče o imobilní, nesoběstačné pacienty (př. stavy po cévní mozkové příhodě) závislé na podpůrných přístrojích, na domácí oxygenoterapii, parenterální výţivě s centrálním ţilním přístupem, portem, léčba bolesti, masáţe, prevence imobilizačního syndromu, polohování, prevence dekubitů, léčba chronických ran, atd. 4) Hospicová domácí péče: dle ordinace lékaře. Péče o pacienty v preterminálním a terminálním stádiu ţivota, zajištění podmínek pro klidný, důstojný a bezbolestný odchod ze ţivota, včetně podpory pečujících rodinných příslušníků, pozůstalých. 5) Ostatní sluţby: poradenství pro rodinu nemocného, zajištění zdravotních a rehabilitačních pomůcek, hlídání dětí, zprostředkování kontaktu s ostatními sluţbami (sluţby duchovní, manikúra, pedikúra, kadeřnictví), atd.
6.2.1 Zdravotní služby V zařízení nabízejí různé zdravotní sluţby pro pacienty, jako jsou: -
Sledování celkového zdravotního stavu, monitorace fyziologických funkcí (dech, glykémie, vyprazdňování, atd.) a jejich následné zaznamenání do dokumentace
-
Dohled nad dodrţováním dietního a pitného reţimu (prevence před dehydratací, edukací o dietě, atd.)
-
Příprava, podání a dohled nad uţitím léků všech forem
-
Aplikace injekcí
-
Odběry biologického materiálu – krev, moč, stolice
-
Podávání enterální výţivy sondou
-
Podávání parenterální výţivy – periferně do centrálních ţilních vstupů, portů 46
-
Lokální ošetření defektů – převazy po chirurgických zákrocích, péče o chronické pacienty – dekubity, bércové vředy
-
Péče o pacienta se stomií – vývodem
-
Péče o inkontinentní pacienty – únik moči, stolice
-
Provádění ošetřovatelské rehabilitace
-
Péče o imobilní či částečně imobilní pacienty
-
Péče o pacienty závislých na podpůrných přístrojích
-
Péče o pacienty v preterminálním a terminálním stádiu ţivota
6.2.2 Služby pro rodinu a domácnost Toto zařízení má platný i ceník sluţeb, který nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Indikace je určena na popud ošetřujícího lékaře či klientem samotným a jeho rodinou. Mezi tyto sluţby zahrnujeme: -
Dopomoc při osobní hygieně
-
Zprostředkování sluţeb doplňující osobní hygienu
-
Pomoc při zajištění chodu domácnosti – úklid, nákup
-
Doprovod k lékaři či na úřad
-
Hlídání dětí či seniorů
-
Zajištění donášky a podání stravy a další
Ceník kompletních sluţeb poskytovaných tímto zařízením viz. příloha č. 5.
47
6.3 Statistické zhodnocení V této části zhodnotím informace získané od Bc. Martiny Kebrdlové. Rozeberu zde věk jednotlivých pacientů, jejich pohlaví, typ péče a typ onemocnění, pro kterou tuto péči vyuţívají. Tato data čerpám ze statistik získaných v roce 2010 - 2012.
6.3.1 Věk pacientů V prvním grafu ukazuji věkové rozpětí pacientů. Domácí péči vyuţívají jiţ i mladí lidé, např. po autonehodách, či s vrozeným postiţením. Hlavní skupinu pacientů ovšem stále tvoří lidé starší 65 let. Zkoumala jsem celkový počet pacientů z let 2010 - 1012, z nichţ 3 byli mladší 19 let, 56 ve věku 20 – 64 let a 294 pacientů bylo starších 65 let.
1%
16% 0 - 19 20 - 64
83%
65 a více
Graf 3 Věkové rozpětí pacientů
48
6.3.2 Indikace Kaţdému pacientovi se léčba indikuje dle závaţnosti a typu onemocnění. Nejčastěji je domácí zdravotní péče (DZP) indikována praktickým lékařem (PL) či praktickým lékařem pro děti a dorost (PLDD). Méně častěji bývá indikována při hospitalizaci pacienta. Celkem jsem zhodnotila výsledky od 210 pacientů, kdy 81% z nich byla DZP doporučena PL či PLDD.
19%
indikovaná PL nebo PLDD indikovaná při hospitalizaci 81%
Graf 4 Dělení dle indikace léčby
V následující tabulce jsem zhodnotila počet pacientů DZP, indikaci DP, a to jak indikovanou PL či PLDD tak ošetřujícím lékařem při hospitalizaci. Poté jsem zjišťovala pro které onemocnění je DP indikována. Patří sem chronická onemocnění, poruchy duševní a poruchy chování, akutní onemocnění a v neposlední řadě pooperační stavy a úrazy. Tabulka zahrnuje roky 2010, 2011 a 2012. V roce 2010 byl počet pacientů DZP 42. V roce 2011 byl 61, coţ je o 19 více neţ v roce 2010. Minulý rok tedy v roce 2012 byl počet pacientů 120, coţ je o 59 více neţ v roce 2011 a dokonce o 78 více oproti roku 2010. Nejvíce péče je indikováno PL nebo PLDD. V roce 2010 to bylo 40x, v roce 2011 51x a v roce 2012 79x. Nárůst oproti roku 2011 je skoro 2x tolik. Ošetřujícím lékařem při hospitalizace je péče indikována méně, avšak je tam také postupný nárůst od roku 2010 do roku 2012. V roce 2010 to byli pouze 2 pacienti, v roce 2011 - 6 pacientů a v minulém roce dokonce 32 pacientů. Nárůst je oproti roku 2011 5x vyšší. Mezi nejčastější onemocnění, pro které je domácí péče indikována, patří chronická onemocnění, kde je také od roku 2010 zaznamenán poměrně značný nárůst. V roce 2010 to 49
byli 2 pacienti, v roce 2011 18 pacientů a v roce 2012 celkem 89 pacientů. Oproti roku 2010 je to téměř 100% nárůst. Poruchy duševní a poruchy chování nejsou tak časté, nejvíce pacientů bylo v roce 2010. V roce 2011 nebyl ţádný pacient a v roce 2012 to byli pouze 3 pacienti. Takţe pokles pacientů. Akutních onemocnění je ještě méně. V roce 2010 nebyl ţádný pacient, v roce 2011 pouhý 1 pacient a v roce 2012 to byli 4 pacienti. Poslední řádek tabulky patří pooperačním stavům a úrazům, kde nejvyšší počet pacientů byl v roce 2010, celkem 9, v roce 2011 ţádný pacient a v roce 2012 jen 4 pacienti. Z tabulky vyplývá, ţe nejčastěji jsou pacienti DP léčeni pro chronická onemocnění a pacientům je DP indikována PL nebo PLDD.
2010
2011
2012
42
61
120
PL nebo PLDD
40
51
79
Ošetřujícím lékařem
2
6
32
Chronická onemocnění
2
18
89
Poruchy duševní a poruchy chování
12
Počet pacientů DZP DZP indikovaná při hospitalizaci
3 1
Akutní onemocnění 9
Pooperační stavy, úrazy
Tabulka 1 Ošetření pacientů podle roku
50
4 4
6.3.3 Roční výkazy o činnosti zdravotnického zařízení V této kapitole je v tabulkách postupně popsán počet návštěv, počet výkonů hrazených či nehrazených ZP, počet výkonů u mobilních či imobilních pacientů a počet výkonů po jednodenní péči. Je to za roky 2010, 2011 a 2012. Roky jsou postupně pod sebou. Budu hodnotit kaţdý rok zvlášť a poté roky navzájem. 6.3.3.1 Rok 2010 V roce 2010 byl počet návštěv 8 964. Počet výkonů a poměr mezi výkony, které byly hrazeny ZP a které nebyly hrazeny je poměrně vyrovnaný. Počet výkonů hrazených ze ZP byl 4 592 a nehrazených ZP bylo 4 372, tedy o 220 méně neţ hrazených. Dále jsem sledovala počet mobilních a imobilních pacientů. V tomto roce byl počet imobilních pacientů podstatně vyšší, a to 5 970. Mobilních pacientů bylo o 2 976 méně, tedy 2 994. Poslední řádek tabulky patří počtu výkonů po jednodenní péči. V roce 2010 nebyl proveden jediný výkon.
Počet návštěv
8964
Počet výkonů hrazených ze ZP
4592
Počet výkonů nehrazených ze ZP
4372
Počet
U pacientů mobilních
2994
U pacientů imobilních
5970
výkonů
Počet výkonů po jednodenní péči
0
Tabulka 2 Počet výkonů v roce 2010
51
Rok 2011 V roce 2011 byl celkový počet návštěv 6 153. Je to o 2 811 méně návštěv oproti roku 2010. Počet výkonů významně narostl oproti předešlému roku. Nejvíce výkonů - 26 880 bylo hrazeno ze ZP. Pouhých 100 výkonů nebylo hrazených ze ZP. Poměr mobilních a imobilních pacientů se oproti předešlému roku otočil. Zatímco v roce 2010 bylo více imobilních pacientů v roce 2011 bylo mnohem více mobilních pacientů a to 16 068. Méně pak imobilních pacientů 10 912. Nárůst výkonů je ovšem zhruba 3 krát vyšší oproti roku 2010. Počet výkonů po jednodenní péči je 585. Coţ je z nuly z předešlého roku ohromný nárůst.
Počet návštěv
6153
Počet výkonů hrazených ze ZP
26880
Počet výkonů nehrazených ze ZP
100
Počet
U pacientů mobilních
16068
U pacientů imobilních
10912
výkonů
Počet výkonů po jednodenní péči
585
Tabulka 3 Počet výkonů v roce 2011
6.3.3.2 Rok 2012 Počet návštěv v roce 2012 je 10 066. Oproti roku 2011 je to téměř dvakrát tolik. Počet výkonů, které byly hrazené ZP bylo 26 066. V roce 2012 nebyly nehrazené výkony ţádné. Výkony, které se prováděly na mobilních či imobilních pacientech byly poměrně vyrovnané. U mobilních pacientů to bylo 12 904 a u imobilních potom 13 822, coţ je o 898 výkonů více.
52
Počet výkonů po jednodenní péči oproti roku 2011 výrazně klesnul. Bylo provedeno pouhých 29 výkonů. Počet návštěv
10066
Počet výkonů hrazených ze ZP
26726
Počet výkonů nehrazených ze ZP
0
Počet
U pacientů mobilních
12904
U pacientů imobilních
13822
výkonů
Počet výkonů po jednodenní péči
29
Tabulka 4 Počet výkonů v roce 2012
Na následujícím grafu je dokonale znázorněn celkový počet návštěv v letech 2010 2012. V roce 2010 bylo 8 964 návštěv, v roce 2011 byl mírný propad na 6 153 návštěv, ale v minulém roce tedy 2012 to bylo uţ 10 066 návštěv. Coţ je oproti loňskému roku skoro 2x takový nárůst. Dá se očekávat, ţe nárůst se v příštích letech bude i nadále vyvíjet vzestupně a poroste, protoţe je domácí péče čím dál více známá veřejnosti, a stává se mnohem více ţádanější sluţbou.
12000
10066
8964
10000
6153
8000 6000 4000 2000 0 2010
2011
2012
Graf 5 Celkový počet návštěv 2010 – 2012
53
6.3.4 Číselník výkonů Následující tabulka obsahuje kódy nejuţívanějších výkonů, jejich název a počet bodů v agentuře Bc. Kebrdlové, 1 bod by měl odpovídat 1 koruně. Tabulka se bodově liší od skutečnosti. Kaţdá agentura či zdravotnické zařízení si do určité míry mohou bodového hodnocení a jejich následný převod na finanční hodnotu ovlivnit samy.
Kód
Název
06311
Zavedení,
Body ukončení
domácí
zdravotní
péče,
343
administrativní činnost sestry 06313
Ošetřovací návštěva – domácí zdravotní péče – typ I
154
06315
Ošetřovací návštěva – domácí zdravotní péče – typ II
231
06317
Ošetřovací návštěva – domácí zdravotní péče – typ III
308
06318
Ošetřovací návštěva – domácí zdravotní péče – typ IV
77
(15 minut) 06319
Fyzická asistence při poskytování domácí zdravotní
126
péče 06325
Aplikace ordinované parenterální terapie, energetických
21
zdrojů a léčby bolesti 06327
Ošetření stomií
23
06329
Lokální ošetření
21
06331
Klysma,
výplachy,
cévkování,
permanentních katetrů
54
laváţe,
ošetření
22
06333
Aplikace inhalační a léčebné terapie, způsoby aplikace
5
terapie či instilace léčiv 06335
Nácvik a zaučování aplikace inzulínu Tabulka 5 Bodové hodnocení domácí péče
55
7
7 Celkové zhodnocení domácí péče do roku 201122 Tyto informace pocházejí z roku 2011, kdy bylo v rámci statistického zjišťování prováděno šetření v oblasti domácí zdravotní péče. V tomto roce bylo v České republice registrováno 472 pracovišť, z nichţ 433 se stalo objektem zkoumání. Levý sloupec grafu ukazuje číselné vyhodnocení, pravý potom procentuální vyjádření. Pracovníci domácí zdravotní péče celkem provedli 11,6 milionu výkonů při 5,9 milionech návštěv. 94% z toho bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Většina ze 705,6 tisíc výkonů, které nebyly hrazeny zdravotní pojišťovnou, se týkaly především sociální péče.
Obrázek 1 Celkový počet pacientů domácí zdravotní péče v letech 2000 – 2011 zdroj: www.uzis.cz
22
Zpracováno dle: www.uzis.cz
56
V roce 2011 připadalo v průměru 70 pacientů ve věku 65 a více let na tisíc obyvatel, tj. přibliţně 7% seniorů. Nejblíţe se tento poměr vyskytoval v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Nejniţší poměr byl pak v kraji Zlínském, Středočeském a na Vysočině. V České republice je v průměru na 10 tisíc obyvatel 140,1 pacientů, kteří vyuţívají domácí zdravotní péči. Nejvíce pacientů pochází z okresů Teplice či Písek, nejméně z Prahy východ a Znojma.
Obrázek 2 Počet pacientů podle jednotlivých krajů zdroj: www.uzis.cz
Obrázek 3 Počet pacientů podle jednotlivých krajů v roce 2011 zdroj: www.uzis.cz
57
8 Ekonomické parametry Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále jen VZP) mi poskytla informace, na základě kterých mohu zhodnotit náklady spojené s péčí o nemocného na lůţku následné péče (LDN – léčebna dlouhodobě nemocných) oproti péči domácí. Jedná se o pacienta muţského pohlaví ve věku 85 let, pojištěnec VZP ČR.
8.1 Náklady na zdravotní péči Pacient podstoupil operaci po závaţné zlomenině krčku stehenní kosti. Týden po operaci byl přeloţen do léčebny dlouhodobě nemocných. Rodina si dále zaţádala o vydání pacienta do domácí péče. LDN ani praktický lékař neporadili rodině jak postupovat v následné domácí péči a nedoporučili pomůcky k ní potřebné, proto se obrátili na VZP, aby jim zodpověděla důleţité otázky. Zapůjčení polohovacího lůţka a ostatních pomůcek si zařídili sami příbuzní. Viz. příklad poskytnutého rozhovoru z roku 2009.
OTÁZKY
ODPOVĚDI
Kolik stojí VZP pobyt pacienta na lůžku Náklady se pohybují okolo 1150 Kč/den, následné péče – denní průměr? Kolik stojí VZP péče o pacienta v domácí Průměrné náklady na jednu návštěvu, kdy je péče – denní průměr?
zdravotní péče poskytována zdravotními sestrami činí 450 Kč
Jak
často
sestra
navštěvuje
v domácí zdravotní péči?
pacienta Pacient je navštěvován 1 – 3 x za den, podle indikace ošetřujícím lékařem. 3 návštěvy za den jsou maximální moţný počet.
Které pomůcky jsou pro nemocného Poradit má praktický lékař či do 14 dnů po vhodné a kdo s tím rodině poradí?
ukončení hospitalizace ošetřující lékař při hospitalizaci. Pro nemocného jsou vhodné pomůcky typu chodítka, nástavce na WC, 58
vozíky, polohovací postele apod. Hradí pojišťovna pomůcky, které by Zdravotní pojišťovna hradí pomůcky, které usnadnili rodinně péči o nemocného?
jsou určeny ke stabilizaci zdravotního stavu a sebeobsluţnosti pacienta.
Hradí VZP rehabilitaci v případě, že je Ano, za jasně daných podmínek. Můţe být prováděna maximálně 2x denně, záleţí na
pacient v domácí péči?
rozhodnutí praktického lékaře. Kam se obrátit v případě nedostatečné Jestli lékař neposkytne dostatečné mnoţství informovanosti ze strany lékaře?
informací, obraťte se na jeho nadřízeného, či na příslušné pracoviště VZP.
Tabulka 6 Otázky a odpovědi VZP
8.2 Úhrada domácí péče o nemocné VZP můţe v souladu se zákonem číslo 48/1997 Sb. hradit částky do určité výše zdravotního pojištění. Domácí zdravotní péče, která je poskytována na základě doporučení praktického lékaře, patří mezi typ léčby hrazený z veřejného pojištění. Tato péče je většinou poskytována zdravotními sestrami. Zdravotní péče je pacientům hrazena na základě seznamu jednotlivých zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Platby, které pojišťovna poskytuje jsou rozděleny podle dostupnosti péče klientům (jestli je péče poskytována 7 dní v týdnu či méně). Čas jednotlivých výkonů je od 15 po 60 minut a tomu odpovídá i bodové hodnocení. Sestra můţe vykázat maximálně 3 výkony za 1 den, u pacienta můţe strávit i déle neţ 60 minut, např. hodinu a půl, ošetření můţe vykázat jako kombinaci výkonů 60 minut a 30 minut. Kódy jednotlivých návštěv se podle vyhlášky mohou vykazovat jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci. Nejvýše však to mohou být 3 hodiny za den, coţ znamená 3 ošetřovatelské návštěvy denně. Výjimku můţe povolit revizní lékař, a to na základě indikace praktickým lékařem.
59
Domácí péče je určena především pro imobilní, dezorientované a inkontinentní pacienty. Zdravotní pojišťovna hradí výkony indikované lékařem s charakterem zdravotní péče, např. podávání infúzí, rehabilitace, cévkování, injekční léčba atd. Můţe také obsahovat pečovatelskou sluţbu, kterou nelze uhradit ze zdravotního pojištění.
60
Závěr Cílem mé práce bylo zhodnotit stav domácí zdravotní péče v naší republice s ohledem na ekonomickou náročnost tohoto typu zařízení. I kdyţ je ve světě domácí péče na vyšší úrovni a více ţádaná, Česká republika se tomuto standardu snaţí přiblíţit. Poptávka po domácí zdravotní péči u nás neustále stoupá. Pro stálé inovace v lékařství překonává svůj rozvoj a stává se dokonalejší. To, ţe je pacient doma ve známém domácím
prostředí,
napomáhá urychlit jeho uzdravení. Na konci roku 2011 nabízela Česká republika přibliţně 472 pracovišť s 3 tisíci zaměstnanci. Tento rozvoj nastal v posledních pěti letech. Sluţby jsou nejvíce vyuţívány osobami staršími 65 let. Z důvodu neustále se zvyšující věkové hranice odchodu do důchodu, vyhledávají tento typ péče i lidé středního věku – především pro své rodiče a prarodiče. Tato forma péče se stala velice výhodnou jak z hlediska pacienta, tak i z pohledu státu. Integrace pacienta do známého prostředí působí příznivěji na jeho zdravotní stav. Protoţe je velký cenový rozdíl mezi pobytem pacienta v LDN a doma, domácí péče se stává pro stát cenově výhodnější. V praktické části jsem hodnotila Domácí zdravotní péči na Praze 10, popsala jsem její strukturu, sluţby co nabízejí pacientovi i jeho blízkým. Na základě získaných informací jsem sestavila tabulky, kde je vidět neustále se rozšiřující poptávka po tomto oboru. Pro poslední bod mé práce jsem sestavila otázky a zaslala je pojišťovnám v České republice. Odpověděla mi pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna, proto jsem nemohla splnit poslední cíl své práce – porovnání nákladů a sluţeb či pomůcek, které nabízejí pacientovi a jeho rodině.
61
Seznam literatury ARCHALOUSOVÁ, A. a kol. Ošetřovatelská péče. Praha: Karolinum, 2006. 273 s. ISBN 80246-1113-9. HANZLÍKOVÁ, A. a kol. Komunitní ošetřovatelství. Martin: Osveta, 2007. 260 s. ISBN 97880-8063-257-1. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 9: Jak učit a jak se naučit lékařskou etiku. Brno : IDV PZ, 2001. 57 s. ISBN 80-7013-349-X. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie. Brno : IDV PZ, 2002. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha : Panorama, 1990. 416 s . ISBN 80-7038-158-2. HAŠKOVCOVÁ, H. Manuálek o násilí. Brno : NCO NZO, 2004. 83 s. ISBN 80-7013-397-X. HAŠKOVCOVÁ, H. České ošetřovatelství 10: Manuálek ze sociální gerontologie. Brno : NCO NZO, 2004. 72 s. ISBN 80-7013-363-5. HORECKÝ, J. a kol. Pečovatelská služba v České republice. Tábor : RUDI, 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7. JAROŠOVÁ, D. Péce o seniory. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrave, 2006. 110 s. ISBN 80-7368-110-2. JAROŠOVÁ, D. Úvod do komunitního ošetrovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007. 100 s. ISBN 978-80-247-2150-7. KRÁTKÁ, A., ŠILHÁKOVÁ, G. Ošetrovatelství v komunitní péci. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíne, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7318-726-8. KONOPÁSEK B. Onkologie pro praktické lékare. Praha: Galén, 2004. 177 s. ISBN 80-7262287-0.10. KROUPOVÁ, A. Multikulturní a interaktivní dimenze vzdělávání. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17. s. 1-13. ISBN 80-902345-5-9. 62
Lemon 1. Brno: IDV PZ, 1996. 179 s. ISBN 80-7013-234-5. Lemon 4. Brno: IDV PZ, 1997. 160 s. ISBN 80-7013-248-5. MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce. Praha : Portál, 2003. 384 s. ISBN 80-7178548. Ped F UK MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. Praha : Portál, 2007. 184 s. ISBN 978-80-7367-3109. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. Praha: Portál, 2001. 309 s. ISBN 978-807367-331-4. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 161 s. ISBN 80-86429-19-9. MISCONIOVÁ, B. Domácí a primární péče včera, dnes a zítra. Praha: NCDP CR, 1998. 41 s. MISCONIOVÁ, B. Komplexní domácí péče – od A do Z. Praha: Asociace domácí péce České republiky. 90 s. MISCONIOVÁ, B. Komplexní domácí péče 94. Praha: Asociace domácí péče České republiky – Národní centrum domácí péče, 1994. 95 s. MISCONIOVÁ, B. Management komplexní domácí péče. Praha: Asociace domácí péče České republiky. 80 s. MISCONIOVÁ, B. Nejčastejší otázky spojené s Komplexní domácí pécí. Praha: Asociace domácí péče České republiky. 19 s. MISCONIOVÁ, B. Stručný průvodce domácí péče a adresář agentur domácí péče. Praha: Asociace domácí péče České republiky. 270 s. PAVELKOVÁ, J. Problematika lidí v nouzi. Praha : PedF UK, 2007. 124 s. ISBN 978-807290-338-2. SVATOŠOVÁ , M. Hospice a umění doprovázet. 6. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7195-307-4.
63
ŠAMÁNKOVÁ, M. a kol. Základy ošetrovatelství. Praha: Karolinum, 2006. 351 s. ISBN 80246-1091-4. VERNEROVÁ, L. Globalizace – všudy přítomný fenomén naší současnosti. In kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17. s. 65-77. ISBN 80902345-5-9.
64
Internetové zdroje MISCONIOVÁ, B. Národní centrum domácí péče České republiky. Dostupné na internetu: http:// www. domaci-pece.info/ > [online]. [cit. 2010-16-2]. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VECÍ. Práva pacientů. Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/cs/840 > [online]. [cit. 2010-17-5]. STANOVY Asociace domácí péče České republiky Dostupné na internetu: http://www.domacipece.info/asociace-adp-cr/246873/adpcr-stanovy.doc > [on-line]. [cit. 2010-16-2]. Vyhláška
c.
424/2004.Dostupné
na
internetu:
http://legislativa.mzcr.cz/Pages/36-
zdravotnicke-povolani-a-odborna-vychova. html >. [on-line]. [cit. 2010-16-2]. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISKTIKY ČR, dostupné na internet http://www.uzis.cz/
65
Seznam použitých symbolů a zkratek apod. a podobne atd. A tak dale ČR Česká republika DP domácí péče např. například tzv. tak zvaně WHO Světová zdravotnická organizace LDN léčebna dlouhodobě nemocných ZP zdravotní pojišťovna
66
Seznam tabulek, obrázků a grafů Tabulka 1 Ošetření pacientů podle roku .................................................................................. 50 Tabulka 2 Počet výkonů v roce 2010 ...................................................................................... 51 Tabulka 3 Počet výkonů v roce 2011 ....................................................................................... 52 Tabulka 4 Počet výkonů v roce 2012 ....................................................................................... 53 Tabulka 5 Bodové hodnocení domácí péče ............................................................................. 55 Tabulka 6 Otázky a odpovědi VZP ......................................................................................... 59
Obrázek 1 Celkový počet pacientů domácí zdravotní péče v letech 2000 – 2011 .................. 56 Obrázek 2 Počet pacientů podle jednotlivých krajů ................................................................ 57 Obrázek 3 Počet pacientů podle jednotlivých krajů v roce 2011 ............................................. 57
Graf 1 Financování zdravotní péče........................................................................................... 34 Graf 2 Personální struktura podniku........................................................................................ 45 Graf 3 Věkové rozpětí pacientů ................................................................................................ 48 Graf 4 Dělení dle indikace léčby .............................................................................................. 49 Graf 5 Celkový počet návštěv 2010 – 2012 ............................................................................. 53
67
Seznam příloh Příloha č. 1 – Právní předpisy související s poskytovanou domácí péčí Příloha č. 2 – Poukaz na vyšetření/ošetření DP Příloha č. 3 – Rozdělení domácí péče dle jednotlivých regionů Příloha č. 4 – Podíl pracovníků dlouhodobé péče na celkové pracovní síle Příloha č. 5 – Ceník domácí zdravotní péče Bc. Kebrdlové Příloha č. 6 – Kódy nasmlouvané s pojišťovnou v agentuře Bc. Kebrdlové
68
Příloha č. 1 Právní předpisy související s poskytovanou domácí péčí23 - Zákon č. 20/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů – O PÉČI A ZDRAVÍ LIDU, od 1.4.2012 je nahrazen novým zákonem č. 372/2011 Sb. O ZDRAVOTNÍCH SLUŢBÁCH - Zákon ČNR č. 160/1992 O ZDRAVOTNÍ PÉČI V NESTÁTNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 48/1997 Sb. O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ A O ZMĚNĚ A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ, ve znění pozdějších předpisů -
Zákon č. 258/2000 Sb. O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, ve znění pozdějších
předpisů - Zákon č. 95/2004 Sb. O ZDRAVOTNICKÉM POVOLÁNÍ LÉKAŘE, ZUBNÍHO LÉKAŘE A FARMACEUTA A NÁVAZNÝCH PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠKÁCH - Zákon 96/ 2004 Sb. O NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍCH včetně navazujících vyhlášek - Vyhláška MZ České republiky č. 49/1993 Sb. O TECHNICKÝCH A VĚCNÝCH POŢADAVCÍCH NA VYBAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MZ České republiky č. 440/2000 Sb. UPRAVUJÍCÍ PODMÍNKY PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ A HYGIENICKÉ POŢADAVKY NA PROVOZ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A ÚSTAVU SOCIÁLNÍ PÉČE, ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MZ České republiky č. 101/2002 Sb. obsahující seznam ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ VČETNĚ BODOVÝCH HODNOT, ve znění pozdějších předpisů
14) http://www.domacipece_info/koncepce-domaci_pece
69
Příloha č. 2
70
71
Příloha č. 3 Rozdělení domácí péče dle jednotlivých regionů
72
Příloha č. 4 Podíl pracovníků dlouhodobé péče na celkové pracovní síle
73
Příloha č. 5 Ceník služeb Bc. Martiny Kebrdlové
74
Příloha č. 6 Kódy nasmlouvané s pojišťovnou v agentuře Bc. Kebrdlové
75
76
