Dokumentation, Tschechoslowakei (CSSR)

Dokumentation, Tschechoslowakei (CSSR)

Fond: Autor: Datace: Jazyk: Rozsah: Uložení: Pomůcka:

Dokumentation, Tschechoslowakei (CSSR) dr. Miroslav Tuček (*1925 †2004), pracovník Sociálního archivu v Zürichu v letech 1967–1987 1910–1984 (1997) čeština, slovenština, němčina, angličtina, francouzština, italština 41 karton, cca 3 bm Schweizerisches Sozialarchiv Zürich, Dokumentation, sign. KVC lístkový katalog, řazení dle signatur (společně s exempláři knihovny)

Popis: Soubor Tschechoslowakei je součástí fondu Dokumentace, členěného abecedně podle evropských států a v rámci těchto dílčích celků dále tematicky, v nepříliš důsledné chronologii. Má povahu sbírky, vznikl převážně z činnosti českého právníka a diplomata Miroslava Tučka, který opustil Československo v době politických procesů 50. let a ve Švýcarsku nalezl azyl. V nové vlasti pracoval nejprve jako publicista, načež roku 1967 nastoupil v Zürichu jako vědecký spolupracovník Sociálního archivu, kde potom v letech 1968–1987 působil jako ředitel. Byl stoupencem exilové České strany sociálně demokratické a představitelem Svazu československých spolků ve Švýcarsku. Až na několik drobných výjimek neobsahuje sbírka původní rukopisné dokumenty, nýbrž zahrnuje z převážné části tiskoviny a knihy (monografie, obrazové publikace, brožury, průvodce, učebnice, cestopisy, cestovní zprávy, plakáty, letáky, periodika) s širokým obsahovým záběrem do oblasti historie, politiky, správy, hospodářství, práva, zdravotnictví, kultury a vědy. Jedná se o publikace vydané jak československými nakladateli (česky, slovensky, v cizích překladech či vícejazyčně), tak nakladatelstvími ve Švýcarsku, Německu, Francii, Velké Británii, Rakousku, Spojených státech amerických, případně také v Norsku, Dánsku, Belgii, Itálii, Sovětském svazu, či dokonce v Indii a Brazílii. Většinou jde o původní vydání, méně již o separáty nebo přetisky. Občas jsou díla zastoupena pouze ve fotokopii nebo cyklostylu, v případě samizdatu často ve strojopisných verzích a reprodukcích. Publikace vydané v Československu – s výjimkou vysokoškolských učebních textů a legislativních příruček – jsou vesměs zacíleny na poučení a informování zahraničního čtenáře o soudobém životě v zemi, a zaměřují se proto hlavně na politickou, hospodářskou a kulturní propagaci státu. Charakteristické ovšem je, že vedle domácích prací se v rámci sbírky nacházejí pro celé období před- i poválečné také práce zahraniční, jak pravicově, tak levicově orientované, a že vedle oficiálních poúnorových publikací, podporovaných domácím

© Schweizerisches Sozialarchiv, Stadelhoferstrasse 12, CH-8001 Zürich // Erstellt: April 2008

socialistickým režimem, jsou tu zastoupena rovněž díla československého disentu a exilu, jakož i nezávislých zahraničních pozorovatelů. Z tohoto hlediska nabízí sice dokumentace objektivní pohled na československou problematiku, ovšem k tomu, aby mohla být považována za skutečnou kroniku historických událostí v zemi, není dostatečně komplexní. V souladu s posláním a činností Švýcarského sociálního archivu jsou zde dokumentovány také oblasti dílčích národnostních, náboženských, tělovýchovných a jiných hnutí (českoněmecká, sudetoněmecká a židovská otázka, katolická církev, svobodní zednáři, Sokol). Ze stejného důvodu je výběr dokumentů orientován především na zásadní mezníky politického a sociálního vývoje československého státu ve 20. století, tedy konkrétně na události z let 1918, 1938, 1948, 1968 a 1977. Pozornost mezi dokumenty si zaslouží například tištěné přednášky, projevy, studie i kratší stati prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, dále prvního československého ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše, historika a ministra zahraničních věcí Kamila Krofty, ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, ekonoma, politologa, ministra financí a guvernéra Československé národní banky Karla Engliše, podnikatele Tomáše Bati, historika Otakara Odložilíka, muzikologa Vladimíra Helferta, premiéra Zdeňka Fierlingera, historika a diplomata Vlastimila Kybala, prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka, matematika a prezidenta Československé společnosti umění a věd v Americe Václava Hlavatého, dále práce tří spolupracovníků Svobodné Evropy – publicisty a spisovatele Přemysla Pittera, ekonoma Václava Holešovského a právníka Pavla Korbela, také sociologa Zdeňka Strmisky, filozofa Erazima Koháka, publicisty Karla Kyncla, historika Karla Kaplana a dalších. Početná je literatura věnovaná osobnosti, dílu a politice Tomáše Garrigue Masaryka, neméně pozoruhodný je i soubor oficiálních a privátních kondolencí, přijatých roku 1937 československým konzulátem ve Švýcarsku v návaznosti na prezidentovo úmrtí. Za mimořádný lze v rámci tohoto konvolutu považovat strojopis dopisu spisovatele Thomase Manna, datovaný v Locarnu 5. 10. 1937 a adresovaný konzulovi Janu Laškovi, s připojeným originálním podpisem. Z dalších písemností stojí za zmínku třeba klíčové znárodňovací dekrety č. 100 a 101 prezidenta republiky Edvarda Beneše z 24. října 1945, vydané ve francouzském překladu nakladatelstvím Orbis, dále pak soubor dokumentů mezinárodního (zde opět především švýcarského) ohlasu srpnových událostí v Československu z roku 1968, nebo kopie prohlášení pracovníků Historického ústavu ČSAV v Praze, zaslaného předsednictvu ÚV KSČ 6. ledna 1969 v reakci na zveřejnění stanoviska k situaci v Československu po tzv. moskevském komuniké, či překlady dokumentů publikované v souvislosti s vydáním manifestu Charta 77. Poměrně bohatý je soubor plakátů, letáků, prohlášení, výzev, novinových a časopiseckých zpráv, komentářů a básní československých i cizích autorů, které byly publikovány jak doma, tak v zahraničí a které ještě spolu s několika fotografiemi dokumentují srpnové události 1968 a události navazující v roce 1969 v Československu. Pouze okrajově je v rámci sbírky zastoupena korespondence. Zčásti se přitom jedná o dopisy adresované přímo Miroslavu Tučkovi, které dokládají jeho širší mezinárodní kontakty i aktivní zájem na tvorbě dokumentace. V menší míře jsou zde dále zastoupeny knižní výbory a jiné tiskopisy či strojopisy překladů děl, statí, interview a dopisů československých spisovatelů a básníků (Františka Halase, Ivana Klímy, Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Václava Havla, Pavla Tigrida a dalších).


Odhlédneme-li od novinového tisku, není v tematicky různorodé sbírce většinou souvislé zastoupení nějaké periodické ediční řady. Výjimku v tomto ohledu představují následující tiskoviny: drobné monografie, vydávané pod hlavičkou vídeňských Flugblätter für Deutschösterreichs Recht, několik exemplářů Wankových pražských Sudetenberichte a News Flashes from Czechoslovakia under Nazi Domination z doby německé okupace, dále vybrané částky poválečné Sbírky zákonů Československé socialistické republiky a několik čísel periodika Bulletin de droit tchécoslovaque, vydávaného Jednotou československých právníků, vedle toho ještě publikace pražského Tschechoslowakisches Komitee der Friedensverteidiger, pařížského Centre International des Syndicalistes Libres en Exil, newyorského National Committee for a Free Europe, jakož i spisy mnichovského Collegia Carolina a monografické práce, publikované pod záštitou politika a politologa Zdeňka Mlynáře v rámci zahraničního projektu Les Expériences du Printemps de Prague 1968. Z dochovaných věnování, ex libris, razítek či vložených objednávkových lístků jsou v některých případech zjistitelná i jména organizací, institucí či jednotlivých autorů a dárců, jejichž přičiněním se dokumenty dostaly pod správu Sociálního archivu. Figuruje mezi nimi například Československá beseda Slovan v Ženevě, Eidgenössische Zentralbibliothek v Bernu, Geschäftsleitung der Sozialdemokratischen Partei der Schweiz, Křesťanská akademie v Římě, Velvyslanectví SSSR ve Švýcarsku, Friedrich-Ebert-Stiftung v Bad Godesbergu, pak především jméno Miroslava Tučka (hlavně u české právnické literatury a literatury věnované otázce sociálního zabezpečení, kde sbírka nabývá již takřka povahy osobní pozůstalosti), dále jméno Přemysla Pittera, Františka Pachnera, Radomira Luzy, Jaroslava Němce, Vladimíra Kabeše, Františka Schwarzenberga a dalších. *** Fond: Autor: Datierung: Sprache: Umfang: Depot: Hilfsmittel:

Dokumentation, Tschechoslowakei (CSSR) Dr. Miroslav Tuček (*1925 †2004), Mitarbeiter des Sozialarchivs Zürich 1967–1987 1910–1984 (1997) Tschechisch, Slowakisch, Deutsch, Englisch, Französisch, Italienisch 41 Kartons, ca. 3 Laufmeter Schweizerisches Sozialarchiv Zürich, Dokumentation, Signatur KVC Zettelkatalog, Signaturanordnung (zusammen mit den Exemplaren der Bibliothek)

Beschreibung: Das Dossier Tschechoslowakei gehört zum Fond Dokumentation, der den europäischen Staaten nach alphabetisch und innerhalb dieser Unterteilung, in nicht allzu strenger Chronologie, wiederum thematisch geordnet ist. Es hat den Charakter einer Sammlung, entstanden hauptsächlich durch die Tätigkeit des tschechischen Juristen und Diplomaten Miroslav Tuček, der die Tschechoslowakei zur Zeit der politischen Prozesse der 50. Jahre verliess und in der Schweiz Asyl fand. In der neuen Heimat arbeitete er zuerst als Publizist, worauf er in Zürich 1967 als wissenschaftlicher Mitarbeiter des Sozialarchivs angestellt wurde, das er dann in den Jahren 1968–1987 als Direktor leitete. Er war Anhänger der Tschechischen Sozialdemokratischen Partei und Vertreter des Verbandes tschechoslowakischer Vereine in der Schweiz.


Bis auf wenige Ausnahmen enthält die Sammlung keine Originalmanuskripte, sondern vor allem Druckschriften und Bücher (Monographien, Bildbände, Broschüren, Reiseführer, Lehrbücher, Reiseberichte, Plakate, Flugblätter, Periodika) mit breitem inhaltlichen Profil aus den Gebieten Geschichte, Politik, Verwaltung, Wirtschaft, Recht, Gesundheitswesen, Kultur und Wissenschaft. Es handelt sich um Publikationen, die sowohl von tschechoslowakischen Verlagen (auf Tschechisch, Slowakisch, in landesfremden Sprachen oder mehrsprachig), als auch von Verlagen in der Schweiz, Deutschland, Frankreich, Grossbritannien, Österreich, den USA, einzelne auch in Norwegen, Dänemark, Belgien, Italien, der Sowjetunion oder sogar in Indien und Brasilien herausgegeben wurden. Meistens sind es Originalausgaben, seltener Separat- oder Nachdrucke. Bisweilen sind die Werke nur als Fotokopie oder Zyklostyldrucke vertreten, es finden sich auch maschinengeschriebene Versionen samt ihren Reproduktionen. Die in der Tschechoslowakei herausgegebenen Publikationen – mit Ausnahme der Hochschullehrbücher und legislativen Leitfäden – zielen durchwegs auf die Belehrung und Informierung des ausländischen Lesers über das zeitgenössische Leben im Lande und verfolgen daher hauptsächlich die politische, wirtschaftliche und kulturelle Propagierung des Staates. Es ist jedoch bezeichnend, dass sich im Rahmen der Sammlung neben den einheimischen Arbeiten für die ganze Vor- und Nachkriegszeit auch rechts- und linksgerichtete ausländische Arbeiten befinden und dass neben den offiziellen Publikationen nach 1948, die vom Regime unterstützt wurden, auch Werke des tschechoslowakischen Dissens- und Exil-Samizdats, sowie unabhängiger ausländischer Beobachter vertreten sind. Von diesem Standpunkt aus gesehen gewährt die Sammlung zwar einen objektiven Blick auf die tschechoslowakische Problematik, um allerdings als echte Chronik der historischen Ereignisse im Lande zu gelten, ist sie zu wenig komplex. In Übereinstimmung mit dem Auftrag und der Tätigkeit des Schweizerischen Sozialarchivs sind auch die Gebiete weiterer nationaler, religiöser, Turn- und anderer Bewegungen (deutschböhmische, sudetendeutsche und jüdische Frage, katholische Kirche, Freimaurer, Sokol) dokumentiert. Aus dem gleichen Grund orientiert sich die Auswahl der Dokumente v. a. an den wichtigsten Meilensteinen der politischen und sozialen Entwicklung des tschechoslowakischen Staates im 20. Jh., also konkret an den Ereignissen der Jahre 1918, 1938, 1948, 1968 und 1977. Unter den Dokumenten verdienen Beachtung z. B. die gedruckten Vorlesungen, Reden, Studien und kürzere Artikel des ersten tschechoslowakischen Präsidenten Tomáš Garrigue Masaryk, des ersten tschechoslowakischen Aussenministers und späteren Präsidenten Edvard Beneš, des Historikers und Aussenministers Kamil Krofta, des Aussenministers Jan Masaryk, des Ökonomen, Politologen, Finanzministers und Gouverneurs der Tschechoslowakischen Nationalbank Karel Engliš, des Unternehmers Tomáš Baťa, des Historikers Otakar Odložilík, des Musikologen Vladimír Helfert, des Premierministers Zdeněk Fierlinger, des Historikers und Diplomaten Vlastimil Kybal, des Ersten Sekretärs des ZK der KPTsch Alexander Dubček, des Mathematikers und Präsidenten der Tschechoslowakischen Gesellschaft der Künste und Wissenschaften in Amerika Václav Hlavatý, weiter die Arbeiten dreier Redaktoren von Radio Freies Europa – des Publizisten und Schrifstellers Přemysl Pitter, des Ökonomen Václav Holešovský und des Juristen Pavel Korbel, sowie des Soziologen Zdeněk Strmiska, des Philosophen Erazim Kohák, des Publizisten Karel Kyncl, des Historikers Karel Kaplan und anderer. Zahlreich vertreten ist die der Person, dem Werk und der Politik Tomáš Garrigue Masaryks gewidmete Literatur, nicht weniger beachtlich ist das Dossier der offiziellen und privaten Kondolenzen, die 1937 anlässlich des Todes des Präsidenten vom tschechoslowakischen


Konsulat in der Schweiz entgegengenommen wurden. Als aussergewöhnlich darf im Rahmen dieses Konvoluts der maschinengeschriebene Brief des Schriftstellers Thomas Mann mit beigefügter Originalunterschrift betrachtet werden, der, an den Konsul Jan Laška adressiert, vom 5. 10. 1937 in Locarno datiert ist. Von den weiteren Schriftstücken verdienen Erwähnung z. B. die zentralen Verstaatlichungsdekrete Nr. 100 und 101 des Präsidenten der Republik Edvard Beneš vom 24. Oktober 1945, herausgegeben vom Orbis Verlag in französischer Übersetzung, weiter ein Dossier mit Dokumenten des internationalen (hier wiederum v. a. schweizerischen) Echos der Ereignisse des Augusts 1968 in der Tschechoslowakei, oder die Kopie der Erklärung der Mitarbeiter des Historischen Instituts der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften in Prag, die dem ZK der KPTsch am 6. Januar 1969 als Reaktion auf die Veröffentlichung des Gutachtens zur Situation in der Tschechoslowakei nach dem sog. Moskauer Communiqué zugeschickt wurde, ebenso wie die Übersetzungen der Dokumente, die im Zusammenhang mit der Herausgabe des Manifests Charta 77 erschienen. Verhältnismässig reich ist das Dossier der Plakate, Flugblätter, Erklärungen, Aufrufe, Zeitungs- und Zeitschriftenartikel, Kommentare und Gedichte tschechoslowakischer und ausländischer Autoren, die im Inund Ausland publiziert wurden und zusammen mit einigen Fotografien den August 1968 und die anschliessenden Ereignisse des Jahres 1969 in der Tschechoslowakei dokumentieren. Die Korrespondenz wird in der Sammlung nur am Rande berührt. Teilweise handelt es sich dabei um Briefe, die direkt an Miroslav Tuček adressiert sind und die seine ziemlich breiten internationalen Kontakte und sein aktives Interesse am Aufbau der Dokumentation belegen. In geringerem Masse sind hier Anthologien, sowie gedruckte und maschinengeschriebene Übersetzungen von Buchbänden, Artikeln, Interviews und Briefen tschechoslowakischer Schriftsteller und Lyriker (František Halas, Ivan Klíma, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Pavel Tigrid u.a.) vertreten. Abgesehen von den Zeitungen gibt es in der thematisch heterogenen Sammlung zumeist keine periodischen Ausgabenreihen. Eine Ausnahme bilden hierbei die folgenden Drucksachen: Kleine, im Rahmen der Wiener Flugblätter für Deutschösterreichs Recht herausgegebene Monographien, einige Exemplare von Wankas Prager Sudetenberichten und die aus der Zeit der deutschen Besetzung stammenden News Flashes from Czechoslovakia under Nazi Domination, weiter ausgesuchte Teile der Gesetzessammlung der Tschechoslowakischen sozialistischen Republik (Sbírka zákonů Československé socialistické republiky) aus der Nachkriegszeit und einige Nummern des Periodikums Bulletin de droit tchécoslovaque, herausgegeben von der Union tschechoslowakischer Juristen (Jednota československých právníků), daneben noch die Publikationen des Prager Tschechoslowakischen Komitees der Friedensverteidiger, des Pariser Centre International des Syndicalistes Libres en Exil, des New Yorker National Committee for a Free Europe, sowie Schriften des Münchener Collegium Carolinums und monographische Arbeiten, die unter der Schirmherrschaft des Politikers und Politologen Zdeněk Mlynář im Rahmen des aussertschechischen Projekts Les Expériences du Printemps de Prague 1968 publiziert wurden. Aus den erhaltenen Widmungen, Ex libris, Stempeln und beigelegten Bestellscheinen sind in einigen Fällen die Namen der Organisationen, Institutionen oder auch einzelner Autoren und Spender, durch deren Verdienst die Dokumente in die Hände des Sozialarchivs gelangten eruierbar. Unter diesen figuriert z. B. der Tschechoslowakische Verein Slovan (Československá beseda Slovan) in Genf, die Eidgenössische Zentralbibliothek in Bern, die Geschäftsleitung der Sozialdemokratischen Partei der Schweiz, die Christliche Akademie in Rom, die Botschaft der UdSSR in der Schweiz, die Friedrich-Ebert-Stiftung in Bad


Godesberg, dann vor allem der Name Miroslav Tučeks (gerade bei der tschechischen juristischen sowie die Frage der sozialen Sicherheit betreffenden Literatur, wo die Sammlung beinahe den Charakter einer persönlichen Hinterlassenschaft trägt), weiter die Namen Přemysl Pitter, František Pachner, Radomir Luza, Jaroslav Němec, Vladimír Kabeš, František Schwarzenberg u. a.

Literatura / Literatur: • Encyklopedie československého exilu – biografická část, pracovní heslář, Praha, Československé dokumentační středisko (Enzyklopädie des tschechoslowakischen Exils – bibliographischer Teil, Arbeitsregister, Prag, Tschechoslowakisches Dokumentationszentrum) [April / duben 2008], URL: < http://www.csds.cz/heslar.php> • Jacqueline HÄUSLER, 100 Jahre soziales Wissen. Schweizerisches Sozialarchiv 1906–2006, Zürich, Verein Schweizerisches Sozialarchiv 2006. • Karel KAPLAN, Sociální souvislosti krizí komunistického režimu v letech 1953–1957 a 1968–1975, Praha, Ústav pro soudobé dějiny AVČR 1993 (= Sešity Ústavu pro soudobé dějiny 9). • Dana LANDAU, Zwischen der Tschechoslowakei und der Schweiz, in: Peter Niederhäuser – Anita Ulrich (edd.), Fremd in Zürich – fremdes Zürich? Migration, Kultur und Identität im 19. und 20. Jahrhundert, Zürich, Chronos 2005 (= Mitteilungen der Antiquarischen Gesellschaft in Zürich 72), s. 115– 121. • Jiří DIENSTBIER – Karel LÁNSKÝ – Věněk ŠILHÁN – Bohumil ŠIMON, Srpen 1968, Praha, Práce 1990 (= ELF – edice literatury faktu). • Sedm pražských dnů 21. – 27. srpen 1968. Dokumentace, Praha, Academia 1990.

Autorin:

Mgr. Petra Vokáčová, Archiv der Hauptstadt Prag, April 2008

Übersetzung: Benjamin Goldschmidt, Schweizerische Botschaft Prag, Mai 2008


Dokumentation, Tschechoslowakei (CSSR)

Recommend Documents