1. medzinárodná internetová konferencia „MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012“ Vysoká škola ekonómie a manažmentu verejnej správy v Bratislave
DOKUMENTÁRNÍ AKREDITIV JAKO NÁSTROJ SNÍŽENÍ EXPORTNÍHO RIZIKA
MELICHAR ONDŘEJ1
Abstract Export a exportní chování podniku jsou častými tématy nejen v ekonomické, ale také v právní literatuře. Důvodem je pozitivní vliv exportu na národní ekonomiku jako celek a na růst jednotlivých podniků. Export je označován za nejběžnější formu vstupu na zahraniční trhy. Je to především díky jeho nenáročnosti na zdroje ve srovnání s ostatními formami vstupu, nákladové efektivnosti, rychlosti a flexibilitě. Přes výše uvedené výhody, které může export podnikům přinést, není zahájení exportu jednoduchou záležitostí. Mezi nejvýznamnější problémy, které souvisí s exportem, patří složitost realizace exportního případu a předpokládané potíže s úhradou kupní ceny (kupující odmítne kupní cenu zaplatit nebo ji uhradí se zpožděním). Jednu z možností, jak snížit budoucí riziko související s nezaplacením kupní ceny, přestavuje dokumentární akreditiv.
JEL klasifikace F10
1 ÚVOD Dokumentární akreditiv je podle Janatky2 jedním z nejbezpečnějších a nejvíce používaných platebních nástrojů používaných v mezinárodním obchodě. Jeho použití přináší jistotu nejen prodávajícímu (beneficientovi, oprávněnému, exportérovi), ale také kupujícímu (příkazci akreditivu, importérovi). Prodávající získává při použití akreditivu jistotu, že dostane zaplaceno, pokud splní akreditivem požadované podmínky. Naopak kupující má jistotu, že platba bude provedena až po splnění akreditivních podmínek. Dokumentární akreditiv představuje jednu z možností, které mají podniky pro přesun rizika na jiné subjekty, 1
2
Ing. Ondřej Melichar, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, Lipová 41a, 602 000 Brno,
[email protected] JANATKA, F. Dovozní obchodní případ: doklady pro vývoz a dovoz. 2 vyd. 2003. Praha: Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice, 2003. 132 s., str. 82.
v tomto případě na banky. K dalším nástrojům vhodným pro přesun rizika řadí Smejkal a Rais3 vedle dokumentárního akreditivu také faktoring, forfaiting, akontaci, bankovní záruku, dokumentární inkaso a využití zprostředkovatelů. Historie dokumentárního akreditivu jako takového sahá do 12. století, do období, kdy se začíná formovat lex mercatoria. I místo vzniku dokumentárního akreditivu je stejné jako místo, kde vzniklo lex mercatoria- Itálie4. Současnou podobu získal dokumentární akreditiv v druhé polovině 19. století ve Velké Británii. Rozvoj použití dokumentárního akreditivu v tomto období souvisí s rozmachem mezinárodního obchodu (s rozvojem obchodu se zaoceánskými koloniemi) a jedněmi z prvních snah o liberalizaci mezinárodního obchodu (Cobden-Chevalierova smlouva mezi Velkou Británií a Francií z roku 1860). Uplatnění nenachází dokumentární akreditiv jen v mezinárodním obchodě, ale je možné jej využívat také v obchodě tuzemském. Podle Smejkala a Raise5 je vhodné jeho použití při obchodování s neznámými tuzemskými partnery nebo partnery, o jejichž solventnosti existují pochyby.
2 VÝHODY A NEVÝHODY DOKUMENTÁRNÍHO AKREDITIVU Machková6 uvádí, že dokumentární akreditiv je výhodnější pro exportéra a méně výhodný pro importéra. K výhodám dokumentárního akreditivu patří7:
exportér získává neodvolatelný závazek banky zaplatit, pokud budou splněny dohodnuté podmínky,
pokud jsou splněny stanovené podmínky, kupující nemá vliv na placení kupní ceny bankou,
importér platí až v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky,
dokumentární akreditiv je standardním bankovním produktem,
banky mají přehled o tom, co financují- z tohoto důvodu ochotněji financují dokumentární akreditiv.
3
4
5
6
7
SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN 8024716674, str. 116. V Itálii ve 12. století vznikl také další nástroj, který je neodmyslitelnou součástí mezinárodního obchodu a vede ke snížení rizika- zajištění. Zajištění je možné zjednodušeně definovat jako pojištění pojištění nebo jako druhé pojištění. SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN 8024716674, str. 121. MACHKOVÁ, H. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 9788024732374, str. 83 a 87. ANDRLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 184 s. ISBN 9788024740171, str. 20.
Nevýhody dokumentárního akreditivu uvádí Dvořák8:
placení akreditivem může být zdlouhavé,
předávané dokumenty nemusí odpovídat dodávanému zboží,
náklady- otevření akreditivu je relativně drahé.
Další výhodou dokumentárního akreditivu je podle autora velké množství typů dokumentárních akreditivů. Z tohoto množství si smluvní strany mohou vybrat ten typ dokumentárního akreditivu, který nejlépe vyhovuje charakteru a podmínkám dané obchodní transakce. Dokumentární akreditiv poskytuje oběma stranám díky závazku banky vysokou míru jistoty. Vysoká míra jistoty je ale na druhé straně „vykoupena“ složitostí a vyššími náklady na realizaci. Náročnost a složitost použití dokumentárního akreditivu je doložena také následujícím údajem9: až 70 % dokumentů předložených v rámci první prezentace bývá odmítnuto kvůli nesrovnalostem v dokumentech. Složitost dokumentárního akreditivu vede ve svém důsledku k delšímu času potřebnému na realizaci akreditivní operace. Pro podniky, které nemají zkušenosti s exportem, může být právě složitost realizace dokumentárního akreditivu důvodem, proč se rozhodnou pro použití jiné platební podmínky. Jedním z důležitých kritérií, podle kterého se podniky rozhodují při volbě platební podmínky, jsou náklady na realizaci. Ze sazebníku Komerční banky10 vyplývá, že exportní dokumentární akreditiv není nejlevnější platební podmínkou11: s realizací dokumentárního akreditivu souvisí velké množství úkonů ze strany banky, které nemají horní strop. Z celé řady úkonů a poplatků za jejich realizaci budou uvedeny pouze následující poplatky: avizování: 0,2 %, minimálně 1 000 Kč, kontrola dokladů a výplata akreditivu: 0,3 % z vyplacené částky, minimálně 1 000 Kč, převod akreditivu: 0,15 % z převedené částky, minimálně 2 000 Kč.
8
9
10
11
DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. 2005 Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 807201515X, str. 401. Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007: účinná od 1. července 2007. Praha: Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR, 2007. 120 s, str. 16. Komerční banka byla vybrána jako modelová banka na základě vítězství v anketě Banka roku 2011. Cílem uvedení bankovních poplatků pouze jedné banky je ilustrovat rozdíl v nákladech dokumentárního akreditivu a dokumentárního inkasa a ne provádět srovnání poplatků více bank. Sazebník je dostupný z
.
Před vlastní volbou platební podmínky je tedy nutné pečlivě zvážit všechny okolnosti konkrétního obchodního případu a přihlédnout k řadě faktorů, které výběr platební podmínky podstatným způsobem ovlivňují. K těmto faktorům patří především cílová exportní země a stabilita místních poměrů, solventnost kupujícího a především vztah rozhodovatele k riziku a jeho zkušenosti. V neposlední řadě je při volbě platební podmínky nutné také zohlednit požadavky odběratele.
3 ZÁVĚR Dokumentární akreditiv představuje platební nástroj, který je rozšířený především v mezinárodním obchodě. Při realizaci mezinárodních obchodních transakcí poskytuje řadu výhod jak prodávajícímu, tak kupujícímu. Platí, že dokumentární akreditiv je výhodnější pro prodávajícího a méně výhodný pro kupujícího. Právní úpravu dokumentárního akreditivu je možné v českém právním řádu najít v obchodním zákoníku. Z paragrafů, které se týkají dokumentárního akreditivu, má kogentní povahu pouze Základní ustanovení, tj. § 682. Ostatní paragrafy jsou paragrafy dispozitivními. To znamená, že se strany mohou dohodnout odlišně od znění těchto paragrafů. Výhodou dokumentárního akreditivu je, že pro jejich použití existují mezinárodně uznávaná pravidla, která vytváří Mezinárodní obchodní komora. Tato pravidla bývají ICC v určitých časových intervalech revidována a vhodně doplňují obchodní zákoník. Nová revize pravidel také vždy reaguje na aktuální potřeby a problémy spojené s používáním předchozí revize. Výhodou dokumentárního akreditivu je, že existuje celá řada typů dokumentárního akreditivu. Smluvní stany tak mají možnost vybrat si ten typ, který jim bude pro danou transakci nejvíce vyhovovat. Použití dokumentárního akreditivu přináší nejen výhody, ale také některé nevýhody. Při rozhodování o použití konkrétní platební podmínky je nutné zohlednit okolnosti konkrétního obchodního případu a celou řadu dalších faktorů, především pak rizikovost transakce, vztah rozhodovatele k riziku a jeho zkušenosti.
LITERATURA [1] ANDRLE, P. Dokumentární akreditiv v praxi. 2011. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 184 s. ISBN 9788024740171. [2] DVOŘÁK, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 2005. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 807201515X. [3] JANATKA, F. Dovozní obchodní případ: doklady pro vývoz a dovoz. 2003. 2 vyd. Praha: Institut mezinárodního obchodu, dopravy a spedice, 2003. 132 s. [4] Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy: revize 2007: účinná od 1. července 2007. Praha: Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR, 2007. 120 s. [5] MACHKOVÁ, H. 2010. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 9788024732374. [6] Sazebník a úrokové sazby Komerční banky [online]. [cit. 2012-3-28]. Dostupné z . [7] SMEJKAL, V., RAIS, K. 2006. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 2. vyd. Praha: Grada, 2006. 300 s. ISBN 8024716674.
