DOKTORSKÁ DIZERTAČNÍ PRÁCE. Vláhová bilance zemědělské krajiny

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

DOKTORSKÁ DIZERTAČNÍ PRÁCE

Vláhová bilance zemědělské krajiny textová část

RNDr. Mojmír Kohut

školitel – Prof. Ing. František Toman, CSc. školitel specialista – RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc.

Brno 2007

Dizertační práce „Vláhová bilance zemědělské krajiny“ ________________________________________________________________________________________________

Poděkování Chtěl bych touto cestou poděkovat svému školiteli prof. Ing. Františku Tomanovi, CSc., vedoucímu Ústavu krajinné a aplikované ekologie Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (MZLU) Brno, za jeho podporu a péči, kterou mi věnoval při zpracování doktorské dizertační práce. Dále děkuji svému školiteli–specialistovi RNDr. Ing. Jaroslavu Rožnovskému, CSc., řediteli ČHMÚ, pobočky Brno, za veškerou péči, cenné připomínky a v neposlední řadě za vytvoření velmi příznivých podmínek na pracovišti a umožnění věnovat se této jistě velmi zajímavé problematice v praxi. Moje poděkování rovněž patří ČHMÚ, který mi umožnil využít klimatická data z oficiální databáze ČHMÚ CLIDATA systému ORACLE. Můj dík patří rovněž pracovníkům ČHMÚ, pobočky Brno Mgr. Petru Štěpánkovi, Ph.D., vedoucímu OMK, za poskytnutí kompletních řad denních srážkových úhrnů vybraných klimatologických stanic ČR z období 1961-2000, a RNDr. Filipu Chuchmovi, odbornému pracovníkovi OAF, za vydatnou pomoc při tvorbě mapových příloh dlouhodobých vláhových bilancí na území ČR. Poděkování rovněž patří dalším nejmenovaným pracovníkům ČHMÚ, s kterými jsem problematiku vláhových bilancí či výpočtů evapotranspirace mohl konzultovat a diskutovat. Doktorská dizertační práce svým tématem navazuje na řešení a naplňování projektů SF/740/2/03 „Atlas podnebí Česka a regionalizace výstupů klimatických modelů nelineárními metodami“, 1D/1/5/05 „Vývoj metod predikce stavů sucha a povodňových situací na základě infiltračních a retenčních vlastností půdního pokryvu ČR“ a QF3100 „Posouzení nárůstu klimatického sucha v zemědělství a zmírňování jeho důsledků závlahami“.

Brno, 15. listopadu 2007

RNDr. Mojmír Kohut

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

2


Summary The work you are about to read is devoted to the question of moisture balance in the area of Czech Republic in period of 1961-2000. In particular it elaborates one of the possible calculating procedures or ways to solve this matter in landscape environment in term of place as well as time, on the simultaneous presumption of using large number of climate data from single meteorological elements, needed for all applied calculations. Rating of long-time term moisture ratios in the area of Czech Republic was done for 155 selected climatic stations of CHMI (Czech Hydrometeorological Institute) based on comparison of two major components of water circle in landscape environment, meaning rainfall and exhalation, which is represented by evapotranspiration of grass growth. For complete analysis the certified and recommended method of calculation with combinatory Penman-Monteith’s equation was used in modified form according to MORECS (“The Meteorological Office for Rainfall and Evaporation Calculating System“) and AVISO (“Agrometeorological calculating and informative scheme“) models. In the introduction, the complex analysis of daily climatologic data of the major meteorological elements (air temperature, air moisture, sunshine, wind speed and rainfall) was done. This consisted in data assembly, eventual completion, verification or homogenization. Source of all climate data was the official climatological database CHMI CLIDATA of the database system ORACLE. All missing data were complemented with unified way of regression analysis method. Great attention was paid to detailed analysis and practical verification of calculating algorithms of evapotranspiration of grass growth according to both MORECS and AVISO models mentioned above. The complete calculation of evapotranspiration of grass growth in several modifications in period of 1961-2000 in daily basis was realized in Microsoft Excel for listed number of selected climatic stations. The whole system was programmed as open with possibilities of continuous improvements of final results with algorithm modifications, eventually complementation or modification of other climate data. The rating of long-time term moisture ratios itself in the area of Czech Republic in the years 1961-2000 was done:

In term of areal:

For the whole area of CR with distinction to height zoning (to 200 m above sea level, 201-300 m above sea level, 301-400 m above sea level, 401-500 m above sea level, 501-600 m abover sea level, 601-700 m above sea level, 701-800 m above sea level and over 800 m above sea level).

These selected areas of CR (South Moravia, Middle Moravia, Polabí and Poohří) are significant agricultural areas of the Republic.

In term of time: For selected time periods (an year, vegetation and non-vegetation period; all year seasons: spring, summer, autumn and winter and periods that characterized transient run of moisture conditions since the beginning of the year, meaning time periods as per 3/1, 6/1, 9/1 and 12/1).

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

3


Before concrete elaboration of moisture ratios of ČR, the analysis of dependence of average long-time term data of moisture balance of grass growth on above sea level was done. In the next phase, the essential statistic analysis of calculated sums of moisture balance of grass growth was done in term of long-time average as well as single month data in period under consideration of years 1961-2000. In addition to selected characteristics of describing statistics, the analysis contains kvantils documentating the lay of sums of moisture balance in single files, and bordering value of intervals of single files for statistically standard appearance of given magnitude. Importance of this work is to form rating with the use of these data concerning moisture balance of the grass growth:

According to average long-time sums of pre-determined time periods in years 1961-2000 with regard to height zoning of CR,

According to concrete sums of pre-determined time periods in years 1961-2000 with regard to height zoning of CR,

According to average long-time monthly sums during the year with regard to height zoning of ČR, or selected areas of CR.

Map details gives vivid and transparent image about space appearance of long-time moisture balance of grass growth on the area of CR in years 1961-2000. The work is supplemented with review of czech and foreign literature.

Key words:

MORECS, AVISO, FAO, Penman-Monteith, evapotranspiration, moisture balance, water balance, soil moisture deficit, data processing

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

4


Obsah 1.

Úvod, cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str.

2. 2.1 2.2

Literární přehled, stav problematiky u nás a ve světě . . . . . . . str. 9 Vláhová bilance v krajině . . . . . . . . . . . . . . . . str. 9 Evapotranspirace . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 14

3. 3.1 3.2

Metodika řešení problematiky vláhové bilance v krajině . . . . . . str. 18 Obecný úvod, vymezení řešené problematiky . . . . . . . . . str. 18 Navržená metodika řešení problematiky vláhové bilance v krajině . . str. 21

4.

Evapotranspirace, podrobná analýza ztrátového člena v rovnici vláhové bilance . . . . . . . . . . . . . . . . Referenční evapotranspirace hypotetického povrchu, obecné poznámky Referenční evapotranspirace hypotetického povrchu, základní rovnice a její odvození. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úprava aerodynamické rezistence (odporu) ra . . . . . . . . . Úprava povrchové rezistence (odporu) plodiny rs . . . . . . . . Dokončení úpravy základního vztahu . . . . . . . . . . . . Podrobná analýza výpočetních algoritmů . . . . . . . . . . . Potenciální evapotranspirace standardního travního porostu, obecné poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . Evapotranspirace travního porostu, Penman-Monteithova rovnice v modelech MORECS a AVISO a jejich specifika . . . . . Model MORECS . . . . . . . . . . . . . . . . . . Model AVISO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Modely MORECS a AVISO, analýza jednotlivých složek radiace Penman-Monteithovy rovnice . . . . . . . . . . . . . . Modely MORECS a AVISO, analýza odporových charakteristik Penman-Monteithovy rovnice . . . . . . . . . . . . . . Modely MORECS a AVISO, analýza zbývajících charakteristik Penman-Monteithovy rovnice . . . . . . . . . . . . . . Závěrečné poznámky před vlastními výpočty evapotranspirace a vláhových bilancí travního porostu . . . . . . . . . . . .

4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.3 4.4 4.4.1 4.4.2 4.5 4.6 4.7 4.8 5. 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Vstupní data a jejich podrobná analýza Teplota vzduchu . . . . . . . . Tlak vodní páry . . . . . . . . Sluneční svit . . . . . . . . . Rychlost větru . . . . . . . . Srážky . . . . . . . . . . .

6. 6.1

Dosažené výsledky a jejich interpretace . . . . . . . . . . Vláhová bilance travního porostu na území ČR podle výškových pásem za období 1961-2000 .. . . . . . . . Základní statistická analýza úhrnů vláhové bilance travního porostu . Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu na území ČR ve zvolených časových obdobích v závislosti na výškových pásmech. Průběh vláhové bilance travního porostu na území ČR ve zvolených

6.1.1 6.1.2 6.1.3

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

7

str. 25 str. 25 str. str. str. str. str.

26 27 28 29 30

str. 38 str. 38 str. 38 str. 44 str. 50 str. 58 str. 68 str. 75 str. str. str. str. str. str.

77 80 82 83 85 87

. str. 89 . str. 89 . str. 91 . str. 93

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

5


6.1.4 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.3

časových obdobích v závislosti na výškových pásmech . . . . . Dlouhodobá měsíční vláhová bilance travního porostu na území ČR v závislosti na výškových pásmech . . . . . . . . . . . . Vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech . na území ČR za období 1961-2000 . . . . . . . . . . . . Základní statistická analýza úhrnů vláhové bilance travního porostu . Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR a ve zvolených časových obdobích. . . . . . . Průběh vláhové bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR a ve zvolených časových obdobích . . . . . . . . Dlouhodobá měsíční vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR . . . . . . . . . . . . . . . . Mapová znázornění vláhové bilance travního porostu na území ČR ve zvolených časových obdobích . . . . . . . . . . . .

. str. 95 . str. 97 . str. 99 . str. 99 . str. 101 . str. 102 . str. 104 . str. 105

7.

Závěr ečná zhodnocení provedených prací. . . . . . . . . . . str. 108

8.

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 111

9. 9.1 9.2 9.3

Seznam tabelárních, grafických a mapových příloh Tabelární přílohy . . . . . . . . . . . . Grafické přílohy . . . . . . . . . . . . Mapové přílohy . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

str. 117 str. 117 str. 120 str. 122

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

6


1.

ÚVOD, CÍL PRÁCE

Doktorská dizertační práce na téma „Vláhová bilance zemědělské krajiny“ byla vypracována v rámci distančního doktorského studia na Agronomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (studijní obor „Aplikovaná a krajinná ekologie“ v doktorském studijním programu „Ekologie a ochrana prostředí 16 01 V“). Problematika vláhových bilancí a s tím velmi úzce souvisejících projevů sucha je v současné době velmi aktuální nejen v zahraničí, ale i u nás. Vláhovou bilanci je možno ve zjednodušeném pohledu intrepretovat jako charakteristiku, pomocí níž jsou vhodně vyjadřovány vláhové poměry krajiny. Dizertační práce je příspěvkem k obecnému řešení vláhových bilancí na území ČR. Neřeší tedy z komplexního pohledu vodní (hydrologickou) bilanci, která je těžištěm zájmu hlavně hydrologů a kterou si lze v tomto slova smyslu jednoduše představit jako vzájemný vztah mezi třemi základními složkami oběhu vody v krajinném prostředí, a to srážkami (hlavní příjmová složka) na straně jedné a odtokem a výparem (evapotranspirací, evaporací) jako hlavními ztrátovými složkami na straně druhé. Zjišťuje se porovnáváním atmosférických srážek a přítoku s odtokem, výparem a akumulací vody. Termín vláha má v meteorologii neurčitý pojem a ve vztahu k zemědělství se často může hovořit o nadbytku či nedostatku vláhy, který má úzký vztah k závlahám a zavlažování (Meteorologický slovník výkladový a terminologický, 1993). Vláhovou bilancí se v předkládané práci rozumí vzájemný vztah, lépe řečeno rozdíl mezi srážkami a (potenciální) evapotranspirací, a to z hlediska prostorového i časového. Takto pojatou vláhovou bilanci lze také v širším slova smyslu označit za vláhovou (vodní) bilanci klimatickou. Takto vymezená vláhová bilance tedy sleduje pouze vývoj rozdílů mezi množstvím srážek a (potenciální) evapotranspirací za určité časové období a nemá proto žádný vztah ke konkrétním zemědělským plodinám. V podstatě má charakterizovat časoprostorové změny, ke kterým dochází ve vláhovém režimu v krajině. Při zpracování bylo využito mých mnohaletých zkušeností, které jsem v průběhu praxe získal v daném oboru na Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), pobočce Brno v oddělení operativních informací (OPIN) a dále v oddělení agrometeorologie a fenologie (OAF). Hlavními cíli předložené dizertační práce bylo: vymezení problematiky vláhových bilancí a možné způsoby řešení v zemědělské krajině, resp. na území ČR, volba vhodné metodiky, zvláště volba vhodného algoritmu pro výpočet ztrátového člena vláhové bilance, kterým je výpar (evapotranspirace), plošné zpracování vláhových bilancí na území ČR z pohledu dlouhodobých podmínek v období 1961-2000 a za pomocí maximálně možného množství dostupných informací ve formě klimatických dat meteorologických prvků; s výše uvedeným souvisí vytvoření kompletní databáze vstupních denních dat meteorologických prvků pro prostorovou a časovou kvantifikaci vláhových bilancí za zvolené období 1961-2000, prostorová a časová analýza dosažených výsledků a jejich vhodné zpracování včetně interpretací v textové, grafické a mapové podobě.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

7


Vzhledem ke složitosti zpracovávané problematiky je dizertační práce rozdělena do dvou částí. Základ tvoří textová část, avšak nedílnou součástí je samostatná příloha, skládající se z tabelárních, obrazových (grafických) a mapových podkladů, které velmi podrobně doplňují jeden z možných způsobů řešení problematiky vláhových bilancí v krajinném prostředí na území ČR. Rozdělení dizertační práce jsem zvolil hlavně z důvodu objemnosti zpracování (samostatná příloha obsahuje více než 70 dílčích tabulek, více než 210 grafů a 24 map). Závěrem se velmi omlouvám za poněkud větší rozsah dizertační práce. Toto bylo způsobeno jednak složitostí problematiky, jednak 25ti letou praxí v daném oboru na ČHMÚ, pobočce Brno a s tím související snahou uvést v komplexním pohledu i některé další podrobnosti či skutečnosti, které jen zdánlivě nesouvisí s řešenou problematikou vláhových bilancí na území ČR. I tak dizertační práce z důvodů prostorových nemohla postihnout všechny dosažené výsledky. Objemnost práce byla také hlavním důvodem, proč jsem oddělil vlastní text od příloh, obsahujících všechny tabulky, obrázky (grafy) a mapy. Kompletní znění dizertační doktorské práce včetně příloh je rovněž k dispozici na samostatném CD v prostředí Adobe Reader CE (formát PDF, text a přílohy jsou vzhledem k objemnosti samostatně). U některých tabulek nemusí vizuálně souhlasit některé typy a šířky čar při srovnání s původní tištěnou verzí práce, která byla zpracována v prostředí Microsoft Word. Tento drobný nedostatek může při prohlížení dizertační práce působit poněkud rušivě, nicméně případný tisk z formátu PDF proběhne správně a naprosto bez problémů, stejně tak je bezproblémové zobrazení dokumentu PDF při jeho zvětšení.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

8


2.

LITERÁRNÍ PŘEHLED, STAV PROBLEMATIKY U NÁS A VE SVĚTĚ

K problematice vláhových bilancí v krajině existuje celá řada publikací nejen u nás, ale i v zahraničí. Kapitola 2 by neměla být vyčerpávajícím výčtem jednotlivých prací. Spíše je zaměřena na vybrané zdroje, z nichž pomocí některých postupně vznikala tato doktorská práce. Vzhledem k mé 25ti leté praxi v oboru se zaměřím nejen na současné, resp. téměř současné publikace, ale v práci se také stručně zmíním o vybraných činnostech, souvisejících se zadáním dizertační práce, které v rámci ČHMÚ byly aktuální a měly své opodstatnění ještě před rokem 1989. Literární přehled je logicky věnován z velké části především problematice vláhových bilancí. S touto otázkou však velmi úzce souvisí evapotranspirace, kterou společně se srážkami lze považovat za hlavní členy vláhové bilance v krajině. Ve druhé části této kapitoly se proto alespoň stručně zmíním o vybraných výpočetních postupech pro určení evapotranspirace a současně se zaměřím na některé základní publikace, pojednávající obecně o evapotranspiraci, případně evaporaci, a o metodách výpočtů. O srážkách jako jednom ze základních meteorologických prvků v současné době existuje velké množství publikací, článků a studií, a proto se srážkami v předkládané práci zabývat nebudu. Závěrem je nutno zdůraznit, že pojmy vláhová bilance a evapotranspirace spolu velmi úzce souvisí. Proto je velmi obtížné od sebe oddělit publikace či studie, které by řešily pouze jednu z obou zmíněných problematik.

2.1 Vláhová bilance v krajině Podle Meteorologického slovníku výkladového a terminologického (1993) je vláha v meteorologii neurčitým pojmem, jímž se zpravidla rozumí vlhkostní poměry v půdě. Ve vztahu k zemědělství se často hovoří o jejím nadbytku nebo nedostatku. Běžně se používá přídavné jméno, např. ve spojení vláhová bilance. Jak bylo uvedeno úvodem, dizertační práce se věnuje problematice vláhové bilance, kterou zjednodušeně lze chápat jako prostý rozdíl srážek a evapotranspirace bez podrobné analýzy vlhkostních poměrů svrchního půdního horizontu. V tomto smyslu lze hovořit o jakési klimatické vláhové bilanci. Podstatně více prací u nás a v zahraničí však existuje na modelové řešení vodní bilance, při které se specifikují taktéž vlhkostní poměry v půdě, zvláště v jejich svrchních horizontech, a současně se řeší otázka odtoku povrchového, podpovrchového (hypodermického) či podzemního. Takto pojatá bilance je ve středu zájmu hlavně hydrologů. Je možno však říci, že vláhovou bilanci ve smyslu vzájemného srovnání srážek a evapotranspirace řeší řada různých modelů, které se zabývají evapotranspirací (údaje o evapotranspiraci mají např. na výstupu) a u kterých jsou navíc základním bilančním prvkem srážky. Vzhledem ke skutečnosti, že evapotranspiraci lze počítat více způsoby, otázka vláhové bilance není jednoznačná. Jednu z prvních prací, týkající se výpočtu vláhové bilance v krajinném prostředí, publikoval Thornthwaite (Thornthwaite, 1948; Gregor, 1948), který navrhl postup pro posuzování sucha a vlhka a dále vyhodnocení vlhkostních poměrů dané oblasti na základě výpočtu indexu vlhka. Jeho metoda dosáhla velkého rozšíření, neboť vstupními daty vedle tabulkových hodnot byly pouze základní meteorologické prvky (měsíční průměrná teplota ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

9


vzduchu a měsíční úhrny srážek). Thornthwaiteův způsob výpočtu bilance byl např. použit pro charakteristiku severovýchodní části USA (DeGaetano, Eggleston, Knapp, 1994) a způsob výpočtu srovnáván s jinými postupy. Obdobný význam má index zavlažení podle Končeka, který v našich geografických šířkách výstižně analyzuje vlhkostní poměry (Nosek, 1972). Vstupními údaji jsou vedle teploty vzduchu a srážek data o rychlosti větru v odpoledním termínu pozorování. Končekův index zavlažení byl mimo jiné použit pro charakteristiku vláhových oblastí v Atlase podnebí Československé republiky. Vláhovými podmínkami na území bývalé ČSSR se velmi podrobně zabývali Kurpelová, Coufal, Čulík (1975). Vláhové podmínky krajiny souvisejí s komplexem meteorologických prvků, který představuje vztah mezi příjmem vláhy v podobě srážek a výdejem tepelné energie na výpar. Při dostatečných teplotních podmínkách především vláha určuje možnost pěstování hospodářských kultur v dané oblasti (Kurpelová, Coufal, Čulík, 1975). Pro plošnou analýzu vláhových podmínek na našem území autoři mimo jiné aplikovali hydrotermický koeficient podle Seljaninova (HTK), představující poměr srážek k desetině teplotní sumy za dané období, a klimatický ukazatel zavlažení (K), který je určen jako rozdíl potenciální evapotranspirace a srážek za příslušné období. Údaje potenciální evapotranspirace vyčíslil pro území ČSSR Tomlain (1964, 1965). Řada kratších článků a doporučení byla publikována Beckerem, Sevrukem, Lapinem (1993, eds.). V rámci vodní bilance je z několika rozdílných pohledů řešen ztrátový člen, tj. evapotranspirace. Problematika vláhových bilancí má svoji dlouholetou tradici na ČHMÚ, a to hlavně na agrometeorologických pracovištích OBA („Oddělení biometeorologických aplikací“) v Praze a na OAF („Oddělení agrometeorologie a fenologie“) na pobočce Brno. Prvním pravidelným a průběžným zpracováním tohoto typu byla v 70.-80. letech minulého století Papadakisova metoda početně-grafického hodnocení vláhové bilance půd ČR na základě pravidelných týdenních výpočtů (Matějka, 1972). Podkladem pro plošné analýzy v týdenním cyklu byly vybrané meteorologické prvky (maximální a minimální teploty vzduchu a srážky). Podle těchto vstupních údajů se na vybraných klimatologických stanicích vyhodnotila potenciální evapotranspirace a v dalších krocích zásoba, případně nadbytek či nedostatek vody v mm, a to na základě poměru mezi srážkami a potenciální evapotranspirací. Jako základní povrch se pro jednoduchost bral standardní travní porost. S dalším rozvojem výpočetní techniky došlo k vývoji nových metod bilančních výpočtů, které se staly na ČHMÚ základem modelu BASET („Bilance Atmosférických Srážek a EvapoTranspirace“), který je v provozu po četných inovacích i v současné době (Vitoslavský, Pýcha, Valter, Kott, 1989; Kott, Valter, 2007). Těžištěm modelu je vhodná empirická metoda ke stanovení vláhové bilance, která se počítá pomocí základních meteorologických prvků. V současné době se odhad vlhkosti půdy provádí na principu bilance atmosférických srážek a evapotranspirace. Průběžné bilancování probíhá v rámci půdní vrstvy, konkrétizované laboratorně určenými půdně-fyzikálními parametry. Podobný přístup je provozně uplatňován také v USA (Jin Huang, Dool van den, Georgakakos, 1996). Další pravidelná zpracování byla prováděna od poloviny 70. let minulého století na ČHMÚ, pobočce Brno a souvisela s rutinním provozem závlahového dispečinku AMS („AGROMETSERVIS“). Vláhová bilance nejen travního porostu, ale taktéž jednotlivých zemědělských plodin se počítala pro územní celky (kraje) ČSSR jako prostý rozdíl mezi srážkami a potenciální evapotranspirací, počítanou modifikovaným postupem Penman, případně Penman-Úlehla v týdenním cyklu vždy za období středa až úterý (Úlehla, 1982). –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 10


Algoritmus výpočtů navíc obsahoval jednoduchou prognózu vláhové bilance do konce týdne, tj. na období středa až neděle. Při předpovědích vláhové bilance se vycházelo z předpokladu zachování vývojového trendu meteorologických prvků ve druhé polovině týdne a současně se brala v úvahu prognóza základních meteorologických prvků (teplota vzduchu a srážky). Na konci každého týdne se dosažené výsledky vláhové bilance pravidelně korigovaly a upřesňovaly srovnáním předpovězených hodnot s hodnotami zpětně vypočítanými. Všechna vyhodnocení vláhové bilance byla prováděna na malé výpočetní technice (8 bitové mikropočítače) a algoritmy výpočtů byly na ČHMÚ součástí řešení několika podnikových a tématických úkolů. Vláhová bilance se v té době řešila jako vláhová potřeba vybraných zemědělských plodin včetně standardních povrchů (holá půda, travní porost) na území jednotlivých krajů ČSSR (Úlehla, Vitoslavský, Kohut, 1987). Vláhovou bilancí na území ČR z dlouhodobého pohledu zhodnotil Kott (1992). Jeho práce, která vyšla v edici „Sborník prací ČHMÚ“, je založena na základní bilanční rovnici, kde vedle srážek a evapotranspirace se rámcově berou v úvahu taktéž zásoba vody v půdě a jednotlivé složky odtoku (povrchový a podzemní). Vychází z původní Thornthwaiteovy koncepce, avšak potenciální evapotranspirace se počítá podle Papadakise. Kott podle údajů 75 agrometeorologických stanic na území naší republiky z dlouhodobého hlediska zhodnotil období 1974-1990 v týdenních intervalech. Vedle podrobného popisu použitých algoritmů jeho práce obsahuje řadu tabelárních a grafických příloh včetně přehledných map. Nástupcem systému AGROMETSERVIS se na začátku 90. let minulého století stal na ČHMÚ, pobočce Brno nový agrometeorologický model AVISO („Agrometeorologická Výpočetní a Informační SOustava“), jehož základem byla koncepce anglického modelu MORECS (“The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System“). Podrobný popis vývoje modelu včetně postupů výpočtů vláhových bilancí a půdního vláhového deficitu uvádí Thompson, Barrie, Ayles, (1981); Gardner (1981); Gardner, Field (1983); Winkler (1991); Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie (1997); Hough, Jones (1997). Tyto modely budou zmíněny podrobněji s ohledem na algoritmy výpočtů, z nichž některé po kompletní revizi včetně dílčího přeprogramování byly použity při výpočtech předkládaných výsledků vláhové bilance travního porostu. Některé níže uvedené aspekty modelu AVISO jsou rozpracovány společně s problematikou vstupních datových sestav (Kohut, 1992; Kohut, 1993) a s problematikou určování vláhové bilance aktuálního a kritického deficitu vybraných zemědělských plodin včetně standardního travního porostu (Kohut, Vitoslavský, 1999; Vitoslavský, Kohut, 1999). Podstatná část obou modelů se vedle problematiky evapotranspirace (potenciální, aktuální) různých druhů vypařujících povrchů zabývá otázkami vláhové bilance v krajině včetně operativních a režimových výpočtů obsahu vody ve svrchní části půdního horizontu. Konkrétními výstupy je celá řada charakteristik, které souvisejí s problematikou vláhové bilance v krajině. K nim patří např.: ►

výpočet množství půdní vláhy, které chybí do retenční vodní kapacity půdy (polní vodní kapacity) daného výpočetního místa, vyjádřené v mm nebo v % využitelné vodní kapacity. V podstatě se jedná o aktuální vláhový deficit v mm.

►

jednoduchá bilance mezi srážkami a evapotranspirací, přičemž evapotranspiraci lze uvažovat v potenciálních nebo podle vlhkostních poměrů v půdě v aktuálních hodnotách.

Z hlediska fyzikálního je důležité, jakou metodu modely používají pro výpočet vláhového deficitu, resp. nedostatku půdní vláhy. Jedná se o zjednodušený dvouvrstevný –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 11


model pohybu vody v půdě s jejím konstantním čerpáním v celém aktivním profilu, kterým se rozumí profil do hloubky aktivního prokořenění. Základním výchozím předpokladem je skutečnost, že dostupná voda se drží ve dvou tzv. zásobnících označených X a Y, které v každém okamžiku obsahují zásobu x [mm] a y [mm] půdní vláhy. Oba zásobníky jsou vzájemně od sebe odděleny bodem snížené dostupnosti (lentokapilárním bodem). Všechna voda x [mm] v prvém, tj. svrchním zásobníku X je volně dostupná (je čerpána bez limitování půdními podmínkami), zatímco voda y [mm] v druhém, tj. spodním zásobníku Y, se se snižováním množství y [mm] čerpá stále obtížněji (výdej vody je omezován a evapotranspirace klesá pod svoji potenciální hodnotu). Celková (tj. maximální) zásoba dostupné vody je ze 40 % obsažena ve svrchním zásobníku X, z 60 % ve spodním zásobníku Y. Maximální množství vody je v obou zásobnících určeno využitelnou vodní kapacitou půdy, která je buď nastavena na konstantní hodnoty 70 mm, 120 mm a 170 mm na 1 m půdního profilu, nebo je přesněji specifikována na základě hydropedologických průzkumů. Využitelná vodní kapacita půdy přitom představuje rozdíl mezi retenční vodní kapacitou (polní vodní kapacitou) a bodem vadnutí. V zemědělské praxi se používá pro stanovení a bilancování ta část půdní vody, kterou dostaneme jako rozdíl momentální (aktuální) vlhkosti půdy a vlhkosti jejího bodu vadnutí. Pro hydrologické účely se naopak používá rozdíl retenční vodní kapacity (polní vodní kapacity) a momentální (aktuální) vlhkosti půdy, který charakterizuje, kolik mm vody půdní profil při následném výskytu srážek je schopen ještě zadržet. Voda se čerpá z půdy až do okamžiku úplného vyčerpání zásoby x [mm] svrchního zásobníku X. Po jeho odčerpání začíná odčerpávání množství y [mm] spodního zásobníku Y. Logicky se předpokládá, že srážky nejdříve doplňují zásobu x [mm] svrchního zásobníku X, zásoba y [mm] spodního zásobníku Y se obnovuje až když je zásobník X plně dosycen srážkovou vodou. Na základě množství půdní vody v obou zásobnících, resp. na poměru množství x [mm] a y [mm] v obou zásobnících se určuje povrchový odpor plodiny, jehož správné definování je rozhodující pro uspokojivé výsledky určení deficitu půdní vláhy. Model rozlišuje husté plodiny s plným zápojem, které úplně nebo téměř úplně zachycují dopadající sluneční radiaci (povrchový odpor zůstává konstantní za předpokladu čerpání prvních 40 % z dostupné půdní vody, naopak výrazně vzrůstá, jestliže je všechna dostupná voda vyčerpána), od plodin s neúplným zápojem (zejména v období časného růstu), kdy je třeba počítat i s příspěvkem evaporace z půdy mezi rostlinami. Pokud se rozdíl mezi srážkami a evapotranspirací (evaporací) přičte k deficitu půdní vláhy z minulého dne, získá se současný (aktuální) deficit půdní vláhy, resp. deficit půdní vláhy aktuálního dne. O srážkách se předpokládá, že velmi rychle naplní nejdříve zásobník X a potom zásobník Y. V případě, že oba zásobníky jsou maximálně naplněny, půda je nasycena na polní vodní kapacitu. Všechna přebytečná srážková voda se potom považuje za „hydrologicky účinné (efektivní) srážky“. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že model je koncipován především pro analýzu nedostatku půdní vláhy. Pro jednoduchost se v jednotlivých dnech neuvažuje s podpovrchovým (hypodermickým) ani podzemním odtokem. Jak bylo uvedeno výše, v našich podmínkách se vláhovou bilancí dlouhodobě zabývají pracovníci ČHMÚ na pracovištích OBA Praha a OAF Brno, což přímo souvisí s řešením agrometeorologické problematiky v praxi. Kohut, Rožnovský (2004) zhodnotili na vybraných místech ČR potenciální vláhovou bilanci za roky 2000-2003 s využitím výstupů modelu AVISO. Stejný model byl použit při analýze vláhové bilance a jejího stručného popisu (Kohut, 2003) a zejména při aplikaci modelu AVISO při stanovení potřeby doporučované závlahy u vybraných zemědělských plodin (Středa, Kohut, 2004,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 12


http://old.af.mendelu.cz/mendelnet2004/obsahy/fyto/streda.pdf) Práce je doplněna řadou ilustračních příkladů. Problematika vláhových bilancí obecně travního porostu byla velmi podrobně rozpracována ve spojitosti s hodnocením sucha, které se na většině území ČR projevilo během vegetačního období 2003 (Tolasz, Rožnovský, Valter, Kohut, Kott, 2004; Matejka, Rožnovský, Hurtalová, Kohut, 2004). Existují podrobné studie, zabývající se srovnáním modelově vypočítaných hodnot půdního vláhového deficitu různými modely a jejich srovnáním s údaji naměřenými. DeGaetano, Eggleston, Knapp (1994) aplikovali anglický model MORECS ke zpracování vlhkostních podmínek severovýchodní části USA. Současně provedli validaci dosažených výsledků pro oblasti s travním porostem a listnatými stromy, přičemž dospěli k velmi uspokojivým výsledkům, kdy model výrazně zachovával trend měřených hodnot. Některé výsledky srovnání modelů MORECS a MOSES včetně aplikovaných vztahů pro výpočty vlhkostních charakteristik uvádí pro období 1995-1997 Blyth (2002). Vláhovou bilanci včetně evapotranspirace pod travním porostem modelem MORECS a s využitím PenmanMonteithovy rovnice zpracoval pro vybrané oblasti Anglie Clark (2002). Výsledkem studie bylo kladné hodnocení modelu, kdy údaje měřené a vypočítané zachovávaly obdobný trend vývoje. Řadu dalších dostupných informací k anglickému modelu MORECS lze získat na www.metoffice.gov.uk. Lockwood, Jones, Smith (1989) se zabývali srovnáním několika meteorologických modelů včetně MORECSu, u nichž jedním ze základních výstupů je určení půdních deficitů a obecně vláhová bilance. Srovnávací studie byla zpracována pro náhorní oblasti severní Anglie. Informace o průběžném stavu vláhové bilance během vegetačního období jsou pro území ČR pravidelně k dispozici v rámci tzv. monitoringu sucha na webových stránkách ČHMÚ (www.chmi.cz). Mapové podklady hodnotí tzv. základní vláhovou bilanci travního porostu, která ve zjednodušeném pohledu představuje prostý rozdíl mezi srážkami a celkovým výparem, tj. mezi příjmovou a výdejovou složkou oběhu vody v přírodě. Celkový výpar je zde reprezentován potenciální, tj. maximálně možnou evapotranspirací travního porostu, která je počítána modifikovaným způsobem podle Penmana-Monteitha. První z map znázorňuje v pravidelných týdenních intervalech průběžně základní vláhovou bilanci na území ČR, která je kumulována od počátku roku, druhá z map charakterizuje vláhové podmínky pouze za předcházející týden bez ohledu na vlhkostní poměry období předcházejících. Obdobný význam má další pravidelně publikovaná mapa průběžného stavu rozložení vlhkosti půdy do maximální hloubky 40 cm, vyjádřená v % využitelné vodní kapacity. Výsledné hodnoty jsou modelové a závisí na průběhu počasí, hlavně srážek a teploty vzduchu, v předcházejícím období a také na konkrétních hydrolimitech daného místa. Na webových stránkách německé povětrnostní služby (www.dwd.de) je pravidelně vydávána pro celé území Německa mapa tzv. klimatické vodní bilance, kterou se ve zvolených časových úsecích rozumí rozdíl srážek a potenciální evapotranspirace travního porostu, počítané v německých podmínkách podle Haudeho metody. Mapy za různá časová období, a to i z předcházejících let, jsou k dispozici na uvedených webových stránkách. S problematikou bilancí souvisí také další přehledné mapy vlhkosti půdy pod travním porostem do hloubky 60 cm, vyjádřené v % využitelné vodní kapacity. Z nejnovějších publikací, zabývajících se souhrnně problematikou bilancí mezi srážkami a výparem, je nutno na prvním místě jmenovat Atlas podnebí Česka (2007). Plošnému zpracování vláhových podmínek na našem území je věnována poměrně značná

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 13


pozornost. V kap. 4 autoři uvádí podrobnou analýzu dlouhodobé vláhové bilance (19612000), počítané jako rozdíl mezi srážkami a referenční evapotranspirací, a to včetně analýzy předem stanovených časových období. Text je doplněn grafy a přehlednými mapovými přílohami. Ve stejné kapitole je proveden přehledný rozbor ztrátového prvku rovnice vodní bilance, tj. výparu, který zde představuje referenční evapotranspirace hypotetického povrchu, počítaná jednotnou a celosvětově uznávanou metodikou podle FAO. Na dalších místech zmíněné publikace jsou diskutovány některé postupy výpočtů, které se vztahují k problematice nedostatku srážek a sucha (srážkové indexy, Palmerovy indexy intenzity sucha, Langův dešťový faktor a index meteorologicky možného sucha).

2.2 Evapotranspirace Výpar (evaporace, evapotranspirace v případě existence rostlinného pokryvu) jako jeden ze tří základních prvků hydrologické bilance patří vzhledem k vzájemně velmi složité interakci půda x rostlina x atmosféra k nejkomplikovanějším a současně velmi obtížně stanovitelným prvkům v přírodě. V současné době nejsou k dispozici uspokojivé metody verifikace kompletního evaporačního procesu, které by se mohly realizovat v operativním měřítku. Existuje však celá řada vzorců od těch nejjednodušších až po ty nejsložitější, které jsou součástí různých matematických modelů. Kromě vlastní evaporace, případně evapotranspirace řeší také vlhkostní poměry v půdě a problematiku vláhových deficitů v půdě pod různými plodinami (porosty), resp. otázky hydrologické bilance v krajinném prostředí. V dalším textu jsou uvedeny pouze vybrané základní práce, vztahující se k této problematice. Zvláštní zřetel je věnován odborné literatuře, pojednávající o výpočtech evapotranspirace (potenciální či aktuální) metodikou Penman-Monteith, která je základem zpracování vláhových bilancí této dizertační práce. Z prostorových důvodů však nebudou uvedeny výpočetní vzorce. Jednou z nejstarších metod určení potenciálního výparu (evaporace) je metoda podle Thornthwaita (Thornthwaite, 1948; Gregor, 1948). Vstupními klimatickými údaji je pouze průměrná měsíční teplota vzduchu a v případě řešení vodní bilance jsou to také měsíční úhrny srážek. Thornthwaiteova metoda dosáhla poměrně velkého rozšíření po celém světě a i dnes je hodně využívána, neboť na vstupu má minimum meteorologických informací. Thornthwaiteův způsob výpočtu potenciální evapotranspirace byl použit např. pro vlhkostní charakteristiku severovýchodních částí USA (DeGaetano, Eggleston, Knapp, 1994) a výsledky srovnávány s jinými postupy, např. s již zmíněným modelem MORECS. Velký význam z hlediska teoretického a metodologického pro určení potenciální evapotranspirace má práce Penmana (1948). Jeho základní rovnice (Pal Arya, 2001), modifikovaná do našich podmínek Úlehlou (1982), se všeobecně používala hlavně v 80. a 90. letech 20. století a stala se základem závlahového dispečinku, známého pod označením AGROMETSERVIS a provozovaného ČHMÚ, pobočkou Brno v rámci bývalé ČSSR. Vstupem do výpočetního systému byly tzv. „penmanovské“ proměnné (teplota a vlhkost vzduchu, sluneční svit a rychlost větru). Aby se usnadnilo kvantitativní srovnávání různých veličin, příslušné charakteristiky se uváděly v ekvivalentech vodního sloupce za den. Velkou výhodou byla skutečnost, že ke zpracování nebyly třeba pomocné tabulky. Úlehla (1982) odvodil Penmanův vzorec pro naše zeměpisné šířky a zhodnotil z dlouhodobého hlediska chod potenciální evapotranspirace na vybraných místech jižní Moravy (Úlehla,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 14


1971). Z této doby jsou jistě méně známé práce, vztahující se obecně k určení výparu pomocí malé výpočetní techniky (Croley, 1979; Kohut, 1983). Řadu zcela zásadních a stěžejních prací k problematice výparu jak po stránce fyzikální, tak i geografické (zvláště v otázkách plošného rozložení výparu v ČSSR a na Slovensku) publikoval na Slovensku Tomlain (1964, 1965, 1979, 1980, 1985, 1990, 1991). Vychází z metodiky, propracované Budykem a Zubenokovou ještě z dob SSSR. Metoda je založena na společném řešení rovnic vodní a energetické bilance, stejně tak na experimentálním zjištění závislosti rychlosti vypařování na vlhkosti půdního pokryvu. Pokud půda obsahuje dostatek vláhy (např. v zimě při sněhové pokrývce), výpar z půdy závisí jen na vnějších klimatických faktorech a skutečný výpar je tedy roven nebo téměř roven výparu potenciálnímu, tj. výparu maximálně možnému při daných klimatických podmínkách. Při vlhkosti půdy menší než je její kritická hodnota se však výpar zmenšuje úměrně s poklesem vlhkosti půdního pokryvu. Skutečnou (aktuální) evapotranspiraci získáme přenásobením potenciální hodnoty výparu poměrným číslem, získaným jako poměr průměrné vlhkosti půdy ku její kritické vlhkosti v daném časovém horizontu. V česko-slovenských podmínkách je pravděpodobně nejlepší soubornou publikací k problematice evapotranspirace a obecně výparu práce Nováka (1995). Celá řada dílčích kapitol byla publikována v odborných periodikách, většinou ve „Vodohospodárskom časopise“. Těmito publikacemi se v tomto přehledu nebudu zabývat. Vedle dobře popsaných fyzikálních předpokladů procesu evaporace či evapotranspirace uvádí řešení ve formě tzv. struktury evapotranspirace, jejímiž základními prvky jsou výpar a transpirace. Novák (1995) souhrnně analyzuje různé metody výpočtů evapotranspirace, z nichž velký důraz je kladen na klasickou kombinovanou metodu podle Penmana (1948), kterou dále propracoval a rozvinul Monteith (1965, 1990). V metodice výpočtu denních úhrnů evapotranspirace kombinovanou metodou podle Penmana použil algoritmus přepočtu měřené teploty vzduchu ze standardní hladiny 2 m na teplotu vypařujícího povrchu, založený na metodě postupných přiblížení podle Tomlaina (1964). Na Novákově přístupu k evapotranspiraci je založen model GLOBAL, řešící z časoprostorového hlediska otázku vlhkosti svrchních horizontů půdy do hloubky kořenové zóny a v závislosti na ní aktuální evapotranspiraci (Majerčák, Novák, 1994). Fyzikálními základy procesu výparu včetně interakcí na rozhraní půda x rostlina x atmosféra se zabývají pracovníci Geofyzikálneho ústavu SAV v Bratislavě. Publikovali řadu odborných prací převážně ve „Vodohospodárskom časopise“ (“Journal of Hydrology and Hydrodynamics“) a v “Contributions to Geophysics & Geodesy“, některé ve spolupráci s pracovníky ČHMÚ, pobočky Brno (Matejka, Hurtalová, Rožnovský, Kohut, 2003; Matejka, Rožnovský, Hurtalová, Kohut, 2004; Matejka, Rožnovský, Kohut, Hurtalová, 2004; Matejka, Rožnovský, Hurtalová, Kohut, 2004). Z jejich studií je možno vybrat pouze několik, které mají užší vztah k problematice, řešené v předkládané práci. Analýzou citlivosti penmanovské rovnice na výpočet potenciální evapotranspirace se zabývali Novák, Hurtalová, Matejka (1997). Zjistili, že rozhodující proměnnou je radiační bilance, význam dalších proměnných je v pořadí teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, rychlost větru a součinitel drsnosti, přičemž v případě vlhkosti vzduchu a drsnostního součinitele se jedná o negativní vliv. Z analýz dále vyplynulo, že základní PenmanMonteithova rovnice je velmi citlivá na radiační bilanci zvláště ve dne, kdy dosahuje vysokých hodnot, vlhkost vzduchu je důležitá v případě chladnějších období (např. v noci). Modelování složek evapotranspirace polních plodin provedli Novák, Hurtalová, Matejka (1997). Z jejich práce vyplynul závěr, že pro výpočet evapotranspirace jsou potřebné následující parametry porostu: součinitel drsnosti (potřebný pro výpočet aerodynamické

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 15


rezistence), albedo porostu (pomocí něho se určuje radiační bilance), index plochy listoví (používá se pro výpočet složek struktury evapotranspirace). Vztah mezi vlhkostí, vlhkostním potenciálem půdy a intenzitou vypařování studovali Novák, Matejka (2000), kteří na výpočet závislostí mezi evapotranspirací a obsahem vody v půdě použili matematický model přenosu vody a energie v interaktivním systému půda x rostlina x atmosféra. Řada autorů se zabývala vzájemným srovnáním různých metod a způsobů výpočtu potenciální evapotranspirace. Litschmann, Klementová (2005) srovnávali výpočetní postupy podle Papadakise, Thornthwaita, Penmana, Budyka a Zubenokové. Zajímavý je postup výpočtu podle změny sytostního doplňku, který býval v minulosti často používán jako míra výsušnosti atmosféry a také jako jeden z prostředků ke stanovení vláhové potřeby zemědělských plodin. Stejnou problematikou se zabýval Kohut (2003), avšak v porovnání s předcházející studií analyzuje i další metody výpočtu evapotranspirace (Priestley-Taylor, metoda turbulentní difúze, metoda energetické bilance, Bowenova rovnice čili metoda Bowenova poměru, Penman-Monteith v modifikaci modelů MORECS a AVISO). Z obou prací vyplývá, že je velmi obtížné stanovit, která z metod výpočtu na základě empirických vzorců je nejpřesnější. Obecně se má za to, že nejvěrohodnější výsledky dává kombinovaná rovnice podle Penmana-Monteitha. Obdobná problematika byla řešena také v zahraničí. Jensen, Burman, Allen (1990) se ve své souhrnné publikaci věnují různým metodám výpočtů evapotranspirace. Velmi cenné jsou zvláště pasáže, kde jsou podrobně dokumentovány výpočetní algoritmy včetně konkrétních příkladů z praxe. Z výpočetních metod jsou vedle metodiky FAO a modifikací Penmana či Penmana-Monteitha v rámci kombinovaných postupů zastoupeny další metody, např. Jensen-Heise, Priestley-Taylor, Turc (výpočetní postupy preferující radiaci), Blaney-Criddle, Hargreaves, Thornthwaite (výpočetní metody preferující teplotu vzduchu) a celá řada dalších včetně mnoha kombinací. Publikace je doplněna řadou srovnávacích grafů vypočítaných hodnot s měřenými v konkrétních podmínkách USA. Bohatá literatura existuje k problematice referenční evapotranspirace, kterou lze podle metodiky FAO počítat na základě upraveného Penman-Monteithova algoritmu. Základní problematika je vysvětlena autory Allen, Pereira, Raes, Smith (1998), kteří velmi podrobně ilustrují metody výpočtů nejen pro hypotetický povrch blízký travnímu porostu, ale také pro vybrané plodiny se zvláštním zřetelem na určení potřebného množství vody. Velmi praktické jsou zvláště pasáže, kde autoři naprosto jasně a srozumitelně pomocí schémat demonstrují algoritmy výpočtů pro případy jak kompletnosti, tak i neúplnosti vstupních klimatických dat. Autoři dále shrnují poznatky pro výpočty referenční evapotranspirace v různých časových horizontech (hodina, den, 10 dní, měsíc). Další informace k referenční evapotranspiraci publikovali Allen, Pruitt (1991); Doorenbos, Pruitt (1977); Allen, Smith, Pereira, Perrier (1994a); Allen, Smith, Pereira, Perrier (1994b); Smith, Allen, Monteith, Perrier, Pereira, Segeren (1991); Smith, Allen, Monteith, Perrier, Pereira, Segeren (1992); Verhoef, Feddes (1991) a další, v našich podmínkách např. Kohut (2005). Verhoef, Feddes (1991) představují v přílohách konkrétní algoritmy výpočtů se zaměřením na analýzu jednotlivých členů kombinované PenmanMonteithovy rovnice. Problematice mapového znázornění evapotranspirace za normálové období 19611990 je u nás věnována práce autorů Pivec, Brant, Moravec (2006). Přitom vycházeli ze základního vztahu pro určení referenční evapotranspirace metodikou FAO (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998). Analýzu založili na vyhodnocení vzájemného poměru srážek a

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 16


referenční evapotranspirace. Takto vypočítaná charakteristika pro normálové období, ale i jednotlivá desetiletí, je plošně znázorněna na území ČR.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 17


3.

METODIKA ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY VLÁHOVÉ BILANCE V KRAJINĚ

V první části této kapitoly budou nejprve vymezeny a podrobně vysvětleny základní pojmy, týkající se obecně problematiky vláhové bilance, tedy především vláhová bilance a evapotranspirace v krajinném prostředí. V závěrečné části kapitoly bude navržena konkrétní metodika řešení, která v následujících částech dizertační práce bude podrobně rozpracována pro území ČR jako celku.

3.1 Obecný úvod, vymezení řešené problematiky Pod pojmem vláhová bilance obecně a ve zjednodušeném pohledu rozumíme vzájemný rozdíl mezi atmosférickými srážkami jako základní příjmovou složkou oběhu vody v krajině a celkovým výparem (evaporací, případně evapotranspirací), který společně s odtokem (povrchovým, podzemním a podpovrchovým či hypodermickým) je základní výdejovou složkou bilance oběhu vody v přírodě. Výpočet se provede podle jednoduchého vzorce: VLBI = SRA − ETP

(3.1)

kde: VLBI = vláhová bilance [mm], SRA = srážky [mm], ETP = obecně evapotranspirace, která je počítáná předem zvoleným postupem [mm]. Vláhová bilance v širším slova smyslu vyjadřuje vláhové poměry v krajině za určitý časový interval. V této práci se pro zjednodušení neberou v úvahu žádné z výše uvedených složek odtoku, stejně tak pro výpočet výparu v základní bilanční rovnici uvažujeme zjednodušení ve formě homogenního vypařujícího povrchu, který je velmi blízký standardnímu travnímu porostu. Pokud bychom nepřistoupili k těmto zjednodušením, problematika vláhových bilancí, která je v přírodních podmínkách velmi náročná a složitá, by z pohledu krajiny jako celku byla prakticky neřešitelná. Vláhovou bilanci lze obecně podle způsobu výpočtu rozdělit do několika základních skupin:

• Základní vláhová bilance je vzájemný rozdíl mezi srážkami a potenciální evapotranspirací standardního travního porostu (základní vláhová bilance potenciální), nebo mezi srážkami a referenční evapotranspirací hypotetického povrchu (základní vláhová bilance referenční), který je svými vlastnostmi velmi blízký standardnímu travnímu porostu. V tomto pojetí jde v podstatě o potenciální vláhovou bilanci. Výsledné hodnoty základní vláhové bilance jsou tímto způsobem nadhodnoceny. Evapotranspirace ve své potenciální podobě je prakticky shodná s maximálně možnými hodnotami výparu při optimálních vláhových podmínkách, s nimiž se v přírodním prostředí většinou nesetkáváme ve vegetačním období, resp. v teplém půlroce, ale podstatně častěji v zimním nebo v přechodných obdobích (jaro a podzim).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 18


U základní vláhové bilance se při výpočtu potenciální nebo referenční hodnoty evapotranspirace neberou v úvahu vlhkostní podmínky podloží, tvořené půdním horizontem. V podstatě vyjadřuje vliv klimatických podmínek na bilanci (a taktéž na výpar) při současném potlačení všech ostatních činitelů, které výpar ovlivňují (půdní vlhkost apod.). Toto je nutno mít stále na zřeteli při případném vzájemném porovnávání základní vláhové bilance jednotlivých míst či oblastí.

• Aktuální vláhová bilance je vzájemný rozdíl srážek a aktuální evapotranspirace standardního travního porostu. Jako vypařující povrch se pro zjednodušení opět bere standardní travní porost. Výsledné hodnoty aktuální vláhové bilance jsou do jisté míry odrazem skutečných vlhkostních poměrů v přírodních podmínkách. U aktuální vláhové bilance se při výpočtu hodnot aktuální evapotranspirace berou v úvahu vlhkostní podmínky ve svrchních vrstvách půdy. V podstatě vyjadřuje vliv klimatických podmínek na bilanci (a taktéž na výpar) při současném vlivu všech ostatních činitelů, které výpar ovlivňují (půdní vlhkost apod.). • Vláhová bilance v užším slova smyslu je vzájemný rozdíl mezi srážkami a evapotranspirací travního porostu. Předkládaná dizertační práce je zcela založena právě na řešení tohoto typu vláhové bilance. Tento termín byl zaveden především s ohledem na skutečnost, že výpočet evapotranspirace jako výdejové složky podle aplikovaných modelů MORECS a AVISO, o kterých se stručně zmíním v dalším textu, se v některých rysech odlišuje od standardních metod výpočtu potenciální evapotranspirace standardního travního porostu. Jinými slovy, v tomto případě lze hovořit o modifikovaném způsobu výpočtu potenciální evapotranspirace, kdy její vypočítané hodnoty jsou nižší než potenciální a částečně se blíží hodnotám aktuálním. Jako vypařující povrch se pro zjednodušení opět bere travní porost, avšak vzhledem k variabilitě jeho vybraných charakteristik během roku již nelze hovořit o jeho standardní formě. Evapotranspiraci jako základní výdejovou složku oběhu vody v přírodním prostředí lze charakterizovat z několika pohledů:

• Potenciální evapotranspirace představuje celkové množství vody v mm, které se může vypařit z podloží, tj. z půdy (evaporace z půdy) a vegetačního krytu (transpirace rostlin) při současném optimálním nasycení půdního horizontu vodou a za konkrétních klimatických podmínek. V praxi to znamená, že hodnoty potenciální evapotranspirace jsou ovlivněny chodem a variabilitou základních meteorologických prvků (teplota a vlhkost vzduchu, sluneční svit, rychlost větru, zprostředkovaně srážky) a nikoliv vlhkostními poměry ve svrchních vrstvách půdy, o nichž se předpokládá, že jsou optimální a v průběhu evapotranspiračního procesu za den neměnné. Nemůže tedy dojít k případu, že klimatické podmínky signalizují maximální evapotranspiraci, avšak tato je výrazně nižší vzhledem k nedostatečnému provlhčení svrchních částí půdního horizontu. V přírodních podmínkách potenciální evapotranspirace převyšuje evapotranspiraci aktuální hlavně v teplém půlroce, resp. ve vegetačním období. Fytometrické chrakateristiky vypařujícího povrchu (u plodin např. plocha listoví, výška a efektivní výška plodiny, aerodynamická rezistence, rezistence plodiny apod.) jsou po celý kalendářní rok nastaveny na maximální, resp. optimální hodnoty. Stejné je to u dalších charakteristik, majících vliv na výpar (albedo apod.).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 19


Výpočetní algoritmus pro určení potenciální evapotranspirace je po stránce matematické a fyzikální velmi dobře propracován. K řešení dané problematiky existuje ve světě řada složitějších i jednodušších postupů či výpočetních schémat. Předkládaná dizertační práce je založena na modifikované Penman-Monteithově kombinované rovnici v pojetí modelů MORECS a AVISO.

• Aktuální (též efektivní, skutečná) evapotranspirace představuje množství vody v mm, které se v reálných přírodních podmínkách vypařuje z podloží, tj. z půdy (evaporace z půdy) a vegetačního krytu. Skutečnými přírodními podmínkami se v tomto smyslu rozumí vedle konkrétních klimatických podmínek, tvořených souborem meteorologických prvků, majících vliv na výpar, rovněž skutečné vlhkostní poměry ve svrchním půdním horizontu. V praxi může však dojít i k mezním případům, kdy klimatické podmínky signalizují maximální výpar, avšak aktuální evapotranspirace je nižší vzhledem k vlhkostnímu deficitu v půdě, jinými slovy v přírodním prostředí se nedostává půdní vláhy pro výpar. Výpočetní algoritmus pro určení aktuální evapotranspirace je velmi složitý. Výpočty různých modelů je nutno většinou brát jako vysoce kvalifikovaný odhad. Složitost výpočtu aktuální evapotranspirace ještě v našich přírodních podmínkách podtrhují velmi různorodé půdní typy a půdní druhy, kdy na malých plochách se lze setkat s velmi rozdílnými fyzikálními vlastnostmi půdního pokryvu. Otázku aktuální evapotranspirace rovněž řeší oba agrometeorologické modely MORECS a AVISO (extrakční model). Aktuální evapotranspirací a tedy aktuální vláhovou bilancí se v této práci nezabývám. • Referenční evapotranspirace má poněkud specifické postavení. Její hodnoty mohou být, resp. jsou velmi blízké potenciálním (Matejka, Hurtalová, 2005), což logicky vyplývá z metodiky zpracování. Referenční evapotranspirací podle doporučované metodiky FAO se rozumí evapotranspirace z hypotetického vypařujícího povrchu velmi podobného standardnímu travnímu porostu, který se vyznačuje během celého roku konstantní výškou (0,12 m), konstantním albedem (0,23), konstantní povrchovou (plodinovou) rezistencí (odporem) (70 s.m-1), plným (maximálním) zápojem a optimálním zásobováním srážkovou vodou. Takto definovaná referenční evapotranspirace (Penman-Monteithův modifikovaný postup) byla např. použita pro řešení základní vláhové bilance v rámci Atlasu podnebí Česka (Atlas podnebí Česka, 2007). • Vzhledem k algoritmům modelů MORECS a AVISO bylo pro řešení vláhové bilance v rámci dizertační práce zvoleno jisté kompromisní řešení. Výpočet evapotranspirace travního porostu proběhl podle osvědčené a doporučované metodiky Penman-Monteith, avšak s modifikací na naše fyzicko-geografické podmínky a současně s dílčím upřesněním vybraných fytometrických i jiných charakteristik, a to na základě obecných poznatků o časoprostorových změnách v průběhu roku a navíc s přihlédnutím k teplotně-srážkovým poměrům v dané oblasti. O specifikách použitých algoritmů je pojednáno podrobněji v kap. 4.4 až 4.8. Na rozdíl od aktuální evapotranspirace se plně nepřihlíží k vlhkostním poměrům v půdě. V tomto pojetí je přesnější hovořit o evapotranspiraci travního porostu, nikoliv potenciální evapotranspiraci standardního travního porostu. Je logické, že takto získané hodnoty evapotranspirace jsou nižší než hodnoty potenciální, avšak vyšší než hodnoty aktuální. Jako vypařující povrch byl v případě evapotranspirace

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 20


zvolen travní porost. Obecně se používá k charakteristice vlhkostních poměrů dané lokality či oblasti.

3.2 Navržená metodika řešení problematiky vláhové bilance v krajině Jak bylo uvedeno výše, vláhová bilance je v obecném pojetí rozdíl mezi srážkami a výparem (evapotranspirací). Prvním členem vláhové bilance jsou srážky. Jejich měření je relativně jednoduché a výsledné hodnoty jsou vždy uváděny v mm (tj. l.m-2). Je vhodné již předem připomenout, že pro zpracování vláhových bilancí byly v této práci vždy použity údaje srážek pouze z klimatologických stanic, nikoliv stanic srážkoměrných, a to vzhledem ke komplexnosti a dostupnosti základních meteorologických prvků (teplota vzduchu včetně extrémů, vlhkost vzduchu, trvání slunečního svitu, rychlost větru, srážky), které jsou obecně nezbytně nutné ke zpracování potenciální (modifikované), referenční či aktuální evapotranspirace. Druhým členem vláhové bilance je výpar ve své potenciální (modifikované), resp. referenční nebo aktuální podobě. Pomineme-li manuální, resp. automatická měření výparu (evaporace) z vodní hladiny pomocí starších výparoměrů GGI-3000, resp. automatických výparoměrů EWM na vybraných klimatologických stanicích sítě ČHMÚ, pravidelná a dlouhodobá měření výparu z povrchu půdy, pokrytého travním porostem, vzhledem k jeho složitosti a vysoké náročnosti neexistují. Měření je tedy nutno nahradit kvalifikovaným výpočtem. Na světě existuje celá řada algoritmů a výpočetních postupů, z nichž mnohé se vyznačují regionální platností. Některé vybrané postupy jsou uvedeny v literárním přehledu (kap. 2). Z mnoha výpočetních metod byla k hodnocení evapotranspirace na území ČR použita celosvětově uznávaná a doporučovaná modifikovaná metoda podle PenmanaMonteitha. Tento způsob zpracování je základem pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu podle postupu, který byl navržen a posléze doporučen organizací FAO jako světový standard. Evapotranspirace ve své potenciální (modifikované) a aktuální podobě je jedním ze základních výstupů agrometeorologického výpočetního modelu AVISO („Agrometeorologická výpočetní a informační soustava“), který vznikl přibližně před 15 lety na ČHMÚ, pobočce Brno a byl naprogramován na bázi anglického výpočetního modelu MORECS (“The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System“). Na ČHMÚ, pobočce Brno je od roku 1992 v operativním a také režimovém provozu. Nejedná se o výpočetní systém uzavřený, avšak během let se průběžně doplňuje a zkvalitňuje. S ohledem na skutečnost, že oba výše zmíněné modely mimo jiné řeší problematiku, která je svým způsobem blízká problematice předkládané dizertační práce, v dalším textu se jen velmi stručně zmíním o některých základních vlastnostech obou výpočetních systémů. První verze komplexního výpočetního modelu MORECS (“The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System“) z meteorologického střediska v Bracknellu byla v Anglii zaváděna postupně do praxe v 80. letech 20. století (Thompson, Barrie, Ayles, 1981; Gardner, 1981; Gardner, Field, 1983). V polovině 90. let byla sestavena druhá, značně rozšířená, upravená a vylepšená verze (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997; Hough, Jones, 1997). Hlavním cílem modelu je v současné době pravidelné operativní poskytování aktuálních týdenních a měsíčních hodnot evapotranspirace, resp. evaporace včetně vodní bilance v krajině a deficitu půdní vláhy ve formě přehledných

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 21


tabulek, grafů a mapových příloh. Řada výstupů tohoto modelu je v režimovém, ale zvláště v operativním provozu využitelná v hydrologické praxi. Systém, rozpracovaný pro konkrétní typy půd a konkrétní rostlinný pokryv v podobě výstupních sestav pro krajinné čtverce o velikosti 40 km x 40 km, pokrývá celé území Anglie, Walesu, Skotska a rovněž Severního Irska. Od roku 1992 je na ČHMÚ, pobočce Brno v provozu komplexní model AVISO (Agrometeorologická Výpočetní a Informační SOustava), v současné době operativně provozovaný pro celé území ČR (Winkler, 1991; Kohut, 1992; Kohut, 1993; Kohut, Vitoslavský, 1999; Vitoslavský, Kohut, 1999). Od anglického modelu MORECS se odlišuje především organizací sběru a zpracováním výchozích vstupních meteorologických dat, výstupními sestavami a některými programovými úpravami, provedenými na základě odvození a experimentálních měření. Základem modelu stejně jako u MORECSu je modifikovaný způsob výpočtu potenciální evapotranspirace metodou Penman-Monteith, poskytující racionální a fyzikálně podložený způsob výpočtu výdeje vody z různých vypařujících povrchů. Původně byl určen především pro zemědělskou praxi: vedle standardních povrchů (holá půda, travní porost, vodní hladina) vyhodnocuje hospodaření s vodou a podmínky evaporace či evapotranspirace vybraných zemědělských plodin (vojtěška, pšenice ozimá, obiloviny jarní, cukrovka, brambory, kukuřice, sady, vinice, různé druhy zelenin schématicky v několika skupinách). Model je modifikován a přizpůsoben specifickým podmínkám ČR. Představuje otevřený výpočetní systém s možnostmi dalších úprav jak po stránce organizační, tak i programové. V současné době v denním intervalu operativně hodnotí agrometeorologické údaje ze 102 klimatologických stanic ČR. Nutno uvést, že stanice jsou na území naší republiky rozmístěny víceméně pravidelně. Znamená to, že výpočty probíhají i pro klimatologické stanice ve výše položených oblastech, které z hlediska zemědělského nemají příliš velký význam (Krkonoše, Krušné hory, Jeseníky, Šumava, Karpaty). Vedle vybraných fenologických charakteristik na vstupu modelu jsou tzv. „penmanovské“ proměnné, tj. denní údaje o průměrné teplotě vzduchu, průměrném tlaku vodní páry, trvání slunečního svitu a průměrné rychlosti větru. K nim se samozřejmě řadí údaje o srážkách, které jsou velmi důležité zvláště z hlediska bilančních výpočtů. Autor dizertační práce je zároveň spoluautorem vybraných algoritmů modelu AVISO (standardní programovací jazyky Borland Turbo Pascal, Power Basic). V rámci kompletního zpracování problematiky vláhových bilancí travního porostu bylo podrobně rozpracováno několik variant výpočtů. Ve všech případech je základem Penman-Monteithův algoritmus:

A)

základní vláhová bilance hypotetického povrchu jako rozdíl mezi srážkami a referenční evapotranspirací hypotetického povrchu s vlastnostmi, podobnými standardnímu travnímu porostu; referenční evapotranspirace je počítána podle modifikované metodiky FAO.

B)

základní vláhová bilance standardního travního porostu jako rozdíl mezi srážkami a potenciální evapotranspirací standardního travního porostu, která je počítána standardním a běžným způsobem, tj. bez některých upřesnění, která vyplývají z algoritmů modelů MORECS a AVISO.

C)

vláhová bilance travního porostu jako vzájemný rozdíl mezi srážkami a evapotranspirací travního porostu, přičemž všechny výpočty byly provedeny tak, jak uvádí modely MORECS a AVISO, avšak s vyloučením některých

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 22


programových úprav (např. přepočet teploty vzduchu na teplotu vypařujícího povrchu).

D)

vláhová bilance travního porostu jako vzájemný rozdíl mezi srážkami a evapotranspirací travního porostu, přičemž všechny výpočty byly provedeny ve smyslu modelů MORECS a AVISO. Všechny algoritmy byly zachovány, jediným rozdílem oproti originální verzi je upřesnění některých hodnot vybraných koeficientů.

Předkládaná dizertační práce obsahuje podrobné výsledky, zpracované a dosažené postupem uvedeným pod bodem D). Jedná se o velmi obsáhlá vyhodnocení vláhových bilancí travního porostu, počítaných v denním intervalu za dlouhodobé období 1961-2000 ze 155 klimatologických stanic sítě ČHMÚ víceméně plošně rovnoměrně rozložených na území ČR. Souběžně však probíhalo zpracování pro kratší časová období, a to 1961-1990 (v současnosti v klimatologii normálové období), 1971-2000 (doporučováno organizací WMO jako nové normálové období) a 1991-2000. Z prostorových důvodů nejsou výsledky uvedeny, nicméně dílčí výstupy jsou k dispozici u autora dizertační práce. V zájmu homogenity jsou brána v úvahu pouze data manuálně naměřená v meteorologické budce ve standardní výšce 2 m (týká se teplotních a vlhkostních údajů) a nikoliv data, měřená automatickými klimatologickými stanicemi (v klimatologické síti stanic ČHMÚ koncem 90. let minulého století se započalo s automatizací profesionálních i dobrovolnických stanic, v současné době je víceméně dokončena v celkovém počtu cca 110 automatických klimatologických stanic). Mezi jednotlivými časovými úseky kalendářního roku existují z hlediska vláhových bilancí značné rozdíly, které z velké části jsou zapříčiněny variabilitou klimatických podmínek. Tato skutečnost byla hlavním důvodem, proč jsem provedl dlouhodobou analýzu vláhových podmínek nejen pro rok jako celek, ale taktéž pro standardní časové úseky (vegetační a mimovegetační období a jednotlivá roční období). K nim jsem navíc přiřadil období, která průběžně charakterizují bilanci srážek a evapotranspirace z hlediska kumulativních hodnot, počítaných od začátku daného roku k určitému datu, tj. k 1.3. (konec posledního zimního a začátek prvního jarního měsíce), k 1.6. (konec posledního jarního a začátek prvního letního měsíce), k 1.9. (konec posledního letního měsíce a začátek prvního podzimního měsíce) a k 1.12. (konec posledního podzimního a začátek prvního zimního měsíce). I když hodnocení některých období jsou velmi podobná (např. rok jako celek a kumulace k 1.12.), všechna zvolená období jsem ponechal s ohledem na kompletnost zpracování. Je zcela jasné, že dizertační práce z prostorových důvodů nemůže obsahovat podrobné analýzy jednotlivých klimatologických stanic. Vlastní kompletní vyhodnocení, které je obsaženo v kap. 6, je tedy založeno na analýze průměrných hodnot vláhové bilance travního porostu podle dvou kritérií:

Vláhová bilance na území ČR jako celku s vyhodnocením podle předem zvolených výškových pásem (do 200 m n. m., 201-300 m n. m., 301-400 m n. m., 401-500 m n. m., 501-600 m n. m., 601-700 m n. m., 701-800 m n. m. a nad 800 m n. m.). Jedná se o kompletní celorepublikovou analýzu, tzn. nejen zemědělských produkčních oblastí, ale i dalších území, ležících ve vyšších nadmořských výškách, které z hlediska zemědělského nemají či nemusí mít velký význam. Tento způsob byl zvolen hlavně s ohledem na finální tvorby přehledných map dlouhodobé vláhové bilance travního porostu v rámci ČR jako celku (kap. 6.3).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 23


Vláhová bilance ve vybraných oblastech ČR. Celkem byly vybrány 4 oblasti (jižní a střední Morava, Polabí a Poohří) a v nich provedena podrobná analýza dlouhodobých vláhových podmínek. Hlavním kritériem výběru byl předpoklad zemědělsky využívaných oblastí a navíc předpoklad spíše nepříznivých vlhkostních poměrů.

Veškeré výpočty byly provedeny v prostředí Microsoft Excel, dílčí i kontrolní výpočty podle výpočetních programů v programovacích jazycích Borland Turbo Pascal a Power Basic. Je zcela logické, že výpočty proběhly individuálně pro všech 155 klimatologických stanic. Kompletní vyhodnocení potom vychází z průměrných hodnot vláhové bilance travního porostu, počítanými podle zvolených kritérií (vertikální pásma a vybrané oblastí), avšak s případným uvedením či doplněním o extrémní údaje klimatologických stanic. I když tématem předkládané práce je vláhová bilance a její analýza, považuji za nezbytně nutné se v následující kapitole podrobně zmínit o způsobu výpočtu ztrátového člena vláhové, resp. vodní bilance (evapotranspirace), a to zvláště s ohledem na přesnou specifikaci výpočtů vláhové bilance. Tato podrobná analýza velmi úzce souvisí s výše zmíněnými agrometeorologickými modely. Jedním z hlavních důvodů podrobné analýzy algoritmů byla také skutečnost, že evapotranspiraci lze počítat více způsoby (některé z nich jsou uvedeny v literárním přehledu v kap. 2), dalším důvodem byl fakt, že v naší odborné literatuře chybí podrobný popis výpočtu evapotranspirace, který je aplikován v modelech MORECS a AVISO, resp. takový popis mi není znám. Následující kapitolu 4 svým zaměřením lze určitě považovat za pokračování zvolené metodiky řešení vláhové bilance v krajinném prostředí. Popis v samostatné kapitole jsem zvolil hlavně z důvodů větší přehlednosti.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 24


4.

EVAPOTRANSPIRACE, PODROBNÁ ANALÝZA ZTRÁTOVÉHO ČLENA V ROVNICI VLÁHOVÉ BILANCE

4.1 Referenční evapotranspirace hypotetického povrchu, obecné poznámky Referenční evapotranspirací ET0 se podle metodiky FAO (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998) rozumí evapotranspirace (výpar) z hypotetického povrchu velmi podobného standardnímu travnímu porostu, který se vyznačuje během celého kalendářního roku konstantní výškou (0,12 m), konstantním albedem (0,23), konstantní povrchovou rezistencí (odporem) (70 s.m-1), plným (maximálním) zápojem a optimálním zásobováním srážkovou vodou. Jinými slovy, kompletní výpočet proběhne pro den nebo jinou časovou jednotku (hodina, dekáda, měsíc) na základě vstupu základních meteorologických prvků, přičemž všechny ostatní parametry jsou během roku nastaveny na konstantní hladinu. Tímto způsobem lze tedy relativně snadně porovnávat jednotlivé navzájem odlišné oblasti. V tomto modelovém pojetí výpočtů jsou změny referenční evapotranspirace dány změnami hodnot meteorologických prvků. Metodika FAO vedle denního intervalu zpracování umožňuje výpočet v jiných časových intervalech (hodina, dekáda, měsíc) včetně dalších variant výpočtů, kdy pro zpracování nejsou k dispozici některý nebo některé ze základních meteorologických prvků. Kvantifikace referenční evapotranspirace hypotetického povrchu podle metodiky FAO je obecným přístupem k řešení problematiky výparu (evaporace, evapotranspirace) a je jedním ze způsobů hodnocení výparu jako základního bilančního prvku v krajině. Vzhledem k částečnému nezbytně nutnému přizpůsobení originálních výpočetních algoritmů našim specifickým podmínkám, a to zvláště v otázce dostupnosti dat, dále hovoříme o modifikované metodě výpočtu referenční evapotranspirace hypotetického povrchu podle metodiky FAO. Originální metodika FAO (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998) doporučuje následující vstupní meteorologická data:

• průměrná denní teplota vzduchu [oC] počítaná z maximální a minimální teploty vzduchu jako jejich součet dělený dvěma (pro výpočty jsou tedy nutné oba extrémní denní teplotní údaje), • průměrná denní relativní vlhkost vzduchu [kPa] počítaná z maximální a minimální relativní vlhkosti vzduchu (pro výpočty jsou tedy nutné oba extrémní denní údaje o vlhkosti vzduchu), • trvání slunečního svitu za den [hod], • průměrná denní rychlost větru počítaná ze tří klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod. [m.s-1]. Vedle výše uvedených meteorologických dat je nutno znát pro každé výpočetní místo (v našem případě pro každou klimatologickou stanici) zeměpisné souřadnice (zeměpisnou šířku) a nadmořskou výšku.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 25


Výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu podle vztahu (4.2) je vhodné rozdělit do několika dílčích etap. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že k vyjádření některých charakteristik lze použít poněkud rozdílné vzorce, které se mohou odlišovat např. v hodnotách konstant. Vedle originálního označení proměnných jsou v dalším textu taktéž zachovány všechny vzorce doporučované metodikou FAO. Stejně tak byly ponechány všechny jednotky, i když v některých případech se v naší meteorologické praxi používají jednotky poněkud odlišné (např. tlak vodní páry u nás většinou v hPa, metodika FAO v kPa). Některé algoritmy musely být vzhledem k našim specifickým podmínkám a zvláště dostupnosti klimatických údajů vybraných meteorologických prvků z dlouhodobého pohledu modifikovány. Základním předpokladem však byla skutečnost, že toto přizpůsobení originálních algoritmů FAO nesmělo být na závadu přesnosti dosažených výsledků. Pro celé zpracovávané dlouhodobé období 1961-2000 byla základem data, měřená manuálně v síti klimatologických stanic ČHMÚ. Metodika FAO pro výpočet referenční evapotranspirace včetně dílčích modifikací je podrobně popsána v odborné literatuře (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998; Allen, Pruitt, 1991; Doorenbos, Pruitt, 1977; Allen, Smith, Pereira, Perrier, 1994a; Allen, Smith, Pereira, Perrier, 1994b; Smith, Allen, Monteith, Perrier, Pereira, Segeren, 1991; Smith, Allen, Monteith, Perrier, Pereira, Segeren, 1992; Verhoef, Feddes, 1991; Smith, 1991; z novějších Allen, Walter, Elliot, Howell, 2005).

4.2 Referenční evapotranspirace hypotetického povrchu, základní rovnice a její odvození Základní rovnice pro denní výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu ET0 dle metodiky FAO vychází z originální Penman-Monteithovy kombinované rovnice (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998) pro výpočet denních hodnot potenciální evapotranspirace ve tvaru: e −e ∆ ∗ (R n − G ) + ρ a ∗ c p ∗ s a ra λ ∗ ET =  r  ∆ + γ ∗ 1 + s   ra 

(4.1)

kde: ET = intenzita potenciální evapotranspirace [kg.m-2.s-1]. λ = skupenské (latentní) teplo vypařování neboli měrné teplo vypařování [MJ.kg-1], λ = 2,45 MJ.kg-1. ∆ = derivace tlaku nasycené vodní páry podle teploty vzduchu [kPa.oC-1]. Rn = intenzita radiační bilance vypařujícího povrchu [kJ.m-2.s-1]. G = intenzita toku tepla v půdě [kJ.m-2.s-1]. ρa = hustota vzduchu při dané teplotě vzduchu a tlaku vzduchu [kg.m-3]. cp = specifické (měrné) teplo vzduchu [kJ.kg-1.oC-1]. es = tlak nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu [kPa]. ea = aktuální (skutečný) tlak vodní páry při dané teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu [kPa], rozdíl es - ea je sytostní doplněk [kPa]. ra = aerodynamická rezistence (odpor) [s.m-1]. rs = povrchová rezistence (odpor) plodiny [s.m-1].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 26


γ

= psychrometrická konstanta [kPa.oC-1], γ = 0,66 [kPa.oC-1] pro teplotu vzduchu ve oC a tlak vodní páry v mb nebo hPa.

Podle rovnice (4.1) byl odvozen základní vzorec pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu v denním intervalu podle metodiky FAO (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998):

ET0 =

0,408 ∗ ∆ ∗ (R n − G ) + γ ∗

900 ∗ u 2 ∗ (e s − e a ) T + 273,16 ∆ + γ ∗ (1 + 0,34 ∗ u 2 )

(4.2)

kde: ET0 = referenční evapotranspirace hypotetického povrchu [mm.den-1]. ∆ = derivace tlaku nasycené vodní páry podle teploty vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa.oC-1]. Rn = radiační bilance vypařujícího povrchu [MJ.m-2.den-1]. G = tok tepla v půdě [MJ.m-2.den-1]. γ = psychrometrická konstanta [kPa.oC-1]. T = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [oC]. u2 = rychlost větru na úrovni měření ve standardní výšce 2 m [m.s-1]. es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa]. ea = aktuální (skutečný) tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřených ve standardní výšce 2 m [kPa], rozdíl es - ea je sytostní doplněk [kPa]. K odvození vztahu (4.2) pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu z původní Penman-Monteithovy kombinované rovnice (4.1) jsou nutné další úpravy. Všechny zde uváděné postupy výpočtů byly převzaty z odborné literatury (Allen, Pereira, Raes, Smith, 1998).

4.2.1

Úprava aerodynamické rezistence (odporu) ra

Přenos tepla a vodní páry z vypařujícího povrchu do vrstvy jemu bezprostředně přiléhající je určen aerodynamickou rezistencí (odporem) podle vztahu:

z − d  zh − d  ln  m  ∗ ln   z 0m  z 0h    ra = κ2 ∗ uz kde: ra zm zh d z0m z0h

= = = = = =

(4.3)

aerodynamická rezistence (odpor) [s.m-1]. výška měření rychlosti větru [m]. výška měření vlhkosti vzduchu [m]. efektivní výška porostu [m]. parametr (součinitel) dynamické drsnosti [m]. parametr (součinitel) dynamické drsnosti pro přenos tepla a vodní páry [m].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 27


κ = von Kármánova konstanta [-], κ = 0,41. uz = rychlost větru ve výšce měření z [m.s-1]. Přijmeme-li základní předpoklady, že výška travního porostu h je po celý rok konstantní, tj. h = 0,12 m a měření meteorologických veličin probíhá ve standardní výšce 2 m nad povrchem (zm = zh = 2 m pro teplotu vzduchu a vlhkost vzduchu, rychlost větru je nutno na tuto hladinu přepočítat podle rovnice (4.14)) a použijí-li se dále základní zjednodušující vztahy (d = 2/3 * h, z0m = 0,123 * h, z0h = 0,1 * z0m), potom rovnici (4.3) pro výpočet aerodynamické rezistence (odporu) je možno přepsat do zjednodušeného tvaru, který je použit při výpočtu referenční evapotranspirace hypotetického povrchu metodikou FAO:  2 − (2/3 ∗ 0,12 )   2 − (2/3 ∗ 0,12 )  ln  ∗ ln   0,1* (0,123 ∗ 0,12 )  207,664 208  0,123 ∗ 0,12   ra = = ≈ 0,412 ∗ u 2 u2 u2

(4.4)

Pokud bychom uvažovali skutečnou hladinu měření rychlosti větru a nevzali v úvahu přepočet podle vztahu (4.14), rovnice (4.4) přejde do tvaru (4.5)  2 − (2/3 ∗ 0,12 )  10 − (2/3 ∗ 0,12 )  ln  ∗ ln     0,123 ∗ 0,12   0,1* (0,123 ∗ 0,12 )  = 277,718 ≈ 278 ra = 0,412 ∗ u 10 u 10 u 10

(4.5)

Rovnice (4.4) a (4.5) jsou prakticky analogické, originální metodika FAO používá první z nich.

4.2.2

Úprava povrchové rezistence (odporu) plodiny rs Pro výpočet se v metodice FAO používá jednoduchý vzorec: rs =

r1 LAI act

kde: rs r1 LAIact

(4.6)

= povrchová rezistence (odpor) plodiny [s.m-1]. = stomatální rezistence (odpor) optimálně osvětleného listu [s.m-1], r1 = 100 s.m-1. = aktivní index pokryvnosti listoví [m2 (plocha listoví).m-2 (plocha povrchu půdy)], pro který v případě standardního travního porostu platí základní vztah: LAI act = 0,5 ∗ 24 ∗ h

(4.7)

kde: h = výška hypotetického porostu [m], h = 0,12 m.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 28


Dosazením do rovnice (4.6) dostaneme závěrečnou hodnotu povrchové rezistence (odporu) plodiny rs, používanou v metodice FAO k výpočtu referenční evapotranspirace hypotetického povrchu: rs =

100 = 69,444 ≈ 70 0,5 ∗ 24 ∗ 0,12

(4.8)

Správně definovaný povrchový odpor je všeobecně rozhodující charakteristikou pro dosažení uspokojivých výsledků hodnot evapotranspirace. Je výrazně variabilní, a to v závislosti na typu a stáří plodiny a na takových vnějších faktorech, jako je např. stav půdní vlhkosti.

4.2.3

Dokončení úpravy základního vztahu

V základní rovnici (4.1) lze úpravou zjednodušit výraz (ρa*cp) / ra na pravé straně čitatele, a to pomocí vztahů:

γ=

cp ∗ P

ρa =

γ∗ε∗λ P

(4.9)

P 1,01 ∗ (T + 273,16 ) ∗ R

(4.10)

ε∗λ

⇒ cp =

S použitím vztahu (4.4) výsledkem bude rovnice: cp ∗ ρa ra kde: cp ρa ra γ ε

= = = = =

λ u2 R T P

= = = = =

=

u γ∗ε∗λ ∗ 2 1,01 ∗ (T + 273,16 ) ∗ R 208

(4.11)

specifické (měrné) teplo při konstantním tlaku vzduchu [MJ.kg-1.°C-1]. hustota vzduchu při konstantním tlaku vzduchu [kg.m-3]. aerodynamická rezistence (odpor) [s.m-1]. psychrometrická konstanta [kPa.°C-1]. poměr molekulárních hmotností vodní páry a suchého vzduchu [-], ε = 0,622. skupenské (latentní) teplo výparné [MJ.kg-1]. rychlost větru na hladině 2 m nad povrchem [m.s-1]. specifická plynová konstanta [kJ.kg-1.K-1], R = 0,287 kJ.kg-1.K-1. teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. tlak vzduchu [kPa].

Rovnice (4.11) je vyjádřena v jednotkách MJ.m-2.°C-1.s-1. Po přenásobení počtem sekund dne dostaneme závěrečný tvar rovnice (4.11) v jednotkách MJ.m-2.°C-1.den-1: cp ∗ ρa ra

= 86400 ∗

0,622 ∗ γ ∗ λ ∗u2 1,01 ∗ (T + 273,16 ) ∗ 0,287 ∗ 208

(4.12)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 29


nebo (po vydělení λ = 2,45): cp ∗ ρa ra

= γ∗

891,328 900 ∗u2 ≈ γ ∗ ∗u2 T + 273,16 T + 273,16

(4.13)

Základní Penman-Monteithova rovnice pro výpočet potenciální evapotranspirace standardního travního porostu (4.1) se úpravami, uvedenými v kap. 4.2.1, 4.2.2 a 4.2.3 modifikovala na zjednodušenou Penman-Monteithovu rovnici pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu (4.2) podle doporučené metodiky FAO. Výraz 0,408 ve vztahu (4.2) je reciprokou hodnotou specifického (měrného) tepla vypařování λ.

4.2.4

Podrobná analýza výpočetních algoritmů

V dalším textu jsou uvedeny všechny dílčí výpočetní vzorce, které je nutno postupně řešit při zpracování referenční evapotranspirace hypotetického povrchu doporučovanou metodikou FAO. Některé algoritmy jsou částečně modifikovány, a to vzhledem na operativní dostupnost potřebných klimatických údajů meteorologických prvků v síti klimatologických stanic ČHMÚ.

A)

Pomocné výpočty, vyhodnocení vybraných parametrů

Přepočet rychlosti větru z hladiny měření na standardní hladinu měření v meteorologické budce: u2 = uz ∗

4,87 ln (67,8 ∗ z − 5,42 )

(4.14)

kde: u2 = rychlost větru měřená ve standardní výšce 2 m [m.s-1]. uz = rychlost větru měřená na hladině z metrů nad povrchem [m.s-1]. z = výška měření nad povrchem [m], v našich podmínkách z = 10 m. Rychlost větru se v klimatologické praxi obvykle měří na hladině 10 m nad povrchem. Z tohoto důvodu je nutný přepočet při současném respektování zákonitosti logaritmického profilu změny rychlosti větru s výškou.

Přepočet tlaku vzduchu v závislosti na nadmořské výšce výpočetního místa (klimatologické stanice):

 293,16 − 0,0065 ∗ z  P = 101,3 ∗   293,16  

5,26

(4.15)

kde: P = tlak vzduchu za předpokladu standardní atmosféry a při teplotě vzduchu 20 °C [kPa]. z = nadmořská výška výpočetního místa [m n. m.].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 30


Průměrná denní teplota vzduchu: Tmean =

Tmax + Tmin 2

(4.16)

kde: Tmean = průměrná denní teplota vzduchu [°C]. Tmax = maximální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce ve standardní výšce 2 m [°C]. Tmin = minimální denní teplota vzduchu měřená v meteorologické budce ve standardní výšce 2 m [°C]. Průměrná denní teplota vzduchu není počítána způsobem, který je standardní v naší meteorologické praxi, tedy z klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod., ale pomocí vzorce (4.16).

Sklon křivky tlaku vodní páry při dané teplotě vzduchu:   17,27 ∗ T  4098 ∗ 0,6108 ∗ exp   T + 237,3   ∆= (T + 237,3)2

(4.17)

kde: ∆ = sklon křivky napětí vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa.°C-1]. T = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. Metodika FAO pro výpočet sklonu křivky tlaku vodní páry používá průměrnou denní teplotu vzduchu podle vztahu (4.16). Poněkud přesnější a metodicky správnější postup než výpočet podle vzorce (4.17) by byl způsob, vycházející přímo z měřených denních extrémních teplot vzduchu. Sklon křivky tlaku vodní páry pro daný den by byl až potom počítán obdobně jako průměrná denní teplota vzduchu podle vztahu (4.16).

Psychrometrická konstanta γ=

cp ∗ P

ε∗λ

= 0,665 ∗ 10 −3 ∗ P

(4.18)

kde: γ = psychrometrická konstanta [kPa.°C-1]. cp = specifické (měrné) teplo suchého vzduchu při konstantním tlaku vzduchu [MJ.kg-1.°C-1], cp = 1,013.10-3 MJ.kg-1.°C-1. P = tlak vzduchu [kPa]. ε = poměr molekulárních hmotností vodní páry a suchého vzduchu [-], ε = 0,622. λ = latentní teplo výparné [MJ. kg-1], λ = 2,45 MJ. kg-1.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 31


B)

Vlhkostní charakteristiky, určení sytostního doplňku

Tlak nasycené vodní páry pro denní maximální a denní minimální teplotu vzduchu, průměrný denní tlak nasycené vodní páry Obecně lze použít následující vzorec:

 17,27 ∗ T  e 0 (T ) = 0,6108 ∗ exp   T + 237,3 

(4.19)

kde: e0(T) = tlak nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu [kPa]. T = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. Výpočet podle vzorce (4.19) je nutno provést pro denní maximální a denní minimální teplotu vzduchu, tj. teplotní charakteristiky, z nichž se počítá podle metodiky FAO průměrná denní teplota vzduchu. Průměrný denní tlak nasycené vodní páry potom dostaneme ze vztahu: es =

e 0 (Tmax ) + e 0 (Tmin ) 2

(4.20)

kde: es = průměrný denní tlak nasycené vodní páry [kPa]. 0 e (Tmax) = tlak nasycené vodní páry pro denní maximální teplotu vzduchu [kPa], viz rovnice (4.19). 0 e (Tmin) = tlak nasycené vodní páry pro denní minimální teplotu vzduchu [kPa], viz rovnice (4.19).

Průměrný denní aktuální tlak vodní páry počítaný pomocí denní maximální a denní minimální relativní vlhkosti vzduchu U teplot vlhkého teploměru je u mnohých klimatologických stanic řada problémů, a to hlavně ve starších časových obdobích. Pro určení průměrného denního aktuálního tlaku vodní páry by proto nebylo vhodné uvažovat psychrometrický postup, používající údaje vlhkého a suchého teploměru. Metodika FAO nabízí alternativní řešení podle vztahu:

ea =

e 0 (Tmin ) ∗

RH max RH min + e 0 (Tmax ) ∗ 100 100 2

(4.21)

kde: ea = průměrný denní aktuální tlak vodní páry [kPa]. 0 e (Tmin) = tlak nasycené vodní páry při denní minimální teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa], viz rovnice (4.19). 0 e (Tmax) = tlak nasycené vodní páry při denní maximální teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa], viz rovnice (4.19). RHmax = denní maximum relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [%]. RHmin = denní minimum relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [%].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 32


Výpočet e0(Tmin) a e0(Tmax) proběhne podle obecného vztahu (4.19). Pokud bychom použili rovnici (4.21), nastaly by v našich podmínkách jisté problémy. Budeme-li vyhodnocovat dlouhodobé řady referenční evapotranspirace hypotetického povrchu v denním kroku, nebudeme mít k dispozici extrémní údaje o relativní vlhkosti vzduchu z jednotlivých dnů. Přesný postup podle metodiky FAO bychom tedy mohli zachovat jen v případě, že bychom zpracování prováděli pouze za období automatických měření v síti klimatologických stanic ČHMÚ, tj. přibližně za období od druhé poloviny 90. let minulého století, kdy u vybraných klimatologických stanic jsou k dispozici řady 15ti minutových dat jednotlivých meteorologických prvků, z nichž lze pro každý den vybrat extrémní hodnoty relativní vlhkosti vzduchu. Originální metodika FAO nabízí náhradní řešení pro případy absence vlhkostních extrémů vzduchu. Doporučuje se následující vztah: ea =

RH mean e 0 (Tmax ) + e 0 (Tmin ) ∗ 100 2

(4.22)

kde: ea = průměrný denní aktuální tlak vodní páry [kPa]. RHmean = průměrná denní relativní vlhkost vzduchu definovaná jako průměr mezi RHmax a RHmin [%]. e0(Tmin) = tlak nasycené vodní páry při denní minimální teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa], viz rovnice (4.19). e0(Tmax) = tlak nasycené vodní páry při denní maximální teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa], viz rovnice (4.19). Rovnice (4.22) představuje v metodice FAO jistou nesrovnalost, neboť extrémy relativní vlhkosti vzduchu nám nejsou známy, tudíž nelze uvedeným způsobem počítat jejich průměr. Tento problém lze v praxi řešit tím, že do rovnice (4.22) dosadíme průměrnou denní relativní vlhkost vzduchu, vypočítanou obvyklým způsobem ze tří klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod. Rovnice (4.22) je méně přesná než rovnice (4.21).

Sytostní doplněk d d = es − ea

(4.23)

kde: d = sytostní doplněk [kPa]. es = tlak nasycené vodní páry [kPa], viz rovnice (4.20). ea = aktuální tlak vodní páry [kPa], viz rovnice (4.22). Sytostní doplněk se vypočítá jako rozdíl tlaku nasycené vodní páry a aktuálního tlaku vodní páry.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 33


C)

Pomocné výpočty pro řešení radiačních členů

Juliánský den v roce (pořadové číslo dne v roce) MM   JD = int  275 ∗ − 30 + DD  + const 9  

(4.24)

= juliánský den v roce, tj. pořadové číslo dne v přestupném nebo nepřestupném roce [-]. MM = pořadové číslo měsíce v roce [-]. DD = pořadové číslo dne v měsíci [-]. const = konstanta, jejíž hodnota přímo závisí na měsíci a celkovém počtu dní v roce: - pro leden a únor nepřestupného a přestupného roku platí: const = 0, const = -2, - pro březen až prosinec nepřestupného roku platí: - pro březen až prosinec přestupného roku platí: const = -1.

kde: JD

Převod zeměpisné šířky ze stupňů a minut na stupně a desetiny stupně MM´ SS MM = SS + 60 ´

o

o

(4.25)

kde: SS° = stupně zeměpisné šířky [°]. MM´ = minuty zeměpisné šířky [´]. Převedený údaj je pro severní polokouli kladný, pro jižní záporný.

Převod zeměpisné šířky ze stupňů a desetin stupňů na radiány

[rad] = D)

π ∗ [stupně, desetiny] 180

(4.26)

Jednotlivé složky radiace

Extraterestrická radiace na horní (vnější) hranici atmosféry Extraterestrická radiace představuje záření, dopadající na jednotku horizontální plochy na horní (vnější) hranici atmosféry. Pro místa se srovnatelnou zeměpisnou šířkou je přibližně stejné, mění se pouze v průběhu roku. Nad zemskou atmosférou neexistuje vliv oblačnosti, zákalu ani znečištění ovzduší, a proto dávka sluneční energie je zde v libovolném časovém okamžiku nejvyšší. Vedle solární konstanty se musí brát v úvahu též úhel dopadu slunečních paprsků v daném místě na horní hranici atmosféry. Výpočet extraterestrické radiace na horní hranici atmosféry se provede podle vzorce: Ra =

24 ∗ 60 ∗ G sc ∗ d r ∗ (ω s ∗ sinϕ ∗ sinδ + cosϕ ∗ cosδ ∗ sinω s ) π

(4.27)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 34


kde: Ra = extraterestrická radiace na horní hranici atmosféry [MJ.m-2.den-1]. Gsc = solární konstanta [MJ.m-2.min-1], Gsc = 0,0820 MJ.m-2.min-1. dr = inverzní relativní vzdálenost Země-Slunce [-]:

 2∗π  d r = 1 + 0,033 ∗ cos ∗ JD   365 

(4.28)

kde: JD = juliánský den v roce (pořadové číslo dne v nepřestupném nebo přestupném roce) [-], viz rovnice (4.24).

ωs = hodinový úhel východu Slunce [rad]: ωs = arccos(− tanϕ ∗ tanδ )

(4.29)

nebo (za předpokladu absence funkce arccos)

ωs =

π  – tanϕ ∗ tanδ  – arctan   2 X 0,5  

(4.30)

kde: X = 1 − (tanϕ ) ∗ (tanδ ) a X = 0,00001, jestliže X≤0 2

2

(4.31)

φ = zeměpisná šířka [rad]. δ = solární deklinace [rad], viz rovnice (4.32). φ = zeměpisná šířka [rad]. δ = solární deklinace [rad]:

2∗π  δ = 0,409 ∗ sin  ∗ JD − 1,39   365 

(4.32)

kde: JD = juliánský den v roce (pořadové číslo dne v nepřestupném nebo přestupném roce) [-], viz rovnice (4.24).

Maximální trvání slunečního svitu N=

24 ∗ ωs π

(4.33)

kde: ωs = hodinový úhel východu Slunce [rad], viz rovnice (4.29) nebo (4.30). Poměr měřeného slunečního svitu k maximálně možnému (n/N) je relativní sluneční svit. Tato charakteristika vstupuje do dalších výpočtů.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 35


Solární krátkovlnná radiace n  R s = R a ∗  a s + bs ∗  N 

(4.34)

kde: Rs

= solární krátkovlnná radiace nad vypařujícím povrchem, která je opravena o vliv oblačnosti [MJ.m-2.den-1]. Ra = extraterestrická radiace na horní hranici atmosféry [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.27). as, bs = tzv. Ångstrımovy koeficienty [-]. Jejich hodnoty jsou proměnlivé v závislosti na zeměpisné šířce a ročních obdobích, obecně podle vlhkosti a znečištění atmosféry. Pokud pro dané výpočetní místo (klimatologickou stanici) tyto koeficienty nejsou nakalibrovány, což při komplexním zpracování dlouhodobých období bývá v naprosté většině případů, metodika FAO doporučuje používat hodnoty as = 0,25 a bs = 0,50. n = měřený sluneční svit [hod.den-1]. N = maximální trvání slunečního svitu [hod.den-1], viz rovnice (4.33).

Ångstrımův vzorec (4.34) se používá ze předpokladu, že nejsou k dispozici měření globální radiace. To je případ dlouhodobého zpracování (v konkrétním případě této práce 1961-2000 či období kratší), kdy nejsou k dispozici požadované radiační údaje v denním kroku jednak za toto dlouhodobé období, jednak ze všech klimatologických stanic, které byly začleněny do hodnocení vláhové bilance. Pro případy, kdy nejsou k dispozici kalibrované Ångstrımovy koeficienty, metodika FAO doporučuje zavést opravu v podobě výrazu Rs/Rso (tzv. relativní krátkovlnná radiace), kdy výraz ve jmenovateli se počítá podle vztahu:

(

R so = R a ∗ 0,75 + 2 ∗ 10 −5 ∗ z

)

(4.35)

kde: Rso = solární krátkovlnná radiace, kdy je splněn předpoklad bezoblačné oblohy [MJ.m-2.den-1]. Ra = extraterestrická radiace na horní (vnější) hranici atmosféry, kde není vliv oblačnosti [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.27). z = nadmořská výška výpočetního místa (klimatologické stanice) [m n. m.]. Úprava pomocí výrazu Rso se používá ve vzorci (4.37) při výpočtu radiační bilance dlouhovlnného záření.

Radiační bilance krátkovlnného záření R ns = (1 − α ) ∗ R s

(4.36)

kde: Rns = radiační bilance krátkovlnného záření [MJ.m-2.den-1]. α = albedo (odrazivost) povrchu, metodika FAO pro hypotetický povrch, který je blízký standardnímu travnímu porostu, používá hodnotu α = 0,23 [-].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 36


Rs = krátkovlnná radiace nad vypařujícím povrchem [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.34).

Radiační bilance dlouhovlnného záření  (Tmax + 273,16 )4 + (Tmin + 273,16 )4    Rs R nl = σ ∗  − 0,35   ∗ 0,34 − 0,14 ∗ e a ∗ 1,35 ∗ 2 R so     (4.37)

(

kde: Rnl σ Tmax Tmin ea Rs/Rso Rs Rso

)

= radiační bilance dlouhovlnného záření [MJ.m-2.den-1]. = Stefan-Boltzmannova konstanta [MJ.K-4.m-2.den-1], σ = 4,903 . 10-9 MJ.K-4.m-2.den-1. = denní maximální teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. = denní minimální teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. = aktuální tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [kPa], viz rovnice (4.22). = relativní krátkovlnná radiace (podmínka: Rs / Rso ≤ 1) [-]. = solární krátkovlnná radiace [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.34). = solární krátkovlnná radiace při bezoblačné obloze [MJ.m-2.den-1], kdy platí n = N, viz rovnice (4.35).

Tok tepla do podloží (půdy), tok tepla z podloží (půdy) G≈0

(4.38)

Velikost toku tepla je v denním intervalu relativně malá. Metodika FAO proto s určitým omezením doporučuje tuto radiační složku zanedbat a považovat ji rovnou nule.

Celková radiační bilance na vypařujícím povrchu R n = R ns − R nl

(4.39)

kde: Rn = celková radiační bilance [MJ.m-2.den-1]. Rns = radiační bilance krátkovlnného záření [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.36). Rnl = radiační bilance dlouhovlnného záření [MJ.m-2.den-1], viz rovnice (4.37). Určením radiační bilance na povrchu máme k dispozici všechny dílčí rovnice pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu v denním intervalu podle metodiky FAO Penman-Monteith. Závěrečný výpočet referenční evapotranspirace je nutno provést podle základní rovnice (4.2).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 37


4.4 Potenciální evapotranspirace standardního travního porostu, obecné poznámky V rovnici základní vláhové bilance může být vedle referenční evapotranspirace hypotetického povrchu ztrátovým členem potenciální evapotranspirace standardního travního porostu. Potenciální evapotranspirací ET v tomto pojetí rozumíme celkové množství vody, které se může vypařit z půdy (výpar či evaporace z půdy) a vegetačního krytu (transpirace rostlin) při nasycení půdy vodou, přesněji řečeno při optimálním zásobení půdy vodou a tedy jejím optimálním zavlažení. V podstatě se jedná o maximálně možný výpar, který v průběhu roku je (zvláště ve vegetačním období) výrazně vyšší než výpar aktuální, tj. skutečný. Pro zjednodušení této velmi složité problematiky se bude v předkládané práci brát v úvahu půda pokrytá standardním travním porostem. Tato část dizertační práce se bude podrobněji zabývat jednotlivými algoritmy výpočtu potenciální evapotranspirace standardního travního porostu. Vzhledem ke skutečnosti, že algoritmy obou modelů MORECS a AVISO v sobě zahrnují i některé prvky či postupy, které nejsou součástí základní a obecně používané rovnice pro výpočet potenciální evapotranspirace standardního travního porostu podle metodiky PenmanMonteith, je lépe v tomto případě hovořit o evapotranspiraci travního porostu, počítané pomocí modifikované metody Penman-Monteith. V souvislosti s tímto a také s ohledem na zjednodušení se v dalším textu bude používat termín evapotranspirace. Takto získané hodnoty evapotranspirace se částečně budou blížit hodnotám aktuálním a budou poněkud nižší než hodnoty potenciální. Z toho vyplývá, že výsledná vláhová bilance bude logicky na poněkud vyšší hladině než za předpokladu základní vláhové bilance, počítané pomocí potenciální nebo referenční evapotranspirace. Jinými slovy, vláhová bilance tedy bude vlhkostně příznivější. Dále uvedené výpočetní algoritmy budou charakterizovat pouze půdu pokrytou travním porostem a nikoliv jiným typem vypařujícího povrchu (zemědělské plodiny), které ovšem oba zmíněné modely taktéž řeší.

4.5 Evapotranspirace travního porostu, Penman-Monteithova rovnice v modelech MORECS a AVISO a jejich specifika Mezi oběma modely jsou jisté odlišnosti, které vyplývají z konkrétních podmínek řešení. Označení stejných proměnných nemusí být plně shodné, u modelu MORECS bylo pro přehlednost převzato původní označení proměnných z anglického originálu.

4.4.1

Model MORECS

Základní kombinovaná rovnice pro výpočet potenciální evapotranspirace ET podle modifikace Penman-Monteith má obecný tvar (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997; Pal Arya, 2001):

∆ ∗ (R n − G ) + ρ ∗ c p ∗ λ ∗ ET =

 r ∆ + γ ∗ 1 + s  ra

  

Es − E ra

(4.40)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 38


kde: ET = intenzita evapotranspirace, tj. rychlost ztráty vody výparem [kg.m-2.s-1]. λ = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1], kde λ = 2465000 J.kg-1 neboli 2,465 MJ.kg-1. V podstatě se nejedná přesně o konstantu, neboť malé změny λ lze vyjádřit jednoduchou rovnicí v závislosti na teplotě vzduchu. ∆ = sklon křivky napětí tlaku nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu, tj. derivace závislosti mezi měrnou vlhkostí vzduchu nasyceného vodními parami a teplotou vzduchu [mb.oC-1, hPa. oC-1]. Rn = radiační bilance na povrchu [W.m-2]. G = tok tepla v půdě [W.m-2]. ρ = hustota vzduchu [kg.m-3]. cp = měrné, specifické teplo vzduchu při konstantním tlaku vzduchu [J.kg-1], cp = 1005 J.kg-1. Es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [mb, hPa]. E = tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [mb, hPa]. ra = aerodynamická rezistence (odpor) [s.m-1]. rs = povrchová rezistence (odpor) [s.m-1], tj. celkový odpor vypařujícího povrchu pro přenos vodní páry do atmosféry. γ = psychrometrická konstanta, γ = 0,66 pro teplotu vzduchu ve oC a tlak vodní páry v mb nebo hPa. Každou z uvedených charakteristik lze vyjádřit pomocí řady vzorců. Protože operativně nejsou k dispozici přímo měřené hodnoty radiační bilance Rn, je nutno je v denním kroku za zpracovávané období stanovit pomocí empirických vzorců. Tyto však mimo jiné předpokládají, že účinná povrchová teplota vypařujícího povrchu se rovná teplotě měřené ve standardní výšce 2 m v meteorologické budce, čímž se do výpočtů vnáší jisté chyby. Pomocí jednoduché úpravy Penman-Monteithovy rovnice, kterou navrhli Monteith (1981) a Jones (1992), lze tento nedostatek částečně eliminovat. V závěru úpravy dostaneme upravenou kombinovanou Penman-Monteithovu rovnici, která je použita v modelu MORECS. Dále budou v krátkosti uvedena příslušná odvození. Lze psát (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997): R n = R ne + C

(4.41)

kde: Rne = Rn je radiační bilance, vypočítaná za předpokladu rovnosti teploty měřené ve standardní výšce 2 m a teploty vypařujícího povrchu, neboli Tscr = T0, údaje radiační bilance ve [W.m-2]. T0 = teplota vypařujícího povrchu [0C]. Tscr = teplota měřená ve standardní výšce 2 m [0C]. C = korekční člen, pro který lze psát:

[

C = ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) − (273,16 + T0 ) 4

4

]

(4.42)

kde: ε = emisivita (vyzařování) vypařujícího povrchu [-], ε = 0,95.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 39


σ = Stefan-Boltzmannova konstanta, σ = 5,67.10-8 W.m-2.K-4. Pro malé hodnoty rozdílu Tscr − T0 lze vztah (4.42) zjednodušit na:

C ≅ 4 ∗ ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) ∗ (Tscr − T0 ) 3

(4.43)

při platnosti dostatečně přesného převodního výrazu:

(273,16 + Tscr )4 − (273,16 + T0 )4 ≅ 4 ∗ (273,16 + Tscr )3 ∗ (Tscr − T0 )

(4.44)

Po úpravě dostáváme: C = b ∗ (Tscr − T0 )

(4.45)

kde: b = 4 * ε * σ * (273,16 + Tscr)3

(4.46)

Rovnici (4.41) s využitím odvození (4.45) potom lze přepsat do tvaru: R n = R ne + b ∗ (Tscr − T0 )

(4.47)

a následně je možno odvodit novou kombinační rovnici. Energetická bilance vypařujícího povrchu je všeobecně dána vztahem: λ∗E = RN −G − H

(4.48)

Rovnici (4.48) lze upřesnit substitucí za RN, čímž dospějeme ke vztahu: λ ∗ ET = R ne − G − H − b ∗ (T0 − Tscr )

(4.49)

kde: H = hustota toku ohřevného tepla od vypařujícího povrchu [W.m-2]. Význam ostatních proměnných je uveden výše. Odporová rovnice pro tuto hustotu toku je: H=

ρ ∗ c p ∗ (T0 − Tscr ) raH

(4.50)

kde: raH = celkový odpor převodu ohřevného tepla z místa jeho vzniku na vypařujícím povrchu do úrovně měření v meteorologické budce [s.m-1]. Význam ostatních proměnných je uveden výše. Podobně lze psát:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 40


ET = ρ ∗

q 0 − q scr rs + raE

(4.51)

kde: ET = intenzita evapotranspirace, tj. rychlost ztráty vody výparem [kg.m-2.s-1]. q0 = specifická vlhkost vzduchu v substomatálních dutinách povrchového pokryvu [kg.kg-1]. qs = specifická vlhkost vzduchu při jeho nasycení při teplotě vypařujícího povrchu [kg.kg-1]. Obě hodnoty jsou si přibližně rovny, tj. q0 ≅ qs. qscr = specifická vlhkost vzduchu ve standardní výšce měření 2 m [kg.kg-1]. rs = celkový odpor k převodu vodní páry ze substomatálních dutin k povrchu listoví [s.m-1]. raE = celkový odpor převodu vodní páry z povrchu listoví do úrovně standardního měření ve 2 m [s.m-1]. ρ = hustota vzduchu [kg.m-3]. Podle rozměrů veličin na pravé straně rovnice (4.51) výraz ET vychází v kg.m-2.s-1. Rovněž platí: q 0 − q scr = q 0 − q s ∗ (T = Tscr ) + q s ∗ (T = Tscr ) − q scr

(4.52)

neboli q 0 − q scr ≅ ∆´∗(T0 − Tscr ) + δq

(4.53)

kde: ∆´ = rychlost změny specifické vlhkosti při nasycení s teplotou vzduchu [kg.kg-1] δq = deficit specifické vlhkosti na úrovni standardního výšky měření ve 2 m [kg.kg-1]. Dosadíme-li odvozený vztah (4.53) do předcházející rovnice (4.51), dostáváme: ET =

ρ ∗ [∆´∗(T0 − Tscr ) + δq ] rs + raE

(4.54)

Význam všech proměnných je uveden v předcházejícím textu. Jestliže nyní platí: raE ≅ raH = ra

(4.55)

pak z rovnic (4.49) a (4.50) a s přihlédnutím k (4.55) vyplývá:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 41


 ρ ∗ cp  λ ∗ E = R ne − G − (T0 − Tscr ) ∗  + b   ra 

(4.56)

Eliminací rozdílu teplot vzduchu T0 − Tscr mezi rovnicemi (4.54) a (4.56), současně s přihlédnutím k (4.55) dostaneme:

 r ET ∗ 1 + s  ra

 ρ ∗ δq ∆´∗[(R ne − G ) − λ ∗ ET ]  = + ra  b ∗ ra    c p ∗ 1 +  ρ∗c  p  

(4.57)

nebo

  r ET ∗ c p ∗ 1 + s   ra

   b ∗ ra   + ∆´∗λ  = ρ ∗ c p ∗ δq ∗  ∗ 1 +      ρ ∗ cp 

1+

b ∗ ra ρ ∗ cp ra

+ ∆´∗(R ne − G ) (4.58)

Úpravou vztahu (4.58) dospějeme k rovnici:  b ∗ ra  ρ ∗ c p ∗ δq ∗ 1 +  ρ∗c  p   ( ) ∆´∗ R ne − G + ra λ ∗ ET =  r   b ∗ ra  c p ∗ 1 + s  ∗ 1 +    ra   ρ ∗ c p  ∆´+ λ

(4.59)

Použijeme-li v rovnici (4.59) pro vlhkost vzduchu tlak vodní páry místo specifické vlhkosti, pak dostaneme následující kombinovanou rovnici pro výpočet evapotranspirace, která je použita v modelu MORECS:

 b ∗ ra  ρ ∗ c p ∗ (E s − E ) ∗ 1 +  ρ∗c  p   ∆ ∗ (R ne − G ) + ra λ ∗ ET =  r   b ∗ ra  ∆ + γ ∗ 1 + s  ∗ 1 +    ra   ρ ∗ c p 

(4.60)

Po závěrečných úpravách, které spočívají ve využití vztahu (4.46), lze napsat konečnou verzi kombinované Penman-Monteithovy rovnice pro výpočet evapotranspirace ET s korekcí na teplotu vypařujícího povrchu, a to za předpokladu vyjádření vlhkosti vzduchu pomocí specifické vlhkosti (následující vztah 4.61) nebo pomocí tlaku vodní páry (následující vztah 4.62).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 42


A)

Úplná kombinovaná Penman-Monteithova rovnice pro určení evapotranspirace ET s korekcí na teplotu vypařujícího povrchu a s vyjádřením vlhkosti vzduchu pomocí specifické vlhkosti:

[

]

3  4 ∗ ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) ∗ ra ρ ∗ c p ∗ δq ∗ 1 +  ρ ∗ cp  ∆´∗(R ne − G ) + ra λ ∗ ET = 3  r   4 ∗ ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) ∗ ra  c p ∗ 1 + s  ∗ 1 +   ρ ∗ cp  ra    ∆´+ λ

[

B)

   

]

(4.61)

Úplná kombinovaná Penman-Monteithova rovnice pro určení evapotranspirace ET s korekcí na teplotu vypařujícího povrchu a s vyjádřením vlhkosti vzduchu pomocí tlaku vodní páry:

[

]

3  4 ∗ ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) ∗ ra ρ ∗ c p ∗ (E s − E ) ∗ 1 +  ρ ∗ cp  ∆ ∗ (R ne − G ) + ra λ ∗ ET = 3  r   4 ∗ ε ∗ σ ∗ (273,16 + Tscr ) ∗ ra  ∆ + γ ∗ 1 + s  ∗ 1 +   ρ ∗ cp  ra   

[

]

    (4.62)

Verze kombinované Penman-Monteithovy rovnice podle (4.62) se používá v modelu MORECS. Pro lepší orientaci a přehlednost je vhodné uvést jednotlivé proměnné, které vstupují do rovnic (4.61) a (4.62): ET = intenzita evapotranspirace, tj. rychlost ztráty vody výparem [kg.m-2.s-1]. λ = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1], λ = 2465000 J.kg-1 neboli 2,465 MJ.kg-1. V podstatě se nejedná přesně o konstantu, avšak malé změny λ lze vyjádřit jednoduchou rovnicí v závislosti na teplotě vzduchu. Do modelu nutno dosadit v jednotkách [J.kg-1]. ∆ = sklon křivky napětí nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu, tj. derivace závislosti mezi měrnou vlhkostí vzduchu nasyceného vodními parami a teplotou vzduchu [hPa. oC-1, mb.oC-1]. ∆´ = obdobný význam jako u ∆, pomocná proměnná při odvození teploty vypařujícího povrchu [hPa. oC-1, mb.oC-1]. Rne = radiační bilance na povrchu [W.m-2]. Položíme-li výchozí předpoklad shodnosti teploty vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m a teploty vypařujícího povrchu, potom platí Rn = Rne. G = tok tepla v půdě [W.m-2]. ρ = hustota vzduchu [kg.m-3]. cp = měrné (specifické) teplo vzduchu při konstantním tlaku vzduchu a konstantní teplotě vzduchu 273,16 K [J.kg-1.K-1], cp = 1004,6 J.kg-1.K-1. δq = deficit specifické vlhkosti vzduchu na úrovni měření ve standardní výšce 2 m [kg.kg-1].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 43


Es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb]. E = aktuální tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb]. ε = koeficient emisivity (vyzařování) vypařujícího povrchu [-], ε = 0,95. σ = Stefan-Boltzmannova konstanta [W.m-2.K-4], σ = 5,675.10-8 W.m-2.K-4. Tscr = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [oC]. ra = aerodynamická rezistence (odpor) [s.m-1]. rs = celková povrchová rezistence (odpor) plodiny a půdy [s.m-1]. γ = psychrometrický koeficient (méně správně konstanta), γ = 0,66 pro teplotu vzduchu ve oC a tlak vodní páry v hPa nebo mb. Je logické, že další proměnné meteorologického i nemeteorologického charakteru vstupují do výpočtů postupně. Pokud se konečný výsledek, získaný řešením rovnic (4.61) nebo (4.62), případně původní rovnice (4.40) přenásobí počtem sekund za den (*86400), získáme hodnotu evapotranspirace ET v mm za den [mm.den-1].

4.4.2

Model AVISO

Algoritmus výpočtu evapotranspirace u tohoto modelu vychází z modelu MORECS, byl však naprogramován poněkud odlišně. Výpočet evapotranspirace proběhne taktéž v denním intervalu, avšak zvlášť pro denní a noční dobu. Celková hodnota za den je obecně rovna jejich součtu: ET = E day + E night

(4.63)

kde: ET = celková evapotranspirace za den [mm.den-1]. Eday = evapotranspirace za denní dobu [mm.denní doba-1]. Enight = evapotranspirace za noční dobu [mm.noc-1]. V dalším řešení se předpokládá evapotranspirace travního porostu. Denní dobou se v následujícím textu bude rozumět světelná část dne od východu do západu Slunce, noční dobou část dne od západu do východu Slunce.

A)

Evapotranspirace travního porostu Eday za denní dobu

V první fázi výpočtu evapotranspirace travního porostu za denní dobu Eday se provede nejprve výpočet její intenzity podle vzorce: rateEVTday = kde: ∆ RNday

∆ ∗ (RN day − G day ) + E a Rs day

(4.64)

= sklon křivky napětí tlaku nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu [hPa.°C-1, mb.oC-1], viz rovnice (4.113). = průměrná denní hustota toku krátkovlnné a dlouhovlnné radiace za denní dobu [W.m-2], viz rovnice (4.95).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 44


Gday

= tok tepla v půdě za denní dobu [W.m-2], viz rovnice (4.96). Rozdíl (RNday-Gday) představuje množství dostupné energie pro procesy evapotranspirace za denní dobu.

Ea

= tj. výsušnost atmosféry”, která vedle teploty vzduchu závisí hlavně na sytostním doplňku a aerodynamické rezistenci. Výpočet se provede podle vztahu:

 4 * ε ∗ δ ∗ (Tscr + 273,16 )3 ∗ ResAD   ρ ∗ C p ∗ (E s − E ) ∗ 1 +   ρ ∗ C p   Ea = ResAD

(4.65)

kde: ρ Cp

= hustota vzduchu [kg.m-3], viz rovnice (4.114). = měrné (specifické) teplo vzduchu při konstantním tlaku vzduchu a konstantní teplotě vzduchu 273,16 K [J.kg-1.K-1], Cp = 1004,6 J.kg-1.K-1. Es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb], viz rovnice (4.119) nebo jednodušší rovnice (4.118). E = aktuální (skutečný) tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb]. = koeficient emisivity (vyzařování) povrchu, který ε vypařuje [-], ε = 0,95. σ = Stefan-Boltzmannova konstanta [W.m-2.K-4], σ = 5,675.10-8 W.m-2.K-4. = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m Tscr [oC]. ResAD = aerodynamická rezistence travního porostu [s.m-1], viz rovnice (4.109) pro výpočet charakteristiky ra.

Rovnice (4.65) je ekvivalent části rovnice (4.62), v podstatě se jedná o kompletní pravou část čitatele hlavního zlomku, uvedenou za prvním sčítancem ∆*(Rne-G). Rsday = ekvivalent jmenovatele hlavního zlomku rovnice (4.62). Má tvar: Rs day

 ResSf day   4 * ε ∗ δ ∗ (Tscr + 273,16 )3 ∗ ResAD    ∗ 1 + = ∆ + γ ∗ 1 +   ResAD ρ ∗ C p     (4.66)

Všechny proměnné jsou vysvětleny u rovnic (4.64) a (4.65), pouze ResSfday ve vztahu (4.66) je celková povrchová rezistence (odpor) travního porostu a půdy pro denní dobu [s.m-1], viz rovnice (4.110), kde tato proměnná je označena jako rs,day. Výpočet (lépe řečeno další upřesnění) evapotranspirace Eday za denní dobu probíhá v závislosti na existenci či neexistenci srážek a na nich závislé intercepci. Proces

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 45


intercepce a následného vypařování z povrchu travního porostu ve výpočetním schématu se neuvažuje v nočních hodinách, neboť výpar v tomto časovém období je výrazně nižší než ve dne a oprava výsledné hodnoty evapotranspirace by zdaleka nebyla významná, navíc výpočetní cyklus by se tím výrazně zkomplikoval. Dále popsaný postup výpočtu intercepce je součástí obou popisovaných modelů. Intercepce je v obecném pohledu zadržování (zachycování) srážek na rostlinách a na povrchu půdy. Představuje důležitou složku hydrologické bilance. Jedná se v podstatě o podíl srážek, které se nezúčastňují přímo okamžitého odtoku. Pomocí empirického vztahu je v modelu na základě velikosti indexu plochy listoví bilancována za denní dobu srážková voda, která je zachycována travním porostem. Na tomto místě je nutno připomenout, že problematika intercepce (kondenzace v nočních hodinách - viz další text) již spadá do problematiky aktuální evapotrasnpirace. Sem je začleněna hlavně z důvodů celkového řešení vláhové bilance a také proto, že je výraznou složkou hydrologické bilance oběhu vody v krajině. Část účinných srážek označená jako p je tedy zachycena travním porostem, přičemž hustý travní porost ve vegetačním období s vysokým indexem plochy listoví zadržuje větší množství srážkové vody než tentýž porost v mimovegetačním období, kdy má nižší index plochy listoví. Proces zachycení srážek porostem lze obecně definovat vztahem: p = 1 − 0,5 LAI

(4.67)

Větší srážky úplně smočí povrch plodiny, a proto hodnota p nemůže překročit maximální hodnotu, tj. platí podmínka p ≤ pmax. Intercepční kapacita se definuje jako g*LAI, kde g je intercepční kapacita vztažená na jednotku indexu plochy listoví, LAI je index plochy listoví. Připisuje se jí standardně maximální hodnota 0,2 mm. Pro jednoduchou intercepci platí vztah: I w = (1 - 0,5 LAI )∗ SRA

podmínka řešení : Iw ≤ 0,2 * LAI

(4.68)

Z podmínky u rovnice (4.68) vyplývá, že za předpokladu srážkové činnosti je u travního porostu maximální hodnota jednoduché intercepce během vegetačního období v měsících květen až srpen rovna 0,2*5=1,0 mm, maximální hodnota jednoduché intercepce v mimovegetačním období v zimních měsících leden, únor a prosinec 0,2*2=0,4 mm. V přírodních podmínkách však může ke srážkám dojít vícekrát v průběhu jediného dne, případně výpar intercepční vody většinou probíhá i v průběhu srážkové činnosti. V modelu se předpokládá, že výpar intercepční vody probíhá výrazně pomalu v zimních měsících, kdy maximum denní intercepce Iw,max je vyjádřeno rovnicemi (4.67) a (4.68). Pro léto se s ohledem na výše zmíněné vztahy předpokládá, že typická ztráta výparem za denní dobu bude odpovídat dvojnásobku hodnoty, kterou získáme z rovnice (4.67) v rámci hraničních limitů Iw,max ≤ 2*Iw ≤ SRA, kde SRA představuje úhrn srážek. Faktor kf, používaný oběma modely pro přenásobení jednoduché intercepce v jednotlivých měsících při existenci opakování srážek během dne a s přihlédnutím k výparu v průběhu srážkové činnosti, je uveden v následující tabulce:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 46


měsíc leden únor březen duben

kf 1,0 1,0 1,2 1,4

měsíc květen červen červenec srpen

kf 1,6 2,0 2,0 2,0

měsíc září říjen listopad prosinec

kf 1,8 1,4 1,2 1,0

Závěrečná rovnice pro výpočet intercepce je následující: I w = k f ∗ (1 − 0,5 LAI )∗ SRA

(4.69)

Podmínka řešení: je-li Iw > SRA, pak Iw = SRA, navíc je nutno respektovat podmínku u rovnice (4.68). Po určení intercepce je možno přejít k řešení obou členů rovnice (4.63), tj. k řešení Eday a Enight.

Evapotranspirace travního porostu Eday za denní dobu při neexistenci srážek a intercepce

základní podmínky řešení: SRA = 0,0 mm, Iw = 0,0 mm, - výpočet Iw podle vzorce (4.69) prakticky není nutný.

Evapotranspirace travního porostu za denní dobu se počítá podle vztahu: E day =

rE day * 3600 * N λ

(4.70)

kde: Eday = evapotranspirace travního porostu za denní dobu [mm.denní doba-1]. rEday = viz rovnice (4.64), neboť rEday = rateEVTday. Nutno připomenout, že výraz Rsday ve jmenovateli vztahu (4.64) se počítá podle rovnice (4.66) při vypočítaných hodnotách celkové povrchové rezistence, tj. ResSfday ≠ 0. Výraz rEday (rateEVTday) představuje intenzitu evapotranspirace travního porostu za denní dobu, tj. jinými slovy rychlost ztráty vody výparem [kg.m-2.s-1]. N = astronomicky maximálně možné trvání slunečního svitu [hod.den-1], viz rovnice (4.83). λ = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1, MJ.kg-1], předpoklad: λ = 2465000 J.kg-1 neboli 2,465 MJ.kg-1, viz rovnice (4.117). Do vzorce (4.70) nutno dosadit v menších jednotkách.

Evapotranspirace travního porostu Eday za denní dobu za předpokladu srážek a intercepce

základní podmínky řešení: SRA > 0,0 mm, Iw > 0,0 mm, - výpočet Iw podle vzorce (4.69), ResSfday = RSf = 0, tj. povrchová rezistence plodiny a půdy je nulová.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 47


Je-li v průběhu dne přítomna intercepční voda, každý výpočet se provádí podle výše uvedených podmínek. Jakmile se povrch listoví osuší, pak se rychlost výdeje vody z povrchu (tj. výpar) pro zbytek dne určí pomocí vypočítané hodnoty povrchové rezistence ResSfd pro suchý, resp. nikoliv optimálně zavlažovaný vypařující povrch. Evapotranspirace travního porostu za denní dobu se počítá podle vztahu: E day =

rE day * 3600 * N λ

(4.71)

Vysvětlení proměnných včetně jednotek je uvedeno u rovnice (4.70). Zde je nutno připomenout důležitou podmínku: výpočet Rsday v rovnici (4.66) se provede při podmínce ResSfday = RSf = 0, pak platí (1+ResSfday/ResAD)=1. Takto nastavené podmínky simulují výpočet pro optimálně vlhký povrch, což v průběhu denní doby je splněno za předpokladu srážek a tedy při existenci intercepce. Na základě velikosti indexu plochy listoví je bilancována intercepční voda, která je zachycena travním porostem. Tato intercepční voda je následně odpařována z povrchu travního porostu za předpokladu nulové povrchové rezistence. Vypočítaná hodnota denního výparu Eday podle rovnice (4.71) se porovnává s intercepcí, vypočítanou podle vztahu (4.69) a jejich vzájemný rozdíl je dalším testovacím kritériem: ►

je-li Iw ≥ Eday, tj. evaporační (výparná) potřeba je nižší než by bylo třeba k vypaření celkového množství intercepční vody. V těchto případech přebytek intercepční vody (Iw - Eday) se na konci dne nepřenáší do příštího dne, ale předpokládá se, že spadne na zem. Přebytek intercepční vody může být důležitým prvkem ve vodní bilanci v krajině. V tomto případě evapotranspirace travního porostu je určena rovnicí (4.71).

►

je-li Iw < Eday, tj. evaporační (výparná) potřeba je vyšší než by bylo třeba k vypaření celkového množství intercepční vody. Pak algoritmus programu dále pokračuje přibližným určením doby, po kterou probíhal výpar intercepční vody. Výslednou hodnotu evapotranspirace travního porostu dostaneme jako součet intercepční vody a rychlosti úbytku vody pro suché listoví vynásobenou počtem hodin za denní dobu, kdy travní porost nebyl dostatečně zásoben intercepční vodou. V tomto případě evapotranspirace travního porostu je určena rovnicí: E day = I w +

rE day * 3600 * (N − Tm ) λ

(4.72)

Novou proměnnou je zde pouze Tm, charakterizující odhad časového úseku, během něhož výpar probíhal z intercepční vody:

Tm =

Iw ∗ λ 3600 ∗ rE day

(4.73)

Vysvětlení proměnných obou vztahů (4.72) a (4.73) je včetně jednotek uvedeno u rovnic (4.68) a (4.70). –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 48


B)

Evapotranspirace travního porostu Enight za noční dobu

Výpočetní schéma obou modelů pro noční dobu vedle evapotranspirace travního porostu rámcově řeší proces kondenzace, tj. fázový přechod vody ze skupenství plynného (vodní pára) do skupenství kapalného (voda), při němž dochází k uvolňování kondenzačního latentního tepla. Proces kondenzace nastává za předpokladu noční hodnoty evapotranspirace menší než nula, tj. Enight < 0. V těchto případech se výpar pokládá roven nule a následně se provádí nový výpočet evapotranspirace travního porostu s nulovou povrchovou rezistencí. Tímto postupem se stanoví množství kondenzační vody za noční dobu. Evapotranspirace travního porostu za noční dobu se počítá podle vztahu: E night =

rE night * 3600 * (24 - N )

(4.74)

λ

kde: Enight = evapotranspirace travního porostu za noční dobu [mm.noc-1]. rEnight = viz následující rovnice (4.75), neboť platí rEnight = rateEVTnight. Výraz Rsnight ve jmenovateli vztahu (4.75) se počítá podle následující rovnice (4.76) při vypočítaných hodnotách celkové povrchové rezistence, tj. ResSfnight ≠ 0. Výraz rEnight (rateEVTnight) je intenzita evapotranspirace travního porostu za noc, tj. jinými slovy rychlost ztráty vody výparem během nočních hodin [kg.m-2.s-1]. Postupuje se podle vztahu: rateEVTnight = kde: ∆

RLNnight Gnight

Ea Rsnight

∆ ∗ (RLN night − G night ) + E a Rs night

(4.75)

= sklon křivky napětí tlaku nasycené vodní páry při dané teplotě vzduchu [hPa.°C-1, mb.oC-1], viz rovnice (4.113). = radiační bilance dlouhovlnného záření při dané oblačnosti za noc [W.m-2], viz rovnice (4.94). = tok tepla v půdě za noc [W.m-2], viz rovnice (4.97). Rozdíl (RLNnight-Gnight) je množství energie, dostupné pro procesy evapotranspirace za noc. = tzv. „výsušnost atmosféry“, která vedle teploty vzduchu závisí hlavně na sytostním doplňku a aerodynamické rezistenci, viz rovnice (4.65). = ekvivalent jmenovatele hlavního zlomku rovnice (4.62). Má tvar:

 ResSf night Rs night = ∆ + γ ∗ 1 + ResAD 

  4 * ε ∗ δ ∗ (Tscr + 273,16 )3 ∗ ResAD    ∗ 1 +   ρ ∗ Cp    (4.76)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 49


Všechny proměnné jsou vysvětleny u rovnic (4.65) a (4.75), pouze ResSfnight ve vztahu (4.76) je celková povrchová rezistence (odpor) travního porostu a půdy pro noc [s.m-1], viz rovnice (4.111). N λ

= astronomicky maximálně možné trvání slunečního svitu [hod.den-1], viz rovnice (4.83), délka noci je pak (24-N). = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1, MJ.kg-1], λ = 2465000 J.kg-1 neboli 2,465 MJ.kg-1, viz rovnice (3.117). Do vzorce (4.74) nutno dosadit v menších jednotkách.

V praxi mohou nastat dva případy: ►

Enight ≥ 0, tj. evapotranspirace travního porostu za noc vypočítaná podle vztahu (4.74) je vyšší nebo rovna nule, v těchto případech nedochází ke kondenzaci. Potom platí výše uvedený postup a výsledná hodnota Enight se v závěru využije při výpočtu evapotranspirace travního porostu za den podle vztahu (4.63).

►

Enight < 0, tj. evapotranspirace travního porostu za noc vypočítaná podle vztahu (4.74) je záporná, v těchto případech dochází ke kondenzaci. Potom je nutný nový výpočet, kdy při podmínce ResSfnight = 0 (celková povrchová rezistence travního porostu a půdy pro noc je nulová) se nejprve počítá Rsnight podle rovnice (4.76) a posléze se určí výsledná hodnota Enight podle vztahu (4.74). Za těchto předpokladů je výsledná hodnota evapotranspirace travního porostu za noc rovna nule (Enight = 0) a současně absolutní hodnota z nově vypočítané hodnoty Enight představuje množství kondenzační vody.

Rovnice (4.63) až (4.76) stručně nastínily algoritmus výpočtu evapotranspirace travního porostu v modelu AVISO. Postup je velmi podobný postupu, který je aplikován v modelu MORECS. V následujících kapitolách je popsána problematika výpočtu všech dalších charakteristik, které jsou nezbytně nutné k řešení problematiky oběma modely.

4.5 Modely MORECS a AVISO, analýza jednotlivých složek radiace Penman-Monteithovy rovnice Rovnice pro výpočet jednotlivých složek radiace jsou u obou modelů MORECS a AVISO velmi podobné. Liší se jen částečně ve vzorcích pro některé pomocné proměnné, resp. v jejich označení, případně v některých číselných konstantách. Na rozdíl od modelu MORECS česká varianta tohoto modelu používá některé zpřesňující výpočty. V této kapitole je uveden postup, který používá model MORECS, verze II ve své originální podobě (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997). Některé vztahy byly porovnávány podle naší odborné literatury (Kittler, Mikler, 1986).

Extraterestrická radiace Ra na horní (vnější) hranici atmosféry Extraterestrická radiace představuje záření, dopadající na jednotku horizontální plochy na horní (vnější) hranici zemské atmosféry. Pro místa s obdobnou zeměpisnou šířkou je přibližně stejné, mění se pouze v průběhu roku. Podle Úlehly (1982) se jedná o

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 50


sluneční záření, které by dopadlo na zemský povrch v nepřítomnosti atmosféry. Lze ho určit z tabulek, diagramů nebo použitím empirických vzorců. Nad zemskou atmosférou neexistuje vliv oblačnosti, zákalu ani znečištění ovzduší, a proto dávka sluneční energie je zde v libovolném časovém okamžiku nejvyšší. Při určení množství sluneční energie, dopadající na vnější hranici zemské atmosféry, je nutno přihlížet k souřadnicím Slunce od tangenciální roviny k „atmosférickému obalu“ Země, která je rovnoběžná s horizontální plochou na povrchu zeměkoule. Vedle solární konstanty se musí brát v úvahu též úhel dopadu slunečních paprsků v daném místě na horní hranici atmosféry. Všechny výpočty je nutno provádět v radiánech. Ve vzorci (4.77) se interval t2 - t1 dělí na desetiny, nikoliv na minuty a celý výraz v hranaté závorce vyjadřuje součin časového intervalu insolace a sinu průměrné výšky Slunce v době tohoto intervalu.

  π ∗ t2  12  π ∗ t 1 − sin R a = E 0 * (t 2 − t 1 ) ∗ sinδ ∗ sinϕ + ∗  sin  ∗ cosδ ∗ cosϕ  π  12 12    (4.77) kde: Ra = extraterestrická sluneční radiace [Wh.m-2]. Jednotka Wh.m-2 je zvolena místo W.m-2 vzhledem k dalšímu použití Ra ve vzorci (4.89). E0 = solární (sluneční) konstanta na horní hranici zemské atmosféry [W.m-2] se určí podle vzorce (Hughes, McMullen, Morgan, Murray, 1977]:

  2 ∗ π ∗ JD   E 0 = 1360 ∗ 1 + 0,035 ∗ cos    365   

(4.78)

kde: JD = pořadové číslo dne v juliánském kalendáři od počátku roku [-], viz rovnice (4.85). t1

= místní čas východu Slunce [hod] se určí podle vzorce: t1 =

12 0,0145 ∗ arccos(tanδ ∗ tanϕ ) + π cosδ ∗ cosϕ

(4.79)

kde: δ = sluneční deklinace [rad] se určí podle vzorce:

 2 ∗ π ∗ (JD - 172 )  δ = 0,41 ∗ cos  365  

(4.80)

nebo

 2 ∗ π ∗ (JD - 81)  δ = 0,4093 ∗ sin   365  

(4.81)

ϕ = zeměpisná šířka místa [rad].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 51


Počítá se s refrakcí ≈ 34´a poloměrem Slunce ≈ 16´, takže k východu Slunce dochází, když jeho střed je stále ještě ≈ 50´ pod horizontem. Vztah (4.81) je podle naší literatury (Kittler, Mikler, 1986). t2

= místní čas západu Slunce [hod] se určí podle vzorce:

t 2 = 24 − t 1

(4.82)

kde: t1 = místní čas východu Slunce [-], viz rovnice (4.79). δ ϕ

= sluneční deklinace [hod], viz rovnice (4.80) nebo (4.81). = zeměpisná šířka místa [rad].

Podle rovnic (4.79) a (4.82) lze pro každý den v roce pro dané místo určit astronomicky maximálně možné trvání slunečního svitu (astronomicky maximálně možné trvání dne):

N = t 2 − t 1 = 24 − 2 ∗ t 1

(4.83)

Pokud výslednou hodnotu extraterestrické radiace Ra ve Wh.m-2 vypočítanou podle vztahu (4.77) dělíme 24, dostaneme intenzitu extraterestrické radiace za den na horní (vnější) hranici atmosféry ve W.m-2. Takto získané údaje ve W.m-2 po převodu na jednotky MJ.m-2.den-1 jsou pro každý den ve velmi dobré shodě s údaji podle metodiky FAO. Výraz JD obsažený ve výše uvedených rovnicích vyjadřuje pořadové číslo aktuálního dne v juliánském kalendáři (1.1.: JD = 001, 31.12.: JD = 365 v nepřestupném roce). Přibližné výpočty pořadových čísel prostředních dní v měsíci proběhnou podle výrazu (Gommes 1983 in FAO 1990):

JD = int (30,42 ∗ MM − 15,23)

(4.84)

Přesný výpočet pořadového čísla libovolného dne v nepřestupném i přestupném roce lze určit podle vzorce (Craig 1984 in FAO 1990): MM   JD = int  275 ∗ − 30 + DD  + const 9  

(4.85)

kde: MM = pořadové číslo měsíce. DD = pořadové číslo dne v rámci měsíce. const = konstanta, jejíž hodnota závisí na měsíci a počtu dní v roce. - pro leden a únor nepřestupného i přestupného roku ve vztahu (4.85) platí: const = 0, - pro březen až prosinec nepřestupného roku ve vztahu (4.85) platí: const = -2, - pro březen až prosinec přestupného roku ve vztahu (4.85) platí: const = -1. Rovnice (4.85) má pro zimní měsíce a zeměpisné šířky nad 55o omezenou platnost.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 52


Radiační bilance RN na zemské povrchu V praxi většinou nejsou k dispozici přímo měřené hodnoty radiační bilance, a proto k jejímu stanovení je nutno použít řady empirických vzorců. Pod pojmem radiační bilance se rozumí algebraický součet všech radiačních toků, procházejících zvolenou horizontální úrovní zpravidla těsně nad vypařujícím povrchem. Numericky je to intenzita toku záření, které se spotřebovává na procesy tam probíhající. Rozhodující část energie se spotřebovává právě na evaporaci (výpar), resp. evapotranspiraci. Jedním z velkých problémů při řešení radiační bilance vypařujícího povrchu je určení jeho povrchové teploty. Pokud by měla být zachována maximální přesnost a logika, vlastnímu vyhodnocení evapotranspirace jakéhokoliv povrchu by měla předcházet oprava teploty vzduchu, měřené ve standardní výšce 2 m, na teplotu vypařujícího povrchu. V modelech je obsažena oprava měřené teploty vzduchu na teplotu vypařujícího povrchu (viz kap. 4.4.1). Výpočet celkové radiační bilance RN vypařujícího povrchu je možno v podstatě rozdělit do dvou etap: - radiační bilance krátkovlnného záření RNS, - radiační bilance dlouhovlnného záření RLN. R N = R NS + R LN

(4.86)

nebo R N = (1 - α ) ∗ R C + (L D − L B )

(4.87)

kde: RN = celková radiační bilance na povrchu [W.m-2]. RNS = radiační bilance krátkovlnného („přicházejícího“) záření na povrchu [W.m-2], viz rovnice (4.88). RLN = radiační bilance dlouhovlnného („odcházejícího“) záření na povrchu [W.m-2], viz rovnice (4.90). α = albedo (koeficient odrazivosti) vypařujícího povrchu [-]. Proměnlivost v průběhu roku je vysvětlena v kap. 4.7. RC = krátkovlnné záření na povrchu, které po průchodu zemskou atmosférou je opraveno o vliv oblačnosti [W.m-2], viz rovnice (4.89). Výraz (1-α)*RC představuje radiační bilanci krátkovlnného záření na povrchu. LD = dlouhovlnné záření dopadající na povrch [W.m-2], viz rovnice (4.91). LB = dlouhovlnné vyzařování z povrchu [W.m-2], viz rovnice (4.92). Výraz LD-LB představuje radiační bilanci dlouhovlnného záření.

Radiační bilance krátkovlnného („přicházejícího“) záření RNS za denní dobu Jedná se o bilanci krátkovlnného („přicházejícího“) záření na povrchu za denní dobu, přičemž se bere v úvahu vliv albeda vypařujícího povrchu a vliv oblačnost při průchodu záření zemskou atmosférou:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 53


R NS = (1 - α ) ∗ R C

(4.88)

kde: RNS = celková radiační bilance krátkovlnného záření na povrchu [W.m-2]. α = albedo (koeficient odrazivosti) povrchu [-]. Problematika je podrobněji rozepsána v kap. 4.7. RC = krátkovlnné záření na povrchu, které po průchodu zemskou atmosférou je opraveno o vliv oblačnosti [Wh.m-2], viz rovnice (4.89). Výraz (1-α)*RC představuje radiační bilanci krátkovlnného záření na povrchu. Výpočet RC se provede pomocí schématu podle Cowleye (1978):

  n  R C = R a ∗ m ∗  a + b ∗  + c ∗ (1 − m ) N   

(4.89)

kde: Ra = extraterestrická radiace na horní (vnější) hranici atmosféry [Wh.m-2], viz rovnice (4.77). a, b, c, m jsou bezrozměrné parametry, které kolísají v závislosti na zeměpisné šířce a nikoliv na ročním období (a, c: kolísání o cca ± 0,02) nebo na přítomnosti slunečním svitu (m) nebo na ročních obdobích (b): a b b c m m

= = = = = =

0,24, 0,52 (jaro), b = 0,55 (léto), 0,53 (podzim), b = 0,50 (zima), 0,15, 0, je-li sluneční svit n = 0, 1, je-li sluneční svit n > 0.

Za nejběžnější a nejpravděpodobnější se považují hodnoty Ångstrımových koeficientů a = 0,25, b = 0,50, které jsou doporučovány Doorenbosem a Pruittem (Doorenbos, Pruitt, 1977) a vznikly generalizací původních Penmanových koeficientů (a = 0,18, b = 0,55; Penman, 1948). V modelu AVISO jsou standardně pro celý rok použity konstantní hodnoty a = 0,20, b = 0,55 a c = 0,15, v modelu MORECS konstanty a = 0,24, b = 0,50 až 0,55 (podle ročních období) a c = 0,15. Pokud bychom Ra nechali v původních jednotkách [Wh.m-2], jak je uvedeno ve vzorci (4.77), pak RC i výsledné RNS jsou taktéž ve [Wh.m-2]. n N

= měřená doba slunečního svitu [hod.den-1]. = astronomicky maximálně možné trvání slunečního svitu [hod.den-1], viz rovnice (4.83). Poměr n/N je relativní sluneční svit.

Hodnoty radiačních složek získané vzorci (4.88) a (4.89) jsou ve velmi dobré shodě s postupem v metodice FAO podle vztahů (4.36) a (4.34).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 54


Radiační bilance dlouhovlnného („odcházejícího“) záření RLN Jedná se o bilanci dlouhovlnného („odcházejícího“) záření na povrchu, které se v podstatě skládá ze dvou složek, a to dlouhovlnného záření dopadajícího a dlouhovlnného vyzařování (efektivního vyzařování). R LN = L D − L B

(4.90)

kde: RLN = celková radiační bilance dlouhovlnného záření na povrchu [W.m-2]. LD = dlouhovlnné záření dopadající na zemský povrch [W.m-2], které se určí postupem podle Brutsaerta (1975), jehož metoda vychází z rovnic pro přenos energie záření a zahrnuje minimum empirie. Pro jasnou oblohu platí vztah: 1

7 E scr 4   L D = k ∗ σ ∗ (Tscr + 273,16 ) ∗  T + 273,16 scr   kde: k

(4.91)

= 1,24 [-], resp. 1,28 [-].

Původní Brutsaertova hodnota k = 1,24 byla vzhledem k experimentálním údajům změněna na k = 1,28. Tato konstanta je částečně závislá na výchozích předpokladech o kolísání teploty vzduchu a tlaku vodní páry s nadmořskou výškou v nejnižších vrstvách atmosféry Země. V modelu AVISO je průměrná hodnota k = 1,26, v modelu MORECS je naopak hodnota k = 1,28 (Barrie, 1981). σ

Tscr Escr

= Stefan-Boltzmannova konstanta [W.m-2.K-4 ], σ = 5,675.10-8 W.m-2.K-4 nebo po přepočtu σ = 1,98625.10-9 mm H2O.den-1. Další přepočty: σ = 5,675.10-8 J.m-2.K-4.s-1, σ = 4,9032.10-9 MJ.m-2.K-4.den-1. = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [oC]. = tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa].

LB = dlouhovlnné vyzařování zemského povrchu [W.m-2]. Pokud bereme v této fázi programu přibližnou rovnost teploty měřené ve standardní výšce 2 m a teploty vypařujícího povrchu, pro jasnou oblohu se počítá ze vztahu:

L B = ε ∗ σ ∗ (Tscr + 273,16)

4

kde: ε σ Tscr

(4.92)

= emisivita (vyzařování) vypařujícího povrchu [-], ε = 0,95. = Stefan-Boltzmannova konstanta [W.m-2.K-4], σ = 5,675.10-8 W.m-2.K-4. = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [oC].

O vlivu oblačnosti na radiační bilanci dlouhovlnného záření pro jasnou oblohu se předpokládá, že odpovídá vztahům, které odvodil Linacre (1968). Oba modely AVISO a MORECS rozlišují ve svých výpočtech denní a noční dobu. V algoritmu pro denní dobu se

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 55


uvažuje naměřený sluneční svit. V nočních hodinách je oblačnost obvykle nižší než ve dne (Barrie, 1980), a to obvykle o 10 % (platí podmínka: N ≥ 1,1*n). Pomocí výše uvedených vzorců (4.91) a (4.92) dospějeme k závěrečným vztahům pro výpočet radiační bilance dlouhovlnného záření za den a noc [W.m-2] při uvažované oblačnosti a měřeném slunečním svitu: ►

pro den:

R LNday

►

1   7   E n  4  scr  − 1 ∗  0,2 + 0,8 ∗  = ε ∗ σ ∗ (Tscr + 273,16 ) ∗ k ∗    Tscr + 273,16    N  

(4.93)

pro noc:

R LNnight

1   7   E 1,1 ∗ n    scr  − 1 ∗  0,2 + 0,8 ∗ = ε ∗ σ ∗ (Tscr + 273,16 ) ∗ k ∗     Tscr + 273,16    N    (4.94) 4

Radiační bilance dlouhovlnného záření je v podstatě algebraický součet vyzařování povrchu Země (efektivní vyzařování), které je redukováno funkcemi, závisejícími na vlhkosti vzduchu a oblačnosti, a zpětného záření atmosféry. Její výpočet je poměrně velmi složitý, neboť rozhodujícím způsobem je ovlivněna teplotou vypařujícího povrchu, kterou zpravidla neznáme. Lze si však pomoci postupy, které tento nedostatek odstraňují, avšak zároveň výrazně komplikují výpočty (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997; Novák, 1995). Radiační bilance dlouhovlnného záření, počítaná modely AVISO a MORECS podle rovnic (4.90), (4.91) a (4.92) bez rozlišení na den a noc nebo podle rovnic (4.93) a (4.94) s rozlišením na den a noc a s upřesněním oblačnosti, jsou ve velmi dobré shodě s výpočtem podle vztahu (4.37), obsaženém v metodice FAO. Nutný je však přepočet na stejné jednotky, tj. MJ.m-2.den-1 na W.m-2 nebo naopak. Je nutno ještě zdůraznit, že intenzity dlouhovlnné radiace ve Wm-2, získané podle rovnic (4.93) a (4.94), se musí přenásobit astronomicky maximálně možnou délkou dne (N) a délkou noci (24-N), obojí v sekundách, čímž dostaneme výsledné hodnoty pro den a noc v MJ.m-2.den-1. Pokud se rovnice (4.88) dělí astronomicky maximálně možnou délkou dne, viz vztah (4.83), a dále použijeme rovnici (4.93), dospějeme k průměrné denní hustotě toku krátkovlnné a dlouhovlnné radiace RNday, a to podle vztahu: RN day =

R NS + R LNday N

(4.95)

Tato charakteristika se v obou modelech AVISO a MORECS dále používá ke schématickému a přibližnému určení toku tepla do půdy, resp. toku tepla z půdy. Ke kvantifikaci lze použít postup navržený Monteithem. Zde je nutno uvést, že v naprosté většině jiných výpočetních postupů pro určení denních hodnot evapotranspirace se právě tok tepla do půdy, resp. tok tepla z půdy neřeší a v denním intervalu se pokládá roven nule.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 56


Tok tepla v půdě Gday a Gnight Určení toku tepla v půdě je v praxi v operativním i režimovém kroku velmi obtížně stanovitelné, neboť kvalitní měření teploty půdy v různých hloubkách a hlavně v nejširším měřítku je těžko technicky proveditelné. Proto výpočty v obou modelech jsou velmi přibližné a výrazně schématické. Naprostá většina jiných algoritmů tuto radiační charakteristiku zanedbává, protože v roční bilanci hodnoty toku tepla do půdy a jeho vyzařování jsou prakticky shodné. Také v průběhu dne a noci dochází k částečnému vyrovnávání. Větší chyba zanedbáním toku tepla v půdě může ale nastat při výpočtu denního průběhu evapotranspirace. V obou modelech se např. pomocí rovnic rozlišují základní povrchy (holá půda, standardní travní porost) a jednotlivé zemědělské plodiny. Pro travní porost s rozlišením na denní a noční dobu modely uvádí tyto vztahy: ►

tok tepla za denní dobu: G day = 0,2 ∗ RN day

(4.96)

kde: Gday = tok tepla v půdě za denní dobu [W.m-2]. RNday = průměrná hustota toku krátkovlnné radiace za den [W.m-2], viz rovnice (4.95). ►

tok tepla za noc: G night =

kde: Gnight t1 t2 Gday P N

(t 2 − t 1 ) ∗ G day − P 2 ∗ t1

=−

(N ∗ G

day

2 ∗ t1

− P)

(4.97)

tok tepla v půdě za noc [W.m-2]. místní čas východu Slunce [hod], viz rovnice (4.79). místní čas západu Slunce [hod], viz rovnice (4.82). tok tepla v půdě za denní dobu [W.m-2], viz rovnice (4.96). průměrný obsah tepla v půdě během dne [Wh.m-2] podle níže uvedené tabulky. = astronomicky maximálně možná délka dne [hod.den-1], viz rovnice (4.83). = = = = =

Denní hodnota toku tepla v půdě podle vztahu (4.96) se počítá ve shodě s Monteithem (1958), naopak noční hodnota toku tepla v půdě se v obou modelech počítá postupem, který navrhli Wales-Smith a Arnott (1980). K výpočtům průměrného měsíčního obsahu tepla v půdě a průměrné hustoty toku tepla při povrchu půdy použili údaje o půdních teplotách, měřených v Kew Gardens v Londýně, a údaje o tepelné kapacitě půdy. Hodnoty pro průměrný denní obsah tepla P v půdě [Wh.m-2], které jsou počítány tímto postupem, jsou pro průměrný den v měsíci uvedeny v následující tabulce na str. 58.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 57


měsíc leden únor březen duben

P [Wh.m-2] -137 -75 30 167


P [Wh.m-2] 236 252 213 69


P [Wh.m-2] -85 -206 -256 -206

O tabulkových hodnotách se předpokládá, že platí pro celou síť klimatologických stanic a tím tedy pro všechna výpočetní místa. Nedostatkem se může jevit příliš ostrý přechod mezi měsíci. V souladu s analýzou některých růstových charakteristik travního porostu (výška h, index pokryvnosti listoví LAImax, povrchová rezistence za den rsc,day - viz dále) lze údaje o tepelné kapacitě půdy částečně upřesnit podle následující tabulky: období 24.12.-07.01. 08.01.-23.01. 24.01.-07.02. 08.02.-22.02. 23.02.-07.03. 08.03.-23.03. 24.03.-07.04. 08.04.-22.04.

P [Wh.m-2] -171,5 -137,0 -106,0 -75,0 -22,5 30,0 98,5 -167,0

období 23.04.-07.05. 08.05.-23.05. 24.05.-07.06. 08.06.-22.06. 23.06.-07.07. 08.07.-23.07. 24.07.-07.08. 08.08.-23.08.

P [Wh.m-2] 201,5 236,0 244,0 252,0 232,5 213,0 141,0 69,0

období 24.08.-07.09. 08.09.-22.09. 23.09.-07.10. 08.10.-23.10. 24.10.-07.11. 08.11.-22.11. 23.11.-07.12. 08.12.-23.12.

P [Wh.m-2] -10,0 -85,0 -145,5 -206,0 -231,0 -256,0 -231,0 -206,0

Pomocí všech výše uvedených rovnic jsme v závěru dospěli ke kvantifikaci dostupné energie s rozlišením na denní a noční dobu, která je k dispozici k procesu evapotranspirace.

energii dostupná v denní době: R day = RN day − G day

(4.98)

energii dostupná v noční době: R night = R LNnight − G night

(4.99)

Hodnoty Rday a Rnight jsou ve W.m-2, vyjadřují tedy intenzitu radiačního toku. Na rozdíl od naprosté většiny jiných výpočtů evapotranspirace, v obou případech dostupná energie představuje radiační bilanci vypařujícího povrchu za denní, resp. noční dobu, zmenšenou (denní doba), resp. zvětšenou (noční doba) o tok tepla v půdě.

4.6 Modely MORECS a AVISO, analýza odporových charakteristik Penman-Monteithovy rovnice Podrobnou analýzu je třeba provést u obou odporových charakteristik základní rovnice pro výpočet evapotranspirace travního porostu (4.40). Jedná se o rezistenci neboli odpor aerodynamický ra a celkový povrchový rs. Oba modely tuto problematiku řeší pro základní zemědělské plodiny, avšak ve shodě se zadáním dizertační práce je nutno se omezit pouze na travní porost. Analýza i naprogramování postupu výpočtu odporových

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 58


charakteristik byly provedeny s využitím hlavních materiálů k modelu MORECS (Hough, Jones, 1997; Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997; Thompson, Barrie, Ayles, 1981).

Aerodynamická rezistence (odpor) ra Aerodynamické rezistence pro přenos tepla a přenos vodní páry jsou definovány rovnicemi (4.50) a (4.51). Experimentální měření prokázala, že jejich velikosti se liší jen velmi nepatrně. Odpory se mohou rovněž definovat v pojmech vertikálního turbulentního difúzního koeficientu pro převod tepla a vodní páry KH,E(z), přičemž se prokazuje úloha atmosférické turbulence při převodu tepla a vodní páry směrem od vypařujícího povrchu. Aerodynamickou rezistenci lze definovat (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997): raH = raV = ra =

z −d

∫

z T, q

kde: ra raH raV KH,E(z) zT,q z-d

1

K H, E (z )

dz

(4.100)

aerodynamická rezistence [s.m-1]. aerodynamická rezistence pro přenos tepla [s.m-1]. aerodynamická rezistence pro přenos vodní páry [s.m-1]. vertikální turbulentní difúzní koeficient pro přenos tepla a vodní páry [-]. = délka drsnosti povrchu pro převod tepla a vodní páry [m]. = výška travního porostu zmenšená o jeho efektivní výšku [m].

= = = =

Výraz zT,q v rovnici (4.100) je délka drsnosti povrchu pro převod tepla a vodní páry. Hybnost (momentum) se přenáší na povrchy tlakovými silami i molekulární difuzí, a proto délka drsnosti pro přenos hybnosti (koeficient dynamické drsnosti) z0 je větší než zT,q. Dále platí (Thom, 1975): z T,q ≅ 0,2 ∗ z 0 ≅ 0,02 ∗ h

(4.101)

Základním předpokladem je skutečnost, že typické hodnoty koeficientu dynamické drsnosti z0 odpovídají přibližně desetině výšky travního porostu (h), tj.: z 0 = 0,1 ∗ h

(4.102)

Odpovídající hodnoty z0 v obou modelech jsou např. pro oba zbývající standardní povrchy z0 = 0,0005 (vodní hladina) a z0 = 0,005 (holá půda). Koeficient (součinitel) dynamické drsnosti pro přenos hybnosti z0 (angl. “roughness lenght“) je kvantitativní charakteristikou vlivu drsného (tzn. přirozeného) povrchu na polohu roviny s nulovou rychlostí větru. V podstatě se jedná o vzdálenost mezi průměrnou úrovní povrchu a úrovní s nulovou rychlostí větru. U výpočtu referenční evapotranspirace hypotetického povrchu podle metodiky FAO koeficient dynamické drsnosti je po celý rok konstantní. Je však logické, že koeficient dynamické drsnosti během roku podléhá časovým změnám, a to pro všechny typy vypařujících povrchů, u všech porostů (tedy i v případě travního porostu) v návaznosti na změny, které jsou dány jejich růstem ve vegetačním období.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 59


Horní hranice integrace v rovnici (4.100) je z - d, nikoliv pouze z. Tím se bere v úvahu skutečnost, že průměrná účinná výška, v níž vzniká teplo a vodní pára, je d + zT,q, kde d značí výšku posunu nulové roviny neboli efektivní výšku travního porostu. Typické hodnoty efektivní výšky jsou asi 0,6 ∗ h (Monteith, Unsworth, 1990), přičemž h je výška travního porostu. Literatura uvádí (Novák, 1995), že pro povrchy tvořené sněhem, vodní hladinou, holou půdou či velmi nízkým porostem s výškou do 0,10 m lze považovat d = 0. Denní údaje meteorologických prvků (teplota a vlhkost vzduchu, rychlost větru po přepočtu na hladinu 2,0 m) jsou v obou modelech k dispozici z měření ve standardní výšce 2 m. Na tomto místě je vhodné poukázat na menší nesrovnalost mezi oběma modely ve výšce měření nad terénem: zatímco vstupní data pro MORECS se měří v nestandardní výšce přibližně 4 stopy, tj. cca 1,2 m, vstupní data pro AVISO se získávají měřením ve standardní výšce 2 m nad víceméně krátce přistřiženým travním porostem. U obou modelů lze přijmout zjednodušující podmínku, že posun d (tj. efektivní výšku travního porostu) je možno zanedbat. Předpokládá se, že tato naměřená data rovněž platí ve výšce 1,2 m, resp. 2,0 m nad nulovou hladinou jakéhokoli jiného povrchu. Hodnotu aerodynamické rezistence ra je proto třeba definovat upřesněným vztahem (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997): ra =

z′ − d

∫

z T,q

1

K H,E (z )

dz

(4.103)

kde: z′ = d + 1,2 [m] pro výšku měření 1,2 m, resp. z′ = d + 2,0 [m] pro standardní výšku měření v našich podmínkách. Za podmínek, které jsou blízké neutrální stabilitě atmosféry, se vítr a teplota vzduchu s výškou mění logaritmicky. Rovnice (4.103) se potom může integrovat, čímž v závislosti na výšce měření v meteorologické budce (1,2 m nebo 2,0 m) přejde do tvaru (Thom, Oliver, 1977):

výška měření 1,2 m (model MORECS):

ra =

1,2 1,2 1 * ln ∗ ln z0 z T,q κ ∗ U(z´) 2

(4.104)

standardní výška měření 2,0 m (model AVISO):

ra =

1 2,0 2,0 ∗ ln * ln κ ∗ U(z´) z0 z T,q 2

(4.105)

kde: ra = aerodynamická rezistence [s.m-1]. κ = von Kármánova konstanta [-], κ = 0,40. U(z´) = rychlost větru ve výšce z´ = d + 1,2 [m], resp. v našich podmínkách z´ = d + 2,0 [m], [m.s-1]. z0 = koeficient dynamické drsnosti [m]. zT,q = délka drsnosti povrchu pro převod tepla a vodní páry [m].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 60


Oba modely předpokládají, že vítr měřený ve výšce 10 m a s rychlostí Um(10) se rovná rychlosti větru U(10 + d) ve výšce (10 + d) metrů, tj. rychlosti větru na úrovni 10 m nad efektivní výškou travního porostu, resp. nad nulovou hladinou rychlosti větru (výškou posuvu). Tato aproximace je vhodná pro plodiny s malou výškou včetně travního porostu, naopak aproximace je špatná pro vysoké a drsné porosty (např. stromy, jehličnany). Z logaritmického profilu rozložení rychlosti větru lze odvodit pro měření ve výškách 1,2 m a 2,0 m následující vztahy:

výška měření 1,2 m (model MORECS): 1,2 z0 U(z´) = 10 U(10 + d ) ln z0 ln

(4.106)

standardní výška měření 2,0 m (model AVISO): 2,0 z0 U(z´) = U(10 + d ) ln 10 z0 ln

(4.107)

Význam proměnných je vysvětlen u rovnic (4.104) a (4.105). Rovnice (4.107) pro výpočet rychlosti větru ve standardní výšce 2,0 m je v souladu se vztahem (4.14), který používá metodika FAO pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu. Pomocí vztahů (4.101), (4.102) a dalších rovnic (4.104) a (4.106), resp. (4.105) a (4.107) dostaneme závěrečné vzorce pro výpočet aerodynamické rezistence ra travního porostu:

výška měření 1,2 m (model MORECS): 1 10 6 6,25 10 6 κ2 ra = ∗ ln ∗ ln = ∗ ln ∗ ln U(10 + d ) z0 z 0 U(10 + d ) z0 z0

(4.108)

standardní výška měření 2,0 m (model AVISO):

1 2 2  10  10 10 6,25 κ ra = ∗ ln ∗ ln = ∗  ln  U(10 + d ) z0 z 0 U(10 + d )  z 0 

(4.109)

= aerodynamická rezistence travního porostu [s.m-1]. = von Kármánova konstanta [-], κ = 0,40, někdy se používá κ = 0,41. U(10+d) = měřená rychlost větru ve výšce 10 m [m.s-1]. U travního porostu lze zanedbat posun nad hladinu nulové rychlosti větru.

kde: ra κ

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 61


z0

= koeficient dynamické drsnosti travního porostu [m].

Podmínkou řešení rovnic (4.108) a (4.109) je nenulová rychlost větru na hladině měření 10 m. Zvolíme-li κ = 0,41, pak v čitateli obou vztahů bude místo 6,25 hodnota 5,95. Výška travního porostu může být pro jednoduchost u obou modelů po celý rok stejná, tj. h = 0,15 m (z toho vyplývá taktéž konstantní hodnota koeficientu drsnosti z0 = 0,015 m) nebo se může měnit v intervalu 0,06 až 0,15 m (vazba na změnu indexu plochy listoví LAI). U ostatních plodin se u obou modelů rozlišují jejich minimální a maximální výška (hmin, hmax). Vývoj každé plodiny potom probíhá mezi těmito hraničními hodnotami a současně podléhá lineárním časovým změnám (lineární změny výšky plodiny a koeficientu dynamické drsnosti). K matematickému vyjádření lineárních změn je nutno znát některé další vstupní údaje, především charakteristické dny plodiny (den setí, den vzcházení, den plného zápoje, den sklizně). Obdobným způsobem je možno postupovat také u travního porostu, kde minimální a maximální výšku (hmin, hmax) lze omezit hraničními hodnotami 0,06 m a 0,15 m, a to ve shodě s indexem pokryvnosti listoví LAI (hodnoty 2,0 až 5,0). Časové změny výšky travního porostu v jednotlivých měsících lze jednodušším způsobem zpřesnit podle indexu pokryvnosti listoví. Tento způsob je založen na velmi přibližné vzájemné vazbě mezi výškou travního porostu a jeho indexem plochy listoví. Dostaneme se tak k charakteristickým výškám travního porostu během roku v jednotlivých měsících [m]. měsíc leden únor březen duben

h [m] 0,06 0,06 0,09 0,12


h [m] 0,15 0,15 0,15 0,15


h [m] 0,12 0,09 0,08 0,06

Další zpřesnění výšky travního porostu v průběhu roku lze provést podle tabulky, uvádějící pro souvislé intervaly dní charakteristické maximální údaje indexu plochy listoví. období 01.01.-22.02. 23.02.-07.03. 08.03.-23.03. 24.03.-07.04. 08.04.-22.04.

h [m] 0,060 0,075 0,090 0,105 0,120

období 23.04.-07.05. 08.05.-23.08. 24.08.-07.09. 08.09.-22.09. 23.09.-07.10.

h [m] 0,135 0,150 0,135 0,120 0,105

období 08.10.-23.10. 24.10.-07.11. 08.11.-22.11. 23.11.-07.12. 08.12.-31.12.

h [m] 0,090 0,080 0,075 0,068 0,060

Typický koeficient dynamické drsnosti travního porostu z0 se podle rovnice (4.102) rovná desetině jeho charakteristické výšky h. Vezmou-li se charakteristické výšky travního porostu v jednotlivých měsících a pokud pomocí nich se určí koeficienty dynamické drsnosti, pak lze pomocí vzorce (4.109) a měřených hodnot rychlosti větru na hladině 10 m vypočítat přesnějším způsobem aerodynamickou rezistenci travního porostu. V rovnicích (4.108) a (4.109) se může jevit poněkud problematické, jaká hodnota rychlosti větru se dosazuje, tj. zda z hladiny 10 m (standardní hladina pro měření rychlosti větru v síti klimatologických stanic ČHMÚ) nebo ze standardní hladiny měření většiny

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 62


klimatických prvků v meteorologické budce (2 m). Pro první případ hovoří odvození obsažené v modelu MORECS, naopak pro druhý případ hovoří některé jiné modely. V druhém případě je samozřejmě nutno přepočítat rychlost větru z vyšší na nižší hladinu, a to např. podle vztahu (4.14), který bere v úvahu zákonitosti logaritmického profilu změny rychlosti větru s výškou. Následující tabulka pro vybrané rychlosti větru měřené na hladině 10 m uvádí rozdíly v aerodynamické rezistenci ra travního porostu [s.m-1] mezi oběma modely, způsobené rozdílnou výškou měření meteorologických prvků. Vstupními údaji jsou z0 = 0,1*h = 0,015, κ = 0,40 a κ = 0,41. rychlost větru U(10) [m.s-1] 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0

MORECS κ = 0,40 243,5 121,7 81,2 60,9 48,7 40,6 34,8 30,4 27,1 24,3

MORECS κ = 0,41 231,8 115,9 77,3 57,9 46,4 38,6 33,1 29,0 25,8 23,2

AVISO κ = 0,40 264,2 132,1 88,1 66,1 52,8 44,0 37,7 33,0 29,4 26,4

AVISO κ = 0,41 251,5 125,8 83,8 62,9 50,3 41,9 35,9 31,4 27,9 25,2

Další tabulka vychází ze stejných rychlostí větru měřených na hladině 10 m, které se přepočítavají podle vzorce (4.14) na hladinu 2 m. Závěrečný výpočet aerodynamické rezistence ra [s.m-1] pro travní porost je s rozlišením obou v literatuře uváděných von Kármánových konstant. rychlost větru U(10) → U(2) [m.s-1] 1,0 → 0,8 2,0 → 1,5 3,0 → 2,2 4,0 → 3,0 5,0 → 3,7 6,0 → 4,5 7,0 → 5,2 8,0 → 6,0 9,0 → 6,7 10,0 → 7,5

MORECS κ = 0,40 304,4 162,3 110,7 81,2 65,8 54,1 46,8 40,6 36,3 32,5

MORECS κ = 0,41 289,7 154,5 105,3 77,3 62,6 51,5 44,6 38,6 34,6 30,9

AVISO κ = 0,40 330,3 176,2 120,1 88,1 71,4 58,7 50,8 44,0 39,4 35,2

AVISO κ = 0,41 314,4 167,7 114,3 83,8 68,0 55,9 48,4 41,9 37,5 33,5

Všeobecně platí, že aerodynamická rezistence se vzrůstem rychlosti větru klesá a s poklesem koeficientu dynamické drsnosti vypařujícího povrchu naopak vzrůstá. Nad drsnějším povrchem bude aerodynamická rezistence menší, jinými slovy aerodynamická rezistence při stejných klimatických podmínkách bude menší nad travním porostem (s výrazně vyšší drsností povrchu) než např. nad holou půdou či vodní hladinou. Použití rovnic (4.108) a (4.109) pro výpočet aerodynamického odporu za podmínek, které se blíží neutrální stabilitě atmosféry, bylo nutno zdůvodnit. Thompson (1981) –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 63


provedl přesné výpočty evapotranspirace pomocí Penman-Monteithovy rovnice na základě vstupních hodnot pro dostupnou energii, deficit tlaku vodní páry, rychlost větru, drsnost povrchu, teplotu vzduchu a povrchový odpor, přičemž při výpočtu aerodynamického odporu ra plně přihlížel k neutrální stabilitě atmosféry a počítal s korekcí dostupné energie na účinky povrchového ohřevu i bez korekce. Výsledky se potom srovnávaly s výpočty aerodynamického odporu podle původního Penmanova vztahu částečně upraveného (Thom, Oliver, 1977), navíc rovněž s korekcí a bez korekce na účinky povrchového ohřevu na dostupnou energii. Výše uvedená metoda výpočtu aerodynamické rezistence se velmi dobře shodovala s přesnými výpočty a při typických vstupních hodnotách dávala výsledky, které se obvykle lišily o méně než 10 % od přesného modelu. Celkově poskytovala poněkud nižší výsledky, avšak to do jisté míry představuje vhodnou kompenzaci skutečnosti, že se zanedbává spotřeba dostupné energie na fotosyntetickou transpiraci plodiny. Praktický a zjednodušený způsob výpočtu aerodynamické rezistence travního porostu předpokládá využití obou rovnic (4.108) a (4.109) při současném splnění podmínek konstantní výšky h = 0,15 m a konstantního koeficientu dynamické drsnosti travního porostu, rovnajícího se desetině výšky porostu v průběhu celého roku. Konstantní výška je nastavena bez ohledu na fenologické fáze, tj. nepoužívají se rovnice pro schématická vyjádření změn výšky porostu hlavně v závislosti na teplotních poměrech, jak je tomu v obou modelech u všech zbývajících plodin. Další dílčí upřesnění ve výpočtu koefientu dynamické drsnosti a tím současně aerodynamické rezistence travního porostu by spočívalo v nastavení jeho minimální a maximální výšky a výpočtu obou výše zmíněných charakteristik (ra, z0) v závislosti na juliánském dni a teplotních poměrech daného místa. Různí autoři uvádějí pro travní porost různé hodnoty obou charakteristik, tj. aerodynamické rezistence a koeficientu dynamické drsnosti. Např. Novák (1995) podle (Doorenbos, Pruitt 1977) rozlišuje 4 stádia ontogeneze pro plodiny včetně travního porostu:

počáteční stádium, kdy plocha povrchu půdy pokrytá porostem k ploše půdy je menší než 0,1 (pro travní porost z0 = 0,020 m na konci počátečního stádia), stádium intenzivního růstu plodin, tj. od konce počátečního stádia až po úplné pokrytí povrchu půdy (pro travní porost z0 = 0,030 m na konci stádia intenzivního růstu), střední stádium od dosažení efektivního pokrytí až po „žloutnutí listí“ (pro travní porost z0 = 0,050 m na konci středního stádia), pozdní stádium od období „žloutnutí listí“ až po „sklizeň“ (pro travní porost z0 = 0,050 m na konci pozdního stádia). závěrečné stádium od „sklizně“ až do konce roku (pro travní porost z0 = 0,020 m na konci závěrečného stádia).

Diskutovaná problematika je ještě umocněna rozdílnostmi travního porostu podle nadmořské výšky. Maximální hodnota aerodynamické rezistence může v nížinných oblastech ve vegetačním období dosahovat až 0,050 m, naopak v horských oblastech pouze 0,020 m (Novák 1995).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 64


Celková povrchová rezistence (odpor) rs Celkovou povrchovou rezistencí (odporem) rs se rozumí celková rezistence (odpor) vypařujícího povrchu (součet povrchové rezistence plodiny či travního porostu a povrchové rezistence holé půdy) pro přenos vodní páry do atmosféry za předpokladu, že není omezen půdní vlhkostí. Zavedení povrchové rezistence do kombinované rovnice podle modifikované metodiky Penman-Monteith umožňuje blíže definovat chování porostu v systému půda x rostlina x atmosféra (půda x travní porost x atmosféra). Dobře definovaná povrchová rezistence plodiny (travního porostu) je jedním z rozhodujících faktorů pro získání uspokojivých výsledků obou modelů. Jestliže se v základní PenmanMonteithově rovnici položí rs = 0, potom přejdeme k Penmanově rovnici pro výpočet evaporace (výparu) z volné vodní hladiny. Povrchová rezistence se mění v širokých mezích, a to v závislosti na typu a stáří plodiny (travního porostu) a dále pak na vnějších faktorech jako je deficit půdní vlhkosti apod. Kolísání a změny této charakteristiky bylo možno do obou modelů včlenit jen v jednodušší podobě. Důvodem jsou nedostatečné údaje o fyziologických reakcích stejně jako případná složitost zpracování, která by neměla překročit přijatelné meze pro operativní vyhodnocování. Snahou autorů obou modelů bylo do výpočetního algoritmu začlenit realistické schéma, které by přihlíželo k sezónním změnám, a to včetně změn indexu pokryvnosti listoví LAI pro vybrané typy povrchů včetně travního porostu. Algoritmus obou modelů předpokládá pravidelný každodenní výpočet povrchové rezistence s rozlišením na denní a noční dobu. Výpočetní schémata jsou rozdílná pro jednoleté a víceleté plodiny. Pro travní porost, ale také další plodiny obou modelů, bylo odvozeno základní výpočetní schéma pro denní a noční dobu (Grant 1975):

celková povrchová rezistence pro denní dobu: 1 rs,day

kde: rs,day rsc,day rss,day LAI

=

1− A A 1 − f LAI f LAI + = + rsc,day rss,day rsc,day rss,day

(4.110)

= celková povrchová rezistence travního porostu a holé půdy za denní dobu [s.m-1]. = povrchová rezistence travního porostu za denní dobu [s.m-1], porost je bohatě zásoben vodou a natolik hustý, že evaporace (výpar) z půdy je prakticky zanedbatelná. = povrchová rezistence holé půdy za denní dobu [s.m-1], kdy v případě mokré půdy se předpokládá, že rss,day = 100 s.m-1. = index pokryvnosti listoví [-].

Grant (1975) experimentálně zjistil, že v rovnici (4.110) pro ječmen platí f = 0,7. Předpokládá se, že tuto hodnotu je možno vzít v úvahu i pro travní porost a všechny plodiny, které jsou zpracovávány oběma modely. U holé půdy se měřila povrchová rezistence (van de Griend, Owe, 1994) během vysychání, kdy vlhkost půdy se měnila z hodnoty polní vodní kapacity k bodu vadnutí. Během prvního časového stádia prosychání povrch půdy byl vlhký s povrchovou rezistencí mezi téměř nulou a málo desítkami s.m-1. Jestliže však nejvyšší půdní vrstva vyschla,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 65


potom povrchová rezistence se zvýšila na několik stovek s.m-1, avšak tyto hodnoty se opětovně snížily v noci, když se vlhkostní profil obnovil aktivitou kapilár. Pokud se vypařilo přibližně 40 % dostupné vody, začala se formovat hluboká suchá vrstva, přičemž povrchová rezistence byla v tuto dobu většinou nejvyšší. Během maximální evaporace z holé půdy, resp. evaporace blízké maximu jsou průměrné hodnoty povrchové rezistence kolem 100 s.m-1. S touto hodnotou se taktéž počítá v rovnici (4.110). Rovnice (4.110) byla odvozena pro denní dobu. Předpokládá se, že paralelní příspěvek rezistence půdy za denní dobu (člen rss,day) a rezistence plodiny (travního porostu) za denní dobu (člen rsc,day) k celkové denní rezistenci rs,day je zhruba úměrný množství dopadající radiace, které příslušná složka absorbuje.

celková povrchová rezistence pro noční dobu:

1 rs,night

=

2 ∗ LAI 1 LAI 1 + = + rsc,night rss,night 2500 rss,night

(4.111)

kde: rs,night = celková povrchová rezistence travního porostu za noční dobu [s.m-1]. rsc,night = povrchová rezistence travního porostu za noční dobu [s.m-1], porost je bohatě zásoben vodou a natolik hustý, že výpar z půdy je prakticky zanedbatelný. rss,night = povrchová rezistence holé půdy za noční dobu [s.m-1], kdy v případě mokré půdy se předpokládá, že rss,night = 100 s.m-1. LAI = index plochy listoví [-]. V noci jsou rostlinné průduchy uzavřeny a o rezistenci plodiny (travního porostu) se předpokládá, že je úhrnem jednotlivých listových (kutikulárních) rezistencí paralelně zapojených. Ty se dále považují za paralelní s rezistencí půdy. Typická rezistence listu při uzavřených průduších je několik tisíc s.m-1. V obou modelech je pro výpočet použita rovnice (4.111). Nelze ji však přesvědčivě zdůvodnit, neboť zanedbává účinky turbulentní rezistence v listovém zápoji. Na druhé straně je však důležité, že evapotranspirace je v noci obvykle nízká, takže chyba ve výpočtu evapotranspirace, která vzniká aplikací rovnice (4.111), je velmi malá. Povrchová rezistence travního porostu pro denní dobu rsc,day a index plochy listoví travního porostu LAI se mění v průběhu roku v závislosti na sezonních změnách (teplota vzduchu, radiační bilance, u plochy listoví navíc stáří listů). V modelu MORECS jsou pro jednotlivé měsíce (přesněji střední části měsíců) u travního porostu nastaveny následující hodnoty obou charakteristik (v případě indexu plochy listoví jsou uvedeny maximální hodnoty): měsíc leden únor březen duben květen červen

rsc,day [s.m-1] 80 80 60 50 40 60

LAImax [-] 2,0 2,0 3,0 4,0 5,0 5,0

měsíc červenec srpen září říjen listopad prosinec

rsc,day [s.m-1] 60 70 70 70 80 80

LAImax [-] 5,0 5,0 4,0 3,0 2,5 2,0

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 66


Nevýhodou výše uvedených hodnot, které charakterizují jednotlivé měsíce, je jejich náhlá změna mezi sousedními měsíci s rozdílnými údaji rsc,day a LAImax. Aby k tomu nedocházelo, lze mezi těmito měsíci volit přechodná období (v obou případech o celkové délce 15ti dní), čímž se uvedený nedostatek částečně eliminuje. V průběhu roku potom lze u travního porostu počítat s následujícími hodnotami: období 01.01.-22.02. 23.02.-07.03. 08.03.-23.03. 24.03.-07.04. 08.04.-22.04. období 01.01.-22.02. 23.02.-07.03. 08.03.-23.03. 24.03.-07.04. 08.04.-22.04.

LAImax [-] 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 rsc,day [s.m-1] 80 70 60 55 50

období 23.04.-07.05. 08.05.-23.08. 24.08.-07.09. 08.09.-22.09. 23.09.-07.10. období 23.04.-07.05. 08.05.-23.05. 24.05.-07.06. 08.06.-23.07. 24.07.-07.08.

LAImax [-] 4,5 5,0 4,5 4,0 3,5 rsc,day [s.m-1] 45 40 50 60 65

období 08.10.-23.10. 24.10.-07.11. 08.11.-22.11. 23.11.-07.12. 08.12.-31.12. období 08.08.-23.10. 24.10.-07.11. 08.11.-31.12. -

LAImax [-] 3,0 2,75 2,5 2,25 2,0 rsc,day [s.m-1] 70 75 80 -

Zpřesnění indexu plochy listoví a povrchové rezistence za den v hrubých rysech respektuje u travního porostu časové zákonitosti změn obou charakteristik během roku. Obdobný postup byl zvolen při analýze výšky travního porostu během roku. Model AVISO pro travní porost používá hodnotu rsc,day = 40 s.m-1, předpokladem je však dostatečné zásobení travního porostu vodou a maximální zápoj (maximální index plochy listoví) při současné minimální evaporaci z půdy. Podle některých autorů tato hodnota je použitelná pro většinu plodin. Byla zvolena mezi hodnotami 30 s.m-1 pro zavlažované plodiny (Choudhury, Idso, 1985) a 50 s.m-1 pro plodiny velmi dobře zásobené vodou (Jamieson, Francis, Wilson, Martin, 1995). Metodika FAO pro výpočet referenční evapotranspirace standardně používá hodnotu 70 s.m-1. Výše uvedené rozlišení povrchové rezistence za den u travního porostu navíc v hrubých rysech respektuje časové zákonitosti změn během roku. Denní a noční hodnoty celkových povrchových odporů rs [s.m-1] pro kombinaci travní porost a holá půda, vypočítané podle rovnic (4.110) a (4.111) a za předpokladu charakteristických měsíčních tabulkových hodnot, jsou uvedeny v tabulce na následující str. 68. Údaje LAImax a rsc,day z výše uvedené tabulky se používají v obou modelech, avšak model AVISO pro travní porost bere zjednodušeně rsc = 40 s.m-1 a pomocí této hodnoty počítá podle rovnic (4.110) a (4.111) povrchový odpor pro den i noc. Jiné možnosti výpočtu indexu plochy listoví LAI travního porostu lze provést dvěma způsoby, které jsou aplikovány v modelu AVISO. Oba spočívají v analýze průměrných denních teplot vzduchu na počátku roku. Jednodušší varianta výpočtu hledá vždy zpětně od aktuálního dne zpracování souvislou řadu maximálně 10ti po sobě jdoucích dní, v nichž kumulativní hodnota průměrných denních teplot vzduchu je rovna alespoň 50 °C. Pokud tento případ nastane, aktuálním dnem zpracování je ukončena souvislá řada dní s nejnižší

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 67


rs,day [s.m-1] 88,7 88,7 69,5 56,8 44,5 64,3 64,3 73,7 75,4 78,0 87,1 88,7

měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

rs,night [s.m-1] 92,6 92,6 89,3 86,2 83,3 83,3 83,3 83,3 86,2 89,3 90,9 92,6

rs,day+night [s.m-1] 181,3 181,3 158,8 143,0 127,8 147,6 147,6 157,0 161,6 167,3 178,0 181,3

LAImax [-] 2,0 2,0 3,0 4,0 5,0 5,0 5,0 5,0 4,0 3,0 2,5 2,0

rsc,day [s.m-1] 80 80 60 50 40 60 60 70 70 70 80 80

hodnotou LAImin = 0,1 (hodnota typická pro holou půdu) a následující den je nastavena maximální hodnota LAImax = 5,0, v opačném případě se pokračuje dále s minimální hodnotou LAImin = 0,1. Druhá varianta výpočtu spočívá v postupném nárůstu indexu plochy listoví ode dne, kdy kumulativní hodnota průměrných denních teplot vzduchu se rovnala 50 °C, nebo tuto hranici překročila, přičemž lineární nárůst indexu plochy listoví je ukončen po 19. dni a následující, tj. 20. den je index plochy listoví již nastaven na maximální hodnotu LAImax = 5,0. Lineární vzrůst indexu plochy listoví probíhá podle vztahu: LAI = (LAI max − 0,1) ∗ kde: LAI LAImax JD JDe JDf

JD − JD e +1 JD f − JD e

(4.112)

= = = =

index plochy listoví travního porostu [-]. maximální index plochy listoví travního porostu [-], LAImax = 5,0. juliánský den, tj. pořadové číslo výpočetního dne v roce. v přeneseném slova smyslu „den vzcházení“ travního porostu, tj. den, kdy je splněna výše uvedená podmínka kumulativních průměrných denních teplot vzduchu. = den maximálního indexu plochy listoví LAImax travního porostu, přičemž platí JDf = JDe + 20.

Obdobné rovnice se používají pro všechny další plodiny obou modelů. Nevýhodou rovnice (4.112) pro travní porost je příliš brzký nástup maximálního indexu plochy listoví a jeho hodnota v průběhu celého roku až do konce října. V posledních dvou měsících je opětovně nastavena hodnota výrazně nižší.

4.7 Modely MORECS a AVISO, analýza zbývajících charakteristik Penman-Monteithovy rovnice V závěru je nutno se podrobněji zmínit o zbývajících charakteristikách a veličinách, které vstupují u obou modelů MORECS a AVISO do kombinované Penman-Monteithovy rovnice pro výpočet evapotranspirace travního porostu. Jsou to:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 68


►

► ► ► ►

∆ = sklon křivky napětí vodní páry při dané teplotě vzduchu, tj. derivace závislosti mezi vlhkostí vzduchu nasyceného vodními parami a teplotou vzduchu [mb.oC-1, hPa. oC-1 nebo mmHg.°C-1, torr.°C-1]. ρ = hustota vzduchu [kg.m-3]. λ = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1, MJ.kg-1]. Es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb]. γ = psychrometrický koeficient (psychrometrická konstanta) [-]. α = albedo (koeficient odrazivosti) [-].

Pro výpočet výše uvedených charakteristik většinou existuje vždy několik vzorců. Oba modely používají obdobné vztahy, některé vzhledem k požadavku operativního řešení ve zjednodušené podobě.

Sklon křivky napětí vodní páry při dané teplotě vzduchu ∆ Jedná se o derivaci tlaku nasycené vodní páry podle teploty vzduchu, resp. odhad změny tlaku nasycené vodní páry s teplotou vzduchu. K vyčíslení existuje několik velmi podobných vzorců, které se mimo jiné mohou vzájemně lišit např. koeficienty, a to podle použitých jednotek pro tlak vodní páry. Pokud se použije jednotka hPa.oC-1 (mb.oC-1), výpočet se provede podle vzorce (Burman, Pochop, 1994): 17,27∗Tscr

25030,6 ∆= ∗ e Tscr + 237,3 2 (Tscr + 237,3) kde: ∆ Tscr

(4.113)

= sklon křivky napětí tlaku vodní páry při dané teplotě vzduchu [hPa.°C-1, mb.oC-1]. = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C].

Uváděná konstanta 25030,6 je součinem hodnot 4098,0*6,108. Na pravé straně vzorce (4.113) je jeden z tvarů Magnusova vzorce pro výpočet tlaku nasycené vodní páry, který je použitelný i pro přechlazenou vodu. Při aplikaci vztahu (4.113), pomocí něhož se počítá „průměrná“ hodnota sklonu křivky napětí vodní páry při dané teplotě vzduchu za den, může dojít k nesrovnalostem. Správný postup výpočtu spočívá ve výpočtech ∆ pro každou z termínových teplot vzduchu a teprve potom je možno vypočítat požadovanou průměrnou denní hodnotu ∆. Méně vhodný a tedy méně přesný způsob výpočtu je z průměrné teploty vzduchu, což vyplývá z rozdílného způsobu výpočtu denního průměru obou veličin. Analogický problém se objevuje při výpočtech dalších charakteristik (rovnice 4.114 až 4.117 – rozdíly jsou však zanedbatelné) a zvláště pak při výpočtech průměrného denního tlaku nasycené vodní páry podle rovnic (4.118) a (4.119).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 69


Hustota vzduchu ρ V přírodních podmínkách se uvažuje vlhký vzduch, který vždy obsahuje určité množství vodní páry. Hustotu vlhkého vzduchu lze počítat podle vztahu (Meteorologický slovník výkladový a terminologický, 1993): ρ = 1,276 ∗ kde: ρ p

 E p ∗ (1 − α ∗ Tscr ) ∗ 1 − 0,378 ∗ a p0 p 

  

(4.114)

= hustota vlhkého vzduchu [kg.m-3]. = tlak vzduchu [hPa, mb]. Vzhledem k tomu, že naprostá většina klimatologických stanic neměří tlak vzduchu, jeho výpočet se provede podle rovnice (Bos, Vos, Feddes, 1988):  T + 273,16 − 0,0065 ∗ H   p = 1013,25 ∗  scr T + 273,16 scr  

5,256

(4.115)

kde: Tscr = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. H = nadmořská výška klimatologické stanice [m n. m.]. p0 α Tscr Ea

= = = =

1013,25 [hPa, mb]. 0,00366 [-]. teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. aktuální tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb], viz rovnice (4.121).

Zjednodušený vzorec pro výpočet hustoty vzduchu při jeho teplotě 0°C a při hladině moře dává přijatelně přesné výsledky: ρ=

353,04 Tscr + 273,16

(4.116)

kde: ρ = hustota vzduchu [kg.m-3]. Tscr = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. Vzorec (4.114) dává přesnější výsledky než vztah (4.116).

Skupenské (latentní) teplo výparné a sublimační λ Latentní teplo výparné (vypařování) je množství tepla potřebné k tomu, aby jednotka hmotnosti vody změnila skupenství na vodní páru, aniž při tom dojde ke změně její teploty. V podstatě se nejedná přesně o konstantu v pravém slova smyslu, neboť malé změny λ lze vyjádřit jednoduchými rovnicemi v závislosti na teplotě vzduchu (Brunt, Harrison, Weiss), např. rovnicí Harrisona (Burman, Pochop, 1994):

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 70


λ = 2,501 − 2,361 ∗ 10 −3 ∗ Tscr kde: λ Tscr

(4.117)

= latentní teplo výparné (vypařování) [MJ.kg-1]. Do obou modelů se dosazuje λ v J.kg-1. = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C].

Za zimních podmínek, tj. při záporných teplotách vzduchu a současné existenci sněhové pokrývky, je nutno uvažovat skupenské (latentní) teplo sublimační (přechod ledu přímo ve vodní páru), jehož hodnota je λ = 2,830 MJ.kg-1. S jistou nepřesností tuto hodnotu lze použít i v případě sněhové pokrývky.

Tlak nasycené vodní páry Es Klasický výpočet tlaku nasycené vodní páry vychází ze standardního Magnusova vzorce (Meteorologický slovník výkladový a terminologický, 1993), avšak s využitím přirozeného logaritmu místo dekadického: E s = 6,108 ∗ e

17,27∗Tscr Tscr + 237,3

(4.118)

kde: Es = tlak nasycené vodní páry při teplotě vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb]. Tscr = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [°C]. Při výpočtu průměrného denního tlaku nasycené vodní páry mohou nastat jisté problémy, které vyplývají z rozdílného způsobu určení průměrné denní teploty vzduchu. Počítá-li se průměrný denní tlak nasycené vodní páry podle vztahu (4.118) s použitím průměrné denní teploty vzduchu, získaný výsledek se musí odlišovat od přesnějšího postupu, kdy tlak nasycené vodní páry se postupně počítá nejprve pro každý z klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod. a teprve potom se provede výpočet průměrné denní hodnoty. Uvedené tvrzení platí i pro následující rovnici (4.119). Při analýze vlhkostních charakteristik pro dlouhodobé období 1961-2000 nastávají problémy, spočívající především v algoritmu výpočtů a ve způsobu vyhodnocování. Právě vlhkost vzduchu, zvláště pak sytostní doplněk, výrazným způsobem ovlivňuje výsledné vypočítané hodnoty evapotranspirace. V základní databázi ČHMÚ CLIDATA jsou k dispozici dvojí údaje pro relativní vlhkost vzduchu, přičemž u obou z nich se odrážejí jisté nedostatky při jejich získávání: - psychrometrická metoda představuje vyhodnocení vlhkostní charakteristiky vzduchu na základě psychrometrického rozdílu, kdy vstupem do výpočtů jsou především teplota vzduchu (tzv. „suchá“ teplota) a teplota vlhkého teploměru (tzv. „vlhká“ teplota). - vlhkost vzduchu podle vlasového vlhkoměru. V období před automatizací klimatologických stanic byl v modelu AVISO aplikován postup doporučený WMO a prezentovaný Coufalem, Langovou, Míkovou (1992), podle nichž se počítaly vlhkostní charakteristiky a zvláště pak aktuální tlak vodní páry, který je jedním ze vstupních meteorologických prvků modelu. Tato metoda byla založena na –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 71


výpočtu z psychrometrického rozdílu (pro výpočet byly k dispozici „suchá“ a „vlhká“ teplota včetně stavu punčošky), tlaku vzduchu a ventilační rychlosti proudění vzduchu v meteorologické budce, odhadnuté podle rychlosti větru měřené na klimatologické stanici. Výpočet tlaku nasycené vodní páry nad vodou Es,water, resp. nad ledem Es,ice se prováděl v závislosti na teplotě vzduchu pomocí jedné z rovnic:

tlak nasycené vodní páry nad vodou [hPa, mb]:  T    4,76955∗ 1− T1   −8,2969∗ −1     T  T   T1  + 0,42873∗10 − 3 ∗ 10  T  −1  + 0,78614 10,79574∗ 1− 1  −5,028∗log  +1,50475∗10 − 4 ∗ 1−10     T    T1       

E s,water = 10

(4.119)

tlak nasycené vodní páry nad ledem [hPa, mb]:

E s,ice = 10

 T T  T  -9,09685∗ 1 −1  − 3,56654∗log  1  + 0,87682∗ 1−  + 0,78614 T  T  T1 

(4.120)

kde: Es,water = tlak nasycené vodní páry nad vodou [hPa, mb]. Es,ice = tlak nasycené vodní páry nad ledem [hPa, mb]. T = teplota vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [K], T = Tscr + T1 [K], kde T1 = 273,16 [K]. V obou rovnicích jsou dekadické logaritmy. Problematické bylo určení hraniční teploty vzduchu pro užití jedné z výše uvedených rovnic. Pokud byl k dispozici stav punčošky u teploty „vlhkého“ teploměru (voda nebo led na punčošce), situace byla jednoznačná. V opačném případě, resp. při nevěrohodných či chybějících údajích teploty „vlhkého“ teploměru byla situace podstatně složitější. V těchto případech pro kladné teploty vzduchu bylo možno použít rovnici (4.119), stejně tak s jistou mírou nepřesnosti pro teploty vzduchu přibližně do -1,0 °C, kdy existoval předpoklad, že v rozmezí teplot vzduchu 0,0 až -1,0 °C ještě existuje přechlazená voda. Při teplotách vzduchu nižších než uváděných -1,0 °C byla již použita rovnice (4.120). V současné době, tj. za předpokladu automatických klimatologických stanic je postup výpočtu denních hodnot tlaku vodní páry v modelu AVISO následující. Pro výpočet v denním kroku jsou k dispozici údaje o teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu vyhodnocené podle kapacitního čidla, čímž je eliminována metoda psychrometrického rozdílu, neboť nejsou k dispozici údaje z „vlhkého“ teploměru. Výpočet tlaku nasycené vodní páry se provede ve všech případech podle rovnice (4.119). V dalším kroku se vypočítá aktuální tlak vodní páry Ea, který je vstupem do základní kombinované rovnice pro výpočet evapotranspirace travního porostu metodikou Penman-Monteith, a to podle vztahu: RV =

Ea E ∗ RV ∗100 ⇒ E a = s Es 100

(4.121)

kde: Ea = aktuální tlak vodní páry při teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu měřené ve standardní výšce 2 m [hPa, mb].

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 72


Es = tlak nasycené vodní páry nad vodou s označením Es,water, [hPa, mb], potom rozdíl Es - Ea je sytostní doplněk [hPa, mb], viz vzorec (4.119). RV = relativní vlhkost vzduchu měřená ve standardní výšce 2 m [%]. Postup výpočtu aktuálního tlaku vodní páry předpokládá znalost teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu. Uvedený algoritmus nepočítá s tlakem vzduchu a jeho změnou s nadmořskou výškou, takto vzniklá chyba je však zanedbatelná. Výsledky získané rovnicemi (4.118) a (4.119) jsou v dobré shodě. Přesně vzato, rovnici (4.119) by bylo vhodné použít i při výpočtu odhadu změny tlaku nasycené vodní páry s teplotou vzduchu, tj. při derivaci tlaku nasycené vodní páry podle teploty vzduchu podle rovnice (4.113). Vzhledem k velmi malým rozdílům ve výsledcích, získaných rovnicemi (4.118) a (4.119), a s ohledem na skutečnost, že v průběhu zimních podmínek je výpar velmi nízký až téměř nulový, rovnice (4.113) byla ponechána v originálním tvaru a bez úpravy. Ve vztahu (4.118) lze mít na první pohled výhrady a nedůvěru ke konstantě 237,3 ve jmenovateli exponentu na pravé straně rovnice. V původním tvaru (Pechala, Bednář, 1991) se skutečně počítalo se známou hodnotou 273,16. Pokud bychom tvar rovnice (4.118) chtěli zachovat v původní verzi, konstantu 17,27 v čitateli exponentu na pravé straně rovnice bychom museli změnit na 19,58. Potom by se jednalo o téměř identické rovnice pro vyjádření tlaku nasycené vodní páry (rozdíl do 0,1 hPa), přičemž naprosto shodné by byly pouze při teplotě vzduchu 32,0 °C.

Psychrometrický koeficient γ Psychrometrický koeficient γ (psychrometrická konstanta) je definován jako (Bos, Vos, Feddes, 1996):

γ=

cp ∗ p

ε∗λ

(4.122)

kde: γ = psychrometrický koeficient [-]. cp = měrné (specifické) teplo vzduchu při konstantním tlaku vzduchu a při konstantní teplotě vzduchu 273,16 K [J.kg-1.K-1], cp = 1004,6 J.kg-1.K-1. p = tlak vzduchu [hPa, mb], viz vzorec (4.115). ε = poměr molekulárních hmotností vodní páry a suchého vzduchu [-], ε = 0,622. λ = skupenské (latentní) teplo výparné [J.kg-1, MJ.kg-1], viz vzorec (4.117). Pokud se do rovnice (4.122) dosadí všechny známe veličiny, resp. jejich reálné hodnoty, psychrometrický koeficient γ se bude pohybovat v rozmezí přibližně 0,645 až 0,665 za předpokladu teploty vzduchu ve °C a tlaku vodní páry v hPa (mb). Většinou se uvádí γ = 0,66.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 73


Albedo (koeficient odrazivosti) α Albedo (koeficient odrazivosti) α podléhá výrazným časovým změnám v denním a ročním chodu, a to hlavně v závislosti na výšce Slunce nad horizontem, resp. vzhledem k poloze Slunce vůči Zemi. Velký vliv na jeho hodnoty má index plochy listoví, resp. zastínění holé půdy nadzemními částmi plodiny a zvláště v mimovegetačním období vlhkost svrchních vrstev půdy. Variabilitu albeda v průběhu roku lze postihnout u travního porostu (stejně jako u ostatních plodin) jen velmi schématicky podle následujících rovnic (Hough, Palmer, Weir, Lee, Barrie, 1997):

index plochy listoví LAI ≤ 4:

α = α s + 0,25 ∗ (α c − α s ) ∗ LAI

(4.123)

index plochy listoví LAI > 4:

α = αc kde: α αs

(4.124)

= albedo (koeficient odrazivosti) travního porostu [-]. = albedo (koeficient odrazivosti) holé půdy [-]. Hodnoty jsou rozdílné pro holou půdu suchou a vlhkou, navíc se liší podle využitelné vodní kapacity půd, a to podle následujícího schématu: holá půda suchá: holá půda vlhká:

0,10 0,05

0,20 0,10

0,25-0,30 0,15

Údaje se postupně vztahují na půdy s vysokou (půdy středně těžké, VVK = 170 mm / 1 m půdního profilu), se střední (půdy těžší, VVK = 120 mm / 1 m půdního profilu) a s nízkou (půdy lehčí, VVK = 70 mm / 1 m půdního profilu) využitelnou vodní kapacitou (zkráceně VVK). Hydrolimit VVK je přitom chápán jako rozdíl mezi polní (retenční) vodní kapacitou a bodem vadnutí. αc = albedo (koeficient odrazivosti) pro travní porost s plným zápojem [-], αc = 0,25. LAI = index plochy listoví pro travní porost [-], 2 ≤ LAI ≤ 5. Oba vztahy (4.123), (4.124) lze řešit schématicky s několika zjednodušeními. Standardní výpočet se provádí pro středně těžkou půdu s vyšší kapacitou pro dostupnou vodu, tj. při VVK = 170 mm / 1 m půdního profilu. Albedo pro středně těžkou suchou půdu podle vzorců (4.123) a (4.124) kolísá v průběhu roku v rozmezí 0,175 až 0,250, pro středně těžkou vlhkou půdu v rozmezí 0,150 až 0,250. Vlhkost půdy se v modelech rámcově specifikuje podle denního úhrnu srážek: pokud převýší 5 mm, jedná se o vlhkou půdu, v opačném případě se výpočet provede pro suchou půdu. K tomuto relativně dosti nepřesnému hledisku lze přistoupit, zvážíme-li, že v průběhu roku v období od poloviny dubna do druhé poloviny září, kdy evapotranspirace dosahuje nejvyšších hodnot, index plochy listoví u travního porostu je nastaven na maximum, resp. téměř na maximální hodnotu (LAI ≥ 4). Podle rovnic (4.123) a (4.124)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 74


dostáváme v celém takto vymezeném období maximální albedo (α = 0,25), a to prakticky bez ohledu na vlhkost půdy. Největší vliv na výsledné albedo má logicky plně zapojený travní porost a nikoliv holá půda, jak je tomu většinou v mimovegetačním období. Specifikaci vlhkosti půdy by bylo možno např. částečně upřesnit následujícím způsobem. Pokud denní srážky dosáhnou hodnoty do 5 mm, jedná se o vlhkou půdu a s ní počítáme i následující den, i když srážky se v následující den již nevyskytly; pokud denní srážky převýší 5 mm, lze počítat s vlhkou půdou i v průběhu dalších tří dnů po ukončení srážkové činnosti.

4.8 Závěrečné poznámky před vlastními výpočty evapotranspirace a vláhových bilancí travního porostu V předcházejících kapitolách byl definován a specifikován algoritmus pro výpočet referenční evapotranspirace hypotetického povrchu modifikovanou metodikou podle FAO a evapotranspirace travního porostu modifikovanou metodou Penman-Monteith, která je základem obou zde částečně popsaných modelů MORECS a AVISO. Popsaný algoritmus výpočtu evapotranspirace travního porostu se v porovnání se standardními výpočetními postupy odlišuje v několika bodech: 1.

Algoritmus předpokládá přepočet teploty vzduchu, měřené ve standardní výšce 2 m na úrovni meteorologické budky, na teplotu vypařujícího povrchu.

2.

Radiační bilance je rozdělena na bilanci za denní a noční dobu. Na rozdíl od jiných výpočetních postupů se alespoň rámcově uvažuje s tokem tepla v půdě odděleně za denní a noční dobu. Při výpočtu za noční dobu se mimo jiné vychází z dlouhodobé průměrné tepelné kapacity půdy.

3.

Odděleně se uvažuje vliv oblačnosti za denní a noční dobu.

4.

Penman-Monteithova teorie vyžaduje znalost aerodynamické a celkové povrchové rezistence. Při výpočtu aerodynamické rezistence se dosazuje rychlost větru měřená v 10 m (standardní hladina pro měření rychlosti větru v síti klimatologických stanic ČHMÚ), nikoliv hodnota přepočítaná do standardní výšky měření v meteorologické budce. Toto je ve shodě s odvozením v modelu MORECS, přičemž vlastní přepočet na standardní hladinu 2 m se děje až ve vlastní aplikaci. Celková povrchová rezistence, skládající se z rezistence holé půdy a travního porostu, je pro den jako celek v závěru počítána jako vážený průměr vypočítaných celkových povrchových rezistencí za denní a noční dobu.

5.

Koeficienty v tzv. Ångstrımově vzorci nejsou konstantní, ale nepatrně se mění v závislosti na zeměpisné šířce (koeficient a) a na ročních obdobích (koeficient b).

6.

Vybrané fytometrické charakteristiky travního porostu (index plochy listoví, výška a efektivní výška travního porostu) schématicky podléhají časovým změnám v průběhu roku. To platí i o koeficientu dynamické drsnosti, který je standardně roven 1/10 výšky travního porostu.

7.

V průběhu roku se sledují časové změny albeda, a to v závislosti na indexu plochy listoví a vlhkosti svrchní části půdního horizontu.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 75


8.

Uvažuje se vliv sněhové pokrývky v zimním období. Pokud nastanou „zimní“ podmínky, tj. pokud se vyskytuje sníh, mění se albedo (vyšší odrazivost vzhledem k bílé barvě sněhu) a uvažuje se latentní teplo sublimační místo latentního tepla vypařování.

9.

Vybrané charakteristiky, které vstupují do výpočtu evapotranspirace travního porostu, se, pokud možno, počítají (latentní teplo výparné, hustota vzduchu a tlak vzduchu, psychrometrický koeficient).

10.

Pro výpočet tlaku nasycené vodní páry se používá postup doporučený WMO a u nás publikovaný v rámci NKP (Coufal, Langová, Míková, 1992). Algoritmus modelů nepoužívá zjednodušený postup podle Magnusova vzorce.

11.

Pokud to výpočetní algoritmus výpočtu vyžaduje, respektuje se polohopis každé stanice (zeměpisná šířka a nadmořská výška) včetně případných změn, které nastaly během dlouhodobého období 1961-2000. Toto se již týká konkrétního zpracování vybraných klimatologických stanic.

Denní, měsíční a roční údaje evapotranspirace travního porostu tvoří základní výdejový člen řešené vláhové bilance travního porostu v dlouhodobém měřítku 1961-2000 na území ČR. Na základě všech získaných a ověřených poznatků a současně s maximálně možnou přesností bylo v prostředí Microsoft Excel sestaveno několik výpočetních postupů (viz kap. 3.2). Výsledky zpracování evapotranspirace z údajů vybraných klimatologických stanic byly dále použity k hodnocení vláhové bilance travního porostu na území ČR.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 76


5.

VSTUPNÍ DATA A JEJICH PODROBNÁ ANALÝZA

Problematice vstupních data byla věnována značná mnohaměsíční pozornost, neboť je nutno si uvědomit velmi těsnou vazbu mezi kvalitou vstupních dat a dosaženými výsledky. Základním zdrojem dat pro kompletní výpočty evapotranspirace a navazující zpracování vláhové bilance travního porostu byla oficiální databáze meteorologických prvků CLIDATA v rámci databázového systému ORACLE, provozovaná na pracovištích ČHMÚ. Úvodem je nutno připomenout několik nedostatků, které vyplynou až při praktickém používání. Databáze může i ve své současné podobě obsahovat chybné, resp. nesmyslné či nelogické klimatické údaje (viz dále). Existence tohoto nedostatku tedy předpokládá následné kontroly, případně revize získaného klimatického materiálu. Dalším velmi výrazným rysem je obecně skutečnost, že většina denních řad meteorologických prvků jednotlivých klimatologických stanic obsahovala ze zpracovávaného dlouhodobého období 1961-2000 kratší či delší přerušení, která bylo nutno jednotným způsobem doplnit (stanice se stěhovala, nemoc nebo dovolená pozorovatele apod.). Tuto skutečnost ovšem nelze v žádném případě považovat za nedostatek databáze zvážíme-li, z jakého množství stanic se jejich data importují do systému. Dále je nutno připomenout velmi důležitou skutečnost, která musí mít negativní vliv na kvalitu dosažených výsledků. Podrobnou analýzou klimatologického materiálu byla totiž v mnoha případech zjištěna časová nesrovnalost mezi existujícími daty v databázi ČHMÚ CLIDATA a popisem pozorování, přesněji datumy, kdy stanice pozorovala. Jinými slovy, stanice pozorovala, ale údaje nejsou k dispozici. To je velmi podezřelé zvláště v případech, kdy je k dispozici např. sluneční svit, ale nejsou údaje o teplotě vzduchu, nebo kdy chybí údaje některého meteorologického prvku přesně za měsíc jako celek, což je v některých případech jev relativně častý. Podezřelé se mohou zdát i případy, kdy chybí data ze stejného období u několika stanic téže pobočky ČHMÚ (např. tlak vodní páry za rok 1977 u stanic na severu ČR apod.). Nebereme-li v úvahu případy, kdy stanice opravdu neměřila, výše popsaná situace může nastat náhodnou ztrátou prvotních materiálů (datových výkazů), nevěrohodností naměřených dat (data nebyla do databáze vůbec importována) nebo skutečností, že k importu existujících naměřených dat prozatím z jakýchkoliv důvodů (zvláště časových) nedošlo. Toto může být v některých případech velmi pravděpodobné. Zmíněný problém je mnohem větší, budeme-li u teploty vzduchu, tlaku vodní páry a rychlosti větru uvažovat termínové hodnoty měření. Byl zpracován velmi obsáhlý a podrobný materiál, mapující uvedené nesrovnalosti, avšak z důvodů prostorových není součástí předkládané práce. Jiným závažným problémem zůstává skutečnost, že k určitému meteorologickému prvku může být či byl omylem importován prvek jiný. To je případ srážek klimatologické stanice O3PRER01 (11748 Přerov). Podle údajů databáze ČHMÚ CLIDATA ze dne 9.8.2007 se v období 1980 až 1984 vyskytovaly roční srážkové úhrny vysoko přes 2000 mm (měsíční úhrny v letním období přes 400 mm, omylem byly totiž importovány teploty vzduchu), dlouhodobý průměr by potom za roky 1961-2000 byl 864,0 mm. V průběhu září 2007 byla tato data dodatečně opravena a doplněna, takže v současné době soubor denních srážkových úhrnů je kompletní.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 77


Posledně popsaný případ závady signalizuje další problém: aktuální stav databáze ČHMÚ CLIDATA nemusí být úplný a konečný, ale další klimatická data mohou být jednak opravována, jednak postupně doplňována. Dizertační práce výhradně vychází z denních klimatických dat, uložených v databázi ČHMÚ CLIDATA. Jakékoliv další postupné upřesňování ve smyslu výměny dodatečně naimportovaných dat za data mnou doplněná bude příčinou dalšího postupného zpřesňování dosažených výsledků. Předkládaný model výpočtu dlouhodobých hodnot evapotranspirace travního porostu a vláhové bilance travního porostu není tedy systémem uzavřeným, avšak otevřeným s dalšími možnostmi nejen programových změn, ale i postupným upřesňováním vstupních klimatických údajů podle aktuálního stavu oficiální databáze ČHMÚ CLIDATA. Pod pojmem doplněné údaje v celém textu dizertační práce se rozumí jednak údaje, které z jakýchkoliv důvodů nejsou uloženy v databázi ČHMÚ CLIDATA, jednak údaje podezřelé či nevěrohodné, které sice jsou v databázi ČHMÚ CLIDATA, ale pro další podrobnou analýzu se s nimi nepočítá a raději se volí jejich doplnění metodami jednoduché regresní analýzy. Databáze ČHMÚ CLIDATA dnes obsahuje obrovské množství nejen klimatických dat, z čehož vyplývá jistá pravděpodobnost existence chybných údajů. Na druhé straně se však právem domnívám, že málokterá instituce v současné době disponuje tak nesmírným množství měřených údajů. Výše popsané nedostatky jsou dále v této kapitole podrobněji analyzovány při průběžném vyhodnocování jednotlivých meteorologických prvků, jejichž hodnoty vstupují do výpočetních algoritmů. Všechny zde uvedené nedostatky, vztahující se na primární klimatická data, jsem se snažil v dizertační práci z velké části eliminovat. Výpočty, jejichž výsledky jsou v závěru dizertační práce podkladem pro vykreslení přehledných map dlouhodobých vláhových bilancí travního porostu, lze teoreticky provést dvojím způsobem. Každý z nich má své výhody a nevýhody. První ze způsobů by předpokládal vytvoření pravidelné gridové sítě bodů na území ČR a namodelování všech vstupních dat v denním kroku. Uvedený postup, který je časově a odborně velmi náročný, je použit např. ve dvou současně řešených mezinárodních projektech ENSEMBLES a CECILIA. Předpokládá se pravidelně rozmístěná síť, kdy jednotlivé body jsou vzájemně od sebe vzdáleny 25 km, resp. 10 km, a to nejen na území ČR, ale i v pohraničních oblastech mimo naše území. Nutno však mít na zřeteli, že výpočty jsou realizovány z namodelovaných, nikoliv naměřených klimatických dat. V dizertační práci jsem však zvolil jiný postup řešení, který je založen výhradně na klimatických datech, naměřených přímo v síti klimatologických stanic ČHMÚ. Kompletnímu zpracování předcházela velmi podrobná analýza všech vstupních meteorologických prvků. Byly použity denní údajů o teplotě a vlhkosti vzduchu, trvání slunečního svitu, rychlosti větru a srážek ze 155 profesionálních a dobrovolnických klimatologických stanic na území ČR (březen 2007: síť stanic ČHMÚ má celkem 208 klimatologických stanic) za období 1961-2000, tj. v podstatě za období zcela předcházející automatickému měření meteorologických prvků. Velmi důležitý byl zvláště výběr stanic, kdy za hlavní kritérium byla zvolena podmínka alespoň 20letého měření ve sledovaném období. Jedinými výjimkami byly některé profesionální stanice, které sice měří kratší dobu, avšak jejich data splňují primární podmínky kvality a věrohodnosti. Jsou to např. C1KOCE01 (11487 Kocelovice), P3KOSE01/P3KRES01 (11628 Košetice, Křešín, Kramolín). Mapy 5.1 a 5.2 v samostatné příloze přehlednou formou znázorňují rozmístění vybraných klimatologických stanic na území ČR podle GH_ID (interní indikativy databáze

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 78


ČHMÚ CLIDATA) a podle indikativů WMO_ID (indikativy Světové meteorologické organizace WMO) včetně jejich rozdělení podle způsobu výběru (viz další text). Informace o polohopisu klimatologických stanic dokumentuje tab. 5.1. Velmi podrobné informace o časových intervalech pozorování jednotlivých klimatologických stanic v období 1961-2000 včetně změn geografické polohy jsou v tab. 5.2. Výběr klimatologických stanic byl proveden následujícím způsobem: • Blok A: Klimatologické stanice, které byly použity v „Atlasu podnebí Česka“ (kap. 4 „Vlhkost vzduchu a výpar“) k vyhodnocení výparu a základní vláhové bilance. Celkově se jednalo o 88 klimatologických stanic. • Blok B: Klimatologické stanice, které byly vybrány v rámci realizace projektu QF3100V001 „Posouzení nárůstu klimatického sucha v zemědělství a zmírňování jeho důsledku závlahami“, dílčí část „Oblasti ohrožené klimatickým suchem v současné době a v případě globální změny klimatu“. Z celkového počtu 93 klimatologických stanic bylo takto vybráno dalších 36, které nebyly součástí řešení „Atlasu podnebí Česka“. • Blok C: Klimatologické stanice, vybrané výše uvedeným způsobem, byly ještě doplněny závěrečnou skupinou stanic, u nichž se muselo z větší míry přistoupit u vybraných meteorologických prvků k jejich průběžnému doplňování. Je nutno mít na zřeteli, že dosažené výsledky v těchto případech vzhledem k procentuálně většímu množství doplněných dat mají nutně menší vypovídací schopnost. Takto bylo vybráno závěrečných 31 stanic, čímž celkový počet vybraných objektů dosáhl čísla 155. Při velmi obsáhlém zpracování a přípravě vstupních dat se velmi osvědčilo barevné rozlišení stanic, a to podle jejich začlenění do jedné ze tří výše uvedených skupin (černá, modrá, červená). Shodné znázornění je také přesně dodržováno ve vybraných přehledných tabulkách, které dokumentují metadata, případně základní vlastnosti měřících objektů. Pro výpočet evapotranspirace modifikovanou metodou Penman-Monteith v denním intervalu a vláhové bilance travního porostu se vycházelo z těchto meteorologických prvků: • průměrná denní teplota vzduchu [oC], počítaná způsobem standardním v naší meteorologické praxi, kdy z klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod. poslední z nich má dvojnásobnou váhu; • průměrný denní tlak vodní páry [hPa], počítaný ze tří klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod.; • trvání slunečního svitu za den [hod]; • průměrná denní rychlost větru [m.s-1], počítaná ze tří klimatologických termínů 07, 14 a 21 hod.; • úhrn srážek za den [mm]. Vedle zmíněných klimatických dat je nutno znát pro každou ze stanic její polohopis, tj. zeměpisnou šířku [° ´´ ´], zeměpisnou délku [° ´´ ´] a nadmořskou výšku v m n. m. Jak bylo uvedeno výše, základním zdrojem dat pro veškeré výpočty byla databáze ČHMÚ CLIDATA v rámci systému ORACLE. Pokud část vybraných denních dat byla

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 79


získána od řešitelů jednotlivých kapitol „Atlasu podnebí Česka“, vždy byla provedena analýza jejich správnosti a věrohodnosti včetně srovnání s databázovými údaji. Základním nástrojem pro interaktivní komunikaci s databází ČHMÚ CLIDATA je speciálně vyvinutý software LoadData, provozovaný na ČHMÚ, pobočce Brno, jehož autorem je P. Štěpánek (Štěpánek, 2006; Štěpánek, 2006). Závěrem této kapitoly bych chtěl zdůraznit další poměrně důležitou skutečnost. Cílem předkládané dizertační práce bylo zpracování a prostorová a časová analýza vláhové bilance, resp. evapotranspirace travního porostu a nikoliv problematika doplňování chybějících dat. Při doplňování chybějících či nevěrohodných dat, u nichž je nutno znát jejich denní průměr (teplota vzduchu, tlak vodní páry, rychlost větru) lze prakticky postupovat dvěma způsoby: • vychází se z termínových měření (07, 14 a 21 hod.), kdy se nejprve provede zvolenou a jednotnou metodou jejich kompletace, případně doplnění a teprve potom se počítají denní průměrné hodnoty, • vychází se z průměrných denních hodnot a až tyto se zvolenou a jednotnou metodou kompletují (případně doplňují). Obě metody mají své klady a zápory. První z nich je výrazně náročnější a při nesprávně zvolené metodě doplňování může vzrůst procento chybných údajů. Druhá z nich je relativně jednodušší. Ukázalo se, že pro analýzu dlouhodobých poměrů ji lze až na výjimky použít. Jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly, problematice chybějících denních dat za analyzované období 1961-2000 byla věnována u jednotlivých klimatologických stanic velká pozornost. Doplnění bylo realizováno jednotným způsobem pomocí základních matematicko-statistických metod (jednoduchá lineární regresní analýza podle nejblíže ležící, resp. nejblíže ležících klimatologických stanic). S ohledem na dosažené výsledky a taktéž přesnost měření v terénu se to ukázalo jako naprosto dostačující. Kompletnost datových souborů jednotlivých klimatologických stanic je přehledně dokumentována v tab. 5.3 a 5.4.

5.1 Teplota vzduchu Pro vyhodnocení evapotranspirace a pomocí ní počítané vláhové bilance travního porostu byly z teplotních veličin použity průměrné denní teploty vzduchu jednotlivých klimatologických stanic. Základním zdrojem teplotních dat v denním intervalu a za období 1961-2000 byly souvislé teplotní řady získané z OVK Praha („Oddělení všeobecné klimatologie“), které navíc byly použity při řešení teplotních poměrů v „Atlase podnebí Česka“ (kap. 1 „Teplota vzduchu“). Celkem se jednalo o 88 klimatologických stanic, které jsou zahrnuty do bloku A. Všechny údaje získané z OVK Praha byly zpětně porovnávány s databázovými údaji CLIDATA. Vzájemným srovnáním bylo zjištěno, že pouze 38 klimatologických stanic z bloku A má naprosto souvislou řadu teplotních údajů. U zbývajících stanic muselo být určité kratší období s absencí teplotních údajů doplněno. Doplněná data z OVK Praha jsem akceptoval a ve výpočtech jsem až na jisté menší opravy použil kompletní teplotní řady získané z OVK Praha.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 80


V bloku B z celkového počtu 36 klimatologických stanic mělo dalších 14 zcela kompletní řadu teplotních údajů. U všech ostatních stanic včetně zbývajících 31 klimatologických stanic bloku C bylo nutno vzhledem k neúplnosti teplotních řad přistoupit k doplnění údajů jednoduchými metodami regresní analýzy. Na tomto místě je možno krátce se zmínil o některých nesrovnalostech, které vyplynuly ze srovnání databáze ČHMÚ CLIDATA s údaji, předanými z OVK Praha. Přitom je logické, že při srovnávací analýze se brala v úvahu pouze data naměřená, nikoliv doplněná. U většiny stanic se vyskytovaly jednotlivé dny, u nichž se oba příslušné údaje vycházející z měření odlišovaly, někdy poměrně výrazně, např. O2SUMP01 (11705 Šumperk) z 26.8.1965 (15,2 °C a 10,2 °C), B2BYSP01 (11686 Bystřice nad Pernštejnem) z 23.4.1968 (16,3 °C proti 20,2 °C) atd. Největší četnost vzájemně odlišných dat byla u stanic C1CHUR01 (11457 Churáňov), C1KOCE01 (11487 Kocelovice), O1PORU01 (11790 Ostrava, Poruba) a zvláště O3PRER01 (11748 Přerov) - celkem 3963 případů. V takových případech jsem vždy srovnal odlišné hodnoty s údaji okolních stanic, navíc analyzoval časovou řadu té dané stanice a v závěru se přiklonil k pravděpodobnější hodnotě. Pokud byl údaj z teplotní řady z OVK Praha nahrazen údajem z databáze ČHMÚ CLIDATA, v excelovském zpracování byl zvýrazněn. Podle databáze ČHMÚ CLIDATA na území ČR je celkem 52 klimatologických stanic, které mají kompletní řady průměrných denních teplot vzduchu za období 1961-2000 (do 1 % chybějících údajů dokonce 78 klimatologických stanic), naopak u žádné klimatologické stanice nenastal případ, kdy by nebyly k dispozici žádné údaje. U všech zbývajících stanic se muselo přistoupit k doplnění časových řad. Z analýzy chybějících údajů průměrné denní teploty vzduchu vyplynuly následující závěry: % chybějících údajů

počet klim. stanic

% chybějících údajů

počet klim. stanic

kompletní řady

52

50,1 % – 60,0 %

0

0,01 % – 10,0 %

57

60,1 % – 70,0 %

1

10,1 % – 20,0 %

14

70,1 % – 80,0 %

0

20,1 % – 30,0 %

12

80,1 % – 90,0 %

0

30,1 % – 40,0 %

11

90,1 % – 99,99 %

0

40,1 % – 50,0 %

8

data zcela chybí

0

Z celkového počtu 2 264 550 průměrných denních údajů teploty vzduchu za období 1961-2000 bylo doplněno 216 527 dat (9,6 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data o průměrné denní teplotě vzduchu představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, ale v databázi ČHMÚ CLIDATA nejsou příslušné údaje. Všechny řešené regresní vztahy (lineární regrese s absolutním členem) byly výrazně průkazné a pro doplnění chybějících údajů naprosto postačující. Doplněná data byla v excelovském zpracování pro lepší orientaci zvýrazněna. U klimatologických stanic bloku A bylo nutno řešit 50 regresních vztahů. Jak bylo uvedeno výše, zkompletované teplotní řady jsem převzal z OVK Praha. U zbývajících bloků (B a C) se řešilo 25, resp. 31 regresí. Korelační koeficienty dosahovaly hodnot 0,9768 [H2DEST01 (11674 Deštné v Orlických horách) x H5BROU01 (11671 Broumov)] až 0,9960 [B1IVAN01 (11749 Ivanovice na Hané) x B1KROM01 (11751 Kroměříž)], resp. 0,9769 [O1SVET01 (11736 Světlá Hora) x O1KAST01 (11733 Karlova Studánka)] až 0,9971 [(P3KOSE01/P3KRES01 (11628 –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 81


Košetice, Křešín, Kramolín) x P3CECH01 (11627 Čechtice)], naprostá většina dosažených výsledků se pohybovala kolem 0,99. Podrobné statistické výpočty jsou k dispozici u autora dizertační práce.

5.2 Tlak vodní páry Z vlhkostních charakteristik do výpočtů evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu vstupují denní průměry tlaku vodní páry, počítané pomocí teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu ve třech klimatologických termínech. Také v případě tohoto meteorologického prvku se vyskytla celá řada problémů, které se postupně musely řešit. V první etapě zpracování jsem jako základní zdroj údajů o tlaku vodní páry za období 1961-2000 u stanic bloku A použil data poskytnutá řešiteli „Atlasu podnebí Česka“ (kap. 4 „Vlhkost vzduchu a výpar“). Zdrojem dat u všech zbývajících stanic byla databáze ČHMÚ CLIDATA. Při závěrečné kontrole dat a vzájemném porovnávání údajů od řešitelů „Atlasu podnebí Česka“ s oficiální databází ČHMÚ byly však u mnohých stanic bloku A zjištěny výrazné odchylky v denních průměrech, resp. v extrémních případech dokonce nesmyslné záporné denní průměry tlaku vodní páry, např u stanice H3PARD01 (11652 Pardubice). Z celkového počtu 88 klimatologických stanic bloku A pouze u 26 z nich došlo k plné shodě časových řad, naopak u 21 z nich alespoň v jednom případě byl rozdíl průměrného denního tlaku vodní páry 1,0 hPa a více. Nejvyšší četnost všech odchylek byla u stanic H3PARD01 (11652 Pardubice), H2DEST01 (11674 Deštné v Orlických horách), H1JANL01 (11641 Janské Lázně), celkem 118, 54 a 52 případů, extrémní odchylky 5,0 hPa a více u stanic H1PECS01 (11643 Pec pod Sněžkou), H2DEST01 (11674 Deštné v Orlických horách), H3CHTU01 (11624 Chotusice, letiště), H3HRAD01 (11649 Hradec Králové, Nový Hradec Králové), H3PARD01 (11652 Pardubice), H3SVRA01 (11683 Svratouch), H4SLAT01 (11615 Slatiny, Milíčeves) a O3PRER01 (11748 Přerov). Výrazné neshody byly detekovány ve stovkách případů. Podotýkám, že výše uvedené nesrovnalosti se vztahují výhradně na údaje tlaku vodní páry, počítané (nikoliv regresní analýzou odvozené) z měřených údajů teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu. Vzhledem k tomu, že nedošlo k uspokojivému a logickému vysvětlení většiny výše uvedených nesrovnalostí, pro všechny výpočty jsem nakonec dále použil průměrný denní tlak vodní páry, který je uváděný v databázi ČHMÚ CLIDATA. Jeho výpočet jednotně vychází z termínových hodnot teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu (07, 14 a 21 hod.) podle metodiky uveřejněné a doporučené autory Coufal, Langová, Míková (1992). Podle databáze ČHMÚ CLIDATA na území ČR je celkem 41 klimatologických stanic, které mají kompletní řady průměrného denního tlaku vodní páry za období 19612000 (do 1 % chybějících údajů dokonce 68 klimatologických stanic), naopak u jediné klimatologické stanice nebyl k dispozici žádný údaj. U všech zbývajících stanic se muselo přistoupit k doplnění časových řad. Z analýzy chybějících údajů tlaku vodní páry vyplynuly závěry, které jsou uvedeny v tabulce na str. 83 Z celkového počtu 2 264 550 průměrných denních údajů tlaku vodní páry za období 1961-2000 bylo doplněno 279 268 dat (12,3 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data o tlaku vodní páry představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, ale v databázi ČHMÚ CLIDATA nejsou příslušné údaje.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 82



počet klim. stanic


Počet klim. stanic

kompletní řady

41

50,1 % – 60,0 %

1

0,01 % – 10,0 %

63

60,1 % – 70,0 %

1

10,1 % – 20,0 %

8

70,1 % – 80,0 %

0

20,1 % – 30,0 %

14

80,1 % – 90,0 %

0

30,1 % – 40,0 %

12

90,1 % – 99,99 %

0

40,1 % – 50,0 %

14

data zcela chybí

1

Všechny řešené regresní vztahy (lineární regrese s absolutním členem) byly výrazně průkazné a pro doplnění chybějících údajů naprosto postačující. Doplněná data byla v excelovském zpracování zvýrazněna. U klimatologických stanic bloku A bylo nutno řešit 56 regresních vztahů. Korelační koeficienty se pohybovaly v rozmezí 0,9192 [O2OLOM01 (11742 Olomouc) x O3PRER01 (11748 Přerov)] až 0,9917 [P1PKAR01 (11519 Praha, Karlov) x P1PLIB01 (11520 Praha, Libuš)], naprostá většina případů se pohybovala v mezích 0,96 až 0,98. U zbývajících bloků (B a C) se řešilo 27, resp. 31 regresí. Korelační koeficienty dosahovaly 0,9472 [O1BOHD01 (11764 Bohdanovice) x O1VITK01 (11767 Vítkov)] až 0,9907 [B1HOLE01 (11774 Holešov) x B1KROM01 (11751 Kroměříž)], resp. 0,9475 [H3HRAD01 (11649 Hradec Králové, Nový Hradec Králové) x H1VELI01 (11678 Velichovky)] až 0,9896 [P3PRIB01 (11659 Přibyslav) x B2JIHL01/B2JIHL02 (11661/ 11662 Jihlava)], naprostá převaha dosažených výsledků se pohybovala v rozmezí 0,96 až 0,98. Podrobné statistické výpočty jsou k dispozici u autora dizertační práce.

5.3 Sluneční svit Hned v úvodu je nutno připomenout, že právě měřené hodnoty trvání slunečního svitu byly v mnohých případech limitujícím faktorem pro výběr klimatologické stanice. Jinými slovy, z vybraných meteorologických prvků právě sluneční svit se měřil ve sledovaném období na nejmenším počtu klimatologických stanic. V období 1961-2000 je navíc nejvyšší procento chybějících denních údajů. Vedle stanic s kompletním, resp. částečným pozorováním slunečního svitu za období 1961-2000 bylo zařazeno několik stanic, které sluneční svit během analyzovaného období vůbec neměřily a tudíž všechny potřebné údaje musely být odvozeny. Základním zdrojem měřených slunoměrných dat v denním intervalu byly u stanic bloku A údaje zrevidované a dílem doplněné SOO Hradec Králové („Solární a ozonovou observatoří“) společně s údaji databáze ČHMÚ CLIDATA, u stanic bloků B a C pouze údaje z databáze ČHMÚ CLIDATA. U vybraných stanic bylo nutno podle potřeby přistoupit k doplnění chybějících údajů metodami jednoduché regresní analýzy. Údaje poskytnuté SOO Hradec Králové byly použity v „Atlase podnebí Česka“ (kap. 5 „Sluneční záření, sluneční svit a oblačnost“). Vzhledem k neúplnosti jednotlivých souborů bylo však nutno přistoupit k doplnění denních údajů. Pro stanice bloku A byly při podrobné analýze rozlišeny následující případy: • Data naměřená, u nichž je shoda mezi soubory od SOO Hradec Králové a databází ČHMÚ CLIDATA.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 83


• Data odvozená (doplněná) od SOO Hradec Králové, ale v databázi ČHMÚ CLIDATA chybějící. Jedná se o data odvozená, doplněná (regresní analýza) SOO Hradec Králové, přičemž doplnění proběhlo jen ve vybraných případech, a to s ohledem na měsíc jako celek, resp. rok jako celek. • Data naměřená jsou v databázi ČHMÚ CLIDATA, ale nejsou v souborech, získaných od SOO Hradec Králové. Tato data po analýze časových chodů byla spojena se základními soubory, které byly obdrženy ze SOO Hradec Králové. • Data opravená. V ojedinělých případech, místy i dva dny po sobě, v databázových souborech se vyskytovaly nelogické údaje „0“ (případy, kdy na okolních stanicích v letním nebo přechodném období byl vysoký sluneční svit, analyzovaná stanice však sluneční svit neregistrovala). Pro tyto dny byl respektován přepočet podle SOO Hradec Králové. • Data odvozená (doplněná) pomocí regresní analýzy. Pokud údaje zcela chyběly, dopočet byl proveden metodami jednoduché lineární regrese. Pro stanice bloků B a C při kompletaci datových souborů připadalo v úvahu pouze doplnění chybějících údajů zvolenými metodami jednoduché regresní analýzy. Pokud to bylo jen trochu možné, při výběru referenční stanice jsem přihlížel k vzájemné poloze obou stanic (referenční a doplňované), především k jejich vzájemné vzdálenosti a také nadmořské výšce. Dle SOO Hradec Králové a databáze ČHMÚ CLIDATA je na území ČR celkem 42 klimatologických stanic, které mají kompletní řady slunoměrných dat za období 1961-2000 (do 1 % chybějících údajů 43 klimatologických stanic), naopak u 43 klimatologických stanic nebyl k dispozici žádný slunoměrný údaj. U všech zbývajících stanic se muselo přistoupit k doplnění časových řad. Z analýzy chybějících údajů trvání slunečního svitu vyplynuly následující závěry: % chybějících údajů

počet klim. stanic


počet klim. stanic

kompletní řady

42

50,1 % – 60,0 %

4

0,01 % – 10,0 %

9

60,1 % – 70,0 %

5

10,1 % – 20,0 %

13

70,1 % – 80,0 %

6

20,1 % – 30,0 %

12

80,1 % – 90,0 %

2

30,1 % – 40,0 %

8

90,1 % – 99,99 %

3

40,1 % – 50,0 %

8

data zcela chybí

43

Z celkového počtu 2 264 550 denních údajů o slunečním svitu za období 1961-2000 bylo doplněno 1 019 437 dat (45,0 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data o trvání slunečního svitu představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, ale bez měření slunečního svitu. Všechny řešené regresní vztahy (lineární regrese bez absolutního členu) byly výrazně průkazné a pro doplnění chybějících údajů naprosto postačující. U klimatologických stanic bloku A bylo nutno řešit 45 regresních vztahů. Korelační koeficienty se pohybovaly v rozmezí 0,8258 [O1SVET01 (11736 Světlá Hora) x O1PRAD01 (11735 Praděd)] až 0,9772 [C2CBUD01 (11542 České Budějovice) x C1PLAN01 (11541 České Budějovice,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 84


Planá)], naprostá většina případů se pohybovala v mezích 0,94 až 0,96. U zbývajících bloků (B a C) se řešilo 12, resp. 11 regresí. Korelační koeficienty dosahovaly 0,8939 [L1KLAT01 (11455 Klatovy) x L1DOMA01 (11428 Domažlice)] až 0,9934 [P1PKAR01 (11519 Praha, Karlov) x P1PKLM01 (11515 Praha, Klementinum)], resp. 0,8912 [O1SVET01 (11736 Světlá Hora) x O1KAST01 (11733 Karlova Studánka)] až 0,9712 [H3CHTU01 (11624 Chotusice, letiště) x H3CASL01 (11622 Čáslav)], naprostá převaha dosažených výsledků se pohybovala v rozmezí 0,94 až 0,96. Podrobné statistické výpočty jsou k dispozici u autora dizertační práce. Samostatnou skupinu tvořily klimatologické stanice, které během dlouhodobého období sluneční svit vůbec neměřily. Postup doplnění chybějících údajů spočíval ve výběru dvou až čtyř nejblíže ležících klimatologických stanic s obdobnými fyzicko-geografickými poměry. Jejich denní data (měřená i částečně doplněná) byla zprůměrována a dosazena jako nejpravděpodobnější hodnoty slunečního svitu pro klimatologickou stanici s absencí slunoměrných údajů. K této situaci došlo celkem ve 43 případech. Závěrem je snad vhodné zmínit se o možném zdroji chyb v databázi ČHMÚ CLIDATA. Na jistých místech se totiž vyskytují případy, kdy větší počet po sobě následujících dní je buď zcela bez slunečního svitu nebo jen s naprosto zanedbatelným úhrnem, např. stanice H2ROKY01 (11676 Rokytnice v Orlických horách) v obdobích 28.11.1964-6.1.1965, 5.12.1982-18.1.1983 nebo H2DEST01 (11674 Deštné v Orlických horách) v období 5.12.1982-12.1.1983 atd. I když jejich výskyt je kumulován na zimní měsíce, resp. měsíce přechodných období, přece jen takový výskyt dní se může jevit někdy jako velmi podezřelý. U těchto případů jsem proto provedl podrobnější analýzu správnosti dat, některá zvláště dlouhá období byla s ohledem na data okolních stanic upravena.

5.4 Rychlost větru S údaji o průměrné denní rychlosti větru byly snad největší problémy, a to hlavně po stránce věrohodnosti měřených dat. Tento nedostatek vyplývá jednak ze způsobu měření, jednak z přesnosti naměřených údajů. Řada klimatologických stanic v dřívějších obdobích rychlost větru „měřila“ (lépe řečeno odhadovala) jen velmi přibližně pomocí stupnice síly větru podle Beauforta. U odvozených údajů velkým problémem byla výrazná variabilita větroměrných dat. Na rozdíl od ostatních meteorologických prvků pouze u rychlosti větru nebylo použito denních údajů, které by byly předlohou pro zpracování „Atlasu podnebí Česka“ (kap. 6 „Tlak vzduchu a vítr“). Podle databáze ČHMÚ CLIDATA na území ČR je celkem 39 klimatologických stanic, které mají kompletní řady průměrné denní rychlosti větru za období 1961-2000 (do 1 % chybějících údajů dokonce 68 klimatologických stanic), naopak na druhé straně se nevyskytla žádná klimatologická stanice s kompletně chybějícím měřením rychlosti větru. U všech zbývajících stanic se muselo přikročit k doplnění časových řad. Z analýzy chybějících údajů rychlosti větru vyplynuly závěry, které jsou uvedeny v tabulce na následující str. 86. Z celkového počtu 2 264 550 denních údajů o rychlosti větru za období 1961-2000 bylo doplněno 261 649 dat (11,6 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data o rychlosti větru představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, ale v databázi ČHMÚ CLIDATA nejsou příslušné údaje. K doplněným hodnotám je nutno přičíst data,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 85



počet klim. stanic


počet klim. stanic

kompletní řady

39

50,1 % – 60,0 %

3

0,01 % – 10,0 %

65

60,1 % – 70,0 %

0

10,1 % – 20,0 %

13

70,1 % – 80,0 %

1

20,1 % – 30,0 %

12

80,1 % – 90,0 %

0

30,1 % – 40,0 %

13

90,1 % – 99,99 %

0

40,1 % – 50,0 %

9

data zcela chybí

0

která sice jsou v databázi ČHMÚ CLIDATA, ale podrobnější analýzou se zjistila jejich nevěrohodnost. Všechny řešené regresní vztahy (lineární regrese bez absolutního členu) v porovnání s analogickým doplňováním u ostatních meteorologických prvků byly podstatně méně těsné, což se vzhledem ke kvalitě dat a jejich výrazné variabilitě dalo předem očekávat. Doplněná data byla v excelovském zpracování zvýrazněna. U klimatologických stanic bloku A bylo nutno řešit 57 regresních vztahů. Korelační koeficienty se pohybovaly v rozmezí 0,2653 [O2OLOM01 (11742 Olomouc) x O2PASE01 (11741 Paseka)] až 0,7852 [L1NEPO01 (11486 Nepomuk) x C1KOCE01 (11487 Kocelovice)], naprostá většina případů se pohybovala v mezích 0,45 až 0,65. U zbývajících bloků (B a C) se řešilo 28, resp. 31 regresí. Korelační koeficienty dosahovaly 0,2880 [H2DEST01 (11674 Deštné v Orlických horách) x H5BROU01 (11671 Broumov)] až 0,9864 [P1PKAR01 (11519 Praha, Karlov) x P1PKLM01 (11515 Praha, Klementinum)], resp. 0,2339 [B1PROT01 (11716 Protivanov) x B2BOSK01 (11715 Boskovice)] až 0,7304 [P1PKAR01 (11519 Praha, Karlov) x P1PUHR01 (11560 Praha, Uhříněves)], naprostá převaha dosažených výsledků se opět pohybovala v rozmezí 0,45 až 0,65. Podrobné statistické výpočty jsou k dispozici u autora dizertační práce.

Časové řady denních údajů rychlosti větru získané z databáze ČHMÚ CLIDATA jsou z tzv. „penmanovských“ proměnných zatíženy pravděpodobně největší chybou. Statistická analýza prokázala, že u více než 60 vybraných klimatologických stanic se v databázi ČHMÚ CLIDATA vyskytovalo alespoň jedno nepřerušené období o délce alespoň 10ti dní, kdy průměrná denní rychlost větru byla každý den tohoto období rovna nule. Celkem se jednalo o několik stovek případů. Z praktického hlediska si lze tuto situaci jen velmi těžko představit. Relativně časté jsou navíc případy dvou i více kratších období s nulovou průměrnou denní rychlostí větru, kdy tato období jsou vzájemně oddělena pouze jedním či dvěma dny s nenulovou průměrnou rychlostí větru. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům bylo nutno přistoupit u konkrétních klimatologických stanic alespoň rámcově k eliminaci období s podezřelými hodnotami. Pomocí jednoduchých metod lineární regrese a s přihlédnutím k okolním stanicím byly takto opraveny delší časové úseky, avšak tímto způsobem nemohla být analyzována, případně upravena kratší období s trváním pouze několika dní. Konkrétně nejhorší situace byla u stanic U1TEP002 (11461 Teplice), O1JESE01 (11731 Jeseník), O2PASE01 (11741 Paseka), L3FRAL01 (11407 Františkovy Lázně), O1RYMA01 (11737 Rýmařov, Harrachov) a O3HUSL01 (11789 Huslenky, Kychová).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 86


5.5 Srážky Srážkové úhrny představují v krajině snad nejvýznamnější člen vláhové bilance. Z tohoto důvodu jim byla věnována velká pozornost. Doplnění neúplných srážkových řad bylo provedeno metodou váženého průměru podle nejblíže ležících klimatologických a srážkoměrných stanic. K plošné a časové analýze srážkových poměrů bylo použito speciálního softwaru AnClim a ProClimDB (Štěpánek, 2006; Štěpánek, 2006). Metodika včetně dokumentace je k softwaru podrobně popsána na www.climahom.eu. Metoda doplnění spočívala ve výběru nejméně 5ti nejbližších klimatologických a hlavně srážkoměrných stanic. Z nich se vypočítala referenční řada jako vážený průměr, kde vahou byla statistika 1/d (d = vzdálenost referenční stanice od stanice doplňované). Při vypočítané záporné hodnotě se tato nahradila nulou. Vlastní doplnění podle referenční řady probíhalo v několika krocích. Nejprve se vzaly denní hodnoty daného měsíce (každý měsíc se řešil individuálně), a to tři roky před a tři roky po chybějícím srážkoměrném údaji. Současně se v obou časových řadách vyloučily nulové srážky. V další fázi řešení se provedly výpočty lineární regrese ve smyslu závislosti doplňované řady na řadě referenční a určil se konrétní regresní vztah. V závěrečné etapě zpracování se podle této rovnice po dosazení příslušných hodnot z referenční řady určily chybějící úhrny srážek v doplňované řadě (Štěpánek, 2006). Z analýzy chybějících údajů o srážkách vyplynuly následující závěry: % chybějících údajů

počet klim. stanic


počet klim. stanic

kompletní řady

57

50,1 % – 60,0 %

0

0,01 % – 10,0 %

59

60,1 % – 70,0 %

0

10,1 % – 20,0 %

11

70,1 % – 80,0 %

0

20,1 % – 30,0 %

11

80,1 % – 90,0 %

0

30,1 % – 40,0 %

10

90,1 % – 99,99 %

0

40,1 % – 50,0 %

7

data zcela chybí

0

Z celkového počtu 2 264 550 denních údajů o srážkách za období 1961-2000 bylo doplněno 187 369 dat (8,3 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data o srážkách představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, avšak v databázi ČHMÚ CLIDATA nejsou příslušné údaje.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 87


Závěrem k problematice vstupních dat Provedeme-li souhrnnou analýzu celého souboru klimatologických stanic a všech klimatických dat, která jsou nutná k výpočtům evapotranspirace a vláhových bilancí travního porostu (teplota vzduchu, tlak vodní páry, sluneční svit, rychlost větru, srážky, vše v denním intervalu), dospějeme k následující tabulce: % chybějících údajů

počet klim. stanic


počet klim. stanic

kompletní řady

25

50,1 % – 60,0 %

4

0,01 % – 10,0 %

36

60,1 % – 70,0 %

0

10,1 % – 20,0 %

23

70,1 % – 80,0 %

0

20,1 % – 30,0 %

44

80,1 % – 90,0 %

0

30,1 % – 40,0 %

10

90,1 % – 99,99 %

0

40,1 % – 50,0 %

13

data zcela chybí

0

Podle databáze ČHMÚ CLIDATA na území ČR je celkem 25 klimatologických stanic, které mají kompletní řady denních hodnot pěti výše uvedených základních meteorologických prvků za období 1961-2000 (do 1 % chybějících údajů dokonce 37 klimatologických stanic). Z celkového počtu 11 322 750 denních údajů vybraných meteorologických prvků za období 1961-2000 bylo doplněno 1 964 250 dat (17,3 % všech dat, vstupujících do kompletních výpočtů). Doplněná data představují součet chybějících denních údajů za období 1961-2000, kdy stanice vůbec nepozorovaly, nebo, kdy stanice pozorovaly, ale v databázi ČHMÚ CLIDATA nejsou příslušné údaje. K doplněným údajům je nutno taktéž přičíst denní údaje, které jsou sice v databázi ČHMÚ CLIDATA, ale podrobnější analýzou se zjistila jejich nevěrohodnost či nespolehlivost a tudíž nebyla použita. Z podrobné analýzy vybraných meteorologických prvků (v odborné literatuře označované jako „penmanovské“ proměnné a srážky) za období 1961-2000 dále vyplynuly následující závěry:

Vzhledem k některým výše uvedeným problémům s meteorologickými prvky (zvláště pak ve smyslu úplnosti, případně věrohodnosti časových řad za období 1961-2000) bylo nutno vytvořit obecný postup pro výpočty evapotranspirace a vláhových bilancí travního porostu. Výsledky dizertační práce jsou založeny na všech klimatických údajích, které byly momentálně dostupny v databázi ČHMÚ CLIDATA. Všechna chybějící data byla doplněna jednotným způsobem pomocí metod jednoduché lineární regrese. S postupným doplňováním či opravami datových souborů v rámci databáze ČHMÚ CLIDATA se v budoucnosti budou pravidelně upřesňovat výsledky a výstupy, které jsou řešením předkládané práce. Velkým přínosem uvedeného zpracování je kompletace tzv. „penmanovských“ proměnných. Získané ucelené řady klimatických denních dat meteorologických prvků jsou samozřejmě využitelné i v jiných aplikacích. Teprve v další fázi se mohlo přistoupit ke konkrétním výpočtům evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu. Podkladem byly zkompletované údaje pozorování 155 klimatologických stanic ze sítě pozorovacích objektů ČHMÚ.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 88


6.

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE

Tato kapitola tvoří základ dizertační práce. V úvodní části je nezbytně nutné provést orientační rozdělení hlavních dosažených výsledků, které vyplynulo ze zpracování vláhové bilance travního porostu na území ČR za dlouhodobé období 1961-2000:

statistická analýza, prezentovaná v tabelární a grafické formě a s doprovodným textem, časoprostorová analýza, prezentovaná formou přehledných map území ČR, vytvořené programové postupy na základě ověřených algoritmů výpočtů pro hromadné zpracování a analýzu jedné ze základních složek vláhové bilance v krajinném prostředí (evapotranspirace travního porostu).

Analýza dosažených výsledků, která je přehledně dokumentována tabelárně, graficky i mapově v samostatné příloze, byla provedena pro vybrané skupiny klimatologických stanic. Kritériem pro jejich výběr bylo:

vertikální měřítko: rozdělení klimatologických stanic podle nadmořské výšky do výškových pásem, do výpočtů vstupují všechny stanice, plošné měřítko: rozdělení vybraných klimatologických stanic do vybraných oblastí.

Podrobná analýza podle výškových stupňů je základem předkládané práce. Vlastní zpracování je založeno jednak na vyhodnocení dlouhodobých vláhových podmínek za roky 1961-2000, jednak na vyhodnocení jednotlivých let. Jak již bylo uvedeno výše, současně stejným způsobem byla hodnocena další období (1961-1990, 1971-2000, 1991-2000), výsledky jsou k dispozici u autora dizertační práce. Kompletní výpočty byly provedeny pro různá časová období:

kalendářní rok, vegetační a mimovegetační období, jednotlivá roční období (jaro, léto, podzim, zima), období od počátku roku k 1.3., 1.6., 1.9. a 1.12., datumy byly zvoleny s ohledem na nástup a ukončení ročních období.

Vzhledem k velké objemnosti dosažených výsledků je zcela logické, že se nemohlo přistoupit k podrobné analýze jednotlivých klimatologických stanic, nicméně některé zajímavé závěry jsou přesto komentovány alespoň v textu. Vlastní zpracování spočívá jednak ve vyhodnocení dlouhodobých vláhových podmínek za roky 1961-2000, jednak ve vyhodnocení jednotlivých let.

6.1 Vláhová bilance travního porostu na území ČR podle výškových pásem za období 1961-2000 Základem kompletního zpracování vláhových bilancí na území ČR byla v první etapě její podrobná analýza podle vertikálního rozměru, kdy celý soubor 155 klimatologických stanic byl podle nadmořských výšek rozdělen do předem zvolených výškových pásem. Přehled rozmístění klimatologických stanic je uveden v následující tabulce:

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 89


výškové pásmo do 200 m n. m. 201-300 m n. m. 301-400 m n. m. 401-500 m n. m. 501-600 m n. m. 601-700 m n. m. 701-800 m n.m. nad 800 m n. m.

počet klim. stan. průměrná 12 178 31 249 35 349 33 450 16 550 11 648 10 749 7 1037

nadmořská výška [m n. m.] nejnižší klim. stan. nejvyšší 11501 157 200 11696, 11468 201 300 11520 303 400 11679 402 490 11710 510 593 11414 603 691 11685 722 780 11498 803 1490

klim. stan. 11781 11784 11715 11627 11736 11413 11733 11735

Při výběru intervalů největší důraz byl kladen na rovnoměrné rozmístění klimatologických stanic vzájemně mezi intervaly a v rámci určitého výškového pásma. Vypočítané průměrné nadmořské výšky ve všech intervalech vyjma okrajových jsou rovny nebo se velmi blíží střední hodnotě, navíc četnost v rozmezí nadmořských výšek 201 až 500 m n. m. je srovnatelná. To vše lze považovat za důkaz správnosti zvolených intervalů. Výhodou zpracování podle nadmořské výšky je analýza území ČR jako celku a z toho vyplývající možnost vykreslení přehledných map vláhové bilance travního porostu pro jednotlivá časová období. Naopak nevýhodou je skutečnost, že v rámci daného výškového pásma se nemusí projevit nepříznivé vláhové podmínky určitých oblastí. Z tohoto důvodu jsem v závěru přistoupil k plošné analýze a vyčlenění vybraných území naší republiky, kde lze právě tyto nepříznivé vláhové podmínky ve větší míře očekávat. Další tabulka uvádí plochy výškových pásem v km2 včetně jejich procentuálního zastoupení na celkové ploše ČR: výškové pásmo do 200 m n. m. 201-300 m n. m. 301-400 m n. m. 401-500 m n. m.

plocha z plochy [km2] ČR [%] 4124,6 5,2 15992,0 20,3 14108,0 17,9 19363,0 24,5

výškové pásmo 501-600 m n. m. 601-700 m n. m. 701-800 m n. m. nad 800 m n. m.

plocha z plochy [km2] ČR [%] 12931,0 16,4 6445,3 8,2 2807,1 3,6 3107,2 3,9

Rozdělení území ČR ve vertikálním rozměru předcházela regresní analýza ve smyslu přijetí či vyvrácení předpokladu významnosti či nevýznamnosti vzájemného vztahu mezi údaji vláhové bilance travního porostu (závisle proměnná, v grafech na obr. 6.1 označena jako VLBI_TP) a nadmořské výšky (nezávisle proměnná, v grafech na obr. 6.1 označena jako H). Vláhovou bilanci travního porostu reprezentovala pro každou ze 155 klimatologickou stanic vždy její dlouhodobá hodnota za období 1961-2000, vypočítaná pro předem zvolená časová období. Zjištěné výsledky jsou přehledně shrnuty v grafech na obr. 6.1, kde vedle průběhu regresních rovnic a jejich konkrétního tvaru (základní lineární regrese ve tvaru VLBI_TP = A * H + B a polynomický rozvoj 2. nebo 3. stupně ve tvaru VLBI_TP = A * H2 + B * H + C, resp. VLBI_TP = A * H3 + B * H2 + C * H + D) je uveden index determinace a koeficient korelace. Regresní analýza prokázala dostatečně těsný vztah mezi oběma proměnnými na hladinách významnosti α = 0,05, α = 0,01. Korelační koeficienty byly ve všech případech vzájemně velmi podobné a kolísaly v rozmezí od 0,6086 (zimní období) do 0,6774 (období s průběžnou kumulací hodnot k 1.9.). Prokázaný vzájemný vztah mezi vláhovou bilancí travního porostu a nadmořskou výškou byl jedním z hlavních důvodů rozdělení území ČR na jednotlivá výšková pásma.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 90


Pro lepší přehlednost a srozumitelnost je v kap. 6.1 vláhová bilance travního porostu dále v textu nahrazena zkratkou VLBI_TP.

6.1.1

Základní statistická analýza úhrnů vláhové bilance travního porostu

Před vlastním vyhodnocením dlouhodobých vláhových podmínek na území ČR podle vertikálních pásem byla provedena základní statistická analýza vypočítaných úhrnů VLBI_TP. Výpočty pro období 1961-2000 byly provedeny dvojím způsobem:

základní statistika průměrných úhrnů VLBI_TP, základní statistika všech měsíčních úhrnů VLBI_TP.

V prvním případě se jednalo o zpracování úhrnů ve zvolených časových úsecích v rámci každého roku období 1961-2000 v jednotlivých výškových pásmech, přičemž úhrny byly reprezentovány průměrnou hodnotou VLBI_TP, vypočítanou jako prostý průměr ze všech klimatologických stanic z daného výškového pásma. Získané výsledky jsou přehledně dokumentovány v tab. 6.1 až 6.9. Četnost zpracovávaných souborů byla 40, resp. 39. Na tomto místě připomínám, že mimovegetačním, resp. zimním obdobím se rozumí měsíce říjen až březen, resp. prosinec až únor následujícího kalendářního roku. V druhém případě statistickému šetření byly podrobeny všechny vypočítané měsíční úhrny VLBI_TP. Statistické výpočty byly provedeny pro jejich úhrny ve zvolených časových úsecích a pro úplný soubor vybraných klimatologických stanic, avšak s rozlišením podle jejich nadmořské výšky a se začleněním do výškových pásem. Základní statistická analýza vychází ze všech měsíčních údajů VLBI_TP klimatologických stanic za dlouhodobé období 1961-2000, nikoliv z dlouhodobých průměrných hodnot, jak tomu je při hodnocení dlouhodobých podmínek. Popsaným postupem jsou charakterizována jednotlivá časová období pomocí jejich „průměrného“ měsíce. Získané výsledky jsou opět přehledně dokumentovány v tab. 6.10 až 6.18, přičemž četnost zpracovávaných souborů je logicky výrazně vyšší než u předcházejícího způsobu hodnocení. Uváděné tabulky jsou pro každé z výškových pásem sestaveny jednotným a přehledným způsobem. Kromě základních charakteristik polohy (průměr, medián a modus včetně četností jejich výskytu, v závěru tabulek vybrané kvantily s rozlišením po 5 %) jsou uvedeny vybrané míry variability (amplituda, směrodatná odchylka, rozptyl, koeficient variace), případně nesouměrnosti. U extrémních hodnot je vždy uveden rok, případně klimatologická stanice a rok s extrémem, který v daném časovém období a výškovém pásmu nastal. Kvantilové charakteristiky po 5 % charakterizují rozložení hodnot VLBI_TP v jednotlivých souborech. V následujícím hodnocení jsou stručně shrnuty závěry, vyplývající ze zpracované základní popisné statistiky. Uvažují-li se průměrné úhrny VLBI_TP (1. typ statistického hodnocení), pro všechna období je typické zvyšování úhrnů se vzrůstající nadmořskou výškou, což je hlavně důsledek zvyšování srážek a převážně snižování evapotranspirace ve vertikálním profilu. Ve vegetačním období až do výškového pásma 301 až 400 m n. m. je ještě záporná (-86,1 až -0,9 mm), naopak v mimovegetačním období je v celém vertikálním profilu již kladná průměrná VLBI_TP (93,9 až 373,8 mm). Nepříznivá vláhová situace je na jaře a v létě až do výškových pásem 201 až 300 m n. m., resp. 301 až 400 m n. m. (až -49,4 mm), naopak

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 91


pro podzim a zimu je typický výraznější vzrůst průměrné VLBI_TP až k hodnotám přes 150 mm v oblastech přes 700 m n. m. Zajímavá je analýza období, která vychází z kumulativních hodnot VLBI_TP, počítaných od počátku roku. V obdobích k 1.6. a 1.9. se výrazněji projevuje negativní průměrná VLBI_TP, takže pro nejnižší výšková pásma je ještě typická jejich záporná hodnota (až -50,2 mm). Rok jako celek lze charakterizovat kladnou průměrnou VLBI_TP, pohybující se v rozmezí 7,6 (do 200 m n. m.) až 613,1 mm (nad 800 m n. m.). Celková průměrná roční VLBI_TP za období 1961-2000 je na území ČR (bez rozlišení výškových pásem) rovna 194,1 mm. Obdobný trend vývoje je sledován při analýze extrémních (maximálních, resp. minimálních) průměrných VLBI_TP, vybraných pro jednotlivé roky a za současného předpokladu vertikálního rozlišení. V naprosté většině případů extrémní údaje se zvyšující se nadmořskou výškou vyjadřují příznivější VLBI_TP a současně se zvyšuje jejich amplituda. Velmi průkazné to je prakticky pro všechna zvolená časová období. Zajímavě se jeví analýza variability jednotlivých časových období v závislosti na výškových pásmech. Vyjádříme-li proměnlivost pomocí směrodatné odchylky, jednotným trendem je postupné zvyšování variability se vzrůstající nadmořskou výškou. Tato skutečnost je podmíněna zvláště výraznou variabilitou srážek ve vyšších vertikálních pásmech. Zvyšování proměnlivosti je zvláště typické pro chladné či chladnější části roku (mimovegetační období, podzim a zima), kdy směrodatné odchylky v nejvyšším výškovém pásmu nad 800 m n. m. více než 1x převyšují směrodatné odchylky, vypočítané z údajů pro nížinné oblasti pod 200 m n. m. Výrazně podrobnější analýza je obsažena v druhém způsobu statistického hodnocení, který vychází ze všech vypočítaných měsíčních úhrnů VLBI_TP. Rozsahy testovaných souborů jsou podstatně vyšší, z čehož vyplývá větší věrohodnost dosažených výsledků. Tento způsob statistického hodnocení byl zařazen zvláště z důvodu určení „průměrného“ měsíce, který ve vymezeném výškovém pásmu charakterizuje zvolené časové období. Vzhledem ke skutečnosti, že statistika vychází z konkrétních měsíčních a nikoliv průměrných úhrnů, amplituda je ve všech případech výrazně vyšší, stejně tak jsou extrémnější hodnoty maxim a minim VLBI_TP, a to ve všech časových obdobích a ve všech výškových pásmech. Proměnlivost vyjádřená směrodatnou odchylkou je ve většině analyzovaných případů prakticky srovnatelná. Obecným rysem je její zvyšování se vzrůstem nadmořské výšky. Nejvyšších hodnot dosahuje v posledním výškovém pásmu ve vegetačním a jarním období. U všech ročních období a ve všech výškových pásmech je navíc do jisté míry srovnatelná s proměnlivostí, vypočítanou pro průměrné úhrny VLBI_TP (viz předcházející postup). Naopak se zvyšujícím se rozsahem souborů (vegetační a mimovegetační období) rozdíl proměnlivosti při srovnání s analogickými charakteristikami, vypočítanými z průměrných hodnot VLBI_TP, narůstá: v případě roku jako celku je variabilita více než 1x nižší, a to ve všech výškových pásmech. V závěru statistického hodnocení byl proveden rozbor měsíčních úhrnů VLBI_TP ve smyslu analýzy rozložení dat v jednotlivých souborech. Aplikovaný postup podle Noska (1972) předpokládá využití základních statistik (průměr, směrodatná odchylka) k určení četnosti dat v intervalech, které jsou omezeny vzájemným rozdílem a součtem obou výše zmíněných statistik. Pokud 68,26 % a více všech případů leží uvnitř intervalu (Xprůmσ;Xprům+σ), kde Xprům a σ jsou průměr a směrodatná odchylka souboru, je možno hovořit o normálním rozdělení. Všechny údaje, které leží uvnitř takto vymezeného intervalu lze ze statistického hlediska považovat za údaje s normálním výskytem. –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 92


Tab. 6.19 obsahuje vedle hraničních hodnot pro normální výskyt také procentuální zastoupení dat ve vymezeném intervalu. Z podrobné analýzy vyplynulo, že ve všech případech byla četnost intervalů vyšší než 68,26 %, vyjma jediného byla vyšší než 70,0 % a v některých případech dokonce převýšila hranici 80,0 % (zimní období a kumulace k 1.3.). Údaje VLBI_TP, ležící uvnitř vymezeného intervalu, lze považovat za hodnoty s normálním výskytem. V předkládané kapitole jsou zpracovány jen vybrané výstupy základního statistického šetření hodnot VLBI_TP ve zvolených časových obdobích a ve výškových pásmech. K případné podrobnější analýze je možno použít tab. 6.1 až 6.19 v příloze.

6.1.2

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu na území ČR ve zvolených časových obdobích v závislosti na výškových pásmech

Analýza dlouhodobých vláhových podmínek byla provedena pomocí průměrných úhrnů VLBI_TP ve vertikálním profilu za předem stanovená časová období. Průměry byly vždy vypočítány z příslušných klimatologických stanic. Dosažené výsledky jsou náplní tab. 6.20 a grafů na obr. 6.2 a 6.3 v samostatné příloze. V tab. 6.20 jsou navíc dle indikativu WMO uvedeny klimatologické stanice s extrémními průměrnými údaji VLBI_TP (nejedná se tedy o údaj konkrétního roku z období 1961-2000). V grafickém vyjádření představují interval, v němž s určitou pravděpodobností lze očekávat dlouhodobý údaj VLBI_TP v závislosti na výškovém pásmu, resp. na časovém období. Všechna časová období se vyznačují zlepšováním VLBI_TP s narůstající nadmořskou výškou. U některých sousedních výškových pásem všech období se může vyskytovat menší nesrovnalost v porovnání s celkovým trendem vzrůstu hodnot VLBI_TP, rozdíly jsou však malé a nevýznamné. Největší nárůst byl zaznamenán při přechodu k nejvyššímu pásmu (nad 800 m n. m.), což souvisí s horskými klimatologickými stanicemi (Praděd, Lysá hora, Churáňov) s vysokými úhrny srážek a naopak nízkými úhrny evapotranspirace. Je logické, že výše uvedené trendy zdaleka nemusí platit pro vybrané extrémní údaje VLBI_TP, neboť v každém z výškových intervalů a v určitém časovém období může existovat částečně atypická klimatologická stanice. Příkladem může být Milešovka, která svou nadmořskou výškou (833 m n. m.) sice patří do nejvyššího výškového pásma, avšak na druhé straně se vyznačuje relativně nízkými hodnotami VLBI_TP (v každém z období je tak uvedena jako stanice s nejméně příznivou VLBI_TP). Obdobná situace nastává ve výškovém pásmu 301-400 m n. m., kam patří Kuchařovice na Znojemsku (334 m n. m.), obecně stanice s velmi vysokými úhrny evapotranspirace, avšak na druhé straně s nízkými úhrny srážek, což je příčinou výrazně negativní VLBI_TP, která je typická spíše pro nižší výšková pásma.

Rok jako celek se v celém vertikálním profilu vyznačuje kladnou VLBI_TP, a to od 7,6 mm (pásmo do 200 m n. m.) do 613,1 mm (pásmo nad 800 m n. m.), bez vertikálního rozlišení 194,1 mm. Minimální VLBI_TP je až do výškového pásma 401-500 m n. m. záporná, naopak maximální VLBI_TP je v celém vertikálním profilu výrazně kladná. Vlhkostně je z dlouhodobého hlediska nejméně příznivá situace na jižní Moravě (Kuchařovice -214,1 mm, Brno, Tuřany -175,9 mm, Dyjákovice -130,6 mm) a v pražské aglomeraci (Praha, Karlov -189,0 mm, Praha, Klementinum -181,2 mm), kde se však

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 93


výrazně projevuje vliv městského klimatu a v podstatě se již nejedná o typické přírodní podmínky. Naopak nejpříznivější dlouhodobé vláhové podmínky jsou v oblastech, které se vyznačují nejvyššími nadmořskými výškami, zvláště pak okrajová pohoří, kde VLBI_TP za rok výrazně převyšuje 600 mm (Lysá hora 972,9 mm, Desná, Souš 901,8 mm, Harrachov 888,6 mm).

Vegetační období se z dlouhodobého hlediska vyznačuje až do výškového pásma 201-300 m n. m. výraznější zápornou VLBI_TP (až -86,1 mm). Mírně nepříznivá VLBI_TP je ještě typická pro následující vertikální pásmo, avšak od pásma 401-500 m n. m. již převládá kladná VLBI_TP (240,7 mm v nejvyšším pásmu). U mimovegetačního období je situace podstatně jednodušší a vlhkostně příznivější: vláhové podmínky s výraznou převahou srážek nad evapotranspirací jsou v celém vertikálním profilu, a to od 93,7 mm (pásmo do 200 m n. m.) do 372,4 mm (pásmo nad 800 m n. m.). Ze srovnání jednotlivých klimatologických stanic vyplývá, že ve vegetačním období jsou opět nejméně příznivé podmínky na jižní Moravě (Kuchařovice -241,9 mm, dále Brno, Tuřany -223,9 mm), naopak nejlepší vláhové podmínky ve vrcholových partiích našich hor (Lysá hora 538,1 mm a další lokality s VLBI_TP přes 400 mm). Velmi podobná situace, avšak na kvantitativně vyšší úrovni, je v mimovegetačním období, nejpříznivější vláhová situace v dlouhodobých podmínkách je v Krkonoších (Desná, Souš 634,3 mm, Harrachov 598,4 mm). Ze srovnání jednotlivých ročních období v dlouhodobém měřítku vyplývá, že jaro a léto na jedné straně a podzim a zima na straně druhé mají některé shodné rysy. Na jaře a v létě až do výškového pásma 201-300 m n. m. převládá negativní VLBI_TP s výraznějšími projevy nedostatku vláhy v oblastech s nadmořskými výškami do 200 m n. m., pro následující výšková pásma je však již charakteristická převaha srážek nad evapotranspirací a tedy příznivá VLBI_TP s velmi výraznými rysy hlavně v pásmu nad 800 m n. m. Podzim i zima se naopak vyznačují nadbytkem srážek, který se výrazně zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou. Z dlouhodobého hlediska je zima vláhově příznivější než podzim. Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že na jaře a v létě v pásmech do 200 m a 201-300 m n. m. zápornou VLBI_TP má více než 80 % (jaro), případně téměř 80 % (léto) z celkového počtu příslušných klimatologických stanic. Výskyt maxim a minim VLBI_TP během ročních období podléhá podobným zákonitostem. Minima na jaře a v létě v celém výškovém profilu jsou výrazně negativní, v létě a v nižších polohách průkaznější, na podzim od výškového pásma 401-500 m n. m. a v zimě v celém výškovém rozsahu již převažuje kladná VLBI_TP. Situace ve výskytu maxim je podstatně jednotnější, neboť ve všech ročních obdobích a v celém rozsahu převládají kladné VLBI_TP s nejprůkaznějšími hodnotami v zimě ve vyšších nadmořských výškách. Zajímavé výsledky podává analýza průběžných kumulací VLBI_TP, zpracované vždy k vybranému datu. Je praktickým důkazem postupného snižování pozitivní VLBI_TP v průběhu zimy, jara a léta ve výškových pásmech do 200 m n. m. a 201-300 m n. m. od 31,9 mm, resp. 36,1 mm až k záporným hodnotám -50,2 mm, resp. -22,0 mm. V průběhu léta je navíc u většiny klimatologických stanic v nížinných oblastech dosažena a místy prohlubována negativní VLBI_TP. Lepší vláhové podmínky se vyskytují v dlouhodobých podmínkách již v oblastech s nadmořskými výškami přes 300 m n. m. Během podzimu naopak dochází k opětovnému všeobecnému nadlepšování vláhových podmínek. V průběhu roku pro výškové pásmo 301-400 m n. m. je až do konce léta typická stagnace vláhových podmínek na úrovni kolem 55 mm, avšak během podzimu dochází

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 94


k jejich nadlepšení. Další vertikální pásma, která jsou charakterizována klimatologickými stanice s nadmořskými výškami přes 400 m n. m., mají v dlouhodobých podmínkách většinou kladnou VLBI_TP, která se během roku postupně zvýrazňuje a navíc vzrůstá s růstem nadmořské výšky. V této kapitole byly velmi stručně popsány obecné zákonitosti vývoje VLBI_TP ve vztahu k vertikálnímu profilu. Základem pro hodnocení byly jednak průměrné údaje, jednak jejich maxima a minima, která byla vybrána podle jednotlivých klimatologických stanic. Hodnocení maxim a minim lze místy považovat za zavádějící, neboť se sleduje jediná extrémní hodnota VLBI_TP, která nemusí být vždy reprezentativní. Z následující podrobné analýzy však vyplynulo, že v mnohých případů se extrémním hodnotám, které uvádí tab. 6.20, taktéž blížily konkrétní maxima a minima dalších klimatologických stanic, což v praxi jistě nadlepšilo vypovídací schopnost a věrohodnost provedené analýzy.

6.1.3

Průběh vláhové bilance travního porostu na území ČR ve zvolených časových obdobích v závislosti na výškových pásmech

Analýza vláhových podmínek v jednotlivých letech za období 1961-2000 byla provedena pomocí průměrných úhrnů VLBI_TP ve vertikálním profilu za předem stanovená časová období. Průměrné hodnoty byly vždy počítány z příslušných klimatologických stanic. Dosažené výsledky jsou náplní tab. 6.21 až 6.31 (rozdělení podle období) a grafů na obr. 6.4 až 6.14 (rozdělení podle výškových pásem) v samostatné příloze. Každá tabulka v závěru obsahuje jednoduchou statistiku, barevně jsou navíc vyznačeny extrémní údaje VLBI_TP za analyzované období 1961-2000. Vzhledem k jejich výrazné variabilitě nemohlo být v grafech na vertikální ose Y zachováno jednotné měřítko, což může ztěžovat interpretaci dosažených výsledků. V grafech jsou pro větší přehlednost barevně rozlišeny kladné a záporné úhrny vypočítané VLBI_TP. Pro každý rok je navíc znázorněn maximální a minimální údaj, tj. během roku se alespoň u jedné klimatologické stanice příslušející danému vertikálnímu pásmu vyskytla graficky znázorněná extrémní hodnota VLBI_TP. Na každém z grafů je tedy zkonstruována určitá „obalová“ křivka, která charakterizuje amplitudu či rozložení (rozmístění) hodnot VLBI_TP jednotlivých klimatologických stanic v rámci daného období a vertikálního profilu. Doplňující informaci představuje časový trend vývoje VLBI_TP, prezentovaný polynomem 4. stupně.

Rok jako celek na území ČR v žádném z analyzovaných případů období 1961-2000 neskončil se zápornou VLBI_TP. Kolísala v rozmezí 37,0 mm (rok 1992) až 394,4 mm (rok 1966). Do výškového pásma 201-300 m n. m. se po celé sledované období ještě vyskytovaly roky s negativní VLBI_TP, od výškového pásma 401-500 m n. m. již byla VLBI_TP jednotlivých let výrazně kladná. V nejvyšším výškovém pásmu nad 800 m n. m. pravidelně každý rok skončil velmi výraznou převahou srážek nad evapotranspirací, maxima bylo dosaženo v roce 1981 (953,4 mm). Z jednotlivých stanic extrémní hodnoty byly vypočítány např. pro Lysou horu v letech 1966 a 1997 (1502,2 mm a 1627,5 mm) a Pec pod Sněžkou v roce 1981 (1546,4 mm), což bylo v první řadě způsobeno velmi vysokými úhrny srážek. Vlhkostní situace ve vegetačním období byla odlišná a logicky většinou méně příznivá. Téměř polovina let vykazovala zápornou VLBI_TP, přičemž jejich nejčetnější výskyt byl až v poslední dekádě zpracovávaného období, tedy v letech 1991-2000. Celkově

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 95


hodnoty VLBI_TP kolísaly v rozmezí -180,8 mm (rok 1992) až 198,3 mm (rok 1965). Je jistě zajímavé, že maxima a minima VLBI_TP v jednotlivých vertikálních pásmech se vyskytla vždy pouze v letech 1965 a 1992. V obou nejnižších výškových pásmech do 300 m n. m. výrazně převažovaly roky se zápornou VLBI_TP, ve výškovém pásmu do 200 m n. m. srážky převyšovaly nad evapotranspirací dokonce pouze v 6ti letech. Dokonce i ve vertikálních pásmech nad 700 m n. m. se velmi ojediněle vyskytly roky s negativní VLBI_TP (např. roky 1976, 1982 a hlavně 1992). Při srovnání údajů z jednotlivých klimatologických stanic výrazného kladného extrému bylo dosaženo na Lysé hoře v letech 1972 a hlavně 1997 (1095,0 mm a 1239,2 mm). Na celkové bilanci roku 1997 se výrazně podepsala mimořádná srážková činnost v letních měsících, která byla hlavní příčinou rozsáhlých povodní na území Moravy. Nejvýraznější záporné extrémy byly zaznamenány v letech 1983 a 1992 v nížinných oblastech jižní a jihovýchodní Moravy (-459,3 mm v Kuchařovicích, -466,7 mm ve Starém Městě u Uherského Hradiště). Vláhové podmínky mimovegetačního období byly naopak výrazně příznivější, což je dáno hlavně velmi nízkými hodnotami evapotranspirace. Všechna mimovegetační období z let 1962-2000 vykazovala kladnou VLBI_TP, která kolísala v rozmezí 71,9 mm (rok 1972/1973) a 277,4 mm (rok 1974/1975). Navíc v žádném z výškových pásem se neprojevila záporná VLBI_TP, dokonce i v nejnižším vertikálním pásmu do 200 m n. m. byla vlhkostně nejméně příznivá situace na úrovni 11,7 mm (rok 1972/1973). Největší převaha srážek nad evapotranspirací byla zvláště v horských oblastech příčinou výrazně kladné VLBI_TP, která na některých klimatologických stanicích (zvláště v oblasti Krkonoš) ve vybraných letech převýšila hranici 1000 mm (Desná, Souš 1045,6 mm, Pec pod Sněžkou 1048,6 mm, Janské Lázně 1034,9 mm postupně v letech 1974/1975, 1986/1987, 1993/1994). Z výše uvedeného dále vyplývá, že negativní vláhové podmínky v podobě převahy evapotranspirace nad srážkami byly v mimovegetačním období zaznamenány pouze u některých klimatologických stanic. Ze srovnání jednotlivých ročních období opět vyplývají některé shodné rysy jara a léta na straně jedné a podzimu a zimy na straně druhé. Nebere-li se v úvahu vertikální rozlišení, v průběhu obou teplejších ročních obdobích se vyskytují roky s kladnou i zápornou VLBI_TP (jejich četnost je u obou srovnatelná), naopak v průběhu chladnějších období jsou vyjma jediného případu (rok 1982 na podzim) pouze roky s kladnou VLBI_TP. Na jaře a v létě až do výškového pásma 201-300 m n. m. včetně převládají roky s negativní VLBI_TP s výraznějšími projevy nedostatku vláhy v oblastech s nadmořskými výškami do 200 m n. m., pro následující výšková pásma je však již charakteristická převaha srážek nad evapotranspirací a tedy příznivá VLBI_TP s velmi výraznými rysy hlavně v nejvyšších pásmech 601-700 m n. m., 701-800 m n. m. a nad 800 m n. m. Velmi nepříznivá vlhkostní situace nastává v teplejších ročních obdobích v nejnižších pásmech až do 300 m n. m. (v létě dokonce až do 400 m n. m.) zvláště v poslední dekádě sledovaného období 1961-2000, kdy v 7 až 9 letech je výrazně nedostatkové množství srážek oproti evapotranspiraci. Na jaře je situace nejhorší v roce 1993, v létě v roce předcházejícím i následujícím, kdy záporná VLBI_TP v uvedených pásmech dosahovala hodnot nižších než -120 mm, extrém pro léto byl v roce 1994 (-154,8 mm). Je zajímavé, že jarní maxima a jarní minima byla ve všech výškových pásmech vždy zaznamenána ve stejném roce (1965, resp. 1993). Je logické, že údaje většiny klimatologických stanic se vyznačovaly ještě extrémnějšími hodnotami, jak na jaře (Lysá hora v roce 1966 dokonce 457,5 mm, naopak Praha, Karlov v roce 1993 pouze -188,4 mm), tak i v létě (opět Lysá hora v roce 1997 extrémně 946,9 mm).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 96


Vlhkostní situace u obou chladnějších období je v jednotlivých letech 1961-2000 výrazně jednodušší a jednotvárnější. Neberou-li se v úvahu vertikální pásma, ve všech letech má výraznou převahu kladná VLBI_TP, která v některých rocích převyšuje hranici 150 mm. Převaha srážek nad evapotranspirací se zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou, takže v obou chladnějších obdobích a ve výškových pásmech nad 700 m n. m. může přesahovat i 300 mm. Konkrétní údaje většiny klimatologických stanic se samozřejmě mohou vyznačovat ještě extrémnějšími hodnotami, o čemž svědčí grafy na obr. 6.6 až 6.9 v samostatné příloze. Situace je poměrně jednoznačná při charakteristice jednotlivých let pomocí období s průběžnou kumulací. K 1.3., tj. ke konci zimy a začátku jara se v celém vertikálním profilu vyskytují pouze kladné VLBI_TP, které jsou velmi výrazné (i přes 150 mm) v nejvyšších vertikálních pásmech. Poněkud odlišná situace nastává k 1.6., tj. ke konci jara a začátku léta. V nejnižších výškových pásmech do 300 m n. m. se začínají vyskytovat zhoršené vlhkostní podmínky, což je dáno hlavně narůstajícími evapotranspiračními hodnotami. Toto je typické hlavně pro poslední desetiletí sledovaného období 1961-2000. Ve vyšších nadmořských výškách se začíná výrazněji projevovat nadbytek srážek, který je hlavní příčinou poměrně vysokých hodnot VLBI_TP ve vertikálních pásmech 701-800 m n. m. a nad 800 m n.m. (až 300 mm a více). Obdobná, avšak ještě výraznější je situace k 1.9., tj. ke konci léta a k počátku podzimu. V létě se v nižších nadmořských výškách velmi prohloubila negativní VLBI_TP, a to zvláště ve výškových pásmech do 300 m n. m., kdy převažují roky s negativní VLBI_TP (až -200 mm v nejnižším výškovém pásmu). Naopak výrazně kladná VLBI_TP přetrvává na výše položených místech. K 1.12., tj. ke konci podzimu a k začátku zimy se opět začíná zvýrazňovat převaha srážek nad evapotranspirací, i když v jednotlivých letech ještě v nejnižších výškových pásmech se vyskytují roky s negativní VLBI_TP (jejich výskyt lze opětovně sledovat hlavně od roku 1989). Konkrétní údaje jednotlivých klimatologických stanic opět obecně mohou dosahovat extrémnějších hodnot, což vyplývá z grafů na obr. 6.11 až 6.14 v samostatné příloze. Analýzou jednotlivých let v dlouhodobém období 1961-2000 bylo v naprosté většině řešených případů pomocí časového trendu (polynom 4. stupně) prokázáno zhoršování vláhové situace. Podrobnější informace vyplývají z příslušných grafů na obr. 6.4 až 6.14.

6.1.4

Dlouhodobá měsíční vláhová bilance travního porostu na území ČR v závisloti na výškových pásmech

V tab. 6.32 a 6.33 a v grafech na obr. 6.15 v samostané příloze jsou analyzovány dlouhodobé měsíční úhrny VLBI_TP (1961-2000) v jednotlivých výškových pásmech včetně jejich průběžných kumulací po měsících. Analýza byla vypracována podle průměrných měsíčních hodnot VLBI_TP v každém z vertikálních profilů, přičemž měsíční průměry byly vždy vypočítány z klimatologických stanic, ležících ve stejném vertikálním pásmu. Vedle dlouhodobých průměrných údajů tabulky a grafy obsahují další podrobnější informace, spočívající ve výběru maximálních a minimálních měsíčních dlouhodobých hodnot VLBI_TP, které byly dosaženy alespoň jednou z klimatologických stanic v daném výškovém pásmu. Spojnice takto získaných extrémních hodnot představuje interval, kde lze s určitou pravděpodobností očekávat dlouhodobý údaj v závislosti na vertikálním měřítku. Pokud se nebude brát v úvahu vertikální rozmístění klimatologických stanic, roční chod VLBI_TP má na území ČR typický chod s postupným snižováním až k pozdně –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 97


jarním a letním nejnižším hodnotám, následované opětovným zlepšováním vláhových podmínek až k nejvyšším pozdně podzimním a prosincovým hodnotám. Proměnlivost VLBI_TP je výrazně nejvyšší v letních měsících, kdy v jednotlivých případech může např. v červenci dosahovat -58,0 mm až 134,2 mm. Dosažené výsledky dokladují velkou rozdílnost ročních chodů VLBI_TP v jednotlivých výškových pásmech. V nižších nadmořských výškách do 300 m n. m. na konci jara a v průběhu léta je z dlouhodobého pohledu výraznější záporná VLBI_TP, která v nejnižším výškovém pásmu může přesahovat -20 mm. Počet měsíců s kladnou a zápornou VLBI_TP je vyrovnaný. Rok je ukončen mírně kladnou VLBI_TP, vyrovnanější je ve výškovém pásmu do 200 m n. m. (7,6 mm a 47,4 mm). Se vzrůstající nadmořskou výškou se nadlepšují vlhkostní podmínky, což je spojeno hlavně se vzrůstem srážkové činnosti a snížením evapotranspirace. Od výškového pásma 401-500 m n. m. v každém z měsíců převládá kladná (do 600 m n. m.) až výrazně kladná (nad 601 m n. m.) VLBI_TP. Průběh dlouhodobých měsíčních údajů VLBI_TP má typický průběh s nejvyššími hodnotami na začátku roku v zimě a na počátku jara (pravidelně leden až březen s celkově mírně klesající tendencí), ale hlavně na konci roku v podzimním a především zimním období (listopad, případně již říjen a prosinec s celkově stoupající tendencí), naopak s nejnižšími hodnotami ve vegetačním období. Rozkolísanost dlouhodobých měsíčních hodnot, reprezentovaná vybranými extrémy klimatologických stanic, není tak jednoznačná. Nejvyšší se v naprosté většině případů projevuje v měsících teplého půlroku, průkazné je to hlavně ve výškových pásmech 401-500 m n. m. a nad 800 m n. m. Výrazně nejmenší rozkolísanost, a to v průběhu celého roku, je ve vertikálním pásmu 501-600 m n. m. Podrobná analýza období 1961-2000 dále prokázala, že ve všech výškových pásmech leží vždy alespoň jedna klimatologická stanice s dlouhodobým výskytem negativní VLBI_TP, která se projevuje především v některém z měsíců vegetačního půlroku. Jak již bylo uvedeno výše, u výškového pásma nad 800 m n. m. je to např. poněkud atypická klimatologická stanice na Milešovce v severních Čechách (833 m n. m.). Zajímavá jsou některá zjištění, která se vztahují k průběžné kumulaci VLBI_TP během roku. Je zřejmé, že ve všech případech proměnlivost postupně narůstá. Do výškového pásma 201-300 m n. m. se v průběhu roku vyskytuje většina měsíců (pásmo do 200 m n. m.) nebo několik měsíců (pásmo 201-300 m n. m.) s dlouhodobou kumulovanou negativní VLBI_TP, projevující se hlavně během léta a podzimu. Od výškového pásma 301-400 m n. m. je z dlouhodobého pohledu ve všech měsících roku zachována kladná VLBI_TP, která s narůstající nadmořskou výškou se ještě zvýrazňuje. Tento trend v nejvyšším výškovém pásmu nad 800 m n. m. je velmi výrazný a pravidelný, kdy postupným načítáním VLBI_TP roste od 63,0 mm (leden) až po 613,1 mm (prosinec). Obdobná situace nastává v nadmořských výškách 501-800 m n. m. K uvedenému je vhodné ještě připomenout, že od vertikálního pásma 601-700 m n. m. se v dlouhodobém měřítku nevyskytuje ani za předpokladu individuálních dlouhodobých hodnot klimatologických stanic (vyjma již zmiňované Milešovky) žádný případ s kumulovanou negativní VLBI_TP.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 98


6.2 Vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR za období 1961-2000 Druhá část plošné analýzy vláhových bilancí proběhla pro předem vybrané oblasti ČR. Zpracování podle výše uvedeného vertikálního členění v sobě totiž může zahrnovat jistý nedostatek, spočívající v potlačení specifických vlastností (kladných, ale především záporných) na některých územích. Jako příklad lze uvést jihomoravskou oblast, kde v dlouhodobém časovém horizontu se zvláště na jaře a v průběhu léta pravidelně projevuje nebo může projevovat nedostatek srážek a z toho vyplývající místně nepříznivé vláhové poměry. Zpracováním podle vertikálních pásem se tato nepříznivá skutečnost výrazněji neprojevila, neboť klimatologické stanice jižní Moravy leží v několika výškových pásmech (do 200 m n. m., 201-300 m n. m. a dokonci i 301-400 m n. m., např. Kuchařovice u Znojma). Do těchto nejnižších pásem navíc podle své nadmořské polohy byly začleněny další klimatologické stanice z jiných oblastí ČR, kde nepříznivé vláhové podmínky nejsou nebo nemusí být tak markantní. Další plošný rozbor vlhkostních podmínek byl proveden pro čtyři oblasti, jejichž klimatologické stanice leží v nejnižších nadmořských výškách. Současně se jedná o zemědělsky využívané územní celky, u nichž lze předpokládat alespoň v některých obdobích roku víceméně pravidelný výraznější nedostatek srážek. Vybrané oblasti včetně klimatologických stanic a jejich nadmořských výšek jsou uvedeny v následující tabulce: oblast ČR jižní Morava (6 klim. stanic)

Polabí (7 klim. stanic)

klim. stanice m n. m. oblast ČR Dyjákovice 201 střední Morava Kuchařovice 334 (5 klim. stanic) Brno, Tuřany 241 Pohořelice n. J. 183 Velké Pavlovice 196 Lednice 176 Tuhaň 160 Poohří Brandýs n. L. 179 (6 klim. stanic) Poděbrady 196 Čáslav 251 Chotusice, let. 235 Hradec Králové 278 Pardubice, let. 225

klim. stanice m n. m. Olomouc 210 Přerov 203 Ivanovice n. H. 245 Kroměříž 235 Holešov 224 Blšany 290 Tušimice 322 Smolnice 345 Žatec, Velemyšl. 273 Žatec 201 Doksany 158 -

Do další analýzy podle vybraných území vstupuje 24 klimatologických stanic, které reprezentují zmíněné níže položené partie ČR. Pro lepší přehlednost a srozumitelnost je v celé kap. 6.2 vláhová bilance travního porostu v textu nahrazena zkratkou VLBI_TP.

6.2.1

Základní statistická analýza úhrnů vláhové bilance travního porostu

Základní statistická analýza vypočítaných úhrnů VLBI_TP na úrovni měsíců byla zpracována obdobným způsobem jako v kap. 6.1.1. Výpočty pro období 1961-2000 byly realizovány dvojím způsobem:

základní statistika průměrných úhrnů VLBI_TP,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 99


základní statistika všech měsíčních úhrnů VLBI_TP.

V prvním případě se jednalo o zpracování úhrnů za zvolená časová období v rámci každého roku období 1961-2000 ve vybraných oblastech ČR, přičemž úhrny byly vždy reprezentovány průměrnou hodnotou VLBI_TP, určenou jako prostý průměr ze všech klimatologických stanic daného územního celku. Získané výsledky pro jižní a střední Moravu, Polabí a Poohří jsou přehledně dokumentovány v tab. 6.34 až 6.37. Četnost zpracovávaných souborů byla 40, resp. 39. Mimovegetačním, resp. zimním obdobím se rozumí měsíce říjen až březen, resp. prosinec až únor dvou po sobě následujících kalendářních roků. V druhém případě statistické výpočty byly provedeny pro všechny vypočítané měsíční VLBI_TP, tedy pro jejich úhrny ve zvolených časových úsecích, avšak s rozlišením podle oblastí. Základní statistická analýza vychází ze všech konkrétních měsíčních údajů VLBI_TP klimatologických stanic za období 1961-2000 a tedy nikoliv z dlouhodobých průměrných hodnot, jak tomu je při předcházejícím hodnocení dlouhodobých vláhových podmínek. Popsaným postupem jsou ve zvolených oblastech charakterizována jednotlivá období pomocí „průměrného“ měsíce. Získané výsledky jsou přehledně dokumentovány v tab. 6.38 až 6.41, přičemž četnost zpracovávaných souborů je logicky výrazně vyšší než je tomu u předcházejícího způsobu hodnocení (četnosti v rozsahu 400 až 3360). Tabulky, zpracované pro uvedené oblasti a současně s rozlišením podle časových období, mají stejnou strukturu a uvádí stejné statistiky jako obdobné tabulky popsané v kap. 6.1.1, vztahující se na vyhodnocení VLBI_TP podle výškových pásem. V následujícím textu jsou velmi stručně shrnuty závěry, které vyplývají ze zpracování základních statistik. Zajímavá je zvláště analýza variability dlouhodobých průměrných hodnot VLBI_TP jednotlivých časových období ve spojitosti s vymezenými oblastmi ČR. Proměnlivost vyjádřená směrodatnou odchylkou je nejvýraznější pro rok jako celek a pro teplá období roku (vegetační období a léto), a to ve všech oblastech. Ve zbývajících (obecně chladnějších) obdobích je podstatně nižší, navíc ve všech oblastech hlavně v zimním období. U období s průběžnou kumulací hodnot vláhové bilance je ve všech oblastech patrný pravidelný nárůst variability až k nejvyšším směrodatným odchylkám, které byly vypočítány pro období s průběžnou kumulací hodnot k 1.9. a 1.12. Dalším výrazným rysem je prakticky srovnatelná variabilita všech zvolených oblastí ve většině časových obdobích. Výrazně podrobnější analýza je obsažena v druhém způsobu statistického hodnocení, které vychází ze všech vypočítaných měsíčních úhrnů VLBI_TP. Rozsahy testovaných souborů jsou podstatně vyšší, z čehož vyplývá větší věrohodnost dosažených výsledků. Tento způsob statistického hodnocení byl zařazen zvláště z důvodu určení „průměrného“ měsíce, který ve vymezené oblasti charakterizuje časové období. I když statistika vychází z konkrétních měsíčních a nikoliv průměrných úhrnů, amplituda je v naprosté většině případů vyšší. V závěru statistického hodnocení byl opět proveden rozbor měsíčních úhrnů VLBI_TP ve smyslu analýzy rozložení dat v jednotlivých souborech. Postup je analogický postupu, který je uveden v kap. 6.1.1. Dosažené výsledky jsou shrnuty v tab. 6.42, která obsahuje vedle hraničních hodnot pro normální výskyt jevu také procentuální zastoupení dat ve vymezeném intervalu. Z podrobné analýzy vyplynulo, že prakticky ve všech –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 100


případech byla četnost intervalů vyšší než požadovaných 68,26 % pro normální výskyt. Jedinou výjimkou bylo jarní období na jižní Moravě, kdy normálnímu výskytu hodnot VLBI_TP odpovídalo pouze 65,6 % vypočítaných hodnot. Na druhé straně v žádném z období a u žádné oblasti nebyla překročena hranice 80 %. Měsíční údaje VLBI_TP, ležící uvnitř vymezeného intervalu, lze v daném období považovat za hodnoty s normálním výskytem. V předkládané kapitole jsou zpracovány jen vybrané výstupy základního statistického šetření hodnot VLBI_TP na územních celcích ČR a ve zvolených časových obdobích. K případné podrobnější analýze je možno použít přiložené tab. 6.34 až 6.42.

6.2.2

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR a ve zvolených časových obdobích

Analýza dlouhodobých vláhových podmínek ve vybraných oblastech byla provedena analogicky s hodnocením podle výškových pásem (kap. 6.1.2), tj. pomocí průměrných úhrnů VLBI_TP v oblastech za předem stanovená časová období. Průměry byly vždy vypočítány z příslušných klimatologických stanic. Dosažené výsledky jsou náplní tab. 6.43 a grafů na obr. 6.16 a 6.17 v samostatné příloze. V tab. 6.43 jsou navíc podle indikativů WMO uvedeny klimatologické stanice s extrémními průměrnými údaji VLBI_TP (nejedná se o údaj konkrétního roku z období 1961-2000). V grafickém vyjádření představují interval, v němž s jistou pravděpodobností lze očekávat dlouhodobý údaj VLBI_TP v oblasti a v časovém období.

Rok jako celek se pouze ve dvou oblastech (střední Morava a Polabí) vyznačuje mírně kladnou VLBI_TP (12,0 mm, resp. 18,9 mm), pro obě zbývající je typická výrazně záporná VLBI_TP (-125,7 mm, resp. -47,1 mm). Z dlouhodobého hlediska je vláhově nejméně příznivá situace na jižní Moravě (Kuchařovice -214,1 mm, Brno, Tuřany -175,9 mm, Dyjákovice -130,6 mm), relativně nejpříznivější dlouhodobé vláhové podmínky jsou v Polabí. Na jižní Moravě roční dlouhodobé úhrny kolísaly v mezích od -43,8 mm (Pohořelice) do -214,1 mm (Kuchařovice). Vegetační období se ve všech vybraných oblastech projevuje horší vlhkostní situací s výrazně zápornými hodnotami VLBI_TP. Extrémní situace nastává zvláště na jižní Moravě, pro kterou byla vypočítána průměrná dlouhodobá hodnota -183,6 mm (všechny stanice pod -100,0 mm) s tím, že extrém nastává opět v Kuchařovicích (-241,9 mm). Vzájemně srovnatelná je situace na střední Moravě a v Polabí. Žádná z vybraných klimatologických stanic nemá dlouhodobě kladnou VLBI_TP, vlhkostní situace je nejlepší v Ivanovicích na Hané (-33,0 mm) a v Poděbradech (-32,0 mm). U mimovegetačního období je situace podstatně jednodušší a vlhkostně příznivější: vláhové podmínky s výraznou převahou srážek nad evapotranspirací jsou ve všech vybraných oblastech, a to od 58,2 mm (jižní Morava) do 98,4 mm (Polabí). Je jistě zajímavé, že u žádné z klimatologických stanic těchto oblastí není z dlouhodobého měřítka záporná VLBI_TP (nejblíže jsou Kuchařovice u Znojma na jižní Moravě). Ze srovnání jednotlivých ročních období v dlouhodobém měřítku vyplývá, že jaro a léto na jedné straně a podzim a zima na straně druhé mají některé shodné rysy. Na jaře a v létě ve všech oblastech obecně převládá negativní VLBI_TP s výraznějšími projevy nedostatku vláhy na jižní Moravě a v Poohří na severu Čech (opět žádná z vybraných

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 101


klimatologických stanic nevykazuje dlouhodobou kladnou VLBI_TP). Projevy nedostatku srážek jsou obecně intenzivnější v létě. Podzim i zima se naopak obecně vyznačují nadbytkem srážek, a to dokonce i na jižní Moravě (jedinou výjimkou je podzim na Znojemsku). Z dlouhodobého hlediska je zima vláhově příznivější než podzim. Výskyt maxim a minim VLBI_TP v ročních obdobích logicky podléhá obdobným zákonitostem. Minima na jaře a v létě jsou ve všech oblastech výrazně negativní (v létě a na jižní Moravě a Poohří průkaznější), opačná situace je v chladném půlroce. Situace ve výskytu maxim je podobná. Zajímavé výsledky vyplývají z analýzy dlouhodobých průběžných kumulací VLBI_TP k vybranému datu. Ve všech oblastech je praktickým důkazem postupného snižování kladné VLBI_TP v průběhu zimního, jarního a letního období, např. pro oblast jižní Moravy byly vypočítány hodnoty 21,4 mm (konec zimy a začátek jara), -49,5 mm (konec jara a začátek léta) a -156,1 mm (konec léta a začátek podzimu). Jižní Morava byla vybrána jako typická oblast nejvýraznější záporné VLBI_TP. V průběhu letního období je u všech klimatologických stanic v nížinných oblastech dosažena a prohlubována negativní VLBI_TP. V průběhu podzimního období naopak dochází k opětovnému všeobecnému nadlepšování vláhových podmínek, a to ve všech vybraných oblastech. V této kapitole byly velmi stručně popsány obecné zákonitosti vývoje VLBI_TP na vybraných územích ČR. Základem hodnocení byly jednak dlouhodobé průměrné údaje, jednak jejich maxima a minima, která byla vybrána podle příslušných klimatologických stanic téže oblasti. Hodnocení maxim a minim lze místy považovat za zavádějící, neboť se sleduje jediná extrémní hodnota VLBI_TP, která nemusí být vždy reprezentativní. Z další podrobné analýzy však vyplynulo, že v mnohých případech se extrémním hodnotám uváděných v tab. 6.43 taktéž blížily konkrétní maxima a minima dalších klimatologických stanic, což v praxi nadlepšilo vypovídací schopnost a věrohodnost provedené analýzy dlouhodobých hodnot.

6.2.3

Průběh vláhové bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR ve zvolených časových obdobích

Analýza vláhových podmínek v jednotlivých letech období 1961-2000 byla provedena pomocí průměrných úhrnů VLBI_TP ve vybraných oblastech za předem stanovená časová období. Postup zpracování byl analogický hodnocení podle výškových pásem (kap. 6.1.3). Průměrné hodnoty byly vždy počítány z příslušných klimatologických stanic. Dosažené výsledky jsou náplní tab. 6.44 až 6.49 (rozdělení podle období) a grafů na obr. 6.18 až 6.28 (rozdělení podle jednotlivých oblastí) v samostatné příloze. Struktura tabulek je shodná s tabulkami v kap. 6.1.3 při řešení podle výškových pásem. Každá z nich v závěru obsahuje jednoduchou statistiku, barevně jsou navíc vyznačeny extrémní údaje VLBI_TP v jednotlivých letech. Vzhledem k jejich výrazné variabilitě nemohlo být v grafech na vertikální ose Y zachováno jednotné měřítko, což může ztěžovat interpretaci dosažených výsledků. V grafech jsou pro větší přehlednost barevně rozlišeny kladné a záporné úhrny vypočítané VLBI_TP jednotlivých let. Pro každý rok je navíc znázorněn maximální a minimální údaj, tj. během roku se alespoň u jedné klimatologické stanice příslušející dané oblasti vyskytla graficky znázorněná extrémní hodnota VLBI_TP. Na každém z grafů je tedy zkonstruována určitá „obalová“ křivka, která charakterizuje amplitudu či rozložení (rozmístění) hodnot VLBI_TP jednotlivých klimatologických stanic –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 102


v rámci oblasti. Doplňující informaci představuje časový trend vývoje VLBI_TP, který je prezentován polynomem 4. stupně. Průběh VLBI_TP jednotlivých roků na území vybraných oblastí byl plošně velmi proměnlivý. Nejvyšší četnost roků se zápornou VLBI_TP byla zaznamenána především na jižní Moravě (celkem 35 let), kde již od roku 1986 existuje nepřetržitá řada let se zápornou VLBI_TP. Velmi nepříznivá situace je v dlouhodobém měřítku také v Poohří s celkovým počtem 26 let s nepříznivými vláhovými podmínkami, tj. negativní VLBI_TP. Na jižní Moravě roční hodnoty kolísaly v rozsahu -323,0 mm (rok 1994) až 79,2 mm (rok 1965), v Poohří od -214,5 mm (rok 1973) do 234,0 mm (rok 1965). Dlouhodobě nejlepšími vláhovými podmínkami se vyznačovaly obě zbývající oblasti (střední Morava a Polabí) s převažujícím výskytem let s kladnou VLBI_TP (u obou po 23 letech), i když v některých případech VLBI_TP jen nepatrně překročila nulovou hranici. U všech oblastí je výrazný výskyt roků s negativní VLBI_TP zvláště v posledním desetiletí (1991-2000), na jižní Moravě je tato situace ještě podtržena nejvýraznějšími zápornými celoročními úhrny, kdy v letech 1988 až 1994 byla pravidelně pod hranicí -200 mm. Je logické, že konkrétní situace u některých klimatologických stanic v jednotlivých letech byla vlhkostně ještě extrémnější, a to především na jižní Moravě, částečně v ostatních oblastech. Roky 1983 a 1994 skončily v Kuchařovicích u Znojma s negativní VLBI_TP na úrovni -434,8 mm a -503,1 mm, naopak pro Pardubice a Poděbrady v Polabí v letech 1977 a 1981 byla vypočítáná výrazně kladná VLBI_TP na úrovni 366,8 mm, resp. 396,5 mm. Vlhkostní situace ve vegetačním období byla naprosto odlišná a současně vlhkostně velmi nepříznivá, a to ve všech sledovaných oblastech na území ČR. Bylo to podmíněno výraznou převahou evapotranspirace nad srážkami. Ve všech oblastech se jen velmi vzácně vyskytovaly roky s kladnou VLBI_TP. Na jižní Moravě pouze v roce 1965 byla kladná VLBI_TP (11,5 mm), v ostatních letech pouze záporná až výrazně záporná s nejnižšími bilančními hodnotami v letech 1992 a 1994 (-373,7 mm a -338,7 mm, ze stanic extrémy v Brně, Tuřanech -425,4 mm a v Kuchařovicích u Znojma -416,8 mm). Nejhorší situace nastala v roce 1983 zvláště na jihozápadní Moravě (Kuchařovice u Znojma -459,3 mm). Nejvyšší četnost let s kladnou VLBI_TP byla zaznamenána na střední Moravě. Zajímavým rysem je skutečnost, že vlhkostně nejméně příznivé roky se vyskytují ve druhé polovině sledovaného dlouhodobého období na přelomu 80. a 90. let, kdy např. na jižní Moravě je kontinuální období 7 let (1988-1994) s celoroční VLBI_TP nižší než -200 mm. Vláhové podmínky mimovegetačního období byly při srovnání s obdobím vegetačním naopak výrazně příznivější, což je dáno hlavně velmi nízkými hodnotami evapotranspirace. Všechna mimovegetační období z let 1962-2000 až na nepatrné výjimky hlavně na jižní Moravě vykazovala u jmenovaných oblastí kladnou VLBI_TP s maximálními hodnotami v roce 1976/1977 na jižní a střední Moravě (200,4 mm, resp. 277,1 mm). Konkrétní údaje vybraných klimatologických stanic byly ještě na vyšší úrovni, např. ve výše uvedeném roce 1976/1977 ve Velkých Pavlovicích (236,8 mm) a v Olomouci (305,8 mm). K nim lze přiřadit vybrané roky z Polabí s hodnotami VLBI_TP některých klimatologických stanic výrazně nad 200 mm. Zajímavá situace nastala v roce 1976/1977 na střední Moravě, kde také nejnižší hodnota VLBI_TP klimatologické stanice mírně převýšila hranici 250 mm (251,6 mm v Přerově). Ze srovnání jednotlivých ročních období opět vyplývají některé shodné rysy jara a léta na straně jedné a podzimu a zimy na straně druhé. V průběhu obou teplejších ročních období se v naprosté většině případů vyskytovaly roky se zápornou VLBI_TP (nejhorší

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 103


byla situace na jižní Moravě a v Poohří), naopak v průběhu chladnějších období situace byla z dlouhodobého pohledu prakticky opačná s výraznou převahou let s kladnou VLBI_TP (vláhově opět méně příznivá situace na jižní Moravě a v Poohří). Četnost roků s negativní VLBI_TP byla na jaře a v létě srovnatelná, avšak po stránce kvantitativní se v létě ve všech oblastech ještě více v jednotlivých letech sledovaného období 1961-2000 prohlubovaly nepříznivé vláhové podmínky, a to v podobě dalšího nárůstu negativních hodnot VLBI_TP. Na jižní Moravě byly v obou teplejších obdobích pouze 2, resp. 3 roky s kladnou VLBI_TP (1962 a 1965, resp. 1966, 1985 a 1997), na ostatním území byla jejich četnost poněkud vyšší (např. v Polabí 9, resp. 11 let). Naopak četnost roků s kladnou VLBI_TP na podzim a zvláště v zimě je podstatně vyšší (v zimě naprosto převažuje), a to dokonce i na jižní Moravě, která se z hlediska vláhových bilancí jeví ze všech vybraných oblastí nejhůře. Situace je poměrně jednoznačná při charakteristice jednotlivých let pomocí období s průběžnou kumulací. K 1.3., tj. ke konci zimy a k začátku jara velmi výrazně ve všech oblastech převažovaly kladné VLBI_TP. Extrémní situace nastala v obou moravských oblastech v roce 1977, kdy VLBI_TP se již na konci zimy blížila hranici 150 mm. Výskyt let s negativní VLBI_TP byl velmi vzácný, avšak opět s výskytem v posledním desetiletí 1991-2000. Výrazně odlišná situace nastává k 1.6., tj. ke konci jara a k začátku léta. Ve všech vybraných oblastech dochází k podstatnému zhoršení vláhových podmínek, které se odrazilo na výrazném nárůstu četnosti let s negativní až výrazně negativní VLBI_TP, a to především na jižní Moravě a v Poohří a v posledním desetiletí také v Polabí. Nejnižší údaje VLBI_TP na hranici -150 mm byly vypočítány pro jižní Moravu (roky 1993 a 1998) a Poohří (rok 1998). Výrazně kladná VLBI_TP byla pouze velmi ojediněle ve vybraných letech, a to ve všech oblastech mimo jižní Moravu (roky 1962, 1965, 1977 na střední Moravě, roky 1965 a 1987 v Polabí, rok 1965 v Poohří). Nicméně, ani v těchto letech s nejpříznivější VLBI_TP údaje jednotlivých let nepřevýšily vyjma jediného případu hodnotu 150 mm. Obdobná, avšak ještě mnohem méně vlhkostně příznivá situace je typická k 1.9., tj. ke konci léta a k počátku podzimu. V létě se ve všech oblastech velmi prohloubila negativní VLBI_TP, což se právě projevuje na konečné bilanci k 1.9. Výrazně záporná VLBI_TP naprosto převládá na všech územích. Situace je nejhorší na jižní Moravě, kde je zaznamenána vyjma let 1965, 1966 a 1985 v celém průběhu dlouhodobého období 1961-2000. Stejně jako v jiných obdobích, nejhorší vláhové podmínky ve všech oblastech jsou v posledním desetiletí (na jižní Moravě hodnoty i přes -300 mm v letech 1992 a 1994). K 1.12., tj. ke konci podzimu a k začátku zimy se vzhledem k nízkým podzimním evapotranspiračním hodnotám vláhová situace postupně nadlepšuje, přesto stále kritická situace přetrvává hlavně na jižní Moravě a částečně také v Poohří, resp. ve vybraných letech také ve zbývajících oblastech. Analýzou jednotlivých let v dlouhodobém období 1961-2000 bylo v naprosté většině řešených případů u vybraných oblastí ČR pomocí časového trendu (polynom 4. stupně) prokázáno zhoršování vláhové situace. Podrobnější informace vyplývají z příslušných grafů na obr. 6.18 až 6.28.

6.2.4

Dlouhodobá měsíční vláhová bilance travního porostu ve vybraných oblastech na území ČR

V tab. 6.50 a v grafech na obr. 6.29 v samostatné příloze jsou analyzovány dlouhodobé měsíční úhrny (1961-2000) VLBI_TP na vybraných územích ČR včetně jejich

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 104


průběžných kumulací podle měsíců. Analýza, stejně jako v případě rozdělení všech klimatologických stanic podle jejich nadmořské výšky (kap. 6.1.4), byla zpracována podle průměrných měsíčních hodnot VLBI_TP v každé ze zvolené oblasti, přičemž měsíční průměry byly vždy vypočítány z klimatologických stanic, ležících v téže oblasti. Vedle dlouhodobých průměrných údajů tabulky a grafy obsahují další a podrobnější informace, spočívající ve výběru maximálních a minimálních měsíčních dlouhodobých hodnot VLBI_TP, které byly dosaženy alespoň jednou z klimatologických stanic v oblasti. Spojnice takto získaných extrémních hodnot představuje interval, kde lze s určitou pravděpodobností očekávat dlouhodobý měsíční údaj VLBI_TP. Pokud se nebude brát v úvahu rozmístění klimatologických stanic podle vybraných oblastí, roční chod VLBI_TP má v nejnižších polohách ČR typický chod s postupným snižováním až k pozdně jarním a letním nejnižším hodnotám, následované opětovným zlepšováním vláhových podmínek až k nejvyšším pozdně podzimním a prosincovým hodnotám. Proměnlivost VLBI_TP, kterou charakterizuje rozdíl maximální a minimální hodnoty, je poněkud vyšší v letních měsících. Dosažené výsledky dokumentují velmi podobný roční chod VLBI_TP v jednotlivých oblastech. Zima, případně také počátek jara (pouze v Polabí) se vyznačují převahou srážek nad evapotranspirací. Již v průběhu jara nastupují měsíce s dlouhodobě negativní VLBI_TP, přičemž toto kontinuální období trvá až do počátku podzimu, kdy je vystřídáno ve všech vybraných oblastech měsíci s vláhově příznivějšími podmínkami. Počet měsíců s kladnou a zápornou VLBI_TP je velmi vyrovnaný. Jižní Morava v porovnání s ostatními oblastmi se opětovně vyznačuje extrémními minimálními hodnotami, přičemž v období březen až září se nevyskytuje z dlouhodobého hlediska žádný maximální údaj klimatologické stanice s kladnou VLBI_TP. Obdobná situace nastává v Polabí a Poohří (duben až srpen). Zajímavá jsou některá zjištění, týkající se průběžné kumulace VLBI_TP během roku. Je zřejmé, že ve všech vybraných oblastech proměnlivost, charakterizovaná kumulovanou maximální a minimální hodnotou, postupně narůstá. Na všech územích se v průběhu roku vyskytuje většina měsíců (hlavně jižní Morava, ale i území střední Moravy a Poohří) s dlouhodobou kumulovanou negativní VLBI_TP, která se projevuje během jara, léta a také podzimu. Nejnižší průběžný stav VLBI_TP je zaznamenán v září. Rok jako celek na jižní Moravě a v Poohří končí se zápornou VLBI_TP, opačná vláhová situace je na střední Moravě a v Polabí, i když v těchto případech kladné hodnoty jsou poměrně nízké.

6.3 Mapová znázornění vláhové bilance travního porostu na území ČR ve zvolených časových obdobích Přehledné mapy, které jsou součástí samostatné přílohy, znázorňují plošné rozložení hodnot vláhové bilance travního porostu na území ČR za dlouhodobé období 1961-2000. Zpracování vypočítaných údajů a vlastní tvorba map probíhala v softwarovém prostředí ArcGis 9.2 a ArcView 3.2 za pomocí nástrojů obsažených v rozšíření Spatial analyst a také pomocí modulu pro výpočet rastru srážek na základě orografie (orografická extenze), který byl vytvořen na úseku hydrologie ČHMÚ. Vstupními daty pro plošnou interpolaci a tvorbu map byly získané dlouhodobé hodnoty vláhové bilance travního porostu za zvolené časové období pro kompletní soubor 155 klimatologických stanic. Podle indikativů stanic byly ke každé z nich přiřazeny

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 105


příslušné souřadnice, na jejichž základě bylo možno klimatologické stanice zobrazit jako bodovou vrstvu v prostředí GIS. Dále se k této vrstvě za pomoci indikativů stanic připojila tabulka s vypočítanými hodnotami vláhové bilance a srážek. Díky tomu každý bod, reprezentující klimatologickou stanici, mohl mít jako atribut některou z těchto hodnot. Pro mapové vyjádření dlouhodobých vláhových podmínek na území ČR bylo potřeba provést plošnou interpolaci z bodových hodnot a vytvořit rastr, z něhož poté mohla vzniknout výsledná mapa. Pro účely mapového zpracování byly pokusně zvoleny tři způsoby tvorby rastru. Velikost strany buňky výsledného rastru byla zvolena 500 m.

1. rastr byl vytvořen pomocí prosté interpolace v ploše metodou ordinárního lineárního krigingu pouze s mírně změněnými parametry semivariogramu tak, aby nedocházelo k přílišnému zmenšení rozpětí hodnot a tím zhlazení minimálních a maximálních hodnot. Tento rastr byl vytvořen v prostředí ArcGis 9.2 pomocí nástrojů extenze Spatial analyst, přičemž vstupními daty byly klimatologické stanice s vypočítanými hodnotami vláhové bilance travního porostu. 2. rastr byl vytvořen v prostředí ArcView 3.2 za pomoci modulu pro výpočet rastru srážek v závislosti na orografii terénu. Tento modul vyžaduje rozšíření Spatial analyst. Vstupem byly bodové hodnoty vláhové bilance travního porostu a kromě toho také rastrový model terénu, představující nadmořskou výšku. Orografická extenze zde pracuje s regresním vztahem, v tomto případě konkrétně mezi vláhovou bilancí travního porostu a nadmořskou výškou reliéfu. Na základě regresního vztahu poté došlo k vlastní interpolaci z bodových hodnot metodou univerzálního lineárního krigingu. Při tomto způsobu mapového hodnocení by mělo docházet k lepšímu odhadu hodnot na územích s nižším zastoupením bodových pozorování, které se vyskytuje např. v horských oblastech. 3. rastr byl vytvořen stejným způsobem jako předchozí, tj. opět v prostředí ArcView 3.2 za pomoci orografické extenze. Na rozdíl od předchozího způsobu hodnocení do regresního vztahu nevstupoval terén, přesněji nadmořská výška terénu, ale vláhová bilance travního porostu a srážky. Rastr srážek se získal pomocí výše zmíněného postupu interpolací na základě vztahu s nadmořskou výškou terénu. V regresním vztahu poté rastr srážek nahradil rastr výšek. Výsledkem tohoto způsobu zpracování byl rastrový model vláhové bilance travního porostu. Závěrem je nutno uvést, že právě 3. způsob tvorby rastru se obecně jevil vhodnější než postup, který používal rastr nadmořských výšek. Tvorba výsledných map poté probíhala v prostředí ArcGis 9.2 za pomoci nástrojů ArcMap, kdy byla vytvořena stupnice s intervaly 50 mm a 100 mm a oblasti s hodnotami, které patří do daného intervalu, byly barevně znázorněny podle předem vytvořené jednotné barevné stupnice. Samostatná příloha obsahuje mapy dlouhodobých poměrů vláhové bilance travního porostu na území ČR pro zvolená časová období, a to vždy s intervaly po 50 a 100 mm, přičemž počet intervalů pro všechny mapy byl zvolen konstantní (vždy 12). Dvojice map pro každé časové období byla zvolena záměrně, neboť každá z obou variant má jisté výhody. Nejnižší interval u obou variant začíná vždy na hodnotě -200 mm a méně. Mapy s intervaly po 50 mm více generalizují oblasti vyšších nadmořských výšek, neboť stupnice končí posledním intervalem s dlouhodobými údaji vláhové bilance travního –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 106


porostu nad 300 mm, kam podle dosažených výsledků spadají i podhorské oblasti. Naopak podrobněji analyzují vláhové poměry mimo podhůří a hraniční horská pásma ČR, a to na většině území ČR v nižších nadmořských výškách. Podrobněji jsou např. zpracovány nížinné oblasti na jižní Moravě, v Polabí a v Poohří. U map s intervaly po 100 mm je tomu opačně. Podrobněji jsou zakresleny zvláště výše položená území ČR s vyššími kladnými hodnotami dlouhodobé vláhové bilance travního porostu (přibližně od hranice 400 až 500 mm), naopak níže položené partie ČR jsou více generalizovány. Všechny mapy přehledně dokumentují výše uvedené poznatky o dlouhodobých vlhkostních poměrech na území ČR, reprezentované vláhovou bilancí travního porostu. Stručně lze konstatovat, že v časových horizontech rok, vegetační, jarní a letní období včetně období, sledujících průběžně vláhové podmínky od počátku roku k začátku léta, podzimu a zimy přetrvává na našem území ve vybraných oblastech nepříznivá vláhová situace, kterou lze stručně charakterizovat jako nedostatek srážek oproti evapotranspiraci.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 107


7.

Závěrečná zhodnocení provedených prací

Doktorská dizertační práce se komplexně věnovala problematice vláhových bilancí na území ČR v dlouhodobém období 1961-2000. Konkrétně nastínila a podrobně zpracovala jeden z možných výpočetních postupů či způsobů řešení této problematiky v krajinném prostředí z hlediska nejen prostorového, ale i časového při současném využití objemného množství klimatických dat jednotlivých meteorologických prvků, potřebných ke všem aplikovaným výpočtům.

Řešení v mnohém vycházelo z mé 25ti leté praxe v daném oboru na ČHMÚ, pobočce Brno. Vzhledem k této skutečnosti došlo oproti původnímu zadání tématu dizertační práce k výraznému rozšíření zpracovávané problematiky, které mimo jiné bylo podmíněno snahou jednotným způsobem komplexně vyjádřit vláhové poměry nejen zemědělské krajiny (jak bylo uvedeno v názvu dizertační práce), ale celého území naší republiky nejen ve formě textu, ale hlavně v podobě přehledných tabulek, grafů a zvláště mapových příloh. Hodnocení dlouhodobých vláhových poměrů na území ČR bylo provedeno pro 155 vybraných klimatologických stanic vzájemným srovnáním dvou základních složek oběhu vody v krajinném prostředí, a to srážek a výparu, reprezentovaným evapotranspirací travního porostu. Pro vyhodnocení evapotranspirace travního porostu byla použita osvědčená a doporučovaná metoda výpočtu pomocí kombinované Penman-Monteithovy rovnice v modifikovaném tvaru podle modelů MORECS a AVISO. Před vlastním zpracováním vláhové bilance travního porostu a jejím časoprostorovým vyhodnocením bylo nutno řešit řadu dílčích, avšak důležitých a časově velmi náročných úkolů:

komplexní analýza denních klimatických dat základních meteorologických prvků (teplota a vlhkost vzduchu, sluneční svit, rychlost větru a srážky), která spočívala v kompletaci, případném doplnění, verifikaci či homogenizaci údajů. Zdrojem všech klimatických dat pro dizertační práci byla oficiální klimatologická databáze ČHMÚ CLIDATA databázového systému ORACLE. Všechna chybějící data byla doplněna jednotným způsobem metodami regresní analýzy.

podrobná analýza a praktické ověření výpočetních algoritmů evapotranspirace podle modelů MORECS a AVISO.

kompletní výpočet evapotranspirace travního porostu byl realizován v několika modifikacích za období 1961-2000 v denních intervalech a pro uvedený počet vybraných klimatologických stanic v prostředí Microsoft Excel.

Úspěšné splnění výše uvedených činností je předpokladem dalšího zkvalitnění prací v této problematice:

kompletní řady klimatických dat základních meteorologických prvků lze využít pro další zpracování obdobného charakteru.

podrobnou analýzou vznikl ucelený a velmi podrobný popis řešení problematiky evapotranspirace travního porostu, který je součástí komplexních modelů MORECS a AVISO.

v prostředí Microsoft Excel vzniklo několik variant programových postupů pro výpočet potenciální evapotranspirace či evapotranspirace travního porostu a tím obecně vláhové bilance travního porostu včetně dalších vyhodnocení, přičemž

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 108


výpočet je současně nastaven na zpracování dílčích období 1961-2000, 1961-1990 (současné normálové období), 1971-2000 a 1991-2000. Zde je nutno uvést důležitou poznámku. Vzhledem k průběžnému doplňování či zkvalitňování oficiální databáze ČHMÚ CLIDATA (v rámci operativních, tj. současných, ale i historických dat) postup výpočtů evapotranspirace v několika modifikacích byl naprogramován jako systém otevřený s možnostmi průběžného zkvalitňování finálních výsledků doplněnými či opravenými klimatickými daty z databáze ČHMÚ CLIDATA. Navržená koncepce tedy předpokládá průběžné využívání programových postupů, které vznikly právě v rámci této dizertační práce a které tímto získávají svůj význam v klimatologické praxi, např. v posudkové činnosti. Vlastní hodnocení dlouhodobých vláhových poměrů na území ČR za období 19612000 bylo provedeno:

z hlediska plošného: pro celé území ČR s rozlišením podle výškových pásem (do 200 m n. m., 201-300 m n. m., 301-400 m n. m., 401-500 m n. m., 501-600 m n. m., 601-700 m n. m., 701-800 m n. m., nad 800 m n. m.), pro vybrané oblasti ČR (jižní Morava, střední Morava, Polabí a Poohří), které patří k významným zemědělským oblastem naší republiky.

z hlediska časového: pro zvolená časová období (rok, vegetační a mimovegetační období, roční období jaro, léto, podzim, zima a období, která charakterizovala průběžný chod vláhových podmínek od počátku roku, tj. období k 1.3., 1.6., 1.9. a 1.12.).

Hodnocení vláhových poměrů předcházely výpočty vláhové bilance travního porostu, které byly postupně realizovány pro klimatologické stanice a pro všechny kombinace vymezeného časo-prostorového rozlišení na území ČR. K určení ztrátového člena (evapotranspirace) v rovnici vláhové bilance bylo použito standardní metody Penman-Monteith v modifikací agrometeorologických modelů MORECS a AVISO. Před konkrétním zpracováním vláhových poměrů ČR proběhla analýza závislosti průměrných dlouhodobých hodnot vláhové bilance travního porostu na nadmořské výšce. Tato analýza potvrdila poměrně dobrou korelaci obou proměnných (koeficienty korelace kolem 0,65, indexy determinace přes 0,40), což byl jeden z hlavních důvodů zpracování vláhových poměrů pro vymezená vertikální pásma území ČR, reprezentovaná vybranými klimatologickými stanicemi podle jejich nadmořské výšky (kap. 6.1, obr. 6.1) V další fázi byla pro všechny soubory provedena základní statistická analýza vypočítaných úhrnů vláhové bilance travního porostu z hlediska dlouhodobých průměrných, ale i jednotlivých měsíčních údajů za sledované období let 1961-2000. Kromě vybraných charakteristik popisné statistiky (statistiky polohy, variability či proměnlivosti, šikmosti, nesouměrnosti) analýza mimo jiné obsahuje kvantily, dokumentující rozložení úhrnů vláhové bilance v jednotlivých souborech, a hraniční hodnoty intervalů jednotlivých souborů pro z hlediska statistiky normální výskyt dané veličiny (kap. 6.1.1 a 6.2.1, tab. 6.1 až 6.19, tab. 6.34 až 6.42).

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 109


Zpracování podle vertikálního profilu je vhodné pro charakteristiku větších územních celků (např. ČR). Pro analýzu menších oblastí však nemusí být vhodné, resp. ze zpracování podle výškových pásem ještě nemusí vyplývat některé charakteristické vlastnosti menších území, a to zvláště v případech, kdy vertikální pásmo je reprezentováno průměrnou hodnotou příslušných klimatologických stanic. Toto byl hlavní důvod další analýzy vláhových poměrů pro vymezené oblasti ČR (jižní Morava, střední Morava, Polabí a Poohří). Dizertační práce zdaleka nemůže dát prostor pro prezentaci všech dosažených výsledků. Zvláště v případě, když se jednalo o tak obsáhlá zpracování, vycházející z údajů 155 klimatologických stanic. Hodnocení podle výškových pásem i hodnocení vybraných oblastí je v předkládané práci z velké části založeno na příslušných průměrných hodnotách. Je však logické, že všechny dílčí výsledky a výstupy (pro jednotlivé klimatologické stanice i jednotlivé roky z období 1961-2000) jsou k dispozici u autora dizertační práce. Závěrem této kapitoly je nutno stručně se zmínit o těžišti dizertační práce, kterým je kap. 6, obsahující dosažené výsledky a jejich stručnou interpretaci (tab. 6.20 až 6.33, tab. 6.43 až 6.50, obr. 6.2 až 6.29). Zpracování bylo realizováno jednotně pomocí těchto údajů o vláhové bilanci travního porostu:

podle průměrných dlouhodobých úhrnů za předem stanovená časová období v letech 1961-2000 a s přihlédnutím k výškovým pásmům ČR (tab. 6.20, obr. 6.2 a 6.3; tab. 6.43, obr. 6.16 a 6.17),

podle konkrétních úhrnů za předem stanovená časová období v letech 1961-2000 a s přihlédnutím k výškovým pásmům ČR (tab. 6.21 až 6.31, obr. 6.4 až 6.14; tab. 6.44 až 6.49, obr. 6.18 až 6.28),

podle průměrných dlouhodobých měsíčních úhrnů během roku s přihlédnutím k výškovým pásmům ČR, resp. k vybraným oblastem ČR (tab. 6.32, obr. 6.15; tab. 6.50, obr. 6.29).

Ve všech řešených případech byla provedena časová analýza trendu vývoje vláhových podmínek. Prokázala, že v průběhu zpracovávaného období 1961-2000 docházelo postupně ke zhoršování vláhové situace, navíc poslední desetiletí 1991-2000 se z hlediska vláhových podmínek obecně jevilo jako nejméně příznivé.

Mapové podklady, které podávájí názornou a přehlednou představu o dlouhodobé vláhové bilance travního porostu na území ČR za roky 1961-2000 (kap. 6), jsou dokladem vzrůstajících hodnot vláhové bilance travního porostu se vzrůstající nadmořskou výškou. Současně vymezují hlavní oblasti nedostatkového množství srážek a výrazných hodnot evapotranspirace na území ČR. Jsou jimi zvláště jižní Morava, dále Poohří a Polabí. K nim se řadí i pražská aglomerace, kde však vláhové podmínky, charakterizované příslušnými klimatologickými stanicemi, jsou výrazně ovlivněny antropogenní činností člověka. Z hlediska časového se výrazněji projevilo zhoršování vláhové bilance jako důsledek oteplování v posledním desetiletí 1991-2000.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 110


8.

Literatura

ALLEN, R. G., PEREIRA, L. S., RAES, D., SMITH, M.: Crop evapotranspiration. Guidelines for computing crop water requirements. FAO Irrigation and Drainage Paper No. 56, FAO, Roma 1998, 301 p. ALLEN, R. G., PRUITT, W. O.: FAO-24 reference evapotranspiration factors. J. Irrig. and Drain. Engrg., ASCE Manuals and Report on Engineering Practice, 1991, 117, 5, p. 758-773. ALLEN, R. G., SMITH, M., PEREIRA, L. S., PERRIER, A.: An Update for the Definition of Reference Evapotranspiration. ICID Bulletin, 1994a, 43(2), p. 1-34. ALLEN, R. G., SMITH, M., PEREIRA, L. S., PERRIER, A.: An Update for the Calculation of Reference Evapotranspiration. ICID Bulletin, 1994b, 43(2), p. 35-92. ALLEN, R. G., WALTER, I. A., ELLIOT, R. L., HOWELL, T. A. (eds.): Standardized Reference Evapotranspiration Equation. ASCE Manuals and Reports on Engineering Practice, 2005, 216 p. ATLAS PODNEBÍ ČESKA. ČHMÚ Praha, UP Olomouc, 2007, 256 s. BARRIE, I. A.: Relationship between sunshine, cloud amount and net long-wave radiation, Part I: The diurnal and annual distribution of total and low cloud amounts. Agricultural Memorandum No. 893, 1980 (Unpublished paper. Available from the National Meteorological Library, Bracknell, UK). BARRIE, I. A.: Relationship between sunshine, cloud amount and net long-wave radiation, Part II: A comparison of some formulae available to calculate net long-wave radiation, Agricultural Memorandum No. 923, 1981 (Unpublished paper. Available from the National Meteorological Library, Bracknell, UK). BECKER, A., SEVRUK, B., LAPIN, M (eds.): Evaporation, Water Balance and Deposition. Proceedings of the International Symposium on Precipitation and Evaporation, Vol. 3, Bratislava 1993, 360 p. BLYTH, E.: Modelling soil moisture for a grassland and a woodland site in south-east England. Hydrology and Earth System Sciences, 2002, 6(1), p. 39-47. BOS, M. G., VOS, J., FEDDES, R. A.: CRIWAR 2.0. A simulation model on Crop Irrigation Water Requirements. ILRI publication 46, Wageningen 1996, 118 p. BRUTSAERT, W.: On a derivable formula for long-wave radiation from clear skies. Water Resources, 1975, 11, p. 742-744. BURMAN, R., POCHOP, L. O.: Evaporation, Evapotranspiration and Climatic Data. Elsevier, Development in Atmospheric Science, 22, Amsterdam 1994, 276 p. CLARK, C.: Measured and estimated evaporation and soil moisture deficit for growers and the water industry. Meteorological Application, Cambridge Journals, 2002, 9, 1, p. 85-93. COUFAL, L., LANGOVÁ, P., MÍKOVÁ, T.: Meteorologická data na území ČR za období 1961-90. Národní klimatický program ČSFR, ČHMÚ Praha 1992, sv. 8, 160 s. COWLEY, J. P.: The distribution over Great Britain of global solar radiation on a horizontal surface. Meteorol. Mag., 1978, 107, p. 357-390.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 111


CROLEY, T. E.: Hydrologic and Hydraulic Computations on Small Programmable Calculators. Iowa Institut of Hydraulic Research, The University of Iowa, 1979, 838 p. DEGAETANO, A. T., EGGLESTON, K. L., KNAPP, W. W.: Daily Evapotranspiration and Soil Moisture Estimates for the Northeastern United States. Northeast Regional Climate Center Research Publication RR 94-1, Cornell University, Ithaca, New York 1994, 11 p. DOORENBOS, J., PRUITT, W. O.: Guidelines for predicting crop water requirements. FAO Irrigation and Drainage Paper No. 24, FAO, Roma 1977, 156 p. GARDNER, C. M. K.: The MORECS Discussion Meeting (April 1981). Institute of Hydrology, Bracknell 1981, Report No. 78, 58 p. GARDNER, C. M. K., FIELD, M.: An evaluation of the success of MORECS, a meteorological model, in estimating soil moisture deficits. Elsevier Science Publishers B. V., Amsterdam 1983, Agricultural Meteorology, 1983, 29, p. 269-284. GRANT, D.: Comparison of evaporation from barley with Penman estimates. Agric. Meteorol., 1975, 15, p. 49-60. GREGOR, A.: Thornthwaitova metoda posuzování sucha a vlhka. Meteorologické Zprávy 1948, r. 2, č. 3, s. 72-75. GRIEND, VAN DE, A. A., OWE, M.: Bare soil surface resistance to evaporation by vapour diffusion under semi-arid conditions. Water Resources Res., 1994, 30, p. 181-188. HOUGH, M., JONES, R. J.: The United Kingdom Meteorological Office rainfall and evaporation calculation system: MORECS version 2.0 - an overview. Hydrology and Earth System Sciences, 1997, 1(2), p. 227-239. HOUGH, M., PALMER, S., WEIR, A., LEE, M., BARRIE, I.: The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System: MORECS version 2.0. Meteorological Office Bracknell, Meteorological Office Wolverhampton, Bracknell 1997, 82 p. HUGHES, T., MCMULLEN, J. T., MORGAN, R., MURRAY, R. D.: On the optimum orientation of solar collectors. Energy Res., 1977, 1, p. 143-156. CHOUDHURY, B. J., IDSO, S. B.: Evaluating plant and canopy resistances of field-grown wheat from concurrent diurnal observations of leaf water potential, stomatal resistance, canopy temperature, and evapotranspiration flux. Agricultural Meteorology, 1985, 34, p. 67-76. JAMIESON, P. D., FRANCIS, G. S., WILSON, D. R., MARTIN, R. J.: Effects of water deficits on evapotranspiration from barley. Agric. For. Meteorol., 1995, 76, p. 41-58. JENSEN, M. E., BURMAN, R. D., ALLEN, R. G.: Evapotranspiration and Irrigation Water Requirements. ASCE Manuals and Reports on Engineering Practice No. 70, New York 1990, 333 p. JIN HUANG, DOOL, VAN DEN, H., GEORGAKAKOS, K. P.: Analysis of ModelCalculated Soil Moisture over the United States and Application to Long-Range Temperature Forecasts. Journal of Climate, 1996, 9, 6. JONES, H. G.: Plants and microclimate: a quantitative approach to environmental plant physiology. Cambridge University Press, 2nd ed., 1992, 428 p.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 112


KITTLER, R., MIKLER, J.: Základy využívania slnečného žiarenia. VEDA, vydavatelstvo Slovenskej akademie vied, Bratislava 1986, 150 s. KOHUT, M.: Aplikační možnosti a využití programovatelných kalkulátorů Texas Instruments TI-58/TI-59/PC-100C při hromadném zpracování hydrometeorologických dat. Tématický úkol 1/82, ČHMÚ Brno 1983, 306 s. KOHUT, M.: Metodika systémů zabezpečujících závlahový režim v České republice AGROMETSERVIS, vláhová potřeba zemědělských plodin. Meteorologické Zprávy, 1992, r. 45, č. 6, s. 169-173. KOHUT, M.: Využití meteorologických dat v agrometeorologických aplikacích. Meteorologické Zprávy, 1993, r. 46, č. 6, s. 174-182. KOHUT, M.: Modelování vláhové bilance. Úroda, 2003, 51(6), s. 15-17. KOHUT, M.: Vybrané metody výpočtu evaporace a evapotranspirace. In: „Mikroklima porostů“. Brno, Bioklimatologická společnost, 2003, s. 172-186, CD-ROM. KOHUT, M.: Referenční evapotranspirace. In: „Evaporace a evapotranspirace“. Sborník z mezinárodního vědeckého semináře, Brno, 23.3.2005. Sborník referátů, 2005, s. 25-36. KOHUT, M., ROŽNOVSKÝ, J.: Potenciální vláhová bilance v letech 2000 až 2003. In: Sborník abstraktů z mezinárodní vědecké konference „Zmeny podnebia – extrémy počasia – organizmy a ekosystémy“, Viničky, 23.8.-26.8.2004. Nitra: Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2004, s. 37, CD-ROM. KOHUT, M., VITOSLAVSKÝ, J.: Agrometeorologická výpočetní a informační soustava možnosti jejího využití. In: „Agrometeorologické prognózy a modely“. Velké Bílovice 1999, s. 53-61. KOTT, I.: Vláhová bilance na území České republiky v letech 1974-1990. Sborník prací ČHMÚ, 1992, sv. 42, 125 s. KOTT, I., VALTER, J.: Nová metoda operativního vyhodnocování povrchových zásob vláhy v půdě v závislosti na počasí (2007, v tisku) KURPELOVÁ, M., COUFAL, L., ČULÍK, J.: Agroklimatické podmienky ČSSR. Príroda, vydavatelstvo knih a časopisov, HMÚ, Bratislava 1975, 269 s. LINACRE, E. T.: Estimating the net radiation flux. Agric. Meteorol., 1968, 5, p. 49-63. LITSCHMANN, T., KLEMENTOVÁ, E.: Srovnání výpočetních metod potenciální evapotranspirace. In: Sborník z mezinárodního vědeckého semináře „Evaporace a evapotranspirace“, Brno, 23.3.2005, s. 45-56. LOCKWOOD, J. G., JONES, C. A., SMITH, R. T.: The estimation of soil moisture deficits using meteorological models at an upland moorland site in Northern England. Agric. For. Meteorol., 1989, 46, p. 41-63. MAJERČÁK, J., NOVÁK, V.: GLOBAL - a numerical model for water movement in the soil root zone. Research Report, Institute of Hydrology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava 1994, 75 p. MATEJKA, F., HURTALOVÁ, T.: Vzťah medzi potenciálnou a referenčnou evapotranspiráciou. In: Sborník z mezinárodního vědeckého semináře „Evaporace a evapotranspirace“, Brno, 23.3.2005, s. 37-43.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 113


MATEJKA, F., HURTALOVÁ, T., ROŽNOVSKÝ, J., KOHUT, M.: Transpiration from a maize field during a dry year. Contributions to Geophysics and Geodesy, 2003, Vol. 33, No. 3, p. 213-226, ISSN 1335-2806. MATEJKA, F., ROŽNOVSKÝ, J., HURTALOVÁ, T., KOHUT, M.: Vplyv porastov poľných plodín na vlhkosť pôdy v koreňovej zóne, 15. slovensko - česko - poľský vedecký seminár „Fyzika vody v pôde“, Michalovce, Ústav hydrológie SAV, 2004, CD-ROM. MATEJKA, F., ROŽNOVSKÝ, J., HURTALOVÁ, T., KOHUT, M.: Atmosférické sucho na začiatku tretieho tisícročia. In: Sborník abstraktů z konference „Extrémy počasí a podnebí“, Brno, 11.3.2004. Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, s. 11, 41 s., CD-ROM, 2004, ISBN 80-86690-12. MATEJKA, F., ROŽNOVSKÝ, J., KOHUT, M., HURTALOVÁ, T.: Evapotranspirácia porastu kukurice pri vysokých evaporačných požiadavkách ovzdušia. In: Sborník abstraktů z mezinárodní vědecké konference „Zmeny podnebia - extrémy počasia - organizmy a ekosystémy“, Viničky, 23.8.-26.8.2004, SPU v Nitre, s. 10, CD-ROM, 2004, ISBN 80-8069-402-8. MATĚJKA, V.: Potenciální evapotranspirace na území ČSSR. Meteorologické Zprávy, 1972, r. 25, č. 4-5, s. 97-101. METEOROLOGICKÝ SLOVNÍK VÝKLADOVÝ A TERMINOLOGICKÝ. Academia, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha 1993, 594 s. MONTEITH, J. L.: The heat balance of soil beneath crops. Arid zone research XI. Climatology and Microclimatology, Proc Canberra Symposium, 1958, Oct 1956 (UNESCO), p. 123-127. MONTEITH, J. L.: Evaporation and Environment. Symp. Soc. Exp. Biol., 1965, 29, p. 205-234. MONTEITH, J. L.: Evaporation and surface temperature. QJR Meteorol. Soc., 1981, 107, p. 1-27. MONTEITH, J. L., UNSWORTH, M. H.: Principles of Environmental Physics. Edward Arnold, 2nd edition, London 1990, 291 p. NOSEK, M.: Metody v klimatologii. Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1972, 434 s. NOVÁK, V.: Vyparovanie vody v prírode a metódy jeho určovania. VEDA, Slovenská akadémia ved, Bratislava 1995, 256 s. NOVÁK, V., HURTALOVÁ, T., MATEJKA, F.: Evapotranspiration components modelling and its verification for the field crops. J. Hydrol. Hydromech., 1997, 45, 1-2, p. 38-54. NOVÁK, V., HURTALOVÁ, T., MATEJKA, F.: Sensitivity analysis of the Penman type equation for calculation of potential evapotranspiration. J. Hydrol. Hydromech., 1997, 45, 3, p. 173-186. NOVÁK, V., MATEJKA, F.: Vzťah medzi vlhkosťou, vlhkostným potenciálom pôdy a intenzitou evapotranspirácie: výsledky matematického modelovania. Vodohospodársky časopis, 2000, 48, č. 2, s. 125-141. PAL ARYA, S.: Introduction to Micrometeorology. Academic Press, 2nd Edition, London 2001, 421 p. –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 114


PECHALA, F., BEDNÁŘ, J.: Příručka dynamické meteorologie. Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1991, 372 s. PENMAN, H. L.: Natural evaporation from open water, bare soil and grass. Proc. Roy. Soc. Ser. A, 1948, 193, p. 120-145. PIVEC, J., BRANT, V., MORAVEC, D.: Analysis of the potential evapotranspiration demands in the Czech Republic between 1961-1990. Biologia, 61/19, Bratislava 2006, p. 294-299. SMITH, M., ALLEN, R. G., MONTEITH, J. L., PERRIER, A., PEREIRA, L. S., SEGEREN, A.: Report on the Expert Consultation on Procedures for Revision of FAO. Guidelines for Prediction of Crop Water Requirements. FAO, Roma 1991, 54 p. SMITH, M., ALLEN, R. G., MONTEITH, J. L., PERRIER, A., PEREIRA, L. S., SEGEREN, A.: Report on the Expert Consultation on Revision of FAO Methodologies for Crop Water Requirements. Held at FAO, Roma 1992, Italy, 28-31 May 1990, 59 p. STŘEDA, T., KOHUT, M.: Modelování vláhové bilance a stanovení potřeby závlahy u zemědělských plodin. Nepublikované materiály MZLU Brno, 2004. http://old.af.mendelu.cz/mendelnet2004/obsahy/fyto/streda.pdf ŠTĚPÁNEK, P.: AnClim - software for time series analysis. Dept. Of Geography, Fac. of Natural Sciences, MU Brno, 2006, http://www.climahom.eu/AnClim.html ŠTĚPÁNEK, P.: ProClimDB - software for processing climatological datasets. CHMI, regional office Brno, 2006, http://www.climahom.eu/ProcData.html THOM, A. S.: Momentum, Mass and Heat Exchange of Plant Communities. Vegetation and the Atmosphere, 1975, Vol. 1 (Monteith, J. L. ed.), Academia Press, p. 57-109. THOM, A. S., Oliver, H. R.: On Penmans´s equation for representing regional evaporation. QJR Meteorol. Soc., 1977, 103, p. 345-357. THOMPSON, N.: A comparison of formulae for the practical calculation of evapotranspiration during the daytime. Agricultural Memorandum, No. 920, 1981 (Unpublished paper. Available from the National Meteorological Library, Bracknell, UK). THOMPSON, N., BARRIE, I. A., AYLES, M.: The Meteorological Office Rainfall and Evaporation Calculation System: MORECS. Hydrological Memorandum, Bracknell 1981, No. 45, 71 p. THORNTHWAITE, C. W.: An approach toward a rational classification of climate. Geogr. Rev., 1948, 38, p. 55-94. TOLASZ, R., ROŽNOVSKÝ, J., VALTER, J., KOHUT, M., KOTT, I.: Hodnocení sucha roku 2003 na území ČR. In: Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Sborník abstraktů a CD ROM s články, Mezinárodní seminář „Extrémy počasí a podnebí“, Brno, 11. 3. 2004. Česká bioklimatologická společnost v nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 2004, s. 7, CD-ROM. TOMLAIN, J.: Výparnost na území Československa. Bratislava 1964, Vodohospodársky časopis, 12, s. 303-316. TOMLAIN, J.: Priestorové a časové rozloženie výparu z povrchu pôdy na území ČSSR. Bratislava 1965, Geografický časopis, 17, 3, s. 240-253.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 115


TOMLAIN, J.: Metódy určovania potenciálneho a skutočneho výparu z povrchu pôdy. Meteorologické Zprávy, 1979, r. 32, s. 40-45. TOMLAIN, J.: Výpar z povrchu pôdy a jeho rozloženie na území ČSSR. Bratislava 1980, Vodohospodársky časopis, 29, s. 170-205, TOMLAIN, J.: Mapové spracovanie evapotranspirácie na území SSR za obdobie 19511980. Meteorologické Zprávy, 1985, r. 38, č. 5, s. 140-145. TOMLAIN, J.: Rozloženie potenciálnej evapotranspirácie na území Slovenska za obdobie 1951-1980. Meteorologické Zprávy, 1990, r. 43, č. 6, s. 161-166. TOMLAIN, J.: Modelovanie evapotranspirácie z rôznych povrchov na území Slovenska. Hydrológia, výskum a prax, Bratislava 1991, s. 118-134. TOMLAIN, J., 1991: Waldevapotranspiration auf dem Gebiet der Slowakei. Acta Meteorologica Univ. Comen., Bratislava 1991, 20, s. 3-19. TOMLAIN, J.: Výpar z povrchu pôdy a rastlín. Zborník prác SHMÚ, No. 33, ALFA, Bratislava 1991, s. 163-166, ISBN 80-05-00888-0. ÚLEHLA, J.: Potenciální evapotranspirace v letech 1952-1969 v Pohořelicích. Rostlinná výroba, 1971, 17, č. 2, s. 191-200. ÚLEHLA, J.: Závlahové režimy a počasí. Metodika ÚVTIZ, Hrušovany u Brna 1982, 41 s. ÚLEHLA, J., VITOSLAVSKÝ, J., KOHUT, M.: Závlahový dispečink ČSR. In: „Nové směry v agrometeorologii“. Celostátní pracovní seminář 30.4.1987 na P-ČHMÚ Brno. Sborník referátů. Brno: ČHMÚ, s. 35-37, 1987. VERHOEF, A., FEDDES, R. A.: Preliminary Review of Revised FAO Radiation and Temperature Methods. FAO, Land and Water Development Division, Roma 1991,119 p. VITOSLAVSKÝ, J., KOHUT, M.: Agrometeorologická výpočetní a informační soustava možnosti jejího využití. Meteorologické Zprávy, 1999, r. 52, č. 4, s. 119-125. VITOSLAVSKÝ, J., PÝCHA, J., VALTER, J., KOTT, I.: Volba a rozpracování vhodné empirické metody pro stanovení vláhové bilance pomocí makrometeorologických dat. In: Závěrečná zpráva etapy 3 dílčího výzk. úkolu 4: Meteorologické zabezpečení zemědělství, ČHMÚ Praha 1989, 17 s. WALES-SMITH, B. G., ARNOTT, J. A.: The evaporation calculation system used in the United Kingdom (Unpublished paper. Available from the National Meteorological Library, Bracknell, UK, 1980). WINKLER, L.: Některé modely dynamiky vody v systému půda - rostlina - atmosféra a jejich využití v praxi. Kandidátská dizertační práce, Výzkumný ústav ekoagrotechniky, Hrušovany u Brna 1991, 82 s.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 116


9.

Seznam tabelárních, grafických a mapových příloh

9.1 Tabelární přílohy Tab. 5.1

Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro hodnocení vláhové bilance travního porostu za dlouhodobé období 1961-2000

Tab. 5.2

Časová analýza pozorování vybraných klimatologických stanic na území ČR za dlouhodobé období 1961-2000

Tab. 5.3

Základní klimatická data pro hodnocení vláhové bilance travního porostu, data v základní databázi ČHMÚ CLIDATA za dlouhodobé období 1961-2000, stav k 7.9.2007

Tab. 5.4

Chybějící klimatická data pro výpočet vláhové bilance travního porostu za dlouhodobé období 1961-2000, stav k 7.9.2007

Tab. 6.1

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem

Tab. 6.2

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR

Tab. 6.3

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 201-300 m n. m. na území ČR

Tab. 6.4


Tab. 6.5


Tab. 6.6


Tab. 6.7


Tab. 6.8


Tab. 6.9

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR

Tab. 6.10 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem Tab. 6.11 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR Tab. 6.12 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 201-300 m n. m. na území ČR Tab. 6.13 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 301-400 m n. m. na území ČR Tab. 6.14 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm]

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 117


za období 1961-2000, výškové pásmo 401-500 m n. m. na území ČR Tab. 6.15 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 501-600 m n. m. na území ČR Tab. 6.16 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 601-700 m n. m. na území ČR Tab. 6.17 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 701-800 m n. m. na území ČR Tab. 6.18 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR Tab. 6.19 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech (1961-2000) Tab. 6.20 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech ČR za období 1961-2000 Tab. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za mimovegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.25 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za letní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.26 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.27 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.28 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.29 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.6. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.30 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 118


průměrné kumulované úhrny k 1.9. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.31 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.12. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.32 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.33 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné kumulované měsíční úhrny včetně extrémních hodnot průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.34 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Tab. 6.35 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Tab. 6.36 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Tab. 6.37 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Tab. 6.38 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Tab. 6.39 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Tab. 6.40 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Tab. 6.41 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Tab. 6.42 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za určitá časová období ve vybraných oblastech na území ČR (1961-2000) Tab. 6.43 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm], průměrné, maximální a minimální úhrny za určitá časová období ve vybraných oblastech na území ČR za období 1961-2000 Tab. 6.44 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.45 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační a mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.46 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní a letní období ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.47 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní a zimní období ve vybraných oblastech

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 119


na území ČR Tab. 6.48 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.3. a k 1.6. ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.49 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.9. a 1.12. ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.50 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR

9.2 Grafické přílohy Obr. 6.1

Regresní závislost dlouhodobých průměrných úhrnů vláhové bilance travního porostu [VLBI_TP, mm] klimatologických stanic na nadmořské výšce [H, m n. m.] ve vybraných časových obdobích na území ČR

Obr. 6.2

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.3

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR za vybraná časová období

Obr. 6.4

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální roční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.5

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.6

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za mimovegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.7

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za jarní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.8

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za letní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.9

Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za podzimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

Obr. 6.10 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 120


Obr. 6.11 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.12 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.6. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.13 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.9. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.14 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.12. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.15 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.16 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zvolená časová období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.17 Dlouhodobá vláhová bilance travního [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny ve vybraných oblastech na území ČR za zvolená časová období Obr. 6.18 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.19 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.20 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za jarní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za letní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za podzimní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.25 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000,

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 121


průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.26 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.6. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.27 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.9. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.28 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.12. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.29 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací ve vybraných oblastech na území ČR

9.3

Mapové přílohy

Mapa 5.1 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu, indikativy podle CLIDATA Mapa 5.2 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu, indikativy podle WMO Mapa 6.1 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za rok na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.2 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za vegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.3 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za mimovegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.4 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za jarní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.5 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za letní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.6 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za podzimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.7 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za zimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.8 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.3. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.9 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.6. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.10 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.9. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.11 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.12. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– 122

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

DOKTORSKÁ DIZERTAČNÍ PRÁCE

Vláhová bilance zemědělské krajiny tabelární, grafické a mapové přílohy

RNDr. Mojmír Kohut

školitel – Prof. Ing. František Toman, CSc. školitel specialista – RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc.

Brno 2007

_______ Dizertační práce „Vláhová bilance zemědělské krajiny“ – přílohy _______

Tabelární přílohy Tab. 5.1


Tab. 5.2


Tab. 5.3


Tab. 5.4


Tab. 6.1

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem

Tab. 6.2

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR

Tab. 6.3


Tab. 6.4


Tab. 6.5


Tab. 6.6


Tab. 6.7


Tab. 6.8


Tab. 6.9

Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR

Tab. 6.10 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem Tab. 6.11 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR Tab. 6.12 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 201-300 m n. m. na území ČR Tab. 6.13 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 301-400 m n. m. na území ČR Tab. 6.14 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 401-500 m n. m. na území ČR Tab. 6.15 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm]


za období 1961-2000, výškové pásmo 501-600 m n. m. na území ČR Tab. 6.16 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 601-700 m n. m. na území ČR Tab. 6.17 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 701-800 m n. m. na území ČR Tab. 6.18 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR Tab. 6.19 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech (1961-2000) Tab. 6.20 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech ČR za období 1961-2000 Tab. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za mimovegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.25 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za letní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.26 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.27 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.28 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.29 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.6. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.30 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.9. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.31 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000,


průměrné kumulované úhrny k 1.12. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.32 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.33 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné kumulované měsíční úhrny včetně extrémních hodnot průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Tab. 6.34 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Tab. 6.35 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Tab. 6.36 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Tab. 6.37 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Tab. 6.38 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Tab. 6.39 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Tab. 6.40 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Tab. 6.41 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Tab. 6.42 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za určitá časová období ve vybraných oblastech na území ČR (1961-2000) Tab. 6.43 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm], průměrné, maximální a minimální úhrny za určitá časová období ve vybraných oblastech na území ČR za období 1961-2000 Tab. 6.44 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.45 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační a mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.46 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní a letní období ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.47 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní a zimní období ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.48 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.3. a k 1.6. ve vybraných oblastech na území ČR


Tab. 6.49 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.9. a 1.12. ve vybraných oblastech na území ČR Tab. 6.50 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR


Tab. 5.1


Poř.

GH_ID

WMO_ID

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.

L3AS0001 L3CHEB01 L3FRAL01 L2MLAV01 L3KVAL01 L3KVAZ01 L2KONL01 L2PRIM01 L1MUTE01 L1DOMA01 U1NOVE02 U1KOPI01 U1BLS002 U1KATU01 L2KRAL01 L1PLZB01 L2STRI01 L1PLZD01 L1STAN01 L1KLAT01 C1CHUR01 U1TEP002 U1MIL001 U1SMOL02 U1ZATL01 U1ZAT001 L2ZBIR01 L1NEPO01 C1KOCE01 C1STRA01 C1KHOR01 C1NPEC01 C1HUSI01 C1LENO01 U2DEC002 U1ULKO01 U1ULMA03 U1DOKS01 P1PKLM01 P1PRUZ01 P1PKAR01 P1PLIB01 P1NEUM01 C1SOLE01 C2NADV01 C1VRAZ01 C2BECH01

11401 11406 11407 11413 11414 11415 11419 11423 11425 11428 11432 11433 11437 11438 11442 11446 11447 11448 11451 11455 11457 11461 11464 11465 11467 11468 11478 11486 11487 11491 11493 11496 11497 11498 11501 11502 11503 11509 11515 11518 11519 11520 11522 11527 11528 11532 11535

Klimatologická stanice Aš Cheb Františkovy Lázně Mariánské Lázně, vodárna Karlovy Vary, Olšová vrata Karlovy Vary Konstantinovy Lázně Přimda Mutěnín Domažlice Nová Ves v Horách Kopisty Blšany Tušimice Kralovice Plzeň, Bolevec Stříbro Plzeň, Dobřany Staňkov Klatovy Churáňov Teplice Milešovka Smolnice Žatec, Velemyšleves Žatec Zbiroh, Švabín Nepomuk Kocelovice Strakonice Kašperské Hory Nová Pec Husinec Lenora, Houžná Děčín Ústí nad Labem, Kočkov Ústí nad Labem, Mánesovy sady Doksany Praha, Klementinum Praha, Ruzyně Praha, Karlov Praha, Libuš Neumětely Solenice Nadějkov, Větrov Vráž Bechyně

Zem. šířka

Zem. délka

m n. m.

50°13´15´´ 50°04´26´´ 50°07´00´´ 49°59´26´´ 50°12´07´´ 50°13´39´´ 49°53´06´´ 49°40´10´´ 49°32´40´´ 49°26´41´´ 50°35´34´´ 50°32´39´´ 50°13´01´´ 50°22´36´´ 49°59´16´´ 49°47´21´´ 49°45´16´´ 49°40´35´´ 49°33´09´´ 49°23´27´´ 49°04´06´´ 50°39´13´´ 50°33´17´´ 50°18´30´´ 50°22´44´´ 50°19´57´´ 49°51´17´´ 49°29´05´´ 49°28´01´´ 49°15´05´´ 49°08´46´´ 48°47´05´´ 49°02´23´´ 48°56´00´´ 50°45´36´´ 50°41´00´´ 50°39´50´´ 50°27´30´´ 50°05´27´´ 50°06´03´´ 50°04´03´´ 50°00´30´´ 49°51´11´´ 49°36´43´´ 49°31´02´´ 49°23´05´´ 49°16´00´´

12°10´47´´ 12°23´20´´ 12°21´05´´ 12°41´46´´ 12°54´47´´ 12°52´41´´ 12°58´40´´ 12°40´41´´ 12°44´53´´ 12°55´21´´ 13°29´08´´ 13°37´24´´ 13°27´59´´ 13°19´41´´ 13°29´28´´ 13°23´12´´ 12°59´51´´ 13°16´10´´ 13°04´03´´ 13°18´08´´ 13°36´54´´ 13°49´28´´ 13°55´53´´ 13°51´24´´ 13°34´39´´ 13°32´50´´ 13°45´09´´ 13°34´42´´ 13°50´27´´ 13°55´28´´ 13°33´57´´ 13°57´32´´ 13°59´34´´ 13°46´00´´ 14°12´33´´ 14°02´30´´ 14°01´50´´ 14°10´13´´ 14°25´´09´ 14°15´28´´ 14°25´07´´ 14°26´53´´ 14°02´14´´ 14°10´49´´ 14°27´58´´ 14°07´50´´ 14°30´00´´

675 471 435 691 603 377 522 742 480 460 725 240 290 322 468 328 412 360 362 430 1118 255 833 345 273 201 480 429 519 423 737 753 536 803 157 375 162 158 191 364 232 303 322 359 615 433 442


Tab. 5.1

- pokračování 1

Poř.

GH_ID

WMO_ID

48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95.

C1PLAN01 C2CBUD01 C1LHEN01 C2VBRO01 U2VARN02 U2JAPO01 U2CELI01 P2CDUB01 U2DOKY01 P1PUHR01 P2SEMC01 P2TUHA01 P2BRAN01 P1PKBE01 P3ONDR01 P3NETV01 C2TABO01 C2CERN01 C2BORK01 C2TREB01 C2RUDJ01 C2BYNO01 U2BEDR01 U2LIBC01 U2NMES01 P2DESN01 P2HARR01 U2HEJ001 P2TURN01 H4HOLO01 H4SLAT01 H4PODE01 H3CASL01 H3CHTU01 P3CECH01 P3KOSE01 C2POCA01 C2JHRA01 B2KMYS01 H1JANL01 H1PECS01 P2BENE01 H3HRAD01 H3PARD01 P3HAVL01 P3PRIB01 B2JIHL02 B2MBUD01

11541 11542 11543 11549 11551 11552 11554 11556 11558 11560 11561 11562 11563 11567 11572 11574 11582 11583 11585 11589 11591 11593 11602 11603 11604 11605 11606 11608 11610 11612 11615 11617 11622 11624 11627 11628 11634 11635 11636 11641 11643 11644 11649 11652 11656 11659 11662 11667

Klimatologická stanice České Budějovice, Planá České Budějovice Lhenice Vyšší Brod Varnsdorf Jablonné v Podještědí Česká Lípa Český Dub, Modlibohov Doksy Praha, Uhříněves Semčice Tuhaň Brandýs nad Labem-St.B, Brandýs nad Labem Praha, Kbely Ondřejov Netvořice Tábor, Náchod Černovice, Dobešov Borkovice Třeboň Rudolfov, Jivno Byňov Bedřichov Liberec Nové Město pod Smrkem Desná, Souš Harrachov Hejnice Turnov Holovousy Slatiny, Milíčeves Poděbrady Čáslav, Nové město Chotusice, letiště Čechtice Košetice, Křešín, Kramolín Počátky Jindřichův Hradec, Děbolín Kostelní Myslová Janské Lázně Pec pod Sněžkou Benecko Hradec Králové, Nový Hradec Králové Pardubice, letiště Havlíčkův Brod Přibyslav, Hřiště Jihlava Moravské Budějovice

Zem. šířka

Zem. délka

m n. m.

48°56´49´´ 48°57´42´´ 48°59´32´´ 48°38´59´´ 50°54´11´´ 50°46´19´´ 50°40´31´´ 50°41´08´´ 50°34´05´´ 50°02´02´´ 50°22´02´´ 50°17´50´´ 50°11´23´´ 50°07´18´´ 49°54´26´´ 49°49´02´´ 49°26´07´´ 49°21´27´´ 49°12´33´´ 49°00´32´´ 49°01´08´´ 48°48´56´´ 50°48´54´´ 50°46´09´´ 50°55´20´´ 50°47´23´´ 50°46´20´´ 50°53´05´´ 50°34´56´´ 50°22´29´´ 50°22´52´´ 50°08´43´´ 49°54´15´´ 49°56´31´´ 49°37´22´´ 49°34´24´´ 49°16´00´´ 49°09´37´´ 49°09´36´´ 50°38´00´´ 50°41´32´´ 50°39´51´´ 50°10´34´´ 50°00´58´´ 49°36´42´´ 49°34´58´´ 49°22´42´´ 49°02´58´´

14°25´45´´ 14°28´05´´ 14°08´58´´ 14°18´50´´ 14°37´39´´ 14°46´29´´ 14°32´32´´ 14°58´50´´ 14°40´03´´ 14°36´27´´ 15°00´16´´ 14°31´20´´ 14°39´41´´ 14°32´33´´ 14°47´05´´ 14°30´42´´ 14°39´42´´ 14°57´43´´ 14°38´15´´ 14°46´21´´ 14°33´57´´ 14°48´01´´ 15°08´14´´ 15°01´30´´ 15°14´02´´ 15°19´09´´ 15°26´10´´ 15°11´00´´ 15°09´02´´ 15°34´38´´ 15°24´03´´ 15°06´46´´ 15°23´44´´ 15°23´09´´ 15°02´34´´ 15°04´47´´ 15°14´00´´ 14°57´21´´ 15°26´21´´ 15°47´00´´ 15°43´43´´ 15°33´32´´ 15°50´19´´ 15°44´26´´ 15°34´48´´ 15°45´45´´ 15°35´19´´ 15°48´30´´

420 388 558 559 330 320 252 355 284 299 234 160 179 282 485 375 461 586 419 429 558 475 777 398 473 772 670 396 252 321 254 196 251 235 490 534 614 525 569 650 816 880 278 225 455 530 550 457


Tab. 5.1

- pokračování 2

Poř.

GH_ID

WMO_ID

96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143.

H5BROU01 H2DEST01 H1UPIC01 H2ROKY01 H1VELI01 H2USTI01 H3LITM01 H3SVRA01 B2NEDV01 B2BYSP01 B2VMEZ01 B2CIZK01 B2SEDC01 B2DYJA01 B2KUCH01 O2STKU01 O2SUMP01 O2LUKA01 O2JEVI01 B2BOSK01 B1PROT01 B2BTUR01 B2POHO01 B2VPAV01 B2LEDN01 O1JESE01 O1KAST01 O1PRAD01 O1SVET01 O1RYMA01 O2PASE01 O2OLOM01 O3PRER01 B1IVAN01 B1KROM01 B1STME01 B1STRZ01 O1ZARY01 O1KRNO01 O1OPAV01 O1BOHD01 O1CERV01 O1VITK01 O3VALM01 B1BYSH01 B1HOLE01 B1ZLIN01 B1VIZO01

11671 11674 11675 11676 11678 11679 11681 11683 11685 11686 11687 11689 11692 11696 11698 11703 11705 11710 11713 11715 11716 11723 11724 11725 11727 11731 11733 11735 11736 11737 11741 11742 11748 11749 11751 11754 11755 11761 11762 11763 11764 11766 11767 11769 11771 11774 11775 11777

Klimatologická stanice

Zem. šířka

Zem. délka

m n. m.

Broumov Deštné v Orlických horách Úpice Rokytnice v Orlických horách Velichovky Ústí nad Orlicí Litomyšl Svratouch Nedvězí Bystřice nad Pernštejnem Velké Meziříčí Úsuší, Čížky Sedlec Dyjákovice Kuchařovice Staré Město pod Sněžníkem, Kunčice Šumperk Luká Jevíčko Boskovice Protivanov Brno, Tuřany Pohořelice nad Jihlavou Velké Pavlovice Lednice Jeseník Karlova Studánka Praděd Světlá Hora Rýmařov, Harrachov Paseka Olomouc, Holice Přerov Ivanovice na Hané Kroměříž Staré Město Strážnice Město Albrechtice, Žáry Krnov Opava, Otice Bohdanovice Červená Vítkov Valašské Meziříčí Bystřice pod Hostýnem Holešov Zlín, Mladcová Vizovice

50°36´15´´ 50°18´12´´ 50°30´23´´ 50°09´54´´ 50°21´16´´ 49°58´49´´ 49°51´54´´ 49°44´06´´ 49°38´06´´ 49°30´54´´ 49°21´14´´ 49°19´45´´ 49°10´00´´ 48°46´24´´ 48°52´57´´ 50°11´34´´ 49°58´27´´ 49°39´08´´ 49°37´47´´ 49°30´00´´ 49°28´38´´ 49°09´35´´ 48°58´39´´ 48°54´31´´ 48°47´34´´ 50°13´44´´ 50°04´23´´ 50°04´58´´ 50°01´59´´ 49°57´16´´ 49°48´26´´ 49°34´31´´ 49°25´26´´ 49°18´32´´ 49°17´09´´ 49°05´30´´ 48°53´57´´ 50°09´06´´ 50°05´51´´ 49°55´11´´ 49°54´01´´ 49°46´38´´ 49°46´34´´ 49°27´49´´ 49°23´44´´ 49°19´07´´ 49°13´44´´ 49°13´23´´

16°20´00´´ 16°21´10´´ 16°00´42´´ 16°27´24´´ 15°50´19´´ 16°25´20´´ 16°19´02´´ 16°02´01´´ 16°18´36´´ 16°15´00´´ 16°00´31´´ 16°21´55´´ 16°07´00´´ 16°17´51´´ 16°05´11´´ 16°56´31´´ 16°58´03´´ 16°57´12´´ 16°43´37´´ 16°39´56´´ 16°49´54´´ 16°41´44´´ 16°31´00´´ 16°49´28´´ 16°47´57´´ 17°11´15´´ 17°18´21´´ 17°13´48´´ 17°24´04´´ 17°17´11´´ 17°13´31´´ 17°17´05´´ 17°24´23´´ 17°05´22´´ 17°21´47´´ 17°25´54´´ 17°20´17´´ 17°33´19´´ 17°42´46´´ 17°52´34´´ 17°37´45´´ 17°32´31´´ 17°45´37´´ 17°58´27´´ 17°40´02´´ 17°34´24´´ 17°38´35´´ 17°50´38´´

405 635 413 572 320 402 351 737 722 573 452 395 473 201 334 658 328 510 342 400 670 241 183 196 176 465 780 1490 593 645 325 210 203 245 235 235 176 483 323 270 463 749 480 334 317 224 261 315


Tab. 5.1

- pokračování 3

Poř.

GH_ID

WMO_ID

144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155.

B1LUHA01 B1STRN01 B1STIT01 O1BOHU01 O1MOSN01 O1LUCI01 O1FREN01 O1LYSA01 O3VSET01 O3HUSL01 O1PORU01 O1JABL01

11778 11779 11780 11781 11782 11784 11785 11787 11788 11789 11790 11792

Klimatologická stanice Luhačovice Strání Štítná nad Vláří - Popov, Štítná nad Vláří Bohumín Mošnov Lučina Frenštát pod Radhoštěm Lysá hora Vsetín Huslenky, Kychová Ostrava, Poruba Jablunkov, Návsí

Zem. šířka

Zem. délka

m n. m.

49°06´22´´ 48°54´10´´ 49°04´27´´ 49°55´11´´ 49°41´54´´ 49°43´51´´ 49°32´27´´ 49°32´46´´ 49°20´39´´ 49°18´00´´ 49°49´31´´ 49°35´38´´

17°45´56´´ 17°42´29´´ 17°58´18´´ 18°20´48´´ 18°07´18´´ 18°26´33´´ 18°14´26´´ 18°26´52´´ 17°59´46´´ 18°07´34´´ 18°09´34´´ 18°44´39´´

254 385 315 200 250 300 436 1322 387 450 242 358

Poznámky k tab. 5.1: Všechny geografické údaje jsou k 31.12.2000, resp. k poslednímu datu pozorování, pokud provoz klimatologické stanice byl ukončen ještě před 31.12.2000 Barevné označení klimatologických stanic je vysvětleno v textu. Jedná se o rozdělení celého souboru vybraných stanic podle vypovídacích schopností (kvality pozorování), resp. množství naměřených meteorologických dat.


Tab. 5.2


Poř.

GH_ID

WMO_ID

1. 2. 3. 4.

L3AS0001 L3CHEB01 L3FRAL01 L2MLAV01 L2MLAV01 L3KVAL01 L3KVAL01 L3KVAL01 L3KVAZ01 L2KONL01 L2PRIM01 L2PRIM01 L1MUTE01 L1MUTE01 L1DOMA01 U1NOVE02 U1NOVE02 U1KOPI01 U1KOPI01 U1BLS002 U1BLS002 U1BLS002 U1KATU01 L2KRAL01 L2KRAL01 L1PLZB01 L1PLZB01 L2STRI01 L1PLZD01 L1STAN01 L1STAN01 L1STAN01 L1KLAT01 L1KLAT01 C1CHUR01 C1CHUR01 U1TEP002 U1TEP002 U1TEP002 U1TEP002 U1MIL001 U1MIL001 U1SMOL02 U1SMOL02 U1ZATL01 U1ZAT001 L2ZBIR01

11401 11406 11407 11413 11413 11414 11414 11414 11415 11419 11423 11423 11425 11425 11428 11432 11432 11433 11433 11437 11437 11437 11438 11442 11442 11446 11446 11447 11448 11451 11451 11451 11455 11455 11457 11457 11461 11461 11461 11461 11464 11464 11465 11465 11467 11468 11478

5.

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

14. 15. 16. 17. 18. 19.

20. 21. 22.

23. 24. 25. 26. 27.

Klimatologická stanice Aš Cheb Františkovy Lázně Mariánské Lázně, vodárna Mariánské Lázně, vodárna Karlovy Vary, Letiště Karlovy Vary, Letiště Karlovy Vary, Olšová vrata Karlovy Vary Konstantinovy Lázně Přimda Přimda Mutěnín Mutěnín Domažlice Nová Ves v Horách Nová Ves v Horách Kopisty Kopisty Blšany Blšany Blšany Tušimice Kralovice Kralovice Plzeň, Bolevec Plzeň, Bolevec Stříbro Plzeň, Dobřany Staňkov Staňkov Staňkov Klatovy Klatovy Churáňov Churáňov Teplice Teplice Teplice Teplice Milešovka Milešovka Smolnice Smolnice Žatec, Velemyšleves Žatec Zbiroh, Švabín

Začátek 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1961 1.10.1966 1.5.1999 17.4.1961 1.1.2000 16.10.2000 1.1.1961 1.1.1972 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961 1.11.1977 1.1.1961 1.1.1961 30.6.1971 1.8.1969 6.12.2000 1.5.1977 1.7.1985 16.5.2000 1.4.1967 1.1.1961 1.1.2000 1.4.1969 1.1.2000 1.5.1963 1.1.1961 1.1.1961 1.9.1962 1.5.1999 1.1.1961 1.5.1999 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961 1.1.1979 1.3.1986 1.5.1996 1.1.1961 1.8.1997 1.5.1977 1.6.1987 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1964

Konec 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 30.4.1999 31.12.2000 31.12.1999 15.10.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.10.1977 31.12.2000 31.12.2000 30.11.1970 31.12.2000 5.12.2000 31.12.2000 31.1.1984 15.5.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2000 31.5.1997 30.6.1962 30.4.1999 31.12.2000 30.4.1999 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1978 15.1.1986 31.1.1996 31.12.2000 31.7.1997 31.12.2000 31.1.1986 31.12.2000 31.8.1993 31.12.2000 31.12.2000

Zem. šířka Zem. délka m n. m. 50°13´15´´ 50°04´26´´ 50°07´00´´ 49°59´25´´ 49°59´26´´ 50°12´07´´ 50°12´07´´ 50°12´07´´ 50°13´39´´ 49°53´06´´ 49°40´10´´ 49°40´10´´ 49°32´40´´ 49°32´40´´ 49°26´41´´ 50°35´34´´ 50°35´34´´ 50°32´39´´ 50°32´39´´ 50°12´51´´ 50°12´53´´ 50°13´01´´ 50°22´36´´ 49°59´20´´ 49°59´16´´ 49°47´14´´ 49°47´21´´ 49°45´16´´ 49°40´35´´ 49°33´11´´ 49°33´11´´ 49°33´09´´ 49°23´32´´ 49°23´27´´ 49°04´06´´ 49°04´06´´ 50°38´18´´ 50°38´02´´ 50°37´48´´ 50°39´13´´ 50°33´17´´ 50°33´17´´ 50°18´36´´ 50°18´30´´ 50°22´44´´ 50°19´57´´ 49°51´17´´

12°10´47´´ 12°23´20´´ 12°21´05´´ 12°41´45´´ 12°41´46´´ 12°54´47´´ 12°54´47´´ 12°54´47´´ 12°52´41´´ 12°58´40´´ 12°40´46´´ 12°40´41´´ 12°44´53´´ 12°44´53´´ 12°55´21´´ 13°28´59´´ 13°29´08´´ 13°37´24´´ 13°37´24´´ 13°28´13´´ 13°28´17´´ 13°27´59´´ 13°19´41´´ 13°29´39´´ 13°29´28´´ 13°23´16´´ 13°23´12´´ 12°59´51´´ 13°16´10´´ 13°04´08´´ 13°04´08´´ 13°04´03´´ 13°18´06´´ 13°18´08´´ 13°36´47´´ 13°36´54´´ 13°49´42´´ 13°48´53´´ 13°49´18´´ 13°49´28´´ 13°55´53´´ 13°55´53´´ 13°50´59´´ 13°51´24´´ 13°34´39´´ 13°32´50´´ 13°45´09´´

675 471 435 691 691 603 603 603 377 522 742 742 480 480 460 726 725 240 240 300 300 290 322 468 468 328 328 412 360 362 362 362 430 430 1118 1118 225 225 280 255 833 833 305 345 273 201 480


Tab. 5.2 Poř.

- pokračování 1

GH_ID

28. L1NEPO01 L1NEPO01 29. C1KOCE01 C1KOCE01 30. C1STRA01 C1STRA01 C1STRA01 C1STRA01 C1STRA01 31. C1KHOR01 32. C1NPEC01 33. C1HUSI01 C1HUSI01 34. C1LENO01 C1LENO01 35. U2DEC002 U2DEC002 U2DEC002 36. U1ULKO01 U1ULKO01 37. U1ULMA03 U1ULMA03 U1ULMA03 U1ULMA03 38. U1DOKS01 U1DOKS01 39. P1PKLM01 40. P1PRUZ01 P1PRUZ01 P1PRUZ01 41. P1PKAR01 42. P1PLIB01 P1PLIB01 43. P1NEUM01 44. C1SOLE01 45. C2NADV01 C2NADV01 C2NADV01 46. C1VRAZ01 C1VRAZ01 C1VRAZ01 C1VRAZ01 47. C2BECH01 48. C1PLAN01 49. C2CBUD01 50. C1LHEN01 51. C2VBRO01 C2VBRO01

WMO_ID


11486 11486 11487 11487 11491 11491 11491 11491 11491 11493 11496 11497 11497 11498 11498 11501 11501 11501 11502 11502 11503 11503 11503 11503 11509 11509 11515 11518 11518 11518 11519 11520 11520 11522 11527 11528 11528 11528 11532 11532 11532 11532 11535 11541 11542 11543 11549 11549

Nepomuk Nepomuk Kocelovice Kocelovice Strakonice Strakonice Strakonice Strakonice Strakonice Kašperské Hory Nová Pec Husinec Husinec Lenora Lenora, Houžná Děčín Děčín Děčín Ústí nad Labem, Kočkov Ústí nad Labem, Kočkov Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem, Mánes. sady Ústí nad Labem, Mánes. sady Doksany Doksany Praha, Klementinum Praha, Ruzyně Praha, Ruzyně Praha, Ruzyně Praha, Karlov Praha, Libuš Praha, Libuš Neumětely Solenice Nadějkov, Větrov Nadějkov, Větrov Nadějkov, Větrov Vráž Vráž Vráž Vráž Bechyně České Budějovice, Planá České Budějovice Lhenice Vyšší Brod Vyšší Brod

Začátek 1.1.1961 1.7.1993 1.3.1975 1.1.2000 1.1.1961 1.1.1965 1.1.1971 1.1.1973 24.2.1975 1.1.1961 1.11.1969 1.1.1961 1.7.1997 27.4.1963 1.10.1993 1.1.1961 1.1.1993 1.5.1996 1.1.1975 1.1.2000 1.1.1961 1.8.1965 1.8.1972 1.10.1988 1.1.1961 1.4.2000 1.1.1961 1.1.1961 1.9.1976 1.1.2000 1.1.1961 1.1.1971 1.1.2000 12.5.1981 1.1.1962 1.1.1961 1.4.1972 1.7.1997 1.1.1961 1.6.1988 1.2.1997 1.7.1997 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1975 1.1.1961 1.7.1997

Konec 30.6.1993 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1964 31.12.1970 30.11.1972 23.2.1975 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1993 30.6.1997 31.12.2000 30.9.1993 31.12.2000 31.12.1978 31.10.1995 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.7.1965 31.7.1972 31.7.1988 31.12.2000 31.3.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.8.1976 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.2000 30.6.1994 31.3.1972 30.6.1997 31.12.2000 31.5.1988 31.1.1997 30.6.1997 31.12.2000 31.12.1992 31.10.1994 1.7.1976 31.12.1999 30.6.1997 31.12.2000

Zem. šířka Zem. délka m n. m. 49°29´03´´ 49°29´05´´ 49°28´01´´ 49°28´01´´ 49°16´00´´ 49°16´00´´ 49°15´00´´ 49°15´00´´ 49°15´05´´ 49°08´46´´ 48°47´05´´ 49°02´23´´ 49°02´23´´ 48°55´23´´ 48°56´00´´ 50°46´58´´ 50°46´07´´ 50°45´36´´ 50°41´00´´ 50°41´00´´ 50°39´51´´ 50°40´11´´ 50°39´50´´ 50°39´50´´ 50°27´30´´ 50°27´30´´ 50°05´27´´ 50°06´03´´ 50°06´03´´ 50°06´03´´ 50°04´03´´ 50°00´30´´ 50°00´30´´ 49°51´11´´ 49°36´43´´ 49°31´00´´ 49°31´02´´ 49°31´02´´ 49°23´00´´ 49°22´56´´ 49°23´05´´ 49°23´05´´ 49°16´00´´ 48°56´49´´ 48°57´42´´ 48°59´32´´ 48°38´59´´ 48°38´59´´

13°35´00´´ 13°34´42´´ 13°50´27´´ 13°50´27´´ 13°54´00´´ 13°55´00´´ 13°56´00´´ 13°56´00´´ 13°55´28´´ 13°33´57´´ 13°57´32´´ 13°59´34´´ 13°59´34´´ 13°48´13´´ 13°46´00´´ 14°14´01´´ 14°14´12´´ 14°12´33´´ 14°02´30´´ 14°02´30´´ 14°01´35´´ 14°02´34´´ 14°01´50´´ 14°01´50´´ 14°10´13´´ 14°10´13´´ 14°25´´09´ 14°15´28´´ 14°15´28´´ 14°15´28´´ 14°25´07´´ 14°26´53´´ 14°26´53´´ 14°02´14´´ 14°10´49´´ 14°28´00´´ 14°27´58´´ 14°27´58´´ 14°08´00´´ 14°07´29´´ 14°07´50´´ 14°07´50´´ 14°30´00´´ 14°25´45´´ 14°28´05´´ 14°08´58´´ 14°18´50´´ 14°18´50´´

465 429 519 519 402 390 478 478 423 737 753 536 536 764 803 170 146 157 375 375 162 250 162 162 158 158 191 364 364 364 232 303 303 322 359 617 615 615 453 440 433 433 442 420 388 558 559 559


Tab. 5.2 Poř.

- pokračování 2

GH_ID

WMO_ID

52. U2VARN02 U2VARN02 U2VARN02 53. U2JAPO01 U2JAPO01 U2JAPO01 54. U2CELI01 U2CELI01 U2CELI01 U2CELI01 U2CELI01 55. P2CDUB01 P2CDUB01 56. U2DOKY01 U2DOKY01 U2DOKY01 57. P1PUHR01 58. P2SEMC01 59. P2TUHA01 P2TUHA01

11551 11551 11551 11552 11552 11552 11554 11554 11554 11554 11554 11556 11556 11558 11558 11558 11560 11561 11562 11562

60. P2BRAN01

11563

61. P1PKBE01 62. P3ONDR01 P3ONDR01 63. P3NETV01 64. C2TABO01 C2TABO01 C2TABO01 65. C2CERN01 C2CERN01 C2CERN01 C2CERN01 66. C2BORK01 C2BORK01 67. C2TREB01 C2TREB01 C2TREB01 C2TREB01 68. C2RUDJ01 C2RUDJ01 69. C2BYNO01 C2BYNO01 70. U2BEDR01 U2BEDR01 71. U2LIBC01 U2LIBC01 72. U2NMES01

11567 11572 11572 11574 11582 11582 11582 11583 11583 11583 11583 11585 11585 11589 11589 11589 11589 11591 11591 11593 11593 11602 11602 11603 11603 11604

Klimatologická stanice Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Jablonné v Podještědí Jablonné v Podještědí Jablonné v Podještědí Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Český Dub Český Dub, Modlibohov Doksy Doksy Doksy Praha, Uhříněves Semčice Tišice Tuhaň Brandýs nad Labem - St.B, Brandýs nad Labem Praha, Kbely Ondřejov Ondřejov Netvořice Tábor Tábor, Náchod Tábor, Náchod Černovice Černovice Černovice Černovice, Dobešov Borkovice Borkovice Třeboň Třeboň Třeboň Třeboň Rudolfov, Jivno Rudolfov, Jivno Byňov Byňov Bedřichov Bedřichov Liberec Liberec Nové Město pod Smrkem

Začátek 1.1.1961 1.5.1967 25.8.1967 1.1.1961 1.10.1970 1.4.1996 1.1.1961 1.9.1971 1.6.1976 1.7.1985 1.4.1989 1.1.1961 1.11.1990 1.1.1961 1.4.1965 1.10.1993 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1961 1.10.1993

Konec

50°54´50´´ 50°53´28´´ 50°54´11´´ 50°46´14´´ 50°45´48´´ 50°46´19´´ 50°41´28´´ 50°41´12´´ 50°41´04´´ 50°41´09´´ 50°40´31´´ 50°39´50´´ 50°41´08´´ 50°33´39´´ 50°33´32´´ 50°34´05´´ 50°02´02´´ 50°22´02´´ 50°16´39´´ 50°17´50´´

14°37´21´´ 14°37´36´´ 14°37´39´´ 14°46´14´´ 14°45´55´´ 14°46´29´´ 14°32´33´´ 14°31´42´´ 14°31´35´´ 14°31´25´´ 14°32´32´´ 14°59´56´´ 14°58´50´´ 14°39´28´´ 14°39´37´´ 14°40´03´´ 14°36´27´´ 15°00´16´´ 14°32´54´´ 14°31´20´´

338 360 330 318 315 320 285 262 262 262 252 315 355 276 279 284 299 234 168 160

1.1.1961 31.12.2000 50°11´23´´

14°39´41´´

179

14°32´33´´ 14°46´52´´ 14°47´05´´ 14°30´42´´ 14°40´09´´ 14°39´42´´ 14°39´42´´ 14°57´48´´ 14°57´48´´ 14°57´48´´ 14°57´43´´ 14°39´14´´ 14°38´15´´ 14°46´21´´ 14°46´21´´ 14°46´21´´ 14°46´21´´ 14°33´52´´ 14°33´57´´ 14°48´01´´ 14°48´01´´ 15°08´14´´ 15°08´14´´ 15°01´30´´ 15°01´30´´ 15°15´22´´

282 526 485 375 440 461 461 600 600 600 586 413 419 429 429 429 429 559 558 475 475 775 778 398 398 525

1.1.1961 1.1.1961 1.1.1985 10.4.1978 1.1.1961 1.1.1990 1.7.1997 17.7.1962 1.1.1981 1.6.1985 26.9.1985 1.1.1961 1.3.1997 1.1.1961 1.5.1989 1.11.1989 1.4.1996 1.1.1961 1.1.1999 1.1.1979 1.7.1997 1.1.1961 1.1.1966 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961

30.4.1967 24.8.1967 31.12.2000 30.9.1970 31.3.1996 31.12.2000 31.8.1971 31.5.1976 31.12.1984 31.3.1989 31.12.2000 31.10.1989 31.12.2000 31.3.1965 30.9.1993 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.10.1992 31.12.2000

Zem. šířka Zem. délka m n. m.

31.12.2000 31.12.1984 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1989 30.6.1997 31.12.2000 31.12.1979 31.12.1984 25.9.1985 31.12.2000 28.2.1997 31.12.2000 30.4.1989 31.10.1989 31.3.1996 31.12.2000 31.3.1987 31.12.2000 30.6.1997 31.12.2000 31.12.1965 31.12.1997 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1975

50°07´18´´ 49°54´39´´ 49°54´26´´ 49°49´02´´ 49°24´49´´ 49°26´07´´ 49°26´07´´ 49°22´22´´ 49°22´22´´ 49°22´22´´ 49°21´27´´ 49°12´42´´ 49°12´33´´ 49°00´32´´ 49°00´32´´ 49°00´32´´ 49°00´32´´ 49°00´03´´ 49°01´08´´ 48°48´56´´ 48°48´56´´ 50°48´54´´ 50°48´54´´ 50°46´09´´ 50°46´09´´ 50°55´29´´


Tab. 5.2 Poř.

73. 74.

75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84.

85.

86. 87.

88. 89. 90. 91. 92. 93. 94.

95. 96. 97.

- pokračování 3

GH_ID

WMO_ID


U2NMES01 U2NMES01 U2NMES01 U2NMES01 P2DESN01 P2HARR01 P2HARR01 P2HARR01 U2HEJ001 P2TURN01 H4HOLO01 H4SLAT01 H4PODE01 H3CASL01 H3CASL01 H3CHTU01 P3CECH01 P3CECH01 P3KRES01 P3KOSE01 C2POCA01 C2POCA01 C2POCA01 C2JHRA01 C2JHRA01 C2JHRA01 B2KMYS01 B2KMYS01 H1JANL01 H1JANL01 H1JANL01 H1PECS01 H1PECS01 P2BENE01 H3HRAD01 H3HRAD01 H3PARD01 P3HAVL01 P3PRIB01 P3PRIB01 B2JIHL01 B2JIHL02 B2JIHL02 B2MBUD01 H5BROU01 H5BROU01 H2DEST01 H2DEST01

11604 11604 11604 11604 11605 11606 11606 11606 11608 11610 11612 11615 11617 11622 11622 11624 11627 11627 11628 11628 11634 11634 11634 11635 11635 11635 11636 11636 11641 11641 11641 11643 11643 11644 11649 11649 11652 11656 11659 11659 11661 11662 11662 11667 11671 11671 11674 11674

Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Desná, Souš Harrachov Harrachov Harrachov Hejnice Turnov Holovousy Slatiny, Milíčeves Poděbrady Čáslav, Nové město Čáslav, Nové město Chotusice, letiště Čechtice Čechtice Křešín, Kramolín Košetice, Křešín, Kramolín Počátky Počátky Počátky Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec, Děbolín Jindřichův Hradec, Děbolín Kostelní Myslová Kostelní Myslová Janské Lázně Janské Lázně Janské Lázně Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Benecko Hradec Králové, N. Hrad. Kr. Hradec Králové, N. Hrad. Kr. Pardubice, letiště Havlíčkův Brod Přibyslav, Hřiště Přibyslav, Hřiště Jihlava Jihlava Jihlava Moravské Budějovice Broumov Broumov Deštné v Orlických horách Deštné v Orlických horách

Začátek 1.3.1976 1.1.1978 1.3.1988 1.10.1988 1.1.1961 1.1.1961 1.5.1963 20.1.1976 1.1.1969 1.6.1969 1.9.1963 8.7.1971 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1989 1.1.1961 1.1.1961 1.8.1968 20.10.1979 14.11.1987 1.1.1961 10.11.1970 1.9.1994 1.1.1961 30.3.1983 1.6.1997 1.1.1961 1.1.1999 1.1.1962 23.8.1973 1.1.1979 1.1.1961 1.2.1988 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1999 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961 1.9.1969 1.7.1994 1.1.1961 1.1.1961 1.12.2000 1.1.1961 28.11.2000

Konec 31.12.1977 29.2.1988 30.9.1988 31.12.2000 21.10.2000 30.4.1963 19.1.1976 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 30.6.1980 31.12.2000 31.12.2000 31.7.1968 30.9.1999 13.11.1987 31.12.2000 9.11.1970 31.8.1994 31.12.2000 29.3.1983 31.5.1997 31.12.2000 31.12.1998 31.12.2000 31.12.1969 31.12.1978 30.4.1992 31.12.1971 31.12.2000 31.8.1994 31.12.1998 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1969 31.10.1984 31.12.2000 31.12.2000 31.10.2000 31.12.2000 27.11.2000 31.12.2000


15°15´22´´ 15°14´18´´ 15°14´18´´ 15°14´02´´ 15°19´09´´ 15°25´42´´ 15°26´18´´ 15°26´10´´ 15°11´00´´ 15°09´02´´ 15°34´38´´ 15°24´03´´ 15°06´46´´ 15°23´44´´ 15°23´44´´ 15°23´09´´ 15°03´05´´ 15°02´34´´ 15°03´50´´ 15°04´47´´ 15°15´52´´ 15°15´52´´ 15°14´00´´ 15°00´00´´ 14°57´21´´ 14°57´21´´ 15°26´21´´ 15°26´21´´ 15°47´00´´ 15°47´00´´ 15°47´00´´ 15°44´00´´ 15°43´43´´ 15°33´32´´ 15°50´19´´ 15°50´19´´ 15°44´26´´ 15°34´48´´ 15°45´45´´ 15°45´45´´ 15°32´27´´ 15°35´18´´ 15°35´19´´ 15°48´30´´ 16°20´00´´ 16°20´00´´ 16°21´10´´ 16°21´10´´

525 505 505 473 772 708 670 670 396 252 321 254 196 251 251 235 498 490 550 534 647 647 614 478 525 525 569 569 650 650 650 805 816 880 278 278 225 455 530 530 560 551 550 457 405 405 635 635


Tab. 5.2 Poř.

- pokračování 4

GH_ID

98. H1UPIC01 H1UPIC01 99. H2ROKY01 100. H1VELI01 101. H2USTI01 H2USTI01 H2USTI01 102. H3LITM01 103. H3SVRA01 104. B2NEDV01 B2NEDV01 105. B2BYSP01 106. B2VMEZ01 B2VMEZ01 107. B2TISN01 B2TISN01 B2TISN01 B2CIZK01 108. B2SEDC01 109. B2HEVL01 B2DYJA01 B2DYJA01 110. B2KUCH01 B2KUCH01 111. O2STKU01 O2STKU01 O2STKU01 112. O2SUMP01 O2SUMP01 O2SUMP01 O2SUMP01 O2SUMP01 113. O2LUKA01 O2LUKA01 114. O2JEVI01 O2JEVI01 O2JEVI01 O2JEVI01 O2JEVI01 O2JEVI01 O2JEVI01 115. B2BOSK01 B2BOSK01 116. B1PROT01 B1PROT01 117. B2BTUR01 B2BTUR01 118. B2POHO01

WMO_ID


11675 11675 11676 11678 11679 11679 11679 11681 11683 11685 11685 11686 11687 11687 11689 11689 11689 11689 11692 11696 11696 11696 11698 11698 11703 11703 11703 11705 11705 11705 11705 11705 11710 11710 11713 11713 11713 11713 11713 11713 11713 11715 11715 11716 11716 11723 11723 11724

Úpice, hvězdárna Úpice Rokytnice v Orlických horách Velichovky Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí Litomyšl Svratouch Nedvězí Nedvězí Bystřice nad Pernštejnem Velké Meziříčí Velké Meziříčí Tišnov Tišnov Tišnov Úsuší, Čížky Sedlec Hevlín Dyjákovice Dyjákovice Kuchařovice Kuchařovice Staré Město p. Sněž., Kunčice Staré Město p. Sněž., Kunčice Staré Město p. Sněž., Kunčice Šumperk, Temenice Šumperk, Temenice Šumperk, Temenice Šumperk Šumperk Luká Luká Jevíčko Jevíčko Jevíčko Jevíčko Jevíčko, Biskupice Jevíčko, Předměstí Jevíčko Boskovice Boskovice Protivanov Protivanov Brno, Tuřany Brno, Tuřany Pohořelice nad Jihlavou

Začátek 1.4.1978 30.11.2000 1.1.1961 1.11.1979 1.1.1961 1.1.1971 1.1.1990 1.1.1961 1.1.1961 1.1.1961 1.10.1999 1.1.1961 1.1.1961 29.9.1999 1.1.1961 1.2.1975 1.4.1987 1.9.1993 1.1.1961 1.6.1975 1.1.1992 8.6.1999 1.1.1961 1.1.1999 1.1.1961 1.1.1963 1.5.1963 1.1.1961 22.6.1967 1.1.1977 1.4.1990 1.1.1998 1.8.1974 1.1.2000 1.6.1962 1.1.1963 1.4.1976 1.6.1979 1.10.1982 1.12.1987 1.1.1998 1.1.1961 1.5.1986 1.1.1961 11.6.1999 1.1.1961 1.1.1997 1.1.1961

Konec 29.11.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1970 31.12.1989 31.12.2000 31.12.2000 31.12.2000 30.9.1999 31.12.2000 31.12.2000 28.9.1999 31.12.2000 31.12.1974 31.12.1986 31.8.1993 31.12.2000 31.12.2000 31.12.1991 7.6.1999 31.12.2000 31.12.1998 31.12.2000 31.12.1962 30.4.1963 31.12.2000 21.6.1967 31.12.1976 30.9.1989 31.12.1997 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1962 31.3.1976 31.7.1978 31.10.1980 30.11.1987 31.12.1997 31.12.2000 31.12.1985 31.12.1987 10.6.1999 31.12.2000 31.12.1996 31.12.2000 31.12.2000


16°00´42´´ 16°00´42´´ 16°27´24´´ 15°50´19´´ 16°26´00´´ 16°25´20´´ 16°25´20´´ 16°19´02´´ 16°02´01´´ 16°18´36´´ 16°18´36´´ 16°15´00´´ 16°00´31´´ 16°00´31´´ 16°25´23´´ 16°25´29´´ 16°25´29´´ 16°21´55´´ 16°07´00´´ 16°22´19´´ 16°17´51´´ 16°17´51´´ 16°05´11´´ 16°05´11´´ 16°56´36´´ 16°56´31´´ 16°56´31´´ 16°57´59´´ 16°57´56´´ 16°58´10´´ 16°58´18´´ 16°58´03´´ 16°57´12´´ 16°57´12´´ 16°43´11´´ 16°43´11´´ 16°43´03´´ 16°42´34´´ 16°45´37´´ 16°44´04´´ 16°43´37´´ 16°40´18´´ 16°39´56´´ 16°49´54´´ 16°49´54´´ 16°41´44´´ 16°41´44´´ 16°31´00´´

413 413 572 320 557 399 402 351 737 722 722 573 452 452 274 300 300 395 473 180 201 201 334 334 658 658 658 328 330 318 311 328 510 510 360 360 338 370 350 368 342 400 400 670 670 241 241 183


Tab. 5.2 Poř.

- pokračování 5

GH_ID

119. B2VPAV01 B2VPAV01

120. B2LEDN01 121.

122. 123. 124.

B2LEDN01 O1JESE02 O1JESE02 O1JESE02 O1JESE03 O1JESE03 O1JESE01 O1JESE01 O1KAST01 O1KAST01 O1PRAD01 O1SVET01 O1SVET01 O1SVET01

125. O1RYMA01 O1RYMA01 O1RYMA01 O1RYMA01

126. O2PASE01 127.

128.

129. 130.

131.

132.

133. 134.

O2PASE01 O2OLOM01 O2OLOM01 O2OLOM01 O2OLOM01 O3PRER01 O3PRER01 O3PRER01 O3PRER01 B1IVAN01 B1IVAN01 B1KROM01 B1KROM01 B1KROM01 B1KROM01 B1STME01 B1STME01 B1STME01 B1STME01 B1STME01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 B1STRZ01 O1ZARY01 O1KRNO01

WMO_ID 11725 11725 11727 11727 11731 11731 11731 11731 11731 11731 11731 11733 11733 11735 11736 11736 11736 11737 11737 11737 11737 11741 11741 11742 11742 11742 11742 11748 11748 11748 11748 11749 11749 11751 11751 11751 11751 11754 11754 11754 11754 11754 11755 11755 11755 11755 11761 11762

Klimatologická stanice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Lednice Lednice Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník, Bukovice Jeseník, Bukovice Jeseník Jeseník Karlova Studánka Karlova Studánka Praděd Světlá Hora Světlá Hora Světlá Hora Rýmařov Rýmařov Rýmařov Rýmařov, Harrachov Paseka Paseka Olomouc, Slavonín Olomouc, Slavonín Olomouc, Slavonín Olomouc, Holice Přerov Přerov Přerov Přerov Ivanovice na Hané Ivanovice na Hané Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Uherské Hradiště Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Strážnice Strážnice Strážnice Strážnice Město Albrechtice, Žáry Krnov

Začátek 1.1.1961 13.8.1999 1.1.1961 1.1.1962 1.1.1961 1.4.1980 1.5.1984 1.7.1985 1.1.1986 1.12.1988 1.1.1998 1.1.1961 1.4.1999 1.1.1961 1.1.1961 1.6.1970 1.3.1998 1.1.1961 1.9.1970 1.7.1978 15.11.1992 1.1.1961 5.10.2000 1.1.1961 1.3.1993 1.1.1998 15.2.2000 1.1.1961 1.1.1962 1.1.1979 1.1.2000 1.1.1961 2.10.1980 1.1.1961 1.7.1964 1.6.1970 11.8.1999 1.1.1961 25.4.1968 12.12.1968 1.7.1971 12.8.1999 1.1.1961 20.4.1979 1.12.1982 10.6.1999 1.1.1961 1.1.1961

Konec 12.8.1999 31.12.2000 31.12.1961 31.12.2000 31.3.1980 29.2.1984 28.2.1985 31.12.1985 30.9.1988 31.12.1997 31.12.2000 31.12.1988 31.12.2000 15.9.1997 31.5.1970 28.2.1998 31.12.2000 31.5.1970 30.6.1978 14.11.1992 31.12.2000 4.10.2000 31.12.2000 28.2.1993 31.12.1997 14.2.2000 31.12.2000 31.12.1961 31.5.1975 31.12.1999 31.12.2000 1.10.1980 31.12.2000 30.6.1964 31.12.1969 10.8.1999 31.12.2000 31.12.1967 31.10.1968 20.6.1971 11.8.1999 31.12.9999 31.12.1978 30.11.1982 9.6.1999 31.12.2000 31.12.2000 30.6.1994


16°49´28´´ 16°49´28´´ 16°47´57´´ 16°47´57´´ 17°11´30´´ 17°11´30´´ 17°11´30´´ 17°13´00´´ 17°13´00´´ 17°11´15´´ 17°11´15´´ 17°18´36´´ 17°18´21´´ 17°13´48´´ 17°24´04´´ 17°23´52´´ 17°24´04´´ 17°16´47´´ 17°16´05´´ 17°15´44´´ 17°17´11´´ 17°13´52´´ 17°13´31´´ 17°14´12´´ 17°13´01´´ 17°13´01´´ 17°17´05´´ 17°27´30´´ 17°24´35´´ 17°24´23´´ 17°24´23´´ 17°05´45´´ 17°05´22´´ 17°22´41´´ 17°22´00´´ 17°21´47´´ 17°21´47´´ 17°26´25´´ 17°26´18´´ 17°25´54´´ 17°25´54´´ 17°25´54´´ 17°20´17´´ 17°18´47´´ 17°20´17´´ 17°20´17´´ 17°33´19´´ 17°42´52´´

196 196 176 176 670 650 650 456 456 465 465 780 780 1490 593 596 593 597 595 625 645 375 325 225 259 259 210 211 205 203 203 232 245 235 232 235 235 188 190 235 235 235 176 187 176 176 483 364


Tab. 5.2 Poř.

135. 136.

137. 138.

139. 140. 141. 142. 143.

144.

145.

146.

- pokračování 6

GH_ID

WMO_ID

O1KRNO01 O1KRNO01 O1OPAV01 O1OPAV01 O1BOHD01 O1BOHD01 O1BOHD01 O1CERV01 O1CERV01 O1VITK01 O1VITK01 O1VITK01 O1VITK01 O3VALM01 O3VALM01 B1BYSH01 B1BYSH01 B1HOLE01 B1HOLE01 B1ZLIN01 B1ZLIN01 B1VIZO01 B1VIZO01 B1VIZO01 B1LUHA01 B1LUHA01 B1LUHA01 B1LUHA01 B1STRN01 B1STRN01 B1STRN01 B1STRN01 B1STRN01 B1BRBY01 B1BRBY01 B1BRBY01 B1BRBY01 B1BRBY01 B1STIT01

11762 11762 11763 11763 11764 11764 11764 11766 11766 11767 11767 11767 11767 11769 11769 11771 11771 11774 11774 11775 11775 11777 11777 11777 11778 11778 11778 11778 11779 11779 11779 11779 11779 11780 11780 11780 11780 11780 11780

B1STIT01

11780

147. O1BOHU01 O1BOHU01 148. O1MOSN01 O1MOSN01 O1MOSN01 149. O1LUCI01

11781 11781 11782 11782 11782 11784

Klimatologická stanice Krnov Krnov Opava Opava, Otice Bohdanovice Bohdanovice Bohdanovice Červená Červená Vítkov Vítkov Vítkov Vítkov Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Holešov Holešov Zlín Zlín, Mladcová Vizovice Vizovice Vizovice Luhačovice Luhačovice Luhačovice Luhačovice Strání Strání Strání Strání Strání Brumov-Bylnice, Bylnice Brumov-Bylnice, Bylnice Brumov-Bylnice, Bylnice Brumov-Bylnice, Bylnice Brumov-Bylnice, Brumov Štítná nad Vláří - Popov, Štítná nad Vláří Štítná nad Vláří - Popov, Štítná nad Vláří Bohumín, Starý Bohumín Bohumín Mošnov Mošnov Mošnov Lučina

Začátek 1.8.1994 1.6.1996 1.1.1961 1.4.1998 1.1.1961 1.8.1978 21.7.1994 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961 1.11.1972 1.10.1977 1.7.1986 1.1.1961 1.1.1998 1.1.1961 13.1.1975 1.1.1961 25.9.1996 1.1.1961 11.7.1967 1.4.1961 20.8.1968 17.12.1998 1.1.1961 1.4.1987 20.4.1989 7.11.1991 1.1.1961 1.7.1982 7.7.1986 1.10.1986 15.12.1998 1.1.1961 1.11.1961 1.7.1962 1.11.1962 1.7.1963 1.11.1994

Konec

50°06´28´´ 50°05´51´´ 49°55´50´´ 49°55´11´´ 49°54´05´´ 49°54´03´´ 49°54´01´´ 49°46´38´´ 49°46´38´´ 49°46´42´´ 49°46´35´´ 49°46´35´´ 49°46´34´´ 49°27´49´´ 49°27´49´´ 49°23´44´´ 49°23´44´´ 49°19´07´´ 49°19´07´´ 49°13´40´´ 49°13´44´´ 49°13´23´´ 49°13´23´´ 49°13´23´´ 49°06´06´´ 49°06´06´´ 49°05´52´´ 49°06´22´´ 48°54´10´´ 48°54´10´´ 48°54´10´´ 48°54´10´´ 48°54´10´´ 49°04´01´´ 49°04´01´´ 49°04´01´´ 49°04´01´´ 49°05´54´´ 49°04´27´´

17°41´37´´ 17°42´46´´ 17°52´42´´ 17°52´34´´ 17°38´33´´ 17°37´46´´ 17°37´45´´ 17°32´31´´ 17°32´31´´ 17°45´18´´ 17°45´37´´ 17°45´36´´ 17°45´37´´ 17°58´27´´ 17°58´27´´ 17°40´02´´ 17°40´02´´ 17°34´24´´ 17°34´24´´ 17°41´39´´ 17°38´35´´ 17°50´38´´ 17°50´38´´ 17°50´38´´ 17°45´54´´ 17°45´54´´ 17°46´02´´ 17°45´56´´ 17°42´04´´ 17°42´29´´ 17°42´29´´ 17°42´29´´ 17°42´29´´ 17°59´49´´ 17°59´49´´ 17°59´49´´ 17°59´49´´ 18°01´23´´ 17°58´18´´

331 323 272 270 430 460 463 750 749 480 470 480 480 334 334 317 317 224 224 225 261 303 315 315 297 297 315 254 421 385 385 385 385 304 304 304 304 350 315

16.12.1998 31.12.2000 49°04´27´´

17°58´18´´

315

18°20´00´´ 18°20´48´´ 18°07´12´´ 18°07´18´´ 18°07´18´´ 18°26´33´´

199 200 250 250 250 300

1.4.1962 1.8.1971 1.1.1961 3.7.1999 1.1.2000 1.1.1961

30.4.1996 31.12.2000 31.3.1998 31.12.2000 31.7.1978 20.7.1994 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 30.6.1972 30.9.1977 30.6.1986 31.12.2000 31.12.1997 31.12.2000 20.10.1974 31.12.2000 24.9.1996 31.12.2000 31.12.1966 31.5.1996 19.8.1968 16.12.1998 31.12.2000 31.8.1985 19.4.1989 6.11.1991 31.12.2000 30.6.1982 21.6.1986 30.9.1986 14.12.1998 31.12.2000 31.10.1961 6.5.1962 31.8.1962 30.6.1963 30.6.1994 15.12.1998

Zem. šířka Zem. délka m n. m.

31.7.1971 31.12.2000 2.7.1999 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1997

49°55´13´´ 49°55´11´´ 49°41´39´´ 49°41´54´´ 49°41´54´´ 49°43´51´´


Tab. 5.2 Poř.

150.

151. 152.

153.

154. 155.

- pokračování 7

GH_ID

WMO_ID

O1LUCI01 O1FREN01 O1FREN01 O1FREN01 O1LYSA01 O1LYSA01 O3VSET01 O3VSET01 O3VSET01 O3HUSL01 O3HUSL01 O3HUSL01 O1PORU01 O1PORU01 O1JABL01 O1JABL01 O1JABL01

11784 11785 11785 11785 11787 11787 11788 11788 11788 11789 11789 11789 11790 11790 11792 11792 11792

Klimatologická stanice Lučina Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Frenštát pod Radhoštěm Lysá hora Lysá hora Vsetín Vsetín Vsetín Huslenky, Kychová Huslenky, Kychová Huslenky, Kychová Ostrava, Poruba Ostrava, Poruba Jablunkov Jablunkov, Bělá Jablunkov, Návsí

Začátek 1.1.1998 1.1.1961 21.5.1971 1.1.1982 1.1.1961 1.1.2000 1.1.1961 1.1.1990 1.1.1998 1.1.1961 1.8.1964 1.8.1979 1.1.1968 1.1.1998 1.1.1961 13.9.1966 1.7.1969

Konec 31.12.2000 30.4.1971 31.12.1981 31.12.2000 31.12.1999 31.12.2000 31.12.1989 31.12.1997 31.12.2000 30.11.1962 28.2.1979 31.12.2000 31.12.1997 31.12.2000 30.6.1965 30.6.1969 31.12.2000

Zem. šířka Zem. délka m n. m. 49°43´51´´ 49°33´00´´ 49°32´08´´ 49°32´27´´ 49°32´46´´ 49°32´46´´ 49°20´41´´ 49°20´39´´ 49°20´39´´ 49°16´45´´ 49°17´02´´ 49°18´00´´ 49°49´31´´ 49°49´31´´ 49°34´23´´ 49°34´35´´ 49°35´38´´

18°26´33´´ 18°13´10´´ 18°12´00´´ 18°14´26´´ 18°26´52´´ 18°26´52´´ 17°59´46´´ 17°59´46´´ 17°59´46´´ 18°09´50´´ 18°08´26´´ 18°07´34´´ 18°09´34´´ 18°09´34´´ 18°45´14´´ 18°45´28´´ 18°44´39´´

300 408 425 436 1322 1322 388 387 387 560 498 450 242 242 401 395 358

Poznámky k tab. 5.2: Barevné označení klimatologických stanic je vysvětleno v textu. Jedná se o rozdělení celého souboru vybraných stanic podle vypovídacích schopností (přesnosti pozorování), resp. množství naměřených meteorologických dat.


Tab. 5.3

WMO

401 406 407 413 414 415 419 423 425 428 432 433 437 438 442 446 447 448 451 455 457 461 464 465 467 468 478 486 487 491 493 496 497 498 501 502 503 509 515 518 519 520 522 527 528 532


GH_ID L3AS0001 L3CHEB01 L3FRAL01 L2MLAV01 L3KVAL01 L3KVAZ01 L2KONL01 L2PRIM01 L1MUTE01 L1DOMA01 U1NOVE02 U1KOPI01 U1BLS002 U1KATU01 L2KRAL01 L1PLZB01 L2STRI01 L1PLZD01 L1STAN01 L1KLAT01 C1CHUR01 U1TEP002 U1MIL001 U1SMOL02 U1ZATL01 U1ZAT001 L2ZBIR01 L1NEPO01 C1KOCE01 C1STRA01 C1KHOR01 C1NPEC01 C1HUSI01 C1LENO01 U2DEC002 U1ULKO01 U1ULMA03 U1DOKS01 P1PKLM01 P1PRUZ01 P1PKAR01 P1PLIB01 P1NEUM01 C1SOLE01 C2NADV01 C1VRAZ01


T

%

E

%

F

%

SSV

%

SRA

%

Aš Cheb Františkovy Lázně Mariánské Lázně, vodárna Karlovy Vary, Olšová vrata Karlovy Vary Konstantinovy Lázně Přimda Mutěnín Domažlice Nová Ves v Horách Kopisty Blšany Tušimice Kralovice Plzeň, Bolevec Stříbro Plzeň, Dobřany Staňkov Klatovy Churáňov Teplice Milešovka Smolnice Žatec, Velemyšleves Žatec Zbiroh, Švabín Nepomuk Kocelovice Strakonice Kašperské Hory Nová Pec Husinec Lenora, Houžná Děčín Ústí nad Labem, Kočkov Ústí nad Labem, Mánesovy sad. Doksany Praha, Klementinum Praha, Ruzyně Praha, Karlov Praha, Libuš Neumětely Solenice Nadějkov, Větrov Vráž

14610 14610 14610 11020 14504 14569 10565 14610 9254 14610 14398 11476 7994 12329 14610 11598 13645 12842 14548 14610 14610 14357 14610 8161 11897 14610 13515 14610 9438 14506 14610 8827 14610 12784 9224 9132 14518 14610 14610 14610 14610 10958 14367 11808 14610 14599

100,0 100,0 100,0 75,4 99,3 99,7 72,3 100,0 63,3 100,0 98,5 78,5 54,7 84,4 100,0 79,4 93,4 87,9 99,6 100,0 100,0 98,3 100,0 55,9 81,4 100,0 92,5 100,0 64,6 99,3 100,0 60,4 100,0 87,5 63,1 62,5 99,4 100,0 100,0 100,0 100,0 75,0 98,3 80,8 100,0 99,9

14610 14610 14580 11020 9756 14569 10565 14610 9254 14610 14398 11476 7981 8676 14610 11598 13645 12842 14518 14610 14610 14329 14548 7551 10508 14610 13515 14610 9438 14506 14610 8827 14610 12784 8585 8997 14334 14610 0 14610 14610 10958 14367 10377 14245 14599

100,0 100,0 99,8 75,4 66,8 99,7 72,3 100,0 63,3 100,0 98,5 78,5 54,6 59,4 100,0 79,4 93,4 87,9 99,4 100,0 100,0 98,1 99,6 51,7 71,9 100,0 92,5 100,0 64,6 99,3 100,0 60,4 100,0 87,5 58,8 61,6 98,1 100,0 0,0 100,0 100,0 75,0 98,3 71,0 97,5 99,9

14610 14610 14487 10958 14473 13473 10565 14610 9254 14610 14366 11414 7993 12023 14610 11537 13645 12842 14548 14610 14610 14357 14610 8161 11868 14245 13515 14610 9438 14506 14610 8827 14610 12784 8829 9040 14518 14610 3288 14610 14610 10958 14367 10865 14579 14497

100,0 100,0 99,2 75,0 99,1 92,2 72,3 100,0 63,3 100,0 98,3 78,1 54,7 82,3 100,0 79,0 93,4 87,9 99,6 100,0 100,0 98,3 100,0 55,9 81,2 97,5 92,5 100,0 64,6 99,3 100,0 60,4 100,0 87,5 60,4 61,9 99,4 100,0 22,5 100,0 100,0 75,0 98,3 74,4 99,8 99,2

0 14610 0 10959 14610 0 10593 14610 5966 5902 13090 11688 5478 12419 13880 11598 0 13514 0 14610 14610 12776 14610 8103 12053 14610 0 0 9497 0 7091 0 0 0 6292 9132 4199 14610 3288 14610 14610 10958 14610 0 2922 14610

0,0 100,0 0,0 75,0 100,0 0,0 72,5 100,0 40,8 40,4 89,6 80,0 37,5 85,0 95,0 79,4 0,0 92,5 0,0 100,0 100,0 87,4 100,0 55,5 82,5 100,0 0,0 0,0 65,0 0,0 48,5 0,0 0,0 0,0 43,1 62,5 28,7 100,0 22,5 100,0 100,0 75,0 0,0 0,0 20,0 100,0

14610 14610 14610 11020 14504 14569 10565 14610 9254 14610 14131 11476 7979 12329 14610 11598 13645 12842 14548 14610 14610 14357 14610 8161 11897 14610 13515 14610 9438 14444 14610 8827 14610 13760 9281 8827 14549 14610 14610 14610 14610 10958 14367 11718 14610 14599

100,0 100,0 100,0 75,4 99,3 99,7 72,3 100,0 63,3 100,0 96,7 78,5 54,6 84,4 100,0 79,4 93,4 87,9 99,6 100,0 100,0 98,3 100,0 55,9 81,4 100,0 92,5 100,0 64,6 98,9 100,0 60,4 100,0 94,2 63,5 60,4 99,6 100,0 100,0 100,0 100,0 75,0 98,3 80,2 100,0 99,9


Tab. 5.3 WMO

535 541 542 543 549 551 552 554 556 558 560 561 562

- pokračování 1

GH_ID C2BECH01 C1PLAN01 C2CBUD01 C1LHEN01 C2VBRO01 U2VARN02 U2JAPO01 U2CELI01 P2CDUB01 U2DOKY01 P1PUHR01 P2SEMC01 P2TUHA01

563 P2BRAN01 567 572 574 582 583 585 589 591 593 602 603 604 605 606 608 610 612 615 617 622 624 627 628 634 635 636 641 643 644 649 652 656 659

P1PKBE01 P3ONDR01 P3NETV01 C2TABO01 C2CERN01 C2BORK01 C2TREB01 C2RUDJ01 C2BYNO01 U2BEDR01 U2LIBC01 U2NMES01 P2DESN01 P2HARR01 U2HEJ001 P2TURN01 H4HOLO01 H4SLAT01 H4PODE01 H3CASL01 H3CHTU01 P3CECH01 P3KOSE01 C2POCA01 C2JHRA01 B2KMYS01 H1JANL01 H1PECS01 P2BENE01 H3HRAD01 H3PARD01 P3HAVL01 P3PRIB01

Klimatologická stanice Bechyně České Budějovice, Planá České Budějovice Lhenice Vyšší Brod Varnsdorf Jablonné v Podještědí Česká Lípa Český Dub, Modlibohov Doksy Praha, Uhříněves Semčice Tuhaň Brandýs nad Labem-St.B, Brandýs nad Labem Praha, Kbely Ondřejov Netvořice Tábor, Náchod Černovice, Dobešov Borkovice Třeboň Rudolfov, Jivno Byňov Bedřichov Liberec Nové Město pod Smrkem Desná, Souš Harrachov Hejnice Turnov Holovousy Slatiny, Milíčeves Poděbrady Čáslav, Nové město Chotusice, letiště Čechtice Košetice, Křešín, Kramolín Počátky Jindřichův Hradec, Děbolín Kostelní Myslová Janské Lázně Pec pod Sněžkou Benecko Hradec Králové, N.Hradec.Král. Pardubice, letiště Havlíčkův Brod Přibyslav, Hřiště

T

%

E

%

F

%

SSV

%

SRA

11404 78,1 11404 78,1 8697 59,5 11688 80,0 14108 12053 82,5 12053 82,5 9284 63,5 12418 85,0 12024 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 8036 55,0 14610 9131 62,5 9103 62,3 8932 61,1 4205 28,8 9131 14562 99,7 14562 99,7 14562 99,7 14610 100,0 14562 14398 98,5 14033 96,1 14398 98,5 5781 39,6 14610 14610 100,0 14245 97,5 14610 100,0 0 0,0 14610 13659 93,5 13235 90,6 13684 93,7 11200 76,7 13301 14184 97,1 14184 97,1 14153 96,9 10592 72,5 14184 14596 99,9 14231 97,4 14566 99,7 2041 14,0 14593 11688 80,0 8036 55,0 11688 80,0 0 0,0 11688 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14610 13879 95,0 7305 50,0 13879 95,0 13879 95,0 13879

% 96,6 82,3 100,0 62,5 99,7 100,0 100,0 91,0 97,1 99,9 80,0 100,0 95,0

14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14539 14610 8036 14610 13500 14184 14610 9555 8036 14610 14610 11884 14510 14603 11688 11518 13637 10753 13994 10957 14509 13899 4797 13380 14570 14610 9002 8205 12143 14610 13054 14610 14610

99,5 100,0 55,0 100,0 92,4 97,1 100,0 65,4 55,0 100,0 100,0 81,3 99,3 100,0 80,0 78,8 93,3 73,6 95,8 75,0 99,3 95,1 32,8 91,6 99,7 100,0 61,6 56,2 83,1 100,0 89,3 100,0 100,0

14539 14610 8036 14610 13500 14182 14610 9555 8006 14245 14610 11519 14510 13760 11323 11517 13555 10753 13994 9496 7961 13876 6575 13346 14566 14610 9002 4718 12143 14610 12933 14610 14610

99,5 100,0 55,0 100,0 92,4 97,1 100,0 65,4 54,8 97,5 100,0 78,8 99,3 94,2 77,5 78,8 92,8 73,6 95,8 65,0 54,5 95,0 45,0 91,3 99,7 100,0 61,6 32,3 83,1 100,0 88,5 100,0 100,0

11177 14520 8036 14610 13500 14184 14580 9555 8036 14592 14610 11897 14464 14604 11687 11456 13633 10753 13764 10957 14472 13899 6575 13380 14518 14610 9002 8174 9586 14610 13026 14610 14610

76,5 99,4 55,0 100,0 92,4 97,1 99,8 65,4 55,0 99,9 100,0 81,4 99,0 100,0 80,0 78,4 93,3 73,6 94,2 75,0 99,1 95,1 45,0 91,6 99,4 100,0 61,6 55,9 65,6 100,0 89,2 100,0 100,0

14607 8766 0 14610 0 1371 7364 9555 3561 0 14610 0 9132 0 11384 10592 0 10958 14610 5508 14610 0 4383 0 14610 14610 7305 8035 12418 14610 13514 0 14610

100,0 60,0 0,0 100,0 0,0 9,4 50,4 65,4 24,4 0,0 100,0 0,0 62,5 0,0 77,9 72,5 0,0 75,0 100,0 37,7 100,0 0,0 30,0 0,0 100,0 100,0 50,0 55,0 85,0 100,0 92,5 0,0 100,0

14553 14610 8036 14610 13530 14004 14610 10286 8036 14610 14610 11963 14510 14604 14610 11518 13637 10754 13117 10969 14486 13899 14566 13412 14570 14610 8773 8205 14488 14610 13060 14610 14610

99,6 100,0 55,0 100,0 92,6 95,9 100,0 70,4 55,0 100,0 100,0 81,9 99,3 100,0 100,0 78,8 93,3 73,6 89,8 75,1 99,2 95,1 99,7 91,8 99,7 100,0 60,0 56,2 99,2 100,0 89,4 100,0 100,0


Tab. 5.3 WMO

662 667 671 674 675 676 678 679 681 683 685 686 687 689 692 696 698 703 705 710 713 715 716 723 724 725 727 731 733 735 736 737 741 742 748 749 751 754 755 761 762 763 764 766 767 769 771 774

- pokračování 2

GH_ID B2JIHL02 B2MBUD01 H5BROU01 H2DEST01 H1UPIC01 H2ROKY01 H1VELI01 H2USTI01 H3LITM01 H3SVRA01 B2NEDV01 B2BYSP01 B2VMEZ01 B2CIZK01 B2SEDC01 B2DYJA01 B2KUCH01 O2STKU01 O2SUMP01 O2LUKA01 O2JEVI01 B2BOSK01 B1PROT01 B2BTUR01 B2POHO01 B2VPAV01 B2LEDN01 O1JESE01 O1KAST01 O1PRAD01 O1SVET01 O1RYMA01 O2PASE01 O2OLOM01 O3PRER01 B1IVAN01 B1KROM01 B1STME01 B1STRZ01 O1ZARY01 O1KRNO01 O1OPAV01 O1BOHD01 O1CERV01 O1VITK01 O3VALM01 B1BYSH01 B1HOLE01

Klimatologická stanice Jihlava Moravské Budějovice Broumov Deštné v Orlických horách Úpice Rokytnice v Orlických horách Velichovky Ústí nad Orlicí Litomyšl Svratouch Nedvězí Bystřice nad Pernštejnem Velké Meziříčí Úsuší, Čížky Sedlec Dyjákovice Kuchařovice Staré Město p. Sněž., Kunčice Šumperk Luká Jevíčko Boskovice Protivanov Brno, Tuřany Pohořelice nad Jihlavou Velké Pavlovice Lednice Jeseník Karlova Studánka Praděd Světlá Hora Rýmařov, Harrachov Paseka Olomouc, Holice Přerov Ivanovice na Hané Kroměříž Staré Město Strážnice Město Albrechtice, Žáry Krnov Opava, Otice Bohdanovice Červená Vítkov Valašské Meziříčí Bystřice pod Hostýnem Holešov

T

%

E

%

F

%

SSV

%

SRA

%

11081 14610 14096 14020 8311 14405 7723 14610 14579 14610 14610 14610 14610 11810 14563 8036 14610 14089 13255 9650 11321 9577 14548 14610 14610 14610 14610 14182 9531 13392 14590 14517 14579 14610 11257 14610 14247 14006 14462 14520 14367 14610 14565 14610 14487 14610 14526 14610

75,8 100,0 96,5 96,0 56,9 98,6 52,9 100,0 99,8 100,0 100,0 100,0 100,0 80,8 99,7 55,0 100,0 96,4 90,7 66,1 77,5 65,6 99,6 100,0 100,0 100,0 100,0 97,1 65,2 91,7 99,9 99,4 99,8 100,0 77,0 100,0 97,5 95,9 99,0 99,4 98,3 100,0 99,7 100,0 99,2 100,0 99,4 100,0

11081 14610 14096 12314 8036 14404 7723 14609 14579 14610 14610 14610 14610 14459 14563 8029 14610 13724 13255 9254 11321 8482 14517 14610 14517 14609 13161 14182 9447 13392 14590 14517 14579 14610 7388 14609 14124 9958 14462 14520 14367 14610 14565 14610 14487 14610 14525 14610

75,8 100,0 96,5 84,3 55,0 98,6 52,9 100,0 99,8 100,0 100,0 100,0 100,0 99,0 99,7 55,0 100,0 93,9 90,7 63,3 77,5 58,1 99,4 100,0 99,4 100,0 90,1 97,1 64,7 91,7 99,9 99,4 99,8 100,0 50,6 100,0 96,7 68,2 99,0 99,4 98,3 100,0 99,7 100,0 99,2 100,0 99,4 100,0

11081 14610 14096 13988 8236 14351 7694 14610 14579 14610 14602 14610 14610 11810 12928 8036 14488 13724 13255 9650 11290 9387 14610 14610 14610 14610 7215 13513 9443 13391 14571 14180 14579 14610 6209 14594 14216 14006 14380 14520 14367 14552 14455 14610 14121 14610 14403 14610

75,8 100,0 96,5 95,7 56,4 98,2 52,7 100,0 99,8 100,0 99,9 100,0 100,0 80,8 88,5 55,0 99,2 93,9 90,7 66,1 77,3 64,3 100,0 100,0 100,0 100,0 49,4 92,5 64,6 91,7 99,7 97,1 99,8 100,0 42,5 99,9 97,3 95,9 98,4 99,4 98,3 99,6 98,9 100,0 96,7 100,0 98,6 100,0

0 90 0 14245 5295 11425 7408 10958 0 14610 14610 14610 14610 0 12784 8012 14610 0 12784 9862 1096 0 14610 14610 11688 13515 14610 14610 9273 13514 12418 0 14610 14610 13968 1492 3258 0 14610 14610 0 14610 0 14610 0 14610 0 14610

0,0 0,6 0,0 97,5 36,2 78,2 50,7 75,0 0,0 100,0 100,0 100,0 100,0 0,0 87,5 54,8 100,0 0,0 87,5 67,5 7,5 0,0 100,0 100,0 80,0 92,5 100,0 100,0 63,5 92,5 85,0 0,0 100,0 100,0 95,6 10,2 22,3 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 0,0 100,0 0,0 100,0 0,0 100,0

11081 14610 14096 14356 8311 14405 7724 14610 14579 14610 14610 14610 14610 14489 12933 9111 14610 14610 14428 9650 12849 9608 14610 14610 14610 14610 14610 14366 10438 13392 14601 14518 14610 14610 14610 14610 14216 14062 14489 14520 14336 14610 14579 14610 14487 14610 14526 14610

75,8 100,0 96,5 98,3 56,9 98,6 52,9 100,0 99,8 100,0 100,0 100,0 100,0 99,2 88,5 62,4 100,0 100,0 98,8 66,1 87,9 65,8 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 98,3 71,4 91,7 99,9 99,4 100,0 100,0 100,0 100,0 97,3 96,2 99,2 99,4 98,1 100,0 99,8 100,0 99,2 100,0 99,4 100,0


Tab. 5.3 WMO

775 777 778 779

- pokračování 3

GH_ID B1ZLIN01 B1VIZO01 B1LUHA01 B1STRN01

780 B1STIT01 781 782 784 785 787 788 789 790 792

O1BOHU01 O1MOSN01 O1LUCI01 O1FREN01 O1LYSA01 O3VSET01 O3HUSL01 O1PORU01 O1JABL01


T

Zlín, Mladcová Vizovice Luhačovice Strání Štítná nad Vláří - Popov, Štítná nad Vláří Bohumín Mošnov Lučina Frenštát pod Radhoštěm Lysá hora Vsetín Huslenky, Kychová Ostrava, Poruba Jablunkov, Návsí

12691 14520 13880 14595

86,9 99,4 95,0 99,9

14363

98,3 14271

14124 14610 14610 14590 14610 14610 13693 12054 14161

%

96,7 100,0 100,0 99,9 100,0 100,0 93,7 82,5 96,9

E 12691 14490 13880 14570

14124 14610 14610 14590 14610 14610 13682 12023 14159

% 86,9 99,2 95,0 99,7

F

%

SSV

12662 14520 13880 14595

86,7 99,4 95,0 99,9

0 0 9131 0

97,7 12112

82,9

0

96,7 100,0 100,0 99,9 100,0 100,0 93,6 82,3 96,9

%

SRA

%

0,0 0,0 62,5 0,0

13942 14520 13880 14595

95,4 99,4 95,0 99,9

0,0 14363

98,3

14094 96,5 0 0,0 14124 96,7 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14602 99,9 10227 70,0 14610 100,0 14559 99,7 0 0,0 14590 99,9 14610 100,0 14610 100,0 14610 100,0 14518 99,4 7305 50,0 14580 99,8 13453 92,1 0 0,0 13848 94,8 12054 82,5 12054 82,5 12054 82,5 14062 96,2 0 0,0 14161 96,9

Poznámky k tab. 5.3: Statistika úplnosti údajů v databázi CLIDATA pro klimatologické stanice je k 31.12.2000, resp. k poslednímu datu pozorování, pokud pozorování bylo zakončeno před 31.12.2000. Pokud v průběhu dlouhodobého období nastala změna indikativu klimatologické stanice, je uveden posledně použitý indikativ. Označení meteorologických prvků je netradiční, bylo převzato z databáze CLIDATA: T E SSV F SRA

= průměrná denní teplota vzduchu [°C], = průměrný denní tlak vodní páry [hPa], = trvání sluneční svitu za den [hod], = průměrná denní rychlost větru [m.s-1], = denní úhrn srážek [mm].


Tab. 5.4

WMO

401 406 407 413 414 415 419 423 425 428 432 433 437 438 442 446


GH_ID

L3AS0001 L3CHEB01 L3FRAL01 L2MLAV01 L3KVAL01 L3KVAZ01 L2KONL01 L2PRIM01 L1MUTE01 L1DOMA01 U1NOVE02 U1KOPI01 U1BLS002 U1KATU01 L2KRAL01 L1PLZB01

447 L2STRI01

ref. T % ref. E % ref. F % ref. SSV % ref. SRA % stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí -

406 406 415 414 442 428 433 468 468 468 442

0 0 30 3590 4854 41 4045 0 5356 0 212 3134 6629 5934 0 3012

965

6,6 448

1768 428

62

-

-

0 0 253 0 6449 2713 0

522

1095

-

0

414 428 -

468 -

419

448 L1PLZD01 451 L1STAN01 455 457 461 464 465 467 468

L1KLAT01 C1CHUR01 U1TEP002 U1MIL001 U1SMOL02 U1ZATL01 U1ZAT001

478 L2ZBIR01 486 L1NEPO01

468

487 C1KOCE01

0 0 0 3590 106 41 4045 0 5356 0 212 3134 6616 2281 0 3012

406 406 406 414 442 428 461 468 468 468 442

0 0 123 3652 137 1137 4045 0 5356 0 244 3196 6617 2587 0 3073

0,0 0,0 0,8 25,0 0,9 7,8 27,7 0,0 36,7 0,0 1,7 21,9 45,3 17,7 0,0 21,0

965

6,6 448

965

6,6

12,1 447

1768

12,1 451

1768

12,1

0,4 428

92

0,6 428

62

0,4

509 468 468 467

0 0 253 0 6449 2742 365

0,0 0,0 1,7 0,0 44,1 18,8 2,5

7,5 522

1095

7,5

-

0

0,0

0,0 0,0 1,7 0,0 44,1 18,6 0,0

432 509 468 468 -

0 0 281 62 7059 4102 0

7,5 522

1095

0,0 0,0 1,9 0,4 48,3 28,1 0,0

0

5172

35,4 486

5172

35,4 486

5172

35,4

0,7 532

104

0,7 532

104

0,7

-

0

0,0

39,6 497

5783

39,6

-

0

0,0

12,5 497

1826

12,5

532

104

493 C1KHOR01

-

0

496 C1NPEC01

549

5783

497 C1HUSI01

-

0

497

1826

0,0

0,0 0,0 0,2 24,6 33,2 0,3 27,7 0,0 36,7 0,0 1,5 21,5 45,4 40,6 0,0 20,6

-

491 C1STRA01

498 C1LENO01

0,0 0,0 0,0 24,6 0,7 0,3 27,7 0,0 36,7 0,0 1,5 21,5 45,3 15,6 0,0 20,6

0,0

-

0

39,6 497

5783

0,0

-

0

12,5 497

1826

0,0

0,0

0,0

406 406 406 414 448 423 455 468 468 468 468 448 448 419 423 448 446 423 428 448 455 509 468 468 442 446 522 455 487 532 455 487 497 457 457 497 549 457 532 541 542 457 497 549

14610 100,0 0 0,0 14610 100,0 3651 25,0 5sta 0 0,0 5sta 14610 100,0 5sta 4017 27,5 5sta 0 0,0 8644 59,2 5sta 8708 59,6 1520 10,4 5sta 2922 20,0 5sta 9132 62,5 5sta 2191 15,0 5sta 730 5,0 3012 20,6 5sta

0 0 0 3590 106 41 4045 0 5356 0 479 3134 6631 2281 0 3012

0,0 0,0 0,0 24,6 0,7 0,3 27,7 0,0 36,7 0,0 3,3 21,5 45,4 15,6 0,0 20,6

14610 100,0 5sta

965

6,6

7,5 5sta

1768

12,1

14610 100,0 5sta

62

0,4

0,0 0,0 12,6 5sta 0,0 44,5 5sta 17,5 5sta 0,0 -

0 0 253 0 6449 2713 0

0,0 0,0 1,7 0,0 44,1 18,6 0,0

14610 100,0 5sta

1095

7,5

-

0

0,0

35,0 5sta

5172

35,4

14610 100,0 5sta

166

1,1

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

5783

39,6

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

850

5,8

1096

0 0 1834 0 6507 2557 0

14610 100,0 5113

7519

51,5

14610 100,0


Tab. 5.4 WMO

501 502 503 509 515 518 519 520 522

- pokračování 1

GH_ID

U2DEC002 U1ULKO01 U1ULMA03 U1DOKS01 P1PKLM01 P1PRUZ01 P1PKAR01 P1PLIB01 P1NEUM01

527 C1SOLE01 528 532 535 541 542

ref. T % ref. E % ref. F % ref. SSV % ref. SRA % stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí 502 502 -

5386 5478 92 0 0 0 0 3652 243

36,9 37,5 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 1,7

509 6025 41,2 509 5781 509 5613 38,4 509 5570 461 276 1,9 461 92 0 0,0 0 519 14610 100,0 519 11322 0 0,0 0 0 0,0 0 519 3652 25,0 519 3652 478 243 1,7 478 243

39,6 38,1 0,6 0,0 77,5 0,0 0,0 25,0 1,7

528

2802

19,2 532

4233

29,0 528

3745

25,6

-

0,0 0,1 21,9 17,5 0,0

582 491 585 542 -

365 11 3206 2557 0

2,5 0,1 491 21,9 585 17,5 542 0,0 -

31 113 5913 5326 0

0,2 0,8 40,5 36,5 0,0

C2NADV01 C1VRAZ01 C2BECH01 C1PLAN01 C2CBUD01

-

0 11 3206 2557 0

543 C1LHEN01

497

5479

37,5 497

5507

37,7 497

5678

38,9

549 C2VBRO01 551 U2VARN02

554

48 212

0,3 542 1,5 552

48 577

0,3 542 3,9 552

48 212

0,3 1,5

-

0

0,0 603

365

2,5

-

0

0,0

554 U2CELI01 556 P2CDUB01 558 U2DOKY01

554

951 426 14

6,5 603 2,9 603 0,1 554

1375 426 379

9,4 558 2,9 603 2,6 554

926 457 44

6,3 3,1 0,3

560 P1PUHR01

520

2922

20,0 519

6574

45,0 519

2922

20,0

-

0,0 5,0 563 0,0 0,5 563 0,0 -

0 7305 0 71 0

0,0 50,0 563 0,0 0,5 563 0,0 574

0 731 0 3433 90

0,0 5,0 0,0 23,5 0,6

45,0 572

6574

45,0 572

6574

45,0

-

0

0,0

552 U2JAPO01

561 562 563 567 572

P2SEMC01 P2TUHA01 P2BRAN01 P1PKBE01 P3ONDR01

-

0 731 0 71 0

574 P3NETV01

572

6574

582 C2TABO01

-

0

583 C2CERN01

582

585 C2BORK01 589 C2TREB01

535 -

591 C2RUDJ01

0,0

-

0

0,0

1110

7,6 582

1110

7,6 582

1110

7,6

426 0

2,9 535 0,0 -

428 0

2,9 535 0,0 542

426 30

2,9 0,2

5055

34,6 542

5055

34,6 542

5055

34,6

593 C2BYNO01

589

6574

45,0 589

6604

45,2 589

6574

45,0

602 U2BEDR01

-

0

0,0 603

365

2,5 603

18

0,1

603 U2LIBC01 604 U2NMES01

608

0 2726

0,0 18,7 605

0 3091

0,0 21,2 605

0 2713

0,0 18,6

509 509 509 519 518 522 528 532 582 582 542 541 541 542 603 551 554 603 603 603 603 520 567 572 563 563 520 520 522 572 582 628 635 635 635 541 542 549 603 605 608 608

8318 5478 10411 0 11322 0 0 3652 0

56,9 37,5 71,3 0,0 77,5 0,0 0,0 25,0 0,0

5sta 5sta 5sta 5sta 5sta

5329 5783 61 0 0 0 0 3652 243

36,5 39,6 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 25,0 1,7

14610 100,0 5sta

2892

19,8

11688 0 2922 2192 6574

80,0 0,0 5sta 20,0 5sta 15,0 5sta 45,0 -

0 11 502 2586 0

0,0 0,1 3,4 17,7 0,0

10405

71,2 5sta

5479

37,5

0 8829

0,0 5sta 60,4 -

48 0

0,3 0,0

-

0

0,0

23,3 5sta 27,5 5sta 86,0 5sta

1309 426 17

9,0 2,9 0,1

14610 100,0 5sta

2922

20,0

0,0 5,0 5sta 0,0 0,0 5sta 40,0 -

0 731 0 57 0

0,0 5,0 0,0 0,4 0,0

14610 100,0 5sta

6574

45,0

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

1080

7,4

14610 100,0 3410 4018 12569

0 731 0 3 5844

0

0,0

13239 7246

90,6 5sta 49,6 -

606 0

4,1 0,0

5055

34,6 5sta

4324

29,6

11049

75,6 5sta

6574

45,0

-

0

0,0

0 0,0 14610 100,0 5sta

0 2647

0,0 18,1

14610 100,0


Tab. 5.4 WMO

- pokračování 2

GH_ID

ref. T % ref. E % ref. F % ref. SSV % ref. SRA % stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí

605 P2DESN01 606 P2HARR01

605

608 U2HEJ001 610 P2TURN01 612 H4HOLO01 615 617 622 624 627 628

H4SLAT01 H4PODE01 H3CASL01 H3CHTU01 P3CECH01 P3KOSE01

634 C2POCA01 635 636 641 643 644 649 652 656 659

C2JHRA01 B2KMYS01 H1JANL01 H1PECS01 P2BENE01 H3HRAD01 H3PARD01 P3HAVL01 P3PRIB01

615

624 628 636

100

0,7 606

100

0,7 606

146

7

0,0 605

850

5,8 605

6

2922 3092

20,0 603 21,2 556

3287 3093

22,5 603 21,2 556

2923 3154

973

6,7 649

1055

7,2 649

977

3857 616 3653 101 711 9813 1230

26,4 4,2 25,0 0,7 4,9 67,2

561 563 656 649 583 582

3857 616 5114 6649 734 8035

8,4 636

1264

26,4 4,2 35,0 45,5 5,0 55,0

561 563 656 649 583 582

3857 846 3653 138 711 8035

8,7 636

1230

-

40 0 5608 6405 2467 0 1556 0 0

0,3 0,0 38,4 43,8 16,9 0,0 10,7 0,0 0,0

589 602 644 643 649 -

44 0 5608 9892 2467 0 1677 0 0

0,3 0,0 38,4 67,7 16,9 0,0 11,5 0,0 0,0

589 603 603 603 649 -

92 0 5608 6436 5024 0 1584 0 0

659

3529

24,2 659

3529

24,2 659

3529

667 B2MBUD01

-

0

671 H5BROU01

674

514

662 B2JIHL02

674 675 676 678 679

H2DEST01 H1UPIC01 H2ROKY01 H1VELI01 H2USTI01

-

-

0,0

-

0

3,5 674

514

514

31

-

0 0 0 0

689 B2CIZK01

687

2800

19,2 686

151

1,0 686

2800

692 B2SEDC01 696 B2DYJA01 698 B2KUCH01

698 -

47 6574 0

0,3 687 45,0 698 0,0 -

47 6581 0

0,3 687 45,0 698 0,0 696

1682 6574 122

703 O2STKU01

731

521

3,6 731

886

6,1 705

886

H3SVRA01 B2NEDV01 B2BYSP01 B2VMEZ01

0,2 679

3,5 674

679

683 685 686 687

2296 6574 206 6887 1

0

649 -

681 H3LITM01

676 649 674 649 -

-

590 6299 205 6887 0

674

4,0 43,1 1,4 47,1 0,0

0,0

0,0 0,0 0,0 0,0

15,7 45,0 1,4 47,1 0,0

676 649 674 649 -

622 6374 259 6916 0

31

0,2 679

31

-

0 0 0 0

0,0 0,0 686 0,0 0,0 -

0 8 0 0

1,0 603 605 0,0 643 20,0 603 21,6 603 615 6,7 649 26,4 561 5,8 25,0 624 0,9 4,9 628 55,0 582 635 8,4 636 0,6 0,0 38,4 603 44,1 644 34,4 603 0,0 10,8 649 0,0 659 0,0 636 24,2 659 687 0,0 636 641 3,5 649 674 4,3 676 43,6 674 1,8 674 47,3 649 0,0 676 679 0,2 683 685 0,0 0,1 0,0 0,0 686 19,2 687 723 11,5 687 45,0 698 0,8 705 6,1 731

5478

37,5 5sta

100

0,7

14610 100,0 5sta

6

0,0

22,1 27,5 5sta

0 3092

0,0 21,2

14610 100,0 5sta

973

6,7

3652 25,0 5sta 0 0,0 5sta 9102 62,3 5sta 0 0,0 5sta 14610 100,0 5sta 10227 70,0 5sta

3856 1493 3641 124 711 44

26,4 10,2 24,9 0,8 4,9 0,3

14610 100,0 5sta

1198

8,2

0 0,0 0 0,0 7305 50,0 6575 45,0 2192 15,0 0 0,0 1096 7,5 14610 100,0 0 0,0

5sta 5sta 5sta 5sta 5sta -

40 0 5837 6405 122 0 1550 0 0

0,3 0,0 40,0 43,8 0,8 0,0 10,6 0,0 0,0

14610 100,0 5sta

3529

24,2

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

514

3,5

5sta 5sta 5sta 5sta -

254 6299 205 6886 0

1,7 43,1 1,4 47,1 0,0

14610 100,0 5sta

31

0,2

-

0 0 0 0

0,0 0,0 0,0 0,0

14610 100,0 5sta

121

0,8

1677 5499 0

11,5 37,6 0,0

0

0,0

3226 4018

14520

365 9315 3185 7202 3652

0 0 0 0

1826 6598 0

99,4

2,5 63,8 21,8 49,3 25,0

0,0 0,0 0,0 0,0

12,5 5sta 45,2 5sta 0,0 -

14610 100,0

-


Tab. 5.4 WMO

705 710 713 715 716 723 724 725 727 731 733 735 736

- pokračování 3

GH_ID

O2SUMP01 O2LUKA01 O2JEVI01 B2BOSK01 B1PROT01 B2BTUR01 B2POHO01 B2VPAV01 B2LEDN01 O1JESE01 O1KAST01 O1PRAD01 O1SVET01

737 O1RYMA01 741 742 748 749 751

O2PASE01 O2OLOM01 O3PRER01 B1IVAN01 B1KROM01

754 B1STME01

ref. T % ref. E % ref. F % ref. SSV % ref. SRA % stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí 741 741 685 716 749 723 727 725 703 736 736 735

1355 5356 3289 6128 93 0 93 1 1449 428 5163 1218 20

93

0,6 736

93

749

31 0 3353 0 363

0,2 737 0,0 23,0 742 0,0 2,5 774

31 0 7222 1 486

0,2 0,0 49,4 0,0 3,3

755

604

4,1 755

148 90

710 716 736

736 -

755 B1STRZ01 761 O1ZARY01

1355 4960 3289 5033 62 0 0 0 0 428 5079 1218 20

762 O1KRNO01

761

243

763 O1OPAV01

-

0

764 O1BOHD01

763

45

766 O1CERV01

-

0

767 O1VITK01

764

123

-

0

771 B1BYSH01

774

84

774 B1HOLE01

-

0

775 B1ZLIN01

777

777 B1VIZO01

778

769 O3VALM01

778 B1LUHA01

9,3 33,9 22,5 34,4 0,4 0,0 0,0 0,0 0,0 2,9 34,8 8,3 0,1

741 716 686 716 725 761 736 787 733

1355 4960 3320 5223 0 0 0 0 7395 1097 5167 1219 39

9,3 33,9 22,7 35,7 0,0 0,0 0,0 0,0 50,6 7,5 35,4 8,3 0,3

0,6 736

430

2,9

742 774 751 774

31 0 8401 16 394

0,2 0,0 57,5 0,1 2,7

4652

31,8 755

604

4,1

1,0 725 0,6 762

148 90

1,0 754 0,6 762

230 90

1,6 0,6

1,7 761

243

1,7 761

243

1,7

-

58

0,4

0,3 763

155

1,1

-

0

0,0

0,8 764

489

3,3

-

0

0,0

0,6 774

207

1,4

-

0

0,0

0,0

-

0

0,3 763

45

0,0

-

0

0,8 764

123

0,0

-

0

0,6 774

85

0,0

9,3 36,7 22,5 41,9 0,6 0,0 0,6 0,0 9,9 2,9 35,3 8,3 0,1

0,0

0,0

0,0

-

0

0,0

1919

13,1 777

1919

13,1 777

1948

13,3

90

0,6 778

120

0,8 775

90

0,6

730

5,0 777

730

5,0 777

730

5,0

779 B1STRN01

778

15

0,1 755

40

0,3 755

15

0,1

780 B1STIT01

778

247

1,7 778

339

2,3 777

2498

17,1

781 O1BOHU01

790

486

3,3 784

486

3,3 784

516

3,5

782 O1MOSN01

-

0

0

0,0

0,0

-

0

0,0

-

741 742 716 716 723 723 736 736 735 736 741 742 774 774 755 774 761 763 736 763 766 763 766 782 769 774 774 777 778 774 778 788 774 755 788 777 778 779 784 790 -

1826 12,5 5sta 4748 32,5 5sta 13514 92,5 5sta 14610 100,0 5sta 0 0,0 0 0,0 2922 20,0 1095 7,5 0 0,0 0 0,0 5sta 5337 36,5 5sta 1096 7,5 5sta 2192 15,0 5sta

182 4960 1761 5002 0 0 0 0 0 244 4172 1218 9

1,2 33,9 12,1 34,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 1,7 28,6 8,3 0,1

14610 100,0 5sta

92

0,6

0,0 0,0 4,4 89,8 77,7 5sta

0 0 0 0 394

0,0 0,0 0,0 0,0 2,7

14610 100,0 5sta

548

3,8

0,0 5sta 0,0 5sta

121 90

0,8 0,6

14610 100,0 5sta

274

1,9

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

31

0,2

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

123

0,8

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

84

0,6

-

0

0,0

14610 100,0 5sta

668

4,6

14610 100,0 5sta

90

0,6

37,5 5sta

730

5,0

14610 100,0 5sta

15

0,1

14610 100,0 5sta

247

1,7

14610 100,0 5sta

486

3,3

0

0,0

0 0 642 13118 11352

0 0

0

0

0

0

5479

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

-


Tab. 5.4 WMO

- pokračování 4

GH_ID

ref. T % ref. E % ref. F % ref. SSV % ref. SRA % stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí stan chybí chybí

784 O1LUCI01

-

0

0,0 782

0

0,0 782

8

785 O1FREN01

769

20

0,1 769

20

0,1 769

51

787 788 789 790

O1LYSA01 O3VSET01 O3HUSL01 O1PORU01

788

0 0 917 2556

0,0 0,0 6,3 788 17,5 782

0 0 928 2587

0,0 0,0 789 6,4 788 17,7 782

0 92 1157 2556

792 O1JABL01

781

449

3,1 784

451

3,1 784

548

0,1 782 4383 30,0 769 0,3 14610 100,0 5sta 782 0,0 0 0,0 0,6 769 7305 50,0 5sta 7,9 788 14610 100,0 5sta 17,5 782 2556 17,5 5sta 784 3,8 14610 100,0 5sta 785

0

0,0

20

0,1

0 30 762 2556

0,0 0,2 5,2 17,5

449

3,1

Poznámky k tab. 5.4: Statistika úplnosti údajů v databázi CLIDATA pro klimatologické stanice je k 31.12.2000, resp. k poslednímu datu pozorování, pokud pozorování bylo zakončeno před 31.12.2000. Termín „úplnost údajů v databázi CLIDATA“ může být zavádějící, protože některé klimatologické stanice skončily pozorování již před rokem 2000 (viz tab. 5.2) a tudíž jejich data nemohou být v databázi CLIDATA. Pokud v průběhu dlouhodobého období nastala změna indikativu klimatologické stanice, je uveden posledně použitý indikativ. Některé doplněné teplotní řady byly převzaty z OVK Praha. V těchto případech nejsou blíže specifikovány referenční stanice, podle kterých se provádělo doplnění chybějících údajů. Srážkoměrné řady byly doplněny metodou váženého průměru z minimálně 5ti nejblíže ležících stanic (klimatologických nebo srážkoměrných). Referenční stanice nejsou v těchto případech blíže specifikovány. Označení meteorologických prvků je netradiční, bylo převzato z databáze CLIDATA: T E SSV F SRA

= průměrná denní teplota vzduchu [°C], = průměrný denní tlak vodní páry [hPa], = trvání sluneční svitu za den [hod], = průměrná denní rychlost větru [m.s-1], = denní úhrn srážek [mm].


Tab. 6.1 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

Rozsah Maximum rok výskytu Minimum rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

40 40 39 40 40 40 39 394,4 198,3 277,4 154,9 177,6 206,5 167,0 1966 1965 1974/75 1965 1966 1998 1986/87 37,0 -180,8 71,9 -71,7 -96,6 -7,6 29,5 1992 1992 1972/73 1993 1976 1982 1963/64 357,4 379,1 205,5 226,6 274,2 214,1 137,5 194,1 20,2 174,4 13,7 11,9 70,3 98,6 183,6 18,6 176,7 10,5 10,4 64,5 104,4 0x 0x 1x 0x 0x 0x 1x 120,1 147,2 58,7 2x 2x četnost 95,91 83,09 49,42 39,87 62,00 39,36 29,19 Směr. odchylka 9198,98 6903,90 2441,94 1589,93 3844,42 1549,00 851,83 Rozptyl 0,49 4,11 0,28 2,90 5,21 0,56 0,30 Koef. variace 0,38 0,02 -0,04 0,91 0,26 1,09 -0,14 Koef. šikmosti -0,67 -0,37 -0,75 2,68 0,34 2,83 -0,27 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 106,1 234,6 282,6 335,5 1977 1965 1965 1977 16,8 -26,7 -74,8 -3,7 1991 1998 1992 1992 89,3 261,3 357,4 339,2 57,4 71,1 83,0 153,3 56,1 65,2 82,0 147,8 0x 0x 0x 0x 71,1 2x 21,45 48,61 84,04 90,28 459,96 2362,53 7062,83 8150,61 0,37 0,68 1,01 0,59 0,08 0,72 0,44 0,27 -0,62 1,99 -0,01 -0,75

Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

37,0 58,7 75,6 87,5 100,4 120,1 131,6 150,8 162,6 165,4 183,6 198,7 213,9 221,2 237,9 266,8 286,3 292,2 321,3 366,2 394,4

-180,8 -89,6 -69,9 -62,5 -56,5 -45,2 -39,8 -35,0 -5,4 13,4 18,6 34,8 47,7 61,0 68,0 73,8 88,2 114,1 122,8 153,4 198,3

71,9 96,8 108,4 121,7 128,7 133,5 147,2 149,0 160,8 171,6 176,7 182,8 184,1 200,2 205,8 211,8 217,2 227,5 237,7 248,4 277,4

-71,7 -33,6 -31,3 -24,5 -17,7 -10,8 -9,1 -4,5 2,9 5,6 10,5 17,8 20,8 24,7 29,2 36,4 44,0 51,1 57,2 59,6 154,9

-96,6 -88,7 -87,4 -50,0 -28,3 -23,2 -12,5 -8,0 1,3 4,0 10,4 17,9 27,2 37,0 44,7 47,7 50,8 58,9 79,0 116,4 177,6

-7,6 16,2 29,8 34,2 42,5 44,5 48,5 52,6 60,5 61,1 64,5 70,3 80,2 82,4 85,0 87,8 94,3 103,0 105,2 126,6 206,5

29,5 52,7 63,7 65,5 72,3 74,1 77,4 85,9 96,0 99,3 104,4 107,3 108,0 112,4 115,2 118,7 122,6 126,7 132,7 137,8 167,0

16,8 25,8 29,3 33,5 37,8 41,3 43,9 46,4 52,8 54,8 56,1 60,2 65,1 68,1 71,3 73,0 75,2 78,9 84,4 91,2 106,1

-26,7 9,3 13,4 20,7 37,9 44,0 47,1 49,5 58,7 61,7 65,2 73,8 81,4 89,5 94,4 96,6 103,6 113,7 119,9 143,9 234,6

-74,8 -36,0 -14,0 1,6 10,4 21,9 29,1 39,7 57,2 67,3 82,0 92,5 100,9 109,7 117,3 136,2 147,8 164,1 175,8 251,0 282,6

Poznámka k tab. 6.1: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány ze všech klimatologických stanic.

-3,7 28,5 43,4 57,6 62,2 71,1 83,7 122,3 126,9 141,3 147,8 161,7 167,6 179,5 203,1 213,8 248,9 251,4 261,7 317,9 335,5


Tab. 6.2 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA


40 40 39 40 40 40 39 215,1 91,7 184,8 111,9 115,9 140,3 113,2 1965 1965 1976/77 1965 1966 1998 1976/77 -175,5 -275,2 11,7 -121,9 -164,9 -21,9 17,2 1992 1992 1972/73 1993 1976 1969 1963/64 390,6 366,9 173,1 233,8 280,8 162,2 96,0 7,6 -86,1 93,9 -32,7 -49,4 33,7 56,0 -3,3 -94,8 104,0 -30,9 -50,8 28,2 53,5 0x 0x 1x 1x 0x 0x 1x -32,2 16,9 10,0 62,0 -4,6 47,8 2x 2x 2x 2x četnost 95,60 80,62 41,64 41,50 58,64 33,46 21,50 Směr. odchylka 9139,79 6499,43 1734,19 1721,84 3438,52 1119,44 462,19 Rozptyl 12,58 -0,94 0,44 -1,27 -1,19 0,99 0,38 Koef. variace 0,40 0,10 0,11 0,65 0,32 0,91 0,51 Koef. šikmosti -0,49 -0,30 -0,37 2,60 0,39 1,56 0,18 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 94,3 158,5 146,1 173,2 1977 1965 1966 1965 -4,5 -118,6 -212,4 -199,7 1998 1998 1992 1992 98,8 277,1 358,5 372,9 31,9 -0,8 -50,2 -16,4 32,0 4,9 -51,8 -26,1 0x 0x 0x 0x 18,01 49,91 86,88 91,08 324,22 2490,65 7548,64 8296,01 0,56 -64,81 -1,73 -5,54 0,85 0,25 0,31 0,31 2,34 1,83 -0,15 -0,57


-175,5 -110,6 -107,7 -88,2 -75,5 -71,2 -66,1 -38,5 -32,2 -15,2 -3,3 15,5 24,0 40,8 61,4 75,0 87,1 110,0 128,6 182,0 215,1

-275,2 -207,6 -172,6 -161,5 -153,5 -145,1 -140,0 -136,8 -117,4 -100,5 -94,8 -81,3 -59,9 -44,6 -41,0 -18,6 -12,4 -4,8 8,7 28,0 91,7

11,7 26,5 46,4 54,5 58,0 60,3 65,1 69,0 80,1 85,5 104,0 108,5 111,0 112,6 115,9 118,2 124,5 132,4 138,9 168,1 184,8

-121,9 -91,7 -77,6 -70,1 -64,2 -59,2 -50,7 -48,4 -42,4 -35,6 -30,9 -30,3 -24,5 -16,9 -14,9 -5,8 -4,5 2,8 9,5 16,6 111,9

-164,9 -139,8 -128,0 -98,4 -95,3 -89,6 -84,1 -75,6 -66,0 -55,5 -50,8 -43,0 -35,2 -24,9 -22,4 -13,7 -2,1 6,0 19,7 40,4 115,9

-21,9 -19,3 -0,8 3,2 10,0 11,6 13,8 20,7 23,9 25,2 28,2 31,7 38,0 40,7 45,2 51,2 56,1 65,3 73,2 82,7 140,3

17,2 26,4 27,8 32,1 36,6 40,7 45,3 48,0 48,7 50,3 53,5 58,6 61,6 62,1 62,6 72,1 74,4 77,5 80,1 89,0 113,2

-4,5 8,5 13,1 13,6 15,4 16,8 22,7 25,2 28,1 29,6 32,0 33,6 36,2 37,8 39,4 43,4 44,8 46,7 48,4 57,2 94,3

-118,6 -78,8 -51,1 -49,1 -42,1 -35,0 -19,7 -17,8 -9,2 -0,8 4,9 8,0 12,1 17,5 26,1 30,6 32,9 34,5 50,6 60,0 158,5

-212,4 -183,5 -158,6 -131,3 -114,9 -113,4 -105,4 -92,3 -71,4 -66,5 -51,8 -41,5 -32,3 -18,8 -12,0 -4,0 17,3 35,1 59,9 107,0 146,1

Poznámka k tab. 6.2: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány ze všech klimatologických stanic, ležících v daném výškovém pásmu.

-199,7 -133,6 -119,1 -116,7 -106,3 -92,3 -83,3 -54,2 -39,4 -33,4 -26,1 -6,4 0,1 11,4 20,5 36,3 71,1 88,4 102,9 143,0 173,2


Tab. 6.3 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 201 - 300 m n. m. na území ČR Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA


40 40 39 40 40 40 39 266,5 111,7 198,4 118,2 112,6 160,2 124,1 1977 1965 1976/77 1965 1966 1998 1976/77 -120,1 -260,5 19,4 -106,5 -148,6 -25,9 16,7 1992 1992 1972/73 1993 1976 1982 1963/64 386,6 372,2 179,0 224,7 261,2 186,1 107,4 47,4 -59,9 107,5 -23,6 -34,5 41,9 63,7 27,5 -63,9 107,9 -23,5 -34,9 37,4 61,9 0x 0x 1x 0x 0x 0x 1x 51,3 2x četnost 96,38 82,87 42,93 40,75 63,00 35,49 22,33 Směr. odchylka 9290,03 6867,50 1843,08 1660,70 3968,65 1259,42 498,73 Rozptyl 2,03 -1,38 0,40 -1,73 -1,83 0,85 0,35 Koef. variace 0,39 -0,02 -0,09 0,81 0,28 0,79 0,34 Koef. šikmosti -0,51 -0,31 -0,38 2,68 -0,03 2,11 0,43 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 101,4 167,0 201,2 253,8 1977 1965 1977 1977 1,1 -101,1 -191,4 -157,3 1998 1998 1992 1992 100,3 268,1 392,6 411,1 36,1 12,5 -22,0 19,9 36,3 9,3 -27,5 19,6 0x 0x 1x 0x 17,1 8,7 -9,5 -25,4 2x 2x 18,07 48,33 88,29 92,77 326,41 2335,84 7795,66 8605,76 0,50 3,88 -4,01 4,67 0,95 0,50 0,43 0,36 2,89 1,89 0,09 -0,32


-120,1 -96,6 -60,0 -52,8 -33,6 -20,9 -16,0 0,2 8,0 17,8 27,5 51,3 65,4 77,1 95,1 119,7 130,9 144,3 178,8 224,2 266,5

-260,5 -181,8 -164,7 -144,1 -124,6 -121,4 -115,3 -98,2 -88,0 -78,1 -63,9 -47,0 -30,4 -12,0 -5,9 0,5 11,8 18,8 35,7 80,9 111,7

19,4 36,3 55,5 63,5 67,9 74,1 80,4 92,5 100,4 107,4 107,9 114,7 125,1 129,0 132,7 139,9 142,2 146,6 152,3 171,3 198,4

-106,5 -87,3 -61,8 -56,4 -52,0 -51,1 -43,8 -40,8 -33,9 -30,6 -23,5 -20,3 -15,6 -10,9 -7,5 -5,2 -1,1 15,8 18,6 24,3 118,2

-148,6 -136,5 -121,5 -106,7 -81,1 -65,4 -63,8 -54,0 -47,4 -41,5 -34,9 -30,0 -27,6 -25,9 -6,1 -1,3 13,0 31,0 48,6 68,1 112,6

-25,9 -15,3 -1,0 9,9 20,0 22,3 25,0 27,3 31,4 34,0 37,4 46,5 51,3 52,9 60,0 61,7 65,1 66,6 71,3 93,8 160,2

16,7 30,4 33,9 39,3 44,3 51,5 55,9 58,1 59,5 60,8 61,9 62,7 67,4 70,3 72,8 76,5 80,1 88,6 90,0 93,1 124,1

1,1 12,3 16,8 17,4 21,0 22,5 23,6 30,2 32,2 34,1 36,3 39,4 40,4 41,4 44,6 46,7 48,9 51,1 52,9 56,9 101,4

-101,1 -51,0 -38,2 -30,4 -25,4 -16,6 -10,5 -5,3 2,3 7,9 9,3 16,3 23,1 31,8 33,7 35,7 42,2 46,2 55,7 89,6 167,0

-191,4 -151,7 -143,7 -104,9 -91,9 -78,6 -71,8 -60,7 -45,8 -33,5 -27,5 -25,4 -8,2 7,9 20,4 33,1 40,2 52,8 90,9 147,9 201,2


-157,3 -109,6 -83,1 -75,8 -71,2 -45,8 -39,5 -35,0 -15,9 5,0 19,6 29,3 35,4 44,7 62,1 79,2 104,3 122,9 141,0 168,6 253,8



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

40 40 39 40 40 40 39 Rozsah 354,9 175,1 263,8 139,5 161,2 192,7 155,3 Maximum 1966 1965 1974/75 1965 1966 1998 1986/87 rok výskytu 3,4 -193,7 59,6 -74,4 -114,8 -13,2 29,1 Minimum 1992 1992 1972/73 1993 1976 1982 1963/64 rok výskytu 351,5 368,8 204,2 213,9 276,0 205,9 126,2 Amplituda 155,7 -0,9 157,0 4,1 -1,2 62,7 90,3 Průměr 147,0 -1,5 161,5 0,7 -5,3 58,4 93,9 Medián 0x 0x 1x 0x 0x 0x 1x četnost 39,6 94,4 Modus 2x 2x četnost 94,15 82,64 45,64 39,50 60,65 37,83 26,48 Směr. odchylka 8864,72 6828,91 2083,19 1560,29 3678,84 1431,47 701,22 Rozptyl 0,60 -92,85 0,29 9,72 -52,51 0,60 0,29 Koef. variace 0,33 0,06 -0,03 0,89 0,28 0,98 -0,04 Koef. šikmosti -0,64 -0,47 -0,48 2,09 0,17 2,55 -0,01 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

3,4 19,8 33,6 53,8 62,7 89,9 102,4 114,6 122,1 142,8 147,0 153,2 171,0 180,6 195,8 225,5 241,0 255,5 290,7 319,2 354,9

-193,7 -110,6 -91,8 -86,4 -79,7 -63,9 -60,2 -44,0 -35,5 -13,7 -1,5 15,1 27,7 37,0 42,8 53,2 70,1 88,0 117,3 121,8 175,1

59,6 91,3 95,2 106,7 113,3 120,1 129,0 136,0 147,3 156,9 161,5 167,2 169,2 180,5 182,4 192,4 196,4 200,0 210,3 224,9 263,8

-74,4 -46,3 -41,2 -30,3 -27,6 -24,5 -20,9 -15,1 -5,8 -2,9 0,7 6,1 11,5 13,2 17,5 28,4 33,7 39,9 49,5 59,7 139,5

-114,8 -99,1 -88,8 -63,7 -40,6 -34,2 -31,0 -23,0 -17,9 -14,8 -5,3 1,1 18,5 24,8 33,8 37,3 39,2 49,0 73,0 97,9 161,2

-13,2 10,4 19,3 31,2 37,1 39,9 45,6 48,6 50,2 54,2 58,4 61,0 70,1 74,3 77,2 79,4 89,3 92,4 98,4 127,9 192,7

29,1 49,0 57,5 63,7 67,8 72,2 73,6 78,4 85,6 91,7 93,9 94,4 99,4 101,7 105,3 107,2 109,5 115,6 118,9 132,7 155,3

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 102,9 209,0 245,9 291,4 1977 1965 1966 1977 14,1 -36,8 -95,0 -41,2 1991 1998 1992 1982 88,8 245,8 340,9 332,6 52,6 56,6 55,5 118,2 53,7 49,8 50,1 116,6 0x 0x 0x 0x 66,4 2x 19,68 46,91 83,98 89,22 387,13 2201,02 7053,36 7959,83 0,37 0,83 1,51 0,75 0,16 0,61 0,36 0,21 -0,09 1,50 -0,24 -0,73 14,1 24,9 28,2 30,0 35,0 38,6 40,3 43,8 46,6 52,2 53,7 55,9 60,8 61,9 63,4 65,4 66,5 67,6 76,4 86,0 102,9

-36,8 -10,9 3,0 10,7 19,1 32,2 35,8 37,5 39,2 42,9 49,8 60,8 71,1 75,2 80,1 86,0 91,9 99,0 104,2 128,8 209,0

-95,0 -70,4 -37,4 -28,9 -23,0 -3,5 6,6 18,8 23,8 40,5 50,1 62,5 70,3 79,1 101,2 117,6 124,9 135,4 148,4 214,1 245,9


-41,2 -8,5 5,7 26,4 30,8 38,1 66,7 78,9 94,7 103,4 116,6 125,5 130,8 146,7 158,8 183,3 206,9 215,5 225,9 283,0 291,4



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

40 40 39 40 40 40 39 Rozsah 408,5 206,2 251,4 154,4 197,0 188,1 152,1 Maximum 1966 1965 1964/65 1965 1966 1998 1986/87 rok výskytu 55,9 -128,8 66,6 -60,5 -95,2 -8,3 24,4 Minimum 1982 1992 1972/73 1993 1962 1982 1963/64 rok výskytu 352,6 335,0 184,8 214,9 292,2 196,4 127,7 Amplituda 201,6 40,9 161,2 21,1 24,9 67,1 89,0 Průměr 195,0 46,1 166,7 20,1 28,1 61,8 92,4 Medián 0x 0x 1x 0x 0x 0x 1x četnost 111,6 Modus 2x četnost 92,48 80,09 47,56 38,93 61,40 38,36 26,85 Směr. odchylka 8552,80 6414,95 2262,30 1515,86 3769,36 1471,34 720,70 Rozptyl 0,46 1,96 0,29 1,85 2,47 0,57 0,30 Koef. variace 0,37 0,19 -0,12 0,80 0,26 0,84 -0,18 Koef. šikmosti -0,56 -0,62 -0,84 2,15 0,53 1,74 -0,14 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

55,9 62,5 81,8 108,0 125,1 131,0 133,2 163,2 181,1 183,9 195,0 202,3 211,6 220,8 241,1 264,3 288,5 313,4 320,6 354,3 408,5

-128,8 -62,7 -54,6 -50,7 -36,9 -22,0 -10,9 -5,8 7,8 22,5 46,1 55,5 70,9 74,8 82,0 90,9 99,7 133,1 151,9 170,7 206,2

66,6 89,2 92,5 104,3 113,9 122,8 129,8 143,9 153,9 162,3 166,7 173,4 177,3 181,2 193,4 196,3 200,5 208,7 221,0 232,0 251,4

-60,5 -32,5 -26,4 -13,4 -9,5 -6,9 -0,1 4,1 9,9 13,1 20,1 26,1 28,0 32,6 38,7 42,3 54,6 57,3 58,7 76,5 154,4

-95,2 -75,4 -68,3 -36,5 -23,5 -13,9 -3,3 6,9 16,6 20,8 28,1 34,2 41,5 47,5 56,3 63,3 66,4 71,6 82,2 129,1 197,0

-8,3 19,0 23,4 34,5 39,3 42,9 49,0 53,3 54,9 60,0 61,8 64,3 73,8 74,7 78,7 85,5 92,9 100,6 113,3 116,6 188,1

24,4 46,0 57,4 59,4 67,4 70,2 72,0 76,5 83,4 85,5 92,4 97,5 99,7 101,9 106,4 109,5 112,3 114,1 116,3 126,5 152,1

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 101,6 234,0 296,9 341,5 1977 1965 1965 1966 12,6 -21,5 -46,2 6,4 1991 1998 1990 1982 89,0 255,5 343,1 335,1 52,5 73,5 98,4 165,5 53,8 68,5 95,0 158,6 0x 0x 0x 0x 55,8 90,1 136,7 151,0 2x 2x 2x 2x 21,01 47,13 80,98 87,40 441,48 2220,84 6558,50 7639,60 0,40 0,64 0,82 0,53 0,25 0,78 0,55 0,25 -0,25 2,16 0,09 -0,66 12,6 20,5 27,8 30,9 32,5 36,6 41,4 44,8 46,5 48,4 53,8 55,8 58,9 61,1 62,1 64,7 65,4 70,5 80,4 90,4 101,6

-21,5 4,8 21,1 24,8 39,4 50,8 52,4 55,2 57,3 63,3 68,5 73,7 85,3 88,8 91,2 98,5 110,5 113,4 120,0 149,0 234,0

-46,2 -7,7 9,5 17,9 23,8 43,2 47,4 53,1 58,4 83,9 95,0 106,3 121,7 127,9 136,7 139,0 158,0 181,7 188,3 253,1 296,9


6,4 41,6 50,7 74,0 81,7 104,1 109,3 112,0 151,0 157,0 158,6 175,4 182,1 187,0 205,5 224,1 242,9 264,3 280,8 325,8 341,5



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA


40 40 39 40 40 40 39 394,4 220,1 252,8 166,2 208,7 175,0 171,2 1966 1965 1999/00 1965 1966 1998 1986/87 34,1 -188,2 68,5 -83,6 -129,6 -4,3 21,5 1992 1992 1972/73 1993 1994 1982 1963/64 360,3 408,3 184,3 249,8 338,3 179,3 149,7 188,3 24,0 164,7 17,0 15,1 64,5 92,3 178,1 30,2 169,0 15,3 15,0 62,2 93,6 0x 0x 1x 0x 0x 1x 1x 227,3 51,1 49,4 31,1 2x 2x četnost 90,72 83,14 49,10 41,66 64,09 37,19 31,25 Směr. odchylka 8229,29 6911,95 2410,86 1735,15 4107,22 1382,83 976,77 Rozptyl 0,48 3,46 0,30 2,45 4,25 0,58 0,34 Koef. variace 0,41 0,08 -0,06 0,77 0,19 0,73 -0,03 Koef. šikmosti -0,42 0,39 -0,79 3,26 1,18 1,11 -0,09 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 105,0 234,2 307,8 338,9 1977 1965 1965 1965 8,9 -33,3 -81,8 -5,1 1998 1998 1992 1992 96,1 267,5 389,6 344,0 54,4 71,4 86,5 151,0 53,3 64,1 89,4 152,8 1x 0x 0x 0x 60,4 2x 23,29 49,27 84,39 85,81 542,64 2427,06 7121,54 7363,90 0,43 0,69 0,98 0,57 0,18 0,64 0,44 0,15 -0,40 2,17 0,52 -0,56


34,1 55,8 88,3 92,0 98,9 109,5 130,9 145,6 154,9 167,3 178,1 196,2 216,3 227,3 229,8 245,7 255,9 279,4 308,8 338,8 394,4

-188,2 -87,6 -76,8 -58,3 -50,6 -33,2 -21,4 -11,5 4,9 22,5 30,2 35,8 42,7 48,5 67,0 76,7 86,7 102,0 117,1 149,7 220,1

68,5 88,0 96,6 108,5 117,2 127,9 138,8 144,9 158,4 162,4 169,0 171,5 179,7 181,8 191,5 198,6 204,1 221,1 233,7 245,2 252,8

-83,6 -42,5 -31,2 -16,3 -10,8 -8,5 -1,6 5,2 8,8 10,9 15,3 20,0 25,7 30,4 32,0 37,4 44,4 46,7 57,6 74,1 166,2

-129,6 -94,2 -81,3 -41,9 -22,3 -19,0 -10,3 0,7 8,0 12,0 15,0 18,3 24,9 30,4 44,4 62,7 67,1 74,1 79,3 92,9 208,7

-4,3 11,8 19,6 31,1 32,7 38,5 48,6 50,0 51,1 56,3 62,2 65,3 69,0 70,3 78,2 89,1 94,1 100,8 103,4 115,5 175,0

21,5 44,4 53,9 58,0 63,4 69,0 72,6 79,6 87,8 92,3 93,6 101,7 104,4 105,7 108,8 113,1 117,2 123,4 129,6 133,9 171,2

8,9 19,4 28,4 30,2 32,1 36,7 40,5 46,1 47,2 51,9 53,3 54,5 57,5 64,8 66,9 68,1 76,5 79,9 83,2 98,1 105,0

-33,3 -1,6 16,0 29,7 43,8 48,3 53,6 55,9 59,8 60,6 64,1 69,8 77,0 79,8 89,5 97,2 106,6 113,4 120,8 155,1 234,2

-81,8 -37,6 -22,2 7,1 25,9 27,7 39,0 49,7 63,6 72,1 89,4 93,0 104,5 118,8 133,7 137,5 141,3 152,2 166,8 221,6 307,8


-5,1 26,3 47,0 56,9 64,5 65,1 100,8 120,2 137,0 145,5 152,8 162,0 177,9 190,5 194,3 206,7 221,8 237,1 247,9 289,1 338,9



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 39 40 40 40 39 40 40 40 40 Rozsah 688,8 313,9 468,5 215,4 221,7 337,3 291,0 184,7 352,5 453,6 588,3 Maximum 1981 1965 1998/99 1965 1966 1998 1986/87 1976 1965 1965 1981 rok výskytu 244,4 -97,1 167,6 -36,0 -55,3 25,1 59,2 30,6 65,1 93,5 204,5 Minimum 1969 1992 1971/72 1993 1962 1982 1963/64 1972 1964 1990 1991 rok výskytu 444,4 411,0 300,9 251,4 277,0 312,2 231,8 154,1 287,4 360,1 383,8 Amplituda 440,0 124,0 317,6 66,5 69,2 127,0 178,3 103,9 170,3 239,6 366,6 Průměr 431,1 133,8 323,0 56,2 67,7 120,5 179,4 98,7 165,2 232,1 359,2 Medián 0x 0x 1x 0x 1x 0x 1x 0x 0x 0x 0x četnost 295,6 245,5 105,7 88,7 499,5 Modus 2x 2x 2x 2x 2x četnost 92,01 84,03 45,42 66,65 54,36 58,01 38,89 66,05 93,23 107,62 Směr. odchylka 121,74 14820,40 8466,21 7060,47 2063,08 4441,85 2955,51 3364,85 1512,41 4362,91 8691,17 11582,55 Rozptyl 0,28 0,74 0,26 0,68 0,96 0,43 0,33 0,37 0,39 0,39 0,29 Koef. variace 0,36 -0,05 0,03 0,70 0,21 1,65 0,02 0,07 0,63 0,48 0,42 Koef. šikmosti -1,00 -0,43 -0,69 1,65 0,12 4,87 -0,68 -0,89 0,08 -0,59 -0,88 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

244,4 286,8 295,6 309,9 325,3 331,5 336,9 346,4 391,4 421,6 431,1 443,9 467,4 488,2 497,7 534,3 551,7 596,1 621,8 646,7 688,8

-97,1 -3,9 28,6 31,0 37,4 42,6 59,1 74,6 94,1 118,0 133,8 145,8 156,6 160,5 166,5 193,5 204,5 223,0 240,4 275,9 313,9

167,6 172,9 200,9 231,5 243,3 252,1 281,6 289,4 308,5 316,7 323,0 326,0 328,4 331,2 339,2 377,7 400,4 421,0 431,9 464,8 468,5

-36,0 10,7 19,4 23,6 33,9 40,4 43,4 45,9 52,0 53,9 56,2 62,4 68,2 76,0 88,9 99,6 107,9 114,9 117,6 127,5 215,4

-55,3 -50,4 -23,6 6,0 23,2 29,4 38,4 41,6 58,3 64,0 67,7 75,4 90,9 96,0 98,7 103,5 112,7 118,5 138,0 204,1 221,7

25,1 69,6 78,1 81,4 83,1 89,2 93,4 99,5 110,0 118,0 120,5 123,7 132,4 139,3 143,6 151,2 159,5 164,9 167,9 208,0 337,3

59,2 92,3 104,1 110,8 116,3 125,9 145,1 168,8 169,9 172,9 179,4 187,4 195,7 199,9 203,2 217,8 226,4 244,7 250,7 279,4 291,0

30,6 45,5 53,8 59,2 63,1 74,0 83,4 87,8 90,4 94,9 98,7 108,3 119,3 129,5 132,1 133,4 135,0 141,6 156,2 162,1 184,7

65,1 79,4 86,0 106,7 115,5 118,1 129,6 137,1 143,7 150,5 165,2 175,9 182,5 186,1 190,3 200,7 235,8 250,6 258,6 270,1 352,5

93,5 124,4 130,3 134,6 150,0 160,9 180,4 196,2 207,1 220,2 232,1 241,2 253,8 260,8 270,2 291,3 328,7 354,8 385,0 398,7 453,6


204,5 217,0 242,5 264,3 272,9 277,6 286,1 292,0 304,0 339,2 359,2 374,6 393,8 401,2 407,2 431,8 472,1 500,8 531,3 560,4 588,3



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 39 40 40 40 39 40 40 40 40 Rozsah 702,2 302,4 481,8 206,6 226,2 309,4 250,4 171,4 350,1 436,7 597,7 Maximum 1981 1965 1974/75 1965 1977 1998 1986/87 1976 1965 1965 1981 rok výskytu 221,4 -117,0 166,7 -19,5 -53,1 17,2 59,5 36,7 64,3 64,1 143,0 Minimum 1982 1992 1966/67 1993 1992 1982 1963/64 1991 1989 1992 1982 rok výskytu 480,8 419,4 315,1 226,1 279,3 292,2 190,9 134,7 285,8 372,6 454,7 Amplituda 427,3 127,3 300,8 66,5 71,5 122,8 167,3 98,4 164,9 236,4 359,3 Průměr 424,9 112,3 303,1 57,7 75,7 118,3 177,9 95,5 165,4 239,5 347,8 Medián 0x 0x 1,0 0x 0x 0x 2x 0x 0x 0x 0x četnost 535,4 182,6 177,9 92,4 Modus 2x 2x 2x 2x četnost 97,52 79,91 45,61 69,12 54,21 47,65 33,56 61,59 93,59 110,56 Směr. odchylka 122,66 15046,09 9509,80 6385,85 2080,53 4778,09 2938,78 2270,16 1126,42 3793,46 8758,60 12223,51 Rozptyl 0,29 0,77 0,27 0,69 0,97 0,44 0,28 0,34 0,37 0,40 0,31 Koef. variace 0,20 -0,06 0,24 0,62 0,33 1,19 -0,30 0,08 0,67 0,20 0,17 Koef. šikmosti -0,69 -0,48 -0,40 0,61 0,03 2,95 -0,78 -0,71 0,68 -0,52 -0,60 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

221,4 245,5 250,7 296,0 318,9 328,9 352,7 365,3 390,6 402,8 424,9 438,8 467,7 483,0 491,2 503,8 535,4 555,1 599,3 630,0 702,2

-117,0 -9,7 25,5 30,4 39,6 47,8 61,9 68,9 100,9 107,6 112,3 135,5 159,2 180,9 182,6 190,7 218,0 241,4 263,5 282,9 302,4

166,7 169,7 201,9 210,2 222,4 240,2 262,7 273,8 282,7 290,0 303,1 309,3 312,3 330,5 333,3 354,0 368,1 378,3 391,2 443,3 481,8

-19,5 5,3 18,4 22,0 27,2 32,6 36,7 41,4 45,4 49,0 57,7 73,2 80,2 84,2 89,8 98,4 105,9 114,7 123,2 130,2 206,6

-53,1 -37,9 -26,6 -8,0 18,3 25,6 42,8 51,0 61,2 67,2 75,7 81,6 82,9 87,1 93,3 107,2 117,4 123,9 154,8 202,1 226,2

17,2 54,9 69,5 74,5 78,3 84,2 95,0 103,0 107,4 114,7 118,3 122,8 128,4 132,3 141,3 150,8 158,1 164,6 171,2 201,1 309,4

59,5 93,3 99,3 114,5 121,7 125,5 141,8 146,6 160,1 170,5 177,9 178,8 184,6 190,5 198,0 203,9 210,7 218,5 227,7 232,7 250,4

36,7 48,8 54,8 60,5 65,1 66,7 84,9 87,0 90,7 92,4 95,5 100,6 107,6 113,2 117,2 120,1 129,2 135,9 143,8 152,1 171,4

64,3 80,8 89,2 92,6 102,9 115,7 134,2 143,2 151,5 159,6 165,4 171,0 173,4 177,4 185,4 199,7 204,2 216,3 256,9 266,4 350,1

64,1 95,7 124,1 138,2 151,2 161,3 171,3 196,5 223,6 226,0 239,5 253,2 259,3 264,3 278,9 293,0 300,7 339,3 369,1 404,5 436,7


143,0 195,7 215,8 240,1 267,3 278,3 291,9 314,2 322,1 325,9 347,8 382,7 395,2 406,7 417,8 438,8 444,4 484,5 503,9 538,9 597,7


Tab. 6.9 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR Období / Statistika Rozsah Maximum rok výskytu Minimum rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

ROK

40 953,4 1981 373,5 1992 579,9 613,1 594,7 0x 145,93

četnost Směr. odchylka 21297,02 Rozptyl 0,24 Koef. variace 0,43 Koef. šikmosti -0,65 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

373,5 405,2 438,4 464,5 480,3 496,0 525,0 532,1 551,4 578,6 594,7 611,5 631,5 651,8 673,7 707,2 769,6 798,5 805,8 856,6 953,4

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 39 40 40 40 39 40 40 40 40 463,7 551,5 275,4 377,6 400,6 329,2 203,7 444,8 643,0 819,1 1965 1981/82 1965 1997 1998 1986/87 1995 1965 1966 1981 -51,6 200,3 25,7 -53,0 31,8 62,6 31,9 120,8 130,2 315,9 1992 1971/72 1993 1992 1982 1963/64 1972 1989 1992 1992 515,3 351,2 249,7 430,6 368,8 266,6 171,8 324,0 512,8 503,2 240,7 373,8 106,6 143,8 160,1 203,6 117,7 224,3 368,1 528,2 229,2 365,3 87,1 132,7 148,7 210,5 113,5 206,2 358,7 510,2 0x 1x 0x 0x 0x 1x 0x 0x 0x 0x 233,3 123,5 117,2 61,8 2x 2x 121,84 94,35 51,64 95,07 68,93 62,76 43,21 74,84 120,01 136,47 14844,82 8902,29 2666,25 9038,56 4750,82 3938,43 1867,00 5601,15 14401,40 18623,90 0,51 0,25 0,48 0,66 0,43 0,31 0,37 0,33 0,33 0,26 0,04 0,07 1,00 0,39 1,44 -0,12 0,15 1,03 0,58 0,42 -0,43 -0,87 1,23 0,54 3,26 -0,51 -0,89 0,85 -0,05 -0,87 -51,6 45,1 125,3 129,1 138,0 151,2 156,1 180,7 195,4 210,0 229,2 254,5 267,1 275,2 290,6 338,7 355,3 386,4 416,7 438,4 463,7

200,3 226,8 247,1 270,7 294,7 311,4 328,1 334,9 341,2 352,6 365,3 378,4 388,8 400,5 428,8 450,2 471,4 489,8 509,8 517,5 551,5

25,7 39,5 53,9 60,3 65,7 71,4 74,8 80,5 82,9 85,1 87,1 98,4 105,9 115,9 131,8 146,5 157,8 159,7 172,9 180,5 275,4

-53,0 -5,1 17,9 73,6 93,1 102,1 107,7 114,3 118,6 127,1 132,7 140,2 147,1 157,2 170,2 188,0 208,7 227,1 250,2 322,6 377,6

31,8 89,8 92,9 100,4 110,2 114,6 117,2 123,6 134,0 143,6 148,7 151,2 159,8 168,8 180,1 193,8 203,3 216,1 233,3 269,3 400,6

62,6 108,2 119,9 133,7 139,4 155,4 173,4 184,7 193,8 201,6 210,5 212,4 220,0 225,3 239,4 249,7 259,7 266,5 278,5 300,2 329,2

31,9 61,5 64,1 66,1 74,7 81,7 90,6 98,0 107,1 110,4 113,5 121,5 125,1 133,9 136,3 153,7 162,0 170,3 179,8 186,5 203,7

120,8 130,4 147,9 157,1 162,2 169,2 175,8 181,8 190,4 195,8 206,2 217,0 224,8 240,6 258,1 262,2 274,1 292,2 316,7 383,5 444,8

130,2 213,9 250,8 259,7 268,2 282,1 287,2 301,2 326,7 349,4 358,7 365,4 373,1 389,1 398,8 416,1 446,1 527,9 550,9 599,7 643,0


315,9 359,4 372,9 375,6 399,2 412,4 444,8 462,2 472,4 487,0 510,2 534,0 546,0 554,4 570,9 610,1 709,5 722,3 730,1 736,5 819,1


Tab. 6.10 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, všechny klimatologické stanice bez rozlišení podle výškových pásem Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

Rozsah Maximum klim. stanice rok výskytu Minimum klim. stanice rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

74400 37200 37200 18600 18600 18600 18600 753,2 753,2 470,0 302,6 753,2 377,0 470,0 11787 11787 11643 11605 11787 11787 11643 1997 1997 1986 2000 1997 1996 1986 -160,0 -160,0 -58,1 -121,5 -160,0 -68,8 -22,8 11698 11698 11748 11519 11698 11464 11698 1983 1983 1974 1992 1983 1982 1998 913,2 913,2 528,1 424,1 913,2 445,8 492,8 16,2 3,4 29,0 4,6 4,0 23,4 32,7 13,8 -2,2 22,2 2,0 -2,7 19,1 24,4 84x 33x 56x 19x 17x 31x 39x 11,4 -8,5 11,4 -12,0 -10,9 13,3 11,4 117x 57x 87x 33x 26x 38x 53x četnost 44,00 48,96 33,88 39,42 56,06 36,01 33,79 Směr. odchylka 1936,17 2396,98 1147,73 1554,17 3142,21 1296,98 1141,58 Rozptyl 2,72 14,52 1,17 8,61 14,13 1,54 1,03 Koef. variace 1,17 1,41 2,11 0,80 1,55 1,21 2,65 Koef. šikmosti 7,60 8,08 9,57 2,60 8,45 3,97 13,45 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

12400 31000 49600 68200 377,9 377,9 753,2 753,2 11605 11605 11787 11787 1976 1976 1997 1997 -22,8 -121,5 -160,0 -160,0 11698 11519 11698 11698 1998 1992 1983 1983 400,7 499,4 913,2 913,2 28,7 14,2 10,4 13,9 21,1 12,4 8,8 11,7 30x 53x 65x 107x 13,6 13,6 11,7 21,1 11,4 11,7 42x 69x 80x 107x 29,95 37,83 45,80 43,73 896,90 1430,79 2097,22 1912,73 1,04 2,66 4,41 3,14 2,42 0,83 1,23 1,14 10,99 3,83 8,21 7,59


-160,0 -50,3 -33,9 -23,1 -15,0 -8,5 -2,9 1,8 6,0 10,0 13,8 17,7 21,7 26,1 30,9 36,6 43,7 53,3 66,5 89,5 753,2

-160,0 -64,7 -50,3 -41,1 -33,6 -27,4 -22,0 -17,0 -12,2 -7,3 -2,2 2,9 8,4 14,3 20,8 27,8 36,5 48,0 63,0 87,4 753,2

-58,1 -10,5 -3,5 0,9 4,5 7,8 10,8 13,6 16,4 19,3 22,2 25,3 28,7 32,3 36,7 41,7 48,4 56,9 68,8 91,3 470,0

-121,5 -54,5 -40,9 -32,0 -25,1 -19,6 -14,9 -10,7 -6,3 -2,2 2,0 6,2 10,3 14,7 19,3 24,9 31,0 39,5 52,5 72,7 302,6

-160,0 -72,7 -57,6 -47,4 -39,5 -32,0 -25,6 -19,9 -13,9 -8,5 -2,7 3,2 9,5 16,2 23,4 31,7 41,4 54,1 71,3 100,5 753,2

-68,8 -25,0 -16,2 -10,2 -5,1 -0,8 3,6 7,6 11,6 15,2 19,1 22,8 26,8 31,1 35,9 41,5 48,3 57,0 67,8 87,0 377,0

-22,8 -1,2 2,8 6,0 8,8 11,4 13,9 16,4 19,0 21,6 24,4 27,3 30,5 34,0 38,2 43,4 50,0 58,9 71,7 95,8 470,0

-22,8 -1,9 1,7 4,6 7,2 9,5 11,8 14,0 16,3 18,7 21,1 23,9 27,0 30,4 34,0 38,8 44,5 52,7 64,5 84,7 377,9

-121,5 -44,8 -29,6 -19,6 -12,4 -6,1 -1,3 2,6 6,0 9,2 12,4 15,6 19,0 22,7 26,9 31,6 37,7 45,9 57,9 78,0 377,9

-160,0 -59,0 -43,0 -32,0 -23,5 -16,2 -10,0 -4,2 0,7 4,8 8,8 12,7 16,7 21,1 26,0 31,7 38,7 48,5 62,6 86,4 753,2

-160,0 -52,3 -36,1 -25,3 -17,5 -11,1 -5,4 -0,5 3,7 7,8 11,7 15,6 19,7 24,1 29,0 34,7 41,8 51,3 64,6 86,7 753,2


Tab. 6.11 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo do 200 m n. m. na území ČR Období / Statistika

ROK

VEG

5760 2880 Rozsah 246,7 246,7 Maximum 11781 11781 klim. stanice 1997 1997 rok výskytu -138,7 -138,7 Minimum 11755 11755 klim. stanice 1992 1992 rok výskytu 385,4 385,4 Amplituda 0,6 -14,3 Průměr 3,5 -17,8 Medián 11x 5x četnost -3,0 -25,1 Modus 16x 9x četnost 36,49 41,43 Směr. odchylka 1331,53 1716,44 Rozptyl 57,61 -2,89 Koef. variace 0,03 0,68 Koef. šikmosti 1,58 1,83 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

-138,7 -63,8 -46,7 -35,9 -27,2 -20,3 -14,5 -9,1 -4,1 -0,2 3,5 7,3 10,8 14,2 17,8 21,6 26,2 32,3 41,2 56,3 246,7

-138,7 -78,4 -63,8 -54,4 -46,6 -39,9 -35,5 -30,4 -26,2 -21,9 -17,8 -13,5 -8,3 -3,1 3,2 9,9 16,8 24,6 36,5 56,4 246,7

MIMOJARO VEG

LÉTO

2880 1440 1440 154,3 175,5 246,7 11501 11781 11781 1974 1962 1997 -48,0 -120,6 -138,7 11725 11515 11755 1972 1992 1992 202,3 296,1 385,4 15,6 -10,9 -16,5 13,3 -11,1 -21,4 8x 4x 3x 12,7 -25,1 -28,4 15x 7x 6x 22,32 33,53 46,53 497,98 1123,94 2164,66 1,43 -3,08 -2,83 0,86 0,17 0,84 2,06 1,15 1,89 -48,0 -16,2 -9,7 -4,9 -1,6 1,1 3,8 6,4 8,6 11,0 13,3 15,5 17,9 20,8 23,6 26,9 31,2 36,2 43,4 56,2 154,3

-120,6 -68,5 -54,0 -44,1 -36,6 -30,8 -26,1 -21,4 -17,7 -14,3 -11,1 -7,6 -3,3 0,8 6,1 10,4 15,6 20,1 27,2 42,9 175,5

-138,7 -83,8 -72,0 -61,9 -53,8 -46,7 -40,6 -36,2 -30,8 -26,2 -21,4 -16,1 -10,0 -4,2 2,3 9,5 17,4 27,2 41,3 62,7 246,7

PODZIM

ZIMA

1440 146,7 11501 1974 -63,0 11515 1969 209,7 11,2 10,3 1x 12,7 10x 28,94 837,30 2,57 0,48 0,55

1440 154,3 11501 1974 -21,1 11755 1998 175,4 18,7 15,5 3x 14,2 9x 18,37 337,63 0,99 1,29 3,55

-63,0 -33,0 -23,7 -17,5 -13,0 -9,0 -4,5 -1,2 2,9 6,2 10,3 13,4 16,2 19,3 22,8 26,9 33,1 38,9 49,9 64,8 146,7

-21,1 -4,2 -1,4 1,3 3,5 5,8 7,8 9,7 11,6 13,4 15,5 17,8 20,3 22,6 24,8 28,1 31,7 35,9 42,0 52,7 154,3

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

960 2400 3840 5280 103,6 175,5 246,7 246,7 11501 11781 11781 11781 1968 1962 1997 1997 -21,1 -120,6 -138,7 -138,7 11755 11515 11755 11755 1998 1992 1992 1992 124,7 296,1 385,4 385,4 16,0 -0,2 -6,3 -1,5 12,9 3,5 -2,8 1,0 6x 5x 3x 8x 14,2 12,9 12,9 4,3 8x 11x 12x 15x 17,33 31,11 38,46 36,94 300,50 967,76 1478,94 1364,78 1,09 -202,44 -6,13 -24,73 1,28 -0,28 0,22 0,12 2,65 1,32 1,72 1,59 -21,1 -5,4 -2,4 0,1 1,8 4,0 5,9 7,8 9,5 11,3 12,9 14,6 16,4 19,0 21,7 24,2 27,4 31,7 37,7 50,4 103,6

-120,6 -57,1 -41,1 -30,7 -23,1 -16,9 -11,7 -7,0 -3,0 0,4 3,5 6,6 9,1 12,2 14,9 18,0 21,9 26,7 32,3 46,6 175,5

-138,7 -73,0 -57,1 -45,5 -37,1 -29,7 -23,8 -17,8 -12,4 -7,2 -2,8 1,2 5,2 8,8 12,4 16,3 21,0 26,9 34,7 52,7 246,7

-138,7 -65,9 -48,8 -37,9 -29,7 -23,3 -17,4 -12,1 -7,1 -3,0 1,0 4,8 8,5 12,2 15,6 19,6 24,3 30,4 39,8 56,3 246,7


Tab. 6.12 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo 201 - 300 m n. m. na území ČR Období / Statistika

ROK

VEG


14880 7440 314,8 314,8 11790 11790 1997 1997 -149,2 -149,2 11723 11723 1994 1994 464,0 464,0 4,0 -10,0 5,8 -13,3 12x 6x 16,7 -12,0 -29,8 34x 17x četnost 37,74 43,64 Směr. odchylka 1424,19 1904,64 Rozptyl 9,55 -4,37 Koef. variace 0,19 0,78 Koef. šikmosti 2,22 2,39 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

7440 3720 3720 191,8 168,8 314,8 11610 11790 11790 1966 1962 1997 -58,1 -121,5 -149,2 11748 11519 11723 1974 1992 1994 249,9 290,3 464,0 17,9 -7,9 -11,5 15,1 -8,2 -15,5 15x 3x 5x 15,8 -1,5 -33,4 26x 15x 10x 23,57 34,20 49,49 555,62 1169,79 2449,23 1,32 -4,35 -4,31 0,92 0,31 0,90 2,17 1,17 2,42

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

6200 9920 13640 168,8 314,8 314,8 11790 11790 11790 1962 1997 1997 -121,5 -149,2 -149,2 11519 11723 11723 1992 1994 1994 290,3 464,0 464,0 2,5 -2,7 1,8 5,2 -0,1 3,3 7x 0x 18x 13,6 -1,5 -1,5 -1,5 19x 24x 33x 31,55 39,83 38,10 995,62 1586,52 1451,48 12,65 -14,49 21,09 -0,14 0,37 0,26 1,28 2,51 2,27

3720 157,8 11778 1998 -64,0 11467 1973 221,8 14,0 11,8 6x 3,7 12x 29,81 888,53 2,14 0,50 0,63

3720 191,8 11610 1966 -20,9 11696 1998 212,7 21,2 17,5 9x 13,6 19x 20,34 413,54 0,96 1,47 4,29

2480 126,4 11610 1976 -20,9 11696 1998 147,3 18,0 15,0 3x 13,6 16x 18,22 331,83 1,01 1,28 2,94

-64,0 -30,7 -21,2 -15,7 -10,4 -6,0 -2,2 1,2 4,7 7,8 11,8 15,0 18,8 22,6 26,7 31,3 37,0 43,3 53,5 67,3 157,8

-20,9 -4,3 -0,3 2,5 4,9 7,3 9,3 11,5 13,3 15,5 17,5 19,6 22,2 24,9 27,7 30,7 34,5 39,5 46,7 59,5 191,8

-20,9 -5,3 -1,5 1,0 3,3 5,6 7,4 9,2 11,1 12,8 15,0 16,8 18,9 21,4 24,3 27,1 30,6 35,3 41,2 52,0 126,4

k 1.9.

k 1.12.


-149,2 -60,9 -43,9 -32,6 -23,8 -17,3 -11,4 -6,1 -1,7 2,0 5,8 9,1 12,8 16,4 20,5 25,0 30,2 36,6 46,4 63,3 314,8

-149,2 -74,5 -60,9 -51,6 -43,9 -37,9 -32,0 -26,9 -22,1 -17,8 -13,3 -9,0 -4,1 1,1 6,6 13,2 21,0 31,1 44,5 65,9 314,8

-58,1 -16,0 -8,1 -3,8 -0,4 2,5 5,3 7,8 10,2 12,7 15,1 17,5 20,3 23,0 26,3 29,9 34,0 39,8 47,4 61,1 191,8

-121,5 -62,9 -49,9 -41,5 -34,9 -29,5 -23,7 -19,2 -15,7 -12,1 -8,2 -4,3 -0,7 3,3 7,7 11,9 16,9 23,8 32,7 49,7 168,8

-149,2 -82,7 -69,0 -59,3 -51,7 -43,7 -37,5 -31,3 -25,7 -20,7 -15,5 -10,9 -5,0 1,1 6,8 14,5 23,0 34,0 50,2 74,8 314,8

-121,5 -53,9 -39,1 -29,5 -20,6 -14,5 -9,2 -4,8 -1,2 1,9 5,2 8,0 10,9 13,7 16,8 20,5 24,9 30,1 37,4 51,0 168,8

-149,2 -69,6 -53,7 -42,9 -34,0 -26,5 -19,9 -14,2 -9,1 -4,3 -0,1 3,7 7,3 11,0 15,1 19,3 24,5 30,9 40,9 59,0 314,8

-149,2 -62,5 -46,1 -35,3 -26,5 -19,8 -14,2 -9,1 -4,5 -0,4 3,3 6,9 10,5 14,3 18,3 22,8 28,5 35,2 45,1 61,8 314,8



ROK

VEG


16800 8400 460,1 460,1 11769 11769 1997 1997 -160,0 -160,0 11698 11698 1983 1983 620,1 620,1 13,0 -0,1 12,1 -4,9 23x 2x 11,4 -12,5 36x 19x četnost 40,17 45,63 Směr. odchylka 1614,00 2081,91 Rozptyl 3,10 -307,11 Koef. variace 0,64 1,10 Koef. šikmosti 3,99 4,72 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

8400 4200 4200 4200 215,5 182,0 460,1 240,9 11556 11608 11769 11792 1974 1965 1997 1996 -44,0 -118,0 -160,0 -67,6 11698 11698 11698 11698 1974 1979 1983 1964 259,5 300,0 620,1 308,5 26,1 1,4 -0,4 20,9 21,2 0,2 -6,0 17,3 18x 0x 6x 5x 11,4 2,5 11,7 9,8 -13,1 -12,6 -21,1 29x 12x 9x 14x 28,32 35,72 52,02 32,93 801,79 1276,04 2705,88 1084,64 1,09 26,36 -135,49 1,58 1,25 0,44 1,24 0,85 3,06 1,20 4,94 2,05

ZIMA

4200 215,5 11556 1974 -22,8 11698 1998 238,3 30,0 23,9 13x 11,4 18x 26,89 722,86 0,90 1,51 3,70

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

2800 7000 11200 15400 189,3 189,3 460,1 460,1 11551 11551 11769 11769 1976 1976 1997 1997 -22,8 -118,0 -160,0 -160,0 11698 11698 11698 11698 1998 1979 1983 1983 212,1 307,3 620,1 620,1 26,3 11,3 6,9 10,7 20,8 11,2 6,9 10,0 12x 11x 8x 20x 18,9 13,0 13,0 13,0 17,2 14x 20x 26x 33x 23,90 33,81 41,97 40,19 571,42 1143,35 1761,45 1615,58 0,91 2,99 6,05 3,74 1,38 0,20 0,77 0,68 3,19 1,34 4,70 4,28


-160,0 -51,1 -35,3 -25,0 -16,4 -9,9 -4,4 0,4 4,4 8,4 12,1 15,9 19,9 24,0 28,6 33,9 40,4 48,9 60,1 78,6 460,1

-160,0 -64,7 -51,1 -42,3 -35,2 -29,5 -24,2 -19,1 -14,0 -9,5 -4,9 0,2 5,2 10,5 16,7 23,7 31,7 41,7 56,0 79,1 460,1

-44,0 -10,4 -3,8 0,6 3,9 7,1 10,1 12,8 15,5 18,4 21,2 24,2 27,3 30,9 34,9 39,8 45,5 53,0 62,7 78,2 215,5

-118,0 -54,9 -41,7 -33,1 -26,8 -21,3 -16,0 -12,2 -7,5 -3,8 0,2 3,9 8,2 12,0 16,6 21,6 27,0 33,9 44,9 63,1 182,0

-160,0 -72,2 -57,6 -48,7 -41,4 -34,3 -28,8 -22,3 -16,7 -11,7 -6,0 -0,4 5,7 11,5 18,6 26,3 34,9 46,6 62,2 90,3 460,1

-67,6 -25,4 -16,3 -10,5 -5,7 -1,6 2,7 6,5 10,4 13,7 17,3 21,2 25,1 29,2 33,9 39,0 45,0 54,0 63,0 77,5 240,9

-22,8 -1,4 2,7 5,4 8,3 11,4 13,7 16,4 18,9 21,2 23,9 26,7 30,0 33,5 37,4 43,1 48,5 55,2 65,4 81,4 215,5

-22,8 -2,0 1,6 4,1 6,7 9,4 11,7 13,9 16,4 18,8 20,8 23,5 26,4 29,8 33,5 37,9 43,7 49,7 58,0 73,3 189,3

-118,0 -45,6 -30,5 -21,3 -13,5 -7,1 -2,5 1,5 4,7 8,1 11,2 14,4 17,7 21,0 25,1 29,4 34,8 43,0 52,2 67,5 189,3

-160,0 -59,1 -44,1 -33,8 -25,8 -18,3 -12,1 -6,1 -1,3 3,0 6,9 10,8 14,8 19,0 23,5 28,5 34,9 43,7 54,8 74,8 460,1

-160,0 -52,8 -37,7 -27,4 -19,2 -12,5 -6,9 -2,1 2,3 6,0 10,0 13,7 17,7 21,8 26,5 31,9 38,2 46,6 57,7 75,7 460,1



ROK

VEG


15840 7920 644,9 644,9 11731 11731 1997 1997 -131,6 -131,6 11692 11692 1983 1983 776,5 776,5 16,8 6,8 15,2 1,5 30x 4x 26,5 21,5 13,6 10,8 32x 19x četnost 39,03 46,43 Směr. odchylka 1523,16 2156,04 Rozptyl 2,32 6,81 Koef. variace 1,20 1,64 Koef. šikmosti 11,14 11,36 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

7920 3960 3960 223,0 200,1 644,9 11604 11604 11731 1974 1965 1997 -39,4 -100,4 -131,6 11692 11692 11692 1990 1979 1983 262,4 300,5 776,5 26,8 7,0 8,3 22,8 4,9 2,4 14x 5x 0x 26,5 17,4 6,5 15,0 -9,7 9,3 26x 11x 9x 26,29 35,66 53,59 691,07 1271,68 2871,87 0,98 5,08 6,46 1,19 0,61 1,81 2,93 1,50 11,85

PODZIM

ZIMA

3960 234,8 11785 1996 -59,7 11442 1973 294,5 22,4 19,7 5x 31,2 30,7 11x 31,42 987,04 1,40 0,83 1,95

3960 223,0 11604 1974 -19,2 11692 1998 242,2 29,5 24,6 6x 10,8 9,0 16x 24,54 602,06 0,83 1,56 4,51

-59,7 -21,8 -14,2 -8,5 -3,8 0,3 4,6 8,5 12,3 16,1 19,7 23,2 26,9 30,5 34,6 39,4 45,5 53,5 63,5 77,5 234,8

-19,2 0,4 4,4 7,3 10,0 12,4 14,7 17,0 19,4 22,0 24,6 27,2 30,0 32,9 36,5 40,4 45,3 52,2 61,5 76,6 223,0

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

2640 6600 10560 14520 214,9 214,9 644,9 644,9 11604 11604 11731 11731 1976 1976 1997 1997 -19,2 -100,4 -131,6 -131,6 11692 11692 11692 11692 1998 1979 1983 1983 234,1 315,3 776,5 776,5 26,2 14,7 12,3 15,0 21,4 13,7 11,0 13,5 5x 13x 14x 20x 9,0 23,0 23,0 21,5 13,6 14x 18x 25x 29x 22,46 32,45 41,77 39,47 504,25 1053,23 1744,85 1558,24 0,86 2,21 3,39 2,62 1,54 0,39 1,44 1,28 4,50 1,85 12,70 11,66


-131,6 -43,9 -28,4 -18,3 -11,4 -5,1 0,0 4,2 8,0 11,6 15,2 19,1 22,9 26,9 31,2 36,2 42,1 50,6 62,3 79,4 644,9

-131,6 -55,9 -43,9 -35,4 -28,2 -22,4 -17,4 -12,9 -8,2 -3,2 1,5 6,2 11,2 17,0 23,1 30,5 38,4 49,1 63,2 85,2 644,9

-39,4 -8,0 -1,6 2,6 6,1 9,0 11,8 14,5 17,2 19,9 22,8 25,6 28,4 31,5 35,0 39,2 44,5 51,6 61,4 75,7 223,0

-100,4 -47,1 -34,6 -26,4 -19,8 -15,2 -11,3 -7,1 -2,9 1,3 4,9 8,2 12,2 16,1 21,1 26,1 31,9 39,4 51,9 70,9 200,1

-131,6 -63,6 -49,7 -41,4 -34,1 -26,3 -20,2 -14,6 -8,5 -2,7 2,4 8,1 14,5 21,0 26,9 35,0 43,4 56,2 71,8 98,7 644,9

-19,2 -0,6 3,2 5,9 8,3 10,8 12,7 14,6 16,6 18,9 21,4 24,1 26,7 29,8 32,6 36,7 41,1 46,9 55,7 69,9 214,9

-100,4 -37,9 -24,1 -15,2 -8,8 -3,0 1,4 4,8 7,7 10,8 13,7 16,4 19,8 23,4 27,1 31,5 36,8 43,2 54,1 70,2 214,9

-131,6 -50,5 -36,9 -26,4 -18,2 -11,7 -5,6 -0,5 3,8 7,4 11,0 14,6 18,5 22,7 27,1 32,4 38,6 47,0 60,0 78,8 644,9

-131,6 -45,5 -30,6 -20,4 -13,7 -7,5 -2,4 2,1 6,0 9,7 13,5 17,0 21,1 25,2 29,5 34,6 40,7 49,3 61,1 78,6 644,9



ROK

VEG


7680 3840 281,2 281,2 11676 11676 1980 1980 -117,4 -117,4 11710 11710 1992 1992 398,6 398,6 15,7 4,0 14,9 -0,5 12x 4x 15,7 -8,5 20x 11x četnost 37,33 42,37 Směr. odchylka 1393,77 1795,38 Rozptyl 2,38 10,58 Koef. variace 0,38 0,69 Koef. šikmosti 1,84 1,55 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

3840 1920 1920 213,0 198,4 281,2 11676 11676 11676 1986 20;00 1980 -32,9 -108,3 -117,4 11662 11487 11710 1974 1992 1992 245,9 306,7 398,6 27,4 5,7 5,0 22,9 4,2 0,0 7x 4x 1x 15,7 -14,4 14,3 15x 7x 8x 26,81 35,43 48,01 718,81 1255,20 2305,35 0,98 6,25 9,55 1,29 0,49 0,71 3,39 1,48 1,30

PODZIM

ZIMA

1920 152,9 11676 1998 -51,2 11636 1969 204,1 21,5 19,7 4x 21,2 9x 29,41 865,11 1,37 0,52 0,63

1920 213,0 11676 1986 -16,7 11710 1998 229,7 30,6 25,1 3x 16,6 13,1 10,5 8,7 5,2 9x 26,08 680,02 0,85 1,69 4,91

-51,2 -22,7 -13,6 -8,4 -4,2 0,2 4,8 9,3 12,6 16,3 19,7 22,7 26,6 31,2 34,7 39,0 43,9 51,6 59,8 73,5 152,9

-16,7 0,4 4,7 7,6 10,2 12,6 15,0 17,3 19,7 22,2 25,1 27,5 30,2 33,5 36,8 41,3 46,8 55,2 64,7 80,0 213,0

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

1280 3200 5120 7040 154,4 198,4 281,2 281,2 11549 11676 11676 11676 1976 2000 1980 1980 -16,7 -108,3 -117,4 -117,4 11710 11487 11710 11710 1998 1992 1992 1992 171,1 306,7 398,6 398,6 27,2 14,3 10,8 13,7 22,1 13,5 10,5 13,0 4x 6x 14x 9x 10,5 10,5 10,5 21,2 19,3 15,7 9x 12x 14x 17x 23,78 33,03 39,58 37,39 565,57 1090,65 1566,22 1397,73 0,87 2,31 3,66 2,72 1,54 0,31 0,46 0,38 3,41 1,71 1,77 1,74


-117,4 -44,9 -28,7 -19,5 -12,2 -6,1 -1,0 3,6 7,8 11,3 14,9 18,6 22,1 26,3 30,8 35,7 41,4 49,6 61,2 78,2 281,2

-117,4 -60,1 -44,9 -35,5 -28,7 -23,5 -18,8 -13,9 -9,3 -5,3 -0,5 4,7 9,6 14,7 20,7 27,8 35,4 45,5 59,4 80,1 281,2

-32,9 -7,8 -1,3 3,0 6,5 9,6 12,2 14,9 17,7 20,2 22,9 25,9 28,8 32,2 35,7 40,1 45,1 52,4 62,3 76,8 213,0

-108,3 -48,3 -35,0 -26,5 -21,4 -16,9 -12,4 -8,2 -3,9 0,5 4,2 8,1 11,6 15,5 19,7 25,2 30,6 37,9 48,5 66,4 198,4

-117,4 -64,4 -51,2 -42,9 -34,1 -26,8 -21,2 -16,1 -9,8 -5,5 0,0 5,8 11,9 17,6 24,3 31,9 40,8 52,2 68,4 93,3 281,2

-16,7 -0,3 3,5 5,8 8,5 10,7 12,8 15,0 17,3 19,5 22,1 24,8 27,5 30,2 33,4 36,8 41,4 48,5 58,7 74,1 154,4

-108,3 -38,1 -24,8 -16,9 -9,9 -3,6 1,1 4,6 7,5 10,7 13,5 16,3 19,6 23,3 27,2 31,2 36,0 42,5 53,4 71,0 198,4

-117,4 -52,7 -37,2 -26,7 -19,6 -13,0 -7,1 -1,9 2,9 6,6 10,5 14,1 17,7 21,8 26,5 31,4 37,4 45,9 58,7 78,4 281,2

-117,4 -46,9 -31,3 -21,6 -14,4 -8,5 -3,3 1,6 5,3 9,4 13,0 16,6 20,4 24,5 29,1 34,0 40,0 47,6 59,2 76,0 281,2



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.


5280 2640 2640 1320 1320 1320 1320 880 2200 3520 4840 518,0 518,0 414,2 260,8 518,0 276,1 414,2 369,2 369,2 518,0 518,0 11703 11703 11641 11606 11703 11606 11641 11606 11606 11703 11703 1997 1997 1993 2000 1997 1974 1993 1976 1976 1997 1997 -125,8 -125,8 -24,6 -91,3 -125,8 -45,3 -15,3 -15,3 -91,3 -125,8 -125,8 11716 11716 11634 11716 11716 11414 11716 11716 11716 11716 11716 1983 1983 1974 1993 1983 1973 1998 1998 1993 1983 1983 643,8 643,8 438,8 352,1 643,8 321,4 429,5 384,5 460,5 643,8 643,8 36,7 20,7 52,7 22,2 23,1 42,4 59,1 51,9 34,1 29,9 33,3 28,5 14,4 40,2 17,9 15,1 34,4 43,7 38,9 26,7 23,4 26,2 4x 3x 2x 2x 3x 2x 3x 2x 5x 2x 4x 29,7 21,1 37,8 36,7 28,7 48,2 29,7 9,7 36,7 21,1 19,7 23,2 0,0 29,7 25,3 -22,6 9,9 36,2 19,7 21,2 23,2 21,6 21,1 12x 7x 8x 5x 5x 8x 6x 5x 7x 9x 12x četnost 52,52 50,95 49,09 45,45 57,66 43,55 53,08 46,12 47,99 52,10 50,22 Směr. odchylka 2758,56 2596,08 2409,57 2065,59 3324,21 1896,86 2817,48 2127,48 2303,39 2714,54 2522,05 Rozptyl 1,43 2,46 0,93 2,05 2,50 1,03 0,90 0,89 1,41 1,74 1,51 Koef. variace 1,39 1,44 1,87 1,21 1,57 1,16 1,96 1,94 1,32 1,39 1,29 Koef. šikmosti 4,98 6,28 5,49 3,56 6,68 2,29 5,63 6,01 4,16 5,51 4,89 Koef. špičatosti


-125,8 -33,8 -18,5 -8,5 -1,4 4,9 10,3 15,2 19,8 24,0 28,5 33,7 39,1 45,1 52,1 60,4 69,9 82,0 100,1 130,7 518,0

-125,8 -48,2 -33,8 -24,7 -18,3 -12,4 -6,5 -1,7 3,5 9,3 14,4 20,0 25,1 30,1 37,1 45,0 55,1 66,5 82,5 108,8 518,0

-24,6 -0,6 6,3 11,3 16,1 19,7 23,4 27,3 31,2 35,6 40,2 45,1 50,8 56,8 64,2 71,7 81,6 96,3 115,0 145,7 414,2

-91,3 -41,3 -28,6 -19,4 -12,1 -6,0 -1,9 2,8 8,1 13,2 17,9 21,8 26,9 31,3 36,9 44,4 51,4 61,7 72,9 101,0 260,8

-125,8 -53,3 -37,8 -26,7 -20,9 -14,1 -7,5 -1,3 3,8 10,0 15,1 21,5 27,2 33,5 40,5 48,6 60,7 75,6 93,1 120,7 518,0

-45,3 -14,3 -5,1 1,9 8,0 13,0 17,1 21,2 24,9 29,3 34,4 40,0 45,8 51,3 57,1 64,7 73,9 82,2 99,0 123,9 276,1

-15,3 5,4 10,3 15,2 19,3 22,8 25,9 30,2 34,5 38,9 43,7 49,5 55,2 62,8 70,5 79,7 92,2 105,1 125,9 162,1 414,2

-15,3 4,9 9,0 13,2 16,5 20,2 23,1 26,3 31,1 34,8 38,9 43,4 48,5 55,8 63,4 71,5 81,6 94,1 109,9 139,5 369,2

-91,3 -32,3 -16,8 -6,3 -0,1 5,6 10,3 14,8 19,1 22,5 26,7 31,1 36,2 41,6 47,7 55,6 64,9 75,0 93,0 121,6 369,2

-125,8 -41,8 -26,0 -16,5 -8,0 -1,1 4,2 9,7 14,4 19,3 23,4 28,0 33,4 38,8 44,9 52,9 63,6 75,2 93,0 121,5 518,0

-125,8 -35,9 -20,7 -11,0 -3,5 2,6 8,3 13,1 17,7 21,9 26,2 30,9 36,4 42,4 49,1 56,8 66,2 77,7 94,8 122,5 518,0



ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.


4800 2400 2400 1200 1200 1200 1200 800 2000 3200 4400 449,7 413,5 449,7 302,6 413,5 279,7 449,7 377,9 377,9 413,5 413,5 11605 11733 11605 11605 11733 11602 11605 11605 11605 11733 11733 1974 1997 1974 2000 1997 1974 1974 1976 1976 1997 1997 -127,7 -127,7 -30,0 -100,1 -127,7 -58,5 -17,5 -17,5 -100,1 -127,7 -127,7 11423 11423 11766 11423 11423 11423 11685 11685 11423 11423 11423 1983 1983 1974 1992 1983 1973 1998 1998 1992 1983 1983 577,4 541,2 479,7 402,7 541,2 338,2 467,2 395,4 478,0 541,2 541,2 35,6 21,2 50,0 22,2 23,8 40,9 55,5 49,2 33,0 29,6 32,7 29,1 15,5 38,7 17,1 16,9 34,2 41,8 37,4 26,4 23,4 26,6 2x 6x 5x 2x 2x 3x 3x 0x 1x 5x 4x 13,2 31,8 29,4 13,7 -20,6 35,9 29,4 29,4 13,2 13,2 16,0 30,2 13,2 12x 7x 9x 6x 5x 6x 7x 6x 9x 10x 11x četnost 53,04 54,82 46,96 46,92 62,02 45,12 49,24 43,68 47,53 53,61 51,69 Směr. odchylka 2812,83 3005,73 2205,61 2201,75 3846,94 2035,66 2424,67 1908,28 2259,42 2874,42 2671,43 Rozptyl 1,49 2,58 0,94 2,12 2,60 1,10 0,89 0,89 1,44 1,81 1,58 Koef. variace 1,18 1,16 1,89 0,92 1,22 1,12 2,18 2,02 1,11 1,13 1,08 Koef. šikmosti 4,24 3,77 6,60 2,33 3,71 2,45 8,23 6,91 3,65 3,94 3,66 Koef. špičatosti


-127,7 -38,4 -21,8 -10,7 -1,9 4,4 10,4 15,0 19,3 24,4 29,1 33,6 39,0 45,4 51,7 60,4 69,9 82,5 100,6 128,3 449,7

-127,7 -55,4 -38,4 -28,8 -21,2 -14,5 -8,6 -1,9 3,7 10,1 15,5 20,7 25,8 31,9 39,9 48,9 59,2 71,1 88,7 115,4 413,5

-30,0 -1,9 5,4 10,7 14,7 18,8 22,8 27,0 30,9 34,7 38,7 42,9 48,3 54,0 61,1 68,7 78,6 92,1 109,2 141,8 449,7

-100,1 -46,1 -30,3 -20,7 -14,1 -7,2 -0,7 3,7 8,8 13,5 17,1 20,9 26,5 31,0 38,0 45,1 52,6 64,6 81,6 109,6 302,6

-127,7 -62,6 -43,2 -31,0 -23,2 -16,2 -9,9 -3,5 3,2 11,3 16,9 23,3 29,1 36,9 45,6 54,2 67,1 79,9 96,2 126,4 413,5

-58,5 -20,7 -8,4 -0,8 5,4 11,2 16,0 20,8 25,8 30,0 34,2 38,3 43,6 49,2 56,4 63,7 71,0 82,9 98,1 123,0 279,7

-17,5 5,5 11,0 14,9 18,7 22,1 26,3 29,9 33,7 37,8 41,8 46,4 51,0 58,3 66,1 73,9 85,1 100,1 117,6 148,6 449,7

-17,5 4,8 8,8 12,5 15,9 19,1 22,5 26,3 29,4 32,9 37,4 41,3 45,5 51,0 58,3 66,9 74,3 88,4 105,6 136,6 377,9

-100,1 -34,4 -17,6 -7,5 1,1 6,3 10,6 14,3 18,1 21,9 26,4 30,4 35,2 41,1 46,8 54,0 63,3 74,3 93,5 120,3 377,9

-127,7 -47,2 -29,6 -18,3 -9,7 -1,2 4,6 10,3 14,4 18,7 23,4 28,2 33,0 39,6 46,4 54,2 64,4 76,0 95,2 122,7 413,5

-127,7 -40,5 -23,8 -13,2 -4,7 2,2 8,1 12,9 17,2 21,9 26,6 31,1 36,5 42,5 49,2 57,0 67,1 78,7 96,2 123,0 413,5


Tab. 6.18 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, výškové pásmo nad 800 m n. m. na území ČR Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.


3360 1680 1680 840 840 840 840 560 1400 2240 3080 753,2 753,2 470,0 286,7 753,2 377,0 470,0 252,2 286,7 753,2 753,2 11787 11787 11643 11643 11787 11787 11643 11643 11643 11787 11787 1997 1997 1986 2000 1997 1996 1986 1995 2000 1997 1997 -133,4 -133,4 -30,3 -102,4 -133,4 -68,8 -11,8 -10,2 -102,4 -133,4 -133,4 11464 11464 11787 11464 11464 11464 11735 11464 11464 11464 11464 1983 1983 1974 1992 1983 1982 1972 1998 1992 1983 1983 886,6 886,6 500,3 389,1 886,6 445,8 481,8 262,4 389,1 886,6 886,6 51,1 40,1 62,1 35,5 47,9 53,4 67,5 58,8 44,9 46,0 48,0 42,0 29,5 50,9 29,2 38,6 43,9 55,5 49,1 37,3 37,7 39,2 4x 2x 3x 0x 0x 0x 0x 1x 2x 2x 2x 22,9 22,9 67,8 40,9 52,1 15,5 54,0 54,0 16,8 22,9 22,9 22,9 21,9 11,3 32,2 -21,6 11x 6x 6x 5x 4x 5x 4x 4x 6x 8x 10x četnost 62,81 70,19 52,19 51,04 83,28 53,01 53,88 45,56 50,24 64,66 61,78 Směr. odchylka 3945,31 4926,31 2723,28 2605,17 6934,98 2810,12 2903,54 2076,02 2523,98 4180,31 3817,38 Rozptyl 1,23 1,75 0,84 1,44 1,74 0,99 0,80 0,77 1,12 1,41 1,29 Koef. variace 1,79 2,19 1,43 0,82 2,19 1,30 1,50 1,10 0,78 2,02 1,88 Koef. šikmosti 10,60 13,10 4,00 1,61 11,54 3,47 4,66 1,23 1,35 13,15 11,90 Koef. špičatosti


-133,4 -29,4 -13,7 -3,1 4,8 11,7 18,3 23,5 29,2 35,5 42,0 48,7 55,7 63,8 71,6 81,0 93,3 105,8 126,3 158,7 753,2

-133,4 -48,4 -29,2 -19,5 -12,2 -4,1 2,5 10,1 16,2 23,2 29,5 37,6 44,8 54,2 63,1 71,6 84,8 101,0 118,7 158,1 753,2

-30,3 0,5 7,5 14,5 20,0 23,6 29,0 34,3 39,9 44,9 50,9 57,2 64,6 71,6 79,5 89,2 98,5 110,6 132,3 160,0 470,0

-102,4 -32,4 -20,7 -11,6 -4,1 1,7 7,2 12,9 18,5 24,4 29,2 34,9 40,9 48,4 55,2 63,1 71,1 82,1 100,8 131,9 286,7

-133,4 -55,2 -37,8 -23,5 -15,1 -7,2 1,9 11,7 21,8 28,2 38,6 46,2 54,9 65,0 74,4 87,2 100,3 114,4 135,3 173,5 753,2

-68,8 -14,8 -3,6 3,8 11,5 17,2 22,7 26,9 33,5 38,0 43,9 49,5 57,3 65,3 73,3 81,8 92,1 102,9 117,8 149,2 377,0

-11,8 5,7 11,1 17,8 21,7 26,3 31,7 37,5 42,9 49,2 55,5 62,0 68,9 77,4 86,9 95,5 107,3 119,8 143,5 165,4 470,0

-10,2 5,7 9,7 15,4 19,0 22,8 27,3 32,2 37,8 42,5 49,1 55,0 61,7 67,7 76,5 85,2 94,7 105,9 125,5 150,9 252,2

-102,4 -24,6 -9,2 0,7 6,3 11,1 16,8 21,4 26,8 31,7 37,3 42,5 50,1 56,6 63,6 71,2 80,5 93,6 109,7 141,4 286,7

-133,4 -39,8 -20,8 -9,2 0,3 6,7 13,4 19,3 24,9 30,3 37,7 43,9 51,7 59,3 66,9 76,8 88,0 102,0 119,7 154,6 753,2

-133,4 -31,0 -15,7 -4,5 3,0 10,0 16,2 21,9 27,1 33,0 39,2 45,5 53,0 61,1 68,5 77,9 89,2 102,2 119,4 152,7 753,2


Tab. 6.19 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech (1961-2000) Rok Výškové pásmo

Výškové pásmo

hranice hranice % % % úhrnů úhrnů horní dolní horní dolní horní úhrnů

-27,8 60,2 -35,9 37,1 -33,8 41,7 -27,2 53,1 -22,2 55,8 -21,6 53,0 -15,9 89,2 -17,4 88,6 -11,7 113,9

Jarní období hranice % dolní -34,8 -44,4 -42,1 -34,4 -28,6 -29,8 -23,3 -24,7 -15,5

Výškové pásmo

Kumulace k 1.3. hranice %

bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.

75,3 72,9 73,4 73,1 74,5 72,9 75,8 75,1 76,7

-45,6 52,3 -55,8 27,1 -53,6 33,7 -45,8 45,5 -39,6 53,2 -38,4 46,4 -30,3 71,6 -33,6 76,0 -30,1 110,3

Letní období

74,3 72,1 72,6 73,7 74,1 72,1 75,0 74,7 78,6

-4,9 62,8 -6,7 37,9 -5,7 41,5 -2,2 54,4 0,5 53,1 0,6 54,2 3,6 101,7 3,0 97,0 9,9 114,3

Podzimní období

78,9 73,5 73,8 74,2 73,4 73,8 79,2 78,0 74,5

Zimní období

hranice hranice hranice % % % horní úhrnů Dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů


dolní

Mimovegetační období

hranice dolní


Vegetační období

44,0 22,6 26,3 37,1 42,7 41,1 67,6 69,1 86,6

73,7 71,7 72,1 72,6 73,0 73,6 75,1 73,6 74,2

-52,1 60,0 -63,0 30,1 -61,0 38,0 -52,4 51,6 -45,3 61,9 -43,0 53,0 -34,6 80,7 -38,2 85,8 -35,3 131,2

74,5 71,7 72,4 74,2 74,7 70,4 75,5 75,3 77,7

Kumulace k 1.6.

-12,6 59,4 -17,7 40,2 -15,9 43,8 -12,0 53,8 -9,1 53,8 -7,9 50,9 -1,2 85,9 -4,2 86,1 0,4 106,4

73,2 70,3 70,3 71,5 70,6 69,1 72,7 73,5 74,0

Kumulace k 1.9.

-1,1 66,5 0,3 37,0 0,9 41,5 3,1 56,9 5,0 54,0 4,5 56,6 6,0 112,2 6,2 104,7 13,6 121,4

83,1 73,4 74,6 75,3 75,1 76,1 80,9 81,0 73,5

Kumulace k 1.12.

hranice hranice hranice % % % horní úhrnů dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů

-1,3 58,6 -1,4 33,3 -0,2 36,3 2,4 50,2 3,8 48,7 3,4 51,0 5,8 98,1 5,5 92,9 13,3 104,4

82,1 75,0 73,5 74,5 75,2 76,5 80,1 80,3 70,9

-23,6 -31,3 -29,1 -22,5 -17,7 -18,7 -13,9 -14,5 -5,4

52,0 31,0 34,0 45,1 47,2 47,3 82,1 80,5 95,1

75,0 74,0 72,6 72,1 73,8 73,8 76,0 74,9 74,4

-35,4 56,2 -44,7 32,2 -42,6 37,1 -35,0 48,9 -29,5 54,1 -28,8 50,4 -22,2 82,0 -24,1 83,2 -18,6 110,7

74,7 73,3 73,3 73,1 74,4 73,1 75,2 74,9 77,2

-29,8 57,7 -38,4 35,4 -36,3 39,9 -29,4 50,9 -24,4 54,5 -23,7 51,1 -16,9 83,5 -19,0 84,3 -13,6 109,8

75,0 73,2 73,1 73,3 74,5 72,9 75,4 74,8 76,9


Tab. 6.20 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm], průměrné, maximální a minimální úhrny za vybraná časová období v jednotlivých výškových pásmech ČR za období 1961-2000 Charakteristika Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.

Charakteristika Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.


minimum -214,1 -181,2 -189,0 -214,1 -83,4 10,9 114,6 123,7 -4,3

minimum -241,9 -190,6 -229,3 -241,9 -155,5 -87,5 -37,2 -53,1 -117,9

minimum 9,4 9,4 12,1 27,8 72,0 91,4 146,6 163,2 113,6

klim. stan. 11698 11515 11519 11698 11692 11487 11414 11685 11464

Rok průměr 194,1 7,6 47,4 155,7 201,6 188,3 440,0 427,3 613,1

maximum 972,9 291,4 315,2 503,5 551,8 443,2 888,6 901,8 972,9

Vegetační období klim. stan. průměr maximum 11698 11515 11723 11698 11692 11636 11414 11423 11464

20,2 -86,1 -59,9 -0,9 40,9 24,0 124,0 127,3 240,7

173,8 93,7 107,3 156,6 160,7 164,3 315,9 300,0 372,4

11787 11501 11784 11608 11604 11676 11606 11605 11787

klim. stan.

538,1 11787 81,7 11501 154,1 11784 234,4 11608 303,0 11785 115,7 11497/11549 325,6 11674 339,7 11602 538,1 11787

Mimovegetační období klim. stan. průměr maximum 11515 11515 11519 11698 11692 11487 11716 11685 11464

klim. stan.

634,3 209,7 210,1 303,8 319,9 334,7 598,4 634,3 572,3

klim. stan. 11605 11501 11610 11556 11604 11676 11606 11605 11643


Tab. 6.20 - pokračování 1 Charakteristika Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.




minimum -90,5 -74,1 -90,5 -84,0 -51,9 -29,3 -5,2 -3,9 -34,5

minimum -143,7 -109,4 -129,3 -143,7 -89,2 -49,4 -29,7 -38,9 -72,8

minimum -13,2 -12,8 -12,1 -13,2 8,5 28,2 59,9 53,4 35,5

minimum 14,6 14,6 16,4 26,7 44,0 51,6 79,2 99,9 67,6

Jarní období klim. stan. průměr maximum 11723 11725 11723 11698 11692 11636 11414 11685 11464

13,7 -32,7 -23,6 4,1 21,1 17,0 66,5 66,6 106,6

189,4 47,3 48,0 87,7 107,2 56,5 165,3 158,7 189,4

Letní období klim. stan. průměr maximum 11698 11515 11723 11698 11692 11487 11414 11423 11464

11,9 -49,4 -34,5 -1,2 24,9 15,1 69,2 71,5 143,8

335,3 38,7 92,0 145,2 183,0 70,9 189,7 188,8 335,3

Podzimní období klim. stan. průměr maximum 11698 11515 11519 11698 11692 11636 11716 11685 11464

klim. stan. 11515 11515 11519 11698 11541 11487 11716 11766 11464

70,3 33,7 41,9 62,7 67,1 64,5 127,1 122,8 160,1

242,8 92,4 90,6 126,2 134,6 129,1 226,5 239,8 242,8

Zimní období průměr maximum 98,2 56,0 63,6 90,0 88,5 91,7 177,2 166,4 202,6

362,1 112,9 124,6 172,6 180,8 194,5 344,1 362,1 301,4

klim. stan. 11787 11501 11784 11608 11785 11549 11606 11605 11787

klim. stan. 11787 11501 11784 11608 11785 11497 11674 11602 11787

klim. stan. 11643 11501 11784 11556 11604 11676 11606 11605 11643

klim. stan. 11605 11501 11610 11556 11604 11676 11606 11605 11643


Tab. 6.20 - pokračování 2 Charakteristika Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.




minimum 7,0 7,0 8,6 14,4 23,8 30,3 46,3 57,5 38,2

minimum -69,6 -66,7 -68,9 -69,6 -23,9 9,8 46,6 54,4 3,7

minimum -213,2 -176,1 -198,2 -213,2 -113,2 -39,7 16,8 28,5 -69,1

minimum -226,4 -188,9 -196,8 -226,4 -104,7 -10,4 77,8 82,0 -33,7

Průběžná kumulace k 1.3. klim. stan. průměr maximum 11515 11515 11519 11698 11541 11487 11716 11766 11464

57,4 31,9 36,1 52,6 52,5 54,4 103,9 98,4 117,7

212,5 66,5 71,6 101,5 109,5 113,5 203,7 212,5 168,4


71,1 -0,8 12,5 56,6 73,5 71,4 170,4 164,9 224,3

371,2 113,9 96,8 173,6 209,4 166,0 369,0 371,2 328,3


83,0 -50,2 -22,0 55,5 98,4 86,5 239,6 236,4 368,1

663,6 152,5 188,7 318,8 364,8 233,1 521,7 512,4 663,6


153,3 -16,4 19,9 118,2 165,5 151,0 366,6 359,3 528,2

881,7 244,9 279,4 442,9 495,1 362,2 748,2 752,2 881,7

klim. stan. 11605 11501 11610 11556 11604 11676 11606 11605 11643

klim. stan. 11605 11501 11784 11608 11604 11676 11606 11605 11787

klim. stan. 11787 11501 11784 11608 11785 11676 11606 11605 11787

klim. stan. 11787 11501 11784 11608 11785 11676 11606 11605 11787


Tab. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK

Bez rozlišení

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

187,9 163,4 120,1 153,4 386,8 394,4 231,9 219,2 81,3 288,5 92,4 161,3 62,0 316,6 166,1 102,4 363,1 211,1 265,3 285,8 365,1 58,7 58,7 179,2 218,1 225,0 298,1 196,8 88,6 77,1 120,1 37,0 146,0 133,3 291,2 271,1 251,9 201,1 127,7 164,5

215,1 214,0 29,2 86,6 -44,3 123,2 -73,5 -6,7 -109,9 73,5 -24,8 -82,8 152,2 47,0 79,4 107,7 180,3 -104,9 -107,6 20,6 62,6 13,1 126,0 0,1 -108,4 -123,3 -69,7 -175,5 -73,7 -85,2 60,9 89,0 37,5 -32,2 -70,4 -64,6

Průměr Maximum Rok Minimum Rok

194,1 394,4 1966 37,0 1992

7,6 215,1 1965 -175,5 1992

do 200 18,5 -7,3 -35,4 -32,2

Výškové pásmo [m n. m.] 201-300 301-400 401-500 501-600 601-700 701-800 nad 800 62,4 62,7 15,1 0,4 230,4 223,9 71,1 118,0 -22,6 164,1 -48,4 23,1 -115,7 124,8 9,9 -52,7

197,1 144,5 113,4 185,5 393,2 408,5 230,1 215,8 82,1 250,4 112,5 181,9 57,5 314,7 212,7 133,3 352,3 192,9 287,7 284,2 341,1 55,9 62,8 173,2 208,3 237,1 291,7 210,8 128,0 78,9 131,7 82,5 180,0 128,9 318,3 313,2 257,7 197,4 132,9 182,0

176,2 158,1 147,5 222,1 389,5 394,4 249,2 172,9 88,7 251,1 84,3 188,3 92,3 332,5 212,5 135,5 306,2 150,1 283,7 227,3 278,6 90,1 46,1 142,1 227,6 244,5 336,1 227,3 100,5 92,6 109,9 34,1 120,1 56,3 275,3 234,8 205,9 160,5 108,4 179,9

403,4 325,5 287,1 324,3 646,3 653,4 515,1 432,6

266,5 69,5 137,5 140,8 203,3 -53,6 -95,6 42,2 102,5 31,9 176,1 -0,2 -60,4 -60,0 5,1 -120,1 -29,9 -20,3 88,1 129,2 91,9 20,0 -19,9 -14,3

157,5 142,1 99,1 103,8 342,1 354,9 186,7 172,4 56,0 254,8 63,6 149,6 20,6 288,1 120,4 59,1 313,9 170,1 216,9 240,2 318,0 5,3 23,7 143,4 179,9 181,8 259,3 147,2 41,2 34,7 88,1 3,4 106,6 123,2 236,9 244,3 221,7 146,7 90,5 118,9

244,4 592,3 339,8 295,6 338,5 627,6 349,9 327,1 617,3 490,3 467,9 559,1

396,4 363,8 247,7 356,9 594,9 603,2 491,1 418,8 222,5 482,4 251,0 314,9 342,9 629,8 366,1 330,4 633,1 535,4 498,7 548,1

533,1 567,8 480,6 530,0 855,1 884,8 671,9 629,5 405,4 801,0 451,9 530,2 466,7 763,1 513,3 423,5 795,6 649,0 593,5 798,1

688,8 295,6 333,3 429,1 412,5 534,2 534,4 490,1 301,0 332,9 311,5 281,6 429,6 467,0 621,1 450,5 487,1 549,8 373,3 438,5

702,2 221,4 324,3 431,0 435,1 491,5 484,1 462,2 297,2 289,4 319,9 246,7 401,6 381,9 598,9 475,9 519,2 535,4 403,7 443,3

953,4 440,0 401,2 596,8 595,9 689,8 634,0 678,0 479,0 491,4 497,5 373,5 587,5 554,7 808,0 657,1 805,6 759,4 546,4 629,9

47,4 266,5 1977 -120,1 1992

155,7 354,9 1966 3,4 1992

201,6 408,5 1966 55,9 1982

188,3 394,4 1966 34,1 1992

440,0 688,8 1981 244,4 1969

427,3 702,2 1981 221,4 1982

613,1 953,4 1981 373,5 1992


Tab. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK

Bez rozlišení

do 200

Výškové pásmo [m n. m.] 201-300 301-400 401-500 501-600 601-700 701-800 nad 800

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

19,7 -34,4 11,8 -42,1

-91,9 -127,1 -102,8 -172,1

-49,2 -84,6 -59,8 -142,9

-0,8 -43,8 -2,1 -78,4

42,9 -35,8 8,3 -6,1

24,7 -35,5 49,3 27,6

132,9 34,6 117,1 43,3

113,0 62,9 95,9 67,4

186,9 155,6 240,5 188,8

198,3 173,6 67,8 72,2 -62,8 37,9 -36,1 122,1 -68,6 61,6 17,4 -106,1 152,3 78,4 43,3 117,5 68,5 -59,1 -81,7 60,6 54,3 32,3 100,1 -38,8 0,6 -62,4 -14,4 -180,8 -55,8 -47,4 113,5 129,2 85,2 14,7 -44,5 -88,7

91,7 81,3 -34,0 -12,9 -148,5 -44,8 -135,4 -10,5 -144,0 -86,5 -97,7 -209,2 8,2 -19,2 -68,5 -16,8 3,7 -154,5 -153,2 -44,1 -44,0 -75,0 13,5 -110,9 -139,4 -177,3 -139,5 -275,2 -159,9 -170,6 -6,3 25,2 -47,1 -98,6 -141,3 -207,5

111,7 79,8 -11,1 15,3 -125,9 0,3 -124,3 18,7 -164,7 -44,4 -86,8 -187,1 101,9 -6,8 -24,6 19,1 1,2 -111,3 -165,1 -34,2 -12,5 -67,9 41,0 -123,5 -91,1 -120,7 -89,8 -260,5 -151,0 -117,6 10,9 35,1 -3,8 -72,8 -114,3 -181,5

175,1 151,7 41,0 37,8 -85,7 23,8 -60,1 117,9 -91,1 46,9 -15,8 -127,0 120,2 55,0 12,2 89,2 52,6 -90,2 -98,3 36,6 33,6 18,7 87,8 -60,6 -35,9 -84,7 -35,3 -193,7 -73,6 -44,3 84,1 117,2 66,6 -12,0 -60,5 -109,7

206,2 199,5 90,0 85,4 -62,3 7,0 -10,1 144,1 -54,3 98,7 57,7 -70,8 162,3 75,8 70,6 131,1 80,5 -53,0 -57,3 74,3 49,2 71,3 93,7 -5,7 53,7 -50,3 12,2 -128,8 -12,9 -22,1 150,7 169,2 103,8 30,9 -22,0 -41,5

220,1 210,3 82,9 32,8 -49,3 8,5 -17,9 146,5 -29,6 108,2 65,7 -76,0 116,1 41,1 69,9 85,9 19,7 -32,4 -84,2 45,2 74,6 48,1 126,2 -10,2 34,2 -57,0 -14,0 -188,2 -65,5 -101,7 100,9 89,7 37,8 -0,6 -56,0 -86,9

313,9 239,8 158,8 160,8 29,0 160,3 101,6 201,2 31,3 163,8 118,8 -32,9 275,5 228,5 134,7 283,2 172,7 63,9 28,8 209,1 148,3 143,8 203,3 40,3 82,9 38,1 65,4 -97,1 48,0 79,5 245,8 222,0 190,9 155,2 26,8 -2,4

302,4 250,8 182,6 182,7 40,8 104,2 30,4 214,7 46,7 167,5 111,6 -9,6 300,2 263,9 153,7 282,0 180,3 -11,6 35,0 216,1 182,6 122,2 181,9 27,3 108,8 30,3 106,1 -117,0 59,4 48,1 263,4 239,7 225,5 151,8 69,7 8,8

463,7 437,0 279,3 372,2 153,2 342,7 169,2 411,4 119,9 265,5 247,3 45,2 414,4 337,4 199,8 437,7 288,7 140,1 44,0 295,0 269,4 205,3 263,3 129,2 217,8 145,1 213,9 -51,6 125,9 128,7 351,1 382,0 452,4 273,0 156,3 129,5


20,2 198,3 1965 -180,8 1992

-86,1 91,7 1965 -275,2 1992

-59,9 111,7 1965 -260,5 1992

-0,9 175,1 1965 -193,7 1992

40,9 206,2 1965 -128,8 1992

24,0 220,1 1965 -188,2 1992

124,0 313,9 1965 -97,1 1992

127,3 302,4 1965 -117,0 1992

240,7 463,7 1965 -51,6 1992


Tab. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za mimovegetační období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK 1960/1961 1961/1962 1962/1963 1963/1964 1964/1965 1965/1966 1966/1967 1967/1968 1968/1969 1969/1970 1970/1971 1971/1972 1972/1973 1973/1974 1974/1975 1975/1976 1976/1977 1977/1978 1978/1979 1979/1980 1980/1981 1981/1982 1982/1983 1983/1984 1984/1985 1985/1986 1986/1987 1987/1988 1988/1989 1989/1990 1990/1991 1991/1992 1992/1993 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000


Bez rozlišení 208,8 147,2 102,7 248,4 176,0 213,8 153,1 159,3 176,7 183,3 97,0 71,9 116,0 277,4 184,3 233,7 130,1 201,4 183,0 199,1 245,6 166,6 109,8 124,2 171,1 224,8 213,2 136,2 95,4 126,6 210,4 181,0 222,3 200,7 130,7 147,3 147,2 235,7 248,8

do 200


133,6 111,6 59,7 166,8 107,6 112,3 67,2 138,1 112,7 108,7 47,8 11,7 27,6 180,1 84,5

137,7 131,9 65,1 169,0 109,0 126,6 87,7 133,3 107,8 115,3 57,3 19,4 38,1 191,8 107,3

184,8 58,9 129,8 116,5 131,9 142,0 70,7 40,7 79,3 94,1 120,9 104,0 55,5 16,2 63,7 108,6 68,3 115,0 83,4 60,8 52,3 56,7 116,8 119,5

198,4 64,3 149,8 119,3 142,2 162,4 95,3 48,3 91,3 107,9 128,3 129,3 61,7 20,5 72,8 142,1 105,0 142,3 99,3 75,5 75,4 69,8 145,5 149,1

189,5 146,5 94,3 224,8 160,4 197,1 130,6 156,5 165,7 167,8 97,6 59,6 95,4 263,8 167,4 215,7 111,8 182,6 169,6 180,1 208,9 144,3 92,5 114,3 150,5 196,0 180,6 121,2 80,3 110,6 195,3 161,5 198,3 182,1 118,9 128,0 132,4 204,1 225,3

196,1 141,9 92,3 251,4 165,7 196,4 132,1 148,4 180,0 173,7 92,5 66,6 96,6 247,1 181,7 230,3 107,6 195,5 166,7 171,0 225,7 153,4 89,7 110,6 161,9 209,5 202,1 120,0 84,3 116,1 190,2 177,5 199,5 176,6 125,6 156,0 128,3 208,3 219,8

198,2 141,7 91,6 244,8 145,3 194,7 159,0 144,7 170,3 171,6 79,5 68,5 109,2 249,0 181,9 233,6 107,5 180,6 161,9 176,0 228,4 158,2 97,8 108,9 167,0 233,9 210,3 136,8 88,9 123,3 199,0 181,7 199,9 186,8 122,5 169,0 132,5 217,9 252,8

329,2 173,0 181,2 374,9 332,0 430,4 328,5 217,8 319,1 325,2 167,6 172,1 287,7 464,7 336,6 326,1 277,5 310,3 316,4 340,9 420,7 323,0 239,9 205,8 308,1 419,7 387,5 288,3 245,5 245,5 380,4 327,9 437,7 421,8 237,4 258,6 292,0 468,5 465,9

334,3 180,5 168,5 380,4 282,3 358,9 272,1 207,3 244,9 303,1 169,8 166,7 277,6 481,8 329,9 305,2 284,4 331,7 310,5 330,8 442,2 309,8 225,4 208,0 288,7 374,3 379,6 264,7 218,0 211,1 349,1 312,8 377,7 364,0 235,5 261,4 301,9 434,4 453,4

465,6 228,9 242,1 464,6 388,6 435,2 341,4 249,5 325,5 368,7 200,3 208,2 321,9 512,1 352,2 333,0 341,1 365,3 379,5 435,8 551,5 388,9 339,3 248,3 356,2 506,9 482,4 331,9 293,2 300,8 419,2 403,4 480,2 509,2 279,8 295,7 393,6 516,9 523,1

174,4 93,9 107,5 157,0 161,2 164,7 317,6 300,8 373,9 277,4 184,8 198,4 263,8 251,4 252,8 468,5 481,8 551,5 1974/75 1976/77 1976/77 1974/75 1964/65 1999/00 1998/99 1974/75 1981/82 71,9 11,7 19,4 59,6 66,6 68,5 167,6 166,7 200,3 1972/73 1972/73 1972/73 1972/73 1972/73 1972/73 1971/72 1972/73 1971/72


Tab. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


Bez rozlišení

do 200


40,4 82,8 20,6 -8,6

-4,6 27,6 -21,2 -33,8

-2,2 54,9 -5,7 -39,9

30,6 71,9 12,8 -22,2

39,0 87,1 26,4 1,0

30,2 83,1 44,3 11,3

114,8 124,4 56,8 11,2

117,0 132,8 40,3 21,3

159,5 198,4 82,0 75,4

154,9 28,5 49,4 -10,3 -6,4 35,0 9,9 58,4 -12,1 -10,2 19,3 -33,0 6,4 42,6 -3,5 21,0 0,5 -29,3 30,9 16,5 11,0 27,3 52,3 -31,2 -16,9 -21,1 4,5 -32,6

111,9 -15,3 -4,6 -48,7 -41,4 -4,1 -30,2 6,4 -50,2 -69,2 -16,9 -62,1 -44,0 12,6 -48,3 -13,9 -26,7 -66,9 -30,8 -6,2 -30,9 -30,3 9,1 -86,9 -58,2 -76,6 -37,8 -90,5

118,2 -11,4 -3,5 -43,7 -44,1 -9,9 -20,5 21,7 -55,7 -51,6 -16,8 -60,4 -7,6 15,4 -35,6 -29,1 -32,4 -60,7 -7,1 -13,7 -22,1 -24,9 22,7 -86,5 -51,4 -42,5 -20,1 -71,4

139,5 21,9 32,2 -27,4 -14,6 27,7 1,3 49,1 -20,3 -15,9 8,1 -40,7 -3,1 39,6 -23,8 4,4 -2,8 -45,5 14,0 12,3 -4,8 15,6 41,8 -46,0 -28,8 -26,6 0,0 -38,7

154,4 32,9 57,1 -2,7 -6,6 32,4 25,8 58,1 -8,6 5,4 25,7 -26,2 8,5 41,9 14,1 43,5 -7,7 -32,3 38,5 28,0 11,8 54,1 56,8 -13,3 1,6 -13,2 10,8 -27,9

166,2 26,1 63,8 -4,3 6,0 32,6 10,4 73,6 -0,4 9,9 31,7 -34,4 -12,2 17,3 7,2 21,6 -10,5 -30,8 36,3 13,2 40,5 45,0 56,9 -14,1 -7,9 -10,3 3,7 -47,4

215,4 70,4 116,8 55,5 50,1 115,2 59,2 104,0 46,9 25,2 54,1 0,5 53,3 88,3 42,6 76,8 66,7 41,6 112,8 43,9 53,6 66,3 98,1 36,9 24,1 20,5 43,7 36,1

206,6 83,0 127,2 33,4 36,8 84,8 36,4 122,7 48,8 42,0 75,5 5,5 58,4 104,3 46,1 78,4 57,0 25,4 102,9 49,1 71,3 87,3 95,7 22,1 9,3 1,2 44,4 27,6

275,4 154,1 176,4 73,5 83,3 157,9 65,9 160,5 64,8 52,8 104,6 39,6 86,4 129,9 66,4 107,8 87,8 82,3 110,2 73,0 83,9 102,6 143,9 77,6 56,5 37,2 61,0 86,0

-71,7 57,1 50,9 57,6 4,7 -45,8 -23,7 23,3

-121,9 2,2 -16,9 16,0 -63,5 -114,2 -75,1 -51,8

-106,5 18,0 3,2 18,3 -51,0 -102,1 -53,5 -32,7

-74,4 59,1 39,6 53,0 -7,4 -51,7 -28,2 11,0

-60,5 60,4 58,5 75,9 14,4 -36,3 -13,8 28,1

-83,6 30,9 45,1 55,9 18,6 -42,2 -28,8 25,4

-36,0 135,4 127,1 90,2 75,6 13,5 20,1 106,7

-19,5 112,2 130,1 96,9 83,9 30,0 19,4 114,3

25,7 157,8 179,6 136,1 126,6 95,0 54,0 172,5

13,7 154,9 1965 -71,7 1993

-32,7 111,9 1965 -121,9 1993

-23,6 118,2 1965 -106,5 1993

4,1 139,5 1965 -74,4 1993

21,1 154,4 1965 -60,5 1993

17,0 166,2 1965 -83,6 1993

66,5 215,4 1965 -36,0 1993

66,6 206,6 1965 -19,5 1993

106,6 275,4 1965 25,7 1993


Tab. 6.25 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za letní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Výškové pásmo [m n. m.] 201-300 301-400 401-500 501-600 601-700 701-800 nad 800

ROK

Bez rozlišení

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

9,0 -88,6 -24,2 11,7 48,1 177,6 -25,2 53,4 -7,6 50,2 -40,6 26,4 -43,9 58,3 43,2 -96,6 137,4 15,2 45,7 97,2 62,3 1,8 -87,3 -19,0 77,0 28,3 44,2 21,1 -8,8 -84,5 3,2 -88,2 4,6 -89,6 33,6 47,6 115,3 0,6 -9,7 -22,9

-69,7 -127,2 -89,3 -85,0 -14,3 115,9 -83,7 6,8 -51,5 5,9 -96,2 -45,3 -90,6 -24,8 -39,0 -164,9 54,6 -40,2 -21,6 -12,0 18,9 -63,5 -111,1 -72,8 27,3 -29,5 -2,7 -22,7 -95,2 -139,0 -80,7 -135,1 -50,1 -154,8 -24,9 0,4 39,6 -60,0 -51,9 -95,9

-29,6 -113,2 -65,2 -47,5 -2,8 112,6 -65,0 29,1 -30,3 49,3 -92,5 -33,9 -105,5 -7,5 -27,8 -148,6 107,4 -35,8 10,7 41,5 22,1 -25,1 -136,2 -66,0 48,5 -26,3 1,3 -37,3 -63,3 -120,3 -46,6 -142,1 -60,6 -132,5 -27,3 -2,2 66,0 -50,4 -47,3 -78,3

-1,8 -87,3 -34,1 -14,6 33,6 161,2 -33,3 37,0 -17,7 40,5 -56,2 34,2 -59,5 48,1 17,7 -114,8 112,8 -3,4 28,2 83,8 53,8 -18,1 -88,7 -36,7 71,8 22,9 38,9 4,6 -30,0 -100,2 -15,1 -99,0 -7,2 -90,1 19,6 38,3 97,1 -27,1 -20,8 -34,6

-95,2 -21,9 37,4 62,9 197,0 -15,8 61,4 -13,2 20,8 -34,4 50,3 -29,7 75,7 80,4 -70,5 140,9 16,9 54,1 97,9 65,9 9,2 -68,0 -11,5 70,9 41,1 42,0 46,0 20,7 -80,0 24,8 -48,5 31,6 -75,2 64,6 68,2 128,5 16,2 0,2 2,7

16,5 -94,1 -3,8 62,5 73,6 208,7 -18,8 15,9 -8,5 20,6 -30,1 33,3 -19,7 91,5 82,3 -68,2 120,5 11,7 68,1 79,0 12,2 28,8 -95,9 -37,2 66,8 41,5 63,3 51,0 6,5 -81,3 14,1 -81,7 9,0 -129,6 24,5 25,5 76,8 3,2 -20,3 -14,6

-55,3 34,5 67,6 101,1 221,7 27,1 73,9 16,8 115,4 50,1 41,2 8,4 134,5 100,6 -50,3 210,6 93,6 95,6 203,8 128,3 63,7 -52,3 64,1 116,8 97,9 112,0 67,7 41,8 -22,4 40,0 -34,2 77,3 -7,3 96,6 110,6 169,3 89,1 24,8 30,2


11,9 177,6 1966 -96,6 1976

-49,4 115,9 1966 -164,9 1976

-34,5 112,6 1966 -148,6 1976

-1,2 161,2 1966 -114,8 1976

24,9 197,0 1966 -95,2 1962

15,1 208,7 1966 -129,6 1994

69,2 221,7 1966 -55,3 1962

do 200

31,4

63,9

53,1 -42,8 19,2 83,1 86,5 224,8 23,9 120,3 46,9 78,2 -5,3 47,2 26,1 116,7 89,6 -37,6 226,2 121,6 109,6 200,9 150,0 14,6 -28,7 81,7 136,8 73,1 88,3 67,6 66,8 -23,3 81,5 -53,1 65,6 -26,4 101,9 106,4 197,9 82,7 54,6 33,1

95,9 5,9 106,9 142,7 185,7 353,9 80,9 242,8 129,3 241,5 115,4 194,8 81,7 181,7 206,0 -3,6 316,5 154,3 143,5 320,9 224,6 120,2 -34,0 101,3 219,5 132,5 138,2 112,3 124,4 32,4 162,6 -53,0 108,0 19,2 152,5 165,2 377,6 132,9 116,2 102,3

71,5 226,2 1977 -53,1 1992

143,8 377,6 1997 -53,0 1992


Tab. 6.26 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK

Bez rozlišení

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

43,4 60,7 79,8 97,9 45,4 44,9 84,7 86,0 16,5 80,7 53,0 49,8 30,0 124,6 51,9 106,4 85,6 69,8 103,2 83,0 165,3 -7,6 9,7 93,3 33,8 28,0 63,8 60,1 61,2 103,0 34,3 71,0 82,0 65,2 93,4 105,1 42,8


do 200 27,5 41,2 39,6 55,1 28,9 19,5 55,9 67,7


-21,9 40,5 24,3 10,0 -7,5 81,3 12,1 80,8 36,9 21,4 64,9 72,3 110,0 -19,7 -19,3 49,9 -0,1 1,1 24,4 25,8 23,3 57,0 10,0 12,7 44,4 10,1 46,9 30,3 14,3

26,1 61,2 51,3 51,3 22,6 20,5 66,5 64,9 -15,2 44,2 25,3 10,7 -7,9 92,5 28,1 82,6 52,7 38,6 67,4 70,0 117,6 -25,9 -18,0 59,6 5,4 -0,2 49,4 33,9 28,0 63,3 24,3 34,0 66,0 33,6 53,4 60,9 21,5

38,3 59,5 76,9 89,8 46,7 36,8 74,4 81,0 10,8 68,4 49,5 40,4 19,5 127,1 46,8 98,4 78,8 58,7 98,7 72,7 143,2 -13,2 1,9 89,2 25,0 17,0 50,6 53,9 54,4 94,1 32,3 58,0 74,3 62,8 77,8 92,1 43,0

40,6 53,8 62,4 98,7 43,7 49,4 84,5 77,8 20,2 74,5 58,7 48,0 20,1 111,2 54,7 113,5 74,0 61,3 113,3 73,6 159,3 -8,3 -1,1 80,8 35,5 23,8 55,1 52,5 62,2 97,4 29,1 75,1 88,6 61,0 91,8 114,4 38,7

49,4 59,6 68,9 102,8 31,1 38,1 81,7 70,3 12,2 90,1 49,4 52,3 38,6 92,5 51,1 113,4 65,9 50,3 108,3 62,2 154,9 -4,3 3,3 88,7 31,7 17,2 69,1 46,8 51,1 100,8 19,9 76,7 70,4 62,1 100,9 100,6 32,9

69,8 65,2 144,8 157,0 79,0 92,8 123,1 140,3 86,7 158,3 90,0 120,0 104,5 205,3 101,5 138,7 164,7 149,3 143,1 124,4 260,2 25,1 77,1 167,0 81,8 95,7 113,6 120,9 118,1 176,2 78,2 131,8 117,8 133,3 164,1 165,9 83,3

70,7 84,3 132,8 163,8 83,9 74,5 130,7 126,9 46,3 143,0 91,6 108,2 106,2 197,9 100,4 140,5 170,9 150,4 157,0 124,6 262,7 17,2 58,6 151,8 74,4 79,1 115,4 113,9 115,7 162,4 55,4 132,0 120,9 121,4 168,8 174,3 75,1

92,6 93,0 218,8 215,6 101,7 112,6 149,1 167,9 89,9 170,5 110,1 148,2 115,2 233,3 92,9 146,8 202,3 191,8 151,1 177,8 345,3 31,8 110,2 207,4 126,1 119,6 139,3 160,5 159,4 233,3 88,6 185,6 139,6 151,3 199,7 265,3 117,2

206,5 41,2 61,0

140,3 3,6 33,3

160,2 17,8 36,2

192,7 37,2 49,7

188,1 39,4 66,6

175,0 31,1 64,8

337,3 82,3 93,7

309,4 96,4 104,4

400,6 117,2 125,7

70,3 206,5 1998 -7,6 1982

33,7 140,3 1998 -21,9 1969

41,9 160,2 1998 -25,9 1982

62,7 192,7 1998 -13,2 1982

67,1 188,1 1998 -8,3 1982

64,5 175,0 1998 -4,3 1982

127,1 337,3 1998 25,1 1982

122,8 309,4 1998 17,2 1982

160,1 400,6 1998 31,8 1982


Tab. 6.27 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK 1960/1961 1961/1962 1962/1963 1963/1964 1964/1965 1965/1966 1966/1967 1967/1968 1968/1969 1969/1970 1970/1971 1971/1972 1972/1973 1973/1974 1974/1975 1975/1976 1976/1977 1977/1978 1978/1979 1979/1980 1980/1981 1981/1982 1982/1983 1983/1984 1984/1985 1985/1986 1986/1987 1987/1988 1988/1989 1989/1990 1990/1991 1991/1992 1992/1993 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000


Bez rozlišení 112,9 77,3 29,5 106,0 125,2 140,9 131,7 72,5 108,1 73,6 64,2 53,0 83,5 123,4 115,7 136,9 61,7 114,5 111,3 99,3 107,5 137,4 91,4 74,5 104,4 167,0 122,0 99,1 72,1 50,0 107,4 95,2 120,9 130,3 77,5 65,7 65,1 99,4 116,5

do 200


58,9 53,5 17,2 62,5 87,3 77,2 79,9 62,6 78,2 37,1 41,6 26,7 35,9 71,7 50,2

61,9 57,8 16,7 70,8 89,5 91,1 90,6 63,0 74,0 43,3 49,9 36,9 44,9 76,7 60,2

113,2 30,8 81,0 76,9 56,1 59,9 72,7 47,8 48,3 62,0 104,2 72,4 49,7 26,5 25,4 48,5 39,8 62,0 62,1 51,4 32,7 28,1 43,6 47,8

124,1 30,5 89,8 76,5 62,8 76,4 88,2 59,3 56,9 69,1 110,7 85,3 53,0 30,9 29,8 62,1 60,8 71,1 68,5 61,0 40,3 34,7 55,3 58,8

98,8 77,0 29,1 94,4 115,4 132,7 117,9 71,3 101,0 73,0 65,6 49,7 73,2 111,7 105,5 133,1 52,7 108,0 104,9 91,6 92,9 122,8 81,7 68,5 94,4 155,3 107,6 93,9 58,7 43,0 99,5 87,6 106,7 116,0 74,2 66,7 59,4 85,1 102,0

105,9 76,4 24,4 107,3 114,7 122,9 113,3 69,1 114,2 67,7 58,5 46,6 72,7 106,7 111,6 127,8 58,4 102,4 92,1 84,8 99,2 126,4 76,6 71,6 92,4 152,1 111,6 83,3 67,0 40,3 98,0 93,1 100,8 114,0 71,3 59,8 53,2 83,9 99,8

111,0 69,4 21,5 93,6 103,7 129,4 138,1 69,1 105,4 55,2 56,5 45,1 77,9 115,1 119,8 130,2 58,7 92,3 88,4 87,6 104,6 133,4 83,7 66,5 102,0 171,2 115,5 105,8 77,3 38,2 109,5 92,5 107,7 124,3 68,8 58,6 48,5 98,8 123,0

197,3 105,7 59,2 171,7 228,3 286,8 249,8 92,3 169,2 140,3 91,9 97,7 172,4 224,4 225,1 187,8 119,3 179,4 204,5 183,8 177,5 243,8 168,6 114,1 196,4 291,0 201,0 192,9 152,4 105,7 201,3 169,4 254,3 278,6 117,7 113,0 132,4 211,1 246,8

204,6 102,9 59,5 178,9 177,9 229,0 208,6 93,6 142,5 126,2 100,6 90,9 161,7 238,9 213,9 170,1 124,8 190,6 185,9 174,0 190,4 232,0 159,7 119,5 177,9 250,4 202,3 179,5 141,9 94,1 191,5 156,1 216,2 223,8 122,7 120,1 141,7 203,1 227,4

275,2 147,8 62,6 210,3 257,9 267,2 247,4 100,7 179,0 162,9 109,4 109,0 200,6 251,9 223,6 184,5 139,2 210,5 246,0 229,6 216,8 298,3 226,0 132,2 196,1 329,2 266,2 211,1 185,2 139,6 220,8 193,2 291,5 317,2 134,3 122,5 169,7 212,5 262,3

98,6 56,0 63,7 90,3 89,0 92,3 178,3 167,3 203,6 167,0 113,2 124,1 155,3 152,1 171,2 291,0 250,4 329,2 1986/87 1976/77 1976/77 1986/87 1986/87 1986/87 1986/87 1986/87 1986/87 29,5 17,2 16,7 29,1 24,4 21,5 59,2 59,5 62,6 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64 1963/64


Tab. 6.28 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000


Bez rozlišení

do 200


53,8 71,6 40,6 26,2 79,7 66,5 63,9 72,6 55,1 84,3 35,3 29,5 55,8 51,3 30,7 94,8

38,1 31,7 34,0 15,7 46,7 45,4 28,8 47,0 48,8 56,7 12,9 25,8 30,3 27,6 13,1 44,4

40,7 34,5 32,5 14,5 48,8 45,9 34,8 52,3 47,7 54,7 17,4 27,9 40,2 31,8 17,1 50,9

52,9 61,3 40,4 25,9 69,5 62,8 60,5 65,1 54,5 78,1 32,9 29,4 53,3 45,6 28,4 86,0

45,5 65,3 42,9 20,8 79,6 62,1 55,8 64,9 54,7 87,3 32,2 28,3 49,4 46,3 30,6 90,3

45,8 76,6 36,5 19,9 68,0 53,1 61,0 76,5 54,7 81,1 28,5 30,4 46,3 50,5 27,1 99,5

106,1 34,0 65,0 56,4 71,1 41,5 85,1 71,1 57,1 65,3 91,0 75,2 27,6 46,6

94,3 20,5 48,3 40,7 35,4 17,1 44,7 38,9 37,7 33,3 65,7 43,0 8,7 13,6 3,7 13,3 15,6 23,6 28,5 24,1 14,5

101,4 17,9 56,4 37,8 42,2 22,6 52,7 46,3 40,9 39,2 66,5 49,2 12,6 17,1 7,4 22,1 23,6 23,5 31,5 33,7 21,8

102,9 30,1 63,0 54,1 66,4 35,5 76,2 61,4 51,3 57,7 86,8 66,4 25,4 38,5

101,6 31,0 60,6 46,6 62,2 37,8 77,0 60,1 55,8 58,1 92,0 65,8 23,5 47,1

-4,5 37,4 32,2

1,1 44,1 39,7

14,1 42,7 47,2 39,9 64,4 38,6 44,4 14,9 67,3 67,0

12,6 43,5 52,8 33,3 64,6 32,6 37,7 14,8 69,3 62,0

105,0 31,7 53,2 41,5 64,5 47,1 84,0 65,3 54,3 67,6 98,0 66,6 28,8 55,2 10,0 47,3 53,3 36,8 68,2 32,2 38,1

31,9 94,3 1977 -4,5 1998

36,1 101,4 1977 1,1 1998

52,6 102,9 1977 14,1 1991

52,5 101,6 1977 12,6 1991

16,8 46,1 54,5 44,2 74,1 38,4 43,2 19,1 78,7 75,3

57,4 106,1 1977 16,8 1991

88,7 131,1 45,7 53,9 137,1 114,6 132,9 134,5 63,9 142,3 79,2

8,9 83,1 79,7

30,6 97,9 91,5 53,3 184,7 134,4 64,9 85,2 103,2 133,1 77,0 155,7 128,7 88,7 124,8 141,5 131,8 60,1 95,4 42,6 94,3 115,7 99,5 172,5 56,9 86,1 59,6 160,9 161,6

54,4 105,0 1977 8,9 1998

103,9 184,7 1976 30,6 1972

86,9 135,9 49,3 53,4 143,5 103,5 111,6 110,8 66,2 116,2 65,9 38,4 92,4 92,4 58,1 171,4 119,5 66,8 98,3 98,1 127,9 85,8 153,6 121,8 92,9 118,3 116,7 134,2 55,0 91,5

98,4 188,4 65,8 55,4 169,4 135,1 138,0 119,9 75,3 151,3 83,0

36,7 89,6 105,4 87,1 136,2 60,9 82,7 62,1 152,0 146,2

31,9 114,1 109,6 66,1 179,7 123,5 72,5 110,0 123,5 161,4 82,5 175,2 186,4 103,4 133,2 127,4 180,9 64,3 110,7 61,8 97,3 135,5 112,9 203,7 61,8 93,8 79,4 161,0 164,3

98,4 171,4 1976 36,7 1991

117,7 203,7 1995 31,9 1972


Tab. 6.29 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny k 1.6. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR ROK

Bez rozlišení

do 200


1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

94,2 154,4 61,2 17,6

33,5 59,2 12,9 -18,1

38,5 89,4 26,8 -25,4

83,5 133,2 53,2 3,7

84,6 152,4 69,3 21,7

76,0 159,7 80,8 31,3

234,6 95,0 113,3 62,3 48,7 119,3 45,3 87,9 43,7 41,0 50,0 61,8 112,5 76,6 61,5 77,3 71,5 12,1 116,1 87,6 68,1 92,6 143,3 44,1 10,7 25,5 21,3 13,5 -17,2 101,4 125,0 95,9 47,9

158,5 30,1 24,2 -1,7 7,5 52,6 -17,4 32,2 -20,0 -41,6 -3,8 -17,6 50,4 33,1 -0,1 26,7 8,7 -49,8 13,9 32,8 6,8 3,0 74,8 -44,0 -49,5 -63,0 -34,1 -77,3 -106,3 25,9 11,6 40,0 -49,0

167,0 34,5 31,3 8,7 3,6 44,7 -3,1 49,6 -15,5 -19,9 0,3 -9,5 93,8 33,3 20,7 8,7 9,8 -38,1 45,6 32,6 18,8 14,3 89,2 -37,3 -38,8 -25,4 -12,7 -49,3 -82,9 41,6 34,7 52,0 -29,2

209,0 84,6 92,7 37,7 39,9 105,7 34,2 78,6 33,0 29,7 36,5 45,3 99,8 69,7 39,2 58,5 63,6 -10,0 90,3 73,7 46,4 73,3 128,6 20,3 -3,4 11,9 14,1 3,9 -27,2 98,9 104,0 91,7 37,1

234,0 95,1 113,0 62,3 48,1 119,7 58,0 86,4 40,8 51,7 56,3 64,1 110,1 72,9 74,7 90,1 54,5 5,5 115,5 88,1 67,6 112,2 148,8 52,5 25,1 33,8 23,4 15,7 -7,7 93,7 123,1 108,5 52,2

234,2 79,2 124,8 72,3 60,7 113,7 39,0 104,0 46,0 60,4 58,8 65,1 92,8 49,0 60,4 63,1 54,0 16,3 120,3 78,4 94,9 112,6 154,9 52,5 20,9 45,0 13,7 -0,1 -30,2 67,7 113,3 88,1 56,7

-26,7 55,0 98,6

-118,6 -37,7 -19,6

-101,1 -9,5 7,0

-36,8 39,1 78,0

-21,5 55,5 90,1


71,1 234,6 1965 -26,7 1998

-0,8 158,5 1965 -118,6 1998

12,5 167,0 1965 -101,1 1998

56,6 209,0 1965 -36,8 1998

73,5 234,0 1965 -21,5 1998

203,9 268,7 89,6 74,7

257,9 386,9 147,8 130,8

350,1 186,5 238,8 144,2 103,0 201,0 102,4 161,0 141,3 134,4 133,6 177,0 178,0 171,1 144,4 176,5 184,9 111,2 256,5 170,9 164,2 205,6 212,3 156,2

444,8 289,2 314,4 193,3 158,6 309,2 148,9 192,4 178,9 162,4 170,7 219,3 209,9 202,4 176,4 231,3 249,3 164,8 285,4 259,4 187,4 235,9 271,3 258,5

-33,3 54,4 105,1

203,5 255,5 102,5 65,1 352,5 184,9 249,7 190,0 114,0 257,5 138,4 134,6 144,7 116,7 107,4 185,2 187,7 153,2 127,8 180,0 199,8 118,6 268,5 172,5 142,3 191,1 239,5 168,7 84,2 115,9 86,2 130,3 79,7 234,9 299,6 147,1 161,7 73,1 180,9 268,3

64,3 92,7 81,1 117,2 85,9 199,3 266,3 157,8 166,6 92,2 171,4 260,5

120,8 147,9 122,8 183,3 161,2 270,7 383,3 197,8 220,4 174,4 215,1 336,9

71,4 234,2 1965 -33,3 1998

170,4 352,5 1965 65,1 1964

164,9 350,1 1965 64,3 1989

224,3 444,8 1965 120,8 1989



Bez rozlišení

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

103,2 65,8 37,0 29,2


do 200


282,6 272,6 88,2 115,7 41,1 169,5 4,6 114,3 -0,2 99,3 93,3 -34,8 249,9 91,8 107,2 174,5 133,8 14,0 28,7 68,5 145,1 120,9 187,5 65,2 1,9 -59,0 24,5 -74,8 -12,6 11,8 158,6 143,5 163,2 -26,1 45,3 75,7

-36,2 -68,0 -76,5 -103,1 144,3 146,1 -59,5 5,2 -44,0 58,5 -113,6 -13,1 -110,6 -66,4 -42,7 -182,5 105,0 -7,1 -21,7 14,7 27,5 -113,3 -97,2 -40,0 34,1 -26,5 72,2 -66,6 -144,7 -202,0 -114,8 -212,4 -156,4 -128,9 -13,3 40,5 -9,4 -178,6 -89,6 -115,5

8,9 -23,8 -38,4 -72,9 164,2 147,0 -33,7 37,8 -26,7 94,0 -95,7 15,7 -121,0 -27,4 -27,5 -158,0

115,9 57,2 47,3 59,2

92,5 65,6 76,9 93,7

267,4 200,3 137,0 132,7

257,1 225,9 108,8 157,8

201,2 -2,5 31,4 50,2 31,9 -63,2 -90,6 -33,4 67,3 -12,0 90,5 -74,6 -102,1 -145,7 -59,3 -191,4 -143,5 -90,9 7,4 49,8 36,8 -151,4 -56,8 -71,3

81,7 46,0 19,1 -10,9 242,7 245,9 59,4 74,7 22,2 146,3 -22,1 112,8 -26,5 77,7 54,2 -69,5 212,6 66,3 67,4 142,3 117,4 -28,1 1,6 37,0 118,2 96,2 167,4 24,9 -33,4 -88,3 -1,0 -95,0 -34,4 8,8 123,6 130,0 134,2 -63,9 18,3 43,4

296,9 292,1 97,2 123,7 34,9 140,5 23,6 136,7 11,1 127,4 136,7 -6,4 251,0 89,8 128,9 188,0 120,4 14,7 47,5 76,6 138,5 153,3 190,7 98,5 45,9 -46,2 48,2 -32,9 23,9 18,5 187,7 176,7 180,6 -5,3 55,7 92,8

307,8 287,9 106,0 88,2 52,2 134,4 8,9 137,3 26,3 151,9 141,1 -3,0 213,3 60,7 128,5 142,0 66,3 45,1 24,4 41,2 161,6 154,1 218,1 103,5 27,4 -36,3 27,8 -81,8 -21,3 -61,8 137,9 113,6 133,4 -30,2 34,0 90,5

453,6 406,7 276,8 263,9 130,7 372,9 188,5 175,8 153,2 251,2 208,0 134,9 398,3 246,8 223,4 383,8 328,1 182,3 216,2 236,7 259,1 288,9 351,6 236,5 125,9 93,5 126,3 96,1 157,0 227,6 396,2 257,7 331,0 162,2 205,7 298,5

436,7 411,4 262,7 264,5 149,9 279,2 97,1 208,2 167,4 251,1 223,2 139,4 404,1 292,8 253,9 377,4 334,9 125,8 227,8 252,6 301,0 278,7 300,6 223,8 131,2 69,5 162,5 64,1 151,5 172,9 368,2 264,2 364,5 174,8 226,0 293,6

353,8 392,7 254,6 273,5 630,5 643,0 395,3 436,2 287,9 550,7 264,3 387,2 260,6 344,1 376,6 215,7 526,5 356,6 319,9 552,2 473,8 285,0 251,4 360,7 406,8 368,4 409,4 370,8 245,2 180,3 285,4 130,2 269,2 289,9 535,8 363,0 598,1 307,3 331,2 439,2

83,0 282,6 1965 -74,8 1992

-50,2 146,1 1966 -212,4 1992

-22,0 201,2 1977 -191,4 1992

55,5 245,9 1966 -95,0 1992

98,4 296,9 1965 -46,2 1990

86,5 307,8 1965 -81,8 1992

239,6 453,6 1965 93,5 1990

236,4 436,7 1965 64,1 1992

368,1 643,0 1966 130,2 1992



Bez rozlišení

do 200

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

146,6 126,6 116,8 127,1 328,1 317,4 172,9 201,8 57,5 250,2 57,6 164,1 29,7 223,9 145,2 71,6 335,5 161,6 210,4 257,5 299,1 6,4 38,4 161,8 179,0 149,0 251,3 125,3 63,1 43,9 58,8 -3,7 69,4 77,0 252,0 248,6 206,0 180,4 86,5 136,6

173,2 165,6 -3,7 72,9 -65,8 99,0 -89,2 -3,1 -118,1 14,9 -30,6 -101,7 141,8 14,3 43,2 87,0 137,6 -133,0 -116,5 9,9 34,0 -25,4 96,6 -40,8 -121,3 -145,0 -104,9 -199,7 -112,1 -118,8 33,5 70,7 4,9 -38,4 -85,9 -82,2


153,3 335,5 1977 -3,7 1992

-16,4 173,2 1965 -199,7 1992

-8,7 -26,7 -36,9 -48,0

Výškové pásmo [m n. m.] 201-300 301-400 401-500 501-600 601-700 701-800 nad 800 35,0 37,4 12,9 -21,5 186,8 167,6 32,8 102,7 -41,9 138,2 -70,4 26,4 -128,8 65,2 0,5 -75,5

120,0 105,4 95,9 78,9 289,4 282,7 133,9 155,7 33,1 214,7 27,4 153,2 -7,0 204,9 101,0 28,9

141,8 125,1 145,9 196,5

291,4 125,0 166,0 215,0 260,6 -41,2 3,4 126,2 143,2 113,2 218,0 78,8 21,0 5,9 31,3 -37,0 39,8 71,6 201,4 222,0 177,2 128,8 55,4 93,0

156,5 111,0 109,8 157,8 340,6 341,5 181,7 201,4 55,1 214,9 82,3 184,7 31,1 238,6 191,4 107,1 325,0 151,0 242,2 261,6 279,7 6,4 46,3 157,4 174,0 177,1 245,8 151,0 108,1 51,2 77,3 42,2 112,5 79,5 279,6 291,1 219,3 182,8 95,2 159,4

253,8 36,1 98,8 120,2 149,5 -89,1 -108,6 26,2 72,6 -12,2 140,0 -40,6 -74,2 -82,4 -35,0 -157,3 -77,5 -57,3 60,8 110,8 58,3 8,7 -39,0 -35,1

19,9 253,8 1977 -157,3 1992

118,2 291,4 1977 -41,2 1982

165,5 341,5 1966 6,4 1982

151,0 338,9 1965 -5,1 1992

338,9 326,0 187,6 158,5 64,4 224,4 58,3 189,6 64,9 244,4 192,2 110,3 279,2 111,0 236,8 204,2 221,1 40,7 27,7 129,9 193,3 171,4 287,2 150,3 78,5 64,5 47,7 -5,1 49,2 0,3 238,7 214,2 166,3 144,9 65,1 155,3

337,2 265,5 281,8 289,7 532,6 499,5 399,9 404,2 217,5 531,2 278,5 295,8 257,7 456,5 309,5 273,7 563,0 396,1 366,5 508,3

327,7 310,2 241,5 321,6 520,6 485,9 393,3 391,4 196,2 422,1 188,7 316,4 273,6 449,0 323,6 279,9 575,0 443,2 410,9 502,0

446,4 485,7 473,4 489,1 732,3 755,6 544,4 604,0 377,8 721,1 374,4 535,3 375,8 577,4 469,5 362,5 728,8 548,5 471,0 729,9

588,3 207,4 293,3 403,6 340,9 384,6 465,2 357,4 244,1 269,8 204,5 227,9 274,8 360,9 560,3 423,6 414,3 499,5 288,0 392,2

597,7 143,0 286,3 404,4 375,5 357,8 416,0 337,7 246,8 231,9 218,0 196,1 272,4 294,3 537,0 438,5 439,6 484,2 322,4 398,0

819,1 316,8 361,6 568,1 533,0 488,0 548,7 531,2 404,6 413,6 374,0 315,9 408,8 441,2 735,5 628,4 715,3 708,0 448,5 564,9

366,6 588,3 1981 204,5 1991

359,3 597,7 1981 143,0 1982

528,2 819,1 1981 315,9 1992


Tab. 6.32 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.

Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.


Průměrná vláhová bilance travního porostu I. 31,7 18,1 20,3 29,0 28,6 30,6 58,0 53,9 63,0

II. 25,7 13,8 15,7 23,5 23,9 23,8 45,9 44,5 54,7

III. 17,7 2,5 4,8 13,7 17,6 18,3 40,8 39,0 52,8

IV. -1,8 -16,6 -13,9 -4,6 1,7 -1,6 14,0 15,4 26,0

V. -2,2 -18,6 -14,4 -5,0 1,7 0,3 11,7 12,2 27,9

VI. 6,7 -13,8 -8,1 1,8 11,3 9,2 24,8 26,3 48,7

VII. VIII. 0,5 4,6 -22,2 -13,4 -9,4 -17,0 -4,3 1,4 5,0 8,6 0,8 5,1 22,7 21,7 22,9 22,3 53,1 41,9

IX. 12,3 -1,4 2,9 9,9 12,5 10,3 29,1 28,3 43,1

X. 20,1 9,0 10,6 17,3 19,2 19,1 39,3 37,2 46,7

XI. 37,9 26,1 28,3 35,6 35,4 35,1 58,6 57,4 70,4

XII. 40,8 24,0 27,5 37,5 36,0 37,3 73,3 68,0 84,9

Maximální průměrná vláhové bilance travního porostu I.

II.

III.

IV.

V.

121,4 36,2 42,7 56,7 59,9 66,7 115,1 121,4 88,8

91,1 30,4 29,8 44,8 49,6 46,9 88,6 91,1 79,5

89,8 26,4 20,9 38,5 41,4 42,7 84,7 89,8 81,8

58,1 9,1

68,0 105,2 134,2 11,8 11,3 8,6 21,9 37,2 31,1 28,2 50,4 49,9 44,7 67,2 66,9 16,9 32,6 21,5 37,8 61,5 73,7 44,7 60,6 67,4 68,0 105,2 134,2

I. 5,1 5,1 6,1 8,9 12,3 17,8 25,7 31,9 19,9

II. 1,9 1,9 2,5 5,5 11,0 12,5 20,6 25,6 18,3

11,3 26,1 32,9 13,1 45,9 43,3 58,1

VI.

VII.

VIII. 95,9 18,7 23,7 48,6 48,9 25,6 54,5 67,9 95,9

XI.

XII.

IV. -38,5 -30,2 -38,5 -35,5 -23,7 -17,2 -5,9 -8,5 -15,9

V. -42,3 -39,5 -42,3 -37,5 -26,2 -17,1 -13,6 -16,8 -27,9

VI. -39,5 -35,7 -39,5 -33,9 -25,0 -13,8 -9,1 -10,5 -21,0

VII. VIII. -58,0 -51,7 -45,4 -38,6 -48,8 -48,1 -58,0 -51,7 -34,5 -29,7 -25,2 -14,6 -5,5 -15,1 -17,8 -11,8 -33,0 -18,8

194,1 7,6 47,4 155,7 201,6 188,3 440,0 427,3 613,1

ROK

IX.

X.

76,7 22,1 29,0 34,8 42,4 31,7 60,3 63,0 76,7

80,2 109,0 149,6 149,6 27,8 42,5 46,4 46,4 24,5 46,8 53,0 53,0 38,1 58,4 71,2 71,2 38,8 60,6 71,3 71,3 36,5 61,0 81,0 81,0 71,9 97,7 140,4 140,4 77,3 105,2 149,6 149,6 80,2 109,0 133,0 134,2

Minimální průměrná vláhová bilance travního porostu III. -11,0 -9,9 -10,7 -11,0 -2,0 4,7 13,3 12,6 9,3

ROK

IX. -25,3 -17,4 -19,2 -25,3 -16,3 -6,2 5,7 2,9 -1,3

X. -6,3 -5,5 -4,7 -6,3 1,9 7,3 17,8 13,2 8,3

XI. 10,1 10,1 10,7 15,6 20,9 22,6 29,3 37,3 28,5

XII. 7,7 7,7 7,8 12,3 18,6 21,3 32,1 41,8 29,4

ROK -58,0 -45,4 -48,8 -58,0 -34,5 -25,2 -15,1 -17,8 -33,0


Tab. 6.33 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné kumulované měsíční úhrny včetně extrémních hodnot průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Výškové pásmo bez rozlišení do 200 m n. m. 201 - 300 m n. m. 301 - 400 m n. m. 401 - 500 m n. m. 501 - 600 m n. m. 601 - 700 m n. m. 701 - 800 m n. m. nad 800 m n. m.



Průměrná kumulovaná vláhová bilance travního porostu I. 31,7 18,1 20,3 29,0 28,6 30,6 58,0 53,9 63,0

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. 57,4 75,1 73,3 71,1 77,9 78,4 83,0 31,9 34,5 17,9 -0,8 -14,6 -36,8 -50,2 36,1 40,8 26,9 12,5 4,4 -12,6 -22,0 52,6 66,2 61,6 56,6 58,4 54,1 55,5 52,5 70,1 71,8 73,5 84,9 89,9 98,4 54,4 72,7 71,1 71,4 80,6 81,4 86,5 103,9 144,7 158,6 170,4 195,2 217,9 239,6 98,4 137,4 152,8 164,9 191,2 214,1 236,4 117,7 170,5 196,4 224,3 273,0 326,2 368,1

IX. X. 95,3 115,4 -51,6 -42,6 -19,0 -8,5 65,3 82,7 111,0 130,2 96,8 115,9 268,7 308,0 264,7 301,9 411,1 457,8

XI. 153,3 -16,4 19,9 118,2 165,5 151,0 366,6 359,3 528,2

XII. 194,1 7,6 47,4 155,7 201,6 188,3 440,0 427,3 613,1

Maximální kumulovaná průměrná vláhové bilance travního porostu I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

121,4 36,2 42,7 56,7 59,9 66,7 115,1 121,4 88,8

212,5 66,5 71,6 101,5 109,5 113,5 203,7 212,5 168,4

302,3 92,9 91,9 140,0 150,9 156,2 288,4 302,3 250,1

344,9 102,1 87,6 150,6 180,2 160,7 334,3 344,9 284,6

371,2 113,9 96,8 173,6 209,4 166,0 369,0 371,2 328,3

433,5 125,2 134,0 220,3 257,2 189,3 417,5 412,2 433,5

567,7 133,8 165,1 270,3 315,9 210,3 472,0 466,8 567,7

663,6 152,5 188,7 318,8 364,8 233,1 521,7 512,4 663,6

740,2 174,6 217,8 353,6 407,2 264,8 578,6 569,8 740,2

796,3 202,4 239,1 390,2 437,8 301,3 650,5 647,1 796,3

881,7 244,9 279,4 442,9 495,1 362,2 748,2 752,2 881,7

972,9 291,4 315,2 503,5 551,8 443,2 888,6 901,8 972,9

Minimální kumulovaná průměrná vláhové bilance travního porostu I. 5,1 5,1 6,1 8,9 12,3 17,8 25,7 31,9 19,9

II. 7,0 7,0 8,6 14,4 23,8 30,3 46,3 57,5 38,2

III. -2,9 -2,9 -1,8 3,4 26,0 35,0 59,7 70,8 47,5

IV. -34,1 -33,1 -34,1 -32,1 2,3 19,4 56,9 62,3 31,6

V. -69,6 -66,7 -68,9 -69,6 -23,9 9,8 46,6 54,4 3,7

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

ROK 194,1 7,6 47,4 155,7 201,6 188,3 440,0 427,3 613,1

ROK 972,9 291,4 315,2 503,5 551,8 443,2 888,6 901,8 972,9

ROK

-108,2 -161,5 -213,2 -238,5 -244,8 -226,4 -214,1 -244,8 -102,4 -147,7 -176,1 -193,5 -199,0 -188,9 -181,2 -199,0 -108,2 -154,4 -198,2 -217,4 -218,8 -196,8 -189,0 -218,8 -103,5 -161,5 -213,2 -238,5 -244,8 -226,4 -214,1 -244,8

-48,9 -4,0 37,4 51,4 -17,2

-83,5 -113,2 -129,5 -127,6 -104,7 -83,4 -129,5 -29,2 -39,7 -45,6 -33,0 -10,4 10,9 -45,6 22,3 16,8 28,9 48,6 77,8 114,6 16,8 40,3 28,5 31,4 44,6 82,0 123,7 28,5 -50,3 -69,1 -70,4 -62,1 -33,7 -4,3 -70,4


Tab. 6.34 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Období / Statistika

ROK

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA


40 40 39 40 40 40 39 79,2 11,5 200,4 41,4 47,3 113,3 137,7 1965 1965 1976/77 1965 1966 1998 1976/77 -323,0 -373,7 -47,0 -152,6 -273,8 -51,3 -4,1 1994 1992 1989/90 1993 1994 1969 1963/64 402,2 385,2 247,4 194,0 321,1 164,6 141,8 -125,7 -183,6 58,2 -70,9 -106,6 12,0 39,4 -133,2 -193,1 53,8 -75,2 -122,2 7,2 38,4 0x 0x 1x 0x 0x 0x 2x - -109,2 35,5 48,9 38,4 20,7 2x 2x 2x četnost 99,01 82,08 49,68 40,53 71,43 37,56 24,86 Směr. odchylka 9802,41 6736,61 2467,66 1642,33 5102,28 1410,80 617,83 Rozptyl -0,79 -0,45 0,85 -0,57 -0,67 3,14 0,63 Koef. variace 0,14 0,07 0,42 0,26 0,21 0,72 1,39 Koef. šikmosti -0,55 0,00 0,98 0,48 0,03 0,13 4,82 Koef. špičatosti

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 121,8 62,3 60,1 41,7 1977 1965 1965 1985 -17,4 -152,4 -345,6 -344,0 1998 1998 1992 1994 139,2 214,7 405,7 385,7 21,4 -49,5 -156,1 -144,1 20,4 -56,5 -160,1 -150,1 0x 0x 0x 0x 36,1 2x 24,04 51,11 96,36 96,18 577,87 2612,56 9285,80 9249,83 1,13 -1,03 -0,62 -0,67 1,71 0,16 0,26 0,03 6,26 -0,30 -0,52 -0,64


-323,0 -281,7 -246,7 -223,4 -217,3 -203,9 -176,5 -161,1 -157,9 -155,6 -133,2 -119,3 -95,8 -87,2 -80,3 -56,8 -33,6 -17,2 5,0 36,2 79,2

-373,7 -297,4 -284,1 -256,0 -246,2 -238,4 -224,4 -208,6 -204,0 -200,4 -193,1 -190,4 -173,8 -142,1 -135,1 -128,5 -109,5 -106,6 -86,1 -55,4 11,5

-47,0 -21,4 -6,5 10,7 26,9 34,6 36,1 42,6 46,3 52,4 53,8 61,8 63,5 68,1 80,9 85,7 87,4 102,7 116,3 130,7 200,4

-152,6 -136,5 -127,2 -102,4 -100,0 -92,8 -90,7 -84,5 -80,5 -76,4 -75,2 -72,0 -68,1 -58,5 -45,6 -43,8 -40,1 -33,2 -27,4 -12,9 41,4

-273,8 -200,5 -194,9 -176,6 -160,3 -141,9 -138,8 -131,2 -126,8 -124,2 -122,2 -114,1 -99,7 -83,8 -72,0 -63,9 -49,0 -34,2 -10,6 28,5 47,3

-51,3 -31,5 -28,9 -27,3 -24,4 -19,5 -10,2 -6,5 -3,9 2,2 7,2 9,3 17,6 21,0 26,2 33,2 41,4 51,1 61,3 82,5 113,3

-4,1 7,0 12,1 16,0 19,5 20,4 22,4 28,7 33,0 37,1 38,4 42,4 46,5 48,6 49,3 51,7 54,7 58,4 64,2 69,7 137,7

-17,4 -6,1 -3,3 0,0 2,4 5,4 8,7 10,2 14,0 18,3 20,4 22,0 23,9 26,3 29,0 32,1 36,1 41,6 48,0 50,6 121,8

-152,4 -128,6 -116,8 -90,8 -85,9 -82,4 -78,4 -68,9 -66,5 -64,5 -56,5 -49,0 -43,1 -37,5 -25,6 -16,1 -6,6 14,4 20,3 31,9 62,3

-345,6 -293,0 -267,0 -256,2 -251,3 -225,2 -215,9 -196,6 -184,6 -176,2 -160,1 -154,7 -152,2 -118,9 -103,2 -87,5 -63,2 -51,3 -30,5 4,8 60,1

Poznámka k tab. 6.34: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány pro každý rok z vybraných klimatologických stanic v oblasti jižní Moravy.

-344,0 -294,8 -255,4 -245,1 -230,6 -222,3 -186,5 -182,9 -177,2 -172,9 -150,1 -142,1 -112,9 -95,1 -89,4 -78,7 -50,5 -44,0 -7,8 -1,2 41,7


Tab. 6.35 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Období / Statistika Rozsah Maximum rok výskytu Minimum rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

ROK

40 233,3 1977 -207,6 1992 440,9 12,0 10,4 0x -66,8 2x 108,56

četnost Směr. odchylka 11785,74 Rozptyl 9,08 Koef. variace -0,06 Koef. šikmosti -0,49 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

-207,6 -176,9 -136,7 -87,6 -69,1 -63,3 -44,0 -36,8 -15,3 3,9 10,4 19,4 30,1 59,2 69,1 102,2 110,9 123,9 144,5 176,6 233,3

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

40 39 40 40 40 39 74,7 277,1 121,8 124,6 184,2 179,1 1966 1976/77 1962 1966 1998 1976/77 -336,2 -34,5 -141,9 -223,3 -25,1 -2,2 1992 1973/74 1993 1992 1982 1963/64 410,9 311,6 263,7 347,9 209,3 181,3 -79,3 90,9 -36,3 -41,9 38,4 51,2 -68,0 88,1 -44,4 -52,4 30,5 50,5 0x 1x 0x 0x 0x 1x -81,3 30,6 59,5 2x 2x 92,03 57,45 49,70 73,90 43,91 30,19 8470,20 3300,16 2469,76 5460,63 1927,96 911,21 -1,16 0,63 -1,37 -1,76 1,14 0,59 -0,57 0,54 0,97 0,06 0,96 1,79 0,30 1,91 2,08 0,16 1,77 6,96 -336,2 -241,3 -180,9 -162,5 -146,3 -143,0 -124,2 -105,1 -97,6 -89,2 -68,0 -59,8 -55,6 -42,2 -19,4 -11,5 7,3 12,6 32,7 55,5 74,7

-34,5 -0,5 24,3 39,1 58,0 62,6 66,7 70,7 72,8 77,2 88,1 90,3 101,9 115,2 118,1 126,2 133,9 139,1 140,1 177,9 277,1

-141,9 -99,3 -91,2 -81,3 -78,9 -67,4 -60,4 -51,8 -49,5 -45,5 -44,4 -39,7 -34,7 -30,6 -11,8 -6,8 -4,2 2,1 7,3 57,2 121,8

-223,3 -143,6 -132,8 -102,2 -84,6 -79,1 -74,0 -70,0 -68,3 -57,2 -52,4 -46,9 -40,5 -16,6 -10,4 8,5 15,2 30,5 67,0 80,4 124,6

-25,1 -21,7 -16,7 -13,6 -0,4 12,4 16,4 23,3 26,4 27,8 30,5 40,9 44,9 50,3 55,8 61,5 71,6 76,7 82,6 122,2 184,2

-2,2 13,4 22,1 26,2 29,5 30,6 32,1 36,5 42,2 50,1 50,5 51,8 54,2 59,2 60,9 65,6 70,6 77,8 80,1 82,6 179,1

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 141,6 148,5 212,7 225,9 1977 1977 1977 1977 -7,5 -134,1 -274,3 -251,8 1998 1993 1992 1992 149,1 282,6 487,0 477,7 28,2 -8,0 -50,0 -11,5 27,0 -16,2 -59,5 -10,8 0x 0x 0x 0x 28,1 21,7 2x 2x 25,61 60,13 103,06 108,52 655,65 3616,01 10620,90 11776,45 0,91 -7,48 -2,06 -9,40 2,16 0,80 0,19 -0,12 8,33 1,06 0,24 -0,20 -7,5 -2,2 5,0 7,7 10,2 11,0 13,5 14,3 15,9 22,2 27,0 28,1 30,9 34,8 37,6 39,4 42,6 46,7 51,1 58,2 141,6

-134,1 -89,3 -63,0 -51,1 -48,9 -46,9 -43,0 -40,0 -35,8 -22,7 -16,2 -10,9 -1,5 2,1 11,3 21,7 24,1 47,1 56,4 118,9 148,5

-274,3 -193,5 -175,8 -133,6 -125,7 -116,5 -100,7 -92,3 -80,6 -64,6 -59,5 -54,2 -44,5 -25,1 -1,5 26,6 34,0 52,4 74,4 125,1 212,7

Poznámka k tab. 6.35: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány pro každý rok z vybraných klimatologických stanic v oblasti střední Moravy.

-251,8 -195,5 -149,7 -109,8 -88,0 -77,0 -73,1 -60,5 -39,2 -22,0 -10,8 7,2 19,3 35,2 53,0 61,1 81,0 92,8 121,0 145,7 225,9


Tab. 6.36 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Období / Statistika Rozsah Maximum rok výskytu Minimum rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

ROK

40 251,0 1977 -176,6 1990 427,6 18,9 8,2 0x 108,05

četnost Směr. odchylka 11675,73 Rozptyl 5,72 Koef. variace 0,37 Koef. šikmosti -0,59 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

-176,6 -123,5 -98,7 -93,3 -88,0 -64,4 -44,7 -35,6 -25,3 3,4 8,2 22,4 36,4 47,5 64,3 82,7 112,2 141,3 181,8 203,0 251,0

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

40 39 40 40 40 39 110,7 190,1 104,9 128,1 134,8 119,7 1977 1981/82 1965 1977 1998 1986/87 -266,6 -9,3 -130,9 -189,3 -37,6 8,5 1992 1972/73 1998 1990 1982 1963/64 377,3 199,4 235,8 317,4 172,4 111,2 -78,2 98,5 -29,8 -42,6 31,6 60,5 -69,1 99,1 -28,7 -47,5 23,8 61,4 0x 1x 1x 2x 0x 1x -28,6 4,8 -47,5 -104,2 2x 2x 2x 93,46 48,78 42,01 72,84 38,19 25,48 8734,77 2379,27 1765,05 5305,43 1458,24 648,99 -1,20 0,50 -1,41 -1,71 1,21 0,42 -0,14 0,00 0,24 0,07 0,58 0,06 -0,61 -0,71 1,91 -0,20 0,51 -0,56 -266,6 -232,8 -214,7 -190,5 -182,1 -138,8 -119,4 -101,9 -93,1 -77,7 -69,1 -59,2 -49,5 -35,5 -27,9 -20,7 -5,3 12,5 42,9 76,0 110,7

-9,3 28,7 35,9 46,1 53,5 62,8 67,5 75,7 80,4 88,5 99,1 109,0 111,9 117,3 126,9 136,5 144,2 152,0 164,2 172,0 190,1

-130,9 -100,6 -82,9 -65,1 -57,6 -54,2 -45,2 -43,4 -41,2 -34,5 -28,7 -20,3 -15,1 -12,1 -8,6 -5,1 4,2 4,8 5,7 12,8 104,9

-189,3 -177,6 -123,4 -104,2 -101,4 -93,1 -83,7 -74,0 -63,8 -51,7 -47,5 -40,3 -26,7 -14,1 -1,5 9,3 19,8 30,0 45,8 74,0 128,1

-37,6 -24,3 -16,9 -5,9 2,6 10,8 12,2 14,7 19,8 21,7 23,8 28,8 37,5 42,1 48,8 56,4 61,5 73,1 75,8 85,3 134,8

8,5 24,9 27,8 33,9 38,6 40,3 41,8 45,7 54,5 58,9 61,4 63,5 70,0 71,2 74,9 76,9 83,6 89,4 94,2 95,2 119,7

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 88,0 146,0 187,5 242,7 1977 1965 1977 1977 -6,6 -137,5 -233,2 -201,0 1998 1998 1990 1970 94,6 283,5 420,7 443,7 35,2 5,4 -37,3 -5,7 31,1 13,3 -40,5 -12,2 0x 0x 0x 0x 42,8 15,7 2x 2x 19,87 50,42 93,14 103,59 394,63 2541,92 8675,91 10731,12 0,56 9,40 -2,50 -18,12 0,34 0,04 0,26 0,35 0,20 1,61 -0,01 -0,31 -6,6 7,7 12,1 13,9 20,3 22,9 24,6 25,4 27,6 29,4 31,1 39,2 41,6 42,8 45,4 49,9 51,9 53,4 58,5 62,8 88,0

-137,5 -65,6 -49,5 -44,3 -41,7 -24,1 -17,3 -11,8 1,0 11,0 13,3 15,7 19,1 22,8 24,1 28,7 33,2 47,8 58,0 68,2 146,0

-233,2 -180,5 -165,1 -126,2 -116,8 -93,8 -82,5 -76,1 -56,8 -47,0 -40,5 -38,2 -22,5 1,4 7,7 13,3 29,1 46,3 85,1 135,2 187,5

Poznámka k tab. 6.36: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány pro každý rok z vybraných klimatologických stanic v oblasti Polabí.

-201,0 -154,5 -129,1 -108,1 -100,6 -90,4 -59,1 -46,4 -38,4 -26,6 -12,2 0,6 12,6 18,7 40,8 55,8 73,5 98,3 155,8 171,3 242,7


Tab. 6.37 Základní statistika průměrné vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Období / Statistika Rozsah Maximum rok výskytu Minimum rok výskytu Amplituda Průměr Medián četnost Modus

ROK

40 234,0 1965 -214,5 1973 448,5 -47,1 -69,2 0x -80,6 2x 108,26

četnost Směr. odchylka 11719,91 Rozptyl -2,30 Koef. variace 0,51 Koef. šikmosti -0,50 Koef. špičatosti Kvantily: 0% [min] 5% 10% 15% 20% 25% [d. kvartil] 30% 35% 40% 45% 50% [medián] 55% 60% 65% 70% 75% [h. kvartil] 80% 85% 90% 95% 100% [max]

-214,5 -186,3 -164,3 -160,6 -157,2 -149,5 -135,5 -107,6 -94,6 -82,3 -69,2 -31,4 -12,4 -4,7 8,8 31,9 50,5 63,6 116,2 121,6 234,0

VEG

MIMOJARO VEG

LÉTO

PODZIM

ZIMA

40 39 40 40 40 39 102,6 125,9 126,7 88,2 106,5 85,4 1965 1968/69 1965 1977 1998 1986/87 -255,4 -11,0 -137,8 -159,7 -47,5 6,9 1976 1972/73 1998 1964 1983 1990/91 358,0 136,9 264,5 247,9 154,0 78,5 -109,2 61,9 -44,9 -62,4 21,6 38,8 -122,2 58,0 -34,1 -68,7 21,7 37,1 0x 1x 0x 0x 0x 1x 40,6 2x 90,40 35,58 48,85 56,28 36,24 19,33 8172,34 1266,25 2386,61 3167,17 1313,36 373,72 -0,83 0,57 -1,09 -0,90 1,68 0,50 0,29 0,01 0,71 0,79 0,39 0,71 -0,77 -0,69 2,45 0,75 -0,02 -0,10 -255,4 -248,1 -213,8 -211,2 -203,6 -175,0 -171,3 -158,2 -142,5 -129,1 -122,2 -104,2 -90,1 -74,1 -42,0 -35,4 -27,6 -13,5 10,3 33,7 102,6

-11,0 -1,2 27,1 31,6 32,9 38,9 40,2 41,0 44,8 51,9 58,0 64,3 68,4 71,6 82,4 93,9 101,3 106,1 110,5 116,9 125,9

-137,8 -122,6 -101,0 -95,0 -89,9 -84,7 -72,3 -60,9 -47,5 -44,7 -34,1 -32,8 -29,6 -26,5 -24,2 -19,0 -11,9 -8,4 -5,1 24,3 126,7

-159,7 -142,6 -119,5 -117,9 -105,0 -95,8 -91,1 -86,8 -82,6 -76,0 -68,7 -59,4 -57,8 -52,9 -45,6 -39,1 -31,8 -14,3 6,1 60,7 88,2

-47,5 -35,1 -24,9 -9,3 -1,8 -0,1 2,9 8,2 14,0 15,4 21,7 22,4 23,3 25,3 30,1 37,5 48,2 55,9 77,3 87,3 106,5

6,9 15,2 16,2 21,2 24,2 25,6 26,6 27,6 29,3 31,6 37,1 38,1 40,0 43,5 44,8 48,4 50,4 59,2 71,4 76,1 85,4

k 1.3.

k 1.6.

k 1.9.

k 1.12.

40 40 40 40 62,8 165,3 115,8 202,8 1987 1965 1965 1965 -11,6 -149,4 -241,5 -221,4 1998 1998 1998 1973 74,4 314,7 357,3 424,2 22,7 -22,3 -84,6 -63,0 22,8 -16,2 -98,5 -78,2 0x 0x 0x 0x 5,0 -67,9 -89,3 2x 2x 15,95 57,39 92,43 103,51 254,29 3294,07 8543,73 10713,96 0,70 -2,58 -1,09 -1,64 0,15 0,47 0,36 0,48 0,37 1,70 -0,59 -0,51 -11,6 -4,4 0,1 5,0 9,4 15,7 17,7 19,9 21,0 21,7 22,8 23,9 24,2 25,8 28,9 32,4 34,0 35,7 40,5 49,3 62,8

-149,4 -111,1 -89,3 -75,9 -71,3 -67,9 -61,1 -39,1 -22,4 -20,5 -16,2 -12,2 -8,5 -2,6 -0,9 8,7 16,1 23,0 45,8 56,2 165,3

-241,5 -204,0 -194,2 -186,3 -178,3 -170,0 -151,4 -122,6 -111,5 -107,0 -98,5 -80,4 -58,6 -51,0 -29,7 -11,9 -6,2 6,5 21,1 71,7 115,8

Poznámka k tab. 6.37: Statistiky vychází z průměrných hodnot, které jsou vypočítány pro každý rok z vybraných klimatologických stanic v oblasti Poohří.

-221,4 -193,9 -181,5 -176,1 -172,2 -151,7 -136,1 -120,0 -110,5 -99,3 -78,2 -44,2 -31,5 -27,3 -14,7 8,3 30,2 54,5 83,9 109,0 202,8


Tab. 6.38 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast jižní Moravy Období / Statistika

ROK

VEG


2880 1440 172,0 172,0 1997 1997 -160,0 -160,0 1983 1983 332,0 332,0 -10,5 -30,6 -4,7 -32,3 6x 0x 14,9 -13,8 12,0 -46,7 10x 6x četnost 37,17 38,83 Směr. odchylka 1381,92 1508,02 Rozptyl -3,55 -1,27 Koef. variace -0,30 0,49 Koef. šikmosti 0,87 1,76 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG 1440 98,3 1962 -51,6 1974 149,9 9,7 9,9 2x 14,9 9x 21,11 445,59 2,19 0,48 1,31

LÉTO

720 720 54,3 172,0 1987 1997 -118,4 -160,0 1979 1983 172,7 332,0 -23,6 -35,5 -21,8 -38,4 4x 2x -12,1 -2,7 -21,0 4x 4x 29,95 43,50 896,71 1891,86 -1,27 -1,22 -0,30 0,67 -0,14 1,98

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

1200 1920 2640 73,9 172,0 172,0 1977 1997 1997 -118,4 -160,0 -160,0 1979 1983 1983 192,3 332,0 332,0 -9,9 -19,5 -13,1 -3,6 -14,1 -8,8 2x 3x 5x 3,2 3,2 14,9 -2,7 3,2 6x 8x 9x 30,13 37,82 37,55 908,04 1430,66 1410,11 -3,04 -1,94 -2,87 -0,66 -0,17 -0,17 0,39 0,95 0,91

720 106,1 1981 -67,6 1964 173,7 4,0 3,1 0x 24,6 14,9 -4,7 -17,9 -25,0 4x 30,88 953,56 7,74 0,39 0,12

720 73,9 1977 -22,8 1998 96,7 13,3 12,0 4x 21,4 7x 14,56 212,07 1,10 0,78 1,30

480 73,9 1977 -22,8 1998 96,7 10,7 9,1 1x 3,2 5x 14,78 218,39 1,38 1,16 2,61

-67,6 -43,4 -34,1 -27,4 -23,0 -17,9 -13,8 -9,3 -4,7 -1,2 3,1 7,1 11,5 14,6 17,7 21,8 25,7 34,9 45,1 62,4 106,1

-22,8 -6,5 -3,3 -1,4 0,7 2,4 4,5 6,6 8,7 10,4 12,0 13,5 15,0 17,2 20,0 22,3 24,0 27,4 30,8 38,7 73,9

-22,8 -9,0 -5,4 -3,0 -1,6 0,5 2,2 3,9 5,3 7,8 9,1 10,6 12,2 13,9 15,6 18,7 21,4 23,9 27,5 35,1 73,9

k 1.9.

k 1.12.


-160,0 -76,9 -60,9 -49,8 -41,0 -34,0 -26,5 -20,7 -14,8 -9,6 -4,7 -1,0 3,2 7,1 10,7 14,1 18,4 22,8 28,2 40,5 172,0

-160,0 -90,6 -76,9 -67,1 -60,9 -55,4 -49,8 -45,2 -40,9 -36,5 -32,3 -27,8 -23,1 -18,5 -13,8 -7,5 -1,9 5,4 16,8 31,1 172,0

-51,6 -24,3 -16,7 -10,9 -6,5 -3,0 -0,6 2,0 4,5 7,4 9,9 12,0 13,7 16,0 18,8 21,4 24,1 27,8 33,4 46,4 98,3

-118,4 -77,2 -63,1 -55,7 -49,0 -42,5 -37,4 -34,3 -29,6 -25,1 -21,8 -17,7 -14,5 -11,5 -7,8 -3,0 2,5 9,2 16,2 22,4 54,3

-160,0 -104,5 -85,9 -76,5 -69,2 -63,3 -57,9 -52,8 -48,3 -42,7 -38,4 -33,4 -27,2 -22,1 -15,5 -10,1 -2,7 4,9 16,1 31,9 172,0

-118,4 -66,5 -54,0 -42,4 -35,2 -28,1 -21,8 -16,0 -11,7 -7,2 -3,6 -0,6 2,2 5,1 8,6 11,3 14,5 18,6 22,7 28,1 73,9

-160,0 -85,0 -70,9 -60,3 -52,0 -44,2 -38,2 -32,0 -25,3 -20,0 -14,1 -9,0 -4,6 -0,7 3,3 7,6 11,5 15,9 21,6 28,8 172,0

-160,0 -78,6 -62,7 -52,2 -43,4 -36,7 -29,8 -23,9 -18,8 -13,8 -8,8 -4,4 -0,5 3,5 7,9 11,7 15,7 20,8 26,1 40,0 172,0


Tab. 6.39 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast střední Moravy Období / Statistika

ROK

VEG


2400 1200 206,0 206,0 1997 1997 -137,3 -137,3 1992 1992 343,3 343,3 1,0 -13,2 2,0 -16,9 2x 2x 36,2 -32,0 -18,6 8x 6x četnost 35,65 39,92 Směr. odchylka 1270,74 1593,64 Rozptyl 35,79 -3,02 Koef. variace 0,09 0,69 Koef. šikmosti 1,35 1,81 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

1200 600 600 104,9 134,6 206,0 1962 1962 1997 -58,1 -87,6 -137,3 1974 1973 1992 163,0 222,2 343,3 15,2 -12,1 -14,0 12,7 -12,7 -18,4 1x 3x 3x 36,2 -5,7 -44,3 13,6 6,1 7x 5x 4x 23,32 32,05 45,03 543,73 1027,34 2027,87 1,53 -2,65 -3,22 0,67 0,45 0,71 1,06 1,09 1,63

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

1000 1600 2200 134,6 206,0 206,0 1962 1997 1997 -87,6 -137,3 -137,3 1973 1992 1992 222,2 343,3 343,3 -1,6 -6,2 -1,0 0,8 -4,4 -0,2 1x 1x 1x 16,1 -5,7 -18,6 13,6 -18,6 -1,3 6x 7x 8x 29,83 36,78 36,24 890,09 1352,57 1313,05 -18,54 -5,89 -34,53 -0,09 0,25 0,20 0,93 1,72 1,40

600 109,8 1998 -62,5 1964 172,3 12,8 9,2 0x -2,0 -3,0 4x 30,72 943,71 2,40 0,55 0,27

600 82,6 1977 -17,3 1974 99,9 17,2 14,9 3x 13,6 -1,3 6x 16,89 285,33 0,98 0,89 1,09

400 82,6 1977 -17,3 1974 99,9 14,1 11,5 1x 13,6 -1,3 6x 16,50 272,13 1,17 1,24 2,34

-62,5 -29,4 -23,8 -18,3 -14,1 -8,7 -4,3 -1,1 1,7 5,1 9,2 13,2 17,8 22,7 28,0 31,8 36,7 41,7 51,6 72,5 109,8

-17,3 -5,8 -1,3 0,6 2,8 4,7 6,8 8,8 10,9 13,0 14,9 17,5 19,1 21,1 23,7 26,9 30,4 34,2 38,7 46,6 82,6

-17,3 -6,6 -2,9 -0,9 0,7 2,4 3,8 6,0 7,3 9,4 11,5 13,3 15,5 18,0 19,5 21,6 25,0 29,6 36,0 43,6 82,6

k 1.9.

k 1.12.


-137,3 -60,5 -44,3 -34,2 -25,8 -19,9 -14,8 -10,0 -5,3 -1,1 2,0 5,6 9,2 13,4 17,9 22,3 28,2 33,9 40,8 57,6 206,0

-137,3 -73,0 -60,5 -51,1 -44,1 -39,3 -33,5 -28,2 -24,1 -20,3 -16,9 -12,4 -8,2 -2,9 1,3 7,1 16,6 25,9 36,4 57,3 206,0

-58,1 -18,6 -12,3 -6,6 -2,7 0,2 2,6 4,7 7,3 10,0 12,7 15,6 18,5 21,1 24,6 28,7 33,1 36,7 43,4 57,6 104,9

-87,6 -64,0 -52,3 -45,0 -38,1 -32,0 -27,4 -21,9 -18,8 -15,9 -12,7 -10,0 -6,4 -3,0 1,0 5,6 11,7 18,8 28,5 41,3 134,6

-137,3 -83,3 -67,8 -55,3 -48,9 -42,6 -37,4 -32,6 -26,8 -23,0 -18,4 -13,8 -8,3 -2,6 2,2 8,3 19,5 31,9 44,0 63,8 206,0

-87,6 -56,7 -41,9 -32,0 -23,2 -18,1 -12,9 -8,8 -5,6 -1,7 0,8 3,4 6,4 9,4 12,8 16,6 19,9 25,0 32,1 42,3 134,6

-137,3 -69,0 -52,7 -43,5 -35,5 -28,6 -22,3 -17,6 -12,6 -8,1 -4,4 -0,2 2,8 6,5 10,2 15,5 19,8 26,6 35,4 50,3 206,0

-137,3 -62,1 -45,8 -36,4 -28,2 -22,2 -17,4 -12,7 -8,1 -3,9 -0,2 2,9 6,2 10,4 15,4 19,8 26,1 33,0 40,2 58,0 206,0


Tab. 6.40 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Polabí Období / Statistika

ROK

VEG


3360 1680 202,5 202,5 1981 1981 -119,4 -119,4 1983 1983 321,9 321,9 1,6 -13,0 5,2 -17,1 6x 4x 26,4 -11,1 24,5 -27,6 21,5 -32,0 16,6 -35,1 16,1 -36,9 12,7 10,6 9,0 10x 6x četnost 35,95 41,80 Směr. odchylka 1292,28 1746,99 Rozptyl 22,86 -3,21 Koef. variace 0,00 0,73 Koef. šikmosti 1,62 1,82 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG

LÉTO

1680 840 840 97,7 101,7 202,5 1981 1987 1981 -32,6 -118,0 -119,4 1990 1992 1983 130,3 219,7 321,9 16,2 -9,9 -14,2 14,1 -9,6 -18,6 2x 1x 1x 12,7 8,2 -32,0 -21,1 10x 5x 5x 20,27 33,13 47,38 411,03 1097,30 2244,56 1,25 -3,33 -3,33 0,69 -0,03 0,92 0,96 0,53 1,92

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

1400 2240 3080 101,7 202,5 202,5 1987 1981 1981 -118,0 -119,4 -119,4 1992 1983 1983 219,7 321,9 321,9 1,1 -4,7 -0,5 5,4 -0,5 2,6 2x 2x 1x 15,4 15,4 16,1 7x 8x 10x 30,60 38,49 36,43 936,07 1481,49 1326,94 28,52 -8,26 -70,08 -0,53 0,23 0,10 0,94 1,74 1,68

840 97,7 1981 -59,1 1997 156,8 10,5 9,7 1x 21,1 -1,5 -1,8 -11,1 5x 27,34 747,39 2,60 0,32 0,22

840 89,4 1976 -19,8 1998 109,2 19,9 16,7 3x 15,4 12,1 6x 16,76 280,96 0,84 0,98 1,23

560 89,4 1976 -19,8 1998 109,2 17,6 15,4 5x 15,4 12,2 5x 15,45 238,68 0,88 1,01 1,63

-59,1 -33,8 -22,0 -16,4 -11,4 -7,6 -4,1 -1,0 3,1 6,1 9,7 12,7 16,1 19,1 21,9 25,1 31,2 38,2 47,0 56,9 97,7

-19,8 -1,6 1,2 3,9 5,9 8,0 10,0 12,0 13,3 15,4 16,7 18,7 21,0 23,5 26,1 28,8 32,4 36,6 41,5 51,9 89,4

-19,8 -2,4 0,3 2,8 4,5 6,9 8,5 10,6 12,2 13,7 15,4 16,5 18,4 20,4 23,0 25,7 28,7 32,0 38,0 47,7 89,4

k 1.9.

k 1.12.


-119,4 -62,4 -45,1 -34,9 -26,1 -18,8 -13,1 -7,4 -2,4 1,3 5,2 8,5 11,9 15,1 18,2 22,1 26,6 32,7 41,3 54,9 202,5

-119,4 -77,7 -62,4 -53,2 -45,1 -38,7 -34,9 -30,1 -25,7 -20,9 -17,1 -12,4 -7,2 -1,7 4,8 10,7 18,1 25,7 38,2 56,5 202,5

-32,6 -14,2 -7,5 -3,2 -0,1 2,9 5,3 7,7 10,0 12,2 14,1 16,3 18,3 21,1 23,7 26,9 31,0 35,9 42,1 53,5 97,7

-118,0 -65,2 -51,6 -42,1 -35,9 -31,1 -26,0 -20,6 -17,3 -13,2 -9,6 -5,5 -1,6 1,6 7,3 11,7 15,5 21,6 29,5 43,5 101,7

-119,4 -82,3 -71,3 -61,4 -53,8 -44,9 -38,4 -32,9 -28,0 -23,5 -18,6 -13,4 -8,4 -2,1 4,8 10,0 19,4 27,6 42,4 68,4 202,5

-118,0 -54,5 -39,6 -31,1 -21,5 -16,1 -9,8 -4,6 -0,7 2,5 5,4 8,3 11,7 14,0 16,3 19,0 24,1 28,4 34,7 45,7 101,7

-119,4 -71,6 -56,1 -43,9 -35,6 -28,4 -21,8 -16,6 -10,4 -5,0 -0,5 3,6 7,4 10,8 14,3 17,8 22,4 28,0 35,8 52,4 202,5

-119,4 -64,9 -46,9 -36,8 -28,8 -21,5 -16,1 -10,4 -5,4 -1,4 2,6 6,3 9,8 13,2 16,5 20,2 24,8 30,8 39,5 54,3 202,5


Tab. 6.41 Základní statistika měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, oblast Poohří Období / Statistika

ROK

VEG


2880 1440 185,7 185,7 1970 1970 -108,1 -108,1 1992 1992 293,8 293,8 -3,9 -18,2 0,1 -19,2 0x 2x 6,4 -12,0 11x 8x četnost 32,10 37,31 Směr. odchylka 1030,16 1392,21 Rozptyl -8,17 -2,05 Koef. variace -0,06 0,83 Koef. šikmosti 2,07 2,55 Koef. špičatosti

MIMOJARO VEG 1440 82,1 1981 -33,8 1990 115,9 10,3 9,2 7x 6,4 10x 16,15 260,88 1,56 0,43 0,93

LÉTO

720 720 106,4 185,7 1978 1970 -108,1 -108,0 1992 1964 214,5 293,7 -15,0 -20,8 -13,5 -24,2 2x 3x -12,0 -50,6 6x 4x 30,53 41,39 932,07 1713,02 -2,04 -1,99 -0,07 1,18 1,03 3,14

PODZIM

ZIMA

k 1.3.

k 1.6.

1200 1920 2640 106,4 185,7 185,7 1978 1970 1970 -108,1 -108,1 -108,1 1992 1992 1992 214,5 293,8 293,8 -4,5 -10,6 -5,7 0,8 -6,4 -2,1 1x 3x 3x 16,3 -12,0 14,7 12,4 -12,0 10,5 10,4 9,2 -12,0 6x 9x 10x 27,97 34,55 32,73 782,52 1194,02 1071,15 -6,28 -3,27 -5,71 -0,67 0,27 0,06 1,42 2,22 2,07

720 82,1 1981 -64,0 1973 146,1 7,2 5,5 5x 21,4 6x 22,66 513,32 3,14 0,22 0,53

720 65,4 1981 -19,5 1998 84,9 12,8 11,4 2x 9,2 7x 12,27 150,62 0,96 0,63 0,75

480 62,4 1962 -19,5 1998 81,9 11,3 10,2 4x 12,1 9,2 5x 11,98 143,44 1,06 0,79 1,45

-64,0 -30,7 -19,7 -13,5 -9,6 -6,2 -3,8 -1,6 0,7 3,3 5,5 7,9 11,1 14,2 17,8 21,4 24,3 28,9 35,6 45,5 82,1

-19,5 -4,0 -1,7 0,8 2,5 4,1 5,6 7,2 8,6 9,9 11,4 12,8 14,8 16,7 18,1 20,2 21,9 25,4 29,6 35,2 65,4

-19,5 -5,0 -2,2 0,0 1,3 3,1 4,8 6,6 7,7 8,9 10,2 11,1 12,4 14,2 16,0 17,8 20,0 22,0 27,4 32,4 62,4

k 1.9.

k 1.12.


-108,1 -63,3 -47,1 -36,4 -28,0 -20,8 -15,2 -11,1 -6,0 -3,1 0,1 3,1 5,9 8,6 11,5 14,7 18,6 23,0 29,2 39,9 185,7

-108,1 -74,5 -63,3 -53,9 -47,1 -41,5 -36,4 -31,5 -27,8 -23,0 -19,2 -15,3 -12,1 -8,5 -4,3 0,5 6,4 14,0 23,9 46,6 185,7

-33,8 -14,8 -8,3 -4,6 -2,3 0,0 1,9 3,9 5,7 7,4 9,2 10,9 12,7 15,1 17,6 20,2 22,9 26,1 31,0 37,5 82,1

-108,1 -69,6 -56,4 -44,5 -37,1 -30,6 -26,8 -22,9 -19,1 -16,3 -13,5 -11,3 -6,4 -3,7 -0,6 4,0 8,1 11,7 18,0 31,5 106,4

-108,0 -78,5 -67,1 -60,1 -52,5 -47,5 -43,5 -37,6 -32,5 -28,8 -24,2 -19,7 -15,2 -11,6 -7,0 -1,9 3,5 12,3 27,2 52,7 185,7

-108,1 -61,8 -41,7 -30,6 -24,2 -18,1 -13,7 -9,9 -4,6 -1,9 0,8 3,6 6,2 8,3 10,2 12,3 15,2 18,6 23,0 32,1 106,4

-108,1 -70,1 -56,8 -46,7 -38,4 -31,0 -25,5 -19,9 -15,2 -11,7 -6,4 -2,9 0,6 3,9 7,2 10,0 13,0 17,8 23,9 36,8 185,7

-108,1 -64,9 -49,4 -38,7 -30,6 -24,0 -17,9 -13,5 -9,4 -5,1 -2,1 0,9 4,0 6,9 9,7 12,8 16,9 21,9 28,8 41,5 185,7


Tab. 6.42 Hraniční hodnoty normálního výskytu měsíčních úhrnů vláhové bilance travního porostu [mm] za určitá časová období ve vybraných oblastech na území ČR (1961-2000) Rok Oblast ČR

hranice dolní

jižní Morava střední Morava Polabí Poohří

Oblast ČR

Oblast ČR

-53,6 -44,1 -43,1 -45,5

-47,6 -34,7 -34,4 -36,0

26,7 36,6 37,5 28,2

-4,1 -2,4 2,2 -0,7

72,5 72,8 72,9 73,9

-69,4 -53,1 -54,8 -55,5

8,2 26,7 28,8 19,1

Letní období

72,4 72,3 72,6 73,9

-11,5 -8,1 -4,1 -5,8

30,8 38,5 36,5 26,5

Podzimní období

74,0 72,9 71,6 72,4

Zimní období

hranice hranice hranice % % % úhrnů úhrnů úhrnů horní dolní horní dolní horní dolní horní úhrnů 6,3 20,0 23,2 15,6

65,6 69,8 71,1 73,8

Kumulace k 1.3. hranice % dolní


hranice hranice % % % horní úhrnů dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů

Jarní období hranice % dolní



Vegetační období

-79,0 -59,0 -61,6 -62,2

74,8 75,0 72,0 72,5

72,9 71,5 72,3 73,8

Kumulace k 1.6.

-26,9 -17,9 -16,8 -15,4

34,9 43,5 37,9 29,9

69,2 70,8 69,6 73,2

Kumulace k 1.9.

-1,3 0,4 3,2 0,6

27,8 34,1 36,7 25,1

70,0 70,2 71,4 70,3

Kumulace k 1.12.

hranice

horní úhrnů dolní 25,5 30,6 33,1 23,3

8,0 31,1 33,2 20,6

-40,0 -31,4 -29,5 -32,4

hranice hranice % % % horní úhrnů dolní horní úhrnů dolní horní úhrnů 20,2 28,2 31,7 23,5

70,8 71,6 72,2 76,0

-57,3 -43,0 -43,1 -45,1

18,3 30,5 33,8 24,0

70,2 72,1 73,4 74,1

-50,7 -37,3 -36,9 -38,5

24,5 35,2 35,9 27,0

72,7 72,0 73,1 73,9


Tab. 6.43 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm], průměrné, maximální a minimální úhrny za určitá časová období ve vybraných oblastech ČR za období 1961-2000 Charakteristika Oblast jižní Morava střední Morava Polabí Poohří

Charakteristika Oblast jižní Morava střední Morava Polabí Poohří





minimum -214,1 -96,1 -54,1 -126,1

minimum -241,9 -143,3 -121,9 -166,3

minimum 27,8 45,7 68,8 38,9

minimum -90,5 -66,2 -50,8 -72,5

minimum -143,7 -76,1 -66,4 -96,5

minimum

klim. stan. 11698 11748 11562 11467

Rok průměr -125,7 12,0 18,9 -47,1

maximum -43,8 80,9 96,9 14,5

Vegetační období klim. stan. průměr maximum 11698 11748 11562 11438

-183,6 -79,3 -78,2 -109,2

-115,4 -33,0 -32,0 -62,2

Mimovegetační období klim. stan. průměr maximum 11698 11748 11562 11467

58,2 90,9 98,4 61,9

79,7 114,7 130,4 78,9

Jarní období klim. stan. průměr maximum 11723 11748 11562 11467

klim. stan. 11698 11748 11562 11438

-70,9 -36,3 -29,8 -44,9

-46,4 -16,9 -10,8 -24,2

Letní období průměr maximum -106,5 -41,9 -42,6 -62,4

-67,6 -12,2 -15,0 -33,5

Podzimní období klim. stan. průměr maximum

-13,2 11698 11,9 11748 21,1 11562,11622 7,6 11467

12,0 38,4 31,5 21,6

28,5 53,4 49,0 33,2

klim. stan. 11724 11749 11617 11465

klim. stan. 11714 11749 11617 11437

klim. stan. 11727 11749 11617 11465

klim. stan. 11724 11749 11617 11437

klim. stan. 11724 11749 11617 11465

klim. stan. 11727 11742 11617 11437


Tab. 6.43 - pokračování 1 Charakteristika Oblast jižní Morava střední Morava Polabí Poohří





minimum 26,2 33,2 42,5 31,9

minimum 14,4 16,1 23,9 17,0

Zimní období klim. stan. průměr maximum 11698 11748 11562 11467

39,4 51,2 60,5 38,8

46,3 60,2 79,8 43,1

Průběžná kumulace k 1.3. klim. stan. průměr maximum 11698 11748 11562 11467

21,4 28,2 35,2 22,6

26,0 35,4 44,5 25,4

klim. stan. 11727 11749 11649 11465

klim. stan. 11727 11749 11617 11465

Průběžná kumulace k 1.6. minimum klim. stan. průměr maximum klim. stan. -69,6 11698 -49,5 -22,4 11724 -50,1 11748 -8,0 18,5 11749 -26,9 11562 5,4 33,6 11617 -55,5 11467 -22,3 0,5 11437

minimum -213,2 -126,2 -93,3 -148,5

Průběžná kumulace k 1.9. klim. stan. průměr maximum klim. stan. 11698 -156,1 -90,0 11724 11748 -50,0 6,3 11749 11562 -37,3 18,6 11617 11467 -84,6 -34,3 11465

Průběžná kumulace k 1.12. minimum klim. stan. průměr maximum klim. stan. -226,4 11698 -144,1 -63,7 11724 -114,3 11748 -11,5 56,3 11749 -72,2 11562 -5,7 67,6 11617 -140,9 11467 -63,0 -2,9 11465


Tab. 6.44 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR ROK

rok jako celek jižní střední Polabí Morava Morava

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

-159,0 -66,9 -141,3 -125,0 79,2 34,5 -154,3 -87,7 -124,4 2,8 -246,3 -86,3 -218,8 -113,1 -95,6 -157,2 -86,1 -176,0 25,1 -57,0 -56,3 -159,1 -280,7 -34,6 68,8 -157,1 -12,8 -221,6 -249,9 -216,9 -207,3 -300,9 -233,3


109,9 211,7 6,1 -40,6 121,5 162,6 -49,6 68,0 -66,8 137,2 -97,2 23,3 -191,1 55,3 -66,8 14,6 233,3 -13,0 99,6 71,8 113,1 -34,8 -167,0 4,3 174,8 -85,9 142,5 -78,3 -133,3 40,3 3,4

8,9 -93,6 -26,3 34,2 201,2 171,6 77,1 61,9 -80,1 108,6 -43,6 -31,6 -161,7 136,0 21,5 -93,2 251,0 23,6 126,7 179,6 223,7 -86,7 -59,1 7,4 39,6 6,1 201,9 49,3 -24,6

Poohří -33,1 -80,6 -29,3 -153,5 234,0 120,8 75,1 61,6 -10,9 131,0 -94,7 -57,8

-323,0 -96,0 -29,6 -18,0 -177,5 -164,7 -202,8

-207,6 -176,1 -62,1 18,7 66,5 110,3 20,3 -41,6 -18,8

-176,6 -47,4 -121,5 0,1 -97,3 99,5 70,0 46,6 -43,0 -111,4 -93,3

-214,5 -8,9 -120,5 -190,6 115,7 17,0 3,0 5,3 121,1 -186,1 -141,4 -13,4 -100,6 42,4 56,1 -80,6 -161,8 -160,4 -159,1 -167,4 -94,6 -84,3 28,4 49,1 -156,7 -133,0 -163,9 -148,2

-125,7 79,2 1965 -323,0 1994

12,0 233,3 1977 -207,6 1992

18,9 251,0 1977 -176,6 1990

-47,1 234,0 1965 -214,5 1973


Tab. 6.45 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za vegetační a mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR ROK

vegetační období jižní střední Polabí Morava Morava

1961, 60/61 1962, 61/62 1963, 62/63 1964, 63/64 1965, 64/65 1966, 65/66 1967, 66/67 1968, 67/68 1969, 68/69 1970, 69/70 1971, 70/71 1972, 71/72 1973, 72/73 1974, 73/74 1975. 74/75 1976, 75/76 1977, 76/77 1978, 77/78 1979, 78/79 1980, 79/80 1981, 80/81 1982, 81/82 1983, 82/83 1984, 83/84 1985, 84/85 1986, 85/86 1987, 86/87 1988, 87/88 1989, 88/89 1990, 89/90 1991, 90/91 1992, 91/92 1993, 92/93 1994, 93/94 1995, 94/95 1996, 95/96 1997, 96/97 1998, 97/98 1999, 98/99 2000, 99/00

-237,8 -218,8 -207,0 -240,3 11,5 -25,8 -152,1 -127,7 -204,7 -131,0 -277,4 -77,1 -211,5 -200,3 -138,2 -251,3 -200,6 -192,8 -109,5 -144,2 -136,9 -188,6 -295,2 -108,5 -57,0 -193,3 -87,1 -252,2 -203,5 -237,4 -244,9

-20,8 6,3 -93,0 -175,8 69,3 74,7 -86,1 11,4 -145,3 -9,8 -150,3 35,0 -204,7 -51,2 -142,7 -129,8 54,8 -63,3 -58,8 -25,4 -60,7 -72,7 -239,8 -104,4 32,4 -143,8 11,8 -160,1 -121,8 -12,0 -95,9

-58,3 -180,5 -68,2 -98,1 76,7 42,6 -9,1 -26,3 -188,6 -59,9 -94,2 -28,6 -190,6 -22,0 -74,6 -240,8 110,7 -48,5 -16,9 46,0 10,1 -150,6 -121,3 -39,2 -50,2 -92,4 76,0 -81,5 -70,0 -220,5 -134,9

-373,7 -283,1 -338,7 -128,8 -109,5 -95,7 -191,9 -188,3 -293,5

-336,2 -269,8 -100,1 -16,1 -57,0 17,1 -53,4 -106,4 -178,2


-183,6 11,5 1965 -373,7 1992

-79,3 74,7 1966 -336,2 1992

Poohří

mimovegetační období jižní střední Polabí Poohří Morava Morava 126,8 165,6 27,5 123,7 47,7 37,1 3,1 114,4 79,6 85,6 13,9 -8,5 -30,0 109,7 53,8 200,4 -6,0 86,1 81,8 85,7 69,7 35,5 35,5 99,7 89,3 62,9 58,8 -20,4

-266,6 -118,6 -214,1 10,2 25,8 -28,6 -109,0 -190,5 -232,4

-100,9 -135,8 -74,2 -249,8 102,6 8,8 39,0 -42,2 -106,9 23,4 -127,6 -73,9 -218,7 -118,5 -152,5 -255,4 33,4 -16,5 -96,1 -81,0 -32,6 -211,8 -131,0 -41,4 -155,4 -29,7 -36,3 -163,4 -182,0 -209,2 -172,6 -211,1 -172,0 -125,8 -19,3 3,7 -202,2 -171,0 -213,3 -248,0

87,8 75,4 36,8 165,3 119,2 112,7 84,3 132,0 112,3 95,2 51,6

88,0 48,1 58,0 116,4 112,3 93,5 51,4 125,9 100,8 44,0 40,6

-9,3 29,2 189,5 122,3 170,1 64,2 140,9 109,3 159,1

-47,0 25,9 62,1 53,2 44,7 46,0 63,6 33,7 41,7 52,3 64,5

176,2 193,4 70,9 138,9 52,6 65,5 41,0 104,6 76,5 118,1 34,8 1,4 -34,5 140,3 88,1 277,1 16,8 140,1 91,0 137,0 118,0 83,8 72,4 131,2 112,2 70,6 131,9 26,2 -17,7 68,6 139,5 90,4 89,8 61,6 74,4 62,9 62,3 121,2 116,5

190,1 79,4 32,3 65,8 76,4 149,0 110,1 70,1 23,8 61,4 146,4 99,1 163,9 106,3 47,6 54,7 42,6 129,9 142,8

-11,0 41,9 110,1 32,3 68,5 58,8 68,1 107,5 72,3 121,4 39,9 -7,9 33,1 74,1 102,0 64,9 27,4 30,0 40,6 26,0 32,7 105,5 39,0 38,7 56,2 -0,5 94,3 70,1

-78,2 110,7 1977 -266,6 1992

-109,2 102,6 1965 -255,4 1976

58,2 200,4 1976/77 -47,0 1989/90

90,9 277,1 1976/77 -34,5 1973/74

98,4 190,1 1981/82 -9,3 1972/73

61,9 125,9 1968/69 -11,0 1972/73


Tab. 6.46 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za jarní a letní období ve vybraných oblastech na území ČR ROK

jarní období jižní střední Polabí Morava Morava

Poohří

letní období jižní střední Polabí Morava Morava

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

-64,7 5,5 -35,1 -43,8 41,4 -69,8 -82,7 -100,7 -79,0 -67,1 -84,1 -13,9 -99,9 -135,9 -45,1 -92,3 -73,8 -45,8 -68,7 -33,4 -76,4 -76,1 -94,4 -16,1 -41,3 -112,2 -28,6 -126,3 -85,3 -74,3 -47,0 -100,3 -152,6 -43,7 -76,5 -32,0 -90,1 -135,0 -92,2 -147,2

-10,4 121,8 -4,7 -44,2 87,6 -35,5 -50,4 -80,9 -92,5 -53,0 -59,0 55,6 -81,3 -99,3 -36,5 -42,3 6,9 -7,2 -45,9 -44,5 -30,7 -81,3 -45,1 -48,9 4,0 -67,2 1,8 -91,1 -68,1 -2,1 -12,4 -51,1 -141,9 10,7 -30,5 -5,6 -63,7 -100,0 -33,5 -78,4

-7,1 4,8 -20,4 -56,0 104,9 -33,9 4,8 -44,8 -28,7 -0,5 11,5 4,1 -67,2 -46,1 -9,2 -64,7 -28,6 -6,6 -55,4 -15,8 -40,8 -44,6 5,5 -9,6 -14,0 -41,7 38,4 -110,7 -35,2 -53,8 -42,8 -91,4 -100,1 -13,4 4,9 7,1 -63,9 -130,9 -81,9 -20,1

-11,9 -29,3 -25,1 -45,7 126,7 -33,6 -5,2 -34,5 -3,9 -8,7 -12,8 -25,8 -75,3 -46,1 -33,2 -98,6 -43,8 24,2 -71,0 -61,1 -29,8 -99,3 -21,0 -11,7 -89,3 25,2 -6,5 -122,6 -83,1 -89,5 -60,8 -116,4 -123,0 -22,1 -32,3 -26,9 -91,3 -137,8 -94,4 -49,5

-147,3 -183,9 -157,8 -125,2 -2,2

7,1 -79,8 -73,6 -56,4 -11,2

47,3 -137,0 -35,8 -64,5 -11,5 -175,3 -74,5 -138,6 -66,2 -43,5 -194,7 -112,6 -128,0 -24,9 -107,0 -121,2 -88,8 -199,0 -127,0 44,1 -62,0 -50,4 -140,1 -126,7 -196,4 -170,1 -229,0 -123,2

124,6 -83,5 66,2 -11,1 85,1 -78,9 -39,8 -141,5 24,6 -58,2 -129,8 64,2 -56,0 12,7 15,1 -46,6 15,7 -183,1 -97,3 80,1 -47,1 -19,5 -89,2 -69,0 -71,9 -74,9


-70,9 41,4 1965 -152,6 1993

-36,3 121,8 1962 -141,9 1993

-29,8 104,9 1965 -130,9 1998

-44,9 126,7 1965 -137,8 1998

-38,8 -152,7 -70,0 10,2 -1,1 88,8 -88,1 -1,7 -101,4 -13,4 -101,6 -81,8 -97,9 27,9 -16,4 -177,6 128,1 -53,1 22,9 58,1 44,4 -59,6 -104,2 -78,7 -14,4 -33,6 19,0 41,6 -71,5

Poohří

-273,8 -115,3 -86,7 27,7 -139,4 -78,4 -123,3

-223,3 -132,4 -136,8 -8,8 -68,5 74,1 -68,2 -48,7 -41,0

-189,3 -50,6 -104,2 -47,5 -178,3 -41,6 9,0 73,2 -47,5 -91,5 -120,1

-83,0 -93,8 -54,8 -159,7 -49,5 60,3 -16,8 -43,8 -58,0 67,4 -101,8 -57,6 -118,6 -87,9 -109,3 -158,7 88,2 -57,9 -71,7 -35,6 3,7 -80,3 -90,6 -65,7 -25,2 -46,3 -40,3 -33,4 -118,2 -127,2 -82,3 -72,5 -60,6 -103,9 0,2 27,7 -86,2 -92,1 -117,9 -141,8

-106,5 47,3 1966 -273,8 1994

-41,9 124,6 1966 -223,3 1992

-42,6 128,1 1977 -189,3 1990

-62,4 88,2 1977 -159,7 1964


Tab. 6.47 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné úhrny za podzimní a zimní období ve vybraných oblastech na území ČR ROK

podzimní období jižní střední Polabí Morava Morava

1961, 60/61 1962, 61/62 1963, 62/63 1964, 63/64 1965, 64/65 1966, 65/66 1967, 66/67 1968, 67/68 1969, 68/69 1970, 69/70 1971, 70/71 1972, 71/72 1973, 72/73 1974, 73/74 1975. 74/75 1976, 75/76 1977, 76/77 1978, 77/78 1979, 78/79 1980, 79/80 1981, 80/81 1982, 81/82 1983, 82/83 1984, 83/84 1985, 84/85 1986, 85/86 1987, 86/87 1988, 87/88 1989, 88/89 1990, 89/90 1991, 90/91 1992, 91/92 1993, 92/93 1994, 93/94 1995, 94/95 1996, 95/96 1997, 96/97 1998, 97/98 1999, 98/99 2000, 99/00

3,1 71,9 11,7 22,8 -18,6 -6,6 46,5 20,0 -51,3 20,1 1,1 -31,1 -10,1 33,9 -6,5 82,1 -27,3 -28,8 40,1 50,0 89,1 -26,6 -27,5 57,1 7,3 -23,9 -3,3 -10,5 -39,6 32,9 -4,8 25,7 7,4 -29,3 60,1 27,5 7,0 113,3 -22,1 16,0

45,6 123,1 56,4 28,3 -16,4 0,5 51,3 44,4 -19,8 49,7 14,6 -21,6 -13,7 82,5 27,2 122,1 13,2 26,4 26,3 61,0 83,7

11,5 15,7 39,7 60,4 11,6 21,4 77,3 44,5 -18,9 40,8 20,2 23,0 -32,9 63,1 12,9 75,6 55,1 24,6 83,2 72,8 124,5

-25,1 -4,2 71,2 17,1 -24,1 76,2 23,7 -13,6 79,2 55,6 22,5 41,8 31,9 29,1 73,2 62,8 184,2 9,9 40,1


12,0 113,3 1998 -51,3 1969

38,4 184,2 1998 -25,1 1982

Poohří

zimní období jižní střední Polabí Morava Morava

Poohří

-37,6 -23,8 49,8 -5,7 8,5 36,1 26,0 48,4 32,2 3,8 12,5 74,5 19,2 61,1 22,0 -16,7 134,8 -6,9 -2,2

14,9 3,1 24,2 27,7 87,1 23,1 52,4 84,9 -0,5 -6,7 15,8 0,1 -34,9 75,5 6,7 36,6 40,0 -7,3 76,5 51,8 91,3 -39,5 -47,5 22,1 -20,4 9,0 21,3 22,2 27,3 23,5 -32,9 12,9 47,3 -0,6 14,8 22,6 -24,0 106,5 2,5 35,8

52,4 55,1 -4,1 45,2 63,4 38,4 40,8 57,8 69,6 16,3 42,6 25,0 19,3 32,1 36,9 137,7 20,7 59,7 49,5 27,4 48,0 50,9 48,9 46,8 48,9 67,4 54,4 19,6 12,5 7,3 3,8 20,0 36,7 31,8 70,5 20,7 15,3 10,5 38,4

54,7 50,4 -2,2 63,7 67,6 50,5 51,8 50,1 51,3 30,3 46,6 41,1 10,1 31,5 32,9 179,1 13,8 85,0 58,5 61,8 79,9 79,8 80,9 67,5 59,5 75,2 82,3 34,5 26,8 30,6 24,8 52,0 59,5 30,6 76,9 23,7 15,6 28,2 41,0

42,7 37,6 8,5 52,7 94,4 88,1 94,1 62,1 75,6 35,7 42,2 15,6 39,2 92,4 71,3 99,5 28,0 81,8 73,9 77,6 71,0 86,3 41,1 58,7 53,5

43,3 39,6 24,8 40,1 71,6 54,6 69,8 38,1 76,4 22,3 26,8 9,9 31,2 45,1 23,2 27,5 27,7 71,4 76,1 26,4 47,9 43,6 31,1 24,9 49,2

119,7 76,2 61,4 29,6 25,9 70,4 63,6 68,3 94,7 41,6 39,5 26,9 60,2 58,6

85,4 52,1 18,6 35,1 6,9 16,0 26,3 48,9 44,3 28,9 37,6 16,2 37,1 15,8

31,5 134,8 1998 -37,6 1982

21,6 106,5 1998 -47,5 1983

39,4 137,7 1976/77 -4,1 1963/64

51,2 179,1 1976/77 -2,2 1963/64

60,5 119,7 1986/87 8,5 1963/64

38,8 85,4 1986/87 6,9 1990/91


Tab. 6.48 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.3. a k 1.6. ve vybraných oblastech na území ČR ROK

období k 1.3. jižní střední Polabí Morava Morava

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

22,9 25,5 40,9 -3,1 20,9 25,7 0,5 22,3 51,2 50,6 5,6 36,1 27,9 17,5 -5,6 31,8 121,8 14,8 48,0 19,0 12,9 8,8 27,4 36,1 31,6 21,8 48,2 33,1 -2,6 8,3 -5,4 -16,3 1,1 2,7 10,7 45,5 4,6 -17,4 9,4 19,8

37,2 24,3 28,1 -2,1 30,0 36,0 13,4 32,2 44,0 38,7 13,6 34,1 46,2 11,0 -5,0 27,1 141,6 6,4 67,6 19,7 41,3 14,5 38,4 54,0 42,2 28,1 50,8 49,3 5,5 14,9 10,4 0,1 7,9 10,9 9,6 57,7 14,0 -7,5 16,5 26,8

25,6 25,0 23,9 8,0 41,1 49,6 42,4 53,4 51,6 58,3 12,3 28,1 20,7 23,6 24,9 62,0 88,0 19,7 42,8 40,6 53,6 29,0 60,2 38,0 50,7 30,4 77,2 45,1 14,1 9,9 1,5 29,8 31,8 26,8 46,2 12,8 20,4 -6,6 53,1 42,8


21,4 121,8 1977 -17,4 1998

28,2 141,6 1977 -7,5 1998

35,2 88,0 1977 -6,6 1998

Poohří 27,4 23,8 24,1 22,6 38,5 40,4 24,0 48,9 32,1 57,0 0,3 23,0 7,4 24,3 19,9 27,6 24,9 21,3 34,7 41,7 18,0 9,9 20,5 33,8 16,8 31,8


Poohří

62,8 33,3 -1,3 21,6 -4,4 -5,2 12,5 19,8 21,7 5,0 16,9 -11,6 35,2 5,0

-41,8 31,0 5,8 -46,9 62,3 -44,0 -82,3 -78,4 -27,7 -16,6 -78,5 22,2 -71,9 -118,4 -50,7 -60,5 48,0 -31,0 -20,7 -14,5 -63,5 -67,3 -67,0 20,1 -9,7 -90,4 19,6 -93,2 -87,8 -66,1 -52,4 -116,6 -151,6 -41,0 -65,8 13,5 -85,4 -152,4 -82,8 -127,4

26,8 146,1 23,4 -46,3 117,5 0,5 -37,0 -48,7 -48,5 -14,4 -45,4 89,8 -35,0 -88,3 -41,6 -15,2 148,5 -0,8 21,7 -24,8 10,6 -66,8 -6,7 5,1 46,2 -39,1 52,7 -41,9 -62,6 12,8 -2,0 -51,0 -134,1 21,7 -20,9 52,1 -49,7 -107,5 -17,1 -51,6

18,5 29,7 3,5 -48,1 146,0 15,7 47,2 8,7 22,9 57,8 23,8 32,3 -46,5 -22,5 15,7 -2,7 59,4 13,1 -12,6 24,8 12,8 -15,6 65,7 28,4 36,7 -11,3 115,6 -65,5 -21,1 -43,9 -41,3 -61,6 -68,4 13,4 51,1 19,9 -43,5 -137,5 -28,8 22,7

15,5 -5,5 -1,0 -23,1 165,3 6,8 18,7 14,4 28,2 48,2 -12,5 -2,8 -67,9 -21,8 -13,4 -71,0 -18,9 45,5 -36,2 -19,4 -11,8 -89,3 -0,5 22,1 -72,5 57,0 56,2 -89,3 -84,4 -67,9 -65,2 -121,6 -110,5 -2,3 -10,5 -21,9 -74,4 -149,4 -59,3 -44,5

22,6 62,8 1987 -11,6 1998

-49,5 62,3 1965 -152,4 1998

-8,0 148,5 1977 -134,1 1993

5,4 146,0 1965 -137,5 1998

-22,3 165,3 1965 -149,4 1998


Tab. 6.49 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné kumulované úhrny za období k 1.9. a k 1.12. ve vybraných oblastech na území ČR ROK


1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

-189,1 -153,0 -152,0 -172,1 60,1 3,2 -219,3 -114,3 -92,2 -28,0 -253,8 -52,3 -210,6 -184,7 -94,2 -255,1 -64,6 -159,0 -45,6 -121,4 -184,6 -156,1 -266,1 -107,0 34,3 -152,4 -30,8 -233,3 -214,5 -262,5 -222,5

33,9 66,2 -50,2 -102,7 106,4 125,0 -120,5 17,5 -59,7 70,8 -124,3 50,0 -176,5 -63,7 -99,8 -145,0 212,7 -56,8 34,4 -9,7 -36,0 -51,1 -189,7 -92,2 126,3 -86,1 33,2 -131,1 -131,6 -59,2 -76,9

-345,6 -274,8 -314,8 -181,1 -73,2 -57,7 -291,9 -161,2 -250,7


-156,1 60,1 1965 -345,6 1992

-20,3 -123,0 -66,5 -37,8 144,9 104,5 -40,9 7,0 -78,5 44,4 -77,9 -49,5 -144,4 5,4 -0,7 -180,3 187,5 -40,0 10,3 82,9 57,2 -75,2 -38,5 -50,4 22,3 -44,9 134,7 -23,9 -92,6

Poohří

období k 1.12. jižní střední Polabí Morava Morava -186,0 -81,1 -140,3 -149,3 41,6 -3,4 -172,8 -94,2 -143,5 -8,0 -252,7 -83,4 -220,6 -150,8 -100,7 -173,0 -91,9 -187,8 -5,5 -71,4 -95,6 -182,7 -293,5 -49,9

-274,3 -266,5 -115,1 -29,7 -16,5 24,4 -175,7 -65,7 -92,6

-233,2 -91,8 -165,9 -115,9 -165,0 9,5 28,9 29,8 -185,1 -120,3 -97,4

-67,4 -99,2 -55,8 -182,8 115,8 67,1 1,9 -29,3 -29,8 115,6 -114,3 -60,4 -186,5 -109,6 -122,7 -229,7 69,4 -12,4 -107,9 -55,0 -8,2 -169,6 -91,1 -43,6 -97,7 10,7 16,0 -122,6 -202,6 -195,1 -147,5 -194,1 -171,1 -106,3 -10,3 5,8 -160,6 -241,5 -177,2 -186,3

-50,0 212,7 1977 -274,3 1992

-37,3 187,5 1977 -233,2 1990

-84,6 115,8 1965 -241,5 1998

79,5 189,4 6,2 -74,4 89,9 125,5 -69,2 61,9 -79,5 120,5 -109,7 28,4 -190,3 18,8 -72,5 -22,9 225,9 -30,4 60,8 51,3 47,7 -76,2 -194,0 -21,0 143,4 -110,2 109,4 -107,3 -145,2 20,0 -21,3

-8,9 -107,3 -26,8 22,6 156,4 125,8 36,4 51,5 -97,4 85,2 -57,7 -26,5 -177,3 68,5 12,2 -104,7 242,7 -15,4 93,4 155,7 181,7 -112,8 -62,3 -0,6 16,6 -36,4 170,8 2,1 -44,3

Poohří -52,5 -96,1 -31,6 -155,1 202,8 90,2 54,3 55,5 -30,4 109,0 -98,4 -60,3

-344,0 -121,0 -45,7 -50,7 -178,6 -183,2 -234,6

-251,8 -224,7 -83,2 -0,6 56,8 87,1 8,5 -55,8 -52,5

-201,0 -88,0 -153,3 -41,4 -145,8 70,6 50,9 13,1 -50,2 -127,2 -99,6

-221,4 -34,1 -116,0 -193,1 109,3 -19,6 -31,4 -3,2 83,2 -209,1 -138,6 -21,5 -118,0 19,7 37,3 -100,5 -175,3 -171,6 -180,3 -181,2 -123,7 -106,9 4,5 28,4 -184,6 -135,0 -174,7 -150,5

-144,1 41,7 1985 -344,0 1994

-11,5 225,9 1977 -251,8 1992

-5,7 242,7 1977 -201,0 1990

-63,0 202,8 1965 -221,4 1973

41,7 -176,3 -34,1 -243,8 -254,1 -229,6 -227,3 -319,9 -267,4


Tab. 6.50 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR Oblast ČR jižní Morava střední Morava Polabí Poohří

Oblast ČR jižní Morava střední Morava Polabí Poohří





Průměrná vláhová bilance travního porostu I. 13,0 15,3 20,6 12,0

II. 8,4 12,9 14,6 10,7

III. -7,3 -0,8 5,5 -0,1

IV. -29,1 -18,8 -18,5 -17,9

V. -34,5 -16,6 -16,8 -26,9

VI. -26,1 -6,2 -15,2 -21,3

VII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

15,9 18,8 26,7 13,4

10,1 17,0 17,9 12,7

-3,6 5,4 12,3 4,5

-20,3

-22,2 -9,5 -10,3 -17,2

-13,9 6,4 -4,1 -8,6

-30,7 -11,6 -5,2 -15,5

-23,0 -7,0 -2,7 -2,5

-5,3 4,1 6,3 4,0

I. 8,9 9,8 14,3 10,0

II. 5,5 6,3 9,6 7,0

I. 13,0 15,3 20,6 12,0

II.

-41,7 -19,6 -18,4 -29,1

VIII. -38,8 -16,1 -9,0 -12,0

IX. -13,4 -1,9 -0,2 -2,0

18,0

ROK XII. 18,5 -125,7 23,5 12,0 24,6 18,9 15,9 -47,1

X.

XI.

XII.

6,7 17,6 13,6 10,6

30,0 34,3 29,1 20,5

X. 1,1 10,3 7,7 5,7

XI. 24,3 30,0 24,0

Maximální průměrná vláhové bilance travního porostu

-12,8 -10,6 -8,9

21,7 29,4 34,5 17,5

Minimální průměrná vláhová bilance travního porostu III. -11,0 -10,7 -0,3 -7,0

IV. -38,5 -30,4 -25,1 -25,8

V. -42,3 -25,2 -25,5 -41,4

VI. -33,9 -18,2 -21,1 -31,3

VII. -58,0 -30,6 -28,0 -40,9

VIII. -51,7 -27,3 -17,3 -25,5

IX. -25,3 -11,8 -5,0 -7,7

X. -6,3 1,4 3,3 0,5

XI. 18,4 22,3 19,4 14,0

XII. 12,3 18,1 18,0 14,2

ROK 30,0 34,3 34,5 20,5

ROK -58,0 -30,6 -28,0 -41,4

Průměrná kumulovaná vláhová bilance travního porostu 21,4 28,2 35,2 22,6

III. 14,1 27,4 40,7 22,5

IV. -15,0 8,6 22,2 4,6

V. -49,5 -8,0 5,4 -22,3

ROK VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. -75,6 -117,3 -156,1 -169,5 -168,4 -144,1 -125,7 -125,7 -14,2 -33,9 -50,0 -51,9 -41,5 -11,5 12,0 12,0 -9,9 -28,3 -37,3 -37,5 -29,8 -5,7 18,9 18,9 -43,6 -72,7 -84,6 -86,7 -81,0 -63,0 -47,1 -47,1

Maximální kumulovaná průměrná vláhové bilance travního porostu I.

II.

III.

IV.

15,9 18,8 26,7 13,4

26,0 35,4 44,5 25,4

22,4 40,9 56,8 29,9

-0,2 28,0 46,2 19,3

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

-22,4 18,5 33,6 0,5

-36,3 24,9 27,0 -8,1

-67,0 13,3 21,8 -31,8

-90,0 6,3 18,6 -34,3

-95,3 7,8 24,9 -34,1

-88,9 22,0 38,5 -23,5

-63,7 56,3 67,6 -2,9

-43,8 80,9 96,9 14,5

Minimální kumulovaná průměrná vláhové bilance travního porostu I. 8,9 9,8 14,3 10,0

II. 14,4 16,1 23,9 17,0

III. 3,4 5,4 23,6 10,0

IV. -32,1 -25,0 -1,4 -14,0

V. VI. VII. -69,6 -103,5 -161,5 -50,1 -68,3 -98,9 -26,9 -48,0 -76,0 -55,5 -86,4 -127,3

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

ROK 26,0 80,9 96,9 29,9

ROK

-213,2 -238,5 -244,8 -226,4 -214,1 -244,8 -126,2 -137,9 -136,6 -114,3

-93,3

-98,3

-91,6

-72,2

-96,1 -137,9 -54,1 -98,3

-148,5 -155,4 -154,9 -140,9 -126,1 -155,4


Grafické přílohy Obr. 6.1


Obr. 6.2


Obr. 6.3


Obr. 6.4


Obr. 6.5


Obr. 6.6


Obr. 6.7


Obr. 6.8


Obr. 6.9


Obr. 6.10 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.11 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.12 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.6. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.13 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.9. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.14 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.12. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR


Obr. 6.15 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR Obr. 6.16 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zvolená časová období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.17 Dlouhodobá vláhová bilance travního [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny ve vybraných oblastech na území ČR za zvolená časová období Obr. 6.18 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.19 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.20 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za jarní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za letní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za podzimní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.25 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.26 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.6. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.27 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.9. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.28 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.12. ve vybraných oblastech na území ČR Obr. 6.29 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací ve vybraných oblastech na území ČR


[VLBI_TP, mm]

Rok 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100

VLBI_TP = 0,7279H - 123,39 R 2 = 0,4526, R = 0,6728

-200 -300 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

VLBI_TP = -4E-07H 3 + 0,0007H 2 + 0,3456H - 67,726 R2 = 0,4554, R = 0,6748

[VLBI_TP, mm]

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]

Vegetační období


600

700

500

600

400 500 300 200

400

100

300

0 200 -100 VLBI_TP = 0,3925H - 150,95 R2 = 0,4219, R = 0,6495

-200 -300

100

VLBI_TP = 0,3354H + 27,555 R 2 = 0,4034, R = 0,6351

0 0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = 2E-07H3 - 0,0005H 2 + 0,6843H - 195,43 R 2 = 0,4258, R = 0,6525

1400

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]

0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = -1E-04H2 + 0,4523H - 0,9688 R2 = 0,4092, R = 0,6397

1400

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]

Jarní období

Letní období

200

400

150

300

100

200

50

100

0

0

-50

VLBI_TP = 0,1715H - 61,074 R 2 = 0,4585, R = 0,6771

-100

-100

VLBI_TP = 0,231H - 88,842 R2 = 0,4187, R = 0,6471

-200 0

200

400

600

800

1000

VLBI_TP = -2E-08H3 + 3E-06H 2 + 0,1923H - 68,043 R2 = 0,4622, R = 0,6799

Obr. 6.1

1200

1400

1600

[H, m n. m.]

0

200

400

600

800

VLBI_TP = 2E-07H3 - 0,0004H 2 + 0,4436H - 119,4

1000

1200

1400

1600

[H, m n. m.]

R2 = 0,4272, R = 0,6536



[VLBI_TP, mm]

[VLBI_TP, mm]

Zimní období

Podzimní období 300

400

250

350

200

300

150

250

100

200

50

150

0

100 VLBI_TP = 0,1494H + 5,1305

-50

R2 = 0,4154, R = 0,6445

VLBI_TP = 0,176H + 21,392 R 2 = 0,3704, R = 0,6086

50 0

-100 0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = -2E-07H 3 + 0,0004H 2 - 0,0546H + 36,962

1400

1600

[H, m n. m.]

R 2 = 0,4267, R = 0,6532

[VLBI_TP, mm]

0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = -6E-05H2 + 0,245H + 4,5747 R2 = 0,3771, R = 0,6141

1400

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]

Průběžná kumulace k 1.3.


300

400 VLBI_TP = 0,1057H + 11,276 R 2 = 0,3852, R = 0,6206

250

350 300 250

200

200 150

150

100 100

50 0

50

VLBI_TP = 0,2773H - 49,798 R 2 = 0,4565, R = 0,6756

-50 0

-100 0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = -3E-05H2 + 0,146H + 1,4438 R2 = 0,3919, R = 0,6260

1400

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]

0

200

400

600

800

1000

1200

VLBI_TP = -7E-05H2 + 0,3617H - 70,395 R 2 = 0,4615, R = 0,6793

1400

1600

[H, m n. m.]

[VLBI_TP, mm]



700

900

600

800 700

500

600 400

500

300

400

200

300

100

200 100

0

0 -100 VLBI_TP = 0,5083H - 138,64 -200

R 2 = 0,4589, R = 0,6774

-100

VLBI_TP = 0,6576H - 133,51 R 2 = 0,4547, R = 0,6743

-200

-300

-300 0

200

400

600

800

1000

VLBI_TP = -1E-08H3 - 5E-06H2 + 0,5291H - 144,87 R2 = 0,4592, R = 0,6776

Obr. 6.1

- pokračování 1

1200

1400

1600

[H, m n. m.]

0

200

400

600

800

1000

VLBI_TP = -2E-07H 3 + 0,0004H 2 + 0,4744H - 107,9 R 2 = 0,4557, R = 0,6751

1200

1400

1600

[H, m n. m.]


[mm]

Rok

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100

klim. stanice - prům ěr

[mm]

350

300

300

250

250

200

200

150

150

100

100

50

50

Obr. 6.2

nad 800

701-800

601-700

-200

501-600

-150

-200 401-500

-100

-150 301-400

-100

201-300

-50

do 200

0

-50

bez rozlišení

0

[m n. m.] klim. stanice - průměr

klim. stanice - maximum

nad 800

701-800


klim. stanice - minimum

nad 800

350

klim. stanice - průměr

Letní období

201-300

400

do 200

Jarní období

400


701-800


bez rozlišení

[mm]


[m n. m.]

701-800

[m n. m.]

601-700

bez rozlišení

nad 800

701-800

601-700

501-600

401-500

-300

301-400

-200

-300 201-300

-200 do 200

0 -100

bez rozlišení

0 -100

601-700

100

501-600

200

100

501-600

300

200

401-500

300

401-500

400

301-400

500

400

301-400

600

500

201-300

600


do 200

700



[mm]

Vegetační období

700


601-700

501-600

401-500

[m n. m.]


[mm]

301-400

201-300

do 200

bez rozlišení

-300

nad 800

-200





[mm]

klim. stanice - minimum [mm]

500

400

400

300

300

200

200

100

100

bez rozlišení

nad 800

701-800

601-700

501-600

-300

401-500

-200

-300 301-400

-200 201-300

-100

do 200

0

-100

bez rozlišení

0

[m n. m.]



klim. stanice - maximum [mm]


900

800

800

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

Obr. 6.2

nad 800

701-800

601-700

501-600

-300

401-500

-200

-300 301-400

-200 201-300

-100

do 200

0

-100

bez rozlišení

0

[m n. m.]



- pokračování 1


nad 800

701-800

[m n. m.]


900

nad 800

600

500





nad 800

700

600


701-800

800

700


701-800

800


601-700

900

201-300


900

201-300


do 200

[mm]


do 200


[m n. m.]

601-700

[m n. m.]

601-700

bez rozlišení

nad 800

701-800

601-700

501-600

-200

401-500

-150

-200 301-400

-100

-150 201-300

-100

do 200

-50

bez rozlišení

0

-50

501-600

50

0

501-600

100

50

501-600

150

100

401-500

200

150

401-500

250

200

401-500

300

250

301-400

350

300

301-400

350

Zimní období

301-400

400

201-300

400

do 200

Podzimní období

bez rozlišení

[mm]




[mm]

Bez vertikálního rozlišení

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100

[mm]

-300


Obr. 6.3



k 1.12.

k 1.9.

k 1.12.

k 1.9.

k 1.6.

k 1.3.

ZIMA

PODZIM

LÉTO

JARO



k 1.12.

-300

k 1.9.

-200 k 1.6.

-200

k 1.3.

-100

ZIMA

-100


Výškové pásmo 401 - 500 m n. m.

PODZIM

0


LÉTO

0

k 1.12.

100

k 1.9.

200

100

k 1.6.

200

k 1.3.

300

ZIMA

300

PODZIM

400

LÉTO

400

JARO

500

MIMOVEG

500

VEG

600

ROK

600

JARO


k 1.6.


VEG

[mm]


MIMOVEG

-300 VEG

-300


k 1.3.

ZIMA

-200

Výškové pásmo 201- 300 m n. m.

ROK

-200

k 1.12.

-100

k 1.9.

-100

k 1.6.

0

k 1.3.

0

ZIMA

100

PODZIM

100

LÉTO

200

JARO

200

MIMOVEG

300

VEG

300

ROK

400



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m.

400

ROK

[mm]


MIMOVEG


PODZIM

JARO

MIMOVEG

VEG

ROK

-300

LÉTO

-200




[mm]


[mm]

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100


Obr. 6.3


- pokračování 1

k 1.12.

k 1.9.

k 1.6.

k 1.3.

ZIMA

PODZIM

LÉTO

-200

JARO

-200 MIMOVEG

-100 VEG

0

-100 ROK

0



k 1.12.

k 1.9.

k 1.6.

k 1.3.

ZIMA

PODZIM


k 1.12.

700

600

k 1.9.

800

700

k 1.6.

900

800

k 1.3.

900


Výškové pásmo nad 800 m n. m.

ZIMA

1000


PODZIM

Výškové pásmo do 701 - 800 m n. m.

1000

JARO


MIMOVEG

[mm]


VEG


LÉTO

-100

LÉTO

-100

JARO

0 MIMOVEG

100

0

Výškové pásmo 601- 700 m n. m.

ROK

100

k 1.12.

200

k 1.9.

300

200

k 1.6.

300

k 1.3.

400

ZIMA

500

400

PODZIM

600

500

LÉTO

600

JARO

700

MIMOVEG

800

700

VEG

800

ROK

900

VEG


ROK

[mm] 900



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., rok

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973

dlouhodobý průměr

[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999

časový trend vývoje - polynom 4. stupně

Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., rok

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973

dlouhodobý průměr [mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.4

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991



1993

1995

1997

1999



[mm]


1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.4

- pokračování 1

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999

časový rend vývoje - polynom 4. stupně


[mm]


1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., rok

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Rok, bez vertikálního rozlišení

1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.4

- pokračování 2

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., vegetační období

400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., vegetační období

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.5

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.5

- pokračování 1

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., vegetační období

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Vegetační období, bez vertikálního rozlišení

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.5

- pokračování 2

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

[mm]




Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100

-200 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr [mm]





600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

Obr. 6.6






[mm]


700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

[mm]





600

500

400

300

200

100

0






1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

Obr. 6.6

- pokračování 1





[mm]


1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

[mm]




Výškové pásmo nad 800 m n. m., mimovegetační období

1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr [mm]




Mimovegetační období, bez vertikálního rozlišení

1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr

Obr. 6.6

- pokračování 2





[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., jarní období

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., jarní období

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.7

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991



1993

1995

1997

1999



[mm]


400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.7

- pokračování 1

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., jarní období

500

400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Jarní období, bez vertikálního rozlišení

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.7

- pokračování 2

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., letní období

300

200

100

0

-100

-200

-300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., letní období

400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.8

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991



1993

1995

1997

1999



[mm]


700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100

-200

-300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.8

- pokračování 1

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., letní období

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Letní období, bez vertikálního rozlišení

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.8

- pokračování 2

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., podzimní období

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., podzimní období

400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.9

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



600

500

400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.9

- pokračování 1

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


600

500

400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., podzimní období

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Podzimní období, bez vertikálního rozlišení

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


Obr. 6.9

- pokračování 2

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., zimní období


[mm]




Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., zimní období


[mm]





400

300

200

100

0




Obr. 6.10 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období v jednotlivých výškových pásmech na území ČR



[mm]


400

300

200

100

0


[mm]





400

300

200

100

0







Obr. 6.10 - pokračování 1





[mm]



[mm]




Výškové pásmo nad 800 m n. m., zimní období

700 600 500 400 300 200 100 0 -100 1961/62 1963/64 1965/66 1967/68 1969/70 1971/72 1973/74 1975/76 1977/78 1979/80 1981/82 1983/84 1985/86 1987/88 1989/90 1991/92 1993/94 1995/96 1997/98 1999/00 dlouhodobý průměr [mm]




Zimní období, bez vertikálního rozlišení







[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Obr. 6.11 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. v jednotlivých výškových pásmech na území ČR


[mm]


300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973

1975


[mm]

1977

1979

1981

1983


1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999

časový trend vývoje - polynom 4.stupně


300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


500

400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Výškové pásmo nad 800 m n. m., průběžná kumulace k 1.3.

400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Průběžná kumulace k 1.3., bez vertikálního rozlišení

500

400

300

200

100

0

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


400

300

200

100

0

-100

-200

-300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100

-200

-300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


500

400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



400

300

200

100

0

-100

-200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


1000

800

600

400

200

0

-200

-400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



[mm] 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999



1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 -200 -400 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



Výškové pásmo do 200 m n. m., měsíce

[mm]

Výškové pásmo do 200 m n. m., kumulace

[mm] 400

160 140

300 120 100

200

80

100

60 40

0

20

-100

0 -20

-200 -40

-300

-60 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

II.

III.

IV.

V.

VII.

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

minimum

Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., kumulace

[mm]

160

VI.

průměr

minimum

Výškové pásmo 201 - 300 m n. m., mě síce

[mm]

I.

400

140 300 120 100

200

80 100

60 40

0

20 -100

0 -20

-200 -40 -60

-300 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

II.

III.

IV.

V.

minimum


[mm]

I.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

minimum


[mm] 600

160 140

500

120

400 100

300

80 60

200

40

100

20

0

0

-100 -20

-200

-40

-300

-60 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

průměr

VII.

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

Obr. 6.15 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací v jednotlivých výškových pásmech na území ČR



[mm]


[mm]

160

600

140 500 120 400

100 80

300

60 200 40 100

20 0

0

-20 -100 -40 -60

-200 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

II.

III.

IV.

V.

minimum


[mm]

I.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

XI.

maximum

XII.

minimum


[mm]

160

VI.

600

140 500 120 400

100 80

300

60 200 40 100

20 0

0

-20 -100 -40 -60

-200 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

[mm] 1000

140

900

120

800

100

700

80

600

60

500

40

400

20

300

0

200

-20

100

-40

0

-60

-100 II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr


VIII.

IX.

maximum

III.

IV.

V.

X.

XI.

XII.

minimum

VI.

VII.

VIII.

průměr

160

I.

II.

minimum


[mm]

I.

IX.

X.

XI.

maximum

XII.

minimum


I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum



[mm]

[mm]

160

1000

140

900


800

120

700 100 600 80

500

60

400

40

300 200

20

100 0 0 -20

-100

-40

-200

-60

-300 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

II.

III.

IV.

V.

minimum

Výškové pásmo nad 800 m n. m., měsíce

[mm]

I.

VI.

VII.

VIII.

průměr

1000

140

900

X.

XI.

maximum

XII.

minimum

Výškové pásmo nad 800 m n. m., kumulace

[mm]

160

IX.

800

120

700 100 600 80

500

60

400

40

300 200

20

100 0 0 -20

-100

-40

-200

-60

-300 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

II.

III.

IV.

V.

minimum

Bez vertikálního roz liše ní, mě síce

[mm]

I.

VI.

VII.

VIII.

průměr

1000

140

900

X.

maximum

XI.

XII.

minimum

Bez vertikálního roz liše ní, kumulace

[mm]

160

IX.

800

120

700 100 600 80

500

60

400

40

300 200

20

100 0 0 -20

-100

-40

-200

-60

-300 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr


VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum


[mm]

Rok

200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 -250 -300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


[mm]

POLABÍ


POOHŘÍ


[mm]

Vegetační období

200

200

150

150

100

100

50

50

0

0

-50

-50

-100

-100

-150

-150

-200

-200

-250

-250

-300


-300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ

JIŽNÍ MORAVA


STŘEDNÍ MORAVA


Jarní období

200

200

150

150

100

100

50

50

0

0

-50

-50

-100

-100

-150

-150

-200

-200

-250

-250

-300

POLABÍ


POOHŘÍ


Letní období

-300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ


JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ


Obr. 6.16 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zvolená časová období ve vybraných oblastech na území ČR


[mm]

[mm]

Podzimní období

200

200

150

150

100

100

50

50

0

0

-50

-50

-100

-100

-150

-150

-200

-200

-250

-250

-300

Zimní období

-300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ

JIŽNÍ MORAVA




200

200

150

150

100

100

50

50

0

0

-50

-50

-100

-100

-150

-150

-200

-200

-250

-250

-300

STŘEDNÍ MORAVA

POLABÍ


POOHŘÍ



-300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ

JIŽNÍ MORAVA




200

200

150

150

100

100

50

50

0

0

-50

-50

-100

-100

-150

-150

-200

-200

-250

-250

-300

STŘEDNÍ MORAVA

POLABÍ


POOHŘÍ



-300 JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ



POOHŘÍ


JIŽNÍ MORAVA

STŘEDNÍ MORAVA


POLABÍ


POOHŘÍ



[mm]


50



k 1.12.

k 1.9.

k 1.6.

-300

k 1.3.

-250

-300

ZIMA

-250 PODZIM

-200

LÉTO

-150

-200

JARO

-100

-150

MIMOVEG

-100

VEG

0 -50

ROK

0 -50




k 1.9.

k 1.6.

k 1.3.

k 1.12. k 1.12.

100

50

k 1.9.

100

POOHŘÍ

k 1.6.

150


k 1.3.

150


ZIMA

200

JARO

POLABÍ

200

ZIMA

ROK

k 1.12.


MIMOVEG

[mm]


VEG


k 1.9.

-300

k 1.6.

-300

k 1.3.

-250 ZIMA

-200

-250 PODZIM

-200

LÉTO

-150

JARO

-100

-150

MIMOVEG

-100

VEG

-50

ROK

0

-50

PODZIM

50

0

PODZIM

50

LÉTO

100

LÉTO

150

100

JARO

150

S TŘEDNÍ MORAVA

MIMOVEG

200

VEG

JIŽNÍ MORAVA

ROK

[mm] 200


Obr. 6.17 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny ve vybraných oblastech na území ČR za zvolená časová období


[mm]

JIŽNÍ MORAVA, rok

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, rok

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


Obr. 6.18 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální roční úhrny ve vybraných oblastech na území ČR

1993

1995

1997

1999



[mm]

POLABÍ, rok

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


[mm]

1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, rok

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, vegetační období

300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, vegetační období

300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Obr. 6.19 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za vegetační období ve vybraných oblastech na území ČR


[mm]

POLABÍ, vegetační období

300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, vegetační období

300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100

-200 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


[mm]

1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98


S TŘEDNÍ MORAVA, mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100

-200 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98


Obr. 6.20 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za mimovegetační období ve vybraných oblastech na území ČR


[mm]

POLABÍ, mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98


POOHŘÍ, mimovegetační období

400

300

200

100

0

-100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74



1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, jarní období

200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, jarní období

200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


Obr. 6.21 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za jarní období ve vybraných oblastech na území ČR

1993

1995

1997

1999



[mm]

POLABÍ, jarní období

200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


[mm]

1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, jarní období

200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, letní období

300

200

100

0

-100

-200

-300

-400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, letní období

300

200

100

0

-100

-200

-300

-400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989

1991


Obr. 6.22 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za letní období ve vybraných oblastech na území ČR

1993

1995

1997

1999



[mm]

POLABÍ, letní období

300

200

100

0

-100

-200

-300

-400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


[mm]

1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, letní období

300

200

100

0

-100

-200

-300

-400 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, podzimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, podzimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Obr. 6.23 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za podzimní období ve vybraných oblastech na území ČR


[mm]

POLABÍ, podzimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, podzimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, zimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


[mm]

1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89

1991/92


1994/95

1997/98


S TŘEDNÍ MORAVA, zimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89

1991/92


Obr. 6.24 Vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální úhrny za zimní období ve vybraných oblastech na území ČR

1994/95

1997/98



[mm]

POLABÍ, zimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74


[mm]

1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98


POOHŘÍ, zimní období

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 1961/62

1964/65

1967/68

1970/71

1973/74



1976/77

1979/80


1982/83

1985/86

1988/89


1991/92

1994/95

1997/98



[mm]

JIŽNÍ MORAVA, průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


S TŘEDNÍ MORAVA, průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


Obr. 6.25 Kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] v období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální kumulované úhrny k 1.3. ve vybraných oblastech na území ČR


[mm]

POLABÍ, průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999


POOHŘÍ, průběžná kumulace k 1.3.

200

150

100

50

0

-50

-100 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 -150 -200 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



[mm]


400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999




[mm]


400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973


[mm]

1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



400 300 200 100 0 -100 -200 -300 -400 -500 1961

1963

1965

1967

1969

1971

1973



1975

1977

1979

1981


1983

1985

1987

1989


1991

1993

1995

1997

1999



Jižní Morava, mě síce

[mm]

Jižní Morava, průběž ná kumulace

[mm]

100

60

50

40

0 20

-50 0

-100 -20

-150 -40

-200

-60

-250 -300

-80 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

II.

III.

IV.

V.

minimum

Stře dní Morava, mě síce

[mm]

I.

XII.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

minimum

Střední Morava, průbě žná kumulace

[mm]

60

VI.

100

40

50

20 0 0 -50 -20 -100 -40 -150

-60

-80

-200 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

průměr

VII.

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

průměr

VII.

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

Obr. 6.29 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za období 1961-2000, průměrné, maximální a minimální měsíční úhrny včetně průběžných kumulací ve vybraných oblastech na území ČR


Polabí, mě síce

[mm]

Polabí, průbě žná kumulace

[mm]

200

60

150

40

100 20

50 0

0 -20

-50 -40

-100

-60

-150 -200

-80 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

průměr

IX.

X.

maximum

XI.

II.

III.

IV.

V.

minimum

Poohří, měsíce

[mm]

I.

XII.

VII.

průměr

VIII.

IX.

X.

maximum

XI.

XII.

minimum

Poohří, průběž ná kumulace

[mm]

60

VI.

100

40

50

20 0 0 -50 -20 -100 -40 -150

-60

-80

-200 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

průměr


VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

průměr

VII.

VIII.

IX.

maximum

X.

XI.

XII.

minimum


Mapové přílohy Mapa 5.1 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu, indikativy podle CLIDATA Mapa 5.2 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance travního porostu, indikativy podle WMO Mapa 6.1 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za rok na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.2 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za vegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.3 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za mimovegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.4 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za jarní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.5 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za letní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.6 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za podzimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.7 Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za zimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.8 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.3. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.9 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.6. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.10 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.9. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm Mapa 6.11 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.12. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 5.1 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance, indikativy podle CLIDATA


Mapa 5.2 Klimatologické stanice na území ČR, vybrané pro výpočet evapotranspirace a vláhové bilance, indikativy podle WMO


Mapa 6.1

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za rok na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.2

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za vegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.3

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za mimovegetační období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.4

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za jarní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.5

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za letní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.6

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za podzimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.7

Dlouhodobá vláhová bilance travního porostu [mm] za zimní období na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.8

Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.3. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.9

Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.6. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.10 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.9. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm


Mapa 6.11 Dlouhodobá kumulovaná vláhová bilance travního porostu [mm] k 1.12. na území ČR za období 1961-2000, intervaly po 50 mm a 100 mm

DOKTORSKÁ DIZERTAČNÍ PRÁCE. Vláhová bilance zemědělské krajiny

Recommend Documents