BRNO-KOUNICOVA 02.04.2010
VELKOPÁTEČNÍ – VYSÍLÁNÍ ČT2
DOKONÁNO JEST!
Jak si vyložit ukřižování Pána Ježíše Krista? – Výklad podle slov Pána Ježíše na kříži Text kázání:
Jan 19,28-30
1. UDÁLOST A JEJÍ VÝKLAD Tento týden se dostalo ve sdělovacích prostředcích zvláštní pozornosti mimořádnému experimentu, který se odehrává v obřím urychlovači částic (LHC), který byl postaven pod Švýcarskem a Francií. Pokus, při němž vědci sledují srážky protonů, má simulovat velký třesk při vzniku vesmíru. Nejsem fyzikem, ale umím si představit, s jakým očekáváním a napětím vědci sledují, co se děje a bude dít. Odehrává se jim před očima cosi doposud nevídaného. Klíčové při tom bude, jak vědci to, co se děje a bude dít před jejich očima, vyloží. Ve středu (31.03.2010) bylo možno se dočíst o další zajímavé fyzikální skutečnosti, totiž, že světlo dokáže deformovat hmotu. Kromě samotného faktu mne na daném článku zaujal především jeho podnadpis: „Nechtěli věřit vlastním očím“. Dovolím si citovat: „Nejdříve se mi nechtělo věřit vlastním očím. Abych byl upřímný, trvalo nám tři a půl roku, než jsme pochopili, jak může proud fotonů vést k tak velké změně pevných struktur," řekl reportérům LiveScience Nicolas Kotov, který pokus na University of Michigan vedl.“ Někdy je to, co se nám děje před očima, tak fantastické, že o tom začneme pochybovat a máme problémy daný výjev pochopit a vysvětlit. Vzpomněl jsem si při těchto zprávách ze světa fyziky na knihu Roberta Jungka, který v 50.letech minulého století popisuje ve své knize Jasnější než tisíc sluncí události vedoucí k sestrojení atomové bomby. Řetězová reakce v uranu proběhla poprvé v roce 1934 v Římě. Až do roku 1938 vědci odmítali věřit tomu, co jim ukazovaly jejich přístroje. Nasnadě je otázka, co by se stalo, kdyby si vědci svůj pokus hned správně vyložili. Vyvinuli by Mussolini a Hitler jadernou bombu ještě před či během II. Světové války? Emílio Segré s určitým odstupem (cca 10 let) na pohřbu svého učitele Enrica Fermiho (který bombardoval neutrony a zřejmě vůbec jako první rozštěpil atom uranu) pověděl tuto zajímavou větu: „Bůh, jehož záměry nikdy nepoznáme, způsobil, že jsme se všichni stali vůči jevu štěpení slepými“. Léta se vědci na cosi dívali, měli před sebou převratné jevy, ale špatně si je vyložili. Je přitom zvlášť zajímavé slyšet z úst vědce slova o Bohu, který milostivě cloní mysl, aby nechápala. Mít něco před očima, to ještě zdaleka neznamená, že nám dojde, co se vlastně děje a jaký to má význam. A není to pouze záležitost vědy. Je to naše každodenní zkušenost. 2010_023 Dokonáno jest - tisk.doc
strana 1
Sdělovací prostředky nám denně prezentují nejenom události, ale také jejich výklad. Nastavují nám úhel pohledu na danou věc, ať už je to teroristický čin, ekonomická informace anebo počasí. Ve svém výkladu v podstatě všeho se mohou mýlit, ale také nemusí. A tak je potřeba vědět, že událost je jedna věc, ale to, jak ji vyložit (tedy její význam), to je věc druhá. Totéž platí o našich každodenních lidských vtazích. Jak si vysvětlujeme slova a činy svých nejbližších – manžela, manželky, dětí, spolupracovníků? Jak často špatně pochopíme (špatně si vyložíme) to, co druhý řekne anebo udělá. Rodiče nechápou činy dětí a opačně. Že ještě něco uděláme a třeba i s dobrým úmyslem, to ještě automaticky neznamená, že to druhý takto i pochopí. Je také pravdou, že někdy na první pohled dobré činy a slova jsou jenom zástěrkou zlého a cestou ke zlému. Zlo přitom zůstává zprvu skryto a nepochopeno. Proto jsme možná podezřívaví i k dobru, které nás potká a klademe si otázku: „Co tím druhý sleduje?“ Myslím, že každý člověk ví, jak těžké to je, když je nepochopen. A že se to stává! Chceme být pochopeni a často nám nezbývá, než vykládat/vysvětlovat co jsme mysleli, když jsme řekli anebo udělali to či ono. Jak je dobře, když k tomu máme příležitost. A přidejme k tomu ještě jednu situaci – někdy máme problém rozumět sami sobě a vyložit své vlastní myšlení, slova a činy. Všechno to, co jsem doposavad pověděl – od fyziky až k událostem každodenního života – mají jedno společné: že se nám cosi odehrává před očima a že jsme něčeho svědky, to ještě automaticky neznamená, že dobře pochopíme, co jde. Každý z nás denně chce porozumět sobě, druhým a událostem kolem sebe. Dobré vysvětlení a dobrý výklad je to, co nám pomáhá orientovat se a smysluplně jednat a mluvit. Dobré pochopení je klíčem k dobrým rozhodnutím, postojům, slovům a činům. A k dobrému pochopení vždy potřebujeme brát ohled na souvislosti, kontext, příčiny a důsledky.
2. UKŘIŽOVÁNÍ – UDÁLOST, KTERÁ SI ŽÁDÁ VÝKLAD A jak to všechno souvisí s velkým Pátkem a ukřižováním Božího Syna Pána Ježíše Krista, které si dnes připomínáme? V tom, že i ono (ukřižování) je událostí (Božím činem), kterou máme před očima. Je to událost, o které nepochybujeme. Je dostatečně doložena. Jako u mnoha jiných událostí hledáme výklad a snažíme se porozumět tomu, co se vlastně stalo a co to znamená, zde to platí tím spíš. Jak vyložit ukřižování Ježíše z Nazareta? Jak vyložit to, co se tenkrát stalo? Co se tím říká, říká-li se tím vůbec něco víc než, že šlo o politováníhodný omyl a špatné soudní rozhodnutí pod vlivem veřejného mínění? 2010_023 Dokonáno jest - tisk.doc
strana 2
Když si spolu s ostatními křesťany připomínáme ukřižování Ježíše z Nazareta, pak si připomínáme nejen to, ŽE se něco stalo a CO se stalo. Připomínáme si význam této události, a to s tím, že ona připomínka ústí do vysvětlení (pochopení, výkladu), které(-ý) přechází do vyznání: Na kříži za nás zemřel Boží Syn – Pán Ježíš Kristus. Než si spolu připomeneme, odkud vychází tento výklad (vyznání) události ukřižování, uslyšíme píseň pěveckého sboru: „Bůh tak miloval svět“.
3. DOKONÁNO JEST! 3.1. UKŘIŽOVÁNÍ – UDÁLOST, KTERÁ EVOKUJE OTÁZKY Velkopáteční evangelium nám staví před oči kříž, na němž byl ukřižován a zemřel Ježíš z Nazareta. Toť prostý fakt, o němž již dnes nikdo nepochybuje. To nám však nestačí. Docela přirozeně a samozřejmě nás napadá množství otázek: Proč se tak stalo? Co učinil, že ho odsoudili? Jak je možné, že soudce, který prohlásil jeho nevinu (byli to vlastně dva soudcové), jej nakonec dal popravit? Byly přírodní úkazy spojené s danou událostí pouhou náhodou anebo ukazují na něco víc?
3.2. UKŘIŽOVÁNÍ – VÝKLAD Bible (Boží slovo) nám nabízí odpověď na tyto otázky. Pán Bůh nám nedává své slovo jenom jako pouhou informaci o tom, co se stalo s tím, že „vy si to, lidé, nějak přeberte. Dělejte, co umíte, nechci Vás dopředu ovlivňovat.“ Pán Bůh nám ve svém Slově říká, CO se stalo, a protože ví, jak jsme my lidé zaslepení a nechápaví (zvlášť k duchovním věcem), vysvětluje nám, jak to, co se stalo správně pochopit. Byla by škoda, kdyby nám to muselo trvat léta, než k tomu samému dojdeme, pokud bychom vůbec došli k pravému pochopení. 3.2.1. VÝKLAD APOŠTOLŮ Byli to apoštolové, kteří v události ukřižování Ježíše z Nazareta objevili Mesiáše, Božího Syna. Jeho smrt (i na základě svých setkání se Vzkříšeným) pak vykládají a vyznávají takto: Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás (bezbožné, Ř 5,6) zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Ř 5,8 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky, Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. Ř 3,21-24 Zde se před námi odkrývá význam – vysvětlení. Kdybychom četli novozákonní spisy apoštolů, určitě bychom nalezli na různých místech totéž, snad řečeno jinými slovy. Předkládá se naší víře (pozn. Každý výklad jakékoli události předpokládá víru – 2010_023 Dokonáno jest - tisk.doc
strana 3
ač to možná nevíme, ale třeba u televizního zpravodajství se stáváme lidmi víry – věříme tomu, co se nám vykládá). 3.2.2. VÝKLAD UKŘIŽOVANÉHO V tuto chvíli se ovšem nechci zaměřit na vysvětlení, které Kristově smrti dali apoštolové. Chci zůstat u velkého Pátku, protože už tam (na kříži Pána Ježíše Krista) nám je řečeno, jak vnímat celou událost. Je to sám ukřižovaný, kdo vykládá svou smrt. Zvláště tak koná ve svých posledních slovech na kříži: „Dokonáno jest.“ K čemu nás toto – v řeckém jazyce vlastně jedno jediné –slovo vede (ř.: tetelestai = dokonáno, naplněno, dokončeno)? Jak chce, abychom rozuměli jeho smrti ve světle tohoto slova? Jsou nám zde řečeny minimálně dvě věci: Tou první je povzbuzení k tomu, abychom jeho smrt nevnímali jako fiasko, prohru, neštěstí, nespravedlnost anebo kapitulaci před silnějším. Z kříže Pána Ježíše nezní žádné: „Počkejte do roka a do dne.“ On sám vnímal svou smrt jako dokončení díla. Bez utrpení na kříži a smrti by jeho dobré dílo zůstalo nedokončené, jakkoli se nám to zdá divné. Utrpení Božího syna tvořilo součást jeho úkolu a poslání. Tak chtěl on sám, abychom to vnímali. To je tedy první vysvětlení, jak chápat Kristovo utrpení a smrt: není to prohra, neštěstí ani nespravedlnost. To druhé, k čemu nás vede poslední slovo Pána Ježíše na kříži, je docela přirozená otázka: Je-li „dokonáno“, pak tedy „Co bylo dokonáno?“ Zůstaneme-li při hledání odpovědi na tuto otázku na půdě Janova evangelia a postupně si jej projdeme, nalezneme odpověď. Sedm velkých zázraků znamení a sedm majestátných výroků, v nichž slyšíme slova Pána Ježíše „Já jsem“, podobně jako velekněžská modlitba Pána Ježíše v getsemanské zahradě nám odhalují jedno základní dílo – jeden Záměr Boha Otce, který přišel Syn vykonat: sejmutí hříchu z člověka a život věčný. Všechno, co Pán Ježíš mluvil a co konal, směřuje a vztahuje se k člověku a jeho osudu, jeho budoucnosti. V Kristu se odehrává příběh, který se týká bytostně nás lidí. Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by velkého Pátku. Při pohledu na život i smrt Pána Ježíše je potřeba vnímat, že se hraje o nás, naši minulost, přítomnost i budoucnost. Pohled a přemýšlení o Kristu tedy zároveň předpokládá přemýšlení o sobě. Platí to i o pohledu na utrpení a smrt Pána Ježíše. Vraťme se ale zpět k tomu, co bylo na kříži dokonáno. Hned v úvodu evangelia Jan Křtitel, který při pohledu na Pána Ježíše řekne: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa.“ (J 1,29). Sám Pán Ježíš pak ilustroval a potvrdil slova o nutnosti a zástupnosti daru svého života za druhé, když řekl: – „Já jsem přišel, aby (mé ovce – lidé) měly život a měly ho v hojnosti. Já jsem dobrý pastýř, který položí život za ovce.“ Anebo: „Já jsem dveře, kdo vejde (vírou) skrze mne, bude zachráněn…“ Při jiné 2010_023 Dokonáno jest - tisk.doc
strana 4
příležitosti o sobě pověděl, že je „chlebem života, který když lidé okusí, bude jim tento pokrm pokrmem k věčnému životu“ Přidejme k tomu modlitební přemýšlení/rozhovor nad svým posláním s nebeským Otcem v Getsemane: Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe, stejně, jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíš Krista. Jan 17,1-3 Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. Jan 17,6-8
4. DOKONÁNO JEST! A CO DÁL? Slyšíme z kříže slova Pána Ježíše „Dokonáno jest“, slyšíme v nich, že jeho utrpením a smrtí je naplněno a dokončeno Boží dílo pro nás. Z Boží strany je vše hotovo. Kristus vzal naše viny na sebe a odtrpěl to, co patřilo nám. My, lidé hříšní, ale vlastně Kristovou smrtí ospravedlnění, máme otevřeny dveře k Bohu Otci, jeho lásce, jeho slovu a věčnému životu. „Je dokonáno!“ Ale jakoby z kříže znělo ještě to nevyslovené, co znělo po celý život Božího syna: A co dál? Co vy, kteří toto slovo slyšíte? Kdo uvěří této zprávě? Kdo uvěří tomuto vysvětlení? Kdo uvěří této zvěsti? Z Boží strany je dokonáno. Slyšme tedy na závěr velkopátečního kázání povzbuzení Ukřižovaného i Vzkříšeného Pána Ježíše: Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3,14-16
Jan Asszonyi, Brno 2.4.2010
2010_023 Dokonáno jest - tisk.doc
strana 5
