DODATKOVÝ PROTOKOL K ÚMLUVĚ O LIDSKÝCH PRÁVECH A BIOMEDICÍNĚ O GENETICKÉM TESTOVÁNÍ PRO ZDRAVOTNÍ ÚČELY (pracovní překlad)
Preambule Členské státy Rady Evropy, další státy a Evropské společenství, signatáři tohoto Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (níţe uváděná jako„Úmluva o lidských právech a biomedicíně“, ETS č. 164), majíce na zřeteli, ţe cílem Rady Evropy je dosaţení větší jednoty mezi jejími členy a ţe jednou z metod, jak lze tohoto cíle dosáhnout, je zachování a další uplatňování lidských práv a základních svobod; majíce na zřeteli, ţe cíl Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, jak je vymezen v článku 1, je chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a kaţdému bez diskriminace zaručit úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody při aplikaci biologie a medicíny; berouce v úvahu Úmluvu na ochranu osob při automatickém zpracovávání osobních dat (ETS č. 108) ze dne 28. ledna 1981; berouce v úvahu práci vykonanou jinými mezivládními organizacemi, především Mezinárodní deklaraci o lidském genomu a lidských právech schválenou Generálním shromáţděním Spojených národů dne 9. prosince 1998; připomínajíce, ţe lidský genom je společný všem lidským bytostem, utvářející vzájemné pouto mezi lidskými bytostmi, zatímco nepatrné obměny přispívají k jedinečnosti kaţdé lidské bytosti; zdůrazňujíce zvláštní pouto, které existuje mezi členy stejné rodiny; majíce na zřeteli, ţe pokrok v lékařských vědách přispívá k záchraně ţivotů nebo ke zlepšení kvality ţivota; potvrzujíce přínos genetiky, zvláště genetického testování, v oblasti zdraví; majíce na zřeteli, ţe genetické sluţby v oblasti zdraví tvoří integrální část zdravotních sluţeb poskytovaných populaci, a připomínajíce význam přijímání vhodných opatření za účelem poskytování rovného přístupu ke genetickým sluţbám příslušné kvality, berouce v úvahu zdravotní potřeby a dostupné zdroje, vědomy si rovněţ obav plynoucích z moţného neoprávněného uţití genetického testování, zvláště informací takto získaných;
1
znovu potvrzujíce základní princip respektování lidské důstojnosti a zákaz všech forem diskriminace, zvláště těch, které jsou zaloţeny na genetických charakteristikách; berouce v úvahu národní a mezinárodní profesní standardy v oblasti genetických sluţeb a předchozí práci Výboru ministrů a Parlamentního shromáţdění Rady Evropy v této oblasti; rozhodnuty přijímat taková opatření, která jsou nezbytná pro ochranu lidské důstojnosti a základních práv a svobod jedince při genetickém testování pro zdravotní účely; se dohodly na následujícím
Kapitola I – Předmět a účel Článek 1 – Předmět a účel Strany Protokolu
budou chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a kaţdému bez
diskriminace zaručí úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody při testech, na které se vztahuje tento Protokol v souladu s článkem 2. Článek 2 – Rozsah 1. Tento Protokol se vztahuje na testy prováděné pro zdravotní účely, které zahrnují analýzu vzorků lidského původu a mají za cíl především identifikovat genetické charakteristiky osoby, dědičné nebo získané během raného prenatálního vývoje (níţe označovány jako „genetické testy“) 2. Tento Protokol se nevztahuje na: a genetické testy prováděné na lidských embryích a plodech; b genetické testy prováděné pro výzkumné účely. 3. Pro účely odstavce 1 se: a „analýza“ vztahuje na: i chromozomální analýzu, ii
analýzu DNA nebo RNA;
iii
analýzu jakékoli jiné částice umoţňující získat informace rovnocenné těm, které jsou získávány metodami uvedenými v pododstavcích a.i. a a.ii.;
b „biologické vzorky“ se vztahují na: i biologické materiály odebrané za účelem příslušného testu, ii biologické materiály dříve odebrané za jiným účelem.
2
Kapitola 2 – Obecná ustanovení Článek 3 – Nadřazenost lidské bytosti Zájmy a blaho lidské bytosti účastnící se genetických testů, jeţ se vztahují k tomuto Protokolu, musí převládat nad výhradním zájmem společnosti nebo vědy. Článek 4 - Nediskriminace a nestigmatizace 1. Jakákoli forma diskriminace vůči osobě, buď jako jedinci nebo jako členu skupiny, z důvodu genetické dědičnosti je zakázána. 2. Učiněna musí byt příslušná opatření, která by předcházela stigmatizaci osob nebo skupin ve spojení s genetickými charakteristikami.
Kapitola III – Genetické služby Článek 5 – Kvalita genetických služeb Smluvní strany musí přijmout nezbytná opatření k zajištění náleţité kvality genetických sluţeb. Především musí dohlédnout, aby: a genetické testy obecně splňovaly přijatá kritéria vědecké oprávněnosti a klinické platnosti; b v kaţdé laboratoři byl implementován program zajištění kvality a tyto laboratoře byly předmětem pravidelného monitorování, c osoby poskytující genetické sluţby měly příslušnou kvalifikaci, která jim umoţní, aby svou roli vykonávaly v souladu s profesními povinnostmi a standardy. Článek 6 – Klinický přínos Klinický přínos genetického testu musí být hlavním kritériem při rozhodování o jeho provedení na jedinci nebo skupině osob. Článek 7 – Individualizovaný dohled 1. Genetický test pro zdravotní účely lze provést pouze pod individualizovaným lékařským dohledem. 2. Výjimky z obecných pravidel uvedených v odstavci 1 mohou být povoleny smluvní stranou tak, aby mohla být uvedena v platnost jiná ustanovení Protokolu, za podmínky, ţe budou učiněna odpovídající opatření berouce v úvahu způsob, jakým je test prováděn. Tato výjimka však nesmí být učiněna, pokud se jedná o genetické testy mající váţné dopady na zdraví dotyčných osob nebo členů jejich rodiny nebo mající váţné dopady na reprodukční volby.
3
Kapitola IV – Informace, genetické poradenství, souhlas Článek 8 – Informace a genetické poradenství 1. Pokud se uvaţuje o vyuţití genetického testu, musí být dotyčné osobě s předstihem poskytnuty odpovídající informace, a to především o účelu a povaze testu a o významu jeho výsledků. 2. Při prediktivních genetických testech uvedených v článku 12 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně musí být dotyčné osobě k dispozici odpovídající genetické poradenství. Dotyčnými testy jsou: -
testy predikující monogenní onemocnění,
-
testy slouţící k odhalení genetických predispozic nebo genetické vnímavosti k výskytu onemocnění,
-
testy slouţící k identifikaci zdravého nosiče genu odpovědného za onemocnění.
Forma a rozsah tohoto genetického poradenství musí být definovány v souladu s dopady výsledků testu a jejich významem pro jedince nebo členy jeho rodiny, včetně moţných dopadů týkajících se reprodukční volby. Genetické poradenství musí být poskytováno nedirektivním způsobem. Článek 9 – Souhlas 1. Genetický test lze provádět pouze poté, co dotyčná osoba vyslovila s tímto svobodný a informovaný souhlas. Souhlas s testy uvedenými v článku 8, odstavci 2 musí být zdokumentován. 2. Dotyčná osoba můţe kdykoliv svobodně souhlas odvolat.
Kapitola V – Osoby neschopné vyslovit souhlas Článek 10 – Ochrana osob neschopných vyslovit souhlas Pod podmínkou článku 13 tohoto Protokolu lze genetický test provádět na osobě, která není schopna vyslovit souhlas, pouze pro její přímý prospěch. Tam, kde nezletilý nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas, genetický test na jeho osobě musí být odloţen do doby, kdy dosáhne způsobilosti, vyjma případů, kde by odklad znamenal neprospěch pro jeho zdraví nebo blaho.
4
Článek 11 – Informace před zmocněným souhlasem, genetické poradenství a podpora 1. Při genetickém testu, který je zamýšlen provádět na osobě neschopné vyslovit souhlas, musí být poskytnuty osobě, orgánu nebo instituci, u nichţ je poţadován souhlas, odpovídající předběţné informace, především pokud se týče účelu a povahy testu a dopadů jeho výsledků. Odpovídající předběţné informace musí být také poskytnuty osobě neschopné vyslovit souhlas, které se týká zamýšlený test, v rozsahu její schopnosti porozumět. K dispozici musí být kvalifikovaná osoba, která odpoví na případné otázky osoby, orgánu nebo instituce, od které je poţadován souhlas, a kde je to vhodné, osoby týkající se zamýšlený test. 2. Ustanovení článku 8, odstavce 2 musí platit v případě osob neschopných vyslovit souhlas v rozsahu jejich schopnosti porozumět. Kde je to náleţité, osobám, u nichţ je poţadován zmocněný souhlas, musí být k dispozici vhodná podpora. Článek 12 – Informovaný souhlas 1. Tam, kde nezletilá osoba nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas s genetickým testem, test lze provést pouze se souhlasem jejího zákonného zástupce nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem. Názor nezletilé osoby musí být brán v úvahu, jakoţto určujícího faktoru rostoucího v poměru k věku a stupně vyspělosti. 2. Tam, kde dospělá osoba nemá podle zákona způsobilost vyslovit souhlas s genetickým testem z důvodu duševní nezpůsobilosti, nemoci nebo z podobných důvodů, test lze provést pouze se souhlasem jejího zákonného zástupce nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem. V úvahu musí být brána přání týkající se genetického testu dříve vyjádřená dospělou osobou v době, kdy byla schopna vyslovit souhlas. Dotyčná osoba se musí, v rozsahu své schopnosti porozumět, účastnit schvalovacího procesu. 3. Zmocněný souhlas s testy uvedenými v článku 8, odstavci 2 musí být zdokumentován. 4. Zmocněný souhlas výše uvedený v odstavcích 1 a 2 lze v nejlepším zájmu dotyčné osoby kdykoliv odvolat.
Kapitola VI – Testy ve prospěch členů rodiny Článek 13 – Testy na osobách neschopných vyslovit souhlas Výjimečně, odchýlením se od ustanovení článku 6, odstavce 1 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a článku 10 tohoto Protokolu, můţe zákon povolit provést genetický test ve prospěch členů rodiny na osobě, která není schopna vyslovit souhlas, při splnění následujících podmínek: 5
a
účelem testu je umoţnit dotyčným členům rodiny získat preventivní, diagnostický nebo léčebný prospěch, který byl nezávisle zhodnocen jako důleţitý pro jejich zdraví, nebo jim umoţnit informovanou reprodukční volbu;
b
předpokládaný prospěch nelze získat bez provedení testu;
c
riziko a zátěţ zákroku jsou minimální pro osobu, která podstupuje test;
d
byl nezávisle zhodnocen očekávaný prospěch, který značně vyvaţuje riziko pro osobní ţivot, jeţ můţe vyplynout ze shromaţďování, zpracovávání a předávání výsledků testu;
e
byl dán souhlas zákonného zástupce osoby neschopné vyslovit souhlas nebo orgánu nebo osoby nebo instituce stanovené zákonem;
f
osoba neschopná vyslovit souhlas se musí, v poměru ke své schopnosti porozumět a stupni vyspělosti, účastnit schvalovacího procesu.
Článek 14 – Testy na biologických materiálech v případech, kdy není možné kontaktovat dotyčnou osobu Kde není moţné s náleţitým úsilím kontaktovat osobu pro genetický test ve prospěch členů její rodiny na jejím biologickém materiálu dříve odebranému k jinému účelu, zákon můţe povolit provést test v souladu s principem proporcionality, pokud očekávaný prospěch nemůţe být získán jiným způsobem a pokud test nemůţe být odloţen. V souladu s článkem 22 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně musí být učiněna opatření v případě, kdy dotyčná osoba byla výslovně proti tomuto testu. Článek 15 – Testy na zemřelých osobách Genetický test ve prospěch jiných členů rodiny lze provádět na biologických vzorcích: -
odebraných z těla zemřelé osoby;
-
odebraných z osoby, nyní zemřelé, v době, kdy ţila;
jen kdyţ byl získán souhlas nebo zmocněný souhlas poţadovaný zákonem.
Kapitola VII – Osobní život a právo na informace Článek 16 – Úcta k osobnímu životu a právo na informace 1. Kaţdý má právo na úctu ke svému osobnímu ţivotu, zvláště na ochranu osobních dat odvozených z genetického testu. 2. Kaţdý, kdo podstupuje genetický test, je oprávněn znát jakékoli informace shromaţďované o jeho zdraví, odvozené z tohoto testu. Závěry získané z testu musí být dotyčné osobě ve srozumitelné formě dostupné.
6
3. Musí být respektováno přání osoby nebýt informován. 4. Ve výjimečných případech můţe zákon v zájmu dotyčné osoby stanovit omezení při uplatňování práv obsaţených ve výše uvedených odstavcích 2 a 3. Článek 17 – Biologické vzorky Biologické vzorky uvedené v článku 2 musí být pouţívány a shromaţďovány pouze za podmínek zajišťujících ochranu a důvěrnost informací, které mohou být takto získány. Článek 18 – Informace závažné pro členy rodiny V případě, ţe výsledky genetického testu prováděném na osobě mohou být závaţné pro zdraví jiných členů rodiny, musí být testovaná osoba o tomto informována.
Kapitola VIII – Programy genetického screeningu pro zdravotní účely Článek 19 – Programy genetického screeningu pro zdravotní účely Program zdravotního screeningu zahrnující vyuţití genetických testů lze realizovat jen tehdy, pokud byl schválen kompetentním orgánem. Tento souhlas lze udělit pouze po nezávislém zhodnocení jeho etické přijatelnosti a po splnění následujících specifických podmínek: a
program je uznáván pro svou významnost pro zdraví celé populace nebo části dotčené populace;
b
byla potvrzena vědecká odůvodněnost a účinnost programu;
c dotyčným osobám jsou k dispozici vhodná preventivní a léčebná opatření vzhledem k nemoci nebo poruše; d jsou prováděna vhodná opatření k zajištění spravedlivého přístupu k programu; e
program poskytuje opatření pro dostatečné informování populace nebo části dotčené populace o délce trvání, cílech a moţnostech přístupu ke screeningovému programu a o dobrovolné povaze účasti v programu.
Kapitola IX - Veřejné informace Článek 20 – Veřejné informace Smluvní strany budou činit příslušná opatření k usnadnění přístupu veřejnosti k objektivním obecným informacím o genetických testech, včetně informací o jejich povaze a moţných dopadech jejich výsledků.
Kapitola X – Vztah tohoto Protokolu k jiným ustanovením a přezkoumání Protokolu Článek 21 – Vztah tohoto Protokolu k Úmluvě Pokud se týče smluvních stran, budou ustanovení článku 1 aţ 20 tohoto Protokolu povaţována za doplňující články Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, přičemţ všechna ustanovení této Úmluvy budou platit shodně.
7
Článek 22 – Širší ochrana Ţádné z ustanovení tohoto Protokolu nelze vykládat jako omezující či jinak ovlivňující smluvní strany při moţnosti poskytnout osobám, účastnícím se genetického testování pro zdravotní účely, větší právní ochranu, neţ je stanoveno tímto Protokolem. Článek 23 – Přezkoumání Protokolu Za účelem monitorování vědeckého vývoje bude stávající Protokol přezkoumán ve Výboru uvedeném v článku 32 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně do pěti let od vstupu Protokolu v platnost a poté v intervalech stanovených Výborem.
Kapitola XI – Závěrečná ustanovení Článek 24 – Podpis a ratifikace Tento Protokol je otevřen k podpisu signatářům Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Signatář nemůţe ratifikovat, přijmout nebo schválit Protokol, aniţ by jiţ dříve nebo současně s ním ratifikoval, přijal nebo schválil Úmluvu. Ratifikační listiny, doklady o přijetí nebo o schválení budou uloţeny u generálního tajemníka Rady Evropy. Článek 25 – Vstup v platnost 1. Tento Protokol vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data, ke kterému pět států, z toho alespoň čtyři členské státy Rady Evropy, vyjádří souhlas být vázány Protokolem v souladu s ustanoveními článku 24. 2. Pro kaţdého signatáře, který následně vyjádří svůj souhlas být takto vázán, vstoupí Protokol v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data uloţení ratifikační listiny, dokladu o přijetí nebo o schválení. Článek 26 – Přistoupení 1. Po vstupu v platnost tohoto Protokolu můţe kaţdý stát, který přistoupil k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně, přistoupit k tomuto Protokolu. 2. Přistoupení se uskuteční uloţením dokladu o přistoupení u generálního tajemníka Rady Evropy a nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data jeho uloţení. Článek 27 – Vypovězení 1. Kaţdá strana Protokolu můţe kdykoliv vypovědět tento Protokol cestou sdělení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. 2. Vypovězení nabude účinnosti první den měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců od data převzetí tohoto sdělení generálním tajemníkem.
8
Článek 28 - Oznámení 1. Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, Evropskému společenství, všem signatářům, všem stranám Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a všem ostatním státům, které byly pozvány, aby přistoupily k tomuto Protokolu: a. kaţdý podpis; b. uloţení kaţdé ratifikační listiny, dokladu o přijetí, schválení nebo přístupu; c. kaţdé datum vstupu tohoto Protokolu v platnost podle článků 25 a 26; d. jakýkoli jiný úkon, sdělení nebo oznámení související s tímto Protokolem. Na důkaz toho níţe podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tento Protokol. Dáno ve Štrasburku, dne 27. listopadu 2008, v anglickém a francouzském jazyce, přičemţ obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloţeno v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie kaţdému členskému státu Rady Evropy, nečlenským státům, které se zúčastnily přípravy tohoto Protokolu, a kaţdému státu přizvanému k přístupu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně a Evropskému společenství.
.
9
