Šešuloví škůdci na ozimé řepce Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko Pod termínem šešuloví škůdci na ozimé řepce máme na mysli zejména krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorku kapustovou (Dasineura brassicae). V podmínkách České republiky jsou to významní škůdci, kteří se podílí na snížení výnosu a v řadě případů byli příčinou toho, že někteří pěstitelé přestali ozimou řepku pěstovat. Ozimá řepka se však stále pěstuje ve velkém rozsahu. Sklizňová plocha byla v roce 2005 267 160 ha a dá se přepokládat, že zasetá plocha ozimé řepky na rok 2006 bude mít obdobnou výměru. Vysoká početnost šešulových škůdců je daná specifickými podmínkami pěstování řepky olejky u nás. Jedná se o vysoké procento řepky v osevním postupu, pěstování řepky v teplejších oblastech našeho státu, redukované zpracování půdy apod. V některých evropských zemích (Polsko, Německo, Francie, Dánsko apod.) je jako hlavní škůdce ozimé řepky stále veden blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) tak, jako v minulosti i u nás, ale řeší problémy s jeho rezistencí k řadě insekticidním přípravkům. Registrovaná ochranná opatření proti šešulovým škůdcům jsou u nás v některých letech nedostatečná, zejména za příznivého průběhu povětrnostních podmínek k rozmnožování bejlomorky kapustové.
Obr. 1 Krytonosec šešulovým společně s blýskáčkem řepkovým v květu ozimé řepky Krytonosce šešulového (obr. 1) nacházíme na řepce v období od nasazování květních poupat do období tvorby šešulí. Je to nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě a po úživném žíru samičky kladou vždy jedno vajíčko do jedné šešule. Vyvíjející se larva provádí žír na semenech řepky po dobu asi čtyř až pěti týdnů. Po ukončení svého vývoje vykouše okrouhlý otvor v šešuli, kterou posléze opustí. V půdě se kuklí a během asi 10 dní se líhnou brouci,
které zastihneme na různých brukvovitých rostlinách až do podzimu, kdy zalezou do půdy a přezimují. Napadené šešule larvami krytonosce na první pohled nepoznáme, pouze při roztržení šešule můžeme identifikovat larvu (obr. 2) či několik málo larev uvnitř, včetně poškozeného semene. Pokud zjistíme ve stěně šešule okrouhlý otvor jedná se o napadenou šešuli krytonoscem, ale již bez larvy, která ji opustila. Práh škodlivosti se hodnotí v období žlutého květního poupěte až do období plného květu. Jeho hodnota je stanovena na jednoho brouka na jednu rostlinu řepky.
Obr. 2. Larva krytonosce šešulového Bejlomorka kapustová je drobný komárek, který však může mít i několik generací za rok. Na ozimé řepce škodí první generace, v příznivých letech pro její vývoj i druhá generace, která je mnohonásobně početnější než první. V těchto případech pak dochází vysokým ztrátám na výnosu. Bejlomorka kapustová přezimuje v půdě ve stádiu kukly, na jaře se líhnou komárci a samičky kladou vajíčka do šešulí. Na rozdíl od krytonosce šešulového klade jedna samička větší množství vajíček do jedné šešule (16 až 20 vajíček) a pak v případě, že do jedné šešule klade více samiček, nacházíme v šešuli vysoký počet larev (obr. 3). Larvy vysávají stěny šešule nebo semena. Napadené šešule na rozdíl od napadených šešulí larvami krytonosce mírně hálkovitě zduřují, žloutnou a předčasně se otevírají. Asi dva týdny od nakladení vajíček jsou larvy dorostlé a po otevření šešule padají na zem, kde si mělce v půdě (0,5 – 5 cm) vytváří kokon a posléze se kuklí. Na ozimé řepce škodí první, případně druhá generace, na jarní řepce druhá a třetí generace a další generace se vyvíjejí v šešulích planě rostoucích brukvovitých rostlin. Největší škody jsou způsobeny tím, že z otevřených šešulí vypadává semeno. Doporučený práh škodlivosti lze obtížně stanovit a jeho hodnota je jedna samičky bejlomorky na 4 rostliny řepky. Nejlépe se zjišťuje za slunečného a klidného počasí v období, kdy se zdržuje v horním patře řepky a klade vajíčka, tj. v době od 10 do 15 hod.
Obr. 3. Larvy bejlomorky kapustové v šešuli řepky V loňském roce byl na sledovaných lokalitách výskyt krytonosce šešulového nízký (průměrně do 0,3 brouků na jednu rostlinu) a to odpovídalo i nízkému procentu napadených šešulí. V neošetřené kontrole bylo zjištěno pouze 6,2 % šešulí napadených larvami krytonosce, ošetřené varianty byly napadeny minimálně, v rozmezí od jednoho do 2 %, což odpovídalo početnímu výskytu dospělců tohoto škůdce. Jako zásadnější škůdce se ukázala opět bejlomorka kapustová, kdy na kontrolních neošetřených parcelách bylo procento napadených šešulí vysoké – průměrně 41,7 % a na parcelách s jedním ošetřením přípravkem Karate Zeon 5 CS v období plného květu (11. května) se snížilo napadení šešulí bejlomorkou kapustovou na průměrných 15 %, což odpovídalo 64,1 % biologické účinnosti. Tato relativně nižší účinnost proti napadení šešulí bejlomorkou byla daná tím, že bejlomorka kapustová se v porostu řepky vyskytuje nepřetržitě po celou dobu po odkvétání a reziduální účinky jednoho ošetření jsou nedostatečné. V současné době je již známé, že při silném napadení řepky bejlomorkou je doporučený termín ochrany v období žlutého květního poupěte až do období plného květu nedostatečný, protože nepostihuje napadení ozimé řepky druhou generací bejlomorky, která způsobuje zásadní snížení výnosu řepky. Proto se ověřuje řada nových účinných látek i různých termínů aplikace k regulaci šešulových škůdců na ozimé řepce (obr. 4). Testují se insekticidní přípravky samostatně nebo i v kombinaci, aby se prodloužilo reziduální působení na škůdce. Druhá cesta jsou dvě ošetření a to první ošetření v období tvorby první mladých šešulí a druhé ošetření v době odkvétání, kdy za příznivých podmínek se ve vyšší početnosti objevují bejlomorky druhé generace. Z pokusů v loňském roce lze dokladovat, že jedno ošetření v období plného květu snížilo ve srovnání s neošetřenou variantou počet larev bejlomorky v šešulích řepky. V neošetřené kontrole byl průměrný počet larev u hodnocených šešulí 16, při použití insekticidního přípravku 2,5 x nižší a při kombinaci
přípravků byl zjištěn minimální výskyt larev. Ošetření v dokvétajícím porostu bylo ve srovnání s ošetřením v plném květu účinnější. Při aplikaci samostatného přípravku či v kombinaci byla účinnost na poškození šešulí bejlomorkou kapustové 68 % až 76,5 %. Pro zajištění vyšší účinnosti proti bejlomorce by bylo asi dvojí ošetření nejefektivnější, protože postihne škůdce v širším záběru a bude chránit řepky i proti bejlomorce druhé generace. Účinnost kombinací přípravků proti šešulovým škůdcům spočívá v tom, že insekticidy ze skupiny neonikotionidů působí kontaktně i požerově a mají delší reziduální účinnost ve srovnání s pyrethroidy. Spolu s přípravky ze skupiny pyrethroidů pak mají rychlý a účinný zásah proti škůdcům. V současné době jsou registrovány do ozimé řepky k regulaci krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové následující přípravky: Vaztak 10 EC/SC v dávce 0,1 l/ha, Decis EW 50 v dávce 0,125 l/ha až 0,15 l/ha, Decis Flow 2,5 v dávce 0,3 l/ha, Karate Zeon 5 CS v dávce 0,15 l/ha, Zolone 35 EC v dávce 3 l/ha a Calypso 480 SC v dávce 0,15 – 0,2 l/ha. Z dalších přípravků registrovaných do řepky jsou to Talstar 10 EC v dávce 0,1 l/ha, Mospilan 20 SP v dávce 80 až 100 g/ha, Cyper 10 EM a Alimetrin 10 EM v dávkách 0,2 l/ha a Fury 10 EW v dávce 0,075 l/ha. Jsou to přípravky, které nejsou registrované proti šešulovým škůdcům, ale v praxi jsou některé z nich využívané. Jedná se o ty přípravky, které jsou registrované proti blýskačkovi řepkovému a v době aplikace na začátku květu lze postihnout i první nálety krytonosce šešulového.
Obr. 4. Pokusná lokalita při ověřování insekticidních přípravků proti šešulovým škůdcům Závěr Šešuloví škůdci jsou jedni z velmi významných škůdců ozimé řepky, zejména bejlomorka kapustová. Jednou z cest pro jejich regulaci v porostech je aplikace insekticidních přípravků. Současně doporučovaný termín ošetření je z pohledu snížení početnosti
bejlomorky kapustové nedostatečný. Zvýšení účinnosti jedné aplikace insekticidů se řeší kombinací přípravků, které zaručí delší reziduální působení. Domníváme se však, že pro dosažení velmi dobré účinnosti i proti případné druhé generaci bejlomorky jsou dvě ošetření, tj. v období žlutých květních poupat až plného květu a pak v období dokvétání, podle skutečného napadení v jednotlivých letech pěstování. Proti krytonosci šešulovému bude dostatečné jedno ošetření při jeho významném výskytu v prvním termínu aplikace. Zemědělská praxe si však budeme muset počkat na výsledky dalších pokusů a případné registrace nových účinných přípravků. Zatím lze využívat pouze registrované přípravky.
