DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Jiří Hřebíček, Jana Soukopová
Tato příručka je určena středním a malým podnikům, ale nejen jim. Je určena všem, kteří chtějí dobrovolné podnikové zprávy vydávat a nebo je už vydávají. Vytvoření příručky je výstupem projektu SP/4i2/26/07 „Návrh nových indikátorů pro průběžné monitorování účinnosti systémů environmentálního managementu podle odvětví a systému jejich environmentálního reportingu s hodnocením vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností“, který je realizován Masarykovou universitou v letech 2007 – 2010 v rámci „Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí“ s počátkem řešení projektů v roce 2007 s finanční podporou ministerstva.
Kontakty: Masarykova univerzita Institut biostatistiky a analýz Kamenice 3, 625 00 Brno
Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. e-mail:
[email protected]
2
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností OBSAH ÚVOD..................................................................................................................................................................... 4 1.
PRINCIPY DOBROVOLNÝCH ZPRÁV (REPORTINGU) ................................................................ 11 1.1 1.2 1.3 1.4
2.
POVINNÉ PODÁVÁNÍ ZPRÁV A VÝKAZŮ (POVINNÝ REPORTING) ........................................ 21 2.1 2.2 2.3
3.
ENVIRONMENTÁLNÍ REPORTING ......................................................................................................... 21 FINANČNÍ REPORTING ......................................................................................................................... 25 REPORTING V SOCIÁLNÍ OBLASTI ........................................................................................................ 27
STRUKTURA DOBROVOLNÉ ZPRÁVY............................................................................................. 30 3.1 3.2 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6.
4.
ÚVOD.................................................................................................................................................. 11 ZPŮSOB KONSTRUKCE ZPRÁVY ........................................................................................................... 12 OBSAH ZPRÁVY................................................................................................................................... 13 KVALITA ZPRÁVY ............................................................................................................................... 17
ÚVOD.................................................................................................................................................. 30 TVORBA ZPRÁV PODLE SMĚRNIC GRI ................................................................................................. 33 ÚVODNÍ ČÁST ZPRÁVY ........................................................................................................................ 35 ČÁST VĚNOVANÁ VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................... 36 ČÁST ZPRÁVY VĚNOVANÁ EKONOMICE A FINANCÍM ........................................................................... 40 ČÁST ZPRÁVY VĚNOVANÁ VLIVŮM ORGANIZACE NA SOCIÁLNÍ SYSTÉM ............................................. 41 TVORBA ZPRÁVY A DEFINOVÁNÍ ZODPOVĚDNOSTÍ.............................................................................. 47
DOBROVOLNÉ ZPRÁVY U VYBRANÝCH ČESKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...................................... 48 4.1 4.2 4.3 4.4
SKUPINA ČEZ..................................................................................................................................... 49 SPOLEČNOST TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC ................................................................................ 51 SKUPINA UNIPETROL .......................................................................................................................... 53 PRECHEZA PŘEROV ......................................................................................................................... 55
LITERATURA .................................................................................................................................................... 57 PŘÍLOHA 1. SOUHRNNÁ TABULKA SLEDOVÁNÍ INDIKÁTORŮ VÝSLEDKŮ HSE....................... 59
3
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Úvod Tato publikace je jedním z výstupů řešení projektu SP/4i2/26/07 „Návrh nových indikátorů pro průběžné monitorování účinnosti systémů environmentálního managementu podle odvětví a systému jejich environmentálního reportingu s hodnocením vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností“, který je realizován Masarykovou universitou v letech 2007 – 2010 v rámci „Resortního programu výzkumu v působnosti Ministerstva životního prostředí“ (dále jen „ministerstvo“) s počátkem řešení projektů v roce 2007 s finanční podporou ministerstva. Hlavním cílem projektu SP/4i2/26/07 je výzkum jak průběžně a exaktně sledovat vývoj životního prostředí podle odvětví a nalezení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností a jejich transformování do příslušných indikátorů pro environmentální reporting („corporate sustainability reporting“) a případně pro výroční zprávy EMAS pro vybraná odvětví. V této publikaci jsou shrnuty výsledky výzkumu v první etapě řešení projektu SP/4i2/26/07, které se týkají oblasti environmentálního reportingu, současného stavu chápání vývoje životního prostředí a vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností s ohledem na zavedené systémy EMS a EMAS. Tato publikace navazuje rovněž na publikované výsledky řešení projektů VaV ministerstva: •
Projekt 1C/4/25/04 „Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby“, který se zabýval v letech 2004 až 2005 výzkumem podpory udržitelné výroby a spotřeby a zaměření směrů dobrovolných aktivit podnikatelské sféry v této oblasti z pohledu výrobce [11].
•
Projekt 1C/4/13/04 „Aplikace environmentálního účetnictví na mikroekonomické a makroekonomické úrovni v podmínkách ČR“. který se zabýval v letech 2004 až 2005 výzkumem problematiky udržitelného rozvoje na makroekonomické a mikroekonomické úrovni. Cílem projektu na makroekonomické úrovni bylo využít metodiky makroekonomických účtů SEEA 2003 k hodnocení udržitelného rozvoje v ČR. Na mikroekonomické úrovni projekt řešil problematiku měření udržitelnosti podniku, environmentální účetnictví, podrobně environmentální reporting [17] a efektivnost zavádění EMS.
Pod pojmem Dobrovolná podniková zpráva o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností se rozumí v této publikaci taková zpráva (dále „dobrovolná zpráva“ nebo „report“) organizace 1 , která je propracovaná a sjednocovaná na mezinárodní úrovni (vycházející např. z iniciativy nadnárodní organizace Global reporting initiative (GRI) 2 a programu EMAS 3 ) a kterou organizace realizují dobrovolně, (tj. například nad rámec legislativních předpisů), o svém ekonomickém, environmentálním (týkající se životního prostředí) a sociálním výkonnosti (profilu) v rámci jejich společenské odpovědnosti organizací 4 (CSR – corporate social responsibility), kde se vychází z jednání tzv. European 1
Společnost, sdružení, firma, podnik, úřad nebo instituce, nebo jejich část nebo kombinace, ať' zapsané do rejstříku nebo ne, veřejné nebo soukromé, které mají své vlastní funkce a správu. 2 http://www.globalreporting.org/Home, Organizace GRI vydala v roce 2006 třetí a zatím poslední verzi reportingové směrnice a nazvala ji G3. Definuje v ní report jako „veřejně publikovanou zprávu, kterou organizace zpřístupňuje všem zainteresovaným stranám (staheholderům), s cílem poskytnout detailní přehled o činnostech organizace v širších ekonomických, environmentálních a sociálních dimenzích.“ 3 http://ec.europa.eu/environment/emas/index_en.htm, http://www.iema.net/ems/emas, http://www.cenia.cz/__C12571B20041E945.nsf/$pid/MZPMSFGSEV4B . 4 Společenská odpovědnost organizací (Corporate Social Responsibility – CSR) je definována jako koncept, v němž organizace ve spolupráci s jejich zainteresovanými stranami dobrovolně integrují sociální a environmentální aspekty do svých podnikatelských aktivit. V praxi CSR znamená, že odpovědná organizace
4
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Multistakeholders Forum, které jako poradní fórum EU došlo v roce 2004 k podstatným závěrům o principech společenské odpovědnosti podnikání. Jeho zásadním prvkem je deklarovaný princip dobrovolné integrace sociálních a environmentálních závazků organizace do jejích obchodních aktivit, které jsou realizovány nad rámec platné legislativy a obchodních smluv. Podávání zpráv organizací (dále rovněž „reporting“) lze obecně vymezit jako komplexní systém zpravodajství v organizaci poskytující vnitřním a vnějším zainteresovaným stranám 5 , skupinám i jednotlivcům, informace o všech aktivitách organizace, které se jich mohou dotýkat nebo je ovlivňovat. Pojem reporting znamená rovněž vizualizaci informací. Můžeme také říci, že se jedná o proces transformace dat ve znalosti. Tento proces může představovat podle konkrétní situace jednoduchý úkol, ale může se také jednat o složitější nebo komplexní řešení. Pojem reporting ve smyslu podnikového výkaznictví a zpravodajství 6 se v České republice (dále zkráceně ČR) objevuje až po roce 1990, kde se jedná o příslušné statistické výkazy a zprávy o činnosti organizací a dále o povinné výkazy a zprávy vyplývající z legislativy v životním prostředí, účetnictví, statistice, sociální péči, apod. Programy statistických zjišťování obsahují seznamy statistických zjišťování a charakteristiky jednotlivých zjišťování stanovené zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a zmíníme se o nich ve druhé kapitole. Reporting v moderním pojetí objevují organizace v ČR znovu s určitým zpožděním až v souvislosti s transformací národního hospodářství na tržní ekonomiku a s příchodem zahraničního podnikatelského kapitálu. Do tohoto moderního pojetí náleží rovněž dobrovolné reporty (např. Dobrovolné podnikové zprávy o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností). V obsahovém pojetí reportu došlo také k určitému posunu od původně úzce chápaného vymezení ve smyslu interních podnikových výkazů o hospodaření a složkách životního prostředí určených především pro vlastníky a manažery, až po velmi široké pojetí všech druhů informací o nejrůznějších činnostech organizace týkajících se udržitelného rozvoje (jeho environmentální, ekonomické a sociální oblasti), společenské odpovědnosti i podnikatelské etiky, poskytovaných vnitřním i vnějším zainteresovaným stranám a široké veřejnosti. Hledání správného přístupu k zveřejňování reportů není v mnoha organizacích v ČR dosud ukončeno a tato publikace by k tomu měla přispět. Z praktického hlediska lze dobrovolné zprávy rozdělit podle míry propracování a sjednocení postupu při jejich realizaci na ty, které používají standardizované nástroje a ty, které používají doporučené přístupy [11]. U dobrovolných zpráv používajících standardizovaných nástrojů jsou už realizační postupy na mezinárodní úrovni více či méně podrobně stanoveny, případně i normalizovány (jedná se o iniciativu GRI a INEM 7 , Model excelence EFQM 8 , OECD 9 , OSN 10 , RESPONSIBLE dobrovolně podniká v souladu s vysokými etickými principy; pěstuje dobré vztahy se svými obchodními partnery; pečuje o své zaměstnance; podporuje region, ve kterém působí; a snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. CSR představuje komplexní přístup k řízení organizace, který v sobě zahrnuje všechny základní oblasti udržitelného rozvoje: tj. rozvoj v oblasti ekonomické a sociální v rámci limitů Země, respektive životního prostředí [1]. 5 Jednotlivec nebo skupina, který se zajímá o výkon nebo činnosti organizace nebo je jimi ovlivněna. 6 Stanovit zpravodajskou povinnost ze zákona mohou zpravidla jen orgány státní správy. Státní statistická služba - to jsou Český statistický úřad a pracoviště státní statistické služby ministerstev a případně dalších ústředních úřadů státní správy (viz kompetenční zákon) - stanovují zpravodajskou povinnost na základě §10, §11 a §15 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 7 http://www.ioew.de/home/downloaddateien/Leitfaden%20engl.pdf, http://www.inem.org . INEM (International Network for Environmental Management) umožňuje přístup k osvědčeným postupům environmentálního
5
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností CARE 11 ). V podstatě jde o aplikaci určitých metod či systematických postupů nebo návodů, které se transformují do podmínek v ČR. U doporučených přístupů není realizace dobrovolných zpráv zcela jednotně stanovena, neboť tyto přístupy v podstatě jen doporučují určitou formu nebo obsah zprávy, ale neposkytují jednotný popis cesty k tomuto cíli, či metody na jeho dosažení. Jedním z hlavních důvodů obtížnosti jednotné formalizace doporučených přístupů je velká šíře možností, jak se k doporučenému cíli či přístupu dostat. Dále skutečnost, že výběr nejvhodnější možnosti, kam může spadat i výběr vhodného mixu struktury a obsahu dobrovolné zprávy, se může měnit případ od případu v závislosti na mnoha vnějších okolnostech a například i na parametrech organizace v rámci odvětví, (tj. na její velikosti, charakteru výroby, charakteru produktů, charakteru činností, způsobu řízení, používané strategii udržitelné výroby, apod.). Jednotný návod by tak nemusel v každém případě vést k nalezení vhodné formy i obsahu z celkového národohospodářského hlediska. Proto se dobrovolné zprávy často přizpůsobují požadavkům cílových skupin pro které jsou určeny. Pro tento přístup je charakteristické brát v potaz odlišné potřeby a různé přednosti cílových skupin a pak vydávat zprávy, které tyto potřeby a přednosti opravdu splňují. Aby se dosáhlo těchto cílů, je nutné provést na počátku analýzu cílových skupin a informací, které potřebují. Tato analýza určuje klíčové cílové skupiny, kterým by měly být nebo které chtějí, aby jim byly adresovány dobrovolné zprávy. Mezi tyto klíčové skupiny bezesporu patří: zaměstnanci; zákazníci; dodavatelé; úřady; sousedé; konkurence; investoři; veřejnost/média, atd.. Každá cílová skupina preferuje různé informace z dobrovolné zprávy. Abychom různé cílové skupiny nezahlcovali přebytečnými informacemi ze zprávy, musíme provést analýzu požadavků daných cílových skupin. Na jejím základě pak stanovíme, které části (prvky) obecné struktury zprávy zahrneme do zprávy pro danou cílovou skupinu, kterou mohou být: • •
Zaměstnanci - Dalo by se říci, že zaměstnance zajímá vše, co se jejich organizace týče, viz obr. 1. Zákazníci - Každého zákazníka především zajímá vše, co se činností, produktů a služeb organizace týká a někdy také chování organizace vzhledem k životnímu prostředí a dodržování společenské odpovědnosti. Z toho vyplývá, že důležitými faktory pro zákazníky jsou především informace o environmentálních, sociálních i ekonomických dopadech a s tím související politika a integrovaný manažerský systém organizace.
managementu v průmyslu, stejně jako malé a střední podniky. Najdete zde nástroje pro plnění norem ISO a EMAS, mezinárodní kalendář akcí a více než 6.000 publikací v oblasti energetiky, odpadového a vodního hospodářství . 8 http://www.efqm.org/. Model excelence EFQM je manažerský model, který vytvořila Evropská nadace pro management kvality (EFQM). Model excelence EFQM vychází z přístupu TQM - Total Quality Management. Při jeho používání je uplatňováno sebehodnocení organizace ve všech oblastech její činnosti. Toto sebehodnocení je členěno do devíti kritérií, podle kterých se procesy a činnosti v organizaci srovnávají s nejúspěšnějšími organizacemi - "Best in class" (benchmarking). Tento model využívají nyní desítky tisíc organizací v celé Evropě i mimo ni. 9 Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, ze dne 27. června 2000, článek III. Zveřejňování informací, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/mez_ekon_organizace_12363.html. 10 V červenci roku 2000 vyhlásil generální tajemník OSN Kofi Annan iniciativu nazvanou Global Compact. Jde o mezinárodní síť sdružující agentury OSN, nevládní organizace, zástupce více než tisícovky firem a zástupce dalších mezinárodních organizací (International Labor Organization, World Business Council on Sustainable Development.) 11 www.responsiblecare.org/ , http://www.schp.cz/html/index.php?s1=1&s2=4&lng=1 . Responsible Care je jedinou celosvětovou iniciativou chemického průmyslu, která mu pomáhá soustavně se zlepšovat ve všech aspektech zdraví, bezpečnosti a životního prostředí a otevřeně informovat o svých činnostech a výsledcích.
6
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností • •
Dodavatelé - Podobně jako zákazníky, zajímá dodavatele tržní chování organizace. Neméně důležitými informacemi pro dodavatele jsou finanční aspekty organizace. Úřady - Místní, regionální a národní orgány veřejné správy, které jsou pověřeny výkonem určitých kontrolních funkcí ve vztahu k činnostem organizace, bude zajímat téměř vše o organizaci z pohledu dodržování právních předpisů, případně i integrovaných systémů řízení a environmentálního, ekonomického a společenského chování organizace. Úřady mají většinou zájem na oboustranně prospěšném vztahu organizace a daného regionu. Zaměstnanci bezpečnost zaměstnání, příležitosti k příjmu, pracovní podmínky, volba
Dodavatelé
Sousedé
Možnosti dodání a doručení, podmínky dodání, doručení a platby,
Hluk, znečištění, emise, objem dopravy, environmentální dopady a
Zákazníci Rozsah služeb/produktů, environmentální dopady, sociální podmínky produkce,
Organizace
Investoři Aktiva, návrat kapitálu, investiční rizika, likvidační hodnota
Úřady
Konkurence
Dodržování zákonů a regulí, kvalita managementu, daně
Strategické plány, konkurenční strategie, porovnání výkonnosti
Veřejnost Strategie, plány a cíle, environmentální dopady, finanční stav
Obrázek 1: Cílové skupiny a jejich zájem o informace ve zprávě
• •
•
Sousedé - Sousedy organizace zajímá především její chování a dopady její činnosti a služeb vzhledem ke svému okolí (např. životnímu prostředí). Investoři, akcionáři, banky a pojišťovny - Hlavním zájmem finančního sektoru, tj. investorů, akcionářů, bank a pojišťoven jsou především finanční aspekty organizace. Ostatní informace je zajímají spíše povrchně, ale přesto by měli být ve zprávě obsaženy. Veřejnost/média/nevládní organizace - Veřejnost a média zajímá především chování organizace vzhledem k životnímu prostředí, tj. především dopady na životní prostředí a zamýšlené plány a cíle organizace a dopady do sociální oblasti (např. podmínky pro zaměstnance, apod.). Další zajímavou informací pro veřejnost jistě bude finanční stav organizace. Naopak integrovaný manažerský systém není pro veřejnost tak důležitý.
Chceme-li pochopit správně význam, smysl a cíle reportingu, musíme začít od analýzy cílových skupin, tj. potenciálních uživatelů informací ve zprávách a jejich požadavků. V podstatě lze uživatele rozdělit do dvou širokých skupin: vnitřní a vnější zainteresované strany (tj. interní a externí uživatelé), viz obr. 1. Interní uživatelé (vnitřní zainteresované strany) jsou jednak zaměstnanci organizace, kteří tvoří vnitřně kontrární zájmovou skupinu – na jedné straně mají zájem na prosperitě a dobrém 7
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností jménu organizace, ale na druhé straně mají zájem na maximalizaci svých mezd, což může zvyšovat náklady a zhoršovat hospodářské výsledky organizace. Dále to jsou především vlastníci a management organizace na různých stupních jejího řízení. Například u akciových společností je to představenstvo a dozorčí rada, nebo u společností s ručením omezením jejich společníci a majitelé. V podstatě jde o adresáty, kteří mají rozhodovací pravomoci a jsou odpovědni za výsledky činnosti organizace. Externí uživatelé (vnější zainteresované strany) mohou vytvářet velmi široké spektrum jak oprávněných kontrolních orgánů, tak zájmových skupin, ale i jednotlivců, patří mezi ně široká veřejnost, společenské organizace a různé občanské aktivity například v oblasti ochrany životního prostředí, apod., viz obr. 1. Z výčtu uživatelů je vidět, že jediná forma komunikace a zpravodajství (reportingu) či formy a obsahu dobrovolné zprávy nemůže uspokojit všechny požadavky zainteresovaných stran (nyní populárně zavedeného termínu „stakeholderů“). Komunikace organizace a její zpravodajství proto musí vytvořit informační systém, který bude diferencovaný a orientovaný na jednotlivé cílové skupiny uživatelů. V současné době organizace používají dle rozsahu témat dobrovolných zpráv některé z následujících typů zpráv viz obr. 2, kde se původně environmentální problematika rozšířila o další hlediska [14], [17]: Dobrovolné zprávy zahrnující „environmentální reporting“
Environmentální zpráva
Zpráva o zdraví, bezpečnosti a životním prostředí
Zpráva o udržitelném rozvoji
Zpráva o odpovědném podnikání
Péče organizace o životní prostředí
Péče organizace o zdraví, bezpečnosti a životním prostředí
Udržitelný rozvoji organizace, ekonomické, environmentální a sociální aspekty
Etické chování organizace vůči společnosti, finanční, environmentální a sociální aspekty
Obrázek 2: Typy dobrovolných zpráv zahrnující „environmentální reporting“ Environmentální zpráva (Zpráva o stavu životního prostředí, Environmental Report) obsahuje údaje o chování organizace vůči životnímu prostředí (např. vyprodukované množství odpadů, množství emisí aj.), ale také informace o materiálových tocích, čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů, o stavu okolní přírody aj. Environmentální zpráva je založena na nutnosti informovat a přesvědčit veřejnost o zodpovědném chování organizace vůči životnímu prostředí. Je to reakce organizací na rostoucí obavy veřejnosti ze znečišťování životního prostředí výrobní činností a produkty organizace a na obavy z vyčerpání přírodních zdrojů. Tento typ environmentální zprávy je používán od osmdesátých let minulého století [14], [17] . Obsah a struktura environmentální zprávy nejsou zatím jednoznačně stanoveny. Mezinárodní standardy (např. ISO 14063) uvádí pouze principy environmentálního 8
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností reportingu, které spíše určují jen filozofii takové zprávy [5], [7]. Pokud organizace nepatří k odvětvím, jejichž svazy si jednotnou koncepci environmentální zprávy vypracovaly (např. Chemický průmysl), má v zásadě v koncipování environmentální zprávy úplnou volnost. Nařízení ES č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), uvádí, že je třeba vydávat prohlášení o stavu životního prostředí, jehož účelem je poskytnout veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám informace o environmentálních dopadech a vlivu činnosti organizace na životní prostředí a o neustálém zlepšování tohoto vlivu na životní prostředí. Toto Nařízení uvádí, které informace má prohlášení obsahovat, a která kritéria je třeba vzít v úvahu při zpracování zprávy a budeme z něj vycházet při navrhování obsahu a formy dobrovolné zprávy. Zpráva o zdraví, bezpečnosti a životním prostředí (Health, Safety and Environmental Report, HSE Report) je rozšířením environmentální zprávy o problematiku zdraví a bezpečnosti při práci. Tento typ zprávy začal být používán na začátku devadesátých let minulého století v souvislosti se zaváděním integrovaných systémů řízení organizace (dle standardů ISO 9000, ISO 14000 a OHS 18000) a lze jej považovat za současný standard vedle typu zprávy o udržitelném rozvoji organizace [17]. Chemický průmysl je jediným odvětvím, které má svoji směrnici pro dobrovolné zprávy o životním prostředí, zdraví a bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. V EU platí směrnice Evropské rady svazů chemického průmyslu (CEFIC) pro sestavování zpráv o zdraví, bezpečnosti a ochraně životního prostředí, podle které se řídí i české chemické podniky sdružené ve Svazu chemického průmyslu. Zpráva o udržitelném rozvoji organizace (Sustainable Development Report) informuje nejen o environmentální problematice, ale také o problematice ekonomické a sociální a to na stejné úrovni důležitosti. Organizace má být řízena tak, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje z hlediska environmentálního, sociálního a ekonomického a o těchto třech „pilířích“ udržitelného rozvoje organizace má zpráva informovat. Tento typ zprávy začal být užíván koncem devadesátých let minulého století a na rostoucím počtu zpráv nejrůznějších organizací publikovaných na Internetu je patrný prudký rozvoj. Tento druh zprávy je podporován institucemi jako jsou UNEP (Program OSN pro životní prostředí) a OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) a nevládními neziskovými organizacemi jako jsou WBCSD (Světová rada pro trvale udržitelný rozvoj), ICC (Mezinárodní obchodní komora), GEMI (Světová environmentální iniciativa managementu) aj. podrobněji [16]. V současnosti existují dvě významné iniciativy, kterými jsou iniciativa GRI [3]a iniciativa Mezinárodní síť pro environmentální management (INEM - International Network for Environmental Management) [17]. Iniciativa GRI byla založena v roce 1997 koalicí CERES (Koalice pro ekologicky zodpovědnou ekonomiku) a programem UNEP a v roce 2000 vydala svou první směrnici Guidelines 2000. V současné době se zatím užívá její pozdější směrnice G3 Guidelines vydaná v roce 2006 [3]. Zpráva o odpovědném podnikání (Corporate Social Responsibility Report) zahrnuje další směr a to etický, který informuje např. o lidských právech nebo jednání se zaměstnanci [16]. Iniciativa CSR prosazuje etický přístup vedoucí k udržitelnému rozvoji a k podávání zpráv o udržitelném rozvoji. Ukládá organizacím nehledět pouze na zisk, nýbrž mít na zřeteli „lidi planetu - zisk“. O výsledcích tohoto úsilí se vydávají roční zprávy dokládající etické chování organizace. Zatím jednotnou strukturu a obsah zprávy navrhly Rada kvality ČR, Sdružení Korektní podnikání a Sdružení pro Cenu ČR za jakost, kteří vytvořili metodiku tvorby zpráv o CSR organizací s využitím zkušeností nadnárodních organizací. V publikaci [13] předložili
9
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností propracovaný český systém hodnocení Zpráv o CSR organizací, který využívá spojení metodiky CAF 12 (The Common Assessment Framework) se zkušenostmi s hodnoceními v renomovaných zahraničních systémech a je vhodný jak pro externí hodnocení, tak i pro sebehodnocení. Rovněž doporučili hodnocení zpráv CSR třetí, nezávislou stranou ve smyslu doporučení „Zelené knihy“ EU 13 , metodiky GRI a dalších. Při koncipování co nejobjektivnější zprávy o společenské odpovědnosti organizace může organizacím napomoci opět směrnice G3 Guidelines 2006 [3]. Směrnice GRI Guidelines uvádí 30 environmentálních indikátorů, 9 ekonomických indikátorů a 40 sociálních indikátorů, které uvedeme v příkladech v kapitole této příručky. Organizace, která chce vydat dobrovolnou zprávu „v souladu s GRI“, je povinna držet se těchto indikátorů, případně vysvětlit, proč jsou některé z nich vynechány. Směrnice GRI Guidelines obsahují doporučení také ohledně výsledné struktury zprávy a její osnovy, které uvedeme dále. K optimálnímu systému poskytování dobrovolných zpráv (reportingu) lze dospět až po důkladné analýze zainteresovaných stran a jejich, často i rozporuplných požadavků. Veřejnost ne vždy plně chápe, že některé informace důvěrného charakteru, týkající se zejména podnikatelských či inovačních záměrů, nemohou být zveřejňovány. Na druhé straně chybují i ty organizace, které volí informační strategii zatajování nepříznivých zpráv před veřejností (např. o haváriích a poškození životního prostředí, pracovních úrazech, apod.). Ukazuje se, že „image“ organizace se více poškozuje, jestliže se dodatečně ukáže, že lhala, než když otevřeně přizná, byť i nepříjemné důsledky svých činností. Je zřejmé, že z tohoto aspektu lze reporting chápat jako nástroj systému „public relations“, který si moderně řízené organizace budují v zájmu posílení svého postavení v daném regionu. Tato příručka nejprve popisuje navrhované principy reportingu, které definují strukturu a obsah dobrovolných zpráv a zabezpečují kvalitu poskytovaných informací. Dále obsahuje návrh sestávající z hlavních a doplňujících indikátorů výkonnosti organizace a vykazovaných parametrů, které vychází z návrhu směrnice EMAS III a Směrnic G3 Guidelines 2006 [3] a současně je návodem pro specifické technické oblasti dobrovolné zprávy.
12
Model CAF představuje snadno použitelný nástroj, s jehož pomocí mohou organizace využívat různé způsoby řízení kvality pro zlepšení své výkonnosti. http://modernirizeni.ihned.cz/c4-10000545-19961230-600000_d-hodnoceni-vykonnosti 13 http://europa.eu/documents/comm/green_papers/index_cs.htm
10
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
1. Principy dobrovolných zpráv (reportingu) 1.1
Úvod
V této kapitole se seznámíme s rámcem a základními principy pro vytvoření dobrovolné zprávy. Základní terminologie týkající se typů dobrovolných zpráv (Environmentální zpráva – Environmental Report, Zpráva o zdraví, bezpečnosti a o životním prostředí - Health, Safety and Environmental Report, Zpráva o udržitelném rozvoji (organizace) - Sustainable Development Report), jejich osnovy a obsahu, způsobů komunikace se zainteresovanými stranami v environmentálním reportingu a jsou podrobně uvedeny v práci Vaněčka [17], proto je nebudeme zde znovu opakovat. Při aktualizaci metodiky vytváření dobrovolných zpráv vyjdeme ze všeobecně uznávané metodiky směrnice GRI Guidelines [3], modelu excelence EFQM (metodiky sebehodnocení) a metodiky sebehodnocení v modelu CAF 2006 14 . Základní rámec metodiky směrnice GRI Guidelines představuje všeobecně akceptovaný rámec určený pro reporting o environmentálním, ekonomickém a sociálním profilu (výkonnosti) organizace. Může se aplikovat v organizacích různé velikosti, v sektorech a odvětvích národního hospodářství nebo v různých lokalitách. Bere do úvahy praktická hlediska, která jsou společná pro široké spektrum organizací – od malých a středních podniků až po velké korporace s rozsáhlou rozšířenou činností na velkém území. Tento rámec obsahuje všeobecný a sektorově-specifický obsah, který byl odsouhlasený širokým spektrem zainteresovaných stran z celého světa, aby byl všeobecně použitelný pro podávaní dobrovolných zpráv - reportingu o výkonnosti (profilu) organizace v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Podobně jako v GRI Guidelines [3] budeme uvažovat deset základních principů, které napomáhají organizaci učinit rozhodnutí ohledně definování struktury, obsahu a rozsahu zprávy a kvality jejího obsahu. První čtyři principy pomáhají volit obsah a témata zprávy, zbylých šest principů zvyšovat její kvalitu: • Definování obsahu zprávy (reportu) se týkají principy závažnosti (relevantnosti) informací, spolupráce se zainteresovanými stranami (stakeholdery), souvislosti s udržitelným rozvojem, a úplnosti, které hrají klíčovou roli v určování co se má oznámit. Do zprávy je nutno začlenit pouze důležité (závažné) informace, jejichž opomenutí by mohlo ovlivnit proces rozhodování. Ve zprávě se uvedou všechny zainteresované strany, prostředky jejich zapojení a opatření, kterými organizace reaguje na jejich očekávání. Organizace uvede do zprávy rovněž své činnosti a jejich dopady do environmentální, sociální a ekonomické oblasti. Zpráva má obsahovat všechny informace, které jsou potřebné pro zhodnocení výkonnosti organizace v daném časovém období. Má pomáhat pochopit výkon organizace v širší souvislosti udržitelného rozvoje, jeho rizik a příležitostí. Informace obsažené v zprávě jsou ověřovány z hlediska úplnosti v rámci hranic reportingu, rozsahu a časového rámce a měly by se také týkat rozhodovacích potřeb jejich adresátů (např. investorů, akcionářů). • Zajištění kvality zprávy se týkají principy vyváženosti, srozumitelnosti, přesnosti, pravidelnosti, porovnatelnosti a spolehlivosti. Zprávy by měly být vyvážené, tj. popisující silné i slabé stránky organizace na jejichž zlepšení se snaží pracovat a 14
http://www.csq.cz/res/data/001/000258.pdf, http://www.eipa.eu/en/pages/show/&tid=102, Model CAF (Common Assessment Framework) byl vytvořený pod záštitou Evropské komise a za koordinace Evropského institutu pro veřejnou správu EIPA. Lze říci, že CAF je v podstatě zjednodušenou verzí Modelu excelence EFQM vyvinutou speciálně pro organizace veřejného sektoru.
11
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
•
srozumitelné všem zainteresovaným stranám, které by měly dostat srozumitelnou informaci v časovém rámci, což jim umožňuje ji efektivně použít. Zveřejněné přesné a podrobné informace umožní jejich použití pro ověření výkonnosti organizace. Stejně důležité je, aby se zprávy vytvářely pravidelně a byly dostupné zainteresovaným stranám včas, aby se mohly na jejich základě rozhodovat. Zprávy by měly být prezentované porovnatelným způsobem umožňujícím zainteresovaným stranám analyzovat změny ve výkonnosti organizace v průběhu času a srovnat je s jinými organizacemi. Informace použité při přípravě zprávy by měly být sbírány, zaznamenány, sestaveny, analyzovány a zveřejněny spolehlivým způsobem, který může být předmětem přezkoumání, a který zabezpečuje kvalitu a relevantnost informací. Způsobu konstrukce zprávy se týkají principy transparentnosti, všeobsažnosti a auditovatelnosti. Principy transparentnosti a všeobsažnosti představují výchozí bod pro proces reportingu a jsou zahrnuty do rámce všech ostatních principů. Všechna rozhodnutí o zprávě musí vzít tyto dva principy v úvahu. Princip auditovatelnosti souvisí s dalšími principy jako je porovnatelnost, přesnost, závažnost a úplnost. Odkazuje se na schopnost demonstrovat, že procesy pro přípravu reportu splní samotné požadavky standardů pro jakost, spolehlivost a další předpoklady.
O naplnění těchto principů by se měla organizace ve dobrovolné zprávě snažit. Některé organizace nemusí být schopné je plně použít tyto principy v krátkém termínu. Změna u organizace nastane podle míry uplatňování těchto zásad reportingu, stejnou měrou organizace rozpozná zlepšení v různých aspektech své ekonomického, environmentálního a sociálního výkonnosti. V dalším objasníme podrobněji jednotlivé principy.
1.2
Způsob konstrukce zprávy
1.2.1 Transparentnost Úplné zveřejnění procesů, procedur a prognóz v přípravě reportu je nezbytné pro její spolehlivost. Transparentnost je v zájmu širokého spektra zainteresovaných stran, včetně podnikatelských subjektů, zaměstnanců, nevládních organizací, investorů, auditorů a dalších. Transparentnost je překlenující základ a hlavní centrální princip ke všem typům zpráv. Bez ohledu na jejich formát a obsah vyžaduje, aby adresáti byli plně informováni o procesech, procedurách a prognózách zakotvených ve zprávě, např. musí zahrnovat informaci o jednáních s akcionáři použitých při jeho přípravě, metodách sběru dat, souvisejících vnitřních auditech a vědeckých prognózách zásadních pro prezentaci informací ve zprávě. Transparentnost v procesu reportingu klade důraz na otevřené diskuse s těmi, kdo mají právo nebo důvod se ptát. V tomto dynamickém prostředí je důraz v reportingu organizací kladen na procesy, procedury a předpoklady, které tvoří základ jejich reportů. Adresáti mohou plně důvěřovat takto interpretovaným informacím ve zprávě, tzn. že transparentnost nepřekročí žádný princip, ale ovlivní všechny ostatní.
1.2.2 Všeobsažnost Organizace vytvářející reporty by měla systematicky pomáhat účastníkům v procesu reportingu neustále zvyšovat kvalitu jejich zpráv. V podstatě principu všeobsažnosti se předpokládá úplné začlenění názorů účastníků do procesu při projektování reportu. Zpravodajství organizací by mělo usilovat o zajištění investorů, kteří jsou jak přímo, tak nepřímo ovlivnění. Aspekty reportingu jsou obohacené o rady investorů, které se soustředí na: 12
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností • volbu indikátorů; • definici vnějších hranic organizace a jejího okolí; • formát zpráv a posílení důvěryhodnosti oznámených informací. Důvěra a spolehlivost zpráv je klíčový cíl jejich konstrukce. Princip všeobsažnosti zahrnuje různorodé potřeby zainteresovaných stran, kteří užívají zprávy. Počet jejich uživatelů je větší než je počet uživatelů například finančních výkazů (zpráv). Všeobsažnost je základem pro zajištění toho, že proces reportingu i jeho obsah odráží potřeby těchto různorodých skupin. Jednotlivé zainteresované strany mají své specifické informační očekávání, které se místy překrývají a místy liší. Komunikace s investory má podstatný vliv na výsledek zprávy, ale přání investorů se nemusí vždy shodovat s potřebami ostatních uživatelů, může vést ke snížení důvěryhodnosti k vnějším zainteresovaných stranám.
1.2.3 Auditovatelnost Oznámená fakta a informace ve zprávě by měla být zaznamenána, zkompilována a analyzována takovým způsobem, který umožní provedení jejich vnitřní revize, ověří spolehlivost a ujistí jejich poskytovatele o jejich správnosti. Prověřovací princip se odkazuje na rozsah, kterým se posuzuje správnost informačních systémů, integrovaných systémů řízení a komunikaci jak s vnitřními, tak s vnějšími zainteresovanými stranami. Dobrovolné zprávy obsahují jak kvalitativní, tak kvantitativní typy dat. V projektování datové struktury a informačních systémů reportingu by se mělo počítat s vnitřním i externím auditem, aby jeho výsledky se mohly využít i v budoucnu. Při přípravě zprávy by si její tvůrci v organizaci měli neustále pokládat otázku: „Jsou odpovědi na informační otázky zformulovány takovým způsobem, aby vnitřní nebo vnější zainteresované strany mohly v budoucnu zkoumat jejich přesnost, kompletnost, konzistenci a spolehlivost?“ Neověřené informace nebo data ovlivňují údaje obsažené ve zprávě. Indikátory např. využívají standardizované postupy, které je mohou učinit důvěryhodnými.
1.3
Obsah zprávy
Při přípravě obsahu dobrovolných zpráv je vhodně dodržet následující postup: •
Identifikujte témata a příslušné indikátory, které jsou relevantní a proto by měly být vhodné pro zprávu s využitím opakovaného cyklu, která zahrnuje princip relevantnosti informací, princip spolupráce se zainteresovanými subjekty, kontext trvale udržitelného rozvoje a návod na definování rozsahu zprávy. - Při identifikaci témat zvažte závažnost všech aspektů indikátorů a můžete zvážit i jiná témata, které jsou pro zprávu relevantní. - Ze souboru vybraných relevantních témat a indikátorů použijte testy uvedené u každého principu na ověření podstatnosti témat indikátorů, které by měly být součástí zprávy. - Použijte principy na seřazení vybraných témat podle důležitosti a rozhodněte, které budou zdůrazněné. - Specifické metody a procesy používané při posuzování relevantnosti informací by měly: být odlišné a mohou být definované každou organizací; vždy brát do úvahy návod a testy, které jsou v principech reportingu GRI a být zveřejněné. Při uplatnění tohoto přístupu: - rozlišujte mezi hlavními (klíčovými) a doplňujícími indikátory. Všechny indikátory byly vyvinuty v procesu rozhodování zainteresovaných stran a ty, které jsou 13
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
-
označeny jako hlavní (klíčové), jsou všeobecně aplikovatelné indikátory, která se považují za důležité pro většinu organizací. Doplňující indikátory mohou být též považovány za relevantní pro některé organizace. indikátory doplněné pro vybraná odvětví (sektory) se považují za hlavní (klíčové) indikátory a měly by se využívat stejně jako obecné klíčové indikátory. všechny další informace (jako například specifické indikátory organizace) zahrnuté ve zprávě, by měly být předmětem stejných principů reportingu a měly by mít stejnou technickou preciznost jako ostatní zveřejněné informace. potvrďte si, že reportované informace a stanovení rozsahu zprávy jsou přiměřené při zachování principu úplnosti.
Obsahu zprávy se týkají především principy závažnosti (relevantnosti) informací, spolupráce se zainteresovanými stranami (stakeholdery), souvislosti s udržitelným rozvojem, a úplnosti, které hrají klíčovou roli v určování co se má oznámit.
1.3.1 Závažnost Závažnost je stupeň významu přiřazeného zvláštnímu aspektu, indikátoru nebo informaci ve zprávě. Představuje hranici, kdy se informace stává tak podstatnou, aby byla oznámená. Informace ve zprávě by měly obsahovat témata a indikátory, které zobrazují významné vlivy organizace v ekonomické, environmentální a sociální oblasti nebo které by významně ovlivnily hodnocení a rozhodnutí zainteresovaných stran. Při finančním reportování je relevantnost (závažnost) informací všeobecně považovaná za hranici, ovlivňující ekonomické rozhodnutí těch, kdo využívají účetní uzávěrku organizace, zvlášť u investorů. Koncept hranice je důležitý i při reportingu o udržitelném rozvoji, ale je vnímán v širším kontextu vlivů a zainteresovaných subjektů. Relevantnost informací není limitovaná jen tématy týkajícími se udržitelného rozvoje, které mají důležitý finanční vliv na organizaci. Určení relevantnosti informací zahrnuje posuzování ekonomických, environmentálních a sociálních vlivů, které překračují hranici ovlivnění schopnosti uspokojit potřeby současnosti bez kompromitování potřeb budoucích generací. Tyto relevantní náležitosti mají často důležitý finanční dopad v krátkodobém nebo dlouhodobém fungování organizace. Takto se stávají relevantními náležitostmi i pro zainteresované strany, které soustřeďují svoji pozornost zejména na finanční stav organizace. Při rozhodování o důležitosti informace je potřeba zůstat citlivý k rozdílům mezi uživateli a organizací. Konzultace s investory umožní lepší porozumění jejich informačním potřebám a umožní na ně lépe reagovat. V ideálním případě zprávy budou obsahovat podstatné informace týkající se jak organizace, tak uživatelů. Ovšem ne ve všech případech je situace stejná. Je důležité rozlišovat situace, kdy je informace relevantní nebo irelevantní. Reportování důležitých témat může vyžadovat zveřejnění informací, které používají vnější zainteresované strany a které se odlišují od interních informací používaných denně na manažerské účely. Tyto informace skutečně patří do zprávy, kde mohou informovat o hodnocení nebo přijetí rozhodnutí zainteresovanými stranami nebo podporovat spolupráci se zainteresovanými stranami, která může vést k činnosti výrazně ovlivňující výkonnost nebo vyjadřuje klíčové zájmy některé zainteresované strany.
1.3.2 Spolupráce se zainteresovanými stranami Reportující organizace musí identifikovat svoje zainteresované strany a vysvětlit ve zprávě jak reagovala na jejich přiměřená očekávání a zájmy.
14
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Při některých rozhodnutích, jako např. o obsahu a rozsahu zprávy, se musí brát do úvahy přiměřené očekávání a zájmy velké části zainteresovaných stran. Mohou existovat zainteresované strany, které nejsou schopné vyjádřit svůj názor na zprávu a jejichž zájmy jsou reprezentované oprávněnými zástupci. Současně mohou existovat zainteresované strany, které se rozhodnou nevyjádřit svůj názor na zprávu, protože se spoléhají na odlišné způsoby komunikace a spolupráce. Přiměřené očekávání a zájmy těchto zainteresovaných stran by měly být brané do úvahy v rozhodnutí o obsahu zprávy. Avšak i další rozhodnutí, jako například úroveň detailů potřebná pro zainteresované strany nebo očekávání různých zainteresovaných stran o přesnosti, si vyžadují větší spolupráci s nimi. Je důležité zaznamenat komunikační procesy a přístupy použité při rozhodování. Proces spolupráce se zainteresovanými stranami by se měl zaznamenávat, aby se dosáhla důvěryhodnost zprávy. Proces spolupráce se zainteresovanými stranami v reportingu by měl být založený na systematických nebo všeobecně akceptovaných přístupech, metodologiích nebo principech. Celkový přístup by měl být dostatečně efektivní na zabezpečení porozumění informačních potřeb zainteresovaných stran. Když organizace vytváří zprávu, musí dokumentovat svůj přístup k jejímu definování, které zainteresované strany s ní spolupracují a jakým způsobem, kdy a jak spolupráce ovlivnila obsah zprávy a činnost organizace s ohledem na udržitelnost rozvoje. Tyto procesy by měly být schopné identifikovat přímý vstup zainteresovaných stran, stejně jako legitimně ustanovené společenské očekávání. Organizace se může setkat se zápornými názory nebo odlišnými očekáváními mezi zainteresovanými stranami a bude muset vysvětlit, jak vyvážila tyto názory při dosahování rozhodnutí ve zprávě.
1.3.3 Souvislosti s udržitelným rozvojem Zpráva by měla obsahovat souvislost současné výkonnosti organizace se širšími koncepty trvale udržitelného rozvoje. Zahrnuje to i diskuzi o výkonnosti organizace v kontextu jejich omezení a požadavků kladených na environmentální nebo sociální zdroje na sektorové (odvětvové), místní, regionální nebo globální úrovni. Například to může znamenat, že při reportování o trendech v eko-efektivnosti 15 může organizace současně prezentovat i její absolutní zátěž znečišťování kvótního prostředí ve vztahu ke kapacitě regionálního ekosystému na absorbování znečištění. Tento koncept je často jasně vyjádřený v environmentální oblasti ve smyslu legislativních limitů na využívání zdrojů a úrovní znečištění. Avšak může být relevantní i vzhledem k sociálním a ekonomickým cílům jako například národní nebo mezinárodní socioekonomické cíle a cíle udržitelného rozvoje. Organizace může například reportovat o platech zaměstnanců, o úrovni jejich sociálních výhod ve vztahu k národnímu minimu, průměrné úrovně příjmů a sociální podpory. Organizace působící na mnoha místech, s různou velikostí a v různých sektorech a odvětvích musí brát do úvahy, jak co nejlépe zobrazit svoji celkovou výkonnost v širším kontextu udržitelnosti. To si vyžaduje rozlišovat mezi tématy a faktory, které mají globální vliv (např. klimatické změny) a těmi tématy a faktory, které mají větší regionální nebo místní vliv (např. na rozvoj obce). Podobně je nutné dělat rozdíly mezi trendy nebo původci vlivů v rámci spektra provozních operací organizace a stejně uvést do kontextu výkonnost organizace v jedné lokalitě vůči jiné lokalitě. Mnoho významných aspektů v reportingu souvisí s tím, jak výkon v organizace ovlivňuje ekonomické, environmentální a sociální podmínky na místní, oblastní nebo globální úrovni. V 15
http://www.enviport.cz/eko-efektivnost-eco-effici.aspx. Eko-efektivnost (Eco-efficiency) je termín využívaný pro současné dosažení pozitivního ekonomického efektu a snížení negativních dopadů na životní prostředí [15].
15
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností takových případech se jednoduše reporting zaměřuje na individuální výkon (nebo výkonnost organizace), zanechá otevřenou otázku příspěvku různých typů jejích aktivit. Pohled na rozsah informací o výkonnosti organizace v širší environmentální, sociální a ekonomické souvislosti je jedním z klíčových rozdílů mezi dobrovolnou zprávou a povinnou finanční zprávou nebo obecně povinným reportingem.
1.3.4 Úplnost Důležitá témata, indikátory a definice rozsahu zprávy by měly být dostatečné na to, aby zobrazovaly významné ekonomické, environmentální a sociální vlivy a umožnily zainteresovaným stranám ověřit výkonnost organizace v reportovaném období. Informace slouží k tomu, aby zhodnotily výkon organizace v souladu s deklarovanými hranicemi, rozsahem a dobou. Úplnost primárně obsahuje dimenze obsahu, rozsahu a času. Koncept úplnosti může být použitý na informování o zásadách při shromažďování dat (např. zabezpečení, že shromažďované údaje obsahují výsledky ze všech míst v rámci rozsahu zprávy) a že prezentace informací je přiměřená a vhodná. Tato témata jsou úzce spojená s kvalitou zprávy a ve větší míře jsou pojmenována v rámci principů přesnosti a vyváženosti v další části této publikace. Princip úplnosti je trojrozměrný: •
Obsahová dimenze: „Obsah“ znamená šířku témat týkající se udržitelnosti rozvoje uvedených ve zprávě. Souhrn témat a reportovaných indikátorů musí být takový, aby obsahoval důležité ekonomické, environmentální a sociální vlivy. Má současně zabezpečit zainteresovaným stranám možnost ověřit výkonnost organizace. Při rozhodování o úplnosti informací ve zprávě, má organizace brát do úvahy výsledky procesů spolupráce se zainteresovanými stranami a širokospektrální sociální očekávání, které nemusely být zapracované přímo v procesech spolupráce se zainteresovanými stranami. V tomto kontextu se uvažují aspekty jako jsou - užitá energie, zdraví, bezpečí a další oblasti, pro které jsou určeny indikátory. Navzdory skutečnosti, že hranice mohou být úplné, jejich rozsah (např. aspekty lidských práv) nemusí být úplný. Proces pro určování kompletního rozsahu může zahrnovat např. výsledky cyklické analýzy výrobků nebo služeb, stanovení kompletního přímého a nepřímého sortimentu, společenské nebo environmentální vlivy organizace vytvářející reporting.
•
Rozsahová dimenze: Informace ve zprávě má být úplná, týkat se provozní hranice organizace, která se vztahuje na rozsah subjektů (např. dceřiné společnosti, subdodavatelé, atd.), jejichž výkonnost je obsažená ve zprávě. Podstatnou roli hraje rozsah informací, pro které jsou shromažďována data. Pro účely vymezení rozsahu zprávy organizace musí brát do úvahy rozsah subjektů, které má pod kontrolou (často označované jako „organizační vymezení“, které je obvykle spojené s definicemi používanými ve finančním reportingu) a v kterých má vliv (často označovaný jako „provozní vymezení“). Při hodnocení vlivu potřebuje mít organizace na zřeteli schopnost ovlivňovat dodavatele (např. dodavatelský řetězec) stejně jako distributory a uživatelé produktů a služeb. Vymezení se může měnit na základě specifického aspektu nebo typu reportované informace. Navzdory skutečnosti, že hranice mohou být úplné, jejich rozsah (např. aspekty lidských práv) nemusí být úplný. Provozní hranice by měly být vybrány se zřetelem na ekonomické, environmentální a sociální dopady organizace. Proces pro určování kompletního rozsahu může zahrnovat např. výsledky cyklické analýzy výrobků nebo služeb, stanovení kompletního přímého a nepřímého sortimentu, společenské nebo environmentální vlivy organizace vytvářející reporting. Hranice 16
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností mohou být definovány podle finanční kontroly, právního vlastnictví, obchodních vztahů a dalších aspektů, mohou se lišit podle povahy oznamované informace. •
1.4
Časová dimenze: „Čas“ se vztahuje na potřebu úplnosti dané informace v daném časovém období specifikovaném ve zprávě. Činnosti, události a vlivy mají být uvedené v tom reportovaném období, ve kterém vznikly. Informace by měla být kompletní s ohledem na deklarovaný časový interval. Pokud podléhají povinnosti hlášení činnosti, události a dopadů, tak by měly být uvedeny pro období, ve kterém nastanou. Jednotlivá hlášení zahrnuje zpráva o aktivitách, které přináší velmi malý krátkodobý dopad, ale bude mít kumulativní účinky, může se stát podstatným materiálem na delší dobu. Při vyhodnocování budoucích vlivů (pozitivních i negativních) by měla být reportovaná informace založená na dostatečně odůvodněných odhadech, které reflektují pravděpodobnou velikost, původ a rozsah vlivů. Navzdory faktu, že takovéto odhady jsou přirozeně předmětem nejistoty, mohou poskytnout užitečné informace při rozhodování, jestliže jsou jasně identifikované podklady pro odhady a jsou jasně uznané i omezení těchto odhadů. Poskytnutí informací o původu a pravděpodobnosti těchto vlivů, i když se mohou stát realitou pouze v budoucnosti, je ve shodě s cílem poskytování vyvážených a přiměřených informací o ekonomické, environmentální a sociální výkonnosti společnosti. Reporting zahrnuje činnosti, které mají minimální krátkodobý vliv, a zároveň mají významný a přiměřeně předpokládaný kumulativní efekt, který je nevyhnutelný nebo nezvratný během delšího období (např. bioakumulativní nebo přetrvávající znečišťování). Informace uvnitř organizace často vyplývají z řídicích systémů operujících na regulérním krátkodobém cyklu, typicky v délce trvání jednoho roku. Jednotlivý reportující cyklus je často příliš krátký na to, aby zachytil důležité hospodářské, environmentální a sociální dopady, a proto by se měl výkon zaměřovat na dlouhodobé a do budoucna se dívající trendy.
Kvalita zprávy
Zajištění kvality zprávy se týkají principy vyváženosti, srozumitelnosti, přesnosti, pravidelnosti, porovnatelnosti a spolehlivosti. Tento odstavec obsahuje principy, které mají zabezpečit kvalitu reportovaných informací, včetně jejich správné prezentace. Rozhodnutí vztahující se na proces přípravy informací ve zprávě musí být v souladu v těmito principy, které jsou základem pro transparentnost zprávy. Kvalita informací umožňuje zainteresovaným stranám správně a přiměřeně vyhodnotit jejich spolehlivost a přijmout vhodné opatření.
1.4.1 Vyváženost (neutralita) Zpráva má odrážet pozitivní a negativní aspekty výkonnosti organizace, aby umožnila logické vyhodnocení celkové její výkonnosti. Zprávy by se měly vyvarovat zaujatosti ve výběru informací, prezentaci informací a poskytovat vyvážený popis výkonnosti organizace. Celková prezentace obsahu zprávy by měla poskytovat nezkreslený obraz o výkonnosti organizace. Zpráva se musí vyhýbat výběru, vynechávání nebo prezentaci informací, které jsou pravděpodobně špatné, nebo mohou nevhodně ovlivňovat rozhodnutí nebo úsudek toho, komu je zpráva určena. Zpráva by měla obsahovat příznivé i nepříznivé výsledky, stejně jako témata, která mohou mít vliv na rozhodnutí zainteresovaných stran v poměru k jejich relevantnosti. Zprávy by měly jasně odlišovat mezi skutečnou informací a interpretací této informace reportující organizací. Princip neutrality odkazuje na přijatelnou a konkrétní prezentaci teorie ekonomického, environmentálního a sociálního výkonnosti organizace. Důležitost spočívá v objektivním znázornění jejího výkonnosti, který zahrnuje příznivé i nepříznivé výsledky.
17
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Environmentální reporting, předchůdce dobrovolných zpráv, demonstroval tento typ postupného vývoje z prvotního návrhu směrem k více neutrální a konkrétní prezentaci dat.
1.4.2 Srozumitelnost Organizace vytvářející dobrovolnou zprávu by měla zůstat obeznámená s různorodými potřebami jednotlivých skupin a zpřístupnit informaci způsobem, který je schopný reagovat na maximální množství uživatelů zatímco je dodržena vhodná úroveň detailu. Princip srozumitelnosti uvažuje o rozsahu, kdy informace je pochopitelná a použitelná různorodými skupinami jejich uživatelů, zainteresovaných stran. Ve finančních zprávách, je nevyslovený předpoklad vztahující se k úrovni základních znalostí a zkušeností "primárních" uživatelů, (např. investorů). Pro dobrovolné zprávy žádní "primární" uživatelé nikdy nemusí existovat kvůli rozmanitosti jejich požadavků na ekonomické, environmentální a sociální informace o výkonnosti organizace. Při používání této metodiky na tvorbu dobrovolných zpráv, je rozumné předpokládat, že všichni její uživatelé mají praktickou znalost přinejmenším části ekonomické, environmentální, a sociální problematiky. Ne však všechny skupiny uživatelů mají stejné zkušenosti a užívají stejný jazyk. Reporting by měl vytvářet zprávu, která reaguje na maximální množství uživatelů bez obětování důležitých podrobností zájmu specifických uživatelských skupin. Technické a vědecké podmínky by měly být vysvětleny uvnitř zprávy a v případě potřeby doplněny vhodným grafem. Poskytnutá informace, která není srozumitelná uživatelům nepřispěje k úspěšnému jednání se zainteresovanými stranami. Srozumitelnost je proto základní předpoklad jakékoli snahy o reporting.
1.4.3 Přesnost Princip se odkazuje na dosažení stupně přesnosti a nízkou toleranci chyb v oznámené informaci, což je nezbytné pro uživatele, aby mohli dělat rozhodnutí s vysokým stupněm důvěry. Ekonomické, environmentální a sociální indikátory mohou být vyjádřeny mnoha různými způsoby, v rozsahu od kvalitativních odpovědí k detailním kvantitativním měřením. Charakteristické rysy určují přesnost, která se mění podle typu informací, např. přesnost kvalitativních informací je velkou měrou určena stupněm srozumitelnosti, podrobnosti a rovnováhy v prezentaci. Na druhé straně přesnost kvantitativních informací smí záviset na specifických výběrových metodách užívaných pro shromáždění stovek referenčních míst z více provozních jednotek. Stanovení hranice přesnosti dat je nezbytné a částečně závislé na zamýšleném použití informací. Jistá rozhodnutí požadují vyšší úroveň přesnosti údajů v oznámené informaci než jiná rozhodnutí. Použití principu přesnosti vyžaduje ohodnocení záměrů, rozhodovacích potřeb uživatelů a různých podmínek použití metod a technik, které informaci vytvoří. Vysvětlení přístupů, metod a technik, které organizace užívají, pomůže k dosažení uspokojivé úrovně přesnosti, umožní zlepšit spolehlivost dobrovolné zprávy a přijetí oznámených informací.
1.4.4 Pravidelnost Zprávy by měly poskytnout informaci o pravidelném režimu vydávání reportů, který se shoduje s uživatelskými potřebami i povahou informací samých. Užitečnost informací o ekonomickém, environmentálním, a sociálním výkonnosti je těsně svázaná s jeho včasnou dostupností jednotlivým uživatelským skupinám. Časový přehled zabezpečí maximální příjem a užitečnost informací. Umožní uživatelům efektivně je začlenit 18
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností do jejich rozhodování. Jako u finančních zpráv, je dobrovolných zpráv nejcennější, když uživatelé mohou předpokládat harmonogram jejich uveřejnění. Pokud dojde k neočekávaným vývojovým trendům mohou být vydané speciální aktualizace dobrovolných zpráv. Organizace by měly uveřejňovat zprávy ve shodě s povahou informací. Jistá environmentální informace, může být nejužitečnější je-li zveřejňována čtvrtletně, měsíčně nebo neustále, tedy v reálném čase, zatímco další environmentální informace jsou vhodnější pro výroční zprávu. Podobně zpravodajství o ekonomickém výkonnosti může být vydáno paralelně k finanční zprávě. Výroční zprávy mohou shrnovat ekonomický výkon během předchozích 12 měsíců, zatímco čtvrtletní aktualizace mohou být vydané paralelně s čtvrtletními zprávami o výnosech. Díky novým informačním a komunikačním technologiím je načasování uveřejnění informací lépe proveditelné. Nicméně, míra, jak nějaký technologický přístup může být aplikovaný závisí na investorech majících přístup k nezbytné technologii. Užitečnost informací je úzce spjatá s tím, jestli načasování zveřejnění umožní zainteresovaným subjektům efektivně integrovat informace do jejich rozhodnutí. Načasování zveřejnění se vztahuje na pravidelnost reportingu, stejně jako na jeho věrohodnost ve vztahu ke skutečným událostem popisovaným ve zprávě. Navzdory tomu, že k dosáhnutí určitých cílů se požaduje stálý tok informací, reportující organizace by se měla zavázat, že bude pravidelně poskytovat konsolidované informace o své ekonomické, environmentální a sociální výkonnosti v daném časovém okamžiku. Na zabezpečení porovnatelnosti informací v daném období a pro zabezpečení přístupu zainteresovaných subjektů k zprávě je nevyhnutelná důslednost v pravidelnosti reportování a v délce reportovaných období. Pro zainteresované strany je přínosem, pokud je harmonogram zveřejnění reportingu o udržitelném rozvoji spojený s finančním reportingem. Organizace by měla vyvažovat potřebu poskytování informací včas s důležitostí zabezpečení spolehlivosti informací.
1.4.5 Porovnatelnost Výsledky a informace by měly být důsledně vybrané, zpracované a reportované. Informace ve zprávě by měly být prezentovány způsobem, který umožní zainteresovaným subjektům analyzovat změny ve výkonnosti organizace v průběhu času a podporuje analýzy ve vztahu k jiným organizacím. Porovnatelnost je nevyhnutelným předpokladem pro vyhodnocování výkonnosti. Zainteresované strany používající zprávu by měly být schopny porovnat informace o ekonomické, environmentální a sociální výkonnosti organizace vůči výkonnosti a cílům v předcházejícím období, a pokud je to možné, porovnat výkonnost organizace vůči ostatním organizacím. Konzistentnost při reportování umožňuje vnitřním i vnějším zainteresovaným stranám porovnat výkonnost a vyhodnotit vývoj jako součást hodnocení činnosti, investičních rozhodnutí, prosazovaných programů a jiných aktivit. Porovnání mezi organizacemi si vyžaduje citlivost k faktorům, jako jsou odlišnosti v organizační velikosti, geografické vlivy a další možnosti, které mohou působit na relativní výkonnost organizace. Pokud je to potřeba, zpracovatelé zprávy by měli zvážit i poskytnutí souvislostí, které umožní uživatelům zprávy pochopit faktory, které měly vliv na rozdíly ve výkonnosti mezi organizacemi. Zachování konzistentnosti metod používaných na výpočet údajů se strukturou zprávy a s vysvětlením metod a předpokladů používaných při přípravě informací ulehčuje porovnání po určitém čase. Obsah zprávy se vyvíjí spolu s relativní důležitostí témat pro danou organizaci a její zainteresované strany v čase. Avšak, v rámci omezení principů relevantnosti informací by se organizace měly soustředit na konzistentnost svých zpráv během daného období. Organizace by měla uvést celková čísla (tj. absolutní údaje jako např. tuny odpadu) stejně
19
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností jako i podíl (tj. normalizované údaje jako odpad na jednotku produkce), aby umožnila analytické porovnání.
1.4.6 Spolehlivost Informace a procesy použité při přípravě zprávy by měly být sbírané, zaznamenané, sestavené, analyzované a zveřejněné způsobem, který může být předmětem přezkoumání a který zabezpečuje kvalitu a relevantnost informací. Zainteresované strany by měly mít jistotu, že zpráva může být kontrolovaná, aby se zabezpečila správnost jejího obsahu a rozsah, ve kterém jsou dostatečně aplikované principy reportingu. Informace a údaje obsažené ve zprávě musí být podložené interními kontrolami nebo dokumentací, který může být ověřená i jinými jednotlivci, než těmi, kteří připravovali zprávu. Informace o výkonnosti, které nejsou podložené důkazy, by se neměly objevit ve zprávě o udržitelném rozvoji, pokud nepředstavují relevantní informace a zpráva poskytuje nedvojsmyslné vysvětlení všech nejasností spojených s těmito informacemi. Rozhodovací proces, který je základem pro zprávu, by měl být dostatečně zdokumentovaný způsobem, který umožní přezkoumání podstaty klíčových rozhodnutí (jako např. proces rozhodování o obsahu a rozsahu zprávy nebo spolupráce se zainteresovanými stranami). Při tvorbě informačních systémů by měla reportující organizace předpokládat, že systémy mohou být ověřované jako součást externího ověřovacího procesu.
20
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
2. Povinné podávání zpráv a výkazů (povinný reporting) V této kapitole se seznámíme se základními povinnostmi a rámcem pro vytvoření většiny zpráv vyplývajících z povinného výkaznictví (ohlašování) organizací v environmentální, ekonomické a sociální oblasti, které organizaci předpisuje legislativa a různé standardy. Většinou se jedná o poskytování povinných zpráv (výkazů) státní správě (ministerstva, krajské úřady, obce s rozšířenou působností, finanční úřady, apod.), státní statistické službě na základě platných právních předpisů. To přináší organizacím velkou administrativní zátěž včetně finančních nákladů a požadavků na lidské zdroje a techniku, které k tomu využívána. Usnesení vlády České republiky ze dne 11. července 2007 č. 759 k Analýze administrativní zátěže podnikatelů uložilo orgánům státní správy snížit tuto administrativní zátěž, což však bude dlouhodobý proces, který se postupně bude realizovat zejména v oblasti životního prostředí. Povinné výkaznictví je nyní velmi rozsáhlé, proto se omezíme jen na jeho část, která se týká environmentální, ekonomické a sociální oblasti. Údaje z povinného výkaznictví lze však využít i při tvorbě dobrovolných zpráv, zejména při určování indikátorů.
2.1
Environmentální reporting
2.1.1 Reporting ve státní správě životního prostředí V současné době musí většina organizací povinně vést na základě právních předpisů v oblasti životního prostředí předepsanou evidenci o svém znečišťování ovzduší, odpadovém a vodním hospodářství, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, atd. Tuto evidenci pak pravidelně (obvykle jednou ročně) ohlašuje státní správě v životním prostředí (obce s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, správci povodí, atd.). Ministerstvo životního prostředí se v poslední době snaží nalézt způsob jak snížit administrativní zátěž organizacím s povinným výkaznictvím v životním prostředí jednak úpravou právních předpisů, jednak využitím informačních a komunikačních technologií, proto začalo proces, který od roku 2005 změnil způsob a formu povinného výkaznictví v environmentální oblasti, tj. vytváření environmentálních zpráv a plnění vybraných ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Ministerstvo zavedlo od 1. ledna 2005 centralizovaný systém výkaznictví, tj. ohlašování vybraných environmentálních údajů a informací prostřednictvím Centrální ohlašovny MŽP 16 na základě § 4 nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování, ve znění nařízení vlády č. 304/2005 Sb. Provozovatelem Centrální ohlašovny je CENIA 17 , Česká informační agentura pro životní prostředí. Centrální ohlašovna je informační systém, který umožňuje shromažďovat ohlašované údaje z oblasti životního prostředí. Slouží současně jak ohlašujícím organizacím (tj., které mají tuto povinnost ze zákona), tak orgánům státní správy v životním prostředí pověřeným kontrolou, evidencí a zpracováním ohlášených údajů (např. Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady, obce s rozšířenou povinností, magistráty, správci povodí a další). Centrální ohlašovna přijímá od ohlašovatelů výkazy (předepsané formuláře) a následně je postupuje příslušným ověřovatelům stanoveným podle právních předpisů (zákon o integrované prevenci, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon, apod). Jedná se o vybrané údaje z oblasti životního prostředí – především znečišťování ovzduší emisemi, 16 17
http://www.centralniohlasovna.cz/co-web/web http://www.cenia.cz
21
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností odběr podzemních vod, vypouštění odpadních vod, nakládání s odpady, různá poplatková přiznání a hlášení a další. Termíny podání předepsaných výkazů jsou určeny složkovou legislativou a je nutné je dodržovat. Ohlašovatel zasláním těchto výkazů (formulářů) do Centrální ohlašovny splní svou zákonnou ohlašovací povinnost a nemusí je zasílat příslušným ověřovatelům – distribuci mu zajistí Centrální ohlašovna. Dále od 1. ledna 2008 vstoupil v platnost nový zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů. Od ohlašovacího roku 2009 se bude ohlašování prostřednictvím Centrální ohlašovny řídit podle tohoto zákona. Centrální ohlašovna zajišťuje příjem vybraných výkazů (formulářů), které vyžadují současné právní předpisy od organizace a jejich distribuci pověřeným institucím (např. Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady, obce s rozšířenou povinností, magistráty, správci povodí a další). Tím organizace splní svou ohlašovací povinnost ze zákona (obdrží od Centrální ohlašovny doklad potvrzující ohlášení) a tyto výkazy již jinam nezasílá jak to musela dělat v minulosti. Přehled výkazů (formulářů) zasílaných na Centrální ohlašovnu a další informace o ohlašování jsou na jejím webu. Nejdůležitější z nich uvedeme v Tabulce 1 současně s odkazem na příslušnou legislativu, ověřovatele a možnost jejich stažení z Internetu. Tabulka 1: Seznam vybraných formulářů zasílaných do Centrální ohlašovny (zdroj: http://www.centralniohlasovna.cz/co-web/web/obsah/SeznamFormularu) Název formuláře Formulář pro hlášení do Integrovaného registru znečišťování Souhrnná provozní evidence (SPE) zdrojů znečišťování ovzduší provozovatelé zvláště velkých a velkých zdrojů
Legislativní zmocnění Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., příloha 4 Vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb., příloha č. 9
Ověřovatel CENIA
Formuláře ke stažen Program Intform 18
Česká inspekce životního prostředí
Vzor pro předání oznámení o výpočtu poplatku za znečišťování ovzduší Společný formulář pro souhrnnou provozní evidenci zdrojů – provozovatelé středních zdrojů a pro poplatky formulář SPE
legislativa nepředepisuje jeho formu
krajský úřad nebo obec s rozšířenou působností
Program Intform pro ovzduší 19 Pokyny a návod pro vyplnění údajů SPE Vzory SPE - listy A-G Program Intform pro ovzduší16
formulář SPE - dle Vyhlášky MŽP č. 356/2002 Sb., příloha č. 9; poplatkový formulář (legislativa nepředepisuje jeho formu) Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., příloha č. 4
obec s rozšířenou působností
Program Intform pro ovzduší16. Na webu ČHMÚ jsou k dispozici vzory a návody pro vyplnění 20
krajský úřad nebo obec s rozšířenou působností
Vyhláška MŽP č. 355/2002 Sb., příloha č. 6
krajský úřad nebo obec s rozšířenou působností
Program Intform pro ovzduší17 Formulář bilance VOC Program Intform pro ovzduší17 Formulář uživatele VOC
Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., příloha č.2 Vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., příloha č. 1 Vyhláška MZe č. 431/2001
správce povodí
Roční hmotnostní bilance rozpouštědel Oznamovací list uživatele organických rozpouštědel těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem Odběr povrchové vody Odběr podzemní vody Vypouštěné vody 18
správce povodí správce povodí
http://irz.cz/obsah/ohlasovani#nastroje http://intform.centralniohlasovna.cz/ 20 http://www.chmi.cz/uoco/emise/evidence/2005/pe_stredni.html 19
22
Formulář odběru povrchových vod Formulář odběru podzemních vod Formulář odběru
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Sb., příloha č. 3 Vyhláška MŽP č. 125/2004 Sb., příloha k vyhlášce
Česká inspekce životního prostředí
Vyhláška MŽP č. 125/2004 Sb., příloha k vyhlášce
Česká inspekce životního prostředí
Vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb., příloha č.4
Česká inspekce životního prostředí
Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování
Vyhláška MŽP č. 293/2002 Sb., příloha č.4
Česká inspekce životního prostředí
Základní údaje předávané znečišťovatelem vodoprávnímu úřadu, správci povodí a pověřenému odbornému subjektu Dotazník – Registr průmyslových zdrojů znečištění (RPZZ) Hlášení o produkci a nakládání s odpady Evidence o shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., příloha č. 6 není legislativní zmocnění
krajský úřad nebo obec s rozšířenou působností v praxi nejčastěji 1x ročně VÚV TGM - HEIS
Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., příloha č. 20 vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., příloha č. 24
obec s rozšířenou působností obec s rozšířenou působností
Evidenční list pro inventarizaci zařízení a látek, u nichž se prokazuje nepřítomnost PCB
vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., příloha č. 2
VÚV TGM - CeHO
Poplatková hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody (za zdroj odběru podzemní vody) Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku (za zdroj odběru podzemní vody) Poplatkové hlášení za zdroj znečišťování
vypouštěných vod Formuláře k poplatkovému hlášení, příloha vyhlášky Formuláře k poplatkovému hlášení, příloha vyhlášky Formuláře k poplatkovému hlášení, příloha vyhlášky Formuláře k poplatkovému hlášení, příloha vyhlášky Údaje uvedené v příloze č. 6 Formuláře RPZZ Formulář produkce a nakládání s odpady Formulář o shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů Formulář PCB
Celkem se jedná se zatím o 27 různých výkazů, přičemž organizace musí vyplňovat jen ty výkazy, které ji předpisují současné právní předpisy. V souvislosti s nově přijatou legislativou (zákon č. 25/2008 Sb.) předepisující plnění ohlašovacích povinností prostřednictvím Centrální ohlašovny se od roku 2009 bude tato povinnost rozšiřovat na více ohlašujících organizací a pravděpodobně i více ohlašovaných údajů z oblasti životního prostředí a tím se sníží i administrativní náročnost tohoto komunikačního procesu. Povinný reporting z oblasti životního prostředí se automatizuje s využitím informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v životním prostředí, zejména Internetu. Některé výkazy (formuláře) již lze nyní vyplňovat elektronicky pomocí programu IntForm, který je volně stažitelný na webu16 a slouží zatím k ohlašování údajů do následujících výkazů: •
Integrovaného registru znečišťování (zákon č. 76/2002 Sb. a nařízení vlády č. 368/2003 Sb.),
•
Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 166/2006/EC), a
•
V oblasti ochrany ovzduší program IntForm pokrývá agendu výkazů u „Zvláště velkých, velkých a středních zdrojů, včetně poplatků za znečišťování ovzduší“, „Roční hmotnostní bilance rozpouštědel“ a „Oznamovacího listu uživatele organických rozpouštědel, těkavých organických látek a produktů s jejich obsahem“.
Program IntForm tak zahrnuje tři různé, odlišné agendy: IntForm – agenda IRZ, IntForm – agenda E-PRTR/IRZ a IntForm – agenda ovzduší, kde každá agenda má samostatný manuál16.
23
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Program IntForm bude Ministerstvo dále vyvíjet, aby s jeho pomocí bylo možno elektronicky provádět ohlašování všech povinných výkazů z oblasti životního prostředí.
2.1.2 Reporting životního prostředí ve státní statistice Programy statistických zjišťování obsahují seznamy statistických zjišťování a charakteristiky jednotlivých zjišťování stanovené zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů a každý rok se upřesňují v příslušných vyhláškách. Programy jsou rozděleny na statistická zjišťování prováděná Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a statistická zjišťování prováděná pracovišti státní statistické služby ministerstev. Statistická zjišťování prováděná ČSÚ jsou dále uspořádána do skupin podle periodicity zjišťování (měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční a ostatní), resortní zjišťování podle ministerstev, která zjišťování provádějí. Zveřejnění Programu statistických zjišťování na příslušný rok je základní podmínkou vzniku zpravodajské povinnosti pro ekonomické subjekty (organizace), které jsou k jejímu plnění vyzvány zpravidla písemně ČSÚ nebo příslušným resortním pracovištěm státní statistické služby. V současné době se jedná o následující výkazy: •
ŽP 1-01 Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí. Organizace s převažující činností zemědělskou, průmyslovou a dalších vybraných odvětví, dále organizace s činností (hlavní i vedlejší) odstraňování odpadních vod, pevného odpadu, čištění města (OKEČ 90), obce s počtem obyvatel 500 a více, rozpočtové organizace, organizační složky státu, státní fondy, Fond národního majetku, Pozemkový fond, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty mají zpravodajskou povinnost vyplývající ze zákona o statistice vyplňovat „ŽP 1-01 Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí“ podle Přílohy č. 1 k vyhlášce č. 476/2006 Sb. Jedná se o výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (zkráceně DHM) na odstraňování a prevenci vzniku znečištění životního prostředí (zkráceně ŽP), zdroje financování DHM na ochranu ŽP, neinvestiční náklady na ochranu ŽP vnitřní a vnější z hlediska firmy, ekonomický přínos z aktivit na ochranu ŽP – vše podle jednotlivých domén, výdaje na pořízení DHM na ochranu ŽP podle územního členění, poplatky a odvody v oblasti ŽP a využívání výhradních práv k přírodním zdrojům.
•
Odp 5-01 Roční výkaz o odpadech. Ekonomické subjekty s převažující činností zemědělskou, průmyslovou a dalších vybraných odvětví, dále subjekty s činností (hlavní i vedlejší) odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města (OKEČ 90), a vybrané obecní úřady. Jedná se množství produkovaných, převzatých odpadů a odpadů odebraných ze skladu nebo dovezených ze zahraničí v členění dle platného Katalogu odpadů, vydaného MŽP, způsob jejich využití nebo odstranění. Příloha pro vybrané ekonomické subjekty s ukazateli o množství vybraných odpadů spotřebovaných jako druhotná surovina.
•
VH 8b-01 Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích (PSZ 2008) a VH 8a-01 Roční výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody (PSZ 2008), které se týkají provozovatelů vodovodů a kanalizací a Státních podniků Povodí zřízených zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích.
Dále jsou to výkazy šetření prováděných přímo Ministerstvem životního prostředí. Patří sem: •
dva výkazy, které se týkají České inspekce životního prostředí, jedná se o výkaz Vod (MŽP) 1-01 Roční výkaz o placení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, jehož obsahem jsou informace o vyměřených zálohách včetně penále zaplacených do Státního fondu životního prostředí ČR a výkaz Vod (MŽP) 3-01 Roční 24
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností výkaz o znečištění vodních toků, který obsahuje informace o počtu zdrojů znečištění a hmotnosti znečištění u vybraných látek, kterými jsou CHSKcr - organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku stanovenou dichromanovou metodou, RAS - rozpuštěné anorganické soli, NL - nerozpuštěné látky, fosfor celkový, dusík anorganický, rtuť a kadmium. •
Výkaz Popl (MŽP) 1-01 Roční výkaz o poplatcích za znečišťování ovzduší – střední stacionární zdroje znečištění, který se týká obcí s rozšířenou působností a obsahuje informace o počtu středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, množství zpoplatněných látek v tunách, předepsaných poplatcích celkem, počtu odkladů, odkladech poplatků v tis. korun, počtu prominutí a prominutí poplatků v tis. korun.
•
Výkaz Popl (MŽP) 3-01 Roční výkaz o poplatcích za ukládání odpadů, který mají povinnost vyplňovat ekonomické subjekty a vybrané obce provozující skládky odpadu. Obsahem výkazu jsou pak informace o uhrazených poplatcích za ukládání odpadů v tis. korun, počet plátců, množství uložených a množství zpoplatněných odpadů v tunách.
•
Výkaz Popl (MŽP) 4-01 Roční výkaz o poplatcích za znečišťování ovzduší – velké a zvláště velké stacionární zdroje znečištění povinný pro krajské úřady. Tento výkaz je určen ke sledování poplatků, které byly velkým znečišťovatelům předepsány krajským úřadem. Zjišťuje informace o počtu velkých a počtu zvláště velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší, množství zpoplatněných látek v tunách, předepsaných poplatcích celkem, počtu odkladů, odkladech poplatků v tis. korun, počtu prominutí a prominutí poplatků v tis. korun vždy za velké a za zvláště velké stacionární zdroje znečištění ovzduší.
•
Výkaz F-plyny (MŽP) 1-01 Roční výkaz o F-plynech, který je povinný pro ekonomické subjekty, které v rámci své činnosti dovážejí nebo vyvážejí F-plyny v celkovém množství nad 100 kilogramů ročně. Obsahem výkazu jsou údaje o dovozu a vývozu F-plynů, které se zjišťují pro potřebu MŽP podle přílohy 10 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, za účelem plnění mezinárodních úmluv.
2.2
Finanční reporting
Legislativní rámec v ekonomické oblasti je vymezen především zákonem o účetnictví a jednotlivými ustanoveními zákonů o daních z příjmů a DPH, v platném znění, přičemž rozhodující je úprava v oblasti financování jednotlivých plnění. U organizací tvořících FKSP k tomu přistupuje legislativní úprava prostřednictvím vyhlášky Ministerstva financí o FKSP. Jednoznačně nejvíce limitujícím všeobecně závazným právním předpisem je zákon o daních z příjmů, a to jak z pohledu právnické osoby, tak především z pohledu poplatníka (zaměstnance) majícího příjmy ze závislé činnosti.
2.2.1 Účetní závěrka a výroční zpráva Mezi ekonomické a finanční informace, které musí všechny účetní jednotky, definované podle § 1, odst. 2 21 zákona 563/1991 Sb. o účetnictví, vykazovat patří informace uvedené v účetní závěrce a výroční zprávě. 21
Tento zákon se vztahuje na: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,
25
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Přičemž povinnost finančního reportingu v oblasti ochrany životního prostředí mají dle zákona o účetnictví organizace, které mají povinnost zveřejňovat výroční zprávu. Jedná se o účetní jednotky uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až d) zákona o účetnictví. Jsou jimi: •
akciové společnosti, které za poslední dvě účetní období (dva roky) 22 překročily nebo dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií: o jejich aktiva celkem jsou vyšší než 40 000 000 Kč, kdy aktivy celkem se rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 23 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, o roční úhrn čistého obratu mají vyšší než 80 000 000 Kč, kdy ročním úhrnem čistého obratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, o průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu 24 , je vyšší než 50,
•
ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3 (v případě družstva se zaměstnancem rozumí i pracovní vztah člena k družstvu),
•
zahraniční osoby, které na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, pokud za předchozí dvě účetní období překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3,
•
účetní jednotky podle § 1, odst. 2, písm. d až h zákona o účetnictví, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených v písmenu a) bodech 1 až 3.
Tyto výše uvedené účetní jednotky jsou povinny na základě § 21 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví vyhotovovat výroční zprávu, která má uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení. Obsahem výroční zprávy pak musí být dále finanční i nefinanční informace o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích (viz § 21, odst. 2, písm. d). c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. 22 V zákoně definováno: „pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího“ 23 Jedná se o úpravu rezerv, opravných položek a odpisů majetku podle § 25 odst. 2, který udává účetním jednotkám povinnost, aby při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnuly jen zisky, které byly dosaženy, a braly v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. 24 Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
26
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Obsahem finančního reportingu jsou pak výstupy a ukazatele vyplývající účetnictví organizace a z účetních výkazů, kterými jsou rozvaha, výkaz zisků a ztráty, obratová předvaha aj. Z pohledu finančního reportingu v oblasti ochrany životního prostředí je nutné zmínit dobrovolný nástroj v této oblasti, kterým je environmentální manažerské účetnictví [4], které pomáhá lépe generovat potřebné informace z účetnictví organizace a sestavovat finanční ukazatele o nákladech i výnosech v oblasti ochrany životního prostředí. Mezi povinné výkazy finančního reportingu týkající se životního prostředí patří také některé výkazy související se statistickým zjišťováním Českého statistického úřadu. Mezi výkazy finančního reportingu v oblasti životního prostředí patří výše zmíněné výkazy ŽP 101 Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí a Popl (MŽP) 3-01 Roční výkaz o poplatcích za ukládání odpadů.
2.3
Reporting v sociální oblasti
Reporting v sociální oblasti vyplývá ze zákonů, předpisů, dalo by se říci i kolektivních smluv v organizaci. Legislativní rámec v sociální oblasti je vymezen především zákoníkem práce, zákonem o kolektivním vyjednávání, a obchodním zákoníkem. Legislativní rámec reportingu v sociální oblasti je pak dán především zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
2.3.1 Výkazy v sociálním a zdravotním pojištění Mezi základní povinnosti organizace související se zaměstnanci organizace patří povinnosti vyplývající z výše uvedených zákonů a týkající se sociálního zabezpečení a zdravotního pojištěním. Patří mezi ně : •
informační povinnost pro Českou správu sociálního zabezpečení, kam patří: - ohlašovací povinnost na Českou správu sociálního zabezpečení a to v případě: založení společnosti, kdy je nutné se přihlásit do rejstříku malých organizací 25 (Přihláška do rejstříku MO, ), nebo organizací (Přihláška do rejstříku organizací - zúčtovatelů pojistného a dávek NP), v případě ukončení činnosti organizace (likvidace společnosti) je nutné se z rejstříku odhlásit (Odhláška - z rejstříku organizací zúčtovatelů pojistného a dávek NP - z rejstříku MO) zahájení, přerušení, znovuzahájení či ukončení podnikání OSVČ (Oznámení o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti) zahájení či ukončení pracovního poměru každého zaměstnance (Přihláška k nemocenskému pojištění – odhláška) - měsíční informační povinnost organizace podávat informace o vyměřovacích základech a pojistném u malých organizací (Přehled o vyměřovacích základech a pojistném MO) a měsíční informační povinnost o výši pojistného a vyplacených dávkách u organizací (Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách) - roční informační povinnost OSVČ informovat o svých příjmech a výdajích za dané účetní období a o zaplacených zálohách pojištění (Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok …)
•
informační povinnost sociálního reportingu ke zdravotním pojišťovnám v případě:
25
zaměstnává-li 1-25 zaměstnanců
27
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností -
-
zahájení či ukončení pracovního poměru každého zaměstnance organizace, který je pojištěn u dané zdravotní pojišťovny (Přihláška zaměstnavatele, Hromadné oznámení zaměstnavatele) zahájení, přerušení, znovuzahájení či ukončení podnikání OSVČ (Oznámení o zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti) měsíční informační povinnost zaměstnavatelů o výši pojistného za zaměstnance (Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele) roční informační povinnost OSVČ informovat o svých příjmech a výdajích za dané účetní období a o zaplacených zálohách pojištění (Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok …).
2.3.2 Reporting v sociální oblasti ve státní statistice Mezi povinné výkazy sociálního reportingu patří také některé výkazy související se statistickým zjišťováním Českého statistického úřadu. Patří k nim následující výkazy: •
Výkaz ÚNP 4-01 (mutace) Výkaz o úplných nákladech práce, který mají povinnost vyplňovat ekonomické subjekty (právnické osoby včetně krajů, obcí, příspěvkových a neziskových organizací, fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku a organizační složky státu). Zpravodajská povinnost k mutacím výkazu je v tomto případě vázána na počet zaměstnanců a institucionální sektor zpravodajské jednotky. Jednotlivé mutace jsou přiřazeny ekonomickým subjektům Českým statistickým úřadem na základě údajů v Registru ekonomických subjektů (RES). Obsahem výkazu jsou pak informace o počtech zaměstnanců, pracujících majitelů firmy, osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, žáků/studentů konajících praktické vyučování/odbornou praxi, dále struktura mezd, odpracované hodiny, placené hodiny a údaje o sociálních nákladech práce, a doplňující údaje z oblasti zaměstnávání osob, vybrané ukazatele o práci a mzdách strukturované podle území. Jedná se o roční výkaz.
•
Výkaz pololetního šetření Nem Úr 1-02 Výkaz o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, který mají povinnost vyplňovat všechny oslovené ekonomické subjekty, které vedou agendu nemocenského pojištění. Výkaz obsahuje ukazatele charakterizující pracovní neschopnost pro nemoc a úrazy členěné podle druhu, pracovní úrazovost žen a mladistvých, vyplacené náhrady a přirážky, preventivní péče a riziková práce, průměrný počet nemocensky pojištěných osob. Údaje se zjišťují kumulativně od počátku roku. Ukazatele jsou zjišťovány v územním průřezu. Zpravodajská jednotka předloží samostatný výkaz Nem Úr 1-02 za každou vnitroorganizační jednotku, v níž probíhá zúčtování dávek nemocenského pojištění.
•
Výkaz Práce 2-04 Čtvrtletní výkaz o práci, povinný pro subjekty patřící do sektoru vládních institucí, místně a ústředně řízené příspěvkové organizace, právnické osoby zabývající se neziskovou činností, obecně prospěšné společnosti, veřejně prospěšné instituce apod., bez ohledu na to, do kterého sektoru patří 26 . Mezi zjišťované údaje pak patří základní údaje o počtu zaměstnanců, jejich mzdách a odpracované době.
Dále mezi reporting v sociální oblasti patří statistická zjišťování prováděná Ministerstvem sociálních věcí, kde je nutné zmínit výkaz ISPV (MPSV) V 1-04 Čtvrtletní šetření o 26
Jedná se např. o organizační složky státu, kraje, obce, nadace, nadační fondy, občanská zájmová sdružení (svazy, spolky, společnosti, kluby, hnutí, odborové organizace aj.), politické strany a politická hnutí, stavovské organizace, komory, zájmová sdružení právnických osob, bytová družstva (vlastníků bytů nebo nájemníků), vysoké školy (kromě veřejných), soukromé církevní školy, církevní zdravotnická zařízení.
28
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností průměrném výdělku, který mají povinnost vyplňovat ekonomické subjekty podnikatelské a nepodnikatelské 27 sféry a jehož účelem je získání informací o výdělkové úrovni a struktuře výdělků, odpracované a neodpracované době zaměstnanců. Mezi zjišťované údaje patří ukazatele o organizaci (počet zaměstnanců, většinový vlastník, typ kolektivní smlouvy), data o zaměstnancích organizace (identifikace zaměstnance, rok narození, pohlaví, vzdělání, státní občanství), pracovně právní vztah se zaměstnancem (doba zaměstnání, postavení v zaměstnání, místo výkonnosti práce, zaměstnání, řízení dalších zaměstnanců, stanovený a sjednaný fond pracovní doby), informace o odpracovaném čase (odpracovaný čas, přesčas, doba v evidenčním počtu zaměstnanců, neodpracovaná doba, nemoc, dovolená), mzdové ukazatele v organizaci (mzda nebo plat a jejich složky, náhrady mzdy nebo platu, odměny za pracovní pohotovost, průměrný výdělek a čistá mzda).
27
Ekonomické subjekty nepodnikatelské sféry (tj. zaměstnavatelé, uvedení v § 109 odst. 3 zákoníku práce) poskytují data prostřednictvím Informačního systému o platech, realizovaného na základě zákoníku práce (§ 137).
29
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.
Struktura dobrovolné zprávy
3.1
Úvod
Důvody, proč jsou stále více vyžadovány dobrovolné zprávy přizpůsobené uživatelům mohou být spatřeny v tom, že jejich cílové skupiny se stávají více kritickými vzhledem k činnostem, produktům i službám organizace. Kromě toho, jak se současný reporting vyvíjí, zprávy jsou analyzovány uživateli, kteří jsou více kvalifikovaní a mají i vyšší očekávání. Tudíž zaměstnanci, zákazníci, místní úřady, ale také investoři, finanční analytici a další chtějí kvalitní informace a očekávají, že organizace má takový nástroj reportingu, který skutečně splní jejich specifické potřeby. První návrh českého standardu pro dobrovolné zprávy vztažené k životnímu prostředí navrhl Vaněček [17] v rámci řešení projektu vědy a výzkumu MŽP 1C/4/13/04, v zahraničí navrhl Insemann [8] elektronickou strukturu environmentální zprávy již v roce 2004 a tyto návrhy byly pak aplikovány na Masarykově universitě v závěrečných pracích Konvičné [9] a Pilaře [10]. Komplexnější návrh indikátorů je popsán v [7] a budeme z něj vycházet. Dobrovolná zpráva se vydává buď jako samostatné dílo, které obvykle nepřevyšuje cca 30 stran textu nebo jako samostatná kapitola výroční zprávy organizace. Periodicita vydávání dobrovolné zprávy bývá jeden rok, v chemickém průmyslu je v rámci iniciativy „Zodpovědné podnikání v chemii“ periodicita 2 roky. Zprávy bývají obvykle zveřejňovány tiskem či na webové stránce organizace. V této kapitole budeme uvažovat strukturu dobrovolné zprávy jako výroční veřejně publikované zprávy organizace, která poskytuje detailní přehled o organizaci a jejím environmentálním, ekonomickém a sociálním dopadu na společnost. Jedná se dobrovolnou veřejnou prezentaci informací o organizaci, jejich činnostech, případně i jejích produktech cílovým skupinám uživatelů (majitelé, zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, odběratelé, konkurence, banky, pojišťovny, investoři, ratingové organizace, občané v okolí organizace, veřejná správa, media apod.). Budeme přitom vycházet ze směrnic GRI Guidelines, které jsou třetí a zatím poslední generací Směrnic GRI Guidelines z roku 2006 a jsou výsledkem několikaletého vývoje a zlepšování předchozích směrnic GRI Guidelines z roku 2002. Reportingový rámec GRI Guidelines představuje všeobecný formát určený pro dobrovolné zprávy organizace. Může se aplikovat v organizacích různých velikostí, zaměření a není závislý ani na geografické poloze organizace. Díky tomuto je to vhodný nástroj pro nadnárodní společnosti působící po celém světě. Bere v potaz praktické faktory, které jsou společné pro co nejširší okruh organizací. Reportingový rámec obsahuje všeobecný a sektorově specifický obsah, který byl schválen členskými organizacemi z celého světa, a tak se dá použít pro dobrovolné zprávy v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Směrnice GRI Guidelines se skládají z principu definujícího obsah zprávy a zabezpečují kvalitu reportovaných informací. Obsahují také pravidla na zveřejnění informací, která se skládají z indikátorů výkonnosti, vykazovaných parametrů a zároveň i návodů na popisné oblasti reportingu popisující organizaci. Definice indikátorů existují pro všechny oblasti, které obsahují směrnice. Jsou zde zahrnuty informace podávající návod na vytvořená zprávy, nápovědu k jednotlivým částím a další užitečné rady, které nám mohou pomoci při tvorbě zprávy a její ucelenosti. Všichni uživatelé směrnic by měli zároveň používat i definice indikátorů.
30
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Sektorové doplňky obsahují vysvětlení a návody, jak efektivně uplatnit směrnice v konkrétním odvětví a poskytují identifikátory daného odvětví.Tyto doplňky slouží pro rozšiřování informací ve směrnici nikoli, k jejímu částečnému či úplnému nahrazení. Technické postupy slouží pro poskytnutí návodu na řešení problémů, které skýtá reporting (správné vyhotovení po obsahové stránce). Jsou tvořeny tak, aby se daly použít společně se sektorovými doplňky a směrnicemi. Obsahují návody pro řešení obecných problémů, které má většina organizací se zpracováním reportu.
Obrázek 3: Reportingový rámec GRI Směrnice jsou rozděleny do několika částí, z nichž každá část se věnuje určitému aspektu aktivit organizace. Je v nich definován požadovaný obsah zpráv, rozsah poskytovaných informací a požadavky na jejich kvalitu. Principy a návody reportingu pomáhají organizaci při rozhodování o obsahu tvořené zprávy. Zahrnují princip relevantnosti informací, princip spolupráce se zainteresovanými subjekty, princip kontextu trvale udržitelného rozvoje a princip úplnosti informací se specifickými testy pro každý z nich. Použití těchto nástrojů společně se standardními informacemi podmiňuje reportované téma a indikátory. Dále jsou pak reportovány principy vyváženosti, porovnatelnosti, přesnosti, pravidelnosti, spolehlivosti a srozumitelnosti spolu s testy, které mohou pomoci dosáhnout potřebné kvality reportovaných dat. Poslední krokem je návod na určení velikosti zprávy. Zveřejnění informací obsahuje základní údaje, které by měly být nedílnou součástí zprávy organizace. Směrnice GRI Guidelines určují potřebné informace a dávají podněty plně postačující pro většinu organizací pro reporting třech základních informací: • Profil - obsahuje data všeobecného charakteru pro pochopení výkonnosti organizace jako je strategie, profil či chování. • Manažerský přístup - definuje způsob specifikace daných témat s ohledem na porozumění výkonnosti organizace v určité oblasti. • Indikátory výkonnosti – umožňují porovnávat informace o environmentální, ekonomické a sociální výkonnosti organizace. Dobrovolná zpráva by měla být rovněž snadno přístupná; vydaná v tištěné i elektronické verzi a u korporací s zahraniční účastí by měla být i v příslušných jazykovým mutacích.
31
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Elektronickou verzi dobrovolné zprávy by mělo být možno stáhnout z webové stránky organizace, obvykle ve formátu pdf. Internet však otvírá mnoho dalších možností pro flexibilní a aktuální zveřejňování zpráv a umožňuje i okamžitou reakci zainteresovaných stran (stakeholderů). Při tvorbě zprávy by měla organizace dbát na dodržení principů reportingu uvedených v první kapitole a v neposlední řadě i na formální stránku, která hraje velkou roli. Tím máme na mysli nejen grafickou úpravu zprávy a vzhled zprávy, ale i to, zda je zpráva srozumitelná, čtivá a přiměřeně dlouhá. S tím souvisí i přehledná navigace ve zprávě, která napomáhá jejímu čtenáři k rychlé orientaci. Doporučujeme, aby dobrovolná zpráva měla následující strukturu: • • • • •
Strategie – popis strategie organizace vytvářející dobrovolnou zprávu vzhledem k udržitelnému rozvoji. Profil – celkový pohled na strukturu organizace vytvářející dobrovolnou zprávu, její provozní činnosti a popis rozsahu zprávy. Strukturu organizace a její systémy řízení – popis organizační struktury, politiky a systémů řízení (managementu) organizace. Obsahový index – tabulku identifikující, kde jsou ve zprávě umístěné příslušné informace. Indikátory výkonnosti – míry dopadu nebo účinku organizace rozdělené na integrované indikátory ekonomického, environmentálního a sociálního výkonnosti.
Jádrem zprávy má být popis výkonnosti organizace v environmentální, ekonomické a sociální oblasti. Mají být v ní uváděny kvantitativní a kvalitativní informace o dopadu činností, procesů, produktů a služeb organizace na společnost v oblasti trhu, pracovního prostředí, místní komunity a životního prostředí. Pro sdělení skutečné výkonnosti organizace je vhodné využít přesná kvantitativní měření, kdekoli je to možné. Jednotlivé indikátory ve zprávě by však měly být oživeny příklady z praxe, tabulkami, grafy a obrázky. Proto se doporučuje doplnit indikátory zajímavým textem i s fotografií, informace je tak „více objasněna“ a nejen „pouze poskytnuta“. Alternativně lze zprávu rozdělit do kapitol určených jednotlivým zainteresovaným stranám. Naměřené výkony organizace v dané oblasti dávají smysl až po jejich uvedení do kontextu se zprávami jiných organizací. Můžeme to provést pomocí tzv. „benchmarkingu“ neboli srovnání s vhodnou referenční organizací. Jako referenční údaje mohou posloužit data organizací ze stejného odvětví (oboru či sektoru), současné trendy nebo cíle organizace stanovené pro nadcházející období. V úvodu zprávy je vhodné mít tzv. mapu dokumentu, která navede příslušnou zainteresovanou stranu na určenou část zprávy. Je nutné si uvědomit, že zpráva má obvykle čtenáře dvojího typu: „rychlé čtenáře“, kteří zprávu „prolétnou“ a z každé stránky si vyberou jen klíčová sdělení (např. vrcholový management, akcionáři, apod.); a pak „důkladné čtenáře“, kteří budou číst některé její části do hloubky (např. někteří zaměstnanci, auditoři či investiční analytici, apod.). Dobrovolná zpráva má pro organizaci dvojí význam, lze ji považovat za: • •
Komunikační nástroj, který je určen ke komunikaci organizace s vnitřními a vnějšími zainteresovanými stranami (často se nyní používá počeštěný anglický termín „stakeholdery“), podrobněji je komunikace popsána v další kapitole. Manažerský nástroj, který zajišťuje systematický přístup k manažerským systémům řízení organizace (jakost, životní prostředí, bezpečnost a ochrana zdraví při práci),
32
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností případně i k její společenské odpovědnosti a etice podnikání (CSR), k měření pokroku a určení nových strategií a cílů. Ke správnému pochopení dobrovolné zprávy přispívá zasazení organizace do kontextu, ve kterém podniká.
3.2
Tvorba zpráv podle směrnic GRI
Dobrovolná zpráva podle směrnic GRI Guidelines může mít jednu ze tří úrovní zpracovaní, která vyplývá z její aplikační úrovně. Tyto úrovně jsou navrženy tak, aby už nejnižší vrstvy podali čtenáři souhrnný přehled o organizaci a jejich aktivitách v enviromentální, ekonomické i sociální oblasti. Organizace, která začíná s reportováním podle směrnic GRI, by měla začínat na nejnižší úrovni a postupem času se propracovat na vyšší úrovně. Není vhodné, aby se začínalo hned na té nejvyšší úrovni ze všech. Seznam úrovní a jejich označení: • • •
začátečníci (označeno písmenem C); mírně pokročilý (označeno písmenem B); pokročilý (označeno písmenem A).
Pokud je u jednotlivých označení symbol „plus“ (+), tak to indikuje ověření reportu externí auditorskou společností. Zveřejnění aplikační úrovně zprávy dává jasný přehled o hlavních prvcích reportingového rámce GRI při přípravě vytvoření zprávy, viz obr. 4, kde jsou uvedeny kapitoly směrnic, které by měly být ve zprávě uvedeny podle dané aplikační úrovně.
Obrázek 4: Přehled Aplikačních úrovní a požadavků Níže uvedené body ve stručnosti zachycují požadavky aplikační úrovně C směrnice GRI Guidelines verze G3 [3], které musí obsahovat zpráva, aby byla po formální stránce v pořádku. 1. Strategie a analýza 1.1: Vyhlášení o důležitosti udržitelného rozvoje organizace a její strategie. 2. Profil organizace 2.1: Název organizace 2.2: Značky, produkty a služby organizace.
33
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností 2.3: 2.4: 2.5: 2.6: 2.7: 2.8: 2.9: 2.10:
Struktura organizace. Sídlo vedení organizace. Počet zemí ve kterých organizace působí. Druh vlastnictví a právní forma organizace. Seznam trhů a zákazníků, kde jsou poskytovány výrobky organizace. Velikost organizace. Hlavní změny během reportujícího období. Ocenění získaná během reportujícího období.
3. Parametry zprávy 3.1 Reportovací období. 3.2 Datum vytvoření předchozí zprávy. 3.3 Reportovací cyklus. 3.4 Kontaktní osoba pro dotazy. 3.5 Proces definování obsahu zprávy. 3.6 Rozsah zprávy. 3.7 Stanovení omezení zprávy. 3.8 Podklady pro reportování dceřiných společností. 3.10 Vysvětlení jakýchkoliv změn oproti předchozím reportům, vysvětlení proč. 3.11 Hlavní změny z předcházejícího období, vysvětlení proč. 3.12 Tabulka identifikující pozici standardů pro zveřejňování informací ve zprávě. 4. Řízení, závazky a spolupráce 4.1 Struktura správní rady. 4.2 Označení, zda je předseda nejvyššího správního orgánu i výkonný ředitel. 4.3 Uvedení počtu členů nejvyšších nezávislých orgánů. 4.4 Mechanizmy poskytování doporučení a návrhů pro vedení organizace. 4.14 Seznam organizací spolupracující s organizací. 4.15 Základní identifikace a výběr zainteresovaných subjektů pro spolupráci. Indikátory výkonnosti a indikátory výkonnosti v sektorech nejsou pro reportování pevně dané, ale organizace si je může sama vhodně zvolit se seznamů uvedených ve směrnici GRI Guidelines verze G3 [3], které jsou dostupné ke každé oblasti (environmentální, ekonomické a sociální) činnosti organizace. V každé oblasti jsou uvedeny jak indikátory hlavní, tak doplňkové. Nejvíce indikátorů má v sobě zahrnuta sociální oblast, která má tři tématické oblasti – lidské práva, společnost, zodpovědnost za produkty. Seznam indikátorů má být volně dostupný ke stažení na webových stránkách organizace. V těchto seznamech mají být uvedeny informace, jakým způsobem interpretovat vybrané indikátory, co indikují v organizaci a mnoho dalších návodů a rad, jak kvalitně a co nejpřesněji konkrétní informaci prezentovat. Tyto indikátory výkonnosti v environmentální, ekonomické a sociální oblasti mohou sloužit k porovnávání jednotlivých divizí, poboček a provozoven organizace nebo konkurenčních organizací navzájem. Proto je důležité vhodně zvolit indikátory (metriky), umožňující navzájem jednotlivé pobočky (provozovny) organizace srovnávat. Filozofie zpráv je založena na aplikovatelnosti směrnic GRI na různých typech organizací bez ohledu na jejich velikosti nebo zaměření. Proto je potřeba najít optimální indikátory, které umožní organizaci zcela objektivně posoudit. Každá organizace si může sama ohodnotit jakou úroveň má její zpráva podle kriterií, které jsou vydány ve směrnicích GRI Guidelines v aplikační úrovni. Kontrolu, zda je zpráva skutečně podle pravidel si mohou nechat organizace ověřit přímo u GRI. Pokud získá organizace ověření může si k reportu připojit barevné logo (azurové/purpurové barvy) daného 34
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností typu uvedené na obr. 5. V případě, že organizace si nezvolí externí ověření a spokojí se s vlastním ověřením, tak dané logo bude mít purpurovou barvu místo azurové barvy. Žádost o ověření zprávy je možno podat u GRI pouze elektronicky přes webové rozhraní 28 . GRI následně zkontroluje samotnou deklarovanou úroveň před publikováním zprávy (nikoli korektnost údajů ve zprávě samotné). Jestliže se aplikační úroveň zprávy shoduje s požadavky na deklarovanou úroveň, organizace obdrží právo používat příslušné logo, které může uvádět ve zprávě. Organizace také dostane od GRI informace z analýzy ověřovaného reportu. GRI hodnotí zprávu po stránce dodržení rozsahu zprávy, nikoli po stránce obsahové, nebo kvality a přesnosti samotných informací. Proto je doporučováno nechat si ověřit zprávu třetí stranou, nejlépe nezávislou organizací, jako je auditorská společnost.
Obrázek 5: Přehled ikon log ověření u GRI Jednotlivé úrovně uvedené na obr. 4 poskytují čtenáři jasný přehled o tom, jaké informace mohou v dokumentu nalézt, jaké další součásti zpráva obsahuje a v jakém rozsahu. Podněty od vnějších zainteresovaných stran může organizace použít k vylepšování své zprávy a plynule přejít o úroveň výše nebo stávající zprávu rozšířit o další informace. Zprávy vypracované na základě specifikací a požadavků GRI Guidelines jsou organizací GRI uznané a vystavené na jejich webových stránkách tehdy, když obsahují schéma aplikační úrovně, viz obr.4, minimálně na úrovni deklarace. Pro umístění zprávy na web organizace GRI není nutné ji mít ověřenou třetí stranou nebo organizací GRI. Pokus se však požaduje právo na používání loga z obr.5, tak zpráva musí splňovat všechna daná kritéria. Předepsaný obsah aplikační úrovně zpráv pomůže začínajícím organizacím při sestavování obsahů zprávy, pokročilejším organizacím pomůže uvědomit si, že jejich zpráva přesáhla určitý rámec srozumitelnosti a pomoci jim najít „cestu“ zpět ke správnému formátu zprávy. Začínajícím organizacím, které budou používat směrnice GRI je doporučeno, aby začaly vytvářet zprávy na základní úrovní, tj. na úrovni s označením zprávy „C“, protože na základech tohoto typu zprávy lze vytvářet zprávy vyšší úrovně, které přebírají informace z nižší verze a přidávají k zprávě nové indikátory. Díky této strukturalizaci úrovní lze procesem neustálého zlepšování postupovat k vyšším úrovním až se zjistí, že vyšší úroveň je příliš náročná. Pak se lze vrátit bez úhony na nižší úroveň, která se může obohatit o další důležité indikátory. Dalším přínosem je i to, že lze vydávat souběžně více zpráv – například během roku lze čtvrtletně vydávat zprávu nižší úrovně, která odráží aktuální stav organizace a jednou za rok zprávu vyšší úrovně. Krátkodobé zprávy mohou dát vedení nebo akcionářům jasné impulsy jaký je aktuální stav v organizaci a může poukázat na rozdíly, které jsou v hlavní sezóně výroby nebo v méně aktivním období.
3.2
Úvodní část zprávy
V této části příručky se pokusíme navrhnout vlastní obsah dobrovolné zprávy, který naváže na strukturu zpráv vycházejících ze směrnic GRI Guidelines [3]. Úvodní část dobrovolné zprávy má poskytnout odpověď na vztah organizace k společenské odpovědnosti, dále má poskytnout kontext pro další a podrobnější reporting v jiných částech 28
http://www.globalreporting.com/check
35
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností zprávy. Mohou se zde používat i informace uvedené v jiných částech zprávy, ale tato část má být více zaměřená na strategické vize organizace, než na jednoduché shrnutí obsahu zprávy. V úvodní části dobrovolné zprávy se uvádí přístup vrcholového vedení organizace a další informace, které by měly obsahovat: • • • • •
Prohlášení nejvyššího představitele vrcholového vedení, kde vedení organizace popíše a zhodnotí klíčové části a zjištění zprávy. Strategii organizace, kde je zveřejněna vlastní strategie organizace na trhu nebo obecné pojetí konceptu strategie organizace, které může být převzaté z obecných standardů. Vnitřní a vnější souvislosti. Odpovědné podnikání organizace je dáno do souvislostí s jejími hodnotami , principy a pravidly chování. Organizace zde dává najevo, že to, v co věří, umí převést do praxe. Souhrn zprávy, kde je souhrnně popsáno spojení environmentálního, ekonomického a sociálního chování do celkového dopadu chování organizace na společnost. Cíle na další rok, kde jsou uvedeny informace o tom, čeho chce organizace dosáhnout a jaké své aktivity k tomu využije.
Dále by měl být uveden v úvodní části zprávy Profil organizace, by měl obsahovat: • Základní informace, kde jsou zveřejněny produkty a služby organizace, geografické umístění, do jakého odvětví náleží, její podíl na trhu, atd. • Finanční výsledky, jako jsou výnosy z prodeje produktů organizace nebo jejích služeb, zisk po zdanění, atd. • Lidské zdroje, kde se uvádí počet zaměstnanců, organizační struktura, atd. Pak by měly následovat tři části zprávy, které by měly popsat výkonnost organizace v environmentální, ekonomické a sociální oblasti. Tato část může být u malých a středních organizací popsána formou tabulky vybraných indikátorů z environmentální, ekonomické a sociální oblasti. V dalších kapitolách popíšeme spíše maximální rozsah počtu indikátorů, kde uvedeme jejich příklady ze Směrnice GRI Guidelines verze G3 [3].
3.3
Část věnovaná vlivu činnosti organizace na životní prostředí
Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS), je třeba vydávat prohlášení o stavu životního prostředí, jehož účelem je poskytnout veřejnosti a dalším zainteresovaným stranám informace o dopadu na životní prostředí a vlivu činnosti organizace na životní prostředí a neustálém zlepšování tohoto vlivu na životní prostředí. Toto Nařízení uvádí, které informace má prohlášení obsahovat, a která kritéria je třeba vzít v úvahu při zpracování zprávy. Doporučujeme, aby při zpracování své dobrovolné zprávy organizace vycházela z Přílohy IV „Podávání zpráv o vlivu činnosti organizace na životní prostředí“ připravované novelizace Nařízení Komise (ES) č. 721/2001, [2]. Zpráva o vlivu činnosti organizace na životního prostředí musí zahrnovat alespoň níže uvedené části a splňovat následující minimální požadavky: •
Přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí vzhledem k jejím obecným a specifickým cílům ochrany životního prostředí a s ohledem na její podstatné dopady na životní prostředí. Zpráva musí obsahovat informace o hlavních (klíčových) indikátorech a dalších doplňujících indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, které vychází z povinného reportingu (výkazů) organizace v životním prostředí; 36
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností • •
Další faktory týkající se vlivu činnosti organizace na životní prostředí včetně vlivu činnosti organizace ve vztahu k dodržování právních předpisů, a dále s ohledem na podstatné dopady na životní prostředí; Odkaz na příslušnou legislativu týkajících se životního prostředí a důkazy o jejím dodržování včetně povinného reportingu.
V dalším uvedeme jak hlavní (klíčové) indikátory, které se týkají přímých environmentálních aspektů organizace, tak další doplňující indikátory vlivu její činnosti, výrobků a služeb na životní prostředí. Vyjdeme přitom z Přílohy IV „Podávání zpráv o vlivu činnosti organizace na životní prostředí“ a navážeme na již dříve publikovaného návrhu v [7]. Hlavní indikátory se vztahují na všechny typy organizací. Zaměřují se na vliv činnosti organizace na životní prostředí v následujících klíčových oblastech životního prostředí: i) energetická účinnost; ii) účinnost materiálů; iii) vodní hospodářství; iv) odpadové hospodářství; v) biologická rozmanitost (biodiversita); vi) emise. Každý hlavní indikátor se v souladu s Přílohou IV skládá • z číselného údaje A, který uvádí celkové roční vstupy/dopady v dané oblasti, • z číselného údaje B, který uvádí celkové roční výstupy organizace, • a z číselného údaje R, který uvádí poměr mezi A a B. Každá organizace podá zprávu o všech třech číselných údajích pro každý indikátor. Údaje o celkových ročních vstupech/dopadech v dané oblasti, tj. číselný údaj A, jsou popsány v následujících kapitolách. Údaje o celkových ročních výstupech organizace, tj. číselný údaj B z přílohy IV, jsou stejné pro všechny výše uvedené oblasti. Přizpůsobují se ovšem různým typům organizací v závislosti na jejich druhu činnosti. Rozlišuje se zejména mezi organizacemi činnými ve výrobním odvětví (průmysl), kde se musí uvést celková roční hrubá přidaná hodnota vyjádřená v milionech Kč (mil. Kč) či v případě malých organizací celkový roční obrat nebo počet zaměstnanců. U organizací v nevýrobních odvětvích (správa/služby) to musí být celková roční hrubá přidaná hodnota vztažena k velikosti organizace a vyjádřena počtem zaměstnanců.
3.3.1 Energetická účinnost Údaje o energetické účinnosti, které se týkají „celkové přímé spotřeby energie“. Uvedou celkovou roční spotřebu energie vyjádřenou v tunách ekvivalentu ropy (toe) a „celkové spotřeby obnovitelné energie“ a uvedou celkovou roční spotřebu energie (elektřiny a tepla) vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, vyjádřenou v tunách ekvivalentu ropy (toe), Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN3 Spotřeba přímé energie s uvedením primárního energetického zdroje. Hlavní: EN4 Spotřeba nepřímé energie s uvedením primárního energetického zdroje. Doplň.: EN5 Ušetřená energie jako výsledek zvýšené úspory a zlepšení efektivity. Doplň.: EN6 Iniciativy na poskytnutí produktů a služeb, které jsou energeticky efektivní nebo založené na obnovitelných zdrojích energie a následné snížení požadavků na energii jako výsledek těchto iniciativ. Doplň.: EN7 Iniciativy na snížení spotřeby nepřímé energie a dosažení snížení. 37
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.3.2 Materiálové toky Údaje o účinnosti materiálů, které se týkají „ročního hmotnostního toku různých používaných materiálů“ (kromě nosičů energie a vody) v organizaci vyjádřeného v tunách, Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN1 Použité materiály s uvedením jejich váhy nebo objemu. Hlavní: EN2 Procento použitých recyklovaných vstupních materiálů.
3.3.3 Vodní hospodářství Údaje o vodním hospodářství, které se týkají se „celkové roční spotřeby vody“ vyjádřené v m³, Příklad: Směrnice GRI Guidelines verze G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN8 Celkový objem odebrané vody s uvedením zdroje. Indikátor o celkovém objemu odebrané vody s uvedením zdroje přispívá k nalezení potencionálních rizik a dopadů spojených s využíváním vody organizací. Objem čerpané vody poskytuje data o důležitosti vodních zdrojů pro organizaci, na základě zjištění spotřeby se mohou udělat různá opatření na její snížení. Cíleně zaměřené akce na monitorování a efektivnější využívání vody je přímo spojená s náklady za ni. Celkové využití vody může také odhalit úroveň závislosti organizace na vodu nebo nárůst nákladů spojený s odběrem vody. Indikátor EN8 celkový objem odebrané vody v kubických metrech za rok lze rozdělit na následující zdroje dat • Povrchová voda • Podzemní voda • Dešťová voda • Splašková voda z jiných organizací • Komunální dodavatelé vody nebo jiné vodní zařízení Zdrojem vstupních dat je správa budov a finanční oddělení, příčemž odpovědnost za jejich kvalitu nese pověřená osoba z finančního oddělení. Hlavní: EN21 Vypouštěné odpadní vody s uvedením lokality vypouštění a kvality vypouštěné vody. Doplň.: EN9 Vodní zdroje, které jsou významně ovlivněné odběrem vody. Doplň.: EN10 Procento a celkový objem recyklované a znovu použité vody.
3.3.4 Odpadové hospodářství Údaje o odpadovém hospodářství, které se týkají „celkové roční tvorby odpadu“ vyjádřené v tunách, Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN22 Celková hmotnost odpadu s uvedením typu a způsobu nakládání. Doplň.: EN24 Hmotnost transportovaného, importovaného, exportovaného nebo zpracovaného nebezpečného odpadu charakterizovaného podle Basilejské úmluvy (příloha I, II, III a VIII) 29 a procento mezinárodně transportovaného odpadu. Hlavní: EN23 Celkový počet a rozsah významných kontaminací. 29
http://www.env.cz/ris/ais-risdb-ectable.nsf/AFBD6D0CDF87CAACC1256F78004B7A10/$file/21993A0216(02)Fin.pdf
38
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.3.5 Biodiversita Údaje o biologické rozmanitosti, které se týkají „využívání půdy“ vyjádřené v m². Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN11 Lokalita a velikost vlastní, pronajaté nebo spravované půdy, která se nachází nebo je blízko u chráněných území a území, které nejsou chráněné, ale vyznačují se vysokou biodiverzitou. Hlavní: EN12 Popis významných vlivů aktivit, produktů a služeb na biodiverzitu v chráněných územích mimo chráněných území s vysokou biodiverzitou. Doplň.: EN13 Chráněné nebo obnovené prostředí. Doplň.: EN14 Strategie, současné postupy a plány do budoucnosti s ohledem na management vlivů na biodiverzitu. Doplň.: EN15 Počet ohrožených druhů zařazených na Červený seznam Světové unie ochrany přírody (International Union for the Conservation of Nature and Natural Resources – IUCN) a seznam národních chráněných druhů s výskytem na území ovlivněném provozem organizace s uvedením úrovně rizika vyhynutí. Doplň.: EN25 Identita, velikost, stav ochrany a hodnota biodiverzity vodních nádrží a přilehlých území signifikantně ovlivněných odtokem odpadních vod z organizace.
3.3.7 Emise do ovzduší Údaje o emisích do ovzduší, které se týkají „celkových ročních emisí skleníkových plynů“ se vyjadřují v tunách ekvivalentu CO2. Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN16 Celkové přímé a nepřímé emise skleníkových plynů s uvedením jejich hmotnosti. Hlavní: EN17 Další relevantní nepřímé emise skleníkových plynů s uvedením jejich hmotnosti. Hlavní: EN19 Emise látek poškozujících ozónovou vrstvu s uvedením jejich hmotnosti. Hlavní: EN20 NOx, SOx a další signifikantní emise do ovzduší s uvedením jejich typu a hmotnosti. Doplň.: EN18 Iniciativy na redukci emisí skleníkových plynů a dosažené redukce.
3.3.8 Ostatní indikátory Ve směrnici GRI Gidelines verze G3 jsou uvedeny ještě další indikátory, které se vztahují na významné environmentální aspekty 30 organizace a to na aspekty: i)
Produkty a služby
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN26 Iniciativy na snížení environmentálních dopadů 31 činností, produktů a služeb organizace, rozsah snížení dopadu. 30
Prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který může ovlivňovat životní prostředí. Poznámka:- Významný environmentální aspekt je environmentální aspekt, který má nebo může mít významný dopad na životní prostředí. 31 Jakákoli změna v životním prostředí, ať nepříznivá, či příznivá, která je zcela nebo částečně způsobena činností, výrobky či službami organizace.
39
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Hlavní: EN27
ii)
Procento předaných produktů a jejich balících materiálů, které byly vrácené výrobci za účelem recyklace a dalšího zpracování s uvedením jejich kategorie.
Soulad s legislativou
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EN28 Finanční hodnota závažných pokut a celkový počet nepeněžních pokut v důsledku nedodržení zákonů a nařízení, které se týkají životního prostředí. iii)
Přeprava
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Doplň.: EN29 Významné environmentální dopady přepravy. iv)
Celkové výdaje a investice na ŽP
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Doplň.: EN30 Celkové výdaje a investice na ochranu životního prostředí s uvedením jejich typu.
3.4
Část zprávy věnovaná ekonomice a financím
V ekonomické oblasti by dobrovolná zpráva měla ukázat vliv organizace na ekonomické podmínky svých zainteresovaných stran a na ekonomický systém na místní, regionální, národní a globální úrovni. Ekonomické indikátory výkonnosti vyjadřují:
• tok kapitálu mezi různými zainteresovanými subjekty a • hlavní ekonomické vlivy organizace v celé společnosti. Finanční výkonnost je základním parametrem na pochopení vlastní výkonnosti a udržitelnosti organizace. Avšak tato informace je obvykle už zaznamenaná ve povinných finančních výkazech a zprávách organizace vyplývajících z právních předpisů, které jsem zmínili v předchozí kapitole. Přínos organizace k udržitelnosti většího ekonomického systému je často mnohem méně popsaný, i když si ho někteří uživatelé dobrovolné zprávy žádají. Dobrovolná zpráva by měla poskytnout stručné informace o manažerském přístupu v organizaci, kde by měly být zvýrazněné následující ekonomické aspekty a hlavní ekonomické indikátory týkající se: i) ii) iii)
ekonomické výkonnosti organizace; přítomnosti organizace na trhu; nepřímých ekonomických vlivů.
Dále by se zpráva měla zaměřit na cíle celé organizace s ohledem na její výkonnost týkající se ekonomických aspektů. Na znázornění výsledků výkonnosti organizace lze použít další doplňující indikátory (pokud je to potřebné) spolu s níže navrhovanými indikátory výkonnosti vycházejícími opět z GRI Guidelines verze G3. Na pochopení ekonomické výkonnosti organizace se rovněž požadují doplňující relevantní informace, jako např.: • hlavní úspěchy a nedostatky organizace; • hlavní rizika a přínosy organizace; • hlavní změny týkající se systémů řízení nebo struktur na zlepšení výkonnosti v reportovaném období a 40
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností •
klíčové strategie organizace na implementaci jejích politik nebo dosažení výkonnosti.
Hlavní indikátory v ekonomické oblasti se vztahují na všechny typy organizací a další doplňující indikátory se budou týkat vybraných ekonomických činností organizace. Jsou to indikátory v následujících oblastech:
3.4.1 Ekonomická výkonnost organizace Ekonomická výkonnost organizace je obvykle představována skupinou indikátorů, kteří zobrazují přímé ekonomické vlivy činnosti organizace a přidanou ekonomickou hodnotu vytvořenou na základe těchto činností. Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EC1 Výsledek hospodaření, či jinak vyjádřená ekonomická hodnota (výnosy, provozní náklady, odškodnění zaměstnancům, dary a další náklady vynaložené na rozvoj oblasti, např. daného regionu, nerozdělený zisk, platby poskytovatelům kapitálu a státu). Hlavní: EC2 Finanční dopady, jiná rizika a přínosy na činnost organizace v důsledku klimatických změn. Hlavní: EC3 Krytí závazků dávek důchodového pojištění organizace. Hlavní: EC4 Výrazná finanční pomoc od státu.
3.4.2 Přítomnost organizace na trhu Tyto indikátory týkající se podnikatelské prostředí a trhu poskytují informace o tom, jak si vede organizace na specifických trzích. Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EC6 Politika a přístupy k dodavatelům z dané lokality, podíl místních dodavatelů na výdajích organizace (ve všech významných lokalitách, kde organizace provozuje své podnikatelské aktivity). Hlavní: EC7 Přístupy organizace k získávání pracovníků z dané lokality a jejich zastoupení v organizaci (ve všech významných lokalitách, kde organizace má své provozovny) Doplň.: EC5 Výška standardní mzdy při nástupu do zaměstnání v porovnání s místní minimální mzdou na významných lokalitách, kde organizace má své provozovny.
3.4.3 Nepřímé ekonomické vlivy Tyto indikátory měří ekonomické vlivy vytvořené jako výsledek ekonomických činností a služeb organizace. Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: EC8 Vývoj a vliv investic do infrastruktury a služeb poskytnutých primárně pro veřejný prospěch prostřednictvím komerčních, neziskových nebo benefičních akcií. Doplň.: EC9 Pochopení a popis významných nepřímých ekonomických vlivů, včetně jejich rozsahu.
3.5
Část zprávy věnovaná vlivům organizace na sociální systém
Důležitou část dobrovolné zprávy tvoří část, která se věnuje vlivům organizace na sociální systém, v kterém organizuje uskutečňuje svoji činnost. Indikátory sociální výkonnosti
41
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností představují hlavní aspekty výkonnosti organizace týkající se: pracovních postupů, lidských práv, společnosti a zodpovědnosti za produkty. Hlavní indikátory uvedená v dalším textu se vztahují na všechny typy organizací a další doplňující indikátory se budou týkat vybraných činností a služeb organizace v sociální oblasti. Jsou to indikátory v následujících oblastech:
3.5.1 Pracovní postupy a důstojné pracovní podmínky Specifické aspekty v kategorii pracovních postupů jsou založené na mezinárodně uznávaných všeobecných standardech, včetně těchto dokumentů: • Všeobecná deklarace lidských práv Organizace spojených národů a její protokoly; • Konvence Organizace spojených národů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; • Konvence Organizace spojených národů: Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech; • Deklarace o základních zásadách a právech při práci Mezinárodní organizace práce (MOP) (International Labour Organization-ILO) z 1998 (zejména 8 základních konvencí MOP) a • Vídeňská deklarace a akční program. Deklarace tripartity MOP o mezinárodních podnicích a sociální politice a Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti [12]. U pracovních postupů a důstojných pracovních podmínek sledují indikátory následující aspekty: •
Zaměstnání
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi 3 má tuto oblast indikátory Hlavní: LA1 Celková pracovní síla podle typu zaměstnání, pracovní smlouvy a regionu. Tento indikátor dává informace o způsobu, jakým organizace rozděluje pracovní sílu na jednotlivé činnosti, aby dosáhla plnění svých závazků. Dává pohled na organizaci z pohledu obchodního modelu a stability. Počet zaměstnanců je obecně normalizovaný indikátor, který v průběhu několika reportovacích období odráží růst nebo pokles organizace na trhu. Obsah informací může být následující: • Celkový počet zaměstnanců podle zaměstnanců a řízených pracovníků (jedná se o osobu, která pracuje pro organizaci, ale nemá s ní pracovně právní vztah). • Celkový počet zaměstnanců podle typu pracovní smlouvy. • Celkový počet zaměstnanců s trvalým pracovním poměrem podle typu práce. • Celkový počet zaměstnanců rozdělených podle regionu s použitím geografického členění – státní příslušnosti. Zdroj vstupních dat je personální oddělení organizace a zodpovědnost obvykle nese pověřená osoba z personálního oddělení. Hlavní: LA2 Celkový počet a poměr fluktuace zaměstnanců podle věkových skupin, pohlaví a regionu. Doplň.: LA3 Benefity poskytované zaměstnancům na plný pracovní úvazek, které nejsou poskytované zaměstnancům na dočasný nebo vedlejší úvazek, podle hlavních provozoven. •
Vztahy pracovníci/management 42
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: LA4 Procento zaměstnanců, kterých se týká kolektivní smlouva. Hlavní: LA5 Minimální doba(y) oznámení týkající se významných provozních změn, včetně toho, jestli je specifikovaná v kolektivní smlouvě. •
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: LA7 Množství úrazů a nemocí z povolání, volných a vynechaných dní a počet úmrtí jako následek vlivu práce podle regionů. Ochrana a bezpečnost na pracovišti je jedním z primárních hodnocení péče organizace o vlastní zaměstnance. Malé množství zranění a absencí se považuje obecně za pozitivní trend v chování a samotné produktivitě zaměstnanců. Informace poukazují i na to, zda organizace podniká dostatečné kroky v ochraně zdraví zaměstnanců a aktivně přistupuje k bezpečnosti práce. Obsah informací může být následující: • Celkový počet smrtelných úrazů. • Počet úrazů, poměr chorob z povolání a poměr dní s absencí. • Systém pravidel, která jsou aplikovaná na zaznamenávání a hlášení statistiky úrazů. Pokud je systém pravidel ve shodě s MOP stačí uvést tuto informaci. Zdroj vstupních dat je personální oddělení organizace, případně bezpečnostní technik a zodpovědnost obvykle nese pověřená osoba z personálního oddělení, případně bezpečnostní technik. Hlavní LA8 Vzdělávání, školení, poradenství, programy prevence a kontroly rizika, týkající se vážných onemocnění, které jsou vhodné pro pracovníky, jejich rodiny nebo členy komunity. Doplň.: LA6 Procento celkové pracovní síly zastoupené ve formálním kolektivním managementu – komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které pomáhají monitorovat a doporučovat programy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Doplň.: LA9 Témata bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsažené ve formálních dohodách s odbory. •
Školení a vzdělávání
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: LA10 Průměrný počet hodin školení během roku na jednoho zaměstnance, podle kategorie zaměstnanců. Doplň.: LA11 Programy pro řízení schopností a celoživotní vzdělávání, které podporuje trvalou zaměstnatelnost zaměstnanců a pomáhá jim při ukončování kariéry. Doplň.: LA12 Procento zaměstnanců dostávajících pravidelný přehled o výsledcích a kariérním rozvoji. •
Diverzita a rovnost příležitostí
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: LA13 Složení správních orgánů a rozdělení zaměstnanců do kategorií podle pohlaví, věkové skupiny, zařazení do minoritní skupiny a dalších indikátorů diverzity. Hlavní: LA14 Poměr základní mzdy mužů k ženám podle kategorie zaměstnanců.
43
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.5.2 Lidská práva Indikátory výkonnosti v oblasti lidských práv vypracovávají organizace za účelem reportování rozsahu, v jakém jsou lidská práva uplatňovaná při praktikách výběru investic a dodavatele/kontraktora. Indikátory navíc zahrnují školení zaměstnanců a bezpečnostních sil o lidských právech, stejně jako o zákazu diskriminace, svobodě sdružování, prací dětí, autochtónních právech, vynucené a povinné práci. U uplatňování lidských práv v organizaci se sledující indikátory s následujícími aspekty: •
Investiční a nákupní postupy
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: HR1 Procento a celkový počet významných investičních dohod, které obsahují odstavec o dodržování lidských práv, případně prošly kontrolou dodržování lidských práv. Hlavní: HR2 Procento důležitých dodavatelů a kontraktů, které přešly kontrolou dodržování lidských práv a realizované opatření. Doplň.: HR3 Celkový počet hodin školení zaměstnanců o politikách a postupech týkajících se aspektů dodržování lidských práv, které jsou relevantní k provozu, včetně procenta školených zaměstnanců. •
Zákaz diskriminace
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: HR4 Celkový počet případů diskriminace a realizované opatření. •
Svoboda sdružování a kolektivního vyjednávání
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: HR5 Identifikované činnosti, při kterých je ohrožené právo na svobodu sdružování se a kolektivního vyjednávání a realizované opatření na podporu těchto práv. •
Dětská práce
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: HR6 Identifikované činnosti, při kterých je výrazné riziko případů dětské práce a realizované opatření na podporu eliminace dětské práce. •
Vynucená a povinná práce
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: HR7 Identifikované činnosti, při kterých je výrazné riziko výskytu vynucené nebo povinné práce a realizované opatření na podporu eliminace vynucené nebo povinné práce. •
Bezpečnostní postupy
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Doplň.: HR8 Procento pracovníků bezpečnosti vyškolených podle politiky nebo postupů organizace týkajících se lidských práv důležitých pro provoz. •
Práva původních obyvatel
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Doplň.: HR9 Celkový počet případů porušení práv týkajících se původních obyvatel a realizované opatření.
44
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.5.3 Společnost Indikátory výkonnosti v části dobrovolné zprávy týkající se společnosti se zaměřují na vlivy organizací na obce, v kterých působí a odhalují způsoby zvládnutí a zmírnění rizik, které mohou vzniknout ze vzájemných vztahů s dalšími sociálními institucemi. Informace se týká zejména rizik spojených s podplácením a korupcí, nekalým vlivem ve veřejné politice a monopolním chováním. U uplatňování vlivu organizace na společnost v organizaci se sledující indikátory s následujícími aspekty: •
Obec
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: SO1 Podstata, rozsah a efektivnost jakýchkoliv programů a postupů, které vyhodnocují a řídí vlivy činnosti v obci v čase začátku provozu, jeho pokračování a ukončení. •
Korupce
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: SO2 Procento a celkový počet obchodních jednotek, které byly analyzované z hlediska rizika korupce. Hlavní: SO3 Procento zaměstnanců školených o protikorupční politice a zásadách organizace. Hlavní: SO4 Přijatá opatření vůči případům korupce. •
Veřejná politika
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: SO5 Pozice ve veřejné politice a účast na formování veřejné politiky a lobování. Doplň.: SO6 Celková hodnota finančních a nefinančních příspěvků politickým stranám, politikům a podobným institucím, podle krajin. •
Protikonkurenční chování
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Doplň.: SO7 Celkový počet soudních žalob v důsledku protikonkurenčního protitrustového chování, monopolních praktik a jejich výsledky. •
a
Soulad s legislativou
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: SO8 Peněžní hodnota významných pokut a celkový počet nepeněžních pokut za nedodržování zákonů a nařízení.
3.5.4 Zodpovědnost za produkty Indikátory výkonnosti při zodpovědnosti za produkty se zaměřují na aspekty produktů a služeb organizace, které přímo ovlivňují zákazníky, zejména jejich zdraví a bezpečnost, informování a označování, marketing a soukromí. Tyto aspekty se získávají zveřejněním interních postupů a rozsahu, v kterém tyto postupy nejsou dodržené. Je vhodné poskytnout i stručné informace o manažerském přístupu s ohledem na aspekty zodpovědnosti za produkty týkající se:
zdraví a bezpečnost zákazníka; 45
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
označování produktů a služeb; marketingové komunikace; soukromí zákazníka a souladu s legislativou.
Na pochopení výkonnosti organizace se požadují doplňující relevantní informace jako např.: hlavní úspěchy a nedostatky; hlavní rizika a přínosy organizace; hlavní změny týkající se systémů nebo struktur na zlepšení výkonnosti v reportovaném období a klíčové strategie a postupy na implementaci politik nebo dosažení cílů. U uplatňování zodpovědnosti organizace za produkty se sledující indikátory s následujícími aspekty: •
Zdraví a bezpečnost zákazníků
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: PR1 Stádia životního cyklu, v kterých se posuzuje zlepšení vlivů produktů a služeb na zdraví a bezpečnost zákazníků a procento kategorií významných produktů a služeb, které jsou předmětem takových postupů. Doplň.: PR2 Celkový počet případů, týkajících se nedodržování předpisů a dobrovolných závazků vzhledem na vlivy produktů a služeb během jejich životního cyklu na zdraví a bezpečnost zákazníků, podle typu výsledků. •
Označování produktů a služeb
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: PR3 Typ informace o výrobku nebo službě požadovaný podle postupů a procento významných produktů a služeb, na které se vztahují tyto požadavky informování. Doplň.: PR4 Celkový počet případů, týkajících se nedodržování předpisů a dobrovolných závazků vzhledem na informace a označování produktů a služeb, podle typu výsledků. Doplň.: PR5 Postupy týkající se spokojenosti zákazníka, včetně výsledků průzkumů, které hodnotí spokojenost zákazníka. •
Marketingová komunikace
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátory Hlavní: PR6 Programy dodržování zákonů, standardů a dobrovolných závazků ve vztahu k marketingové komunikaci, včetně reklamy, podpory prodeje a sponzorství. Doplň.: PR7 Celkový počet případů, týkajících se nedodržování předpisů a dobrovolných závazků vzhledem na marketingovou komunikaci, včetně reklamy, podpory prodeje a sponzorství, podle typu výsledků. •
Soukromí zákazníka
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Doplň.: PR8 Celkový počet opodstatněných stížností, týkajících se porušení soukromí zákazníka a ztráty osobních údajů zákazníka. •
Soulad s legislativou
Příklad: Směrnice GRI Guidelines ve verzi G3 má tuto oblast indikátor Hlavní: PR9 Peněžní hodnota závažných pokut za nedodržování zákonů a nařízení, týkajících se obstarávání a používání produktů a služeb.
46
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
3.6. Tvorba zprávy a definování zodpovědností Za výslednou zprávu a kvalitu jejího obsahu dat je vedením organizace pověřený zodpovědný pracovník obvykle ekolog nebo manažer kvality v organizaci. Pro sběr dat a sledování jednotlivých indikátorů jsou obvykle určeni zaměstnanci, pod které daný výkonnostní indikátor spadá. Za každého pověřeného zaměstnance by měla existovat náhradní osoba v daném provozu/oddělení, která v případě jakékoliv organizační změny může původně pověřenou osobu nahradit v procesu tvorby zprávy, bez dopadu na její kvalitu. Na schvalovaní a publikování dobrovolné zprávy se musí shodnout všechny zainteresované osoby (klíčoví uživatelé z pohledu tvorby zprávy) a vrcholové vedení organizace. Pokud ke shodě nedojde, nemůže být daná zpráva publikována a musí se opravit neschválené časti tak, aby nad výslednou zprávou panovala obecná shoda.
47
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
4.
Dobrovolné zprávy u vybraných českých společností
Na českém trhu přibývá společností, které zveřejňují své dobrovolné zprávy a jejichž hlavní směry nyní shrneme. Je to Business Leaders Forum Česká republika (BLF) 32 , které je sdružením mezinárodních a českých společností a organizací, které prosazuje dodržování etiky v podnikatelské praxi, skutečné naplňování společenské odpovědnosti (Corporate Social Responsibility) a podporuje spolupráci mezi podnikatelským, veřejným a neziskovým sektorem. Podstatu konceptu CSR lze chápat jako dobrovolný závazek organizace chovat se v rámci svého fungování odpovědně k životnímu prostředí i společnosti, ve které podnikají. Mezi členské firmy BLF patří velké společnosti jako například ABB, American Express, ČEZ, ČSOB, Vodafone, DHL, Deloitte, Ernst & Young, Komerční banka, McDonald´s, Metrostav, Plzeňský Prazdroj, PriceWaterhouseCoopers, Skanska, Škoda Auto, Teléfonica O2, Unilever, ale i řada dalších, včetně malých a středních podniků. Dalším významným odvětvím je chemický průmysl, který má svou mezinárodní směrnici pro dobrovolné zprávy „Health, Safety and Environmental reporting guidelined“ 33 z roku 1998 a její aktualizaci „Responsible Care. Management Framework and Guidance on Use“ 34 z roku 2006. Vydávání dobrovolných zpráv se děje v ČR v rámci iniciativy Svazu chemického průmyslu ČR (SCHP ČR), což je dobrovolné sdružení výrobních, obchodních, projekčních, výzkumných a dalších organizací, které mají vztah k chemickému, farmaceutickému a petrochemickému průmyslu a k průmyslu zpracování plastických hmot a pryže. Nyní SCHP ČR sdružuje 121 organizací (64 výrobních a 57 nevýrobních), z toho je 84 individuálních členů a 3 kolektivní členové – Asociaci výrobců nátěrových hmot ČR (AVNH ČR), Svaz chemických obchodníku a distributorů ČR (SCHOD ČR) a Českou asociaci čistících stanic (CACS). Většina středních a velkých podniků chemického průmyslu i obchodních a distribučních společností v ČR se dobrovolně připojila k vstřícným programům ochrany životního prostředí v rámci hnutí „Odpovědné podnikání v chemii“ (Responsible Care), který je příkladem programů na zlepšení environmentálních a bezpečnostních ukazatelů výroby. Součástí tohoto programu je i hodnocení a zveřejňování jeho výsledků, tj. vydávání dobrovolných zpráv. V roce 2002 vydal SCHP ČR upravený překlad směrnice „Health, Safety and Environmental reporting guidelined“ pod názvem „Příručka pro přípravu, plnění a hodnocení výsledků programu členských společností. Program Responsible Care Odpovědné podnikání v chemii“ 35 . V Příloze 1 je ilustrována souhrnná tabulka sledování indikátorů výsledků HSE. K programu Responsible Care se k 26. červnu 2008 přihlásilo 65 členských společností a kolektivních členů SCHP ČR a k tomuto datu bylo 39 členských společností SCHP ČR držitelem osvědčení na právo užívat logo Responsible Care. Organizace SCHP ČR, které mají právo užívat logo Responsible Care, mají i povinnost vydávat „Zprávu o vlivu organizace na životní prostředí“ (Environmentální zpráva). Mohou ji však vydat i organizace, které ji jinak nevydávají, neboť vydávání této zprávy je dobrovolné. V dalších kapitolách uvedeme několik příkladů dobrovolných zpráv. 32
http://www.blf.cz/ http://www.cefic.be/activities/hse/rc/guide/01.htm 34 http://www.cefic.be/files/Publications/RCManagement%20Framework%20and%20Guidance%20on%20Use.pdf 35 http://www.schp.cz/html/index.php?s1=1&s2=4&s3=1&s4=6&lng=1 33
48
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
4.1
Skupina ČEZ
Skupina ČEZ je členem BLF a pravidelně vydává Zprávu o společenské odpovědnosti, viz Obr. 3. V roce 2007 vydala Skupina ČEZ zprávu, která se snaží zachytit společenskou odpovědnost Skupiny ČEZ, která se prolíná prakticky všemi jejími činnostmi. Jako jeden z nejvýznamnějších ekonomických subjektů v České republice a jedno z největších energetických uskupení v Evropě cítí Skupina ČEZ odpovědnost především za spolehlivou a bezpečnou dodávku elektrické energie a vnímá ji jako hnací motor podnikatelského prostředí, tvorby nových pracovních míst a současně významný zdroj růstu bohatství občanů v zemi. V souvislosti s globálními klimatickými změnami přitom klade Skupina ČEZ mimořádný důraz na ochranu životního prostředí a jeho další zlepšování. Zajímá se o možné využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice, trvalé snižování intenzity emisí zdrojů ČEZ, realizaci úspor energie a v zahraničí realizuje projekty vedoucí ke snižování emisí.
Obrázek 6: Webová stránka společnosti Skupina ČEZ s odkazy na její dobrovolné zprávy Tuto „Zprávu o společenské odpovědnosti Skupiny ČEZ 2007“ lze z stáhnout webové adresy: http://www.cez.cz/edee/content/file/investori/informacni_povinnost_emitenta/200810/Vnitrni_informace_CEZ-169-2008.pdf v elektronickém formátu pdf a přečíst si ji na svém počítači nebo vytisknout. Tato zpráva má následující strukturu kapitol: 1. SHRNUTÍ OBSAHU ZPRÁVY O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOST 2. ZPRÁVA O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI 1 Společenská odpovědnost skupiny ČEZ 2 Skupina ČEZ a veřejnost 2.1 Nadace ČEZ 2.2 Dárcovství mimo nadaci ČEZ 2.3 Firemní dobrovolnictví
49
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností 2.4 2.5 3 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 4 4.1 4.2 4.3 4.4 5 5.1 5.2 5.3 6 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6
Spolupráce s fórem dárců. Komunikace ČEZ s veřejností Životní prostředí Odpovědný přístup skupiny ČEZ k ochraně životního prostředí Systém řízení bezpečnosti a jakosti Vliv na životní prostředí při těžbě a přepravě paliva Vliv na životní prostředí při výrobě elektřiny Vliv na životní prostředí při přepravě a distribuci Klima Uhlíková expozice firmy (carbon exposure) Emise skleníkových plynů Působení ČEZ v oblasti environmentálních trhů Energetické úspory Zákazníci a dodavatelé skupiny ČEZ Společenská odpovědnost plně integrovaných společností skupiny čez Skupina ČEZ a propagace úspor elektrické energie Struktura skupiny ČEZ – ČEZ, a. s., a plně integrované společnosti Zaměstnanci skupiny ČEZ Projekt vize 2008. Firemní kultura Péče o zaměstnance Bezpečnost práce Vztahy s odbory Evropská rada zaměstnanců
První část je shrnutím zprávy a druhá část sestává ze šesti kapitol, kde kapitola 1 je věnována Společenská odpovědnost Skupiny ČEZ. Otevírá ji úvodní slovo Martina Romana, předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ, a. s.: „Společenská odpovědnost je nedílnou součástí našeho podnikání. Důsledně ctíme podstatu etiky podnikání a v jejím duchu jsme vypracovali zásady firemní kultury, která je ve Skupině ČEZ uplatňována. Hlásíme se v ní k odpovědnosti vůči životnímu prostředí, zákazníkům, zaměstnancům i všem ostatním osobám, které se nacházejí na území působnosti Skupiny ČEZ.“ Kapitola 2 je věnovaná vztahům Skupiny ČEZ s veřejností a věnuje se komplexně komunikaci se všemi cílovými skupinami, které lze zahrnout pod označení „veřejnost“. Skupina ČEZ těmto cílovým skupinám přisuzuje velkou důležitost. Společnosti Skupiny ČEZ při komunikaci s veřejností vyznávají pravidla otevřenosti, aktuálnosti a pravdivosti. Příjemci zpráv jsou především akcionáři ČEZ, a. s., analytici, banky a hromadné sdělovací prostředky. Významná je také komunikace s laickou veřejností, tj. současnými i potenciálními klienty. Cílem kapitoly 3 je představit opatření, která Skupina ČEZ realizuje pro udržení co nejmenšího negativního vlivu výroby elektrické energie na okolní životní prostředí. Kapitola je členěna tak, aby téma popisovala ve stejném sledu aktivit, které probíhají reálně při výrobě elektřiny – počínaje těžbou, přípravou a dopravou paliva přes výrobu elektrické energie až po její distribuci do místa spotřeby. Cílem kapitoly 4 věnované klimatu je ukázat jak Skupina ČEZ citlivě vnímá naléhavost tohoto problému a jeho řešení považuje za nedílnou součást svých aktivit. Hlavní opatření směřuje především k hledání nástrojů na omezení emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2), a k jejich aplikacím. Jednou z moderních forem regulace emisí jsou i ekonomické nástroje, jako je obchodování s emisními povolenkami. To jako efektivní motivační faktor ke snižování emisí s sebou přináší kromě vlastního omezování emisí též
50
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností obchodní příležitosti. Nedílnou součástí opatření vedoucích k minimalizaci negativního vlivu výroby elektřiny na změny klimatu jsou energetické úspory. Princip společenské odpovědnosti ke svým obchodním partnerům, k zákazníkům i k dodavatelům, uplatňují ve svých činnostech všechny plně integrované společnosti Skupiny ČEZ je popsán v kapitole 5. Skupinu ČEZ dnes tvoří mateřská společnost ČEZ, a. s., největší výrobce elektřiny v České republice, a deset plně integrovaných společností. Ty se zabývají celou škálou činností – od prodeje elektřiny a provozu distribuční soustavy přes správu majetku Skupiny ČEZ, poskytování komplexních služeb v oblasti informačních systémů a technologií až po komplexní zákaznický servis, logistiku a výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Skupina ČEZ je organizací, která průběžně vytváří podmínky pro rozvoj a motivaci svých pracovníků, to je obsahem šesté kapitoly zprávy. Sociální politika, systém školení a dalšího vzdělávání, interní komunikace i dlouhodobě udržovaný sociální smír směřují k tomu, aby ve Skupině ČEZ pracovali lidé se zájmem o svou práci, kteří chtějí přinášet hodnoty ve prospěch prosperity firmy i jejích akcionářů firmy.
4.2
Společnost Telefónica O2 Czech Republic
Společnost Telefónica O2 Czech Republic je členem BLF a pravidelně vydává Zprávu o společenské odpovědnosti, viz Obr. 7. V roce 2007 vydala Telefónica O2 Czech Republic zprávu, která se snaží zachytit, jak mobilní i další nové formy komunikace mění náš život, celou společnost a jaký vliv mají na naše životní prostředí. Zde lze nalézt podrobné informace o politice společnosti Telefónica O2 Czech Republic, praxi a plnění jejich konkrétních závazků vůči společnosti a životnímu prostředí.
Obrázek 7: Webová stránka společnosti Telefónica O2 Czech Republic, kde jsou odkazy na její dobrovolné zprávy
51
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Tuto zprávu lze z stáhnout webové adresy http://www.o2.com/cr2006/downloads v češtině v elektronickém formátu pdf a přečíst si ji na svém počítači nebo vytisknout. Je možno ji objednat v tištěné podobě zasláním e-mailu na adresu:
[email protected]. Tato zpráva má následující strukturu kapitol: • Zapojte se do diskuse • Profil O2 • O2 a Telefónica • Úvodní slovo generálního ředitele společnosti Telefónica O2 Czech Republic • Víme, na čem skutečně záleží • Budoucnost mobilních komunikací • Péče o zákazníky • Ochrana dítěte • Mobilní telefony a zdraví • Životní prostředí a trvalá udržitelnost • Zapojení zaměstnanců • Komunita • Cíle a opatření • Výsledky za poslední tři roky • Index Zprávu je možno v angličtině prohlížet on-line na adrese http://www.o2.com/cr2006/, kde jsou uvedeny podrobné informace o politice, praxi a plnění konkrétních závazků vůči společnosti a životnímu prostředí , viz Obr. 8.
Obrázek 8: Webová stránka společnosti Telefónica O2 Czech Republic, kde jsou uvedeny informace týkající se životního prostředí
52
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
4.3
Skupina Unipetrol
Skupina Unipetrol je jednou z nejvýznamnějších českých průmyslových korporací a národní lídr v oborech rafinérského zpracování ropy a petrochemie, je rovněž člen SCHP ČR. Skupina Unipetrol jako člen průmyslové skupiny Orlen dodržuje principy Globální charty Programu Responsible Care, trvale udržitelného rozvoje a sociální odpovědnosti, zavádí a udržuje integrovaný systém řízení, jehož součástí jsou systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, environmentální systém řízení a systém řízení kvality. Skupina Unipetrol považuje za svou prioritu vyvíjet, vyrábět a přepravovat výrobky s minimálními riziky nepříznivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. K omezení potenciálních rizik Skupina Unipetrol zavádí „Produkt Stewardship – Dohled a péče o produkty“, který zahrnuje testování produktů, poskytování informací odběratelským řetězcům o širokém spektru vlastností produktů a opatření k řízení rizik tam, kde se potenciální rizika pro bezpečnost, zdraví a životní prostředí vyskytují. Společnost Unipetrol, a.s. se v roce 1999 přihlásila k plnění celosvětového programu „Odpovědné podnikání v chemii – Responsible Care“ a v letech 2000, 2003, 2005 a 2007 opakovaně obhájila své závazky vyplývající z plnění programu RC a SCHP ČR jí na základě úspěšné veřejné obhajoby propůjčil oprávnění užívat logo programu RC. Skupina Unipetrol je rovněž členem BLF a pravidelně vydává v prezentuje na svém webu Společné environmentální zprávy (Corporate Environmental Report) češtině (angličtině), viz na Obr. 9, kde je uvedena webová stránka Ekologie 36 v češtině, kterou je možno přepnout do angličtiny 37 .
Obrázek 9: Webová stránka Skupiny Unipetrol, kde jsou odkazy na její dobrovolné zprávy V roce 2007 vydala Skupina Unipetrol českou společnou environmentální zprávu „Podnikáme odpovědně a bezpečně“, kterou lze z stáhnout webové adresy http://www.unipetrol.cz/docs/Unipetrol_EKO_07_CZ.pdf v elektronickém formátu pdf a přečíst si ji na svém počítači nebo vytisknout. V roce 2006 vydala Skupina Unipetrol zprávu „Corporate Environmental Report of UNIPETROL Group 2006“, kterou lze stáhnout z webové adresy http://www.corporateregister.com/a10723/unip06-env-cz.pdf . Obsah Společné environmentální zprávy je na uveden na obr. 10. 36 37
http://www.unipetrol.cz/html/index.php?s1=1&s2=4&lng=1 http://www.unipetrol.cz/html/index.php?s1=1&s2=4&lng=2
53
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Obrázek 10: Obsah Společné environmentální zprávy Skupiny Unipetrol za rok 2007 Ze struktury Společné environmentální zprávy na obr. 7 je vidět, že se liší od předchozích zpráv Skupiny ČEZ i společnosti Telefónica O2 Czech Republic. Na rozdíl od těchto dobrovolných zpráv jsou zde však velmi přehledně uvedeny indikátory výkonnosti dle metodiky CEFIC, která se liší od metodiky směrnice GRI Guidelines verze G3, viz obr. 11.¨
Obrázek 11: Souhrnný přehled vybraných indikátorů dle metodicky CEFIC za rok 2007 Metodika CEFIC má 16 samostatných ukazatelů, lze agregovat do těchto sekcí: • •
Bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti { popis počtu úmrtí, úrazů a výskytu nemocí z povolání. Emise do ovzduší { sledování emisí skleníkových plynů, SO2, NOx a těkavých organických látek.
54
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností • • • •
Kontrola odpadních vod { monitorování chemické spotřeby kyslíku a dále množství vypouštěných těžkých kovů, sloučenin fosforu a dusíku do vody. Odpady { nakládání s nebezpečnými a ostatními odpady. Využívání zdrojů { analýza spotřeby energie a vody. Doprava { nehodovost při distribuci a dopravě chemických látek.
Uvedené indikátory představují společný rámec pro vykazování výsledků a monitoring. V případě, že se daná organizace rozhodne plnit principy Programu Responsible Care, je kromě dodržování dalších obecných principů povinna poskytovat právě tyto údaje, a to ve formě stanovené „Příručkou pro přípravu, plnění a hodnocení výsledků programu členských společností. Program Responsible Care - Odpovědné podnikání v chemii. Výsledné zprávy jsou poté distribuovány SCHP ČR do evropské, potažmo celosvětové informační sítě. Tytéž indikátory, vycházející z definic CEFIC, využívají organizace také ve svých zprávách o vlivu organizace na životní prostředí, určených pro širokou veřejnost. Veškerá forma obsahu (popisy, podrobnost, využití grafy atd.) je však ponechána již na vlastním uvážení konkrétní organizace, přičemž minimální formu představuje Příloha 1 a její konkrétní podobu můžeme najít například na webových stránkách společnosti MG Odra Gas, spol. s r.o. 38 .
4.4
PRECHEZA Přerov
Akciová společnost PRECHEZA se sídlem v Přerově má více než stoletou tradici, zejména ve výrobě anorganických chemických produktů. Je největším výrobcem anorganických pigmentů v ČR, jedním ze tří výrobců titanové běloby v rámci zemí CEFTA a vývozcem technologického know how. V roce 1994 se PRECHEZA a.s. přihlásila do Programu Responsible Care. V říjnu 2002 získala PRECHEZA již počtvrté Osvědčení za výsledky dosažené v letech 2001 až 2002 při plnění dobrovolných záměrů a cílů programu Responsible Care zaměřených na zvyšování ochrany zdraví a životního prostředí a bezpečnosti všech činností spojených s podnikáním společnosti. S Osvědčením bylo spojeno právo společnosti užívat logo Responsible Care do října roku 2008. Od roku 1995 je v PRECHEZA a.s. certifikován systém jakosti ISO 9001 výroby titanové běloby, v roce 1999 byl certifikát rozšířen o systém jakosti ISO 9001 výroby termických železitých pigmentů. Certifikaci shody s ISO 9001 a kontrolní audity provádí společnost Lloyd´s Register Quality Assurance (LRQA). Systém environmentálního managementu byl toutéž společností certifikován na shodu s ISO 14001 v prosinci 2001. V roce 2007 proběhly dvě kontrolní návštěvy externí auditorské firmy LRQA, které potvrdily soulad integrovaného systému environmentálního managementu a managementu jakosti s požadavky mezinárodní normy ISO 14001:2004 a ISO 9001:2000. Za rok 2007 podávala PRECHEZA a.s. hlášení prostřednictvím centrální ohlašovny MŽP povinné výkazy do IRZ (integrovaný registr znečišťování). PRECHEZA a.s. prezentuje na svém webu Zprávu o stavu životního prostředí 39 , viz na Obr. 12, kde je uvedena webová stránka s touto zprávou za rok 2007.
38 39
http://www.mgog.cz/pdf/Souhrnnatab.pdf http://www.precheza.cz/www/zprava-2007.htm
55
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Obrázek 12: Webová stránka PRECHEZA a.s. se Zprávou o stavu životního prostředí
56
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Literatura [1]
Dobeš, V., Kozičková, Z., Vavřínek, J. a kol (2008) Manuál udržitelné spotřeby a výroby. [online]. [online] [cit.2008-31-10]. Dostupný z http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/$pid/CPRJ7JKEX9N6/$FILE/Manua l-USV-web.pdf .
[2]
EMAS III (2008) COM(2008) 402/2. Proposal for a Regulation of the European parliament and of the Council on the voluntary participation by organisations in a Community eco-management and audit scheme (EMAS). [cit.2008-31-10]. Dostupný z http://ec.europa.eu/environment/emas/pdf/com_2008_402_draft.pdf
[3]
G3 (2006) [online]. [cit. 2008-31-10]. Dostupný z http://www.globalreporting.org/ReportingFramework/G3Guidelines/
[4]
Hyršlová J. (2005) Využití environmentálního manažerského účetnictví na podporu rozhodovacích procesů v podniku. Planeta, ročník XIII., číslo 5/2005, ISSN 12133393
[5]
Hřebíček, J., Kokrment, L. (2006) Standardizace environmentálního reportingu v České republice. Planeta, ročník XIV, č. 2/2006, 5-9. ISSN 1213-3393
[6]
Hřebíček, J., Misařová, P., Hyršlová, J. (2007): Environmental Key Performance Indicators and Corporate Reporting. In Environmental Accounting and Sustainable Development Indicators. Praha: Universita Jana Evangelisty Purkyně, s. 147-155. 23.5.2007, Praha, ISBN 978-80-7044-883-0,
[7]
Hřebíček, J., Růžička, P. (2007): Key Indicators of Environmental Performance and their Assesment. In Sustainability Accounting and Reporting at Micro-Economic and Macro-Economic Levels. Pardubice: University of Pardubice, s. 35-42. 28.5.2007, Brno, ISBN 978-80-7194-971-8.
[8]
Isenmann, R., (2004): Internet-based sustainability reporting. Int. J. Environment and Sustainable Development, Vol. 3, No.2, s. 145–167.
[9]
Konvičná J. (2004) Využití informačních technologií na podporu zavádění systémů integrovaného managementu. Bakalářská práce. Masarykova universita, Fakulta informatiky.
[10]
Pilař M. (2004) Komunikace v systémech integrovaného managementu. Diplomová práce. Masarykova universita, Fakulta informatiky.
[11]
Remtová K. a kol. (2006) Dobrovolné environmentální aktivity –- Orientační příručka pro podniky. Planeta 2006, č. 6. , Lanškroun. ISSN 1801-6898.
[12]
OECD (2001) Českomoravská konfederace odborových svazů: Návod pro uživatele Směrnic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti. [online]. [cit.2008-31-10]. Dostupný z http://ww2.cmkos.cz/aktualne.php?action=detail&id=21
[13]
Prachař, J., Ryšánek, P., Straka, V. Zajíc, J. (2008) Společenská odpovědnost organizací (CSR). Aplikace a hodnocení. Vydalo a distribuuje Národní informační středisko podpory kvality. Tisk: Jaromír Linart, Praha. 123 s. ISBN 978-80-02-019893.
57
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností [14]
Šatrochová P. (2008) Využívání environmentálních zpráv v podnicích chemického průmyslu. Diplomová práce. Universita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická.
[15]
Šlesinger, J., Kozielová, Z., Najmanová, K. (2008) Čistší produkce. Příručka pro podniky a veřejnou správu. CENIA, [online]. [cit.2008-31-10]. Dostupný z http://www.cenia.cz/__C12572160037AA0F.nsf/$pid/CPRJ78CU9QIZ/$FILE/CP2008-WEB.pdf.
[16]
Študent J., Hyršlová J., Vaněček V. (2005) UDRŽITELNÝ ROZVOJ A PODNIKÁNÍ. (Environmentální reporting. Hodnocení udržitelného rozvoje a Environmentální účetnictví). Edice CEMC – Příručka pro odborníky a vedení organizací. LK TISK, v. o. s., Praha. ISBN 80-85990-09-1.
[17]
Vaněček V. (2006) Dobrovolné podnikové zprávy o vztahu k životnímu prostředí, o zdraví a bezpečnosti, a o udržitelném rozvoji. Planeta, ročník XIII., číslo 1/2006. DOBEL, Lanškroun. ISSN 1801-6898 .
58
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Příloha 1. Souhrnná tabulka sledování indikátorů výsledků HSE
č. 1. 2.
3.
4. 5. 6. 7. 8. 9.
10. 11. 12. 13.
14.
Responsible Care - Odpovědné podnikání v chemii
Společnost/závod :
Indikátory sledování výsledků HSE
Rok :
indikátor Bezpečnost a ochrana zdraví Počet smrtelných úrazů Frekvence úrazů s následnou pracovní neschopností 2.1. pro vlastní zaměstnance 2.2. pro kontraktory Frekvence nemocí z povolání Ochrana životního prostředí Nakládání s odpady Nebezpečný odpad Ostatní odpad Emise do ovzduší Oxid siřičitý Oxidy dusíku Oxid uhličitý Těkavé organické látky 9.1. VOC 9.2. POPC Vypouštění do vod Sloučeniny fosforu Sloučeniny dusíku CHSK Těžké kovy celkem (faktor EQS) 13.1. Arzén 13.2. Kadmium 13.3. Chrom 13.4. Měď 13.5. Olovo 13.6. Rtuť 13.7. Nikl 13.8. Zinek Další potenciální vlivy Látky s potenciálním vlivem na zdraví a ŽP 14.1. -do ovzduší -do vod 14.2. -do ovzduší -do vod 14.3. -do ovzduší -do vod 14.4. -do ovzduší -do vod 14.5. -do
59
jednotka počet úmrtí/rok počet úrazů/1 mil. odpr. hodin/rok počet úrazů/1 mil. odpr. hodin/rok počet nemocí/1 mil. odpr. hodin/rok
tuny/tok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny ekvivalentu CO2/rok tuny/rok tuny ekvivalentu etylénu/rok tuny/rok tuny/rok tuny O2/rok t ekvivalentu Cu/rok tuny As/rok tuny Cd/rok tuny Cr/rok tuny Cu/rok tuny Pb/rok tuny Hg/rok tuny Ni/rok tuny Zn/rok
tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok tuny/rok
hodnota
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
14.6.
15.
16.
ovzduší -do vod tuny/rok -do tuny/rok ovzduší -do vod tuny/rok
Využívání energie Spotřeba energie a účinnost využívání energie 15.1. Spotřeba energie 15.2. Specifická spotřeba energie Distribuce/doprava Nehody při distribuci/dopravě 16.1. Letecká 16.2. Železniční 16.3. Silniční 16.4. Námořní 16.5. Vnitrozemská vodní 16.6. Produktovod
tuny ekvivalentu oleje (TOE)/rok TOE/rok/tuny produkce/rok
počet nehod/tuny přepravených látek počet nehod/tuny přepravených látek počet nehod/tuny přepravených látek počet nehod/tuny přepravených látek počet nehod/tuny přepravených látek počet nehod/tuny přepravených látek
Pozn.: údaje zpracovat se smyslu příručky CEFIC - Responsible Care - Health, Safety and Environmental Reporting Guidelines, November 1998 Referenční údaje : 1. Počet pracovníků 1.1. Počet vlastních pracovníků (průměrný) : 1.2. Počet pracovníků kontraktorů (průměrný) : 2. Počet odpracovaných hodin 2.1. Počet odpracovaných hodin vlastních pracovníků : 2.2. Počet odpracovaných hodin kontraktorů : 3.
Obrat společnosti - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ( v mil. Kč/rok) :
4.
Distribuce výrobků a počet nehod : Způsob přepravy
Počet nehod Velkoobjemov Balené á přeprava dodávky
Celkový počet
Množství (tuny)
Letecká Železniční Silniční Námořní Vnitrozemská vodní Produktovod Celkem 5. 5.1. 5.2. : 5.3.
Náklady na bezpečnost, ochranu zdraví a životní prostředí (HSE) Investiční náklady do HSE celkem ( v mil. Kč/rok) : Podíl investičních nákladů do HSE na celkových investicích společnosti/závodu ( v %) Provozní náklady do HSE ( v mil. Kč/rok) : 60
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
Vypracoval : Tel : E-mail :
Podpis statutárního zástupce :
Dne :
61
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností
DOBROVOLNÉ PODNIKOVÉ ZPRÁVY o hodnocení vazeb mezi životním prostředím, ekonomikou a společností Vydalo Ministerstvo životního prostředí, Praha 2008 Publikace č. Vydání 1. – Náklad 300 výtisků Počet stran 61 ISBN 978-80-7212-495-4
62