dobroučské neděle 2. července neděle v mezidobí Modlitba z 13. neděle v mezidobí

dobroučské farnosti neděle 2. července 2006 13. neděle v mezidobí

27/2006

Modlitba z 13. neděle v mezidobí Bože,ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní, a tím jsi nás učinil syny světla. Dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy.

Kdo je bohatý a kdo chudý? (úvaha nad 2. čtením z 13. neděle v mezidobí – 2 Kor 8, 7.9.13–15) – Jako vynikáte po každé stránce: ve víře i ve slově, v poznání, ve vší horlivosti a lásce, kterou jste od nás přijali, tak se vyznamenejte i v tomto díle lásky. Velmi se tu nabízí srovnání s tolika výzvami naší doby při sbírkách pro lidi postižené různými katastrofami. Pravidelně se hovoří o příspěvku z přebytků a apeluje se na hmotné bohatství: – Máte přece z čeho, tak dejte! Neumíme si představit, že by dnes někdo při nějaké sbírce apeloval na hojnost víry, poznání, horlivosti, slova, lásky. Nebo se už takové přebytky v našem věku vůbec nevyskytují? Je mi z toho smutno. Sledujme však dále sv. Pavla: – Znáte přece milost našeho Pána Ježíše Krista: On, ačkoliv bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z jeho chudoby.

2

Každý ať dá podle toho, co má. Když je ochota, dar je před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá. Jde o to, abychom měli všichni stejně, aby neměl přebytek ten, kdo má moc, a kdo má málo, aby netrpěl nedostatkem. Ty argumenty jsou úžasné. Ale takto je možné mluvit jen při skutečně evangelijním smýšlení. Ti, kteří v našich dobách kalkulují se sbírkami, by tomu asi vůbec nerozuměli. Jako by Pavlovi ani nešlo o to, kolik se nasbírá, ale s jakou láskou kdo bude dávat. Kristova slova o vdovině haléři, který měl uprostřed velkých sum boháčů největší cenu, dotahuje do všech detailů života. A když se tak samozřejmě snaží vyrovnat rozdíl mezi těmi, kdo mají moc, a těmi, kdo nemají, stěží si uvědomuje, že vyslovil tezi, která jednou vyvolá nejbouřlivější revoluce dějin. Největším Pavlovým trumfem však zůstává Kristus: Byl bohatý a stal se chudým, aby nás svou chudobou obohatil. Co znamená být bohatý a být chudý? Bohatství v hojnosti víry, poznání a lásky není žádnou frází. A není frází ani výrok o štěstí chudých. Spíš by bylo třeba zamyslet se nad reálností a pravdivostí toho, co si lidé běžně myslí o bohatství v penězích a zlatě. Bojím se, že jednou bolestně poznáme, že právě ty běžné a časté názory byly těmi nejtragičtějšími omyly našeho chabého myšlení. Převzato z knihy Každý den s Bohem, Jozef Porubčan.

++++++++++++++++++++++++++++++++++

Slovníček křesťana (2. část) Celibát – bezženství, svobodný stav. Ciborium – liturgická nádoba z drahého kovu na noze a s víkem k uchovávání hostií.

3

Dogma – řec. δόγμα dogma názor, učení; je výpovědí o víře, kterou církev považuje za natolik důležitou, že ten, kdo ji popírá, nemůže být křesťanem či v plném společenství s církví. Dogma vymezuje, dává hranice, kam až křesťan může ve své víře jít. Evangelium – znamená dobrá zpráva. Označuje se jím text pojednávající o životě a smrti Ježíše Krista. Původní význam slova evangelium, jak jej používali první křesťané či snad i Ježíš, je ve smyslu „radostné zvěsti, kterou přinesl Ježíš lidem.“ Hereze, kacířství či blud – označuje původně takový teologický názor, který „volí“ nebo si „vybírá“ určitý odlišný pohled, který je neslučitelný s obecnou vírou dané církve. Hosana – pochází z hebrejského slova ‫ הושיעה נא‬Hóšícá-nná „pomoz“. Tento termín může mít význam obyčejné prosby o pomoc/záchranu, ale i o prosbu o zásah Boží ve prospěch svého lidu. Jako takový se objevuje i v 118. žalmu, který je však žalmem převážně oslavným. Z tohoto důvodu se význam tohoto slova posunul a kromě žádosti o pomoc a spásu znamená i výzvu k Bohu a jeho oslavu. Hymnus – oslavná báseň; duchovní píseň k oslavě Boha. Kánon – církevní právní normy; seznam svatých; soubor biblických textů Starého a Nového zákona uznaných církví za inspirované a závazné. Kompletář – poslední (večerní) část každodenní modlitby breviáře. Koncelebrace – sloužení mše sv. několika kněžími. Kontemplativní – rozjímavý, hloubavý, přemítavý. Kontemplace – rozjímání, přemýšlení, uvažování. Kyrie eleison – vzývání v první části mše, které znamená: „Pane, smiluj se!“ Označní Kyrios (Pán), kterým křesťané Ježíše oslavují, znamená zároveň, že ho uznávají jako Boha s univerzální mocí, kterou dostal od svého Otce. Nešpory – odpolední nebo podvečerní pobožnost. Oratoř – modlitebna, vyšší oddělené místo v kostele, oratorium.

4

Patriarcha – řecky πατριάρχης (patriarchés), je představitel patriarchátu. Patriarcha byl na základě původní definice (patriarcha je mužský člen rodiny či klanu, jenž požívá nejvyšší autority) v židovství, křesťanství a islámu jeden z biblických praotců (Abrahám, Izák, Jákob). Později začal být v křesťanství pojem patriarchát používán pro partikulární církve založené apoštolem: Řím, Antiochie, Alexandrie, Konstantinopol a Jeruzalém. Postupem doby byl tento titul udělován i jiným biskupstvím. V církvích sjednocených s Římem je to titul současného hlavního představitele této církve (např. Arménská katolická církev). To platí i pro některé nekatolické církve, např. nejvyšší představitel Církve československé husitské je patriarcha. Presbitář – presbyterium – kněžiště, v křesťanském chrámu prostranství při hlavním oltáři pro duchovenstvo a ministranty, mírně zvýšené a často oddělené zábradlím. Roráty – je liturgický zpěv spojený úzce s dobou adventní. Jeho název vznikl podle prvního latinského slova refrénu Rorate (imperativ slovesa rorare - „zkropit rosou“). Sanktusáček – ve středověku mají svůj původ také tzv. sanktusáčky, zvonky, jimiž se zvoní při pozdvihování. Když se kněz celou mši modlil latinsky, hrozilo nebezpečí, že přítomní ani nezaregistrují onen okamžik proměňování, kdy se z obyčejného chleba a vína stává Ježíšovo tělo a krev. Proto bylo zapotřebí na to upozornit: poté, co se kněz modlil anebo zpíval chvalozpěv „Svatý, svatý, svatý…“ (latinsky „Sanctus, sanctus, sanctus…“, z toho pojmenování sanktusáček), ministranti zvonili na zvonky, aby upozornili přítomné, že nastává chvíle proměnění. Svatý Grál – je podle legend chápán jako pohár či miska z něhož pil Ježíš Kristus při Poslední večeři, a do něhož pak při ukřižování zachytil Josef z Arimatie stékající krev. Te Deum – chvalozpěv zpívaný při děkovných pobožnostech (někdy v nár. jazyku), začínající slovy Te Deum laudamus. Vulgáta – je latinský překlad Písma svatého, v jehož základu stojí překlad většiny biblických knih do latiny od církevního Otce Jeronýma z přelomu 4. a 5. století. Podnět k tomuto překladu dal papež Damasus I. Název tohoto překladu pochází ze spojení versio vulgata, tedy lidové vydání. Jan Špinler a Lucie Motlová

5

Slovo duchovního správce Milí přátelé, v sobotu 24.června 2006 jsem si připomínal 34. výročí od mého kněžského svěcení, které jsem přijal z rukou litoměřického biskupa Štěpána Trochty. Kdyby to byl Polák, už by byl dávno zahájen proces o jeho blahořečení, neboť tento mučedník za svého života vydával statečně svědectví pastýřské věrnosti svému Mistru a Pánu. Ráno jsme v malém procesí, které se rozrůstalo, putovali do kostela sv. Jana Křtitele v Horní Dobrouči a modlitbou růženců jsme usmiřovali Boha za hříchy v našich obcích spáchané od doby jejich vzniku, abychom potom za nádherného zpěvu chrámového sboru prožívali slavnou poutní mši svatou. Vydařila se ke spokojenosti všech. Děkuji chrámovému sboru za službu i za výkon, který byl obdivuhodný. Tak vypadá pravá bohoslužba. Ne se chtít předvádět, ale s chutí zpěvem oslavovat Boha i tenkrát, když je kostel poloprázdný. Připomínal jsem si ten den otázku, kterou mi položil světitel v den kněžského svěcení. „Slibuješ svému ordináři a jeho nástupcům úctu a poslušnost“? Moje odpověď zněla: „Slibuji.“ On ještě dodal: „Kéž Bůh sám dokoná dobré dílo, které v tobě ve své lásce započal.“ V evangeliu jsme četli o tom, že se Alžbětě naplnil čas a přišla její hodina. Každý z nás prožíváme skutečnost postupného naplňování času. I já v těchto dnech prožívám, že čas mého pobytu v Dolní Dobrouči se naplňuje. Chvíle, kdy mám odejít se rychle blíží.Z několika úst na různých místech jsem dokonce slyšel tvrzení, že odcházím na vlastní žádost. Chci Vás proto ujistit, že jsem o přeložení z Dolní Dobrouče do jiné farnosti nikoho nikdy nepožádal ani ústně ani písemně. Ale ani nelpím na nikom a na žádných výhodách, kterých se dostává tomu, kdo zde jako kněz působí. Je to v první řadě pomoc duchovní skrze modlitby a utrpení, které nesete jako oběť za nás kněze. A pak je to pomoc manuální, hmotná i finanční. Díky vám všem za vaši lásku a za všechno, co pro farnost konáte. Je toho velmi mnoho a bez této vaší služby by zde kněžské působení bylo tvrdší. Plně také chápu vaše reakce na moje oznámení, že se musím o prázdninách přestěhovat do Chotěboře. Také já se s touto skutečností musím vyrovnávat. Lpěním na dosavadním místě bych i vás mohl připravit o různé Boží milosti, které vám Bůh připravuje skrze nástroj, který přijde po mně. Jestli jste svědky větší podrážděnosti či nervozity a netrpělivosti z mé strany, prosím za odpuštění. Ne všichni co čtou Zprávičky chodí kostela a četli dopis, který mnozí podepsali a za farnost byl odeslán na biskupství. Prvně se objevila petice, kterou někteří podpořili svým podpisem, ale sám cítím, že to bylo hodnocení jen kladné a tedy jednostranné a nevyvážené. Chyběl tam pohled těch, kterým jsem jakkoliv ublížil a třeba opakovaně a dal jim podnět, aby vyhledávali společenství jiná. Měl jsem dojem, že kdyby si onen posudek na mne četli moji budoucí farníci, že by nutně nabyli přesvědčení, že došlo k omylu a že jim tam poslali místo popisovaného světce, pyšného, naivního, podrážděného, zapomnětlivého a protivného chlapa s kterým není rozumná řeč. Než se odstěhuji z fary, prosím o pomoc při různých úklidových a vyklízecích pracích.Co mám konkrétně na mysli?

6

1) Posekat trávu a usušit seno na louce u kostela 2) Udělat pořádek v dílně (Nepotřebné železo připravit na sběr, srovnat materiál a nářadí, uspořádat technické vybavení dílny, provést inventarizaci) 3) Pořezat dřevo ve farním dvoře a urovnat dvůr 4) Opravit omítku stěn a stropu v budově fary a vybílit před nastěhováním nového kněze. 5) Po obložení stěn a stropu palubkami v půdním prostoru, uklidit v podkroví a přestěhovat některé patrové postele z prvního patra fary do míst, která určí nový administrátor.

P. Josef David Přejeme si, aby Zprávičky sloužily k šíření pravdivých potřebných informací o dění ve farnosti. Proto je zde připojen i dopis farníků odeslaný na biskupství ve prospěch P. Josefa Davida, aby nebyl přeložen do jiné farnosti a mohl dále působit jako farář v Dolní Dobrouči. (vlastní text dopisu násleuje) V Dolní Dobrouči 16. června 2006 Vážení pan arcibiskup Karel Otčenášek pan sídelní biskup Dominik Duka pan pomocný biskup Josef Kajnek V neděli 11.6. nám, věřícím z Dolní Dobrouče, pan farář Josef David oznámil, že bude během července a srpna přeložen. Tato nečekaná zpráva nás překvapila. Sice víme, že kněží jsou přemísťováni do různých farností, aby zase jiným způsobem než ti předchozí působili na své ovečky, a tak zabránili ustrnulým stereotypům, ale v případě P. Davida se nám to z lidského hlediska zdá velmi kruté. Kdybyste se k tomuto kroku rozhodli před deseti lety, kdy zde ještě nebyl tak zakořeněn, přijali bychom to jako běžnou praxi. Ale po šestnácti letech působení, kdy je knězi už 58 roků?! Nevíme, co bylo motivem Vašeho rozhodnutí k tomuto kroku. Jestli běžná přemísťovací praxe (proč ale až po tolika letech a v tolika letech?) nebo nějaké příčiny a signály „zvenčí“. Ano, pan farář je jako každý z nás jenom nedokonalý člověk a „není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem“. Ale je to poctivý služebník Boží, muž modlitby, pokorný pastýř. Velmi si ceníme jeho jedinečného přístupu ke starým lidem, k nemocným a opuštěným, k lidem na okraji společnosti nebo v krizových situacích. Dokáže oslovit i nevěřící, je příkladem laskavého, tolerantního a pracovitého kněze. Velmi se zasloužil o nádherné přátelství naší vesnice s italským Roveretem – Marcem a o generální opravu kostela v Ostrově.

7

Jistě si nemyslíte, že nás pan farář k napsání tohoto dopisu nějak inicioval. To v žádném případě! Jiný přístup než pokorné přijetí svého údělu by považoval za zneuctění svého kněžského slibu. Je dalek toho, aby si nám na Vaše rozhodnutí stěžoval. Po těch letech, co je tu s námi, však víme, jak mu Dobrouč přirostla k srdci a že mluvil o tom, že by chtěl zde i dožít (a potom ležet vedle pana faráře Nouzy). Po sedmi předešlých stěhováních z farnosti do farnosti mu bylo dopřáno konečně zakotvit. Když dovršil „padesátku“ bez dalšího přesunu, nelze mu mít za zlé, že se zde začal cítit jako doma. Ano, jediné jisté doma je tam nahoře. A pro služebníka Božího je pozemské doma někdy svazujícím poutem. Máte jistě své důvody, abyste to jemu i nám připomněli. A my abychom byli srozuměni. Přesto prosíme, abyste svůj záměr ještě jednou citlivě zvážili i z čistě lidského hlediska: Pan farář je už starší, ne úplně zdravý člověk. Není jeho chybou, že po tak dlouhé době svého působení v Dobrouči do ní tak hluboko vrostl. Navíc je teď ve svízelné životní situaci – má těžce nemocného otce, a bude-li přemístěn někam daleko, jeho kontakt s ním bude znesnadněn. Víme, že už jen velmi těžko zastavíme rozjetý vlak, ale přesto: „Milosrdenství chci, a ne oběť“. (Mt 9,13) I my o milosrdenství prosíme a modlíme se za ně. Ve čtvrtek 22. června jsem se dozvěděla dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete, abych vám napsala jako první? Tu špatnou?: Náš pan farář dostal definitivní písemné rozhodnutí o svém přeložení. A ta dobrá?: Běloruská rodina Savitských, která pobývala rok a půl na naší faře, konečně dostala azyl. Takže jsem měla ten den velmi smíšené pocity. Děti mají smích a pláč v jednom pytlíčku a já na tom byla podobně. Ale protože jsme ten den měli rozlučku s kolegyní, která odchází do penze, musela jsem si svou divnou náladu zakázat. Jak by k tomu mí přátelé přišli! Druhý den jsem začala o těch dvou zprávách přemítat. Ano, dostat azyl je pro žadatele nádherná skutečnost, na níž mnozí čekají léta, ale ten boj o místo na slunci potom! Začátek nového života v zemi, v níž jsou víceméně sami. Nekonečné běhání po úřadech, shánění bytu, práce. I pro Čecha, majícího zde zázemí, to není vůbec snadné. Natož pro cizince. Přeložení pana faráře, navíc tak daleko od míst, kde působil dříve, je hodně tvrdé. Ale to je život, s nikým z nás se nemazlí. Někdy se nám zdá, že nějaká událost je až k nepřežití. Ale nezbývá nám, než ji přijmout. Po čase zjistíme, že to tak hrozné není. A že nám přinesla i něco dobrého, což bychom, kdyby k ní nedošlo, nepoznali. Na rčení „změna je život“ určitě něco je. Nic není jen úplně bílé, nebo jen úplně černé, Pán Bůh stvořil různé barvy a různé odstíny. Jsou viditelné jen za světla. Za světla vyzařujícího z Boha samého.

„Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot.“ Ž 18,29 Iva Š.

8

POŘAD Den

BOHOSLUŽEB NA

Liturgická oslava

2. 7. – 9. 7. 2006 Hod. 7:00

Neděle

Pondělí

2.7. 13. neděle v mezidobí

3.7. sv. Tomáše, apoštola

8:00 18:00 9:00 7:00

Bohoslužby za Karla Ulricha, Cecílii Adámkovou a M. Palouškovou pěší pouť do Hnátnice, za farníky mariánská družina Dům pečovatelské služby za duše v očistci

Úterý

4.7. sv. Prokopa, opata

Středa

5.7.

sv. Cyrila a Metoděje, patronů Evropy

18:30

za Jaroslava Havlu a rodiče

Čtvrtek

6.7.

sv. Marie Goretti, panny a mučednice

18:30

za Vlastu Šislerovou

Pátek

7.7.

18:30 8:00

Sobota

8.7.

Neděle

9.7. 14. neděle v mezidobí

ke cti Božského Srdce Páně Horní Dobrouč – za Jindřicha Beinlicha a rodiče Ostrov ke cti Neposkvrněného Srdce P. Marie za Amálii Ryšavou, manžela a syna Hnátnice Horákova kaple

Myšlenka na týden:

9:00 18:30 7:30 9:00 15:00

Změna programu bohoslužeb vyhrazena!

Žít svou víru do všech důsledků. Opravdovost. Žít svou službu do všech důsledků. Obětavost. (Josef Doubrava, Mozaika moudrosti) Vydává: Římskokatolická farnost Dolní Dobrouč, Dolní Dobrouč 1, 561 02, tel. 465 543 420. Vychází každou neděli. Uzávěrka vždy předcházející sobotu.. Pouze pro potřebu farnosti! Kontaktní osoby: P. Josef David ([email protected]), Mgr. Iva Špinlerová ([email protected]), Mgr. Pavel Dušek ([email protected]) http://sweb.cz/farnostdobrouc, email: [email protected]